středa 22 06 19.30 hodin Slavkov u Brna zámek
DANISH STRING QUARTET Frederik Øland, Rune Tonsgaard Sørensen ∫ housle Asbjørn Nørgaard ∫ viola Fredrik Sjölin ∫ violoncello
Koncert zaštiťuje J. E. Christian Hoppe, velvyslanec Dánska v České republice Za finanční podpory
Ve spolupráci
město Slavkov u Brna
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫1
Program
PER NØRGÅRD (*1932) Smyčcový kvartet č. 1 „Quartetto Breve“ Lento, poco rubato Allegro risoluto
WOOD WORKS skandinávská folklorní hudba, výběr (arr. DSQ)
LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770–1827) Smyčcový kvartet č. 8 e moll op. 59/2 Allegro Molto adagio Allegretto (Thème russe) Presto
∫2
CONCENTUS MORAVIAE
Když Per Nørgård (*1932) začínal v padesátých letech minulého století svou skladatelskou dráhu, hudební scéna v Dánsku byla svázána estetickými normami zděděnými z počátku 20. století a formulovanými dodnes uctívaným Carlem Nielsenem (1865–1931). Ústředním prvkem tohoto přístupu k hudební estetice byla „zdravá reakce“ vůči expresionismu v hudbě reprezentovanému druhou vídeňskou školou. Umírněnost a chladný severský přístup byl nabízen jako protiváha k živelné hudbě přicházející z jihu. Vagn Holmboe (1909–1996), Nørgårdův učitel na Dánské královské akademii v Kodani, byl kýženou silnou osobností, která ovlivnila generaci skladatelů přicházející počátkem 50. let. Zdůrazňoval nutnost hledání rovnováhy mezi apollinským a dionýským principem, tedy mezi chladným a vypočítavým přístupem a spontánní, smyslovou tvorbou. Dnes zazní stručné dílko dvacetiletého autora skládající se ze dvou kontrastních vět: Můj první smyčcový kvartet „Quartetto Breve“ pevně vězí v severské tradici a je silně inspirován Jeanem Sibeliem (1865–1957) i mým učitelem, kterým byl Vagn Holmboe. Smyčcové nástroje a nekonečná paleta zvuků, které dokážou přirozeně vytvářet, hrály v mém díle vždy zásadní roli, o čemž svědčí i množství smyčcových kvartetů, koncertů se sólovým smyčcovým nástrojem, komorní i sólové smyčcové skladby… Tato moje záliba se datuje již od školních let, kdy jsem měl příležitost složit skladbu pro spolužáka – cellistu a doprovázet ho na klavír. Objevil jsem nevyčíslitelné množství zvukových nuancí a interpretačních možností, které skýtá jediný smyčec, čtyři struny a pět prstů. (Per Nørgård, 1998) Nørgård je bezpochyby ústřední postavou dánské soudobé hudby. Tuto pozici zastává nejen díky rozsáhlému a publikem i interprety vyhledávanému skladatelskému dílu, ale také díky svému pedagogickému působení na mladou generaci dánských skladatelů. Jednoznačným potvrzením respektu, kterému se jako skladatel těší, je také fakt, že jeho pátá symfonie vznikla na objednávku do programu, v němž zároveň s Nørgårdovou zazněly páté symfonie Sibeliova a Nielsenova. Je autorem četných studií nikoli pouze hudebních, ale zabývá se rovněž hudební estetikou a filozofií a respektovány jsou i jeho názory kulturně-politické. Quartetto Breve vyšlo v podání Danish String Quartet na jeho debutovém albu pro label ECM právě před měsícem; jejich nahrávka severských folklorních melodií v autorských aranžmá nazvaná Wood Works láme světové žebříčky nejlépe prodávaných CD a LP již dva roky: Lidovou hudbu uslyšíte v každém malém městě; je to sice hudba místní, ale stejně jako voda v řekách i ona proudí od města k městu, z kraje do kraje. Kdykoliv šumař narazil na melodii, musel si ji nejprve zahrát po svém, aby ji mohl předat dál. Lidovou melodii nemůžete vlastnit, ale smíte si ji na chvíli vypůjčit. Tak jsme si i my vypůjčili a upravili melodie, které jsou našim srdcím
