VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Kulturní cestovní ruch ve vybrané oblasti Přeloučsko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

K u l t u r n í c e s t o v n í r uc h v e v y b r a n é o b l a s t i P ř e l o u č s ko Bakalářská práce

Autor: Anna Kašíková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2011

Copyright © 2011 Anna Kašíková

Abstrakt a klíčová slova Kašíková, Anna: Kulturní cestovní ruch ve vybrané oblasti – Přeloučsko Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Cílem mé bakalářské práce je vyzdvihnout Přelouč a její okolí a přispět tak ke kvantitavnímu růstu kulturního cestovního ruchu v této oblasti. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy cestovního ruchu, tak aby čtenáři porozuměli, čeho se kulturní cestovní ruch týká a co by měla destinace svým návštěvníkům nabídnout, aby pro ně byla atraktivní. Dále se zde věnuji vymezení kraje, ve kterém se Přelouč nachází a Přelouči samotné. Praktická část je zaměřená na kulturní cestovní ruch v Přelouči a její okolí. Bylo provedeno vlastní terénní šetření za účelem získání aktuální fotodokumentace objektů. Na základě získaných informací byly vytvořeny propagační materiály, které by mohly přispět k lepší informovanosti turistů a přinést jim cenné rady a tipy na výlety. Klíčová slova Cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, destinační management a marketing, Pardubický kraj, Přelouč a okolí

Abstract and key words Kašíková Anna: Cultural tourism in selected areas – Přeloučsko College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Ing. Alice Šedivá Neckářová. Level of qualification: Bachelor Jihlava 2011 In my graduation thesis I want to introduce and point out Přelouč and its surroundings and contribute to quantitative growth of cultural tourism in this area In the theoretical part are described basic concepts of tourism, so that readers can understand them, then what is culture tourism about and what should be offered to visitors from destination in attractive form. I also attend to definition of region in which is Přelouč located and Přelouč itself. The Practical part is focused on cultural tourism in Přelouč and its surroundings. It has made my own field work with photographs. Based on the gained information it has created promotional materials which could contribute to improved awareness of tourists. It could also provide them valuable advices and give good tips for trips in this area. Key words Tourism, Cultural tourism, Destination management and marketing, The Pardubice region and Přelouč and its surroundings

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ......................................................... Anna Kašíková

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Alici Šedivé Neckářové za vedení mé bakalářské práce, pracovníkům Městského úřadu za poskytnuté informace a také mé rodině a přátelům za jejich pomoc a podporu.

Obsah 1.

ÚVOD..................................................................................................................................8

2.

POJMY ...............................................................................................................................9 2.1 CESTOVNÍ RUCH ...........................................................................................................9 2.2 KULTURNÍ CESTOVNÍ RUCH ..........................................................................................9 2.3 DESTINAČNÍ MANAGEMENT A MARKETING ................................................................ 10 2.3.1 Destinace ................................................................................................................ 10 2.3.2 Partneři v destinaci ................................................................................................ 10 2.3.3 Marketing destinace cestovního ruchu ................................................................... 10

3.

VYMEZENÍ VYBRANÉ OBLASTI ............................................................................... 11 3.1 TURISTICKÝ REGION VÝCHODNÍ ČECHY .................................................................... 11 3.2 PARDUBICKÝ KRAJ ..................................................................................................... 12 3.2.1 Geografická charakteristika kraje .......................................................................... 12 3.2.2 Hospodářství .......................................................................................................... 14 3.2.3 Doprava ................................................................................................................. 15 3.2.4 Památky .................................................................................................................. 16 3.2.5 Přírodní zajímavosti ............................................................................................... 17 3.3 PŘELOUČ A OKOLÍ ...................................................................................................... 18 3.3.1 Geografická charakteristika ................................................................................... 18 3.3.2 Historie................................................................................................................... 18 3.3.3 Život v Přelouči ...................................................................................................... 19 3.3.4 Turistická infrastruktura......................................................................................... 22

4.

TERÉNNÍ ŠETŘENÍ ....................................................................................................... 23 4.1 PRŮVODCE PO KULTURNÍCH ATRAKTIVITÁCH PŘELOUČE A JEHO OKOLÍ .................... 23 4.1.2 Přelouč ................................................................................................................... 23 4.1.3 Okolí Přelouče........................................................................................................ 31

5.

PROPAGAČNÍ MATERIÁLY ....................................................................................... 41 5.1 5.2

PROPAGAČNÍ MATERIÁL PRO LAICKOU VEŘEJNOST .................................................... 41 PROPAGAČNÍ MATERIÁL PRO ODBORNOU VEŘEJNOST ................................................ 49

6.

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 51

7.

INFORMAČNÍ ZDROJE ................................................................................................ 52

8.

SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................................... 55

9.

PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 56

1.

Úvod

V mnoha publikacích se dočteme, ţe cestovní ruch je perspektivním odvětvím, které se dynamicky rozvíjí a to na světové úrovni. Má vliv na rozvoj regionů, přispívá ke zlepšení infrastruktury, pomáhá vytvářet nová pracovní místa a podílí se na HDP země. Kulturní cestovní ruch je velmi důleţitou součástí cestovního ruchu. Je jednou z forem cestovního ruchu, která je zaměřená na poznávání historie a kultury navštívených míst. Aby byla turistická destinace pro účastníky cestovního ruchu zajímavá, je důleţité zde koncentrovat mnoţství sluţeb a atraktivit. Lidé navštěvují destinace za účelem odpočinku, relaxace, za zábavou, sportem, poznáním, kulturním vyţitím, lázeňskou péčí či v rámci sluţebních cest. Je důleţité vyzdvihnou to co je na dané destinaci jedinečné. To proč si lidé destinaci vyberou k návštěvě. Tím se zabývá marketing cestovního ruchu. Snaţí se o propagaci turistických destinací, tak aby přesvědčil potencionální turisty k jejich návštěvě. Ve své práci se pokusím tyto jedinečné prvky ve vybrané oblasti vyzdvihnout. Nejdříve budou vymezeny základní pojmy, které čtenáře uvedou do problematiky cestovního ruchu. Bude vysvětleno, co to cestovní ruch je, co zahrnuje kulturní cestovní ruch a čím se zabývá destinační management a marketing. Mým úkolem je provést stručnou analýzu kraje, ve kterém se město Přelouč nachází a seznámit čtenáře se všemi zajímavostmi, které oblast nabízí. Dále pak bude vybraná oblast lokalizována z geografického hlediska a pokusím se vytvořit zajímavé propagační materiály, které by mohly pomoci ke zkvalitnění kulturního cestovního ruchu v této oblasti a eventuelně přilákat nové turisty.

8

2.

Pojmy

2.1

Cestovní ruch

„Cestovním ruchem se rozumí soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, z pravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest.“ (Orieška 1999, s. 5). Dle Světové organizace cestovního ruchu se jedná o „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“ [1]. Obě definice popisují cestovní ruch jako sociálně-ekonomický jev zaměřený na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, zpravidla ve volném čase. Fond volného času společně s finančními prostředky je velice důleţitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Potřeby účastníků cestovního ruchu jsou zajišťovány na trhu cestovního ruchu. Trh cestovního ruchu je místo, kde se střetává nabídka zboţí a sluţeb cestovního ruchu s poptávkou po tomto zboţí a sluţbách. Na trhu cestovního ruchu se ve větší míře prodávají sluţby, jejichţ základní charakteristikou je nehmotnost, neskladovatelnost, pomíjivost a proměnlivost. Tyto vlastnosti nám říkají, ţe se jich nemůţeme dotknout, nemůţeme je vyrábět do zásoby, vznikají a jsou spotřebovány zároveň a pokaţdé jsou jiné. Záleţí tedy kdo, kde a kdy sluţby poskytuje. Především se jedná o sluţby cestovních kanceláří a agentur, sluţby ubytovací a stravovací, průvodcovské sluţby, poskytování dopravy a jiné.

2.2

Kulturní cestovní ruch

Kulturní cestovní ruch je jedna z forem cestovního ruchu zaměřená na poznávání historie, kultury a kulturního dědictví, způsobu ţivota, zvyků a tradic navštívených míst. Kulturní cestovní ruch plní funkci vzdělávací. Zahrnuje nejen návštěvy hradů, zámků, chrámů a kostelů, ale také návštěvy muzeí, galerií, divadel, koncertů, festivalů a podobně. Co se týče poznávání způsobu ţivota, zvyků a tradic obyvatel dané oblasti, jedná se o seznámení se s jejich jazykem, náboţenstvím, hodnotami, architekturou, kuchyní a jinými prvky kaţdodenního ţivota. 9

2.3

Destinační management a marketing

2.3.1

Destinace

„Destinací cestovního ruchu se rozumí v užším slova smyslu cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu. V širším slova smyslu je za destinaci považována země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“ (Vaníček 2004, s. 12)

2.3.2

Partneři v destinaci

Spolupráce je velice důleţitá pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Jedná se o dlouhodobý a dobrovolný proces zaloţený na vzájemné důvěře. Úkolem je posílení konkurenceschopnosti, posílení atraktivity destinace a spolufinancování. Partnery v destinaci jsou veřejný sektor, soukromý sektor, neziskový sektor a místní obyvatelstvo. Veřejným sektorem rozumíme ministerstva, krajské, městské a obecní úřady, správy národních parků apod. Do soukromého sektoru patří především malé a střední podniky jako jsou hotely, dopravci, cestovní kanceláře a agentury. Pod pojmem neziskový sektor rozumíme různá zájmová sdruţení a asociace. Patří sem například Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace turistických informačních center, Asociace hotelů a restaurací České republiky a jiná další sdruţení.

2.3.3

Marketing destinace cestovního ruchu

Dle Jakubíkové (2009, s. 38) se marketingem cestovního ruchu rozumí proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu. „Marketing

destinace

cestovního

ruchu

obsahuje

analýzu

místa

plánování,

organizování, řízení a kontrolu strategií na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny.“(Jakubíková 2009, s. 38)

10

3.

Vymezení vybrané oblasti

Obrázek1: Mapa ČR s vyznačenými kraji

Zdroj: http://www.spanelskakava.cz/files/mapa-cr-v-xcf.gif?width=&height=

3.1

Turistický region Východní Čechy

Pro lepší orientaci účastníků cestovního ruchu je Česká republika rozdělena na turistické regiony. Území je rozčleněno do 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Pro kaţdý region je specifický jiný druh cestovního ruchu. Turistické regiony ve většině případů nezahrnují stejnou oblast jako územněsprávní jednotky státu. Přelouč patří do turistického regionu Východní Čechy. Do tohoto regionu spadá také Hradec Králové, Pardubice, Litomyšl, Náchod, Polička, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Jaroměř a podobně. Území je charakteristické nejen krásnou přírodou, ale poskytuje i spoustu moţností, jak strávit volný čas. Bohatě je zde zastoupena nabídka sportů a moţností ke koupání a pro milovníky historie nabízí mnoţství hradů a zámků. Region je příznivý pěší i horské turistice a cykloturistice [2].

11

3.2

Pardubický kraj

3.2.1

Geografická charakteristika kraje

Pardubický kraj se nalézá na pomezí Čech a Moravy. Sousedí s pěti kraji a na severovýchodě hraničí s Polskem. Mezi sousedící kraje patří na severu Královéhradecký kraj, na východě Olomoucký kraj, dále na jihovýchodě Jihomoravský kraj, kraj Vysočina na jihu a na západě Středočeský kraj. Krajským městem jsou Pardubice, které jsou téţ největším městem tohoto kraje a sedmým největším městem v zemi. Mezi další významná města patří Chrudim, Svitavy, Česká Třebová nebo Ústí nad Orlicí. Rozloha kraje činí 4 519 km2 a řadí jej na desáté místo v České republice. Ţije zde přibliţně 510 000 obyvatel (Marek Podhorský 2008, s. 7). Povrch Povrch v Pardubickém kraji je velice rozmanitý. Na severovýchodě se rozprostírají Orlické hory, na východě podhůří Jeseníků, pahorkatiny a vrchoviny, na jihu Ţďárské vrchy a na jihozápadě Ţelezné hory. Severozápadní část tvoří úrodná Pardubická kotlina. Nejvyšší m bodem je vrchol Kralického Sněţníku (1424 m) (Marek Podhorský 2008, s. 7). Vodstvo Na území Pardubického kraje se nachází spousta řek náleţících k povodí Labe. Na východě pramení také několik řek odvádějících vodu aţ do Dunaje. Území tedy patří k úmoří Černého a Severního moře. Mezi tyto významné toky patří řeka Chrudimka, Cidlina, Desná, Doubrava, Loučná, Morava, Moravská Sázava, Svitava, Tichá a Divoká Orlice, a Třebůvka. Největšími vodními plochami v této oblasti jsou Sečská přehrada (220 ha) na řece Chrudimce, Bohdanečský rybník (160 ha), a vodní nádrţ Pastviny (110 ha) na Divoké Orlici. Bohdanečský rybník a mnoha dalších jsou napájeny pomocí Opatovického kanálu. Jedná se o významnou technickou památku z 15. století. Podnebí Kraj se nachází v oblasti mírného pásu. V horských oblastech jsou teploty niţší a roční sráţkový průměr se pohybuje kolem 1200 mm. Sníh se zde drţí od listopadu do května.

