VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza činnosti příspěvkové organizace z oblasti cestovího ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

A na l ý z a č i n n os t i př í s p ě v ko v é o r g a n i z a c e z o bl as t i c e s t o ví h o r u c h u Bakalářská práce

Autor: Klára Chvátalová Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Klára Chvátalová

Anotace Bakalářská práce je věnována analýze činnosti vybrané příspěvkové organizace Centrum volného času Hustopeče. Obsahuje jednak stručnou charakteristiku členění a postavení neziskových organizací v národním hospodářství, jejich druhy, možnosti řízení, financování a eventuální využití marketingu služeb, dále pak SWOT analýzu zvolené organizace doplněnou marketingovým výzkumem zaměřeným na nabídku jednodenních zájezdů. Klíčová slova Nezisková organizace, příspěvková organizace, SWOT analýza, marketingový výzkum, zájezdy pořádané příspěvkovou organizací.

Annotation This Bachelor thesis is dedicated to the analysis of an activity chosen semi-budgetary organization Centrum volného času Hustopeče. It characterizes brifly the structuring and position of non-profit institutions in the national economy. It describes their types, ways of direction, financing and using marketing in service. It also contains SWOT analysis of the chosen institution and also the marketing survey which is focused on the offer of one-days tours. Key words Non-profit institution, semi-budgetary organization, SWOT analysis, marketing survey, tours offered by semi-budgetary organization.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla moc poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Kuncové, Ph.D. za odborné vedení práce, trpělivost, cenné rady a připomínky k dané problematice. Velké díky patří všem pracovníkům příspěvkové organizace Centrum volného času Hustopeče, za ochotné poskytnutí informací vztahujících se k tématu této práce. Děkuji také panu řediteli Bořivoji Švástovi, že mi umožnil v této organizaci vykonat semestrální praxi a paní Veronice Stehlíkové za spolupráci, konzultace, bez jejíž zkušených rad by nebylo možné práci dokončit. A v neposlední řadě děkuji celé mé rodině za psychickou a finanční podporu, jak před, tak i během mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce ...................................................................................................9 1.1

Úvod ...............................................................................................................9

1.2

Cíl práce ........................................................................................................ 10

Teoretická část ................................................................................................... 11 2.1

2.1.1

Členění národního hospodářství ............................................................. 11

2.1.2

Členění podle Pestoffa............................................................................ 12

2.1.3

Základní charakteristika neziskové organizace ....................................... 14

2.1.4

Rozdělení neziskových organizací podle zákona o dani z příjmu ............ 14

2.1.5

Typologie neziskových organizací.......................................................... 18

2.1.6

Rozdělení neziskových organizací podle jiných kritérií .......................... 19

2.1.7

Hospodaření neziskových organizací ...................................................... 20

2.1.8

Finanční zdroje neziskových organizací ................................................. 20

2.1.9

Marketing v neziskové organizaci .......................................................... 21

2.2

3

Vymezení neziskové organizace .................................................................... 11

Vymezení příspěvkové organizace ................................................................ 23

2.2.1

Členění dle zřizovatele ........................................................................... 24

2.2.2

Náležitosti vzniku příspěvkové organizace ............................................. 24

2.2.3

Tvorba fondů.......................................................................................... 25

2.2.4

Zdroje financování ................................................................................. 26

2.2.5

Rozpočetnictví ....................................................................................... 27

Praktická část .................................................................................................... 28 3.1

Charakteristika příspěvkové organizace ......................................................... 28

3.2

Střediska a jejich činnost ............................................................................... 29

3.2.1

Kulturní středisko ................................................................................... 30

3.2.2

Centrum celoživotního vzdělávání.......................................................... 31

3.2.3

Pavučina – dům dětí a mládeže ............................................................... 31

3.2.4

M - klub ................................................................................................. 32

3.3

Management a personální stránka organizace ............................................... 33

3.4

Financování Centra volného času .................................................................. 34

3.4.1 3.5

Příjmy organizace .................................................................................. 34

SWOT analýza .............................................................................................. 36

3.6

3.6.1

Druhy zájezdů ........................................................................................ 37

3.6.2

Financování zájezdů ............................................................................... 40

3.7

4

Zájezdy ......................................................................................................... 37

Průzkum dotazníkovým šetřením................................................................... 42

3.7.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................... 42

3.7.2

Celkové shrnutí získaných údajů z průzkumu ......................................... 56

3.7.3

Možnosti zlepšení .................................................................................. 58

Závěr .................................................................................................................. 60

Seznam použité literatury ......................................................................................... 61 Přílohy........................................................................................................................ 66

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Výběr tématu, které jsem si zvolila k vypracování své bakalářské práce, velkou měrou ovlivnilo mé absolvování semestrální praxe v příspěvkové organizaci Centrum volného času v jihomoravském městečku Hustopeče. Příspěvková organizace je zřízena městem za účelem poskytování veřejných služeb, které se týkají kulturního vyžití, výchovy a vzdělávání obyvatel. Činnosti této organizace, ať už se jedná o hlavní nebo doplňkové, hrají významnou roli pro zdejší obyvatele. Jak už sám název napovídá, organizace se svou prací snaží vyplnit volnočasové aktivity občanů a nabídnout jim vhodné podmínky pro jejich uskutečnění. Podle zřizovací listiny je hlavním účelem organizace: poskytování služeb zabezpečujících kulturně výchovný a společenský rozvoj občanů města, plnit funkci výchovně vzdělávací a rekreační, upravenou školským zákonem č. 561/2004 Sb. (zřiz. listina, viz příloha B). Poslání této neziskové příspěvkové organizace je mi velice sympatické, a to především proto, že jejich služby jsou určeny pro všechny občany, bez rozdílu věku, vyznání či finančního zabezpečení. V dnešní uspěchané ziskuchtivé době, bych ráda věnovala svůj čas a prostřednictvím bakalářské práce se věnovat tématu neziskových organizací. V průběhu praxe jsem měla možnost se seznámit, jak taková organizace funguje, vyzkoušet si několik pracovních pozic, ve všech střediscích. Pole působení organizace je rozsáhlé, v rámci mého studijního oboru jsem se rozhodla zkoumat její činnost spojenou s cestovním ruchem. Na první pohled by se mohlo zdát, že působení organizace v cestovním ruchu je výhradně ve formě organizování kulturních akcí, atraktivních pro nespočet účastníků cestovního ruchu. To je z části pravda, ovšem organizace se podílí na cestování zdejších obyvatel i jinou činností. Pořádá pro ně jednodenní zájezdy, které mají opačný účel od kulturních akcí, nesměrují turisty a návštěvníky do města, ale vyváží obyvatele mimo město. Cestovní ruch je v současné době nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím. S rostoucí životní úrovní obyvatelstva mají lidé více času na své volnočasové aktivity. A cestování je velkým trendem. Na trhu nalezneme nespočet firem nabízející své produkty spojené 9

s cestováním, které umožní potencionálním zákazníkům uspokojovat své potřeby. Tyto firmy ovšem působí v ziskovém sektoru a míra uspokojení potřeb, závisí převážně na množství dostupných finančních prostředků. Pokud máme dostatek peněz, můžeme si kupovat zájezdy dle libosti. Zatím co příspěvková organizace působí v neziskovém sektoru, jehož cílem není dosažení zisku. A zájezdy pořádané touto organizací, se snaží udržet cenu zájezdu na co nejnižší hladině, aby byly dostupné i pro ty, kteří mají méně finančních prostředků.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat neziskové organizace, jejich hlavní účel a postavení v národním hospodářství. Nastínit z jakého pohledu na neziskové organizace nahlíží marketing a jeho možné využití v těchto organizacích. V teoretické části je blíže popsána problematika financování a hospodaření příspěvkových organizací. Praktická část je věnována charakteristice příspěvkové organizace Centrum volného času Hustopeče. Popisu jednotlivých středisek, jejich činností a postlání. Jsou zde vymezeny způsoby řízení a financování organizace. Dále jsou představeny typy nabízených zájezdů společně s charakteristikou a výsledkem hospodaření. Cílem práce je analyzovat kvalitu těchto nabízených služeb a navrhnout možná zlepšení popřípadě možnosti k zlepšení činnosti organizace. Následně je provedena SWOT analýza pomocí níž se stanový silné, slabé stránky a příležitosti, hrozby organizace. Z nichž můžeme mimo jiné určit, jaké zastává organizace postavení na trhu a jak silný je vliv konkurence. Následně pomocí marketingového výzkumu formou dotazníkového šetření jsou zjištěny názory a postoje lidí vůči dané organizaci. Především jejich zkušenosti a spokojenost se zájezdy. Hlavní otázkou je, zda příspěvková organizace je schopna konkurovat podniku ze ziskové sféry, například cestovní kanceláři. Pokusím se zmapovat, zda nižší cena zájezdů není na úkor kvality poskytovaných služeb.

10

2 Teoretická část 2.1 Vymezení neziskové organizace Abychom se mohli blíže věnovat působení příspěvkové organizace, nejprve je vhodné si stanovit pole působnosti neziskových organizací. Jejich dělení v rámci národního hospodářství a ujasnit si jakou pozici v této hierarchii zastávají jednotlivé neziskové organizace, včetně příspěvkových.

2.1.1 Členění národního hospodářství Národní hospodářství je základem každého státu. Pod tímto pojmem rozumíme veškerou hospodářskou činnost uskutečňovanou na území daného státu subjekty podnikání a občany. [1] Přesněji podle S. Škarabelové: ,,Národní hospodářství je chápáno jako složitá soustava subjektů a vazeb mezi nimi, které se vytvořily v procesu vývoje společnosti za účelem produkce statků, jimiž jsou uspokojovány potřeby lidí, žijících na území určitého útvaru.“ (Škarabelová, S. a kol., s. 86). Odborná literatura uvádí nespočet kritérií, podle kterých národní hospodářství lze členit. S ohledem na téma práce, se mi jeví jako nejvhodnější členění, které ve své knize Organizace neziskového sektoru uvádí J. Rektořík (2010), tedy člení národního hospodářství podle principu financování. Jelikož způsob financování organizací je významným kritériem, můžeme trh rozdělit podle následujícího schématu. Obrázek 1: Členění národního hospodářství, upraveno autorkou (Rektořík 2010, s. 13)

Hlavní rozdíl mezi ziskovým a neziskovým sektorem je kritérium dosažení zisku. Dle mého názoru označení netržní sektor může poněkud zavádět, jelikož i neziskové organizace vstupují na trh. 11

Ziskový sektor (označován také jako první sektor) je financován z finančních prostředků získaných prodejem zboží nebo služeb. Na základě nabídky a poptávky se vytváří tržní cena, za kterou se uskutečňuje tento prodej. Základním subjektem je soukromá firma. Hlavním cílem ziskového sektoru je podnikat za účelem dosažení maximalizace zisku. Subjekty neziskového sektoru získávají finanční prostředky pro svoji činnost pomocí přerozdělovacích procesů. Hlavním cílem sektoru není dosažení zisku, ale dosažení maximalizace užitku jejich zákazníků, který má většinou podobu veřejné služby. Druhá úroveň členění je klíčová. Tato práce se dále zaměřuje pouze na členění neziskového sektoru, protože ziskový sektor není cílem zkoumání. Neziskový sektor tedy můžeme rozčlenit na veřejný, soukromý sektor a sektor domácnosti. (Rektořík, 2010) Neziskový veřejný sektor (označován také jako druhý sektor) je financován z veřejných financí. Subjekty jsou řízeny a spravovány veřejnou správou, ve které se rozhoduje veřejnou volbou a především podléhá veřejné kontrole. Hlavním cílem veřejného sektoru je poskytování veřejných služeb. Právě do tohoto sektoru patří i příspěvkové organizace územních samosprávních celků, na které je dále tato práce zaměřena. Neziskový soukromý sektor (označován také jako třetí sektor). V této části národního hospodářství, jak již bylo zmíněno, je také hlavním cílem dosažení užitku a organizace jsou zde financovány převážně ze soukromých financí fyzických a právnických osob. Ti financují produkci nebo distribuci statků, aniž by očekávali jejich zhodnocení ve formě zisku. Financování z veřejných rozpočtů se nevylučuje, ale je výrazně nižší. Sektor domácností není tvořen organizacemi ale lidmi, kteří zasahují do finančních toků na trhu produktů a výrobních faktorů. Jsou to koneční spotřebitelé využívající produkty organizací, které tvoří výše zmíněné tři sektory. Tento sektor hraje významnou roli při formování společnosti a zpětně ovlivňují kvalitu i chod neziskových organizací. I když se práce dále zaměřuje především na příspěvkové organizace, je důležité si uvědomit a jasně vymezit prostor, v němž se tyto organizace vyskytují.

2.1.2 Členění podle Pestoffa Ačkoli je členění podle principu financování srozumitelné a přehledné, je také důležité se zmínit o členění, které vytvořil švédský ekonom Victor A. Pestoff (Rektořík, 2010). 12

Jeho členění vystihuje rozdělení trhu přesněji. Národní hospodářství znázorňuje jako rovnostranný trojúhelník, který rozdělil na čtyři sektory podle tří kritérií:  podle kritéria financování na sektor ziskový a neziskový,  podle kritéria vlastnictví na soukromý a veřejný sektor,  podle kritéria formalizace na sektor formální a neformální. Trojúhelníkový model (obrázek č. 2) znázorňuje opět ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý sektor a neziskový sektor domácností. Obrázek 2: Pestoffův model národního hospodářství, upraveno autorkou (http://is.muni.cz/th/69054/esf_m/pestoff_2.gif, 2012)

Trojúhelníkové zobrazení rozděluje národní hospodářství přesněji, nikoli pouze s přihlédnutím na způsob financování organizací. Z jeho konečné podoby se dá vyčíst základní charakteristika organizace daného sektoru. Ovšem ani toto členění nedokáže zahrnout všechny organizace. V modelu se nacházejí zóny, kde se v daných sektorech prolínají činnosti a poslání zde působících organizací. Místa znázorněna jako malé nepopsané trojúhelníky zahrnují smíšené organizace. Ostatní jsou tzv. hraniční organizace. Příkladem smíšené organizace jsou různé spolky, které nevznikly podle platné legislativy, a přesto vyvíjí činnost, například menší divadelní skupina. Dalším 13

příkladem smíšené organizace, ale tentokrát neformální soukromé a ziskové může být subjekt působící v oblasti šedé ekonomiky. Hraniční organizace vznikne splynutím neziskového soukromého sektoru s jiným. Příkladem může být penzijní fond, zákon v České republice nevylučuje založení akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva s posláním působit v této oblasti. Ovšem vymezuje příspěvky z veřejných financí a způsoby přerozdělení zisku. (Rektořík, 2010) Obě zmiňovaná členění se od jiných liší v zobrazení neziskového sektoru domácností a neziskového soukromého sektoru. V jiných členěních tyto zmiňované sektory jsou zastupovány obecnějším pojmem občanská společnost.

