VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Cestovní ruch

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch

Vliv současné ekonomické situace na cestovní kanceláře a cestovní agentury Bakalářská práce

Autor: Jiří Srp Vedoucí práce: Ing. Luďka Jirků Jihlava 2014

Abstrakt SRP, Jiří: Vliv současné ekonomické situace na cestovní kanceláře a cestovní agentury. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Luďka Jirků. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 51 stran. Cílem bakalářské práce je zjistit míru ekonomických vlivů na cestovní kanceláře a cestovní agentury v Jihlavě. Nejprve se však práce věnuje vymezením pojmům jako faktory ovlivňující cestovní ruch, ekonomická krize a vliv ekonomické krize na cestovní ruch ve světě i v České republice. Dále se práce zabývá výzkumem prostřednictvím dotazníků, který má za úkol zjistit vliv ekonomické situace na cestovní kanceláře a agentury a také spotřebitele cestovního ruchu v Jihlavě. Na závěr se práce zabývá vzájemným porovnáváním těchto druhů výzkumů. Klíčová slova: Cestovní ruch. Cestovní kanceláře. Cestovní agentury. Ekonomická krize. Ekonomická situace. Jihlava

Abstract SRP, Jiří: The impact of the current economic situation on the chosen tour operators and travel agencies. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Ing. Luďka Jirků. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 51 pages. The aim of the bachelor thesis is to determine the degree of economic impacts on tour operators and travel agencies in Jihlava. Firstly, however, the work deals with the definition of concepts such as factors affecting tourism, the economic crisis and the impact of the economic crisis on tourism in the world and in the Czech Republic. Furthermore, the work involved in the research through questionnaires, which aims to determine the impact of the economic situation on travel agencies and consumers of tourism in Jihlava. At the conclusion of the thesis deals mutual comparison of these kinds of research. Key words: Economic crisis. Economic situation. Jihlava. Tourism. Tour operators. Travel agencies.

Poděkování Na tomto místě bych chtěl moc poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Ing. Luďce Jirků za odborné vedení práce. Děkuji jí za cenné rady a připomínky při jejím vytváření. Dále bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří mi vyplnili dotazník a tím velmi pomohli k dokončení této práce. V neposlední řadě mé poděkování patří nejmenovaným cestovním kancelářím, které mi pomohly s vyplňováním a rozesíláním dotazníků.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Copyright © 2014 Jiří Srp

Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................................ 8 Úvod................................................................................................................................ 10 1 Teoretická část ............................................................................................................. 12 1.1 Cestovní ruch ........................................................................................................ 12 1.1.1 Faktory ovlivňující cestovní ruch ................................................................... 12 1.2 Vznik ekonomické krize ....................................................................................... 14 1.3 Ekonomická krize a cestovní ruch ........................................................................ 17 1.3.1 Vliv ekonomické krize na cestovní ruch ve světě .......................................... 17 1.3.2 Vliv ekonomické krize na cestovní ruch v České republice........................... 19 1.4 Současná ekonomická situace a cestovní ruch ...................................................... 22 1.4.1 Situace ve světě .............................................................................................. 22 1.4.2 Současná situace v České republice ............................................................... 23 2 Praktická část ............................................................................................................... 25 2.1 Vyhodnocení dotazníků pro CK a CA .................................................................. 25 2.2 Vyhodnocení dotazníků pro spotřebitele v cestovním ruchu ................................ 30 2.3 Shrnutí a porovnání výsledků obou dotazníků ...................................................... 46 Závěr ............................................................................................................................... 49 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 50 Přílohy............................................................................................................................. 52

7

Seznam ilustrací Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Mezinárodní turistické příjezdy (v letech 2006 až 2010) ......................... 19 Seznam grafů: Graf č. 1: Mezinárodní příjezdový CR - Svět ................................................................. 18 Graf č. 2: Vývoj tržeb cestovních kanceláří a agentur v letech 2002 až 2010................ 21 Graf č. 3: Vývoj počtu prodaných zájezdů v letech 2002 až 2010 ................................. 21 Graf č. 4: Přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ............................. 24 Graf č. 5: Počet výdělečných členů v domácnosti? ........................................................ 31 Graf č. 6: Celkový počet lidí v domácnosti? .................................................................. 31 Graf č. 7: Je pro vás cestování důležité? ......................................................................... 32 Graf č. 8: Ovlivnila vás ekonomická situace ve výběru dovolené? ................................ 32 Graf č. 9: Jak vás ovlivnila?............................................................................................ 33 Graf č. 10: Kolikrát ročně jezdíte obvykle na dovolenou? ............................................. 34 Graf č. 11: Změnil se počet vašich dovolených za rok v průběhu krize? ....................... 34 Graf č. 12: Do jakých destinací nejčastěji cestujete?...................................................... 35 Graf č. 13: Na jak dlouho v průměru cestujete? ............................................................. 36 Graf č. 14: Kolik v průměru utratíte za dovolenou? ....................................................... 37 Graf č. 15: Jakou formu stravování volíte?..................................................................... 38 Graf č. 16: Vyhledáváte cíleně výhodnější nabídky? ..................................................... 39 Graf č. 17: Od kdy tyto výhodnější nabídky vyhledáváte?............................................. 39 8

Graf č. 18: Zaznamenali jste změnu v nabídce produktů během krize? ......................... 40 Graf č. 19: Čeho se tato změna týkala? .......................................................................... 41 Graf č. 20: Myslíte si, že se změnilo chování CK či CA vůči zákazníkům? .................. 41 Graf č. 21: Chystáte se letos někam na dovolenou? ....................................................... 43 Graf č. 22: Bude nějaká změna oproti minulé dovolené? ............................................... 44 Graf č. 23: Jak nakupujete zájezdy, případně jednotlivé služby? ................................... 45 Graf č. 24: Jaké CK/CA upřednostňujete?...................................................................... 46

