VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Cestovní ruch v oblasti Českorudolecka bakalářská práce
Autor: Lenka Strachotová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2011
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá rozvojem cestovního ruchu v oblasti Českorudolecka, v souvislosti s rekonstrukcí zámku v Českém Rudolci. První část této práce tvoří charakteristika oblasti, zvláště přírodní a kulturně-správní předpoklady. Další část se zabývá
vybranými
paragrafy
Zákona
o
památkové
péči.
Následující
část
je věnována zámku v Českém Rudolci, a to jeho historii a budoucím vyuţití. Následující kapitola je zaměřena na sportovní aktivity v této oblasti a na návrhy cyklistických a pěších výletů. Poslední část práce tvoří vlastní výzkum, celkové zhodnocení ve SWOT analýze a návrhy na podporu rozvoje cestovního ruchu v této oblasti.
Klíčová slova Rozvoj cestovního ruchu, Českorudolecko, zámek Český Rudolec
Abstract The bachelor deals with the tourism development in the area of Českorudolecko, in context of the reconstruction of the castle in Český Rudolec. The first part is the characteristic of this area, especially the natural and cultural expectations and exclude paragraphs of the Heritage Conservation Act. Another section is devoted to the history and furure utilize of the castle in Český Rudolec. The following chapter is devoted to sports activities and proposals of cycle and walking trips . The last part of the bachelor deals with research, SWOT analysis and proposal to support the tourism development in this area.
Key words Tourism development, the area of Českorudolecko, the castle Český Rudolec
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc., za jeho odborné vedení a cenné rady při tvorbě této práce, a také jednatelům společnosti Pena plus, a.s., za jejich vstřícný přístup.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 8 2
Charakteristika oblasti ............................................................................................ 10 2.1
Přírodní předpoklady........................................................................................ 10
2.1.1
Reliéf ......................................................................................................... 10
2.1.2
Hydrosféra ................................................................................................ 11
2.1.3
Přírodní parky ........................................................................................... 12
2.1.4
Přírodní památky....................................................................................... 12
2.2
Kulturně správní předpoklady .......................................................................... 14
2.2.1
Kulturní památky ...................................................................................... 14
2.2.2
Kulturní akce............................................................................................. 18
3
Zákon o památkové péči ......................................................................................... 20
4
Historie zámku Český Rudolec............................................................................... 22
5
6
4.1
Od vodní tvrze po 19. století ............................................................................ 22
4.2
Zámek v přelomu 19. a 20. století .................................................................... 22
4.3
Zámek po 2. světové válce ............................................................................... 23
Rekonstrukce zámku Český Rudolec ..................................................................... 26 5.1
Zámecký hotel .................................................................................................. 27
5.2
Zemědělská usedlost Vicanovna ...................................................................... 28
5.3
Cyklopenzion ................................................................................................... 28
5.4
Zámecká hrobka a oranţerie ............................................................................ 29
5.5
Revitalizace zámeckého parku ......................................................................... 29
Sportovní aktivity ................................................................................................... 30 6.1
Cyklotrasy ........................................................................................................ 30
6.1.1 6.2
Pěší turistika ..................................................................................................... 35
6.2.1
7
8
Moţnosti cyklistických výletů .................................................................. 31 Moţnosti pěších výletů ............................................................................. 35
6.3
Běţecké trasy ................................................................................................... 37
6.4
Jezdecké stezky ................................................................................................ 38
6.5
Sportovní myslivost ......................................................................................... 40
Výzkum a metodika výzkumu ................................................................................ 41 7.1
Výsledky výzkumu........................................................................................... 41
7.2
Zhodnocení výzkumu ....................................................................................... 51
SWOT analýza ........................................................................................................ 54 8.1
Silné stránky ..................................................................................................... 54
8.2
Slabé stránky .................................................................................................... 54
8.3
Příleţitosti ........................................................................................................ 55
8.4 9
Hrozby .............................................................................................................. 55
Návrhy na podporu rozvoje cestovního ruchu ........................................................ 56 9.1
Návrh na propagaci oblasti............................................................................... 56
9.2
Návrh informačního letáku .............................................................................. 56
9.3
Rozšíření a navázání nové spolupráce ............................................................. 57
10 Závěr ....................................................................................................................... 59 11 Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 61 11.1
Internetové zdroje ......................................................................................... 61
12 Přílohy..................................................................................................................... 67
1 Úvod a cíl práce V České republice se nachází velký počet kulturních památek, a to zejména hradů a zámku, které jsou kaţdoročně obdivovány tisícem návštěvníků. Na druhé straně jsou zde ale památky, které k tomuto účelu neslouţí. Mají sice také bohatou historii, ale kvůli mnoha událostem se z nich staly jen chátrající ruiny. Jednou z těchto památek, která se zatím nedočkala náleţité rekonstrukce, je i zámek v Českém Rudolci, který je také díky své podobě s jedním z nejkrásnějších zámků v České republice, Hluboké, nazývaný jako „Malá Hluboká.“ Téma této práce bylo zvoleno na základě mého kladného vztahu ke kulturnímu dědictví naší země. A protoţe právě zámek v Českém Rudolci dobře znám a kaţdým rokem pozoruji jeho stále se zhoršující stav, rozhodla jsem se na tuto ohroţenou památku v této práci upozornit. Zámek v Českém Rudolci se totiţ stane jednou z památek, která bude rekonstruována a účelně vyuţita, a to ne jinak, neţ právě k účelům cestovního ruchu. V této práci bych se tedy chtěla věnovat rozvoji cestovního ruchu v této oblasti právě v souvislosti s rekonstrukcí zámku a přilehlých objektů v Českém Rudolci, která bude provedena podle projektů současného vlastníka tohoto zámku, společností Pena plus, a.s. V první
části
práce
bych
se
chtěla
zaměřit
na
oblast
Českorudolecka
a charakterizovat její předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Těmito předpoklady se rozumí přírodní předpoklady a také kulturně- správní předpoklady, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu nejdůleţitější. V další části práce bych chtěla věnovat samotnému zámku v Českém Rudolci. Protoţe je zapsaný na seznamu nejohroţenějších kulturních památek v České republice, a vztahuje se k němu Zákon o památkové péči, bude také krátká kapitola věnována vybraným paragrafům z tohoto zákona. Následující kapitoly budou věnovány historii zámku a poté budoucnosti zámku, tedy projektům, které se zde společnost Pena plus, a.s. chystá uskutečnit. Následující část práce bude věnována dalším předpokladům této oblasti, tentokrát moţnostem sportovního vyţití pro budoucí návštěvníky „zámeckého areálu“, a to zhodnocením cyklistických, pěších, jezdeckých tras a také tras pro běţecké lyţování v okolí Českého Rudolce. Součástí budou i návrhy konkrétních pěších a cyklistických výletů, které by se mohly stát příkladem programu
8
pro budoucí návštěvníky „zámeckého areálu“ v Českém Rudolci. Do sportovních aktivit budou zařazeny údaje o dalším moţném sportovním vyţití, a to sportovní myslivosti. Poslední část práce bude věnována vlastnímu výzkumu, který bude zaměřen poněkud netradičně. Protoţe zámek v Českém Rudolci a jeho přilehlé objekty zatím účelům cestovního ruchu neslouţí, bude výzkum zaměřen na postoje a názory obyvatel a majitelů rekreačních objektů oblasti Českorudolecka. Respondenti zde budou moci vyjádřit jak svůj názor na vyuţití této památky, tak názor na celkový moţný dopad budoucího „zámeckého areálu“ na rozvoj cestovního ruch v této oblasti, a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Kromě výzkumu o moţném dopadu tohoto budoucího „zámeckého areálu“ na rozvoj cestovního ruchu, bude do práce zařazena i jeho SWOT analýza, a také návrhy na další podporu rozvoje cestovního ruchu v této oblasti.
9
2 Charakteristika oblasti Pro účely této práce je oblast Českorudolecka vymezena významnějšími body, a to městy Dačice, Slavonice a Novou Bystřicí. Oblast Českorudolecka tedy zasahuje do oblasti Dačicka, Slavonicka a do území přírodního parku Česká Kanada. Díky výhodnému ţelezničními spoji, procházejícím Českou Kanadou, bylo do charakteristiky připojeno i město Jindřichův Hradec.
2.1 Přírodní předpoklady 2.1.1 Reliéf Z hlediska geomorfologického je okolí Českorudolecka tvořeno několika celky a podcelky, které spadají do oblasti Českomoravské vrchoviny s nejvyšším vrcholem Javořice (837 m. n. m.). Oblast v okolí Českého Rudolce tvoří zejména následující celky Českomoravské vrchoviny: Křiţanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina a Křemešnická vrchovina. [1] Do východní a severovýchodní oblasti významně zasahuje podcelek Křiţanovské vrchoviny, Dačická sníţenina. Území Dačické sníţeniny je charakterizováno jako plochá oblast s nepříliš výraznými výškovými rozdíly. Jihovýchodně od Dačické sníţeniny zasahuje do této oblasti i okraj Jevišovické pahorkatiny, kterou zde reprezentuje jeden z jejích podcelků, Jemnická kotlina. [1] Severně od Českého Rudolce se rozprostírají Jihlavské vrchy, které spadají do geomorfologického celku Javořické vrchoviny, a v celé Českomoravské vrchovině utváří její nejvyšší část. Druhým podcelkem Javořické vrchoviny, tvořící převáţnou oblast České Kanady, je Novobystřická vrchovina, která zaujímá polohu jiţně od Jihlavských vrchů a sousedí s Dačickou sníţeninou na východě, a Třeboňskou pánví na západě. Dalším výrazným prvkem této krajiny je Jindřichohradecká pahorkatina, která spadá pod celek Křemešnické vrchoviny a svou jiţní stranou zasahuje do území České Kanady. Český Rudolec leţí v oblasti, která byla ovlivňována tektonickými pohyby v třetihorách. Tyto pohyby způsobily značnou nesouměrnost krajiny, zasahující zejména do střední části údolí Bolíkovského potoka. Úsek byl pojmenován podle obce jako Rudolecký prolom. [1]
10
Nejvyšším vrcholem oblasti je Vysoký kámen u Kunţaku. Tento bod je označovaný i jako Markův Kámen, z německého slova Markstein, coţ v překladu znamená hraniční kámen. Nejvyšší bod této oblasti a také celého okresu Jindřichův Hradec dosahuje výšky 738 m n. m. [2] Druhým nejvyšším bodem této oblasti je vrch Šibeník u Terezína (731,9 m n. m.), třetím bodem v oblasti je Kunějovský vrch (724,7 m n. m.) Mezi další význačné body s nadmořskou výškou nad 700 metrů patří Vysoký kámen u Roţnova (723,1 m n. m.), Studnice (722,2 m n m.), Bukový vrch (720,9 m n. m.), či Suchdolský vrch (713,6 m n. n.). V těsném okolí Českého Rudolce jsou to mimo jiné Skalka (677,1 m n. m.), Stříbrný kopec (655 m n. m.), nebo také Stříbrný vrch (654,1 m n m.). Severně od oblasti Českorudolecka lze také zmínit vrch Hradisko (759,6 m n m.).[3]
2.1.2 Hydrosféra V oblasti Českorudolecka zaujímá výsadní postavení řeka Moravská Dyje s délkou 68,2 km, která patří k úmoří Černého moře. Moravská Dyje je pouze jednou ze zdrojnicí Dyje, kterou tvoří spolu se soutokem řeky Rakouská Dyje. Moravská Dyje má kromě levostranných několik pravostranných přítoků, které zasahují do charakterizované oblasti. Největším levostranným přítokem je řeka Vápovka, která ústí do Moravské Dyje v Dačicích. Do Českého Rudolce z pravé strany zasahuje Bolíkovský potok s celkovou délkou toku 33km. Bolíkovský potok je na horním toku označovaný jako Lipnický potok. Za Českým Rudolcem se Bolíkoský potok stéká s potokem Penikovským a Mutišovským. Významným vodním tokem oblasti České Kanady jsou také přítoky Rakouské Dyje, Slavonický potok a Pstruhovec, které pramení na svazích Bukového vrchu ve výšce 645 a 675 m n. m. Ptruhovec protéká Starým Městem pod Landštejnem a je hlavním zdrojem pro vodní nádrţ Landštejn. [1,3] Mezi nejznámější rybníky patří největší Kačleţský s rozlohou 176 ha, dále Krvavý rybník (127 ha), Ratmírovský rybník (78 ha), rybník Hejtman (68 ha), nebo také Komorník u Kunţaku (56 ha). I kdyţ tyto rybníky byly budovány zejména pro chov ryb, mnohé z nich se staly útočištěm a hnízdištěm vodního ptactva a v neposlední řadě slouţí i k rekreačním účelům.[10]
11
V Českém Rudolci je nutné zmínit Rudolecký rybník s plochou 12 ha. V okolí Českého Rudolce dále Mlýnský rybník v Markvarci, nebo Pařezní rybník u Lipolce. Jiţně od Českého Rudolce jsou to rybníky Panský, Malý a Velký Hvozdec či Vlastkovecký rybník. [1,3]
2.1.3 Přírodní parky Přírodní park je „chráněné území zřízené orgánem ochrany přírody k ochraně krajinného rázu, s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není chráněn jako zvláštně chráněné území.“ [4] Přírodní park Česká Kanada Přírodní park Česká Kanada je oblast, která se rozkládá na území od hranice Čech a Moravy, a zasahuje aţ ke státní hranici se sousedním Rakouskem. Oblast je tvořena převáţně Novobystřickou vrchovinou a Jindřichohradeckou pahorkatinou, která zaujímá severozápadní část tohoto území. Podle samotného názvu se jedná o oblast s drsnějším klimatem, ve které převládá silně zalesněná krajina s jedinečnými přírodními útvary a velkým počtem vodních ploch. [10] Přírodní park byl vyhlášen nařízením Jihočeského kraje dne 6. dubna 2004 s účinností od 1. června 2004. Tato vyhláška definuje rozlohu přírodního parku České Kanady na 283 km2, a také stanovuje určitá omezení v jeho vyuţití. Dále vymezuje poslání tohoto přírodního parku, kterým je „zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné využití daného území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu nezbytném pro stabilizaci a rozvoj života v obcích.“ [11]
2.1.4 Přírodní památky Přírodní památkou se rozumí „ přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.“ [4]
12
Přírodní památka Velký Troubný Velký Troubný (Rákosní), je označení pro rybník s rozlohou 8,16 ha, leţící v oblasti České Kanady nedaleko vesnice Stálkov, jihozápadně od Českého Rudolce. Tento lesní rybník je unikátní přírodní památkou s vysokým počtem porostů rašeliníků a bohatým výskytem vzácných druhů fauny a flory. [1,3] Přírodní památka Dědek u Slavonic Lesní rybník s rozlohou 12,06 ha se nachází při hlavním spoji mezi vesnicí Stálkov a městem Slavonice. Opět se zde jedná o velmi chráněné území s výskytem vzácných druhů zooplanktonů. V tomto území se také vyskytují vzácné druhy váţek, a to celkem 24 druhů. Mezi další ohroţené druhy této přírodní památky patří i rak říční, či některé druhy obojţivelníků. [1,3] Přírodní památka Touţínské stráně Touţínské stráně převládají na levém svahu v údolí kolem Volfířovského potoka, v těsné blízkosti města Dačice. V této přírodní památce se vyskytuje obrovský počet druhů motýlů, kterých bylo napočítáno více jak 600, dále zde byl pozorován výskyt dalších vzácných druhů bezobratlých, zejména plazů a brouků. [1] Další významné přírodní památky v oblasti Kromě významných přírodních památek se v oblasti vyskytují další velice zajímavé atraktivity, mezi které lze zařadit několik rašelinišť, přírodních rezervací, či vzácných jalovců. V okolí Kunţaku a Valtínova se nachází dvě vyhlášené památky s oficiálním názvem Přírodní památka Jalovce u Kunţaku a Přírodní památka Jalovce u Valtínova. Jedná se o vzácné kompaktní jalovcové porosty, u Valtínova pak s výskytem bylinného a keříčkového patra. [13] Podobné jalovcové porosty jsou k vidění také v Přírodní rezervaci Hadí vrch, která se nachází na spojnici mezi Novou Bystřicí a Starým městem pod Landštejnem. Oblast se rozkládá na ploše 13, 36 ha a je zapsána jako Přírodní rezervace od roku 1988. [12] Jako další přírodní rezervaci lze zmínit také Krvavý a Kačleţský rybník, které se nacházejí na okraji České Kanady, nedaleko vesnice Člunek. I zde se jedná o velice významnou lokalitu nejen z hlediska výskytu chráněných rostlin, ale také z hlediska ornitologického. Z rašelinišť je to Přírodní památka rašeliniště Klenová, která leţí 13