2.1.3 Základní charakteristika neziskové organizace Pojem nezisková organizace se běžně používá, i když není nikde v odborné české literatuře doposud ustanovena jakýmkoli právním předpisem jednoznačná definice charakteristiky neziskové organizace působící v neziskovém sektoru. Proto se autoři snaží vycházet ze zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů který stanovuje, že se jedná o organizace, jež nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání a jsou charakteru právnické osoby s výjimkou organizačních složek. Zákon blíže tento pojem nepopisuje, ovšem vyjmenovává organizace a tím zároveň vytváří jednu skupinu, pro kterou platí stejná pravidla z ohledu daně z příjmu. Tato zákonná úprava samozřejmě nezahrnuje všechny formy neziskových organizací. Jednotlivé typy neziskových organizací se dále řeší samostatně pomocí zvláštních zákonů. Jsou to například organizace působící ve veřejném sektoru (organizační složky státu, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace) bez ohledu na zřizovatele. Důležité je také zmínit zákon č. 40/1964 SB., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který v § 18 vymezuje základní rozdělení právnických osob (Rektořík, 2010), (Růžičková, 2011).

2.1.4 Rozdělení neziskových organizací podle zákona o dani z příjmu V knihách od Jaroslava Rektoříka (2010) a Růženy Růžičkové (2011) se shodně uvádí, že neziskové organizace zmiňované v zákoně 586/1992 Sb., o dani z příjmu, můžeme dělit následujícím způsobem:  zájmová sdružení právnických osob, 14

 občanská sdružení včetně odborových organizací,  politické strany a hnutí,  státem uznávané církve a náboženské společnosti,  nadace a nadační fondy,  obce,  kraje,  organizační složky státu a územních samosprávních celků,  příspěvkové organizace,  státní fondy,  obecně prospěšné společnosti,  veřejné vysoké školy. Zájmová sdružení právnických osob Jsou zakládána právnickými osobami dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Posláním těchto sdružení je ochrana zájmů jejich členů nebo dosažení jiných cílů. Dá se říci, že jde o korporaci, neboť se ho účastní jen právnické osoby. Má-li být zájmové sdružení založeno jako nezisková organizace, nesmí být jeho cílem dosahování zisku, důležité je stanovení poslání v zakladatelské smlouvě. Občanská sdružení včetně odborových organizací Členové občanského sdružení mají možnost se svobodně setkávat dle zákona č. 83/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů o sdružování občanů. Tato setkání mohou být za účelem dosažení konkrétního cíle. Ovšem pozor, netýká se to politických stran a hnutí; církví a náboženských společností; justice; armády a policie. Příkladem občanského sdružení můžeme uvést odborové organizace, rybářské spolky, amatérské kulturní spolky, Obec architektů a další. Ministerstvo vnitra ČR registruje všechna občanská sdružení, kterým je přiděleno identifikační číslo Českým statistickým úřadem v naší republice. Politické strany a politická hnutí Hlavním účelem neziskových organizací tohoto typu je účast občanů na politickém životě společnosti. Řídí se zákonem č. 340/2000 Sb., který novelizuje zákon č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a hnutích. Členové těchto organizací musí být starší osmnácti let. 15

Státem uznávané církve a náboženské společnosti Jako všechny neziskové organizace i tyto musí být právnickými osobami. Na rozdíl od dvou předchozích typů, tyto organizace jsou registrovány Ministerstvem kultury ČR. Řídí se zákonem č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Pod tímto pojmem si můžeme představit dobrovolnou společnost lidí, kteří se za účelem vyznávání víry shromažďují na určitém místě. Co se týká hospodaření těchto neziskových organizací, jejich příjmy jsou převážně ve formě darů, nájmu z budov a půdy. Pokud souhlasí, tak mohou být dotováni ze státního rozpočtu, příspěvků od obcí a krajů. Většina výdajů je na mzdy, sociální a zdravotní pojištění, daně, provoz zařízení a opravu památek. V menší míře to mohou být také výdaje na poskytnuté dary či charitativní činnost. Nadace a nadační fondy Činnost nadací a nadačních fondů spočívá v rozvoji duchovních hodnot a dosažení obecně prospěšných cílů. Jsou zakládány na ochranu lidských práv a svobod, také na humanitární účely, k ochraně přírodního prostředí, vědy, tradic, rozvoji kultury apod. Organizace tohoto typu se řídí zákonnou úpravou č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Obce Jedná se o základní územní samosprávné společenství tvořené občany České republiky, kteří mají trvalé bydliště v dané obci. Řídí se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb. Činností obce je pečovat o rozvoj svého území a svých občanů. Vykonává samostatnou působnost nebo přenesenou. Může zřizovat peněžní fondy, příspěvkové organizace, obecní policii, vydávat obecně závazné vyhlášky a jiné. Neustále ale musí brát v potaz obchodní zákoník a zákon o sdružování občanů, který se na obce nevztahuje. Dále se musí řídit pravidly pro hospodaření obcí, která jsou stanovena v zákoně č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Kraje Kraj je stejně jako obec územní společenství občanů, kteří pečují o rozvoj svého území. Hospodaří s vlastním majetkem samostatně, řídí se zákonem o krajích č. 129/2000 sb., a také zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Kraj je financován především ze státního rozpočtu. Na rozdíl od obcí má právo předkládat zákony 16

Poslanecké sněmovně, návrhy Ústavnímu soudu. Dále také zřizuje příspěvkové organizace, rozhoduje o spolupráci s ostatními kraji na základě smluv občanského nebo obchodního zákoníku. Nemůže se stát členem svazku obcí a stejně jako obce není možné, aby se kraj stal členem občanského sdružení. Organizační složky státu a územních samosprávních celků Jsou zřizovány obcemi nebo kraji, podle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Nemají právní subjektivitu a hospodaří pod jménem svého zřizovatele. Financovány jsou z rozpočtu svého zřizovatele, který obsahuje veškeré příjmy a výdaje těchto organizací. Tyto neziskové organizace disponují pouze s finančními prostředky sloužícími k běžné činnosti a pravidelnému provozu. Jsou poskytovány ve formě provozní zálohy v hotovosti nebo na tomu zřízený bankovní účet. Příkladem může být organizační složka města, jednotka sboru dobrovolných hasičů. Příspěvkové organizace Jak již bylo zmíněno, příspěvkové organizace mohou být zřízeny některým ústředním orgánem státní správy nebo územním samosprávním celkem (kraj, obec). Můžeme je tedy dělit na příspěvkové organizace státu a příspěvkové organizace územních samosprávných celků. V prvním případě se řídí dle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky. V druhém případě se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tato práce se v kapitole 2.2 dále podrobně zabývá popisem neziskové organizace toho typu a v praktické části popisuje konkrétní příklad příspěvkové organizace zřízené územním samosprávním celkem, městem Hustopeče v Jihomoravském kraji. Státní fondy Tyto právnické osoby hospodaří se státním majetkem. Jednotlivé státní fondy se řídí jim platnými zákony. Patří sem například Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury a další. Státní fondy spravují odlišná ministerstva, vždy dle poslání a zaměření daného fondu. Za hospodaření fondů odpovídá ministr konkrétního ministerstva, jež fond zřídilo. Každý rok sestavuje návrh rozpočtu, který následně předkládá Ministerstvu financí ČR. Finanční zdroje fondů jsou vždy citovány v jim daném zákoně.

17

Obecně prospěšné společnosti Účel těchto společností je poskytovat obecně prospěšné služby veřejnosti podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Organizace může také poskytovat doplňkové služby, jejich činnost by ale především měla být zaměřena v sociální oblasti, ve zdravotnictví, školství a kultuře. Například se může jednat o penzion pro důchodce, léčebna pro nemocné, kino a jiné. Zákon upravuje, že výsledek hospodaření lze použít pouze na služby, pro které je tato společnost zřízena. Veřejné vysoké školy Tyto organizace jsou centry vzdělanosti a hrají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Jejich práva a povinnosti upravuje zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Příjmy vysokých škol tvoří dotace ze státního rozpočtu, v dnešní době často diskutované poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, ze státních fondů, rozpočtů obcí, příjmy z darů a výnosy z doplňkové činnosti.

2.1.5 Typologie neziskových organizací Problematika členění neziskových organizací působících jak ve veřejném tak v soukromém neziskovém sektoru je však poněkud složitější. J. Rektořík (2010) dělí tyto organizace do pěti skupin s typickými znaky následovně: 1) Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné. Sem řadíme občanská sdružení, zájmová sdružení právnických osob, sdružení bez právní subjektivity (tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení osob), honební společenstvo a profesní komory. 2) Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné. Tuto skupinu tvoří obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti. 3) Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků. Patří sem organizační složky státu (dříve rozpočtové organizace), organizační složky územních samosprávných

celků,

příspěvkové organizace státu,

18

příspěvkové organizace územních samosprávných celků, kraje, obce a úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. 4) Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace. Tuto doplňkovou skupinu tvoří Český rozhlas, Česká televize, Česká národní banka, Státní podnik, Vysoká škola, Státní fondy a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. 5) Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných (jde o výjimečné případy neziskových organizací). Jsou to neziskové organizace typu akciových společností, společností s ručením omezeným, družstev a o společenství vlastníků bytových jednotek.

2.1.6 Rozdělení neziskových organizací podle jiných kritérií Předchozí dělení organizací je vyhovující pro výpočet daně z příjmu, nikoli pro širší pochopení poslání a cílů neziskových organizací. Pro lepší představu významu poslání a cílů neziskových organizací, je možné dále organizace dělit podle následujících kritérií (Rektořík, 2010):  dle zakladatele  dle globálního charakteru poslání  dle právně organizační normy  dle způsobu financování  dle charakteristiky realizovaných činností

Bližší členění viz kniha J. Rektořík a kolektiv – Organizace neziskového sektoru (2010). Neziskové organizace lze dělit i podle charakteru jejich poslání, v jaké míře slouží k veřejnému prospěchu. První skupinu tvoří organizace vzájemně prospěšné, jejichž cílem je sloužit zájmům svých členů, druhou organizace veřejně prospěšné, které poskytují veřejně prospěšné služby široké veřejnosti, tedy všem, kteří o tuto službu mají zájem (Frič, P., Goulli, R. a kol., 2001).

19

2.1.7 Hospodaření neziskových organizací Každá organizace, ať již zisková nebo nezisková, se musí důsledně řídit závaznými předpisy, je povinna vést účetní evidenci výnosů a nákladů, aktiv a pasiv, toku finančních prostředků, zdanění příjmů, majetku a služeb. Organizace jsou tedy účetními jednotkami a platí pro ně zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., jako u ziskových organizací. Tudíž i u neziskových organizací se vyžaduje znalost účetních a daňových předpisů s tím je také spojena příprava účetních dokladů a jejich oběh. Rozdíly, které vyplývají z rozdílného hospodaření jednotlivými organizacemi, jsou podle toho upravovány zvláštními předpisy. Organizace musí zpracovávat kalkulace nákladů na jednotlivé činnosti při tvorbě ceny. Pokud jsou služby poskytované organizací hrazeny z veřejných rozpočtů, dotací nebo dotací z EU zpracování těchto kalkulací podléhá veřejné kontrole. Podobně jsou i výsledky hospodaření každé neziskové organizace předmětem auditu. Na základě auditorské zprávy musí organizace poskytnout informace o hospodaření s finančními prostředky svým dárců a sponzorům. Daně Pokud výnosy nepřevyšují náklady, neplatí nezisková organizace daň z příjmu činnosti, pro kterou byla zřízena. Dani z doplňkové činnosti se ovšem nevyhne (z pronájmu, z reklamy). Zákon o dani z příjmu (586/1992 Sb.) vymezuje, které příjmy nejsou za určitých podmínek předmětem daně z příjmu podle § 18 odst. 4 téhož zákona. Zdanění neziskových organizací procházelo v průběhu let řadou úprav a nadále prochází, záleží na tom, jak si společnost váží práce neziskových organizací. V současné době mají neziskové organizace úlevu od daně z nemovitosti, pokud ji využívají pro činnost, pro kterou byla příslušná nezisková organizace založena. Ovšem konečné daňové zvýhodnění se nakonec nemusí zdát až tak výhodné, v jistých případech je možné snížit základ daně o 30 %. V jiném případě zase posunout platbu daně o tři následující daňová období (Rosenmayer, 2006), (Streckova, 1998).

2.1.8 Finanční zdroje neziskových organizací Finanční zdroje použitelné pro všechny typy neziskových organizací představují výnosy (Strecková, 1998):  z vlastní činnosti, pro kterou byla organizace založena nebo zřízena,  z doplňkové (hospodářské) činnosti zahrnuté do statutu organizace, 20

 z prodeje či pronájmu majetku,  z reklam,  z darů, dědictví, sponzoringu,  od pojišťoven a fondů (EU),  z úroků svých vkladů či půjček,  ze sbírek, tombol, loterií,  ze zdrojů vzniklých organizací zákonnými daňovými úlevami,  z příspěvků z veřejných rozpočtů ve formě např. příspěvků, dotací.

