VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková zóna Slavkov u Brna bakalářská práce
Autor: Pavla Žouželová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Pavla Žouželová
Anotace ŽOUŽELOVÁ, Pavla: Městská památková zóna Slavkov u Brna. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011.
Cílem bakalářské práce je zpracovat profil návštěvníka a turisty v městské památkové zóně Slavkov u Brna a stanovit atraktivitu města jako turistické destinace. V úvodu se krátce zabývám památkovou péčí v České republice. V teoretické části se věnuji historii a současnosti města, turistickým atraktivitám ve městě i v jeho okolí. V praktické části bakalářské práce se zaměřuji na vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem prováděla mezi návštěvníky města. Výsledky šetření jsou kompletně zhodnoceny v závěrečné části, společně s návrhem řešení.
Klíčová slova: Slavkov u Brna, městská památková zóna, památka, návštěvník, dotazníkové šetření.
Annotation ŽOUŽELOVÁ, Pavla: The urban conservation zone of Slavkov u Brna. Bachelor thesis. The College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2011
The aim of this bachelor thesis is to analyse the profile of visitors and tourists in the urban conservation zone of Slavkov u Brna, and to determine the attractiveness of the town as a tourist destination. The introduction deals with monument preservation in the Czech republic. The theoretical section focuses on the history and current status of the town and its tourist attractions. The practical section of this work analyses and evaluates a marketing survey taken by visitors to Slavkov u Brna. The results are summarized in the final section.
Key words: Slavkov u Brna, the urban conservation zone, sight, visitor, survey.
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za ochotu, připomínky a cenné rady při zpracovávání bakalářské práce. Děkuji také všem, kteří mi poskytli informace potřebné k vytvoření práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 7 1 Úvod............................................................................................................................... 9 1.1 Památková péče v České republice ....................................................................... 11 2 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 12 2.1 Historie a současnost města .................................................................................. 12 2.2 Historické památky ve městě Slavkov u Brna ...................................................... 17 2.2.1 Zámek Slavkov .............................................................................................. 17 2.2.2 Chrám Vzkříšení Páně ................................................................................... 19 2.2.3 Kostel sv. Jana Křtitele .................................................................................. 20 2.2.4 Kaple sv. Urbana............................................................................................ 20 2.2.5 Renesanční radnice ........................................................................................ 20 2.2.6 Panský dům .................................................................................................... 21 2.2.7 Synagoga ........................................................................................................ 21 2.2.8 Židovský hřbitov ............................................................................................ 21 2.3 Turistické atraktivity v okolí Slavkova u Brna ..................................................... 23 2.3.1 Slavkovské bojiště ......................................................................................... 23 2.3.2 Mohyla míru .................................................................................................. 23 2.3.3 Památník bitvy na Žuráni ............................................................................... 24 2.3.4 Zámek Bučovice ............................................................................................ 24 2.3.5 Ždánický les ................................................................................................... 25 3 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 26 3.1 Sběr sekundárních dat ........................................................................................... 26 3.1.1 Dopravní dostupnost ...................................................................................... 26 3.1.2 Stravovací zařízení ......................................................................................... 27 3.1.3 Ubytovací služby ........................................................................................... 28 3.1.4 Informační služby .......................................................................................... 29 7
3.1.5 Sportovní zařízení .......................................................................................... 30 3.1.5.1 Pěší turistika a naučné stezky ................................................................. 30 3.1.5.2 Cykloturistika.......................................................................................... 31 3.1.5.3 Koupaliště ............................................................................................... 33 3.1.5.4 Golfové hřiště ......................................................................................... 34 3.1.5.5. Další sportovní areály ............................................................................ 34 3.1.6 Ostatní služby ve městě ................................................................................. 35 3.2 Statistiky návštěvnosti .......................................................................................... 36 3.2.1 Statistika návštěvnosti Zámku Slavkov u Brna – Austerlitz.......................... 36 3.2.2 Statistika návštěvnosti Informačního centra Zámek Slavkov − Austerlitz .... 37 3.2.4 Statistika počtu hostů v ubytovacích zařízeních ............................................ 39 3.3 Primární sběr dat ................................................................................................... 40 3.3.1 Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky města ............................................ 41 3.3.2 Profil návštěvníka MPZ Slavkov u Brna ....................................................... 54 3.3.3 Atraktivita MPZ Slavkov u Brna ................................................................... 54 3.3.4 Dotazník pro představitele samosprávy městské památkové zóny ................ 56 4 ZÁVĚREČNÁ ČÁST .................................................................................................. 57 4.1 SWOT analýza ...................................................................................................... 57 4.2 Návrhy řešení a závěr ........................................................................................... 58 Zdroje .............................................................................................................................. 61 Použitá literatura ......................................................................................................... 61 Internetové zdroje ....................................................................................................... 62 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 65
8
1 Úvod Při rozhodování o tématu bakalářské práce, mi pomohl můj kladný vztah k cestování a poznávání historických míst. Ovlivňující byl také fakt, že žiji na území, kde v historii probíhali významné události. Centrem tohoto území je město Slavkov u Brna. Pro práci jsem si zvolila tématiku městské památkové zóny, kterou byl Slavkov u Brna vyhlášen. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol: Úvod, Teoretická část, Praktická část a Závěr. Při vyslovení názvu Slavkov u Brna si většina lidí vybaví Bitvu u Slavkova nebo zdejší zámek. Ve městě je však množství jiných památek a míst, které jsou turisty i místním obyvatelstvem opomíjeny. Ve městě se narodila, nebo zde pobývala řada významných či známých osobností české historie či kultury. Území města je nepřetržitě osídlené od 12. století. První písemné zmínky o městě pochází z roku 1237. Nejvýznamněji město proslavil starobylý rod Kouniců, který nechal postavit zdejší zámek. Rod Kouniců udělal ze Slavkova centrum vzdělanosti, krásné architektury i důležitých politických jednání. Neméně důležitou událostí v historii města a jeho okolí, byla Bitva tří císařů roku 1805. Právě díky této bitvě se Slavkov proslavil i v zahraničí. Město Slavkov u Brna do světové historie nevstoupilo pod svým českým názvem, ale pod označením německým – Austerlitz – které se po staletí užívalo souběžně. Město Slavkov u Brna se nachází v Jihomoravském kraji, nedaleko krajského města Brna. Tato poloha je pro město výhodou, stejně jako dopravní obslužnost téměř všemi dopravními prostředky. Slavkov je napojen na dálnici D1, spojující Brno s Vyškovem. Město je dobře dostupné hromadnou dopravou, která je zajišťována množstvím vlakových a autobusových linek. Dobrá dopravní dostupnost je základem pro návštěvnost oblasti. Město návštěvníkům nabízí řadu atraktivních památek, kulturních akcí a sportovní vyžití. Historické
centrum
města
bylo
prohlášeno
městskou
památkovou
zónou
20. listopadu 1990. Městská památková zóna zahrnuje centrální náměstí a jeho okolí. Zóna je vymezena ze severu Zámeckým parkem, zahrnuje ulice Malinovského, Kaunicovu, Palackého náměstí, Husovu, Čs. armády, Hradební a Zborovskou. 9
Z východní strany je hranice souběžná s ulicemi Tyršovou a Lidickou. Jižní hranici tvoří ulice B. Němcové a Slovákova. Ze západu je zóna ohraničena ulicí Kollárovou a hřbitovem s chráněnou památkou, chrámem sv. Jana Křtitele.[1]
Cílem práce bylo zmapovat názory návštěvníků a turistů městské památkové zóny Slavkov u Brna, pomocí dotazníkového šetření a vytvořit profil návštěvníka městské památkové zóny. V první části práce se budu věnovat historii města, zaměřím se pouze na nejvýznamnější události související s dalším rozvojem. Do této části zařadím historické památky na území města, případně zajímavosti v okolí. Praktická část bude sestavena pomocí sekundárního a primárního výzkumu. S tím souvisí prováděný marketingový výzkum formou dotazníkového šetření mezi návštěvníky města. Dotazník byl sestaven předem a obsahuje 15 otázek různého charakteru. Většinou jde o otázky s nabízenými odpověďmi. U některých otázek je možné vybrat více než jednu odpověď. Závěrečná část obsahuje zhodnocení dosažených výsledků a návrhy řešení. Tuto část doplním SWOT analýzou, která pomůže k celkovému zhodnocení a k nastínění dalších řešení.
10
1.1 Památková péče v České republice Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jedná se o Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. Prvním
legislativním
opatřením
zabývající
se památkovou
péčí
byl
zákon
č.22/1958 Sb., o kulturních památkách, který platil do roku 1988. V roce 1988 došlo k reorganizaci památkové péče a byl vydán zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. Účelem zákona je ochrana a péče o kulturní památky, jejich zachování, zpřístupňování veřejnosti a vhodné využívání. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který je veden odbornou organizací státní památkové péče.[2] Památkový fond v České republice zahrnuje přes 41 000 kulturních památek, z toho 272 národních kulturních památek, 40 městských památkových rezervací, 253 městských památkových zón, 61 vesnických památkových rezervací, 211 vesnických památkových zón, 10 archeologických památkových rezervací a 19 krajinných památkových zón. Pod ochranu světové organizace UNESCO spadá 12 kulturních památek v České republice.[3] Město Slavkov u Brna je zařazen v kategorii městská památková zóna. Město bylo prohlášeno památkovou zónou na základě vyhlášky Jihomoravského Krajského národního výboru ze dne 20. listopadu 1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Společně se Slavkovem bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno dalších 26 historických jader měst. Památková zóna představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Předmětem státní památkové péče v zónách jsou: historický půdorys, panorama zóny a hlavní dominanty v blízkých a dálkových pohledech, nemovité kulturní památky, veřejná a vyhrazená zeleň.[4]
11
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historie a současnost města Město Slavkov u Brna do světové historie nevstoupilo pod svým českým názvem, ale pod německým označením – Austerlitz – které se po staletí užívalo souběžně. Je to město, které sehrálo významnou roli v moravské historii a v dějinách celého českého státu. V minulosti města, které dnes není nijak významné a v jehož zdech žije několik málo tisíc obyvatel, se mohlo soustředit několik závažných historických skutečností: Slavkov má nejstarší dochované znakové privilegium v českých zemích a jeho znak je složen z částí nejvýznamnějších českých heraldických figur. V minulosti byl nejdůležitějším sídlem řádu německých rytířů v českých zemích, byl centrem náboženské reformace a zcela mimořádné tolerance. Narodil se zde a část života strávil tiskař Bible kralické Zachariáš Solín Slavkovský. Rod Kouniců udělal ze Slavkova centrum vzdělanosti, krásné architektury i důležitých politických jednání. Slavkov se nikdy nestal důležitým hospodářským centrem, ale vždy hrál podstatnou úlohu v rozvoji vzdělanosti a kultury na Moravě [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 9, 10].
Nejstarší nálezy dokazující osídlení území dnešního města pochází z období asi 2000 let před naším letopočtem. Nepřetržitě je území města osídlené od 12. století až dodnes. Osada, z níž město vzniklo, byla původně celá ze dřeva, a tento charakter si udržela až do středověku. První kamenné stavby vybudovali až příslušníci řádu německých rytířů. V souvislosti s tímto řádem se Slavkov poprvé ocitl v psaných dokumentech. Jedná se o listinu vydanou králem Václavem I., 12. května 1237. Byly v ní vyjmenovány všechny statky, které řád držel a mezi nimi i Slavkov. Jde o první zmínku o městě jako takovém. Přesný vznik města se však neví [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 13]. Od 13. století patřilo město řádu německých rytířů. Základem organizace řádu byly řádové domy, komendy. Slavkovská komenda byla nejmocnější na Moravě. Jednalo se o opevněnou tvrz na území dnešního zámku.