v těsné blízkosti Přírodní rezervace Skalák u Senotína, dále pak Národní přírodní památka Kaproun, nebo Rašeliniště Mosty. Severně od Českého Rudolce se nachází další přírodní památka, Olšina u Volfířova. [3,13] Zmínit zde lze také nedalekou Mutenskou oboru. Jedná o rozsáhlejší Přírodní rezervaci s rozlohou 63,5 ha, kde se nachází velké mnoţství smíšených porostů, s převaţující listnatými stromy přírodní, i umělé výsadby. [5] 2.1.4.1 Skalní útvary V oblasti České Kanady je rozeseto mnoţství balvanů, kamenů a seskupení, které jsou neodmyslitelnou součástí charakteru této krajiny. V těsném okolí Českého Rudolce se nachází několik velice vyhledávaných přírodních útvarů. Západně od Českého Rudolce se nedaleko Radíkova utvořil mohutný skalní útvar. Najdeme ho na měděném vrchu (Kupferstein), který je na mapách označován jako vrch Skalka (677 m n. m.). Mezi Českým Rudolcem a Stálkovem pak leţí několik atraktivních útvarů. Jedním z nich je Francouzský kámen s vytesaným nápisem z roku 1810, a kámen upravený do podoby hlavy na nedalekém Psím hřbitově. Významná soustava útvarů je k vidění na Grázlově stezce, z které nejvíce zaujme Grázlova sluj, Viklan a Schillerovy kameny. Na jednom ze Schillerových kamenů je vytesán název „Schillerstein 1905“, jenţ vzdává poctu ke stoletému výročí od úmrtí slavného německého spisovatele a dramatika F. Schillera, který měl podle legendy v místních lesích čerpat náměty ke svému dílu Loupeţník. [14,15,33]
2.2 Kulturně správní předpoklady 2.2.1 Kulturní památky Vodní pila Peníkov Unikátní technická památka se nachází za Českým Rudolcem na naučné Gráselově stezce. Původní vybavení celodřevěné vodní pily se datuje do roku 1865, samotná pila je však starší. Vodní pila v Peníkově byla pravidelně v provozu aţ do konce 2 sv. války, v 50 letech byl zastaven i provoz přilehlého mlýna. Vodní pila v Peníkově byla v roce 1963 vyhlášena národní kulturní památkou. V současné době jsou oba tyto objekty opět přístupné. Původní mlýn byl přestavěn na rekreační objekt, vodní pila byla uvedena do provozu. Pro návštěvníky se zde konají ukázkové pořezy dřeva. [16,33] 14
Hrad Landštejn Tento hrad, patřící k jedné z největších hradních zřícenin, byl vystavěn na počátku 13. století, naproti původnímu rakouskému hradu, v majetku rodu Zôbingenů. Hrad Landštejn měl plnit funkci obranné pevnosti na česko-rakouské hranici. První zmínka o hradu pochází z roku 1231, kdy se měl stát vlastníkem hradu Hartlieb z Landštejna. Po připojení hradu k Čechám se hrad dostal do rukou Vítkovců,
později Krajířů
z Krajku. Sláva Landštejna ale pod vládou Krajířů postupně upadala a hrad od vyhoření v roce 1771 hrad uţ jen chátral. Zachránila ho aţ rekonstrukce zahájená v 70. letech. Landštejn se poté stal vyhledávanou turistickou atrakcí. [6,17]
Pfafenschlag Jiţně od Českého Rudolce se na cestě mezi Stálkovem a městem Slavonice nachází zaniklá moravská vesnice Pfafenschlag, nazývaná také jako Bobovec. Tato středověká osada vznikla ve 13. století a pravděpodobně zanikla při vpádu Husitů v roce 1423. Během 50. a 60 let zde proběhla řada archeologických průzkumů, při kterých byly objeveny základy 16 obytných stavení a hospodářských budov. Spolu se základy budov zde archeologové odkryli celou řadu náčiní a předmětů denní potřeby, mezi které patří například srpy, lopatky, kovové radlice, kosy, nebo také střepy z keramických nádob.[1,3,18] Klášter Osada Klášter se nachází nedaleko rakouských hranic v prostředí České Kanady. Dominantou této osady je klášter, který nechal v roce 1501 vybudovat Konrád Krajíř z Krajku pro paulánské mnichy. V roce 1507 byl pak také přistavěn klášterní kostel. Klášter i s kostelem zde fungovaly do roku 1533, kdy byly vypáleny sektou novokřtěnců. Obnoveny byly aţ v roce 1626, kdyţ nechal Adam Pavel Slavata povolat řeholníky z Burgunska a na původním místě byl vystavěn klášter nový. V místě kostela byl vystavěn v letech 1688-82 kostel Nejsvětější Trojice. Klášter byl zrušen za reforem Josefa II. v roce 1785. V 50. letech byla budova kláštera zbořena. Zachovaný zde dodnes zůstal pouze kostel Nejsvětější Trojice a také Červená chodba, která kostel spojovala se sousedním klášterem. [6]
15
Montserrat Toto velice známé poutní místo se nachází nedaleko vesnice Cickrajov, jihovýchodně od Českého Rudolce. Tento poutní kostel, nazývaný jako kostel Panny Marie Bolestné, dostal svůj název Montserrat podle katalánského místa stejného názvu. Kostel má původní kapli, která byla vystavěna v roce 1651 a později zvětšena. V roce 1660 byla ale stále nedostačující pro příchozí poutníky, proto byla v roce 1712 přeměněna na kostel. Montserrat byl poutním místem aţ do roku 1785, kdy byl zrušen a postupně chátral. V letech 1858-1865 byl však tento kostel rekonstruován a upraven do vzhledu pseudorománského stylu. V současné době se zde konají poutě a mše svaté. [3,19,20] Pevnostní areál Slavonice Soubor jedinečných vojenských památek lze vidět v areálu, který začíná asi 2 km západně od města Slavonice, a pokračuje směrem ke Starému městu pod Landštejnem. Obranná pevnostní linie zde byla budována na obranu Českoskovenska v letech 1935-1938.
Jednotlivé objekty jsou zrekonstruované do původní podoby. Některé
z nich jsou s původním vybavením a vystavují historickou výzbroj i výstroj. V měsíci srpnu zde probíhá bojová ukázka s názvem Přepadení řopíku v roce 1938. [21]
Slavonice Město Slavonice je známým renesančním městem a také městskou památkovou rezervací, kterou bylo vyhlášeno v roce 1961. První zmínka o městu pochází z druhé poloviny 12. století, konkrétně z roku 1260. Původně bylo toto město osadou, která patřila do vlastnictví pánů z Hradce. K největšímu rozvoji města došlo ve 13. a také 14. století, ve kterém byla rozšiřována trţiště, ze kterých jsou dnešní náměstí. Mezi nejznámější památky města patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, který tato náměstí odděluje. Dominantu tohoto kostela tvoří městská věţ, vystavěná mezi roky 1503-1549. Další významnou zajímavostí města jsou také podzemní chodby, které jsou povaţovány za jedny z nejstarších částí města. Tyto podzemní chodby byly budovány ve hloubce 4-7 metrů pod náměstím. Zatím zde bylo prozkoumáno a změřeno 1375 metrů těchto chodeb. [22, 23]
16
Dačice První písemná zmínka o Dačicích pochází ze začátku 12. století. Jako město byly ale Dačice uvedeny v aţ v roce 1377. Město se můţe chlubit celou řadou památek, kterým dominuje zejména zámek na Havlíčkově náměstí. Tento původně renesanční zámek, navrţený italským stavitelem Francescem Garofem di Bissone, pochází v roku 1591. Zámek ale během staletí měnil svou podobu, nejvíce to bylo v roce 1816, kdy byl přestavěn do stylu empíru, pod vedením rakouského stavitele J. Riedla. Kromě prohlídkové trasy se v areálu zámku nachází i Městské muzeum, zaloţené v roce 1893, ve kterém lze mimo jiné vidět i významnou památku tohoto města, rukopis s náboţenskými písněmi od Jana Luciána, tvz. Dačický graduál. Dalším vzácným exponátem je i plastika Madonny od Matouše Strachovského, pocházející z 18. století. Významným bodem města je kromě nového zámku také kostel sv. Vavřince s dominantní věţí, vystavěnou v období renesance v letech 1586-92. Tuto 51 metrů vysokou věţ zdobí kromě kamenné desky se znakem Krajířů z Krajku a znaku města také zvon sv. Vavřince, pocházející z roku 1483. Z dalších památek nelze vynechat ani druhý dačický zámek, tvz. Starý zámek, který nechal postavit Albrecht Krajíř z Krajku v letech 1572-79. Tento zámek s cimbuřím a sgrafitovou výzdobou v současnosti slouţí jako budova Městského úřadu. Mezi největší zajímavost města Dačice je nutné také zmínit prvenství, které připomíná pomník kostky cukru z roku 1983. Právě v tomto městě došlo totiţ k výrobě první kostky cukru na světě, a to v roce 1843. [7] Jindřichohradecká úzkokolejka Tato úzkorozchodná trať je povaţována za jednu z nejvýznamnějších technických památek v České republice, na které jsou koleje odděleny pouze 76 centimetry. Trať této úzkokolejky vede z Jindřichova Hradce dvěma směry. Severní trať míří do Obrataně, kratší trať s délkou zhruba 33 km míří přes oblast České Kanady do Nové Bystřice. Nejznámější zastávkou na této trase je Kaproun, na kterém lze vidět pomník Járy Cimrmana. [8, 24] Jindřichův Hradec Město Jindřichův Hradec bylo zaloţeno na počátku 13. století v místě původního slovanského osídlení. Za zakladatele je povaţován Jindřich Vítkovec, jehoţ rod pánů z Hradce se znakem zlaté růţe v modrém poli vládl městu aţ do roku 1604. Jindřichův 17
Hradec je velmi významným historickým městem s mnoţstvím kulturních památek, kterým dominuje Státní hrad a zámek, patřící mezi největší objekty v České republice. V areálu zámku se také nachází bývalý mlýn, ve kterém je umístěna původní vodní Křiţíkova elektrárna z roku 1888. K dalším památkám patří také Muzeum Jindřichohradecka se světovým unikátem, kterým jsou Krýzovy jesličky. Ve městě také najdeme několik kostelů, z nichţ nejzajímavější je kostel Nanebevzetí Panny Marie, nebo také gotický kostel sv. Jana Křtitele. [8] Muzeum samorostů Jedinečné soukromé muzeum se nachází mezi Stálkovem a Slavonicemi, přibliţně 1,5 km od města Slavonice. V tomto muzeu najdeme více jak 600 kuriózních přírodních exponátů. Majitel muzea samorostů sbírá výtvory přírody jiţ 40 let, poté je opracovává například pomocí sekerky či brusky, a některé z nálezů také ještě lakuje. Muzeum, které se v okolí těší velké oblibě, je navštěvováno nejen českými, ale také zahraničními návštěvníky. [25, 26] Nová Bystřice Město Nová Bystřice bylo zaloţeno v roce 1188. Původně bylo známo jako Fistrize a patřilo rakouskému rodu Zöbingů, od poloviny 13. století pak připadlo Vítkovcům. K největším památkám města patří zámek z roku 1607, který byl přestavěn z původního hradu. Zámek je v současné době veřejnosti nepřípustný. Mezi další památky patří původní gotický kostel sv. Petra a Pavla, jehoţ věţ tvoří dominantu tohoto města. Z dalších památek lze jmenovat i kostel sv. Kateřiny z konce 16. století, nebo také sloup Nejsvětější Trojice z roku 1679. [6]
2.2.2 Kulturní akce Slavnosti na hradě Landštejn Na nádvoří hradu Landštejn se kaţdoročně během hlavní sezony koná několik zajímavých představení, ve kterých se kombinují koncerty s doprovodným programem. Vystupují zde umělci s ukázkou dobových tanců, šermířských vystoupení, či sokolníci s ukázkovými lety dravých ptáků. Programy se pak střídají s vystoupením skupin různých hudebních ţánrů, například keltské, středověké, nebo folkové hudby. [27]
18
Kulturní akce v Dačicích V městě Dačice se kaţdoročně pořádá celá řada kulturních událostí. Mezi nejznámější patří hudebně divadelní festival „ Za Dačickou kostkou cukru“, který tradičně probíhá v červenci. Festival se koná v zámeckém nádvoří a objevují se zde jak profesionální herci a zpěváci, tak i amatérští umělci. Podobnou akcí, na které se ale objevují pouze herecké soubory, je Dačické kejklování, které se koná vţdy v březnu. Dačice jsou proslulé i dechovou hudbou, která se prezentuje na slavnostech dechových orchestrů na konci června. Kromě vystoupení dechové hudby zde účinkují i soubory dačických maţoretek. Z dalších hudebních událostí lze ještě jmenovat Dačické barokní dny, či vystoupení pěvecký souborů, s názvem Dačická cantilena. [28] Kulturní akce ve Slavonicích Město Slavonice pořádá v rámci slavonického léta celou řadu kulturních událostí. Mezi nejznámější patří Slavnosti trojmezí, které se konají na přelomu července a srpna. Jedná se soubor různých divadelních a hudebních vystoupení rozmanitých ţánrů. V druhé polovině září se koná další zajímavá akce, a to tradiční Slavonický jarmark. Zde se kromě tradičního prodeje řemeslných výrobků pořádá řada doprovodných hudebních vystoupení, zejména dechových orchestrů. [29,30] Vyjíţďky parním vlakem Během letní sezony připravují Jindřichohradecké místní dráhy pro návštěvníky speciální vlaky taţené parními lokomotivami z let 1898-1958. Nejvíce parních vlaků projíţdí Českou Kanadou vţdy v měsíci červenec a srpen. Další jízdy tímto technickým unikátem, jsou spolu s doprovodným programem pořádány i během celého roku. Jsou to speciální podzimní, Mikulášské, Silvestrovské, Májové, či Velikonoční jízdy. [39]
19
3 Zákon o památkové péči Národní památkový ústav uvedl seznam nejohroţenějších kulturních památek, které jsou do tohoto seznamu zařazovány v souladu se Zákonem o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. Zámek Český Rudolec je podle údajů z tohoto seznamu památkou od roku 1958, do státního seznamu byl pak zapsán před rokem 1988. [31] V následující části bych se chtěla zaměřit na výběr paragrafů z první a druhé části Zákona o památkové péči, které se konkrétněji týkají této ohroţené kulturní památky. Podle §2, Zákona o památkové péči jsou za kulturní památky povaţovány věci movité a nemovité, za které je kulturními památkami prohlašuje ministerstvo kultury České republiky. Podle tohoto zákona jsou to věci, „které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti…“. Za kulturní památku jsou dále povaţovány i věci, „které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ [32] Podle §7 se kulturní památky evidují v ústředním seznamu, který je vedený odbornou organizací. Tato organizace má také na starosti kontakt s vlastníkem památky, která má být do seznamu zapsána, nebo pokud jiţ za kulturní památku povaţována není. Tento paragraf dále vztahuje povinnosti na vlastníka kulturní památky, který je od změny jejího vlastnictví povinen tuto skutečnosti oznámit organizaci památkové péče ve lhůtě 30 dnů. Paragraf 8, Zákona o památkové péči, ustanovuje podmínky při zrušení prohlášení věci jako kulturní památky. Toto zrušení prohlášení se však týká jen památek, které nejsou podle tohoto zákona prohlášeny za národní kulturní památku. Zrušení prohlášení kulturní památky můţe uskutečnit ministerstvo kultury, a to jen v případě závaţných důvodů. Zrušení prohlášení se pak můţe odehrát pouze na ţádost vlastníka této památky, v to v případě jejího právního zájmu, nebo také z jejího vlastního podnětu. Pokud dojde ke zrušení prohlášení kulturní památky, vyţádá si ministerstvo kultury vyjádření od krajského úřadu a také obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud o zrušení prohlášení neţádá přímo majitel památky, musí být podle tohoto zákona právě tomuto vlastníkovi povoleno se k tomuto zrušení nejen vyjádřit, ale zúčastnit se také jejího ohledání. Ministerstvu kultury je také podle tohoto zákona umoţněno stanovit určité podmínky, za jejichţ případné náklady nese zodpovědnost ten, kdo ţádá o zrušení prohlášení věci jako kulturní památky. Pokud by zrušení prohlášení bylo provedeno na ţádost ministerstva kultury, za náklady pak 20
odpovídá ten, v jehoţ prospěch bylo toto prohlášení zrušeno. Část druhá tohoto zákona, se zabývá péčí o kulturní památky. V §9, který blíţe určuje ochranu a uţívání kulturních památek, jsou uvedeny povinnosti pro vlastníka kulturní památky. Podle tohoto paragrafu je vlastník kulturní památky povinen o tuto památku pečovat, chránit ji a také udrţovat. V případě, ţe vlastník kulturní památky tyto povinnosti neplní, jsou mu vydána opatření a také lhůta, do které musí tyto nedostatky odstranit. V § 11 se dále určují i povinnosti právnických a fyzický osob při uţívání kulturní památky. Pokud by tyto osoby při svém působení narušili stav kulturní památky, můţe jim v tomto případě příslušný orgán určit podmínky, nebo přímo zákaz jejího dalšího působení. Podle §12 je majitel památky povinen ohlásit na příslušný úřad, pokud by poškodil nebo ohrozil kulturní památku, a to bez zbytečného odkladu. V případě poškození nemovité památky, konkrétně stavby, je také povinný tuto skutečnost ohlásit stavebnímu úřadu. V § 14, který se zabývá obnovou kulturních památek, jsou uvedeny povinnosti při obnově památky, při kterých je nutné znát vyjádření příslušného úřadu. Tento úřad potom
ustanoví
závěry,
a
určí
podmínky
týkající
se
konkrétních
úprav
na kulturní památce. Majitel kulturní památky je také povinný projednat její obnovu s organizací státní památkové péče. [32]
21
4 Historie zámku Český Rudolec 4.1 Od vodní tvrze po 19. století První záznamy o panství v Českém Rudolci pochází z poloviny 14. století, konkrétně z roku 1351, kdy měl Pešík z Rudolce odkoupit od svého bratra část rudolecké tvrze. Tato původně vodní tvrz, která je takto uváděna i ve smlouvách, se v roce 1466 dostává do rukou dalšího majitele, Václava z Mařejţe. Ve vlastnictví Václava z Mařejţe pak zůstává do roku 1630, kdy se novým vlastníkem stává Ferrante Coquito. Další záznam o zámku pochází v roku 1710, kdy byl v archivu ve městě Norinberk objeven náčrt přibliţující tvar původního zámku.