12

V niţších oblastech se roční průměrná teplota pohybuje kolem 8 °C a průměr sráţek okolo 600 aţ 800 mm. Fauna a flóra Niţší úrodné oblasti jsou vyuţívány k zemědělství. Více turisticky navštěvované části jsou tedy výše poloţené oblasti. Jedná se především o oblast Orlických hor, Ţďárských vrchů, Ţelezných hor a oblast Kralického Sněţníku. Můţeme zde spatřit ve volné přírodě jelena, srnce, ondatru, lišku, kunu, jezevce, uţovku obojkovou, zmiji obecnou či mloka skvrnitého. Ze vzácných druhů ptáků se zde vyskytuje čáp černý, krkavec, jestřáb, poštolka, výr velký či krahujec. Je zde téţ bohatě zastoupena flóra. Na území kraje se nachází borůvka černá, brusinka obecná, bradáček vejčitý, čertkus luční, devětsil bílý, plavuň pučivá, violka bahenní, vřes obecný, vrbina hajní či ţebrovice různolistá. Z dřevin se zde vyskytuje buk lesní, smrk ztepilý, jedle bělokorá, javor klen či bříza pýřitá. Chráněná území Na území Pardubického kraje se nacházejí 3 Chráněné krajinné oblasti, 10 Přírodních parků, 3 Národní přírodní rezervace, 1 Národní přírodní památka, 40 Přírodních rezervací a 54 Přírodních památek. Chráněné krajinné oblasti: Orlické hory (1969) – oblast Ústí nad Orlicí Ţďárské vrchy (1970) – oblast Chrudimska Ţelezné hory (1991) – oblast Chrudimi a Svitavy Přírodní parky: Doubrava Lanškrounské rybníky Orlice Suchý vrch 13

Údolí Křetínky Národní přírodní rezervace: Kralický Sněţník (1990) Bohdanečský rybník (1951) Lichnice-Kaňkovy hory (1955) Přírodní rezervace: Zemská brána (1987) Choltická obora (1992) Maštale (1989) Oheb (1954) Psí kuchyně (1994) [3]

3.2.2

Hospodářství

Pardubický kraj patří mezi hospodářsky nejrozvinutější regiony v České republice. Je zde zastoupeno zemědělství i průmysl. Zemědělství je soustředěno hlavně v oblasti Polabí. Pěstuje se zde pšenice, kukuřice, cukrová řepa či řepka olejka. Ţivočišná výroba je zaměřena na chov koní, drůbeţe, prasat i skotu. V průmyslu je zde hned několik významných odvětví. Jedná se o stavební, elektrotechnický, strojírenský, chemický, textilní a potravinářský průmysl. Důleţitými podniky v kraji jsou Foxconn (elektrotechnika) v Pardubicích, PARAMO (petrochemie) v Pardubicích, SYNTHESIA (výroba hnojiv a výbušnin) také v Pardubicích, Saint-Gobain Vertex (stavební materiály) v Litomyšli, Iveco Czech Republic (výroba autobusů) ve Vysokém Mýtě, ETA (elektrospotřebiče) v Hlinsku či Orlické papírny v Lanškrounu.

14

3.2.3

Doprava

Silniční Stav silnic a dálnic v tomto kraji je velice neuspokojivý. Pardubický kraj v současné době protíná 3 596 km silnic a dálnic. Na severním okraji prochází dálnice D11 (8 km), která vede z Prahy do Hradce Králové. Dále je zde v plánu 4- proudová rychlostní silnice R35 (Německo-Liberec-Hradec Králové- Olomouc), jejíţ výstavba povede k zlepšení silniční sítě v tomto kraji [4]. Ţelezniční Ţelezniční síť v Pardubickém kraji je velmi hustá a protíná jej evropský ţelezniční koridor. Ten prochází mezi Děčínem, Prahou, Pardubicemi, Českou Třebovou, Brnem a Břeclaví. Z České Třebové vede spojovací větev ke druhému koridoru do Olomouce a Přerova. Je zde spousta dalších významných tratí, které navazují na hlavní koridor. Jedná se například o trať číslo 031 Pardubice- Hradec Králové (- Jaroměř), 238 (Havlíčkův Brod-) Hlinsko v Čechách- Slatiňany- Chrudim- Pardubice, 018 Vysoké Mýto město (-Litomyšl), 272 Česká Třebová- Lanškroun a další. V kraji je moţno vyuţít 173 zastávek a stanic. Hlavním provozovatelem jsou České dráhy, a.s., které mají smlouvu aţ do roku 2019. V posledních letech je zaznamenán roční počet přepravovaných osob kolem 13 milionů cestujících. Jízda vlakem z Pardubic do Brna trvá 100 minut, Z Pardubic do Olomouce 90 minut a z Pardubic do Prahy 60 minut [5]. Vodní V kraji se nachází přístav Chvaletice, kde začíná splavnění Labe aţ do Mělníka. Existuje snaha o splavnění dalšího úseku Labe z Chvaletic do Pardubic. Náklady na projekt se pohybují okolo 2,5 miliardy korun, které by byly částečně hrazeny z prostředků Evropské unie. Je zde však problém s několika nevládními organizacemi, které tento projekt povaţují za nešetrný k ţivotnímu prostředí. Labe je také splavněno v úseku Pardubice – Přelouč Na této trase je moţné vyuţít sluţeb parníku Arnošt, který zajišťuje vyhlídkové plavby. Letecká Nejvýznamnějším letištěm v Pardubickém kraji je letiště s civilním a vojenským provozem v Pardubicích. Z tohoto letiště jsou pořádány zájezdy do Bulharska, Řecka a 15

Turecka. Mezi další veřejná letiště patří například letiště v Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Ţamberku, Skutči, Podhořanech nebo Poličce, která jsou vyuţívána především k sportovním účelům. Cyklotrasy Kraj nabízí příznivé podmínky pro cyklistiku. V Pardubicích a okolí se nachází 20 cyklostezek, dále jedna cyklostezka v Chrudimi a jedna v Ústí nad Orlicí.

3.2.4

Památky

V kraji se nachází nespočet zajímavých míst, která určitě stojí za pozornost. Některá z nich dokonce náleţí k evropským unikátům. Za zmínku stojí středověká sídla české šlechty na tomto území. Mezi nejznámější hrady patří Kunětická hora, Košumberk, Lichnice, Oheb, Rychmburk, Ţumberk, Lanšperk, Litice, Ţampach a Svojanov. Za zmínku stojí také zámky. Renesanční zámecký komplex v Litomyšli je jedinou památkou Pardubického kraje, která je zapsaná na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dalším skvostem renesančního slohu je zámek v Pardubicích. Tento zámek je vyuţíván pro výstavy Východočeského muzea a galerie. K dalším překrásným stavbám patří zámek ve Slatiňanech, Cholticích, Nasavrkách, zámek Rudoltice, Tatenice, Ţamberk, Lanškroun, Nové Hrady či Zámek Letohrad. Příznivci poutní a religiózní turistiky zde objeví řadu církevních staveb. Značná část staveb je postavena v gotickém a barokním slohu. Jedná se například o Klášter řádu servitů s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích, kostel sv. Bartoloměje v Kočí, Piaristická kolej s kostelem Nalezení sv. Kříţe v Litomyšli, kostel sv. Mikuláše vybudovaný nad léčivým pramenem ve Vraclavi, Podkarpatský kostel Všech svatých v Dobříkově nebo Sousoší kalvárie v Moravské Třebové. Na své si přijdou i milovníci ţidovské kultury. V Heřmanově Městci se nachází Synagoga z 19. století, část ţidovského ghetta, ţidovský hřbitov a ţidovská škola. V Hoještíně můţeme navštívit ţidovský hřbitov se sedmi náhrobky a pamětní deskou o zaloţení hřbitova. Ve Svitavách se nachází památník rodáka Oskara Schindlera, zachránce více neţ 1000 ţidů.

16

Nejsou to jen významné budovy, které nás mohou přesvědčit o kráse a významnosti Pardubického kraje. Patří sem i technické památky, které ukazují vynalézavost našich předků. Jedná se především o nejstarší technickou i přírodní památku Pardubického kraje známou pod názvem Opatovický kanál, která v minulosti napájela vodou asi dvě třetiny rybníků na tomto území. Labská voda je svedena do umělého kanálu poblíţ vsi Opatovice nad Labem a pokračuje přes obce Čeperka, Staré Ţdánice, Dolany, podél města Lázně Bohdaneč aţ k Semínu, kde se zpátky vlévá do Labe. Kanál byl také vyuţíván pro pohon mlýnských kol, pil a dalších důmyslných zařízení. U Těchonína se nalézá Tvrz Bouda, další významná technická památka, která slouţila v třicátých letech 20. Století k obraně československého pohraničí. V letech 1919- 1924 byla vybudována úzkorozchodná

dráha

spojující

Mladějov

s obcí

Hřebeč.

Tato

Mladějovská

úzkorozchodná ţeleznice slouţila k přepravě uhlí, lupku a šamotu. Ţeleznice fungovala aţ do roku 1991 a po dobu jejího provozu bylo vyuţíváno především parních lokomotiv. To vše můţete vidět v Muzeu průmyslových ţeleznic v Mladějově. V sezóně je moţné vyuţít nabídky muzea a projet se v parní lokomotivě po 11 km dlouhé úzkorozchodné ţeleznici. Za zmínku také stojí Zdymadlo s labskou vodní elektrárnou v Přelouči (Vorel 2006). Nesmíme zapomenout na národní kulturní památku, kterou je Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Za vlády Rudolfa II. byl hřebčínu udělen statut císařského dvorního hřebčína. Dodnes si zde panovníci z celého světa vybírají koně pro svá kočárová spřeţení.

3.2.5

Přírodní zajímavosti

K přírodním zajímavostem kraje patří především Toulcovy a Městské Maštale. Jedná se o pískovcové skalní útvary nedaleko Litomyšle. Podle pověsti byl Vavřinec Toulovec z Třemošné loupeţivým rytířem, který schovával svou kořist právě v těchto jeskyních. Při řece Chrudimce se nacházejí Pískovcové skály Škvorád. Dnes slouţí jako cvičné horolezecké terény. Zajímavá je i Choltická obora či Zámecký park ve Slatiňanech, kde najdeme vzácné druhy dřevin. Vodní nádrţ Paříţov na řece Doubravě, patří mezi nejstarší a nejkrásnější přehrady v České Republice. Nalezneme zde také několik zajímavých naučných stezek. Mezi nejznámější patří Naučná stezka „Raškovické lomy“, Keltská naučná stezka ţeleznými horami, Geologická naučná cyklostezka Magma či Smyslově naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka. 17

3.3

Přelouč a okolí

3.3.1

Geografická charakteristika

Městečko Přelouč se nachází na východě Pardubického kraje poblíţ krajského města Pardubice. Leţí na řece Labi v nadmořské výšce 220 m. Rozloha je asi 30,5 km 2 včetně přilehlých obcí, ke kterým patří Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. Ţije zde 8 975 obyvatel [6].

3.3.2

Historie

Obrázek 2: Znak města Přelouč

Zdroj: http://www.mestoprelouc.cz

Přelouč je nejstarším historicky doloţeným místem v Pardubickém kraji. Vznikla v 10. století u Trstenické stezky, která spojovala Čechy a Moravu. Podle záznamů se nazývala Přelúč nebo Přelíčí. V té době patřila k panství Slavníkovců a po jejich vyvraţdění roku 995 přešla pod vládu Přemyslovců, konkrétně kníţete Boleslava II. První písemný dokument o Přelouči pochází z roku 1086. Jedná se o datum, kdy první český král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. Tento klášter je zasvěcen sv. Vavřincovi, stráţci chrámového pokladu v Římě, který ţil v polovině 3. století našeho letopočtu. Podle pověsti odmítl zestátnění církevního majetku a poklad rozdal chudým. Následně byl kvůli svým činům odsouzen k smrti a zaţiva upečen na roštu. Na důkaz toho, ţe Přelouč spadala pod tento klášter, jí byl udělen znak, jenţ pouţívá dodnes. Jedná se o černý rošt ve zlatém poli. Později roku 1261 byla Přelouč povýšena králem Přemyslem Otakarem II. na městečko. Listina z 8. září 1261, která oficiálně povyšuje Přelouč na městečko je zachována dodnes. Přelouč tak získala několik významných práv. Právo na městský soud, hrdelní právo, trhové právo, právo várečné a všechny svobody dle tehdejšího magdeburského práva. Po staletí slouţila Přelouč jako zastávka na obchodních cestách. Například během třicetileté války 18

tudy táhla spousta oddílů a Přelouč utrpěla značné škody. Po dobu její existence se zde vystřídalo mnoho vlastníků. K nejvýznamnějším patří Diviš Bořek z Miletína, Jiří z Poděbrad, Vilém z Pernštejna, který v okolí nechal zaloţit mnoho rybníků, Vojtěch z Pernštejna, král Ferdinand I. či císař Rudolfa II., který roku 1580 nechal městečko povýšit na město. V 19. století začali v Přelouči vznikat průmyslové podniky jako pivovar, perleťářské dílny, dílna na hospodářské stroje a podobně. V letech 1850- 1960 byla Přelouč okresním městem [7].

