VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Vý zna m archeoparku Chotěbuz -Podobora pro cestovní ruch

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vý z n a m a rc h e o p ar ku C h ot ě b uz - P o d o bo r a pr o c e s t o v ní r uc h Bakalářská práce

Autor: Ivona Kukuczová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Ivona Kukuczová

Zadání BP

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8. května 2011 ................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za vedení a odbornou pomoc v průběhu tvorby mé bakalářské práce. Děkuji také zaměstnancům Muzea Těšínska, kteří mi poskytli potřebné informace a všem, kteří byli ochotni zúčastnit se dotazníkového šetření. Dále bych chtěla poděkovat rodině, přátelům a všem blízkým za trpělivost a veškerou pomoc při zpracování této bakalářské práce.

Anotace KUKUCZOVÁ, Ivona: Význam archeoparku Chotěbuz-Podobora pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 75 stran. Hlavním cílem této bakalářské práce je definovat archeopark v Chotěbuzi-Podoboře v systému turistických atraktivit a na základě dotazníkového šetření stanovit profil návštěvníka archeoparku. Práce je rozdělena na dvě části. První část popisuje kulturní cestovní ruch v České republice a v regionu a vysvětluje pojem archeopark. Dále seznamuje s historií i současností archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře a zkoumá, jak tento skanzen funguje po stránce organizační, ekonomické i návštěvnické. Druhá část zahrnuje vytvoření profilu

návštěvníka

archeoparku,

sestavení

SWOT

analýzy

a

vyhodnocení

dotazníkového šetření. Na jeho základě bylo sestaveno několik doporučení a návrhů, jak vyuţít potenciál archeoparku k jeho rozvoji, ke zkvalitnění sluţeb a zvýšení spokojenosti návštěvníků.

Klíčová slova Archeologické naleziště. Archeopark Chotěbuz-Podobora. Kulturní cestovní ruch. Muzeum. Návštěvník. Skanzen. Slovanské hradiště.

6

Annotation KUKUCZOVÁ, Ivona: The importace of the Chotěbuz-Podobora archeological park for tourism. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2011. 75 pages. The main objective of this thesis is to define the archaeological park in the ChotěbuzPodobora of tourist attractions and on the basis of questionnaire survey to determine profile of visitor of archeological park. Thesis is divided into two parts. The first part describes the cultural tourism in the Czech Republic and the region and explains the term of archaeological park. Intruduce the history and present of the archeological park Chotěbuz-Podobora and examines how the open-air museum works in organizational, economic, and visitors aspect. The second part includes creating a profile of visitor of archeological park, SWOT analysis and preparation of evaluation survey. On the basis I compiled several recommendations and suggestions how to use the potential of archeological park for its development, to improve services and increase visitors satisfaction.

Key words Archaelogical site. The Chotěbuz-Podobora Archological Park. Cultural tourism. Museum. Visitor. Open-air museum. Slavonic fortified site.

7

Obsah Seznam obrázků, tabulek a grafů ............................................................................. 10 Slovník pojmů ............................................................................................................ 13 1

Úvod ................................................................................................................... 15

2

Teoretická část ................................................................................................... 17 2.1

Význam kulturního cestovního ruchu ........................................................... 17

2.1.1

Kulturní cestovní ruch a kulturní památky .............................................. 17

2.1.2

Ochrana kulturního dědictví ................................................................... 18

2.2

Archeoparky jako součást kulturního dědictví .............................................. 19

2.2.1

Definice pojmu archeopark .................................................................... 19

2.2.2

Příklady archeoparků v České republice ................................................. 21

2.2.3

Příklady archeoparků v zahraničí............................................................ 26

2.3

Archeopark Chotěbuz-Podobora .................................................................. 28

2.3.1

Archeologická lokalita v Chotěbuzi-Podoboře ........................................ 28

2.3.2

Výzkumy ............................................................................................... 29

2.3.3

Výstavba archeoparku Chotěbuz-Podobora ............................................ 30

2.3.4

Financování............................................................................................ 32

2.3.5

Organizační struktura ............................................................................. 32

2.3.6

Provoz archeoparku................................................................................ 33

2.4

Postavení archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře v systému turistických

atraktivit .................................................................................................................. 36 3

Praktická část .................................................................................................... 37 3.1

Sekundární data ........................................................................................... 37

3.1.1

Sběr sekundárních dat ............................................................................ 37

3.1.2

Návštěvnost archeoparku v letech 2006–2010 ........................................ 37

3.1.3

Návštěvnost archeoparku v roce 2010 .................................................... 38

3.2

Primární data ............................................................................................... 39

3.2.1

Dotazníkový výzkum ............................................................................. 39

3.2.2

Harmonogram dotazování ......................................................................40 8

3.2.3

4

Vyhodnocení otázek dotazníkového výzkumu ........................................ 40

3.3

SWOT analýza ............................................................................................. 54

3.4

Návrhy a doporučení .................................................................................... 55

Závěr .................................................................................................................. 57

Seznam použité literatury ......................................................................................... 59 Seznam příloh ............................................................................................................ 63 Přílohy........................................................................................................................ 64

9

Seznam obrázků, tabulek a grafů Není-li uvedeno jinak, jsou všechny uvedené obrázky, tabulky a grafy prací autorky.

Seznam obrázků Obr. č. 1: Mapa archeoparků v České republice [30] Obr. č. 2: Altamira – Stonehenge [20] Obr. č. 3: Skanzen Březno u Loun [4] Obr. č. 4: Skanzen Isarno [22] Obr. č. 5: Archeoskanzen Modrá [4] Obr. č. 6: Archeopark Netolice [4] Obr. č. 7: Pohansko [32] Obr. č. 8: Archeopark Prášily [4] Obr. č. 9: Archeoskanzen Villa Nova [4] Obr. č. 10: Biskupin [14] Obr. č. 11: Archeoskanzen Gabreta [28] Obr. č. 12: Archeoskanzen Havránok [26] Obr. č. 13: Pevnost Slavenburg Raddusch [29] Obr. č. 14: Poloha Chotěbuze na mapě ČR (Byrtusová a kol., 2005) Obr. č. 15: Poloha archeoparku (Byrtusová a kol., 2005) Obr. č. 16: Plán archeoparku Chotěbuz-Podobora (Byrtusová a kol., 2005) Obr. č. 17: Výstavba archeoparku [2] Obr. č. 18: Hradby a věţ archeoparku [3] Obr. č. 19: Poštovní razítko [1] Obr. č. 20: Skupina historického šermu Tizon [12]

10

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Příklady archeoparků v České republice Tabulka č. 2: Příklady archeoparků v zahraničí Tabulka č. 3: Financování Muzea Těšínska Tabulka č. 4: Otevírací doba Tabulka č. 5: Vstupné Tabulka č. 6: TOP 5 turistických cílů - Moravskoslezský kraj za rok 2009 [6] Tabulka č. 7: Harmonogram dotazování Tabulka č. 8: Hodnocení sluţeb v archeoparku Tabulka č. 9: Údaje o respondentech Tabulka č. 10: SWOT analýza

11

Seznam grafů: Graf č. 1: Návštěvnost archeoparku v letech 2006–2010 Graf č. 2: Návštěvnost archeoparku v roce 2010 Graf č. 3: Pro návštěvu archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře jste se rozhodl/-a na základě? Graf č. 4: Jste v archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře? Graf č. 5: Důvod vaší návštěvy? Graf č. 6: Přijel/-a jste? Graf č. 7: Jakým způsobem jste se dopravil/-a? Graf č. 8: Délka Vašeho pobytu v regionu je? Graf č. 9: Kde jste ubytován/-a po dobu pobytu? Graf č. 10: Ohodnoťte (pomocí školní stupnice) kvalitu sluţeb v archeoparku. Graf č. 11: Co se Vám v archeoparku nejvíce líbilo a co Vás zaujalo? Graf č. 12: Co v archeoparku postrádáte a co byste změnil/-a? Graf č. 13: Zajímáte se o historii našich předků – Slovanů? Graf č. 14: Věděl/-a jste, ţe na tomto místě stálo slovanské hradiště? Graf č. 15: Jaký jiný archeopark jste navštívil/-a?

12

Slovník pojmů Akropole - hlavní část hradiště, obvykle nejvýše poloţená a nejlépe opevněná, chráněná jedním nebo více předhradími. Slouţila jako sídlo vládce, ale i jako útočiště pro lid v případě obléhání hradiska. Archeologické naleziště - místo vědeckého zkoumání, kde byly nalezeny historické předměty. Archeologie - historická věda zabývající movitými i nemovitými hmotnými památkami. Tyto předměty dále zkoumá, popisuje a třídí. Archeopark, Archeoskanzen - archeologický skanzen, forma muzea v přírodě. Bikulturní (hradiště) – osídleno ve dvou obdobích, v době halštatské a slovanské. Doba halštatská - starší doba ţelezná, označení pro období 8. aţ 5. století př. n. l. Doba laténská – mladší doba ţelezná, období od 4. století př. n. l. Halová stavba - stavba, obvykle největší na hradišti, určená pro společenské události nebo porady. Holasicové - kmen Slovanů pravděpodobně obývající hradiště v dnešní ChotěbuziPodoboře. Hradby - stavba, která měla chránit hradiště, nebo její část, před nepřáteli. Hradisko, Hradiště - uměle opevněné místo, obvykle ve vyvýšené poloze, chráněné vhodným přírodním terénem, ale i vybudovaným obranným systémem. Jantarová stezka - obchodní cesta vedoucí od Baltu přes Moravu aţ na jih Evropy. Keltové - skupina kmenů obývající ve starověku velkou část Evropy. Kultovní objekt - místo určené k náboţenským rituálům. Ostrožna - vyvýšené místo v přírodě ohraničené svahy. Často vyuţívané právě pro stavby opevněných hradišť. Ostruhy - část jezdecké výstroje slouţící k pobízení koně.

13

Palisáda - dřevěné kůly zaraţené hluboko do země, součást obranného systému hradišť. Polozemnice - obytná pravoúhlá stavba zahloubená do země, střecha z rákosu nebo ze slámy. Předhradí - opevněná část hradiště určená obvykle pro hospodářské účely. Skanzen – muzeum v přírodě. Slované – indoevropská skupina národů ţijící na území střední, východní a jihovýchodní Evropy. Srubová stavba – roubenka, stavba z dřevěných kůlů. Udidlo - část uzdy pouţívaná k ovládání koně. Val - uměle vytvořený obranný prvek hradiště. V archeologii se tento pojem uţívá pro viditelný pozůstatek násypu nebo vybodovaného opevnění. Záušnice - kovový šperk ve tvaru krouţku, který ţeny nosily zavěšený na čelence. Zemnice - obytná stavba asi metr zahloubená do země, se střechou z rákosu sahající aţ k zemi. Od polozemnice se odlišuje tím, ţe nemá nadzemní nosné stěny.