Zvláštními finančními zdroji pro některé neziskové organizace jsou (Strecková, 1998):  členské příspěvky u organizací vyvíjejících svoji činnost na členském principu (např. občanská sdružení, profesní komory, politické strany a politická hnutí),  příspěvky věřících občanů (pravidelné),  výnosy z daní a poplatků stanovených zákony (u obcí a krajů),  vklady zakladatelů (nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti),  výnosy z poplatků a pokut (např. při narušení ekologie, vynětí ze zemědělského půdního fondu, z příjmu ze vstupenek na filmová představení),  výnosy z obchodování s cennými papíry ve vlastnictví organizace na kapitálovém trhu (státní fondy, obce),  úvěry atd. Příspěvky z veřejných rozpočtů jsou právní úpravou určeny pro neziskové veřejnoprávní organizace, rozpočtové a příspěvkové. Je zde stanoveno, které organizace mají nárok na příspěvek a které nikoliv.

2.1.9 Marketing v neziskové organizaci Marketing u neziskových organizací zastává stejně významnou úlohu jako u ziskových organizací. Hraje stěžejní roly v procesu výroby a distribuce (Rektořík, 2010). Každá nezisková organizace by si měla stanovit marketingové cíle a způsoby jak je splnit. V tomto případě je vhodné se držet marketingových zásad (Šimková, 2008): 

zajištění konkurenčních výhod,



aktivní využívávání tržních příležitostí, 21



zaměření se na jednotlivé tržní segmenty,

 koncentrované použití sil. Marketingový mix Pan Kotler (2001) ve své knize definuje marketingový mix jako „soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu“. A nejznámější členění marketingových nástrojů pochází od E. J. McCarthyho (1990) a nazývá se čtyři P (4P) : 

Product (produkt)



Price (cena)



Place (místo)

 Promotion (propagace) U neziskových organizací je produkt poskytován převážně ve formě služby. Cena je pro organizace důležitá především v konkurenčním boji. Ovšem mohou být ovlivněny politickými rozhodnutími, dle Hannagana: ,,Neziskové organizace mohou mít řízené ceny nebo ceny upravené vnějšími vlivy. Nemohou tedy při směně svých produktů využívat tržních pravidel a nástrojů.“(Hannagan, 1996, s. 147. V marketingové strategii organizace je cena velice významným prvkem i v případě, že je služba poskytována ,,zdarma“ nebo pouze za poplatek. V tom okamžiku je služba hrazena jiným subjektem. Současná nezisková organizace klade velký důraz především na poskytované služby, produkt, a jejich obsluhu. Naproti tomu věnuje méně pozornosti ceně, reklamě a obalu, což je dle mého názoru v současném konkurenčním boji horší cesta k úspěšnému fungování organizace. Nabízená služba musí být kvalitní, správně distribuována, i když je například poskytovaná ,,zdarma“ nebo za symbolický poplatek (Šimková, 2008). Konkurenceschopnost neziskových organizace I taková nezisková organizace se musí snažit předčít své konkurenty, pokud chce být úspěšná. Jejím cílem je zaměřit své služby na cílové segmenty, jedná se o tzv. marketing šitý na míru. K určení vhodného trhu, preferencí potencionálních zákazníků, jejich zálib a potřeb mohou využít marketingového výzkumu.

22

Propagace neziskových organizací Pomocí propagace se snaží organizace seznámit zákazníka s jejich nabízenými službami. Formy propagace členíme na tzv. propagační mix (Kotler, 2001):  reklama,  podpora prodeje,  public relations,  osobní prodej,  přímí marketing. Reklama se snaží upoutat pozornost k službě nebo myšlence dané organizace. Snaží se v zákazníkovi vyvolat pocit přání, přesvědčení a vyzvat jej k jednání. Pro charitativní organizace reklama zajišťuje získávání nových dárců. Známé jsou například reklamy od organizace UNICEF, v nichž vystupují populární osobnosti, které líčí poutavé příběhy a jsou doplněny emotivní hudbou a fotografiemi. Public relations využívají hojně organizace s malým rozpočtem, pomocí něhož informují veřejnost o novinkách v organizaci. Příkladem je třeba tiskový mluvčí nebo pracovník pro vztahy s veřejností. Kombinace propagačního mixu závisí na typu organizace a produktu, který nabízí. Některé neziskové organizace se staví k propagaci jejich služby až odmítavě, s pocitem, že nechtějí manipulačně přesvědčovat lidi, aby danou službu požadovali. I když ji v některých případech nechtějí, ale mohou ji potřebovat. Neziskové organizace se tedy vyznačují ,,měkkým“ prodejem svých služeb a v hojné míře kladou důraz na propagaci svých služeb ústní formou (Šimková, 2008).

2.2 Vymezení příspěvkové organizace Neziskové příspěvkové organizace jsou tedy právnickými osobami veřejnoprávního charakteru. Hlavní působení těchto organizací je v oblasti kultury, školství, sportu aj. Pro výkon svých činností pomocí dotací a příspěvků využívají finance z veřejného rozpočtu. Je zde značná vazba na zřizovatele, který kontroluje činnost této organizace, financuje ji a kontroluje plnění stanovených cílů (Podhorský, Svobodová, 2003).

23

2.2.1 Členění dle zřizovatele Jak je již výše zmíněno, můžeme je rozdělit do dvou skupin a to podle druhu zřizovatele. První skupinu tvoří příspěvkové organizace zřízené některým ústředním orgánem státní správy, jejichž hospodaření se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech (218/2000 Sb.). Tento zákon vymezuje především finanční vztahy organizace ke státnímu rozpočtu. Druhá skupina zahrnuje příspěvkové organizace zřízené územně samosprávním celkem, jejichž hospodaření se řídí zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (250/2000 Sb.). Zákon upravuje, že územní samosprávný celek neboli zastupitelstvo obce či kraje, zřizuje příspěvkové organizace ve své působnosti, aby vykonávali neziskové a veřejně prospěšné činnosti. Rozsah těchto činností vyžaduje samostatnou subjektivitu. Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami můžeme pozorovat v jejich postavení, finančním hospodaření a rozdílnou legislativní úpravou. Příspěvkové organizace jsou zřizovány, aby převzaly určité činnosti za svého zřizovatele, sloužící veřejnosti.

2.2.2 Náležitosti vzniku příspěvkové organizace Dále je práce zaměřena pouze na příspěvkové organizace založené územním samosprávním celkem. Zřizovatel je povinen dle zákona vydat zřizovací listinu o jejím vzniku. Ta musí obsahovat mimo jiné tyto náležitosti: 

úplný název zřizovatele,



název a sídlo příspěvkové organizace,



její identifikační číslo,

 vymezení hlavní a doplňkové činnosti,  vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, 

a další.

Poté nechá zřizovatel organizaci zapsat do obchodního rejstříku. Stejně jako vydává rozhodnutí o jejím vzniku, musí oznámit jakékoli další provedené změny či zánik organizace (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

24

2.2.3 Tvorba fondů Příspěvková organizace na základě stejného zákona vytváří a využívá své peněžní fondy. Pomocí fondů má možnost organizace manipulovat s hospodářským výsledkem (Růžičková, 2011), (Svobodová, 2006), (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle zákona to jsou fondy:  Rezervní fond  Fond reprodukce majetku (investiční fond)  Fond odměn  Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Rezervní fond Tvoří se na konci roku z kladného výsledku hospodaření schválením zřizovatele organizace. Organizace může prostředky fondu využít pro další rozvoj své činnosti, k úhradě sankcí a jiné. Jeho hlavní funkcí je krytí případných ztrát organizace. Investiční fond Je tvořen k financování investičních potřeb organizace. Tvoří ho odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, příspěvky ze státních fondů, či dary. Příděl do tohoto fondu je možný jako u rezervního fondu. Finance použity na opravy nebo udržování dlouhodobého majetku, si účtuje organizace do výnosů. Každoročně také organizace zpracovává plán čerpání investičního fondu, který předloží příslušnému odboru k návrhu rozpočtu na investice a opravy. Fond odměn Je tvořen ze zisku příspěvkové organizace chválením zřizovatele na konci každého kalendářního roku. Prostředky z fondu jsou přednostně určeny na mzdy zaměstnancům a také na jejich odměny. Čerpání fondu organizace účtuje do výnosů. Nelze sem převádět finanční prostředky z jiných fondů.

25

FKSP Fond je určen pro zaměstnance organizace a jejich rodinné příslušníky k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb. Vytváří se z hrubé mzdy zaměstnance a tvoří částku nákladovou, tudíž z něj nelze tvořit zisk. Jeho tvorba je zálohová z roční plánované výše v souladu se schváleným rozpočtem. Na rozdíl od předchozích fondů je nakládání s tímto fondem ustaveno vyhláškou Ministerstva financí České republiky č. 114/2002 Sb. o FKSP. Fond lze čerpat ve formě peněžní (dary, půjčky) nebo nepeněžní (příspěvky na divadlo, kino, rekreaci; vybavení pracovního prostředí).

2.2.4 Zdroje financování Příspěvkové organizace jsou financovány z příjmů vlastní činnosti, ty obvykle nepokryjí veškeré výdaje organizace. Zbytek je financován z rozpočtu státu/obce. Organizace také získává finanční prostředky z povolené doplňkové činnosti, ta by měla navazovat na činnost hlavní, ovšem nesmí narušit hlavní poslání příspěvkové organizace. Cílem doplňkové činnosti je hospodárné využití lidských zdrojů a poskytnutého majetku (Synek, 2006), (Růžičková, 2011). Ustanovením § 28 výše zmíněného zákona hospodaří příspěvková organizace s peněžními zdroji:  z vlastní činnosti,  s prostředky od svého zřizovatele,  ze svých fondů,  z darů od fyzických a právnických osob,  z prostředků získaných z Národního fondu a ze zahraničí,  z dotací na úhradu provozních výdajů, které pochází z rozpočtu EU. Pokud organizace nevyužije všechny získané prostředky v průběhu roku, na konci kalendářního roku si je převede do rezervního fondu. Povinností zřizovatele je poskytnout příspěvek na provoz a má právo umožnit organizaci využít zisku z doplňkové činnosti jinak než je na hlavní činnost. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává

vztah

jeho

příspěvkové

organizace

ke

státnímu

rozpočtu

a k Národnímu fondu (zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

26

Jednotlivé formy financování jsou velice odlišné a organizace musí se všemi efektivně spolupracovat. Organizace neustále pracují na získávání financí, fundraisingu, které zajišťují jejich existenci. Jde ovšem o dlouhodobý proces a na základě fundraisingu může organizace určit, který způsob financování je pro ni ten nejlepší (Rektořík, 2010).

2.2.5 Rozpočetnictví Rektořík definuje rozpočet následovně: ,,rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách.“(Rektořík, 2010, s. 152) Tvorba rozpočtu u neziskových organizací je mnohem složitější než u ziskových podniků. Příspěvková organizace musí v rozpočtu stanovit, kolik peněz bude třeba k zajištění její činnosti. A především si stanovit z jakých zdrojů tyto finance budou pocházet. Organizace může sestavovat následující tři druhy rozpočtů (Rektořík, 2010):  Programový rozpočet – nejdůležitější a vychází z něj další rozpočty. Vyčísluje předpokládané příjmy a výdaje z jednotlivých činností za dané období.  Zdrojový rozpočet – určuje zdroje finančních prostředků k financování jednotlivých programů, činnosti. Tento druh rozpočtu se doporučuje zejména organizacím s více zdroji příjmů.  Rozpočet finančních toků, cash flow – je důležitým nástrojem operativního finančního řízení. Navazuje na programový rozpočet a upravuje skutečné toky finančních prostředků. V příspěvkové organizaci je rozpočet projednán a předložen vedoucím finančního oddělení řediteli organizace. Který následně předá rozpočet v tabulkové podobě zřizovateli ke schválení.

27

3 Praktická část Praktická část práce je zaměřena na popis a charakteristiku příspěvkové organizace zřízené městem Hustopeče, Centra volného času. Podrobněji se zabývá činností organizace, včetně popisu všech pracovišť. Je zde popsána problematika hospodaření organizace, s nímž je spojeno řízení a financování. Zaměřuje se na charakteristiku činnosti v oblasti kultury, cestovního ruchu a především na analýzu nabízených zájezdů. Cílem praktické části je zjistit, pomocí marketingového výzkumu, zda tato příspěvková organizace je schopna nabízet kvalitní zájezdy na jisté úrovni, uspokojit potřeby zákazníků a alespoň v určité míře konkurovat cestovním kancelářím a agenturám.

3.1 Charakteristika příspěvkové organizace Příspěvková organizace Centrum volného času se nachází v Jihomoravském kraji ve městě Hustopeče, které jsou vzdáleny od Brna přibližně 30 km. Organizace zaujímá významnou roli ve městě a částečně i v jeho blízkém okolí. Zaměřuje se na poskytování veřejných služeb, které se týkají kulturního vyžití, výchovy a vzdělávání obyvatel. Podporuje pozitivní formování osobnosti, nabízí podmínky pro volnočasové aktivity a možnost vzdělávání široké veřejnosti. Od vzniku, zaměřuje organizace svoji hlavní činnost především na děti a mládež, tím ovšem nesmíme opomíjet její další doplňkové činnosti, jež jsou pro ostatní věkové kategorie také velmi zajímavé. Centrum volného času je zřízeno Zastupitelstvem města Hustopeče zřizovací listinou na dobu neurčitou. [3] Organizace zabezpečuje kulturní a společenskou činnost pro občany města. Vytváří podmínky pro uspokojení zájmů v různých oborech. Pro město Hustopeče pořádá divadelní, filmová, audiovizuální představení, koncerty, hudební a taneční vystoupení. Nezůstává pozadu ani při pořádání výstav výtvarných děl a prací lidové tvořivosti, festivalů a přehlídek v oblasti kultury. Organizuje jednodenní zájezdy a pořádá různé formy vzdělávání (kurzy, kroužky, besedy, přednášky, školení) dle školského zákona č. 561/2004 Sb. Poskytuje také služby zaměřené na sportovní, umělecké aktivity a přírodní vědy.