Po dlouhá desetiletí se spekulovalo o vzniku názvu města a hlavně vzniku názvu Austerlitz. První osada nacházející se na území dnešního Slavkova nesla název 12
Novosedlice. Postupem času tento název ustupoval do pozadí a prosazoval se název Slavkov. Němečtí obyvatelé používali pojmenování Austeriltz. Zde se nabízí otázka, jak vznikl tento německý název? Touto otázkou se v historii zabývalo mnoho lidí, laiků i historiků. Nejpravděpodobnější vysvětlení dává Dagmar Šaurová, která se zabývala vývojem názvu města a sledovala jeho proměny. Původní český název „Novosedlice“ deformovaly pokusy středověkých písařů o jeho přepis do latiny a němčiny. Je možné vidět přímou vývojovou linku: Nouozedeliz – Nausedlitz – Neusserlitz – Nausterlitz – Austerlitz. Domněle německé jméno je pouze etymologickou zkomoleninou českého názvu Novosedlice [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 24]. Jméno Slavkov se poprvé objevilo v roce 1361 a pak až v roce 1475. Podle historiků je název odvozen od jména Bohuslav, lidově Slávek. Pravděpodobně se vztahuje na blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Pro odlišení od ostatních Slavkovů v českých zemích dostalo město v roce 1918 dovětek u Brna.
Další památkou z období středověku, kterou se město může honosit, je nejstarší znakové privilegium, které se v českých zemích dochovalo. Znakové privilegium udělil Slavkovu král Václav IV. 1. července 1416. Znak je složen z částí nejvýznamnějších českých heraldických figur. V nezměněné podobě se znak užívá dodnes [Pernes, Holán 1987, str. 60]. Od husitských válek se majitelé města často střídali až do počátku 16. století. Novou etapu v historii města začali páni z Kounic, kteří se stali majiteli města. Slavkovské panství koupil Oldřich z Kounic, který chtěl ve Slavkově vybudovat rodové panství. K tomu
účelu
nechal
v renesančním
duchu
přebudovat
slavkovský
zámek.
V renesančním stylu vyrostla i řada dalších staveb. Dodnes se dochovala pouze radnice postavená v roce 1592 a Panský dům. Po Oldřichově smrti se majiteli panství stávali jeho následovníci. Ne všichni měli zájem zvelebovat rodové sídlo a celé město. Nejvýznamnějším představitelem rodu byl Václav Antonín, kníže z Kounic. Věnoval se rozšiřování svých rodových držav a dokončil přestavbu slavkovského zámku. Kníže měl zájem o umění a doplňoval umělecké sbírky uložené na zámku ve Slavkově. Jeho zásluhou dosáhla sbírka svého vrcholu a zařadila se mezi nejpřednější galerie tehdejšího 13
světa [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 43]. Bohužel se mnoho ze slavné sbírky na zámku
nedochovalo,
většina
děl
byla
převezena
do
Vídně.
Velmi důležitým mezníkem v historii města je rok 1805, kdy se v okolí města odehrála Bitva u Slavkova, neboli Bitva tří císařů. Díky této události je město známé v zahraničí, možná i více než v tuzemsku. Bitva sice nese název města, ale přímo na jeho území boje nikdy neprobíhali. Bitevní vřava proběhla západně od města ve směru na Brno. Slavná bitva se uskutečnila 2. prosince 1805 mezi vosky Rakouska, Francie a Ruska. Z bitevního pole odcházeli vítězně francouzští vojáci, vedeni císařem Napoleonem. Nedlouho po ukončení boje, 6. prosince 1805, bylo podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem na slavkovském zámku. Slavkovská bitva se stala legendou, jež v roce 1829 získala nový rozměr. Na základě pochybného svědectví o zakopaných sudech s ruským žoldem, začalo být město Slavkov skloňováno i ve významu jednoho z nejhledanějších pokladů, který se však doposud nepodařilo najít. Slavkov se díky Napoleonovi a bitvě stal zajímavým a vyhledávaným. První návštěvníci, jejichž kroky vedl zájem o rok 1805, se poptávali po žijících pamětnících a chtěli slyšet jejich příběhy. Z nálezů vojenských předmětů začali místní sběratelé postupně vytvářet soukromé sbírky, které se později staly přínosem pro napoleonské muzejní expozice.
Slavkov se na dlouhou dobu stal útočištěm pronásledovaných menšin. Zejména díky toleranci svých majitelů a snášenlivosti občanů. Nejpočetnější pronásledovanou komunitou ve městě byli židé. První zmínky o jejich pobytu pochází z roku 1294. Postupem let si vytvořili vlastní čtvrť, synagogu, špitál, školu a 65 domů. Dnes stojí synagoga na Koláčkově náměstí. Nejedná se však o původní templ z roku 1549, ten byl zničen požárem a následně zbourán. Nová synagoga byla vystavěna v roce 1858 [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 54]. V sousedství synagogy se nachází již zmiňovaná židovská škola, která je využívána jako židovské muzeum. Stálá expozice ukazuje život židovské komunity ve Slavkově. Ke zhlédnutí je i výstava fotografií. Ve stráni nad Slavkovem najdeme rozsáhlý židovský hřbitov.
14
České úřadování na slavkovské radnici bylo zavedeno od roku 1861. Od téhož roku byl veden městský archiv, psala se obecní kronika a byla do města zavedena železnice. Pro odlišení Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl roku 1918 přidán dovětek u Brna[6].
Slavkov, přesněji slavkovský zámek byl důležitým místem v i novodobé historii českého státu. Na zámku se 28. října 1990 setkali s prezidentem Václavem Havlem všichni tři tehdejší ministerští předsedové – Marián Čalfa, Petr Pithart a Vladimír Mečiar. Přijali společnou Deklaraci o československé státnosti, se slibem čelit všem pokusům o narušení celistvosti a svrchovanosti státu [Čapka 1998, str. 778].
Od roku 2005 prezentují Slavkov u Brna i městské insignie. Odkazují na nejvýznamnější události a osobnosti spojené se vznikem a rozvojem města. Město má několik druhů insignií a jejich používání je přesně vymezeno. Jedná se o Insignie starosty města, Malou insignii města a Insignii oddávajícího. Umělecké ztvárnění obsahuje prvky související s historií města [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 236]. Město Slavkov se rozprostírá v severní části oblasti nazývané Ždánický les – Politaví, v chráněném úvalu říčky Litavy. Na jih od města se zvedá úpatí Ždánického lesa a na severu Drahanská vrchovina. Přírodní park Politaví dbá o zachování zbytků původních rostlin i živočichů. Malý lesní komplex, zámecký park, obora a vinohrady tvoří biokoridor, tahovou cestu ptactva mezi oběma vrchovinami [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 299]. Celá lokalita byla zmapována a navržena jako chráněné stanoviště v rámci evropského programu NATURA 2000. V okolí města se nachází památková zóna Slavkovské bojiště, nabízející památky a místa vztahující se k bitvě u Slavkova. Okolí města přitahuje zájemce o cykloturistiku, jelikož nabízí množství značených cyklostezek různých tras a obtížností. Ačkoliv se ve městě zachovalo jen několik historických domů, historie je zde všudypřítomná. Také proto bylo město roku 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou.
15
Slavkov je městem s rozšířenou působností zahrnující 17 okolních obcí s téměř 20 000 obyvateli. Samotný Slavkov u Brna má 6 220 obyvatel, z nich nejvíce je ve věku 15 – 64 let. Katastrální plocha města činí 1 495 ha. Zdravotnictví ve městě zastupuje poliklinika, kde ordinují praktičtí, dětští a odborní lékaři. Ve městě byl navíc postaven lázeňský dům, nabízející rehabilitace a jiné speciální služby. Výhodou pro pacienty lázeňského domu je možnost ubytování v některém z pokojů a spojit léčebný pobyt s rekreačním.
Ve městě jsou zastoupeny téměř všechny typy škol, mimo vysoké a vyšší odborné školy. Funguje tu mateřská škola a dvě školy základní. Střední školství zastupuje Integrovaná střední škola nabízející učební i studijní obory.
Slavkov má příznivé podmínky pro zemědělství. Vlastní velkou rozlohu kvalitní orné půdy, především černozemě a hnědozemě. Ačkoli neleží přímo ve vinařské oblasti, v posledních letech vzrostl zájem o vinnou révu, která zde byla v minulosti úspěšně pěstována. Byly stanoveny dvě vinařské tratě a Slavkov byl zařazen mezi vinařské obce. V zemědělství převažuje rostlinná výroba, a to pěstování obilovin, pícnin a olejnin.
Průmyslovou výrobu zastupoval v minulosti cukrovar, již dávno zavřený. Ani v dnešní době není Slavkov průmyslovým městem. Průmyslové podniky ve městě jsou: Cutisin – výrobce obalů na masné a mlékárenské výrobky, Lohmann & Rauscher, s.r.o. – medicínské výrobky, E-COM – střelecké trenažéry, LIKO-S – ocelové konstrukce, SNDI,s.r.o. – mikroelektronika a firma Pegas-Gonda, s.r.o. – výroba pil na kov.
16
2.2 Historické památky ve městě Slavkov u Brna 2.2.1 Zámek Slavkov Monumentální barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století. Zámecký komplex byl po několik staletí sídlení rezidencí rodu Kouniců. Slavkovský zámek je jedním z umělecky nejhodnotnějších zámeckých objektů na Moravě. Zahrnuje sto patnáct komnat s bohatou uměleckou výzdobou, reprezentující italské pojetí zámeckého životního stylu.[7] Od roku 2008 je slavkovský zámek zařazen mezi národní kulturní památky České republiky. Podoba zámku prošla v průběhu staletí mnoha
změnami.
Slavkov
patří
k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. Jeho nejstarší dějiny začínají ve 13. století. Na místě dnešního barokního zámku stála nejprve středověká komenda Řádu německých rytířů, později přestavěna Obr.1 Zdroj:http://images.google.cz/imgres?img 1
na obydlí s renesančními prvky [Hanák 2002, str. 2].
Podnět k přestavbě zámku dal v 17. století Dominik Ondřej z Kounic, který chtěl mít ze slavkovského zámku moderní rodové sídlo. Vzorem, který chtěl napodobit, bylo sídlo francouzských králů ve Versailles. K provedení plánu na přestavbu si Dominik Ondřej pozval italského architekta Domenica Martinelliho. Původní návrh zámku počítal s nádvořím, uzavřeným vstupní branou zhruba v místech, kde jsou dnes budovy koníren [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 35]. Stavba započala v posledních letech 17. století a probíhala postupně. Nejstarší částí zámku je západní křídlo. Velmi hodnotná je výzdoba interiérů nejstaršího křídla. Nástropní freskové obrazy jsou obklopeny jemnými štukovými reliéfy andělů, karyatid, ptáků a různých rostlin. Ústředním tématem maleb jsou antické báje. Všechny fresky namaloval italský umělec Andrea Lanzani [Hanák 2002, str. 8].
Po smrti Dominika Ondřeje získal zámek jeho syn Maxmilián Oldřich. Ten se 17
přestavbou zámku začal zabývat až v pozdějším věku. Mezitím zemřel architekt Martinelli a bylo nutné najít vhodného nástupce. Jím se stal opět Ital, architekt Ignác Valmaggini. Ačkoliv pokračoval v původním projektu, udělal v něm drobné změny. Ani Maxmilián Oldřich se konečné podoby zámku nedožil.
Zásluhu na konečné dostavbě zámku má až Václav Antonín, kníže z Kounic, nejvýznamnější představitel rodu. Krátce poté, co se po smrti svého otce ujal rodového majetku, stála již celá hlavní budova včetně jižního křídla. Nejstarší průčelí, vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí. Zevní úprava nově zbudovaných částí byla přizpůsobena Martinelliho západnímu průčelí. Uvnitř však již dominovaly klasicistní prvky. Dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním velkých ploch a s jemným dekorem. Severní a západní křídlo s nádvorními arkádami vytvořily v patře nové komnaty. Ve stejném duchu byly vyzdobeny rovněž stropy podélného přízemního vestibulu, valená klenba v chodbách prvního patra obou křídel, strop a stěny severního schodiště.[8]
Výjimečným prostorem zámku je centrální společenský sál. Byl vymalován malířem a freskařem Josefem Pichlerem, účin jeho malby je tak silný, že zobrazení mytologických postav na medailonech nad dveřmi a gigantického Herkula zápasícího se lvem a zuřivým býkem ve dvou zdánlivých nikách působí jako skutečné plastiky. Zvláštností sálu je také jeho akustika, při hlasitém hovoru vzniká ozvěna, hlasy se tříští a hovor je nesrozumitelný za dveřmi i v samotném sále.