14

1 Úvod Pro zpracování bakalářské práce na téma Význam archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře pro cestovní ruch jsem se rozhodla z toho důvodu, ţe jsem v archeoparku ChotěbuzPodobora v sezóně 2008 absolvovala svoji praxi a o rok později brigádu a tato tématika mě velmi zaujala. Kromě toho mě rovněţ zajímá cestovní ruch v oblasti Těšínských Beskyd, odkud pocházím. Během své praxe i brigády v archeoparku, kde jsem pracovala na pozici průvodkyně, jsem se setkala s návštěvníky všech věkových kategorií a díky pozorování jejich reakcí na prohlídku jsem se zamýšlela nad důvody, proč archeopark navštívili a jaké je jeho postavení mezi turistickými atraktivitami v rámci regionu i celé ČR. Dokonce ani představa návštěvníků o tom, co je to archeopark, nebyla vţdy správná. Někteří návštěvníci očekávali repliky dinosaurů, jiní si zase představovali, ţe je to dětské hřiště. Proto bych chtěla v rámci mé bakalářské práce nejen vysvětlit tento pojem, ale také uvést jaké jsou mezi archeoparky a jinými muzei v přírodě rozdíly a popsat fungování právě archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře. Během sběru informací potřebných ke zpracování mé bakalářské práce jsem se setkala s problémem, jeţ byl spjat s nedostatkem informací o archeoparku v ChotěbuziPodoboře. Dostat se k literatuře spojené s tímto tématem nebylo vůbec jednoduché. Encyklopedie a různé turistické kníţky archeopark v Chotěbuzi-Podoboře buď vůbec nezmiňují, nebo mu věnují jen pár řádků. Často jsem se také setkala s informacemi, které se týkaly provozu archeoparku, ovšem často nebyly aktuální. Jedinými důvěryhodnými tištěnými zdroji, kromě dvou propagačních materiálů, tak byla jednotlivá vydání vlastivědného časopisu Těšínsko, který vydává přímo Muzeum Těšínska. Ani internetové stránky nejsou schopné poskytnout důvěryhodné informace ve větší míře. Ve většině případů jsem nacházela stále stejné základní informace, avšak často byly mylné. Nejvíce mi pomohla vlastní průvodcovská činnost v archeoparku, kdy jsem několik týdnů působila přímo v této lokalitě a všechny dotazy jsem mohla konzultovat se zkušenými průvodci i dalšími zaměstnanci muzea. Kaţdodenně jsme tak s průvodci i nadšenými návštěvníky řešili spoustu otázek ohledně slovanského osídlení tohoto území a ţivota Slovanů. Od archeologů jsme se pak zase dověděli zajímavé informace 15

o probíhajících vykopávkách, nových nalezených předmětech a pouţitých metodách určujících například datování předmětů. V teoretické části bakalářské práce se budu věnovat pojmům kulturní cestovní ruch, kulturní památka a kulturní dědictví. Dále se zaměřím na ochranu kulturních památek u nás i ve světě a problematiku národních kulturních památek. V další části se budu zabývat definicí archeoparku a rozdělením archeologických skanzenů. Na tuto kapitolu bude navazovat stručná charakteristika vybraných archeoparků v České republice i sousedních zemích. Poté bude následovat kapitola o samotném archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře, kde budu nejprve popisovat původní slovanské hradiště a nynější významné archeologické naleziště. Dále se zaměřím na samotnou výstavbu archeoparku, jeho provoz a financování. Poslední kapitola teoretické části se pak bude zabývat

postavením archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře v systému turistických

atraktivit jak Moravskoslezského kraje, tak celé České republiky. Praktická část bude porovnávat návštěvnost v jednotlivých letech fungování archeoparku pro veřejnost, tzn. od roku 2006 do roku 2010, ale také porovnání četnosti návštěv v jednotlivých měsících turistické sezóny 2010. Další část se bude zabývat marketingovým výzkumem, jehoţ cílem je zjistit profil návštěvníka archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře. Nejprve objasním způsob tohoto výzkumu a poté se budu zabývat vyhodnocováním jednotlivých otázek marketingového šetření. Na základě SWOT analýzy a vyhodnocení celého výzkumu sestavím doporučení a návrhy na zlepšení provozu i propagace archeoparku.

16

2 Teoretická část 2.1 Význam kulturního cestovního ruchu 2.1.1 Kulturní cestovní ruch a kulturní památky Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu je kulturní cestovní ruch „forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů. Cílem návštěvníků jsou kulturní atraktivity, zejména historické stavby“. (Pásková, Zelenka, 2002). Rada Evropy chápe kulturní dědictví jako hodnoty, které vytvořil či přetvořil člověk, a to jak v oblasti duchovní, tak hmotné. Jak uvádí Indrová (2009), kulturní dědictví můţeme členit na nehmotné – duchovní (lidové zvyky, písně, tance, apod.) a na hmotné. Hmotné kulturní dědictví dále dělíme na movité (umělecká řemesla, malby atd.) a na nemovité (např. architektura). Kulturní památky můţeme rozdělit:  Hrady a zámky (patří zde také tvrze a zříceniny),  Muzea, archeologické a historické památky, skanzeny, městské a vesnické památkové rezervace,  Památky spjaté s významnými osobnostmi (domy, školy, památníky, muzea, apod.),  Ţidovské památky (ghetta, památníky, hřbitovy, atd.),  Duchovní památky (poutní místa, kapličky, kostely, chrámy, paláce, katedrály, kláštery, apod.),  Technické památky (elektrárny, mlýny, zpřístupněné doly, úzkokolejné tratě, pivovary, hvězdárny, atd.),  Vojenské památky (válečné památníky, mohyly, pevnosti, bunkry, apod.).

17

2.1.2 Ochrana kulturního dědictví Památkovou péči v České republice upravuje zákon č. 20/1987 Sb., zákon České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.), který mimo jiné vymezuje výkonné orgány památkové péče (okresní a obecní úřady) a odborné organizace památkové péče (památkové ústavy). Podle zákona č. 22/1958 Sb. mohou být kulturní památky zapsány Ministerstvem kultury na seznam kulturních památek. Tento zákon také upravuje problematiku archeologických nálezů, tzn., ţe archeologické výzkumy můţe provádět jen osoba nebo organizace, která má k tomu vydané příslušné povolení. Všechny výzkumy musí být také hlášeny Archeologickému ústavu a všechny movité nálezy jsou národním majetkem. Nalezené předměty jsou poté ve většině případů ukládány do muzeí. „Cílem archeologické památkové péče totiž není „vykopávání“ archeologických nálezů, nýbrž jejich ochrana na místě v původních souvislostech, uchování jejich hodnoty vědecké (…) i památkové, protože archeologická naleziště a nálezy jsou součástí kulturního dědictví nejen naší země, ale celého lidstva“. (Sklenář a kol., 2002). Významné kulturní památky v České republice jsou zařazeny na Seznam národních kulturních památek. Národní kulturní památky schvaluje svým nařízením vláda České republiky. „Národní památkový ústav je odbornou a výzkumnou organizací státní památkové péče (…) řízenou ministerstvem kultury.“ [5]. Mezi činnosti národního památkového ústavu patří také odborné a pedagogické poradenství. Z mezinárodního hlediska ochrany kulturního dědictví je nejdůleţitější Evropská kulturní úmluva z roku 1954. Mezi další důleţité úmluvy patří Úmluva na ochranu architektonického dědictví Evropy z roku 1985 nebo Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972. Archeologickým dědictvím v mezinárodním měřítku se zabývá Úmluva na ochranu archeologického dědictví z roku 1992 nebo například Maltská konvence – mezinárodní Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, ke které Česká republika přistoupila v roce 2000.

18

2.2 Archeoparky jako součást kulturního dědictví 2.2.1 Definice pojmu archeopark Pojem archeopark či archeoskanzen chápeme jako archeologický skanzen, čili archeologické muzeum v přírodě. Skanzen je někdy nazýván také „open-air museum“, čili muzeum pod širým nebem. Slovo „skanzen“ pochází ze švédštiny a v překladu znamená „hradby“. Skanzen – tak se původně nazýval kopec ve Stockholmu ve Švédsku, na kterém bylo v roce 1891 zaloţeno muzeum lidových staveb a zoologická zahrada. Název zlidověl (hlavně ve střední a východní Evropě) a pouţívá se jako označení pro muzea lidové architektury v přírodě. Skanzeny můţeme rozdělit dle jejich zaměření na:  skanzeny lidové architektury (u nás nejznámější Valašské Muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm),  objekty lidové architektury (např. Kotulova dřevěnka v Havířově, dále různé statky, fojtství, apod.),  technické skanzeny (např. Hornický skanzen v Příbrami nebo Důl Michal v Ostravě),  archeologické skanzeny (viz. dále). Archeologický skanzen, zkráceně archeoskanzen či archeopark je tedy archeologické muzeum v přírodě, většinou postavené na místě původního hradiště, které bylo zjištěno na základě předchozího archeologického výzkumu. Archeoparky se snaţí o co nejvěrnější podobu původního hradiště a celkovou atmosféru pak dotvářejí ukázky tradičních řemesel, lidé v dobových kostýmech, ale třeba i ţivá zvířata. Návštěvníci se tak rázem ocitnou v době před několika staletími. V literatuře jsou archeoparky zařazovány mezi kulturní památky, konkrétněji pak mezi archeologické památky. V mnoha turistických průvodcích jsou ale zařazeny mezi technické památky.

19

Také archeoparky můţeme dělit dle jejich zaměření například na archeoparky pravěké, archeoparky keltské, slovanské, nebo také repliky středověkých vesnic či expozice o Římanech a Germánech na našem území. Archeoskanzeny či archeoparky mohou být státní instituce, ale i soukromé. Příklady jednotlivých archeoparků u nás i okolních státech jsou uvedeny v následující kapitole. V Evropě se archeologické skanzeny budují jiţ několik desetiletí a tento trend se dostal i do České republiky. Archeoparků u nás je však zatím jen několik a mnohdy jsou teprve ve fázi výstavby. Pro návštěvníky jsou proto otevřeny jen za provizorních podmínek. Tento stav však mnohdy trvá z důvodu nedostatku finančních prostředků na dostavbu i několik let. V současné době se stávající archeoparky stále rozrůstají o další repliky dávných staveb, ale připravují se také nové projekty. V tomto roce bude například zahájena stavba keltského archeoskanzenu Nasavrky a replika této keltské vesničky by měla být návštěvníkům zpřístupněna v sezóně 2012. Výstavba archeologického skanzenu je finančně velice náročná, proto se většinou jedná o záleţitost několika let. Instituce spravující tyto objekty tak v mnoha případech ţádají o dotace z Evropské unie či rozpočtu České republiky.

20

2.2.2 Příklady archeoparků v České republice Jedním z nejznámějších archeoparků u nás je pravděpodobně archeologický skanzen Modrá u Velehradu znázorňující slovanské sídliště. Mezi další známé archeoparky patří Prášily, Netolice, Isarno a v poslední době se na stránky turistických průvodců dostává také archeopark v Chotěbuzi-Podoboře. V České republice však existují další, méně známé, archeoparky či archeoskanzeny, které by neměly zůstat opomíjené. Tabulka č. 1: Příklady archeoparků v České republice

název Altamira Březno u Loun CEA Všestary Chotěbuz-Podobora Isarno Liboc Modrá Netolice Pohansko Prášily Villa Nova

kraj

období

Středočeský Ústecký Královehradecký Moravskoslezský Jihomoravský Praha Zlínský Jihočeský Jihomoravský Šumava Královehradecký

pravěk aţ raný středověk pravěk aţ raný středověk pravěk slovanský (raný středověk) keltský (doba laténská) středověk slovanský (raný středověk) raný středověk slovanský (raný středověk) keltský (doba laténská) středověk

Obr. č. 1: Mapa archeoparků v České republice

21

Altamira Archeologický

skanzen

Altamira

je

sídlem

dětského

zájmového

sdruţení

experimentální archeologie budovaný od roku 1992. Za vstupní branou skanzenu tak mají děti k dispozici kromě velké a malé klubovny také prehistorický chlév a seník, tkalcovskou, keramickou a pekařskou dílnu, dílnu na tavbu bronzu, pracoviště metalurgie či středověkou sklářskou

huť.

hospodářská

V areálu

budova,

se

pokusné

nachází pole,

také keltská

polozemnice, prehistorické obětiště, ale také megalitická

Obr. č. 2: Altamira - Stonehenge

památka

Stonehenge

postavená

z dřevěných kůlů. Skanzen Březno u Loun Skanzen vznikl po předchozím důkladném velkoplošném archeologickém výzkumu a je součástí výzkumného programu. Všechny stavby byly postaveny podle půdorysů, které byly zjištěny předchozími archeologickými výzkumy v 50. aţ 70. letech minulého století. V roce 1981 se výzkumné

pracoviště

experimentální

změnilo

archeologie

po

na

místo

vzoru

jiných

archeoparků budovaných v Evropě. Návštěvník má tak jedinečnou moţnost seznámit se s výsledky těchto experimentů a zjistit, jak ţili naši předkové -

Obr. č. 3: Skanzen Březno u Loun

jak bydleli v létě a v zimě, jaká byla jejich obţiva, jak vypalovali keramiku, nebo jak pěstovali a skladovali obilí. CEA (Centrum experimentální archeologie) Všestary Skanzen či archeopark Všestary je ukázka pravěké vesničky slouţící, jak jiţ sám název napovídá, jako centrum experimentální archeologie. Areál vyuţívající pravěké postupy a technologie je budován od roku 1997 a zahrnuje všechny základní typy tehdejších objektů – rondel, polozemnici, sloupový dům, studnu, přístřešek s pecí, keramickou pec, ale také ukázku hrobů popelnicových polí. V současné době se budují další objekty.

