VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Obor cestovní ruch

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch

Vy u ž i t í p a r a h o t e l o v ý c h u b y t o v a c í c h z a ř í z e n í v ro z v o j i s o c i á l n í h o c e s t o v n í h o r u c h u v Č e s k é re p u b l i c e

bakalářská práce

Autor: Eva Zachová

Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD.

Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

V Jihlavě dne

............................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Ivice Linderové, PhD. za odborné vedení práce, cenné rady, konzultace a připomínky.

Copyright © 2013 Eva Zachová

Abstrakt ZACHOVÁ, Eva: Využití parahotelových ubytovacích zařízení v rozvoji sociálního cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 59 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v oblasti sociálního cestovního ruchu v České republice. Práce poukazuje na specifické požadavky na ubytovací zařízení cílových skupin sociálního cestovního ruchu, charakterizuje parahotelová ubytovací zařízení a zabývá se možnostmi lepšího využití parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Výsledky ukazují, jaké jsou možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu a jakým vybavením by mělo parahotelové ubytovací zařízení disponovat, aby bylo využitelné v sociálním cestovním ruchu.

Klíčová slova Mimosezóna. Parahotelové ubytovací zařízení. Požadavky. Sociální cestovní ruch.

6

Abstract ZACHOVÁ Eva: Use of non-hotel accommodation facilities in social tourism development in the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 59 pages. The objective of the bachelor thesis is to analyse possibilities of use of non-hotel accommodation in the area of social tourism in the Czech Republic. The thesis focuses on specific requirements of accommodation facilities for particular groups of people in social tourism. It defines non-hotel accommodation and concerns itself with possibilities of better use of non-hotel accommodation in social tourism. The results not only show possible options of non-hotel accommodation in social tourism, but they also define appropriate accommodation facilities which are used in social tourism.

Key words Non-hotel accommodation. Off season. Requirements. Social tourism.

7

Obsah Seznam tabulek ...........................................................................................................................9 Úvod..........................................................................................................................................10 1 Ubytovací zařízení v sociálním cestovním ruchu ..................................................................11 1. 1 Parahotelová ubytovací zařízení a jejich specifika ........................................................11 1. 1. 1 Vymezení parahotelových ubytovacích zařízení ....................................................12 1. 1. 2 Parahotelová ubytovací zařízení a jejich postavení v cestovním ruchu .................16 1. 2 Sociální cestovní ruch ....................................................................................................20 1. 2. 1 Sociální cestovní ruch a jeho význam ....................................................................21 1. 2. 2 Best practises využití ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu.............27 1. 2. 3 Přínosy využití parahotelových ubytovacích zařízení pro rozvoj cestovního ruchu ..................................................................................................................................31 2 Analýza využití parahotelových ubytovacích zařízení v cestovním ruchu v České republice....................................................................................................................................33 2. 1 Cíl a metodika zkoumání ............................................................................................... 33 2. 2 Parahotelová ubytovací zařízení v České republice pro sociálně slabší skupiny...........34 2. 3 Parahotelová ubytovací zařízení specializovaných organizací v České republice .........43 3 Možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízeních v sociálním cestovním ruchu .....48 Závěr .........................................................................................................................................53 Seznam použité literatury .........................................................................................................55

8

Seznam tabulek Tabulka 1: Vybavení chatové osady podle tříd ........................................................................13 Tabulka 2: Vybavení kempu podle tříd ....................................................................................14 Tabulka 3: Vybavení ubytování v soukromí podle tříd ............................................................16 Tabulka 4: Vývoj mládeže a seniorů od roku 1989 do roku 2012 ............................................35 Tabulka 5: Parahotelová ubytovací zařízení vybraných portálů ...............................................40 Tabulka 6: Přehled komerčních parahotelových ubytovacích zařízení v České republice ......43 Tabulka 7: Organizace sdružující sociálně znevýhodněné osoby v České republice ...............44

9

Úvod Ubytovací služby patří k základním službám sociálního cestovního ruchu. Z hlediska konkurence na trhu cestovního ruchu a stále rostoucím požadavkům zákazníků je nezbytné ubytovací zařízení neustále přizpůsobovat poptávce. Pokud chce ubytovací zařízení získat postavení na trhu, musí nabízet specifické produkty pro vybrané cílové skupiny. K ubytovacím zařízením patří tzv. parahotelové ubytovací zařízení, ve kterých shledáváme potenciál pro rozvoj sociálního cestovního ruchu. Cílovými skupinami sociálního cestovního ruchu jsou rodiny s dětmi, mládež, zdravotně postižené osoby a senioři. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v oblasti sociálního cestovního ruchu v České republice. Na cíl navazují dvě výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou zjišťujeme, jaké jsou možnosti využívání parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Ve druhé výzkumné otázce nás zajímá, jakým vybavením by mělo disponovat parahotelové ubytovací zařízení, aby bylo využitelné pro vybrané cílové skupiny v sociálním cestovním ruchu. Práce je rozdělena do tří částí, a to teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části se

věnujeme

především

terminologii

parahotelových

ubytovacích

zařízení

a charakteristikou vybraných cílových skupin. V analytické části jsme prostřednictvím analýzy sekundárních dat zjišťovali nabídku parahotelových ubytovacích zařízení pro vybrané cílové skupiny. Zajímalo nás, jaké jsou možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v rámci sociálního cestovního ruchu

v České republice a zda existují specializované organizace s vlastním parahotelovým ubytovacím zařízením. Poslední součástí práce je část návrhová. Jejím cílem je navrhnout možnosti lepšího využití parahotelových ubytovacích zařízení v České republice. Návrhy jsou zaměřeny na

možnosti

získání

finančních

prostředků

v podobě

dotačních

programů

a zvýhodněných úvěrů, na specifické vybavení ubytovacích zařízení, na orientaci na mimosezónní produkty a na propagaci ubytovacích zařízení.

10

1 Ubytovací zařízení v sociálním cestovním ruchu Ubytovacím zařízení se rozumí objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování za úplatu. Je to součást základní infrastruktury cestovního ruchu. Bývá spojeno se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a případně i s poskytováním dalších služeb. Dělí se na celoroční nebo sezónní ubytovací zařízení hotelového typu, tedy hotel, hotel garni, motel, botel a ubytovací zařízení parahotelového typu (Pásková, Zelenka, 2002, s. 300). Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013 – 2015 [32] definuje ubytovací zařízení jako provozovnu, která je určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům. Musí být trvale a zvenčí viditelně označena jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, dále prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení a kategorií nebo třídou ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování. Stavbou ubytovacího zařízení není bytový ani rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií, a to hotel, motel, pension a ostatní ubytovací zařízení jako ubytovny, koleje, internáty, skupiny chat nebo bungalovů a kempy, které jsou vybavené pro poskytování přechodného ubytování [32]. Podle slovenské vyhlášky č. 277/2008 Sb. [45], kterou se stanovují klasifikační znaky na ubytovací zařízení a jejich zařazování do kategorií a tříd, je ubytovací zařízení budova, prostor nebo plocha, ve které se veřejnosti celoročně poskytuje za úhradu přechodné ubytování a s ním spojené služby. Ubytovacím zařízením je i sezónní ubytovací zařízení poskytující ubytování a s ním spojené služby maximálně devět měsíců v roce.

1. 1 Parahotelová ubytovací zařízení a jejich specifika Termín parahotelové ubytovací zařízení neboli parahotelnictví je používán od 60. let. Označuje souhrn veškerých forem ubytování, s výjimkou hotelového typu. Patří sem turistická ubytovna, chatová osada, objekt individuální rekreace a kemp (Pásková, Zelenka, 2002).

11

Gúčik (2010, s. 65) rozlišuje ubytování hotelového a nehotelového (parahotelového) typu, kam řadí turistickou ubytovnu, chatovou osadu, kemp a navíc tábořiště a ubytování v soukromí.

1. 1. 1 Vymezení parahotelových ubytovacích zařízení K parahotelovým ubytovacím zařízení patří turistická ubytovna, chatová osada, objekt individuální rekreace, kemp, tábořiště a ubytování v soukromí. Jedná se o ubytovací zařízení nižší kategorie, než jsou ubytovací zařízení hotelového typu. Turistickou ubytovnu definujeme jako jednoduše zařízené ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech. Často bývá bez celodenního provozu a bez možnosti stravování. V České republice je většinou ve vlastnictví spolků, turistických klubů a tělovýchovných jednot (Pásková, Zelenka, 2002, s. 297). Podle Doporučeného standardu ubytovacích služeb zpracovaného Ministerstvem pro místní rozvoj [13] je turistickou ubytovnou jednodušší ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů s větším počtem lůžek, které se zařazuje do dvou tříd označených hvězdičkami. Vyhláška č. 277/2008 Sb. Slovenské republiky navíc uvádí, že hosté v turistické ubytovně mají k dispozici společné sociální zařízení [45]. Chatovou osadou rozumíme ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v chatách, bungalovech či srubech. Jedná se o lokalitu s koncentrovaným výskytem chat nebo rekreačních domků (Pásková, Zelenka, 2002, s. 113). Slovenská vyhláška č. 277/2008 Sb. [45] vymezuje chatovou osadu jako ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojích. Chatová osada může být vybudována jako samostatný areál, který musí splňovat všechny náležitosti, nebo jako součást kempu, pro kterou platí stejné klasifikační znaky jako pro samostatný areál, ale vstupní prostory s recepcí a všechny ostatní zařízení jsou společné, nebo jako depandance hotelového zařízení, kde hotelové zařízení poskytuje pro hosty ubytované v chatové osadě celý rozsah služeb odpovídající příslušné třídě chatové osady (tabulka 1).

12

Tabulka 1: Vybavení chatové osady podle tříd Třída *** vstupní prostory

recepce s nepřetržitou službou, informační panel, orientační plán, telefon k dispozici

v areálu celodenní pohostinské občerstvení a prodej služby základních surovin

**

* recepce s denní službou recepce s denní službou min. min. 16 hodin, informační panel, 16 hodin, informační panel, orientační plán, telefon orientační plán, telefon k k dispozici dispozici v areálu nebo do 500 m celodenní občerstvení a prodej základních surovin

v areálu nebo do 500 m celodenní občerstvení a prodej základních surovin

předsíň, kuchyňka, obývací místnost, min. 1 ložnice a hygienické zařízení

předsíň, hygienický kout a ložnice

předsíň nebo krytá terasa a ložnice

1 ložnice max. 3 lůžka

1 ložnice max. 4 lůžka, možné i palandy

1 ložnice max. 4 lůžka, možné i palandy

hygienické zařízení

součástí ubytovacího objektu

společné, každý ubyt. objekt má oddělený prostor na umývadlo s tekoucí vodou

společné, na 100 lůžek bez hygien. zařízení 8 umývadel s tekoucí vodou ve společných objektech

sprchy

v rámci každého ubytovacího objektu

na 100 lůžek 6 sprch, z toho 3 pro muže a 3 pro ženy

na 100 lůžek 4 sprchy, z toho 2 pro muže a 2 pro ženy, teplá voda k dispozici 4 hodiny večer

WC

v rámci každého ubytovacího objektu

výměna prádla

utěrky po 3 dnech, povlečení 1 x týdně

na 100 lůžek 4 WC pro na 100 lůžek 6 WC pro ženy, ženy, 3 WC a 3 pisoáry pro muže, 2 WC a 2 pisoáry pro muže, do 80 m do 100 m utěrky a povlečení 1 x utěrky a povlečení 1 x týdně týdně

poskytování informací, společenská místnost

poskytování informací, společenská místnost

poskytování informací

parkovací prostor u recepce vstupní prostor a přístupové cesty za snížené viditelnosti osvětleny

parkovací prostor u recepce vstupní prostor a přístupové cesty za snížené viditelnosti osvětleny

ubytovací objekty lůžková kapacita

doplňkové služby

parkovací prostor u recepce vstupní prostor a přístupové komunikace cesty za snížené viditelnosti osvětleny

Zdroj: Zpracované podle vyhlášky č. 277/2008 Sb., 2013

Objektem individuální rekreace je rekreační objekt, který je ve vlastnictví účastníka cestovního ruchu a který umožňuje realizaci rekreačních aktivit spadajících mimo veřejné formy cestovního ruchu. Jde o objekty tzv. druhého bydlení, tedy chaty, zahradní domky, chalupy, maringotky či vagóny (Pásková, Zelenka, 2002, s. 198). Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů nebo v ubytovacích objektech provozovatele či jejich samostatně pronajímaných částech. 13

Vlastním zařízením hostů v kempu je stan, obytný přívěs, obytný automobil či maringotka. Za ubytovací objekt provozovatele považujeme chaty, stany, obytné přívěsy, mobilní buňky či maringotky. Kempy jsou zařazovány do čtyř tříd (tabulka 2). Je zde možnost parkování motorových vozidel u ubytovacích objektů nebo na vyčleněné ploše pro parkování. Kemp disponuje společným sociálním zařízením [13]. Dle Páskové a Zelenky (2002, s. 133) kemp představuje vymezenou plochu s hygienickým zařízením pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i ve zpravidla jednopodlažních ubytovacích objektech provozovatele nebo v jejich samostatně pronajímatelných částech. Součástí kempu mohou být možnosti zábavy, sportování, obchody a stravovací zařízení. Vyhláška č. 277/2008 Sb. [45] Slovenské republiky mimo těchto definic uvádí, že kemp je umístěný v přírodním prostředí s travnatými plochami a rovným terénem pod ubytovacími zařízeními. Areál kempu je oplocený nebo jinak přírodně ohraničený s uzamykatelnou bránou. Na Slovensku patří do této kategorie i minikemp, který představuje doplňkové zařízení jiným kategoriím. Tabulka 2: Vybavení kempu podle tříd Třída

Vybavení kempu ****

***

**

*

možnost parkování

ano

ano

ano

ano

prostor kempu je ohraničen

ano

ano

ano

ano

prostor kempu je osvětlen

ano

ano

ano

ano

prostor pro ohniště

ano

ano

ano

ano

podmínky pro praní a žehlení prádla

ano

ano

ano

ano

ano

-

ano

ano

-

ano

bezbariérová hygienická kabina

ano

-

ubytovací zařízení je označeno nápisy

ano

ano

ano

ano

telefon

ano

ano

ano

-

pro 100 hostů k dispozici: pro ženy 3 WC, 4 umyvadla, 2 sprchy pro muže 2 WC, 2 pisoáry nebo WC, 4 umyvadla, 2 sprchy nepřetržitě teplá voda bezbariérové WC

ano

-

Zdroj: Zpracované podle MMR - Doporučeného standardu ubytovacích služeb, 2013.

