VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Přínos projektu Předmostím až do pravěku pro cestovní ruch v Přerově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ř í n o s p ro j e k t u P ř e d m o s t í m a ž d o p r a v ě k u p ro c e s t o v n í r u c h v P ř e ro v ě bakalářská práce

Autor: Jan Draška Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014

COPYRIGHT © 2014 Jan Draška

Anotace DRAŠKA, Jan: Přínos projektu Předmostím až do pravěku pro cestovní ruch v Přerově. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr.PaeDr.Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 74 stran. Klíčová slova Cestovní ruch, Předmostí, archeologie, projekt Předmostím až do pravěku Bakalářská práce se zabývá analýzou projektu Předmostím až do pravěku z hlediska využití historie lokality pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu města Přerova. Teoretická část obsahuje informace o městě Přerově a jeho předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu, historii Předmostí a projektu Předmostím až do pravěku. Praktická část se skládá z analýzy statistických dat, zmapování podobných projektů na území České republiky, zmapování naučné stezky a SWOT analýzy. Na základě výzkumu navrhnu opatření pro zvýšení návštěvnosti. Annotation DRAŠKA, Jan: Contribution of the project Předmostím až do pravěku for tourism in Přerov. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Course travel/tourism. Supervisor RNDr.PaeDr.Jaromír Rux, CSc. Qualification: bachelor. Jihlava 2014. 74 pages. Key words Tourism, Předmostí, archeology, project Předmostím až do pravěku Bachelor thesis analyzes project Předmostím až do pravěku in terms of usage history sites to increase tourism potential of the Přerov. The theoretical part contains information about the city and Prerov prerequisites for development of tourism, history of Předmostí and project Předmostím až do pravěku. The practical part will include processing statistical data, mapping of similar projects in the Czech Republic, the mapping of nature trail and SWOT analysis. Based on the research, propose measures to increase visiting.

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné rady, které mi poskytl při zpracovávání práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Pavle Roubalíkové z odboru cestovního ruchu města Přerova a Ing. Františku Zlámalovi, vedoucímu oddělení koncepce a rozvoje města za poskytnuté informace.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 2. 5. 2014

............................................. Podpis

Předmluva Město Přerov „Moderní město s mamutí historií“. Těmito slovy jsou vítání návštěvníci webových stránek statutárního města Přerova a právě téma pravěku je oblast, která vyzdvihuje město Přerov v očích odborníků z řad archeologů, ale také široké veřejnosti. V místní části Předmostí byly v průběhu především minulého století objevovány důkazy o hustém osídlení pravěkým člověkem ve formě kosterních pozůstatků lidí, nálezů loveckých a uměleckých předmětů a ve velké míře také kostí pravěkých zvířat, jako byl například mamut. Avšak v průběhu průmyslového rozkvětu oblasti v podobě těžby cihlářské hlíny, ale také rozšiřováním města při budování panelového sídliště došlo k událostem, které nenávratně zničily tisíce let staré důkazy o pravěké činnosti lidí v této lokalitě. Jen díky pár lidem se podařilo nepatrnou část těchto cenných památek zachránit a uchovat pro budoucí generace. Faktem je, že i z tak malého zlomku zachráněných nálezů byly objeveny převratné důkazy o tehdejším způsobu života pravěkých lidí, což naprosto změnilo vnímání této doby.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1

Teoretická část .......................................................................................................... 8 1.1

1.1.1

Základní informace ..................................................................................... 8

1.1.2

Stručná historie města ................................................................................. 8

1.1.3

Dopravní dostupnost ................................................................................... 9

1.1.4

Ubytovací kapacity ................................................................................... 10

1.1.5

Kulturní a sportovní akce .......................................................................... 10

1.2

Cestovní ruch ve městě Přerově ....................................................................... 10

1.2.1

Městská informační centra ........................................................................ 10

1.2.2

Turistická lokalita Přerovsko .................................................................... 11

1.2.3

Turistické cíle na území města.................................................................. 11

1.2.4

Cyklostezka Bečva .................................................................................... 13

1.2.5

Projekt City Walk ..................................................................................... 13

1.3

Místní část Předmostí ....................................................................................... 14

1.3.1

Historie archeologických objevů v Předmostí .......................................... 14

1.3.2

Lokality nalezišť ....................................................................................... 15

1.4

2

Město Přerov ...................................................................................................... 8

Projekt Předmostím až do pravěku .................................................................. 18

1.4.1

Historie projektu ....................................................................................... 18

1.4.2

Jednotlivé části projektu ........................................................................... 20

1.4.3

Organizované akce .................................................................................... 23

Praktická část .......................................................................................................... 25 2.1

Zpracování sekundárních dat ........................................................................... 25

2.1.1

Zpracování statistických dat ..................................................................... 25

2.1.2

Analýza financování projektu ................................................................... 34

2.2

Analýza Naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku ..................... 36

2.2.1

Zmapování trasy ....................................................................................... 36

2.2.2

Jednotlivá zastavení na trase ..................................................................... 39

2.2.3

Shrnutí ....................................................................................................... 48

2.3

Analýza substitutů na území České republiky ................................................. 49

2.3.1

Úvod.......................................................................................................... 49

2.3.2

Popis parků ............................................................................................... 49

2.3.3

Návštěvnost parků..................................................................................... 52

2.3.4

Zmapování ................................................................................................ 52

2.3.5

Shrnutí ....................................................................................................... 54

2.4

2.4.1

SWOT analýza projektu Předmostím až do pravěku ................................ 55

2.4.2

SWOT analýza města Přerova jako destinace cestovního ruchu .............. 57

2.5

3

SWOT analýza ................................................................................................. 55

Návrhy na zvýšení návštěvnosti ....................................................................... 59

2.5.1

Projekt Rozhledna ..................................................................................... 59

2.5.2

Areál Mamutov ......................................................................................... 62

Závěr ....................................................................................................................... 63

Seznam obrázků .............................................................................................................. 65 Seznam grafů .................................................................................................................. 66 Seznam tabulek ............................................................................................................... 67 Tištěné zdroje .................................................................................................................. 68 Internetové zdroje ........................................................................................................... 69 Přílohy............................................................................................................................. 72

Úvod Téma práce pojednávající o projektu Předmostím až do pravěku jsem si zvolil z důvodu, že jsem se zde narodil a můj život je s městem Přerovem velmi úzce spjatý. Na skutečnosti mého zájmu o tuto problematiku se podílí také fakt, že jsem celý svůj dosavadní život prožil v místní části Předmostí, tedy přesně v lokalitě největších archeologických nálezů. Pro mě osobně je velmi pozoruhodná snaha města o transformaci panelového sídliště Předmostí na atraktivní lokalitu, jak pro místní obyvatele, tak návštěvníky cestovního ruchu. V souvislosti s přilákáním návštěvníků a vyzdvižením pravěké minulosti Předmostí již byly investovány nemalé finanční prostředky do vybudování infrastruktury cestovního ruchu. V teoretické části práce nejprve uvedu základní informace o městě Přerově a jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, dále popíši historii Předmostí a projektu Předmostím až do pravěku. Praktická část bude obsahovat zpracování statistických dat, zmapování podobných projektů na území České republiky, zmapování a analýzu naučné stezky a SWOT analýzu. Na základě zjištěných výsledků výzkumu navrhnu opatření pro zkvalitnění projektu a zvýšení návštěvnosti. Bakalářská práce má za cíl analyzovat projekt Předmostím až do pravěku z hlediska využití historie lokality pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu města Přerova. Budu tedy usilovat o shrnutí faktorů, které mají buď pozitivní, nebo negativní vliv na atraktivitu Přerova a Předmostí. Důležitou roli bude hrát stanovení substitutů a jejich porovnání s projektem Předmostím až do pravěku. Osobně si dávám za cíl přinést do projektu něco nového, za tímto účelem navrhnu opatření pro zvýšení atraktivity a tím pádem i návštěvnosti Přerova a Předmostí.

7

1 Teoretická část 1.1 Město Přerov 1.1.1 Základní informace Statutární město Přerov je okresním městem, které se nachází v Olomouckém kraji. Populace města včetně místních částí je zhruba 45 000 obyvatel. Pomyslnou osu města tvoří řeka Bečva, která protéká Přerovem od severu k jihu. Průměrná nadmořská výška je 200 metrů nad mořem a rozloha města činí 58,48 m2. [1]

1.1.2 Stručná historie města První písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141. Významným datem v historii města je rok 1256, kdy došlo Přemyslem Otakarem II. k povýšení Přerova na královské město. V době husitských válek byl Přerov významným centrem tehdejších kališníků na Moravě. K největšímu rozvoji města došlo za vlády Pernštejnů, kterým bylo město dáno dědičně roku 1487. V této době docházelo k obsazování osadníky kolem návrší s hradem, mezi osadníky byli zastoupeni také členové jednoty bratrské. Právě díky nim se v 16. století z Přerova stalo důležité kulturní středisko, se sídlem biskupa jednoty bratrské a také zde byla založena bratrská škola. V roce 1523 se v Přerově narodila jedna z nejvýznamnějších osobností města Jan Blahoslav, který je autorem české gramatiky a je považován za předchůdce Jana Amose Komenského. Komenský sám následně působil na místní škole jako učitel. Za období úpadku města jsou považována léta po prohraném stavovském povstání, v následujících letech město ztrácí vliv v rámci Moravy. K rozkvětu města dochází opět až v průběhu 19. a 20. století, kdy se z Přerova stává významné průmyslové město. Průmyslový rozvoj města měl zásadní vliv na příliv obyvatel a určil jeho dnešní podobu. V roce 1990 žilo na území města 51 915 obyvatel. Po roce 2000 došlo událostem, které vedly k opětovnému úpadku Přerova, s čímž souvisí také razantní úbytek obyvatelstva. (1)

8

1.1.3 Dopravní dostupnost Díky své výhodné poloze v údolí orografického celku Moravské brány byl Přerov od pradávna místem, kudy vedly významné obchodní stezky. Tato skutečnost platí dodnes, především díky důležitému železničnímu uzlu. 1.1.3.1 Železniční doprava Dopravní dostupnost města Přerova je na velmi vysoké úrovni, a to především díky železničnímu uzlu mezinárodního významu, který byl vbudován již v roce 1841. Přerovská železniční stanice je zahrnuta do konceptu vysokorychlostní dráhy z Brna do Ostravy s napojením na mezinárodní síť vysokorychlostních železnic. V Přerově zastavují téměř veškeré vnitrostátní rychlíkové spoje, které tudy projíždějí, ale také mezinárodní vlaky jezdící mezi významnými evropskými městy jako například Vídeň, Varšava, Budapešť. (2) Tabulka 1: Vzdálenosti a orientační dojezdové časy po železnici [Zdroj: vlastní zpracování] Město

Vzdálenost (km)

Čas (minuty)

Brno

88

77

Ostrava

84

53

Praha

272

155

1.1.3.2 Silniční doprava Neméně významným faktorem ovlivňujícím dopravní dostupnost je plánovaný obchvat města dálnicí D1. V současné době k roku 2014 tato dálnice končí 4 kilometry před Přerovem. Z důvodu

chybějících finančních prostředků je dostavba zbylých

24 kilometrů dálnice pozastavena a termín dokončení je stále v nedohlednu. [2] 1.1.3.3 Městská hromadná doprava Veřejnou dopravu na území města zajišťuje Dopravní a logistická společnost s.r.o. Provozuje celkem 8 autobusových linek, kterými obsluhuje 52 autobusových zastávek nejen na území města. [3]

9

1.1.4 Ubytovací kapacity Na území města se nachází celkem 16 hromadných ubytovacích zařízení, z toho 6 penzionů, 6 ubytoven a 4 hotely. Tři hotely jsou 3 hvězdičkové kategorie a jeden čtyřhvězdičkový, a to konkrétně Hotel Jana. Na území města ani v nejbližším okolí se nenachází autokemp, kemp či tábořiště. [4]

1.1.5 Kulturní a sportovní akce Mezi nejvýznamnější kulturní akce s dlouholetou tradicí pořádané na území města Přerova patří „Československý jazzový festival“, konající se každoročně v říjnu. V roce 2013 proběhl již jeho třicátý ročník. Další významnou kulturní akcí je udělování cen nejlepším tenistům „Zlatý kanár“, který se koná každoročně v listopadu v prostorách Městského domu. Z hlediska přilákání návštěvníků do města Přerova jsou nejvýznamnějšími sportovními akcemi, Mistrovství České republiky a Evropy v autokrosu. Další sportovní akcí je organizovaný cyklistický závod s příznačným názvem Mamut tour, která každoročně přiláká až 600 závodníků. [5]

1.2 Cestovní ruch ve městě Přerově 1.2.1 Městská informační centra Na území města Přerova se nacházejí dvě informační centra. První z nich bylo založeno v roce 1998. V současné době sídlí v budově Městského domu na Náměstí T. G. Masaryka a je provozováno příspěvkovou organizací Kulturní a informační služby města Přerova. Hlavním posláním je poskytování bezplatných informací, turistům o ubytování, stravování, kulturních a sportovních akcích, ale také poskytování služeb, jako například prodej vstupenek, internet pro veřejnost, půjčovna audioprůvodců a mnoho dalších. Druhé městské informační centrum na území Přerova se nachází v místní části Předmostí a bylo vybudováno pro návštěvníky Památníku lovců mamutů, ale také pro místní obyvatele v návaznosti na projekt města Přerova s názvem „Revitalizace panelového sídliště Předmostí“. Více o městském informačním centru Předmostí je uvedeno v kapitole Předmostím až do pravěku. [6]

10

1.2.2 Turistická lokalita Přerovsko Turistická lokalita Přerovsko je součástí turistického regionu Střední Morava a nachází se v jeho jihovýchodní části. Za jedno z největších lákadel turistické lokality Přerovsko se považuje městská památková zóna. Na území turistické lokality je celkem 122 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány na listinu nemovitých kulturních památek České republiky a 8 maloplošných chráněných území. [7]

1.2.3 Turistické cíle na území města 1.2.3.1 Naučné stezky Na území města se nacházejí dvě naučné stezky, a to konkrétně Předmostím až do pravěku a Přerovským luhem. 1.2.3.1.1 Předmostím až do pravěku Podrobné zpracování vlastivědné naučné stezky Předmostím až do pravěku je předmětem terénního výzkumu v praktické části práce. 1.2.3.1.2 Přerovským luhem Naučná stezka Přerovským luhem je rozdělena na dvě části. Kratší trasa o délce 5 kilometrů je vedena podél řeky Bečvy a je na ní celkem 11 zastavení s informačními tabulemi. Delší trasa je prodloužením kratší a provádí návštěvníky přes Národní přírodní rezervaci Žebračka. Délka trasy je 12 kilometrů, na kterých je vybudováno dalších 7 zastavení. Hlavním posláním stezky je obeznámení návštěvníků s unikátní flórou a faunou v této oblasti. [8] 1.2.3.2 Park Michalov Největší městský park sloužící k zábavě a odpočinku vznikl již v roce 1903. Celková rozloha Michalova je 17 hektarů a nachází se zde květná zahrada, dětská hřiště, travnaté plochy pro kolektivní hry, altánek pro živou hudbu a restaurace. (3) 1.2.3.3 Areál lagun Rekreační oblast s vodní plochou, hřišti na míčové sporty. Nachází se v severní části města, na pravém břehu řeky Bečvy.

