VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Cestovní ruch v oblasti KRNAP se zaměřením na sportovní aktivity

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní ruch v oblasti KRNAP se zaměřením na sportovní aktivity bakalářská práce

Autor: Veronika Fidranská Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Veronika Fidranská

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Cestovní ruch v oblasti KRNAP se zaměřením na sportovní aktivity

Cíl práce:

Cílem práce je ukázat, že Krkonoše nejsou jen rájem lyžařů a běžkařů, ale že je možné zde strávit aktivní dovolenou i v létě.

Mgr. Eva Horňáková vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace Fidranská, Veronika: Cestovní ruch v oblasti KRNAP se zaměřením na sportovní aktivity. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2010 Bakalářská práce pojednává o cestovním ruchu a hlavně sportovních možnostech v Krkonoších jako národním parku. Sportovní aktivity jsou rozděleny na letní a zimní. Cílem práce je ukázat, že Krkonoše nejsou jen rájem lyžařů a běžkařů, ale že je možné zde strávit aktivní dovolenou i v létě. Experimentální část je realizována formou marketingového výzkumu, který je zaměřen na zimní sezonu a možnosti lyžování. Praktická část, tedy cíl práce je zaměřen na letní sezonu v Krkonoších a sportovní aktivity s ní spojené.

Klíčová slova Krkonošský národní park. Krkonoše. Sportovní aktivity. Lyžařská střediska. Pěší turistika. Cyklistika. Relaxačně-sportovní agentura. Sněžka. Pec pod Sněžkou. Janské Lázně.

Annotation Fidranská, Veronika: Tourism in The Krkonose National park with special focus on sport activities. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Eva Horňáková. Specialist Qualification Grade: bachelor. Jihlava 2010. This bachelor thesis discusses tourism, especially sport opportunities in The Krkonose National Park. The sport activities can be divided into summer and winter ones. The aim of this work is to illustrate that Krkonose Mountains are not only the skiers and ski langlaufers’ paradise, but that we can spend there active holidays in summer season too. The experimental part of the research is implemented by a marketing study, which focuses on winter season and SKI opportunities. Practical research, the core of this thesis, concentrates on summer season and sport activities connected with it.

Key concepts The Krkonose National Park. Krkonose. Sport activities. SKI resorts. Hiking. Biking. Relaxsport agency. Snezka. Pec pod Snezkou. Janske Lazne.

.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení práce, za rady, které mi udělila, za trpělivost a za čas, který strávila vedením mé práce. Rovněž bych ráda poděkovala respondentům, kteří mi věnovali svůj čas při provádění marketingového výzkumu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................. 8

2

HYPOTÉZY ......................................................................................................... 9

3

HISTORIE KRNAP ............................................................................................ 10

4

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE V KRKONOŠÍCH ....................................... 11

5

ZIMNÍ STŘEDISKA ........................................................................................... 13

6

PĚŠÍ TURISTIKA .............................................................................................. 19

7

CYKLISTIKA ..................................................................................................... 23

8

SPORTOVNÍ AGENTURY ................................................................................ 26

9

PRAKTICKÁ ČÁST CÍL .................................................................................... 32

10 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ................................................................................ 44 11 ROZBOR HYPOTÉZ......................................................................................... 58 12 ZÁVĚR .............................................................................................................. 60 13 LITERATURA ................................................................................................... 62 PŘÍLOHY......................................................................................................... 64

7

1

Úvod

Téma práce je Cestovní ruch v oblasti KRNAP se zaměřením na sportovní aktivity. Téma jsem si vybrala, protože mám ke Krkonoším úzký vztah. Moje matka odtud pochází, strýc zde vlastní chalupu a tudíž zde jako rodina trávíme hodně času. Z pohledu cestovních ruchu jsou Krkonoše cíl zahraničních i českých turistů. Jedná se o destinaci cestovního ruchu, kde je velká koncentrace návštěvníků v letní, ale především v zimní sezoně. V létě lákají návštěvníky značené trasy vedoucí údolím i po hřebenech našich nejvyšších hor, rovněž dobře značené

cyklostezky a

také

sportovně-relaxační

agentury,

které

nabízí nevšední

dobrodružství. V zimě je návštěvníkům nabízeno nespočetné množství lyžařských středisek a upravených běžeckých tras. V teoretické části uvádím základní informace o Krkonošském národním parku, o historii parku, rozdělení chráněné oblasti do zón a o plánech péče. Dále tato část pojednává o sportovním zázemí. Konkrétně jsem rozebrala možnosti lyžování a služby, které nabízí jednotlivá lyžařská střediska. Dále jsem upozornila na možnosti cyklistiky, pěší turistiky a v neposlední řadě nabídky sportovně-relaxačních agentur. Praktická část se skládá ze dvou částí. První část jsem zaměřila na zimní sezonu. Vytvořila jsem marketingový výzkum lyžařských středisek. Oslovila jsem 100 respondentů s otázkami týkajících se jejich dovolené v Krkonoších. Zajímala mne mimo jiné délka pobytu, způsob ubytování a spokojenost návštěvníků s nabídkou zimních, sportovních aktivit v Krkonoších. Domnívám se, že Krkonoše jsou nejvíce navštěvovány v zimě, právě kvůli lyžařským možnostem. Cíl jsem se rozhodla situovat do letní sezóny. Cílem bakalářské práce je vytvoření pětidenního zájezdu po Krkonoších. Chtěla bych ukázat druhou stránku Krkonoš a to jak je využít v létě. Zájezd, nazvaný „Relaxace v horské přírodě se střední fyzickou zátěží“, jsem se rozhodla umístit do východní části Krkonoš. Domnívám se, že tato část může turistům a sportovním nadšencům leccos nabídnout.

8

2

Hypotézy

2.1 1. hypotéza Nabídka sportovních aktivit KRNAP je dostačující. Hypotézu jsem zvolila, protože se domnívám, že Krkonoše nabízí obrovské možnosti pro sport. Služby jsou sportu přizpůsobeny, protože hlavní důvod návštěvy Krkonoš je sport. Krkonoše nedisponují kulturními památkami, návštěvník si však může užít horskou přírodu.

2.2 2. hypotéza Ski-školy nejsou českými návštěvníky v Krkonoších dostatečně využívány. Hypotéza vztahující se k zimní sezoně v Krkonoších. Hypotézu jsem určila z vlastních zkušeností. Měla jsem možnost pracovat jako instruktorka v lyžařské škole ve východních Krkonoších. Většina těch, kteří služby ski-školy využili, byli cizinci, převážně občané Německa, Polska a Nizozemí.

2.3 3. hypotéza Centrální Krkonoše jsou nejnavštěvovanější. Centrální Krkonoše v čele se Špindlerovým Mlýnem disponují nejlepšími lyžařskými středisky. Špindlerův Mlýn, konkrétně Horní Mísečky, Svatý Petr a Medvědín jsou jediná střediska, která by mohla alespoň z části nahradit lyžařům Alpy nebo Tatry. Střediska mají výbornou polohu, nejlepší sněhové podmínky a dobré zázemí. V důsledku kvalitních služeb jde o střediska cenově nejdražší.

2.4 4. hypotéza Hlavním účelem návštěvy Krkonoš je sport Krkonoše nedisponují velkým množstvím kulturně – historických památek. Svým návštěvníků nabízí krásnou, horskou přírodu a rovněž velkou nabídky sportovních aktivit.

9

3

Historie KRNAP

V této kapitole jsem využila odborného textu pana Jiráska, ocitovaného v citaci č. 1. Již v 20. století byla velká snaha několika lidí uchovat přírodní bohatství hor před tvrdými a bezohlednými lidskými zásahy. V 2. polovině 20. století byla tato snaha naplněna. 16. 1. 1959 vznikl Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně a roku 1963 vznikl vládním nařízením č.41/1963 první národní park v České republice. Současně tím také byl park rozdělen do tří ochranných zón. Jsou to tyto – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová zóna. První dvě zóny mají nejpřísnější ochranný režim, kde je vyloučena jakákoliv hospodářská činnost. I. Zóna zabírá především vrcholové části Krkonoš, II. zóna další cenná území. III. zóna se intenzivně využívá pro turistiku, zimní sporty a rekreaci. Hlavním cílem ochrany je zachování jedinečné horské krajinné scenérie, v níž hrají důležitou roli zachované pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Od doby založení uplynulo přes 40 let, během nichž se událo hodně významných událostí, které ovlivnily nejznámější a nejnavštěvovanější pohoří České republiky. V roce 1963 byla péče o národní park svěřena Správě KRNAP se sídlem ve Vrchlabí. O rok později byla zřízena vědecká rada, poradní sbor a archiv architektů, poradní a konzultační orgány Správy KRNAP. Roku 1967 přijala Správa KRNAP do své péče Krkonošské muzeum ve Vrchlabí a téhož roku byla v Obřím dole otevřena první naučná stezka. Významný byl rok 1978, kdy se Správa KRNAP stala členem Světové unie ochrany přírody (IUCN). V tomto roce je také zahájen dlouhodobý monitoring čistění ovzduší v Krkonoších. V roce 1992 byly Krkonoše zařazeny osvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. O tři roky později se začal připravovat projekt GEF- Biodiverzita

na záchranu biologické

rozmanitosti Krkonoš, který byl zčásti finančně podpořen Světovou bankou. V roce 2003 KRNAP oslavil 40. výročí svého založení. Od roku 2007 je Správa KRNAP jubilejním 100. členem mezinárodní asociace EUROSITE , která sdružuje evropské vládní a nevládní organizace, které se zabývají praktickou péčí o ochranu území. Na území KRNAP bylo vyhlášeno 13 maloplošných zvláště chráněných území. Všechna tato území jsou v kategorii plán péče (dále jen PP). Jedná se o PP Prameny Labe, PP Černohorské rašeliniště, PP Prameny Labe a PP Rýchory. Zbývající plošná území jsou velice malá a obvykle se nacházejí mimo turistické stezky

10

4

Cestovní ruch a rekreace v Krkonoších

V této kapitole jsem využila zdrojů, uvedených v citaci 4. Rozvoj turistiky a cestovního ruchu se datuje na přelom 18. a 19. století. Mezi předchůdce dnešních turistů můžeme zařadit poutníky, kteří od konce 17. století přicházeli ke kapli Sv. Vavřince na Sněžku. Tato kaple byla vysvěcena roku 1661. Dále chodili poutníci k prameni Labe, který byl vysvěcen roku 1684. Návštěvnost hor byla na počátku 19. století odhadována na 2000 lidí ročně. Začínající turistice sloužily nejprve původní boudy. Teprve od 30. let 19. století se začínají stavět první boudy, které byly určené výhradně návštěvníkům hor. Labská bouda pochází z roku 1830, Bouda u Sněžných jam je z roku 1837. Pruská bouda na Sněžce byla postavena roku 1850 a Česká bouda roku 1868. Rozvoj nových bud a hotelů začal v 2. polovině 19. století. Tyto ubytovací zařízení vznikaly v rekreačních a turistických střediscích jako je Špindlerův Mlýn, Pec Pod Sněžkou, Janské Lázně, Trutnov a Vrchlabí. Návštěvu hor rovněž usnadnily stavby železnic a silnic. V letech 1853–71 se stavěla silnice údolím Labe do Špindlerova Mlýna. Provoz železnice byl zahájen v roce 1899 a to na trase z Martinic do Rokytnice nad Jizerou. Dalším pokrokem umožňující se dostat v horách co nejvýše byla výstavba lanovek. První z lanovek byla ta na Černou horu, která byla dána do provozu roku 1928. Lanovka na Sněžku byla dokončena roku 1949. Turistické cesty začaly vznikat od 70. let 19. století. První z nich nechal vytvořit v letech 1876– 79 hrabě Jan Harfách. Na stezce se vybíralo mýtné a vedla z Nového Světa přes Labskou louku a Labským dolem na Bedřichov. Mezitím vznikaly další cesty, ty však neměly svůj původní význam. Byly totiž financovány vrchností a tak hlavní účel byl především hospodářský. Jedná se především o úsek Rezek – Dvoračky. V letech 1881–82 byla zřízena cesta z Pece Pod Sněžkou na Výrovku. Velký význam mělo v této době i značení stezek. Tyčové znamení je známo již ze 17. století, od poloviny 19. století se objevují na křižovatkách horských cest první ukazatele směru. Názvy na ukazatelích byly většinou uváděny dvojjazyčně, v češtině a v němčině. Pozdější moderní značkové metody zavedl Eduard Petrák, který roku 1885 vypracoval mapu s barevným značením cest. Podle jeho návrhů pak byly důležité trasy vybaveny značkami v podobě křížů, bodů a pásů v různých barvách. Od roku 1889 značí cesty Klub českých turistů a to červeným pásovým značením, v roce 1916 přibyly barvy zelená, modrá a žlutá.