9

Úvod Téma bakalářské práce s názvem „Vliv současné ekonomické situace na cestovní kanceláře a cestovní agentury“ je v současné době velmi aktuální téma, což se potvrdilo i při vyhledávání podkladů. Ekonomická situace je neustále omílaná ať už v cestovním ruchu či v jiném odvětví. Tato dvě témata, ekonomie a cestovním ruch, mě samotného zajímají a chtěl jsem se o tom dozvědět více. Cestovní ruch se neustále vyvíjí, cestování se stalo téměř samozřejmou a významnou součástí našeho života. Toto téma mě v neposlední řadě zajímá i z toho důvodu, že bych v cestovním ruchu, ideálně v Jihlavě, rád pracoval a tak pro mě tato práce bude mít i osobní užitek. Bakalářská práce má za cíl zjistit míru vlivu finanční situace na vybrané subjekty cestovního ruchu, konkrétně na cestovní kanceláře a cestovní agentury v Jihlavě. Zkoumat, jak moc je daná ekonomická situace ovlivnila, zda musely například snížit počet zaměstnanců či podniknout jiné kroky pro snížení nákladů na provoz nebo zda se musely pozměnit nabízené produkty. Nebo zda se jich zhoršená ekonomická situace příliš nedotkla. Výzkum bude proveden za pomocí dotazníkového šetření. Jeho předmětem budou dvě cestovní kanceláře, jedna menší cestovní kancelář a jedna větší, aby poté mohlo být zjišťováno, zda ekonomická situace ovlivnila jinak menší subjekty nebo větší subjekty. Dále bude za pomocí dotazníků zkoumán názor objektů cestovního ruchu, tedy běžných lidí pocházejících z regionu Jihlava. V dotaznících budou otázky orientované především tak, aby bylo možno vyvodit závěr jako, zda je současná ekonomická situace nějak ovlivnila v trávení dovolené, zda se museli uskromnit a nejezdí vůbec, či se přeorientovali pouze na nějakou levnější variantu. Výsledky tohoto dotazníku budou moci posloužit jako určité „zrcadlo“ pro dotazované cestovní kanceláře a agentury. U obou dotazníků bude zjišťováno, jak to bylo před rokem 2009 a po roce 2009. Tento rok byl vybrán proto, že okolo tohoto roku se zhoršila ekonomická situace v České republice, tudíž ovlivnila celou ekonomickou situaci u nás a s tím ovlivnila i situace v cestovním ruchu. Práce se bude skládat ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bude uvedeno, jaké faktory ovlivňují cestovní ruch. Dále se bude také teoretická část zabývat termínem „ekonomická krize“ a snažit se přiblížit její vznik. 10

Následovat bude, jak špatná či dobrá ekonomická situace může ovlivnit cestovní ruch. Jaký měla dopad ekonomická krize na cestovní ruch, jak to vypadalo před danou krizí a jak to vypadá po krizi až po současnost. V praktické části pak budou uvedeny a rozebrány výsledky dotazníkového šetření. Nejprve budou rozebrány odpovědi dvou vybraných cestovních kanceláří a agentur. A poté odpovědi jednotlivých osob. Výsledky z obou druhů dotazníků pak budou vzájemně porovnány a dle výsledků se buď potvrdí, nebo vyvrátí má domněnka, že ekonomická situace cestovních kanceláří a agentur v Jihlavě se významným způsobem nezhoršila, a že v případě potřeby byly cestovní kanceláře a agentury operativně jednat na určité změny související se zhoršenou ekonomickou situací od roku 2009 až doposud.

11

1 Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je dnes již nezaměnitelnou součástí běžného života. Je součástí životního stylu a potřeb lidí. Je také nedílnou součástí mnohých státních ekonomik. Ovlivňuje národní hospodářství a to například tím, že ovlivňuje hrubý národní produkt, vytváří nová pracovní místa apod. Dále cestovních ruch působí blahodárně na účastníky cestovního ruchu, kteří cestují za revitalizací duševních či fyzických sil.

1.1.1 Faktory ovlivňující cestovní ruch Cestovní ruch je propojený se širokou škálou odvětví a proto ho jako takový a také jeho rozvoj ovlivňuje celá řada faktorů. Z ekonomického a geografického hlediska se činitelé ovlivňující cestovní ruch rozdělují do tří skupin, jsou jimi: Lokalizační faktory Lokalizační faktory jsou podmínky, které ovlivňují, jaké formy cestovního ruchu se budou v dané destinaci rozvíjet. O využití dané destinace Lokalizační faktory se dále dělí na: Přírodní podmínky Tyto podmínky se nedají změnit. Jsou dány přírodou. Můžeme mezi ně zařadit například pohoří Alpy, jezero Balaton či jiné přírodní úkazy. Dále mezi přírodní podmínky patří morfologické, klimatické a hydrologické poměry, flóra a fauna. Společenské podmínky Tyto podmínky se do jisté míry dají ovlivnit člověkem. Jsou jimi historické památky, kulturní zařízení, ale i různé kulturní či sportovní akce jako například olympijské hry, karnevaly, apod.[13, 2009, s. 28]

12

Realizační faktory Další skupinou jsou realizační faktory. Už z jejich názvu vypovídá, že svým způsobem umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu v destinaci. Realizačními faktory je například dopravní infrastruktura, služby poskytující stravování či ubytování, apod.[10, 2013, s. 56] Selektivní faktory Selektivní, nebo se jim také jinak říká stimulační faktory, podporují vznik a rozvoj. Rozdělují se dále do dvou skupin: Faktory objektivní Pro rozvoj cestovního ruchu je nejzákladnější podmínkou mírová situace v zemi, tedy klidný průběh života. Mimo tuto podmínku ovlivňuje cestovní ruch a jeho rozvoj i řada dalších faktorů: 1. Politické faktory: •

Politická situace v dané zemi

•

Válečné konflikty či mírová situace

•

Kriminalita

•

Systém politických stran

•

Charakter politického systému

2. Ekonomické faktory: •

Inflace

•

Výše mzdy

•

Podmínky pro podnikání v cestovním ruchu

•

Výdaje obyvatel na služby cestovního ruchu

•

Podíl pasivního příjmu

•

Výše příjmů ze zahraničního cestovního ruchu

3. Demografické faktory: •

Ekonomická aktivita

•

Počet obyvatel

•

Mobilita

•

Růst urbanizace 13

4. Ekologické faktory: •

Masovost cestovního ruchu

•

Kvalita životního prostředí

5. Administrativní podmínky: •

Právní předpisy, zákony a vyhlášky o cestovním ruchu

6. Sociální vlivy: •

Životní úroveň

•

Fond volného času

•

Životní styl

7. Materiálně-technické vlivy: •

Rozvoj informačních technologií

•

Úroveň dopravy, ubytování a stravování

•

Sportovní aktivity

•

Rezervační systémy

•

Doplňkové služby – směnárenské a telekomunikační služby, apod.