3.3.3

Ţivot v Přelouči

Dopravní infrastruktura Přelouč má strategickou dopravní polohu. Prochází jí silnice I/2 (Kutná HoraPardubice). U Lhoty se na tuto silnici napojuje silnice II/322 (Kolín- Přelouč). Dále tudy prochází silnice II/333 (Hradec Králové- Přelouč). Důleţitá je zde ţelezniční doprava. Přelouč se nachází na ţelezniční trati Praha- Česká Třebová a také je výchozí stanicí lokální trati do Prachovic. Je zde nově vybudované autobusové nádraţí a linky městské hromadné dopravy. Zatím se nepodařilo odkoupit pozemky pro plánovanou cyklostezku z Přelouče do Lhoty ani realizovat projekt splavnění Labe. Zdravotní péče Přelouč je vybavena zdravotním střediskem, kterým je Poliklinika Přelouč a.s. a také nedávno vybudovaná stanice zdravotní záchranné sluţby. Vzdělání V Přelouči se nachází 2 mateřské a 2 základní školy a jedna základní škola praktická, všeobecné gymnázium a střední odborné učiliště technické. Dále děti mohou navštěvovat Základní uměleckou školu a Dům dětí a mládeţe, kde je pro děti připravena řada zájmových krouţků.

19

Sport V Přelouči je několik zařízení slouţících ke sportovním účelům. Nachází se zde sokolovna, orlovna, kuţelna, nově postavená multifunkční hala, fitness centrum, moţnost bowlingu a několik venkovních sportovních areálů (tenisové kurty, hřiště na rugby, fotbalové hřiště, několik volejbalových hřišť, nová hřiště pro děti a U-rampa). Za zmínku stojí několik velice úspěšných sportovních oddílů. Jedná se především o hokejbalisty, kteří hrají 1. Českou národní hokejbalovou ligu, fotbalový tým, basketbal, florbal, rugby, tenis, nohejbal, parkurové závody a jezdectví, triatlon nebo nově připravovaný faustball. Pro milovníky fotbalu se zde koná začátkem letních prázdnin nejstarší celostátní ţákovský turnaj v kopané. Roku 2008 Přelouč pořádala uţ poněkolikáté mezinárodní turnaj Václava Jeţka ve fotbale. Na konci léta je v Přelouči organizována významná česká taneční soutěţ Přeloučská věţ. Auto- Moto veteráni Přelouč, o. s. pořádají soutěţní jízdy historických vozidel Rallye Ţelezné hory. Kultura Pro zpestření kaţdodenního ţivota je zde moţnost návštěvy přeloučského kina, Občanské záloţny, ve které sídlí místní knihovna, dále pak společenský sál, kde se konají různá představení místního divadelního krouţku, vystoupení Základní umělecké školy a ţáků základních škol, promítání, plesy a jiné společenské akce. V sokolovně se často pořádají koncerty, plesy, akce a karnevaly pro děti. Také zde funguje vinotéka a galerie Kotýnek, kde je zajišťována řada zajímavých výstav a vystoupení různých umělců. Mezi nejznámější patří Ester Kočičková, Jiří Schmitzer, Ivan Hlas a výstava fotografií Ondřeje Pýchy, Tomáše Kubelky či Radka Kalhouse. Proběhlo i několik úspěšných vernisáţí. Přelouč dále nabízí klub maminek a dětí Sluníčko a 2 kluby pro děti, které se snaţí zvyšovat kvalitu ţivota dětí a pořádají pro ně všestranné aktivity. Jak sem se jiţ zmínila výše, je zde Základní umělecká škola, kde jsou vyučovány 4 obory (taneční, hudební, výtvarný a literárně- dramatický) a Dům dětí a mládeţe, kde jsou organizovány zájmové krouţky pro děti i dospělé. Dále zde pro děti i dospělé funguje Junák Přelouč, který mohou navštěvovat ve svém volném čase. Nejvýznamnější kulturní akcí, která probíhá kaţdoročně třetí sobotu v září je festival udílení Cen Františka Filipovského za nejlepší herecký výkon v dabingu. Pro zvýšení informovanosti lidí o místních kulturních akcích začal kaţdá měsíc vycházet Kulturní 20

zpravodaj města Přelouče, který obsahuje program kina, program kulturních sluţeb a jiné akce konané v Přelouči a okolí. Obrázek 3: Cena F. Filipovského za dabing

Zdroj: http://www.mestodabingu.cz

František Filipovský a dabing Jelikoţ se město Přelouč nemůţe chlubit významnými stavbami ani zajímavými atrakcemi, začala s podporou Ministerstva kultury České republiky a Pardubického kraje pořádat od roku 1994 festival Ceny Františka Filipovského za dabing. Tato akce je organizována kaţdý rok třetí sobotu v září ve spolupráci s Českým filmovým a televizním svazem FITES, Hereckou asociací, Jednotou tlumočníků a překladatelů, Asociací pracovníků se zvukem a dalšími organizacemi. Je předáváno celkem 11 cen ve čtyřech kategoriích. V první kategorii je udělována hlavní cena Františka Filipovského za nejlepší herecký výkon v dabingu a za několikanásobnou úspěšnost jedné herečce a jednomu herci. Druhá kategorie zahrnuje tři ceny FITES za nejlépe nadabovanou postavu v konkrétním díle. V třetí kategorii se uděluje cena Herecké asociace- seniorů. Uděluje se čtyřem hercům či herečkám za jejich celoţivotní nejlepší výkony v dabingu. Poslední čtvrtá kategorie je cenou diváka. Tato cena je udělována za nejlepší herecký výkon v dabingu jednomu herci a jedné herečce podle názoru diváků. Vše začalo 17. 9. 1994. Jednalo se o Den evropského kulturního dědictví a při této příleţitosti proběhl v Přelouči nultý ročník udílení Ceny Františka Flipovského. Cena in memoriam za celoţivotní mistrovství v dabingu byla udělena Františku Filipovskému. Přebrala ji jeho dcera Pavlína Filipovská, známá zpěvačka a herečka. Díky této akci se dostalo do povědomí lidí více informací o této umělecké disciplíně a navíc se zvýšila zajímavost kraje a města Přelouče. A proč udílení cen Františka Filipovského? František Filipovský, známý filmový a divadelní herec, se narodil roku 1907 v Přelouči. Během 21

svého ţivota si zahrál ve více neţ sto filmových rolích, byl členem Osvobozeného divadla v letech 1931- 1938 a v letech 1945- 1992 členem Národního divadla. Nejvíce se však proslavil jako dabér francouzského herce Louise de Funèse [8].

3.3.4

Turistická infrastruktura

V Přelouči sídlí jedna cestovní kancelář, 3 cestovní agentury, turistické informační centrum. Směnárny fungují pouze v rámci bank. Turistické informační centrum Turistické informační centrum bylo umístěno v Hotelu Bujnoch. Toto informační centrum

poskytovalo informační

sluţby, propagační

materiály, prodej

map,

upomínkových předmětů, vstupenek a podobně. Hotel však v únoru tohoto roku změnil majitele a v současnosti je v rekonstrukci. Informační centrum bylo přestěhováno do GAVI CAFFÉ v Hradecké ulici. Návštěvou informačního centra bylo zajištěno několik potřebných informací pro mou práci. Vše má na starosti člověk, který obsluhuje kavárnu a má zde pouze několik propagačních materiálů o městě a jeho okolí. Na internetových stránkách informačního centra je uvedena nabídka velkého sortimentu sluţeb, které však zdaleka neposkytují. Další otázky ohledně informačního centra byly směřovány na místostarostu Přelouče. Na základě jeho odpovědí bylo zjištěno, ţe město má v plánu v budoucnu informační centrum přemístit. Stravovací a ubytovací zařízení Město Přelouč je sice malé městečko, ale stravovací a ubytovací sluţby jsou zde plně zastoupeny. Nachází se zde 10 restaurací, 1 pizzerie, 3 kavárny, 2 cukrárny, 2 rychlá občerstvení a 8 barů. Ubytování zajišťuje Hotel Fontána, Hotel Sport, VM Hotel, Ubytování u Václava, Ubytování Na Růţku nebo Ubytování Lohenice u Přelouče. Nejluxusnějším ubytovacím zařízením je Hotel Fontána.

22

4.

Terénní šetření

4.1

Průvodce po kulturních atraktivitách Přelouče a jeho okolí

4.1.2

Přelouč

Kostel sv. Jakuba Obrázek 4: Kaple sv. Barbory

Kostel se nachází v severní části Masarykova náměstí.

Poprvé

je

zmíněn

v písemných

záznamech ve 14. století. Původně na jeho místě stála románská kaple, která byla po poţáru přestavěna v gotickém slohu. Na jeho stavbu bylo uţito kamenné a cihlové zdivo. Kostel byl několikrát přestavěn. Nejvíce však byla stavba ovlivněna barokní přestavbou v polovině 17. Zdroj: Vlastní fotodokumentace

století.

Dnešní

podoba

kostela

je

určena

rekonstrukcí z roku 1884. Kostel má postranní kapli sv. Barbory z let 1732- 1734. Na jiţní straně je ke kostelu připojená sakristie, která je postavena

Obrázek 5 – Kostel sv. Jakuba

v gotickém stylu a původně byla nejspíš samostatnou stavbou. Výzdoba a malby interiéru jsou přiřazovány Josefu Kramolínovi. Oltář a obrazy sv. Jakuba, sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa jsou díly Jiřího Köppela. Nejzajímavějšími prvky jsou pozdně gotický zvon z roku 1515, cínová křtitelnice z poloviny 17. století a vyřezané cechovní lavice z let 1737- 1752. Zajímavostí je, ţe v dlaţbě před kostelem je označeno místo, kde jezuita Antonín Koniáš pálil kacířské knihy.

Zdroj: Vlastnífotodokumentace fotodokumentace Zdroj: Vlastní

23

Evangelický kostel V Přelouči se téţ nachází kostel evangelický. Jde o budovu

Obrázek 6: Evangelický kostel

neorenesančního stylu postavenou roku 1904 na místě staré evangelické modlitebny. Kostel byl vysvěcen 16. května 1905. Autorem je Rudolf Kříţenecký. Půdorys kostela je čtvercový a uspořádání je podle hlavní diagonály. V jednom z vrcholů se nachází věţ s hlavním vchodem a v protilehlém vrcholu je situována kazatelna a před ní stůl Páně. Kostelní lavice jsou seskupeny kolem stolu Páně a kazatelny do půlkruhu. Dnes zde sídlí Sbor církve českobratrské evangelické.

Kostel navštívení Panny Marie Jedná se o jednolodní barokní kostelík

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Obrázek 7: Kostel navštívení Panny Marie

s dvěma věţemi. Postaven byl roku 1684 a roku 1776 byl přestavěn. Na severní věţi se nachází pamětní deska Františka Veverky, jednoho z bratrů, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově vedle kostela. Kostel navštívení panny Marie je prostý kostelík, který údajně ukrývá mariánský

obraz,

který

léčí.

Podle

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

pověsti na konci 17. století v Přelouči vypukla morová epidemie. Farář Adam Lorenc se však zázračně uzdravil. Jeho uzdravení se přičítá právě mariánskému obrazu, který vlastnil. Jako poděkování za svou záchranu nechal vystavět dřevěnou kapli Navštívení Panny Marie., kde obraz vyvěsil. Toto místo se později stalo cílem spousty poutníků. Na místě kaple je vystavěn dnešní kostel. Návštěva kostela je zpřístupněna příleţitostně.

24

Bývalá synagoga Obrázek 8: Bývalá synagoga

Před hrůzami, které se udály za druhé světové války, zde ţila komunita ţidů. Ţivili se obchodem, měli svůj hřbitov a dokonce roku 1861 byla postavena synagoga. Její výstavbu zaplatil Abraham Weisse. Roku 1865 se staly několikaleté snahy o zřízení ţidovské školy úspěšnými. Ve škole se vyučovalo německy. V důsledku nedostatku ţáku byla však roku 1895 zavřena a děti přešly na českou obecnou školu. Za druhé světové války bylo zbývajících 35 ţidů posláno do Terezína. Vrátila se pouze jedna ţena. Blízko Kostela navštívení Panny Marie se nalézá dodnes ţidovský hřbitov. Je však jiţ

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

dlouhá léta zpustlý. Synagoga byla přestavěna na sbor Církve

československé.