14

Tábořiště patří k jednoduchým sezónním ubytovacím zařízením, která poskytují možnost ubytování ve vlastních ubytovacích zařízeních. Areál tábořiště je označený a přírodou ohraničený. Disponuje zdrojem pitné vody, WC oddělené pro muže a ženy a nádobami na odpadky (Gúčik, 2010, s. 198). Vyhláška č. 277/2008 Sb. Slovenské republiky [45] doplňuje, že za snížené viditelnosti je tábořiště centrálně osvětleno. Přijímání hostů se uskutečňuje na vyhrazeném a vyznačeném místě s nejméně s osmihodinovou službou soustředěnou v čase nejčastějšího příchodu a odchodu hostů. Ubytování v soukromí zahrnuje ubytování hostů v soukromých domech, bytech, chatách nebo chalupách. Patří k základní formě ubytování ve vědeckém cestovním ruchu a agroturistice. Při ubytování v soukromí se obvykle pronajímá celý objekt, např. rodinný dům, chata, chalupa nebo jeho část, tedy pokoj. V zahraničí se využívají i malé kempy pro ubytování v soukromí (Gúčik, 2004). Ve vyhlášce č. 277/2008 Sb. [45] se uvádí, že ubytování v soukromí představuje ubytování hostů v pokojích v rodinných domech, nebo je na tento účel poskytován celý objekt, jako rodinný dům, prázdninový dům, rodinná chalupa nebo rodinná chata. Do této kategorie spadá i prázdninový byt. Pro tento typ ubytovacího zařízení platí určité klasifikační znaky, a to vybavenost podle objektu, hygienické zařízení podle pokoje, vstupní prostory podle pokoje a výměna prádla stejná pro pokoj i objekt. Doporučený standard ubytovacích služeb zpracovaného ministerstvem pro místní rozvoj [13] navíc uvádí, že se ubytování v soukromí člení do čtyř tříd (tabulka 3).

15

Tabulka 3: Vybavení ubytování v soukromí podle tříd Minimální vybavení závazné pro všechny třídy na jednu kuchyň

na jednu osobu

pro třídu ** a vyšší

pro třídu *** a vyšší

kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička)

plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami

jednotné příbory a nádobí v dobrém stavu, nikoliv hliníkové

velmi kvalitní nádobí, příbory a potřeby na vaření

talíř (hluboký, mělký, dezertní)

chladnička

plynový nebo elektrický sporák s troubou a čtyřmi plotýnkami

kvalitní sporák s troubou a grilem

sklenice, hrnek

konvice na přípravu čaje včetně sítka

kávovar

mraznička

dřez

cukřenka

mixer nebo robot

hrnce, kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 stolní souprava na koření a více osob, pánev na smažení mísa

skříňka na příbory nebo oddělená zásuvka

nůž na krájení, naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka

podnos

prkénko, cedník, struhadlo

nádoba na ukládání chleba

kartáč nebo houba na mytí nádobí

džbán na vodu

mikrovlnná trouba k dispozici je čaj, káva, cukr, sůl a základní koření

nádoba na odpad, smeták, lopatka, koště, prachovka, hadr na mačkadla na citrusy podlahu, kbelík, 2 utěrky na nádobí (výměna min. váleček na těsto 1x za 3 dny) kuchyňské nůžky pro každou osobu sklenka na víno a šálek s podšálkem

Zdroj: Zpracované podle MMR – Doporučeného standardu ubytovacích služeb, 2013

1. 1. 2 Parahotelová ubytovací zařízení a jejich postavení v cestovním ruchu V každodenní praxi se setkáváme s různými druhy a jevovými formami cestovního ruchu. Jednotliví autoři a studie nejsou sjednoceni s termíny „druhy“ a „formy“ cestovního ruchu (Gúčik, 2010). Gúčik (2000, s. 18 – 22, In Gúčik 2010) uvádí, že na základě motivace návštěvníků, tj. účel, pro který návštěvníci cestují a pobývají přechodně mimo své trvalé bydliště, se jedná o druhy cestovního ruchu.

Formy označuje jako příčiny, které ovlivňují

cestovní ruch a ze kterých vyplývají důsledky.

16

Jiní autoři, jako např. Mariott, definují formy jako motivaci pro cestování a druhy jako příčinu cestování. Někteří autoři, např. Attl a Nejdl (2004, s. 15 – 26, In Gúčik 2010), nerozlišují formy a druhy cestovního ruchu, mluví o nich jako o typech cestovního ruchu. V České republice chápeme druhy a formy cestovního ruchu obráceně. Forma cestovního ruchu znamená motivaci a druh označuje příčinu (Pásková, Zelenka 2002). Do forem cestovního ruchu patří z hlediska motivace rekreační cestovní ruch, sportovní a dobrodružný cestovní ruch, kulturní, zdravotní a lázeňský, gastronomický, obchodní, nákupní a politický (Gúčik, 2010, s. 60). V České republice zařazujeme do klasických forem cestovního ruchu např. rekreační, kulturně-poznávací, lázeňský či sportovně-rekreační cestovní ruch a formy spojené s profesními motivy jako kongresová a incentivní turistika. Existují i alternativní neboli zajímavé formy cestovního ruchu, do kterých řadíme např. kulinářskou turistiku, dark tourism nebo filmový cestovní ruch [7]. Parahotelová ubytovací zařízení mohou být využívány v mnoha formách cestovního ruchu, jako např. v kulturně-poznávacím, rekreačním či lázeňském. a) Kulturně-poznávací cestovní ruch. Kulturně-poznávací cestovní ruch se zaměřuje především na poznávání historie, historických objektů, kultury, kulturních akcí, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Tento typ cestovního ruchu je velmi různorodý, má význam pro úroveň vzdělanosti osob a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Cíle jsou různorodé, od kulturní krajiny, přes zajímavá místa, až po hrady a zámky [30]. Zahrnuje několik forem a stupňů intenzity. V praxi má podobu návštěv muzeí, galerií, kulturních

pamětihodností,

archeologických

nalezišť,

hudebních,

divadelních

či filmových festivalů, výstav, společenských a náboženských akcí (Gúčik, 2010, s. 64 – 65). Mezi specifické druhy kulturního cestovního ruchu patří vlastivědná turistika, která je zaměřena na poznávání památek přírodního, archeologického, etnografického, historického a uměleckého charakteru v regionu nebo na území státu. Je spojena s fyzickým pohybem, má výchovný a poznávací charakter. Dalším druhem kulturního 17

cestovního ruchu je geoturistika, která má charakter vlastivědné turistiky a poznávání. Mezi hlavní motiv patří seznamování s geologickými procesy na povrchu Země. Dále sem patří náboženský cestovní ruch, který je spojen s tradicemi světových náboženství (Gúčik, 2010, s. 66). Výběr typu ubytovacího zařízení v kulturně-poznávacím cestovním ruchu ovlivňují především požadavky a preference účastníků. Náročnější účastnící, kteří preferují komfort v podobě samostatně vybaveného pokoje, s vlastním sociálním zařízením, raději volí hotely, penziony či motely. Oproti tomu „nenároční“ účastníci, kteří nevyžadují žádný komfort, ale potřebují jednoduchou místnost pro přespání z důvodu trávení volného času mimo ubytovací zařízení, volí raději turistické ubytovny či kempy, tedy parahotelový typ ubytovacího zařízení. b) Rekreační cestovní ruch je nejrozšířenějším typem cestovního ruchu. Je realizován obvykle ve vhodném rekreačním prostředí, jehož příznivé účinky slouží k načerpání fyzických a duševních sil člověka. Rekreační cestovní ruch neznamená jen pasivní odpočinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v přírodě a uplatněním celé řady sportovních aktivit, her, zájmů, zálib a koníčků, včetně zahrádkaření či houbaření [30]. Mezi nejoblíbenější cíle turistů využívající rekreační cestovní ruch patří v létě pobyty u moře či vody a v zimě pobyty na horách. Tento typ cestovního ruchu může mít podobu individuální nebo rodinné rekreace, kterou si návštěvníci organizují sami ve vlastních zařízeních, a to na chatě nebo na rekreační chalupě (Gúčik, 2010, s. 62). Z hlediska ubytovacího zařízení v oblasti rekreačního cestovního ruchu, je důležité jeho umístění. Turisté chtějí být ubytování v blízkosti místa jejich rekreace. S tím úzce souvisí jejich představy o rekreaci. Pokud chtějí odpočívat či načerpávat síly v hotelu prostřednictvím různých procedur a wellness programů, není umístění až tak důležité, ale většinou se jedná o městská střediska. Pokud turisté preferují aktivní odpočinek, budou volit rekreační oblast nabízející různé vyžití v podobě sportů a zábavy, oblíbené jsou parahotelové ubytovací zařízení umístěné v přírodě, jako např. chaty či sruby v horských oblastech. Využívané jsou též

18

chatové osady nacházející se u vody, jako jezerní koupaliště a přehrady. Parahotelové ubytovací zařízení zabezpečují doplňkové služby dodavatelsky. c) Lázeňský cestovní ruch. Jedná se o druh cestovního ruchu charakteristický pobytem v lázních za účelem léčení, regenerace, odpočinku nebo získání sociálních kontaktů. Nynějším trendem jsou kondiční a preventivně-zdravotní pobyty v lázních a tzv. wellness víkendy v lázeňských hotelech. U léčebných pobytů se vždy jedná o dlouhodobý cestovní ruch (Pásková, Zelenka, 2002). Aby mohlo ubytovací zařízení lázeňský cestovní ruch nabízet, musí splňovat určité předpoklady. Patří k nim statut lázeňského města, existence přírodních léčivých zdrojů, lázeňsko-léčebné zařízení, ubytovací a stravovací kapacity, vhodné prostředí a možnost společensko-kulturního vyžití (Orieška, 1999). Současní zákazníci už nehledají pouze tradiční lázeňské léčebné nebo relaxační metody, ale čím dál tím více obrací svůj zájem na různé léčebné metody alternativního charakteru včetně indických, čínských a orientálních léčebných metod. Součástí nabídky lázeňských služeb začínají být i centra kosmetických služeb, kadeřnictví, manikúra, pedikúra i různé další služby. Tyto služby mohou většinou nabídnout ubytovací zařízení hotelového typu, jako lázeňské léčebny, hotely či penziony. Lázeňské pobyty lze rozdělit z hlediska úhrady lázeňské péče na komplexní lázeňskou léčebnou péči, příspěvkovou lázeňskou léčebnou péči a samopláteckou péči. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče patří k nejčastějším typům. Znamená to, že zdravotní pojišťovna hradí náklady na léčení, ubytování a stravování ve standardní úrovni. Ubytování je poskytováno dle možností a kapacity zařízení ve dvou kategoriích, a to kategorie A a kategorie B. Obě kategorie představují dvoulůžkový pokoj se základním vybavením, přičemž v kategorii A je sociální zařízení součástí pokoje, v kategorii B je součástí objektu. Další požadavky a vybavení, jako např. jednolůžkový pokoj, televize či lednice je považováno za nadstandard. Dalším typem je příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. Zde zdravotní pojišťovna hradí pouze výdaje na léčení, ostatní výdaje jako ubytování a stravování si pacient platí sám. Posledním typem jsou samoplátci, kteří si pobyt hradí sami, zdravotní pojišťovna nehradí nic [26]. Dnešním trendem se staly tzv. wellness víkendy, které mají charakter samopláteckých pobytů. Jedná se o programy, které nabízí ubytovací zařízení a zahrnují převážně

19

ubytování, stravování a doplňkové služby jako jsou léčebné procedury, masáže, kosmetika atd. Lázeňství z hlediska ubytovacích služeb lze považovat za „luxusní“ formu, která vyžaduje specifická ubytovací zařízení. Klienti dávající přednost komfortu a pohodlí, jako je např. jednolůžkový nebo dvoulůžkový pokoj, TV, lednice, internetové připojení a vlastní sociální zařízení, volí raději lázeňské hotely, léčebny a kliniky. Tyto druhy ubytovacích zařízení nabízejí rovněž i stravování, které je většinou nabízeno formou polopenze nebo plné penze a další doplňkové služby. Dalšími ubytovacími zařízeními v lázeňském cestovním ruchu jsou parahotelové typy ubytování. Patří sem např. starší lázeňské domy mající charakter ubytovny či chatové osady nacházející se u termálních koupališť nebo v horských oblastech. Tyto typy ubytovacích zařízení disponují pokoji s větším počtem lůžek a převážně společným sociálním zařízením. Stravovací a doplňkové služby mohou být zajišťovány dodavatelsky.

1. 2 Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. To znamená umožnit cestování co největšímu počtu lidí, zejména různým znevýhodněným skupinám, a zároveň tak obohatit jejich znalosti, podpořit jejich začlenění do společnosti a celkový osobní rozvoj. Sociální cestovní ruch může také výrazně přispět k poznávání cizích kultur a toleranci mezi národy a společenskými vrstvami [3]. Podle Globálního etického kodexu je cestovní ruch definován jako aktivita, která bývá nejčastěji spojována s odpočinkem a relaxací, dále sportem a přístupem ke kultuře a přírodě. Cestovní ruch by měl být plánován a realizován jako výhradní prostředek individuálního a kolektivního uspokojení. Aktivity cestovního ruchu by podle Globální etického kodexu cestovního ruchu měly respektovat rovnost mužů a žen, měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin mezi které patří děti, starší osoby, zdravotně postižené osoby, etické menšiny a domorodé národy [20] .

20

Globální etický kodex dále říká, že všeobecné právo na turistiku musí být považováno za důsledek práva na odpočinek a volný čas. Za podpory veřejných orgánů by měla být rozvíjena sociální turistika, zvláště asociativní turistika, jež umožňuje všeobecný přístup k rekreaci, cestování a dovoleným. Měla by být podporována a umožňována rodinná turistika, turistika pro studenty, seniory a zdravotně postižené osoby [20].