11

4.1 Počátky české turistiky, lyžování a skoků na lyžích Mezi průkopníky české turistiky a lyžování patří především Jan Buchar, který žil v letech 1859–1932 jako řídící učitel z Dolních Štěpanic. Byl organizátorem hromadných výletů do hor i sportovních lyžařských akcí. V roce 1895 vydal metodický článek o jízdě na lyžích a roku 1911 turistického průvodce Výlety do Krkonoš. Začátkem 19. století se začínají rozvíjet zimní sporty. Především jízdy na rohačkách z Kowar na Pomezní boudy. Postupně se objevují i další sáňkařské tratě. Střediskem sáňkařského sportu se staly Janské Lázně. Roku 1913 zde byl postaven sáňkařský výtah dlouhý 1 km. Roku 1880 se objevily první tři páry lyží, které si ze Švédska nechal dovézt Josef Rössler Ořovský. Tyto lyže nejprve zkoušel v Praze na Letné a ve Stromovce, později se s nimi vydal do Krkonoš. A právě v této době (1892) zde organizoval lyžařské výlety Jan Buchar. Roku 1895 byl v Jilemnici založen Český krkonošský spolek Ski Jilemnice, roku 1903 vznikl Svaz lyžařů v Království českém. První mistrovství zemí Koruny české se konalo v roce 1896 ještě v Praze. Všechna další mistrovství už v Krkonoších. Na začátku 20. století se začaly objevovat skoky na lyžích. V roce 1906 byl postaven dřevěný můstek ve Svatém Petru. Po 1. světové válce se objevují nové disciplíny jako je sjezd a slalom. Jejich rozvoj nastal až po 2. světové válce. V té době se totiž už začínají stavět lyžařské vleky a budovat sjezdové tratě.

12

5

Zimní střediska

V této kapitole jsem při čerpání informací přihlédla k publikaci uvedené v citaci č. 3.

5.1 Benecko Obec Benecko se nachází v Západních Krkonoších a ze dvou třetin se rozkládá v III. zóně KRNAPU. Nachází se v nadmořské výšce 700–1000 m. Oproti jiným střediskům, která se nachází v údolí, má vrcholnou polohu rekreačního centra. Dostatek slunce v jasných dnech zajišťuje jihozápadní orientace. Je zde několik lehkých svahů a jeden těžší. Toto středisko ocení především rodiny s dětmi. Svahy jsou zajištěny částečně umělým zasněžením. Středisko nabízí i večerní lyžování. Benecko je určeno spíše pro začátečníky než pro vášnivé a zkušené lyžaře. Na své si zde přijdou i běžkaři. Nachází se zde několik upravených běžeckých stop vedoucích směrem na Špindlerův Mlýn a Horní Mísečky. Ve středisku je stanice Horské služby. Přímo v obci se nachází osm hotelů a jedenáct penzionů s restauracemi. Rovněž je zde možnost ubytování v soukromí.

5.2 Sportovní areál Harrachov Harrachov leží na rozmezí Krkonoš a Jizerských hor. Rozkládá se v malebném údolí řeky Mumlavy. Řadí se mezi jedno z tradičních krkonošských středisek. Středisko se nachází v poměrně nízké nadmořské výšce, centrum obce je 680 metrů nad mořem. Klimatické podmínky jsou ovlivněné Čertovou horou. Již v minulosti se Harrachov stal pravidelným pořadatelem světových pohárů. Těch se zde uskutečnilo již 16. Vrcholem harrachovského sportu jsou lety na lyžích, které se uskutečňují na mamutím můstku. Zde se létalo již dvakrát o titul mistra světa. V Harrachově najdeme rozmanitý lyžařský terén, který je vhodný jak pro zkušené lyžaře, tak pro začínající rodiny s dětmi. Sjezdovky jsou uměle zasněžovány. Možností je i večerní lyžování. Na Čertovu horu se lze dostat buď čtyřsedačkovou lanovkou z Harrachova, která je dlouhá 1300 m a přepraví až 1000 osob za hodinu nebo také sedačkou. Jsou zde dvě červené sjezdovky o délce 1640 m a 1850 m, jedna modrá, která je dlouhá 2200 m a jedna černá o délce 1250 m. Maximální převýšení je 357 m. 13

Pro běžkaře jsou zde k dispozici dvě závodní tratě v délce 7,5 km. Jedná se o standardně označené trasy pro turistické využití. Dále je zde k dispozici běžecká magistrála, čili 110 km běžeckých tras s běžeckou stopou, které jsou zde v okolí a z nichž je možný přístup na hřebeny Krkonoš. Ubytování v Harrachově je velmi četné. Je zde více než 60 hotelů všech kategorií, rovněž pak různé penziony a chalupy.

5.3 Malá Úpa Obec Malá Úpa se rozkládá na hranicích s Polskem, ve východní části Krkonoš. Jsou zde k vidění původní chalupy, rozprostírající se do strání. Lyžařské středisko se nachází ve výšce 780–1140 metrů nad mořem. Sjezdové tratě jsou na jihozápadní svahu Pomezního hřebenu. Jsou zde k dispozici 4 vleky v délce od 300 do 1000 metrů. Tento areál je ideální pro rodiny s dětmi, začínající a středně pokročilé lyžaře. V areálu U Kostela je možno zažít večerní lyžování na osvětlené sjezdovce. Malá Úpa se nachází v krkonošské magistrále, takže areál je vhodný i pro běžkaře. Běžecké tratě jsou upraveny v délce 10 km. Nalezneme zde bohatou nabídku penzionů, chat a hotelů.

5.4 Rokytnice nad Jizerou Obec leží v západních Krkonoších a dělí se na Horní Rokytnici a Dolní Rokytnici. Dominantou obce je Lysá Hora. V Rokytnici se lyžuje až do nadmořské výšky 1312 metrů, což je vrchol Lysé Hory. Jedná se o druhé nejvyšší středisko v České republice, první je Praděd. Co se týče délky sjezdovek, nemá Rokytnice konkurenci. Rovněž v množství sjezdovek drží tato obec prvenství. Svahy jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pro zkušené lyžaře. Sjezdovky začínají ve výšce 630 metrů nad mořem. Celkem se zde nachází 18 modrých sjezdovek, které jsou vhodné hlavně pro děti a začínající lyžaře. Jejich průměrná délka je něco okolo 250 m. Dále zde najdeme 3 kvalitní červené sjezdovky o délce 2600 m, 850 m a 1300 m. Černá sjezdovka má délku 1000 m. Velkou nevýhodou tohoto střediska je skutečnost, že lanovka na Lysou Horu je pro snowboardisty uzavřena. Rovněž zde chybí snowpark.

14

5.5 SKI Pec pod Sněžkou Obec Pec pod Sněžkou se nachází v sevřeném údolí pod nejvyšší horou České republiky. V obci najdeme veškeré služby spojené s rekreací a turistickým ruchem-hotely, penziony, obchody, ski servis apod. Celkem se v lyžařském areálu nachází devět vleků. Lyžařský areál se rozkládá v nadmořské výšce 800–1200 m. Sníh je zde skoro 5 měsíců v roce. Při cestě z parkoviště jako první dojdeme ke sjezdovce Javor I a Javor II. Zde jsou dvě kotvy. Pomocí nich se lze vyvézt nahoru a poté lesem přejet k dalším svahům. Nejdelší sjezdovka nese název Hnědý vrch, známá je též jako „Bramberk“ a její délka je 1510 m. Na tento svah se lze vyvézt sedačkovou lanovkou, která má přepravní kapacitu 1300 osob za hodinu. Dalšími svahy jsou Zahrádky I. II. a III. Zde se rovněž nachází kotvy, které přepraví v průměru 800 osob v jedné hodině.

Typ vleku Poma nalezneme na menších svazích

Klondike. Lyžařské terény jsou oblíbené jak zdatnými lyžaři, tak i rodinami s dětmi, neboť je zde výběr z různých obtížností sjezdovek. Na své si zde přijdou i vyznavači snowboardingu. Celou sezonu je zde v provozu snowpark s U-rampou, různými skoky a umělými překážkami. Večerní lyžování je možné na sjezdovce Javor. Jedná se o nejdelší a nejlépe osvětlenou sjezdovkou v České republice. Obec se nachází na trase Krkonošské magistrály, odkud se dají podnikat výlety na hřebeny Krkonoš. Například výstup na Sněžku, který je možný si zkrátit přesunem lanovkou na Růžovou horu.

5.6 Ski areál Černá Hora-Janské Lázně Janské Lázně se nachází ve východní části Krkonoš a jedná se o významné lázeňské město. Město leží pod Černou horou, na níž se nachází výborné lyžařské terény. Hlavní terény se nacházejí na jižních svazích Černé a sousední Světlé hory. Toto středisko je řazeno mezi jedno z nejlepších u nás, důvod je, že vleky jezdí do výšky 1299 metrů nad mořem. Do této výšky jede moderní, osmimístná lanovka „Černohorský express“. Z vrchu se pak dá napojit na sjezdovku Anděl, na které je kotva nebo odbočit na svah jménem Protěž, kam vás později vyveze zpět sedačková lanovka. Další možností jak využít lyžařský terén na Černé hoře je sjet zpět dolu a vyvézt se znovu kabinkou. Nalezneme zde extrémně těžké černé sjezdovky, ale také modré, vhodné pro začátečníky nebo děti. Večerní lyžování je omezené na jeden vlek.

15

Návštěvníci, kteří neholdují lyžařskému sportu, mohou využít jiný způsob přepravy z Černé hory do Janských. Místní specialitou je jízda na saních po Černohorské sáňkařské dráze, která je dlouhá 3,5 km. Při této jízdě se překoná převýšení 560 m. Pro běžkaře je zde upravováno 50km běžeckých tras. Cesty jsou rozděleny jak na klasiku tak na bruslení. V tomto středisku se nachází velké množství chalup, hotelů i penzionů. Rovněž o početné množství restaurací zde není nouze.

5.7 Ski areál Herlíkovice a Bubákov Středisko se nachází v nadmořské výšce 540–1019 metrů na cestě mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. Lyžařský areál tvoří dva vleky, které propojují právě střediska Herlíkovice a Bubákov. Tato dvě střediska mají společné jízdenky. V Herlíkovicích jsou sjezdové tratě delší a náročnější. Jsou proto vhodné spíše pro náročnější lyžaře. Zatímco Bubákov nabízí spíše mírnější a kratší svahy, je vhodný spíše pro děti a začínající lyžaře. Nevýhodou tohoto střediska je, že leží na trase do Špindlerova Mlýna a bývá tedy často pomíjeno. Je zde jedna sedačková lanovka a několik kotev. Nejdelší sjezdovka (Závodní) je značena jako černá a má délku 1550 m. Hned za ní je s délkou 1450 m červená jménem Rodinná. Ostatní sjezdovky mají délku okolo 600 m. Večerní lyžování probíhá na 2,5 km vzájemně propojených svazích. S podobnou zvláštností se nelze setkat nikde jinde v Čechách. Středisko je velmi významné pro snowboardisty. Součástí areálu je i shape snowpark Herlíkovice. Je v něm lyžařský vlek a také je zde možnost zakoupit si permanentku pouze na tento park. Pro vyznavače snowboardingu je zde jeden Big Air skok a několik zábradlí.

5.8 Ski park Mladé Buky Na nejvýchodnější části Krkonoš, pod hřebenem Rýchor, se nachází lyžařský areál Mladé Buky. Středisko a vesnice jsou vzdáleny asi 8 km od Trutnova. Nachází se na trase z Trutnova do Pece pod Sněžkou či Janských Lázní. Ski park se rozkládá na severním svahu Pekelského vrchu v nadmořské výšce 560–670 metrů nad mořem. Středisko je sice menšího rázu, ale svým návštěvníkům se snaží poskytovat ty nejlepší služby. Dokladem toho je například sedačková lanovka nebo kvalitní snowpark. Pro lyžaře jsou zde dva vleky s nabídkou lyžařské

16

školy. Odbavovací systém zde umožňuje použít permanentku i v areálech Černý Důl a Dolní Dvůr.

Průměrná délka sjezdovek je 700 m. Najdeme zde tři modré a jednu červenou

sjezdovku. Pro běžkaře jsou ideální trasy po hřebenech Rýchor, kde na ně čekají zajímavé přírodní památky, např. pralesní porosty.

5.9 Skiport Velká Úpa Areál se nachází v centru Velké Úpy v nadmořské výšce 710–1060 metrů. Středisko je vhodné i pro náročnější lyžaře a dominuje mu lanovka na Portášky. Svah Portášky je dlouhý 1500 metrů a jedná se o červenou sjezdovku. Další červené jsou sjezdovky Hofer s délkou 910 metrů a Modřín s délkou 530 metrů. Pro běžkaře jsou zde upraveny 3 běžecké okruhy. Areál rovněž protíná Krkonošská magistrála. Jelikož se tento areál nachází v centru Velké Úpy, není zde nouze o restaurace a občerstvení. Noclehy nabízí hotely a také řada penzionů.