Dnes

se

zde

nachází

kolumbárium. Občanská záloţna Obrázek 9: Občanská záloţna

Roku 1862 byl zaloţen záloţenský spolek pro Přelouč a okolí, který financoval řadu podniků, půjčoval peníze městu a zájemcům z okolí. Podpořil také stavbu Národního divadla. Roku 1899 začala stavba budovy, kde by spolek

měl

Architektem

své

reprezentativní

neorenesanční

sídlo.

budovy

je

Rudolf Kříţenecký. Občanská záloţna byla slavnostně

otevřena

25.

srpna

1901.

V budově Záloţny je umístěn sál, kde se Zdroj: Vlastní fotodokumentace

konaly významné kulturní a politické akce, probíhaly tu koncerty České filharmonie,

účinkovaly zde ochotnické i kočovné spolky, dokonce zde bylo dočasně umístěno muzeum a tělocvična místního Sokola. Roku 1906 v Záloţně přednášel T. G. Masaryk, roku 1921 zde přednášel první ministr školství Československé republiky Gustav 25

Habrman a roku 1923 československý ministerský předseda a ministr národní obrany František Udrţal. Po roce 1948 záloţenský spolek splynul s Československou státní spořitelnou. Budova Občanské záloţny dodnes slouţí k významným kulturním a společenským akcím. V prvním patře sídlí Městská knihovna. Budova základní školy Od počátku 19. století se

Obrázek 10: Budova základní školy

sjíţděly děti ze širokého okolí,

aby

navštěvovat

mohly

přeloučskou

školu. Roku 1860 byla přeloučská škola čtyřtřídní

elementární

přeměněna školu.

na Roku

1866 navštěvovalo tuto školu jiţ 450 ţáků. Škola byla úspěšná a dokonce byly výkresy a rukopisy ţáků

vystaveny

na

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Paříţské světové výstavě. Školu bylo zapotřebí rozšířit, proto roku 1870 vznikla trojtřídní měšťanská škola chlapecká spojená s obecnou školou a měšťanská škola dívčí. Škola tenkrát sídlila na několika místech a kapacita pronajatých prostor nebyla dostatečná. Proto se radní rozhodli vybudovat novou budovu školy v severní části náměstí. Došlo ke zbourání radnice a starého pivovaru. Budova školy pak slouţila jak radnici, tak výuce. Během let však ţáků značně přibývalo, a tak se radní rozhodli budovu věnovat pouze školním účelům.

26

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého Obrázek 11: Socha sv. J. Nepomuckého

Socha je umístěna na vrcholku morového sloupu v západní části Masarykova náměstní. Morový sloup je zhotoven ze světlého pískovce a byl postaven roku 1704. Autorem sochy je Jiří Eberle, který se inspiroval sochou světce od Jana Brokoffa, která je umístěna na Karlově mostě. Výstavbu sochy spolufinancoval hrabě Bernard z Věţník, majitel Zdechovic a Nových Dvorů. Roku 1882 byly kolem sloupu vysazeny čtyři lípy. Dvě z nich tam stojí dodnes.

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Socha sv. Václava Socha zhotovená ze světlého pískovce stojí na Václavském náměstí. Nějakou dobu však byla umístěna

Obrázek 12: Socha sv. Václava

před kostelem sv. Jakuba. Socha pochází z roku 1860 a jejím autorem je František Hergessel. Její podstavec zhotovil kameník Jan Nepovida. Bývalý soud s věznicí Budova se nachází v západní části náměstí. Podle dokumentu z roku 1261, který městu udělil Přemysl Otakar II., získala Přelouč jako městečko spoustu městských práv. Jedním z nich bylo právo útrpné, kdy na základě tohoto práva mohl soud udělovat hrdelní tresty.

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Nedochovaly se však ţádné zápisy o tom, ţe by město hrdelního práva vyuţilo. Městský soud řešil především občansko- právní vztahy, sousedské spory a drobné majetkové či mravnostní přestupky a výtrţnosti. Spory byly řešeny dohodou a udělením pokuty v případě jejich pokračování. Trestem bylo udělení 27

pokuty, která byla vybírána ve prospěch městské pokladny, a ve váţnějších případech byl trestanec krátkodobě uvězněn v obecní šatlavě. Pokud se osoba dopustila váţného trestného činu jako je vraţda, ţhářství, cizoloţství, čarodějnictví aj., byl proveden v Přelouči pouze předběţný výslech a viník byl poslán k soudu do Pardubic. V Pardubicích byli k viníkům přísnější a dokonce byli vyslýcháni mučením a často odsouzeni k smrti. Zborovská ulice Tato ulice je spojována s tzv. „Přeloučským pokladem“. 7. března 1899 při kopání základů jednoho z domů byly nalezeny stříbrné mince. Jedná se o 831 mincí. Většina z nich se dochovala v celku. V nálezu byly především drobné jednostranné kruhové haléře se lvem. Tyto mince byly raţeny za krále Jiřího z Poděbrad v Kutné Hoře. Ostatní mince jsou různého druhu. Mince moravské, luţické, rakouské a německé raţby z 15. století, dva starší praţské groše z doby Václava IV. A několik míšenských grošů z poloviny 15. století. Nález je uloţen ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Obrázek 13: Zborovská ulice

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Dům M. D. Rettigové M. D. Rettigová je známá spisovatelka, která napsala spoustu článků do vlasteneckých časopisů, básní a povídek. Nejvíce se však proslavila dílem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. Dále napsalo dílo Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla. 28

Recepty M. D. Rettigové: Špenát se smaţenými ţemličkami „Přeper špenát čistě, nech ho v slané vodě spejchonout, oceď ho a drobně usečkej, udělej bílou jíštičku, dej do ní sekanou cibuli a pak ten špenát, zalej trochu hovězí polívkou, dej do ní sekanou cibuli a pak ten špenát, zalej trochu hovězí polívkou, dej několik žloutků a trochu květu do něj a nech ho tak trochu vysmahnout. Pak namoč na koláčky pokrájené žemličky do smetany, pak do roztlučených vajec a obal v strouhané žemličce, nech je v přepouštěném horkém másle vysmažit, dej špenát na mísu a ty žemličky pěkně do věnečka okolo.“ Holubi s bílou omáčkou „Holoubata v hovězí polívce uvař, na čtvrtky pokrájej a na kuthánek narovnej. Udělej bílou jíštičku, vlej do ní hovězí polívky, nech trochu povařit a na holoubata proceď, dej trochu citronové kůry, lot tlučeného cukru, trochu květu, nech trochu povařit. Když se to na tabuli dáti má, tu se to citronovou šťávou zacedí. Tak se i kuřata, kůzlata, telecí i jehněčí maso připravovat může.“ Telecí kejtička „Vezmi půl telecí kýty, totiž to masité, kůžky všude ořež, pak sklepej, přemej, nasol a vyslaň, vymaž kuthánek máslem, dej ty ořízky a kůžky z té pečeně i od slaniny k tomu, pak cibuli pokrájenou, nech to dobře přikryté dusit, až to hezky hnědé jest, jen aby se to nepřipálilo, proto se po lžici hovězí polívkou podlívat musí, až to dost měkké jest, pak na to nalej půl žejdlíka vína, půl žejdlíka hovězí polívky, vyndej to na jiný kuthan, tu polívkku zapraž hnědou jíškou a hnědým cukrem, proceď to na tu kejtičku, dej ještě kousek bílého cukru, pak drobně pokrájenou kůru z půl pomeranče, nech to ještě trochu povařit, pak dej na mísu a pomerančovými půlměsíčky to vůkol oblož, též se do omáčky trochu pomerančové šťávy dát může; při nedostatku pomeranče i citron se použít může, jest též chutné jídlo.“ [9] Manţel M. D. Rettigové byl právníkem. Později se stal zaměstnancem různých radnic, a tak se manţelé často stěhovali. V Přelouči ţili 5 let. Narodily se jim zde dvě děti. Syn Karel, který se vyučil sazečem a je známo, ţe jeho dcera Angela byla vynikající pianistkou a dcera Jindřiška. Jindřiška byla slavnou českou herečkou, sopranistkou ve Stavovském divadle v Praze a ve Štýrském Hradci a později pak dvorní pěvkyní královské opery v Mnichově.

29

Rodný dům Františka Filipovského Obrázek 14: Rodný dům F. Filipovského

František Filipovský, známý český filmový a divadelní herec, se zde narodil 23. září 1907 a zemřel v Praze roku 1993. Jeho otec byl skladatel a hudebník a v Přelouči působil jako ředitel kůru, městský kapelník a učitel hudby na měšťanské škole. František účinkoval v Osvobozeném divadle a později i v Národním divadle. Nejvíce se

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

však

proslavil

jako

dabér

francouzského herce Louis de Funèse. Za

svoje

celoţivotní

výkony

byl

náleţitě odměněn. Roku 1954 získal titul Zaslouţilého umělce a roku 1958 titul Národního umělce. Pavlína Filipovská, dcera Františka Filipovského, zdědila talent po otci a stala se známou herečkou a zpěvačkou. V roce 1994 přebrala za otce cenu in memoriam za jeho celoţivotní úspěchy v dabingu. Bývalý Sekerkův pivovar Ve východní části Přelouče poblíţ hřbitova a Kostela navštívení Panny Marie se nachází

Obrázek 15: Bývalý Sekerkův pivovar

bývalý Sekerkův pivovar. Sládek Antonín Sekerka tu v březnu roku 1871 začal vařit pivo. Specialitou byl 14 °leţák „Sekáč“. Roku 1928 podlehl konkurenci a byl zavřen. Po jeho zavření slouţil jako sklad pardubického piva.

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

30

4.1.3

Okolí Přelouče

Přírodní koupaliště Mělice Ve vzdálenosti asi 5 km od Přelouče se nachází přírodní koupaliště Mělice. Jedná se o zatopený štěrkopískový lom, kam se lidé ze širokého okolí jezdí v letních měsících koupat. Pro návštěvníky, kteří by se tu rádi zdrţeli delší dobu, je moţnost ubytování v autokempu Marin klub. Kemp nabízí několik moţností ubytování. Pokud cestujete s karavanem či stanem, kemp poskytuje 80 míst pro stany a 40 pro karavany. Pro náročnější z nás je k dispozici ubytování v penzionu v dvou- a čtyřlůţkových pokojích s moţností výhledu na vodu. Pro rok 2011 majitel připravil dvě čtyřlůţkové chatky. Pro méně náročné zájemce, jeţ ale preferují ubytování pod střechou, jsou zde přichystány podkrovní pokoje. Dále je zde připraven bohatý animační program pro děti [10]. NABÍDKA KEMPU sociální zařízení se sprchami na ţetony venkovní sprchy elektrické přípojky osvětlení bar s občerstvením krytá pergola centrální ohniště dřezy na mytí nádobí. NABÍDKA SPORTŮ víceúčelové hřiště tenisový kurt dětské hřiště dětskou skluzavku do vody vodní lyţování jízdy na kruzích a banánu stolní tenis cyklotrasy v okolí 31

Choltice Městys, který stejně jako Přelouč a Svojšice spadá pod Mikroregion Podhůří Ţelezných hor. Tento mikroregion byl zaloţen roku 1999 na podporu cestovního ruchu, kulturu a vzdělání. První písemné záznamy o Cholticích pocházejí z roku 1285, kdy Choltice vlastnil Beneš z Choltic z rodu Benešoviců. Na přelomu 13. a 14. století zde byla postavena tvrz. Později ve 14. století byla ves rozdělena na dvě části, které po husitských válkách koupili bratři Boubínští z Újezda. Jaroslav Boubínský byl zakladatelem nadace pro studenty Univerzity Karlovy, kteří pocházeli z poddanských rodin. Roku 1542 panství koupil Jiří z Gerštorfu. Ten Choltice sjednotil a jeho potomci nechali přestavět tvrz na zámek s 35 místnostmi. Gerštorfové o panství přišli, kdy se účastnili stavovského povstání a roku 1623 přešli do vlastnictví válečníka Kryštofa Šimona z Thunu. Rodina Thunů jej vlastnila aţ do roku 1945. ZÁMEČEK Obrázek 16: Choltický zámeček

Zdroj: http://mm.denik.cz/45/5a/choltice_cervenec7_denik_clanek_solo.jpg

Zámeček vznikl přestavbou tvrze z přelomu 13. a 14. století. Původně byl postaven v románském slohu, později byl však barokně rozšířen. Barokní přestavba proběhla v letech 1670- 1678, kdy byl majitelem panství Romedius Konstantin z Thunu. Přestavbu navrhl architekt Rossi da Lucca a stavbu a výzdobu zrealizoval Antonio 32