1. 2. 1 Sociální cestovní ruch a jeho význam Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu (ISTO, International Social Tourism Organisation) [24], uvádí, že sociální cestovní ruch zahrnuje programy, události a aktivity, které umožňují všem populačním skupinám, zejména mládeži, rodinám, seniorům, jedincům s nižšími příjmy a handicapovaným, aby si užívali turismu a zároveň se snaží zlepšovat vztahy mezi návštěvníky a místním obyvatelstvem. Definice sociálního cestovního ruchu vychází z Globálního etického kodexu, který upozorňuje, že každý člověk na světě má právo na cestování a odpočinek. V souvislosti s „cestovním ruchem pro všechny“ hovoříme o cílových skupinách, které jsou finančně, zdravotně či sociálně znevýhodněné (Ulrych, 2008, s. 14). Mezi tyto skupiny se řadí mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Koncept cestovního ruchu pro všechny vznikl ve Velké Británii, kde byla v roce 1989 prezentována zpráva pod tímto názvem. Byla vypracována za účelem oslovení subjektů průmyslu cestovního ruchu, aby je povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem. Filozofie cestovního ruchu pro všechny splňuje podmínky kvalitního cestovního ruchu, kde kvalita znamená, že destinace vzala v úvahu všechny očekávání účastníků cestovního ruchu se speciálními potřebami a nabízí jim komfort, atraktivity a bezpečnost v souladu s právem na účast na cestovním ruchu, které je obecným právem každého člověka. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 25) a) Cestovní ruch mládeže. Jedná se o formu cestovního ruchu, která je spojena s cestováním mladých lidí, kteří už věkem nepatří mezi děti, ale kteří ještě nejsou začleněni do určité sociálně-ekonomické skupiny. Z biologického hlediska jde o období adolescence a ranou dospělost. Účast mládeže na cestovním ruchu je ovlivněna sociálně-ekonomickou situací a fondem volného času. Mladí lidé upřednostňují

21

kolektivní akce s možností sociálního kontaktu a hlučnější zábavy, turistiku, sportovní a kulturní soutěže. Vyžadují jednoduché služby za přijatelné ceny. Cestování mládeže je charakteristické

nezávislostí,

individuálním

organizováním,

potkáváním

se

a cestováním s vrstevníky a poznáváním společnosti a kultury v navštíveném místě. (Gúčik, 2004). Cestovní ruch mládeže (mladí lidé ve věku od 15 do 26 let) reprezentují, dle statistik UNWTO, více než 20 % mezinárodního cestovního ruchu. Vzhledem k tomuto faktu je třeba vytvářet specifické produkty, které jim umožní účast na cestovním ruchu s výhodami, např. poskytování slev v podobě ISIC karet. Tato mezinárodní studentská identifikační karta je pro všechny studenty od 15 do 26 let a poskytuje různé slevy v oblastech cestování, stravování, ubytování, nakupování apod. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 34) Na cesty se mladí lidé vydávají nejčastěji po zakončení určitého studijního cyklu, před startem profesní kariéry nebo při změně zaměstnání. Jedná se většinou o poměrně vzdělaného člověka, většinou ještě studenta, kterému je v průměru 24,5 let. Jeho hlavní motivací na účasti cestovního ruchu je poznávat jiná místa a kulturu, vzdělání, především v oblasti cizích jazyků a sbírání nových zkušeností. Dalšími důvody mohou být rekreace, zábava, volný čas a poznávání nových lidí. Obvykle se vydávají na jednu kratší a jednu delší cestu ročně. Čím zkušenějšími cestovateli jsou, tím více se vydávají mimo hlavní turistické destinace, objevují okrajové části nepříliš poznamenané turismem [37]. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje plány mladých cestovatelů, je cena. Nejčastějším typem ubytování je hostel (62 %), ovšem podíl zařízení hotelového typu neustále roste a v současnosti je na druhém místě (48 %) [37]. Nejoblíbenějšími destinacemi, které navštíví více než polovina mladých cestovatelů, jsou jižní a severní Evropa. Více než 40 % jich navštíví také severní Ameriku a východní Evropu. Za 5 let se zdvojnásobila obliba jihovýchodní Asie, Australasie, Číny a Japonska. Díky těmto novým destinacím ubývají podstatné podíly z návštěvnosti tradičních evropských destinací. Nejžádanějšími státy jsou Austrálie, USA a Francie [37].

22

Nejčastějšími formami cestovního ruchu mládeže jsou jazykové kurzy v zahraničí - cílem těchto cest je naučit se nebo zdokonalit se v cizím jazyce v zemi, kde se tímto jazykem mluví, dále specializované krátkodobé pobyty v zahraničí - cílem pobytů je zdokonalit se v cizím jazyce, výměnné pobyty nebo programy v rámci středních škol. Účastníky jsou studenti středních škol, kteří v rámci pobytu bydlí v rodinách svých kolegů v zahraničí často i 6 měsíců v roce, praxe - účastníky jsou vysokoškolští studenti, kteří praxi vykonávají v rámci prázdnin, odborná praxe - účastníky jsou studenti, kteří vykonávají praxi jako část svého studia v podnicích v zahraničí a tato praxe se jim započítává do studia, au pair programy - jsou vynikající možností vyzkoušet rodinný život v zahraničí a účastníci těchto programů obvykle vykonávají činnosti jako hlídání dětí, pomoc s domácími pracemi, přičemž zároveň studují nebo se zdokonalují v cizím jazyce a pracovní tábory - organizují je organizace zabývající se dobrovolnickou činností, přičemž dobrovolníci obvykle pomáhají renovovat nebo stavět domy, vykonávají sociální, kulturní nebo archeologické aktivity. Účast v táboře obvykle vyžaduje základní znalosti anglického jazyka a často je limitována věkem (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 34). b) Cestovní ruch rodin s dětmi. Cestovní ruch rodin s dětmi vyžaduje specifické ubytovací, stravovací a rekreační služby včetně speciálních cen, které může využívat tato skupina cestovního ruchu. Tuto skupinu cestovního ruchu, tedy rodiny s dětmi tvoří klasické rodiny s oběma rodiči a dětmi, dále rodiny, kde děti vychovává jeden z rodičů a tzv. patchwork families, tj. rodiny složené ze dvou cizích rodin, kdy po rozvodu původních rodin se následně vytvoří nová rodina, kde žijí společně děti ze všech původních rodin, tedy patchwork families. Také se zvyšuje počet rodin, kde rodiče žijí ve volném svazku, případně v oddělených domácnostech. Podstatným znakem je i klesající počet dětí v rodině a narůstající počet starších rodičů, a to z důvodu budování kariéry rodičů (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008). Gúčik (2010, s. 77) definuje rodinný cestovní ruch jako cestovní ruch manželských párů s dětmi a párů, které mají už děti odrostlé. Jedná se o heterogenní skupinu, která je diferencovaná jak věkem partnerů (26 – 55 let), sociálním zabezpečením rodiny tak i zdravím. Tento typ účastníků cestovního ruchu představuje významné nositele poptávky po cestovním ruchu, které je třeba přizpůsobit nabídku diferencovaných produktů. Je zde i důležitá nabídka služeb pro děti. 23

Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují účast rodin s dětmi na cestovním ruchu, jsou příjmy, volný čas, respektive dovolená, věk dětí, kterému se přizpůsobuje druh dovolené, vhodné prostředí příjemné pro rodiny s dětmi, jako možnost přistýlky, dětské menu, dětský koutek, atd., dále čistota a hygiena ubytovacích a stravovacích zařízení, zdravá jídla a fakultativní výlety či alternativní programy za špatného počasí (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008). Nejčastějšími formami cestovního ruchu rodin s dětmi jsou venkovský cestovní ruch, návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím, rekreační cestovní ruch, dobrodružní cestovní ruch, jednodenní výlety za různým účelem a skupinové pobyty organizované podniky či institucemi, odborovými organizacemi (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 36). c) Cestovní ruch handicapovaných účastníků. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO, United Nations World Tourism Organisation) definuje zdravotně handicapovaného člověka jako člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 37) Zdravotně handicapované účastníky dělíme do následujících skupin. Patří k nim lidé s handicapem mobility - na kolečkovém křesle nebo s limitovanou schopností hybnosti, lidé se senzorickým handicapem - se ztrátou nebo omezením zraku a sluchu, lidé s mentálním handicapem - s těžkostmi v učení a s Downovým syndromem a lidé s jiným typem handicapu - s alergiemi, diabetem, respiračními problémy, růstovými problémy apod. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 37) Handicapovaní tvoří 15 % obyvatelstva na zemi, což představuje výrazný potenciál v oblasti klientely. Tito lidé by rádi cestovali a poznávali nová místa, mají ale specifické potřeby a požadavky jako např. bezbariérový přístup, přizpůsobené toalety pro vozíčkáře, označení tlačítek ve výtahu v Braillovu písmu pro nevidomé či označení velkých prosklených ploch (např. automatické dveře) upozorňujícími znaky ve výši očí, které jim stále nejsou dostatečně přizpůsobené. V Evropě žije cca 40 % lidí, kteří jsou v různé míře v kontaktu s handicapovanými a mohou s nimi cestovat. Což znamená, že pokud např. vybrané ubytovací zařízení není pro handicapované vhodné, zařízení 24

nepřijde o jednoho, ale třeba i o tři až čtyři klienty. Odhaduje se, že roční výdaje na cestování handicapovaných jsou v USA 13,6 miliardy dolarů (přes 266 miliard korun), v Německu 2,5 miliardy eur (63,5 miliardy korun) a ve Velké Británii 2 miliardy liber (58,5 miliardy korun) [39]. Pro skupiny zdravotně postižených osob je nevyhnutelné nabízet aktivity cestovního ruchu po zohlednění jejich specifických potřeb a požadavků. Nositelem nabídky pro zdravotně znevýhodněné lidi jsou především organizace zdravotně postižených, které pořádají různé sportovní, kulturní a společenské akce, organizují kurzy rehabilitace a rekreace ve vlastních nebo pronajatých zařízeních. I přes to, že organizování účasti handicapovaných osob na cestovním ruchu je technicky, organizačně, sociálně i ekonomicky náročnější, je nevyhnutelné vytvářet pro tyto lidi stejné možnosti jako pro lidi zdravé (Gúčik, 2010, s. 79). Nedávný průzkum v Německu ukázal, že 37 % handicapovaných osob nikam v posledních letech necestovalo právě pro nedostatek služeb či prostor, které by jim byly přizpůsobeny. Až 60 % by bylo dokonce ochotno si za tyto služby připlatit. V oblasti turistického ruchu patří k nejvstřícnějším zemím k handicapovaným osobám Velká Británie a Nizozemsko [39]. K nejčastějším formám cestovního ruchu lidí s handicapem patří poznávací cestovní ruch, okružní plavby lodí, rekreační cestovní ruch v přímořských letovištích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie, náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutnických míst, okružní plavby a nákupní cestovní ruch do okolních zemí (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 38). d) Seniorský cestovní ruch. Jedná se o cestovní ruch starší generace. Nabídka na trhu odpovídá potřebám a zájmům seniorů, je přizpůsobena ekonomické situaci jedinců a má svá další specifika jako např. vyšší standard ubytování, přiměřená náročnost programu a důraz na poznávání (Pásková, Zelenka, 2002, s. 262). V souvislosti s rozdíly ve věku rozdělujeme seniory na mladší seniory (50 – 64 let), starší seniory (65-70 let) a veterány (nad 70 let), (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 38). 25

Gúčik (2010, s. 77) dělí seniory do následujících skupin. Senioři v důchodovém věku (55 – 65 let), kteří obvykle ještě pracují, jsou finančně nezávislí a aktivně zdatní. Dále starší senioři (66 – 74 let), kteří už obvykle nepracují, mají dostatek volného času a řadí se k náročným účastníkům z hlediska vybavenosti a poskytovaných služeb. Poslední skupinu Gúčik označil jako seniory stařeckého věku (75 – 85). V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Většina těchto dovolených je realizována v rámci domovské země. Zajímavé je, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolené. Důležitým rysem starších turistů je fakt, že během svých dovolených uskutečňují ze všech věkových skupin největší počet přenocování. V roce 2006 byl v Evropské Unii průměrný roční počet přenocování na jednoho turistu 20 a půl, turisté v nejstarší věkové kategorii však uskutečnili v průměru 24,3 přenocování. Nejdelší dobu na dovolených strávili senioři z Řecka, a to 42,4 přenocování. Nejkratší doba, tedy 14,9 přenocování, pak připadá na české seniory. Seniorský cestovní ruch je určitým potenciálem pro ubytovací zařízení, a to především z důvodu cestování mimo sezónu [44]. Senioři již nevolí dovolenou především ve formě lázeňských pobytů, popřípadě odpočívání a sledování televize v klidných hotelových resortech. Senioři chtějí aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídku by též měly tvořit kulturní aktivity a možnosti poznávání v podobě fakultativních výletů. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět jejich speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího zařízení [44]. Mezi nejčastější formy cestovního ruchu seniorů spadá rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, případně za účelem vykonání lékařského zákroku (i z oblasti plastické chirurgie), sportovní cestovní ruch, především pěší 26

turistika, kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie, poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autokarový zájezd, dobrodružné cesty do vzdálených míst s cílem užít si život, okružní plavby, náboženský cestovní ruch, obvykle v rámci poutních akcí a nákupní cestovní ruch do okolních zemí. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 40)