V roce 1741, po smrti majitelky zámku Marie
Terezie Trautsohnové a v roce 1795, kdy umírá další majitelka Marie Kateřina Stettnerová se uvádí inventář, ke kterému kromě vnitřního vybavení zámku patřila i kaple a oranţerie. Vybavení zámku se s postupem času rozrůstalo, jak také dokládá úřední odhad, pocházející z roku 1806, z něhoţ je jiţ patrná existence nového zámku, ve kterém se mimo jiné nacházelo 11 pokojů, klenutá šatna, nebo místnost určená pro sluhy a čeleď. V exteriéru zámku pak stáje schopné pojmout 16 koní, dále park, či skleník. [55] Zámek v Českém Rudolci patřil celé řadě majitelů, kteří se zde na konci 18. a v průběhu 19. století často střídali. Zde lze zmínit například rod Daunů či Colloredo-Masfeldů. Dalším významnějším majitelem zámku se stal v roce 1810 ruský šlechtic Řehoř Hrabě Razumovský, který měl se svým dědicem Lvem Razumovským na panství v Českém Rudolci uskutečnit značné stavební úpravy. Zdaleka nejvýznamněji se ale do historie rudoleckého zámku zapsal rod Picchioni, který ho vlastnil od roku 1856, a za kterého také došlo k rapidní změně podoby zámku. Tehdejší majitel, rytíř Michael Anggelo Richter von Picchioni, totiţ nechal po poţáru v roce 1860 zámek přestavit podle vzoru Tudorovské (anglosaské) Novogotiky. Tato stavební přestavba se pak zachovala v téměř nezměněné podobě aţ do současnosti. [42]
4.2 Zámek v přelomu 19. a 20. století Za jednu z nejlepších etap v historii zámku v Českém Rudolci lze povaţovat období od konce 19. století aţ téměř do poloviny století 20., které končí obdobím 2. světové války. V této etapě patřily k zámku upravené zahrady a parky, a proto mohl svou 22
romantickou podobou získat přezdívku „Malá Hluboká“. Díky majiteli zámku a jeho příspěvkům se mohly zlepšit nejen prostory zámku, ale i jeho okolí. Upravována byla stezka mezi Českým Rudolcem a sousedním Penikovem, na které nachází jiţ zmiňovaný Psí hřbitov. Mezi další stavební úpravy zámku patřila i nutná rekonstrukce vodního příkopu, který zde slouţil jako odvodňovací kanál. [43] Zámek v Českém Rudolci se na konci 19. století začíná objevovat na různých malbách i fotografiích. Z těchto dokumentací lze doloţit spíše jen vnější podobu zámku, důkladnější popis interiérů zde ale chybí. Zajímavostí však zůstává zvláštní sběratelská sbírka roku Picchionů, kteří měli podle pamětníků sbírat různé druhy porcelánových záchodových mís. V roce 1891 se zámek dostává k novému majiteli. Po smrti rytíře Angela Pichioniho přebírá panství jeho syn Ludvík Picchioni, který ale zemře bez dědiců v roce 1908. Dědičkou celého panství se proto stane sestra Ludvíka Picchioni, Jana Picchioni a její manţel Kurt Reinharth. Poslední majitel zámku, syn Jany Picchioni a Kurta Reinharta, Arnošt Reinharth, pak vlastní zámek aţ do roku 1945, kdy musí kvůli příslušnosti k nacistické straně narychlo upustit své sídlo a utéct do státu Chile v Jiţní Americe. [43] S odchodem posledního majitele došlo k mnoha událostem, které zámek dovedly k jeho chátrajícímu stavu. Jedna z nejhorších událostí, která je spojena s rapidním poškozením vybavení zámku, souvisí příchodem Rudé armády dne 10. května 1945, kdy došlo k mohutné oslavě konce 2. světové války. Tuto pohromu výstiţně zachycuje zápis z obecní kroniky: „ Francouzští zajatci dovezli z Peníkovského lihovaru sud lihu. Dali napít i ruským vojákům a vodka se stala původcem zkázy v celé vesnici. Opilí ruští vojáci spolu s italskými, jugoslávskými a francouzskými zajatci vtrhli do místního zámku, který velmi důkladně vydrancovali. Škoda se nedá ani odhadnout a jen část vnitřního zařízení odvezl ONV v Dačicích…“ [44]
4.3 Zámek po 2. světové válce Po konci 2. světové války se zámek v Českém Rudolci přeměnil v dočasný lazaret, kdyţ zde
byl
zřízen
infekční
pavilon.
Nemocní
byli
do
zámku
přiváţeni
ze zajateckého tábora, který byl po válce zřízen v lese za Českým Rudolcem, a ve kterém se mělo zdrţovat okolo 100 000 zajatců. Po zrušení infekčního pavilonu jiţ zámek nebyl vyuţíván a připadl na základě vydání Benešových dekretů do rukou státu. 23
Od roku 1946 do roku 1947 se obec Český Rudolec snaţila navrhnout řešení pro nové vyuţití zámku, kdyţ přišla s myšlenou zřídit zde ubytovací objekt s kulturním střediskem, doplněným stanovištěm pro četnickou stanici. Tento nápad ale nebyl státní správou doporučen kvůli vysokým nákladům na provozování. Od roku 1948 ale zámek jako ubytovací zařízení slouţil, kdyţ tato budova připadla do uţívání Československých státních statků a slouţila zaměstnancům i brigádníkům tohoto podniku. Zámek však i pod vedením státních statků potřeboval nutné opravy, kterých se dočkal v roce 1955, kdy byla opravena krytina a zřízeny další místnosti, například prádelna a sušárna. Významný byl pro zámek rok 1958, kdy byl společně se zámeckým parkem a oranţerií prohlášen za chráněnou kulturní památku. V letech 1964 aţ 1969 pak byly zámek a jeho přilehlé objekty přiděleny Semenářskému Státnímu statku v Dačicích. [44] Další záměry na vyuţití zámku se znovu objevily v roce 1969, kdy byl zámek vlastněn Českou Tělovýchovnou Organizací Praha a cestovní kanceláří Sportturist Praha. Podle cílů těchto spoluvlastníků měl být zámek vyuţit jako rekreační a sportovní zařízení. Později se prosazoval návrh přeměnit zámek na penzion, přístupný nejen domácím, ale i zahraničním hostům. Během dalších let se situace výrazněji nezměnila, rekonstrukce zámku zůstala pouze plánem a naopak docházelo k opětovným výzvám k provedení nutných opravných prací, a to kvůli stále zhoršujícímu se stavu tohoto objektu. Výraznější zlom nastal v roce 1972, kdy byl jiţ zámek v majetku Okresního Národního Výboru Jindřichův Hradec, a konkrétně spadal pod obor Sociálních Věcí a Zdravotnictví. Tehdejší plán na vyuţití zámku byl proto s podporou Ministerstva zdravotnictví zaměřen na zřízení domova důchodců. Tato myšlenka byla ale opět o několik let odloţena poté, co se stav zámku v roce 1972 ukázal jako havarijní. Mezitím o tento chátrající objekt projevilo zájem několik dalších uchazečů. Jedním z nich byly v roce 1974 Československé aerolinie a Ţelezniční stavitelství Brno, s cílem zbudovat zde luxusní ubytovací zařízení určené zahraničním návštěvníkům. Dalším pak bylo v roce 1975 i druţstvo JEDNOTA, které uvaţovalo nad přeměnou zámku v rekreační zařízení. Oba tyto záměry ale realizovány nebyly, neboť byl jiţ v roce 1975 přijat projekt pro zřízení domova pro seniory. V roce 1977 se však objevuje další nabídka. Tentokrát je zde zájem ze strany Dopravního podniku města Prahy, a opět se jedná o záměr přeměnit zámek na rekreační zařízení. Mezitím se stav zámku rok od roku zhoršuje a v roce 1983 se informace o jeho chátrajícím stavu dostává i do tisku. Nakonec se zruší i hotový projekt na zřízení domova důchodců, kdyţ jiţ Okresní 24
Národní Výbor nemá pro jeho realizaci dostatek finančních prostředků. Od roku 1984 pak Okresní Národní výbor hledá organizaci, která by zámek převzala a zejména zamezila jeho dalšímu chátrání. [45] Na konci 80. let se o objekt zajímají další subjekty, mezi nimi například i ČSA. Opět se jedná o stejný záměr, přeměnu zámku v rekreační centrum. Ani tento záměr se ale kvůli finančním nedostatkům neuskuteční, od projektu také v roce 1989 nakonec odstupují ČSA. Mezitím je jiţ zámek převedený dalšího vlastníka, na JZD Chýně. Toto druţstvo zde aţ do roku 1991 provádělo rekonstrukci, která částečně zachránila zámek před jeho dalším chátráním. Při této rekonstrukci ale také došlo k výraznějším stavením úpravám, které do jisté míry znehodnotily původní vzhled interiéru a narušily tak původní historickou hodnotu tohoto objektu. Započatá rekonstrukce vedená druţstvem Chýně byla zastavena v roce 1991, kdyţ byl zámek převeden na dalšího vlastníka, firmu Callisto Wood s.r.o. Jisté nesrovnalosti v majetkových vztazích ale v následujících letech vedly k dlouhému soudnímu sporu, který byl v roce 1998 ukončen a zámek připadl do rukou státu. V roce 2001 byl zámek za odhadní cenu 2,5 mil. Kč převeden na obec Český Rudolec, která ho nabídla k odkoupení. V roce 2004 se zámek dostal do rukou společnosti Pragoprojekt a.s., která zde provedla několik potřebných průzkumů pro realizaci nového projektu, přestavby zámku na luxusní hotel. V roce 2005 byl ještě přikoupen přilehlý rybník „Vrzalák“, a sousední anglický park. [46] Od roku 2008 byl opět zámek bez majitele a byl nabízen k prodeji, a to aţ do roku 2009 kdy se jeho majitelem stala společnost Pena plus. a.s. [47]
25
5 Rekonstrukce zámku Český Rudolec V následující části bych se chtěla věnovat rekonstrukci zámku v Českém Rudolci, ve vztahu k budoucímu rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě. Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, zámek se po mnohých historických, stavebních, i soudních útrapách dostal k novému majiteli, akciové společnosti Pena plus se sídlem v Brně. Tato společnost odkoupila zámek se zámeckým parkem a přilehlými objekty od předchozího vlastníka, praţské akciové společnosti Pragoprojekt, kterému se připravené plány na rekonstrukci a vyuţití tohoto objektu nepodařilo uskutečnit. V rámci tohoto obchodu bylo zahrnuto i přikoupení rybníku „Vrzalák“ uprostřed zámeckého parku, který byl v obci také častým místem pořádání různých kulturních akcí. Společnost Pena plus a.s., se ve svých zpracovávaných projektech bude soustředit hned na několik závaţných cílů. Primárně se chce však zaměřit na zámek Český Rudolec, který chce zachránit nejen jako kulturní památku, ale také účelně vyuţít právě pro potřeby rozvoje cestovního ruchu. Kromě zámku se potom jedná o další historické objekty, které patří do areálu zámku. Těmito objekty se rozumí bývalý zájezdní hostinec, nacházející se naproti zámku, dále pak bývalé zemědělské objekty a bývalý pivovar v zámeckém parku. Zpracovávané projety společnosti Pena plus se chtějí zaměřit
také
na
vzájemnou
propojenost
jednotlivých
objektů
v souvislosti
se zkvalitněním sluţeb, přínosem nových pracovních příleţitostí a také navázáním nových partnerství nejen s osobami podnikajícími v cestovním ruchu, ale také městy a občanskými sdruţeními. Společnost v této souvislosti jiţ navázala spolupráci nejen s obcí Český Rudolec, Cickrajov a Peč, ale také s městy Dačice a Slavonice. Dále existuje dohoda s Národním památkovým ústavem a občanským sdruţením Paměti Rudolecka, občanským sdruţením pro podporu jezdecké turistiky, či se Slavonickou renesanční o. p. s. Mezi podnikatele patří Penzion a restaurace Rudolec, Lanový park Landštejn, Jindřichohradecké místní dráhy a. s., Farma Hana Langová v Penikově a „Masáţe Martina“ v Českém Rudolci. Společnost Pena plus se v Českém Rudolci chystá uskutečnit celkem pět projektů, na jejichţ realizaci se také počítá s podporou fondů Evropské unie. Jiţ v loňském byly proto provedeny určité kroky. Byly zpracovány projekty na vyuţití zámku a zajištěno stavební povolení, poté byla předloţena ţádost o dotaci v rámci ROP Jihozápad, která také úspěšně prošla kontrolou, a postoupila do dalších projednávání. Tato ţádost se týkala hlavně tří z pěti
26
zpracovávaných projektů, tedy rekonstrukce zámku, rekonstrukce zemědělské usedlosti a rekonstrukce zájezdního hostince. Na zbylé dva projekty, rekonstrukce hrobky nejvýznamnějších majitelů Picchioni, zámecké oranţerie a také revitalizace zámeckého parku se zřízením naučné stezky, jsou zatím připravovány podklady a architektonické studie. Tři hlavní projekty by měly být vzhledem k nákladům uskutečňovány postupně, a to letech 2011-2013. Zbylé projekty by se pak měly realizovat o něco později, a to v letech 2013-2015. Z hlediska finančních nákladů by se na rekonstrukci všech těchto objektů pouţilo zhruba 295 milionů Kč, včetně DPH. Podle odhadovaných nákladů by bylo na rekonstrukci zámku vynaloţeno 200 mil. Kč, na rekonstrukci bývalého zájezdního hostince 45 mil Kč a na rekonstrukci bývalého pivovaru 45 mi. Kč. Na ostatní projekty, čili rekonstrukci hrobky a oranţerie by náklady činily 3 mil. Kč, revitalizace zámeckého parku by pak zabrala 2 mil. Kč. Vyuţití těch objektů by mělo také přinést nová pracovní místa. V budoucím zámeckém hotelu by se jednalo o místa pro minimálně 29 osob, v cyklopenzionu a agropenzionu by nová pracovní místa zabrala 9,2 a 3,2 přepočtených úvazků. [38,49-54] Hlavní zpracovávané projekty společnosti Pena plus na vyuţití těchto objektů pro účely cestovního ruchu jsou následující:
5.1 Zámecký hotel Hlavním cílem projektu je přeměnit zámek na 4* hotel se sportovně rekreačním zázemí, welness sluţbami, kongresovým sálem a zařízením TIC. Výstupy:
celkem 100 lůžek (29 pokojů, 16 apartmánů, z toho 3 pro ZTP) s bezdrátovým internetem
stravovací provozy (restaurace 30, kavárna 30, salonek 20, letní terasa 20 míst, lobby bar, sport bar a diskrétní salonek ve věži – celkem 40 míst),
3 kongresové sály (celkem 162 míst),
wellness a relax centrum (bazén 50 m2, vířivka, sauna, fitness, masáže, beauty and care procedury, solná jeskyně),
venkovní sportoviště (1x univerzální hřiště pro míčové sporty, 1x víceúčelové hřiště se třemi sportovními plochami, v zámeckém parku 4x15m plocha na pétanque a kroket či badminton) 27
půjčovna sportovních potřeb – míčové sporty, nordicwalking hole
cykloslužby – servis, úschovna i půjčovna jízdních kol 30 ks
venkovní dětské hřiště s 5 herními prvky
návštěvnické centrum (obdoba Turistického informačního centra) [51]
5.2 Zemědělská usedlost Vicanovna Hlavním cílem projektu je rekonstrukce bývalého zámeckého pivovaru, zvaného „Vicanovna“ na 3* bezbariérový Agropenzion Vicanovna, který bude vhodný pro agroturistiku, hippoturistiku, ustájení koní a hippoterapii. Výstupy:
10 mezonetových apartmánů + 1 klasický apartmán, celkem 28 lůžek (+ možné přistýlky)
kuchyně a klub (seminární či společenská místnost), kapacita 40 osob
tělocvična (rehabilitace, společenské aktivity, herna pro děti), kapacita 40 osob
služby pro cyklisty a lyžaře (půjčovna, úschovna, servis a mytí jízdních kol, úschova lyží)
odvoz a přeprava zavazadel pro cyklisty, doplňkový prodej map atp.