Faktory subjektivní Mezi subjektivní faktory patří řada psychologických vlivů. Souvisí především s chováním

spotřebitelů,

kteří

jsou

ovlivňovány

čtyřmi

nejzákladnějšími

psychologickými faktory (motivace, vnímání, učení a postoj). Při znalosti těchto faktorů lze snadněji a kvalitněji provádět segmentaci trhu pro marketingové oddělení.[13, 2009, s. 26 - 28]

1.2 Vznik ekonomické krize Světová ekonomická krize. Tento pojem je dnes velmi často zmiňován a vzhledem k tomu, že toto téma má s tím určitou spojitost, je určitě na místě, abych zde uvedl, co odstartovalo tu neustále omílanou „globální ekonomickou krizi“. Ovšem neodvažuji se vydávat to, co zde budu popisovat jako daný fakt. Názorů, kde to celé začalo je několik desítek a nemyslím si, že by vysvětlení bylo tak jednoduché, abych to zde mohl napsat na pár stránek. Také vzhledem k tomu, že je to spíše se zaměřením na cestovní ruch, popíšu zde začátky ekonomické krize jen velmi okrajově.

14

Lidstvo už jednou čelilo krizi a to tzv. „Velké hospodářské krizi“ ve 30. letech 20. století. Krize byla zažehnána a byla podniknuta opatření, díky kterým by se už lidstvo s podobnou krizí potýkat nemělo. Uplynulo ale pár desítek let a ve světě se už opět začaly některé země potýkat s finančními problémy. Například v 80. letech se s problémy potýkalo Mexiko, do problémů se dostala i Argentina či země asijského kontinentu. Do problémů se dostaly převážné kvůli nestabilitě měny a špatné měnové politice. I když měly tyto státy finanční problémy a díky zainventovaným finančním prostředkům od cizích investorů se mohly tyto problémy rozšířit dále do světa, se tak ale nestalo a to hlavně díky včasné pomoci. Tudíž mluvit o začátku celosvětová krize není na místě. Ovšem, jak pro koho. Někteří ekonomové již v této době cítili, že by se něco takového mohlo odehrát. Nicméně se na pár let slovo krize přestalo v médiích skloňovat.[9, 2009, s. 32-34, 72] Ovšem od této doby se více méně odborníci se shodují, že na počátku dnes už celosvětové krize stály hypoteční banky Fannie Mae1 a Freddie Mac2, které americká vláda zřídila za účelem získávání fondů na financování hypotečních úvěrů. Fannie Mae byla založena kongresem USA v roce 1938 za účelem zrevitalizovat americkou ekonomiku po recesi ve 30. letech 20. století. Měla za cíl podporu bydlení se zajištěním dostatku financí pro banky poskytující hypoteční úvěry. V roce 1968 byla tato hypoteční banka privatizována. Vzhledem k tomu, že byla Fannie Mae privatizována a to především za účelem úsporných opatření, protože Spojené státy americké měly veliké výdaje na probíhající Vietnamskou válku, byla americkým kongresem vytvořena další hypoteční banka Freddie Mac, která měla demonopolizovat sekundární hypoteční trh.[5] Americká ekonomika začala upadat do recese již začátkem nového milénia. Proto FED3 v roce 2001 snížil úrokové sazby hypotečních úvěrů na neuvěřitelných 1,75%. Poprvé od roku 1958 se úroková sazba nacházela takto nízko. Na této úrovni vydržela téměř až do roku 2004. Tento krok vedl k neefektivním investicím a úvěrům. Tyto úvěry dostávali klienti, kteří by si za normálních okolností nemohli vlastní bydlení dovolit.[5] 1

Federal National Mortgage Association Federal Home Loan Mortgage Corporation 3 Americká centrální banka 2

15

Bohužel od ověřování příjmů klientů se zcela upustilo a o zaplacení většinové částky dopředu se také nedalo hovořit. Věřitelé snížili úrokovou míru především proto, že ceny nemovitostí neustále rostly a mysleli si, že to tak bude asi do nekonečna. Bohužel se tak nestalo.[9, 2009, s. 132 - 133] Nicméně tím, že FED snížil úrokovou sazbu z 6,50% na 1,75% došlo k situaci, kdy se do hypotečních úvěrů začalo masově investovat, jelikož si každý mohl dovolit vzít úvěr. Tímto řešením byla alespoň prozatím zažehnána krize. Ovšem tato bublina nešla nafukovat do nekonečna. [7] S investovanými penězi do nemovitostí rostl realitní trh a tím rostly i ceny domů v USA. V červnu roku 2004 začala úroková míra úvěru znovu dramaticky stoupat. Z necelých 2% se do srpna roku 2006 stihla vyšplhat až na 5,25%. To mělo za důsledek, že stoupla cena nemovitostí a lidé je přestali kupovat a hypotéky, které byly rovněž příliš drahé lidé, přestávali splácet. Celé to vyvrcholilo na konci roku 2007 a začátku roku 2008, kdy se hladina cen nemovitostí propadla o více než 15%. To zapříčinilo, že lidé nebyli schopni splácet své hypoteční úvěry a banky, jelikož jim lidé nespláceli své úvěry, neměli dostatek peněz a zadlužili se u větších bankovních společností. Banky tento stav vyřešily následovně. Vytvořily hypoteční cenné papíry, zahrnuly je mezi své „balíčky“ akcií a následně je prodaly na kapitálových trzích, kde je koupilo značné množství světových bank a států. Tyto akciové balíčky téměř zničily takové evropské banky jako KBC, Erste bank či mnoho dalších, které „přežily“ jenom díky státní pomoci. V roce 2008 dokonce vyhlásila bankrot jedna z největších hypotečních bank v USA, Indy Mac Corp. či Lehman Brothers. Banky bankrotovaly, protože měly velkou část peněz rozpůjčované vzájemně. Krach takovýchto společností velmi otřásl americkou ekonomikou a tím i celosvětovou ekonomikou.[4] Ve velkých problémech se ocitly nejen banky, ale státy jako takové a to například Island, který díky těmto praktikám vyhlásil bankrot a vzhledem k tomu, že další státy měly nakoupené státní dluhopisy Islandu, tak se dostaly také do velkých problémů. V dnešní době se už ale opět Island vzpamatovává z tohoto otřesu a začíná pomalu splácet svůj dluh, který i tak ale čítá neuvěřitelných 5,5 miliardy amerických dolarů.[1]