V rámci prohlídky slavkovského zámku si mohou návštěvníci vybrat ze tří nabízených prohlídkových okruhů. Oživením prohlídek jsou náhodné kostýmované prohlídky nebo zpřístupnění zámeckého podzemí. Prostory zámku jsou využívány i pro různé výstavy, vernisáže nebo společenské akce.
V posledních několika letech proběhla, a stále probíhá, rekonstrukce zámku, především jeho vnější fasády. Výraznější vnitřní proměnou prochází budovy bývalých koníren. Je v nich plánováno vybudovat moderní expozici týkající se bitvy u Slavkova a Napoleonova tažení střední Evropou. 18
Nedílnou součástí zámeckého areálu je park, který se řadí k nejvýznamnějším ukázkám historické zeleně na Moravě. Park byl komponován ve stylu francouzských barokních zahrad. Základem jsou dva zahradní bazény s párem vodních nádrží umístěných symetricky. Prostranství dotváří volně situované plastiky s mytologickou tématikou. Dolní část zahrady je upravena v anglickém stylu. Park je osázen především listnatými stromy mírného klimatického pásu.[9]
2.2.2 Chrám Vzkříšení Páně Chrám stojící v čele slavkovského náměstí patří mezi skvostné památky klasicistní architektury v České republice. Byl vybudován v letech 1786 – 1789. Stavební plány a návrh zpracoval vídeňský architekt Ferdinand Hetzendorf z Hohenbergu.
Výstavba chrámu byla technicky velmi náročná, protože se stavělo v bažinatém území, bylo nutné použít dubové piloty. Nepodařilo se však postavit celou budovu podle původních plánů. Špatné geologické podloží zabránilo vztyčení kostelních věží, a proto dosahují jen po chrámovou střechu. Průčelí chrámu zdobí portál, využívající
prvky
antického
stavitelství.
Šest
korintských sloupů tvoří základ pro tympanon [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 40]. Chrám se skládá z jedné lodi, kněžiště a čtyřboké hranolové věže a přímo navazuje na budovu fary. Obr. 2
Interiér kostela zdobí kromě hlavního oltáře sochy
Zdroj:http://images.google.cz/imgres
klečících andělů v nadlidské velikosti. Raritou jsou tři
?im
kazatelny, původně měl chrám sloužit několika církvím. Kostel se pyšní několika zvony – nejstarší Jan
z roku 1762, nejtěžší Maria vážící 287 kg a umíráček sv. Václav a sv. Jakub. Kostel byl rekonstruován v letech 1995 – 2005. Na střeše jsou hodiny s kamenným ostěním.
19
2.2.3 Kostel sv. Jana Křtitele Barokní kostelík na slavkovském hřbitově byl postaven roku 1743. Pod jižní kaplí si v roce 1795 nechali Kounicové vybudovat rodovou hrobku. Dnes se v ní nachází sedm rakví s tělesnými ostatky příslušníků rodu. Jako první tu byl pohřeb Václav Antonín, kníže z Kounic. Do hrobky se pohřbívalo i v následujících letech, toto ukončil až počátkem 20. století, hrabě Václav, předposlední majitel slavkovského panství. Od té doby hrobku nikdo neudržoval, a ta postupem doby chátrala. V roce 1980 byla hrobka otevřena a proběhla identifikace těl zesnulých. Rekonstrukce celého kostela, včetně hrobky byla dokončena v roce 1995. [10]
2.2.4 Kaple sv. Urbana Kaple se tyčí na kopci severně nad městem ve výšce 362 m.n.m. Svahy kopce až do konce 19. století pokrývali vinohrady, a proto je kaple zasvěcena sv. Urbanovi, patronovi vinařů, sadařů a zahradníků. Původní kaple byla vystavěna už roku 1712, podle plánů architekta Martinelliho, tedy autora slavkovského zámku. Kaple má tvar stejnoramenného kříže, jehož střed je zaklenut kopulí. Pro špatný stav byla kaple v roce 1816 zbořena a na starých základech znovu postavena v letech 1858 – 1861.[11]
2.2.5 Renesanční radnice Radnice patří mezi nejstarší stavební památky města a tvoří jednu z dominant Palackého náměstí v historické části města. Jedná se patrovou, pozdně renesanční, budovu s nárožní věžičkou a někdejší šatlavou.[12] Sklepní jádro budovy je gotické. Při stavbě byl do budovy radnice včleněn dům v ulici Husově, který nad vchodem nese letopočet 1581. Radnice byla postavena v roce 1592, jak zobrazuje letopočet nad vstupním portálem. Až do konce 19. století stály z obou vnějších stran budovy kupecké krámy. Radnice slouží svému účelu i dnes, v jejich zdech má kanceláře městský úřad.
20
2.2.6 Panský dům Panský dům, č.p. 89 je velmi hodnotnou renesanční stavbou. Přestože jeho jádro je gotické a byl upravován v klasicistním stylu, najdeme zde řadu renesančních prvků, např. portály v přízemí i sklepech, ostění oken nebo mříž ve vjezdu. Poprvé byl dům zmiňován roku 1570, kdy v něm byl pivovar. Také tu sídlilo např. notářství, vojenské velitelství a kanceláře velkostatku.[13] Dnes je dům užíván pro kanceláře finančního úřadu, pojišťovny a banky.
2.2.7 Synagoga Slavkovská synagoga stojí na stejném místě nejméně od roku 1549, tedy od středověku. Původní synagoga měla barokní vzhled a byla poničena požárem v roce 1762 [Pernes, Sáček, Kropáčková 2007, str. 54] Až po sto letech od zničujícího požáru byla původní stavba úplně zbořena. Přibližně na stejném místě byla postavena v roce 1858 v soudobém historizujícím stylu. Synagoga je řádně orientována v ose východ-západ, vstup má ze západní strany společný pro muže a ženy. Vnitřní dispozice je tradiční − z předsíně se přímo vchází do hlavního, modlitebního, prostoru pro muže a po schodech do patra, na galerii, pro ženy. Synagoga sloužila bohoslužbám až do počátku 40. let 20. století, poté bylo nacisty veškeré vnitřní zařízení zničeno. Restitucí byla synagoga vrácena původnímu vlastníkovi, Židovské náboženské obci v Brně.[14]
2.2.8 Židovský hřbitov Židovský hřbitov ve Slavkově u Brna se nachází necelý 1 km severně od města, ve svažitém terénu pod kaplí sv. Urbana. Hřbitov je obehnán cihlovou zdí, asi 2 metry vysokou a má nepravidelný tvar. Vjezd pro pohřební vozy býval půlkruhově zaklenutou brankou a vstup pro pěší menší brankou na jižní straně. Na hřbitově stávala kamenná obřadní síň, která je dnes pobořená. Rozloha hřbitova je přibližně 4 000 m2 a čítá asi 300 náhrobků. Nejstarší pocházejí z 18. století, většina je z 19. století. V dolní části hřbitova byl v roce 1994 instalován, z iniciativy Ericha H. Stracha, památník slavkovským obětem rasové persekuce. Hřbitov je památkově chráněn.
21
Původní nejstarší slavkovské židovské pohřebiště se údajně nacházelo na opačné straně města, u cesty k Němčanům. Jeho přesné místo je však neznámé. Poté byl hřbitov přeložen jižně od města, k silnici směrem na Ždánice, ten se zmiňuje od roku 1549. Byl zlikvidován v roce 1774 a to jen z toho důvodu, že tehdejšímu majiteli panství vadil ve výhledu ze zámku.[15] Poloha „pod Urbánkem“ je tedy již v historii třetím židovským pohřebištěm.
22
2.3 Turistické atraktivity v okolí Slavkova u Brna 2.3.1 Slavkovské bojiště Slavkovské bojiště je oblast rozkládající se východně od Brna, mezi obcemi Pozořice, Slavkov u Brna, Šlapanice a Žatčany. Tvoří jej území o rozloze 120 km2, na němž se nelézá 25 měst a obcí. Jedná se o území, na němž se odehrála roku 1805 bitva u Slavkova, jak název napovídá. Území slavkovského bojiště bylo v roce 1992 prohlášeno chráněnou památkovou zónou.
Na celém území se nachází různé památky (pomníky, kapličky, hromadné hroby, velitelská místa), které jsou neodlučitelně spjaty s bitvou. Území je protkáno řadou turistických tras a cyklostezek.
Obce slavkovského bojiště jsou: Bedřichovice, Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Jiříkovice, Kobylnice, Křenovice, Měnín, Podolí, Pozořice, Prace, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Šaratice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Velešovice, Zbýšov a Žatčany.
2.3.2 Mohyla míru Mohyla míru je památník nacházející se na kopci nad obcí Prace. Jedná se o první mírový památník v Evropě a byl postaven na počest obětem Bitvy u Slavkova. Mohyla byla postavena z iniciativy katolického kněze Aloise Slováka a podle návrhu architekta Josefa Fanty v roce 1912. Památník byl otevřen v roce 1923.
Základna mohyly je
čtvercového
půdorysu.
Rampy v rozích, zdůrazňují, že stavba vyrůstá z půdy, která skrývá ostatky padlých. Rampy jsou ukončeny železnými koši na slavnostní ohně. Obr. 3 Zdroj:http://www.google.cz/images?hl=cs
V každém rohu jsou umístěny figury štítonošů, 23
kteří střeží památník a personifikují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu. Uvnitř mohyly nalezneme kapli s vysokou klenbou. Secesní výzdoba kaple zobrazuje geometrický dekor, znázorňující plamenné paprsky. Ve středu kopule najdeme reliéf pelikána z pozlaceného kovu. Po stranách kaple je šest nik a v centrálním výklenku je umístěn oltář. Pod kaplí bylo vybudováno osárium pro ukládání ostatků, jež je zakryto mramorovou deskou [Hanák 2002, str. 21].
V sousedství mohyly se nalézá muzejní budova, jejíž expozice se zabývá jak jinak než Bitvou u Slavkova. Jedná se o multimediální expozici přibližující návštěvníkům průběh bitvy.
2.3.3 Památník bitvy na Žuráni Památník má podobu kamenné krychle s kovovým plánem bojiště, znázorňující postavení jednotlivých armád před bitvou. Nachází se nedaleko města Šlapanice, v sousedství silnice II/430, spojující Brno a Vyškov. Památník byl slavnostně odhalen roku 1930, za účasti československé a francouzské generality. Kopec Žuráň byl velitelským místem císaře Napoleona v den rozhodného střetu armád, a právě proto tu byl památník vybudován.
2.3.4 Zámek Bučovice Státní zámek v Bučovicích patří mezi unikátní ukázky renesančního stavitelství v České republice. Hlavně díky bohaté manýristické výzdobě interiérů. Zámek je ukázkou pozdně renesanční stavby, včetně zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Projekt zámku je dílem italského architekta Jacopa Strady. Zajímavostí stavby je arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě zdobeny 540 reliéfy.[16]
24
2.3.5 Ždánický les Oblast Ždánického lesa se rozkládá na jih a jihovýchod od Slavkova u Brna. Název získal podle obce Ždánice, ležící v srdci oblasti. Jedná se o lesní porost s významnými krajinnými prvky a plochami územních ekologických systémů. Z flory převažují původní listnaté lesy (dubo-habrové háje, doubravy a olšiny), místy doplněné uměle vysázenými borovicemi a smrky. Z fauny jsou hojně zastoupeni měkkýši, ptáci, plazi a savci – jelen, srnec, divoké prase. Celá oblast se dělí na několik podcelků, z nichž některé byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Celý Ždánický les byl v roce 1998 vyhlášen přírodním parkem.[17]
Oblast Ždánického lesa je hojně protkána sítí cyklostezek a vinařských stezek. Návštěvníkům nabízí řadu pamětních míst, krásné výhledy do okolí i pohled na ropná čerpadla.
25
3 PRAKTICKÁ ČÁST
3.1 Sběr sekundárních dat 3.1.1 Dopravní dostupnost Doprava je z hlediska cestování a cestovního ruchu jedním z nejdůležitějších předpokladů rozvoje. Aby mohli být atraktivity cestovního ruchu navštěvovány, je třeba k nim zřídit přístupové cesty, alespoň pro některý druh dopravy. Neméně důležitou součástí jsou doplňkové služby k dopravě, jako je např. rezervace spojů, poskytování informací o jízdních řádech, či parkování.