Nuvolone. Zámek má 35 místností. Nachází se zde také velká sala terrena, kde můţeme spatřit zbytky dochovaných figurálních a ornamentálních maleb. K zámku patří také anglický park volně přecházející v zámeckou oboru. Návštěvníky nejvíce upoutá kaple sv. Romedia. Kaple je ve tvaru osmiúhelníku s klenutou kupolovitou klenbou. Vnitřek je vyzdoben osmi obrazy ctností sv. Romedia, deseti obrazy ze ţivota sv. Romedia, šestnácti obrazy představujících výjevy ze Starého zákona, dvaceti erby církevních hodnostářů z rodu Thunů a Salmů, deseti zdobenými pilíři, v jejichţ výklencích jsou sochy sv. Petra a Pavla, čtyř evangelistů a čtyř církevních učitelů. Zdi jsou zdobeny freskami. Dále zde můţeme vidět sochy kacířů a schizmatiků, které katoličtí Thunové povaţovali za odpadlíky víry. Jedná se o Mistra Jana Husa, Luthera, Kalvína, Jeronýma Praţského, Šimona Čaroděje či Aria. Nad hlavním oltářem je zavěšen obraz sv. Romedia, jak uzdravuje člověka posedlého ďáblem. Autorem obrazu je vídeňský malíř J. M. Rottmayer. Kaple je velice krásná a bohatě zdobená. Na její výzdobě se podílel stavitel Antonio Nuvolone, sochař Petr Pavel Vago z Coma a augsburský malíř Joana Steger (Vendl 2007, s. 64). Roku 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů Thunům zabaven a stal se majetkem obce. Přes dvanáctiletý soudní spor o vlastnictví zámku, zámek stále patří Cholticím. Zámek je zpřístupněn prohlídkám od května do října kaţdou sobotu a neděli od 10 do 17 hodin. Poslední prohlídka začíná v 16:00 hodin. O prázdninách je moţné zámek navštívit i v pátek ve stejném čase. Je zde moţnost konání svatby. Potřebné informace naleznete na webových stránkách Choltic.1 Otevírací doba květen - říjen

sobota, neděle

10:00 – 17:00

červenec, srpen

pátek, sobota, neděle

10:00 – 17:00

Vstupné děti do 5 let – zdarma děti, studenti a ZTP – 20 Kč dospělí – 40 Kč 1

http://www.choltice.cz/page.php?pageid=32

33

Svojšice Obrázek 17: Zřícenina tvrze ve Svojšicích

První písemné záznamy jsou zaznamenány z roku 1241. Později roku 1365 byla postavena

gotická

tvrz

vladykou

Mikešem ze Svojšic. Tvrz byla v době renesance přestavěna a však za dob třicetileté

války

vypálena

císařským

vojskem. Poté jiţ nebyla nikdy trvale obývána. Tato tvrz je jedinou takto zachovalou

tvrzí

v širokém

okolí.

Částečně se zachovaly hlavní zdi a čtyřhranná věţ s několika komnatami a Zdroj:http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/6

sklepy Před tvrzí stojí busta Julie

17/svojsice_tvrz.html

Sýkorové. Rodačky a manţelky K. H.

Borovského. Nedaleko se nalézá kříţ, který byl posvěcen 8. června 1884. Svojšice jsou také známé hudebním festivalem konaným v blízkosti tvrze. Zdechovice O obci zvané Zdechovice jsou známi první písemné záznamy od roku 1352. Počátkem 15. století Zdechovice vlastnil Jan Voděra ze Sekeřic. Mezi další významné majitele patří král Vladislav II. Jagelonský, Mikuláš Trčka z Lípy či Zdeněk Lev z Roţmitálu. Na přelomu 16. a 17. století byla zdejší tvrz přestavěna na renesanční zámek. Později za majitelů z rodu Paarů, byl zámek barokně rozšířen. V současné době patří rodině Mettallů. Zámek nabízí návštěvníkům k vidění menší sbírku obrazů od italských, německých a českých umělců. K zámku patří park, který byl bohuţel v druhé polovině 20. století pobytem procházejících vojsk poničen. Zámek ovšem není jedinou zdejší zajímavostí. Návštěvníky jistě zaujme také původně románský kostel sv. Petra a Pavla. Nynější budova je barokně přestavěna a ukrývá obrazy značné umělecké hodnoty. Déle je tu k vidění mariánský sloup z 18. století, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a nedaleko obce se nachází seskupení ţulových kamenů známé pod názvem Obří postele.

34

Orázek 18: Zámek ve Zdechovicích

Zdroj: http://www.zdechovice.cz

Řečany nad Labem Obrázek 19: Kostel sv. M. Magdaleny

První písemné záznamy pocházejí z roku 1289. Nachází se zde románský kostel sv. Máří Magdaleny s apsidou, který byl jako

první

kostel

na

Přeloučsku

vysvěcen. Vysvětil ho praţský biskup Daniel za přítomnosti krále Vladislava II. a jeho ţeny Jitky Durynské. V okolí obce byla nalezena popelnicová pohřebiště luţického typu. Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ko stel_v_%C5%98e%C4%8Danech_nad_Labe m.jpg

35

Kladruby nad Labem Kladruby nad Labem se nacházejí asi 7 km severozápadně od Přelouče. Název

Obrázek 20: Zámeček v Kladrubech nad Labem

Kladruby pochází z dob, kdy území pokrývaly husté lesy. Název je odvozen od slovního spojení „klády rubati“. První písemné zmínky jsou známy jiţ z roku 1352, kdy obec patřila do vlastnictví místního rodu. Roku 1500 Kladruby koupil Vilém z Pernštejna. Zaloţil zde oboru pro chov a lov zvěře a hřebčín. V hřebčíně choval andaluského

Zdroj: http://www.nhkladruby.cz/

koně, který je předchůdcem koně starokladrubského. Celé pardubické panství, kam patřily i Kladruby, se roku 1560 stalo majetkem císaře Rudolfa II. Ten chov koní značně rozšířil a hřebčín povýšil na císařský dvorní hřebčín. Hřebčín náleţel císařskému a královskému dvoru aţ do konce první světové války. Císař Maxmilián II. zde nechal postavit pro své hosty zámek. Zámek byl původně renesanční, během let přestavěný do barokního slohu. Na barokní přestavbě se údajně podílel i Kilián Ignác Dienzenhofer. V 19. Století zámek vyhořel a v letech 1836 – 1844 byly postaveny nové empírové stáje. STAROKLADRUBŠTÍ KONĚ

Obrázek 21: Starokladrubský kůň

Starokladrubští koně jsou chováni jiţ více neţ 400 let. Vznikly ze starošpanělské a staroitalské krve. Cílem bylo vyšlechtění teplokrevného plemene určeného k taţení kočárů při různých významných ceremoniích. Chovala se zde stáda běloušů, vraníků a hnědáků. Hnědáci byli odstraněni po znehodnocení tohoto plemene zkříţením s holandskými hřebci. Bělouši se dodnes chovají v kladrubském hřebčíně. Tito

Zdroj: http://www.nhkladruby.cz/

překrásní bělouši jsou dokonce i v majetku 36

švédského a dánského královského dvora. Tito koně také národní hřebčín reprezentují v soutěţi spřeţení, v klasické drezúře, v soutěţích barokního jeţdění. Jejich sluţeb vyuţívá policie v Praze, Pardubicích a Ostravě. Vraníci jsou dosud chováni v hřebčíně ve Slatiňanech. Lázně Bohdaneč První písemná zmínka o tomto

městě

Obrázek 22: Lázně Bohdaneč

pochází

z roku 1343. V druhé polovině

14.

století

obec patřila k majetku kláštera

v Opatovicích

nad Labem. Roku 1491 Bohdaneč koupil Vilém z Pernštejna, který zde vybudoval

soustavu

rybníků. To přispělo

Zdroj: http://www.llb.cz/

k velkému rozvoji, jelikoţ se rybníky staly hlavní obţivou lidí ţijících na tomto území. Kdyţ městečko přešlo do vlastnictví císařského rodu, který se o rybníky nestaral, řada rybníků zanikla a městečko začalo upadat. Další rozvoj se však přičítá roku 1897, kdy Jan Veselý zde zaloţil rašelinné lázně. Rašelinu, kterou zde nalezl, nechal prozkoumat aţ ve Vídni. Výsledky prokázaly, ţe je vhodná pro léčbu revmatismu. V dnešní době se zde léčí hlavně poruchy pohybového aparátu. Dokonce patří mezi pět nejlepších lázeňských zařízení v České republice, které se specializují na tyto poruchy. V okolí města je k dispozici 8 cyklotras a do budoucna se připravuje několik hippo stezek. PROCEDURY: slatinné, jodové, sirné a bylinné koupele, vodoléčba, elektroléčba, perličkové a uhličité koupele, podvodní, vibrační, reflexní a klasické masáţe, parafín, inhalace a plynové injekce WELLNESS Lázně Bohdaneč nabízejí pro všechny, kteří potřebují nabrat síly po náročném dni, nově vybudované Wellness centrum 37

Otvírací doba pondělí – neděle 8:00 – 20:00 masáţe a koupele 8:00 – 21:00 sauna a whirpool PAMÁTKY Město

Lázně

Bohdaneč

nabízí

návštěvníkům

jako atrakci

naučnou stezku

pojmenovanou Gočárův okruh. Josef Gočár, byl významným architektem, který navrhl řadu staveb nacházejících se v tomto lázeňském městě. Jedná se o 5 km dlouhou naučnou stezku po zajímavostech města. Trasa začíná i končí na Masarykově náměstí. Dále pokračuje: 1. Radnice 2. Masarykovo náměstí 3. Penzion Škroup 4. Kostel sv. Maří Magdalény 5. Sluneční hodiny 6. Léčebné lázně 7. Lázeňský pavilon Gočár 8. Lázeňský park 9. Kuttnerova kaplička 10. Tillerovo sedátko 11. Gočárův vodojem 12. Růţový tank 13. Alej ke hřbitovům 14. Bohdanečské hřbitovy, Památník obětem světových válek 15. Gočárova vila v Dukelské ulici [11] NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE BOHDANEČSKÝ RYBNÍK Pro milovníky přírody je zde moţnost návštěvy Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník. Rezervace je zde vyhlášena od roku 2005 a rozkládá se asi na 250 hektarech. Toto území je však pod zvláštní ochranou jiţ od roku 1951. K vidění je zde 38

Bohdanečský rybník, rybník Matka a tři rybníky Zábranské. Všechny tyto rybníky jsou napájeny z Opatovického kanálu, který je prohlášen za Národní technickou památku. Pro návštěvníky je zde připravena naučná stezka. Obsahuje šest zastávek a vše je označeno informačními tabulemi. Předmětem ochrany je hlavně ptactvo. Ţije zde řada vzácných vodních a mokřadních ptáků. Správcem tohoto chráněného území je Agentura Ochrany Přírody a Krajiny – Pardubice [12]. Heřmanův Městec Obrázek 23: Heřmanův Městec

Heřmanův

Městec

je

od

Přelouče

vzdálený 16 km. Je to však výborný tip na výlet, a proto jej nesmím ve své práci opomenout. První písemné zmínky o tomto městě pocházejí z roku 1325. Tehdy to bylo významné centrum na Trstenické

stezce,

která

spojovala

Moravu s Prahou. V 15. století zde Zdroj:

vznikla ţidovská čtvrť. Bydlelo zde

http://cs.wikipedia.org/wiki/He%C5%99man%

kolem 700 ţidovských obyvatel. Čtvrť

C5%AFv_M%C4%9Bstec

byla oddělena od města závorami. V historii tohoto města se zde vystřídalo několik majitelů. Mezi nejvýznamnější patří Jan Městský z Opočna, Ţerotínové, Šporkové či rod Kinských. Roku 1579 císař Rudolf II. povýšil obec na město s právem konat zde jarmarky. Mezi další významná data patří rok 1875, kdy se zde poprvé v dějinách České republiky hrál fotbal. Hrabě Kinský se s touto hrou seznámil na svých cestách po Anglii a po svém návratu zápas zorganizoval v Heřmanově Městci. Dalším významným rokem je rok 1882, kdy byl Heřmanův Městec spojen ţeleznicí s Přeloučí. Je zde k vidění spousta zajímavých míst a historických památek. Svědčí o tom i rok 1989, kdy byla prohlášena historická část města, která se nachází v okolí velkého náměstí, památkovou zónou.

39

PAMÁTKY Zámek Kostel sv. Bartoloměje Hřbitovní kostel Panny Marie Hřebčín Ţidovský areál Ţidovský hřbitov

40

5.

Propagační materiály

V předchozích stránkách byla analyzována vybraná oblast, sepsány zajímavosti města a jeho okolí a nyní dojde k vytvoření propagačních materiálů, které by mohly povznést atraktivitu oblasti. Zpracované materiály budou poskytnuty městu a do budoucna novému informačnímu centru. Původním záměrem byla spolupráce s informačním centrem, které bohuţel není v této době na úrovni, s kterou by bylo moţné spolupracovat. Propagační materiály budou tedy vytvořeny podle veškerých informací, které byly získány terénním šetřením a v budoucnu budou poskytnuty novému informačnímu centru. Materiály mohou slouţit jak k propagaci města a jeho okolí, tak jako zajímavé tipy na výlety. První propagační materiál bude slouţit turistům k jejich lepší orientaci v této oblasti. Druhý propagační materiál bude slouţit odborné veřejnosti. Bude v něm navrţen tzv. press trip2 pro novináře. Budou navrhnuty zajímavé výlety po Přelouči a okolí, tak aby zaujaly širokou veřejnost a dostaly tuto oblast do povědomí lidí. Doufám, ţe má práce bude do budoucna slouţit jako zajímavý návrh k propagaci města a okolí a motivuje subjekty, jeţ se na cestovním ruchu v této oblasti podílejí, k zlepšení turistického zázemí.