16

Avšak souhlasím s názorem pana Lukáše Kudláčka, který je analytikem firmy Cyrrus, který říká (nejen on), že největší problém byl mediální zájem. Krize se začala zmiňovat několikrát za den a lidé dostali strach. Začali vybírat peníze z bankovních domů, z investičních fondů či prodávat cenné papíry a shromažďovat peníze doma, jelikož ztratili víru. Propadajícím se kapitálovým trhům tyto kroky moc nepomohly ba naopak, začaly se propadat ještě více a mnohem rychleji. Na přelomu tisíciletí se Spojené státy americké potýkaly s krizí tzv. „technologickou“, ovšem média v této době si více všímaly teroristických útoků z 11. září 2001 a následně situací, kdy se díky tomu zhoršila situace v letectví a celkově v cestovním ruchu. Bohužel během tzv. „hypoteční krize v USA“, jak jí dříve novináři nazývali, než jí přejmenovali na celosvětovou, média měla největší zájem právě o krizi, vzhledem k tomu, že se pro ně nic zajímavějšího neodehrálo. Toto všechno způsobilo reálný propad ekonomiky o téměř 60%. Teď je otázka, kdyby se média o tuto krizi tolik nezajímala nebo by alespoň nepoužívala tak dramatické titulky, zda by byl propad menší. Zmiňovaný analytik pan Lukáš Kudláček tvrdí, že by se ekonomika propadla „pouze“ o 40%, ale svět by se z této propadliny rychle dostal, jelikož by lidé stále nakupovali, firmy by investovaly, banky by poskytovaly úvěry firmám a ty by nemusely propouštět a nerostla by nezaměstnanost. Ovšem to už jsou jen pouhé domněnky, jak by to mohlo být. Nyní už světové trhy opět zaznamenávají náznaky růstu.[16]

1.3 Ekonomická krize a cestovní ruch Ekonomická krize sice vznikla v bankovním sektoru, ovšem přechod do ostatních sektorů je velmi snadný. Zrovna tak zasáhla i cestovní ruch, který je velmi snadno ovlivnitelný. Pokud jsou lidé zadlužení a nemají peněz nazbyt, bude cestování první položkou, kterou vyškrtnou ze svého rozpočtu, aby ušetřili. Díky tomu trpí také i návazná odvětví na cestovní ruch. Krize zasáhla cestovní ruch v průběhu let 2006 – 2009.

1.3.1 Vliv ekonomické krize na cestovní ruch ve světě Ve světě se vykazuje ve statistikách pouze příjezdový cestovní ruch, tedy počet příjezdů či objem příjmů (případně výdajů), a to z důvodu vyvarování se dvojího započtení.

17

Mezinárodní cestovní ruch ve světě sv vykazoval největší tší známky krize až v roce 2009. Ovšem některé které kontinenty, Evropa a Afrika, hlásily pokles již v roce 2008. Graf č. 1 - Mezinárodní příjezdový př CR - Svět 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6

Zdroj: vlastní zpracování na základě: základ : Roadmap for recovery tourism and travel: a primary vehicle for job creation and economic recovery, 2009, dostupné z http://www.unwto.org/conferences/ga/en/pdf/18_08.pdf

V roce 2009 hlásil mezinárodni cestovní ruch největší nejv tší pokles na všech kontinentech od roku 2003. Konkrétněě přišel př o 35 milionů turistických příjezdů, ů, což představuje př zhruba pokles o 4%. Mezinárodní cestovní ruch poklesl ve všech regionech až na Afriku, která naopak vykazovala známky růstu. r Pokud by šlo o příjmy říjmy z mezinárodního cestovního ruchu, tak ty poklesly o ještě ješt více, téměř o 6%. Ovšem ve srovnání s jinými odvětvími tvími se cestovní ruch ukázal jako odolnější vůči globální recesi. Na tomto má ale největší nejv tší podíl UNWTO4, která svými kroky zmírnila dopady recese na cestovní ruch. Zmíněnými Zmín nými kroky byla například nap „Cestovní mapa k hospodářskému hospodář oživení“ z roku 2009.[6,, 2011, 144 – 145 s.]

4

Světová tová organizace cestovního ruchu

18

Tabulka č. 1 - Mezinárodní turistické příjezdy (v letech 2006 až 2010) v milionech Region

změna v %

2006

2007

2008

2009

2010

06/05

07/06

08/07

09/08

10/09

Svět

853,0

904,0

917,0

882,0

940,0

5,5

6,1

2,0

-3,8

6,6

Evropa

468,4

487,9

485,2

461,5

476,6

5,0

4,1

0,4

-4,9

3,3

Asie a Pacifik

166,0

182,0

184,1

180,9

203,8

8,0

9,6

1,1

-1,7

12,7

Amerika

135,8

142,9

147,8

140,6

149,8

1,9

5,2

2,8

-4,9

6,4

Afrika Střední východ

41,5

45,0

44,4

46,0

49,4

11,0

8,4

2,5

3,7

7,3

40,9

46,6

55,2

52,9

60,3

8,2

14,0

19,0

-4,3

14,1

Zdroj: vlastní zpracování na základě: Vliv globální krize na cestovní ruch, 2011, dostupné z http://ocs.ef.jcu.cz/index.php/inproforum/INP2011/paper/viewFile/57/53

Vliv ekonomické krize na cestovní ruch v Evropě Evropa je nejdůležitějším regionem ve světovém cestovním ruchu, ale má klesající tendence na úkor Asie a Pacifiku. Evropa byla nejvíce zasaženým regionem. Objektům cestovního ruchu, tedy lidem, už nevyhovovala současná nabídka, proto začaly poptávat jiné produkty. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je velmi důležitý pro obyvatele Evropy, neodstranili cestování úplně ze svých životů, nýbrž se začali zaměřovat na levnější produkty. Konkrétně si začali vybírat destinace, které jsou blíže jejich domovům, omezili délku pobytu a také zredukovali obnos peněz, které utratí během pobytu na dovolené.[6, 2011, 145 – 146 s.]