Město Slavkov má velmi výhodnou polohu z hlediska dostupnosti silniční dopravou. Město je přístupné ze všech stran různými typy pozemních komunikací. Severně od města leží dálnice D1, která má obrovský národní i mezinárodní význam. Souběžně s dálnicí leží silnice druhé třídy II/430 spojující Brno a Vyškov. Na sjezd z dálnice číslo 210 (Holubice) se napojuje silnice první třídy I/50 (E50). Silnice má trasu Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov – Uherské Hradiště – státní hranice se Slovenskou republikou. Silnice je součástí mezinárodní silnice E50 Paříž - Norimberk - Praha - Košice - Kyjev. Další dopravní linie vedoucí do města jsou: -
silnice č. II/416 Slavkov u Brna – Újezd u Brna – Hodonín/ Pohořelice
-
silnice č. II/417 Slavkov u Brna – Křenovice – Brno
Silnice spojující město s nejbližším okolím jsou komunikace třetí třídy, které jsou mnohdy bohužel ve špatném technickém stavu.
Obslužnost města hromadnou dopravou zajišťuje železniční a autobusová doprava, začleněná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Slavkovem vede železniční trať č. 340 Brno – Slavkov u Brna – Veselí nad Moravou. Tato trať je dvoukolejná a částečně elektrifikovaná. Ve městě zastavují osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. Nádraží je situováno na jižním konci města. Nedaleko od železniční stanice se nachází autobusové nádraží, jež má výhodnější polohu, blíže k náměstí. Autobusové
26
linky zastavující ve Slavkově jsou regionálního, vnitrostátního i mezinárodního významu. Mezinárodní linky směřují především na Slovensko. Ve městě není zastoupena vodní doprava, jelikož Slavkovem protéká jen říčka Litava, která je pro vodní dopravu značně nevhodná. Naopak poměrně blízko je zastoupení letecké dopravy. Mezinárodní letiště Brno – Tuřany je vzdáleno pouze 20 km. Blízkost letiště ovšem nemá jen pozitivní efekty, v podobě příjezdu turistů a snazšího cestování. Přelety letadel nad městem přináší nepříjemné zvukové efekty a ničení historických památek otřesy.
3.1.2 Stravovací zařízení Stravovací služby jsou po dopravní obslužnosti, nejdůležitějšími službami pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Přestože oblast může disponovat krásnými atraktivitami, pro turisty je důležité, aby se k nim pohodlně dostali a mohli se během návštěvy občerstvit. Každý turista či návštěvník, v určitém rozsahu, využije stravovacích služeb v navštívené oblasti. Pro podnikatele jsou atraktivními prodejními plochami místa na náměstí, v jeho blízkosti nebo poblíž turistické atraktivity. Návštěvníci, kteří neznají danou lokalitu, se orientují především podle polohy stravovacího zařízení, nabídky, a také úpravy a čistoty prostředí. Vícedenní turisté, kteří si projdou celé město, využívají i stravovací podniky umístěné dále od středu města. Všichni, ale požadují dobrou kvalitu a úroveň služeb, ochotu a vstřícnost obsluhujícího personálu.
Ve Slavkově se nalézá mnoho stravovacích zařízení, různé kvality a rozsahu služeb. Některé restaurace jsou provozovány v rámci ubytovacího zařízení, jiné samostatně. Restaurace se nacházejí v hotelích – Sokolský dům, Florian, Golf Hotel Austerlitz nebo v hotelu Olga. Restaurace přímo na náměstí – Bonaparte, Zámecká vinárna a Zámecká restaurace Austerlitz. Zbývající restaurace jsou v uličkách nedaleko náměstí. Jsou to např. Hostinec na Špitálce, Restaurace Na hradbách, Restaurace Gól nebo Pizzerie. Pokud chtějí návštěvníci pouze menší občerstvení, mohou využít služeb některého 27
rychlého občerstvení. Pro klidné posezení jsou vhodné cukrárny, kavárny a vinotéka, které nalezneme také na náměstí.
3.1.3 Ubytovací služby Ubytovací služby jsou dalším, neméně důležitým, předpokladem rozvoje cestovního ruchu ve městě. Přítomnost ubytovacích zařízení ve městě napomáhá k delšímu pobytu turistů, a také místní ekonomice. Většina ubytovacích zařízení nabízí ubytování a s tím spojené služby, minimálně stravování ve formě snídaně. V hotelích jsou obvykle nabízeny i doplňkové služby – např. směnárenské služby, informační služby, půjčovny automobilů a prodej suvenýrů. Služby některých hotelových zařízení mohou mimo ubytované hosty navštívit i místní obyvatelé, jako např. – kadeřnictví, kosmetika, sauna, masáže, restaurace, či bar. Ubytovací zařízení v České republice jsou řazeny do tříd a kategorií, podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Tato klasifikace je však pouze dobrovolná, záleží na každém majiteli, zda se do ní zapojí. Klasifikace určuje kvalitu a úroveň vybavení pro každý typ ubytovacího zařízení. Ty se dělí na: hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Do tříd se dělí ubytovací zařízení podle počtu hvězdiček.
Ačkoliv je ve Slavkově poměrně dost ubytovacích zařízení, jejich kapacity jsou malé. Celková kapacita lůžek ve městě je pouze 324. Ve městě je pět hotelů, dva penziony a několik ubytování v soukromí. Jedinečným zážitkem může být ubytování ve Vile Austerlitz, která hostům nabízí ubytování v dobově zařízených ložnicích konce 19. století.
Hotely ve městě jsou menšího rozsahu, a tudíž neposkytují příliš mnoho doplňkových a ostatních služeb. Poskytované služby jsou povětšinou – bazén, sauna a zahradní restaurace.
28
Název ubytovacího zařízení Počet lůžek Golf Hotel Austeritz *** 60 Hotel Sokolský dům *** 46 Hotel Florian *** 26 Hotel Olga ** 50 Lázeňský dům *** 23 Vila Austerlitz 17 Penzion Austerlitz 26 Penzion Radost 14 Ubytování v soukromí Vaňáčková 10 Ubytování v soukromí Zvonková 9 Ubytovna Křivánek 35 Ubytování Na Hradbách 8 Celkem: 324 Tab. 1: Seznam ubytovacích zařízení ve Slavkově u Brna Zdroj: Vlastní průzkum u provozovatelů
3.1.4 Informační služby Informační služby pro návštěvníky ve městě zajišťuje Informační centrum Zámek Slavkov – Austerlitz. Provoz centra byl zahájen v roce 2000 a je umístěno v podzámčí. Zřizovatelem informačního centra je město Slavkov u Brna, z jehož rozpočtu je i financováno. Turistům i místním občanům poskytuje kompletní informace o turistické nabídce města a jeho okolí. Dále poskytuje: -
informace o provozní době památek ve městě a okolí
-
informace o možnostech ubytování a stravování ve městě
-
informace o autobusovém a vlakovém spojení
-
informace o kulturních, společenských a sportovních akcích
-
rezervaci prohlídek zámku
-
předprodej vstupenek
-
prodej suvenýrů a upomínkových předmětů
-
informace o firmách, podnicích a službách v okolí
-
propagační materiály města a okolí v několika jazykových mutacích
-
zajištění taxislužby
-
veřejný internet, tiskárnu a faxové služby. [18] 29
3.1.5 Sportovní zařízení 3.1.5.1 Pěší turistika a naučné stezky Ačkoliv je město a jeho okolí bohaté na kulturní památky, chybí zde značené cesty pro pěší turistiku. Přitom málo členitý reliéf krajiny přímo vybízí k delším i kratším procházkám. Pro kratší procházky lze ve městě využít zámecký park, okolí slavkovských rybníků či zámeckou oboru.
Pro ty, kteří se chtějí ze Slavkova vydat na delší pochod, vede z města jediná značená turistická trasa. Turistická trasa je značena zelenou turistickou značkou. Trasa začíná přímo v centru Slavkova, pokračuje na kopec Urban, kde je ke zhlédnutí kaplička. Poté pokračuje mezi poli na vrchol zvaný Lutršték, jež je známým poutním místem. I tam si turisté mohou prohlédnout barokní kapli z poloviny 17. století. Cesta pokračuje přes obec Letonice a končí v Bučovicích. Celková trasa má délku 18 km.
Město Slavkov je jedním stanovištěm naučné stezky, která mapuje celé území slavkovského bojiště. Oficiální název stezky je: „Naučná stezka bitvy tří císařů“. Stezka byla slavnostně otevřena 24. června 2003. Veřejná naučná stezka informuje turisty přímo v terénu o evropském, politickém a světovém významu Bitvy u Slavkova. Stezka obsahuje 29 stanovišť a celá trasa měří více než 60 km. Na každém stanovišti můžeme vidět mapové panely se situací bitvy, podobizny velitelů, schémata hlavních bitevních operací a texty popisující situaci druhého prosincového dne roku 1805. Panely jsou umístěny na vhodných pozorovacích stanovištích v blízkosti silnic.
[19]
Na naučnou
stezku navazují 3 cyklotrasy, pojmenované podle císařů Napoleona, Alexandra a Františka. Celá trasa naučné stezky je poměrně náročná a pěšky se nedá ujít za jeden den. Je dobré zvolit si výhodné výchozí místo a cestu zdolávat postupně. Výhodnějším způsobem zdolání celé trasy je s použitím kola nebo jiného dopravního prostředku. Naučnou stezku protíná i několik cyklostezek.
30
3.1.5.2 Cykloturistika Cykloturistika patří v posledních letech k velmi oblíbeným a vyhledávaným rekreačním aktivitám. Jízdu na kole si vychutnávají lidé všech věkových skupin bez rozdílu. S rozvojem cykloturistiky souvisí výstavba cyklostezek a značených cyklistických tras. Na rozdíl od nedostatku značených tras pro pěší turistiku je Slavkov, a vlastně celý slavkovský region, protkán hustou sítí cyklostezek. Tyto stezky mají rozdílnou délku, náročnost a povětšinou se jednotlivé okruhy na sebe napojují nebo se křižují. Tudíž si návštěvník může vybrat, například i kombinaci dvou různých tras, podle vlastních fyzických sil. Některé cyklostezky se dokonce napojují i na mezinárodní trasy. Návštěvníci mohou jezdit přes centra obcí, kde jsou k vidění různé památky nebo se mohou kochat malebnou krajinou. Cyklotrasy vedou po silnicích, zpevněných cestách, polních a lesních cestách. Veškeré informace se návštěvníci mohou dozvědět z informačních tabulí a klasických žlutých cyklistických značek.
Brněnská vinařská stezka – stezka se dělí na několik větví a je součástí Moravské vinařské stezky. Trasa procházející Slavkovem u Brna má délku 71 km, je střední náročnosti. Provede návštěvníka po jižním a jihovýchodní okolí města Brna. Povětšinou vede po silnicích 3. třídy nebo polních/ lesních cestách. Trasa začíná v Brně, vede například přes Rajhradice – Újezd u Brna – Šaratice – Křenovice – Slavkov u Brna – Velešovice – Pozořice – Brno.[20] Dvě strany údolí Litavy – cyklostezka vede, jak je z názvu patrné, kolem říčky Litavy. Jedná se o obtížnou trasu s množstvím prudkých stoupání. Trasa vede po zpevněných a nezpevněných polních či lesních cestách. Pro její zdolání je vhodné použít horské kolo. Délka trasy je 84,5 km. Trasa prochází Slavkovem u Brna – Kučerovem – Chvalkovicemi – Kobeřicemi – Vážany nad Litavou a končí opět ve Slavkově u Brna.
31
Krajem bitvy tří národů – jedná se o cyklostezku mapující místa související s Bitvou u Slavkova. Trasa provází nejvýznamnějšími místy slavkovského bojiště. Celková délka je 59 km. Trasa má střední obtížnost. Vede z poloviny po silnicích 2. a 3. třídy a z druhé poloviny po lesních cestách. Průběh cyklotrasy: Slavkov u Brna – Prace – Žuráň – Podolí – Líšeň – Velešovice – Slavkov u Brna. Cyklostezka č. 5097 – cyklostezka vede malebnou krajinou slavkovského regionu. Při cestě zvou k prohlídce dvě historická města, Slavkov u Brna a Bučovice, s množstvím památek. Celková délka trasy má 28,5 km a vede po cestách s různým povrchem. Trasa je nenáročná, většinou po rovině, pouze s jedním stoupáním. Začátek této trasy je v obci Prace, dále vede obcemi Křenovice – Vážany nad Litavou – Slavkov u Brna – Bučovice, a končí na lesním stanovišti U kříže.