5.10 Špindlerův Mlýn Město je známé nejlepší nabídkou pro turisty, lyžaře i běžkaře. Jedná se o největší a nejznámější středisko zimních sportů u nás. Areály jsou dva – Medvědín a Svatý Petr. Celkem se zde nachází 4 lanové dráhy a 11 vleků. Délka sjezdovek je 25 km. Sjezdovky jsou uměle zasněžovány a pravidelně upravovány. Večerní lyžování se na určitých svazích také provozuje. Společný Skipas Špindlerův Mlýn se vztahuje na areály Svatý Petr-Hromovka, Medvědín– Horní Mísečky, dále pak na samostatné lyžařské vleky Davidovky, Labská, Horal, Slovan a Krakonoš. Kromě lyžování zde lze navštívit bobovou a sáňkařskou dráhu. Město se nachází na trase Krkonošské magistrály. Kromě toho jsou běžkařům k dispozici další upravované tratě a okruhy. Nabídka ubytování a stravování je vysoká. Uspokojení ve službách zde lze najít ve všech různých cenových i kvalitativních kategoriích.

17

5.10.1 Medvědín-Horní Mísečky Jedná se o dva areály nacházející se v nadmořské výšce 1000 metrů, které jsou navzájem propojeny lanovkou. Horní Mísečky jsou vhodné pro rodiny s dětmi nebo pro začínající lyžaře. Medvědín je naopak lákavý svah pro zkušené lyžaře, neboť jeho délka je 2300 metrů. Na Medvědín jede lanovka, na svahu se nachází i kotva dlouhá 1000 metrů. Nachází se zde i snowpark pro snowboardisty. Obě střediska nabízí kvalitně upravené sjezdovky. Nabízí rovněž večerní lyžování a lyžařskou školu. Pro běžkaře slouží Horní Mísečky jako výchozí místo na hřebenové túry. Je zde přes 50 km upravovaných tras.

5.10.2 Svatý Petr-Hromovka Areál se nachází v nadmořské výšce 720–1235 metrů nad mořem. Jedná se o nejkvalitnější sjezdovky u nás. Ročně se zde koná několik závodů Světového i Evropského poháru. Nachází se zde dvě černé sjezdovky o délce 550 a 660 metrů, dále pak pět červených a pět modrých. Sedačková lanovka Svatý Petr-Pláň přepraví 2400 osob za hodinu a Hromovka 1500 osob za hodinu. Pro snowboardisty a extrémní lyžaře je zde k dispozici snowpark, kde se nachází největší U-rampa v České republice, snowboard-crossová dráha a deset skoků.

5.11 Žacléř-Prkenný důl Obec i středisko se rozkládají na nejvýchodnější části Krkonoš. Sjezdovky jsou pravidelně upravovány, ale nenabízí se zde možnost večerního lyžování. Svah je dlouhý 1100 m a dělí se na sjezdovky různých obtížností. Je zde pět modrých, jedna červená a jedna černá sjezdovka. Na vrchol se lze nechat vyvézt dvoumístnou kotvou nebo jednomístnou Pomou. Dále je zde možné projet se na saních taženými koňmi. Rýchory zde lze poznat i na běžkách. V okolí se nachází několik zajímavých tras. Součástí areálu je bezplatné parkoviště o kapacitě 120 míst.

18

6

Pěší turistika

V nadcházející kapitole jsem využila vlastních zkušeností a částečně jsem přihlédla k průvodci. Veškeré zdroje jsou uvedeny v citaci č. 2. Krkonoše jsou odjakživa rájem turistů. Najdeme zde stovky kilometrů značených tras různých obtížností. Pokusila jsem se představit ty, které shledávám jako nejhezčí.

6.1

Cesta Obřím dolem

Tato trasa je dlouhá přibližně 18 km, překonává se zde převýšení 754 m a nejvyšší bod této cesty je 1398 m. Trasa začíná v centru Pece Pod Sněžkou a vede po modré značce směrem ke kapličce, kde postupně míjí odbočku k dolní stanici lanovky na Sněžku. Celá trasa se odehrává v I. a II. zóně KRNAPU. U kapličky můžeme vidět zbytky hráze ze staré přehrady z 16– 17. století, která se používala na plavení dřeva. Pokračujeme dále a z cesty za kapličkou se nám otevírá pohled na Úpský vodopád. Dále stoupáme k tzv. Kovárně, jedná se místo, které připomíná hornickou historii v Obřím dole. V tomto místě se nám naskytne pohled na Studniční horu a její Čertův hřebínek a rovněž na vynikající přírodovědné lokality, Čertovu rokli a zahrádku. Cesta vede hranicí lesa. Po chvíli vyjdeme z lesa u „Trkače“, resp. vodárny pro Sněžku, správně nazývanou Peltonovou turbínou. Cestou dále můžeme vidět nejznámější zahrádku Krkonoš-Krakonošovu. Dále trasa míjí místo, kde do roku 1984 stávala Obří bouda. V tomto místě se nacházíme na rozcestí a můžeme volit několik tras, kudy chceme pokračovat. Lze pokračovat přes úpské rašeliniště směrem k Luční Boudě. Jedná se o nejstarší a nejlegendárnější boudu Krkonoš. Dále pokračujeme po červeně značené cestě k Rennerovu kříži a Památníku obětem hor. U Výrovky odbočíme a po zelené se vracíme zpět do Pece pod Sněžkou.

6.2 Rýchory – naučná stezka Délka této trasy je 6 km, maximální výška je 1033 m. Tato naučná stezka prochází nejcennějšími částmi Krkonošského národního parku. Prochází I. a II. zónou. Najdeme zde botanicky velmi cenné lokality. Rýchory tvoří nejvýchodnější část KRNAPU. Trasa vede po značených cestách. Výchozí bod je vyhlídka Maxovka s odbočkou

19

k Rýchorské studánce, směrem na Dvorský les a zpět nad Sněžné Domky. Stezka byla uvedena do provozu v roce 1997. Navržena byla pracovníky Správy KRNAP. Je to jakási obnova zrušené stezky přírodní rezervací Rýchory, která byla z roku 1974.

Zvláštní

pozornost si zaslouží Dvorský les, nebo-li Rýchorský prales a to kvůli kmenům starých buků.

6.3 Vycházková trasa Vlčí Jáma Trasa má délku 5 km. Cesta je pojmenovaná podle vymodelovaného ledovcového karu Vlčí Jáma. Během cesty lze vidět historické a přírodní zajímavosti západní části města Pec pod Sněžkou. Start je v Peci na náměstí, pokračuje se hlavní ulicí, kde jsou k vidění panely, na nichž se ukazuje historie dřívější hornické a dřevařské osady. Další zastávky připomínají např. založení Horské služby. Dále po cestě najdeme upozornění na dochované památky a pozůstatky doby ledové. K Vlčí jámě se lze dostat po značených cestách a pěšinkách okolo kapličky na Vysokém svahu, přes Zahrádky.

6.4 Ze Slezského sedla na Sněžku Do Slezského sedla, nacházejícího se u Špindlerovy boudy se lze dostat autobusem ze Špindlerova Mlýna. Cesta začíná poměrně náročným stoupáním po severním úbočí Malého Šišáku. Trasa je nerovná a kamenitá a vede také po polském území. Po cestě se lze dostat k Polednímu kameni, jedná se o žulový útvar ve výšce 1423 metrů nad mořem. Jeho tvar připomíná lidskou postavu. Útvar může posloužit i jako sluneční hodiny, slunce nad ním vrcholí v pravé poledne. Také zde lze nalézt stopy po tehdejší hřebenové boudě, která byla postavena roku 1889 jako ukázkové zařízení pro cestovních ruch. Ovšem roku 1947 bouda vyhořela. Od křižovatky Spalona se dále pokračuje rovně pod Sněžku kde lze trasu ukončit. Možností také je vystoupat nahoru na vrchol.

6.5 Krakonošova cesta Trasa je dlouhá 12,5 km, překonává se převýšení 540 metrů a nejvyšší bod kam se lze dostat je 1140 metrů nad mořem. Start je na Horních Mísečkách a konec v Harrachově. Začátek je příjemný, vede po Masarykově horské ulici. Odbočíme na zelenou, značenou stezku, která nese název Krakonošova cesta. Cesta vede po jihozápadních svazích Krkonoš lesními porosty. Zhruba v polovině cesty na Kotelní jámy se mine místo, kde stávala od roku 1708 Kotelská bouda, která patřila mezi nejstarší hospodářské stavení v západních Krkonoších. Asi

20

po půl hodině chůze se lze dostat k ledovcovému karu Velké Kotelní jámy. Při pohledu zpět do Kotelních jam upoutají pozornost dva útvary. Jeden je mohyla Hanče a Vrbaty, druhý skalní výchoz Harrachovech kamenů. Dále se po cestě jde na Dvoračky. Toto místo v čele s boudou Dvoračka bylo v minulých letech centrem hospodářského dění. Cesta dále pokračuje jihozápadními svahy Lysé hory, přes čtyři sjezdové lyžařské tratě, které vedou z vrcholu Lysé hory dolu do údolí, do města Rokytnice nad Jizerou. Na křižovatce Ručičky se cesta stáčí. Po 4 km cesty lesním údolím se otvírá bezlesá enkláva s výhleden na roubené, horské chalupy. Dále se dostaneme do osady Rýžoviště, která je známá jako první část dnešního Harrachova, nynějšího centra turistiky a zimních sportů. Založena byla ve 14. století. Do Harrachova se dostaneme po silnici kolem Skalní stěny.

6.6 Harrachova cesta Cesta je poměrně nenáročná a krátká. Její délka je 8,7 km, převýšení 530 m a maximální výška 1300 metrů. Cesta Labským dolem funguje od roku 1879, kdy byla zřízena hrabětem Harrachem. Po cestě jsou k vidění pozůstatky činnosti ledovce z období čtvrtohor. Vychází se z centra Špindlerova Mlýna po modře značené trase. K Dívčím lávkám se jde po asfaltové cestě, dále se pokračuje k Dvorskému potoku, kde kdysi končil pětikilometrový ledovec. Cesta vede po pravém břehu Labe, následně se dojde k místu, kde přitéká Medvědí potok. Dále po chvíli překročíme Dvorský potok, projdeme kolem místa, kde byla roku 1904 zřízena 1. krkonošská rezervace – Strmá stráň. Po levé straně na svazích začínají lavinové dráhy. Nejbohatší na ně je v Krkonoších Labský důl, má jich celkem 11. Proto je v zimě cesta z bezpečnostních důvodů dále uzavřena. V létě je možné pokračovat dále, cesta vede pod trojicí Labských jam (Harrachovu, Pančavskou a Navorskou).

6.7 Cesta nad údolím Zeleného potoka Cesta je dlouhá 12,5 km. Výchozí bod trasy je parkoviště uprostřed Pece pod Sněžkou, odkud se pokračuje po zeleně značené trase po asfaltové silnici okolo hotelu Horizont. Cesta navazuje na les a pokračuje západním směrem. Trasa dále překračuje Pecký potok, který se v obci vlévá do Zeleného potoka. Za potokem trasa nabírá na stoupání, jedná se o území, které nese název Čertovy schody. Dále se cesta točí doprava a pokračuje vzhůru ke stráním Lesní hory. Vlevo pod tímto svahem se rozkládá údolí Zeleného potoka. Dále se jde přes rozcestí U Richtrových Bud, o kus dál se vyjde z lesa a trasa se přiblíží samotným Richtrovým boudám. Čím více se stoupá, tím více řídne les. Cesta vede až do pásma kleče, 21

kterým se pokračuje stále vzhůru až k horskému sedlu mezi Zadní Planinou a Luční horou, kde se nachází horský hotel Výrovka. Od Výrovky pokračuje trasa směrem doleva po červené značce mířící svahem na Zadní Planiny. Zhruba po 700 metech pak překračuje úzkou bystřinu, což je horní tok Zeleného potoka, který pramení nedaleko odtud. Dále se pokračuje na křižovatku cest zvanou Rozcestí, odkud se naskýtá nádherný výhled na hřebeny Krkonoš. Z Rozcestí vede tato trasa dále po zelené, po rozlehlé plošině, která je porostlá kosodřevinou. Cesta zvolna klesá a sestupuje se do Liščí jámy, na jejímž dnu protéká Liščí potok. Za potokem se trasa stáčí vlevo. Dále po louce vede cesta až k rozcestí Severka. Silnice se točí mírně vpravo k moderní budově střediska Energetik. Dále se po zelené značce stále klesá dolu ze svahu po prudké kamenité cestě. Na konci louky se trasa stočí šikmo vlevo, přes les k chatě Kamor, dále se točí mírně vpravo, vede podél lesa, dále přes louku. Kamenitou cestou se sestupuje k silnici a cesta vede do jižní části Pece pod Sněžkou, která se nazývá Zelený Potok. Tato část se nachází nedaleko lyžařského vleku Javor.

22

7

Cyklistika

V této kapitole jsem čerpala ze zdrojů, uvedených v citacích č. 5–7. V posledních letech význam cyklistiky v Krkonoších vzrostl. Infrastruktura Krkonoš se této realitě také přizpůsobila. Bylo vybudováno několik km cyklostezek, zřízeny cyklobusy a vzniklo i několik půjčoven kol.