1. 2. 2 Best practises využití ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu Dostatek finančně dostupných ubytovacích kapacit je důležitým faktorem rozvoje sociálního cestovního ruchu. K oblastem s nejvyšším počtem využití ubytovacích kapacit patří Španělsko, Itálie a Německo [17]. Aby se mohl v krajině rozvíjet sociální cestovní ruch, musí existovat vhodné podmínky. Za vhodné podmínky považujeme vymezení politiky sociálního cestovního ruchu na národní úrovni, existenci vzájemné spolupráce mezi nositeli politiky sociálního cestovního ruchu, stanovení jejich cílů, vymezení nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu a možnosti jejich využívání, zpracování legislativy o podpoře sociálního cestovního ruchu a existence materiálně-technických podmínek rozvoje sociálního cestovního ruchu (Linderová, 2011). Důležitou roli v uplatňování principů sociálního cestovního ruchu, respektive cestovního ruchu pro všechny sehrává Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch (OITS), která byla založena 7. června 1963 s cílem prosazovat rozvoj sociálního cestovního ruchu na mezinárodní úrovni. Úkolem OITS je především koordinace aktivit cestovního ruchu jeho členů a poskytování informací o všech záležitostech týkajících se především kulturních aspektů sociálního cestovního ruchu. Jako mezinárodní nezisková organizace usiluje o zpřístupnění cestovního ruchu lidem, pro které z různých důvodů není účast na cestovním ruchu dostupná nebo je obtížná, a to nejčastěji z důvodu ekonomické situace, zdravotního stavu či geografických obtíží. Jde především o rodiny s dětmi, mládež, seniory a zdravotně postižené (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 26). Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu (ISTO, International Social Tourism Organisation) je organizace angažující se v sociálním cestovním ruchu. ISTO se zaměřuje na podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu v mezinárodním rámci. Má 27

na starosti koordinaci turistických aktivit svých členů, stejně jako informovat je o všech záležitostech týkajících se sociálního cestovního ruchu. Dále se zaměřuje na podporu spravedlivého a udržitelného cestovního ruchu, zajišťuje zisk pro hostitelské populace a respektuje přírodní a kulturní dědictví [25]. Další agenturou na podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu je Národní agentura pro poukázky na dovolené ve Francii (ANCV, Agence nationale pour les ChequesVacances). Její program pomáhá zajistit dovolené pro zvláště znevýhodněné skupiny, skupiny zdravotně postižených, mladé lidi, seniory, atd. prostřednictvím grantů na dovolené až ve výši 4,5 milionu eur. Agentura rovněž investuje značné částky do modernizace zařízení sociálního cestovního ruchu (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 73). Mezi další agentury v oblasti sociálního cestovního ruchu patří např. španělská organizace Institut pro seniory a sociální cestovní ruch (IMSERSO, Instituto de migraciones y servicios sociales) či charitativní organizace pro rodinné dovolené (FHA, family holiday association), (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008). Sociální cestovní ruch se čím dál více rozšiřuje v zemích Evropské Unie. Mezi nejrozvinutější země v „cestovním ruchu pro všechny“ patří především Francie, která má v této oblasti vedoucí postavení, dále Španělsko, Portugalsko, Itálie, Velká Británie, Maďarsko a Polsko (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008). a) Využití ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu Francie. Francie má vedoucí postavení na trhu sociálního cestovního ruchu v Evropě. Více než jedna pětina ubytovacích kapacit, což představuje cca 900 tisíc lůžek, je určená na využívání v sociálním cestovním ruchu. Přitom jedna třetina lůžek je umístěna v kempech, 260 tisíc lůžek v rodinných podnicích a 240 tisíc lůžek v hostelech (Cazes, 2000, In Linderová 2009). Je jedinou zemí, která sleduje počet ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Nabízí cca 1402 ubytovacích zařízení (Linderová, 2011). Ve Francii je možné se ubytovat v hotelech, rodinných hotelech, soukromí, mládežnických ubytovnách či v kempech [29].

28

Rodinné hotely jsou určené zejména pro ty, kteří mají omezený rozpočet nebo chtějí poznat francouzskou kulturu co nejblíže. Nacházejí se téměř v každé vesnici a městečku (nikoliv v Paříži) a jejich bar či hostinec bývá zpravidla plný místních obyvatel. Atmosféra tu bývá rodinná a uvolněná a tyto hotely bývají nezřídka centrem dění širokého okolí [29]. Ubytování v soukromí neboli chambres d´hôte představuje výběr ze všech typů a velikostí ubytování, od malých chat po pěkné zámky. Vybavení bývá obyčejné a některé rodiny na požádání připraví i snídani a večeři. Ubytování chambres d´hôte se nachází snadno, označuje se zelenými tabulemi s tímto nápisem, které jsou umístěny podél silnic [29]. Mládežnické ubytovny nebo také hostely zastupují poměrně levnou variantu přespání. Ubytovat se v mládežnické ubytovně může prakticky každý bez ohledu na věk. Pokud je však počet zájemců větší než je kapacita, přednost mají mladí lidé do 26 let a především studenti. Studenti, kteří jsou držiteli průkazu ISIC/ISTC, mohou zpravidla v těchto ubytovnách uplatňovat nárok na slevu [29]. Dalším typem ubytování jsou kempy, ve Francii hodně oblíbené. V celé zemi funguje kolem 11 000 kempů. Bývají rozdělené do čtyř kategorií, a to 1 - 4 hvězdičky. Je zde možné využít určité slevy, které se vztahují na děti od 3 do 14 let a za děti do 3 let se neplatí vůbec. Rodina s autem a stanem zaplatí za noc od 20 do 40 eur [29]. b) Využití ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu Španělska. Španělsko nabízí cca 200 mládežnických hostelů, tzv. alberques juveniles. Přibližně 100 z nich je otevřených celoročně a 65 většinou v letní sezóně. Maximální počet přenocování je ve většině z nich stanovený na tři noci. Většina hostelů je situovaná v historických budovách. Pokoje nejsou vybavené klimatizací a na jihu krajiny ani topením. Dalšími levnými ubytovacími zařízeními jsou např. hostitelské domy, hostince, hospice, kempy, a penzióny (Linderová, 2009). Tato země disponuje cca 1100 kempy, které jsou rozděleny do následujících kategorií. První kategorií je Grand Luxe, který disponuje cca 90 m2 plochy, nabízí prvotřídní zařízení a dokonce i služby, jako jsou lázně, posilovny a jacuzzi. První kategorie má obvykle 70 m² plochy a nabízí kavárnu nebo restauraci, supermarket, sportovní zařízení, jako je mini- golf, tenisové kurty, dětské hřiště a další služby, např. trafika, internet

29

a pračka. Druhá kategorie čítá cca 60 m² plochy a nalezneme zde restaurace, obchody a služby jako např. pračka. Poslední, tedy třetí kategorie nabízí základní služby, jako teplou vodu, elektřinu a pitnou vodu. Kategorie zařízení musí být zřetelně označená. Ve Španělsku se kempy nachází po celé zemi, zejména v nejpopulárnějších přírodních oblastech, a to v blízkosti pláže nebo zeleně [22]. Kromě oblastí pro táboření ve stanech nalezneme zde i speciální prostory vyhrazené pro karavany a mobilní domy [22]. Mezi další parahotelové typy ubytovacího zařízení ve Španělsku patří turistické apartmány. Pronajímají se na týden, čtrnáct dní nebo měsíc. Jsou vybaveny kuchyňkou a patří k oblíbeným zařízením v pobřežních oblastech na španělském poloostrově, na Kanárských ostrovech a Baleárách. Obvykle bývají klasifikovány systémem * - *** a Luxe (****) [1]. Nachází se zde i různé ubytovny, které jsou levnější než hotely, ale klasifikují se stejně, a to podle systému hvězdiček * - ***. V nižších kategoriích bývá společná koupelna [1]. Oblíbené jsou i venkovské domy, které nabízí přátelské služby od vlastníků pozemků, domácí atmosféru a domácí vaření. Je možné si pronajmout celý dům nebo jednotlivé pokoje. Klasifikují se podle úrovně komfortu a vybavení, zpravidla * - ***** [1]. Mezi další možnosti ubytování patří chalupy, vily, bungalovy a chatky, které jsou ideální pro rodiny a malé skupiny [22]. c) Využití ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu Velké Británie. Spojené království čítá různé druhy ubytovacích zařízení od luxusních hotelů až po levné varianty ubytování. Mezi základní typy ubytování v této zemi patří homestay, což je ubytování v hostitelské rodině, kde je většinou zajištěna snídaně a večeře. Bývá to častý způsob ubytování studentů jazykových škol [41]. Dále hotely, které patří do středně drahých až velmi drahých kategorií. Řadíme sem i hostely, které se řadí mezi levné typy ubytování, ne však tolik komfortní. Známé jsou ubytovací sítě Young Men's Christian Association (YMCA) a Young Women´s Christian Association (YWCA) [42]. 30

Dalšími

typy

ubytování

jsou

Share-accommodation,

B&B

(bed

and

breakfeast), Bedsit/Hall of residence a Studio-flat. Share-accommodation je ubytování, které je sdíleno s dalšími osobami v pronajatém domě nebo bytě. Každá osoba má zpravidla vlastní pokoj, ostatní prostory jsou společné. B&B (bed and breakfeast) znamená ubytování většinou v soukromém domě, které zahrnuje i snídani. Bedsit/Hall of Residence označuje místnost ke spaní se společnou kuchyní, někdy i společnou koupelnou [41]. Ve Velké Británii jsou oblíbené i kempy, které se nachází většinou na pobřeží a u velkých měst. Je jich okolo 1500 [33]. Co se týče Spojeného království, vyskytují se zde různé grantové organizace poskytující pobyty sociálně znevýhodněným osobám. Příkladem těchto organizací je např. charitativní organizace Family Holiday Association (FHA), která pomáhá poskytovat dovolené mimo domov pro ekonomicky a sociálně slabé děti a jejich rodiny [19].

1. 2. 3 Přínosy využití parahotelových ubytovacích zařízení pro rozvoj cestovního ruchu Využívání parahotelových ubytovacích zařízení přináší řadu přínosů pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi nejčastější a nejtypičtější přínosy patří ekonomické a ekologické. Dále sem patří sociální, jako např. využití volného času, kulturní a sociokulturní, např. rekonstrukce budov. a) Ekonomické přínosy. Parahotelová ubytovací zařízení zejména ve venkovském cestovním ruchu přináší několik ekonomických přínosů pro rozvoj cestovního ruchu. Důležitým přínosem je vytváření nových a udržování stávajících pracovních míst v ubytovacích a s tím spojených zařízení. S tím souvisí i rozvoj umění a netypických řemesel. Využití těchto ubytovacích zařízení zvyšuje návštěvnost míst, přispívá k příjmům pro obecní rozpočty a podporuje jak zemědělské hospodářství v rodinných farmách, tak lesní hospodářství [43]. Důležitá je zde i podpora cestovního ruchu, která je součástí národního programu pro podporu cestovního ruchu pro rok 2013 a podprogramu „Cestování dostupné všem“. Program je zaměřen na tři oblasti podpory. První oblastí podpory je rekonstrukce a vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, 31

cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti. Druhá oblast podpory představuje zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu (musí se jednat o atraktivity nadregionálního a regionálního významu, případně atraktivity ležící v blízkosti pěších tras, naučných stezek, cyklotras a dálkových mezinárodních cyklotras). Třetí oblast podpory se zaměřuje na zavedení, zlepšení a vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu [31]. Očekává se, že již zmíněná podpora cestovního ruchu by mohla přinést určité ekonomické přínosy parahotelovým ubytovacím zařízením. Podnikatele řadí mezi nejdůležitější ekonomické přínosy zejména vytváření příjmů z podnikání a zhodnocení vlastních nemovitostí. Ale ani ty ostatní přínosy nejsou zanedbatelné. Jedná se především o rozvoj obce, tvorba pracovních příležitostí zejména pro ženy, údržba potřebné infrastruktury (včetně infrastruktury cestovního ruchu), zajištění kulturního vyžití, rozvoj společenského a spolkového života, využívání kulturního a historického dědictví v doprovodných programech apod. [43]. b) Ekologické přínosy. V současnosti je důležitý odpovědný přístup k životnímu prostředí a jeho neustálá ochrana. To se promítlo i v ubytovacích zařízeních a kempech, které jsou často situovány v příjemném, ale křehkém prostředí a mohou velkou měrou zatěžovat vodu a zdroje energie. Ubytovací zařízení a kempy označené ekoznačkou Evropská Květina mohou životní prostředí zkvalitnit v mnoha oblastech. Ekoznačka Evropské Unie udělená ubytovacím zařízením a kempům znamená, že je zařízení oficiálně zařazeno mezi ekologicky nejšetrnější ve své lokalitě. Aby mohlo ubytovací zařízení či kemp ekoznačku získat, musí splnit určitá kritéria stanovená Evropskou komisí. Splnění kritérií spočívá především ve vyplnění formuláře skládajícího se z několika otázek zaměřených na projekt Květina. Většina hostů v současné době preferuje ubytování s příznivými účinky na jejich zdraví a mnozí z nich též dávají přednost ubytování, které je spojeno s přírodou [43]. Turistická ubytovací zařízení oceněná ekoznačkou mají nižší spotřebu vody a energie a používají především látky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Odpad produkovaný těmito ubytovacími zařízeními je pečlivě tříděn a vhodným způsobem likvidován. Hostům jsou poskytovány informace, jak mohou sami napomáhat být šetrní 32

k životnímu prostředí přímo v ubytovacím zařízení, například tříděním odpadu či úsporou energie. Personál je vyškolen k co nejšetrnějšímu používání dezinfekčních látek, vypínání osvětlení a topení je regulováno automatickými systémy. Kempy zacházejí s odpadní vodou způsobem šetrným vůči životnímu prostředí [18]. V České republice a Evropské unii existují i další ekoznačky. „Ekologicky

šetrný

výrobek“

nebo

nově

také „Ekologicky

Jednou z nich je šetrná

služba“.

Značka „Ekologicky šetrný výrobek“ je používána pro všechny druhy produktů kromě potravin. „Ekologicky šetrnou službu“ mohou využívat hotely nebo úřady [15]. Další ekoznačkou je „produkt ekologického zemědělství“, kterým jsou označeny pouze potraviny, které jsou “nepráškované”, tedy zemědělské plodiny jsou pěstovány bez použití umělých hnojiv a pesticidů a s hospodářskými zvířaty je slušně zacházeno [16].

2 Analýza využití parahotelových ubytovacích zařízení v cestovním ruchu v České republice Parahotelová ubytovací zařízení patří k typům ubytovacích zařízení, které je možné využít v sociálním cestovním ruchu. To si uvědomují i jejich provozovatelé a postupně se to začíná projevovat i na trhu ubytovacích zařízení. Cílové skupiny sociálního cestovního ruchu mají určité potřeby a požadavky, kterým je nutné přizpůsobit nabídku na trhu.