32
3.1.5.3 Koupaliště K relaxaci a odpočinku, především v letních měsících, patří pobyt u rybníka nebo na koupališti. Ve Slavkově a jeho okolí máme koupaliště umělá i přírodní. Přestože jsou na území města dva přírodní rybníky, koupání v nich je zakázané, slouží pouze k rybaření. Městské koupaliště ve Slavkově u Brna se nachází v severní části města. V okolí koupaliště jsou další sportovní areály: fotbalové hřiště, tenisové kurty, atletický stadion. Z koupaliště mají návštěvníci pěkný výhled na slavkovský zámek, největší dominantu města. Koupaliště návštěvníkům nabízí 50 metrový bazén, bazén pro neplavce, dětský bazének, půjčovnu sportovního vybavení a občerstvení. Na koupališti jsou v letních měsících pořádány taneční večery pod širým nebem a další akce.
Součástí areálu jsou 4 kurty na plážový volejbal, plážovou házenou nebo plážový fotbal, 1 kurt na plážový tenis a krytou přetlakovou halu pro tyto sporty. Beachvolleyballové kurty slouží profesionálním hráčům i široké veřejnosti. Klub SK Beachvolleyball Slavkov pořádá každoročně několik turnajů pro příchozí, turnaje českého poháru nebo mistrovství republiky mužů v beachvolleyballe.[21]
Návštěvnost koupaliště byla v letech 2007 – 2010 přes 34 000 návštěvníků. Pouze v roce 2008 počet návštěvníků klesl na 29 000 lidí. Menší návštěvnost byla způsobena nepříznivými klimatickými jevy. Tradičně jsou nejnavštěvovanějšími měsíci srpen, červenec a červen. Koupaliště bývá otevřeno od začátku června do poloviny září, samozřejmě vše závisí na počasí. Provoz koupaliště zajišťují Technické služby města Slavkova u Brna, jež jsou příspěvkovou organizací zřízenou městem.
V okolních vesnicích se nejbližší koupaliště nalézá v obci Hodějice, vzdálené 5 km od Slavkova. Jedná se o menší koupaliště, nabízející pouze plavecký bazén, dětský bazén a občerstvení.
Pokud návštěvníci dávají přednost přírodnímu koupání, i v tomto může okolí Slavkova vyhovět. V 8 km vzdálené obci Kovalovice je zřízen přírodní koupací biotop. Jedná se o 33
uměle vytvořenou nádrž, kde je voda čištěna pomocí čistící laguny, což jsou vodní rostliny a živočichové. Toto koupaliště není příliš vhodné pro neplavce, jelikož hloubka vody je poměrně velká. Koupaliště nabízí, v hlavní sezóně, různé víkendové kulturní akce.
3.1.5.4 Golfové hřiště Golf je dnes velmi populárním, ale pro někoho stále nedostupným sportem. Austerlitz Golf Resort, jak zní oficiální název golfového hřiště ve Slavkově, se nalézá v severní části města v blízkosti zámku. Slavkovské 18jamkové golfové hřiště hráčům nabízí zajímavé přírodní překážky, hluboké bunkry a uměle vybudované vodní plochy. Součástí hřiště jsou kvalitní tréninkové plochy a veřejné hřiště umístěné ve spodní části zámecké zahrady. Veřejné hřiště slouží především zájemcům, kteří si chtějí zkusit tuto hru. Za poplatek mohou využívat hřiště celý den. V resortu lze zapůjčit i veškeré golfové vybavení, samozřejmě za poplatek.[22]
Součástí golfového areálu je hotel, restaurace i občerstvení. Výlet na golfové hřiště do Slavkova je dobrým tipem na strávení slunečného dne pro profesionální hráče i úplné začátečníky. Ve Slavkově na vás dýchne historie i v prostředí moderního golfového areálu, jelikož je z něj výhled na zámek a přímé napojení na zámecký park.
3.1.5.5. Další sportovní areály Ve městě najdeme další areály sloužící k aktivnímu odpočinku. Pro příznivce míčových her, je pro případ nepříznivého počasí, k dispozici sportovní hala. Tato hala je součástí ZŠ Komenského. Svou velikostí je vhodná pro volejbal a basketbal.
Stadion TJ Sokol zájemcům o sport nabízí lehkoatletický ovál, tenisové kurty, fotbalové hřiště, volejbalové hřiště s umělým povrchem a v zimním období přetlakovou halu na tenis.
Široké spektrum sportovního vyžití nabízí také Centrum Bonaparte. Jedná se o multifunkční budovu nabízející primárně restaurační služby a možnost využití velkého 34
společenského sálu. Co se týče sportovních služeb, návštěvníci mohou využít dvě bowlingové dráhy, squash nebo fitness.
Slavkov nabízí zajímavé prostory i pro příznivce sportovní střelby. V kasematech zámku je umístěna tunelová střelnice. Zde je možné si vyzkoušet střelbu z krátkých palných zbraní nebo z historických zbraní.
3.1.6 Ostatní služby ve městě Ve městě najdeme množství dalších doplňkových služeb, které mohou využívat turisté stejně jako místní občané. Tyto služby pomáhají při potížích zdravotních, při problémech s dopravním prostředkem nebo jednoduše pomáhají k příjemnějšímu pobytu. Ve městě jsou dvě lékárny, taxi služby, opravny automobilů, cestovní kancelář, opravna jízdních kol, několik kadeřnictví a kosmetických služeb, 4 čerpací stanice, veřejné toalety a veřejný internet.
Zdravotní péči o obyvatele města i jeho okolí má na starosti několik praktických lékařů pro dospělé i pro děti. Dále pak odborní lékaři různých specializací. Téměř veškerá lékařská péče města je soustředěna v budově polikliniky. Pro seniory je zřízen dům s pečovatelskou službou.
Ačkoliv není Slavkov lázeňským místem, byl zde postaven Lázeňský dům. Jeho služby jsou zaměřeny především na rehabilitaci, relaxaci a zkrášlení těla. Po náročném dnu se můžete odreagovat v sauně či vířivé vaně. V nabídce má lázeňský dům různé druhy masáží (např. masáž lávovými kameny, baňkování, havajská masáž, léčebné masáže, čokoládové nebo medové masáže), zábaly, přísadové koupele a fyzikální terapii.[23]
35
3.2 Statistiky návštěvnosti 3.2.1 Statistika návštěvnosti Zámku Slavkov u Brna – Austerlitz
Graf č. 1 Zdroj: Zámek Slavkov – Austerlitz [interní statistika zámku]
Z grafu je patrné, že v letech 2006 – 2008 byla návštěvnost zámku poměrně srovnatelná. Zlom nastal v roce 2009, kdy vzrostl počet návštěvníků téměř o 20 000. Trend z roku 2009 se udržel i v loňském roce. Velký skok ve zvýšení počtu návštěvníků od roku 2009 si vysvětluji tím, že v roce 2008 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou České republiky. Myslím, že se stal známějším mezi širokou veřejností. V roce 2010 patřil zámek k nejnavštěvovanějším památkám na jižní Moravě. Každoročně jsou nejnavštěvovanějšími měsíci srpen, červenec a červen. 36
3.2.2 Statistika návštěvnosti Informačního centra Zámek Slavkov − Austerlitz
Data návštěvnosti z informačního centra jsou bohužel dostupné pouze do roku 2007. Od roku 2008 je z důvodu oprav části zámku informační centrum zavřené. Veškeré informace jsou návštěvníkům poskytovány na pokladně zámku. Z toho důvodu nejsou vedeny samostatné statistiky návštěvnosti informačního centra. To je velká škoda, protože statistiky informačního centra udávali nejen počet návštěvníků, ale i jejich národnostní skladbu.
Graf č. 2 Zdroj: IC Slavkov u Brna - Austerlitz [interní statistika IC]
Výrazné zvýšení počtu návštěvníků v informačním centru v roce 2005, bylo v důsledku 200. výročí Bitvy u Slavkova. K této akci byly vydány zvláštní propagační materiály a
37
měla do budoucna podpořit návštěvnost celého regionu. Bohužel tomu tak nebylo. V následujících letech informační centrum zaznamenalo pokles zájmu návštěvníků.
Zajímavé je složení zahraničních návštěvníků přijíždějících do regionu, to ukazuje graf č. 3. Ze sousedních států přijíždí nejvíce návštěvníků ze Slovenska a Polska. Celkově nejvíce zahraničních návštěvníků pochází z Francie. Pro Francouze je nejen Slavkov, ale celé Slavkovské bojiště lákavou destinací. Poukazuje na jejich slavnou minulost, na kterou jsou hrdí. Ze vzdálenějších zemí do města zavítají občané Ruské federace, USA nebo Kanady.
Graf č. 3 Zdroj: IC Slavkov u Brna – Austerlitz
38
3.2.4 Statistika počtu hostů v ubytovacích zařízeních
Graf č.4 Zdroj: Vlastní sběr dat u provozovatelů
V této statistice jsou uvedeny počty hostů ve všech hromadných ubytovacích zařízením na území města Slavkova. Zahraniční hosté vyhledávají ubytování spíše v hotelových zařízeních. Nejpestřejší skladbu zahraničních turistů měl v minulých letech Golf Hotel Austerlitz. V jeho pokojích se vystřídali hosté z více než 50 světových zemí. Hosté z tuzemska nebo blízkých zemí dávají přednost ubytování v penzionech nebo v soukromí. Z grafu vidíme, že nejen zahraniční, ale i tuzemští turisté tráví ve městě více než jeden den.
39
3.3 Primární sběr dat Primární data pro bakalářskou práci byla získána pomocí marketingového výzkumu mezi návštěvníky městské památkové zóny Slavkov u Brna. Cílem výzkumu bylo sestavení profilu návštěvníka této městské památkové zóny a zjistit atraktivitu města.
Marketingový výzkum je nástroj sloužící k získání informací, podle kterých bude navrhnuto řešení problému. Marketingový výzkum se člení do několika fází. V první fázi musíme definovat problém, který bude pomocí výzkumu šetřen. Dalšími fázemi jsou analýza situace, získání konkrétních informací, interpretace informací a nakonec řešení problému. Získávání informací probíhá, buď metodou šetření, nebo metodou pozorování.
Marketingové šetření pro bakalářskou práci bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu, konkrétně metodou osobního dotazování. Předem byl sestaven dotazník, stejný pro všechny respondenty. Skládal se z 15 otázek a byl vytvořen ve třech jazykových mutacích: v českém, anglickém a německém jazyce. Otázky v dotazníku měly různou formu: uzavřené, otevřené a polootevřené. Uzavřené otázky dávají respondentovi na výběr z několika nabízených možností odpovědí. Otevřené otázky požadují po respondentovi vlastní, konkrétní, odpověď. Otázky polootevřené připouštějí možnost výběru z nabízených odpovědí, ale i možnost odpovědi vlastní.
Dotazníkové šetření bylo provedeno v období duben – prosinec 2010. Pro jednotlivá období byl vyčleněn určitý počet dotazníků, podle přepokládané návštěvnosti. V jarním období bylo vyplněno 30% z celkového počtu dotazníků, v létě a částečně na podzim 60% a 10% bylo ponecháno na prosincové vzpomínkové akce. Dotazování probíhalo v různé hodiny a dny v týdnu.
Při svém průzkumu bylo osloveno 160 respondentů. Ti byli oslovování zcela náhodně a dotazníkové šetření bylo anonymní. Dotazování probíhalo na místech města hojně navštěvovaných turisty. Jedná se o Palackého náměstí, zámecký park, podzámčí a okolí golfového hřiště.
40
Z celkového počtu dotazníků byl jeden vyloučen, z důvodu špatného vyplnění. Celkem bylo pro vyhodnocení použito 159 dotazníků.
Získaná data byla zpracována a
vyhodnocena do přehledných tabulek a grafů.
3.3.1 Vyhodnocení dotazníku pro návštěvníky města Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?
Graf č.5: Důvod návštěvy [vlastní průzkum]
Největší procento z dotazovaných odpovědělo na první otázku, že přijeli do města jen na jednodenní výlet. Druhou nejčastější odpovědí byl důvod dovolené, celkem 20% z dotázaných. Několik málo respondentů přijelo do Slavkova navštívit své příbuzné nebo známé. Při dotazování bylo osloveno i několik projíždějích osob a dokonce jeden člověka na služební cestě.