7.1 Půjčovny kol 7.1.1 Rossi sport Tato sportovní prodejna má široké spektrum poskytovaných služeb. K prodeji zde jsou lyže, snowboard, běžky a různé doplňky. Kola zde jsou k zapůjčení na jeden nebo více dní. K zapůjčení jsou pouze horská kola a to MTB (Mountain Bike) Classic a MTB Top. Půjčovna rovněž umožňuje zapůjčení cyklistické helmy. Cena zapůjčení kol se liší. Mountain bike classic stojí 200 Kč na den, naproti tomu Mountain bike Top je k dispozici za 350 Kč za den. Čím více dní zapůjčení kola, tím je cena v přepočtu na jeden den nižší.

7.1.2 Sport Čermák Harrachov Servis, prodejna a půjčovna kol se nachází v centru Harrachova. Je otevřena denně od 9 do 17 hodin. Nabízí k zapůjčení kvalitní odpružená horská kola. Rovněž nabízí servis kol a prodej náhradních dílů. Ceník zapůjčení není zveřejněn.

7.1.3 Cyklosport Marpole Tato půjčovna se nachází ve Vrchlabí, v Krkonošské ulici. Bližší informace, kontakt a ceník na svých webových stránkách majitel nezveřejňuje.

23

7.2 Cyklobusy Od 3. června do 25. září jezdí v Krkonoších pravidelná linka cyklobusu. V červnu jezdí autobusy pravidelně o víkendech. Od 1. července do 31. srpna jezdí autobusy každý den. Od 1. září pak každý čtvrtek, sobotu a neděli. Cyklobusy jsou speciálně upraveny pro přepravu minimálně 15 jízdních kol. Od roku 2007 je v provozu přímá linka z Trutnova na Pomezní boudy, cyklobusy zajíždí až na Špindlerovu boudu. Na těchto linkách platí cenový tarif vyhlášený dopravcem, za každé kolo je účtován příplatek 10 Kč. Linku provozuje dopravní společnost ČSAD Semily, a.s. ve spolupráci se společností OSNADO spol. s.r.o. a sdružení obcí a měst Krkonoš. Na trase dlouhé takřka 118 km projede tato linka celé Krkonoše. Trasy se dělí do 6 oddílů. Trasa 1 : Harrachov – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Vrchlabí – Janské Lázně-Pec pod Sněžkou – Horní Malá Úpa Trasa 2 : Jilemnice-Hrabačov – Vítkovice – Dolní Mísečky-Horní Mísečky Trasa 3 : Vrchlabí – Špindlerův Mlýn – Špindlerův Mlýn, Špindlerova Trasa 4 : Trutnov – Svoboda nad Úpou-Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy Trasa 5: Žacléř-Trutnov Trasa 6 : Vrchlabí – Hostinné – Dvůr Králové nad Labem – Hořice-Hradec Králové

7.3 Cyklotrasy V této kapitole jsem čerpala z vlastních cyklistických zkušeností. Rovněž jsem přihlédla k cyklotrasám, které jsou uvedeny na webových stránkách Krkonoš, které jsou uvedené v citaci č. 7.

7.3.1 Z Harrachova do Rokytnice Jedná se o středně těžkou trasu v západních Krkonoších, vhodnou pro horské kolo. Trasa je dlouhá 34 km, celkové převýšení je 825 metrů. Povrch trasy jsou asfaltové cesty, lesní cesty a silnice. Start je v Harrachově, odkud se jede po hlavní silnici směrem na Jilemnici. Dále je

24

zde prudké stoupání na Čertovu horu nebo se lze nechat vyvézt na vrchol lanovkou. Po hřebenu se přejíždí k boudě Dvoračky, zde je nejvyšší bod celé trasy a to 1140 metrů, odtud je velice strmý sjezd na Rezek (horský hotel nacházející se mezi Vítkovicemi a Rokytnicí nad Jizerou), dále sjezd pokračuje do Roudnice a konečně do Jilemnice.

7.3.2 Z Vrchlabí, přes Lánov, do Černého dolu S výjezdem na Čihadlo je tento okruh dlouhý 28 km. Z Vrchlabí od nádraží vede modře značená cyklotrasa přes Lánov a do Černého dolu. V Černém dole se pokračuje po hlavní cyklotrase až do Čisté. Také je zde možnost jet po cyklotrase do Hostinného přes Terezín. Dále se pokračuje po místní komunikaci až na křižovatku po Malou Sněžkou. V blízkosti se také nachází vrch Čihadlo, z něhož je krásný výhled na Krkonoše. Hlavní okruh dále pokračuje pod Čihadlem Dolním Lánovem do Kunčic. Z Kunčic se pak jede zpět do Vrchlabí.

7.3.3 První Krkonošská cyklistická Naučná stezka je vhodná především pro horské kolo a je vedena nejzajímavějšími partiemi Černé a Světlé hory. Její délka je 16 km. Začátek trasy je u horní stanice lanovky v Janských Lázních na Černé hoře. Lanovka přepravuje kola zdarma. Trasa se nachází převážně v III. zóně KRNAP, proto se zde klade důraz na dodržování návštěvního řádu. Zvláštností je, že po stezce se mohou návštěvníci pohybovat pouze do 17 hodin, z důvodu klidu pro zvěř.

7.3.4 . Podél Labe přes Hrádeček Tato trasa je dlouhá přibližně 24 km a vede novým úsekem Labské cyklotrasy. Povrch, kterým se projíždí je asfalt nebo zpevněné cesty. Převýšení je minimální. Začíná se ve Vrchlabí, přesně tam kde začíná Labská cyklotrasa. Dále se jede po proudu řeky, po silnici až do Hostinného. Trasa rovněž vede přes náměstí Hostinného. Dále se jede po cyklostezce č. 4300 do Vlčice a pokračuje se do Hrádečku. Trasa vede pod zříceninou hradu Brecštejn. Po lesní cestě se lze dostat až do Trutnova.

25

8

Sportovní agentury

Novým trendem v cestovním ruchu je vznik sportovních agentur, které návštěvníkům dopřejí zážitek a adrenalin. Agentury jsou rozmístěny v každé části Krkonoš. Nabízejí velice si podobné zábavné služby, počínaje bobovou dráhou a konče lanovými parky. Agentury mají na každou atrakci plně vyškolené instruktory, kteří zajišťují bezpečnost klientů. Při zpracování informací týkajících se sportovních agentur jsem využila vlastních zkušeností a webových stránek agentur, uvedených v citacích č. 8–11.

8.1 Yellow Point Sportovní agentura vznikla před 10 lety a sídlí ve Špindlerově Mlýně. Svou působnost rozšířila nejen po celé České republice, ale také do zahraničí. Hlavní náplní činnosti, na kterou se agentura soustřeďuje, je příprava a realizace sportovně vzdělávacích a zábavných programů. Programy jsou určeny pro jednotlivce i pro početnější skupiny. Sportovní aktivity se dělí na tři skupiny – celoroční, provozované na sněhu a provozované na suchu.

8.1.1 Adventure park Tuto aktivitu lze vyzkoušet ve Špindlerově Mlýně a řadí se mezi aktivity celoroční. Jsou zde atrakce jako například Obří houpačka. Jde o jednu z nejvyšších houpaček v Evropě, kde návštěvník zažívá stav bez tíže. Vstup na houpačku je 250 Kč za osobu. Další atrakce nese název Jákobův žebřík, zde je potřeba spolupráce více lidí, jinak není možné se dostat na vrchol. Jištění zajišťují školení instruktoři, kteří jsou zahrnuti v ceně 100 Kč. Další je Vertikální síť s kladinou, která se nachází ve výšce 13 metrů. V neposlední řadě se zde nachází i Bungeetrampolína.

8.1.2 Bobová dráha Svou délkou i pestrostí patří bobová dráha ve Špindlerově Mlýně k nejlepším na světě. Z dráhy je krásný výhled jak na Špindlerův Mlýn, tak na Krkonošský národní park.

8.1.3 Čtyřkolky Agentura vlastní celkem 8 motorových čtyřkolek značky Yamaha. Na výlety do Krkonoš doprovází návštěvníky instruktor. Celodenní výlety pořádá yellow point po celé republice.

26

Tato atrakce je pro návštěvníky podmíněna vlastnictvím řidičského oprávnění na osobní automobil. Jedna z možností je výlet po Špindlerově Mlýně, který trvá zhruba jednu hodinu a stojí 1 500 Kč. Další možnost je výlet do Podkrkonoší, zde se ujede asi 60 km. Cena za osobu je 2 000 Kč. Tento výlet je závislý na sněhových podmínkách. Třetí možnost je výlet na Špindlerovu boudu. Cesta trvá asi hodinu. Cena za jednu osobu je 1 500 Kč. Spolujezdec hradí 300 Kč. Ceny zahrnují instruktora, čtyřkolku, helmu, rukavice a případný servis.

8.1.4 Jízda na koni Tento sport probíhá ve Strážném, nedaleko Špindlerova Mlýna. Do Strážného jsou návštěvníci přepravování minibusem. Jde o půldenní program. V ceně je zahrnuta jízda nebo výuka jízdy na koni, doprava do Strážného a instruktor.

8.1.5 Cyklovýlety Výlety jsou provozovány na horských kolech, v horských terénech, a to převážně z Medvědína na Benecko a zpět. Dále jsou pořádány výlety k boudě u Bílého Labe. Jedná se o pětihodinovou vyjížďku. Zdatnější cyklisté vyjíždí z údolí, ti méně zdatnější se mohou nechat vyvézt lanovkou a dále pokračují přes hřebeny a následně sjedou zpět do Špindlerova Mlýna. Cena za osobu je 1150 Kč, za dvě osoby 820 Kč, pro 3 osoby 620 Kč. V ceně je zahrnut instruktor, půjčení horského kola, helma. Případný výjezd lanovkou cena nezahrnuje.

8.1.6 Snowtubing V České republice poměrně nová, avšak velmi oblíbená atrakce. Zjednodušeně řečeno se jedná o jízdu na pneumatikách, ve speciálně vytvořeném tobogánu. Jízda je bezpečná a je vhodná pro všechny věkové kategorie. Zájem o tuto atrakci velice roste, proto ji také provozuje spoustu středisek po celé České republice. Cenu této atrakce však yellow point na svých stránkách neuvádí.

8.2 Edge for all Osobně jsem měla možnost získat praxi v této firmě. Po dobu dvou zimních sezón jsem zde pracovala jako instruktorka snowboardingu. Měla jsem tedy možnost setkat se s vedením firmy a nečerpat informace.

27

Tato sportovně-vzdělávací agentura používá jednoduchou zkratku „efa “. Agentura vytváří celou řadu sportovních a vzdělávacích programů, pro jednotlivce, školní skupiny či na firemní akce po celé České republice i v zahraničí. Součástí nabídky těchto projektů je i zajištění ubytování a gastronomických služeb. Hlavní metoda kurzů je vzdělávání zážitkem. V oblasti školních vzdělávacích programů agentura úzce spolupracuje s německými, holandskými a dánskými školami. Zajímavostí je možnost zaměřit program na ochranu přírody a správnému pohybu v horách. V této oblasti jsou partneři agentury Správa krkonošského národního parku a Horská služba ČR. Výuka se provádí přímo v terénu, žáci se učí různým dovednostem, jako je například přizpůsobení se kritické situaci v horách, jednání v náročnějších situacích apod. Žáci mají rovněž možnost si vyzkoušet netradiční sporty, jako např. sportovní lezení, lezení na umělé stěně, lukostřelba, rafting.

8.2.1 Ledové lezení Lezení probíhá na ledové stěně ve Špindlerově Mlýně ve Svatém Petru. Instruktoři zde klienty učí lezení s pomocí speciální výbavy, jako jsou mačky a cepíny.

8.2.2 Expedice na sněžnicích Pro tuto atrakci připravuje agentura různě náročné trasy. Při výletech se využívají speciální skialpinistické lyže nebo sněžnice. Pro náročnější zájemce nabízí agentura i noční přechody, které jsou spojeny s bivakováním nebo nocováním na horské chatě.

8.2.3 Psí spřežení Prostřednictvím této atrakce nabízí agentura návštěvníkům výlet do zimní krajiny hor na saních tažených psí smečkou. Jízdy na saních si může klient vyzkoušet na cvičném okruhu pod dohledem zkušené osoby.

8.3 Happy Hill Sochor Sportovní agentura má sídlo v Peci pod Sněžkou. Působí také ve Vrchlabí a Černém Dole. V oblasti cestovního ruchu funguje od roku 1992. Agentura zajišťuje sportovní a vzdělávací aktivity jako jsou lyžařské a snowboardové školy, zimní kurzy a freestylové kempy. Dále firma nabízí zapůjčení zimního a letního vybavení. V neposlední řadě také organizuje firemní a skupinové akce, v podobě přípravy a organizace různých závodů. 28

Sportovní aktivity jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka, každý den vždy jiný sport. Pokud se sportu zúčastní více jak 4 lidé, agentura poskytuje slevy. Pro každý sport je vymezen jeden den.