28

Kontaktní údaje Organizace je složena s několika středisek, zde jsou kontaktní údaje těch hlavních [4]: Kulturní středisko, Kino Dukelské náměstí 15 693 01 Hustopeče Tel.: +420 519 411 401 Fax.: +420 519 411 401 www: http://kultura.volny-cas.cz www: http://kino.volny-cas.cz Pavučina – CVČ Šafaříkova 40 693 01 Hustopeče Tel./Fax.: +420 519 412 591 e-mail.: [email protected] www: http://pavucina.volny-cas.cz Centrum celoživotního vzdělávání Nádražní 20 693 01 Hustopeče Tel.: +420 519 412 026 vedoucí - [email protected] knihovna - [email protected] ekonom - [email protected] www : http://ccv.volny-cas.cz

3.2 Střediska a jejich činnost V následující kapitole jsou popsána jednotlivá střediska organizace, jaký druh služeb poskytují, na jaký segment a věkové skupiny je zaměřena jejich činnost. CVČ disponuje pěti budovami. Ve čtyřech z nich má zázemí pět středisek různého pole působnosti. Součástí organizace je i odloučené pracoviště – turistická ubytovna v Těchoníně. I když je vhodnější organizaci vymezovat na jednotlivé pracovní úseky, přesto ji musíme chápat komplexně, jako jeden fungující celek.

29

3.2.1 Kulturní středisko Pracoviště kulturního střediska je v rámci CVČ považováno za vrcholné řídící centrum celé organizace. Toto pracoviště má pole působnosti ve dvou budovách. První je Sál kulturního střediska a druhou představuje městské Kino. V kulturním sále se konají různorodé kulturní akce města Hustopeče, jako jsou Svatováclavské hody, Košt vína, karnevaly aj. [5] [6] Nachází se na ulici Herbenova 4, Hustopeče. Za poplatek se sál pronajímá i jiným subjektům k pořádání například: plesů, školních vystoupení, koncertů apod. Pro případné zájemce zde za poplatek funguje půjčovna kostýmů. V budově Kina je hlavní činnost zaměřena na promítání filmů pro veřejnost a na další vhodné využití kino sálu, jako jsou přednášky, turistická promítání apod. Prostorná vstupní hala do kinosálu, bývá užitkově využívána např. k pronájmu soukromým prodejcům v době nepromítání filmů. V letní sezóně se promítání filmů přesměruje na dvůr Základní školy Komenského, a lidé zde mohou využít služeb letního kina. Toto středisko má nejširší pole působnosti, jeho činnost spočívá především v plánování, realizaci a celkové organizaci kulturních akcí města. Tato skutečnost hraje významnou roli ve finančních příjmech pro organizaci od návštěvníků pořádaných akcí. Středisko má za cíl zaujmout a uspokojit potřeby co největšího počtu návštěvníků a účastníků kulturních akcí města Hustopeče. Zároveň hraje významnou roli ve výchově, společenském rozvoji, utváření kultury a kulturního života občanů ve městě. Z čehož vyplývá, že toto středisko se zaměřuje na všechny věkové kategorie, obyvatele místní i přespolní. Mezi činnosti kulturního střediska, ovšem v menší míře, patří také organizování jednodenních zájezdů. Středisko má na starosti veškerou organizaci těchto zájezdů, jsou to: cyklovýlety, turistické zájezdy, kulturní a poznávací zájezdy. Kulturní středisko nabízí i další služby, jako je prodej vstupenek na muzikály, do divadel a na koncerty. Zprostředkovávají nákup vstupenek ze sítě předprodejů. Zajišťují vydávání neperiodických tiskovin, ale také vydávají periodický tisk pro Město Hustopeče a pro jiné subjekty, které si zde objednají propagační materiály. Organizace vlastní 13 výlepových ploch ve městě a několik dalších v okolních vesnicích. Za poplatek nabízí službu výlep propagačních materiálů. 30

3.2.2 Centrum celoživotního vzdělávání Hlaví činností tohoto střediska je poskytování služby městské knihovny. Dále nabízí pro maminky s dětmi – služby mateřského centra Cipísek, pro starší věkové skupiny činnost Akademie třetího věku a klubu historie a vlastivědy Hustopečska. A pro širokou veřejnost nespočet jazykových a počítačových kurzů, besed a přednášek [7]. Městská knihovna disponuje cca 30 000 svazky, z nichž je více než 11 000 naučných literatur, více jak 50 titulů časopisů. K zapůjčení je také možné 400 hudebních CD. Středisko pořádá celoročně besedy pro žáky prvního, druhého stupně a žáky gymnázia. V rámci podpory vzdělávání se pořádají exkurze i pro předškolní děti. Návštěvníkům je zde dále k dispozici internetová studovna s veřejným internetem zdarma, při použití zdejšího počítače poplatek činí 5 Kč/ 30 minut. K dispozici je také barevná tiskárna, za černobílý tisk A4 se účtují 3Kč., za barevný 15Kč. dále také za poplatek barevná kopírka různých formátů. Činnost akademie třetího věku je ve formě přednášek na různá témata, studium je určeno všem zájemcům starším 50 let. Středisko zahájilo v roce 2009 užší spolupráci se svazem tělesně postižených, ti využívají zdejší prostory pro jednání výboru a pořádání přednášek.

3.2.3 Pavučina – dům dětí a mládeže Další pracoviště CVČ je především zaměřeno na výchovu, vzdělání, rekreaci žáků a studentů v jejich volném čase. ,,Pavučina“ se nachází na okraji, v klidné části města Hustopeče na ulici Šafaříkova 40. Toto středisko se snaží zaujmout co největší spektrum dětí, mládeže a dospělých. Poskytuje dětem, žákům a studentům školské, výchovné, sportovní a zájmové činnosti [8]. K areálu Pavučiny patří stáje s koňmi, zoo koutek s mnoha druhy zvířat, není tedy divu, že velkým úspěchem se pyšní chovatelský kroužek. Najdete zde: ovce, kozy, jezírko s rybami, morčata, králíky, několik koní a poníků. Děti si zde zřídily boudy pro opuštěné psy. Budova je vybavena kuchyňkou, společenskou místností, a mnoha dílničkami tematicky vybavených dle zájmového kroužku.

31

Jedna místnost je zařízena terárii a chovatelé zde chovají plazy, ještěry a několik druhů pavouků. Pravidelnou zájmovou činností pavučiny je provoz asi 40-ti kroužků s nejrůznějším zaměřením. S kroužky vypomáhá i několik externích pedagogů a lektorů. Činnosti Pavučiny můžeme rozdělit do čtyř kategorií [8]: Pravidelné zájmové činnosti – sem řadíme kroužky, tradiční kulturní akce města, průvody. Příležitostné zájmové činnosti – akce, výstavy, hudební vystoupení, závody koní . Letní táborové činnosti – pořádání táborové činnosti má svá určitá specifika, proto jim je přidělena zvláštní kategorie, některé tábory se konají na odloučeném pracovišti v Těchoníně.

3.2.4 M - klub V suterénu Kulturního střediska je od 5. května 2010 založeno čtvrté pracoviště CVČ a tím je M - klub, který má sloužit převážně mládeži a jejich volnočasovým aktivitám. I když je součástí Centra volného času, přesto si žije svým tempem. Vedoucím je Bc. Petr Fridrich. Klub byl založen za účelem pomoci mladým lidem vhodně využít svého volného času a vytvořit prostředí, kde se mohou setkávat se svými přáteli. M - klub nabízí využití počítačových sestav s připojením k internetu, Wi-Fi zdarma, prostor vhodný pro začínající i pokročilé hudební kapely, které zde mohou zkoušet zdarma. Za poplatek je možné si vypůjčit aparaturu [9]. Pro uspokojení potřeb návštěvníků klubu je zde zřízena čajovna s více než 50 druhy čajů a bar s většinou nealkoholickými nápoji a drobným občerstvením za velmi výhodné ceny. M - klub umožňuje studentům si vydělat, mohou zde pracovat brigádně a zároveň se zde setkávat se svými kamarády v příjemném a bezpečném prostředí. Mohou si zahrát stolní fotbal, ruské kuželky, pétanque, elektronické šipky, kulečník nebo si vybrat z nespočtu deskových a karetních her. Klub je také v hojné míře využíván ke koncertům, besedám, promítání filmů aj. Prostory klubu slouží i k pronájmu pro veřejnost. Konají se zde soukromé akce, jako jsou: oslavy narozenin, firemní meetingy aj.

32

Kapacita je cca 50 lidí s menším vyvýšeným pódiem (3 x 4 metry) a ve vnitřních prostorách je přísný zákaz kouření. Přes letní prázdniny je M - klub uzavřen, protože zde probíhají tábory a také promítání letního kina.

3.3 Management a personální stránka organizace Tato organizace je poměrně ,,mladá“, vznikla zřizovací listinou, kterou vydalo Zastupitelstvo města Hustopeče dne 11. 12. 2003, na dobu neurčitou s platností od 31. 12. 2003 (viz zřizovací listina, příloha A). Statutárním orgánem organizace je ředitel pan Bořivoj Švásta, který vystupuje ve všech záležitostech organizace a je oprávněn jednat jejím jménem. Ředitel je jmenován v souladu se školským zákonem radou města Hustopeče a to dle výsledků konkurzního řízení. Činnost ředitele organizace:  řídí a organizuje veškerou činnost organizace,  plní úkoly vedoucího organizace,  vydává vnitřní předpisy a organizační řád,  jmenuje svého zástupce – jako zástupce statutárního orgánu,  zodpovídá zřizovateli za řádné plnění úkolů, jež jsou obsahem zřizovací listiny,  zodpovídá za hospodaření organizace dle schváleného rozpočtu a v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Organizační struktura CVČ je plochá. Ředitel zastává hlavní vedoucí funkci a pro správné řízení organizace musí ovládat mnoho schopností a dovedností. Rozpětí řízení je široké. Pod ředitelem jsou přímo podřízení pracovníci organizace z různých pracovišť. Tito pracovníci již další podřízené nemají. Organizace, pokud je třeba, využívá externích pracovníků a brigádníků. CVČ je příspěvková organizace, zde výnosy nehrají téměř žádnou roli a organizace je závislá na přílivu finančních prostředků od zřizovatele. Organizace s nimi musí hospodařit s velkou opatrností, a proto zaměstnává pouze nezbytně nutný počet zaměstnanců. Činnost organizace zabezpečuje: ředitel, dvanáct pracovníků, dvě uklizečky a dva údržbáři. Příspěvková organizace má široké pole působnosti, jak již 33

bylo zmíněno, nabízí pestrou škálu služeb, k nimž je zapotřebí rozhodně více pracovníků. Z toho důvodu s organizací spolupracuje velká škála externích pracovníků, ať už to jsou pedagogové, lektoři, tak i brigádníci a dobrovolníci.

3.4 Financování Centra volného času Následující kapitola popisuje způsoby získávání finančních prostředků organizace, nezbytných pro její hlavní činnost. Zřizovatel prostřednictvím zřizovací listiny předal potřebný majetek k hospodaření a činnosti příspěvkové organizaci. Ovšem tento majetek je stále majetkem města a pro organizaci je bez souhlasu zřizovatele nedotknutelný.

3.4.1 Příjmy organizace Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky:  získanými z vlastní činnosti (pronájmy, půjčovna, ubytování),  přijatými z rozpočtu zřizovatele (na provoz budov, mzdy provozních zaměstnanců, městské akce),  ze svých fondů,  získaných od fyzických a právnických osob (dary, příspěvky),  ze státního rozpočtu nebo z jiných forem veřejných rozpočtů. Tabulka 1: Příjmy z rozpočtu zřizovatele (upraveno autorkou1)

Běžné provozní dotace Dotace na akce

2007

2008

2009

2010

2011

5 130

4 600

5100

4400

4400

400

400

(částky jsou v tis. Kč)

Příjmy získané z rozpočtu města Hustopeče tvoří hlavní a největší část příjmů organizace. I přesto, že tyto příjmy tvoří největší část na straně příjmů, organizace se musí snažit získávat finanční prostředky i od výše zmíněných zdrojů a doplňkové

1

Zdroj údajů: http://www.hustopece-city.cz/mesto-hustopece/samosprava/rozpocet-mesta/rozpocetmesta.html

34

činnosti. Tabulka č. 1 znázorňuje částky v tisících korunách, určené pro Centrum volného času, které předběžně schválilo Zastupitelstvo města ve svém rozpočtu. V roce 2010 a 2011 získala organizace zvlášť dotace na akce: Burčákové slavnosti, Concentus Moraviae a Setkání při dechovce. Finanční prostředky získané ze státního rozpočtu pochází konkrétně z Vinařského fondu a Jihomoravského kraje. Vinařský fond poskytuje prostředky především na organizaci kulturních akcí spojených s vinařstvím. Jako jsou například již zmiňované burčákové slavnosti. Finanční prostředky z Jihomoravského kraje jsou určeny pouze na přímé náklady pedagogických pracovníků, v rámci zapojení organizace do síti škol. Příspěvky a dary od fyzických a právnických osob jsou vždy účelně zaměřeny. Například různorodé sponzorské dary jsou určené účastníkům karnevalu apod. V roce 2011 mezi nejštědřejší dárce patřila firma M. S. Quatro, která poskytla finanční prostředky na podporu chovatelského kroužku. Tabulka 2: Peněžní zdroje organizace (vlastní zpracování2)

Město Hustopeče Jihomoravský kraj Vinařský fond Jihomoravský kraj (mažoretky)

2009 5 317, 2 2 504 150

2010 4 788 2 500 50

0

40

2011 5 208 2 378, 9 0 0

(částky jsou v tis. Kč) Tabulka č. 2 popisuje celkové příjmy organizace ve třech letech, částky jsou v tisících korunách. Dále udává, jakou částku organizace obdržela v daném roce od svého zřizovatele města Hustopeče, z Jihomoravského kraje a z Vinařského fondu. Můžeme si povšimnout, že finanční příjmy od zřizovatele se zde liší od tabulky č. 1, a to tím, že zde jsou k původně schválené částce připočteny následné rozpočtové změny, jež byly schváleny během daného roku. V roce 2011 byla zřizovatelem určena částka 4 800 000 Kč. Dále v průběhu roku byly schvalovány rozpočtové změny o navýšení této částky a na konci roku se celkový příjem od zřizovatele vyšplhal na 5 208 000 Kč. Tyto finanční prostředky navíc, byly účelně zaměřeny na organizaci kulturních akcí: Hustopečské hody, Divadelní festival pod širým nebem a další.