5.1

Propagační materiál pro laickou veřejnost

Záměrem tohoto propagačního materiálu je seskupit informace o Přelouči a jeho okolí tak, aby návštěvníci města věděli o zajímavostech, které se zde nacházejí. Je těţké všechny zajímavosti uskupit do jednoho propagačního materiálu, a proto byl vytvořen několikastránkový materiál s památkami města a tipy na výlety do okolí. Tento materiál můţe být předlohou pro vytvoření nových propagačních materiálů, které napomohou k přilákání většího počtu domácích i zahraničních turistů. Je zapotřebí poukázat na to, ţe i tato oblast nabízí skvosty, které jsou hodné pozornosti. Součástí tohoto materiálu je propagační materiál informující návštěvníky o akci, která je pořádána kaţdý rok třetí sobotu v září. Jedná se o festival udílení Cen Františka Filipovského za dabing. Udílení cen za dabing je zajímavou kulturní akcí, která je pořádána s podporou Ministerstva kultury České republiky a Pardubického kraje.

2

Press trip – pobyt, který je navrţený pro novináře, kteří píší články o cestovním ruchu. Ti pak o městě napíší článek, který pak slouţí jako propagace dané oblasti.

41

PŘELOUČ A OKOLÍ Město Přelouč vás vítá na severozápadě Pardubického kraje, v úrodné oblasti nedaleko

krajského

města

Pardubic.

Přelouč se nachází v nadmořské výšce 220 metrů při levém břehu Labe. Ţije zde přibliţně 9000 obyvatel na rozloze 30, 5 km 2. Jedná se o město, které je nejstarším historicky doloţeným místem v celém Pardubickém

kraji.

První

písemný

záznam je znám jiţ z roku 1086, kdy první český král Vratislav I. věnoval Přelouč

benediktinskému

klášteru

v Opatovicích nad Labem. Patronem kláštera je sv. Vavřinec, který byl zaţiva upečen na roštu za to, ţe odmítl zestátnění církevního majetku. Od těch dob má Přelouč ve znaku černý rošt ve zlatém poli. Roku 1261 byla Přelouč povýšena králem Přemyslem Otakarem II. na městečko. Po dobu její existence se zde vystřídalo mnoho vlastníků. K nejvýznamnějším patří Diviš Bořek z Miletína, Jiří z Poděbrad, Vilém z Pernštejna, který v okolí nechal zaloţit mnoho rybníků, Vojtěch z Pernštejna, král Ferdinand I. či císař Rudolfa II., který roku 1580 nechal městečko povýšit na město. V 19. století začali v Přelouči vznikat průmyslové podniky jako pivovar, perleťářské dílny, dílna na hospodářské stroje a podobně. V letech 1850- 1960 byla Přelouč okresním městem.

PAMÁTKY Pokud hledáte nějaký pěkný tip na výlet, pak vám můţeme doporučit Přelouč a její okolí. Nachází se zde spousta krásných míst, historických budov a zajímavých moţností jak strávit volný čas. Najdete zde pohodlí, klid a příjemnou atmosféru malého městečka s bohatou historií.

42

Kostel sv. Jakuba Kostel se nachází v severní části Masarykova náměstí. Poprvé je zmíněn v písemných záznamech ve 14. století. Dnešní podoba kostela je určena rekonstrukcí z roku 1884. Kostel má postranní kapli sv. Barbory z let 1732- 1734. Na jiţní straně je ke kostelu připojená sakristie, která je postavena v gotickém stylu a původně byla nejspíš samostatnou stavbou. Výzdoba a malby interiéru jsou přiřazovány Josefu Kramolínovi. Oltář a obrazy sv. Jakuba, sv. Jana Nepomuckého

a

sv.

Josefa

jsou

díly

Jiřího

Köppela.

Nejzajímavějšími prvky jsou pozdně gotický zvon z roku 1515, cínová křtitelnice z poloviny 17. století a vyřezané cechovní lavice z let 1737- 1752. Zajímavostí je, ţe v dlaţbě před kostelem je označeno místo, kde jezuita Antonín Koniáš pálil kacířské knihy

Kostel navštívení Panny Marie Jedná se o jednolodní barokní kostelík s dvěma věţemi. Postaven byl roku 1684. Na severní věţi se nachází pamětní deska Františka Veverky,

jednoho

z bratrů,

kteří

vynalezli

ruchadlo. Oba jsou pohřbeni na místním hřbitově vedle kostela, Kostel navštívení panny Marie je prostý kostelík, který údajně ukrývá mariánský obraz, který léčí. Podle pověsti na konci 17. století v Přelouči vypukla morová epidemie. Farář Adam Lorenc se však zázračně uzdravil. Jeho uzdravení se přičítá právě mariánskému obrazu

Občanská záložna Architektem neorenesanční budovy je Rudolf Kříţenecký. Občanská záloţna byla slavnostně otevřena 25. srpna 1901. V budově Záloţny je umístěn sál, kde se konaly významné kulturní a politické akce, probíhaly tu koncerty České filharmonie, účinkovaly zde ochotnické i kočovné spolky, dokonce zde bylo dočasně umístěno muzeum a tělocvična místního Sokola. Roku 1906 v Záloţně přednášel T. G. Masaryk,

roku 1921 zde přednášel první ministr školství

Československé

republiky

Gustav

Habrman

a

roku

1923

československý ministerský předseda a ministr národní obrany František Udrţal. 43

Budova základní školy Od počátku 19. století se sjíţděly děti ze širokého okolí, aby mohly navštěvovat přeloučskou školu. Roku 1860 byla přeloučská elementární škola přeměněna

na

čtyřtřídní

školu.

Roku

1866

navštěvovalo tuto školu jiţ 450 ţáků. Škola byla úspěšná a dokonce byly výkresy a rukopisy ţáků vystaveny na Paříţské světové výstavě

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého Socha je umístěna na vrcholku morového sloupu v západní části Masarykova náměstní. Morový sloup je zhotoven ze světlého pískovce a byl postaven roku 1704. Autorem sochy je Jiří Eberle, který se inspiroval sochou světce od Jana Brokoffa, která je umístěna na Karlově mostě. Výstavbu sochy spolufinancoval hrabě Bernard z Věţník, majitel Zdechovic a Nových Dvorů

Rodný dům Františka Filipovského Významný rodák František Filipovský se zde narodil 23. září 1907 a zemřel v Praze roku 1993. Byl to známý český filmový a divadelní herec. Jeho otec byl skladatel a hudebník a v Přelouči působil jako ředitel kůru, městský kapelník a učitel hudby na měšťanské škole. František byl členem Osvobozeného divadla a později Národního divadla. Nejvíce se však proslavil jako dabér francouzského herce Louis de Funèse. Za svoje celoţivotní výkony byl náleţitě odměněn. Roku 1954 získal titul Zaslouţilého umělce a roku 1958 titul Národního umělce.

44

TIPY NA VÝLETY Přírodní koupaliště Mělice Ve vzdálenosti asi 5 km od Přelouče se nachází přírodní koupaliště Mělice. Jedná se o zatopený štěrkopískový lom, kam se lidé ze širokého okolí jezdí v letních měsících koupat. Pro návštěvníky, kteří by se tu rádi zdrţeli delší dobu, je moţnost ubytování v autokempu Marin klub. Kemp nabízí několik

moţností

ubytování.

Pokud

cestujete

s karavanem či stanem, kemp poskytuje 80 míst pro stany a 40 pro karavany. Pro náročnější z nás je k dispozici ubytování v penzionu.

Choltice Zámeček vznikl přestavbou tvrze z přelomu 13. a 14. století. Původně byl postaven v románském slohu, později byl však barokně rozšířen. Přestavbu navrhl architekt Rossi da Lucca a stavbu a výzdobu zrealizoval Antonio Nuvolone. Zámek má 35 místností. Nachází se zde také velká sala terrena, kde můţeme spatřit zbytky dochovaných figurálních a ornamentálních maleb. K zámku patří také anglický park volně přecházející v zámeckou oboru. Návštěvníky nejvíce upoutá kaple sv. Romedia. Kaple je velice krásná a bohatě zdobená. Na její výzdobě se podílel stavitel Antonio Nuvolone, sochař Petr Pavel Vago z Coma a augsburský malíř Joana Steger. Pro veřejnost je zámek zpřístupněn kaţdou sobotu a neděli od 10:00 – 17:00. O letních prázdninách je otvírací doba rozšířena o pátek od 10:00 – 17:00.

Svojšice Roku 1365 zde byla postavena gotická tvrz. Tvrz byla v době renesance přestavěna a však za dob třicetileté války vypálena císařským vojskem. Poté jiţ nebyla nikdy trvale obývána. Tato tvrz je jedinou takto zachovalou tvrzí v širokém okolí.

45

Zdechovice Na přelomu 16. a 17. století byla zdejší tvrz přestavěna na renesanční zámek. Později za majitelů z rodu

Paarů,

byl

zámek

barokně

rozšířen.

V současné době patří rodině Mettallů. Zámek nabízí návštěvníkům k vidění menší sbírku obrazů od italských, německých a českých umělců. K zámku patří park, který byl bohuţel v druhé polovině 20. století pobytem procházejících vojsk poničen.

Kladruby nad Labem Kladruby nad Labem se nacházejí asi 7 km severozápadně od Přelouče. Roku 1500 Kladruby koupil Vilém z Pernštejna. Zaloţil zde oboru pro chov a lov zvěře a hřebčín. V hřebčíně choval andaluského koně, který je předchůdcem koně starokladrubského. Celé pardubické panství, kam patřily i Kladruby, se roku 1560 stalo majetkem císaře Rudolfa II. Ten chov koní značně rozšířil a hřebčín povýšil na císařský dvorní hřebčín. Hřebčín náleţel císařskému a královskému dvoru aţ do konce první světové války. Císař Maxmilián II. zde nechal postavit pro své hosty zámek. Zámek byl původně renesanční, během let přestavěný do barokního slohu. Na barokní přestavbě se údajně podílel i Kilián Ignác Dienzenhofer.

Lázně Bohdaneč Roku 1897, zde Jan Veselý zaloţil rašelinné lázně. Rašelinu, kterou zde nalezl, nechal prozkoumat aţ ve Vídni. Výsledky prokázaly, ţe je vhodná pro léčbu revmatismu. V dnešní době se zde léčí hlavně poruchy pohybového aparátu. Dokonce patří mezi pět nejlepších lázeňských zařízení v České republice, které se specializují na tyto poruchy. Milovníci přírody zde mohou navštívit Národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník. V okolí města je k dispozici 8 cyklotras a do budoucna se připravuje několik hippo stezek. 46

Heřmanův Městec Heřmanův Městec je od Přelouče vzdálený 16 km. Je to však výborný tip na výlet. První písemné zmínky o tomto městě pocházejí z roku 1325. Tehdy to bylo významné centrum na Trstenické stezce, která spojovala Moravu s Prahou. V 15. století zde vznikla ţidovská čtvrť. Bydlelo zde kolem 700 ţidovských obyvatel. Mezi další významná data patří rok 1875, kdy se zde poprvé v dějinách České republiky hrál fotbal. Hrabě Kinský se s touto hrou seznámil na svých cestách po Anglii a po svém návratu zápas zorganizoval v Heřmanově Městci. Je zde k vidění spousta zajímavých míst a historických památek. Svědčí o tom i rok 1989, kdy byla prohlášena historická část města, která se nachází v okolí velkého náměstí, památkovou zónou.

47

PŘEDÁVÁNÍ

CEN

FRANTIŠKA

FILIPOVSKÉHO ZA DABING Každoročně se 3. sobotu v září koná v Přelouči festival udílení Cen Františka Filipovského za nejlepší herecký výkon v dabingu. Hosty jsou známé osobnosti z celé České republiky a pro návštěvníky je připraven celodenní program. Celá

akce

pravidelně

začíná

vystoupením

dechového orchestru Základní umělecké školy. Dále je na Masarykově náměstí připraven program pro děti a dospělé. Po celý den zde probíhá Jarmark.

Od 17:00 pak začíná v budově Občanské záložny přímý přenos slavnostního předávání cen za dabing. Cen je celkem 11 a udílejí se ve čtyřech kategoriích. Pozváni jsou nejen nominovaní herci, ale také

významné

osobnosti

a

zástupci medií.

48

5.2

Propagační materiál pro odbornou veřejnost

Úkolem tohoto propagačního materiálu je přispět k propagaci města a jeho okolí. Záměrem je vytvořit výběr tzv. press tripů, které by novináře zaujaly. Věřím, ţe tento nápad, jak dostat Přelouč a okolí do povědomí lidí, zaujme subjekty, které se podílejí na rozvoji cestovního ruchu v této oblasti a do budoucna se tyto výlety uskuteční. Kromě jednodenních výletů, budou připraveny také dvou aţ třídenní pobyty. Pobyty jsou určeny novinářům, kteří se zajímají a píší články o cestovním ruchu. Tyto pobyty budou pro tyto novináře zdarma, pouze si zájemci uhradí dopravu do Přelouče a zpět. Kaţdému účastníkovi budou poskytnuty propagační materiály města.