certifikované služby – Penzion 3* a služby „Cyklisté vítáni“
hipoturistické služby (ustájení koní, projížďka na koních, vyjížďka kočárem, v zimně na saních)
služba hipoterapie (pro skupiny osob)
parkoviště 15 míst (z toho 2 ks ZTP), bezdrátový internet
nová pracovní místa 3,2 přepočteného úvazku [53]
5.3 Cyklopenzion Hlavním cílem projektu je rekonstrukce bývalého zájezdního hostince na 3* cyklopenzion, s restaurací pro cyklisty a turisty, dále zřízení vlastního minipivovaru, a společenského sálu s kapacitou 120 míst. Výstupy:
ubytování, celkem 34 lůžek, pokoje i apartmány s kuchyňkou, bezdrátový internet
restaurace: 45 míst, gastronomické speciality
minipivovar: produkce až 200 hl/rok, vlastní značka piva
společenský sál: 120 míst, max. 150 míst (spojeno s restaurací) 28
cykloslužby: úschovna, nářaďovna, myčka a půjčovna jízdních kol, kapacita 30 ks
certifikované služby – Penzion 3* a „Cyklisté vítáni“
nová pracovní místa - 9,2 ks přepočtených úvazků
vlastní pořádané společenské a gastronomické akce
sdílení služeb „se zámeckým hotelem Český Rudolec“ [52]
5.4 Zámecká hrobka a oranžerie Hlavním cílem projektu je rekonstrukce hroby rodu Picchioni na místním hřbitově, o kterou se jiţ v současné době nikdo nestará. Dalším projektem je i rekonstrukce oranţerie v zámeckém parku, která je v havarijním stavu. Výstupy:
rekonstruovaná šlechtická hrobka
rekonstruovaná zámecká oranžerie [38]
5.5 Revitalizace zámeckého parku Hlavním cílem projektu je obnovení zámeckého parku v původním francouzském stylu, který zůstane pro i pro širokou veřejnost přístupný. Projekt se zaměří na dendrologický průzkum, výsadbu nových stromů a ozdravení současných porostů, dále na obnovení místního potoka a částečnou úpravu rybníku, vsazením laviček a vybudováním chodníčků. V neposlední řadě se pak projekt zaměří na zřízení historické naučné stezky. Výstupy:
revitalizovaný zámecký park, vodními plochami, 25 000 m2
obnovený parkový altán, parkové chodníčky s lavičkami
instalovaná historická naučná stezka [54]
29
6 Sportovní aktivity V následující kapitole bych se chtěla soustředit na sportovní aktivity této oblasti. Ačkoliv bude hotel nabízet široké spektrum poskytovaných sluţeb, nepředpokládá se, ţe by návštěvníci trávili čas pouze v hotelu a jeho blízkosti. Tuto část bych proto chtěla věnovat moţnostem, které tato oblast nabízí a dokázat, ţe i v této lokalitě je pro návštěvníky dostatečné mnoţství nabídek pro aktivní vyuţití volného času. Současně bych také chtěla navrhnout konkrétní fakultativní výlety do okolí Českého Rudolce. Východiskem pro sportovní aktivity jsou zde sluţby, které budou hotel a jeho přilehlé objekty nabízet, coţ je v tomto případě zejména půjčovna sportovních potřeb.
6.1 Cyklotrasy Prvními moţnosti, kterým bych se zde chtěla věnovat, jsou cyklotrasy. Primárně bych ale zmínila samotnou polohu Českého Rudolce, která se nachází zhruba 2,5 km od hlavního tahu mezi Jindřichovým Hradcem a Dačicemi. Díky této skutečnosti jsou na rozdíl od jiných obcí v této oblasti návštěvníci ušetřeni navazovat na cyklotrasy příjezdem po hlavní silnici. V této oblasti mohla být proto označena rozsáhlá síť cyklotras, z nichţ největší hustotu mají cyklotrasy směřující do přírodního parku Česká Kanada, čili západním směrem k Nové Bystřici. Pro větší přehlednost cyklotras vedoucích do prostředí České Kanady slouţí následující turistická mapka.
Obrázek 1Mapa cyklistických tras 1:70 000, zdroj [33]
30
Dalšími jsou pak cyklotrasy označené jiţním směrem k městu Slavonice a státním hranicím s Rakouskem. Z Českého Rudolce je pak moţné vybrat ze tří moţností. Podle [33], jsou to cyklotrasy č. 1241 a 1004 vedoucí výše popsanou trasou, zbylou moţností je cyklotrasa č. 1242 vedoucí na sever k obci Markvarec.
6.1.1 Možnosti cyklistických výletů Nyní bych se jiţ chtěla věnovat konkrétním návrhům cyklistických výletů do okolí Českého Rudolce. Protoţe se v této oblasti nachází dostatek cyklistických tras a tudíţ je zde také poměrně velký počet moţností, chtěla bych se zaměřit na tři návrhy těchto tras. Kaţdá z těchto tří tras je směřována do jiné oblasti a nabízí poměrně velký výběr zajímavých zastávek. Trasa č. 1 První z těchto návrhů je okruh směřující z Českého Rudolce do oblasti Dačické sníţeniny. Jak jiţ bylo popsáno v teoretické části, jedná se na rozdíl od Rudoleckého prolomu o oblast, ve které nenajdeme ţádné značné výškové rozdíly. Tato trasa je tedy vhodná i pro méně zdatné cyklisty. Jedinou obtíţnější překáţkou na trase je překonání větší nadmořské výšky mezi výchozím Českým Rudolcem a Stálkovem, kde se jedná o rozdíl více jak 100 metrů. Trasa tedy vede podle [33] do Slavonic, kde je mezi Stálkovem a Slavonicemi moţná první zastávka, a to zaniklá osada Pfaffenschlag. Tento turistický cíl je volně přístupný celoročně a informace o tomto místě lze najít přímo v místě na informačních tabulích. Další zastávkou před příjezdem do města Slavonice jsou bunkry československého opevnění. Před Slavonicemi lze zmínit ještě soukromé muzeum samorostů. Trasa poté pokračuje městem Slavonice, ve kterém mají návštěvníci hned několik moţností. Kromě klasických objektů by bylo záţitkem navštívit i zdejší podzemí. Směr této trasy dále pokračuje do Dačic. Protoţe se mezi těmito městy nenachází přímá vyznačená cyklotrasa, je nutné zvolit cestu přes Staré Hobzí. Pokud by se cyklisté chtěli na této trase zastavit u dalšího bodu, Montserratu, musí zvolit menší zajíţďku do vesničky Mutná a k cíli pokračovat pěšky po vyznačené zelené trase. Na další zastávce, v Dačicích, si opět návštěvníci mohou vybrat z několika moţností, nejnavštěvovanější památkou je však zdejší zámek. Z Dačic pak trasa pokračuje severně do Kostelního a Zadního Vydří, před kterým se nachází ţidovský hřbitov. Ze Zadního Vydří lze přijet do Mysletic, kde cyklotrasa 31
pokračuje směrem k Mrákotínu. Pro návrat do Českého Rudolce je jediným řešením z této trasy vyjet a opět se napojit v sousední Řečici. Stejný problém nastává za Řečicí, směrem na Volfířov, kde se cyklisté musí opět odchýlit z cyklotrasy přes Šach a Radlici. V Heřmanči se mohou opět napojit na cyklotrasu č. 1242, vedoucí do Českého Rudolce. Podle [33] se podařilo zjistit délku této trasy a také přibliţný čas, který je potřeba k jejímu zvládnutí. Celková délka trasy je 60,4 km za 3,5 hod. Podle [34] mohl být také sestaven přibliţný výškový profil této trasy. Trasa: Český Rudolec- Peníkov- Stálkov- Staré Hobzí-Vnorovice-Hradišťko-DačiceKostelní Vydří-Zadní Vydří-Mysletice-Řečice-Šach-Radlice-Heřmaneč-LipniceMarkvarec-Český Rudolec
Obrázek 2 Výškový profil trasy č. 1, zdroj [34]
Trasa č. 2 Jako další okruh fakultativního výletu jsem zvolila trasu směřující na jih od Českého Rudolce do sousedního Rakouska. Vzhledem k celkově výhodné vzdálenosti výchozího místa a rakouských hranic by bylo jistě škodou tuto příleţitost nevyuţít. Tomuto faktu pak nahrává členství České republiky v Schengenském prostoru, takţe jiţ není překročení sousedních hranic problémem. Tento okruh začíná v Českém Rudolci, kde se podle [33] cyklisté napojí na cyklotrasu č. 1004, na které se vyhnou prudkému stoupání do obce Stálkov, ale budou po této trase pokračovat přes obec Vlastkovec do Slavonic. Ve Slavonicích je nutné pokračovat po cyklotrase č.17 na hraniční přechod Slavonice-Fratres, kde mohou cyklisté minout pomník vysídlení. Hlavním cílem této trasy je ale město Dobersbeg, do kterého cyklotrasa č. 17 míří. Zde je z kulturních památek moţné navštívit místní zámek. Za městem Dobersberg také začíná území přírodního parku Thaya. Z města Dobersberg je pak moţné pokračovat zpět ke státním hranicím, a to přes Hohenau a Groß-Taxen aţ do Klein-Taxen, kde lze překročit hranici s Rakouskem na turistickém hraničním přechodu Košťálkov- Klein-Taxen. Zde se napojí na cyklotrasu č. 1007a, která 32
pokračuje do Starého Města pod Landštejnem. Na této cyklotrase se při odbočce na trasu č. 1007 nachází velmi vyhledávaná atrakce, a to ohrada bizonů amerických. Ze Starého Města pod Landštejnem mohou cyklisté pokračovat přímou cestou zpět do Českého Rudolce. Nejprve se musí napojit na cyklotrasu č. 1006, kde je opět čeká náročnější stoupání do obce Stálkov, pak je nutné pokračovat po cyklotrase č. 1004, zpět do Českého Rudolce. Celková délka této trasy je 45,4 km. Celková doba jízdy je přibliţně 2,5 hod. Trasa: Český Rudolec-Peníkov-Vlastkovec-Slavonice-Fratres-Dobersberg-HohenauGroß-Taxen- Klein-Taxen-Košťálkov-Staré Město pod Landštejnem- StálkovPenikov- Český Rudolec
Obrázek 3 Výškový profil trasy č. 2, zdroj [34]
Trasa č. 3 Jako poslední cyklistický okruh jsem zvolila trasu procházející přírodním parkem Česká Kanada v kombinaci s vyuţitím dalšího dopravního prostředku. Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, vede touto oblastí jedna ze dvou tras Jindřichohradecké úzkokolejky, konkrétně trasa z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Návštěvníci zámku v Českém Rudolci by si tak mohli zpestřit, a zároveň také zkrátit cestu při moţném výletu do Jindřichova Hradce. Pokud by si tuto kombinaci zvolili, mohou si vybrat jednu z několika ţelezničních zastávek. Nejbliţším bodem je v tomto případě ţelezniční zastávka Kaproun, která je od Českého Rudolce vzdálená přibliţně 10 km. Trasa by tedy z výchozího místa Český Rudolec podle [33] pokračovala po cyklotrase č. 1241 a 1004 do Matějovce. Za Matějovcem je moţné pokračovat po cyklotrase č.1241, nebo zvolit trasu č. 1117 přes Roţnov. Nejlepším řešením je zvolit první z těchto moţností a vyhnout se Roţnovu. U této obce se totiţ nachází druhý nejvyšší bod České Kanady, proto by účastníky čekal náročnější výškový rozdíl. Z Matějovce pak trasa č. 1241 pokračuje do obce Kaproun, ze které se po vyznačené turistické stezce, přibliţně po 1km účastníci dostanou do zmíněné ţelezniční zastávky, odkud jiţ mohou pokračovat po
ţelezniční
trase
vedoucí
částí
České
Kanady do
Jindřichova
Hradce.