22

Skanzen Isarno Letovice Tvůrci keltského skanzenu Isarno u Boskovic se snaţili o co nejvěrnější podobu starodávné keltské vesničky. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky tradičních řemesel, projíţďky na koni, lukostřelbu, ale spatřit mohou také ţivá zvířata. Název je odvozen od původního keltského názvu pro ţelezo. Skanzen je umístěn v bývalém lomu a otevřen je od července do srpna.

Obr. č. 4: Skanzen Isarno

Archeologický park Liboc Archeopark Liboc v Praze byl zpřístupněn veřejnosti na přelomu roku 1995/96. Jedná se o rekonstrukci středověké zemědělské vesničky, která byla postavena podle předchozích archeologických výzkumů. Archeopark slouţí jak odborníkům v oboru pro ověření pracovních postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu, tak laickým návštěvníkům. V areálu je k vidění například dvouprostorový obytný dům postavený podle nálezu archeologického výzkumu u kostela sv. Petra na Poříčí, v druhé části parku se pak nachází zemědělská usedlost sestávající z několika budov. Archeoskanzen Modrá Archeologický skanzen Modrá je replikou velkomoravského sídliště středního Pomoraví z 9. století. Představuje významnou epochu českých dějin v době slovanského osídlení. Skanzen se nachází u Velehradu, asi 7 km od města Uherské Hradiště. Archeologický skanzen Modrá je jedním

z nejznámějších

a nejnavštěvovanějších

slovanských archeoparků u nás. Všechny stavby jsou postavené podle předloh půdorysů získaných

Obr. č. 5: Archeoskanzen Modrá

23

archeologickým výzkumem. Skanzen byl vybudován v letech 2004­2005 a skládá se z několika částí – vstupní brána se stráţními věţemi a na ně navazující opevnění, hospodářská část, mocenská část, církevní část s kostelem sv. Jana, řemeslnická část a informační centrum. V areálu skanzenu se pravidelně konají bohaté naučné programy pro školy, ale i pro ostatní návštěvníky plné historických představení, dobových trhů, historických řemesel, ukázek tavby kovů, výroby keramiky, pěstování obilí, nebo chovu zvířat. V archeoskanzenu stále probíhá archeologický výzkum. Pro návštěvníky je zpřístupněn po celý rok. Archeopark Netolice (Archeologický park sv. Ján) Archeopark Na Jánu v Netolicích je zaměřen na období raného středověku českého státu. Je budován na místě starého přemyslovského hradu Netolice, který byl v období od 10. do poloviny 13. století kníţecím centrem jiţních Čech. Hrad Netolice stál na křiţovatce obchodních cest z Rakouska do Bavorska. Jiţ několik let se zde provádí archeologické výzkumy a od roku 2004 se Obr. č. 6: Archeopark Netolice

zde

buduje

archeopark,

který

je

první

archeologickou památkou svého druhu v celém kraji. Postavena je zatím kamenná hradba a stráţní věţ, která slouţí jako vyhlídkové místo do širého okolí. Pohansko Archeologické muzeum v přírodě Pohansko stojí na místě, kde se v 9. století rozkládalo mohutné slovanské hradiště. Výzkumy zde probíhají jiţ od roku 1958 a pokračují dodnes. V zámečku je připravena expozice s názvem „Slovanský památník“. Návštěvník si tak můţe prohlédnout například repliky keramických předmětů, dřevěná vědra, zemědělské a řemeslnické náčiní, ale také jezdeckou výstroj a zbraně, nebo starodávné zlaté a stříbrné šperky. V blízkosti zámečku se nachází replika staroslověnské svatyně a velkomoravské

Obr. č. 7: Pohansko

polozemnice.

24

Archeopark Prášily Keltský Archeopark Prášily je věrnou ukázkou hradiště z doby laténské (6. aţ 1. století př. n. l.). Nachází se ve vesničce Prášily na Šumavě, 11 km od města Ţelezná Ruda. V Archeoparku Prášily můţe spatřit

rekonstrukci

návštěvník

klešťovité

brány

s kamennou zdí a obrannou věţí, která je středoevropským unikátem. Dalším lákadlem pro turisty je pak rekonstrukce panského domu nebo chrámku podle nálezu z keltské svatyně v Mšeckých Ţehrovicích. Archeopark je otevřen od května do října kaţdý den od 9

Obr. č. 8: Archeopark Prášily

do 18 hodin. Archeoskanzen Villa Nova Archeoskanzen Villa Nova se nachází v Orlických horách u obce Uhřínov 11 km od města Rychnovem nad Kněţnou. Výstavba tohoto archeologického muzea v přírodě začala v roce 1992. Jedná se o ukázku středověké kolonizační vesnice. Lokalita pro výstavbu archeoskanzenu byla pečlivě vybrána tak, aby splňovala všechny předpoklady pro místo středověké osady – les poskytující dostatek dřeva a blízkost vodního toku. Vše bylo postaveno způsobem, jakým svá obydlí Obr. č. 9: Archeoskanzen Villa Nova

a další objekty stavěli naši předkové. Skanzen slouţí

jako

centrum

experimentální

archeologie pro archeology, ale také jako ukázka tehdejšího ţivota pro širokou veřejnost.

25

2.2.3 Příklady archeoparků v zahraničí Kromě archeoparků uvedených v tabulce jsou v Evropě navštěvovány například také tyto archeologické skanzeny:  Lejre (Dánsko),  Lascaux a Rouffignac (Francie),  Amerang, Bad Windsheim, Düppel, Gabreta, Gross Raden, Oerlinghausen, Slawenburg Raddusch (Německo),  Eindhoven (Nizozemsko),  Asparn an der Zaya, Carnuntum-Petronell, Mitterkirchen (Rakousko). Tabulka č. 2: Příklady archeoparků v zahraničí

název Biskupin Gabreta Havránok Slavenburg Raddusch

země

období

Polsko Německo Slovensko Německo

slovanské (raný středověk) keltské (doba laténská) keltské (doba laténská), středověk slovanské (raný středověk)

Archeopark Biskupin (PL) Archeopark Biskupin je velmi známá replika slovanského sídliště postavená v místě, kde byl uţ v roce 1934 zahájen rozsáhlý archeologický výzkum. Nalezeny zde byly velmi zachovalé pozůstatky osídlení z 8. století př. n. l. Biskupin se nachází asi 35 km od města Hvězdno, ve střední části Polska, na poloostrově obklopeném jezerem a baţinami. Archeopark je pro návštěvníky otevřen po celý rok a nadšeným turistům nabízí kromě klasické prohlídky a doprovodného program i projíţďku na loďkách po jezeře. V areálu se nachází zrekonstruovaná Obr. č. 10: Biskupin

vstupní

brána

s obranným

valem a hradbami, dva podlouhlé domy a další objekty staré 2700 let.

26

Gabreta (DE) Keltský skanzen Gabreta se nachází na německé straně Šumavy nedaleko hraničního přechodu u města Passau. zásluhou

soukromého

Archeopark se

vlastníka,

univerzity

Passau a českých archeologů začal budovat uţ v roce

1997.

obytných

a

V areálu

se

nachází

repliky

budov

z doby

hospodářských

laténské. Pravidelně se zde také konají keltské slavnosti, které návštěvníkovi ještě více přiblíţí

Obr. č. 11: Archeoskanzen Gabreta

ţivot v době ţelezné. Archeologické múzeum v prírode NKP Liptovská Mara – Havránok (SK) Archeologický skanzen Havránok je věrnou replikou keltské osady z doby ţelezné (laténské) a středověkého hrádku. Tato národní kulturní památka se nachází u obce Bešeňová v blízkosti vodní nádrţe Liptovská Mara. V keltské části se nachází vstupní brána, rekonstrukce obydlí, keramická pec a obětiště s obětní jamou. Ze středověkých památek je zastoupen rekonstrukcí stráţní věţí, dřevěným opevněním a mostem a další obydlí. V areálu se konají keltské slavnosti a středověké šermířské Obr. č. 12: Archeoskanzen Havránok

hry.

Slavenburg Raddusch (DE) Slovanský archeopark Slavenburg Raddusch byl pro návštěvníky otevřen v roce 2003. Tato slovanská pevnost z přelomu 9. a 10. století byla

postavena

na

základě

předchozího

archeologického výzkumu, avšak ne pomocí dobových technik a postupů, ale moderní formou. Pevnost má průměr 58 m a stěny jsou hrubé 10 m. Uvnitř pevnosti je pro návštěvníky připravena naučná archeologická expozice.

Obr. č. 13: Pevnost Slavenburg Raddusch

27

2.3 Archeopark Chotěbuz-Podobora 2.3.1 Archeologická lokalita v Chotěbuzi-Podoboře Archeologické naleziště v Chotěbuzi-Podoboře se řadí mezi jednu z nejcennějších a nejlépe zachovalých archeologických lokalit v České republice. V odborných publikacích je tato lokalita uvedena také pod názvy Louky nebo Starý Těšín.