2. 1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analyzovat možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v oblasti sociálního cestovního ruchu v České republice. V návaznosti na cíl jsme stanovili dvě výzkumné otázky. První otázkou zjišťujeme, jaké jsou možnosti využívání parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Ve druhé otázce nás zajímá, jakým vybavením by mělo disponovat parahotelové ubytovací zařízení, aby bylo využitelné pro vybrané cílové skupiny v sociálním cestovním ruchu. Při zpracování práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především odborná knižní a časopisecká literatura a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali metodou dotazování, prostřednictvím 33

řízeného rozhovoru a elektronickou poštou. Dotazování probíhalo od listopadu do prosince 2013. V České republice se nachází několik stovek parahotelových ubytovacích zařízení. Jejich přesná statistika však neexistuje. Podle českého statistického úřadu se v České republice k roku 2011 nachází 487 kempů a chatových osad a 918 turistických ubytoven. Náš výběrový soubor tvořila ubytovací zařízení portálů (17) babyweb.cz, borovice.cz, ubytovani.kamsi.cz, ceskemsnami.cz a kempy-chaty.cz, mateřských center (5) specializovaných organizací (6). Převážná část zkoumaných parahotelových ubytovacích zařízení se nachází ve Středočeském, Jihomoravském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Co se týče specializovaných organizací, např. Svaz tělesně postižených, Život bez bariér, Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením, Dětská agentura, Domino a Fond ohrožených dětí, sídlí zejména v Praze, Opavě, Zlíně a Nové Pace. Při zpracování práce a hledání odpovědí na výzkumné otázky jsme využili metody vědecké práce, a to metodu analýzy a syntézy, metodu generalizace, indukce a dedukce.

2. 2 Parahotelová ubytovací zařízení v České republice pro sociálně slabší skupiny Parahotelové ubytovací zařízení zahrnuje souhrn veškerých forem ubytování, s výjimkou hotelového typu. Patří sem turistická ubytovna, chatová osada, objekt individuální rekreace, kemp, tábořiště a ubytování v soukromí (Pásková, Zelenka, 2002). Jedná se o ubytovací zařízení nižší kategorie, než jsou ubytovací zařízení hotelového typu. Tento druh ubytování nabízí různé internetové portály nebo nezávislá parahotelová ubytovací zařízení prostřednictvím vlastních webových stránek. Sociálně slabšími skupinami v České republice rozumíme mládež, rodiny s dětmi, seniory a zdravotně postižené osoby. Český statistický úřad zaznamenal vývoj některých cílových skupin sociálního cestovního ruchu od roku 1989 do roku 2012 (tabulka 4).

34

Tabulka 4: Vývoj mládeže a seniorů od roku 1989 do roku 2012 rok

1989

2000

2007

2010

2011

2012

celková populace

10 362 000

10 267 000

10 381 000

10 533 000

10 505 000

10 516 000

mládež do 14 let

2 253 000

1 664 000

1 477 000

1 518 000

1 541 000

1 560 000

senioři od 65 let

1 292 000

1 423 000

1 513 000

1 636 000

1 701 000

1 768 000

Zdroj: Zpracované podle českého statistického úřadu, 2013

Podle českého statistického úřadu vývoj mládeže, tedy mladí lidé do 14 let, od roku 1989 mírně klesá až do roku 2007. V roce 1989 tvořila mládež 2 253 000 lidí z celkové populace, v roce 2000 jen 1 664 000 lidí a v roce 2007 pouze 1 477 000 lidí z celkové populace. Od roku 2007 do roku 2012 začal vývoj stoupat, k roku 2012 zaznamenal český statistický úřad 1 560 000 lidí do 14 let z celkové populace. Vývoj seniorů, dle českého statistického úřadu lidé starší 65 let, od roku 1989 stále roste. V roce 1989 tvořili senioři 1 292 000 lidí z celkové populace, v roce 2000 činili 1 423 000 lidí a v posledních letech 1 636 000, 1 701 000 a v roce 2012 dokonce 1 768 000 [10]. V roce 2008 provedl český statistický úřad historicky první výběrové šetření v rámci projektu na získání informací o osobách zdravotně postižených. K 31. 12. 2006 činil celkový počet populace v České republice 10 287 189, z toho bylo 1 015 548 lidí zdravotně postižených, což činí zhruba 10% z celkové populace. Větší část zdravotně postižených tvořily ženy, a to 525 121. Z hlediska věkového složení obyvatel největší složku zdravotně postižených tvořili lidé starší 75 let, tedy 276 744. Nejmenším podílem zdravotně postižených lidí byli mladí do 14 let, 46 208 [23]. Z parahotelových ubytovacích zařízení disponuje Česká republika značným počtem kempů vzhledem ke své rozloze. Nachází se zde podle českého statistického úřadu téměř 500 kempů [9], přičemž některé mají charakter tábořišť. Nejvýznamnější z nich se nachází v Karlovarském, Jihočeském, Středočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji. Hostelů je v České republice jen několik, cca 25 a nachází se převážně v Praze, Jihočeském, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Oficiální jednotná klasifikace tuto kategorii neuvádí, částečně ji nahrazují turistické ubytovny, které jsou v České republice častější. Český statistický úřad uvádí cca 920 turistických ubytoven [9].

35

a) Parahotelová ubytovací zařízení webových portálů (tabulka 5). Možnosti ubytování a strávení dovolených pro rodiny s dětmi nabízí portál babyweb.cz. Tento portál odkazuje na různé dovolené s programem pro děti, týdenní pobyty pro matky s dětmi či letní tábory. Dovolené pro matky s dětmi jsou realizované např. v Bed and Breakfast pokojích, které mají charakter turistických ubytoven. Jedná se o 2 – 4 lůžkové pokoje se společným zázemím v podobě 2 koupelen, 3 WC, kuchyní a jídelnou. Každý pokoj disponuje umyvadlem s teplou a studenou vodou, skříněmi a postelemi. Babyweb.cz nabízí také letní tábory pro děti od 3 – 6 let, pro děti od 6 – 15 let a pro dospělé a seniory od 40 – 99 let. Nejmladší děti s sebou mohou vzít rodiče, prarodiče nebo jiné příbuzenstvo. Ubytování je zajišťováno ve stanech s podsadami, ve srubových stavbách je umístěna kuchyň, jídelna a sociální zařízení. Portál borovice.cz nabízí širokou škálu ubytovacích možností pro děti v tábořištích, kempech, turistických ubytovnách či rekreačních areálech. Příkladem je rekreační areál Poslův Mlýn, který se nachází v Libereckém kraji. Areál je vhodný pro školy v přírodě, dětské tábory, adaptační kurzy a sportovce. Tento areál je rozdělen na několik částí, tedy budovy A, B, C, D a chatky CH. Ubytovat se lze ve dvoulůžkových až šestilůžkových pokojích se společným sociálním zařízením a kuchyňkou, ve dvoulůžkových až pětilůžkových pokojích se společným sociálním zařízením bez kuchyňky, ve čtyřlůžkových a pětilůžkových pokojích se společným sociálním zařízením vždy pro 2 pokoje se samostatnou verandou a posezením, v rodinných apartmánech pro 4 osoby se samostatným sociálním zařízením a kuchyňkou, v pokojích pro 2 osoby se samostatným sociálním zařízením a v chatkách pro 2 – 4 osoby se společným sociálním zařízením v budově. Areál mimo jiné disponuje hernou, učebnami, tělocvičnou, klubovnou, venkovní terasou a hřištěm. Převážná většina ubytovacích zařízení má bezbariérový přístup. Celková kapacita Poslova Mlýnu činí 800 lůžek. Dalším ubytovacím zařízením portálu borovice.cz je chatová osada Pohádka, která se nachází ve Středočeském kraji. Osada je umístěna v lesoparku, cca 200 m od koupaliště a je možné si ji pronajmout celou i s kuchyní. Chatová osada Pohádka je ideální pro dětské tábory, skupiny i rodiny. Ubytování je ve čtyřlůžkových chatkách jednoduše vybavených. Celková kapacita činí cca 130 lůžek. Sociální zařízení je společné. V areálu se nachází hřiště s písčitým povrchem, travnaté plochy na míčové hry, venkovní sprchy, pingpongový stůl, ohniště, dětské hříště a letní terasa. Ubytovací 36

zařízení je vybaveno prostornou jídelnou s kamny, kterou lze využít při nepříznivém počasí. Sociální zařízení, jídelna, terasa a některé chatky disponují bezbariérovým přístupem. Pro rodinnou dovolenou, školu v přírodě či lyžařský kurz nabízí borovice.cz např. horskou chatu Radost nacházející se v Královéhradeckém kraji. Ubytovací zařízení disponuje 1 – 6 lůžkovými pokoji ve zmodernizované budově se společným sociálním zařízením a 3 ložnicemi s vlastním sociálním zařízením ve vytápěných chatkách. Celková kapacita činí cca 67 lůžek. V areálu se nachází hřiště na kopanou a volejbal, tee-pee, pingpongový stůl a brouzdaliště. Nejbližší lyžařský vlek se nachází cca 20 min. chůze do ski areálu Deštné. Další

možnosti

parahotelových

ubytovacích

zařízení

poskytuje

portál

ubytovani.kamsi.cz. Nachází se zde např. ubytovna Pražská v Krušných horách, která disponuje kapacitou 31 osob. Lze zde využít pračku, kuchyňku, 2 sprchy a 4 toalety. Co se týče pokojů, nachází se zde 5 dvoulůžkových a 7 trojlůžkových. Na každém pokoji je lednice a umyvadlo. Ubytovna nabízí i internetové připojení WIFI zdarma. Další možností tohoto portálu je ubytovna – sportovní hala v Českém Krumlově s kapacitou 47 lůžek v 11 dvoulůžkových až sedmilůžkových pokojích. Na objednávku zde lze i zajistit celodenní stravování. Opět je zde možné využít internetové připojení WIFI zdarma, půjčení televize je však za poplatek. Ubytovna disponuje vlastním sociálním zařízením na pokojích, kuchyňkou, prádelnou, restaurací a částečně bezbariérovým přístupem. Toto ubytovací zařízení je vhodné k pořádání sportovních soustředění, firemních akcí, atd. Další turistická ubytovna portálu ubytovani.kamsi.cz je Tělocvičná Jednota Slavoj Velké Pavlovice nabízí celoroční provoz v 19 pokojích se samostatným sociálním zařízením vždy pro dva sousední pokoje. Ubytovna se skládá z 8 dvoulůžkových, 10 čtyřlůžkových a 1 pětilůžkového pokoje. Celková kapacita činí 61 míst. V areálu se nachází restaurace Sport, která zajišťuje veškeré stravování a společenské akce pro ubytované. Dále je zde možné využít dva antukové tenisové kurty a travnaté tréninkové hřiště pro kopanou. Součástí víceúčelové budovy je také společenský sál s televizí a videem s kapacitou cca 60 míst. Celá ubytovna i společenský sál jsou pokryty bezdrátovým připojením k internetu. Pro ubytované cykloturisty jsou k dispozici uzamykatelné místnosti na kola. Parkování pro osobní auta je přímo v areálu, autobusy 37

parkují naproti vchodu do ubytovny. Pro zájemce je možné zajistit posezení ve vinném sklípku s degustací. Turistická ubytovna Stonožka v Domově dětí a mládeže v Nové Pace poskytuje ubytování pro 30 osob, minimální počet pro ubytování činí však 15 osob. Ubytování je zajišťováno na palandách, žíněnkách nebo vlastních karimatkách, je zde nutný vlastní spací pytel. Ubytovna nabízí veřejný internet, sál na hraní, vybavenou kuchyňku, veřejné WC a sprchy. V areálu DDM je možné i ubytování ve vlastních stanech. Ubytovací zařízení je vhodné pro školní výlety, letní a zimní tábory, lze ho však využít pouze o víkendech a prázdninách [40]. Portál ubytovani.kamsi.cz mimo jiných turistických ubytoven nabízí ubytování v Tělocvičné Jednotě Sokol Dobřív. Zařízení se nachází v okolí Plzně a čítá cca 72 lůžek v letních měsících a o 20 lůžek navíc v zimních měsících, kdy je otevřena noclehárna s možností přespání ve vlastních spacácích v tělocvičně. V areálu se nachází dvě budovy, které nabízí převážně třílůžkové pokoje. Sociální zařízení se nachází na patře. K dispozici je nevybavená kuchyňka, společenská místnost s krbem, televizí a satelitem, venkovní ohniště a dětské minihřiště. Parkování je zdarma. Ubytovna poskytuje pro každého povlečení a ubytovává i domácí mazlíčky. Z hlediska ubytování v soukromí navrhuje portál ceskemsnami.cz až 107 nabídek ubytování v soukromí. Příkladem tohoto typu ubytování je ubytování u Švýcarů v Českém ráji. Jedná se o ubytování v rodinném domě s kapacitou maximálně 11 osob. Rodinný dům nabízí terasu, gril, televizi a parkování přímo u objektu. Dům se skládá z přízemí,

podkroví

a

balkonu.

Přízemí

disponuje

dvoulůžkovým

pokojem

s kuchyňským koutem, sociálním zařízením a televizí. Podkroví čítá dvoulůžkový pokoj s televizí, třílůžkový pokoj s televizí a čtyřlůžkový pokoj s televizí a kuchyňským koutem. V podkroví se dále nachází koupelna a posezení v hale. Dalším příkladem ubytování v soukromí je ubytování U Malých na Jižní Moravě. Možnost ubytování se nachází v horním patře rodinného domku přes uzavřenou terasu. Horní patro má i samostatný vchod. Ubytování je možné v třílůžkovém a čtyřlůžkovém pokoji. Patro navíc disponuje dětskou postýlkou, koupelnou, kuchyní, lednicí a telefonem. Ubytování U Malých je vhodné pro rodiny s dětmi, seniory či cyklisty [8].