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫3
blízké. A hrajeme je v kvartetu, což je podle nás jedno z nejpůsobivějších hudebních uskupení. Smyčcové kvarteto je dokonale čistý koncept: čtyři jednoduché nástroje vyrobené ze dřeva. Právě ve své jednoduchosti je smyčcové kvarteto schopno vyjádřit myriády barev, odstínů a emocí – stejně jako lidová hudba. Chtěli jsme spojit tyto dva jednoduché, ale mocné jevy: lidovou hudbu a smyčcové kvarteto. Toužili jsme odhalit, co zazní, když necháme severskou lidovou hudbu proudit dřevěnými nástroji smyčcového kvarteta. Funguje to? Doufáme, že ano. A pamatujte: melodie jsme si jen vypůjčili. Už byly vráceny. Eva Dittrichová
Svůj druhý kvartetní opus (59) zahrnující tři skladby napsal Ludwig van Beethoven (1770–1827) na objednávku hraběte Razumovského, ruského vyslance ve Vídni. Razumovskij zaměstnával tři profesionální hráče (v čele se Schuppanzighem, později proslulým beethovenovským interpretem) a hrával s nimi jako sekundista všechnu dobrou soudobou kvartetní tvorbu. Tři nové Beethovenovy kvartety, jimž se říká Razumovského nebo ruské, vzbudily ve vídeňském hudebním světě úžas a nevoli: Beethoven, jenž před několika lety brilantně dokázal, jak všestranně ovládá složitá a pečlivým pěstěním tříbená pravidla klasické kvartetní tradice, pojednou jako by byl nadobro ztratil smysl pro úměrnost a rovnováhu křehkého organismu základní požadavky komorního slohu. Symfonická šíře jednotlivých kvartetních vět, prorostlých neuspořádaným houštím motivického rozvoje způsobila, že připadaly neschůdné a zmatené i nejzkušenějším kvartetním hráčům Popravdě řečeno nemluví Razumovského kvartety jednoznačně ani k dnešnímu posluchači a výklady autorit se namnoze zcela rozcházejí; pravdě nejblíž je patrně Romain Rolland, který se domnívá, že Beethoven tehdy objevil v jedinečném a citlivém organismu kvarteta možnost zachytit své nejniternější představy právě vystupující z podvědomí, a místo aby vodil posluchače podle pečlivě připraveného plánu, předkládá mu prostě svůj vnitřní život jako proces. Budiž řečeno, že jen skladateli jeho ráže a na jeho stupni zralosti se mohl zdařit jejich dokonalý tvar; objev, k němuž v nich dospěl, má základní význam pro všechnu jeho další komorní tvorbu a kromě toho dává komorní hudbě vůbec nový smysl: nevraživost tehdejších hráčů svědčí o tom, že se v nich definitivně rozešel s ideálem domácí hudby pro
∫4
CONCENTUS MORAVIAE
potěšení ze souhry; požitek z jejich interpretace, která snadno láme síly slabších hráčů, je už jiného druhu. Druhý „razumovský“ kvartet je mollovým číslem cyklu; málo častá e moll je tu nositelkou výrazu romanticky vášnivého (myslíme také na prvý kvartet Smetanův). První věta se rozvíjí jako neklidný proud, v němž jednotlivé tematické prvky splývají a jakoby strhovány neustálým pohybem vynořují se pokaždé v jiné poloze a jiném osvětlení. Všechny jsou ovšem natolik spjaty a vzájemně podmíněny vnitřním poutem, že posluchač je slyší jako cosi známého a očekávaného a ztotožňuje se tak se skladatelovou vášnivou a vzrušenou imaginací. V souvislosti s volnou druhou částí však působí tato věta jako úvod a příprava, protože těžiskovou větou kvartetu je právě tato hvězdná meditace v E dur. Těžko říci, kdo první vyslovil