Obr. č. 14: Poloha Chotěbuze na mapě ČR

Obr. č. 15: Poloha Archeoparku

Jedná se o bikulturní výšinné hradisko, které bylo osídleno ve dvou fázích. Nejprve v době pravěké (halštatské) – od 4. století do 8. století před naším letopočtem, a poté v době slovanské – od 8. století do poloviny 11. století. V prvním období zde byla osada, která však byla dobyta a vypálena. Po delší době bylo toto místo znovu osídleno Slovany (pravděpodobně kmenem Holasiců), kteří jiţ hradiště výborně opevnili a tím z něho učinili strategicky poloţenou pevnost. Hradiště v té době slouţilo jako sídlo společenské elity, coţ dokládají některé nálezy. Hradiště je dlouhé asi 400 metrů, široké asi 110 metrů a jeho vnitřní rozloha je 1,8 ha. Nachází se v nadmořské výšce kolem 280 m. n. m. Skládá se ze tří částí: nejvýše poloţené a nejlépe chráněné akropole a na ni navazující 1. a 2. předhradí. Hlavní přístupová cesta vedla pravděpodobně od východu přes most na 1. předhradí a dalším mostem přes příkop do akropole. Pod hradištěm kdysi protékala řeka Olše, která se po povodních na začátku 18. století přesunula asi 500­800 metrů východním směrem a dnes tvoří přírodní státní hranici s Polskem. Hradiště mělo velice dobrou strategickou polohu, jelikoţ bylo umístěno podél tehdejší obchodní stezky, zvané jantarové, která spojovala Moravskou branou sever a jih Evropy. Postupem času ale obyvatelům hradiště nevyhovovalo, proto se přesunuli do nedalekého Těšína, kde na kamenné ostroţně postupně vybudovali kamenný hrad. Proto se tomuto místu říká „Starý Těšín“. 28

Obr. č. 16: Plán archeoparku Chotěbuz-Podobora

2.3.2 Výzkumy První zmínky o lokalitě v Chotěbuzi-Podoboře pocházejí jiţ z konce 19. století, kdy byla také tato lokalita zapsána do odborné literatury. První výzkumy zde probíhaly jiţ v období dvou světových válek a právě v této době bylo hradisko datováno do slovanského období a nalezena určitá spojitost s lokalitou „Starý Těšín“. Uţ v letech 1952 a 1954 zde započal výzkum Lumír Jisl. Od roku 1978 na hradišti probíhá systematický archeologický výzkum pod vedením doc. PhDr. Pavla Kouřila, CSc., ředitele Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně ve spolupráci s Muzeem Těšínska v Českém Těšíně. Na výzkumech se také podílí pod vedením zkušených archeologů studenti archeologie z Opavy, kteří tak ve svém „stanovém městečku“ na prvním předhradí archeoparku za přísných bezpečnostních podmínek mnohdy stráví celé letní prázdniny a domů jezdí jen na víkendy. Pro všechny se ale takováto praxe stává neocenitelným záţitkem na celý ţivot. Na hradišti byla nalezena spousta významných nálezů, které pomáhají dotvářet ucelenou představu o původním hradišti, jeho obyvatelích a tehdejším způsobu ţivota. Z nedávných výzkumů stojí za zmínku určitě nález vřetenní kosti chrta, nálezy lidských kosterních pozůstatků, objev vypáleného chlévu s kosterními pozůstatky březí krávy, prasat i ovcí, dále kultovní objekt, spálené obydlí s kostrou koně a výzbrojí a výstrojí jezdce bojovníka (třmen, udidlo, sekera bradatice), ţernovy, hroty šípů, pérové nůţky,

29

mince uherského krále Štěpána I., nálezy stříbrných náušnic a záušnic, ţluté korálky s modrými očky ze skelné pasty a velké mnoţství keramických úlomků. Nejlépe prozkoumanou částí hradiště je akropole, kde byla ponechána pouze nejlépe zachovalá část valu pro příští generace archeologů, které budou mít zase lepší výzkumné metody a technologie.

2.3.3 Výstavba archeoparku Chotěbuz-Podobora Archeopark je jednou z dvanácti poboček Muzea Těšínska, které se nacházejí po celém Těšínském Slezsku. Představuje věrnou repliku původního slovanského hradiště. Myšlenka

vybudování

archeoparku

vznikla

na

začátku

90.

let

na

popud

doc. PhDr. Pavla Kouřila, CSc., který na dané lokalitě dlouhodobě prováděl archeologický výzkum a významnou měrou tak přispěl k poznání historie hradiště. Výstavba začala v roce 2000 a probíhala v několika etapách - v první, dokončené roku 2001, byla vybudována brána s věţí a část komorové hradby. V další etapě byla vybudována přístupová cesta na hradiště, most přes příkop mezi 1. předhradím a akropolí a můstek přes řeku Mlýnku. Poté

byla

infrastruktura

vybudována a

v roce

přístupová 2004

byla

postavena tzv. halová stavba v akropoli, která

jako

v Chotěbuzi, Lubomi.

jediná ale

nebyla v nedaleké

V archeoparku

nalezena polské

v Chotěbuzi-

Obr. č. 17: Výstavba archeoparku

Podoboře byla postavena pro celkovou představu návštěvníka, jak tehdejší hradiště vypadalo. V roce 2005 byly dokončeny fortifikace a vybudovány objekty zemnice, polozemnice a srubová stavba, taktéţ v tzv. akropoli. Slavnostní otevření se konalo 16. listopadu 2005 pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, za přítomnosti několika významných hostů. Pro veřejnost se archeopark otevřel na jaře 2006.

30

První část stavby, v letech 2001­2003, realizovala firma Archeostav Český Těšín. Potřebnou částku 10 mil. Kč získalo Muzeum Těšínska ze státního rozpočtu. Druhou etapu, v letech 2004­2005, pak financovala firma Beskydská stavební, a. s. Třinec. Pro tyto stavební práce získalo muzeum 7,5 mil. Kč z grantu EU, 2,5 mil. Kč poskytl Moravskoslezský kraj a 1,5 mil. investovalo z vlastních zdrojů Muzeum Těšínska. V roce 2007 byla vybudována ještě budova recepce, která slouţí jako pokladna, poštovna a zázemí se sociálním zařízením pro průvodce i archeology. Dotace pro výstavbu tohoto vstupního objektu byla čerpána ze státního rozpočtu a zbývající částku ve výši 250 000 Kč uhradilo Muzeum Těšínska z vlastních zdrojů. Výstavba archeoparku není ale zdaleka u konce. V roce 2010 měly být vybudovány další objekty s celkovými náklady ve výši asi 52 mil. Kč. Bylo vydáno stavební povolení, ale ţádost o financování z Evropských fondů byla zřizovatelem v loňském roce staţena a její další předloţení je na rozhodnutí kraje. Není tedy jasné, kdy a za jakých podmínek bude archeopark

dostavěn

do

konečné

podoby. Vybudováno by mělo být komplexní

výukové

a

didaktické

centrum na prvním předhradí, které bude slouţit i jako technické a sociální zázemí, moţnost občerstvení, prodej

Obr. č. 18: Hradby a věţ archeoparku

doplňkového zboţí atd. Dále replika kultovního objektu, replika nalezeného obydlí jezdce – bojovníka, hospodářská budova a další drobná zařízení. Mimo to se do budoucna plánuje vybudování nového parkoviště a lepší přístupové cesty na hradiště. Postupně se dotváří detaily interiérů jednotlivých staveb, např. ošatky s luštěninami a obilovinami, bylinky, vázy a další nádoby, primitivní tkalcovský stav, vypreparovaní ptáci, koţešiny zvířat, atd. Průvodci minulý rok postavili například pec na pečení chleba, pec na rudu, vyhloubenou zásobárnu na obilí, nebo záhonek se lnem.

31

2.3.4 Financování Archeopark je financován Muzeem Těšínska, které je příspěvkovou organizací. Celková finanční rozvaha za léta 2007­2009 je znázorněna v následující tabulce. Výroční zpráva za rok 2010 nebyla dosud uveřejněna. Tabulka č. 3: Financování Muzea Těšínska

celkové výnosy příspěvek od zřizovatele celkové náklady

2007 26 981 tis. Kč 23 130 tis. Kč 26 769 tis. Kč

2008 30 164 tis. Kč 23 784 tis. Kč 29 819 tis. Kč

2009 30 099 tis. Kč 25 151 tis. Kč 29 957 tis. Kč

212 tis. Kč

342 tis. Kč

142 tis. Kč

hospodářský výsledek

Největší výnos Muzea Těšínska představuje kaţdoroční příspěvek zřizovatele na provoz. Mezi ostatní výnosy patří příjmy ze vstupného z jednotlivých poboček Muzea Těšínska, z prodeje vstupenek na kulturní akce v Regionálním informačním centru, dále příjmy z kopírování, prodeje zboţí, účelová dotace od zřizovatele a dotace a granty od jednotlivých obcí v regionu. Náklady Muzea Těšínska zahrnují mzdy zaměstnanců a běţné provozní výdaje, náklady na realizace výstav a v neposlední řadě investice do jednotlivých poboček (opravy, modernizace, technické vybavení atd.). Jak jsem se dověděla od ředitele Muzea PaedDr. Zbyška Ondřeky, provoz archeoparku je finančně poměrně náročný. Kaţdoročně představují největší část výdajů náklady na údrţbu a impregnaci dřevěných staveb a samozřejmě mzdové náklady na průvodce. Příjmy ze vstupného pokrývají ale jen zhruba čtvrtinu těchto nákladů. Rozdíl je hrazen z prostředků organizace získaných v rámci příspěvku zřizovatele.

2.3.5 Organizační struktura Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře spadá pod Muzeum Těšínska, které je příspěvkovou organizací. Ředitelem muzea je PaedDr. Zbyšek Ondřeka a vedoucí poboček Muzea Těšínska je Mgr. Lenka Bichlerová. Archeopark Chotěbuz-Podobora nyní vede Nikola Kokeszová. V archeoparku je sezónně zaměstnáváno vţdy pět průvodců, kteří jsou vybíráni na základě výběrového řízení. Výpomoc při větších akcích nebo v době dovolených zajišťují pracovníci z jiných poboček muzea nebo brigádníci. 32

2.3.6 Provoz archeoparku Archeopark se kaţdoročně slavnostně otevírá 1. května a brány se zavírají 31. října. Hlavní sezóna je v měsíci červenec a srpen. Prohlídka začíná kaţdou celou hodinu, poslední vstup je v 16 h (v pracovní dny mimo sezónu ve 14 h). Tabulka č. 4: Otevírací doba

Po­Pá So­Ne

v sezóně 9­17 h 9­17 h

mimo sezónu 7­15 h 9­17 h

Jedná se o Národní kulturní památku, kde z důvodu stále probíhajícího systematického archeologického výzkumu není moţný volný pohyb osob. Prohlídka archeoparku je moţná jedině s průvodcem. Minimální počet návštěvníků pro prohlídku je 10 osob, maximálně však 30. Po domluvě je však moţné realizovat prohlídku i s menším počtem návštěvníků. Jelikoţ archeopark není stále tak hojně navštěvovaný, jako například některé hrady a zámky, stačí vstupenky na prohlídku zakoupit cca 15 minut před začátkem prohlídky. Vstupné se vybírá na recepci archeoparku, která je umístěna pod vyvýšeným hradištěm. Recepce dále nabízí prodej doplňkového zboţí, Obr. č. 19: Poštovní razítko jako jsou pohlednice, turistické známky, korálky, přívěšky, atd. V recepci archeoparku je umístěna také poštovna, ze které je moţné pohledy či dopisy s razítkem archeoparku rovnou poslat. Tabulka č. 5: Vstupné

Děti do 6 let Děti od 6 let do 15 let Studenti a důchodci Dospělí Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) Osoby s průkazem ISIC, ITIC, IYTC, KMT a KPVU Osoby s průkazem ZTP a ZTP/P Průvodce osoby s průkazem ZTP/P Povolení foto/video

zdarma 25 Kč 25 Kč 50 Kč 100 Kč sleva 50 % sleva 50 % vstup zdarma 30 Kč

V případě akcí většího rozsahu je vstupné vyšší. Klasická prohlídka trvá cca 60 minut. Jelikoţ při výstupu na hradiště musí návštěvník zdolat 102 prudkých schodů, a dále se pohybovat po nerovném travnatém povrchu, není 33

prohlídka nejvhodnější pro lidi se zdravotními, či pohybovými problémy. Z vlastní zkušenosti ale vím, ţe trasu je schopen absolvovat i vozíčkář, samozřejmě však s pomocí druhých. V archeoparku, konkrétně na 1. předhradí, stále probíhají archeologické výzkumy, je proto nutné dbát bezpečnosti, hlavně malých dětí, a nepohybovat se mimo vyznačené trasy. Doprovodný program zajišťuje skupina historického šermu Tizon z Havířova. Je to skupinka nadšenců, která se věnuje výlučně období Velké Moravy. Klasická prohlídka je tak doplněna o ukázku středověkého trhu, přednášku o slovanském boţstvu, výzbroji a výstroji tehdejších bojovníků, či ukázku slovanské kuchyně. Vše je zakončeno představením – historickou fraškou na téma akce (např. Cyril a Metoděj, Oldřich a Boţena, legenda o svatém Václavu, apod.) a ukázkou dobových soubojů.