33
Jindřichohradecké místní dráhy počítají v letní sezoně a větším zájmem veřejnosti, proto také během hlavní turistické sezony rozšiřují své sluţby. Podle jízdního řádu se jedná zejména o frekventovanější spoje mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí a další sluţby poskytované během přepravy, kterými jsou bufetový vůz a občerstvení v některých z vybraných vlaků. Nezbytnou součástí sluţeb je i přeprava kol, která je moţná aţ do vyčerpání kapacity vozu nebo vlaku. [24] Po příjezdu do hlavního cíle, okresního města Jindřichův Hradec mohou cyklisté z hlavního nádraţí pokračovat po cyklotrase č. 32, po které budou městským parkem s částečným napojením na cyklostezku pokračovat k Balbínovu náměstí, ze kterého se pak nejlépe dostanou k hlavním památkám města. Jak bylo jiţ uvedeno v teoretické části, je Jindřichův Hradec město s dlouhou historií na kulturní památky velmi bohatý. Proto si mohou návštěvníci zvolit a navštívit místní muzeum, které se přímo na Balbínově náměstí nachází. Z muzea je pak moţné pokračovat do Státního hradu a zámku či ke Křiţíkově vodní elektrárně v zámeckém areálu. Pro návrat do Českého Rudolce mohou účastníci zvolit vlastní trasu, při které mohou vyuţít cyklotrasu č. 1241. Pokud by si však návštěvníci chtěli tuto trasu opět zkrátit, vyuţili by sluţeb místních drah a opět se přepravili úzkokolejkou. Pro zpáteční cestu jsem navrhla změnit cílovou zastávku. Výchozí zastávku Kaproun jsem tedy nahradila zástávkou Kunţak-Lomy, ze které lze pokračovat po cyklotrase č. 1119 směrem k Českému Rudolci k osadě Na Jitrách. Trasa dále pokračuje směrem k obci Terezín, do které ale cyklotrasa jiţ vyznačená není. Pokud by se účastníci od této trasy odklonili, pokračovali by po asfaltové silnici přes obec Terezín, Nový Svět a Radíkov do Českého Rudolce. V případě druhé moţnosti by před obcí Terezín navázali na cyklotrasu č. 1115 s napojením na trasu č. 1241 přes Matějovec zpět do Českého Rudolce. Trasa: Český Rudolec- Matějovec- Kaproun- ţel. zastávka Kaproun-Jindřichův Hradec- žel. zastávka Kunžak-Lomy- Na Jitrách- Rožnov- Český Rudolec
Obrázek 4 Výškový profil trasy č. 3, zdroj [34]
34
6.2
Pěší turistika
Oblast v okolí Českého Rudolce je také velmi vhodnou pro pěší turistiku. Na rozdíl od většiny obcí z této lokality, vede z Českého Rudolce hned několik označených pěších tras. Podle [33] jsou to dvě základní turistické trasy, zakreslené v mapách jako modrá a červená trasa. Všechny trasy jsou pak v této oblasti vzájemně propojeny, proto je moţné navázat i na zelenou a ţlutou trasu, které přímo Českým Rudolcem neprocházejí. Speciálně vyznačenou zelenou trasu tvoří naučná stezka „Po stopách lupiče J. G. Grasela.“ Významné turistické trasy v okolí Českého Rudolce jsou opět přehledněji vyznačeny v následující mapě.
Obrázek 5 Mapa pěších tras, 1:70 000, zdroj [33]
6.2.1 Možnosti pěších výletů Modrá turistická trasa Pokud by si návštěvníci Českého Rudolce zvolili jako sportovní vyţití právě pěší turistiku, napojili by se v Českém Rudolci na modrou trasu, která je značena od hlavního kostela, coţ je přibliţně 50 metrů od budoucího zámeckého areálu. Modrá trasa je podle [33] z Českého Rudolce vyznačena přes Landštejn aţ do Nové Bystřice, kde se trasa mění z modré na zelenou a pokračuje směrem k Jindřichovu Hradci. 35
Jako hlavní cílovou zastávku by účastníci pěší turistiky mohli zvolit zříceninu hradu Landštejn, která je od výchozího cíle právě po modré trase vzdálená přibliţně 12 km, coţ je velice přijatelné. Z Landštejna je moţné vybrat z několika pěších tras. Jiţ zmiňovaná modrá trasa vede před Klášter do Nové Bystřice, ţlutá trasa do Jindřichova Hradce a červená do Slavonic. Při návratu do výchozího místa nemusí návštěvníci pouţít pouze jeden směr, ale mohou vyuţít i další modrou trasu, která se odbočuje od hlavní modré pěší trasy mezi Českým Rudolcem a Landštejnem. Tato trasa vede severně a napojuje se před obcí Kunţak na červenou turistickou trasu. Nekratší volbou je se z této modré pěší trasy přibliţně po 7 km odpojit na lesní cestu do Terezína a odtud pokračovat po červené trase přes Radíkov do Českého Rudolce. Celková vzdálenost okruhu je podle výpočtu přibliţně 27 km. Červená turistická trasa Červená turistická trasa prochází dle [33] Českým Rudolcem od Jindřichova Hradce směrem na Dačice, odkud pak pokračuje do města Jemnice. Značení této trasy je tedy vedeno obcí, a proto je moţné po červené trase pokračovat přímo od areálu zámku. Po trase je moţné dostat se hned k několika zajímavým místům. Za obcí Terezín se nachází vyhledávaný rekreační rybník Zvůle,ze kterého pak trasa pokračuje na nejvyšší vrchol České Kanady, Vysoký Kámen. Odtud je moţné z trasy odbočit směrem do Kunţaku, nebo jiţně na hrad Landštejn, kterého je červená trasa značena přes Staré město pod Landštejnem do Slavonic. V případě okruţní trasy se návštěvníci musí opět připojit na modře značenou pěší trasu do Českého Rudolce. Celková délka tohoto okruhu je přibliţně 35 km. Naučná stezka Naučná stezka „ Po stopách J.G. Grasela“, je jednou z několika vyznačených stezek na česko-rakouských hranicích. Celkově je tato naučná stezka vyznačena na sedmi okruzích vedených českými i rakouskými městy a obcemi. Grázlova naučná stezka, vedoucí městem Slavonice má délku 23 km. Ze Slavonic pokračuje do Maříţe, odkud překračuje hranici s Rakouskem a míří do Dobersbergu. Tato trasa má celkem 22 km. Naučná stezka si také vyţádala zvláštní označení. V České republice je tato stezka značena jako ţlutý terč s bílým písmenem „G“, v Rakousku se značí standardním způsobem jako bílo- červený pruh. Grázlova naučná stezka vedoucí ze Slavonic do Českého Rudolce je z vyznačených stezek nejstarší. Stezka tedy vede ze Slavonic 36
směrem na Stálkov, kde se nachází poutní kostel Boţího těla. Dále pokračuje kolem rybníku Velký Troubný ke Graselově sluji. Odtud vede k Schilerrovým kamenům a navazuje na tzv. Menhirovu cestu. Další zastávkou na trase je vodní pila Penikov, Psí hřbitov a Francouzský Kámen. Odtud trasa pokračuje přes Český Rudolec do údolí Bolíkovského potoka a poté Dolního Bolíkova na svůj konečný bod, vlakovou zastávku. [35, 48] I kdyţ není naučná stezka „Po stopách J.G. Grasela vyznačena jako okruţní trasa, lze ji dle [33] kombinovat s dalšími běţnými turistickými trasami. Takto se dá například vybrat okruţní trasa z Českého Rudolce do Dačic. Pokud by návštěvníci přišli po naučné stezce do Slavonic, napojili by se na zelenou pěší trasu, a pokračovali by kolem poutního kostela Monserrat, a dále po vyznačené trase při řece Moravské Dyji aţ do Dačic. Pro zpáteční cestu by navázali na červenou pěší trasu procházející Českým Rudolcem. Délka tohoto delšího okruhu by byla přibliţně 40 km. Při volbě kratšího okruhu s naučnou stezkou by bylo moţné se v Dolním Bolíkově napojit na ţlutou turistickou trasu do Dačic, ze které je moţné do Českého Rudolce opět pokračovat po červené pěší trase. Vzdálenost tohoto kratšího okruhu by byla přibliţně 29 km.
6.3 Běžecké trasy Oblast Českorudolecka nabízí aktivní sportovní vyţití i v zimních měsících. I kdyţ se tato oblast nenachází v horském území, jsou zde dostatečně příznivé podmínky pro milovníky zimních sportů, zejména pak klasického běţeckého lyţování. Lyţařské trasy jsou v této oblasti vyznačovány od roku 2006, kdy byl také v přírodním parku Česká Kanada zahájen provoz běţeckých tras. Trasy, které jsou také od roku 2006 označeny informačními tabulemi, jsou provozovány mezi Českým Rudolcem, Kunţakem, Slavonicemi a Novou Bystřicí. Lyţařské trasy, které spadají pod obec Český Rudolec, jsou vyznačovány krajinou s nadmořskou výškou od 600-700 m. Trasy kolem Českého Rudolce vedou kolem obcí Matějovec, Stálkov, Roţnov a Radíkov. V této oblasti jsou vedeny 4 hlavní běţecké trasy s označením ZTB 01-04, které jsou vzájemně propojeny. Hlavní zimní běţecká trasa směřuje z Českého Rudolce do Stoječína, kde je moţné pokračovat na běţeckou trasu 01-03. Další běţecká trasa míří do obce Radíkov, odkud je moţné napojení na běţeckou trasu 04. Kromě hlavních běţeckých tras vede z Českého Rudolce také běţecký okruh na Vostezy. [36] 37
Délka vybraných úseků běţeckých tras na Českorudolecku: 3 km- přípojka Český Rudolec- Radíkov 5 km- okruh ZTB Český Rudolec- Voztezy- Český Rudolec 3 km- ZBT přípojka Český Rudolec- Stoječín (s připojením na ZBT 03) 2 km- Radíkov, Matějovec- ZBT 04 5 km- Matějovec, Stoječín, Matějovec, ZBT- 03 [36]
Obrázek 6 Mapa běžeckých tras, 1: 70 000, zdroj [36]
6.4 Jezdecké stezky Dalším sportovním vyţitím v této oblasti je turistika na koni. Jak jiţ bylo uvedeno v jedné z přecházejících kapitol, bude zámecký komplex v Českém Rudolci poskytovat kromě klasických sluţeb i sluţby hipoturistické, a to i včetně ustájení koní. Přestoţe je tento druh sportovního vyţití zatím poměrně mladou záleţitostí, najdeme v oblasti Českorudolecka trasy vyznačené pro jezdeckou turistiku. Protoţe jezdecké trasy zatím přímo Českým Rudolcem neprocházejí, je nutné se na stezku napojit v nedalekém Peníkově, který by byl od budoucího agropenzionu vzdálený přibliţně 2 km. 38
Hlavní jezdecké stezky v oblasti Českorudolecka jsou zakresleny v následující mapě.
Obrázek 7 Nákres jezdeckých tras na Českorudolecku, 1:100 000, zdroj [34]
Hlavní trasu pro turistiku na koni tvoří v oblasti Českorudolecka jezdecká stezka z Maříţe do Lánů u Kunţaku. Tato stezka tedy vede z Maříţe a pokračuje přes obec Kadolec směrem ke Starému městu pod Landštejnem. Trasa poté vede lesní cestou ke Graselově sluji a směřuje do obce Penikov, odkud pak pokračuje lesem do Dolního, a posléze Horního Radíkova. Z Horního Radíkova je moţné dostat se kolem Nového Světa do rekreačního kempu Zvůle, odkud trasa pokračuje k Lánům u Kunţaku. Tato jezdecká stezka je značena tak, aby se účastníci pohybovali převáţně zpevněných lesních a polních úsecích. Přesto se však na trase musí setkat i s několika asfaltovými cestami, které z celé trasy zabírají necelé 2 km. Nejdelší asfaltový úsek musí účastníci překonat před osadou Pfafenschlag, coţ je přibliţně 800 metrů. Na tomto úseku jsou také jezdecké stanice. Tyto stanice tvoří výchozí a konečný bod, čili Maříţ a Lány u Kunţaku. Další jezdecká stanice je zřízena v polovině trasy v Peníkově. Délka této jezdecké trasy je 26 km, přičemţ vzdálenost stanice Peníkov je od obou bodů 13 km. [37] 39
Jezdecké stezky jsou v této oblasti vedeny několika směry. Červená jezdecká trasa, která je vedena přes Penikov, pokračuje kolem obcí Lomy, Člunku, Malého Ratmírova, a Dvorečku do Rodvínova, kde se napojuje na zelenou jezdeckou stezku. Jezdecká stezka, která pokračuje jiţně od Penikova, je vedena přes Vlastkovec, Staré město pod Landštejnem a Maříţ do obce Chvaletín. Odtud je moţné pokračovat dvěma směry. První červená jezdecká stezka míří kolem obcí Mutná, Cickrajov, Vnorovice, Jersice a Červený Hrádek do Bohuslavic. Druhá červená jezdecká stezka míří z obce Chvaletín přes obce Janov, Nové Hobzí a Bělčovice do konečného cíle Dešné. [9]
6.5 Sportovní myslivost Oblast Českorudolecka je také velmi vhodným prostorem pro rozvoj sportovní myslivosti. Myslivost jako taková má v této oblasti jiţ mnohaletou tradici. V okrese Jindřichův Hradec, kam také tato obecně oblast spadá, se nachází celkem 163 honiteb. Z tohoto počtu jsou to kromě honiteb i 3 baţantnice, 1 obora pro daňčí zvěř a 1 obora pro jelení, mufloní a daňčí zvěř. Největší počet těchto honiteb, a to celkem 109 je ve vlastnictví mysliveckých sdruţení. Na Dačicku, tedy nejblíţe Českému Rudolci je evidováno celkem 28 honiteb. Celková výměra těchto honiteb je 43,202 ha. Na jednu honitbu z tohoto počtu pak připadá průměrně 1,543 ha. [56] Podle člena mysliveckého sdruţení Český Rudolec, pana Petra Hájka, se v oblasti Českorudolecka vyskytují následující druhy zvěře. Jedná se především o zvěř srstnatou, tedy prase divoké, dále zvěř srnčí, daňčí, mufloní a zvěř vysokou. V menší míře je to zajíc polní a liška obecná. Ze zvěře pernaté se zde vyskytují kachny divoké, polák velký, a husa polní. Z nepůvodní zvěře je to norek americký. Vzácně se zde vyskytuje i vydra říční, a v posledních letech je tato oblast také útočištěm několika orlů mořských.
Lov zvěře za rok 2010-honitba Český Rudolec Jelení Daňčí Mufloní Srnčí Černá Baţanti Kachna divoká
3 1 7 10 46 0 8
Liška
33
Tabulka 1 Lov zvěře v honitbách-Dačicko 2010, zdroj [57]
40
7 Výzkum a metodika výzkumu V následující části bych se chtěla zabývat vlastním průzkumem. Protoţe zámek a přilehlé hospodářské budovy jsou zatím ve fázi projektu, a tudíţ ještě neslouţí potřebám cestovního ruchu, rozhodla jsem se tento výzkum zaměřit nikoliv na návštěvníky, ale na obyvatele oblasti Českorudolecka. Zámek s dalšími budovami by v budoucnu mohl významněji zasáhnout do rozvoje cestovního ruchu v této oblasti, a proto bylo cílem výzkumu zjistit, jak na tuto problematiku nahlíţejí jak obyvatelé Českého Rudolce, tak i ostatní obyvatelé této oblasti, a také majitelé rekreačních objektů. Výzkum byl uskutečněn dotazníkovým šetřením. Předmětem bylo nejprve zjistit, jaký je obecný názor na rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Dále měli respondenti podle svého uváţení posoudit, co je na oblasti nejvíce atraktivní, a co naopak nedostačující. V další části se měli respondenti vyjádřit k budoucímu zámeckému areálu, a také posoudit jak jeho výhody, tak moţné pozitivní nebo negativní důsledky. Účastníci výzkumu měli zejména posoudit budoucí vliv zámeckého areálu na zvýšení návštěvnosti této oblasti, vliv na posílení zaměstnanosti, a také moţné následky působení na přírodní prostředí. V závěru měli respondenti hodnotit kulturní akce jiţ na zámku pořádané, a také toto místo doporučit či nedoporučit jako cíl tuzemské dovolené.