49

PŘELOUČ A OKOLÍ 1. DEN 9:00 – 12:00

Prohlídka města s průvodcem

12:00 – 13:00

Oběd ve vybrané restauraci

13:00 – 17:00

Dokončení prohlídky města, posezení v místní kavárně

17:00

Večeře ve vybrané restauraci

20:00

Večerní program dle aktuální nabídky

2. DEN 9:00 – 12:00

Návštěva hřebčína v Kladrubech nad Labem

12:00 – 13:00

Oběd

13:00 – 14:00

Návštěva Zdechovic

14:00 – 16:00

Výlet do Choltic

16:00 – 17:00

Návštěva Svojšic

17:30

Večeře, volný program

3. DEN 9:00 – 12:00

Výlet do Lázní Bohdaneč – procedury dle nabídky

12:00 – 13:00

Oběd, odjez domů

Jste novinář zajímající se o cestovní ruch? Město Přelouč pro Vás připravilo press trip v rozsahu jednoho až tří dnů. V nabídce je zahrnuta nejen prohlídka města, ale také jeho okolí. Společníka Vám bude dělat námi zvolený průvodce, který si Vás vyzvedne v hotelu. Celý pobyt je zdarma, zájemci si pouze hradí dopravu do Přelouče a zpět. Každý účastník dostane k dispozici propagační materiály města.

50

6.

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo charakterizovat kulturní cestovní ruch na Přeloučsku a navrhnout propagační materiály, které by mohly přispět ke kvantitativnímu růstu cestovního ruchu v této oblasti. Domnívám se, ţe jsem vytvořila zajímavé materiály, které by v budoucnu mohlo město pouţít k propagaci Přelouče a okolí. Myslím, ţe Přelouč a okolí nabízí spoustu zajímavostí, které je zapotřebí vyzdvihnout a přispět tak ke zkvalitnění informovanosti účastníků cestovního ruchu. Existuje několik propagačních materiálů o městě. Já jsem však tuto nabídku rozšířila o tipy na výlety do okolí a materiál propagující kaţdoroční kulturní festival udílení Cen Františka Filipovského za dabing. Dále jsem navrhla tzv. press trip pro novináře, který by mohl významně přispět k propagaci města a okolí. Tvorba této práce nebyla snadná z důvodu nedostatku zdrojů. Za účelem zajištění potřebných informací pro mou práci jsem navštívila Informační centrum v Přelouči. Bohuţel jsem zjistila, ţe vše má na starosti člověk, který obsluhuje kavárnu a má zde k dispozici pouze několik propagačních materiálů o městě a jeho okolí. Navštívila jsem tedy Městský úřad, kde mi bohuţel také nebyl poskytnut dostatek informací pro mou práci. Kaţdý den jsem tedy pátrala po všech moţných zdrojích, navštěvovala různé instituce a sbírala materiály a publikace o městě a okolí. Nakonec se mi i přes počáteční problémy podařilo práci dokončit a věřím, ţe přispěje k lepší informovanosti potencionálních návštěvníků. Doufám, ţe se má práce stane do budoucna prospěšným materiálem, který alespoň částečně přispěje k povznesení kulturního cestovního ruchu v této oblasti.

51

7.

Informační zdroje

7.1

Tištěné zdroje

1. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3247-3 2. JOHANIDES, Josef. Magdalena Dobromila Rettigová. 1. vydání. Rychnov nad Kněţnou: Městský úřad v Rychnově nad Kněţnou, 1995. ISBN 80-901757-2-4 3. LAŠKOVÁ, Veronika. Mikroregiony Pardubického kraje. Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2004. ISBN 80-903403-1-8 4. LEMBERK, Vladimír, VOREL, Petr. Opatovický kanál. Stavebně – historický, technický a přírodní klenot Pardubicka. Pardubice: Okresní úřad Pardubice, 1999. ISBN 80-238- 3177-1 5. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Idea Servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9 6. PODHORSKÝ, Marek. Pardubický kraj. 1. vydání. Praha: freytag&berndt, 2008. ISBN 978-80-7316-077-7 7. TETŘEV, Jan, VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče. 1. vydání. Přelouč: Městský úřad Přelouč, 1997. 8. VANÍČEK. Jiří. Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Vzdělávací modul č. 3.VŠPJ, 2004 9. VENDL, Václav Karel. Edice nedokončeného soupisu uměleckých památek politického okresu Pardubicko – Holicko – Přeloučkého. 1. vydání. Praha: Artefactum, 2007. ISBN 80-86890-10 10. VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče díl první 1086-1618. 1. vydání. Přelouč: Městský úřad v Přelouči, 1999. ISBN 80-238-4119-X

52

11. VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče díl třetí 1848-1918. 1. vydání. Přelouč: Městský úřad v Přelouči, 2004. ISBN 80-239-3499-6 12. VOREL, Petr. Navštivte Pardubický kraj. Pardubický kraj, 2006.

7.2 [1]

Elektronické zdroje Czechtourism

[online]

2011

[cit.

2011-03-05]

Dostupné

na:

[2] Turistický region Východní Čechy [online] 2011 [cit. 2011-05-12] Dostupné na: [3] Agentura ochrany přírody a krajiny [online] 2011 [cit. 2011-03-15] Dostupné na: [4] Ředitelství silnic a dálnic ČR [online] 2011 [cit. 2011-03-15] Dostupné na: [5] Ţelezniční infrastruktura v Pardubickém kraji [online] 2011 [cit. 2011-03-15] Dostupné na: [6] Oficiální stránky města Přelouče [online] 2011 [cit. 2011-03-20] Dostupné na: [7] Oficiální stránky města Přelouče [online] 2011 [cit. 2011-03-20] Dostupné na: [8] Přelouč – město dabingu [online] 2011 [cit. 2011-03-20] Dostupné na:

53

[9] Magdalena Dobromila Rettigová [online] 2011 [cit. 2011-04-18] Dostupné na: [10]

Marin

Klub

[online]

2011

[cit.

2011-04-28]

Dostupné

na:

2011-05-2]

Dostupné

na:

[11]

Gočárův

okruh

[online]

2011

[cit.

[12] Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník [online] 2011 [cit. 2011-05-2] Dostupné na:

54

8.

Seznam obrázků

Obrázek 1: Mapa ČR s vyznačenými kraji…………………………..……………11 Obrázek 2: Znak města Přelouč…………………….…………………………..…18 Obrázek 3: Cena F. Filipovského za dabing…………………………………..…..21 Obrázek 4: Kaple sv. Barbory....………………..…………………………………23 Obrázek 5: Kostel sv. Jakuba……………...………………………………………23 Obrázek 6: Evangelický kostel……………………………………..…………..….24 Obrázek 7: Kostel navštívení Panny Marie……………………….………….……24 Obrázek 8: Bývalá synagoga………………………………………………………25 Obrázek 9: Občanská záloţna………………………...…………………………...25 Obrázek 10: Budova základní školy……………………………………………….26 Obrázek 11: Socha sv. J. Nepomuckého………………...………….……………..27 Obrázek 12: Socha sv. Václava..……………………………...…………………...27 Obrázek 13: Zborovská ulice…………………………...………………………….28 Obrázek 14: Rodný dům F. Filipovského …………………………….…………...30 Obrázek 15: Bývalý Sekerkův pivovar…………………………………………….30 Obrázek 16: Choltický zámeček…………………………………………………...32 Obrázek 17: Zřícenina tvrze ve Svojšicích…………………….…………………..34 Obrázek 18: Zámek ve Zdechovicích..………………………………………….....35 Obrázek 19: Kostel sv. M. Magdaleny…………………………………………….35 Obrázek 20: Zámeček v Kladrubech nad Labem……………….……………..…..36 Obrázek 21: Starokladrubský kůň………………………………………………....36 Obrázek 22: Lázně Bohdaneč…………………….………………………………..37 Obrázek 23: Heřmanův Městec..…………………...……………………...............39

55

9.

Přílohy KULTURNÍ PŘEHLED 2009

3. 2.

Koncert ţáků ZUŠ – Hudební sál školy

6. 2.

Ples Gymnázia – Občanská záloţna

7. 2.

Ples Gymnázia – Občanská záloţna

11. 2.

Hudební pořad s Jiřím Černým – vinotéka U Kotýnků

12. 2.

Okresní kolo soutěţe ZUŠ ČŘ ve hře na dechové a bicí nástroje – ZUŠ

13. 2.

Jaroslav Uhlíř – Hodina zpívání – Kino Přelouč

14. 2.

RED INSECT, ESPANDER – hudební koncert v RC Cosa Nostra

14. 2.

Sobotní večerní posezení s hudbou – skupina Relax v restaurantu U Jiřího

16. 2. Cestovatelská přednáška Neuvěřitelná Indie – přednáší pan Valášek, Kino Přelouč 18. 2.

Koncert Honzy Nedvěda se skupinou – Občanská záloţna

20. 2. Taneční večer Pepino & Akordeon – staropraţské písničky, restaurace Záloţna 21. 2.

VOLNÁ LINKA, KOMAT, HUMAN SCUN – koncert, RC Cosa Nostra

21. 2.

O princezně a popletovi – divadelní pohádka, Občanská záloţna

27. 2.

Maturitní ples SOUT Přelouč – Občanská záloţna

28. 2.

Eva a Vašek – Občanská záloţna

1. 3.

Dětský karneval – Občanská záloţna

4. 3.

Interní vystoupení ţáků ZUŠ – Hudební sál ZUŠ

6. 3.

3. Reprezentační ples ZUŠ – Občanská záloţna

14. 3.

Odyssea chassis – Sokolovna Přelouč 56

17. 3.

Interní vystoupení ţáků ZUŠ – Hudební sál ZUŠ

21. 3.

Jarní ples – Občanská záloţna

24. 3.

V. Lemberk – Srí Lanka – cestovatelská přednáška, Kino Přelouč

26. 3.

Koncert Pavla Dobeše – Občanská záloţna

27. 3.

Taneční vystoupení Moniky Částkové – Občanská záloţna

29. 3.

Štěně nebo Špenát – divadelní pohádka, Občanská záloţna

1. 4.

Josef Zíma – zpěvák české dechovky, Občanská záloţna

1. 4.

Interní vystoupení ţáků ZUŠ – Hudební sál ZUŠ

7. 4.

Vítání Jara – tradiční koncert ţáků a učitelů ZUŠ, Občanská záloţna

8. 4.

Cestovatelská přednáška EGYPT země dvou světadílů, pan Valášek, Kino Přelouč

15. 4.

Koncert klavíristky Radky Hanákové – Hudební sál ZUŠ

15. 4.

Koncert houslisty Petra Borůvky – ZŠ Choltice

16. 4.

Hanky Panky – travesti show, Občanská záloţna

18. 4. Oslavy 30. Výročí pěveckého sboru Korálek – Hudební sál ZUŠ, Občanská záloţna 19. 4.

O krejčím Jírovi a kouzelné jehle – hraje divadlo Mrak, Občanská záloţna

21. 4. Klasická dílna s prof. Josefem Pickem – hudebně- přednáškový pořad na téma období klasicismu, Hudební sál ZUŠ 22. 4.

Koncert Lenky Filipové – Občanská záloţna

22. – 26. 4.

ORDO KOMEN – divadlo na koních – historický rytířský turnaj, plocha pod parkem

25. 4.

Stříbrná bula – literární soutěţ – předávání cen, Občanská záloţna

57

25. 4.

„Strach a odvaha“ – přednáška psychologa prof. PhDr. Jara Křivohlavého CSc., Evangelický kostel

25. 4.

MUZIKÁL – divadelní představení, Orlovna

28. 4.

Interní vystoupení ţáků ZUŠ – Hudební sál ZUŠ

30. 4.

Pálení čarodějnic – průvod pod městem + prostor pod parkem

6. 5.

Joţka Černý a cimbálová hudba GRACIA – Občanská záloţna

14. 5.

Interní vystoupení ţáků ZUŠ – Hudební sál ZUŠ

20. 5.

Absolventský koncert ţáků hudebního oboru ZUŠ – Občanská záloţna

21. 5.

Výchovné koncerty a absolventský koncert ţáků tanečního oboru ZUŠ – Občanská záloţna

22. – 23. 5. 26. 5.

Výtvarné sympozium – zahrada ZUŠ

Hudební soubor Zdeňka Černohouze v pořadu Písničky naší babičky – písně z období Národního obrození, písně kramářské a staropraţské, Kino Přelouč

27. 5.

Koncert pěveckého sboru J. B. Foerstera – Občanská záloţna

30. 5.

Den dětí – soutěţe, diskotéka, pouť, občerstvení, Masarykovo náměstí

3. 6.

Spirituál Kvintet – koncert, Občanská záloţna

7. – 13. 6

5. ročník Festivalu Polanského Přelouč

20. 6.