38

Portál kempy-chaty.cz nabízí nesčetné množství ubytování v kempech a tábořištích v každém kraji České republiky. Příkladem je tábořiště U Jezu Račice ve Středočeském kraji. Tábořiště disponuje kapacitou 60 stanů a je zde možné se ubytovat jak ve stanu, tak v karavanu. V tábořišti se nachází nově vybudované sociální zařízení s teplou vodou, hřiště a kiosek s občerstvením. Tábořiště je ideálním ubytováním pro vodáky a trampy od poloviny května až do poloviny září. Mezi nejoblíbenější kempy v Jižních Čechách patří Autokemp Jindřiš, který je určený pro karavanisty, hosty s vlastním stanem či hosty ubytované v chatkách. Chatky disponují vlastním sociálním zařízením. K dispozici v kempu Jindřiš jsou 2 vybavené kuchyňky, pračka a nově zrekonstruované sociální zařízení s teplou vodou. V celém areálu je k dispozici internetové připojení [27]. Pardubický kraj nabízí rekreační středisko a kemp Motýlek. Areál poskytuje celoroční ubytování v chatkách, které jsou vybaveny zařízenou kuchyňkou, sociálním zařízením a krbem. Ubytování je možné v 5 osmilůžkových, 8 čtyřlůžkových a 2 šestilůžkových chatkách. Osmilůžkové chaty disponují třemi ložnicemi, televizí, pračkou a myčkou na nádobí. Čtyřlůžkové chaty nabízí jednu ložnici, vybavenou kuchyň a sociální zařízení. Šestilůžkové chaty mají dvě ložnice a stejné vybavení jako čtyřlůžkové. Ve všech chatách je možnost přistýlky. Součástí areálu je parkoviště, víceúčelové hřiště, centrální bazén a v sezóně altán s občerstvením. Je zde možné ubytovat se i ve stanech a karavanech. Stravování poskytuje areál po domluvě formou polopenze nebo je zde možnost v hotelu vzdáleném 200 m nebo vlastní. Ubytování je vhodné pro školy v přírodě, ozdravné pobyty či školení [27]. Autokemp Vémyslice v Jihomoravském kraji nabízí ubytování pro 60 stanů a karavanů. Zájemcům je možné umístit karavan, maringotku nebo stan celoročně. V areálu se nachází budova se sociálním zařízením a pitnou vodou, která je v provozu nepřetržitě. Pronajmout si lze 8 čtyřlůžkových nadstandardně vybavených buněk, které disponují palandami, stolem se židlemi, kuchyňským koutem, lednicí, varnou konvicí a vysavačem. V prostorách areálu se nachází ohniště, sezení a parkoviště. V celém autokempu je možnost internetového připojení zdarma a jsou zde i možnosti sportovních aktivit a půjčení sportovního vybavení [27]. Chatová osada Zrůbek – Slapy nabízí ubytování v 1 třílůžkové a 9 čtyřlůžkových dřevěných chatkách. Všechny chatky prošly rekonstrukcí a disponují palandami, šatní 39

skříní, stolem se židlemi a kuchyňkou. Ložní povlečení je třeba mít vlastní nebo je možnost půjčení za poplatek. Chatky mají terasu s výhledem na řeku vzdálenou cca 10 m. V chatové osadě se nachází posezení u ohniště, venkovní posezení s grilem a kiosek s občerstvením. Sociální zařízení je starší, ale udržované a společné, k dispozici je i teplá voda. Areál poskytuje hřiště na volejbal, badminton, hřiště a půjčuje sportovní vybavení včetně pramic a člunů [27]. Tabulka 5: Parahotelová ubytovací zařízení vybraných portálů Ubytovací zařízení Portál

borovice.cz

babyweb.cz

Název UZ

Cílová skupina

Lokalita

Kapacita

Vybavení

Centrum volného času

rodiny s dětmi

Kašperské Hory, Šumava

23 lůžek, 2 – 4 lůžkové pokoje

přebalovací pult, nočník, stupínky pod umyvadlo, dětská herna, tělocvična, klubovna

Dětský tábor v Hostýnských Vrších

mládež, rodiny s dětmi, senioři

Rajnochovice, okres Kroměříž

neuvedeno

dětský program

rekreační areál Poslův Mlýn

mládež, rodiny s dětmi, zdravotně postižené osoby

Doksy, Liberecký kraj

800 lůžek, 2 – 6 lůžkové pokoje, apartmány, chatky

dětská herna, tělocvična, učebny, klubovna, hřiště, bezbariérový přístup

chatová osada Pohádka

mládež, rodiny s dětmi, zdravotně postižené osoby

Bělá pod Bezděsem, Středočeský kraj

130 lůžek, 4 – lůžkové chatky

hřiště, částečně bezbariérový přístup

horská chata Radost


Deštná, Královéhradecký kraj

67 lůžek, 1 – 6 lůžkové pokoje, chatky

hřiště, tee-pee,

40

kempy-chaty.cz

ceskemsnami.cz

ubytovani.kamsi.cz

Tabulka 5: Pokračování ubytovna Pražská

mládež

Chomutov, Krušné hory

31 lůžek, 2 - 3 lůžkové pokoje

-

ubytovna – Sportovní Hala

mládež, zdravotně postižené osoby

Český Krumlov


částečný bezbariérový přístup

Tělocvičná Jednota Slavoj Velké Pavlovice

mládež, senioři

Velké Pavlovice

61 lůžek, 2, 4, 5 lůžkové pokoje

tenisové kurty, hřiště

turistická ubytovna Stonožka

mládež, rodiny s dětmi

Nová Paka

30 osob

sál na hraní

Tělocvičná Jednota Sokol Dobřív


okolí Plzně

72 lůžek – léto 20 navíc v zimě

dětské minihřiště

rodinný dům U Švýcarů

mládež

Český Ráj


-

rodinný dům U Malých


Strachotín, kraj Jihomoravský

7 lůžek, 3- 4 lůžkové pokoje

dětská postýlka

tábořiště U Jezu Račice

mládež

Račice, kraj Středočeský

60 stanů/ karavanů

hřiště

autokemp Jindřiš

mládež

Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský

neuvedeno

-

rekreační středisko a kemp Motýlek


Borušov, kraj Pardubický

84 lůžek, 4, 6, 8 lůžkové chatky

hřiště, bazén

autokemp Vémyslice

mládež

Vémyslice, kraj Jihomoravský

60 stanů/ karavanů

-

chatová osada Zrůbek


Slapy, kraj Středočeský

39 lůžek, 3 – 4 lůžkové chatky

hřiště, sportovní vybavení

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013

41

b) Nezávislá parahotelová ubytovací zařízení (tabulka 6). S ohledem na rozvoj sociálního cestovního ruchu je zajímavá iniciativa mateřských center, která poskytují ubytování ve vlastních sítích. Jedním z těchto mateřský center je rodinné centrum Dráček. Toto centrum nabízí levné přespání pro rodiče a děti z mateřských center v Jihočeském,

Jihomoravském,

Karlovarském,

Královéhradeckém,

Libereckém,

Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém, Zlínském kraji, na Vysočině a i v Praze. Jedná se o jednoduché ubytování v prostorách mateřských škol, které disponuje kuchyní, sociálním zařízením a prostorem ke spaní. Objekty většinou nedisponují postelemi. Ceny za noc se pohybují průměrně okolo 60 Kč za dospělého a cca 30 Kč za dítě [34]. K parahotelovým ubytovacím zařízení patří i ubytovací zařízení sloužící již zmíněným dětským táborům či školám v přírodě. V České republice existuje specializovaná cestovní kancelář Topinka, která nabízí ubytování dětem na táborech a školách v přírodě v různých rekreačních střediscích. Jedním z těchto středisek je rekreační středisko Růžená [5] nacházející se u obce Chyška (okres Písek). Kapacita tábora čítá cca 200 lůžek ve 37 čtyř až šestilůžkových chatách se standardním vybavením. V případě nepříznivého počasí je zde možnost přitápění elektrickými kamny a využití učeben a jídelen. Starší děti jsou obvykle ubytovány ve stanech s podsadou a pedagogický doprovod bývá ubytován v chatách s vlastním sociálním zařízením. V areálu se nachází volejbalová hřiště, hřiště na malou kopanou, stolní tenis, vlastní pláž u rybníka a další plochy pro kolektivní hry. Jsou zde k dispozici i 4 učebny vybavené tabulemi, zastřešená terasa s krbem, dále televize a sportovní potřeby. Dalšími středisky v okolí Písku jsou rekreační středisko Varvažov a rekreační středisko Ostrovec [6]. Jedná se o přibližně stejné ubytovací podmínky, které se liší převážně kapacitou. Areál Ostrovec disponuje pouze cca 120 lůžky oproti předchozím areálům [6]. Ubytování pro školky, základní školy či střední školy nabízí také ubytovna na zámku ve Strážovicích. Jedná se o nově vybudované ubytovací zařízení s kapacitou 37 lůžek. Pokoje jsou dvou až čtyřlůžkové s vlastním sociálním zařízením. Součástí ubytovny je k dispozici plně vybavená kuchyň a společenská místnost, která plní funkci školní třídy. Dále se v areálu ubytovny nachází multifunkční hřiště, venkovní posezení s ohništěm, pískoviště, parkoviště a kolárna [46].

42

Tabulka 6: Přehled komerčních parahotelových ubytovacích zařízení v České republice Portál/ubytovací zařízení

Cílová skupina

Možnosti využití volného času

babyweb.cz


herna, tělocvična, klubovna, táborové hry, výlety po okolí

borovice.cz

mládež, rodiny s dětmi, senioři, zdravotně postižené osoby

herna, tělocvična, klubovna, učebny, hřiště, venkovní terasa, tee-pee, výlety po okolí

ubytovani.kamsi.cz


hřiště, tenisové kurty, společenský sál, TV, WIFI, výlety po okolí

ceskemsnami.cz


terasa, gril, TV, posezení v hale, výlety po okolí

kempy-chaty.cz


hřiště, bazén, ohniště, venkovní posezení, sportovní vybavení, výlety po okolí

mateřská centra

rodiny s dětmi

dětské hry, výlety po okolí

CK Topinka

mládež

hřiště, pláž u rybníka, učebny, terasa, sportovní vybavení, TV, výlety po okolí

Zámek ve Strážovicích

mládež

hřiště, pískoviště, společenská místnost, posezení s ohništěm, výlety po okolí

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013

2. 3 Parahotelová ubytovací zařízení specializovaných organizací v České republice V České republice pracuje několik organizací, které věnují pozornost zdravotně postiženým osobám, rodinám s dětmi, mládeži či seniorům. Některé z nich disponují vlastním parahotelovým ubytovacím zařízením (tabulka 7). Jedná se zejména o neziskové organizace, které ale nemají prostředky na vlastní ubytovací zařízení.

43

Tabulka 7: Organizace sdružující sociálně znevýhodněné osoby v České republice Organizace

Cílová skupina

Sídlo

Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o. s.

zdravotně postižené osoby zdravotně postižené osoby, senioři zdravotně postižené osoby

Dětská agentura

děti, mládež

Opava

Organizace Domino, o. s.


Zlín

Fond ohrožených dětí

děti, mládež

Praha 1

Svaz tělesně postižených, o. s. Život bez bariér, o. s.

Praha – Karlín Nová Paka Praha 5

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

V České republice existuje organizace Svaz tělesně postižených, který poskytuje ubytování v bezbariérové ubytovně Karlín. Ubytování je poskytováno přednostně členům jednotlivých Svazů na základě předložení členské průkazky. Jedná se o Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice, Svaz tělesně postižených v České republice, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v České republice, Společnost pro podporu osob mentálně postižených České republiky a Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v České republice. Členové svazů disponují slevou na ubytování. Ubytovat se zde v případě místa mohou i lidé bez zdravotního postižení. Maximální doba pobytu v ubytovně činí 7 dní. Co se týče vybavení ubytovny, sociální zařízení je společné na chodbě a jedná se o bezbariérovou koupelnu a WC. Dále je zde k dispozici kuchyňka, výtah a 24 hodinová služba na vrátnici [36]. Občanské sdružení Život bez bariér nabízí ubytování v nově zrekonstruovaném bezbariérovém objektu Centrum bez bariér v Nové Pace. Jedná se o ubytování v klidném prostředí bývalého klášterního areálu. Ubytování je určeno především pro handicapované a pro seniory. Kapacita činí 10 lůžek a přistýlku. Z hlediska vybavení disponuje Centrum bez bariér televizí, satelitem, bezplatným připojením na internet, bezbariérovým sociálním zařízením a vybavenou kuchyňkou. Sociální zařízení a kuchyňka jsou určeny pro každé dva pokoje. Parkovat lze přímo před objektem. Zvířata zde nejsou povolena, výjimku však tvoří vodící psi zrakově postižených. V objektu se nachází bezbariérová cvičebna s posilovacími a masážními stroji, pingpongovým stolem a závěsným kuželníkem. Dále je zde konferenční sál se salónkem 44

a terasou s kapacitou cca 50 osob, keramická a textilní dílna, půjčovna kompenzačních pomůcek, venkovní prostranství a venkovní trampolína[47]. Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením provozuje pobytové a rekreační středisko Líchovy. Jedná se o středisko, které poskytuje ubytování ve dvoulůžkových, čtyřlůžkových a pětilůžkových chatkách. Veškeré prostory jsou bezbariérově upraveny. Disponuje tělocvičnou s rehabilitačními přístroji, masérnou, perličkovými koupelemi a venkovním bazénem. Středisko Líchovy je vhodné pro skupiny zdravotně postižených, jednotlivce i seniory. Stravování je zajišťováno v hlavní budově [35]. Další organizací disponující vlastním ubytovacím zařízením je Dětská Agentura akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Jde o agenturu zabývající se zejména letními tábory a školami v přírodě. Agentura disponuje chatou Maya ve Zlatých Horách v Jeseníkách a chatou Doubrava v Ondřejovicích. Chata Maya nabízí ubytování ve dvou až šesti lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Další možnost ubytování je v areálu ve 20 chatkách po čtyřech osobách. V tomto případě je sociální zařízení situováno ve společných prostorách. Ubytovaní mohou využít klub a společenskou místnost. Chata Doubrava nabízí ubytování také ve dvou až šesti lůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na chodbě budovy. Další možnost ubytování je v areálu ve 24 chatkách po třech osobách. Sociální zařízení je také společné. Doubrava nabízí dále bufet, společenskou místnost a jídelnu [11]. Organizace Domino, která je přátelská k dětem, mládeži a rodině, je krajskou neziskovou organizací působící v rámci celého Zlínského kraje. Cílovými skupinami této organizace jsou děti z dětských domovů Zlínského kraje, rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči, sociálně slabé a ohrožené rodiny s dětmi, děti, mládež a rodiny s dětmi Zlínského kraje a dobrovolní pracovníci. Organizace nabízí ubytování ve dvou ubytovacích zařízeních, a to chatový tábor Ratiboř a horská chata Horní Bečva. U chatového táboru je třeba mít vlastní spacák a prostěradlo. Ratiboř disponuje suchým WC, hřištěm a bazénem. Druhým ubytovacím zařízením organizace Domino je horská chata Horní Bečva. Jedná se o budovu disponující dvoulůžkovými, šestilůžkovými a osmilůžkovými pokoji. V okolí budovy se nachází hřiště [12].