41
Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město?
Graf č. 6: Četnost návštěvy města [vlastní průzkum]
Nejvíce respondentů, téměř 50%, navštívilo Slavkov u Brna poprvé. Návštěvníci, kteří přijeli podruhé často uváděli, že ve městě stráví několik dní. Zbylé odpovědi mají poměrně vyrovnanou četnost. Několikrát ročně přijíždí především respondenti, kteří mají ve městě nebo v jeho okolí příbuzné. Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte?
Graf č. 7: Návštěvnost podle ročních období [vlastní průzkum]
42
Z grafu je patrné, že největší návštěvnost je v letních měsících, což potvrdili i statistiky návštěvnosti jednotlivých turistických atraktivit ve městě. Druhým nejnavštěvovanějším obdobím jsou jarní měsíce, kdy začíná turistická sezóna. Z průzkumu vyplývá, že nejméně navštěvovaných obdobím je ve Slavkově podzim. Ačkoliv město nedisponuje atraktivitami, které lákají turisty v zimních měsících, je v tomto období návštěvnost vyšší než v období podzimním. To je dáno především prosincovými vzpomínkovými akcemi, na něž se sjíždějí návštěvníci se všech koutů republiky, a také ze zahraničí. Slavkovský zámek je otevřen až do poloviny prosince.
Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Otázka je rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmapováni jednodenní návštěvníci, u nichž bylo zjišťováno kolik hodin stráví ve městě. Druhá část ukazuje kolik dnů se hodlají návštěvníci ve městě zdržet. Tato otázka je zpracována do dvou grafických znázornění.
Graf č. 8: Počet hodina strávených ve městě [vlastní průzkum]
Nejvíce jednodenních návštěvníků se ve městě zdrží okolo třech hodin. Je to doba, kdy se dá stihnout návštěva zámku a jeho okolí. Druhou nejčastější odpovědí byla doba čtyři 43
hodiny pobytu ve městě. 9% z dotázaných se zdrželo 5 hodin a celých 14% dotázaných plánovalo pobyt ve městě na dobu 6 a více hodin. Průměrná doba pobytu jednodenního návštěvníka je 3,7 hodin.
Graf č. 9: Počet dnů strávených ve městě [vlastní průzkum]
Respondenti, kteří trávili ve městě více dnů, uváděli jako nejčastější odpověď délku pobytu 3 dny, celkem 43%. Druhou nejčastější odpovědí byli 2 dny strávené ve městě. Čtyři dny stráví ve městě asi 10% návštěvníků a 15% z dotázaných strávilo ve městě 5 dnů a více. Průměrná doba pobytu jednoho návštěvníka činí rovné 3 dny.
44
Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? Tato otázka byla pokládána pouze zahraničním návštěvníkům. V mém průzkumu jsem zaznamenala 27 zahraničních návštěvníků. 30% z nich trávilo v České republice pouze dva dny. Několik z dotázaných zahraničních návštěvníků uvedlo, že jsou na poznávacím zájezdu, díky tomu se zdrží pouze tak krátkou dobu. 70% respondentů se v České republice zdrží alespoň 3 dny.
Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit nebo jste již navštívil/a?
Graf č. 10: Navštívené atraktivity [vlastní průzkum]
Na otázku co hodlají navštívit uváděli respondenti nejčastěji slavkovský zámek, jakožto nevětší monument regionu. 19% z dotázaných mělo v úmyslu navštívit místa spajtá s bitvou u Slavkova, a to konkrétně Mohylu míru, vrch Santon nebo Žuráň. 16% respondentů chtělo navštívit krajské město Brno, které leží nedaleko Slavkova a je druhým největším městem České republiky. Téměř shodné procento respondentů uvádělo ve svých odpovědích Bučovice, kde stojí renesanční zámek, poté městské koupaliště nebo golfový areál. Ze vzdálenějších míst se objevovali odpovědi jako: Moravský kras, Lednicko-Valtický areál, vinné sklepy na jižní Moravě, hrad Buchlov či zámek Milotice. 45
Otázka č. 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytováni?
Graf č. 11: Místo ubytování [vlastní průzkum]
Místo ubytování bylo zjišťováno u tuzemských i zahraničních návštěvníků. Nejvíce návštěvníků bylo ubytováno v nedalekém Brně, celých 51%. 30% využilo ubytování v regionu. Pouze 15% respondentů se ubytovalo v zařízeních ve městě. A zbývající část byla ubytována na více místech, jednalo se především o návštěvníky projíždějící při své dovolené větší část Moravy.
46
Otázka č. 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
Graf č. 12: Typ ubytovacího zařízení [vlastní průzkum]
Největší procento dotázaných využilo pro svůj pobyt služeb hotelových zařízení. Penzion se objevil na druhém místě s 29% respondentů. Služeb penzionu využívali spíše návštěvníci ubytovaní přímo ve městě. Na dalším místě se objevuje ubytování v soukromí. U 11% návštěvníků bylo zaznamenáno ubytování u příbuzných nebo známých. Otázka č. 9: Jaké byli Vaše priority při výběru tohoto regionu? Tato otázka byla vyhodnocena dvěma způsoby. V grafu je celkové zhodnocení jednotlivých kategorií důvodů k návštěvě. V tabulce jsou tyto důvody rozdělené podle jednotlivých konkrétnějších důvodů.
Příroda Kultura Sport, pohyb Ostatní
Priorita klidné prostředí bez hluku lesy, krajina historická města a památky kulturní akce a zábava výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody
Počet respondentů 6 23 82 105 5 34 15 2 16
Tab. č. 2: Priority při výběru regionu [vlastní průzkum]
47
Graf č. 13: Priority při výběru regionu [vlastní průzkum]
Nevětším lákadlem pro návštěvu regionu je, jak je patrné z grafu, kultura. Z ní především zájem o pořádané kulturní akce a historické památky. Jedná se vlastně o produkt, který město primárně nabízí, proto byl takovýto počet odpovědí předvídatelný. Po celý rok se konají kulturní akce různého zaměření a rozsahu. Je dobré, že si do Slavkova a jeho okolí našli cestu i sportovně zaměření turisté. Ačkoliv je na území množství značených cyklotras, ještě je na nich hodně co zlepšovat. Především ve městě chybí materiálně – technická základna pro sportovní nadšence.
10. Jak cestujete?
Graf č. 14: Způsob cestování [vlastní průzkum]
48
Touto otázkou bylo zkoumáno s jakým doprovodem návštěvníci cestují. Návštěvníci většinou necestují sami. Nejčastější doprovod tvoří partner, přátelé nebo rodina. Často cestují i prarodiče společně se svými vnoučaty. Jak je vidět z grafu s rodinou či přáteli cestuje 77% respondentů. Podařilo se dotázat několik cestujících ze skupinového zájezdu. Pouze 7% respondentů uvedlo, že cestují sami, aby si to mohli lépe vychutnat.
11. Jaký dopravní prostředek jste použil/a?
Graf č. 15: Typ použitého dopravního prostředku [vlastní průzkum]
Pokud návštěvník cestoval více druhy dopravních prostředků, byl do odpovědi zahrnut pouze ten, kterým se dopravil přímo do města. Jednoznačně převládala odpověď osobní automobil, kterým se dopravilo 55% respondentů. Autobus využilo 27%, je to dáno i tím, že byli mezi respondenty účastníci skupinových zájezdů. Menší procento využilo služeb Českých drah. Někteří se spoléhali na své fyzické síly a použili k dopravě jízdní kolo či přišli pěšky.
49
Otázka č. 12: Jste ochoten/na uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?
Graf č. 16: Místo bydliště [vlastní průzkum]
U otázky na místo bydliště byl zaznamenávám pouze kraj, v případě českých návštěvníků a stát v případě návštěvníků zahraničních. Podrobnější rozepisování by bylo příliš nepřehledné. Z českých návštěvníků bylo nejvíce zástupců kraje Jihomoravského, Zlínského, Vysočiny a Olomouckého. Jedná se o kraje sousedící s Jihomoravským krajem, kde se Slavkov u Brna nachází. Ze vzdálenějších koutů republiky přijeli návšěvníci z kraje Plzeňského, Jihočeského nebo Moravskoslezkého.
50
Stát Francie Německo Slovensko Rusko Velká Británie Itálie Rakousko Polsko
Počet respondentů 8 5 4 3 3 2 1 1
Tab. č. 3: Místo bydliště zahraničních návštěvníků [vlastní průzkum]
Do tabulky byla seřazena místa bydlišť zahraničních návštěvníků, podle jednotlivých států. Oslovení zahraniční turisté pocházeli z evropského kontinentu. Největší zastoupení v průzkumu má Francie, z níž každoročně přijíždí
do Slavkova velké
množství návštěvníků. Je to dáno především historií, na kterou jsou francouzi hrdí a chtějí se podívat do míst slavného vítězství císaře Napoleona. Otázka č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Vzdálenost do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 1201 až 1600 km 1600 až 2000 km
Počet respondentů 3% 30% 21% 19% 11% 4% 8% 4%
Tab. č. 4: Vzdálenost místa bydliště [vlastní průzkum]
Tato otázka byla pro mnohé respondenty neobtížnější z celého dotazníku. Pro někoho je velmi složité odhadnout vzdálenost města od svého bydliště, především pokud cestuje prostředem hromadné dopravy. V některých případech byli vzdálenosti zpětně dohledávány pomocí internetových map a podle obce, která byla uvedena jako místo bydiště. Nejčastějšími návštěvníky jsou lidé žijící nejdále 100 km od města. Vzdálenosti nad 800 km se týkají zahraničních návštěvníků. Průměrná vzdálenost z místa bydliště návštěvníka do destinace je 294,4 km. 51
Otázka č. 14: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč?
Výdaje na osobu a den v Kč Za ubytování do 100 Kč 101-400 Kč 401-700 Kč 701-1000 Kč nad 1000 Kč
10% 35% 42% 10% 3%
do 100 Kč 101-400 Kč 401-700 Kč 701-1000 Kč
12% 45% 33% 10%
do 100 Kč 101-400 Kč 401-700 Kč 701-1000 Kč
35% 58% 6% 1%
Za stravování
Vedlejší výdaje
Tab. č. 5: Výdaje na osobu a den [vlastní průzkum]
Obsahem otázky je zjistit kolik návštěvníci v daném místě utratí peněz za ubytování, stravování a vedlejší výdaje, jako např. vstupné či nákupy. Tuzemští turisté utratí nejčastěji v rozmezí 100 – 400 Kč. Zatímco zahraniční turisté utratí dvojnásobek. Průměrná částka vydaná za ubytování činí 439 Kč. Za stravu utratí návštěvník v průměru 429 Kč a průměrná částka za ostatní výdaje činí 204 Kč.
52
Otázka č. 15: Údaje o Vás: Tato otázka je poslední otázkou dotazníkového šetření. Shrnuje informace osobní návštěvníkovi, které jsou však anonymní. Otázka je složena ze tří částí, zjišťujících respondentův věk, pohaví a vzdělání.
Údaje o návštěvnících Pohlaví muž žena
57% 43%
do 17 let 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let nad 56 let
3% 10% 35% 16% 10% 26%
základní vyučen střední vysokoškolské
3% 16% 59% 22%
Věk
Vzdělání
Tab. č. 6: Údaje o návštěvnících [vlastní průzkum]
Na dotazník odpovídalo 57% mužů a 43% žen. Celkově byli muži k dotazování vstřícnější než ženy, i co se týče dotazování páru. Podle věku je nejčetněji zatoupena skupina v rozmezí 26 – 35 let, a poté skupina ve věku 56 let a více. V prvním případě se jedná o ekonomicky aktivní občany, často bezdětné, a tak nemají žádné překážky v cestování. V druhé případě jsou to často už senioři, kteří si cestováním krátí volný čas a užívají si. Někdy cestují společně se svými vnoučaty. Co se týká vzdělání, nejčetnější skupinou ze všech dotázáných byli lidé se středním vzděláním.