7.1 Výsledky výzkumu Cílem šetření bylo získat 100 dotazníků. V kaţdém dotazníku bylo vytvořeno celkem 18 otázek, z nichţ 4 zjišťovaly údaje o respondentech, jejich pohlaví, věku, dále vztah a případnou délku pobytu v tomto místě. Pro tento výzkum byly pouţity jak uzavřené, tak polootevřené otázky, u kterých mohli respondenti doplnit, nebo vyjádřit vlastní názor. Výzkum probíhal od poloviny února do poloviny dubna tohoto roku. Výzkum byl uskutečněn pomocí internetové sociální sítě ve skupinách zámek Český Rudolec a KD Český Rudolec, na kterých byl umístěn internetový odkaz s dotazníkem, dále pak probíhal kontaktováním osob pomocí e-mailových adres a také osobním dotazováním. Převáţnou většina dotazníků (83%) byla získána pomocí sociální sítě, dalších 5% bylo kontaktováno písemně, a zbytek respondentů (12%) bylo dotazováno osobně. Výzkumu se zúčastnil rovnoměrný počet muţů a ţen. Respondenti se pohybovali ve věkovém rozmezí přibliţně mezi 18 aţ 75 lety, přičemţ převáţná většina (77%) trvale nebo přechodně pobývá přímo v Českém Rudolci. 41
1. Jste zastáncem rozvoje cestovního ruchu v této oblasti? 0%
11%
rozhodně ano
15%
spíše ano spíše ne rozhodně ne 74%
Graf 1: Otázka č. 1 (zdroj: vlastní výzkum)
Na otázku první se celých 89 % respondentů vyjádřilo kladně. 74% dotazovaných jsou jednoznačnými zastánci rozvoje cestovního ruchu v této oblasti, 15% dotazovaných se pak k této moţnosti přiklonilo. Respondentů, kteří vyjádřili spíše nesouhlasně, bylo 11%. Naopak nikdo se k tomuto tématu nevyjádřil přímým nesouhlasem.
2. Čím je podle Vás tato oblast nejvíce atraktivní? 9%
přírodní zajímavosti
0% 27%
29%
kulturně -historické památky kulturní akce prostředí vhodné pro myslivost, rybolov sportovní vyţití
9%
24% 2%
prostředí vhodné pro venkovskou turistiku jiné
Graf 2: Otázka č. 2 (zdroj: vlastní výzkum)
Podle dotazovaných nabízí tato oblast nejvíce moţností pro sportovní vyţití, ke kterému se přiklonilo 29% respondentů. Na druhém místě pak respondenti volili přírodní zajímavosti s 27%, které předčily v pořadí třetí odpověď, kulturně-historické památky s 24%. Shodných 9 % odpovědí dostala venkovská turistika a prostředí vhodné pro myslivost a rybolov. Nejméně, a to 2% bylo přiděleno kulturním akcím. 42
3. Co naopak považujete za nedostačující? 3%
špatná dopravní dostupnost
19%
35% 15%
nízká kapacita ubytovacích zařízení nedostatečná propagace oblasti stav některých památek v oblasti nedovedu posoudit
28%
Graf 3: Otázka č. 3 (zdroj: vlastní výzkum)
Podle respondentů je v této oblasti největším nedostatkem stav některých památek, které volilo 35% dotazovaných. Dalším velkým nedostatkem je nedostatečná propagace oblasti s 28%. Jako další nedostatek byla zvolena špatná dopravní dostupnost, která dostala 19% odpovědí a nízká kapacita ubytovacích zařízení s 15%. Zbylé 3% respondentů tyto nedostatky nedovedlo objektivně posoudit.
4. Souhlasíte s využitím zámku v Českém Rudolci k účelům cestovního ruchu? 11%
souhlasím s hotelem
4%
9%
zachovat v současném stavu a nevyuţívat
76%
vyuţít k jiným účelům-např. domov seniorů, dětí vlastní názor
Graf 4: Otázka č. 4 (zdroj: vlastní výzkum)
Budoucímu „zámeckému hotelu“, dalo svůj souhlas celých 76% dotazovaných. Ostatní, čili zbylých 24% respondentů pak hlasovalo pro jiné návrhy. Vyuţít zámek jiným způsobem by chtělo 11% respondentů. Dalších 9% by si pak přálo zámek zachovat v současném stavu a nevyuţívat. Zbylá 4 % pak přišla s vlastním názorem. 43
5. Domníváte se, že by rekonstrukce zámku a dalších objektů pomohla k větší návštěvnosti této oblasti? 8%
0% 3%
rozhodně ano spíše ano spíše ne
30% 59%
rozhodně ne nemám zájem o více turistů
Graf 5: Otázka č. 5 (zdroj: vlastní výzkum)
O tom, ţe by rekonstrukce zámku pomohla k větší návštěvnosti této oblasti, je přesvědčeno 59% dotazovaných. Dalších 30 % se vyjádřilo spíše kladně. Podle 8% respondentů by rekonstrukce zámku větší návštěvnosti spíše nepomohla. K otázce se vyjádřilo i 3% respondentů, kteří by větší přírůst turistů v této oblasti určitě nechtěli.
6. Využil/a byste služeb, které by v budoucnu zámecký hotel nabízel? (např. hřiště, welness centrum, atd.) 3%
18%
24%
rozhodně ano spíše ano-podle ceny sluţeb spíše ne rozhodně ne
55% Graf 6: Otázka č. 6 (zdroj: vlastní výzkum)
Většina respondentů se v této otázce také vyjádřila kladně, a to celých 73 %. 18 % z těchto 73 %, by sluţeb budoucího zámeckého hotelu rozhodně vyuţilo, dalších 55 % dotazovaných by také chtělo, ale konečně by se rozhodovalo aţ na základě ceny. 24 % respondentů by sluţeb hotelu spíše nevyuţilo. Nejméně z nich, a to 3 % by sluţeb rozhodně nevyuţilo. 44
7. Vadil by vám případný nárůst turistů v Českém Rudolci? 1%
9% rozhodně ano
45%
spíše ano spíše ne 45%
rozhodně ne
Graf 7: Otázka č. 7 (zdroj: vlastní výzkum)
Případný nárůst turistů v Českém Rudolci by valné většině nevadil. 45% respondentů by příval turistů rozhodně nevadil, dalším 45 % by spíše nevadil. Vyskytly se ale i určité nesouhlasy. Respondentů, kterým by nárůst turistů spíše vadil, bylo 9%. Jednomu respondentovi by pak turisté v Českém Rudolci rozhodně vadili.
8. Mohl by mít nárůst turistů nějaké negativní dopady na přírodní prostředí v okolí Českého Rudolce? 8%
22%
21%
rozhodně ano spíše ano spíše ne
6%
určitě ne nedovedu posoudit 43% Graf 8: Otázka č. 8 (zdroj: vlastní výzkum)
Celých 49% respondentů si nemyslí, ţe by nárůst turistů nějak poškodil přírodní prostředí v této oblasti. Rozhodně se k tomuto nepřiklání 6% respondentů, dalších 43% si tuto domněnku spíše nepřipouští. Podle 21% dotazovaných by nárůst turistů přírodu spíše znehodnotil, podle dalších 8% respondentů pak určitě znehodnotil. Zbylých 22% nedovede tyto následky rozvoje cestovního ruchu objektivně posoudit. 45
9. Mohla by rekonstrukce zámku a dalších objektů přilákat více návštěvníků ze zahraničí? (zejména z Rakouska) 1%
9% rozhodně ano
12% 47%
spíše ano spíše ne rozhodně ne nedovedu posoudit
31%
Graf 9: Otázka č. 9 (zdroj: vlastní výzkum)
Valná většina se domnívá, ţe by budoucí zámecký hotel mohl přilákat zahraniční návštěvníky. 47% dotazovaných se vyjádřilo rozhodně pro tuto myšlenku, dalších 31 % pak odpovědělo spíše ano. 12% respondentů se domnívá, ţe by větší zahraniční návštěvnosti budoucí hotel nepřispěl, podle 1% by pak rozhodně nepřispěl. Zbylých 9% odpovědí neumí budoucí zahraniční návštěvnost posoudit.
10. Myslíte si, že by rekonstrukce zámku mohla posílit zaměstnanost v Českém Rudolci a okolí? 7%
3% 5%
rozhodně ano 51%
spíše ano spíše ne
rozhodně ne
34%
nedovedu posoudit
Graf 10: Otázka č. 10 (zdroj: vlastní výzkum)
Nadpoloviční většina respondentů, a to 51% se domnívá, ţe by budoucí zámecký hotel rozhodně pomohl posílit zaměstnanost v této oblasti. Ostatních 34 % se k tomuto spíše přiklání, 7% dotazovaných spíše ne, a 3% rozhodně ne. Zbylých 5% respondentů toto opět nedokáţe objektivně posoudit. 46
11. Souhlasil/a byste s případným vybudováním nějaké atraktivity v okolí Českého Rudolce? (např. golfového hřiště) 24%
18% rozhodně ano spíše ano spíše ne
27%
rozhodně ne
31%
Graf 11: Otázka č. 11 (zdroj: vlastní výzkum)
Odpovědi na tuto otázku byly vyváţené. Nakonec se ale nadpoloviční většina respondentů k vybudování golfového hřiště nebo jiné atraktivity vyjádřila záporně. Rozhodně pro se vyjádřilo 18% dotazovaných. Ostatních 31% respondentů se vyjádřilo spíše pro tuto myšlenku. Jasný nesouhlas vyjádřilo 24 % dotazovaných. Zbylí respondenti, a to 27%, se pro tento návrh vyjádřili spíše nesouhlasem.
12. Zúčastnil/a jste se některé z akcí pořádané na zámku v Českém Rudolci?
41% ano 59%
ne
Graf 12: Otázka č. 12 (zdroj: vlastní výzkum)
Kulturních akcí, které v loňském roce pořádala na zámku v Českém Rudolci společnost Pena plus, se zúčastnila nadpoloviční většina respondentů, a to 59%. Ostatní respondenti, čili 41% se pak ţádné z konaných kulturních akcí nezúčastnili.
47
13. Jak je hodnotíte? 36% 41%
velmi dobré
dobré očekával/a jsem víc ztráta času 0%
nezúčastnil/a jsem se 2%
21%
Graf 13: Otázka č. 13 (zdroj: vlastní výzkum)
Respondenti, kteří se některé kulturních akcí na zámku v Českém Rudolci zúčastnili, je ve velké většině hodnotili kladně. Jako velmi dobré je ohodnotilo 36 % dotazovaných, dalších 21% dotazovaných je ohodnotilo jako dobré. 2% respondentů pak od těchto akcí očekávalo víc. Za „ztrátu času“ je pak z dotazovaných nepovaţuje nikdo.
14. Doporučil/a byste oblast Českorudolecka a obecně České Kanady jako cíl tuzemské dovolené? 5% 0%
23%
rozhodně ano spíše ano spíše ne 72%
rozhodně ne
Graf 14: Otázka č. 14 (zdroj: vlastní výzkum)
Podle respondentů se oblast Českorudolecka a obecně také České Kanady ukazuje pro místo tuzemské dovolené jako velmi vhodnou. Tuto oblast by jako cíl dovolené určitě doporučilo 72% dotázaných, dalších 23% se k této moţnosti také spíše přiklání. 5% respondentů by tuto oblast spíše nedoporučilo. O tom, ţe by tato oblast nebyla pro tuzemskou dovolenou vhodná, není přesvědčen nikdo. 48
15. Jak dlouho již v tomto místě bydlíte? 2%
7% do 1 roku
33%
do 10 let
22%
do 20 let do 30 let nad 30 let nebydlím zde
11% 25%
Graf 15: Otázka č. 15 (zdroj: vlastní výzkum)
Do tohoto výzkumu se zapojili respondenti, kteří v Českém Rudolci bydlí jak krátce, tak i většinu svého ţivota. 2% respondentů pobývá v Českém Rudolci po dobu kratší neţ 1 rok, do 10 let zde pobývá 7% dotazovaných. Dalších 22% respondentů zde ţije do 20 let. Největší skupinou respondentů, a to 25%, ţije v Českém Rudolci do 30 let, nad 30 let je to pak 11%. Respondentů, kteří v přímo v Českém Rudolci nebydlí, bylo 33%.
16. Jaký je váš vztah k Českému Rudolci? mám zde trvalé bydliště
23%
jsem vlastníkem rekreačního objektu 10%
jiný 67%
Graf 16: Otázka č. 16 (zdroj: vlastní výzkum)
Z dotazovaných účastníků výzkumu má v Českém Rudolci trvalé bydliště 67%. Dalšími pak byli i majitelé rekreačního objektu v Českém Rudolci, kterých bylo 10%. Zbylých 23% byli pak respondenti, jejichţ vztah k tomuto místu je jiný, neţ výše uvedený. 49
17. Pohlaví respondentů
48%
muţ 52%
ţena
Graf 17: Otázka č. 17 (zdroj: vlastní výzkum)
Do výzkumu se zapojil téměř vyváţený počet muţů a ţen. Nepatrnou převahu zde však měli muţi, kterých bylo 52%. Ţen se tedy zúčastnilo o 4% méně, a to celkem 48%.