Obr. č. 20: Skupina historického šermu Tizon

Několik let po sobě se konala tzv. noční prohlídka, nazvaná výstiţně „Za Slovany s baterkou“. Jedná se o speciální program pro omezený počet návštěvníků, na který je potřeba předem se závazně objednat. Tato speciální akce je u návštěvníků velice oblíbená a vţdy dlouho dopředu beznadějně obsazená.

34

Prohlídky pro základní a střední školy: Program 1 je prohlídka s výkladem průvodce, doba prohlídky je 45­60 minut dle počtu ţáků. Vstupné činí 25 Kč za ţáka základní školy, 10 Kč za dítě z mateřské školy. 2 pedagogové mají na skupinu 12 ţáků vstup zdarma, další dospělí platí 50 Kč za osobu. Program 2 je prohlídka s výkladem průvodce, která je doplněná o několik drobných aktivit a soutěţí, jako např. střelba z luku, mletí obilí v ţernovu, tkaní, poznávání rostlin, práce s mapou apod. Doba prohlídky je 1,5­2,5 hodiny, ale je moţné ji časově přizpůsobit podle poţadavků školy. Vstupné činí 40 Kč za ţáka, 2 pedagogové mají při skupině 12 ţáků vstup zdarma, další dospělí mají vstup 50 Kč. Program 3 je prohlídka s výkladem průvodce, která je doplněná o několik drobných aktivit a soutěţí a je doplněna inscenovaným programem v podání Skupiny historického šermu Tizon (ukázky ze ţivota Slovanů včetně ukázek dobových řemesel, oděvů, soubojů atd.). Jedná se o organizovaný nadstandardní program s účastí herců v dobových oděvech, který vyţaduje náročné materiální a personální zabezpečení. Tento program je proto realizován jen za podmínky, ţe je dostatek předem závazně přihlášených účastníků. Vstupné činí 75 Kč za ţáka, 2 pedagogové mají na skupinu 12 ţáků vstup zdarma, další dospělí platí za osobu 100 Kč. Pro Program 1 a Program 2 je ideální počet ţáků 25. Program můţe být realizován ale i pro více účastníků, je však nutná telefonická domluva kvůli zajištění dostatečného počtu průvodců. Pro Program 3 jsou dopředu vypsané termíny a je nutno si prohlídky rezervovat včas z důvodu omezeného počtu skupin.

35

2.4 Postavení

archeoparku

v

Chotěbuzi-Podoboře

v

systému

turistických atraktivit Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře je ojedinělou turistickou atraktivitou svého druhu v celém Moravskoslezském kraji. Nejbliţší archeopark se nachází aţ na jiţní Moravě archeoskanzen Modrá u Velehradu, který je však mnohem známější. Pomyslnou konkurenci tak mohou archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře tvořit jiná muzea, ať uţ muzea lidové architektury či stále populárnější technická muzea. Z konkrétních turistických atraktivit v blízkém okolí je představuje konkurenci například zábavní park Dinopark u Ostravy, který je otevřen teprve od roku 2009, ale v kraji je moţná známější neţ archeopark v Chotěbuzi-Podoboře. V okolí archeoparku se nachází velké mnoţství kulturních, technických i přírodních památek, které by mohly být vnímány jako konkurence. Na druhou stranu mohou právě tyto památky pomoci přilákat pozornost turistů k samotnému archeoparku. Tabulka č. 6: TOP 5 turistických cílů - Moravskoslezský kraj za rok 2009

TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Moravskoslezském kraji 1. 2. 3. 4. 5.

Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel, (Ostravské výstavy) Ostrava Zoo Ostrava Hornické muzeum OKD Ostrava Regionální muzeum Kopřivnice Slezské muzeum Opava

379 tisíc 359 tisíc 99 tisíc 90 tisíc 89 tisíc

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, i přes svou výjimečnost a ojedinělost se archeopark v Chotěbuzi-Podoboře neumístil v ţebříčku pěti nejnavštěvovanějších turistických cílů v Moravskoslezském kraji za rok 2009.

36

3 Praktická část 3.1 Sekundární data 3.1.1 Sběr sekundárních dat Statistické informace o počtu návštěvníků poskytla pro účely této bakalářské práce Bc. Lenka Bichlerová, vedoucí Oddělení výstavních síní a expozic Muzea Těšínska. Pokud není uvedeno jinak, všechny grafy jsou výsledkem vlastního výzkumu.

3.1.2 Návštěvnost archeoparku v letech 2006–2010 Celkově archeopark navštívilo od jeho zaloţení 77 061 návštěvníků. Toto číslo zahrnuje všechny platící návštěvníky. Nezapočítává ale děti do 6 let, které mají vstup zdarma, ani hosty s VIP vstupenkou. Nejvyšší nárůst návštěvnosti můţeme vidět v roce 2007, kdy do archeoparku zavítalo o téměř 16 % více návštěvníků, neţ v předchozím roce. Během dalších let dochází k postupnému sniţování návštěvnosti, coţ můţe být způsobeno „okoukaností“ archeoparku, a také kvůli špatnému počasí v letních měsících. Nízká návštěvnost v roce 2010 není způsobena nezájmem ze strany návštěvníků, ale z důvodu extrémně špatného počasí, kvůli kterému se následně rušily desítky prohlídek.

Graf č. 1: Návštěvnost archeoparku v letech 2006–2010

37

3.1.3 Návštěvnost archeoparku v roce 2010 Jedná se o statistická data návštěvnosti archeoparku v sezóně 2010, která trvala od začátku května do konce října. Obecně lze říci, ţe v měsících mimo sezónu (květen, červen, září, říjen) je návštěvnost vţdy niţší. Prohlídky od úterý do pátku se realizují pouze na objednávku, o víkendech pak bez objednání. Nejvyšší počty návštěvníků, zejména dětí, jsou zaznamenány v měsíci červnu, kdy se archeopark stává častým cílem školních výletů. V měsících červenec a srpen jsou pak nejčastějšími návštěvníky rodiny s dětmi, ale také skupinky dětí z příměstských táborů.

Graf č. 2: Návštěvnost archeoparku v roce 2010

38

3.2 Primární data 3.2.1 Dotazníkový výzkum Průzkum se uskutečnil formou kvantitativního marketingového šetření mezi návštěvníky archeoparku. Celkově bylo do výzkumu zapojeno 200 respondentů. Dotazování probíhalo vţdy po skončení prohlídky, aby měli dotazovaní dostatek času na vyplnění dotazníku. Dotazník se skládal z 15 otázek a je uveden jako příloha A. Dotazník byl také přeloţen do polského jazyka z důvodu vysoké návštěvnosti Poláků. Většina otázek je uzavřených, pouze tři otázky jsou otevřené. Otázky 1­7 se týkaly návštěvy archeoparku, jako důvod k návštěvě, doprava, ubytování, apod. V osmé otázce respondenti hodnotili pomocí školní stupnice od jedné do pěti kvalitu sluţeb v archeoparku. V otázce 9–11 měli účastníci marketingového šetření moţnost vyjádřit svou spokojenost či nespokojenost s prohlídkou a navrhnout opatření vedoucí k vyšší spokojenosti návštěvníků. Na jedenáctou otázku návštěvníci odpovídali, zda by návštěvu doporučili svým známým. Další dvě otázky se pak zabývají informovaností respondentů o existenci archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře a o historii Slovanů. Čtrnáctá otázka se ptá, zda respondenti uţ navštívili nějaký jiný archeopark, pokud ano, který. Poslední, patnáctá otázka, poţaduje údaje o respondentovi, tedy pohlaví, věk, vzdělání a národnost.

39

3.2.2 Harmonogram dotazování První předvýzkum byl proveden jiţ v sezóně 2009, kdy jsem se dotazovala dvaceti návštěvníků pomocí předběţného dotazníku. Na základě těchto dotazování jsem postupně dotazníky upravila do finální podoby tak, aby byly potencionálním respondentům dobře srozumitelné a splnily svůj účel, aby následné vyhodnocení získaných dat podalo jednoznačné a poţadované výsledky. Marketingový výzkum byl proveden v sezóně 2010, a to 20 % před sezónou, 60 % v sezóně a zbylých 20 % po sezóně. Dotazování probíhalo o víkendu i ve všední dny, jak dokazuje tabulka č. 5. Tabulka č. 7: Harmonogram dotazování

Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

1.5. (So), 19.5. (St) 10.6. (Čt), 13.6. (Ne) 6.7. (Út), 7.7. (St), 11.7. (Ne) 7.8. (So), 17.8. (Út), 20.8. (Pá) 3.9. (Pá), 5.9. (Ne) 13.10. (St), 27.10. (So)

Dotazování na začátku a na konci sezóny, především pak v pracovních dnech, bylo mnohem obtíţnější z důvodu poměrně nízké návštěvnosti.

3.2.3 Vyhodnocení otázek dotazníkového výzkumu Cílem dotazníkového výzkumu bylo zjistit profil návštěvníka archeoparku a jeho povědomí o existenci archeoparku vůbec. Data z jednotlivých dotazníků byly pečlivě zapsány do připravené tabulky v programu Excel a následně pomocí kontingenčních tabulek získány jednotlivé výsledky, ze kterých byly poté vytvořeny vhodné grafy.

40

Otázka č. 1 - Pro návštěvu archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře jste se rozhodl/-a na základě?

Graf č. 3: Pro návštěvu archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře jste se rozhodl/-a na základě?

Z grafu vyplývá, ţe téměř polovina dotázaných, tj. 47 %, se pro návštěvu archeoparku rozhodla na základě doporučení známých nebo příbuzných. 28 % návštěvníků získalo potřebné informace na různých webových stránkách na internetu, 15 % návštěvníků se inspirovalo propagačními letáky a prospekty. Na základě reklamy v rozhlase, novinách a časopisech přišlo do archeoparku 7 % dotazovaných. Pouze 2 % respondentů vyuţilo informace z veletrhů cestovního ruchu a jen 1 % navštívilo za tímto účelem cestovní kancelář.

41

Otázka č. 2 - Jste v archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře?

Graf č. 4: Jste v archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře?

Na tuto otázku odpovědělo 83 % dotazovaných, ţe poprvé. 13 % respondentů uvedlo, ţe navštívili hradiště podruhé. Pouze 3 % návštěvníků přijelo potřetí a jen 1 % navštěvuje archeopark často. Pokud z těchto údajů vypočítáme průměr, dojdeme k výsledku 1,2. Z toho vyplývá, ţe návštěvníci archeopark navštívili jen jednou. Otázka č. 3 - Důvod vaší návštěvy?

Graf č. 5: Důvod vaší návštěvy?

Jak vyplývá z grafu č. 5, jako důvod své návštěvy označilo největší počet respondentů odpověď „poznávání památek, kultury“. 32 % návštěvníků přijelo do archeoparku kvůli své dovolené, a pojali prohlídku hradiště jako odpočinek a relaxaci. 9 % respondentů uvedlo, ţe tudy jen projíţdí a návštěva archeoparku tudíţ nebyla předem plánovaná. A jako jiný důvod zvolilo svou odpověď 5 % návštěvníků.