přirovnání její hudby k letní noci, ale ani nejvynalézavější interprety nenapadá nic jiného: vlahý klid, třpytná záře a melodická linie, budící představu vesmírných dálav, naplňují rozlehlý sonátový prostor a křišťálová E-dur působí, jako by byla hlavní tóninou celé skladby. Scherzo má zvláštní taneční grácii dík neobvyklému rytmu, opakovanému každým taktem; v kontrastu k jeho uhlazené melancholii (e moll) nastoupí durové trio plebejsky a zdravě znějícím ruským tématem, vedeným osmkrát za sebou ve volném kánonu se stálým průvodcem a pak ještě několikrát v imitaci stále těsnější. Thème russe působí tentokrát jako citát, neohebně a poněkud těžkopádně, ale s jistou velkolepostí, plnou síly. Finální presto navazuje na závěr dvorného hlavního dílu scherza pružnou rondovou myšlenkou, jež nastupuje a probíhá v C dur; mollový živel věty představuje vzlínavé vedlejší téma. Jeho vzlykavý patos je míněn ironicky, jak dosvědčí následující epizoda; návrat k předchozí mezivětě se nepovede a rozptýlené nástroje se pracně shledávají nepravidelným opakováním třítónového motivku – první model opakují devětkrát, druhý sedmkrát, třetí osmnáctkrát, než se konečně sjednotí v zesilovaném unisonu. Svůj durový charakter ztratí hlavní myšlenka jej teprve v obsáhlé kódě, která pak opakuje pozpátku vstupní motiv první věty, zdůrazňujíc tak celistvost velké skladby. Jiří Beneš
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫5
Členům jednoho z nejsledovanějších a nejvyzdvihovanějších mladých smyčcových kvartet současnosti Danish String Quartet splývají vzpomínky z dětství s těmi kvartetními. Trojice kamarádů společně hraje už od dob, kdy ještě ani nebyli teenagery; čtvrtého člena do kvarteta, violoncellistu, našli podle vlastních slov „schovaného na zámku kus od Stockholmu“. Nadsázku a nadhled si čtveřice virtuózních hráčů, absolventů Královské dánské hudební akademie v Kodani a laureátů řady mezinárodních ocenění, může směle dovolit. V roce 2013 se kvarteto na tři roky stalo rezidenčním souborem Společnosti komorní hudby při Lincolnově centru v New Yorku a pro sezony 2013–2015 se stali tzv. Umělci mladé generace BBC Radio 3. Od roku 2007 pořádá kvarteto v Kodani vlastní festival DSQ-Musikfest. Letošním rokem zahájí Series of Four, nový koncertní cyklus v sále kodaňské Královské dánské hudební akademie. Nejdůležitějším pedagogem kvarteta byl Tim Frederiksen na kodaňské Akademii, další hudební impulzy umělci získali na mistrovských kurzech Tokijského a Emersonova kvarteta a mistrů, jakými jsou Alasdair Tait, Paul Katz, Hugh Maguire, Levon Chilingirian či Gábor Takács-Nagy. Kvarteto nahrává vysoce hodnocená CD pro labely Dacapo, CAvi-music a čerstvě též pro ECM. www.danishquartet.com
∫6
CONCENTUS MORAVIAE
so 25 06 Lysice zámek vnitřní nádvoří 21:00 hod.
DIVADELNÍ SPOLEK KAŠPAR ROMEO A JULIE Monteci, Kapuleti a Kašpaři! Nejslavnější milostný příběh
Režie Jakub Špalek / Překlad Josef Topol / Hudba Daniel Fikejz / Scéna Karel Špindler / Kostýmy Jan C. Löbl / Hrají Romeo – Matouš Ruml, Julie – Tereza Rumlová Nejproslulejší milostné drama Williama Shakespeara, jehož postava stojí v pozadí všech akcí letošního festivalového ročníku, ožije
divadelního spolku Kašpar.
www.concentus-moraviae.cz Předprodej vstupenek: Lysice – Státní zámek Lysice, Zámecká 1 v sítitéma TICKETPORTAL – www.ticketportal.cz SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫7
∫8
CONCENTUS MORAVIAE