2

Interní zdroj

35

3.5 SWOT analýza K posouzení postavení organizace na trhu, určení silných a slabých stránek organizace je provedena SWOT analýza. Jsou zde popsány příležitosti a také hrozby, které analyzují vnější prostředí, jež obklopuje organizaci. Zatím co silné a slabé stránky se zaměřují na vnitřní prostředí organizace. Velmi důležité je správné vypracován této analýzy, aby organizaci nastínila, v jakých oblastech je třeba se zlepšit a více zapracovat. Silné a slabé stránky popisují vnitřní prostředí organizace. Příležitosti a hrozby zase vnější prostředí organizace. V obou případech se musí dbát na poslání organizace, které jí umožnilo vzniknout. Tabulka 3: SWOT analýza (vlastní zpracování)

Silné stránky Umístění organizace Dopravní dostupnost Kvalifikace personálu Spokojenost zákazníků Kvalita služeb Příležitosti Využití nabídky podle měsíců Konkurence v místě Podíl stálých zákazníků Image organizace Široké pole působnosti Demografický vývoj

Slabé stránky Finanční možnosti organizace Úroveň propagace organizace Sledování nových trendů Nízký počet stálých zaměstnanců Hrozby Sezónnost poptávky Příjmy organizace Konkurence CK Konkurence jiných sdružení Měnící se potřeby zákazníků Finanční krize Soukromé subjekty

V analýze mezi slabé stránky řadíme finanční možnosti organizace, která je nucena hospodařit s přiděleným rozpočtem a nemá pravomoci jej ovlivnit. Tato skutečnost zároveň ovlivňuje úroveň propagace, protože organizace na ni nemají dostatek finančních prostředků. Naopak silnou stránkou organizace je její umístnění. Jelikož okolní města ani obce nemají zřízenou podobnou příspěvkovou organizaci, v téhle oblasti konkurenta nemá. Ovšem výrazné ohrožení je ze strany soukromých subjektů vstupujících na trh. Příležitost může organizace vidět především v návratnosti stálých zákazníků, pokud bude poskytovat kvalitní služby a zaměstnávat profesionální zaměstnance. Pro efektivní činnost by měla organizace sledovat nové trendy, co se ve společnosti neustále mění a těmto změnám přizpůsobit svoji nabídku. 36

3.6 Zájezdy Jak již víme, kulturní středisko Centrum volného času má ve své široké škále nabízených služeb také nabídku zájezdů. I když při samotném vzniku organizace, hlavní činností střediska nebyla tvorba zájezdů, tak jejich zájezdy se mezi zákazníky okamžitě těšily velké oblibě.

3.6.1 Druhy zájezdů Nabízené zájezdy můžeme rozdělit podle jejich charakteristiky do čtyř skupin. Zvolila jsem je následovně: 

turistika,



cyklistika (cyklovýlety),



kultura,



poznávací zájezdy.

Jak organizaci umožňuje zřizovací listina, pořádá organizace jednodenní zájezdy dle různé tématiky a zaměření. Následující tabulka zobrazuje přehled zájezdů nabízených v roce 2011. Dále je popsána jejich stručná charakteristika [5]. Organizace pro své zájezdy využívá služeb několika dopravců, jsou to společnosti: Bors Břeclav a.s., Adosa a.s. a pan Jan Dufek, který zajišťuje přepravu osob autobusy Daf, Karosa. Tabulka 4: Zájezdy v roce 2011 (vlastní zpracování3)

Turistika Cyklistika Kultura Soutěska Wasserlochlamm Neziderské jezero Brodway on ice Žďárské vrchy ZOO Jihlava

Údolím Wachau

Mary Poppins Můj báječný rozvod Moravské sekretářky Kráska a zvíře Popelka

Poznávací Vídeň Flóra Olomouc

Soutěska Wasserlochlamm Jedná se o jednodenní turistický zájezd do Rakouska a je určený pro všechny věkové kategorie. Účastníci zájezdu zdolávají úchvatnou cestu soutěskou, kterou v určitých 3

Interní zdroj

37

oblastech tvoří dřevěné lávky, schody a můstky. Celá trasa je 900 m dlouhá a výstupem je překonán výškový rozdíl 300 m. Nachází se zde krásná příroda, kde voda vymetla koryta, vyhloubila hluboké tůně a z výšky 150 m se valí pět nádherných vodopádů. Celá cesta je snadno schůdná a v souladu s okolní přírodou. Cena zájezdu je ve výši 480 Kč a zahrnuje dopravu a služby průvodce. Vstup do soutěsky si platí každý sám na místě, ve výši 5 € dospělý a 3 € děti. Autobus odjíždí z městského autobusového nádraží v 5.30 hodin a návrat je ve večerních hodinách. Tento zájezd má ve své nabídce například CK Victoria, která jej pořádá z Brna. Cena je ve výši 650 Kč na osobu a zahrnuje: dopravu autobusem z Brna, vstup do soutěsky, služby průvodce CK. V obou případech si cestovní pojištění zařizuje každý účastník individuálně, cena komplexního pojištění se pohybuje kolem 80 Kč. [10] Žďárské vrchy Turistický jednodenní zájezd konaný v půli května je určený pro milovníky přírody a historie. Trasa je středně náročná o délce 12 km. Autobus odjíždí z městského autobusového nádraží v 8.00 hodin. Turistický okruh začíná a končí v obci Křižánky, dále pokračuje na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal, následuje Lisovská skála, Malínská skála, Milovský rybník, Čtyři palice a obec Křižánky. Cena zájezdu ve výši 280 Kč zahrnuje dopravu a služby průvodce. ZOO Jihlava Zájezd je nabízen k oslavě dne dětí, v sobotu 28. května. Cílový segment tvoří děti s dospělým doprovodem. Program se skládá z dopolední návštěvy ZOO a asi od 14.00 hodin následné návštěvy aquparku. Odjezd domů je naplánován v 17.00 – 18.00 hodin. Cena 200 Kč zahrnuje dopravu, služby doprovodného průvodce a veškeré vstupy si hradí každý sám. Okolí Neziderského jezero Cyklistický zájezd do Rakouska pořádá organizace o víkendu v červnu. Zájezd je určen pro všechny milovníky jízdy na kole a krásné přírody. Zájezd začíná v 6.00 hodin na městském autobusovém nádraží, kde se naloží kola a autobus převeze účastníky do národního parku Neusidler See- Seewinkel, který je na seznamu světového dědictví UNESCO v regionu Burgenland. Zde si účastníci mají možnost zvolit mezi delší trasou (55 km) a kratší (35 km), obě jsou nenáročné. Trasy vedou z městečka Rust, pokračují 38

na Oggau, Winden, Jois, Neusidel a Podersdosrf. V průběhu cesty je možná ochutnávka místních vín, koupání v Neziderském jezeře a především pozorování jedinečné fauny a flory. Cena zahrnuje dopravu a služby průvodce. Cena 500 Kč zahrnuje dopravu a služby průvodce. Každý účastník si sám zařizuje cestovní pojištění, které není v ceně zájezdu. Údolím Wachau Cyklovýlet do Rakouska je nabízen květnovou sobotu. Start cesty začíná v brzkých ranních hodinách, na městském autobusovém nádraží, kdy se naloží kola a autobus přepraví účastníky v průběhu 3 až 4 hodin k vyhlídce, zřícenině hradu Aggstein s výhledem na Dunaj. Zde je start cyklojízdy. Trasa je nenáročná asi 50 km dlouhá, je určena pro všechny cyklisty jakékoli věkové kategorie. Pro méně zdatné je možnost kratší upravené trasy v délce 35 km. V průběhu cesty je možné shlédnout nespočet historických památek malebných zákoutí, krásných vinařských obcí nebo navštívit restauraci a hospůdku k občerstvení. Zdejší upravené cyklostezky jsou rájem cyklistů. Celá skupina se po dohodě s průvodcem sejde ve městě Kremž a následuje návrat autobusem domů. Cena ve výši 420 Kč zahrnuje dopravu autobusem a služby průvodce. Účastníci si mohou vzít kapesné, pokud by měli zájem navštívit některé památky nebo se zde občerstvit během cesty. Ovšem většina vyhlídek a parků jsou zdarma. Každému je doporučeno si zařídit cestovní pojištění. Podobné cyklistické zájezdy nabízí i jiné cestovní kanceláře, ovšem většina z nich má nástupní místa až v Čechách. Zbylé v rámci Moravy, mají nejbližší nástupní místa Brno a Břeclav, což je pro zdejší obyvatele daleko a přináší další starosti s dopravou. Navíc se jedná o několikadenní zájezdy, zákazník si musí vyčlenit více času a peněz na tyto zájezdy. Vídeň Další květnovou sobotu organizace pořádá celodenní poznávací zájezd do Vídně. Je určený opět všem věkovým skupinám, ovšem program je značně nabytý a pro děti by mohl být celý den únavný. Autobus odjíždí v 8.00 hodin z městského autobusového nádraží. Návštěvníci si dopoledne prohlédnou historické jádro Vídně s mnoha historickými památkami a odpoledne navštíví bývalé letní sídlo císařovny Sisi Schönnbrunn s překrásnými barokními zahradami, palmovým skleníkem či přírodním

39

labyrintem. Cena zájezdu je 400 Kč a zahrnuje dopravu a služby průvodce. V Schönnbrunnu je pro účastníky možnost prohlídky, kterou si hradí sami. Cestovní pojištění si opět hradí každý sám. Centrum volného času v předešlých letech pořádala také zájezd do Vídně v období adventu. Od roku 2011 už nemají v plánu tyto zájezdy pořádat. Vánoční Vídeň nabízí i mnoho jiných cestovních kanceláří, ovšem všechny vypravují své autobusy z Brna, což je pro obyvatele Hustopečí nákladné a zdlouhavé. U cestovních kanceláří převládají zájezdy do Vídně vícedenní, u nichž hraje důležitou roli cena. Flora Olomouc Koncem dubna pořádá organizace poznávací zájezd na Výstaviště Floru Olomouc. Autobus s účastníky odjíždí z městského autobusového nádraží v 8.00 hodin směr Olomouc. Zájezd na mezinárodní zahradnickou výstavu a veletrh květin se těší především u žen velké oblibě. Cena 250 Kč zahrnuje dopravu, dále si každý individuálně platí vstupné, které činní: 100 Kč dospělý, 80 Kč důchodci a studenti, 40 Kč děti od 6 do 15 let., děti do 10 let v doprovodu rodičů zdarma. Držitelé ZTP a ZTP-P mají také vstup zdarma. Kulturní zájezdy Tyto zájezdy jsou pořádány vždy dle aktuální nabídky, jednotlivých divadel. Cena zahrnuje pouze dopravu a konkrétní vstupné na představení. Zájezdy jsou určeny pro ty, kteří se chtějí zúčastnit nějaké kulturní akce a nechtějí být omezeni vzdáleností a starostmi s dopravou.

3.6.2 Financování zájezdů V následujících tabulkách jsou zaznamenány náklady a výnosy zájezdů pořádaných v roce 20114. Turistické zájezdy Žďárské vrchy a ZOO Jihlava byly zrušeny z důvodu nenaplnění autobusu. Tento osud potkal i zájezd na divadelní představení Moravské sekretářky a poznávací zájezd na Floru Olomouc. Ovšem v posledním případě šlo především o konkurenci, jelikož zájezd na Floru Olomouc pořádal o dva dny dříve Svaz tělesně postižených. Oba tyto zájezdy byly uveřejněny v kulturní nabídce města. Zájezd pořádaný organizací byl stanoven na sobotu, a zájezd Svazu na čtvrtek. Převážnou část 4

Interní zdroj

40

účastníků tohoto zájezdu tvoří důchodci a držitelé ZTP průkazu, možná právě proto volili pro zájezd všední den a nikoli až sobotu. Tabulka 5: Turistika (vlastní zpracování)

Náklady Soutěska W. Žďárské vrchy ZOO Jihlava

Výnosy HV 15 000 Kč 18 510 Kč 3 540 Kč -

Tabulka 6: Cyklistika (vlastní zpracování)

Náklady Neziderské jezero - Rakousko Údolím Wachau

Výnosy HV 13 826 Kč 18 500 Kč 4 674 Kč 11 679 Kč 18 460 Kč 6 781 Kč

Tabulka 7: Kultura (vlastní zpracování)

Brodway on ice Mary Poppins Můj báječný rozvod Moravské sekretářky Kráska a zvíře Popelka

Náklady Výnosy HV 22 365 Kč 12 760 Kč -9 605 Kč 77 333 Kč 81 390 Kč 4 057 Kč 17 281 Kč 17 460 Kč 179 Kč 16 467 Kč 17 360 Kč 893 Kč 47 233 Kč 52 200Kč 4 967 Kč

Tabulka 8: Poznávací zájezdy (vlastní zpracování)

Náklady Vídeň Flóra Olomouc

Výnosy HV 11 000 Kč 12 800 Kč 1 800 Kč -

Pořádání zájezdů není pro organizaci hlavní činností. Snaží se ovšem dle možností uspokojit alespoň z části poptávku ze strany obyvatel. Základem je, aby náklady na daný zájezd nepřesáhly výnosy a hospodářský výsledek byl kladný. V celkových nákladech nejsou započteny režijní náklady (telefony, pošta, tisk, mzdové prostředky, energie aj.). To je důležitý rozdíl mezi zájezdy pořádanými příspěvkovou organizací a cestovní kanceláří. Právě o režijní náklady může organizace snížit celkovou cenu zájezdu. 41

3.7 Průzkum dotazníkovým šetřením Pro vlastní marketingový průzkum byl vytvořen dotazník s osmnácti otázkami. Dotazník byl úmyslně vypracován tak, aby jeho délka nepřesáhla dvě strany. Důvodem bylo, více motivovat potencionální respondenty k jejich vyplnění a nezabralo jim to hodně času. Proto bylo využito typu písma Times New Roman, velikosti 12 a na otázky velikosti 11. Ve městě Hustopeče bylo celkem rozdáno 150 kusů dotazníků. Jejich distribuce probíhala pomocí známých, kteří je distribuovali dále. Dotazníky také byly za pomoci pracovníků příspěvkové organizace CVČ nabízeny návštěvníkům městské knihovny. Aby ze vzorků vznikly určité segmenty, jsou otázky v dotazníku zaměřeny tak, aby z nich bylo možné vysledovat postoje a názory lidí k nabídce a kvalitě zájezdů5. Ze sto padesáti dotazníků se jich vrátilo v období šetření 106 kusů. 4 dotazníky nebyly zcela vyplněny nebo chybně a byly vyřazeny. Pro jednodušší vyhodnocení výsledků, byl celkový počet dotazníků zaokrouhlen na 100 kusů. S poměrně vysokou návratností dotazníků při typu této distribuce jsem spokojena, úspěchem bylo zvolení spolehlivých pomocníků při rozdávání dotazníků. Smyslem prvních čtyř otázek je rozdělit respondenty konkrétně podle pohlaví, věku a místa bydliště. Následující otázky směřují k dané příspěvkové organizaci a nabídce jejich zájezdů. Cílem dotazníku je zjistit názor respondentů, v jaké míře mají v podvědomí nabídku těchto zájezdů, zda se již některého z nich v minulosti zúčastnili a co říkají na kvalitu poskytovaných služeb v průběhu zájezdu.