42

Otázka č. 4 - Přijel/-a jste?

Graf č. 6: Přijel/-a jste?

55 % návštěvníků přijelo do archeoparku s rodinou. 26 % respondentů uvedlo, ţe se na tuto ojedinělou památku vydalo se svými přáteli. 16 % z celkového počtu dotazovaných odpovědělo, ţe na prohlídku přijeli hromadě se skupinou, coţ můţe být formou organizovaného zájezdu, nebo například školní exkurze či výlet příměstského táboru. Pouze 3 % návštěvníků se do archeoparku bez doprovodu jiné osoby. Otázka č. 5 - Jakým způsobem jste se dopravil/-a?

Graf č. 7: Jakým způsobem jste se dopravil/-a?

Jak vyplývá z grafu č. 7, více neţ polovina všech návštěvníků, tj. 64 %, přijela do archeoparku Chotěbuz-Podobora svým autem. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se návštěvníci dopravují do archeoparku, je vlak. Pouze 9 % respondentů se na místo dopravilo autobusem, a to buď hromadnou dopravou, nebo zájezdovým autobusem. Variantu odpovědi „jinak“ nezvolil ţádný návštěvník. 43

Otázka č. 6 - Délka Vašeho pobytu v regionu je?

Graf č. 8: Délka Vašeho pobytu v regionu je?

Na otázku, jaká je délka vašeho pobytu v regionu, odpověděla většina návštěvníků, tj. 68 %, ţe zde stráví jen jeden den. Druhou nejčastější odpovědí bylo sedm dní, a to 9 %. 7 % respondentů odpovědělo, ţe se v regionu zdrţí pět dní. Na dva aţ čtyři dny do regionu přijelo 9 % návštěvníků, šest dní zůstalo pouze 2 % respondentů. Na delší dobu neţ sedm dní se v regionu zdrţí jen malé procento návštěvníků. Pravděpodobně je to způsobeno tím, ţe oblast Moravskoslezských Beskyd není typickou rekreační oblastí s rozsáhlou materiálně-technickou základnou pro účastníky cestovního ruchu jako například Jiţní Morava. Průměrná doba pobytu v regionu je 2, 75 dne.

44

Otázka č. 7 - Kde jste ubytován/-a po dobu pobytu?

Graf č. 9: Kde jste ubytován/-a po dobu pobytu?

Na otázku, kde jste ubytován/-a po dobu vašeho pobytu, označila více jak polovina respondentů, tzn. 67 %, odpověď „nejsem ubytovaný“. Většina návštěvníků totiţ pochází z blízkého okolí, nebo jejichţ cílem výletu byla pouze návštěva archeoparku. 13 % dotazovaných uvedlo, ţe jsou ubytováni u svých přátel nebo u rodiny. V penzionu se ubytovalo 10 % respondentů, 8 % vyuţilo ubytovacích sluţeb místních kempů a chatek a pouze 1 % odpovědělo, ţe se ubytovalo v hotelu. 2 % zaškrtly odpověď „jinak“, a doplnily, ţe jsou ubytováni na chatě či chalupě.

45

Otázka č. 8 - Ohodnoťte (pomocí školní stupnice) kvalitu služeb v archeoparku. Tabulka č. 8: Hodnocení sluţeb v archeoparku

nejlepší odborné znalosti průvodců

přístup průvodců k návštěvníkům

celkový dojem z návštěvy

výše vstupného

nabídka suvenýrů

orientační značení v areálu

podmínky pro odpočinek (např. lavičky)

nabídka informačních materiálů

nejhorší

<<< >>>

1

2

3

4

5

183

10

6

1

1

91,0%

5,0%

3,0%

0,5%

0,5%

1

2

3

4

5

178

16

2

3

1

89,0%

8,0%

1,0%

1,5%

0,5%

1

2

3

4

5

166

29

5

0

0

83,0%

14,5%

2,5%

0,0%

0,0%

1

2

3

4

5

146

42

10

2

0

73,0%

21,0%

5,0%

1,0%

0,0%

1

2

3

4

5

115

51

22

11

1

57,5%

25,5%

11,0%

5,5%

0,5%

1

2

3

4

5

119

37

31

9

4

59,5%

18,5%

15,5%

4,5%

2,0%

1

2

3

4

5

100

61

30

8

1

50,0%

30,5%

15,0%

4,0%

0,5%

1

2

3

4

5

97

40

39

8

16

48,5%

20,0%

19,5%

4,0%

8,0%

průměrná známka 1,15

1,17

1,20

1,34

1,66

1,71

1,75

2,03

Vysvětlivka k tabulce: První řádek jsou známky 1­5, pomocí kterých návštěvníci hodnotili jednotlivé sluţby v archeoparku. Druhý řádek zobrazuje počet jednotlivých známek a třetí řádek pak vyjadřuje poměr jednotlivých známek v procentech.

46

Graf č. 10: Ohodnoťte (pomocí školní stupnice) kvalitu sluţeb v archeoparku.

Nejlépe hodnoceným bodem otázky jsou odborné znalosti průvodců, a to průměrnou známkou 1,15. Průvodci dostali známku „jedna“ v 91 % odpovědí, coţ vypovídá o vysoké úrovni jejich znalostí. Podobně dopadlo i hodnocení dotazu na přístup průvodců k návštěvníkům, kdy respondenti zvolili v 89 % případů taktéţ známku „jedna“. Průměrná známka pro přístup průvodců k návštěvníkům je 1,17. Třetí nejlepší hodnocení, známku 1,20, získala otázka na celkový dojem z návštěvy. 83 % dotazovaných ohodnotilo návštěvu archeoparku známkou nejvyšší, a to jedničkou. 14,5 % návštěvníků napsalo známku „dvě“ a pouze 2,5 % ohodnotilo návštěvu známkou „tři“. Horší známka se v tomto bodě nevyskytla. S výší vstupného byly na výbornou spokojeny třičtvrtiny. Pouze malá část respondentů měla k výši vstupného výhrady. Průměrná známka pro výši vstupného je tedy 1,34. O něco horší známku pak získal bod s názvem „nabídka suvenýrů“ s výslednou průměrnou známkou 1,34. Podobnou známku získalo i orientační značení v areálu, které má průměrnou známku 1,71. V tomto případě zvolilo nejvyšší moţnou známku 59,5 % respondentů. Bod „podmínky pro odpočinek“ získal skoro shodnou známku jako předchozí otázka, a to 1,75. Na výbornou hodnotila tuto otázku přesně polovina dotazovaných. Nejhůře oznámkovaným bodem otázky se stala nabídka informačních materiálů s výslednou známkou 2,03.

47

Otázka č. 9 - Co se Vám v archeoparku nejvíce líbilo a co Vás zaujalo?

Graf č. 11: Co se Vám v archeoparku nejvíce líbilo a co Vás zaujalo?

Nejčastěji odpovídali návštěvníci na otázku, co se jim v archeoparku nejvíce líbilo a co je zaujalo, odpovědí „vše“. 21 % návštěvníků napsalo, ţe se je nejvíce zaujaly historické scénky, lukostřelba, nebo také boţstvo a figurína slovanské ţeny „Boţena“. Na dalším místě v oblíbenosti návštěvníků skončil s 16 % průvodcovský výklad, obohacení znalostí o zajímavá historická data a také spokojenost návštěvníků s prohlídkou v polském jazyce. Respondenti také v dotaznících uváděli, ţe je potěšil zájem o návštěvníky ze strany průvodců. 15 % návštěvníků do dotazníku napsalo, ţe se jim velice líbila akropole, hradby, slovanské opevnění a dřevěné schody. Rekonstrukce slovanského obydlí (zemnice, podzemnice, roubenka a halová stavba) zaujala 10 % návštěvníků. Celkovou rekonstrukci archeoparku pak ve svých dotaznících uvedlo 5 % návštěvníků. Dalších 5 % dotazovaných uvedlo, ţe se jim líbili archeologové, dále archeologické

výzkumy a

vystavené repliky nálezů z dřívějších

vykopávek.

Návštěvníkům se ale také velice líbila okolní příroda či výhled z hradiště do širokého okolí.

48

Otázka č. 10 - Co v archeoparku postrádáte a co byste změnil/-a?

Graf č. 12: Co v archeoparku postrádáte a co byste změnil/-a?

Návštěvníci v archeoparku nejvíce postrádají (22 % respondentů) lavičky pro odpočinek během prohlídky, ale také více laviček u recepce pro odpočinek pro moţný odpočinek po ukončení prohlídky. Tento nedostatek pociťují samozřejmě hlavně starší lidé a lidé se zdravotními problémy, pro které je prohlídka po nerovném terénu poměrně náročná. Dále uvedli, ţe jim v areálu chybí moţnost alespoň základního občerstvení a samozřejmě toalety, které jsou nejblíţe ve vedlejším Rybím domě. 18 % respondentů odpovědělo na otázku, co v archeoparku postrádají a co by rádi změnili, ţe nic. Mezi návrhy se objevily i přání o rozšíření stávajícího areálu, více historických objektů (další repliky obydlí a hospodářských budov), dále více vystavených archeologických exponátů, a další ukázky, figuríny nebo i zvířata pro co nejvěrnější podobu ukázky slovanské vesnice. 10 % respondentů v dotaznících uvedlo, ţe by návštěvnosti archeoparku pomohlo lepší dopravní značení pro příjezd od hlavní cesty i pro pěší. Návštěvníci také postrádají informační a propagační materiály a letáky o archeoparku a uvítali by širší nabídku suvenýrů a doplňkového zboţí. Hlavně zahraniční turisté si poukazovali na absenci informačních tabulí v polském a anglickém jazyce. Dalším poţadavkem návštěvníků je častější konání doprovodných akcí, bohatší průvodcovský výklad, a dále rozšíření přilehlého parkoviště. Rovněţ náročný terén a prudké přístupové schody na hradiště byly návštěvníky označovány často negativně.

49

Otázka č. 11 - Doporučíte návštěvu archeoparku svým známým? Na tuto otázku velká většina, tj. 82 %, dotazovaných, uvedla, ţe by návštěvu Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře určitě doporučila svým příbuzným, kamarádům nebo kolegům v práci. Odpověď „spíše ano“ označilo 18 % respondentů. Moţnosti „spíše ne“ a „určitě ne“ nevyuţil ani jeden z dotazovaných. Skutečnost, ţe většina návštěvníků prohlídku archeoparku doporučí svým známým je velkým pozitivem, protoţe se jedná o nejlepší formu propagace. Otázka č. 12 - Zajímáte se o historii našich předků - Slovanů?

Graf č. 13: Zajímáte se o historii našich předků – Slovanů?

Na otázku „Zajímáte se o historii našich předků – Slovanů?“ odpovědělo 40 % respondentů „ano, zajímám se“. Téměř polovina respondentů, tj. 46 %, se o historii Slovanů zajímá jen trochu a zbývajících 14 % odpovídajících uvedlo, ţe se o tuto problematiku nezajímají vůbec.

50

Otázka č. 13 - Věděl/-a jste, že na tomto místě stálo slovanské hradiště?

Graf č. 14: Věděl/-a jste, ţe na tomto místě stálo slovanské hradiště?