53
3.3.2 Profil návštěvníka MPZ Slavkov u Brna Profil návštěvníka byl sestaven na základě provedeného dotazníkového šetření na území městské památkové zóny. Jedná se o profil sestavený podle nejčetnějších odpovědí respondentů. Typický návštěvník by měl vypadat následovně. Muž ve věku 26 – 35 let, se středním vzděláním. Žije v Jihomoravském kraji a místo jeho bydliště je od Slavkova u Brna vzdáleno do 50 km. Tento muž přijel do města osobním automobilem, společně s rodinou. Důvodem jeho návštěvy byl výlet, ve městě byl poprvé a zdržel se asi 3 hodiny. Tento výlet se uskutečnil v letním období. Motivem k návštěvě byla kultura, převedším kulturní akce a památky. Z atraktivit, které město a okolí nabízí, se rozhodl navštívit slavkovský zámek a památky bojiště, z nich především Mohylu míru. Za den ve městě utratí v průměru 400 Kč za stravu a 200 Kč utratí za vedlejší výdaje. Takto vzniklý profil není stoprocentně pravdivý, jelikož vznikl pouze z malého vzorku respondentů. Výsledky primárního výzkumu vždy závisí na složení respondentů, a proto se nemusí zcela shodovat s danou skutečností.
3.3.3 Atraktivita MPZ Slavkov u Brna Atraktivitu destinace můžeme charakterizovat jako ochotu návštěvníka vrátit se do dané destinace a strávit v destinaci nějakou dobu. Vyjádřeni atraktivity je ve velké míře subjektivním vyjádřením posuzovatele. Měření atraktivity turistické destinace může být vhodným měřítkem ke srovnání různých destinací. K vyjádření atraktivity turistické destinace si pomůžeme vzorcem: ATD (atraktivita turistické destinace) = d * n * f / 1000, kde: d….. je průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace n….. je průměrný počet turistů a návštěvníků za den v daném regionu f….. je počet dnů strávených v destinaci.
54
Průměrná vzdálenost místa bydliště K výpočtu průměrné vzdálenosti posloužilo dotazníkové šetření, které přímo zahrnovalo tuto otázku. Uvedené vzdálenosti byli zprůměrovány a sečteny.
d = (5*0,03) + (30*0,30) + (75*0,21) + (150*0,19) + (300*0,11) + (600*0,04) + (1400*0,08) + (1800*0,04) = 294,4 km
Průměrný počet návštěvníků a turistů za den Jelikož není statistika určující konkrétní počet návštěvníků města, k výpočtu posloužila statistika návštěvnosti zámku, který podle průzkumu navštívilo 39% respondentů. V roce 2010 navštívilo slavkovský zámek 77 500 osob.
n = 77 500/0,39 = 198 718/365 = 544 osob/den
Počet dnů strávených v destinaci f = 74,8% * 1 (jednodenní návštěvníci) + 25,2% * 3 (vícedenní návštěvníci s průměrnou dobou pobytu 3 dny) = 1,5.
ATD = 294,4*544*1,5/1000 = 240.
55
3.3.4 Dotazník pro představitele samosprávy městské památkové zóny Dotazník byl vyplněn místostarostou města Slavkov u Brna. Původně jsem dotazník doručila starostovi města, ale ten jej z časových důvodů nemohl vyplnit. Proto jsem dotazník poslala elektronickou formou panu místostarostovi, který jej ochotně vyplnil. Ačkoliv byl dotazník vyplňován v elektronické formě, pan místostarosta jej vyplnil pečlivě s řadou doplňujících informací. V případě drobných nejasností jsem jej opět kontaktovala s žádostí o vysvětlení.
Vyhodnocení dotazníku Pan místostarosta uvádí, že ve městě žije více než 30 let. V zastupitelstvu města zastává funkci místostarosty již několikáté volební období. Na otázku data prohlášení města městskou památkovou zónou uvádí přesné datum, a to 20. listopadu 1990. Město má zpracovaný územní plán, který se pravidelně obnovuje. V roce 2011 je z městského rozpočtu vyčleněno 840 000 Kč na obnovu územního plánu. Na každé volební období město zpracovává plán rozvoje města. Slavkov u Brna má zpracován i Program regenerace MPZ. Jedná se o plán z roku 1995, který se pravidelně aktualizuje. Dále pan místostarosta uvádí, že ve městě funguje komise regenerace a je velmi aktivní, bohužel přímo neuvedl v jakém ohledu. Na otázku jaké zda bylo prohlášení města MPZ přínosem pro město, uvádí, že spíše ano. Mezi výhody řadí koordinaci postupů při obnově památek a možnost čerpání dotací. Město získalo od roku 2008 dotace ve výši 90 805 852 Kč, většina z této částky byla poskytnuta Evropským fondem pro regionální rozvoj. Tyto peníze byly použity na opravu zámku, předzámčí a k marketingovým účelům. Město vyčlenilo na rok 2011 ze svého rozpočtu 25 084 000 Kč, na opravy památek a podporu cestovního ruchu. Jedná se o 14% z plánovaných výdajů města pro tento rok. Nevýhody začlenění města mezi MPZ vidí převážně v problémech s některými rozvojovými plány, které ne vždy splňují požadavky památkové ochrany v městské památkové zóně. Zkušenosti s jednáním s památkovým úřadem i Krajským úřadem uvádí v zásadě dobré. Na otázku zda se ve městě setkává s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby, odpověděl, že velmi často.
56
4 ZÁVĚREČNÁ ČÁST 4.1 SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
bohatá historie
nedostatek ubytovacích zařízení na vyšší úrovni
množství památek ve městě i v okolí
převaha jednodenních návštěvníků
NKÚ Zámek Slavkov-Austerlitz
neexistence kempů
množství kulturních akcí
špatná kvalita místních komunikací
napojení na dálnici D1 a dobrá dostupnost hromadnou dopravou
vysoké náklady na údržbu památek
výhodná poloha v blízkosti města Brna
špatný monitoring návštěvníků
kvalitní propagační materiály
nerozvinutý CR v zimních měsících
materiálně - technická základna pro sport v současnosti opravené památky blízkost mezinárodního letiště zlepšující se kvalita životního prostředí
Příležitosti
Ohrožení
zvýšení podílu vícedenních návštěvníků
konkurence atraktivit na jižní Moravě
větší propagace pořádaných akcí
snížení návštěvnosti a stagnace CR
podpora CR v rámci EU
nedostatek financí
rozšíření nabídky služeb (jezdectví, zážitková turistika…)
nedostatečná propagace ze strany města na zvýšení návštěvnosti
zapojení se do projektu Top výletní cíle jižní Moravy navazování dalších kontaktů se zeměmi EU na komunální úrovni vybudovat značené trasy pro pěší turistiku
57
4.2 Návrhy řešení a závěr Město Slavkov u Brna disponuje přednostmi, které mohou zvýšit jeho turistickou atraktivitu. Jen je třeba tyto přednosti dobře využít nebo více zviditelnit. Níže jsou uvedeny návrhy, které by mohli přispět k větší návštěvnosti města. Tyto návrhy převážně vycházejí ze SWOT analýzy.
Město je málo propagováno v médiích a tisku. Mělo by se zaměřit na reklamu nejen v regionálním, ale i v celorepublikovém rozsahu. Kulturní akce jsou také málo propagované, ve většině případů je o akci zmínka pouze na internetových stránkách města. Ačkoliv bydlím ve vedlejší vesnici a o kulturu se zajímám, často nemám o akcích ve Slavkově ponětí. Navrhovala bych plakáty a poutače vyvěsit alespoň po okolí.
Dalším problémem je převaha jednodenních návštěvníků. Město by se mělo zaměřit na delší pobyty návštěvníků ve městě. Ubytovací kapacity jsou k tomu prozatím dostatečné. Navrhuji vytvoření takových atraktivit či zážitkových programů, které nebude možné stihnout navštívit v jeden den. Ve městě chybí nabídka jezdeckých služeb. S jezdectvím by se mohla spoji agroturistika, jakožto moderní a netradiční způsob dovolené. Myslím, že Slavkov k tomu má ideální předpoklady vzhledem k okolní krajině. Také by mohli být vytvoření balíčky zahrnující návštěvu zámku a wellness centra v lázeňském domě. Případně jiné balíčky, které by zahrnovali návštěvu kulturní památky a podporu místních podnikatelů. Bylo by vhodné zřídit půjčovnu jízdních kol. Okolní krajina je přímo stvořená pro cykloturistiku, avšak ne každý návštěvník má možnost přivézt si vlastní kolo.
Dále bych navrhovala vytvoření v okolí města více značených turistických tras. Protože v okolí města je pouze jedna stezka pro pěší turistiku.
Velký potenciál tvoří slavkovský zámek, jakožto nejnavštěvovanější památka města. Vedení zámku by mohlo zatraktivnit běžné prohlídky. Častěji by měli být zařazeny kostýmované prohlídky, které jsou v současnosti pouze ve slavnostní příležitosti. Zajímavá by byla i možnost nechat návštěvníky obléknou historické kostýmy a
58
procházet se zámkem. Jednalo by se o něco, čím by se slavkovský zámek odlišoval od jiných zámků v okolí.
Nevýhodou je současné umístění informačního centra, které je součástí pokladny zámku. I když je toto řešení pouze dočasné, shledávám ho poněkud nešikovným. Návštěvníci, kteří nemíří primárně na zámek, si tohoto nevšimnou, jelikož není nikde označení o jiné poloze informačního centra. Z náměstí pouze vidí původní ceduli obehnanou lešením. Je škoda ochudit návštěvníky o komplexní služby a cenné rady poskytované v informačním centru. Stejně jako o propagační materiály, které jsou na velmi dobré úrovni. Řešením by mohlo být umístění propagačních materiálů na recepcích ubytovacích zařízení či zřídit na náměstí zastřešený stojan.
Svoji bakalářskou práci jsem koncipovala do čtyř hlavních oddílů. První část je tvořena úvodem a krátkou poznámkou o památkové péči v České republice. Do druhé části jsem zahrnula historii města, popis nejdůležitějších památek ve městě i v jeho okolí. Třetí oddíl je rozdělen do dvou částí – sběr sekundárních dat a sběr primárních dat. Mezi sekundární data jsem zařadila informace o ubytovacích, stravovacích a jiných službách poskytujících návštěvníkům příjemný pobyt. Jsou zde uvedené i statistiky návštěvnosti těchto zařízení, které jsem získala přímo od provozovatelů. Hlavní částí práce byl sběr primárních dat formou dotazníkového šetření. Z výsledků šetření byl sestaven profil návštěvníka a atraktivita města. V závěrečné části mojí práce jsem vytvořila SWOT analýzu, v níž se snažím nastínit silné a slabé stránky města, také jeho příležitosti a hrozby, kterých by se mělo město vyvarovat. Z poznatků zpracovaných ve SWOT analýze jsem navrhla několik řešení, které by mohli pomoci zvýšit návštěvnost města do budoucna.
Slavkov u Brna, ačkoli se jedná o malé město, ročně jej navštíví desetitisíce návštěvníků. Město má bohatou historii, množství kulturních památek, zajímavé okolí a sportovní zázemí na vysoké úrovni. Hlavní třídu města tvoří Palackého náměstí, které působí reprezentativním dojmem. Domy jsou opravené, v přízemích domů se nacházejí 59
rozličné obchody, náměstí je vyzdobené zelení a nikde nenarazíte na bezdomovce, jako tomu bývá ve větších městech. Mezi místními obchody nenajdete známé řetězce, ale menší obchůdky, které mají své kouzlo a hodí se ke koloritu menšího města. Bohatý je i kulturní program po celý rok. Problémem zůstává nedostatečná informovanost potenciálních návštěvníků o těchto akcích. Nejnavštěvovanějšími akce jsou každoročně srpnové Napoleonské dny a prosincové Vzpomínkové akce. Bohužel návštěvníci nejsou motivováni k delšímu pobytu ve městě, většina se zdrží jen několik hodin. Přitom ve městě je slušné zázemí ubytovacích i stravovacích kapacit. Každý návštěvník si může vybrat podle svého vkusu a finančních možností. Z dotazníkového šetření vyplívá, že návštěvníci jsou ve městě spokojeni a řada se jich sem vrací. Vždy je, ale co zlepšovat. Bylo by dobré vytvořit produkt, kterým by se Slavkov u Brna odlišoval od podobných měst. Z činnosti vedení města je patrné, že se zajímají o jeho vzhled, propagaci i památky. Cílem zástupců města by mělo být zvýšení propagace za účelem větší návštěvnosti domácích a zahraničních turistů.