11

1.2.3.4 Národní přírodní rezervace Žebračka Žebračka vznikla v roce 1949 za účelem ochrany unikátních, dříve rozsáhlých lužních lesů v údolí řeky Bečvy. Rezervace se nachází na pravém břehu řeky a má rozlohu 235 hektarů. (4) 1.2.3.5 Horní náměstí Jde o nejstarší část města, která byla v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Plocha Horního náměstí je obestavěna renesančními měšťanskými domy z 15. a 16. století. Dominantou náměstí je budova Přerovského zámku s věží. Nelze přehlédnout pomník uprostřed náměstí, věnovaný přerovskému rodákovi a biskupovi Jednoty bratrské Janu Blahoslavovi. [9] 1.2.3.6 Muzeum Komenského – Přerovský zámek Muzeum se nachází v renesanční budově na Horním náměstí. Disponuje velkým množstvím sbírek a stálých expozic. Nejznámější je výstava umístěná ve sklepních prostorech pojednávající o archeologii. Mezi velmi oblíbené a navštěvované expozici patří ukázka školních tříd. Součástí budovy zámku je také zámecká věž, která byla roku 1997 zastřešena, čímž získala svůj původní vzhled. V současné době slouží věž jako vyhlídka pro návštěvníky zámku, těm se odtud nabízí pohled z výšky 43 metrů na město Přerov a blízké okolí. [10] 1.2.3.7 Přerovské hradby Jde o pozůstatky opevnění města, přesněji tedy Horního náměstí ze 14. a 15. století, které bylo vybudováno za vlády Viléma z Pernštejna. Hradby dosahovaly do výšky deseti metrů a jejich součástí byly také dvě vstupní brány. V 19. století došlo vlivem rozvoje města k jejich rozebrání, ale část zůstala zachována. V současné době je snaha o jejich obnovení do původní podoby. (5)

12

1.2.4 Cyklostezka Bečva Řeka Bečva pramení ve vrcholcích Moravskoslezských Beskydech, rozděluje údolí Moravské Brány a nakonec se vlévá do řeky Moravy. Stejnou trasu má také cyklostezka, která nese ve svém názvu jméno této řeky. Cyklostezka Bečva má délku 160 km, disponuje asfaltovým povrchem, díky čemuž umožňuje cyklistům bezpečnou cestu od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s řekou Moravou. Bezpečná a komfortní stezka sledující tok Bečvy je určená pro cyklisty, in-line bruslaře, vozíčkáře, turisty a v zimě také pro běžkaře. Na významnosti cyklostezky Bečva se podílí fakt, že je součástí mezinárodní sítě cyklostezek EUROVELO 4 a je na ni napojena Jantarová cyklostezka, která spojuje Brno s polskými hranicemi. Bezpečný pohyb cyklistů a bruslařů na území města umožňuje hustá síť cyklostezek o celkové délce 18,9 kilometrů. [11]

1.2.5 Projekt City Walk Myšlenka projektu City Walk vznikla roku 2008 v polském městě Klodzko, za účelem česko – polské spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Do projektu se nakonec zapojilo celkem 6 měst: Přerov, Česká Skalice, Klodzko, Swidnica, Kedzierzyn-Kozle a Bardo. Projekt byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007 - 2013. Myšlenkou celého projektu je "Vytvoření a společné označení městských turistických tras - společný turistický produkt polsko-českého pohraničí". Na území města Přerova byly realizovány celkem čtyři turistické trasy: Kulturní dědictví, Předmostím až do pravěku, Přerovským luhem a Odpočinkové odpoledne. Všechny trasy jsou označeny směrovkami s logem City Walk, osazeny infokiosky a informačními tabulemi, kde mohou turisté získat podrobné informace o místě, kde se právě nacházejí. V informačních centrech si turisté mohou vyzvednout vícejazyčné audioprůvodce. Podstatou projektu je také společná propagace mezi partnerskými městy, jako například na brněnském veletrhu cestovního ruchu GO, nebo vytváření společných propagačních letáků. [12] [13]

13

1.3 Místní část Předmostí Předmostí, dříve zemědělská vesnice je již od roku 1960 místní částí Přerova a nachází se v severozápadní části města. Předmostí se rozkládá na ploše 412 hektarů a průměrná nadmořská výška činní 216 metrů nad mořem. V současnosti se zde nachází panelové sídliště s populací více než 5 000 obyvatel, což z něj dělá druhou nejlidnatější městskou část. [14]

1.3.1 Historie archeologických objevů v Předmostí Místní část Přerov II - Předmostí

je archeologickým nalezištěm, známým

především vykopávkami, které dokazují osídlení této lokality pravěkým člověkem a objevením velkého množství mamutích kostí zejména z období paleolitu, tedy starší doby kamenné. Z hlediska významnosti se lokalita Předmostí považuje za nejdůležitější a největší naleziště v Česku. První dochované zmínky o nálezech kosterních pozůstatků mamutů jsou známy již z 16. století. O nálezech v Předmostí psal již Jan Blahoslav ve své gramatice z roku 1551: „Slavný hrob byl

u města,

tu

nad Předmostím, a Předmostí sloulo Staré

město. Ještě veliké kosti obrův v vršku pod skalkou předmostskou vykopávají; zuby tak veliké jako pěst, jako hlava člověčí etc.; žebra jako břevence; i rohy veliké, též nalézali. Veliké někdy to město bylo“. [15] Události, které se v Předmostí odehrály v průběhu 19. století v období průmyslového rozvoje města, by se daly nazvat archeologickou tragédií, a to především z důvodu, že velká část objevených koster dávných obyvatel Předmostí a pravěkých zvířat byla odvezena a zničena. Kosti z pravěkých zvířat byly použity například při výstavbě železnice, či jako katalyzátor při výrobě cukru v Hanáckých cukrovarech. Odborné prameny uvádějí, že se z tohoto období zachovaly pouhé tři bedny kostí, které byly uloženy v místním gymnáziu. K velmi cenným objevům docházelo v Předmostí i v novém tisíciletí, a to především v místech, kde doposud neproběhly razantnější stavební práce. [16]

14

1.3.2 Lokality nalezišť Návrší, kde se v dnešní době nachází Předmostí, bylo z hlediska své polohy na pravém břehu řeky Bečvy a v blízkosti migračních stezek zvířat, příhodným místem pro usazení pravěkého člověka v době kamenné. Archeologická naleziště v Předmostí bychom mohli rozdělit do tří hlavních lokalit: Hradisko, Skalka a Hranická ulice. Jednotlivé oblasti se liší obdobím, ze kterého archeologické nálezy pocházejí.

Obrázek 1: Schematizovaný řez vápencovým návrším

1.3.2.1 Hradisko Nejstarší lidské stopy z období paleolitu v Předmostí pocházejí z oblasti „Hradiska“. Tato oblast byla hustě osídlena především díky své poloze, až 30 metrů nad záplavové pásmo řeky Bečvy, ale také v návaznosti na výskyt nezamrzajících minerálních pramenů, které vyvěraly z hlubin země, díky podloží z devonského vápence. Přítomnost pravěkých lovců byla doložena nálezy primitivních kamenných nástrojů a jsou přisuzovány člověku neandrtálskému (Homo sapiens neanderthalensis). Stáří těchto nálezů bylo určeno dle současných datovacích metod na 120 000 let. Vykopávky pocházejí z období středního paleolitu, bavíme se tedy o poslední době meziledové, též nazývané emské. [17]

15

1.3.2.2 Skalka Světovou proslulost Předmostí jako archeologickému nalezišti však zajistily nálezy ve sprašových vrstvách v blízkosti „Skalky“. Tato oblast byla v období před zhruba 27 000 lety navštěvována a opakovaně obydlována člověkem Homo sapiens sapiens, (dříve též označován jako Homo Předmostensis). Nejvýznamnější nálezy v lokalitě Skalka se týkají odkrytí hromadných hrobů mamutů, dodnes se přesně neví, jestli zde byli pohřbíváni pravěkým člověkem, nebo jestli byla oblast Předmostí Skalka místem přirozeného dožívání mamutů. Jisté však je, že mamuti byli pravěkým člověkem loveni. Dřívější domněnky o způsobu lovu těchto obrů hovořily o vykopání hluboké jámy, do které poté mamut spadnul a následně byl ubit, se postupem času ukázaly jako mylné. Pravěcí lidé pro lov mamutů a jiných zvířat používali taktiky přímého útoku ve skupině na nejslabšího jedince stáda, kterého odlákali od skupiny. K samotnému útoku používali kopí s velkými hroty, které byly vyrobeny z mamutích klů a pazourků. Tyto nástroje zde byly hojně nacházeny. Dále byly nalezeny indicie, které svědčí o domestikaci vlka, budování stanových obydlí a

vytváření uměleckých předmětů. V souvislosti

s pravěkým uměním jsou s Předmostím spojovány nálezy: 

Soška mamuta – Jedná se o 11 centimetrů dlouhou, oboustranně opracovanou sochu z mamutí kosti. Byla objevena při průzkumech roku 1895.



Rytina ženy na mamutím klu – 15,5 centimetru vysoká rytina, nazývána též jako „Předmostská Venuše“, je považována za jeden z nejcennějších nálezů.



Plochý kamenný kotouč – Řezaný, 20 centimetrů široký kotouč, nalezený v roce 1894.



Přívěšek z mamutoviny – 9,5 centimetru dlouhý a 3,7 centimetru široký přívěšek s vyrytými ornamenty do mamutí kosti.

Předmostí se také může pochlubit největším nalezeným souborem koster Homo sapiens sapiens z jedné lokality. Odborníci z řad archeologů uvádějí počet minimálně 25 pohřbených jedinců. Jednalo se o hromadné hroby mužů, žen a dětí, kde mezi těmito skrčenci, jak jsou díky své poloze nazýváni, byly objeveny také mamutí lopatky zdobené rytinami, které zde sloužily k zakrytí pohřbených skrčenců. Velmi pozoruhodnou a nevídanou věcí je, že zuby těchto zemřelých skrčenců byly záměrně obroušeny. (6) [18]

16

Obrázek 2: Rytina ženy na mamutím klu

Obrázek 3: Přívěšek z mamutoviny

1.3.2.3 Ulice Hranická Neméně významné archeologické nálezy, ovšem již z období mladšího pravěku, doby bronzové a raného středověku byly objevovány v průběhu 20. století v oblasti ulice Hranická v Předmostí. K těmto nálezům došlo při budování cyklostezky v roce 2006 na ulici Hranická, a to především v místech, kde do té doby nedošlo razantnějším terénním úpravám. Nalezené předměty potvrdily skutečnost, že Předmostí bylo i v období po době kamenné vyhledávaným místem k osídlení tehdejším člověkem. Nálezy, které pocházejí z období raného středověku, jsou spojovány s trvalým usazením slovanských kmenů. Důkazem o tomto faktu bylo objevení sedmi hrobů z mladší doby hradištní tedy z přelomu 10. a 11. století. Spolu s kosterními pozůstatky byly v hrobech nalezeny také bronzové náušnice a mince, konkrétně denáry uherského krále Ondřeje I. Tyto hroby z největší pravděpodobností navazují na hromadná pohřebiště, v blízkosti nynějšího Památníku lovců mamutů, kde bylo nalezeno až 140 hrobů. Uvnitř byly se zemřelými uloženy nejrůznější předměty, jako nože, šperky a součásti jezdecké výstroje. (7) [19] 1.3.2.4 Nejnovější objevy V roce 2005 bylo v Předmostí v blízkosti ulice Teličkova, objeveno několik mamutích kostí. O rok později byly v lokalitě Skalka odkryty další zbytky kostí mamutů a jiných pravěkých zvířat. Tyto nálezy se posléze staly součástí Památníku lovců mamutů. Zatím poslední významný objev se odehrál nedaleko Skalky v říjnu roku 2007, kdy byl archeology v hloubce 80 centimetrů nalezen mamutí kel o délce 2 metry. Kel byl přemístěn do přerovského muzea na Horním náměstí a stal se součástí expozice. 17

1.4 Projekt Předmostím až do pravěku 1.4.1 Historie projektu První zmínky o možnosti využití archeologických nálezů z Předmostí, k vytvoření turistické lokality, pocházejí již z devadesátých let minulého století. Myšlenka popularizace a propagace byla zmiňována příslušnými odbory Městského úřadu Přerov a komisí městské rady. V polistopadových rozvojových dokumentech města je toto téma zmíněno ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje Mikroregionu Přerov do roku 2005. V kapitole 3.1.2.2 tohoto dokumentu byla uvedena opatření, která měla za úkol podporovat činnosti vedoucí k provozování stálé expozice muzea pravěku a zároveň zde byla uvedena nutnost propagovat pravěkou historii Předmostí a realizovat projekt „Tábor lovců na mamutí stezce“. Již v tomto období byl městem Přerovem připravován záměr na vybudování terénní prezentace, v místě tehdy předpokládaných nálezů u zdi předmostského hřbitova (dnešní Památník lovců mamutů). Hlavním nositelem a organizátorem těchto aktivit se mělo stát občanské sdružení Predmostenzis ve

spolupráci

se

Základní

školou

Jana

Amose

Komenského

v Předmostí.