3.7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V průběhu psaní bakalářské práce jsem ve spolupráci nejen s pracovníky příspěvkové organizace Centra volného času provedla dotazníkové šetření mezi obyvateli a návštěvníky města Hustopeče. Ve většině případů byly použity uzavřené dichotomické a polytomické otázky, které nabízejí respondentovi výběr ze stanovených možností. Tři otázky jsou polouzavřené, umožňují respondentovi vybrat si z nabízených možností, ale zároveň také vyjádřit vlastní názor k dané otázce. Byla také použita jedna otevřená otázka. Pouze jedna poroto, že tento typ otázek je složitější a komplikuje

5

Vzor dotazníku viz příloha C

42

vyhodnocení dotazníků. V této části práce jsou vyhodnoceny jednotlivé otázky dotazníkového šetření. Pro lepší přehlednost jsou k jednotlivým otázkám použity grafy. Otázka č. 1 První otázkou jsem vymezila pohlaví dotazovaných respondentů. Ženy zde měli většinové zastoupení 63 % a muži 37 %. Graf 1: otázka č. 1 (vlastní zpracování)

Otázka č. 2 Pomocí druhé otázky se respondenti začlenili do dílčí věkové skupiny. Respondenti se pohybovali v rozmezí od 15 let do 60 let a více. Graf 2: otázka č. 2 (vlastní zpracování)

43

Nejvíce dotazovaných bylo ve věku 41 – 50 let, z toho bylo 20 žen a 14 mužů. Další hojně zastoupenou věkovou skupinou byla 51 – 60 let, z toho opět výrazně převažovaly ženy. 21 dotázaných byly ženy a pouze 7 mužů. Tato výrazná převaha žen, je možná způsobena tím, že dotazníky byly také k dispozici v městské knihovně, kterou muži v těchto věkových kategoriích příliš často nenavštěvují, právě jako ženy. Tato skutečnost je také potvrzena pozorováním průběžné návštěvnosti knihovnicemi. Otázka č. 3 Následující otázkou jsem chtěla zjistit, jaké bude zastoupení respondentů místních a návštěvníků z okolních vesnic a měst. Graf 3: otázka č. 3 (vlastní zpracování)

Jelikož byl průzkum prováděn pouze ve městě Hustopeče, dalo se očekávat, že místní obyvatelé mají většinové zastoupení a to 85 dotazovaných ze 100. Zbylých 15 respondentů jsou obyvatelé nejbližších vesnic a měst. O které vesnice a města se jedná, zobrazuje následující graf. Otázka č. 4 Všech 15 respondentů nepocházejících z Hustopečí byli ochotni uvést místo svého bydliště. Nejvíce a to 5 respondentů pocházelo z obce Starovice, které se nacházejí necelé čtyři kilometry od města. 3 respondenti byli z obce Kurdějov, který leží nejblíže Hustopečím, okolo tří kilometrů. Další 3 dotázaní pocházeli z obce Velké Němčice, vzdálené osm kilometrů. Pak 2 respondenti z obce sedm kilometrů vzdálené, ze Šakvic. 1 dotázaný byl z obce Šitbořice, ležící dvanáct kilometrů od města. A poslední 44

respondent pocházel dokonce až z města Židlochovice, které patří již do okresu Brnovenkov a od Hustopečí je vzdáleno patnáct kilometrů Graf 4: otázka č. 4 (vlastní zpracování)

V příloze D si můžete prohlédnout mapu a porovnat vzdálenosti a přesnou polohu všech těchto vesnic a města v okolí Hustopečí. Otázka č. 5 V následující otázce jsem se chtěla dozvědět jaký je názor všech mých respondentů na zájezdy, jež nejsou produktem cestovní kanceláře a také nejsou pod záštitou cestovní agentury. Zda mají k těmto zájezdům důvěru a byli by ochotni za ně utratit své peníze. Graf 5: otázka č. 5 (vlastní zpracování)

45

Jak je patrné z grafu, tak nadpoloviční většina dotázaných, a to 68 dotázaných respondentů bez ohledu na pohlaví a věk by si koupili zájezd, který nepořádá cestovní kancelář ani neprodává cestovní agentura, ale je nabízena příspěvkovou organizací. Z toho usuzuji, že tyto zájezdy mohou uspět na trhu a cílový zákazníci by byli ochotni za ně utratit své peníze bez předsudků, že je pořádá příspěvková organizace města. Otázkou je, proč 19 respondentů váhá a 13 nemá k těmto zájezdům důvěru. Otázka č. 6 Následující otázky již směřuji konkrétněji na příspěvkovou organizaci, Centrum volného času Hustopeče. Prostřednictvím této otázky jsem chtěla zjistit procento dotazovaných, kteří již někdy slyšeli o této organizaci. Předpokládala jsem, že všichni respondenti odpoví ano, jelikož výzkum byl prováděn ve městě, kde tato organizace působí. Graf 6: otázka č. 6 (vlastní zpracování)

Ale jak si můžeme všimnout v grafu, tak odpověď ano zvolilo pouze 91 respondentů a zbylých 9 o organizaci nikdy neslyšelo. Proto bych se na tyto respondenty blíže zaměřila. Jedná se o 5 mužů a 4 ženy. Dva muži pocházeli z obce Šakvice a Velké Němčice. A zbylí tři muži a čtyři ženy pocházeli z města Hustopeče. Dalo by se předpokládat, že o organizaci neslyšeli, jelikož pochází z jiné obce, ale opak je pravdou. Zajímavé je také, že těchto devět respondentů nalezneme v následujících věkových skupinách v zastoupení: 

do 18 let – 2 ženy, 2 muži 46



19 – 30 let – 1 žena

 31 – 40 let – 2 ženy, 2 muži V porovnání s otázkou č. 2 tázaní respondenti do 18 let čtyři z pěti o organizaci neslyšeli. Respondenti ve věku 19 – 30 let, jedna žena z deseti respondentů o organizaci neslyšela. A čtyři respondenti ve věku 31 – 40 let z devatenácti dotázaných o organizaci nikdy neslyšelo. Navíc toto jsou věkové skupiny méně zastoupené a ještě obsahují respondenty, kteří o organizaci ani neslyšeli. Tento poznatek může signalizovat, že organizace je čím dál méně v podvědomí u mladší a střední generace. A méně zasahuje do oblasti jejich zájmu. Otázka č. 7 Otázku číslo sedm, zodpovídali pouze ti respondenti, kteří zvolili na předchozí otázce odpověď ano. Tedy ti co již někdy slyšeli o organizaci Centrum volného času. V této otázce se zaměřuji na míru informovanosti těchto respondentů v oblasti nabídky zájezdů touto organizací. Zda si myslí, že jsou informovaní dostatečně, například o právě pořádaných zájezdech, o novinkách, programech zájezdu, jestli mají dostatečné organizační informace vždy včas a podobně. Graf 7: otázka č. 7 (vlastní zpracování)

Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 58 % (53 respondentů) dotázaných si myslí, že nejsou dostatečně informováni o zájezdech pořádaných touto organizací. A zbylích 42 % (38 respondentů) jsou s propagací zájezdů spokojeni.

47

Otázka č. 8 Následující otázka dále směřuje a člení respondenty na ty, kteří se již nějakého zájezdu zúčastnili a na ty co ne. Zde se snažím zjistit, zda mají dotázaní, kteří již o této organizaci slyšeli, osobní zkušenost se zájezdy pořádanými organizací. Následujících pět otázek je určeno pouze pro ty, kteří se zájezdu zúčastnili. A odpovědi jsou pro výzkum klíčové, zde je vyjádřen postoj a hodnocení zájezdu z pohledu účastníků. Graf 8: otázka č. 8 (vlastní zpracování)

Z odpovědí vyplynulo, že 42 % (38) dotázaných z 91, tedy více jak jedna třetina, má osobní zkušenost se zájezdy pořádanými příspěvkovou organizací Centrum volného času v Hustopečích a v minulosti se nějakého takového zájezdu jednou nebo víckrát zúčastnili. 58 % (53) respondentů zvolilo odpověď ne. Sice organizaci znají, ale nikdy nevyužili jejich nabídky zájezdů. Otázka č. 9 Na následující otázku odpovídají pouze ti, co na předešlou otázku odpověděli ano (38 respondentů), tedy ti co se zúčastnili zájezdu. Pomocí této otázky bych ráda blíže specifikovala, jakého typu zájezdu se dotázaní zúčastnili. Jelikož je zde možnost, že se někteří mohli zúčastnit v minulosti více zájezdů, v tom případě měli zatrhnout pouze ten z navštívených, co je nejvíce zaujal nebo který navštívili opakovaně.

48

Graf 9: otázka č. 9 (vlastní zpracování)

Z 38 respondentů, kteří se zúčastnili některého zájezdu v minulosti, označilo 17 (45 %) dotazovaných, že se jednalo o turistický zájezd. Cyklistického se zúčastnilo 12, poznávacího 1 respondent a 8 dotázaných byli účastníci kulturního zájezdu. Otázka č. 10 Desátá otázka se zaměřuje na důvody, které podnítily zájem respondentů ke koupi onoho zájezdu. Jaké vlivy na ně působili a podle čeho se rozhodovali ke koupi zájezdu. Graf 10: otázka č. 10 (vlastní zpracování)

Dotazovaní měli možnost v této polouzavřené otázce uvést i jiné než v dotazníku nabízené alternativy, které je podle jejich názoru vedly k zakoupení zíjezdu. Této možnosti využili dva respondenti, první uvedl, že zájezd dostal darem od svých 49

známých. A druhý respondent uvedl, že ho ke koupi zájezdu vedlo především téma zájezdu, ale i příjemná společnost. Jeho odpověď byla zařazena mezi - téma zájezdu. Nejvíce respondentů, to je 21, si vybralo zájezd podle tématu a programu. 8 respondentů dalo na doporučení známých, kteří se již nějakého zájezdu od příspěvkové organizace zúčastnili. A pro zbylých 8 byla důležitá cena. Výsledky této otázky ukazují, že pro potencionální zákazníky, kteřé hodlají utratit své peníze za určitý zájezd, je velmi důležitý program a tématické zaměření zájezdu. Otázka č. 11 Zde mají respondenti za úkol ohodnotit, podle školní stupnice, kvalitu poskytovaných služeb během zájezdu, kterého se zúčastnili. Ať už se to týká služeb průvodce nebo celkové organizace zájezdu. Není důležité, zda se vyskytl v průběhu zájezdu nějaký problém, ale jak byli zaměstnanci schopni jej vyřešit. Graf 11: otázka č. 11 (vlastní zpracování)

Výsledek této otázky je pro organizaci důležitý, je to jakási forma zpětné vazby od zákazníků, jež hodnotí práci jejich zaměstnanců. V tomto případě, výsledek vyšel poměrně pozitivně, jelikož 20 respondentů ze 38 ohodnotilo kvalitu a profesionalitu zájezdu chvalitebně. Což je něco málo nad 50 %. Dalších 11 respondentů bylo se zájezdem tak spokojeno, že ho ohdnotili známkou nejvyšší, a to výborně. 6 účastníků hodnotí kvalitu služeb známkou dobrý a 1 dotázaný nebyl se službami spokojen a zvolil pro své hodnocení známku dostatečně. Z výše získaných odpovědí lze vypočítat průměrnou známku, kterou udělili respondenti zájezdům příspěvkové organizace, je to známka 1,92. 50

Otázka č. 12 Zde účastníci odpovídají, zda by zájezd dále doporučili. Jelikož příspěvkové organizace, propagaci svých služeb ponechávají ve značné míře na ústním doporučení, výsledky odpovědí na tuto otázku ukazují, zda je to vhodně zvolená propagace. Graf 12: otázka č. 12 (vlastní zpracování)

Zde mě odpovědi respondentů mile překvapily, kde 35 z 38 respondentů zúčastněných na jakémkoli zájezdu, by ho dále doporučili svému známému. Spokojenost zákazníků je cílem číslo jedna a správná cesta k další propagaci těchto služeb. Otázka č. 13 Následující otázka se opět zaměřuje na kvalitu a profesionalitu poskytovaných služeb během zájezdu, ovšem v porovnání s cestovními kancelářemi. Prostřednictvím této otázky se pokusím zjistit, zda jsou respondenti schopni hodnotit zájezd příspěvkové organizace, kterého se zúčastnili, se zájezdem cestovní kanceláře v míře kvality poskytovaných služeb. Cestovní kancelář pořádá zájezdy za účelem dosažení zisku, proto je jejím cílem poskytovat kvalitní služby za odpovídající cenu, aby získala co nejvíce klientů. U příspěvkové organizace, je cílem především uspokojit zákazníka a cena by neměla být příliš vysoká. U cestovních kanceláří je předmětem podnikání, tedy hlavní činností, tvorba zájezdů, což opět u zmiňované organizace není. Proto by se mohlo zdát, že nabízené zájezdy organizací nemusí být tvořeny profesionály z oboru, tudíž se kvalita zájezdu může snižovat.