Cílem mojí bakalářské práce bylo celkově zhodnotit město Slavkov u Brna a vytvořit profil návštěvníka města.
Důležitou součástí práce je zhodnocení výsledků
dotazníkového šetření a navrhnutí opatřeních pro zvýšení návštěvnosti. Veškeré informace jsem se snažila zpracovat objektivně a doufám, že jsem svých cílů dosáhla.
60
Zdroje Použitá literatura BÁR, Jaromír; CHROMÝ, Zdeněk; PLCH, Milan; URBANČÍK, Libor. Záhada slavkovského
pokladu.
1.
vydání.
Brno:
Šimon
Ryšavý,
2005.
158
s.
ISBN 80-7354-021-5 ČAPKA, František. Dějiny zemí koruny české v datech. 1. vydání. Praha: Libri, 1998. 814 s. ISBN 80-85983-51-6 HANÁK, Jaromír. Mohyla míru a Bitva u Slavkova. 1. vydání. Brno: Ave, 2003. 24 s. ISBN 80-902242-7-X HANÁK, Jaromír. Zámek Slavkov u Brna/ rodové sídlo Kouniců – skvost moravské barokní architektury. 1. vydání. Brno: Ave, 2002. 24 s. ISBN 80-900941-0-4 KŘESŤAN, Vladimír; VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing. 1. vydání. Jihlava: ediční oddělení VŠPJ, 2005. 140 s. PERNES, Jiří; HOLÁN, Ivo. Slavkov u Brna – město a okolí. 1. vydání. Praha: Svépomoc, 1987. 178 s. ISBN 38-001-87 PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna/ Austerlitz: město nejen se slavnou historií. 1. vydání. Slavkov u Brna: BM typo, 2007. 317 s. ISBN 80-9037 SHOCART, spol. s.r.o. Cykloatlas Česko I. díl. 1. vydání. Praha: Bobo Blok, 2006. 443 s. ISBN 80-7224-581-307-2-1 UHLÍŘ, Dušan. Slunce nad Slavkovem. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1984. 422 s. ISBN 23-019-84 Česká republika/ atlas výletních cílů. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2004. 158 s. ISBN 80-7011-801-6 Kronika města Slavkov u Brna. Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna 61
Propagační materiály města Slavkov u Brna DOUDOVÁ, Kateřina. Městská památková rezervace Mikulov a její regenerace – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, PhD. Jihlava 2009
Internetové zdroje [1] Slavkov u Brna/ Austerlitz. Hranice MPZ [online]. 2010. [cit. 2011 – 03 – 17]. Dostupné na WWW < http://slavkov.cz/files/archive256/439c.61991_podminkach_ stavebni_cinnosti_v_pamatkove_zone_mesta_Slavkov_u_Brna.pdf >. [2] ] Národní památkový ústav. Památkový zákon [online]. 2003-11. [cit. 2011 – 03 – 10]. Dostupné na WWW
. [3] MonumNet. Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. 2003-11. [cit. 2011 – 03 – 13]. Dostupné na WWW < http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php >. [4] Národní památkový ústav. Památkově chráněná území [online]. 2003-11. [cit. 2011 – 03 – 14]. Dostupné na WWW < http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-apamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/>. [5] Národní památkový ústav. Financování památkové péče v České republice [online]. 2003-11. [cit. 2011 – 03 – 17]. Dostupné na WWW
. [6] Slavkov u Brna/ Austerlitz. Historie města [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 19]. Dostupné na WWW
. [7] Slavkov u Brna/ Austerlitz. Zámek Slavkov u Brna [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 21]. Dostupné na WWW
. 62
[8] Zámek Slavkov – Austerlitz. Stavební historie [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 21]. Dostupné na WWW . [9] Zámek Slavkov – Austerlitz. Park [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 21]. Dostupné na WWW . [10] Slavkov u Brna/ Austerlitz. Hrobka Kouniců [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 25]. Dostupné na WWW . [11] Římskokatolická farnost Slavkov u Brna. Kostely a kaple [online]. 2005 – 10. [cit. 2011 – 03 – 26]. Dostupné na WWW . [12] Turistika. Slavkov u Brna − Radnice [online]. 2007 – 11. [cit. 2011 – 03 – 26]. Dostupné na WWW . [13] Slavkov u Brna/ Austerlitz. Panský dům [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 28]. Dostupné na WWW . [14] Expedice Czech republic. Slavkov u Brna – Slavkovská synagoga [online]. 2003 – 10. [cit. 2011 – 03 – 28]. Dostupné na WWW [15] Hrady.cz. Židovský hřbitov Slavkov u Brna [online]. 1995 – 2011, [cit. 2011 – 03 – 28]. Dostupné na WWW . [16] Zámek Bučovice. O zámku [online]. 2010. [cit. 2011 – 03 – 29]. Dostupné na WWW . [17] Ždánický les. Ždánický les [online]. 2003 – 2009. [cit. 2011 – 03 – 30]. Dostupné na WWW . [18] Slavkov u Brna/ Austerlitz. IC Zámek Slavkov − Austerlitz [online]. 2009. [cit. 2011 – 03 – 30]. Dostupné na WWW .
63
[19] Projekt Austerlitz. Naučná stezka Bitvy u Slavkova [online]. 2005. [cit. 2011 – 03 – 31]. Dostupné na WWW . [20] Výletník. Cyklotrasa: Brněnská vinařská [online]. 2011. [cit. 2011 – 04 – 01]. Dostupné na WWW < http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/jizni-morava/brno-aokoli/1529-brnenska-vinarska/>. [21] SK Beachvolleyball Slavkov. Přehled akcí [online]. 2011. [cit. 2011 – 04 – 03]. Dostupné na WWW . [22] Austerlitz Golf Resort. Ceník [online]. 2011. [cit. 2011 – 04 − 03]. Dostupné na WWW < http://www.agrt.cz/cenik>. [23] Lázeňský dům Slavkov u Brna. Wellness služby [online]. 2010.[cit 2011 – 04 – 04]. Dostupné na WWW
64
PŘÍLOHY Seznam příloh: A) Dotazník pro návštěvníky destinace B) Přehled nemovitých památek ve Slavkově u Brna C) Přehled kulturních akcí ve Slavkově u Brna v roce 2011
65
A) Dotazník pro návštěvníka městské památkové zóny
66
B) Přehled nemovitých památek ve Slavkově u Brna Číslo rejstříku
Památka
27362/7 - 3853 kostel Vzkříšení Páně 37140/7 - 3859 synagoga 46323/7 - 3858 kaple sv. Urbana 46591/7 - 3871 židovský hřbitov 12227/7 - 3864 městské opevnění 50539/7 - 8904 alej jírovcová, zvaná Zámecká 33305/7 - 3872 boží muka sv. Vendelína 14927/7 - 3873 pamětní kámen - přemístěn do depozitáře 19585/7 - 3869 socha sv. Jana Nepomuckého 21484/7 - 3868 socha sv. Jana Nepomuckého 31930/7 - 3866 socha sv. Jana Nepomuckého 45551/7 - 3867 socha sv. Jana Nepomuckého 27681/7 - 3870 pomník bitvy u Slavkova 40850/7 - 3825 zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou 16182/7 - 3863 fara 42270/7 - 3860 radnice 20728/7 - 3862 soud, č.p. 65 12226/7 - 8488 palírna, č.p. 77 50562/7 - 8919 měšťanský dům, č.p. 80 13984/7 - 3861 měšťanský dům - panský dům, č.p. 89 51120/7 - 9012 městský dům, č.p. 104 104168
zámecké zahradnictví, č.p.108
10871/7 - 8649 měšťanský dům, č.p. 109 12225/7 - 8486 městský dům, č.p. 123 12349/7 - 8506 zemědělský dvůr zámecký, č.p. 128 51023/7 - 8978 vila, č.p. 362 kaple hřbitovní sv. J. Křtitele, se špitálem Na Špitálce,hřbitovní branou a 39575/7 - 3854 křížem Zdroj:http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Ok&HiZe=&VybUzemi=1&sNazSid Ob=&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=7.4.2011& KodKr=62&KodOk=6206&Start=200
67
C) Přehled kulturních akcí ve Slavkově u Brna v roce 20111 Březen 24. 3.
Zahájení sezony na zámku
Duben 14. 4. 15. – 16. 4. 15. – 16. 4. 16. 4. 18. 4. 26. 4. 28. 4.
Vernisáž jarní výstavy „Záchvěvy motýlích křídel“ (do 15. 5.) Prodejní velikonoční výstava P. Tauberové a M. Drápalové Prodejní zahradnická výstava Velikonoční koncert „Original Bolschoi don Kosaken“ Den památek Slavkovské memento Vernisáž výstavy prací žáků MŠ a ZŠ „Slet čarodějnic“ (do 5. 6.)
Květen 5. 5. 7. 5. 12. 5. 18. 5. 19. 5. 21. 5. 26. 5. 27. 5. 27. 5.
Vernisáž výstavy grafik A. Borna „Historie pro pokročilé“ (do 9. 7.) Výstava anglických ohařů v zámeckém parku Vernisáž výstavy J. Kolbaby „People“ (do 31. 7.) Mezinárodní den muzeí Vernisáž floristické výstavy „Božská komedie“ (do 29. 5.) Koncert J. Strauss Orchestru „Z operety do operety“ Beseda se spisovatelkou S. Monyovou Den ISŠ na zámku Noc kostelů
Červen 3. 6. 4. – 5. 6. 4. 6. 9. 6. 9. 6. 18. 6. 21. 6. 23. 6. 25. 6.
1
Den dětí Dny Slavkova a Svatourbanské hody Kostýmované prohlídky zámku Vernisáž výstavy z cyklu Poklady z depozitářů „Plechovky“ (do 4. 9.) Koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae – Haasovo kvarteto „Les Misérables“ – open-air představení Bídníci Koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae – M. Knoblochová, C. Novaková, A. Štajnorová Vernisáž výstavy „Objekty a instalace“ (do 11. 9.) Oldtimer festival 2011
Propagační materiály města Slavkov u Brna
68
Červenec 1. 7. 2. – 3. 7. 14. 7. 15. 7. 23. – 29. 7. 30. 7.
Oživlé podzemí Music festival Slavkov – festival dechových kapel a orchestrů Vernisáž výstavy A. Slezákové „Moje srdeční záležitost“ (do 18. 9.) Putovní hudební festival po hradech a zámcích jižní Moravy HRADOLOGIE Letní filmový festival Mezinárodní turnaj v pétanque Grand Prix d´Austerlitz 2011
Srpen 9. 8. 13. – 14. 8. 13. 8. 27. 8.
Vernisáž výstavy loutek Divadla Radost (do 11. 12.) Napoleonské dny – jarmark a kostýmované prohlídky zámku Mezinárodní výstava vín Grand Prix d´Austerlitz 2011 Rocková show v zámeckém parku – SWEET a KATAPULT
Září 3. 9. 4. 9. 7. 9. 10. – 18. 9. 17. 9. 25. 9.
Koncert houslisty J. Svěceného Začarované podzemí Vernisáž výstavy amatérských fotografií „Slavkovská zátiší“ (do 11. 12.) Dny evropského dědictví 2011 Václavský jarmark a Burčákové slavnosti Koncert pěveckého sboru Mladost
Říjen 6. 10. 9. 10.
Vyvrcholení oslav 300. výročí narození V. A. Kounice Zeměpisná přednáška J. Máry IV. Zámecké dýňobraní s DDM
Listopad 10. 11. 12. 11. 12. 11.
Vernisáž vánoční výstavy „Paličkovaná krajka“ (do 11. 12.) Hubertova jízda, Mladá Svatomartinská vína, Svatomartinské hody Kostýmované prohlídky zámku
Prosinec 1. 12. 2. – 4. 12. 3. 12. 10. 12. 31. 12.
Koncert o.p.s. Mohyla míru – Austerlitz Vzpomínkové akce ke 206. výročí bitvy u Slavkova Tradiční vánoční a řemeslný jarmark a kostýmované prohlídky zámku Soutěž o nejkrásnější vánoční stromeček Silvestrovské setkání občanů na náměstí zakončené ohňostrojem
69