K realizovaným záměrům z tohoto období patří otevření Malého školního muzea lovců mamutů v budově Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí v roce 1999 a otevření Školní naučné stezky v roce 2000. V roce 2000 také vznikla myšlenka z řad občanského sdružení Predmostenzis, podle které mělo dojít k vybudování skanzenu pravěku s názvem Mamutov na Čekyňském kopci, kde byla za tímto účelem usazena dvoumetrová betonová socha mamutího mláděte (Mamutíka Toma). Jedná se však o jedinou připomínku projektu Mamutov na Čekyňském kopci, protože pokusy o vybudování skanzenu skončily nezdarem. V realizaci nebylo možné pokračovat především z důvodu nevhodného výběru lokality na Čekyňském kopci, kde nešlo realizovat stavební úpravy k zajištění potřebného zázemí, jako je parkoviště, či sociální zařízení. Jak se tedy později ukázalo, vhodnější lokalitou pro tento záměr bude oblast Hradisko a okolí, tedy místo přímo spojené archeologickými nálezy. V programovém prohlášení Městské rady z února roku 2003 bylo uvedeno zadání na vybudování dvou naučných stezek na území města Přerova, které měly být dokončeny v roce 2006. První z nich byla pojmenována Přerovským luhem a má délku 12 kilometrů. Druhá z nich měla spojovat významná místa Předmostí s ohledem na archeologické nálezy a také se již počítalo s postavením terénní prezentace. V červnu 18

2004 byla usnesením Městské rady č.93/33/3 zřízena zvláštní pracovní skupina pro koordinaci projektů souvisejících s vybudováním naučné stezky Předmostím až do pravěku. Pracovní skupina pod vedením tehdejší náměstkyně primátora Mgr. Eleny Grambličkové pracuje doposud. Své zastoupení v ní májí kromě města i další partneři projektu: Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí, občanské sdružení Predmostenzis a Muzeum Komenského v Přerově. V rámci přípravy jednotlivých aktivit se jednání pracovní skupiny účastní další hosté, zejména odborníci z oboru archeologie. Zpočátku bylo hlavní činností pracovní skupiny zřízení terénní prezentace kosterních pozůstatků v lokalitě Předmostí s názvem Památník lovců mamutů a naučné vlastivědné stezky, pro kterou byl po školní anketě stanoven název Předmostím až do pravěku. Tento název byl následně použit pro celý projekt zabývající se historií Předmostí jako lokality archeologických nálezů. Významným pro celý projekt se stal podzim roku 2006, kdy byla otevřena naučná stezka, při příležitosti konání 9. ročníku turistického putování Po stopách lovců mamutů, který každoročně pořádá Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí. Dalšímu rozvoji projektu se věnoval „Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního

města Přerov

2007-2013“,

konkrétně kapitola opatření

1.3.2.3. s názvem „dokončení projektu Předmostím až do pravěku“. V tomto dokumentu byly stanoveny hlavní cíle pro zmiňované období, a to konkrétně: Doplnění existující stálé expozice naučné stezky v Předmostí o infocentrum, sociální zařízení pro veřejnost a zřídit skanzen pravěkých zvířat. V tomto dokumentu byly uvedeny subjekty, které by se měly na realizaci podílet: Magistrát města Přerova (dle akčního plánu odbor rozvoje a odbor životního prostředí), Základní škola Jana Amose Komenského, Muzeum Komenského a občanská sdružení. Nezbytnost splnění těchto úkolů, pro zvýšení atraktivity Přerovska pro návštěvníky cestovního ruchu byla zmíněna v dokumentu „Strategie rozvoje cestovního ruchu Přerovska na období 2007-2013“ konkrétně

v

kapitole

3.1.1.1

„Infrastruktura

cestovního

ruchu

–

opatření

č. 12: Pokračovat v projektu Předmostím až do pravěku“ Po vybudování a otevření naučné stezky a Památníku lovců mamutů se činnost pracovní skupiny zaměřila především na přípravu, realizaci a provoz informačního centra. Jako místo pro vybudování informačního centra byl vybrán začátek naučné stezky Po stopách lovců mamutů v blízkosti Památníku lovců mamutů. Stavební práce byly zahájeny 19

v roce 2008 a k slavnostnímu otevření došlo při příležitosti konání již tradičního pochodu Po stopách lovců mamutů v roce 2009. Provoz informačního centra je zajišťován příspěvkovou organizací Kulturní a informační služby města Přerova. Poslední částí projektu je realizace zábavně vzdělávacího areálu Mamutov. Za tímto účelem byla v roce 2008 vytvořena projektová dokumentace a také marketingová a finanční studie investičního záměru. V současné době je celý projekt Mamutova stále ve fázi příprav a řeší se především výkup pozemků, jejichž vlastníkem je pivovar Zubr. Zásadní je také otázka financování projektu. [20]

1.4.2 Jednotlivé části projektu 1.4.2.1 Městské informační centrum Předmostí Informační centrum se nachází v samém srdci panelového sídliště Předmostí na adrese Pod Skalkou 1. Provoz byl zahájen v roce 2009. Hlavním důvodem vybudování informačního centra bylo poskytování odborných informací o historii a současnosti Předmostí a podpora cestovního ruchu v této lokalitě. Z velké části slouží informační centrum také místním obyvatelům, kteří mohou využít služeb kopírování, internetu pro veřejnost, skenování, faxování nebo nákupu vstupenek sítě Ticketportal. [21] Tabulka 2: Provozní doba městského informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Měsíce Dny Provozní doba 9:00 až 12:00 Pondělí až pátek Duben až říjen 12:30 až 16:30 Sobota 10:00 až 15:00 9:00 až 12:00 Pondělí až pátek Listopad až březen 12:30 až 16:00 Sobota zavřeno

1.4.2.2 Muzeum Komenského v Přerově Muzeum se nachází v budově původně gotického zámku z konce 15. století, který byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn rodem Žerotínů na renesanční zámek. Na začátku 20. století, po převedení zámku do majetku města Přerova, přestal sloužit k bydlení a došlo k uzpůsobení vnitřních prostor potřebám muzea. Budova zámku se nachází na levém břehu řeky Bečvy v samotném centru města Přerova na Horním náměstí. Muzeum disponuje desítkou stálých expozic, mezi které patří například výstava školních tříd od 17. století až po třídy z 50. let 20. století. Dále 20

také expozice entomologie, mineralogie a národopis Hané a Záhoří. V souvislosti s projektem Předmostím až do pravěku vznikla v roce 2000 stálá expozice s názvem archeologie Přerovska, která je umístěna ve sklepních prostorech jižní a západní části zámku. Na ploše 230 metrů čtverečních je vystaveno přes 1400 sbírkových předmětů, ze starší doby kamenné, středověku a

raného novověku, čímž se řadí mezi

nejrozsáhlejší expozice archeologie na Moravě. Kromě autentických exponátů jsou prezentovány také sochy neandertálské ženy a chlapce, trojrozměrné rekonstrukce významných lokalit, nálezových situací a modely města Přerova. K nověji doplněným exponátům patří nález mamutího klu, objevený během výzkumu v Předmostí v roce 2007. [22] 1.4.2.3 Památník lovců mamutů Jedná se o unikátní projekt, který je součástí naučné stezky Předmostím až do pravěku. Myšlenka vytvoření terénní prezentace původních objevů se začala rýsovat již počátkem tohoto tisíciletí. Po letech příprav a vyhledávání vhodné lokality pro expozici archeologických nálezů přímo v místě, kde byly původně objeveny. V roce 2005 bylo zahájeno budování hrubé stavby, která má za úkol tuto jedinečnou prezentaci kostí pravěkých zvířat, především mamuta srstnatého, koně sprašového, soba polárního a lva jeskynního zakonzervovat a ochránit před vlivy počasí. Nálezy jsou rozmístěny ve svahu, a to v několika vrstvách. Tvoří je velké kosti i drobné spálené kůstky. Část kostí je

pořezána kamennými nástroji,

tak

jak

člověk

ulovené

zvíře

na

místě zpracovával a zužitkoval. Ostatně kamenné nástroje byly rozptýleny i zde, a to ve vyšších vrstvách. Mimořádným nálezem je zlomek kosti zdobené jemným mřížováním. V otevírací době památníku je k dispozici průvodce s odborným výkladem, v ostatní dny je památník přístupný na požádání v informačním centru s možností výkladu od pracovníka informačního centra. Vstup do památníku je pro všechny návštěvníky zdarma. [23] Tabulka 3: Provozní doba Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Měsíce Dny Provozní doba 10:00 až 12:00 Květen a červen Čtvrtek a sobota 13:00 až 15:00 Duben Dle zájmu, po domluvě v IC Ostatní dny dle domluvy v IC Předmostí

21

1.4.2.4 Malé školní muzeum lovců mamutů Nachází se ve sklepních prostorách nové budovy Základní Školy Jana Amose Komenského v Předmostí na adrese Hranická 14. Myšlenka na vytvoření expozice věnované lovcům mamutů vznikla již v roce 1998, po prvním ročníku pochodu Po stopách lovců mamutů. Tento nápad byl realizovaný hned následující rok při druhém ročníku pochodu, tedy 2. října 1999, kdy bylo muzeum ve staré budově školy slavnostně otevřeno. Roku 2004 došlo k přesunutí muzea do větších prostor nové budovy. Muzeum je určeno především pro školní výpravy a je součástí programu Archeologie v kostce, S mamutem do školy a pochodu Po stopách lovců mamutů. Muzeum je přístupné i pro veřejnost, a to konkrétně každý první čtvrtek v měsíci od 15 do 18 hodin. V jiný čas je muzeum možné navštívit jen po předchozí domluvě. Vstupné je pro všechny návštěvníky zdarma. [24] 1.4.2.5 Mamutov Prvotní myšlenky sdružení Predmostenizs o vybudování víceúčelového kulturně zábavného areálu na Čekyňském kopci se po hlubší analýze projektu ukázaly jako nerealizovatelné z hlediska obtížnosti výstavby a následného dopadu na životní prostředí. Avšak myšlenka na vytvoření zábavního parku s tématikou lovců mamutů byla natolik silná, že v roce 2007 došlo k vytvoření pracovní skupiny, za účelem najít vhodnou lokalitu v návaznosti na archeologická naleziště. Jako nejvhodnější místo pro realizaci tohoto záměru se jevila archeologická oblast Hradisko a nejbližší okolí, především v současné době volná plocha po již zdemolované cihelně v severní části Předmostí. Zmíněné území má rozlohu zhruba 7 hektarů, většina plochy je rovinatá a nahází se v nadmořské výšce 230 metrů. Nepřehlédnutelným bodem celého území je pahorek Hradisko, který je v současné době součástí naučné stezky a nachází se v nadmořské výšce 243 metrů. Celý zmiňovaný pozemek je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek jako rovinné neopevněné sídliště pravěkého člověka. Připravovaná studie s názvem „Svět lovců mamutů“ pojednává o výstavbě areálu s naučnou, sportovní a relaxační funkcí, který se má svou povahou stát vyhledávaným turistickým cílem pro návštěvníky z celé Evropy, ale zároveň má část areálu sloužit ke stejným účelům i místním obyvatelům. K dosažení očekávané atraktivity pro návštěvníky a tím pádem vysoké návštěvnosti areálu má pomoci unikátnost celého projektu, kdy veškeré atrakce jsou umístěny přímo v místech archeologického naleziště Hradisko, kde před několika tisíci lety pobíhali mamuti a území bylo osídleno pravěkým 22

člověkem. Podle studie by měl být celý park rozdělen na dvě části, a to konkrétně na placenou a volně přístupnou. Důležitým faktorem je také skutečnost, že k dosažení vytoužené atraktivnosti, je třeba skloubit naučný a zábavní charakter expozic a nabízených atrakcí. V současné době je však situace taková, že se realizace celého záměru vybudovat zábavně vzdělávací centra pozastavila z důvodu chybějících finančních prostředků. [25]

1.4.3 Organizované akce 1.4.3.1 Archeologie v kostce V průběhu letních prázdnin je prostřednictvím informačního centra v Předmostí nabízen speciální poznávací program pro návštěvníky Předmostí. V rámci balíčku archeologie v kostce, je návštěvníkům nabízena zhruba hodinu a půl trvající výprava po trase s průvodcem. Délka trasy je přibližně jeden kilometr a vede mezi nejvýznamnějšími místy,

spjatými

s archeologickou

minulostí

Předmostí.