1.3.2 Vliv ekonomické krize na cestovní ruch v České republice Cestovní ruch v České republice se také krizi nevyhnul, i když jej zpočátku nezasáhla, tak jako jiná odvětví. Od roku 2008 začal i cestovní ruch v ČR pociťovat recesi. Krizi nejvíce začal pociťovat sektor ubytování a stravování, ve kterých se spíše zaměstnanci propouštěli, než přijímali. Vytíženost hotelových pokojů dosahovala 47,3% (průzkum uskutečnil informační portál CFO World) přičemž podle AČCKA5 za hranici rentability se pokládá 40%, z čehož vyplývá, že zmiňovaných 47,3% je velmi špatných. Mnoho českých ubytovacích zařízení tak mělo problém vůbec fungovat a udržet se na trhu. Nejen ubytovací a

5

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

19

stravovací podniky se potýkaly s problémy, recese dále velmi zasáhla také incomingové cestovní agentury nebo obchody se suvenýry. Podle průzkumu UNWTO přijelo v roce 2009 do České republiky o 11% méně zahraničních turistů, což znamená, že přijelo pouhých 6 milionů turistů. Tato čísla byla pod průměrem celé Evropy, jelikož průměr poklesu příjezdů v celé Evropě tehdy čítal necelých 8%. Například sousední země jako Německo či Rakousko zaznamenaly poklesy pouhých 4 – 6%, což poukazovalo na nepřipravenost České republiky či chybějící koncepce. Bohužel mnohem horší situace byla i ohledně tržeb, protože, když už turisté přijeli, tak utráceli daleko méně než v předešlých letech. Důvodem tohoto problému však není jenom ekonomická recese, nýbrž i notoricky známé problémy jako kapsáři, drahé taxi služby, vysoká kriminalita v Praze, aj. Český cestovní ruch zaznamenává největší poklesy (po roce 2009) od pádu socialismu, tedy od roku 1989. Ovšem největší problém je určitě v ekonomické recesi, kdy lidé zkrátka neměli peníze na více dovolených, jeli na letní dovolenou k moři či na zimní dovolenou na hory, ale na tzv. „městskou turistiku“ už neměli peníze.[12] Vláda České republiky usilovala o zavedení tzv. „protikrizového balíčku“, který měl obsahovat nástroje na podporu cestovního ruchu v České republice. Například Praha měla spuštěnou kampaň, která měla především podpořit příjezdový cestovní ruch. Na základě toho považovalo ministerstvo pro místní rozvoj priority především v přístupu k inovacím a v zefektivnění zdrojů z Evropského sociálního fondu.[6, 2011, 147 s.] Vliv ekonomické krize na cestovní kanceláře a cestovní agentury v České republice České cestovní kanceláře a agentury pocítili krizi o to víc, když minulý rok se prodalo 2,5 milionu zájezdů za zhruba 45 miliard korun, což byl historický rekord. Jak vyplývá z grafu č. 2, který zachycuje vývoj tržeb cestovních kanceláří a agentur, podobný a ještě daleko větší propad zažily české cestovní kanceláře a agentury v roce 2006, kdy dosáhly ztráty téměř 11 miliard Kč.

20

Graf č. 2 – Vývoj tržeb cestovních kanceláří a agentur (v mld. Kč) v letech 2002 až 2010 50,000 45,000 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0,000

45,650

42,650 44,192 32,806

2002

38,100

35,028

2003

36,500 37,300

33,760

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě: základ Vývoj cestovních kanceláří v České republice v letech 2002 – 2010, 2011, dostupné z http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=878

Z grafu č.. 3 je patrné, že menší zakolísání v podobě méně prodaných zájezdů zájezd přišlo už v roce 2004, tehdy ale nebyl propad tak znatelný jako v roce 2009, kdy se prodalo téměř tém o 600 tisíc zájezdůů méně než v roce 2008. Graf č. 3 – Vývoj počtu čtu prodaných zájezd zájezdů (v mil.) v letech 2002 až 2010 3,000

2,509

2,500

2,068

2,079 1,928 2,019

2003

2004

2,000 1,500

2,250

2,213 1,950

1,195

1,000 0,500 0,000 2002

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě: základ Vývoj cestovních kanceláří v České republice v letech 2002 – 2010, 2011, dostupné z http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=878

Dalo by se očekávat, ekávat, že v roce 2009 zkrachuje nejvíce cestovních kanceláří, kancelá kvůli tak markantnímu úbytku tržeb, ale nikoliv. Podle výzkumu, který kter podnikla agentura Mag Consulting po roce 2009 naopak přibylo p cestovních kanceláří ř či agentur o 7%, tj. 1291 na 1368 cestovních ovních kanceláří kancelá í a agentur a rostoucí tendence pokračovala pokra i v následujících letech. Největší Nejv tší pokles byl zaznamenán po roce 2004, kdy v České republice podnikalo pouze 980 subjektů, subjekt což je o 42% méně než v roce 2010.[15] 2010. 21

1.4 Současná ekonomická situace a cestovní ruch Dnes by již podle některých odborníků měla být krize zažehnána a mělo by se blýskat na lepší časy. Jiní zase říkají, že se nacházíme ve fázi, kdy nám připadá, že už je vše v pořádku, ale v průběhu pár let se to zase všechno zhorší. Byli jsme už svědky obou případů. Ovšem, jak je tomu doopravdy, to pravděpodobně nikdo neví.

1.4.1 Situace ve světě Organizace UNWTO předpovídala, že v roce 2012 dojde k historickému překročení jedné miliardy v mezinárodním cestovním ruchu, konkrétně tedy v mezinárodních příjezdech. Předpověď se organizaci splnila ke konci roku 2012. Za rok 2012 vzrostl počet mezinárodní příjezdů skoro o 4%, konkrétně tedy o 39 milionů příjezdů, na celkovou hodnu 1, 035 miliard příjezdů. Největší meziroční růst příjezdů zaznamenaly regiony Asie a Pacifik. Poptávka v těchto regionech vzrostlo o 7%. Dle organizace UNWTO se během roku 2012 podařilo udržet stoupající tendenci cestovního ruchu, kterou vykazuje od roku 2010 i napříč tomu, že ekonomická situace ve světě stále není úplně nejlepší. Předpokládá, že poptávka po cestovním ruchu bude růst i nadále avšak ne v takové míře, v jaké rostla do roku 2012. Evropa je stále nejoblíbenějším regionem z pohledu turistů. V roce 2012 vzrostl meziroční počet návštěv turistů o 3%, konkrétně tedy o 17 milionů, na konečný počet 535 milionů mezinárodních příjezdů. Je to nejmenší počet ze všech regionů a zhoršení oproti 2011, kdy meziroční počet příjezdů vzrostl téměř o 6%, avšak i tak je tato situace příznivá. Jak jsem již zmiňoval výše, nejrychleji rostoucí meziroční počet mezinárodních příjezdů byl za rok 2012 v regionu Asie a Pacifik. Region Amerika na tom byl o něco hůře, avšak ne o moc se čtyřmi procenty (6 milionů) růstu. Region Afrika se umístil na druhém místě za Asií a Pacifikem se šesti procenty, celkově tedy 52 milionů příjezdů.[11]