51

Graf 13: otázka č. 13 (vlastní zpracování)

28 respondentů s nabízenou otázkou souhlasí (12) nebo zvolili odpověď spíše souhlasím (16). Z odpovědí dotázaných vyplývá, že i příspěvková organizace, je schopna organizovat zájezdy s kvalitními službami, téměř stejné kvality, jako nabízejí cestovní kanceláře a uspokojí požadované potřeby zákazníků. Otázka č. 14 Tato otázka směřuje k návratnosti spokojených zákazníků. Zda jsou ochotni koupit si zájezd opakovaně, ať už se jedná a o ten samý nebo jiného typu. A také na ty respondenty, kteří se zájezdu ještě nezúčastnili, ale v budoucnu tuto skutečnost nevylučují nebo dokonce plánují. Graf 14: otázka č. 14 (vlastní zpracování)

52

Odpovědi na tuto otázku signalizují, že ačkoli byli účastníci zájezdu převážně spokojeni s celkovou organizací zájezdu společně s těmi, kdo o organizaci již někdy slyšel, do budoucna pouze 30 respondentů plánuje si zakoupit zájezd od této organizace. To je tedy pouze jeda třetina. 13 dotázaných ví, že neplánuje nikdy si takovýto zájezd koupit, pravděpodobně pro ně nejsou dostatečně atraktivní a nesplňují jejich požadavky. A početná skupina 48 respondentů váhá, zda někdy využije těchto služeb organizace. Dle mého názoru jim nedělá problém si tento zájezd koupit, ale musí splňovat veškerá jejich očekávání a nabudit zájem ať už cenou, programem nebo jinou alternativou. V každém případě, tato skupina tvoří potencionální kupce pro organizaci. Otázka č. 15 Pomocí odpovědí na patnáctou otázku se snažím zjistit názor respondentů na nabídku zájezdů od CVČ. Graf 15: otázka č. 15 (vlastní zpracování)

Na otázku odpovídali logicky pouze respondenti, kteří o organizaci již někdy slyšeli a mají alespoň minimální přehled o jejich nabídce služeb. Je známo, že naprostá většina dotázaných má znalost o nabídkce hlavní činnosti organizace, ovšem co se týká nabídky zájezdů je to poněkud horší. Jak vyplynulo z otázky číslo 7, (53 respondentů uvedlo, že nejsou dostatečně informováni o nabídce zájezdů) nejsou zde odpovědi respondentů překvapivé. Více jak jedna třetina (37) dotázaných si myslí, že organizace nabízí málo zájezdů a zároveň pro ně tématicky málo atraktivní. Další skupina 35-ti respondentů si myslí, že organizace nabízí málo zájezdů, ale nedělá jim problém si z nich vybrat a jsou 53

pro ně velice zajimavé. 14 respondentů je s nabídkou absolutně spokojena, tuto skupinu tvoří pravděpodobně pravidelní zákazníci. A 5 respondentů se domnívá, že nabídka je pestrá, ale pro ně osobně málo atraktivní. Důvodem může být, již zmiňovaná špatná informovanost o pořádaných zájzezdech. Otázka č. 16 Otázka zkoumá, přání a nové trendy potencionálních zákazníků. Jaké typy zájezdů by je zajímali, lákali a byli ochotni se jich zúčastnit. Množství odpovědí zde není omezeno a respondenti mohou označit více možností. Graf 16: Otázka č. 16 (vlastní zpracování)

V současné době je velice těžké uspokojit mnoho lidí jedním zájezdem, každý jedinec má rozdílné preference a zájmy. Lidé jsou zvyklí si vybírat zájezdy tzv. jim šité na míru a nechtějí se spokojit s něčím, co jim pouze částečně vyhovuje. Za takový zájezd neutratí své peníze a neztratí tím svůj drahocenný čas, kterého, jak se nám zdá, máme čím dál méně. Proto je nemožné tvořit nabídku bez jakéhokoli prozkoumání současného trhu. Tato otázka svým způsobem naznačuje preference dotazovaných respondentů, v jakém okruhu by byli ochotni utratit peníze za koupi zájezdu. Jednoznačným trendem jsou zájezdy do zahraničí. Druhou největší položku tvoří poznávací zájezdy, které by mohly být skloubeny s těmi zahraničními a pro potencionální zákazníky by vzrostly na atraktivnosti. Občané žijící v okolí organizace, by také jevily zájem o pobytové zájezdy, může to být způsobeno současným trendem, trávit delší dovolenou mimo místo svého 54

bydliště po delší dobu a tím získat více času k relaxaci a odpoutat se od každodenních starostí. Dále jak vyplývá z odpovědí, a to od žen i mužů, 33 dotázaných by uvítalo rozšíření nabídky zájezdů se sportovní tématikou. Sportovní zájezdy se hojně vyskytovali i v možnosti, kde respondenti mohli uvést, jaký konkrétní zájezd by je zaujal. Nejčastěji respondenti uváděli zájezdy pořádané do aquaparku, dinoparku, do lázní, se zaměřením na wellness a relaxaci. A objevil se zde i další dnes rozvíjející se trend a to zájezd se zaměřením na in-line brusle. Otázka č. 17 Předposlední otázka se zaměřuje na problematiku, jak je pro zákazníky důležitá služba průvodce během zájezdu v tuzemsku. V zájezdech pořádaných do zahraničí zastává průvodce především pozici prostředníka při dorozumívání. Touto otázkou se snažím zjistit, zda by lidé byli ochotni se obejít bez průvodce, například během turistických a cyklistických zájezdů v tuzemsku. Jak na tuto službu nahlížejí a zda je pro ně nezbytná nebo by se bez ní dokázali obejít. Graf 17: otázka č. 17 (vlastní zpracování)

Odpovědí na tuto otázku, dali respondenti v nadpoloviční většině 51 (56%) najevo, že pro ně není důležité mít v ceně zahrnuté služby průvodce, pokud se zájezd koná v rámci České republiky. Druhá polovina respondentů se dělí na ty, pro které je průvodce důležitý (19 respondentů) i v tuzemsku a jeho služby zahrnuté v ceně zájezdu vyhledávají, a ty kteří váhají (21 respondentů), zda by se zúčastnili zájezdu bez služeb průvodce v tuzemsku. 55

Otázka č. 18 Poslední otevřená otázka zjišťuje, zda respondenti znají ve svém okolí podobnou organizaci, která pořádá pro veřejnost jednodenní turistické, cyklistické sportovní nebo kulturní zájezdy. Tato otázka poukazuje na možnou konkurenci podobné organizace. Graf 18: Otázka č. 18 (vlastní zpracování)

Respondenti v 97 % uvedli, že v blízkém okolí neznají podobnou organizaci, která by se zabývala pořádáním turistických, kulturních a jim podobných zájezdů pro občany. Tři respondenti uvedly zájmovou organizaci, která se nachází v obci Starovice, TJ Sokol, které jednoročně pořádá pro své čeleny a občany obce turistický zájezd. Hlavní činností je organizování sportovních a kulturních akcí v obci. Turistický zájezd je pouze jakýmsi bonusem. Někteří respondenti uvedli jako bonus cestovní kanceláře v Brně, což nejsou příspěvkové organizace.

3.7.2 Celkové shrnutí získaných údajů z průzkumu Pomocí dotazníkového šetření se podařilo získat mnoho zajímavých údajů od dotázaných respondentů žijících ve městě Hustopeče nebo jeho blízkém okolí. Mezi respondenty převažovali občané města Hustopeče a z celkového počtu bylo více žen jak mužů. Celý dotazník byl směřován k nabídce zájezdů pro veřejnost. V dnešní době je velice oblíbené cestovat ať už po tuzemsku nebo do zahraničí. Vyhodnocením odpovědí respondentů vyplynulo, že převážná většina kladně hodnotí tuto činnost organizace, která je na dobré cestě se dále rozvíjet a efektivně se uplatňovat na trhu. 56

Nečekaně z dotazníku vyplynulo, že někteří místní občané o organizaci nikdy neslyšeli. Může to být způsobeno slabou propagací organizace, dokazují to i odpovědi respondentů, že spousta z nich je nespokojena s informovaností o právě konaných akcích, nabídkách zájezdů, novinek a jiné. Organizace v současné době využívá ke své propagaci reklamu v městské televizi, na internetu, v Hustopečských listech, v tištěných letáčcích kulturní nabídky města6, vyvěšují plakáty7 na vlastních výlepových plochách. Výlepové plochy se nacházejí převážně ve městě, ale několik jich je i v okolních vesnicích. Respondenti, kteří se již někdy v minulosti zúčastnili některého z pořádaných zájezdů, se převážně účastnili jednoho z turistických nebo z cyklistických zájezdu. Ke koupi nejvíce respondenty motivovalo téma a program zájezdu. Což je důležitý ukazatel, že potencionální zákazníci nevyhledávají nejlevnější zájezdy, ale zajímá je zážitek, který si ze zájezdu odvezou. Co se týká kvality a profesionality zájezdu, hodnotili jej respondenti v hojné míře známkou chvalitebně a výborně. Dokonce většina si troufá říct, že zájezdy kvalitou mohou konkurovat kvalitě poskytované cestovní kanceláří. Ovšem musíme brát ohled na to, že se zde jedná převáženě o turistické a cyklistické zájezdy. Ty nelze srovnávat například s exotickými zájezdy, ale pouze s podobnými typy. Naprostá většina účastníků zájezdu uvedla, že by zájezd dál doporučili svému známému, ovšem v otázce zda plánují se zúčastnit některého zájezdu v budoucnosti, odpovědi nezní velmi optimisticky. Názory respondentů na nabídku poskytovaných služeb vyznívají převážně záporně. Mají pocit, že je nabídka malá a zájezdy nesplňují jejich představy. V následující otázce uvedli, že by nabídku rozšířili v každém směru. Velký zájem jeví především o zájezdy do zahraničí a se sportovní tématikou. Z odpovědí respondentů také vyplývá, že služby průvodce v tuzemsku pro ně nejsou až tak důležité, zde se nabízí možnost snížit o tyto služby cenu zájezdu. Já bych to osobně nedělala, dle mého názoru je průvodce důležitý i při tuzemských zájezdech. Jeho hlavní činnost spočívá v koordinaci zájezdu, kontroluje časy příjezdu, odjezdu, ale především je zde kvůli bezpečnosti účastníků.

6 7

Vzor kulturní nabídky města viz příloha F Vzor propagačních letáků viz příloha G

57

Poslední otázka mohla být formulována trošku jinak, zda respondenti znají jakoukoli organizaci pořádající zájezdy. Cílem bylo zjistit vliv konkurence. I přesto, jsem zjistila, že v blízkosti se nevyskytuje žádná podobná příspěvková organizace města, která by pořádala pro své občany zájezdy. Někteří respondenti uvedli zájmovou organizaci TJ Sokol. Jak jsem si ovšem pozjišťovala, její hlavní činností je sportovní vyžití a turistický zájezd pořádají pouze jednou ročně. Ale všimla jsem si, že tento zájezd je nápadně podobný turistickým zájezdům pořádaných příspěvkovou organizací. Často mají stejné místo a konají se v podobných termínech. Z financování turistických zájezdů si můžeme všimnout, že v roce 2011 byly dva turistické zájezdy ze tří zrušeny z důvodu neobsazenosti. Což signalizuje pro organizaci, pozor, organizace by si měla lépe hlídat, jestli v ten samý termín nepořádá nějaký spolek nebo svaz pro své členy podobný zájezd!

3.7.3 Možnosti zlepšení Z doposud zjištěných výsledků bych viděla zlepšení přinejmenším v zkultivování výlepových ploch, které jsou často přeplněné, plakáty potrhané a počmárané. Vypadají chaoticky a neupoutají příliš pozornosti. I reklama v městské televizi často běží příliš krátkou dobu před konáním akce a pak ještě nějakou dobu po skončení akce. Zde by bylo vhodné si čas vysílání reklamy lépe zkorigovat. Co se týká tištěné nabídky kulturních akcí, vychází každý měsíc, ale informace o zájezdech jsou zde velmi stručné, často se zde nedočteme ani o ceně zájezdu. V mnoha případech se také stalo, že v době kdy vyšla tato nabídka, zájezdy již byly obsazeny. Nabídka zájezdů by měl být známa s větším časovým odstupem, alespoň tři měsíce předem, aby měli občané dostatek času nabídku zaregistrovat a včas se na zájezd přihlásit. Vzhledem k tomu, že cyklistické zájezdy byly okamžitě vyprodány, vidím zde prostor pro vytvoření více turnusů a uspořádat stejný zájezd například dvakrát v měsíci, pokud se naplní autobus v obou termínech. Organizace by také mohla vydávat nabídku s akcemi, které připravují. Rozhodně tedy navrhuji zkvalitnit proces plánování a včas informovat občany. Pro zlepšení návratnosti spokojených zákazníků by organizace mohla zvolit jednu z forem podpory prodeje, například nabízet slevu na další zájezd. Také by si organizace měla hlídat své stálé zákazníky, kteří se pravidelně účastní zájezdů. Mohli by zvolit alternativu nenáročnou na financování, například jim zasílat nabídky e-mailem,

58

popřípadě nabídnout slevu na jinou akci pořádanou ve městě (např. slevu do kina, vstupné pro dítě zdarma na burčákové slavnosti). Co se týká zlepšení nabídky zájezdů, by organizace mohla pořádat zájezdy s novou tématikou, například začlenit zájezdy na in-line stezky. Podobné zájezdy dnes pořádá na cyklostezky do Rakouska. Podle mého názoru by tyto zájezdy mohli mít úspěch, jelikož nikde v okolí města Hustopeče se nenachází žádná vhodná in-line stezka a zájezd by si mohl získat své příznivce. Dále by nemuselo být špatné pořádat ať už jednodenní nebo i víkendový zájezd do lázní v Lednici. Zájezd by byl směřován na starší věkové skupiny, Lednice se nachází poměrně blízko Hustopečí a cesta by sem netrvala příliš dlouho. Pro větší nadšence by mohla být další alternativa, zájezd do Rakouských Laa. Všechny tyto zájezdy jsou ve stejném duchu, jako zájezdy pořádané nyní. Cena by zahrnovala autobus, popřípadě průvodce a vstup by si hradil každý sám, možnost skupinové slevy. V budoucnosti by organizace mohla využít dotací z Evropské unie, jelikož tak doposud neučinila, přísun těchto financí by pro organizaci byl určitě přínosem. Také by se mohla pokusit rozšířit své pole působnosti více do okolních vesnic, troufám si říci i do měst, jelikož občané zde nemají možnost účastnit se těchto zájezdů. Mohou pouze využít služeb cestovních kanceláří, které vypravují své autobusy ze vzdálenějších větších měst, nebo mohou být členy různých spolků, kterých je v každé obci dostatek, ale vyžadují za členství nějaký ten poplatek.