8.3.1 Nordic walking – severská chůze Jde o nový způsob kondiční chůze vhodný pro všechny věkové kategorie. Tento sport je v Happy Hill provozován každé pondělí. V ceně 450 Kč za osobu je zahrnuto zapůjčené holí, nácvik chůze s instruktorem a dále výlet v terénu. Zajímavostí je občerstvení v tradičním stylu Krkonoš.

8.3.2 Cyklovýlety Každé úterý je možné vyrazit na cyklistický výlet v okolí Pece pod Sněžkou. Nachází se zde mnoho značených stezek různých obtížností. Překonávání výškových rozdílů je možné si ulehčit pomocí lanovek. Cena za osobu je 810 Kč, v ceně je zahrnuto zapůjčení kola a helmy a dále služba průvodce a lístek na lanovku.

8.3.3 Terénní koloběžky Zájemce se nechá vyvézt lanovkou na Hnědý Vrch v Peci pod Sněžkou nebo na Černou horu v Janských Lázních. Poté absolvuje sjezd dlouhý několik kilometrů. Trasa obvykle vede po asfaltových silnicích. Je zde možnost výběru více tras různých obtížností. Cena za osobu je 570 Kč. Cena zahrnuje doprovod instruktora, zapůjčení koloběžky s helmou a dále lístek na lanovku.

8.3.4 Horolezecký výcvik Atrakce nabízí návštěvníkům možnost poznat horolezectví na pískovcových skalách v oblasti Teplických a Adršpašských skal. Tato atrakce je vhodná jak pro začínající, tak pro zkušené horolezce. V ceně 1200 Kč za osobu je zahrnuta doprava minibusem do Adršpašských skal, zapůjčení horolezecké výstroje a instruktor.

29

8.3.5 Lukostřelba Na střelnici si může zájemce zastřílet z profesionálních sportovních luků. Agentura vlastní vybavení pro dospělé i děti. Základní lekce pod vedením instruktora stojí 100 Kč za osobu na 30 minut. Jsou zde k dispozici skupinové slevy.

8.3.6 Lanový park Tento park, nazvaný Monkey park je otevřen v Peci pod Sněžkou od roku 2007. Obsahuje 22 překážek, které vedou přímo za sebou a čtyři přemostění přes řeku. Vstup je možný až po absolvování odborných instrukcí. Návštěvník musí mít povinně sedací úvazek s jistícími karabinami, helmu a ochranné rukavice. Absolvování celé překážkové tratě trvá asi 40 minut. Cena pro dospělou osobu je 350 Kč. V ceně je zahrnuto zapůjčení vybavení.

8.4 Relax Park Pec pod Sněžkou Relax park je centrum sportu a zábavy v centru Pece pod Sněžkou. Park nabízí sporty i zábavu pro rodiny s dětmi, ale i pro aktivní sportovce. Otevřeno je každý den od 9 do 17 hodin. Součástí parku je dětské hřiště, určené těm nejmenším.

8.4.1 Bobová dráha Největší atrakcí Relax parku je horská bobová dráha, která je otevřena od července roku 2007. Délka dráhy je 900 metrů, z toho sjezd tvoří 700 metrů. Na začátek sjezdu je bobový vůz dopravován pomocí vleku. Dráha byla vytvořena pro zajištění co největšího bezpečí. Vozík je na dráze upevněn tak, aby nemohl z dráhy vyjet a jezdec je připoután bezpečnostním pásem. V některých místech je dráha vedena až 8 metrů nad zemí. Dospělí zaplatí za jednu jízdu 70 Kč, děti a senioři 50 Kč. Pět jízd stojí dospělého 300 Kč, dítě a seniora 200 Kč.

8.4.2 Skluzavky Tato atrakce představuje čtyři nerezové skluzavky. Jednotlivé skluzavky měří 55 metrů. Jízda probíhá nad zemí, v trubce nebo pod zemí a dolů se jede na speciálních klouzácích. Zvláštností je skluzavka „Peklo“ kde návštěvník absolvuje 12 metrů volným pádem. Cena jedné jízdy 20 Kč, cena šesti jízd je 60 Kč.

30

8.4.3 Přemostění Tato atrakce je nejdelší v České republice. Před začátkem je potřeba absolvovat krátké školení od zkušených instruktorů. Jedná se o 202 metrů dlouhé lano, které je nataženo napříč pecké přehrady a bukovým údolím. Návštěvník klouže pomocí kladky, přivěšen na laně právě přes přehradu. Podmínkou je výška návštěvníka nad 140 cm. Jedna jízda stojí 200 Kč.

8.4.4 Trampolíny Jde o osmimístné velké trampolíny, které jsou určeny dětem a dospělým vážícím do 70 kg. Cena za 10 minut je 50 Kč.

8.5 Adventure centrum Janské Lázně Zábavné centrum se nachází v Janských Lázních u centrálního parkoviště, u lanové dráhy na Černou Horu.

8.5.1 Lanový park Park je složen ze čtyřiceti překážek různých obtížností. Jsou zde 4 lanovky, 1 skok a 3 žebříky. Cesta přes všechny překážky trvá asi dvě hodiny. Cena jednoho vstupu je 350 Kč.

8.5.2 Lanový babypark Tato atrakce je určena nejmenším návštěvníkům – dětem od výšky 100 cm do 140 cm. Děti zde jistí bezpečnostní samojistící zařízení. Cena vstupu je 100 Kč. Janské Lázně dále nabízí možnost se svézt na terénních koloběžkách, čtyřkolkách, horských kolech, vyzkoušet trampolínu nebo tandemparagliding. K těmto atrakcím však poskytovatel nenabízí více informací.

31

9

Praktická část

Praktická část je rozdělena na dvě části. První část se skládá z vytvoření nového produktu, pětidenního zájezdu po Krkonoších v letní sezoně. Druhá část je realizována formou výzkumu, zaměřeného na zimní sezonu v Krkonoších. Formou terénního šetření byla zjišťována průměrná délka pobytu návštěvníka Krkonoš, typ ubytování, nejnavštěvovanější lyžařská střediska apod.

9.1 Tvorba pětidenního zájezdu – Relaxace v horské přírodě se střední zátěží Zájezd je situován do centra východní části Krkonoš, do Pece pod Sněžkou, Jánských Lázní a blízkého okolí. Tato oblast nabízí turistům výborné ubytovací i sportovní zázemí. Najdeme zde nespočet hotelů a restaurací. Zájezd je definován jako zájezd se střední zátěží. Program je zaměřen na vysokohorskou turistiku. Velké převýšení je částečně možno překonat pomocí lanovky (zejména při cestě na Sněžku, Černou horu a na Hnědý vrch). Zdatnější jedinci mohou převýšení absolvovat pěšky. Program je sestaven tak, aby účastnící poznali nejkrásnější oblasti východních Krkonoš-Černou horu, Janské Lázně a Sněžku. Program zájezdu je určený těm, kteří vyhledávají aktivní, třebaže turistickou dovolenou. Zájezd neshledávám vhodný pro rodiny s malými dětmi, neboť některé trasy jsou pro děti příliš náročné. Základem je kvalitní obuv na pěší túry a oblečení způsobilé k počasí. Nepostradatelnou součástí výbavy by měla být nepromokavá bunda nebo pláštěnka. Je potřeba brát v úvahu, že horské počasí se rychle mění. První den se účastník seznámí s ubytovacím zařízením a má možnost si prohlédnout centrum města, které je rušné stejně v letní i v zimní sezoně. Tento den je naplánovaná procházka k zimnímu středisku Ski Pec pod Sněžkou a vycházka na Hnědý vrch, který je známý jako sjezdovka Bramberk. Na Hnědý vrch jezdí po celý rok sedačková lanovka. Ve zbytku času je možné navštívit některou z atrakcí Relaxparku, svézt se na bobové dráze nebo vyzkoušet lanové centrum. Druhý den účastnící absolvují trasu, která vede z Pece pod Sněžkou do Javořího dolu. Na tuto trasu je dobré si vzít kvalitní obuv. Vysokohorská obuv ovšem není nutná. Trasa nepřekonává velké převýšení. Na cestu je potřeba mít dostatek pitné vody a oblečení na převlečení v případě deště. Možnost občerstvení je na Vlašských boudách. Jde o horskou farmu, kde je

32

chován dobytek. Lze si zde pochutnat na domácím mléce nebo borůvkovém koláči. Po svačině výlet pokračuje po Bumanově cestě. Na Kolínské Boudě je rovněž plánováno krátké občerstvení. Třetí den je fyzicky nejméně náročný. Je plánován přesun autobusem do Janských Lázní, kde účastníky čeká celodenní pobyt v lázeňské městě. Autobus odjíždí v dopoledních hodinách z náměstí v Peci a staví ve Svobodě nad Úpou. Odtud se účastníci přesunou pěšky do Janských Lázní. Z centra města následuje pěší přesun pod Černou horu k lanovce. U lanovky si účastníci zapůjčí koloběžky na cestu z Černé hory. Na vrchol Černé hory se lze dostat lanovkou nebo pěšky. V tomto případě se volí cesta lanovkou. Doporučuje se mít s sebou dostatek tekutin a oblečení, které pokrývá celé tělo, neboť zpátky z Černé hory se jede na koloběžkách. Dále je nutné mít v batohu přibaleny plavky a ručník do bazénu, který je na programu odpoledne. Navečer se účastníci vrací pěšky do Svobody nad Úpou na autobusovou zastávku, odkud odjíždí autobus zpět do Pece pod Sněžkou. Čtvrtý den účastníci absolvují velice náročnou túru. Trasa je dlouhá 18 km a překonává se převýšení 800 metrů. Účastníci se budou pohybovat na hřebeni polsko-českých hranic. Každý by měl mít kvalitní obuv, pokud možno trekingovou, při které nehrozí podvrknutí nohy. Trasa vede z velké části po nezpevněné komunikaci a v případě mokra hrozí uklouznutí. Na trasu je třeba si vzít dostatek jídla i pití, neboť jediná možnost občerstvení je na Výrovce, známé křižovatce turistických cest. Nutno ovšem počítat s tím, že na Výrovce mají sanitární den a může být zavřeno. Rovněž je dobré mít sebou pláštěnku, protože se musí počítat s tím, že na horách se počasí rychle mění. Trasa je náročná, protože z Pece na Výrovku stále stoupáme. Pátý den se koná výlet na nejvyšší horu České republiky, na Sněžku. Výlet je potřeba uskutečnit v přijatelném počasí. V případě jasné oblohy je ze Sněžky krásný výhled na českou i polskou část Krkonoš. Zdatní jedinci mohou absolvovat cestu až na vrchol Sněžky pěšky. Velice pěkná je cesta Obřím dolem. Trasa je výborně značená a vede zprvu po silnici, od boudy v Obřím dole okolo lesa po nezpevněné komunikaci. Dále pak klečí a po kamenech až na vrchol. Doporučená je kvalitní obuv a oblečení přiměřené k počasí. Čím víc se stoupá, tím víc se ochlazuje. Až na Sněžku se lze dostat zhruba za 2,5 hodiny volnou chůzí. Rovněž se lze na Sněžku dopravit lanovkou. Na vrcholu je možné se občerstvit za eura v polské boudě nebo o kus dál v české boudě za české koruny.