Začátek

trasy

je

v městském informačním centru Předmostí, kde jsou účastníkům poskytnuty základní informace o historii místa, kde se právě nacházejí. Dalším bodem trasy je Malé školní muzeum lovců mamutů, odtud se pokračuje k bludnému balvanu v lokalitě Skalka a dále k vrcholu celého programu, kterým je Památník lovců mamutů s unikátní terénní prezentací posledních objevů. Po skončení mohou návštěvníci využít služeb informačního centra Předmostí k zakoupení upomínkových předmětů. Program je nabízen jak rodinám, tak skupinám o minimálním počtu 5 osob. Vstupné je 10 Kč pro dospělé a 5Kč pro děti od 6 let. [26] 1.4.3.2 Po stopách lovců mamutů Stalo se již tradicí, že každou první sobotu v říjnu vyrážejí stovky turistů na pochod po trase naučné stezky Předmostím až do pravěku za poznáním, ale hlavně zábavou. V roce 2013 se uskutečnil již 16. ročník tohoto pochodu. Začátek trasy se nachází na dvoře Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí, kde od 9 do půl 11 probíhá registrace účastníků. Pro návštěvníky jsou na trase připraveny nejrůznější atrakce, dovednostní soutěže, ale také občerstvení. Jako motivace pro absolvování celé zhruba 8 kilometrů dlouhé trasy je pro každého účastníka připravena v cíli odměna ve formě upomínkových předmětů a občerstvení. Celou akci

23

organizuje Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí, spolu s občanským sdružením Komenius a Statutárním městem Přerovem. [27] 1.4.3.3 Čtvrtek s mamutím programem Jde o program s průvodcem, organizovaný výhradně pro školní výlety. Jeho podstatou je seznámení žáků s archeologickými nálezy v Předmostí. Program trvá 3 hodiny, během nichž žáci navštíví informační centrum Předmostí, Malé školní muzeum, část naučné stezky od rozcestí U Vojtěcha po Skalku a na závěr Památník lovců mamutů. [28]

24

2 Praktická část 2.1 Zpracování sekundárních dat V této části provedu analýzu sekundárních dat, týkajících se projektu Předmostím až do pravěku. Konkrétně se jedná o statistická data návštěvností jednotlivých objektů, akcí a tržeb informačního centra. Samostatnou kapitolou je zpracování podkladů, které se týkají financování projektu Předmostím až do pravěku. Podklady pro zpracování a analýzu mi byly poskytnuty Magistrátem města Přerova.

2.1.1 Zpracování statistických dat Protože projekt funguje již několik let, nabízí se možnost vyhodnotit statistická data a stanovit, jaký měl projekt Předmostím až do pravěku vliv na cestovní ruch ve městě Přerově. Statistická data o činnosti městského informačního centra a počtu návštěvníků památníku lovců mamutů poskytla Ing. Pavla Roubalíková z magistrátu města Přerova. Analýza a grafická zpracování jsou výsledkem vlastního výzkumu. 2.1.1.1 Návštěvnost městského informačního centra Předmostí Sledované období návštěvnosti Městského informačního centra Předmostí jsem zvolil v letech 2010 až 2013. Návštěvnost v roce 2009 neuvádím, protože k otevření informačního centra došlo až v říjnu tohoto roku. Statistická data návštěvnosti za rok 2009 by tedy neměla vypovídající hodnotu. Ve sledovaném období navštívilo informační centrum v Předmostí celkem 15 991 osob. Pro srovnání, městské informační centrum v Přerově na náměstí T. G. Masaryka za stejné období navštívilo 76 608 osob. Z údajů o návštěvnosti za poslední tři roky vyplývá, že zájem o služby informačního centra postupně opadá. Každý rok se návštěvnost snížila zhruba o 5% oproti roku předchozímu.

25

Návštěvnost informačního centra Předmostí v letech 2010 - 2013 4500

počet návštěvníků

4000

4237 3863

4050

3841

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2010

2011

2012

2013

Graf 1: Návštěvnost informačního centra Předmostí v letech 2010 - 2013 [Zdroj: vlastní zpracování]

2.1.1.2 Činnost informačního centra Předmostí Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, informační centrum Předmostí poskytuje služby nejen turistům, ale také místním obyvatelům. V následujícím sloupcovém grafu 2 je znázorněna činnost městského centra Předmostí za roky 2011 až 2013. Z grafu je zřejmé, že největší podíl na činnosti zaujímá poskytování informací týkajících se archeologie v Předmostí, Památníku lovců mamutů, naučné stezky, stravování, organizovaných akcí a možnosti ubytování na území města. Informační centrum dále nabízí služby kopírování a internet pro veřejnost. Tyto služby jsou využívány převážně místními obyvateli. Velmi malý podíl zaujímá poskytování služeb cizincům. Za celé sledované období navštívilo informační centrum 74 cizích státních příslušníků.

26

počet návštěvníků

Činnost informačního centra Předmostí v letech 2011 - 2013 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

Telefonický dotaz 2011 114 2012 129 2013 117

Prodej

Kopírování

512 576 526

705 732 674

Internet pro veřejnost 187 229 192

Cizinci 52 12 10

Ostatní informace 2667 2372 2322

Graf 2: Činnost informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování]

2.1.1.3 Tržby informačního centra Předmostí Svou činností, především poskytováním služeb jako jsou: kopírování, internet pro veřejnost a prodej zboží, informační centrum generuje zisk. V tabulce 3 jsou uvedeny služby a z nich plynoucí tržby za jednotlivé roky. Pro přehlednější znázornění jsou tyty údaje vloženy do sloupcového grafu 3. Jak je z mého zpracování zřejmé, nejvyšší celkové tržby za sledované období vykazovalo informační centrum v roce 2011. Následující rok 2012 byly tržby z činnosti informačního centra o 27% nižší než v předchozím roce 2011. V zatím posledním roce provozu informačního centra, byly výnosy o 60% nižší než předchozí rok. Nejvýznamnější podíl na objemu tržeb má prodej vstupenek na nejrůznější kulturní a sportovní akce konané na území města Přerova. Tato činnost nemá nic společného s projektem Předmostím až do pravěku. Druhý největší podíl má prodej zboží, jedná se především o upomínkové předměty, určené pro návštěvníky s tématikou pravěku a lovců mamutů. Prodej zboží představuje podíl 20% na celkových tržbách z poskytovaných služeb.

27

Jako třetí nejvýnosnější činnost je služba kopírování veřejnosti. Tuto službu využívají opět převážně místní obyvatelé. Ostatní služby jako faxování, skenování, internet pro veřejnost, komisní prodej a vstupné Archeologie v kostce generují jen zanedbatelnou část z celkového objemu zisků z činnosti městského informačního centra Předmostí. Tabulka 4: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Činnost

2011

2012

2013

Prodej zboží

21 371 Kč

15 745 Kč

16 066 Kč

Kopírování

9 693 Kč

7 548 Kč

5 612 Kč

Faxování

930 Kč

1 170 Kč

990 Kč

Skenování

495 Kč

345 Kč

255 Kč

Internet pro veřejnost

2 360 Kč

2 455 Kč

1 480 Kč

99 918 Kč

71 209 Kč

14 814 Kč

Komisní prodej

1 798 Kč

916 Kč

Vstupné Archeologie v kostce

1 050 Kč

945 Kč

550 Kč

137 615 Kč

100 333 Kč

39 767 Kč

Prodej vstupenek

Celkem

-

Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 - 2013 100 000 Kč 90 000 Kč 80 000 Kč 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč

2011

30 000 Kč

2012

20 000 Kč

2013

10 000 Kč 0 Kč

Graf 3: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování]

28

2.1.1.4 Návštěvnost Památníku lovců mamutů Od prvního roku otevření do roku 2013 navštívilo Památník lovců mamutů 17 424 osob. Nejslabší z hlediska návštěvnosti se stal rok 2008, kdy do památníku zavítalo jen 1 994 osob, což představuje pokles o 20% oproti předchozímu roku. K obdobnému poklesu návštěvnosti, oproti předchozímu roku došlo také v roce 2010. Naopak nejvyšší počet 2 952 návštěvníků byl zaznamenán v roce 2009, což představovalo meziroční nárůst o 32%. Nárůst návštěvnosti v tomto roce můžeme spojit s otevřením městského informačního centra Předmostí. V období od roku 2010 až 2013 byla návštěvnost poměrně stabilní, průměrný roční počet návštěvníků byl 2 523. Je třeba brát v potaz, že značnou část návštěvníků tvoří účastníci putování Po stopách lovců mamutů, z čehož plyne, že účast na pochodu se odráží na celkové roční návštěvnosti památníku. Tohle tvrzení můžeme podložit shodným poklesem účasti na putování Po stopách lovců mamutů a návštěvnosti památníku v roce 2008, kdy účast na pochodu byla značně ovlivněna deštivým počasím.

Návštěvnost Památníku lovců mamutů v letech 2007 - 2013 2 952

počet návštěvníků

3 000 2 500

2 491

2 385

2 629 2 457

2 516

2012

2013

1 994 2 000 1 500 1 000 500 0 2007

2008

2009

2010

2011

Graf 4: Návštěvnost Památníku lovců mamutů v letech 2007 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování]

29

Z grafu 5, ve kterém jsem znázornil měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů, je patrné, že nejvyšší návštěvnost každoročně připadá na hlavní turistickou sezónu v době letních prázdnin. Jak již bylo zmíněno, významným měsícem z hlediska přílivu turistů do Památníku lovců mamutů je říjen. Především díky tomu, že památník je jedním z bodů programu při konání pochodu Po stopách lovců mamutů. Při porovnání grafu měsíční návštěvnosti Památníku lovců mamutů s grafem účasti na pochodu Po stopách lovců mamutů, je jasně viditelné, že převážnou návštěvnost památníku tvoří účastníci pochodu. Do roku 2014 byl Památník lovců mamutů otevřený již od měsíce dubna, ovšem z grafu 5 je jasně vidět, že duben patřil k velmi slabým měsícům, co se návštěvnosti týče.

Měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů

počet návštěvníků

1000

800

600

400

200

0 2010 2011 2012 2013

Duben 75 58 103 114

Květen 86 315 263 371

Červen 424 430 302 297

Červenec 388 348 246 375

Srpen 494 230 341 385

Září 113 157 214 120

Říjen 911 1056 988 854

Graf 5: Měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování]

30

2.1.1.5 Účast na programu Archeologie v kostce Účast na prázdninovém programu Archeologie v kostce, určený pro širokou veřejnost, je znázorněna v grafu 6. Za sledované období mezi lety 2010 a 2013 se programu zúčastnilo celkem 528 platících návštěvníků. Z grafu je patrné, že zájem návštěvníků o produkt archeologie v kostce měl od roku 2011 znatelně klesající trend. V roce 2013 tohoto baličku využilo nejméně návštěvníků, a to pouze 86, což bylo o 37% méně než v předchozím roce.

Účast na programu Archeologie v kostce 90

83

počet návštěvníků

80 70

83 73

72

67

64

60

51

50 35

40 30 20 10 0 2010

2011

Červenec

2012

2013

Srpen

Graf 6: Účast na programu Archeologie v kostce [Zdroj: vlastní zpracování]

2.1.1.6 Účast na akci Po stopách lovců mamutů Jak již bylo zmíněno v teoretické části, již 16 let se každou první sobotu v měsíci říjnu koná přírodovědné Putování po stopách lovců mamutů. Účast na pochodu jsem znázornil v grafu 7. Nejvyšší návštěvnická účast byla zaznamenána v roce 2006, a to především proto, že v tomto roce byl při příležitosti konání 9. ročníku pochodu poprvé otevřen Památník lovců mamutů. Počet zúčastněných se oproti předchozímu roku 2006 zdvojnásobil. Obdobná situace nastala v roce 2009, kdy při příležitosti konání pochodu bylo otevřeno nové informační centrum v Předmostí. Naopak velmi nízká účast, pouhých 400 osob v roce 2008 na 11. ročníku dokazuje, jak velký vliv na konání pochodu má chladné a deštivé počasí.

31

Účast na akci Po stopách lovců mamutů v letech 1998 - 2013 1400 1250 1130

počet návštěvníků

1200 1000

874 738

800 578

600 456

538

749

720 549 520 489

804 719

608 400

400 200 0

Graf 7: Účast na akci Po stopách lovců mamutů v letech 1998 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování]

2.1.1.7 Návštěvnost Malého školní muzea Největší podíl na návštěvnosti Malého školního muzea mají organizované školní výlety základních škol, nejen z blízkého okolí, ale dokonce i z jiných krajů. Údaje o návštěvnosti se nacházejí v grafu 8 a jsou uváděny za jednotlivé školní roky. Nejznatelnější úbytek návštěvníků za sledované období mezi školními roky 2007/2008 a 2012/2013 byl zaznamenán ve školním roce 2009/2010 a to konkrétně o 13% oproti předchozímu školnímu roku. Průměrný pokles návštěvnosti se ve sledovaném období pohybuje kolem 7%. Důvodem každoročního úbytku návštěvníků, je dle mého názoru stále stejná expozice, bez významnějších prvků inovace a přírůstku nových exponátů.

32

Návštěvnost Malého školního muzea 1363

počet návštěvníků

1400

1270

1200

1101

1125 1032

1000

964

800 600 400 200 0

Graf 8: Návštěvnost Malého školního muzea [Zdroj: vlastní zpracování]

2.1.1.8 Shrnutí Z mnou provedeného vyhodnocení statistických údajů vyplývá, že v posledních třech letech je zájem o Památník lovců mamutů ze strany návštěvníků poměrně stabilní, nicméně ne příliš vysoký. Při porovnání návštěvnosti Památníku lovců mamutů s tržbami informačního centra Předmostí, které plynou z prodeje zboží, tedy především upomínkových předmětů, jsem funkcí korelace zjistil, že mezi nimi panuje silná pozitivní závislost, jinými slovy růst návštěvnosti Památníku lovců mamutů má zásadní vliv na růst tržeb z upomínkových předmětů. Velmi malý podíl na návštěvnosti Předmostí mají cizí státní příslušníci, kterých bylo za celé sledované období zaznamenáno méně než 100, což je vzhledem k vysokému stupni připravenosti na poskytování služeb cizincům velmi málo. Velký vliv na návštěvnost Předmostí mají v současné době především školní výlety žáků prvního stupně základních škol, což dokazuje návštěvnost Malého školního muzea. Ovšem nejvíce lidí každoročně přiláká pochod Po stopách lovců mamutů, organizovaný na začátku října, zde je však v posledních třech letech patrný klesající trend účasti.