18. Věkové složení respondentů 4% 2% 0%
9% do 20 let
20%
21-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let
12% 53%
66-75 let nad 75 let
Graf 18: Otázka č. 18 (zdroj: vlastní výzkum)
Věkové sloţení respondentů bylo různorodé. Nejvíce odpovědí však bylo od respondentů, jejichţ věk se pohyboval od 21 do 35 let. Těchto respondentů bylo celkem 53%. Další početnější věkovou skupinu tvořili respondenti ve věku od 46-55 let, kterých bylo 20%. Za nimi následovala skupina 12% respondentů ve věkové hranici 36-45 let. 9% odpovědí tvořila skupina respondentů ve věku do 20 let. Jednu z nejmenších skupin byla ve věku od 56-65 let, kterých byly 4%. Zbylá 2% respondentů byla skupina od 66-75 let. Ve věku nad 75 let se výzkumu nezúčastnil nikdo. 50
7.2 Zhodnocení výzkumu Podle zjištěných poznatků z výzkumu tedy vyplívá, ţe většina respondentů (89%) se přiklání k rozvoji cestovního ruchu, coţ je velice pozitivní zjištění. Po vyjádření respondentů k další otázce se zjistilo, ţe tato oblast je nejvíce ceněna pro své sportovní vyuţití, přírodní a kulturně historické památky, coţ je také pro rozvoj cestovního ruchu velmi podstatné. Na druhé straně si ale respondenti nedomnívají, ţe by se v této lokalitě konalo velké mnoţství kulturních akcí. Toto zjištění můţe být impulsem pro společnost Pena plus, která má v zámeckém areálu dostatečné prostory pro vyuţití této příleţitosti, a mohla by pak pořádat více kulturních a společenských akcí. V loňském roce jiţ na zámku v Českém Rudolci společnost Pena plus s ostatními partnery pořádala několik kulturních tematických slavností, mezi nimi byla i např. bojová ukázka konce 2. světové války v Českém Rudolci v roce 1945. V rámci těchto slavností byly zpřístupněny interiéry zámku, o které byl obrovský zájem veřejnosti. Z výsledku tohoto výzkumu vyplívá, ţe ze zúčastněných osob je převáţná většina hodnotila velmi kladně. Společnost Pena plus jiţ také pro letošní rok chystá opět podobné kulturní slavnosti na zámku v Českém Rudolci pořádat. Z dalších výsledků je známo, ţe jedním z největších nedostatků je kromě špatného stavu některých památek a špatné dopravní dostupnosti také nízká kapacita ubytovacích zařízení. Společnost Pena plus se bude podílet jednak na záchraně zámku jako jedné z nejohroţenějších památek v naší zemi, ale také ostatních tří objektů, které sice nejsou zapsané jako kulturní památky, ale historickou hodnotu bezesporu mají. O tom, ţe by budoucí „zámecký areál“ významněji přispěl ke kapacitě ubytovacích zařízení v této oblasti, jiţ nelze pochybovat. Co by však ještě společnost Pena plus mohla do jisté míry ovlivnit, je v pořadí další uváděný nedostatek, a to propagace této oblasti. Na svých stránkách by totiţ mohla vytvořit sekci, ve které by tuto oblast propagovala. Podle zjištěných informací, vyjádřila většina respondentů (76%) souhlas s rekonstrukcí zámku pro účely cestovního ruchu. Kdyţ bych z této skupiny vyprala přímo obyvatele a majitele rekreačních objektů v Českém Rudolci, jsou výsledky také povzbuzující. Z 67% dotazovaných občanů souhlasilo s budoucím hotelem 55%, majitelů rekreačních objektů by souhlasila polovina, čili 5%. Tato skupina dotazovaných se také vyjádřila k moţnému nárůstu turistů v Českém Rudolci. Převáţná většina z nich by návštěvníky uvítala. Z 67% dotazovaných občanů Českého Rudolce by problém s turisty rozhodně 51
nemělo 30% z nich, dalším 32% by turisté spíše nevadili. Jen malá část dotazovaných, a to 5% se domnívá, ţe by jim případní turisté v Českém Rudolci spíše vadili. Další zajímavé závěry přinesla otázka s vyuţitím sluţeb, které by budoucí zámecký areál poskytoval. Jak také uvedl jeden z jednatelů společnosti pena Plus, Ing. Michal Okřina, budou moci tyto sluţby vyuţít i ti, kteří přímo v zámeckém areálu ubytováni nebudou. Protoţe se v Českém Rudolci nenachází ţádné sportovní centrum a nejsou zde poskytovány ani sluţby, které by byly nabízeným sluţbám hotelu podobné, můţe to bezesporu přinést nové příleţitosti pro vyuţití volného času občanů, a to jak aktivním, tak v např. v podobě welness centra pasivním způsobem. Opět jsem zde zhodnotila zájem občanů a majitelů rekreačních objektů v Českém Rudolci, kteří budou mít zámecký areál nejblíţe. Z této skupiny by sluţby rozhodně vyuţilo 13% obyvatel Českého Rudolce, dalších 40% by se konečně rozhodovalo aţ na základě ceny. Z této skupiny by pak 14% tyto sluţby spíše nevyuţilo. Naopak nebyl zde nikdo, kdo by budoucí nabízené sluţby rozhodně vyuţít nechtěl. Jedny z dalších zajímavých zjištění přinesly otázky týkající se moţného vlivu budoucího zámeckého areálu na návštěvnost a zaměstnanost v této oblasti. Podle 89% dotazovaných by se po rekonstrukci zámeckého areálu mohla zvýšit návštěvnost této oblasti, a to nejen ze strany domácích, ale také zahraničních návštěvníků, coţ předpokládá celých 78% dotazovaných. O tom, ţe by tento záměr mohl posílit zaměstnanost, je buď částečně, nebo úplně přesvědčeno 85% dotazovaných. Respondenti byli také nakloněni i návrhu na případné vybudování nějaké atraktivity, kde bylo jako příklad uvedeno golfové hřiště. Nakonec se ale nadpoloviční většina vyjádřila proti tomuto návrhu. Řešením této situace by mohlo být vyčlenění části zámeckého areálu pro minigolf, nebo navázání spolupráce s majiteli golfového hřiště v Nové Bystřici. Ve svém šetření jsem chtěla také zjistit případné negativní dopady cestovního ruchu pro tuto oblast. Vycházela jsem zde z poznatků, které se objevovaly v médiích, a upozorňovaly na negativní dopady působení cestovního ruchu v chráněných oblastech, např. v národních parcích, které byly nárůstem turistů poškozovány. Protoţe se v této oblasti nachází přírodní park Česká Kanada, zajímaly mě i názory na toto téma. Z respondentů se ale téměř polovina (49%) nedomnívá, ţe by mohl mít nárůst turistů nějaké negativní dopady. Negativní vliv na přírodní prostření pak připouští jen část 52
(29%) účastníků výzkumu. Zda bude mít nárůst turistů nějaké negativní dopady na přírodní prostřední, ukáţe aţ budoucnost. Důleţité je ale to, aby si kaţdý návštěvník udrţel určité ekologické uvědomění a záměrně neznehodnocoval přírodní prostředí této oblasti. Závěrem této kapitoly lze ještě dodat, ţe tato oblast byla respondenty hodnocena velmi kladně. Protoţe tito dotazovaní zde buď přechodně pobývají, nebo bydlí, a tedy oblast Českorudolecka znají, je pro budoucí rozvoj cestovního ruchu určitě dobré, ţe právě tuto oblast posoudili jako vhodné místo pro volbu tuzemské dovolené.
53
8 SWOT analýza Následující část se zabývá SWOT analýzou budoucího „zámeckého areálu“ a jeho postavením v oblasti Českorudolecka. Jedná se o určení silných stránek (strengths), slabých stránek (weaknesses), příleţitostí (opportunities) a hrozeb (threats). Tato analýza byla provedena jednak podle údajů zjištěných z teoretické části, dále z dotazníkového šetření a také z vlastních poznatků.
8.1 Silné stránky o výhodná poloha budoucího „zámeckého areálu“ na hranici přírodního parku Česká Kanada o dostatek kulturně-historických památek v této oblasti o výhodná poloha oblasti pro moţnosti příhraniční turistiky o Český Rudolec jako vhodné výchozí místo pro cykloturistiku, pěší a lyţařskou turistiku o budoucí dostatečná nabídka základních a doplňkových sluţeb v zámeckém hotelu a přilehlých objektech o dostatečné ubytovací kapacity „zámeckého areálu“ o dostatečná kapacita interiérů a exteriérů pro pořádání kulturních akcí o silná výhoda vůči konkurenčním zařízením v této oblasti díky vzájemné propojenosti jednotlivých objektů a poskytovaným sluţbám o výhodná poloha zámku v obci s rozšířenou působností, kde je existence např. pošty či zdravotnického střediska
8.2 Slabé stránky o nedostatečná propagace oblasti o celkově špatná dopravní dostupnost Českého Rudolce o nevyváţené příleţitosti sportovního vyţití v zimní a letní sezoně 54
o omezení přístupu kulturních památek pouze na letní sezonu o špatný stav některých dalších kulturních památek v této oblasti o absence kulturních zařízení s celoročním provozem v Českém Rudolci o absence přímé návaznosti na jezdecké stezky z Českého Rudolce
8.3 Příležitosti o pořádání dalších kulturních akcí- zámek a jeho přilehlé objekty by se mohly stát novým „ kulturním centrem“ této oblasti, a to jak v letní, tak v zimní sezoně pro pořádání různých plesů či dalších slavnostních událostí. o nová propagace oblasti-vytvoření informačního portálu oblasti Českorudolecka na internetových stránkách Zámku Český Rudolec dostupné v různých světových jazycích o vytvoření tištěných informačních materiálů pro návštěvníky budoucího „zámeckého areálu“. o rozšíření sluţeb v rámci spolupráce s dalšími institucemi či soukromými osobami o vytvoření vlastních rekreačních programů pro různé segmenty zákazníků o navázání vzájemné spolupráce s rakouskými městy, k zahraniční propagaci této oblasti
8.4 Hrozby o nepředvídatelná ekonomická situace, která by mohla způsobit sníţení poptávky o nepředvídatelnost nových trendů v cestovním ruchu o změna směnného kurzu české koruny oproti euru- posílení české koruny vůči euru by mohlo odradit potenciální zahraniční klienty o moţná preference malých „rodinných“ penzionů před větším zařízením o výskyt sezónnosti-velké rozdíly v návštěvnosti v letní a zimní sezoně
55
9 Návrhy na podporu rozvoje cestovního ruchu 9.1 Návrh na propagaci oblasti Oblast Českorudolecka a obecně také České Kanady, do které Český Rudolec spadá, se potýká se zhoršenou propagací, kterou také v dotazníkovém šetření respondenti volili jako jednu z největších nedostatků této oblasti. Pokud si totiţ do internetového vyhledávače zadáme pojem Česká Kanada, objeví se několik odkazů, které jsou ale podle mého názoru nedostačující. Obsahují sice údaje o České Kanadě, ale nejsou provedeny tak, aby obsáhly všechny údaje důleţité pro rozhodnutí účastníka cestovního ruchu tuto oblast navštívit. Doporučila bych tedy následující řešení, kterým by mohla společnost Pena plus na svých stránkách propagovat tuto lokalitu. V současné době jiţ existuje oficiální stránka této společnosti o zámku v Českém Rudolci, která se s největší pravděpodobností bude po dokončení rekonstrukce objektů upravovat. Doporučila bych, aby se součástí těchto stránek stala i sekce propagující právě oblast Českorudolecka jako atraktivní destinace cestovního ruchu. Tato sekce by pak měla být vytvořena tak, aby se potenciálnímu návštěvníkovi v internetovém vyhledávači zobrazily i pod pojmem Česká Kanada stránky zámku Český Rudolec, coţ by také mohlo ovlivnit jeho konečné rozhodování. Tato informační sekce této oblasti by měla obsahovat jak informace o České Kanadě, tak komplexní informace o celé této oblasti. Důleţité by pak byly údaje zejména o přírodním a kulturním dědictví této oblasti, doplněné poutavými fotografiemi turistických cílů. Součásti by měly být i informace o sportovním a kulturním vyţití. Měly by tedy obsahovat informace o cyklistických, pěších, běţeckých a jezdeckých trasách. Současně by také měly informovat o všech kulturních akcích této oblasti, pořádných během celého roku. Důleţité také je, aby byla tato sekce a obecně celé internetové stránky tohoto zámku dostupné i v ostatních světových jazycích, ve kterých by mezi hlavní patřil německý a anglický jazyk.
9.2 Návrh informačního letáku Součástí sluţeb, které budou zákazníkovi v budoucím „ zámeckém areálu“ nabízeny, by měly jistě patřit i tištěné informace, které by návštěvníkovi poskytly ucelené informace o této oblasti. Proto bych zde navrhla vytvoření informačních letáků 56
či broţur, které by měli návštěvníci k dispozici. Tyto tiskoviny by pak mohli návštěvníci obdrţet při svém přihlášení v recepci hotelu či penzionu, nebo by mohly být připravené pro hosty přímo v jejich pokojích. Důleţité je, aby opět poskytly informace o nejdůleţitějších turistických cílech v této oblasti, dále by pak měly zahrnout i méně známé cíle z oblasti Českorudolecka. Součástí tištěných letáků či broţur by měly opět být i informace o volnočasových aktivitách, čili informace o cyklistických trasách, pěších, běţeckých trasách apod. Měl by zde objevit i návrh na různé trasy, např. návrh výletu pro cyklisty se znázorněním výškového profilu trasy a informacemi o zajímavých bodech úseku. Vše by mělo být doplněno přehledným seznamem o moţnostech zapůjčení různých sportovních vybavení, které bude mít budoucí hotel k dispozici. V tomto případě by se jednalo o zapůjčení jízdních kol, nebo např. nordicwalking holí v případě pěších tras apod. Mezi další informace by měly opět patřit i informace o nejdůleţitějších kulturních akcích této lokality se stručným popisem a datem konání.
9.3 Rozšíření a navázání nové spolupráce Budoucímu „zámeckému areálu“, by se v rámci zkvalitnění či rozšíření sluţeb nabízelo několik nových řešení. Jako jednu z prvních bych zde navrhla moţnou spolupráci s dosavadními partnery. Jak jiţ bylo uvedeno v jedné z předchozích kapitol, má v současnosti společnost Pena plus domluvenou spolupráci s podnikateli v cestovním ruchu, městy i dalšími institucemi. Spolupráce s těmito subjekty by mohla spočívat jak ve vzájemné propagaci, tak i ve výpomoci při zajišťování různých kulturních či společenských akcí, k jejichţ konání by společnost Pena plus mohla propůjčit své prostory. Další spolupráce by se pak mohla týkat i zajištění vstupenek na různé kulturní akce pořádané mimo zámek Český Rudolec. Společnost Pena plus by tedy v rámci svých sluţeb mohla rezervovat vstupenky pro své zákazníky, např. na hudební festivaly, či jiné společenské akce. Podobná spolupráce by mohla probíhat i s dalším subjektem, se
kterým
má
společnost
Pena
plus
uzavřenou
spolupráci,
a to s Jindřichohradeckými místními drahami. Budoucí zámecký hotel by tedy mohl provádět rezervaci míst na vyjíţďky historickým parním vlakem Českou Kanadou, které jsou velmi vyhledávanou turistickou atrakcí. Takovéto sluţby by mohly být nabízeny jak samostatně, tak v rámci celých rekreačních programů, které se chystá budoucí „zámecký areál“ poskytovat.
57
Dalším rozšířením sluţeb by mohlo být navázání spolupráce s dalšími subjekty či osobami. Jako velmi příhodné by se zde jevilo navázání spolupráce s majitelem rybníka, který se nachází přímo u budoucího zámeckého areálu. Společnost Pena by pak v rámci svých sluţeb mohla poskytovat povolenky k lovu ryb, a případně ještě rozšířit své sluţby o půjčovnu rybářských potřeb. Pro další rozšíření sluţeb bych zde navrhla i navázání spolupráce s místním, či jiným mysliveckým sdruţením této oblasti. Společnost Pena plus by v tomto případě mohla od mysliveckého sdruţení zajišťovat pro drţitele zbrojního průkazu povolení k odstřelu zvěře. Spolupráce by probíhala tak, ţe by společnost Pena plus na svých stránkách nabízela tuto moţnost, čili sportovní myslivost. Případným zájemcům, a zároveň drţitelům zbrojního průkazu by byl poté umoţněný odstřel zvěře v doprovodu člena mysliveckého sdruţení.