33

9.2 Itinerář Tabulka 1: Itinerář Den Čas Místo 8:00 Odjezd z Prahy 1. 10:30 Příjezd do Pece pod Sněžkou Ubytování v hotelu Krokus 12:30 Oběd v hotelové restauraci 14:00 Procházka po městě Návštěva lyžařské střediska SKI Pec 16:00 Návštěva Relax parku Možnost využití atrakce 18:30 Večeře v hotelu Krokus Celkem km / Kč za den 8:00 Snídaně v hotelu Krokus 2. 10:00 Výlet do Javořího dolu 12:00 Svačina po cestě na Vlašských Boudách 16:00 Návrat do hotelu 18:00 Večeře v hotelu Krokus Celkem km/ Kč za den 8:00 Snídaně v hotelu 3. 9:00 Odjezd do Janských Lázní 9:45 Prohlídka Janských Lázní Prohlídka lázeňské kolonády 11:30 Přesun k lanovce na Černou horu 12:00 Výjezd na Černou horu lanovkou 12:30 Sjezd na koloběžkách zpět 14:00 Oběd v hotelu Lesní Dům 16:00 Návštěva bazénu v Janských Lázních 18:00 Přesun do Svobody n. Úpou 18:20 Odjezd zpět do Pece pod Sněžkou 19:00 Večeře v hotelu Krokus Celkem km / Kč za den 8:00 Snídaně v hotelu 4. 9:00 Celodenní výlet 12:00 Oběd na Výrovce 13:00 Cesta z Výrovky zpět do Pece 18:00 Večeře v hotelu Krokus Celkem km / Kč za den 8:00 Snídaně v hotelu 5. 9:00 Výlet na Sněžku – lanovkou nebo pěšky 9:30 Pobyt na Sněžce (cesta lanovkou) 11:00 Pobyt na Sněžce (pěší cesta) 12:00 Cesta zpět přes Růžovou horu 14:00 Oběd v hotelu Hvězda 15:00 Odjezd z hotelu Krokus 17:30 Příjezd do Prahy Celkem km / Kč za den Celkem km / Kč za 5 dní

34

Km pěšky

Km autem/autobusem Cenová kalkulace 160 km 900 Kč/ osoba/den cca 160,- Kč

1 km 4 km 0,5 km

5,5 km

160 km

100 Kč V ceně ubytování 1160,- Kč 900 Kč/den/osoba

7,5 km cca 100 Kč/osoba 7,5 km 15 km

0 km 17 km

V ceně ubytování 1 000,- Kč 900 Kč/osoba/den 30 Kč

2 km 1 km 100 Kč 180 Kč cca 150 Kč/osoba 250 Kč/ osoba

7 km 1 km 0,5 km 2 km 17 km 13,5 km

34 km

30 Kč V ceně ubytování 1 640,- Kč 900 Kč/osoba

18 km cca 100 Kč/osoba V ceně ubytování 1 000.- Kč 450 Kč/osoba

18 km

180 Kč 5 km 4 km cca 150 Kč/osoba

9 km 61 km

160 km 160 km 354 km

780 Kč 5 580,- Kč

9.3 Lokalizace 9.3.1 Pec pod Sněžkou Jedno z nejznámější a nejnavštěvovanějších středisek Krkonoš se rozkládá pod nejvyšším vrcholem České republiky. Nejnavštěvovanější především kvůli rekreaci, zabezpečení služeb a sportovním možnostem pro turisty. Město má okolo 600 trvalých obyvatel, ale kapacita ubytování přesahuje 8 500 míst. Většina obyvatel pracuje v turistickém ruchu. Skoro každý dům zde má nápis „Zimmer frei „ nebo restaurace apod. Město je také známé a vyhledávané díky lanové dráze na nejvyšší horu ČR. Na obrázku č. 1 je orientační mapa Krkonoš. Na obrázku č. 2 je dominanta města – hotel Horizont.

Obrázek 1: Orientační mapa Krkonoš (Zdroj: www.hotelkrokus.cz)

35

Obrázek 2: Hotel Horizont (Zdroj: vlastní fotografie)

9.3.2 Sněžka Nejvyšší horu ČR (1602 m) najdeme na hraničním hřebenu ve východních Krkonoších. Skrz vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Z vrcholu se nabízí nádherný výhled na polskou i českou část Krkonoš. Nachází se zde několik staveb-polská bouda, Česká pošta a rotundová kaple sv. Vavřince. Na Sněžku vede lanová dráha. Do provozu byla uvedena roku 1949. Visutá lanová dráha slouží jak pro přepravu osob, tak k zásobování turistických chat.

36

9.3.3 Janské Lázně Významné město, nacházející se ve východní části Krkonoš. Město je známé svými lázeňskými službami, které jsou mezinárodně uznávány. Další významná atraktivita města je lyžařské středisko a samozřejmě Černá hora, na jejímž úpatí se město rozkládá. Město poskytuje kvalitní služby, které jsou rozvinuty díky lázeňství. K dispozici je zde několik hotelů, penzionů a restaurací. Na obrázku č. 3 je kolonáda v Janských Lázních.

Obrázek 3: Kolonáda v Janských Lázních (Zdroj: vlastní fotografie)

37

9.4 Ubytování – hotel Krokus *** Základní informace o ubytovacích možnostech hotelu jsem zjistila z webových stránek, uvedených v citaci č. 12. Hotel se nachází v centru Pece pod Sněžkou v nadmořské výšce 760 metrů. Hotel je národní hotelovou federací zařazen do kategorie tří hvězdiček. Každý pokoj je vybaven koupelnou a satelitní televizí. V recepci hotelu se nachází hotelový trezor a směnárna. Recepce nabízí informační, faxové a telefonní služby. Parkuje se bezplatně přímo u hotelu. Součástí hotelu je i restaurace, která nabízí bohatý výběr jídel. Na obrázku č. 4 je orientační plán města Pece pod Sněžkou a vyznačena poloha hotelu.

Obrázek 4: Mapa Pece pod Sněžkou (Zdroj: www.hotelkrokus.cz)

38

9.5 Program 9.5.1 1. den

Obrázek 5: Mapa výletu pro 1. den. (zdroj: vlastní tvorba)

V dopoledních hodinách přesun automobilem z Prahy do Pece pod Sněžkou. Nejsnadnější cesta je po dálnici D11 až do Hradce Králové. Z Hradce přes Jaroměř a Trutnov až do Pece pod Sněžkou. Ubytování v hotelu Krokus. V poledních hodinách je možný oběd v hotelové restauraci. Po obědě je plánovaná prohlídka města a zimního střediska. Lanovkou nebo pěšky je možné se dostat na Hnědý vrch. Dále je plánována návštěva Relax parku. Účastník se může svézt na bobové dráze. Na obrázku č. 5 je znázorněna plánovaná procházka Pecí pod Sněžkou. Večeře je v hotelu Krokus. Hosté mají možnost si vybrat ze dvou menu.

39

9.5.2 2. den

Obrázek 6: Mapa výletu 2. dne. (Zdroj: vlastní tvorba)

V ranních hodinách probíhá snídaně v hotelu. V dopoledních hodinách se účastníci vydávají na výlet do Javořího dolu. Cesta začíná v Peci pod Sněžkou. Po modré značce se po čtyřech kilometrech dostaneme do Velké Úpy k Javořímu Mlýnu. Zde se trasa mění na zelenou a stoupá vzhůru Javořím dolem. Zeleně značená trasa vede až k Vlašským boudám. Jde o farmu, kde majitelé chovají kozy a krávy. Nachází se zde občerstvení a lze si zakoupit např. krajíc chleba s pravým kozím sýrem nebo domácí, kynutý borůvkový koláč. K pití si lze objednat pravé kravské mléko. Trasa dále vede po žluté značce až k Černohorskému rašeliništi. Zde jsou ze dřeva vyrobené chodníčky, které vedou mezi jezírky a vřesem, po nich se lze dostat až na úpatí Černé a Světlé hory. Po zelené se pokračuje k Černé boudě, která se nachází na vrchu Černé hory. Zpátky vede červeně značená trasa, která nás zavede ke Kolínské boudě. Zde je plánováno krátké občerstvení. Od Kolínské boudy už se lehce sestoupí do Pece pod Sněžkou. Celá tato trasa je dlouhá 15 km a je znázorněna na obrázku číslo 6. Odpoledne se účastníci vrací zpět do hotelu a v 18h večeří v hotelu Krokus

40

9.5.3 3. den

Obrázek 7: Trasa cesty 3. den. (Zdroj: vlastní tvorba)

Po snídani následuje přesun autobusem č. 690 721 do Svobody nad Úpou. Odtud je plánován pěší přesun do Janských Lázní. Trasu znázorňuje obrázek č. 7. V dopoledních hodinách je možné si prohlédnout lázeňské město a kolonádu. Po hodině následuje přesun k dolní lanovce na Černou horu a zapůjčení si koloběžek. Před polednem se vyjede lanovkou na vrchol Černé hory a následně sjede na koloběžkách. Pozdní oběd je plánován v hotelu Lesní Dům. Jde o hotel a restauraci v centru Janských Lázní. Restaurace má celkovou kapacitu 84 míst. Jsou zde odděleny kuřácké a nekuřácké prostory. Jídelní lístek nabízí výběr z takřka 70 jídel. Možno si speciality krkonošské kuchyně či zvěřinu. Zdroje čerpání informací o hotelu jsou uvedeny v citaci č. 13. Odpoledne je plánována návštěva termálního bazénu. Bazén se nachází poblíž lázeňského domu. Voda je termální a je bazén je jí zásobován z léčivých pramenů. Součástí bazénu jsou masážní a perličková lůžka a dvě perličkové lázně. Ve večerních hodinách odjíždí autobus ze Svobody nad Úpou zpět do Pece. Následuje večeře v hotelové restauraci. 41

9.5.4 4. den

Obrázek 8: Mapa trasy 4. dne (Zdroj: vlastní tvorba)

Brzy ráno je připravena hotelová snídaně a následuje celodenní, turistický výlet. Z Pece pod Sněžkou vede trasa po modré značce ke kapličce okolo inform. centra. Oblast se rozkládá v I. a II. zóně KRNAPU. Trasa vede okolo Malé Studniční jámy, která je známá lavinovými úkazy. Také je zde možné vidět Úpský vodopád, který patří k největším v Krkonoších. Vodopád se nachází v blízkosti Obřího dolu, západně od Sněžky. Cesta vede dále okolo lesa, jde se Obřím dolem a ocitáme se u vodárny pro Sněžku. Jde o technickou památku z roku 1912. Zde se trasa kříží s lavinovou dráhou Obřího dolu a vede až na hraniční hřeben. Přes rašeliniště se pokračuje k Luční boudě. V těchto místech cesta protne linii pohraničního opevnění. Od Luční boudy se jde k boudě Výrovka. Zde bude krátká zastávka a občerstvení. Při cestě zpět je potřeba odbočit na zelenou značku, která vede dolů do Pece. Velmi náročná trasa o délce 18 km je znázorněna na obrázku č. 8. Překonává se převýšení skoro 800 metrů. Večeře v restauraci Enzian. Tato restaurace, vystavěná v původním krkonošském stylu se nachází v centru Pece. Její dlouholetá tradice je doplňována klasickou českou kuchyní, která se zaměřuje na jídla pro horaly a turisty. V létě je možno využít venkovní terasy.

42

9.5.5 5. den

Obrázek 9: Mapa cesty na Sněžku (Zdroj: vlastní tvorba)

Po snídani je plánován výlet na Sněžku. Účastníci si mohou vybrat cestu na vrchol lanovkou nebo pěšky přes Obří důl. Lanovka začíná v nadmořské výšce 890 metrů nad mořem a jede na mezistanici-tedy Růžovou horu do výšky 1354 metrů. Na Sněžku jízda trvá 14 minut. Lanovka překonává při své jízdě převýšení skoro 700 metrů. Na Sněžce je možnost občerstvení. Následuje prohlídka polské boudy s meteorologickou stanicí a rotundové kaple sv. Vavřince, která je nejstarší budova na Sněžce. Dále je zde nejvýše položená Česká poštovna v České republice, ze které lze poslat pohled či dopis. Zpátky do Pece se jde přes Růžovou horu, kde se lze také občerstvit. Celou cestu znázorňuje obrázek č. 9. Odpolední oběd v hotelu Hvězda. Zdejší restaurace patří mezi vyhlášené, v tomto kraji. Nabízí speciality ze staročeské i mezinárodní kuchyně. Je zde také nekuřácká restaurace s dětským koutkem. V letních dnech je otevřeno posezení na zahrádce. 43

10 Experimentální část Experimentální část byla tvořena formou marketingového výzkumu. Dotazník je zaměřen na zimní sezonu v Krkonoších. Dotazník se skládá z 11 tématických otázek. Otázky se týkají preferované délky pobytu v Krkonoších, typu ubytování, které návštěvníci volí a návštěvnosti různých lyžařských středisek. Oslovila jsem celkem 100 respondentů jak ve střediscích Krkonoš, tak ve svém okolí. Snažila sem se oslovit 50 % mužů a 50 % žen.

44

10.1.1 Jak často trávíte dovolenou v Krkonoších? A. 1krát ročně B. 2–3krát do roka C. Vícekrát do roka D. Jsem tu poprvé 40 % respondentů tráví dovolenou v Krkonoších jedenkrát ročně. Tento výzkum je zaměřen na zimu, tudíž si jezdí do Krkonoš zalyžovat jednou ročně. 31 % respondentů Krkonoše navštěvuje 2–3krát do roka. Zde se domnívám, že tito lidé jezdí do Krkonoš na víkendy. Je málo pravděpodobné, že by někdo jel na tři týdny do Krkonoš. Celých 21 % respondentů Krkonoše navštěvuje vícekrát do roka. Zde se může jednat o lyžaře, kteří zde mají vlastní ubytování. 2 % oslovených respondentů v Krkonoších uvedlo, že jsou zde poprvé. Na obrázku č. 10 je grafické znázornění odpovědí.

Vícekrát do roka 27 %

Jsem tu poprvé 2%

1 krát ročně 40 %

2-3 krát do roka 31 %

Obrázek 10: Grafické znázornění otázky „Jak často trávíte dovolenou v Krkonoších?„ (Zdroj: vlastní výzkum)

45

10.1.2 Jakou délku dovolené preferujete? A. Víkend B. Týden C. Více jak týden 47 % respondentů tráví v Krkonoších obvykle týden. 43 % respondentů zde tráví víkend a celých 10 % respondentů preferuje dovolenou delší jak týden. Velice mě překvapilo, jaké procento lidí jezdí do Krkonoš na celý týden. Má původní domněnka byla, že nejvíce lidí tráví na horách jen víkend. V týdenních dovolených se zřejmě jedná o rodiny, které tráví s dětmi na horách jarní prázdniny. Na obrázku č. 11 je grafické znázornění odpovědí.