22

Rezervace Nejvíce osob si rezervovalo a následně koupilo zájezd online přes webové stránky. Tento počet v roce 2013 vzrostl o 10 %, celkový podíl tak mají okolo 70 %, což někteří odborníci považují za vrchol. Maličko vzrostl také podíl rezervací přes cestovní agentury. Rozvojové trhy, které zahrnují vysoké procento turistů, kteří cestují poprvé, vyžadují stále podporu cestovních kanceláří. Novodobé rezervace přes chytré telefony za rok 2013 dosahovaly zanedbatelných podílů. Největší podíl byl v Číně, kde dosahoval necelých 4%. Doprava I přes období krize letecká doprava vykazuje rostoucí tendenci. Celkový počet k roku 2013 vystoupal na 57 %. Na druhém místě se umístila doprava pomocí automobilů (26%). Dále to pak byly autobusy (7%) a vlaky (5%). Ubytování Lidé od počátku krize v roce 2009 začali upouštět od hotelů a ubytovávali se v levnějších variantách ubytovacích zařízení jako například: hostely, penziony či jiná podobná zařízení. Tento trend však nepominul ani v současnosti a tak hotely hlásí úbytek podílu na celkovém ubytování. Nutno však dodat, že i přes to hotely stále dominují s celkovým podílem přibližně 60%.[14]

1.4.2 Současná situace v České republice Podle agentury CzechTourism jsou časy krize již za námi. Ekonomika cestovního ruchu jenom vstoupá. Pouze ubývá turistů z Nizozemska a Německa, ale naopak přibývají turisté z Ruska či jiných východních zemí. Ještě před deseti lety tvořili němečtí turisté více jak 60%, ovšem západní země o Českou republiku zájem spíše ztrácejí a na jejich místo nastupují občané Ruska či Japonska. Rusové vnímají Českou republiku jako západní zemi a dovolená zde pro ně znamená jako něco noblesního a dalším důvodem, spíše tedy pro starší generace, je, že předpokládají, že se zde domluví mateřským jazykem. To je více méně pravda, jelikož v turistických destinacích můžeme vidět, že některé nápisy jsou nejen v anglickém jazyce, ale i v jazyce ruském.[8]

23

Graf č. 4 - Přenocování enocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních

Zdroj: veřejná ejná databáze ČSÚ, 201 2014, dostupné z : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch

Cestovní kanceláře ře a agentury Za rok 2012 dosáhly tržby cestovních kanceláříí a agentur necelých 45,5 miliard Kč, K což je meziroční nárůst ůst o 6,8%, konkrétně konkrétn tedy 2,9 miliard Kč). ). Jedná se tak o zvrat v jinak klesající tendenci od roku 2009. Obyvatelé České eské republiky zvýšili svou poptávku po zahraniční ní dovolené, což zapříčinilo zap tento nárůst. Ke konci roku 2012 bylo v České republice 1 501 koncesovaných cestovních kanceláří. kancelá Celkově v roce 2012 pracovalo 12 097 osob. Vzhledem k tomu, že vzrostla poptávka po službách, cestovní vní kanceláře kancelář a agentury zvýšily počet zaměstnancůů meziročně mez o 1% (asi 82 osob). Cestovní kanceláře ře a agentury zvyšují mzdy svým zaměstnanců, zam ů, podobně podobn jako v celém hospodářství České republiky. Průměrná Pr hrubá měsíční mzda v roce 2012 dosáhla 22 008 Kč.[2]

24

2 Praktická část Jak jsem již psal v úvodu, výzkum byl proveden za pomocí dotazníkového šetření. Nejprve byly osloveny dvě cestovní kanceláře a agentury v Jihlavě. Jedna menší a jedna větší, na trhu známější cestovní kancelář, která má několik poboček po celé České republice. K vyplnění dotazníků došlo osobně, přímo na pobočkách. Poté došlo k oslovení spotřebitelů cestovního ruchu a ti vyplnili druhy dotazník, skrze webový portál. Respondenti byli získáváni převážně prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur působících v Jihlavě, dále pak prostřednictvím známých pocházejících regionu Jihlava. Celkem na dotazník odpovědělo 157 respondentů.

2.1 Vyhodnocení dotazníků pro CK a CA Dotazník se skládal celkem ze dvanácti otázek. Uskutečněný průzkum měl za cíl přiblížit vliv současné ekonomické situace na cestovní kanceláře a agentury. Jak jsem již výše zmiňoval, výzkum jsem aplikoval na jednu menší cestovní kancelář, která má spíše regionální působnost a jednu větší, celorepublikově známou cestovní kancelář. Obě cestovní kanceláře byly zároveň i cestovními agenturami, tudíž provedený výzkum dostál svému zadání. Jako první byla oslovena cestovní kancelář s názvem Kompas tour. Jedná se o menší, spíše rodinnou cestovní kancelář, která byla založena v roce 1990. Cestovní kancelář má pět zaměstnanců a uvedený obrat se pohybuje v rozmezí od 9 000 000 Kč až do 46 000 000 Kč. Kompas tour se specializuje na nabídku zájezdů do italského letoviska Caorle. Jedná se o její jediný vlastní produkt. Jelikož nabídka vlastních produktů je omezená, nedílnou součástí je i provizní prodej, jedná se tedy zároveň i o cestovní agenturu, která zprostředkovává jak zahraniční pobyty, tak tuzemské. Druhou vybranou cestovní kanceláří v Jihlavě byla pobočka Exim tours. Společnost byla založená v roce 1993. V současnosti se jedná o jednu z největších cestovních kanceláří na českém trhu. Cestovní kancelář zaměstnává kolem 270 zaměstnanců na jednotlivých pobočkách a k tomu 100 dalších zaměstnanců, kteří působí jako delegáti v jednotlivých destinacích. Cestovní kancelář má 41 vlastních poboček a kromě toho ještě využívá provizního prodeje od různých cestovních agentur po celé České republice. Exim tours vlastní dceřiné společnosti i v zahraničí. Uvedený obrat celé 25