45

Fond ohrožených dětí nabízí pobyty ve školícím a terapeutickém zařízení Chabajda v Praze. Ubytování se nachází ve 2. patře budovy ve 3 čtyřlůžkových a 6 třílůžkových pokojích. K dispozici je pokrývka, polštář a ložní prádlo. Sociální zařízení je na každé tři pokoje. Chabajda nabízí konferenční místnost a zahradu s hřištěm. Stravování je poskytováno ve formě plné penze, možná je i dietní strava. Tento Fond dále organizuje dětské letní tábory ve Sloupu v Čechách. Ubytování poskytuje v rekreačním středisku Oáza v chatkách. Tábory jsou určené pro děti v osvojení, děti v pěstounské péči a vlastní děti [38]. Shrnutí. Nabídku parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu a jejich využití jsme zkoumali na výběrovém souboru 28 ubytovacích zařízení. Výběrový soubor tvořila komerční parahotelová ubytovací zařízení a ubytovací zařízení specializovaných organizací. Analyzovali jsme 5 ubytovacích portálů, tedy babyweb.cz, borovice.cz, ubytovani.kamsi.cz, ceskemsnami.cz a kempy-chaty.cz, které nabízí 17 parahotelových ubytovacích zařízení v České republice. Šlo o ubytovací zařízení v podobě Bed and Breakfast pokojů, dětský tábor ve stanech s podsadami, rekreační areál Poslův Mlýn, chatovou osadu Pohádku, horskou chatu Radost, ubytovnu Pražskou, ubytovnu Sportovní Halu, Tělocvičnou Jednotu Slavoj Velké Pavlovice, ubytovnu Stonožku, Tělocvičnou Jednotu Sokol Dobřív, rodinný dům U Švýcarů a U Malých, tábořiště U Jezu Račice, autokemp Jindřiš, rekreační středisko a kemp Motýlek, autokemp Vémyslice a chatovou osadu Zrůbek. K dalším zkoumaným ubytovacím zařízením patřili rodinné centrum Dráček, rekreační středisko Růžená, Varvažov a Ostrovec a ubytovna na Zámku ve Strážovicích. Specializované převážně neziskové organizace a občanská sdružení, např. Svaz tělesně postižených, Život bez bariér, Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením, Dětská agentura, organizace Domino a Fond ohrožených dětí a jejich ubytovací zařízení byly další součástí výběrového souboru. Konstatujeme, že vybraná parahotelová ubytovací zařízení jsou ve většině případů nejvhodnější pro cílové skupiny sociálního cestovního ruchu - mládež a rodiny s dětmi. Připisujeme tomu fakt, že mládež představuje nenáročnou klientelu z hlediska zákazníků a nemá specifické požadavky na vybavení parahotelových ubytovacích zařízení. Co se týče druhé nejčastější klientely zařízení, tedy rodin s dětmi, přičítáme tomu to, že většina parahotelových ubytovacích zařízení disponuje hřišťěm a tělocvičnou nebo alespoň sálem na hraní. Z hlediska vybavenosti zařízení pro rodiny 46

s dětmi si vedou nejlépe Bed and Breakfast pokoje portálu babyweb.cz, které disponují přebalovacím pultem, nočníkem, stupínky pod umyvadla, dětskou hernou, tělocvičnou a klubovnou. Požadavky cílové skupiny handicapovaných, tedy bezbariérový přístup, nejlépe splňuje portál borovice.cz, která disponuje 2 ze 3 vybraných parahotelových ubytovacích zařízení s bezbariérovým přístupem. Z analýzy vybraných portálů vyplynulo, že cílové skupiny jednotlivých portálů jsou odlišné. Portál babyweb.cz se zaměřuje na cílovou skupinu rodiny s dětmi, borovice.cz je určená především pro mládež, rodiny s dětmi a zdravotně postižené osoby, ubytovny portálu ubytovani.kamsi.cz jsou orientovány na mládež a ubytování v soukromí portálu ceskemsnami.cz a kempy-chaty.cz také. Senioři se v portálech objevovali nejméně. Možnost využití parahotelových ubytovacích zařízení pro ně nabízí portály babyweb.cz, borovice.cz, ubytovani.kamsi.cz a ceskemsnami.cz. Zkoumaná nezávislá ubytovací zařízení jsou vhodná nejvíce pro cílové skupiny rodiny s dětmi a mládež. Analýza specializovaných organizací ukázala, že z 3 organizací orientovaných na zdravotně postižené osoby ani jedna nedisponuje vlastním parahotelovým ubytovacím zařízením. Na základě webových stránek ostatních specializovaných organizací jsme zjistili, že vybraných 6 organizací vlastní parahotelové ubytovací zařízení. Jedná se o Svaz tělesně postižených, Život bez bariér, Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením, Dětskou agenturu, organizaci Domino a Fond ohrožených dětí. Výzkum ukázal, že tyto specializované organizace vlastní bezbariérovou ubytovnu Karlín, zajišťují ubytování v bezbariérovém Centru bez bariér, dále vlastní chaty Maya a Doubrava, nabízí ubytování v chatovém táboře Ratiboř a horské chatě Horní Bečva a nabízí pobyty ve školícím a terapeutickém zařízení Chabajda. Zkoumaná parahotelová ubytovací zařízení se shodují ve vybavení při orientaci na stejnou cílovou skupinu. Typické pro ně je, že zařízení pro cílové skupiny rodiny s dětmi, jsou téměř všechny vybaveny hřištěm nebo tělocvičnou či sálem na hraní. Dále, že zařízení vhodná pro zdravotně postižené osoby, disponují bezbariérovým přístupem. Na základě výsledků z dotazování můžeme odpovědět na stanovené výzkumné otázky. První otázkou jsme zjišťovali, jaké jsou možnosti využívání parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Konstatujeme, že možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu v České republice

47

nejsou tak příliš rozvinuté. V sociálním cestovním ruchu je možné využít např. ubytování v Bed and Breakfast pokojích nebo v rekreačním areálu Poslův Mlýn. Ve druhé otázce nás zajímalo, jakým vybavením by mělo disponovat parahotelové ubytovací zařízení, aby bylo využitelné pro vybrané cílové skupiny v sociálním cestovním ruchu. Prohlašujeme, že cílová skupina mládež je nenáročná a nemá žádné speciální požadavky na vybavení zařízení. Parahotelová ubytovací zařízení vhodná pro cílovou skupinu rodiny s dětmi by měla disponovat minimálně hřištěm nebo tělocvičnou či sálem na hraní. Cílová skupina uvítá i přebalovací pult, dětskou postýlku apod. Co se týče cílových skupin seniorů a zdravotně postižených, nejdůležitějším požadavkem na vybavení parahotelových ubytovacích zařízení je bezbariérový přístup a vhodné vybavení pro využití volného času. Prostřednictvím zpracování sekundárních dat vybraných parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu jsme naplnili cíl bakalářské práce, a sice analyzovat možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v oblasti sociálního cestovního ruchu v České republice.

3 Možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízeních v sociálním cestovním ruchu V cestovním ruchu je důležitá orientace na zákazníka. Aby cílové skupiny sociálního cestovního ruchu mohly parahotelová ubytovací zařízení využívat, je třeba přizpůsobovat je poptávce. To spočívá především v rekonstrukci, modernizaci a vybavenosti parahotelových ubytovacích zařízení. Hlavním problémem těchto zařízení je zejména nedostatek vlastních finančních prostředků. a) Dotační program. Částečné řešení tohoto problému přináší portál dotacnisluzby.cz, respektive společnost Alnio Group, s. r. o. Tato společnost poskytuje především komplexní dotační služby a dotační poradenství v oblastech dotací pro venkov a životního prostředí, a to v rámci evropských i národních dotačních zdrojů [14]. Jedním z programů dotačních služeb je dotace pro cestovní ruch v oblasti ubytování a sportu. Tento dotační program je určen zejména na podporu výstavby a rekonstrukcí malokapacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovní využití. Dotace na malokapacitní ubytovací zařízení 48

nebo stravovací zařízení stavební a doprovodní investice představuje výstavbu, rekonstrukci nebo přestavbu objektu. Malokapacitním ubytovacím zařízením se rozumí maximální počet lůžek 60. Dotace může být poskytnuta např. na ubytovací jednotky, vnitřní komunikace, společenské prostory, stravovací služby, zázemí pro výrobu a skladování, garáže, základní wellness jako vířivka, sauna a pára nebo zázemí pro zaměstnance jako šatna, sociální zařízení apod. [14]. Výše dotace činí maximálně 60 % z celkových způsobilých výdajů. Výši dotace ovlivňuje např. region místa realizace nebo velikost podniku žádající o dotaci [14]. Dotační program je určen pro fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské výrobě podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství nebo pro nezemědělské podnikatelské subjekty podnikající v cestovním ruchu a to v době kratší než dva roky k datu podání žádosti. Žadatelem nemůže být obec, svazek obcí, nezisková organizace, zájmová sdružení a státní podnik [14]. Žadatel musí splňovat následující základní podmínky, tedy projekt smí být realizován pouze na území obce do 2 000 obyvatel, maximální výdaje mohou činit 10 milionů Kč na projekt, žadatel musí mít prokazatelně uspořádány vlastnické nebo nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. Dotace se neposkytuje na samostatná stravovací zařízení [14]. Další možnost zlepšení parahotelových ubytovacích zařízení přináší poradenská agentura Společnost G-project, s. r. o., která nabízí poradenské služby v oblasti dotačního managementu v regionu, zejména tvorbu žádostí o dotace a řízení projektů, které získaly dotaci, případně dohled nad udržitelností projektů v době tří až pěti let od jejich dokončení. Společnost G-project poukazuje na to, že v letech 2007 – 2013 nabízí evropské fondy přes 700 miliard Kč. V dalším programovacím období 2014 – 2020 bude v České republice vyčleněno cca 517 miliard Kč. Projektů, na které Společnost G-project dokáže zajistit dotace, je několik [21]. Příkladem projektu v rámci ubytovacích zařízení jsou projekty zaměřené na výstavbu, rozšíření či přístavbu ubytovacího zařízení, rekonstrukci a modernizaci ubytovacího zařízení (např. výměna oken, zateplení, pořízení vnitřního vybavení, rekonstrukce parkoviště…), vybudování či rozšíření doplňkových služeb u ubytovacího zařízení v oblasti sportu (např. fitness, krytý i venkovní bazén, sauna, tenisové kurty, dětská

49

hřiště…), výstavbu, rekonstrukci či modernizaci sálů pro společenské akce či pořádání kongresů včetně technického zařízení a podporu marketingových aktivit (např. příprava brožur, letáků, skládanek, internetových stránek, informačních tabulí, prezentací na veletrzích cestovního ruchu…) [21]. b) Koncepce státní politiky cestovního ruchu na roky 2014 – 2020. V novém programovacím období, tedy 2014 – 2020, nastává příležitost pro všechny ubytovací zařízení včetně parahotelových. Součástí koncepce státní politiky jsou i aktivity týkající se zvyšování standardu ubytovacích zařízení. Jedná se především o podporu výstavby a rekonstrukci všech kategorií ubytovacích zařízení formou zvýhodněných úvěrů. Projekty budou hodnoceny pouze na základě ekonomických kritérií [28]. c) Vybavení parahotelových ubytovacích zařízení. Pro větší využití služeb parahotelových ubytovacích zařízení v rámci sociálního cestovního ruchu by si jednotlivá parahotelová ubytovací zařízení měla stanovit, jako cílovou skupinu sociálního cestovního ruchu bude upřednostňovat. Pokud se zaměří na všechny skupiny, mohl by nastat problém v tom, že svým vybavením neuspokojí potřeby a požadavky všech. Naopak v případě, že se zaměří na jednu až dvě cílové skupiny, např. na seniory a zdravotně postižené účastníky cestovního ruchu, zaměří se tím i na vybavení zařízení. Pokud zařízení zvolí preferenci těchto účastníků, musí disponovat zejména bezbariérovým přístupem, opěrným madlem u sociálních zařízení či celkovým dostačujícím prostorem pro pohyb vozíčkářů. Potřeba je myslet i na vybavení pro aktivity volného času. d) Orientace na mimosezónní produkty. Využití parahotelových ubytovacích zařízení má perspektivu v mimosezónních produktech, které se pro ně mohou stát ekonomickým přínosem. Některé cílové skupiny jako např. senioři nebo zdravotně postižené osoby cestují nejčastěji v mimosezóně a to především z důvodu, že vyhledávají klidné destinace a pokojné prostředí. Proto by zařízení mohla v tomto období vytvářet pro dané cílové skupiny speciální ceny či balíčky pobytů. Účastnící cestovního ruchu to ocení a v případě spokojenosti se budou opakovaně vracet nebo přilákají nové zákazníky. Ubytovací zařízení sice sníží cenu, ale je pravděpodobné, že návštěvníci v průběhu pobytu budou zdrojem jejich dalších příjmů. Zařízení mají také možnost spolupracovat s ostatními neubytovacími zařízeními, která by poskytovala účastníkům cestovního ruchu doplňkové služby. Mohlo by se jednat 50