Více jak týden 10 % Víkend 43 %

Týden 47 %

Obrázek 11: Grafické znázornění otázky č. 2 „Jak často trávíte dovolenou v Krkonoších?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

46

10.1.3 Kterou část Krkonoš navštěvujete nejčastěji? A. Východní Krkonoše (Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Malá Úpa, Černý Důl) B. Západní Krkonoše (Harrachov, Vítkovice, Benecko, Rokytnice) C. Centrální Krkonoše (Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Strážné) Zde se potvrdila moje hypotéza, že centrální Krkonoše jsou nejnavštěvovanější. Lidé tedy nejvíce jezdí do okolí Špindlerova Mlýna. Druhé nejnavštěvovanější Krkonoše jsou západníčili velká střediska jako Rokytnice a Harrachov, ale i menší střediska jako Vítkovice a Benecko, která jsou vhodná pro děti a začátečníky. V těsném závěsu (21 %) jsou navštěvovány východní Krkonoše, střediska jako je Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Žacléř apod. Na obrázku č. 12 je grafické znázornění odpovědí respondentů.

Východní Krkonoše 21 %

Centrální Krkonoše 44 %

Západní Krkonoše 35 %

Obrázek 12: Grafické znázornění otázky č. 3 „Kterou část Krkonoš navštěvujete nejčastěji?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

47

10.1.4 Jaký je cíl vaší návštěvy? A. Odpočinek B. Sport C. Návštěva příbuzných Celých 79 % respondentů jezdí do Krkonoš především sportovat. Krkonoše nabízí obrovské sportovní možnosti, jak v létě (turistika, cyklistika, adrenalinové sporty ve sportovních agenturách), tak v zimě. V Krkonoších najdeme mnoho kilometrů značených běžeckých tras, které vedou prakticky všude. Lyžařská střediska mají perfektní zázemí. Nevýhodou bývá, že níže položené areály často nemají dostatek sněhu. Musí tedy uměle zasněžovat, což bývá finančně nákladné. Aby mohla sněžná děla fungovat, musí být teplota pod bodem mrazu. Střediska jsou tedy závislá na přírodních podmínkách. Odpovědi typu sport a odpočinek se mohou navzájem prolínat. Spousta lidí považuje sport za odpočinek. Ne přímo jako odpočinek fyzický, ale psychický. 1 % respondentů spojuje zimní návštěvu Krkonoš s návštěvou svých příbuzných. Na obrázku č. 13 jsou graficky znázorněny odpovědi respondentů.

Návštěva příbuzných 1%

Odpočinek 20 %

Sport 79 %

Obrázek 13: Grafické znázornění otázky č. 4 „Jaký je cíl vaší návštěvy?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

48

10.1.5 Jaký volíte typ ubytování? A. Hotel B. Penzion C. Chata D. Apartmán 47 % respondentů k ubytování využívá chaty. Tento tradiční typ ubytovacího zařízení k horám patří. V dnešní době je módou budovat místo penzionů více chat poblíž sebe. Tyto chaty majitelé pronajímají hostům. Velice tradičně působí, když jsou v chalupě kamna. V poslední době se budují tradiční krkonošské roubenky, které tvoří nádhernou siluetu, která krásně zapadá do hor. Možnosti ubytování v chalupách často využívají větší rodiny, kterým se vyplatí pronajmout si celý objekt. Cena lůžka se pohybuje okolo 150–270 Kč za osobu. 35 % respondentů využívá k ubytování penziony. Oproti chalupám je obvykle v ceně ubytování zahrnuta snídaně nebo i polopenze. Penziony jistě zajišťují hostům větší komfort. Pro větší rodiny nebo několik rodin jsou penziony cenově méně výhodnější než chaty. 14 % respondentů se ubytovává v hotelích a 4 % využívají apartmány. Na obrázku č. 14 jsou znázorněny odpovědi této otázky.

Apartmán 4%

Chata 47 %

Hotel 14 %

Penzion 35 %

Obrázek 14: Grafické znázornění otázky č. 5 : „Jaký volíte typ ubytování?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

49

10.1.6 Jak si sháníte ubytování? A. Přes internet B. Pomocí CK C. Přes známé D. Mám zde vlastní 49 % respondentů si ubytování zajišťuje skrz své známé. Je velmi časté, že si lidé nechají doporučit hotel, chatu nebo penzion od svých známých a přátel. Tím si nejlépe zjistí, jakou úroveň služeb dané ubytovací zařízení poskytuje. Pro jakékoliv ubytovací zařízení je toto nejlepší forma reklamy. Lidé, kteří jezdí do Krkonoš častěji, se zpravidla ubytovávají ve stejných ubytovacích zařízeních, s nimiž mají dobrou zkušenost. 29 % respondentů si ubytování zařizuje přes internet. V dnešní době mají ubytovací zařízení možnost rezervací online. Penziony a hotely mají své webové stránky, kde si klient může na fotografiích prohlédnout pokoje a zařízení. 16 % respondentů uvedlo, že vlastní v Krkonoších vlastní ubytování. Převážně se jednalo o apartmány a chaty, jeden respondent zde vlastní penzion. 6 % dotázaných si zařizuje ubytování v Krkonoších přes cestovní kancelář. Na obrázku č. 15 je graf odpovědí k této otázce.

Mám zde vlastní 16 %

Přes internet 29 %

Pomocí CK 6%

Přes známé 49 %

Obrázek 15: Graf k otázce č. 6 „Jak si sháníte ubytování?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

50

10.1.7 Která lyžařská střediska navštěvujete nejčastěji? A. Pec pod Sněžkou B. Špindlerův Mlýn C. Janské Lázně D. Rokytnice E. Jiné (uveďte)……………………………… 42 % respondentů navštěvuje středisko s nejlepším zázemím a jedněmi z nejlepších sněhových podmínek-Špindlerův Mlýn. Jde o střediska Horní Mísečky, Medvědín a Svatý Petr, která jsou navzájem propojena společnou permanentkou. Není tedy divu, že v těchto střediscích se obvykle tvoří největší fronty. Jedná se o jediný komplex středisek, který se může svým zázemím, délkou svahů a množstvím sněhu alespoň částečně vyrovnat alpským svahům. Tento komplex také disponuje nejvyššími cenami (až 750 Kč za den). Druhé nejvíce navštěvované středisko je Harrachov, nacházející se v západních Krkonoších. Harrachov je známý pořádáním mezinárodních závodů ve skocích na lyžích. Velice mě překvapila slabá účast na svazích Černé hory v Janských Lázních (pouhá 4 %) a v Peci pod Sněžkou (13 %). Domnívám se, že tato střediska nabízejí rovněž pěkné, dlouhé sjezdovky a kvalitní služby. Dále respondenti potvrdili návštěvu středisek v Herlíkovicích, Malé Úpě, Žacléři a Rokytnici. Na obrázku č. 16 je grafické znázornění této otázky.

Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn 4%3 %

4 %1 %

Janské Lázně Rokytnice Jiné - Harrachov Žacléř

13 %

5 % 16 % 8 %

42 % 4 %

Velká Úpa Herlíkovice Vítkovice Vrchlabí

Obrázek 16: Grafické znázornění otázky č. 7 „ Která střediska navštěvujete nejčastěji?“ (zdroj: vlastní výzkum)

51

10.1.8 Využíváte služeb SKI-školy? A. Ano B. Ne Tato otázka potvrdila hypotézu, že ski školy nejsou českými občany využívány. 89 % respondentů služby ski-škol nevyužívá, 11 % ano. Z vlastní zkušenosti jsem se přesvědčila, že učit se chodí hlavně cizinci, především Němci, Holanďané a sousedé z Polska. Může být více možností vysvětlení. Je možné, že Čechům se zdají lekce příliš drahé. Nebo instruktorům nedůvěřují a raději učí sebe i své děti sami. Naproti tomu v ski školách pracují zkušení a vyškolení instruktoři. Lekce je možné absolvovat ve skupině nebo individuálně. V individuální lekci se instruktor věnuje pouze jedné osobě Skupinové lekce jsou cenově výhodnější. Hodina výuky na jednu osobu stojí okolo 300 Kč. Graf k této otázce je znázorněn na obrázku č. 17.

Ano 11 %

Ne 89 %

Obrázek 17: Graf k otázce č. 8 „ Využíváte služeb ski-školy?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

52

10.1.9 S kým nejčastěji trávíte dovolenou v Krkonoších? A. S rodinou B. S přáteli C. S kolegy z práce D. Sám (a) V této otázce byly uvedené odpovědi značně podobné. 46 % respondentů nejčastěji tráví dovolenou s rodinou a 51 % s přáteli. 2 % tráví dovolenou sami. Pouhé jedno procento dotazovaných uvedlo, že jezdí do Krkonoš s kolegy z práce. U této odpovědi jsem očekávala vyšší počet. Domnívám se, že se zde může konat spousta meetingů a seznamovacích akcí nebo konferencí. Tyto akce by mohly být spojeny se sportem. Na obrázku č. 18 je znázorněn graf k této otázce.

1%

2% 46 %

51 %

S rodinou S přáteli S kolegy z práce Sám (a)

Obrázek 18: Grafické znázornění otázky č. 9 „ S kým nejčastěji trávíte dovolenou v Krkonoších?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

53

10.1.10

Kolik jste ochotni vydat peněz za dovolenou v Krkonoších?

A. Do 2500, – B. Do 5000, – C. Do 10 000, – D. 10 000 a více 42 % respondentů zvolilo zlatou střední cestu a uvedlo, že za dovolenou v Krkonoších jsou ochotni vydat do 5 000, –. Tato otázka je sporná, protože nebylo určeno, zda se uvedená částka myslí jen za sebe nebo za celou rodinu. Předpokládám tedy, že 19 % respondentů, kteří uvedli částku do 2 500, – jsou jednotlivci. Poměrně velká část dotazovaných (29 %) je ochotna za dovolenou ochotni utratit do 10 000, – Kč, zbylých 10 % dokonce více jak 10 000, – Kč. Z toho soudím, že lidé jsou ochotni si za komfort a pohodlí v Krkonoších připlatit. Ovšem nutno brát v úvahu, že se může jednat o čtyřčlennou rodinu, kde by jedna osoba vyšla na 2 500, – Kč. Graf k této otázce je znázorněn na obrázku č. 19.

Více jak 10 000 10 %

Do 2 500,19 %

Do 10000.29 %

Do 5000,42 %

Obrázek 19: Grafické znázornění otázky č. 10 „Kolik jste ochotni vydat peněz za dovolenou v Krkonoších?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

54

Jak hodnotíte zimní nabídku Krkonoš z hlediska zimních sportů?

10.1.11

A. Výborně B. Dostatečně C. Chybí mi (uveďte)………………………………………………… 15 % dotazovaných hodnotí nabídku sportu v Krkonoších jako výbornou. 71 % respondentů nabídku shledává dostatečnou. 14 % dotazovaných je s něčím nespokojeno nebo něco v Krkonoších postrádá. Pouhá 2 % uvedla, že jim vadí vysoké ceny a předřazenost. Toto číslo se mi zdá velice malé, protože osobně shledávám každoroční zvyšování cen za nepřijatelné. Některá střediska nemají ceny odpovídající svému zázemí a podmínkám lyžování. 2 % také poukázala na nedostatečnou kapacitu vleků. Čímž je myšleno, že vleky nestíhají odbavovat a tím pádem se tvoří u vleků fronty. 1 % poukázalo na nedostatek sociálních zařízení. Výše zmíněné nedostatky, by se jistě daly změnit. Dotazovaní ale cítí i nedostatky, které nejde snadno ovlivnit. 1 % uvedlo, že jim chybí prachový sníh a větší sjezdovky. Z hlediska ochrany přírody a faktu, že se většina středisek nachází uprostřed národního parku je možnost zvětšení sjezdovek prakticky nemožná. Grafické znázornění otázky č. 11 je uvedeno na obrázku č. 20. Výborné Dostatečné

2% 3%

2% 1%1% 1% 2%2%

Chybí mi: větší úprava sjezdovek

15%

Chybí mi větší sjezdovky Chybí mi propojení středisek Chybí mi sociální zařízení

71%

Chybí mi nižší ceny Chybí mi nedostatečná kapacita vleků Chybí mi prašan

Obrázek 20: Grafické znázornění otázky č. 11 „Jak hodnotíte nabídku Krkonoš z hlediska zimních sportů?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

55

Jste

ŽENA NEBO MUŽ?

Při terénním šetření bylo osloveno 55 % mužů a 45 % žen. Graf k této otázce je znázorněn na obrázku č. 21.