Divadlo Járy Cimrmana – České nebe – Občanská záloţna

24. 6.

Buď fit – první z řady pravidelných středečních koncertů, Masarykovo náměstí

1. 7.

Zátoka – folk, country, rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí

8. 7.

Řemen – pop rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí

15. 7.

Dechový orchestr Vl. Kosiny - středeční koncert, Masarykovo náměstí

22. 7.

Volnost tónů, Postres – rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí 58

29. 7.

Polymetal – hard/ heavy - středeční koncert, Masarykovo náměstí

5. 8.

Beňa & Ptaszek – country blues - středeční koncert, Masarykovo náměstí

12. 8.

Technics – taneční orchestr J. Pecky - středeční koncert, Masarykovo náměstí

19. 8.

Spektrum – rock n´roll - středeční koncert, Masarykovo náměstí

26. 8.

Víceméně – folk, country - středeční koncert, Masarykovo náměstí

29. 8.

2. Ročník rallye Ţelezné hory – výstava historických vozidel, Masarykovo náměstí

2. 9.

Pernštejnka – dechový orchestr - středeční koncert, Masarykovo náměstí

9. 9.

Aréna – pop rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí

19. 9.

15. ročník udílení cen Františka Filipovského za dabing a Městské slavnosti na Masarykově náměstí – moderuje Michal Pavlata, průvod, maţoretky, Jan Kalousek, velkoplošná projekce, Leona Machálková, Michal Hudček a skupina TROYA

19. 9.

5. ročník Zahradní galerie – den otevřených dveří atelieru Josef

24. 9.

Koncert skupiny - 128 MIN. – Občanská záloţna

4. 10.

Pohádka Hrátky s čertem – účinkuje Divadlo Poděbrady, Občanská záloţna

8. 10.

Staropraţští Heligonkáři Štěpána Kozáka – Kino Přelouč

15. 10. Josef Klíma v pořadu „Můj ţivot reportéra“ – Občanská záloţna 18. 10. Soutěţ v pouštění draků – pořádá Dům dětí a mládeţe na ragbyovém hřišti 20. 10. Travesti show Hanky Panky – Občanská záloţna 24. 10. O Přeloučskou věţ – soutěţ tanečních párů, Občanská záloţna 4. 11.

Dámská šatna – Klinerovo divadlo Hradec Králové, Občanská záloţna

59

9. 11.

Jazzová dílna v sále ZUŠ – hudebně – přednáškový pořad, vynikající jazzový klavírista David Bach

12. 11. Na embéčku kolem světa – cestovatelská přednáška Michala Fišara, Kino Přelouč 15. 11. Vladimír Mrštík – koncert – Občanská záloţna 25. 11. Slavnostní koncert k 60. Výročí zaloţení umělecké školy a křtu nového CD školy 26. 11. Zděněk Troška – Občanská záloţna 28. 11. Muţ sedmi sester – divadelní hra, účinkuje divadlo Chvaletice, Občanská záloţna 8. 12.

Adventní koncert – základní umělecké školy v Občanské záloţně

10. 12. Vánoční koncert – dechového orchestru ZUŠ v Občanské záloţně 12. 12. Adventní koncert – Kmochova hudba Kolín, Občanská záloţna 15. 12. Vánoční koncert sborů ZUŠ – Občanská záloţna 16. 12. Vánoční akademie 2009 – akademie ZŠ Smetanova, Občanská záloţna 19. 12. Koncert pěveckého sboru J. B. Foerstera – Občanská záloţna 23. 12. Vánoční pívání – Masarykovo náměstí 26. 12. Taneční večer – skupina Relax v restaurantu U Jiřího 31. 12. Novoroční ohňostroj – Masarykovo náměstí

60

KULTURNÍ PŘEHLED 2010 6. 1. Novoroční koncert dechového orchestru Vladimíra Kosiny – Občanská záloţna 9. 1. Marek Ztracený s kapelou – Sokolovna Přelouč 10. 1. Tříkrálový koncert ţáků ZUŠ – kostel sv. Jakuba 16. 1. Sokolský ples – kapely Křídlovanka a Relax, Sokolovna Přelouč 17. 1. Kocour v botách – kombinace činohry a tradičního jarmarečního loutkového divadla, divadelní společnost Elf Praha 20. 1. Barevná Madeira – cestopisná přednáška Vladimíra Lemberka, Kino Přelouč 21. 1. Vernisáţ nového jídelního lístku restaurace Magdaleny Dobromily Rettigové v duchu „ochutnej a poznej Českou vlast“ – Hotel Bujnoch 23. 1. Michal Šindelář s kapelou – známé hity skupiny Katapult, Sokolovna Přelouč 28. 1. Večer s videokronikou města Přelouč – Občanská záloţna 30. 1. Country bál – Občanská záloţna 3. 2.

Hudební pořad Jiřího Černého Simon & Gurfunkel – U Soudku

5. 2.

Setkání se známým pardubickým spisovatelem Lubomírem Macháčkem – vinotéka U Kotýnků

6. 2.

Ples Gymnázia – Sokolovna Přelouč

10. 2. Interní večer – Hudební sál ZUŠ 11. 2. Karel Šíp a Josef Náhlovský v pořadu VŠECHNOPARTIČKA – Občanská záloţna 12. 2. Povídání s plzeňskými literárními autory – vinotéka a galerie Kotýnek 13. 2. Ples Gymnázia – Občanská záloţna 17. 2. Koncert skupiny Poutníci – Občanská záloţna

61

19. 2. Ples SOUT Přelouč – Občanská záloţna 23. 2. Jezera Chile – cestovatelská beseda, Kino Přelouč 28. 2. Dětský karneval – Občanská záloţna 2. 3.

Skvrny na slunci – divadelní činohra Leopolda Laholy, hrají: Jan Révai, Tereza Kostková, Ondřej Kavan, Karel Soukup v Občanské záloţně

3. 3.

Mistříňanka – koncert dechového souboru v Občanské záloţně

5. 3.

4. Reprezentační ples ZUŠ – Občanská záloţna

6. 3.

MDŢ u Jiřího – hraje skupina Relax

7. 3.

Kůzlátka a vlk – divadelní představení pro děti hraje divadlo Špilberk Brno, Občanská záloţna

8. 3.

Interní večírek – Hudební sál ZUŠ

13. 3. Jarní tancovačka – country, rock, pop hrají Kapři L. Douska Kolín v Občanské záloţně 16. 3. Hory Norska – cestovatelská beseda Vl. Lemberka, Kino Přelouč 18. 3. Interní večírek – Hudební sál ZUŠ 20. 3. Krajské kolo národní soutěţe ZUŠ – V oboru dechové orchestry 23. 3. Nezmaři – koncert folk – country skupiny, Občanská záloţna 25. 3. Večer s videokronikou města Přelouče – Občanská záloţna 27. 3. Odyssea + Unisono – Sokolovna Přelouč 31. 3. Z Čech aţ do Hollywoodu – nová travesti show skupiny Hanky Panky v Občanské záloţně 4. 4.

Králíci z klobouku – divadelní hra pro děti, Občanská záloţna

6. – 31. 4.

„Kamčatka divoká a krásná“ – vernisáţ a fotografická výstava v Městské knihovně Přelouč 62

12. 4.

Interní večírek – koncert ţáků Základní umělecké školy, Hudební sál ZUŠ Přelouč

14. 4.

Podkověnka – koncert dechové hudby, Občanská záloţna

24. 4.

Epitaf – vystoupení polymetalové skupiny, Sokolovna Přelouč

27. 4.

World Music – Jiří Moravčík a jeho audiovizuální pořad, salonek u Soudku

27. 4.

Večer s videokronikou města Přelouče – Občanská záloţna

28. 4. František Ringo Čech – vystoupení známého hudebníka, politika a malíře, Občanská záloţna 30. 4. Pálení čarodějnic – lampionový průvod, ţivá hudba, občerstvení, plocha pod parkem 9. 5.

Májový koncert – ţidovské písně z celého světa a spirituály, ulice Tůmy Přeloučského

9. 5.

Den pro rodiny – ţivá hudba, hry a soutěţe o ceny, malování na asfalt, Masarykovo náměstí

12. 5. Koulelo se koulelo – koncert ZUŠ, Hudební sál ZUŠ 18. 5. Taneční podvečer – vystoupení ţáků tanečního oddělení, Občanská záloţna 20. 5. Interní večer – vystoupení ţáků ZUŠ, sál ZUŠ 21. 5. Výlet do Zoo Jihlava – výlet pro maminky s malými dětmi a pro děti, které navštěvují krouţky v Domě dětí a mládeţe 25. 5. Křídlovanka – koncert dechového orchestru, Občanská záloţna 29. 5. Den dětí pod parkem – den plný her a soutěţí o ceny, prostor pod parkem 30. 5. – 5. 6.V. ročník festivalu Polanského Přelouč – vše začíná společným koncertem několika pěveckých sborů, dále kaţdý den probíhají vystoupení všech oborů Základní umělecké školy 10. 6. Interní večírek – Hudební sál ZUŠ 63

12. 6. Pod keltským dubem – divadelní představení ochotnického spolku Beseda Přelouč, Občanská záloţna 12. 6. Tank power show IV. – výstava zbraní a techniky pouţívané Armádou České republiky + open air koncert Ready Kirken 18. – 20. 6.Ţákovský turnaj v kopané, Stadion FK Přelouč 23. 6. Ţivaňanka – první z řady pravidelných středečních koncertů, Masarykovo náměstí 30. 6.

Buď fit – středeční koncert, Masarykovo náměstí

7. 7.

Brzdaři a Johny Cesh revival - středeční koncert, Masarykovo náměstí

14. 7.

Gamba Blues Band a Beňa & Ptaszek - středeční koncert, Masarykovo náměstí

21. 7.

Dechový orchestr Vl. Kosiny - středeční koncert, Masarykovo náměstí

28. 7.

Relax – hity 70. let - středeční koncert, Masarykovo náměstí

4. 8.

Kavalerie - středeční koncert, Masarykovo náměstí

11. 8.

Crionic a Fragmenty – crossover a rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí

18. 8.

Simulantenbande – bigbít 60. let - středeční koncert, Masarykovo náměstí

25. 8.

CHRPA - contry - středeční koncert, Masarykovo náměstí

28. 8.

3. ročník Rallye Ţelezné hory – výstava historických vozidel, Masarykovo náměstí

1. 9.

Treron – hard rock - středeční koncert, Masarykovo náměstí

18. 9. Dabing 2010 – městské slavnosti na Masarykově náměstí 18. 9. Zahradní galerie 2010 – Atelier Josef 30. 9. Janis Joplin – hudební pořad s Jiřím Černým, U Soudku 64

4. – 29. 10. Výstava kreseb – výstava paní Marcely Danihelkové o zaniklých tvrzích Přeloučska, Městská knihovna 6. 10. Cestovatelská beseda – Jihoafrická beseda, Kino Přelouč 9. 10. Taneční večer – hraje skupina Relax, Restaurant u Jiřího 15. 10. Ochutnávka francouzských vín – salonek restaurace U Soudku 16. 10. O přeloučskou věţ – taneční soutěţ, Občanská záloţna 16. 10. Posvícenská zábava – Sokolovna Přelouč 22. 10. Ochutnávka novinek z vinařství Lahofer – ochutnávku povede zástupce společnosti pan David Toman, salonek restaurace U Soudku 22. 10. Eva a Vašek – Sokolovna Přelouč 24. 10. Jak Krakonoš pekařku Jířu napravil – divadelní pohádka, Občanská záloţna 1. 11. 50 let českého bigbeatu – beseda spojená s autogramiádou a křtem knihy Zlatý důl vzpomínek legendy české rockové scény J. F. Obermayera, Občanská záloţna 3. 11. Cestovatelská beseda – Jihoafrická republika, Kino Přelouč 9. 11. Videokronika města Přelouče – Občanská záloţna 10. 11. Travesti show – Hanky Panky – Občanská záloţna 21. 11. Michal je kvítko – zábavná show Michala Nesvadby, kino Přelouč 25. 11. Točte se pardálové – hudební pořad plný staropraţských písniček, povídání a scének, kino Přelouč 27. 11. Rozsvěcení vánočního stromku – Masarykovo náměstí 5. 12. Dětská Mikulášská besídka s nadílkou – Sokolovna Přelouč 7. 12. Adventní koncert ZUŠ – Občanská záloţna 9. 12. Vypouštění balónků s přáním Jeţíškovi – Masarykovo náměstí 65

9. 12. Koncert sborů ZUŠ – Občanská záloţna 10. 12. Koncert dechového souboru ZUŠ – Občanská záloţna 11. 12. Adventní koncert Kmochovy hudby Kolín – Občanská záloţna 11. 12. Vánoční ochutnávka vín a specialit – v salonku restaurace Záloţna v Přelouči 15. 12. Vánoční akademie Základní školy Smetanova – Občanská záloţna 20. 12. Vánoční koncert pěveckého sboru J. B. Foerstera – Občanská záloţna 23. 12. Vánoční zpívání – před Záloţnou

66