skupiny činí více než 8 miliard korun. Jihlavská pobočka Exim tours má 10 zaměstnanců a jako obrat uvádí 91 000 000 Kč. Otázka č. 1: Ovlivnila vás současná ekonomická situace? Tato otázka byla klíčová, rozhodovala, jak se dále bude celý dotazník vyvíjet. Ihned v úvodu se obě cestovní kanceláře ve svých odpovědích rozcházejí. Kompas tour uvedla, že se necítí být ovlivněná zhoršenou ekonomickou situací, naopak Exim tours odpověděla kladně. Uvedla ještě, že dopady na obratu pocítila, ale spíše v celorepublikovém měřítku. Rozdíl v odpovědích na tuto otázku se dá vysvětlit různými důvody. Mezi první patří jistě odlišnost ve velikosti a působnosti obou zkoumaných cestovních kanceláří a agentur. Ovšem lze nalézt i shodu a to v tom, že Exim tours pocítila změny spíše celkově, ale že jihlavská pobočka nijak výrazně ovlivněna nebyla. Dalším důvodem je i skladba jejích vlastních produktů. Kompas tour nabízí autobusové zájezdy do Caorle, s ubytováním nejčastěji v apartmánech. Jedná se tedy o vcelku finančně dostupné zájezdy a cestovní kancelář. Lze říci, že Kompas tour má svojí stálou klientelu, která příliš nemění své nároky a preference a proto se prodej těchto zájezdů příliš nezměnil ani po roce 2009 se zhoršenou ekonomickou situací. Oproti tomu Exim tours má ve skladbě mnohem více zájezdů a to zejména leteckých, s ubytováním nejčastěji v hotelech a tedy nejčastěji i se stravováním. Ve srovnání s Kompas tour se jedná tedy o „luxusnější“ zájezdy. Exim tours má jistě také své věrné klienty, ale zároveň je zřejmá velká fluktuace a nestálost zákazníků. V případě leteckých zájezdů je riziko prodělku vždy vyšší než v případě zájezdů autobusem či vůbec vlastní dopravou. Pokud si cestovní kancelář před sezónou nasmlouvá určitý počet letadel, je nucená je naplnit, v praxi se uvádí, alespoň ze 75 %. Pokud tomu tak není, cestovní kancelář prodává zájezd s určitou ztrátou zisku, někdy pouze za náklady. Důležitým faktorem je tedy i fakt, že cestovní agentura má z prodeje zájezdu, který je pro cestovní kancelář „ztrátovým“, i tak provizi. Z výše uvedených důvodů je tedy pochopitelné, že se odpovědi Kompas tour a Exim tours liší.

26

Následujících šest otázek dotazníků bylo zvoleno k upřesnění dopadů ekonomické situace. Jelikož Kompas tour odpověděla, že ji zhoršená ekonomická situace neovlivnila, na tyto další otázky odpovídala převážně jen Exim tours. Otázka č. 2: Byli jste nuceni změnit skladbu zájezdů? Úkolem této otázky bylo zjistit, zda cestovní kanceláře nějakým způsobem pozměnily skladbu svých zájezdů jako reakci na situaci po roce 2009, např. místo letecké dopravy zavést autobusovou, či vlastní nebo nabízet levnější formy stravování apod. Exim tours uvedla, že nebyla nucena měnit skladbu zájezdů. Cestovní kancelář opatření tohoto typu nepovažovala za vhodný. Exim tours se zaměřuje zejména na vzdálenější destinace, je známá taktéž nabídkou exotických zájezdů, u kterých volba jiné dopravy nepřichází v úvahu. Při cestách do určitých destinací, jako jsou Egypt, Spojené arabské emiráty či karibské ostrovy, lidé preferují spíše kompletní plný servis. Otázka č. 3: Byli jste nuceni omezit počet zaměstnanců nebo jinak snížit náklady? Exim tours nebyla ekonomickou krizí ovlivněna do té míry, že by byla nucena přistoupit k propouštění zaměstnanců. Jak bylo řečeno v odpovědi na 1. otázku, jihlavská pobočka, která byla předmětem zkoumání, se necítí být ovlivněna tak výrazným způsobem. I přesto, že Kompas tour na tuto otázku neodpověděla, lze i v jejím případě očekávat zápornou odpověď, jelikož se jedná o rodinnou firmu s malým počtem zaměstnanců. Na druhou část otázky Exim tours odpověděla, že žádným způsobem neomezovala náklady. Je pochopitelné, že informace tohoto typu jsou velice citlivé a z tohoto důvodu lze očekávat, že dotazované cestovní kanceláře nemusely nutně uvést kroky, které byly podniknuty. Svým způsobem může jít i o obchodní strategii. Na konkrétní otázku, zdali například snížila počet nasmlouvaných letadel či ubytování odmítla odpovědět. Otázka č. 4: Pocítili jste odliv zákazníků v průběhu ekonomické krize? Na tuto otázku odpověděla jak Exim tours, tak i Kompas tour. Jejich odpovědi se opět lišily. Kompas tour uvedla, že ne. Její odpověď potvrzuje domněnku o věrné klientele. Profilovými zákazníky Kompas tour, alespoň co se týče jejích vlastních zájezdů, jsou zejména starší páry či osoby a rodiny s dětmi s nižšími či středními příjmy z Jihlavy a 27

okolí. Tyto dvě skupiny preferují cenově dostupné zájezdy a také reference a svým způsobem i „rodinnou“ atmosféru při koupi zájezdu. Kompas tour obě tyto podmínky splňuje. Exim tours uvedla, že odliv zákazníků částečně pocítila. Její odpověď potvrzuje skutečnost, že lidé i během ekonomické krize cestovali, ale častěji tzv. na vlastní pěst, tedy, že si zakoupili samostatně letenky či jinou dopravu a ubytování přes internet. Také nastal boom slevových portálů. Otázka č. 5: Byli jste nuceni přehodnotit své služby? Kompas tour odpověděla negativně. Vzhledem k jejímu zaměření se jiná odpověď nedala očekávat. Oproti tomu Exim tours potvrdila, že se snažila reagovat na odliv zákazníků, tedy snížený prodej vlastních zájezdů tím, že zařadila do nabídky nové destinace a zprostředkování letenek. Exim tours z tohoto hlediska zareagovala vhodně. Nově zařadila cenově dostupnější destinace a zejména zareagovala na fakt, že lidé se snaží cestovat levněji, tím, že si zájezd sami zorganizují. Otázka č. 6: Podnikli jste nějaké kroky ke zmírnění dopadů ekonomické situace? a otázka č. 7: Byly tyto kroky účinné? Kompas tour se vzhledem k odpovědím na předchozí otázky zdržela odpovědi. Exim tours se vyjádřila kladně a uvedla, že podnikla výše uvedené kroky a že je považuje za účinné. Otázka č. 8: Které destinace jsou podle vás nejčastěji prodávanými? Tato otázka byla zvolena především proto, aby bylo zjištěno, zda zhoršená ekonomická situace ovlivňuje výběr lokality, zdali např. lidé poptávali více dovolenou v zemích, které jsou tradičně považovány za levnější, čili dostupnější varianty. Obě cestovní kanceláře se shodly na Turecku, které v poslední době nahrazuje dříve turisticky preferované Tunisko či Egypt. U zájezdů do těchto destinací je velice oblíbená forma stravování all inclusive. Dále shodně uvedly země jako Itálie nebo Chorvatsko, které i po tolika letech patří mezi nejvíce navštěvované země, kam čeští turisté míří za dovolenými. Jak bylo uvedeno výše, zájezdy do Itálie jsou vlajkovou lodí cestovní kanceláře a agentury Kompas tour.