Ženy 45 % Muži 55 %

Obrázek 21: Grafické znázornění otázky č. 11 „Jste žena nebo muž?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

10.1.12

Do jaké věkové kategorie patříte?

A. 15–25 let B. 26–35 let C. 36–45 let D. 45–55 let E. 55 a více let Z oslovených respondentů vychází, že nejvíce navštěvují Krkonoše lidé do 35 let. Konkrétně 30 % návštěvníků ve věku 15–25 let, 32 % je ve věku 26–35 let. Velice rovnoměrně vyšla návštěvnost osob ve věku 36–45 let (17 %), 45–55 let (15 %) a nakonec lidé starší 55 let, kterých je 6 %. Graf k této otázce je na obrázku č. 22.

56

45-55 let 15 %

55 a více let 6%

15-25 let 30 %

36-45 let 17 % 26-35 let 32 %

Obrázek 22: Grafické znázornění otázky č. 12 „Do jaké věkové kategorie patříte?“ (Zdroj: vlastní výzkum)

57

11 Rozbor hypotéz 11.1 1. hypotéza Nabídka sportovních aktivit KRNAP je dostačující. Tato hypotéza se mi z 71 % potvrdila. 71 % procent respondentů shledává nabídku sportů v zimní sezoně za dostatečnou. Celých 15 % shledává sportovní zázemí v Krkonoších jako výborné. Zbylých 14 % respondentů je s něčím nespokojeno. Obvykle se jednalo o vysoké ceny lyžařských středisek, slabá upravenost sjezdovek, nedostatek sociálních zařízení nebo špatné značení běžeckých tras.

11.2 2. hypotéza Ski-školy nejsou českými návštěvníky v Krkonoších dostatečně využívány. Hypotéza je z výsledku výzkumu pravdivá. 89 % dotazovaných uvedlo, že ski-škol vůbec nevyužívá nebo nikdy nevyužilo. 11 % respondentů uvedlo, že služeb ski-školy někdy využilo. Důvod malého využití ski-škol může být v tom, že Češi nejsou zatím zvyklí využívat tuto službu a stále se učí lyžovat sami. Další možnost je, že Češi nejsou k těmto službám důvěřivý a raději své děti svěří do rukou svých známých, o kterých se domnívají, že lyžování ovládají. Také zde naše občany může odrazovat cena, neboť cena hodiny s instruktorem se pohybuje okolo 400–500 Kč.

11.3 3. hypotéza Centrální Krkonoše jsou nejnavštěvovanější částí Krkonoš v zimní i letní sezoně. Z výzkumu vyšlo najevo, že 42 % dotazovaných navštěvuje v zimě Špindlerův Mlýn. Necelá polovina respondentů navštěvuje tedy Krkonoše centrální. Daleko za centrálními Krkonošemi se umístila Pec pod Sněžkou (13 %), která se nachází ve východních Krkonoších.

58

11.4 4. hypotéza Hlavním důvodem návštěvy Krkonoš je sport. Nejvíce odpovědí bylo zastoupeno pojmy sport a odpočinek. Hypotéza se mi tedy ve výzkumu potvrdila. 79 % dotazovaných uvedlo jako hlavní důvod návštěvy Krkonoš sport, 20 % uvedlo jako hlavní důvod odpočinek. Tyto dvě skutečnosti mají určitou souvislost. Spousta lidí si pod pojmem odpočinek dokáže představit, ať už paradoxně – sport. Neboť sport považuje mnoho lidí za nejlepší způsob relaxace a psychického odreagování.

59

12 Závěr Práce pojednává o sportovních aktivitách v oblasti Krkonošského národního parku. V úvodu teoretické části je zmíněna historie Krkonošského národního parku a systémy ochranné péče. Další kapitoly pojednávají o sportovních aktivitách, které je možné v Krkonoších provozovat. Jde především o lyžování, cyklistiku, pěší turistiku a služby sportovních agentur. Praktická část je rozdělena na dvě části. V první části bylo provedeno výzkumné šetření formou dotazníku. Téma výzkumu byla zimní sezona v Krkonoších. Zde jsem zjišťovala jaká část Krkonoš je nejnavštěvovanější, jakou preferují návštěvníci délku dovolené, jakou formu ubytovacího zařízení volí, jak si shání ubytování, kolik jsou ochotni vydat za zimní dovolenou v Krkonoších a jak hodnotí nabídku sportu v zimní sezoně. Celkem jsem oslovila 100 respondentů, z nichž 55 % bylo mužů a 45 % žen. Věkově byli respondenti rozděleni do 5 kategorií. Minimální věk byl stanoven na 15 let, horní hranice věku nebyla stanovena. Respondenti byli z hlediska věku osloveni rovnoměrně, avšak nejvyšší podíl vyšel na kategorie 15–25 let a 26–35 let. Výzkum byl prováděn částečně v Krkonoších a částečně v různých částech republiky, aby nedocházelo ke zkreslení návštěvnosti některých středisek. Domnívám se, že Krkonoše jsou v zimě využívány opravdu dostatečně. Důkazem toho je obsazenost hotelů po celou zimu, přeplněná parkoviště lyžařských středisek apod. Krkonoše mají své kouzlo i v létě, čemuž se věnuje druhá část praktické části práce. Druhá část praktické části je zaměřena na letní sezonu. Možnosti využití Krkonoš v letní sezoně jsem se pokusila ukázat vytvořením pětidenního zájezdu s názvem Relaxace v horské přírodě se střední zátěží. Jde o letní dovolenou spojenou s příslušnými aktivitami. Zájezd by mohl sloužit jako dovolená pro určitou skupinu lidí, kteří by rádi trávili aktivní dovolenou právě v Krkonoších. Možností kam umístit zájezd bylo mnoho, já jsem zvolila východní Krkonoše, konkrétně okolí Pece pod Sněžkou a Janských Lázní. Tato dvě rekreační střediska nabízí účastníkům kvalitní ubytovací i sportovní zázemí. Do této lokality je dobré dopravní spojení. Pokud účastnící cestují autem, výhodná je pro ně dálnice D11, která vede až do Hradce Králové. Odtud se jede přes Jaroměř, Trutnov až do Pece pod Sněžkou. Cesta autobusem nebo vlakem je do těchto míst také možná. Ubytování jsem situovala do hotelu, který se nachází v centru Pece pod Sněžkou

60

Cíl je zaměřen turisticky a zábavně. Do programu jsem se snažila zařadit dny fyzicky náročnější i odpočinkové. Je zde naplánováno několik pěších túr, za všechny bych uvedla pěší výšlap na nejvyšší horu České republiky, na Sněžku. Odreagovat se a užít si zábavu je možné na různých adrenalinových atrakcích, které provozují sportovně relaxační agentury. U náročných výletů je třeba zohlednit zdravotní stav každého jedince. Některé vycházky jsou poměrně dlouhé. Některé výlety jsou uvedeny dokonce jako celodenní. Často se překonává velké převýšení, které by mohlo určitým jedincům dělat potíže. Závěrem bych chtěla podotknout, že ve svém cíli jsem pouze nastínila možnosti, které se v dané lokalitě nabízí. Krkonoše disponují obrovskými sportovními možnostmi a aktivitami. Každý návštěvník si může svůj program vymyslet podle svého, podle toho, na co se cítí. Nutno také podotknout, že by si každý návštěvník Krkonoš měl uvědomit, že se nachází v národním parku a měl by se podle toho také chovat. Každý by se měl snažit o rozvoj a udržení Krkonoš alespoň v takovém stavu v jaké jsou nyní. Při provozování sportovních aktivit berme ohled na naše hory minimálně tak, že se budeme pohybovat pouze po vyznačených stezkách a lyžovat pouze na povolených svazích.

61

13 Literatura 1.

JIRÁSKO, F. Historie Krkonošského národního parku [online]. Vrchlabí, Správa Krkonošského národního parku, 2000. Aktualizováno 01. 07. 2009 [ cit. 2009–07–18]. Dostupné na www: http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=61

2.

DAVIDOVA, H., HEDÁNEK, Z., SOUKUP, V. Krkonoše. Praha, Olympia. 2003. strany 22–27; 39–43. ISBN 80–86050–00–9

3.

Hampala,M. Lyžařská střediska. Brno, Computer Press. 2004. Strany 16–37. ISBN 80– 251–0477–X

4.

Národní parky a chráněné krajinné oblasti. Praha, Olympia. 2003. Strany 12–15. ISBN 80–7033–808–3

5.

ROSSISPORT. Půjčovna [online]. Špindlerův Mlýn, 2007. Aktualizováno 2009 [online cit. 2009– 08–01] Dostupné na www: http://www.rossisport.cz

6.

ČSAD SEMILY.Cyklobusy Krkonoše[online]. Semily, 2003. Aktualizováno 2009 [ cit. 2009– 08–01] Dostupné na www: http://www.csadsm.cz/cyklobus_kr.asp

7.

TOURAWAY, s.r.o. Hory – Krkonoše. Vrchlabí, 2007. Aktualizováno 2009 [ cit. 2009–08–01] Dostupné na www: http://www.hory-krkonose.cz/cyklotrasy/cyklo-trasy/

8.

YELLOW POINT spol. s.r.o. Sportovní aktivity [online]. Špindlerův Mlýn, Yellow point spol. s.r.o, 2007. Aktualizováno 1. 9. 2009 [cit. 2009–09–03] Dostupné na www: http://www.yellow-point.cz/cz/sportovni-aktivity/

9.

HAPPY HILL SOCHOR, s.r.o., Czech Republic. Letní aktivity [online]. Pec p. Sněžkou. Aktualizováno 2009 [ cit. 2009–09–10] Dostupné na www: http://www.happyhill.cz/cz/letni-aktivity/sportovni-aktivity/

62

10.

RELAX PARK PEC POD SNĚŽKOU. Relaxpark [online]. Pec pod Sněžkou, 2003. Aktualizováno 28. 10. 2009 [cit. 2009–09–10] Dostupné na www: http://www.relaxpark.cz/

11.

LYŽAŘSKÁ A SNOWBOARDOVÁ ŠKOLA. Letní sportovní aktivity [online]. Janské Lázně, K+K Ski-school, 2007. Aktualizováno 2009. [cit. 2009–09-15] Dostupné na www: http://www.ski-school.cz/cz/letni-sportovni-programy/sportovni-aktivity/terennikolobezky/

12.

HOTEL KROKUS. Ubytování [online]. Pec pod Sněžkou, 2005. Aktualizováno 2009 [cit. 2009– 09–21] Dostupné na www: www.hotelkrokus.cz

13.

HOTEL LESNI DŮM. Služby [online]. Janské Lázně. Aktualizováno 14. 10. 2009 [ cit. 2009– 10–03] Dostupné na www: http://www.lesnidum.cz/sluzb

63

Přílohy Dotazník k výzkumu Tento dotazník slouží jako výzkum k bakalářské práci na téma „Cestovní ruch v oblasti KRNAP, se zaměřením na sportovní aktivity „ Vámi vybranou (jednu) odpověď zakroužkujte. 1. Jak často trávíte dovolenou v Krkonoších? A. 1krát ročně

B. 2–3krát do roka

C. Vícekrát do roka D. Jsem tu poprvé

2. Jakou délku dovolené preferujete ? A. Víkend

B. Týden

C. Více jak týden

3. Kterou část Krkonoš navštěvujete nejčastěji ? ¨

A. Východní Krkonoše (Janské Lázně, Pec p. S., Malá Úpa, Černý Důl) B. Západní Krkonoše (Harrachov, Vítkovice, Benecko, Rokytnice) C. Centrální Krkonoše ( Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Strážné) 4. Jaký je hlavní cíl vaší návštěvy ? A. Odpočinek

B. Sport

C.Návštěva příbuzných

5. Jaký volíte typ ubytování? A. Hotel

B. Penzion

C. Chata

6. Jak si sháníte ubytování ? A. Přes internet

B. Pomocí cestovní kanceláře

C.Přes známé

D. Mám zde vlastní 7. Která lyžařská střediska navštěvujete nejčastěji ? A. Pec Pod Sněžkou B. Špindlerův Mlýn C.Janské Lázně D. Rokytnice E. Jiné (uveďte jaké)……………………………………………………….……

8. Využíváte služeb Ski- školy? A. Ano

B. Ne

9. S kým nejčastěji trávíte dovolenou v Krkonoších? A. S rodinou B. S přáteli

C. S kolegy z práce

D. Sám (a)

10. Kolik jste ochotni vydat peněz za dovolenou v Krkonoších ? A) Do 2 500,–

B)Do 5 000,–

C) Do 10 000,–

D) 10 000 a více

11. Jak hodnotíte zimní nabídku Krkonoš z hlediska sportu ? A. Výborné

B. Dostatečné C. Chybí mi (uveďte)…………………...................

…………………………………………………………………………………………

Jste A. ŽENA

B. MUŽ

Do jaké věkové kategorie patříte? A. 15– 25 let

B. 26–35 let C. 36–45 let D. 45– 55 let E. 55 let a více

Děkuji za vaši spolupráci Veronika Fidranská