58
10 Závěr Předmětem této práce byla charakteristika předpokladů pro moţný rozvoj cestovního ruchu související s rekonstrukcí zámku a jeho přilehlých objektů v Českém Rudolci. Základní charakteristika byla provedena na základě zhodnocení přírodních a kulturněsprávních předpokladů, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu nejpodstatnější. Ze zjištěných poznatků tedy vyplívá, ţe oblast Českorudolecka má pro další rozvoj cestovního ruchu velký potenciál. Nabízí se zde jak přírodní bohatství, tak dostatečný počet kulturních památek, jakoţto i velmi čistá lokalita přírodního parku České Kanada. Kromě těchto předpokladů má tato lokalita i značný potenciál pro sportovní vyţití, zejména cykloturistiku, pěší, jezdeckou turistiku a běţecké lyţování. Většina těchto tras buďto prochází, nebo je vedena přímo z Českého Rudolce, kde se také zámek a jeho přilehlé objekty nacházejí. Bakalářská práce se dále zaměřila na budoucí „zámecký areál“ v Českém Rudolci, který bude v dalších letech rekonstruován. Hlavní pozornost se zde zaměří na rekonstrukci zámku, známého také pod pojmem „Malá Hluboká“. Jak bylo zjištěno, tento zámek patří díky své bohaté a dlouhé historii k významným památkám České republiky, proto by jeho další chátrání, znamenalo nevyčíslitelnou škodu. Tato kulturní památka, která je také zapsaná do seznamu nejohroţenějších památek v České republice, bude však po mnoha letech dezolátního stavu obnovena a v příštích letech vyuţita pro účely cestovního ruchu. Vyuţití této ohroţené památky a jejích dalších objektů bude provedeno na základě projektu společnosti Pena plus, a.s., která je také vlastníkem všech objektů „zámeckého areálu“. Protoţe bude tento projekt provedený v následujících letech a jistě by mohl zasáhnout nejen do budoucího rozvoje cestovního ruchu v této oblasti, byl proveden výzkum, ve kterém se mohli vyjádřit jak obyvatelé a majitelé rekreačních objektů v Českém Rudolci, tak obyvatelé oblasti Českorudolecka. Na základě výzkumu provedeném pomocí dotazníkového šetření byly zjištěny zajímavé skutečnosti. V první řadě lze připomenout, ţe projekt, který se společnost Pena plus, a.s. chystá v Českém Rudolci uskutečnit, je ve velké většině podporován. Souhlas zde vyjádřilo celých 76 dotazovaných z celkových 100. Podle dalších výsledků dotazníkového šetření by budoucí zámecký hotel a jeho přilehlé objekty mohly zvýšit jak podíl českých tak zahraničních
návštěvníků,
především
návštěvníků
ze
sousedního
Rakouska. 59
Respondenti by ve velké většině jak v Českém Rudolci, tak v celé této oblasti návštěvníky uvítali. Respondenti se také domnívají, ţe budoucí zámecký areál by pomohl nejen k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti, ale také v dalších sférách. Jednou z oblastí, kterou by mohl „zámecký areál“ podpořit je přínos nových pracovních příleţitostí a tudíţ alespoň částečné sníţení nezaměstnanosti. K dalšímu přínosu by patřilo i oţivení kulturního ţivota nejen v Českém Rudolci, ale také v celé této oblasti, jeţ byl také respondenty hodnocen jako nedostačující. Společnost Pena plus, a.s. se o „kulturní oţivení“ této oblasti pokusila jiţ v loňském roce pořádáním několika zámeckých slavností a pořádání podobných kulturních akcí chystá i v letošním roce. Společnost by se mohla v dalších letech chopit příleţitosti a zaujmout pozici nového „kulturního centra“ v této oblasti a pořádat různé společenské akce nejen v letní, ale i zimní sezoně. Kromě kulturních akcí budou přínosem i nově poskytované sluţby nejen pro ubytované návštěvníky, ale i širokou veřejnost, která v dotazníkovém šetření o nové sluţby zájem rozhodně projevila. Je však důleţité, aby byly tyto sluţby cenově dostupné. Zdá se, ţe budoucí „zámecký areál“ by mohl mít pro rozvoj cestovního ruchu vše potřebné, ač uţ jde o jeho samotné umístění, či nabídku poskytovaných sluţeb. I přesto se zde nabízí moţnosti dalšího rozvoje. V první řadě je to zejména vytvoření nového informačního portálu o této oblasti, která se také v dotazníkovém šetření jevila jako nedostatečná. Další moţností je potom rozšíření sluţeb ve spolupráci se stávajícími partnery a navázání nových partnerství v oblasti propagace a nových sluţeb. O tom, jak „zámecký areál“ ovlivní cestovní ruch v této oblasti, ukáţou aţ následující roky. Jiţ teď je ale nutné si přiznat, ţe vyuţití zámku a jeho přilehlých objektů k účelům cestovního ruchu je prakticky nejlepším a jediným reálným. I kdyţ by 4 respondenti z celkových 100 chtěli zámek vyuţít jako klasickou kulturní památku, čili jako zámek s prohlídkami, nebo muzeum, dosud se nenašel nikdo, kdo by tuto myšlenku zrealizoval, coţ je určitě pochopitelné. Protoţe by měly být projekty na rekonstrukci zámku a přilehlých objektů k účelům cestovního ruchu dokončeny aţ v roce 2013, a tudíţ ještě nemohou být známy jeho skutečné důsledky na rozvoj cestovního ruchu, mohl by se vliv tohoto „zámeckého areálu“ v cestovním ruchu stát předmětem dalšího zkoumání v bakalářské nebo diplomové práci. 60
11 Seznam použité literatury 1. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská : Dačicko. Slavonicko. Telčsko. Vyd. 1. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. 1072 s. ISBN 80-7275-059-3.
2. KRAFKOVÁ, Eva . Krajinou čertových kamenů : Průvodce Kunžakem a jeho okolím. Vyd. 2. Beroun : MH, 2002. 127 s. ISNB 80-903023-6-X 3. KČT 78. Česká Kanada a Slavonicko : turistická mapa 1: 50 000. Vyd. 1. Praha : Vojenský kartografický ústav š. p., 1992. 1 mapa. ISBN 80-85499-23-1.
4. PÁSKOVÁ, Martina ; ZELENKA, Josef. Cestovní ruch výkladový slovník. Česká Republika : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 5. JIRÁČEK, Jan. Průvodce lesy jižních Čech. Vyd. 1. České Budějovice : KOPP, 1998. 195 s. ISBN 80-7232-008-4. 6. CHROMÝ, Pavel. Jihočeský kraj : Edice průvodce po České republice. Vyd. 1. Praha : Kartografie Praha, a.s., 2003. 158 s. ISBN 80-7011-734-6. 7. KUČEROVÁ, Marie; CHADIMOVÁ, Zdeňka . Vítají vás Dačice. Dačice : Karmelitánské nakladatelství, 1998. 44 s. ISBN 80-7192-012-6. 8. Mapový průvodce Mikroregionem : Jindřichohradecko. Vyd. 1. České Budějovice : Reklamní agentura eF, s.r.o., 2004. 50 s.
9. GEODÉZIE ČS, a.s. Jihočeský kraj-Turistika na koni 1:200 000. Vyd. 2. Praha : Kartografické nakladatelství, 2006. 1 mapa. ISBN 80-7279-509-0.
11.1 Internetové zdroje 10. Pension a restaurace Rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-09]. Česká Kanada. Dostupné z WWW:
. 11. Česká republika. Nařízení jihočeského kraje č. 1/2004. [cit.2010-11-27].In Seznam vydaných právních předpisů kraje. 2004, s. 2. Dostupný také z WWW: <www.krajjihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=3606...0>. 12. Turistik [online]. c2000-2011 [cit. 2010-11-25]. Hadí vrch. Dostupné z WWW: . 13. Info Česko [online]. c2002-2011 [cit. 2010-11-26]. Přírodní památky a rezervace České Kanady. Dostupné z WWW: .
61
14. Pohraničí [online]. c2003 [cit. 2010-11-27]. Kudy vede Graselova stezka. Dostupné z WWW: . 15. Český Rudolec [online]. [cit. 2010-11-26]. Propagační broţura CZ. Dostupné z WWW: . 16. Vodní pila penikov [online]. c2005 [cit. 2011-04-29]. Vodní pila penikov. Dostupné z WWW: . 17. Státní hrad Landštejn [online]. c2003-2011 [cit. 2010-11-25]. Historie. Dostupné z WWW: . 18. Slavonice [online]. 2002-02-06 [cit. 2010-11-27]. Pfaffenschlag- zaniklá středověká osada. Dostupné z WWW: . 19. Wikipedie [online]. 2011-04-08 [cit. 2019-11-27]. Montserrat (Cizkrajov). Dostupné z WWW: . 20. Hrady : Cestujte s přehledem [online]. 2003-12-07 [cit. 2010-11-27]. Kostel Panny Marie Bolestné (Montserrat). Dostupné z WWW: . 21. Turistické informační centrum Slavonice [online]. [cit. 2011-05-01]. Pevnostní areál Slavonice. Dostupné z WWW: . 22. Slavonické podzemí [online]. c2007 [cit. 2011-04-24]. O podzemí. Dostupné z WWW: . 23. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2004-12-08 [cit. 2011-04-03]. Historie města. Dostupné z WWW: . 24. Jindřichohradecké místní dráhy [online]. [cit. 2010-11-26]. Tratě. Dostupné z WWW: . 25. Veľká Epocha [online]. 2007-09-03 [cit. 2011-04-29]. Pohádkový svět samorostů podle Karla Tůmy. Dostupné z WWW: .
26. Turistické informační centrum Slavonice [online]. [cit. 2011-04-23]. Muzeum samorostů- p. Karel Tůma. Dostupné z WWW: .
62
27. Státní hrad Landštejn [online]. c2008 [cit. 2011-05-01]. Kulturní akce. Dostupné z WWW: . 28. Město Dačice [online]. c2010 [cit. 2011-05-01]. Tradiční akce. Dostupné z WWW: . 29. Turistické informační centrum Slavonice [online]. [cit. 2011-05-01]. Slavnosti Trojmezí. Dostupné z WWW: . 30. Turistické informační centrum Slavonice [online]. 2010 [cit. 2011-05-01]. Slavonický jarmark. Dostupné z WWW: . 31. Národní památkový ústav monumNet [online]. c2003-2011 [cit. 2011-03-20]. Nejohroţenější nemovité památky. Dostupné z WWW: . 32. ČR. Zákon č. 20/1987 Sb, o státní památkové péči. In Zákon české národní rady. 1987. Dostupný také z WWW: . 33. Mapy [online]. [cit. 2011-04-20]. Turistická mapa. Dostupné z WWW: . 34. Mapy idnes [online]. [cit. 2011-04-25]. Podrobná mapa ČR. Dostupné z WWW: . 35. Graselova stezka [online]. c2010 [cit. 2011-04-21]. Obecný přehled stezek. Dostupné z WWW: . 36. Český Rudolec [online]. [cit. 2011-04-25]. Zimní lyţařské běţecké trasy. Dostupné z WWW: . 37. Jezdecká turistika : Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky [online]. [cit. 2011-05-01]. Stezka Maříţ- Lány u Kunţaku. Dostupné z WWW: . 38. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Rekonstrukce hrobky a oranţerie. Dostupné z WWW: . 39. Jindřichohradecké místní dráhy [online]. [cit. 2011-05-01]. Parní vlaky. Dostupné z WWW: .
63
40. Jindřichohradecké místní dráhy [online]. [cit. 2011-05-01]. Jízdní rády. Dostupné z WWW: . 41. Turistické informační centrum Slavonice [online]. [cit. 2011-05-01]. Slavonický jarmark. Dostupné z WWW: . 42. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Zámek v letech 1810 az 1864. Dostupné z WWW: . 43. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Romantický zámek v 19. a 20. století. Dostupné z WWW: . 44. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. V péči Státních statků (50. a 60. léta 20. stol). Dostupné z WWW: . 45. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Domov důchodců nebo hotel? 70. aţ 90 léta 20. stol. Dostupné z WWW: . 46. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Snahy o záchranu, 1988 2008 . Dostupné z WWW: . 47. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Nový majitel, záchranné práce (2009). Dostupné z WWW: . 48. Graselova stezka [online]. c2010 [cit. 2011-04-21]. Graselove stezka Slavonice Mapa a popis stezky. Dostupné z WWW: . 49. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Projekty. Dostupné z WWW: . 50. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Partneři. Dostupné z WWW: . 51. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Rekonstrukce zámku. Dostupné z WWW: .
64
52. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Cyklopenzion. Dostupné z WWW: .
53. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Agropenzion Vicanovna. Dostupné z WWW: . 54. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-04-24]. Revitalizace zámeckého parku, naučná stezka. Dostupné z WWW: . 55. Zámek český rudolec [online]. c2011 [cit. 2011-03-20]. Vodní tvrz a barokní zámek. Dostupné z WWW: . 56. Okresní myslivecký spolek Jindřichův Hradec [online]. [cit. 2011-05-11].
Informace. Dostupné z WWW: . 57. Okresní myslivecký spolek Jindřichův Hradec [online]. [cit. 2011-05-11]. Statistika-výsledky lovu. Dostupné z WWW: .
65
Seznam obrázků Obrázek 1 Mapa cyklistických tras 1:70 000.................................................................. 30 Obrázek 2 Výškový profil trasy č. 1 ............................................................................... 32 Obrázek 3 Výškový profil trasy č. 2 ............................................................................... 33 Obrázek 4 Výškový profil trasy č. 3 ............................................................................... 34 Obrázek 5 Mapa pěších tras, 1:70 000 ............................................................................ 35 Obrázek 6 Mapa běţeckých tras, 1: 70 000 .................................................................... 38 Obrázek 7 Nákres jezdeckých tras na Českorudolecku, 1:100 000 ................................ 39 Obrázek 8 Zámek v Českém Rudolci ............................................................................. 70 Obrázek 9 Jeden z bývalých zemědělských objektů ....................................................... 70 Obrázek 10 Zámek v Českém Rudolci .......................................................................... 71 Obrázek 11 Kulturní slavnosti 2010 .............................................................................. 71
Seznam grafů Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf
1: Otázka č. 1 ......................................................................................................... 42 2: Otázka č. 2 ......................................................................................................... 42 3: Otázka č. 3 ......................................................................................................... 43 4: Otázka č. 4 ......................................................................................................... 43 5: Otázka č. 5 ......................................................................................................... 44 6: Otázka č. 6 ......................................................................................................... 44 7: Otázka č. 7 ......................................................................................................... 45 8: Otázka č. 8 ......................................................................................................... 45 9: Otázka č. 9 ......................................................................................................... 46 10: Otázka č. 10 ..................................................................................................... 46 11: Otázka č. 11 ..................................................................................................... 47 12: Otázka č. 12 .................................................................................................... 47 13: Otázka č. 13 ..................................................................................................... 48 14: Otázka č. 14 ..................................................................................................... 48 15: Otázka č. 15 ..................................................................................................... 49 16: Otázka č. 16 ..................................................................................................... 49 17: Otázka č. 17 ..................................................................................................... 50 18: Otázka č. 18 ..................................................................................................... 50
Seznam tabulek Tabulka 1 Lov zvěře v honitbách-Dačicko 2010 ............................................................ 40
66
12 Přílohy Dotazníkové šetření-rozvoj cestovního ruchu v oblasti Českorudolecka 1) Jste zastáncem rozvoje cestovního ruchu v této oblasti? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 2) Čím je podle vás tato oblast nejvíce atraktivní? Přírodní zajímavosti Kulturně-historické památky Kulturní akce Prostředí vhodné pro myslivost, rybolov Sportovní vyţití Prostředí vhodné pro venkovskou turistiku Jiné 3) Co naopak považujete za nedostačující? Špatná dopravní dostupnost Nízká kapacita ubytovacích zařízení Nedostatečná propagace oblasti Stav některých památek v oblasti Nedovedu posoudit 4) Souhlasíte s využitím zámku v Českém Rudolci k účelům cestovního ruchu? Souhlasím s hotelem Zámek by se měl raději zachovat v současném stavu a dále nevyuţívat Zámek by měl být vyuţit k jiným účelům-např. domov seniorů, domov dětí Vlastní názor 5) Domníváte se, že by rekonstrukce zámku a dalších objektů pomohla větší návštěvnosti této oblasti? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nemám zájem o více turistů
67
6) Využil/a byste služeb, které by v budoucnu zámecký hotel nabízel? (např. hřiště, masáže, cykloservis a jiné) Rozhodně ano Spíše ano-podle ceny sluţeb Spíše ne Rozhodně ne 7) Vadil by vám případný nárůst turistů v Českém Rudolci? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 8) Mohl by mít nárůst návštěvníků nějaké negativní dopady na přírodní prostředí v okolí Českého Rudolce? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nedovedu posoudit 9) Mohla by rekonstrukce zámku a dalších objektů přilákat více návštěvníků ze zahraničí? (především z Rakouska) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nedovedu posoudit 10) Myslíte si, že by rekonstrukce zámku mohla posílit zaměstnanost v Českém Rudolci a okolí? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nedovedu posoudit 11) Souhlasil/a byste s případným vybudováním nějaké atraktivity v okolí Českého Rudolce? (např. golfového hřiště) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 68
12) Zúčastnil/a jste se některé z akcí pořádané na zámku v Českém Rudolci? Ano Ne 13) Jak je hodnotíte? Velmi dobré Dobré Očekával/a jsem víc Ztráta času Nezúčastnil/a jsem se 14) Doporučil/a byste oblast Českorudolecka a obecně České Kanady jako cíl tuzemské dovolené? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 15) Jak dlouho již v tomto místě bydlíte? Do 1 roku Do 10 let Do 20 let Do 30 let Nad 30 let Nebydlím zde 16) Jaký je váš vztah k Českému Rudolci? Mám zde trvalé bydliště Jsem vlastníkem rekreačního objektů Jiný 17) Pohlaví Muţ Ţena 18) Věk Do 20 let 21-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66-75 let Nad 75 let 69
Obrázek 8 Zámek v Českém Rudolci (zdroj vlastní)
Obrázek 9 Jeden z bývalých zemědělských objektůbudoucí agropenzion (zdroj vlastní)
70
Obrázek 10 Zámek v Českém Rudolci (zdroj vlastní)
Obrázek 11 Kulturní slavnosti 2010 (zdroj vlastní)
71