Na otázku, zda respondenti věděli, ţe na tomto místě před řadou století stálo slovanské hradiště, 42 % dotazovaných odpovědělo, ţe nevěděli vůbec. Mezi tuto skupinu však nepatří pouze návštěvníci z jiných měst, krajů, či jiných zemí, ale v mnoha případech i místní obyvatelé. Pouze 29 % návštěvníků archeoparku označilo odpověď „ano, věděl jsem“ a zbylých 30 % respondentů o archeoparku vědělo jen z doslechu. Otázka č. 14 - Navštívil/-a jste už nějaký jiný archeopark? Pouze 28 % dotazovaných uvedlo, ţe uţ navštívili i nějaký jiný archeopark. Mezi těmito respondenty převládali návštěvníci z Polska. Zbylých 72 % návštěvníků ţádný jiný archeopark nikdy nenavštívilo. Tento fakt je dán skutečností, ţe archeoparky nemají ještě takovou tradici a mezi návštěvníky nejsou ještě tolik známé.

51

Ano - jaký?

Graf č. 15: Jaký jiný archeopark jste navštívil/-a?

Nejvíce dotazovaných, tj. 33 %, uvedlo, ţe navštívili archeopark Biskupin z doby halštatské v Polsku. 18 % návštěvníků navštívilo i slovanské hradiště v Mikulčicích, které bylo prohlášeno za národní kulturní památku. Dalším populárním cílem byl známý archeoskanzen Modrá u Velehradu, který navštívilo 13 % respondentů. Stejný počet, tj. 13 % dotazovaných, uvedl, ţe navšívili Muzeum Dolní Věstonice, coţ je archeologická expozice zobrazující nálezy osídlených sídlišť, unikátní trojhrob a slavnou sošku Věstonické venuše z období mladšího paleolitu, jak uvádí Ottova encyklopedie. Slovanské sídliště Gross Raden v Německu navštívilo 10 % respondentů. 5 % návštěvníků zavítalo i do středověké vesnice v Ostré u Prahy. 3 % respondentů navšívilo i archeologickou lokalitu Giecz v Polsku. Na otázku, jaký jiný archeopark jste navštívili, uvedly 3 % dotazovaných Polabské muzeum v Přerově nad Labem a další 3 % respondentů uvedly Valašské Muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm. Valašské muzeum je sice skanzen, ale ne archeologický skanzen. Jedná se o muzeum lidové architektury v přírodě. Taktéţ Polabské muzeum je národopisný skanzen v přírodě.

52

Otázka č. 15 - Údaje o Vás: Tabulka č. 9: Údaje o respondentech

Pohlaví: Věk: Vzdělání: Národnost:

muţ 45 % do 15 let 16 % základní 21 % česká 69 %

ţena 55 % 16-25 let 20 % vyučen 11 % slovenská 3%

26-55 let 49 % střední 41 % polská 28 %

56 a více let 15 % vysokoškolské 27 % jiná: 0%

Jak vyplývá z tabulky, 55 % respondentů tvoří ţeny a zbývajcících 45% dotazovaných představují muţi. Nejpočetnější věkovou skupinou, 49 %, jsou mezi návštěvníky archeoparku lidé od 26 do 55 let. Mladí lidé ve věku 16­25 let tvoří 20% skupinu návštěvníků. Mládeţ ve věku do 15 let tvoří 16 % respondentů a starší lidé ve věku nad 56 let představuí 15 % dotazovaných. 41 % respondentů uvedlo, ţe mají střední vzdělání, 27 % dotazovaných je vysokoškolsky vzdělaných, 11 % absolvovalo střední odborné učiliště a 21 % má pouze základní vzdělání. Tato skupina však zahrnuje i ţáky ze základních a středních škol. Většina návštěvníků, tj. 69 %, je z České republiky. Největší podíl zahraničních návštěvníků archeoparku zaujímají Poláci, a to 28 %. Pouze 3 % návštěvníků bylo ze Slovenska. Mezi respondenty nebyl občan ţádné další země. Zřídka zavítají do archeoparku i návštěvníci z jiných zemí, například Němci, Španělé nebo Angličané.

53

3.3 SWOT analýza SWOT analýza byla zpracována na základě vyhodnocení marketingového výzkumu, poskytnutých informací ředitelem muzea, a dále rozhovorech s průvodci archeoparku, návštěvníky, ale hlavně z vlastních zkušeností získaných během odborné praxe v sezóně 2008 a vlastní průvodcovské činnosti v archeoparku v sezóně 2009. Tabulka č. 10: SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Věrná replika slovanského hradiště

Zhoršující se technický stav hradeb

Ukázky replik předmětů nalezených přímo na hradišti

Malé parkoviště

Moţnost prohlídky jednotlivých typů obydlí

Chybějící WC a moţnost občerstvení

Prohlídky v polském jazyce

Chybějící lavičky u recepce i po celé délce trasy

Přizpůsobení prohlídky návštěvníkům

Příkré přístupové schody - omezení pro lidi se zdravotními problémy

Moţnost střílení z „slovanského“ luku na slaměný terč na konci kaţdé prohlídky

Nerovný travnatý terén

Prohlídky s doprovodným programem

Neaktualizované webové stránky poskytující málo informací

Specializované prohlídky pro základní i střední školy

Slabá propagace akcí s doprovodným programem Nedostačující nabídka informačních materiálů letáků v archeoparku Chybějící nabídka materiálů k prohlídce pro cizince Informační tabule jsou jen v českém jazyce Stále stejné programy pro školy Slabé znalosti některých průvodců

Příležitosti Jediná turistická atraktivita svého druhu v Moravskoslezském kraji Výborná dopravní dostupnost - v těsné blízkosti hlavního silničního tahu na Slovensko V blízkosti vlaková i autobusová zastávka V těsné blízkosti se nachází restaurace, ubytování - Rybí dům, který je častou zastávkou turistů

Hrozby Špatné značení pro motoristy Špatné značení pro pěší od vlakového nádraţí Častý výskyt klíšťat - strach lidí z nakaţení Rušení prohlídek z důvodu špatného počasí Omezené moţnosti financování

54

3.4 Návrhy a doporučení Většina návštěvníků je v archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře poprvé. Podruhé se vrátí jen 13 %, potřetí pouze 3 % návštěvníků. Proto je nutné nabídnout něco nového, co přiměje návštěvníky, aby se vrátili. Pro tyto účely by mělo fungovat právě informační a výukové centrum na hradišti, jehoţ výstavba je však kvůli náročnému financování zatím stále nejasná. Muzeum Těšínska by mělo vytvořit nový program, nové tématické prohlídky, a také zajistit důslednější propagaci, aby se o tom návštěvníci vůbec dozvěděli. 9 % návštěvníků v dotaznících uvedlo, ţe navštívilo archeopark, protoţe pouze projíţdí. Kdyby bylo lepší turistické a orientační značení, mohlo by být takových návštěvníků mnohem více, jelikoţ archeopark se nachází v těsné blízkosti hlavní silnice z Karviné přes Český Těšín, Třinec, směrem na Jablunkov. Většina je v regionu jen na jeden den. Bylo by vhodné zpracování nějakého poznávacího okruhu, aby svůj pobyt prodlouţili a podpořit tak celkově cestovní ruch v regionu. Nabízí se také moţnost zvýhodněného vstupného, jakási hromadná vstupenka do několika objektů, zaloţená na spolupráci mezi jednotlivými atraktivitami. Pokud si např. v informačním centru koupí nějaký „pas“, kde bude vstupenka na 3 místa současně, budou mít všude o několik % levnější vstupné. Mezi nejhůře hodnocené sluţby patří nabídka suvenýrů a informačních materiálů, orientační značení v areálu, a také podmínky pro odpočinek. Tyto sluţby jsou však pro návštěvníky potřebné a mohou ovlivnit jejich celkový dojem z návštěvy a následně i jejich případné doporučení pro další potenciální návštěvníky. Proto by bylo vhodné rozšířit nabídku suvenýrů, vybudovat zázemí pro odpočinek – lavičky a rozšířit nabídku informačních a propagačních materiálů, včetně překladu do cizích jazyků, z důvodu vysokého podílu návštěvníků z Polska. Návštěvníky nejvíce zaujaly historické scénky, výklad, akropole a opevnění. Proto by se těmto částem archeoparku měla věnovat zvýšená pozornost a rozvíjet je, částečně je inovovat, aby návštěvníci, kteří se vrací, viděli to, co je zaujalo minule, i něco nového. Návštěvníci nejvíce postrádají lavičky, občerstvení a WC. Pokud nemají moţnost si sednout před nebo i po prohlídce, okamţitě odejdou. Kdyby zůstali, koupí si suvenýry, coţ představuje pro archeopark kromě příjmů ze vstupného jediný zisk. Tyto sluţby má 55

zajišťovat nové informační a didaktické centrum, které mělo být v provozu jiţ v roce 2010. Bylo by ale vhodné začít poskytovat takovéto sluţby i bez didaktického centra, i kdyţ v omezené podobě, protoţe kaţdá sezóna „v provizorním provozu“ tak ztrácí velký počet potenciálních i současných návštěvníků, kteří od archeoparku očekávají lepší, ale i zcela nové sluţby. Dále by bylo vhodné sjednotit a rozšířit dopravní a turistické značení, které respondenti označili jako nedostatečné, a to jak pro řidiče automobilů a autobusů, tak cyklisty, i pěší turisty. Muzeum Těšínska ale nemůţe rozmístit tyto značky jen z vlastního rozhodnutí. Tuto problematiku upravuje silniční zákon a prosazení nových značek, navíc v problematickém silničním úseku, není snadné a jiţ několikrát bylo zamítnuto. Návštěvníci podle dotazníkového šetření navštěvují různá místa spjatá se ţivotem našich předků či místa s archeologickými nálezy. Proto je nutné archeopark v Chotěbuzi-Podoboře dále rozvíjet a rozšiřovat nabídku svých sluţeb. Nabídka cílů výletů a dovolených se stále rozšiřuje a návštěvníci mohou srovnávat. Proto nesmí archeopark zaostávat a měl by se dále rozvíjet a upevnit svou pozici na „trhu“ atraktivit v kraji, i území celého státu.

56

4 Závěr Archeopark

v Chotěbuzi-Podoboře

je

jedinečnou

kulturní

památkou,

jak

v Moravskoslezském kraji, tak v celé České republice. Své postavení mezi ostatními turistickými lákadly si však teprve buduje, i kdyţ je otevřen letos uţ šestou turistickou sezónu. Archeopark by měl kromě své unikátnosti vyuţít i výbornou dopravní dostupnost, polohu v blízkosti trojmezí (česko-polsko-slovenská hranice) a hlavně vzrůstající zájem lidí o rekreačně-naučnou formu kulturního cestovního ruchu. Pokud se nebude snaţit vedení archeoparku o zvýšení propagace a inovaci programu i celého komplexu, můţe mít návštěvnost v příštích letech stále klesající tendenci. Cílem bakalářské práce byl také marketingový výzkum mezi návštěvníky archeoparku. Dotazníky byly rozdávány návštěvníkům přímo v archeoparku během sezóny 2010, a to v českém i polském jazyce. Na základě zpracování vyplněných dotazníků byl sestaven profil návštěvníka archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře. Do dotazníkového šetření byla snaha zahrnout co nejrovnoměrněji všechny skupiny návštěvníků, typickým návštěvníkem archeoparku je osoba ve věku od 26 do 55 let, středoškolsky vzdělaná, ţijící v České republice, která je v archeoparku poprvé. Do archeoparku se tento návštěvník vydal se svou rodinou na doporučení známých nebo příbuzných. Pro svůj jednodenní výlet (bez ubytování) za účelem poznávání památek a kultury zvolil jako dopravní prostředek vlastní auto. Ze sluţeb hodnotil nejlépe odborné znalosti průvodců a přístup průvodců k návštěvníkům. Celkový dojem z prohlídky skončil v ţebříčku hodnocení na třetím místě. Za ním se umístila příznivá cena vstupného, nabídka suvenýrů a dalšího doplňkového zboţí, a dále orientační značení v archeoparku. Nejhůře tento návštěvník hodnotil podmínky pro odpočinek v areálu a nedostatečnou nabídku informačních a propagačních materiálů. Typického návštěvníka archeoparku nejvíce uchvátily historické scénky skupiny historického šermu Tizon a moţnost zastřílet si z luku. Velice se také líbil zajímavý a poučný výklad průvodce a na třetím místě návštěvníci nejčastěji uváděli, ţe se jim líbila akropole, opevnění i dřevěný most. Naopak záporně byla hodnocena absence laviček, moţnosti občerstvení a toalety. Návštěvníci by také uvítali rozšíření stávajícího areálu s více ukázkami ze ţivota našich předků. Velkým problémem je také slabé značení pro příjezd k archeoparku. Velká většina návštěvníků byla i přes nedostatky s prohlídkou spokojena a návštěvu archeoparku by určitě doporučili svým známým. Typický návštěvník se také 57

o historii našich předků alespoň částečně zajímá, i kdyţ polovina respondentů o osídlení této lokality před řadou století neměla potuchy. Pro většinu návštěvníků to byl také první archeopark, který navštívili. Ti, pro které návštěva archeoparku nebyla premiérou, byli nejčastěji v archeoparku v polském Biskupině. Doufejme, ţe se archeopark i přes svůj zatím omezený provoz brzy dostane na přední příčky nejnavštěvovanějších kulturních atraktivit v Moravskoslezském kraji, ale i celého státu.