33

2.1.2 Analýza financování projektu V následující kapitole provedu analýzu financování projektu. Základní údaje o jednotlivých nákladech na realizaci poskytl Ing. František Zlámal, z oddělení koncepce a rozvoje města Přerova. Jak již bylo řečeno, jedmotlivé části projektu byly budovány z různých zdrojů a na realizaci projektu se podílelo více subjektů. Mezi hlavní patří: 

Základní škola J. A. Komenského v Předmostí



Občanské sdružení Predmostenzis



Statutární město Přerov



Muzeum Komenského v Přerově



Archeologický ústav AV ČR Brno



Pivovar ZUBR a.s. Přerov



Město Ozimek (Polsko)

V počátcích byly projekty realizovány Základní školou v Předmostí a občanským sdružením Predmostenzis. Jejich silami byla vybudována například školní stezka, či socha mamuta na Čekyňském kopci. Hlavní podíl na realizaci projektu má však Statutární město Přerov, z jehož prostředků byly financovány nejnákladnější investiční akce. Mezi ně patří vybudování Památníku lovců mamutů a informačního centra Předmostí a další přípravné práce. Největší investiční akcí bylo vybudování informačního centra Předmostí, jehož realizace stála 8 236 154 Kč. Na výstavbu byla poskytnuta dotace ve výši 85% celkové částky. Druhou největší investicí bylo postavení Památníku lovců mamutů, tato stavba vyšla celkem na 5 206 680 Kč. V tomto případě se opět podařilo využít dotací, tentokrát ve výši 75% z celkové částky.

34

Financování Informačního centra Předmostí 1 235 425 Kč 15%

7 000 729 Kč 85%

Financování městem

Dotace

Graf 9: Financování informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování]

Financování Památníku lovců mamutů

1 316 671 Kč 25%

3 890 009 Kč 75%

Financování městem

Dotace

Graf 10: Financování Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování]

Další finanční prostředky z městské kasy byly určeny na realizaci naučné stezky Předmostímm až do pravěku, a to ve výši 372 171 Kč. Na počáteční propagaci a další akce bylo vynaloženo 237 000 Kč. Součástí výdajů bylo také zafinancování přípravných prací projektu, ve kterém jsou zahrnuty i náklady na studii areálu Mamutov ve výši 2 713 963 Kč. Celkem tedy Statutární město Přerov vydalo na realizaci projektu 5 875 230 Kč. Jedná se jen o finanční prostředky použité na vybudování infrastruktury, nejsou zde zahrnuty provozní náklady.

35

2.2 Analýza Naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, Naučná vlastivědná stezka Předmostím až do pravěku byla vybudována statutárním městem Přerovem v roce 2006 spolu se Základní školou Jana Amose Komenského v Předmostí. Celková oficiální délka trasy činí 8 kilometrů a prochází nejvýznamnějšími místy spjatými s archeologickými nalezišti. Převýšení naučné stezky je zhruba 90 metrů. Na trase je celkem 9 oficiálních zastavení, které jsou osazeny dřevěnými informačními tabulemi, sdělující návštěvníkům zábavnou formou informace o historii místa, kde se právě nacházejí a také o rostlinách a

živočiších, které je možno v této oblasti spatřit. Informace jsou doplněny

fotografiemi, ilustracemi a orientačním plánkem naučné stezky. Jako průvodce po celé trase zde vystupuje pravěká žena Pražínka, která u každého zastavení doplňuje výklad na informační tabuli svým vlastním, většinou zábavným komentářem. Text na informativních tabulích je uveden ve třech jazykových mutacích, a to konkrétně v českém, polském a anglickém jazyce. Souběžně s hlavní naučnou vlastivědnou stezkou Předmostím až do pravěku je vybudována také školní naučná stezka při základní škole Jana Amose Komenského, která začíná u Školního muzea lovců mamutů a na hlavní stezku se napojuje u zastavení U Vojtěcha a končí zastavením Školní kopec.

2.2.1 Zmapování trasy Ke zmapování trasy jsem použil přístroj GPS Garmin ETrex. Pro následnou úpravu popisků jednotlivých zastavení na stezce jsem prošlou trasu importoval do programu MapSource. Upravený záznam trasy jsem přenesl na satelitní mapový podklad. Na mapě jsou čísly vyznačena všechna zajímavá místa na naučné stezce. V tabulce 5 je uvedena nadmořská výška a poloha každého významného bodu. Součástí mého zmapování je také zpracování výškového profilu, který je prezentován na obrázku 4.

36

Obrázek 4: Mapa naučné stezky Předmostím až do pravěku (měřítko mapy 1: 10 000)

37

Tabulka 5: Popis jednotlivých zastavení naučné stezky Předmostím až do pravěku [Zdroj: vlastní zpracování] Popis jednotlivých zastavení Číslo

Zastavení

Souřadnice

Nadmořská výška (m.n.m.)

1. Sonda do pravěku

N49 27.969 E17 26.337

222

2. Informační centrum

N49 27.983 E17 26.286

227

3. Památník lovců mamutů N49 28.016 E17 26.235

226

4. Skalka

N49 28.037 E17 26.266

226

5. Hradisko

N49 28.190 E17 26.191

238

6. Školní stezka

N49 28.476 E17 26.015

230

7. Školné alej

N49 28.534 E17 25.982

236

8. Školní amfiteátr

N49 28.919 E17 25.625

270

9. Školní kopec

N49 28.959 E17 25.622

280

10. Přerovská rokle

N49 29.115 E17 25.708

282

11. Mamutík Tom

N49 29.119 E17 25.894

277

12. Na Popovickém kopci

N49 29.097 E17 26.092

305

13. Předmostí škola

N49 28.096 E17 26.437

226

Obrázek 5: Profil naučné stezky Předmostím až do pravěku

38

2.2.2 Jednotlivá zastavení na trase V následující části práce, podrobně popíši trasu naučné stezky od jejího počátku až po poslední zastavení u Malého školního muzea lovců mamutů. Nejzajímavější místa stezky doplním komentářem a přidám vlastní fotografie. 2.2.2.1 Sonda do pravěku Už při cestě z města Přerova do Předmostí jsou návštěvníci vítání ocelovou plastikou s logem projektu a nápisem Předmostím až do pravěku. Archeologickou minulost Předmostí připomínají také nástěnné malby na zdi podjezdu pod železniční tratí. Začátek naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku se nachází v samém srdci panelového sídliště Předmostí u travertinové plastiky s názvem sonda do pravěku, která byla postavena v roce 1989, v počátcích budování panelového sídliště. Naproti tomuto monumentu jsou na chodníku nakresleny dvě kostry, které poukazují na místo, kde byly při stavbě cyklostezky objeveny dva hroby z doby bronzové. Z hlediska dopravní dostupnosti se začátek trasy nachází na velmi vhodném místě, a to především z důvodu přítomnosti autobusové zastávky Předmostí-Dům služeb, kde zastavují přímé linky do centra města a dále na vlakové a autobusové nádraží. Spojení s centrem města v pracovní dny zajištují linky 101 a 102 a o víkendech 111 a 112. Výše občanského jízdného je 10 Kč s platností 40 minut v pracovní dny a 60 minut o víkendech. Čas dojezdu na vlakové a autobusové nádraží se pohybuje v rozmezí 15 - 20 minut, v návaznosti na dopravní situaci ve městě. V blízkosti začátku naučné stezky je také parkoviště pro osobní automobily. V bezprostřední blízkosti začátku stezky se vede souběžně s ulicí Hranická cyklostezka, která je napojena na síť městských cyklostezek. Prostřednictvím informační tabule jsou návštěvníci přivítáni v Předmostí a obeznámeni o historii tohoto místa, a také o projektu Předmostím až do pravěku.

39

Obrázek 6: Sonda do pravěku

2.2.2.2

Obrázek 7: Vyznačené místo nálezů

Informační centrum

Jedná se o informační centrum, které bylo vybudované v roce 2009, poskytuje návštěvníkům informace o lokalitě proslulé lovci mamutů. Návštěvníkům je zde k dispozici informační kiosek projektu City Walk. Kiosek má podobu panelu s dotykovou obrazovkou, a přístupem k internetu. Turista si může volit mezi českým, polským, anglickým a německým jazykem. Na hlavní stránce jsou pak na výběr jednotlivá partnerská města projektu, kde jsou uvedena všechna zajímavá místa, turistické trasy a ostatní důležité informace pro návštěvníky. Z infokiosku je díky připojení na internet možné bezplatně posílat emaily. Pro návštěvníky jsou v informačním centru k dispozici informační letáky, mapy či turistické známky, které jsou mezi návštěvníky velmi oblíbené. Je možné si zde zakoupit řadu upomínkových předmětů, souvisejících s tématikou pravěku, například přívěšky se soškou mamuta, odznaky, pamětní mince, hrnky, nebo trička s potiskem Předmostím až do pravěku. Budova informačního centra je zasazena do svahu a působí reprezentativně. Disponuje bezbariérovým přístupem a toaletami. Před budovou informačního centra jsou umístěny lavičky, stojany na jízdní kola a pítko s pitnou vodou. Od informačního centra je viditelný další bod trasy, zhruba 100 metrů vzdálený, Památník lovců mamutů.

40

Obrázek 8: Informační centrum Předmostí

Obrázek 9: Interiér informačního centra

2.2.2.3 Památník lovců mamutů Památník lovců mamutů je unikátní terénní prezentací archeologických nálezů, byl vybudován v roce 2006 ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově. Uvnitř památníku se nachází prezentace nálezů v podobě, jak byly ve svahu objeveny. Jedná se o jedno z posledních míst, kde kosti zůstaly ukryty, především díky tomu, že tohle místo nebylo zasaženo výstavbou panelového sídliště. Právě zde je krásně viditelné, k jakým škodám došlo v minulém století, když byly veškeré nalezené kosti odvezeny a zničeny, místo toho aby byly ponechány na původním místě, jak je tomu v případě Památníku lovců mamutů, nebo převezeny do muzeí. Veškeré kosti jsou označeny štítky s obrázkem zvířete a na informační tabuli umístěné na stěně je možno získat podrobnější informace. Pro upřesnění se zde nacházejí pozůstatky těchto zvířat: Mamut srstnatý, Kůň sprašový, Sob polární, Pratur, Vlk obecný, Lev jeskynní, Liška polární a Zajíc bělák. Celá stavba na mě působí jako velmi vhodná a reprezentativní, především díky vnějším nástěnným malbám a vhodnému vnitřního materiálu. Vnitřní expozice je viditelná i zvenku a v noci při nasvícení působí velmi tajemně.

Obrázek 10: Památník lovců mamutů

Obrázek 11:Terénní prezentace nálezů

41

2.2.2.4 Skalka Někdejší areál místní školky, dnes dětské hřiště s „bludným balvanem“, je čtvrtým zastavením na trase naučné stezky. Při podrobnějším zaměření na geologickou minulost lokality Skalka pochopíme, že bludný balvan ve skutečnosti není bludným balvanem, neboť sem ledovec nikdy nezasahoval, jde pouze o zbytek kdysi krajině dominující vápencové homole - Skalky. V současné době areál Skalky slouží široké veřejnosti, jako místo odpočinku. V posledních letech tu byly vybudovány lavičky, dětské hřiště a přístřešek k posezení. Vzhledem k umístění mezi zástavbou panelových domů, je příjemným místem k odpočinku pro návštěvníky, ale i obyvatele sídliště Předmostí. 2.2.2.5

Hradisko

Po opuštění Skalky vede trasa dále mezi obytnými budovami, orientace v prostoru je ulehčena díky vodorovnému značení na chodníku a zavěšeným značkám City Walk. Po značkách a následném opuštění panelového sídliště se návštěvníci dostanou na rozlehlou plochu, kde má dle projektu vzniknout již zmiňované zábavně vzdělávací centrum Mamutov. Zde také končí zpevněná cesta. Z tohoto místa směřuje značení do oblasti zvané Hradisko, jedná se o pahorek tyčící se nad okolní terén. Hradisko je pověstmi opředeném místo, kde byly nalezeny nástroje člověka Homo sapiens neanderthalensis z doby před 100 000 lety. Na vrcholu Hradiska se nachází páté zastavení na trase s informační tabulí, která obsahuje veškeré důležité informace o historii tohoto místa.

Obrázek 12: Skalka

Obrázek 13: Hradisko

42

2.2.2.6 Školní stezka Po sestupu z Hradiska k místnímu fotbalovému stadionu, opět na úroveň zástavby se trasa napojuje na takzvanou školní stezku, která byla vybudována v roce 2004 společnými silami učitelů a žáků místní základní školy Jana Amose Komenského, kteří se zasloužili o zkulturnění této části stezky a podílejí se na jejím udržování. Školní stezka má celkem 5 zastavení a to Malé školní muzeum, Hradisko (U Vojtěcha), Školní alej, Školní amfiteátr (písečák) a Školní kopec. Od zastavení Hradisko (U Vojtěcha) pokračuje školní naučná stezka při Základní škole Jana Amose Komenského souběžně s naučnou vlastivědnou stezkou Předmostím až do pravěku až po zastavení na školním kopci. Trasa vede dále po značení na otevřené prostranství mezi pole, kde se nachází školní alej.

Obrázek 14: Zastavení „U Vojtěcha“

Obrázek 15: Školní alej

2.2.2.7 Školní alej Alej vznikla v roce 2000 vysázením stromů podél naučné stezky žáky Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí. V době, kdy byly stromy vysazeny, tudy vedla pouze školní stezka. 2.2.2.8 Školní amfiteátr Po táhlém stoupání ke Školnímu kopci je těsně pod vrcholem směrovka, ukazující do míst bývalého pískovcového lomu. Zde se nachází zastavení na naučné stezce při Základní škole Jana Amose Komenského pojmenované Školní amfiteátr, nebo také Písečák. Jedná se o klidné, mezi stromy ukryté místo, kde žáci vybudovali dřevěné hrazení, které slouží jako kulisa a lavice pro publikum. Tohoto divadla pod otevřeným nebem využívají žáci pro svá vystoupení během každoročního pochodu Po stopách lovců mamutů.