např. o pořádání fakultativních výletů, půjčování kol či holí na nordic walking nebo organizování různých tanečních či společenských večerů. Pokud se parahotelové ubytovací zařízení zaměří na cílovou skupinu mládež či děti, bylo by dobré, aby zařízení spolupracovalo např. se základními či středními školami, kterým by zajišťovalo pravidelné ubytování pro školy v přírodě, lyžařské výcviky či vícedenní výlety. Pro ubytovací zařízení by toto využití znamenalo jistý ekonomický přínos i v době mimosezóny. V České republice existují i specializované cestovní kanceláře, např. cestovní kancelář Topinka, které disponují vlastními parahotelovými ubytovacími zařízeními a pravidelně v nich pořádají dětské tábory nebo školní výlety pro děti a mládež různého věku. V obou případech je důležité, aby zařízení disponovalo dostatečnou kapacitou a vhodným vybavením. Za vhodné vybavení pro cílovou skupinu lze považovat alespoň jedno víceúčelové hřiště, společenskou místnost na hry za nepříznivého počasí a sportovní vybavení. Nedílnou součástí úspěchu parahotelového ubytovacího zařízení je ochotný a vstřícný personál. Je důležité, aby zařízení zaměstnávalo ochotný profesionální personál, který bude vstřícný ke každému hostu stejně a bude se jim snažit vyhovět v každém směru. e) Marketing. Z hlediska využití parahotelových ubytovacích zařízení v České republice předpokládáme, že potenciál k jejich využívání je. Podstatné ale je, aby účastnící cestovního ruchu parahotelová ubytovací zařízení znala. Proto je velmi důležitý marketing, respektive propagace. Je pravděpodobné, že větší využití parahotelových ubytovacích zařízení, budou mít zařízení komerční, a to především z důvodu zviditelnění u zákazníka. Proto by nekomerční zařízení měla zapracovat na propagaci. Pro zákazníka je i pohodlnější, když si informace o ubytovacím zařízení může zjistit dopředu např. prostřednictvím internetu nebo cestovní kanceláře. Může se jednat o vlastní webové stránky ubytovacího zařízení nebo o různé portály odkazující na cílové ubytovací zařízení či o slevové portály nabízející pobyty v cílovém ubytovacím zařízení. Další možností, jak přilákat zákazníka, je reklama, např. v různých prospektech či letácích. Dnešním trendem ubytovacích zařízení je zřizování různých věrnostních programů a bonusů pro zákazníky. Věrnostní programy představuji určitou formu propagace, která 51

nutí zákazníka, aby se do ubytovacího zařízení stále vracel a šířil dobré jméno podniku. Parahotelová ubytovací zařízení by mohla zavést věrnostní programy pro své zákazníky, které by v praxi znamenaly určitou službu zdarma nebo navíc či slevu na pobyt nebo služby v daném zařízení. Služeb zdarma nebo slev by hosté mohli využít po nasbírání určitého počtu bodů, respektive za určité utracené peníze v zařízení. Tím by si zařízení vytvořila stálou klientelu se stálými finančními přínosy. K marketingu ubytovacích zařízení přispívají i aspekty jako umístění ubytovacího zařízení, cena služeb ubytovacího zařízení a především, zda zařízení splňuje očekávané požadavky.

52

Závěr Parahotelová ubytovací zařízení zahrnují souhrn veškerých forem ubytování, s výjimkou hotelového typu (Pásková, Zelenka, 2002). K parahotelovým ubytovacím zařízením se řadí turistická ubytovna, chatová osada, kemp, tábořiště, ubytování v soukromí a objekt individuální rekreace. Jedná se o druh ubytovacího zařízení nižší kategorie, než je ubytovací zařízení hotelového typu. Definice sociálního cestovního ruchu vychází z Globálního etického kodexu, který upozorňuje, že každý člověk na světě má právo na cestování a odpočinek. V souvislosti s „cestovním ruchem pro všechny“ hovoříme o cílových skupinách, které jsou finančně, zdravotně či sociálně znevýhodněné (Ulrych, 2008, s. 14). Mezi tyto skupiny se řadí mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Konstatujeme, že v České republice existuje turistická infrastruktura v podobě parahotelových ubytovacích zařízení, která je vhodná pro sociální cestovní ruch. Zatím ale není dost využívána. V České republice se nachází především ubytovací zařízení hotelového typu, která nejsou primárně zaměřena na cílové skupiny sociálního cestovního ruchu. Ve státě existují webové portály odkazující na parahotelová ubytovací zařízení. Tuto skutečnost potvrzují výsledky realizované analýzy. Z analýzy vyplynulo, že vybraná parahotelová ubytovací zařízení jsou ve většině případů nejvhodnější pro cílové skupiny sociálního cestovního ruchu mládež a rodiny s dětmi. Portál babyweb.cz se zaměřuje na cílovou skupinu rodiny s dětmi, borovice.cz je určená především pro mládež, rodiny s dětmi a zdravotně postižené osoby a portály ubytovani.kamsi.cz, ceskemsnami.cz a kempy-chaty.cz jsou orientovány na mládež. Analýza specializovaných organizací ukázala, že vybraných 6 organizací vlastní parahotelová ubytovací zařízení. Jedná se o Svaz tělesně postižených, Život bez bariér, Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením, Dětskou agenturu, organizaci Domino a Fond ohrožených dětí. Ubytovací zařízení jsou využívána zejména zdravotně postiženými osobami nebo dětmi v rámci rekreace, relaxace nebo terapie. Součástí zkoumání bakalářské práce byly i výzkumné otázky, které korespondovaly s cílem práce.

53

První výzkumnou otázkou jsme zjišťovali, jaké jsou možnosti využívání parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu. Konstatujeme, že možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v sociálním cestovním ruchu nejsou příliš rozvinuté. Lze však využít ubytování např. v rekreačním středisku Růžená v obci Chyška, okres Písek či v ubytovně Pražská v Chomutově. Ve druhé výzkumné otázce nás zajímalo, jakým vybavením by mělo disponovat parahotelové ubytovací zařízení, aby bylo využitelné pro vybrané cílové skupiny v sociálním cestovním ruchu. Prohlašujeme, že cílová skupina mládež je nenáročná a nemá žádné speciální požadavky na vybavení ubytovacího zařízení. Parahotelová ubytovací zařízení vhodná pro cílovou skupinu rodiny s dětmi by měla disponovat minimálně hřištěm nebo tělocvičnou či sálem na hraní nebo dětským koutkem. Cílová skupina uvítá i přebalovací pult, dětskou postýlku a dětskou židli v jídelně. Co se týče cílových skupin seniorů a zdravotně postižených, nejdůležitějším požadavkem na vybavení parahotelových ubytovacích zařízení je bezbariérový přístup a vhodné vybavení pro využití volného času. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat možnosti využití parahotelových ubytovacích zařízení v oblasti sociálního cestovního ruchu v České republice. Konstatujeme, že prostřednictvím analýzy sekundárních dat jsme cíl práce naplnili. Na základě závěrů bakalářské práce shledáváme nezbytným přizpůsobit nabídku parahotelových ubytovacích zařízení klientele sociálního cestovního ruchu. Za teoretický přínos bakalářské práce považujeme zpracování přehledu pojmů k parahotelovým ubytovacím zařízením. Praktickým přínosem je zpracování návrhu možností lepšího využití parahotelových ubytovacích zařízení. Výsledky práce je možné využít v kontextu se zaměřením na sociální cestovní ruch.

54

Seznam použité literatury [1] Accommodation to suit everybody [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.spain.info/en/reportajes/alojamientos_para_todos_los_gustos.html [2] Babyweb [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/ [3] BERÁNEK, J. Sociální cestovní ruch [online]. 2012-02-09 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://hotel-spa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch [4] Borovice. Dětská rekreace a tábory [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.borovice.cz/ [5] CK Topinka. Ubytování Růžená [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://www.tabory.cz/ruzena.html [6] CK Topinka. Ubytování [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://www.tabory.cz/ubytovani2.html [7] Czech Tourism. Didaktické podklady. Formy cestovního ruchu [online]. [cit. 201310-17]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [8] Českem s námi. Ubytování [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.ceskemsnami.cz/ubytovani/ [9] Český statistický úřad. Česká republika v číslech 2012. Cestovní ruch [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/C90039DAAF/$File/14091218.pdf [10] Český statistický úřad. Vybrané demografické údaje v České republice [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.pdf) [11] Dětská Agentura. Školy v přírodě [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.detska-agentura.cz/cz/skoly-v-prirode/ubytovaci-kapacity/ [12] Domino. Tábory 2013 [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.dominozlin.cz/tabory_a_pobyty.php

55

[13] Doporučený standard ubytovacích služeb. MMR [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/40756037-6b31-47bd-84b50ba819ac0c3d/1090849988standard.pdf [14] Dotační služby. Dotace pro cestovní ruch – ubytování a sport [online]. [cit. 201311-02]. Dostupné z: http://www.dotacnisluzby.cz/dotace-cestovni-ruch-dotace-naubytovani-a-sport.html [15] Ekologické značky aneb nenechte se zmást zelenými kytičkami [online]. [cit. 201310-23]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/bydleni/domacnost/ekologicke-znackyaneb-nenechte-se-zmast-zelenymi-kytickami.aspx [16] Ekoznačky – podle čeho vybírat [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.ekospotrebitel.cz/ [17] European Commission Eurostat [online]. [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Tourism_trends/cs [18] Euroskop. Ekoznačka EU Květina [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/brochures/consumers/cs/general.pdf [19] Family Holiday Association. Charity information [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.familyholidayassociation.org.uk/charity-information [20] Globální etický kodex cestovního ruchu. Články 2 a 7 [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ceb8919b-6634-4702-8c06b7f49d38c0c1/Globalni-eticky-kodex-cestovniho-ruchu-UNWTO.pdf [21] G-project. Na co lze čerpat dotace [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.g-project.cz/na-co-je-mozno-cerpat-dotace [22] Holiday campsites in Spain [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.spain.info/en/reportajes/campings_turisticos_de_espana.html [23] Informační portál pro osoby se specifickými potřebami [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/aktualne/15325-3 [24] International Social Tourism Organization. Social tourism [online]. [cit. 2013-1021]. Dostupné z: http://www.bits-int.org/en/index.php?menu=1&submenu=2

56

[25] International Social Tourism Organization. Social tourism [online]. [cit. 2013-1021]. Dostupné z: http://www.bits-int.org/en/index.php?menu=44 [26] Jaké jsou typy úhrad lázeňské péče? Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informacea-zivotni-situace/lazenska-pece/jake-jsou-typy-uhrad-lazenske-pece [27] Kempy, Autokempy, chaty a pensiony – ubytování v ČR a SR [online]. [cit. 201311-05]. Dostupné z: http://www.kempy-chaty.cz/ [28] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 2020. MMR [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43cec24d/Koncepcestatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf [29] Krásná Francie. Ubytování [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.krasnafrancie.cz/ubytovani [30] Management kulturního cestovního ruchu. MMR [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab51b6be507e800/GetFile10_1.pdf) [31] Národní program podpory cestovního ruchu pro rok 2013. MMR [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Informace-Udalosti/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchupro-rok-2 [32] Oficiální jednotná klasifikace. Hotelstars [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace [33] Průvodce kempů [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://cs.camping.info/kempy [34] Rodinné centrum Dráček. Ubytování [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://www.rcdracek.cz/page/10/ [35] Společnost pro sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením. Pobytové a rekreační středisko Líchovy [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.parentproject.cz/onas/akce/cinnost/zprava_2006_03_files/lichovy.pdf 57

[36] Svaz tělesně postižených. Nabídka využití bezbariérové ubytovny [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://www.svaztp.cz/_doc/1204.pdf [37] ŠINDELÁŘOVÁ, L. Mladí cestovatelé. Czech Tourism [online]. 2008-09-26 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/clanky/26_09_08_mladi_cestovatele.pdf [38] Školící a terapeutické zařízení Fondu ohrožených dětí [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.chabajda.cz/ [39] Turistika: i handicapovaní lidé chtějí cestovat [online]. 2013-03-09 [cit. 2013-1022]. Dostupné z: http://www.i60.cz/clanek_3678_turistika-i-handicapovani-lide-chtejicestovat.html#.UpNZ8sT3Ef8 [40] Ubytování Čechy, Morava, Slezsko [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://ubytovani.kamsi.cz/ [41] Ubytování v Anglii [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.studiumanglie.cz/zivot-v-anglii/ubytovani-v-anglii [42] Ubytování Velká Británie [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://anglickysen.cz/cs/zivot-v-anglii/162-ubytovani-velka-britanie.html [43] Venkovský cestovní ruch. Jeho specifika a podmínky pro rozvoj. MMR [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea61-1783-4982-a4fabf6e1220f318/GetFile4.pdf [44] VOGELOVÁ, M. Cestování seniorů. Czech Tourism [online]. 2009-03-05 [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/clanky/09_03_09_seniorsky_cr.pdf [45] Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky. In: Zbierka zákonov č. 277/2008. 2008. [46] Zámek Strážovice [online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://www.zamekstrazovice.cz/ubytovani/ [47] Život bez bariér. Bezbariérové ubytování [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.zbb.cz/bezbarierove-ubytovani

58

[48] GÚČIK, M. Cestovný ruch. Úvod do študia. Bánská Bystrica: SlovenskoŠvajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2010. 307 s. ISBN 978-80-8909080-8. [49] GÚČIK, M. a kol. Krátký slovník cestovného ruchu. Bánská Bystrica: SlovenskoŠvajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 175s. ISBN 80-88945-73. [50] KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf [51] LINDEROVÁ, I. Sociálny cestovný ruch – trend na trhu cestovného ruchu. In Wspólczesne wyzwania wobec zarzadzania. Katowice: Uniwesytet ślaski w Katowicach, 2009, s. 462 – 468. ISBN 978-83-913962-6-1. [52] LINDEROVÁ, I. Štátna politika sociálneho cestovného ruchu vo vybraných krajinách Európskej únie. In Ekonomická revue cestovného ruchu, roč. 44, 2011, č. 2. ISSN 0139-8660. [53] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. [54] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch, výkladový slovník. 1. vyd. Brno: MMR, 2002. 448 s. [55] ULRYCH, P. Cestovní ruch pro všechny. In COT business. Praha: C. O. T. media s. r. o., 2008, březen. ISSN 1212-4281.

59

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Obor cestovní ruch

Recommend Documents