58

Seznam použité literatury Knižní zdroje: Byrtusová, J., Skarka, M., Tůma, O.: Archeopark Chotěbuz-Podobora. 1. vyd. Český Těšín: Proprint spol. s r. o., 2005. 24 s. ISBN 80-86696-04-09. Česká centrála cestovního ruchu – Czech tourism: Kudy z nudy. Kam na výlet v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2010, 144 s. ISBN 978-80-251-2418-5. Čiţmář, M.: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004,.303 s. ISBN 80-7277-174-4. Dvořáček, P.: Skanzeny České a Slovenské republiky. 1. vyd. Český Těšín: Těšínská tiskárna a. s., 2010. 177 s. ISBN 978-80-200-1883-0. Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch. Praha: Occonimica, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. Kolektiv autorů: Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 208 s. ISBN: 80-7360-724-7. Kolektiv autorů: Špalíček turistických zajímavostí česka. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2006. 382 s. ISBN: 80-7011-892-X. Kouřil, P.: Slovanské osídlení českého Slezska. 1. vyd. Český Těšín: Těšínská tiskárna a. s., 1994. 220 s. ISBN 80-901679-3-4. Lumír, O.: Kam na severní Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 136 s. ISBN: 987-80-251-1691-3. Lutovský, M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 431 s. ISBN 80-7277-054-3. Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN: 80-7277-115-9. Pásková, M., Zelenka, J..: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

59

Periodika: Janák, V.: Archeologický výzkum v Chotěbuzi-Podoboře. Časopis Těšínsko, ročník XL/1997, číslo 1, strany 30-32. ISSN 0139-7605. Kouřil, P.: Jezdecká elita na hradisku v Chotěbuzi-Podoboře. Časopis Těšínsko, ročník L/2007, číslo 1, strany 5-8. ISSN 0139-7605. Nývltová-Fišáková, M.: Nález chrta na hradisku v Chotěbuzi-Podoboře. Časopis Těšínsko, ročník L/2007, číslo 1, strany 29-31. ISSN 0139-7605. Nývltová-Fišáková, M.: Nález lidských pozůstatků z hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Časopis Těšínsko, ročník LI/2008, číslo 2, strany 1-4. ISSN 0139-7605. Ondřeka, Z.: Archeopark oficiálně otevřen. Časopis Těšínsko, ročník XLVIII/2005, číslo 4, strany 26-28. ISSN 0139-7605. Ondřeka, Z.: Muzeum Těšínska v roce 2007. Výroční zpráva. Časopis Těšínsko, ročník LI/2008, číslo 1, strany 26-32. ISSN 0139-7605. Ondřeka, Z.: Muzeum Těšínska v roce 2008. Výroční zpráva. Časopis Těšínsko, ročník LII/2009, číslo 1, strany 23-31. ISSN 0139-7605. Ondřeka, Z.: Muzeum Těšínska v roce 2009. Výroční zpráva. Časopis Těšínsko, ročník LIII/2010, číslo 1, strany 23-31. ISSN 0139-7605. Ondřeka, Z.: Výstavba Archeoparku pokračuje. Časopis Těšínsko, ročník LI/2008, číslo 1, strany 24-25. ISSN 0139-7605. Tůma, O.: Archeologická sezona 2007 na hradisku v Chotěbuzi-Podoboře. Časopis Těšínsko, ročník LII/2009, číslo 1, strany 17-19. ISSN 0139-7605.

Propagační materiály: Byrtusová, V.: Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře. Muzeum Těšínska, 2006. Durczok, D.: Muzeum Těšínska. Muzeum Těšínska, 2007. Moravskoslezský kraj: Technické atraktivity v Moravskoslezském kraji. Moravskoslezský kraj: Moravskoslezský kraj plný zážitků. 1. vyd., 2010.

60

Internetové zdroje: [1] Archeopark Chotěbuz-Podobora. Dostupné z: http://www.archeopark-chotebuz.cz [2010-04-13]. [2] Muzeum Těšínska. Dostupné z: http://www.muzeumct.cz [2011-04-05]. [3] Moravskoslezský kraj. Dostupné z: http://www.kr-moravskoslezsky.cz [2011-0228]. [4] Kudy z nudy. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz [2011-02-20]. [5] Národní památkový ústav. Dostupné z: http://www.npu.cz [2011-04-15]. [6] Česká agentura pro cestovní ruch Czech tourism. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz [2011-04-20]. [7] Archeology. Dostupné z: http://archeology.cz [2011-03-24]. [8] Stránky Martina Baţanta. Dostupné z: http://old.bazantik.net [2011-04-05]. [9] Stopy předků. Dostupné z: http://www.stopypredku.cz [2011-03-01]. [10] Boiohaemum. Dostupné z: http://www.boiohaemum.cz [2011-03-10]. [11] Slované. Dostupné z: http://www.slovane.cz [2011-04-01]. [12] Skupina historického šermu Tizon. Dostupné z: http://www.tizon.cz [2011-04-10]. [13] Lidová architektura. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz [2011-04-01]. [14] Archeopark Biskupin. Dostupné z: http://www.biskupin.pl [2011-04-02]. [15] Archeopark Netolice. Dostupné z: http://www.archeopark-netolice.cz/ [2011-0429]. [16] Archeoparku Prášily. Dostupné z: http://www.archeoparkprasily.cz/ [2011-04-29]. [17] Centrum experimentální archeologie Villa Nova Uhřínov. Dostupné z: http://www.villanova.cz/ [2011-04-22]. [18] Slovanské hradiště v Mikulčicích. Dostupné z: http://www.mikulcice-valy.info [2011-05-01].

61

[19] Občanské sdruţení Boii a skanzen Nasavrky. Dostupné z: http://www.boii.cz [2011-04-30]. [20] Altamira. Dostupné z: http://www.altamira.cz [2011-04-29]. [21] Muzeum v Lounech. Dostupné z: http://www.muzeumlouny.cz [2011-05-01]. [22] Archeoskanzen Isarno. Dostupné z: http://www.isarno.com [2011-04-29]. [23] Archeoskanzen Modrá u Velehradu. Dostupné z: http://www.archeoskanzen.cz [2011-04-30]. [24] Archeologický parku Liboc. Dostupné z: http://www.archaia.cz [2011-05-05]. [25] Archeopark Giecz. Dostupné z: http://www.giecz.pl [2011-04-20]. [26] Liptovská Mara. Dostupné z: http://www.liptovska-mara.sk [2011-05-06]. [27] Archeopark Gross Raden. Dostupné z: http://www.gross-raden.de [2011-04-22]. [28] Archeoskanzen Gabreta. Dostupné z: http://www.gabreta.bfz.de [2011-05-05]. [29] Archeologický skanzen Slawenburg Raddusch. Dostupné z: http://www.slawenburg-raddusch.de [2011-05-06]. [30] Vaverka, R.: Putování po evropských archeoskanzenech. 2008. Dostupné z: http://myschwerk.webzdarma.cz [2011-05-04]. [31] Mapy. Dostupné z: http://www.mapy.cz [2011-05-07]. [32] Pohansko. Dostupné z: http://www.lednicko-valticky-areal.cz [2011-05-06].

Ostatní zdroje: Průvodcovský výklad Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře vydaný Muzeem Těšínska.

62

Seznam příloh Není-li uvedeno jinak, všechny uvedené přílohy jsou prací autorky. Příloha A: Dotazník pro návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře Příloha B: Akce pro veřejnost v Archeoparku Chotěbuz-Podobora v roce 2010 Příloha C: Mapa turistických atraktivit České republiky (Czech tourism, 2010) Příloha D: Mapa turistických atraktivit Moravskoslezského kraje (Moravskoslezský kraj, 2010) Příloha E: Turistická mapa okolí archoparku v Chotěbuzi-Podoboře [31] Příloha F: Obrázky Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře [1], [3], [4] Příloha G: Obrázky z doprovodného programu [1], [12]

63

Přílohy Příloha A: Dotazník pro návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře

64

65

Příloha B: Akce pro veřejnost v Archeoparku Chotěbuz-Podobora v roce 2010 1. 5.

Hej pane, jsou tady Slované!

29. 5.

Kněţna Ludmila 60 uţ neoslavila

12. 6.

Jantar, sůl a koření, cestou veze spřeţení

19. 6.

Nejlepší lučištník na hradišti

1. 7.

Vítání ptačího zpěvu - Louky nad Olší

3. 7.

Pastelkiáda

6. 7.

Cyril a Metoděj, bratři ze Soluně

10. 7.

Znalostní kvíz aneb Co ti utkvělo v paměti

17. 7.

Otevři vstupní bránu

24. 7.

Medový den

7. 8.

Na ostří a na noţe, ubráníme velmoţe

8. 8.

Rázný razič

12. 8.

Zručný hrnčíř

21. 8.

Ulov si rybu

28. 8.

Za Slovany s baterkou

29. 8.

Rozloučení se s prázdninami

4. 9.

Zkus nakrmit medvěda

11. 9.

Šikulové

18. 9.

Poznej písmo svých předků

28. 9.

Svatý Václav - patron české země

28. 9.

Polní mše ke cti sv. Václava

2. 10.

Drak - výroba papírového draka

16. 10.

Hrajeme si se Slovany

30. 10.

Rozloučení se sezonou 2010

66

Příloha C: Mapa turistických atraktivit České republiky

67

Příloha D: Mapa turistických atraktivit Moravskoslezského kraje

68

Příloha E: Turistická mapa okolí Archoparku v Chotěbuzi-Podoboře

69

Příloha F: Obrázky archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře

Most na akropoli

Brána do akropole

70

Akropole

Recepce

Pokladna

Akropole

Pohled na 1. předhradí

71

Zemnice

Polozemnice

Srubová stavba

Halová stavba

Repliky nalezených předmětů

Ukázka způsobu odívání Slovanů

72

Příloha G: Obrázky z doprovodného programu

Historická scénka „Legenda o sv. Václavu“

Historická scénka

73

Ukázka historického souboje

Souboj na hradbách

Slovanský bojovník

Skupina Tizon

Lidská hradba

74

Středověká zbrojnice

Středověký trh

Slovanské boţstvo

Ukázka potravy Slovanů

Noční prohlídka

75