43

Obrázek 16: Školní amfiteátr

2.2.2.9 Školní kopec Po krátkém, ale strmém stoupání nad pískovcový lom přivádí stezka návštěvníky na místo, které od roku 1923 sloužilo jako třešňový sad. Podstata výsadby stromů spočívala v tom, že za každé narozené dítě byl vysazen jeden ovocný strom. Tato myšlenka pochází od tehdejšího starosty Josefa Knejzlíka, na jehož počest byl na tomto místě v roce 1935 vybudován památník nazvaný „Památník ovocnému stromoví“. Památník se stal cílem tradičního novoročního výstupu. V roce 2000 se tohoto značně zanedbaného místa ujali žáci předmostské základní školy a přetvořili vrchol kopce za účelem výuky pod širým nebem. Během následujících let zde bylo vytvořenou několik atrakcí, které slouží jak školákům, tak i široké veřejnosti. Dominantou kopce je již zmiňovaný památník ovocnému stromoví s pamětní deskou. Ve svahu nad ním jsou rozmístěny jednotlivé atrakce, jako například rozcestník, ukazující směr a vzdálenost nejvýznamnějších evropských měst. Další atrakcí, kterou nelze minout je zvonkohra, sestavená z osmi ocelových trubek, z nichž má každá jiný tón v rozsahu jedné oktávy. Jedinou překážkou k rozvinutí hudebních dovedností je častá absence kladívka. Opodál od zvoničky stojí sluneční hodiny s počítadlem. Jako užitečná učební pomůcka se zdá být přírodní učebna pana Archimeda, která byla vytvořena za účelem praktického znázornění problematiky délek, ploch, objemů a jejich jednotek. Pro případ špatného, nebo naopak příliš slunečného počasí jsou na kopci postaveny dva dřevěné deštníky, nebo slunečníky, záleží na situaci. Smutnou skutečností je, že se atrakce často stávají terčem vandalů, kteří si neváží vynaloženého úsilí učitelů a žáků k vytvoření příjemného místa k odpočinku pro všechny obyvatele a návštěvníky města Přerova. 44

Obrázek 17: Školní kopec

2.2.2.10

Obrázek 18: Školní kopec během putování Po stopách lovců mamutů v roce 2011

Přerovská rokle

Další oficiální zastavení na naučné stezce se nachází nad autokrosovou a zároveň motokrosovou tratí Přerovská rokle. Zastavení s informační tabulí je umístěno zhruba 150 metrů severovýchodním směrem od Školního kopce. Na trati Přerovské rokle se každoročně

koncem

srpna

odehrává

Mistrovství

Evropy

v

autokrosu

a v červnu Mistrovství České republiky. Na skutečnost, že se nacházíme v místě s prehistorickou minulostí, poukazuje divácky velmi atraktivní skok, pojmenovaný příznačně Mamutí skok. Od informační tabule je vidět betonová socha mamuta, která je dalším zastavením na trase. Zde se ovšem návštěvník setká s poměrně nepříjemnou situací, obzvláště pro návštěvníky s malými dětmi, protože trasa k soše mamuta o délce zhruba 300 metrů je vyznačena po silnici II. třídy. V tomto případě bych zvážil upravení trasy s přístupem přes lesík od Čekyňského kopce.

Obrázek 19: Přerovská rokle

45

2.2.2.11 Mamutík Tom Železobetonová 3 metry vysoká socha mamutího mláděte hledícího do údolí na město Přerov, kde se před několika tisíci lety pohybovali skuteční pravěcí obři, je jednou z nejoblíbenějších atrakcí na naučné stezce Předmostím až do pravěku a neoficiálním symbolem města. Výhodou tohoto místa je, že svým umístěním u silnice II. třídy propaguje historii Předmostí a celý projekt. Díky terénní úpravě v okolí je zde možnost bezpečného zaparkování automobilu, či motocyklu a posezení na dřevěných lavičkách. Právě na tomto místě měl podle prvotních plánů vzniknout zábavně vzdělávací park s tématikou lovců mamutů.

Obrázek 20: Socha mamutíka Toma

2.2.2.12

Na Popovickém kopci

Předposlední zastavení se nachází na nejvyšším bodě nejen naučné stezky, ale také města Přerova. Návštěvníkům se z tohoto 305 m. n. m vysokého vrcholu nabízí výhled do údolí Moravské brány, na město Přerov a přilehlé obce. Při pohledu jihovýchodním směrem za podmínek dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na 23 kilometrů vzdálený Svatý Hostýn nebo na hrad Helfštýn, téměř 15 kilometrů severovýchodně od Přerova.

Na jižním úbočí Čekyňského kopce se nachází přírodní památka na

Popovickém kopci, vyhlášena roku 1949 co z ní dělá jednu z nejstarších přírodních památek na území regionu. Důvodem ochrany území se stala kombinace přírodních předpokladů pro růst unikátní flóry, jako například vousatky, hvozdíku, máčky a Hvězdice chlumní. Dříve tato oblast sloužila k pěstování vinné révy. Informační tabule na Popovickém kopci sděluje informace o městě Přerově a zároveň o flóře a fauně v okolí kopce. Odtud pokračuje naučná stezka severním směrem přes travnatou 46

louku do Vinarského lesa, kterým se sestoupí ovocnými sady k silnici, vedoucí do místní části Přerov-Vinary. Poslední kilometr stezky prochází místní částí PřerovPopovice.

Obrázek 21: Panoramatický pohled z Čekyňského kopce na město Přerov

2.2.2.13 Malé školní muzeum lovců mamutů Zde trasa vlastivědné naučné stezky Předmostím až do pravěku končí. V případě předchozí domluvy je možné navštívit Malé školní muzeum umístěné v prostorách Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí. Expozici muzea tvoří originály a kopie nálezů z Předmostí, ale také výtvory, na kterých se vlastními silami podíleli žáci prvního a druhého stupně místní základní školy. Dle mého názoru je jednou z nejzajímavějších expozic ukázka obydlí pravěkého lovce s rodinou. Mezi další zajímavé exponáty patří originály mamutích kostí, jako například obratel, část klu, hlavice stehenní kosti, nebo mamutí zuby. Dále se zde nachází ukázka pravěkého umění z rukou lovců mamutů, jako kosti s rytinami nebo figurky z mamutích klů. Opomenuty nezůstávají ani kamenné a kostěné nástroje pravěkého lovce. Jedna z místností muzea disponuje moderní audiovizuální učebnou, která slouží k výkladu o historii Předmostí. Návštěvníkům je zde umožněno nahlédnout do vědeckých publikací s tématikou pravěku. Stěny této místností jsou vyzdobeny pracemi žáků přerovských škol. Díky přítomnosti autobusové zastávky je z tohoto místa dobrá dostupnost jak do centra města, kde je možné navštívit Muzeum Jana Amose Komenského s expozicí věnovanou právě lovcům mamutů a kde jsou umístěny archeologické vykopávky, tak na přerovské vlakové či autobusové nádraží.

47

Obrázek 22: Malé školní muzeum lovců mamutů

2.2.3 Shrnutí Díky častému a dobře viditelnému značení je orientace na trase bezproblémová a nehrozí minutí jednotlivých zastavení. K orientaci na stezce pomáhají také směrové tabule poukazující na zajímavosti mimo hlavní stezku, jako je tomu například u zastavení Školní amfiteátr. V části panelového sídliště je trasa osazena směrovými cedulemi City Walk. Délkou trasy 8 kilometrů nepatří Naučná stezka lovců mamutů dle mého názoru mezi náročné, problémem pro některé návštěvníky však může být profil trasy, a to konkrétně v místech Hradisko a Obecní ovocné sady Josefa Knejzlíka (Školní kopec). Zde je z důvodu strmého stoupání značně ztížen přístup osobám s omezenou schopností pohybu. Schůdnost naučné stezky je zároveň ovlivňována počasím, protože v případě vytrvalejších dešťů je převážná část trasy neprůchozí z důvodu přírodních nezpevněných cest. Jako významné pozitivum bych naopak zmínil přítomnost informačního centra přímo na začátku trasy, které disponuje informačním kioskem projektu City Walk a toaletami s bezbariérovým přístupem, které jsou otevřeny v provozní dobu informačního centra. Naopak jako snad jediné negativum bych uvedl, že k zastavení Mamutík Tom vede trasa po asfaltové silnici II. třídy číslo 436. Závěrem tedy mohu konstatovat, že při analýze naučné stezky jsem nezjistil zásadní nedostatky, které by měly negativní vliv na vnímání Předmostí návštěvníky. Je tomu spíše naopak, trasa je vhodně zvolená a především se na ní nachází dostatek atraktivních prvků.

48

2.3 Analýza substitutů na území České republiky 2.3.1 Úvod V této části práce se zaměřím na projekty vytvořené v návaznosti na historii lokality, či na tématiku pravěku v České republice. Hlavním cílem této kapitoly je tedy zmapování a popsání případných substitutů mamutího parku v Přerově a projektu Přemostím až do pravěku. Archeoparky, archeoskanzeny a skanzeny jsou součástí kulturního cestovního ruchu. Často vznikají na místech, kde byly objeveny známky o osídlení v období pravěku či středověku.

2.3.2 Popis parků Vlastním výzkumem jsem na území České republiky zmapoval celkem 11 archeoparků a skanzenů. Většina z nich je zaměřena na období pravěku a středověku a jejich umístění je na základě historických objevů a vykopávek. Zvláštní skupinou, které se také řadí mezi tematické parky, jsou takzvané dinoparky, tyto parky však nemají svou existenci na území České republiky podloženou archeologickými nálezy. Na našem území jsem jich zmapoval celkem 6. Vzhledem k tomu, že jsou zaměřeny na stejnou cílovou skupinu návštěvníků, tak mohou na trhu působit jako substituty pro archeologické parky a skanzeny. Popis parků uvádím na základě vlastního výzkumu a zpracování. 2.3.2.1 Skanzen Altamira Skanzen vznikl již v roce 1989 formou experimentální archeologie z období pravěku a raného středověku. V současné době se zde konají pravidelné besedy s odborníky. Skanzen je určen převážně pro veřejnost a školy. Návštěvníci zde mají možnost vyzkoušení řady dobových řemesel. 2.3.2.2 Archeoskanzen Modrá Nachází se v obci Modrá, nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen je vybudovaný v souvislosti s historií osídlení v období Velkomoravské říše v oblasti středního Pomoraví. Hlavním posláním parku je představení běžného života z období Velké Moravy. 49

2.3.2.3 Archeopark Všestary Archeopark se nachází nedaleko Hradce Králové a je zaměřen na období pravěku. Hlavním cílem tohoto parku je poukázat na tehdejší nelehký život pravěkých lidí. Je zde několik expozic, jako například s replikami artefaktů z nejrůznějších období pravěku. Návštěvníkům je zde nabízena možnost si vyzkoušet, jaký byl život pravěkých lidí a nahlédnout do příbytků, které jsou věrnou kopií tehdejších obydlí. Každoročně se zde koná několik akcí, jak pro školy, tak pro širokou veřejnost. 2.3.2.4 Archeologický park Liboc Park je provozován neziskovou organizací Archia a téma parku je středověk. Hlavní činností parku je ochrana archeologických a historických památek a provádění archeologických výzkumů, ale také vzdělávací činnosti. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet řadu řemesel a na vlastní kůži zažít podmínky, jaké panovaly ve středověku. 2.3.2.5 Archeoskanzen Pohansko Archeoskanzen Pohansko se nachází nedaleko Břeclavi v návaznosti na archeologické objevy středověkých hradišť, které zde byly vybudovány v průběhu 9. až 11. století. Skanzen prostřednictvím rekonstruovaných objektů představuje život v období Velké Moravy. Za hlavní atrakce lze považovat například pohanskou svatyni, velkomoravské pohřebiště, studnu a keramickou pec. Součástí archeoskanzenu je také 2 kilometry dlouhá naučná stezka Pohansko. V návaznosti na archeologické nálezy z období Velké Moravy byla na zámku Pohansko zřízena expozice s originály nálezů, především keramiky a nástrojů. 2.3.2.6 Archeoskanzen Nasavrky Archeoskanzen byl vybudovaný v roce 2013 občanským sdružením Boii. Zabývá se keltským osídlením na našem území v období zhruba 2. – 1. století př. n. l. Jde o věrnou rekonstrukci osady, ve které žilo přibližně tisíc obyvatel. Nachází se zde obytné domy, hospodářské stavby a dílny. Skanzen nabízí mimořádnou možnost vyzkoušet si na vlastní kůži nejrůznější řemesla a život v době před dvěma tisíci lety. Program je určen jak pro veřejnost, tak pro školní výlety. V současné době je skanzen ve fázi výstavby. Součástí skanzenu je naučná stezka o délce 9,5 kilometru. 2.3.2.7 Archeopark Chotěbuz Archeopark vznikl na místě, kde se dříve nacházelo opevněné hradisko z doby železné, zhruba 800 – 400 let př. n. l. Tedy dávno před příchodem Slovanů na naše území. 50

2.3.2.8 Centrum experimentální archeologie Villa Nova Uhřínov Archeologický skanzen Villa Nova se nachází v obci Uhřínov pod Deštnou. Skanzen byl vybudován v roce 1994 a snaží se přiblížit středověký život v kolonizační vesnici. Skanzen vznikl na principu experimentální archeologie, tedy všechny budovy a ostatní stavby skanzenu byly postaveny pomocí dobových nástrojů a původní technologií. Díky tomu lze ověřit reálnost jednotlivých rekonstrukcí. Skanzen je určený jak pro odborníky, tak širokou veřejnost a školy. Sdružením Villa Nova Uhřínoc jsou ve skanzenu organizovány akce jako Vlastivědné putování a nejrůznější semináře. 2.3.2.9 Archeopark Netolice Jedná se o archeologický park na kopci Svatý Ján, který vznikl jako přímá rekonstrukce bývalého slovanského hradiště. Původní nálezy zbytků valů a dalších předmětů pocházejí z 10 – 13. století. Archeopark byl zřízen v roce 2004. 2.3.2.10 Archeologický skanzen Březno u Loun Okolí vesnice Březno je bohaté na archeologické nálezy související s osídlením v období od neolitu po raný středověk. Pro účel prezentace těchto významných nálezů a přiblížení této doby veřejnosti, byl na místě nálezů postaven archeologický skanzen s replikami původních obydlí včetně jejich funkčních částí. 2.3.2.11 Archeopark Prášily Archeopark Prášily je zaměřen na období 6. – 1. století př. n. l., kdy v této oblasti pobývali Keltové. Hlavním lákadlem archeoparku jsou zrekonstruovaná keltská obydlí, která jsou přesnou kopií a byla postavena za použití stejných materiálů nalezených archeology. Archeopark nabízí řadu programů pro školy, ale také širokou veřejnost. 2.3.2.12 DinoPark Jde o unikátní projekt zábavních parků se zaměřením na tématiku dinosaurů. Na území České republiky je celkem 5 parků, konkrétně v Ostravě, Vyškově, Praze, Liberci a Plzni. Na Slovensku jsou dva dinoparky v Bratislavě a Košicích. Jednotlivě parky se liší velikostí, množstvím atrakcí, ale také cenou vstupného. Celý koncept je však stejný, jelikož podoba parků připomíná slavný film Jurský park. Parky nejsou místně vázány na historii lokality.