59

4 Závěr Bakalářská práce s názvem analýza činnosti příspěvkové organizace z oblasti cestovního ruchu se zde věnuje problematice vícezdrojového financování, řízení, činnosti jednotlivých středisek dané organizace. Analyzuje činnost organizace při tvorbě zájezdů, jejich financování, kvalitu a zájem o tyto služby z řad potencionálních zákazníků. V současné době se u nás i ve světě vyskytuje mnoho neziskových organizací. Ty jsou zřízeny s různým posláním poskytující širokou paletu služeb a statků. Jedno však tyto organizace mají společné, nejsou založeny k dosahování zisku a všechny jsou právnickými osobami. Poskytují služby druhým lidem, pomáhají rozvíjet kulturní hodnoty člověka, zabezpečují volnočasové aktivity, vykonávají tzv. veřejně prospěšnou činnost. Stejně tak i příspěvkové organizace zastávají své zasloužené postavení v neziskovém sektoru v rámci národního hospodářství. A měli bychom se více zajímat o činnosti těchto organizací, které ještě mají ve svém poslání lidskost a svou práci věnují druhým lidem. Na základě zjištěných dat a informací z literatury a dostupných zdrojů jsem analyzovala a navrhla některá opatření, která by mohli organizaci alespoň z části být nápomocná v její dalším působení. Stěžejní cíl práce byl splněn, víme jak lidé hodnotí zájezdy nabízené příspěvkovou organizací, jak jsou spokojeni s poskytovanými službami, prací zaměstnanců a také si můžeme říct, že i když sledované zájezdy pochází od značně rozdílného tvůrce, kvalitou si stojí na stejné úrovni jako zájezdy nabízené českými cestovními kancelářemi. Dokonce mají jedno obrovské plus. Pokud se já, jako občan města Hustopeče zúčastním zájezdu s touto organizací, je zde velká pravděpodobnost, že ostatní účastníci budou také z Hustopečí nebo okolních obcí. Nebudu si na zájezdě připadat tak cizí, bude panovat příjemná atmosféra, jelikož spoustu lidí budu znát, ať už osobně nebo od vidění. Dalším plusem je dostupnost, všechno si sám snadno obstarám ve městě. Tento jednoduchý způsob vyhovuje především starším a časově vytíženým lidem.

60

Seznam použité literatury Knižní zdroje BOUKAL, P., VÁVROVÁ H., NOVOTNÝ J.: Ekonomika a řízení neziskových organizací. Pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2003. 103 s. ISBN 80-2450604-1. FRIČ, P., GOULLI, R. a kol.: Neziskový sektor v ČR. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1. KOTLER, P.: Marketing management (10. rozšířené vydání). Přel. V. Dolanský; S. Jurnečka. Praha: Grada Publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. PODHORSKÝ, J. - SVOBODOVÁ, J.: Účetnictví příspěvkových organizací 2003. Olomouc: ANAG, 2003. 279 s. ISBN 80-7263-151-9. REKTOŘÍK, J.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, s.r.o., 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové Organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: Anag, 2011. 256 s. ISBN 978-80-7263-675-4. STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-112-6. SVOBODOVÁ, J.: Abeceda účetnictví. 2. rozš. vyd. Olomouc: Anag, 2006. 400 s. ISBN 80-7263-332-5. SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 479 s. ISBN 80-7179-892-4. ŠIMKOVÁ, E.: Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 173 s. ISBN 978-80-7041-083-7. ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1.vyd. Brno: ESF MU, 2002. 130 s. ISBN 80-210-3031-3

61

Články v seriálech ROSENMAYER, T. Daně trápí i neziskovky. Grantis, 2006, roč. XIV, č. 6, s. 6-7, dostupné na www: . Internetové zdroje [1] Ekonomie-otazky.studentske [online]. cit. [2012-03-15]. Národní hospodářství. Dostupné na www: http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2010/04/30 -narodni-hospodarstvi.html. [2] BAČUVČÍK, R. K terminologii neziskového sektoru [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné na www: http://www.ecvns.cz/show_prispevek.php?id=3&saveasname= K%20terminologii%20neziskového%20sektoru.pdf. [3] Justice.cz - Zřizovací listina [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné na www: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana= documentDetail&vypisListiny.@slCis=700010331&vypisListin.@cEkSub=700001 119. [4] Volný- čas [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné na www: http://www.volnycas.cz. [5] Kulturní středisko [online]. 2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné na www: http://kultura.volny-cas.cz. [6] Kino [online]. 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné na www: http://kino.volny-cas.cz [7] Centrum celoživotního vzdělávání [online]. 2011. [cit. 2012-03-10]. Dostupné na www: http://ccv.volny-cas.cz. [8] Pavučina [online]. 2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné na www: http://pavucina.volny-cas.cz. [9] M-klub [online]. 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné na www: http://klub.volnycas.cz/aktualni-akce. [10] CK Victoria [online]. 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné na www: http://victoriack.cz/cz/03poznavaci/004pohodova_turistika/04wasserlochklamm.

62

Legislativa Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Zákon č. 210/2002 Sb., o nadacích a nadačních fondech Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákoník č. 340/2000 Sb., který novelizuje zákon č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a hnutích Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani převodu nemovitostí Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění a prováděcími předpisy k němu

63

Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................... 11 OBRÁZEK 2: PESTOFFŮV MODEL NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................... 13 OBRÁZEK 3: LOGO ORGANIZACE ................................................................................... 73 OBRÁZEK 4: LOGO KULTURNÍHO STŘEDISKA................................................................... 73 OBRÁZEK 5: LOGO CCV, UPRAVENO AUTORKOU ............................................................ 73 OBRÁZEK 6: LOGO PAVUČINY ....................................................................................... 73 OBRÁZEK 7: LOGO KINA ............................................................................................... 74 OBRÁZEK 8: INTERIÉR M-KLUBU.................................................................................... 74 OBRÁZEK 9: TĚCHONÍN CELNÉ ...................................................................................... 74

Seznam tabulek TABULKA 1: PŘÍJMY Z ROZPOČTU ZŘIZOVATELE .............................................................. 34 TABULKA 2: PENĚŽNÍ ZDROJE ORGANIZACE .................................................................... 35 TABULKA 3: SWOT ANALÝZA......................................................................................... 36 TABULKA 4: ZÁJEZDY V ROCE 2011 ............................................................................... 37 TABULKA 5: TURISTIKA ................................................................................................. 41 TABULKA 6: CYKLISTIKA ............................................................................................... 41 TABULKA 7: KULTURA .................................................................................................. 41 TABULKA 8: POZNÁVACÍ ZÁJEZDY .................................................................................. 41

Seznam grafů GRAF 1: OTÁZKA Č. 1..................................................................................................... 43 GRAF 2: OTÁZKA Č. 2..................................................................................................... 43 GRAF 3: OTÁZKA Č. 3..................................................................................................... 44 GRAF 4: OTÁZKA Č. 4..................................................................................................... 45 GRAF 5: OTÁZKA Č. 5..................................................................................................... 45 GRAF 6: OTÁZKA Č. 6..................................................................................................... 46 GRAF 7: OTÁZKA Č. 7..................................................................................................... 47 GRAF 8: OTÁZKA Č. 8..................................................................................................... 48 GRAF 9: OTÁZKA Č. 9..................................................................................................... 49 GRAF 10: OTÁZKA Č. 10 ................................................................................................. 49 GRAF 11: OTÁZKA Č. 11 ................................................................................................. 50 64

GRAF 12: OTÁZKA Č. 12 ................................................................................................. 51 GRAF 13: OTÁZKA Č. 13 ................................................................................................. 52 GRAF 14: OTÁZKA Č. 14 ................................................................................................. 52 GRAF 15: OTÁZKA Č. 15 ................................................................................................. 53 GRAF 16: OTÁZKA Č. 16 ................................................................................................ 54 GRAF 17: OTÁZKA Č. 17 ................................................................................................. 55 GRAF 18: OTÁZKA Č. 18 ................................................................................................ 56

65

Přílohy A

Původní znění zřizovací listiny příspěvkové organizace CVČ

B

Aktuální znění zřizovací listiny příspěvkové organizace CVČ

C

Vzor dotazníku

D

Mapa

E

Fotodokumentace

F

Lednové vydání kulturní nabídky z roku 2011, vydané městem Hustopeče

G

Ukázka propagačních letáčků, nabízených zájezdů

66

Přílaha A: Původní zřizovací listina příspěvkové organizace (první list)

67

Příloha B: Aktuální znění zřizovací listiny příspěvkové organizace (první dvě strany)

68

69

Příloha C: Vzor dotazníku

DOTAZNÍK Dobrý den, Jmenuji se Klára Chvátalová a studuji obor cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Součástí mé bakalářské práce je výzkum formou dotazníkového šetření s cílem zjistit současnou kvalitu a zájem lidí o nabízené služby zájezdů, příspěvkovou organizací Centrum volného času Hustopeče (CVČ). Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který má 18 otázek a jeho vyplnění Vám nezabere více jak 5 minut. Dotazník je zcela anonymní a zjištěné skutečnosti budou použity pouze pro zpracování výzkumu v mojí bakalářské práci.

Odpovědi prosím zakroužkujte.

1. Pohlaví: Muž

-

Žena

2. Do které věkové skupiny patříte? do 18 let

19 – 30 let

31 – 40 let

41 – 50 let

51 – 60 let

60 a více let

3. Jste obyvatelem města Hustopeče? ANO

-

NE

4. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést místo Vašeho bydliště? (město/obec) ……………………………………………………………………………… 5. Koupil/a byste si zájezd, který NEpořádá cestovní kancelář ani cestovní agentura, ale příspěvková organizace města? ANO

-

NE

-

NEVÍM

6. Slyšel/a jste již o organizaci Centrum volného času, Hustopeče u Brna? ANO

-

NE

(Pokud odpovíte ne, pokračujte na otázku číslo 18)

7. Myslíte si, že jste dostatečně informováni, že CVČ pořádá turistické, kulturní, cyklistické a poznávací zájezdy? ANO

-

NE

8. Zúčastnil/a jste se někdy zájezdu pořádaného touto organizací? ANO

-

NE

(Pokud odpovíte ne, pokračujte na otázku číslo 14)

9. O jaký typ zájezdu se jednalo?(zakroužkujte pouze jednu odpověď,popř. ten co Vás nejvíce zaujal)

turistický

cyklistický

poznávací

za kulturou (muzikál, divadlo)

70

10. Co Vás vedlo k zakoupení tohoto zájezdu? zajímavé téma zájezdu doporučení od známých dobrá cena jiné………………….. 11. Jak byste ohodnotil/a kvalitu a profesionalitu zájezdu? výborný

-

chvalitebný

-

dobrý

-

dostatečný

-

nedostatečný

12. Doporučil/a byste zájezd svému známému? ANO

-

NE

13. Souhlasíte, že poskytované služby a profesionalita na zájezdech pořádané touto organizací jsou srovnatelné se zájezdy pořádanými cestovními kancelářemi? souhlasím

- spíše souhlasím - nevím -

spíše nesouhlasím -

nesouhlasím

14. Plánujete se zúčastnit zájezdu pořádaného CVČ někdy v budoucnu? ANO

-

NE

-

NEVÍM

15. Co říkáte na nabídku zájezdů od CVČ? pestrá, určitě bych si vybral/a pestrá, ale nic mě nezaujalo málo zájezdů, ale vybral/a bych si málo zájezdů a nic bych si nevybral/a 16. V jakém okruhu by mohla organizace v budoucnu rozšířit svoji nabídku zájezdů? cykloturistika turistika kultura (3D kina, muzikály, divadla, festivaly…) poznávací zájezdy pobytové zájezdy sportovní (sportovní utkání....) více zájezdů do zahraničí jiné……………………… 17. Zúčastnil/a byste se tuzemského zájezdu s touto organizací i v případě, že v ceně není zahrnuta služba průvodce? ANO

-

NE

-

NEVÍM

18. Znáte ve svém okolí nějakou příspěvkovou organizaci, která pořádá turistické zájezdy? (popřípadě uveďte její název) ANO

-

NE

………………………….........

Děkuji Vám za trpělivost při vyplnění dotazníku!!!!

71

Příloha D: Mapa znázorňující obce kolem města Hustopeče

Obce vyznačené v zeleném oválu, uvedli respondenti v dotazníkovém šetření jako místo svého bydliště. Mapka slouží pro lepší představu o vzdálenosti těchto obcí ke městu Hustopeče.

72

Příloha E: Fotodokumentace

Obrázek 3: Logo organizace (Zdroj: http://www.volny-cas.cz)

Obrázek 4: Logo Kulturního střediska (Zdroj: http://kultura.volny-cas.cz)

Obrázek 5: Logo CCV, upraveno autorkou (Zdroj:http://ccv.volny-cas.cz)

Obrázek 6: Logo Pavučiny (Zdroj: http://pavucina.volny-cas.cz)

73

Obrázek 7: Logo Kina (Zdroj: http://kino.volny-cas.cz)

Obrázek 8: Interiér M-klubu (Zdroj:http://klub.volny-cas.cz/pronajmy)

Obrázek 9: Těchonín Celné (Zdroj:http://pavucina.volny-cas.cz/ubytovani/celne)

74