51

2.3.2.13 Prehistoric Park Chvalovice Naučně zábavný park s tématikou dinosaurů se nachází nedaleko Znojma v obci Chvalovice. Díky zastřešení parku, je otevřen po celý rok. Je zde vystaveno více než 50 pohyblivých modelů dinosaurů v životní velikosti.

2.3.3 Návštěvnost parků Ve snaze určit, jaký význam pro cestovní ruch tyto parky mají, jsem do výzkumu zapojil také jejich návštěvnost v letech 2011 až 2013. Pravdou však je, že ne od všech archeoparků a skanzenů bylo možné tyto informace získat. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří pro mou práci tyto informace poskytli. V tabulce 6 uvádím alespoň některé získané údaje. Tabulka 6: Návštěvnost vybraných Archeoparků a skanzenů [Zdroj: vlastní zpracování] Název 2011 2012 2013 Archeoskanzen Modrá

38 512

39 647

67 500

CEA Villa Nova Uhřínov

11 986

12 643

12 380

Archeopark Netolice

11 805

5 454

5 342

Archeoskanzen Pohansko

1 147

2 935

4 879

2.3.4 Zmapování Jednotlivé parky jsou vyznačeny na mapě pod čísly 1 až 17. Archeoparky a skanzeny mají čísla 1 až 11 a jsou vyznačeny červenou barvou. Dinoparky a ostatní tematické zábavní parky se nacházejí pod čísly 12 až 17 a jsou zvýrazněny barvou žlutou. Součástí je také tabulka, kde je k jednotlivým parkům přiřazeno období, do kterého spadají a uvedeno vstupné platné k roku 2014.

52

Obrázek 23: Mapa archeoparků a skanzenů na území České republiky (měřítko mapy 1:2 000 000)

Tabulka 7: Archeoparky, skanzeny a dinoparky na území České republiky [Zdroj: vlastní zpracování] Číslo

Název

Období

Vstupné Dospělí

středověk

Zlevněné

Rodinné

1.

Archeologický park Liboc

dobrovolné

2.

Archeopark Chotěbuz

raný středověk

3.

Archeopark Netolice

raný středověk

4.

Archeopark Prášily

pravěk - doba laténská

70 Kč

40 Kč

160 Kč

5.

Archeopark Všestary

pravěk

100 Kč

60 Kč

220 Kč

6.

Archeoskanzen Březno u Loun

pravěk/středověk

20 Kč

10 Kč

-

7.

Archeoskanzen Modrá

raný středověk

70 Kč

50 Kč

150 Kč

8.

Archeoskanzen Nasavrky

pravěk -doba bronzová

50 Kč

35 Kč

120 Kč

9.

Archeoskanzen Pohansko

raný středověk

10.

CEA Villa Nova Uhřínov

středověk

11.

Skanzen Altamira

12.

Prehistoric park Chvalovice

trias

125 Kč

100 Kč

300 Kč

13.

Dinopark Praha

trias

150 Kč

100 Kč

400 Kč

14.

Dinopark Liberec

trias

150 Kč

100 Kč

400 Kč

15.

Dinopark Vyškov

trias

160 Kč

110 Kč

-

16.

Dinopark Ostrava

trias

130 Kč

80 Kč

400 Kč

17.

Dinopark Plzeň

trias

90 Kč

60 Kč

270 Kč

50 Kč

25 Kč

100 Kč

zdarma

zdarma 50 Kč

pravěk/středověk

30 Kč

-

dobrovolné

53

2.3.5 Shrnutí Po provedení analýzy substitutů pro projekt Předmostím až do pravěku a areál Mamutov jsem došel k závěru, že v současné době existuje na území České republiky 11 archeoskanzenů a archeoparků a 5 dinoparků. Z obecného hlediska tyto parky představují konkurenci pro areál Mamutov. Projekt parku v Předmostí je však jedinečný v tom, že jako jediný je zaměřen na období paleolitu, tedy počátek pravěku a navíc by se nacházel v oblasti největších nálezů z této doby. Z tabulky zjištěných návštěvností vyplývá skutečnost, že o podobné parky s tématikou pravěku a raného středověku je mezi návštěvníky zájem. V případě realizace areálu Mamutov, dle současné studie by se dala očekávat návštěvnost minimálně jako u Archeoskanzenu Modrá. Údaje uvedené v tabulce 7 slouží také jako pomůcka k určení vhodného vstupného do parku Mamutov.

54

2.4 SWOT analýza Analýza SWOT je marketingovým nástrojem, který slouží ke stanovení strategie dalšího rozvoje podniku či projektu. Podstatou SWOT analýzy je konfrontace vnitřních zdrojů podniku či projektu se změnami v jeho okolí. Z vnitřních zdrojů můžeme určit silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses) a porovnáváme je s hlavními vlivy z okolí, tedy příležitostmi (Opportunities) a hrozbami (Threats). (8)

2.4.1 SWOT analýza projektu Předmostím až do pravěku Analýzu jsem vypracovával na základě poznatků, které jsem nabyl během zpracovávání jednotlivých částí bakalářské práce a současně jsem čerpal ze zkušeností získaných během mého studia. Zásadní vliv na stanovení jednotlivých bodů SWOT analýzy má také fakt, že jsem měl možnost pozorovat celý vývoj projektu. Silné stránky 

Vytvoření projektu na základě historie lokality, podložené archeologickými nálezy



Jedinečnost projektu na národní i světové úrovni



Zaměření na všechny cílové skupiny návštěvníků



Unikátní terénní prezentace Památník lovců mamutů



Atraktivní tématika pro školy – mládežnický cestovní ruch – přínos pro budoucí generace



Výukové programy pro školy



Relativně dobrá dostupnost díky rozvinuté infrastruktuře



Umístění hlavní celoroční expozice v budově Muzea Jana Amose Komenského



Aktivní zapojení žáků Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí do projektu



Každoroční pochod Po stopách lovců mamutů



Informace pro turisty v několika jazycích



Celoročně otevřené informační centrum umístěné přímo v Předmostí



Vysoká připravenost na poskytování služeb cizincům

55

Slabé stránky 

Projekt není natolik atraktivní a realizovaný v takovém rozsahu, aby zde návštěvník přenocoval



Stále stejná, neobměňující se expozice



Velký vliv počasí na organizované akce (Po stopách lovců mamutů)



Sezónní provoz



V současné době není projekt zcela dokončený (možné zklamaní návštěvníků)



V Předmostí chybí vhodná restaurace pro rodiny s dětmi

Příležitosti 

Realizace areálu Mamutov



Nové archeologické objevy



Využití dotací na dokončení projektu dle plánu



Spolupráce s dalšími obdobnými projekty



Zacílení na cykloturisty



Omlazení nabízených balíčků a služeb pro návštěvníky



Vybudování rozhledny na trase naučné stezky



Organizované besedy s odborníky z řad archeologů pro veřejnost



Propagace na veletrzích cestovního ruchu



Propagace v časopisech (Cykloturistika, Turista)



Přilákání lidí, kteří tudy jen projíždějí

Hrozby 

Nedokončení projektu dle plánu



Riziko poničení volně přístupných objektů (informační tabule, značení, dřevěné atrakce na Školním kopci)



Zhoršující se stav venkovního vybavení vlivem počasí (informační tabule, značení, dřevěné atrakce na Školním kopci)



Finanční krize (menší ochota cestovat)



Neznalost projektu mezi místními obyvateli, neochota pomoci turistům



Snížení příspěvků na provoz projektu



Scházení se nepřizpůsobivých občanů u památníku a informačního centra

56

2.4.2 SWOT analýza města Přerova jako destinace cestovního ruchu K sestavení SWOT analýzy města Přerova jako destinace cestovního ruchu, jsem využil vlastních znalostí a mé návrhy jsem konzultoval se zástupci institucí cestovního ruchu, které působí na území města Přerova. Silné stránky 

Geografické umístění v rámci Střední Moravy



Dobrá dopravní dostupnost, především po železnici



Napojení na mezinárodní síť cyklostezek, značené stezky na území města



Popularita města spjatá s archeologickým nalezištěm v Předmostí



Zapojení města do projektu City Walk



Dostatek kvalifikované pracovní síly v oboru cestovní ruch



Osobnosti spojené s městem Přerovem (Jan Amos Komenský, Jan Blahoslav)



Československý jazzový festival Přerov



Autokrosové a motokrosové závody



Dostatečné a kvalitní ubytovací kapacity



Pivovar Zubr

Slabé stránky 

Absence kempů, které mají význam především pro cykloturistiku



Žádná památka na sezamu světového dědictví UNESCO na území města



Nízká atraktivita lokality Přerovska v rámci Olomouckého kraje



Průmyslové a znečištěné město



Spojování Přerova s neatraktivní lokalitou kolem nádraží



Špatná dopravní situace ve městě



Neoriginalita většiny nabízených služeb cestovního ruchu



Nízká nabídka příjezdového cestovního ruchu touroperátory

57

Příležitosti 

Vodácká turistika na řece Bečvě



Dobudování infrastruktury pro cykloturisty



Realizace koncepce vysokorychlostní železnice



Spolupráce s partnerskými městy Bardejov, Cuijk, Děčín, Ivano Frankivsk, Kędzierzyn-Koźle a Ozimek v oblasti cestovního ruchu



Větší využití výstaviště Přerov pro konání výstav a kulturních akcí



Kongresový cestovní ruch



Organizování sportovních akcí



Zavedení pivní turistiky ve městě



Využití internetu k propagaci města



Využití médií k propagaci místních atraktivit (toulavá kamera)



Přilákání soukromých autobusových a železničních dopravců do Přerova

Hrozby 

Atraktivnější města pro turisty v blízkém okolí



Odložení dostavby dálničního obchvatu kolem města



Nevyužití možnosti čerpat dotace ze strukturálních fondů EU



Ohrožení povodněmi řekou Bečvou



Snížení počtu rychlíkových spojů, které ve městě zastavují



Zhoršení situace občanského soužití

58

2.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Shrnutím mého výzkumu se nyní pokusím navrhnout některá opatření, která by měla pozitivní vliv na návštěvnost Předmostí a Přerova. I když je celý projekt Předmostím až do pravěku již detailně zpracovaný a kvalitně realizovaný, tak se domnívám, že se v celém konceptu stále nacházejí místa, pro případné změny či doplnění. Obecné doporučení pro zvýšení atraktivnosti projektu a města Přerova již vyplývají z mnou provedené SWOT analýzy.

2.5.1 Projekt Rozhledna Česká republika drží nejen evropské, ale dokonce světové prvenství v počtu rozhleden. Celkem jsem jich k roku 2014 napočítal více než 360 a stále přibývají. Fenomén rozhleden je v České republice tak populární, že téměř u každého významnějšího místa, nejen vyvýšeného bodu, ale třeba jen v oblasti, kde se nabízí atraktivní výhled, nebo se pohybují větší počty lidí, je vybudována rozhledna. Výhodou takové rozhledny je, že kromě zanesení do map není nutné vynakládat větší síly na jejich propagaci, protože jsou z dálky často dobře viditelné a stávají se přirozeným cílem turistů. Smyslem rozhledny je vytvoření dalšího atraktivního místa pro návštěvníky Předmostí, ale také přilákání nových návštěvníků, kteří například pojedou kolem a ze zvědavosti se půjdou na rozhlednu podívat a dozví se tak, co se v Předmostí nachází. Zcela jistě by bylo vhodné, aby se rozhledna nacházela na trase naučné stezky Předmostím až do pravěku. Pro realizaci takové stavby se nabízejí dvě možná místa. První z nich je vrchol Čekyňského kopce, který se nachází 305 m. n. m. Zde se však obávám, že by případná realizace stavby mohla nenávratně poškodit unikátní ekosystém a navíc je oblast kolem vrcholu vedena jako Přírodní památka na Popovickém kopci. Pravdou je, že už samotný kopec nabízí dostatečný a vegetací nezakrytý výhled, především do údolí Moravské Brány. Druhou možnou variantou je realizace rozhledny v oblasti Školního kopce. Dle mého názoru je tato lokalita vhodnější už z důvodu, že je zde spousta místa na realizaci takové stavby, a že se zde již nachází škola pod širým nebem a další atrakce pro turisty a nedaleko odtud je plocha, která slouží jako parkoviště pro osobní automobily a prochází tudy Jantarová cyklostezka, která vede od polských hranic až do Brna. 59

Navíc by se ze Školního kopce naskýtal unikátní výhled do míst, která jsou dohledná pouze odtud, ovšem volnému výhledu brání okolní vegetace. Školní kopec se nachází v nadmořské výšce 285 m. n. m. Návrh rozhledny Jelikož nejsem absolventem stavební školy a mé znalosti z oblasti stavby rozhleden jsou značně omezené, navštívil jsem několik rozhleden, podle kterých jsem se inspiroval. Následující parametry jsou pouze orientační a slouží jen pro představu případné podoby rozhledny. Typ: Zastřešená, s točitým schodištěm Materiál: Nosná konstrukce ze dřeva, doplněna ocelovými prvky schodiště a ochozu Celková výška: 21 metrů Výška vyhlídky: 18 metrů Nadmořská výška základny: 285 m. n. m. Nadmořská výška vyhlídky: 303 m. n. m. Počet schodů: 90 Orientační cena výstavby: 700 000 Kč Vstupné: Zdarma Rozhlednu ze dřeva bych volil z důvodu, že se jedná o ekologický materiál a nepůsobí rušivým dojmem v krajině. Navíc všechny prvky, které se na školním kopci nacházejí, jsou také z tohoto materiálu. Pro překonání korun stromů je výška vyhlídky 18 metrů dostatečná, většinu stromové vegetace tvoří listnaté stromy s výškou koruny do 10 metrů. Zcela jistě by ale nebylo od věci, pojmout tvar rozhledny více tematicky a realizovat ji například ve tvaru mamutího klu, či podobně. Vzhledem k místu, kde by se rozhledna nacházela, bych navrhoval název „Rozhledna Roklinka“ podle Přerovské rokle.

60

Obrázek 24: Vizualizace rozhledny na Školním kopci

Obrázek 25: Vizualizace zasazení rozhledny do krajiny (pohled od Přerovské rokle)

Obrázek 26: Znázornění dohlednosti z rozhledny (měřítko mapy 1: 2 000)

61

2.5.2 Areál Mamutov Nejvyšší vliv na návštěvnost by mělo dokončení projektu Předmostím až do pravěku dle původního plánu, tedy vybudování zábavně vzdělávacího areálu Mamutov. Na tento park je již zpracovaná studie, ovšem již z roku 2008. Můj návrh by byl zachovat podobu parku dle studie, ale zcela jistě bych do ní zakomponoval části, kde by návštěvníci měli možnost si na vlastní kůži vyzkoušet život pravěkého člověka a aby se také aktivně podíleli na podobě parku, nebo si mohli vyzkoušet proces provádění archeologického průzkumu. Podobná myšlenka je realizována v řadě mnou zkoumaných archeoparcích a skanzenech a jeví se mi jako velmi zábavná a především naučná, což by mělo být podstatou takového parku. Především pro rodiny s dětmi by to bylo příjemné zpestření programu. Protože lidé si budou více pamatovat to, když něco vytvoří vlastními silami, než kdyby jen o těchto činnostech poslouchali od průvodců a dívali se na modely. Minimálně do té doby než bude areál Mamutov realizovaný, bych tyto návrhy, nebo alespoň část z nich doporučil pro Malé školní muzeum.

62

3 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit projekt Předmostím až do pravěku z hlediska využití historie lokality pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu v Přerově. Za účelem splnění mnou stanoveného cíle jsem v práci postupoval následujícím způsobem. V teoretické části jsem nejprve popsal město Přerov a jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V další části jsem uvedl historii Předmostí včetně archeologických nálezů, které z něj dělají unikátní lokalitu a podrobně jsem popsal všechny realizované i plánované části projekt Předmostím až do pravěku. V praktické části práce bylo provedeno vlastní zpracování a vyhodnocení statistických údajů, týkajících se návštěvností a tržeb. Dalším bodem byla analýza naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku z hlediska atraktivnosti pro návštěvníka. Abych dokázal ověřit jedinečnost celého projektu, tak jsem provedl výzkum, který měl za cíl zjištění případných substitutů. Součástí praktické části byla také SWOT analýza k určení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, jak projektu Předmostím do až do pravěku, tak města Přerova jako destinace cestovního ruchu. Na základě těchto poznatků jsem zpracoval návrhy na zvýšení návštěvnosti Předmostí. Jestliže se dnes podíváme na město Přerov, je zřejmé, že doby největší slávy má již za sebou. I přes to, že se zde nachází spousta zajímavých míst, ta ovšem nejsou z pohledu návštěvníka tak atraktivní, aby se z Přerova stala vyhledávaná turistická lokalita. Je těžké konkurovat okolním městům, jako je Olomouc, nebo Kroměříž, která jsou známá díky památkám na listině světového kulturního a přírodního dědictví. Jedna unikátnost světového významu se zde však nachází, a to konkrétně archeologická oblast Předmostí, dle mého názoru se jedná o atraktivitu na zemí města Přerova s největším potenciálem pro cestovní ruch a ani fakt, že převážná část nálezů byla v minulosti díky lidské krátkozrakosti zničena, nic nemění na tom, že potenciál této oblasti je skutečně vysoký. Je vidět, že se město Přerov snaží z Předmostí udělat atraktivní turistickou lokalitu a za tímto účelem již bylo vynaloženo velké množství finančních prostředků do realizace projektu Předmostím až do pravěku. Bohužel statistiky v současné době nevykazují takovou návštěvnost, jaká byla zřejmě očekávána. V případě, že nedojde k realizaci zábavně vzdělávacího areálu Mamutov zůstanou hlavními návštěvníky školní výlety dětí a největší příliv turistů bude každoročně při organizované akci Po stopách lovců mamutů. A to je podle mě vzhledem k celosvětovému významu archeologické 63

lokality a vysokému potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Přerově velká škoda. Tímto shrnutím si dovoluji konstatovat, že mnou stanovený cíl práce byl splněn. Závěrem bych chtěl říci, že při psaní práce a především provádění výzkumu jsem si uvědomil, jak silný vztah k městu Přerovu a Předmostí, kde jsem prožil dosavadních 25 let života, mám. Proto doufám, že mnou popsané výsledky výzkumu a doporučení budou v budoucnosti využity v praxi a zasadím se tak o zlepšení života v mém rodném městě Přerově.

64

Seznam obrázků Obrázek 1: Schematizovaný řez vápencovým návrším [Zdroj: online]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=archeologicke-vyzkumy-v-predmosti Obrázek 2: Rytina ženy na mamutím klu [Zdroj: online]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=archeologicke-vyzkumy-v-predmosti Obrázek 3: Přívěšek z mamutoviny [Zdroj: online]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=archeologicke-vyzkumy-v-predmosti Obrázek 4: Mapa naučné stezky Předmostím až do pravěku [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 5: Profil naučné stezky Předmostím až do pravěku [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 6: Sonda do pravěku [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 7: Vyznačené místo nálezů [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 8: Informační centrum Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 9: Interiér informačního centra [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 10: Památník lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 11:Terénní prezentace nálezů [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 12: Skalka [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 13: Hradisko [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 14: Zastavení „U Vojtěcha“ [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 15: Školní alej [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 16: Školní amfiteátr [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 17: Školní kopec [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 18: Školní kopec během putování Po stopách lovců mamutů v roce 2011 [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 19: Přerovská rokle [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 20: Socha mamutíka Toma [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 21: Panoramatický pohled z Čekyňského kopce na město Přerov [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 22: Malé školní muzeum lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 23: Mapa archeoparků a skanzenů na území České republiky [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 24: Vizualizace rozhledny na Školním kopci [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 25: Vizualizace zasazení rozhledny do krajiny [Zdroj: vlastní zpracování] Obrázek 26: Znázornění dohlednosti z rozhledny [Zdroj: vlastní zpracování] 65

Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost informačního centra Předmostí v letech 2010 - 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 2: Činnost informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 3: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 4: Návštěvnost Památníku lovců mamutů v letech 2007 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 5: Měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 6: Účast na programu Archeologie v kostce [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 7: Účast na akci Po stopách lovců mamutů v letech 1998 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 8: Návštěvnost Malého školního muzea [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 9: Financování informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Graf 10: Financování Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování]

66

Seznam tabulek Tabulka 1: Vzdálenosti a orientační dojezdové časy po železnici [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 2: Provozní doba městského informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 3: Provozní doba Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 4: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 – 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 5: Popis jednotlivých zastavení naučné stezky Předmostím až do pravěku [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 6: Návštěvnost vybraných Archeoparků a skanzenů [Zdroj: vlastní zpracování] Tabulka 7: Archeoparky, skanzeny a dinoparky na území České republiky [Zdroj: vlastní zpracování]

67

Tištěné zdroje 1) DRECHSLER, Aleš, Věra FIŠMISTROVÁ a Jiří LAPÁČEK. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006, 191 s. ISBN 80-239-7202-2. 2) Přerov: povídání o městě. 1. vyd. Přerov: Město Přerov, 2000, 243 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-238-6173-5. 3) Městský park Michalov 1904-2004. Přerov: Město Přerov, 2004, 85 s. ISBN 80-2393010-9 4) LAPÁČEK, Jiří. Příroda Pobečví. Vyd. 1. Lipník nad Bečvou, 2013, 178 s. ISBN 978-80-260-4547-2. 5) Přerov: Statutární město Přerov, 2010, 271 s. ISBN 978-80-254-8815-7. 6) DRECHSLER, Aleš, Věra FIŠMISTROVÁ a Jiří LAPÁČEK. Dějiny města Přerova v datech. Přerov: Město Přerov, 2006, 191 s. ISBN 80-239-7202-2. 7) MANDELOVÁ, Helena. České země v pravěku. 1. vyd. Ilustrace Lubomír Anlauf. Praha: Albatros, 1997, 63 s. Dějiny v obrazech. ISBN 80-000-0523-9. 8) SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xi, 121 s. ISBN 80-717-9367-1.

68

Internetové zdroje [1] Přerov, okres Přerov. Města a obce online [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-13471.htm [2] Doprava. Statutární město Přerov [online]. 2041 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/magistrat/rozvoj-mesta/doprava/ [3] Linky MHD. Dopravní a logistická společnost s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2014-0410]. Dostupné z:http://www.dlsprerov.cz/index.php/linky-mhd [4] Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=511382 [5] Každoroční akce. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/kultura-ve-meste/kazdorocni-akce.html [6] Městské informační centrum - MIC. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/turista/mestske-informacni-centrum-mic/ [7] Turistická lokalita Přerovsko. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/turista/turisticka-lokalita-prerovsko/ [8] Naučná vlastivědná stezka přerovským luhem. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-17].

Dostupné

z:http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/naucne-vlastivedne-

stezky/naucna-vlastivedna-stezka-prerovskym-luhem.html [9] Městská památková zóna. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-a-pamatky/kulturne-historickezajimavosti/mestska-pamatkova-zona.html [10] Historie zámku. Muzeum Komenského v Přerově [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné

z:http://www.prerovmuzeum.cz/zamek-prerov/o-zamku-v-prerove/historie-

zamku [11] STEZKA PRO CYKLISTY, in-line bruslaře, turisty i běžkaře. Cyklostezka Bečva [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.cyklostezkabecva.com/ [12] Městské turistické trasy. Citywalk [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.citywalk.info/index.php?option=com_content&task=view&id=351&Itemid =400 69

[13] Citywalk. Statutární město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/turista/tipy-na-vylet/citywalk/ [14]

O

Předmostí. Mamutov [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=home [15] Symboly města. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/soucasnost-mesta/symboly-mesta.html [16] Stručná historie Předmostí. Mamutov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=strucna-historie-predmosti [17]

Lokalita

Hradisko. Mamutov [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

2014-04-19].

Dostupné

2014-04-19].

Dostupné

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=lokalita-hradisko [18]

Lokalita

Skalka. Mamutov [online].

2014

[cit.

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=lokalita-skalka [19]

Ulice

Hranická. Mamutov [online].

2014

[cit.

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=ulice-hranicka [20]

O

Projektu. Mamutov [online].

2014

[cit.

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=o-projektu [21] Městské informační centrum - MIC. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.prerov.eu/cs/turista/mestske-informacni-centrum-mic/ [22] Sbírky. Muzeum Komenského v Přerově [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.prerovmuzeum.cz/muzeum-komenskeho-v-prerove/sbirky [23] Památník lovců mamutů. Kulturní a informační služby města Přerova [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.kis-prerov.cz/cs/pamatnik-lovcumamutu.html [24] Muzeum. Základní škola J.A.Komenského a Mateřská škola Přerov - Předmostí, Hranická

14 [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.zsjakprerov.ic.cz/muzeum.html [25] Areál Mamutov - vize. Mamutov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=areal-mamutov

70

[26] Archeologie v kostce. Město Přerov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/cs/turista/mestske-informacni-centrum-mic/aktualitymic/aktuality-mic-2012/archeologie-v-kostce.html [27] Po stopách lovců mamutů. Mamutov [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=po-stopach-lovcu-mamutu [28]

Pro

školy. Mamutov [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.mamutov.eu/index.php?page=skolni-vylety

71

Přílohy Příloha - Obrázky Příloha-obrázek 1: Rozmístění jednotlivých turistických atraktivit na území města Přerova [Zdroj: vlastní zpracování] Příloha-obrázek 2: Logo projektu Předmostím až do pravěku [Zdroj: online]. Dostupné z:

http://www.prerov.eu/cs/magistrat/zivotni-prostredi/environmentalni-vychova-

evvo/o-projektu-predmostim-az-do-praveku-areal-mamutov.html Příloha-obrázek

3:

Studie

areálu

Mamutov

[Zdroj:

online].

Dostupné

z:

http://www.prerovmuzeum.cz/muzeum-komenskeho-v-prerove/aktuality/archivaktualit/nove-libreto-mamutov

72

Příloha - Obrázky

Příloha-obrázek 1: Rozmístění jednotlivých turistických atraktivit na území města Přerova (měřítko mapy 1:25 000)

73

Příloha-obrázek 2: Oficiální logo projektu Předmostím až do pravěku

Příloha-obrázek 3: Studie areálu Mamutov

74