28

Otázka č. 9: Nějaká změna v požadavcích zákazníků oproti době před rokem 2009? Zde se s názory cestovních kanceláří rozcházejí, ale i shodují a to konkrétně tak, že Kompas tour si myslí, že klienti požadují daleko kvalitnější služby, ubytování a vůbec celkově požadují vyšší standard. Stejný názor má i Exim tours. Zde můžeme vidět, že lidé, kteří se rozhodnou cestovat si chtějí být jisti, že své peníze utratí za kvalitní služby. Cestovní ruch se neustále vyvíjí a lidé oproti začátkům cestovního ruchu po roce 1989 vědí, co můžou očekávat, co je určitým standardem, ba naopak, požadují víc. Cestovní kanceláře se neshodly, co se týče změn destinací před a po roce 2009. Podle Kompas tour se lidé více zajímají o Chorvatsko a Itálii, oproti tomu méně požadují země severní Afriky, tedy Tunisko a Egypt. Exim tours naopak tomu výrazný pokles v prodeji zájezdů těchto dvou posledně zmíněných destinací nepociťuje. Spíše se přiklání k tomu, že pokles byl reakcí na politické události a ne na ekonomickou situaci lidí, kteří si přáli vycestovat. Následující sérii otázek byla zvolena proto, aby bylo zjištěno, zda se lidé, i když se rozhodli cestovat, snaží omezit výdaje tím, že např. zvolí kratší dovolenou či levnější variantu např. stravování apod. Otázka č. 10: Jaká je obvyklá délka nejčastěji prodávaných zájezdů? a otázka č. 11: V jaké cenové relaci se pohybují nejčastěji prodávané zájezdy (celková cena na osobu)? Zde obě cestovní kanceláře odpověděly shodně „8 – 14 nocí“ a co se týče ceny zájezdu na osobu, tak převládají zájezdy v rozmezí od 11 000 Kč do 20 000 Kč na osobu. Jak Kompas tour i Exim tours se shodují na tom, že lidé nepřestali cestovat, pouze pozměnili podobu zájezdu. Dříve byly velice oblíbené deseti denní a čtrnácti denní zájezdy. Po roce 2009 se lidé navrátili spíše k týdenní, tedy sedmidenní verzi a tím tak snížili náklady. Otázka č. 12: Jakou formu stravování nejčastěji prodáváte? Na poslední otázku dotazníku cestovní kanceláře odpověděly, že nejčastější forma stravování, kterou lidé požadují je all inclusive či polopenze. Tuto variantu volí spíše starší generaci, která však cestuje mnohem častěji přes cestovní kanceláře potažmo cestovní agentury než mladí lidé, kteří si vybírají zájezdy pouze se snídaní nebo úplně 29

bez stravy a stravu volí vlastní. Mladí cestovatelé nejen, že preferují více aktivní dovolenou, tedy nechtějí být omezování časem na jídlo, ale také to považují za možnou úsporu nákladů na cestování. Mladší lidé nebývají tak nároční na kvalitu ubytování a stravování.

2.2 Vyhodnocení dotazníků pro spotřebitele v cestovním ruchu Dotazník se skládal celkem z 21 otázek. Uskutečněný výzkum měl za cíl především pomocnou úlohu, abych nedotazoval pouze jednu stranu (cestovní kanceláře a agentury), ale i stranu druhou, kterou tvoří spotřebitelé v cestovním ruchu. Výsledky dotazníků byly pro větší přehlednost zpracovány do grafů. Oba výzkumy pak budou vzájemně porovnány a vytvořen závěr. Na dotazník odpovídalo přes 100 respondentů, konkrétně 157, kteří pocházeli z regionu Jihlava, jak je uvedeno už výše. Otázky týkající se pohlaví a věku dotazník neobsahoval. Cílem bylo zahrnout všechny skupiny obyvatel, dotazováni byli lidé, kteří zašli do zkoumaných cestovních kanceláří, dále pak různé věkové skupiny, s rozdílným finančním zázemím apod. Otázka č. 1: Celkový počet členů v domácnosti? První otázkou dotazníků byla otázka zjišťující celkový počet členů v domácnosti. Je zřejmé, že počet členů domácnosti je důležitým faktorem při výběru dovolené. Podle počtu osob se odvíjí i zaměření dovolené a především výdaje na dovolenou. Nejčastější odpovědí bylo, že domácnost tvoří tři osoby (28%), tedy nejspíše se jedná o rodinu s jedním dítětem, může jít ovšem i o matku či otce samoživitele s dvěma dětmi. Těsně za touto odpovědí bylo odpověď, že domácnost tvoří dvě osoby (27%), tedy mladé, bezdětné páry či naopak starší páry, které mají už odrostlé děti nebo případně opět o matku či otce samoživitele s jedním dítětem. 22 % dotazovaných odpovědělo, že čtyři osoby. V tomto případě se jedná o rodinu s dvěma dětmi. Jedna osoba představuje domácnost v 17 % případů a pouhých 6 % dotazovaných uvedlo, že domácnost tvoří pět a více osob. Jedná se o rodiny se třemi či více dětmi.

30

Graf č. 5: Celkový počet čet lidí v domácnosti?

6% 22%

17%

1 2 27%

28%

3 4 5 a více

Zdroj: vlastní zpracování,, 2014

Otázka č. 2: Počet čet výdělečných výdě č členů v domácnosti? Tato ato otázka byla zvolena především proto, že je zřejmé,, že v každé domácnosti rozhoduje velikost příjmu říjmu o tom, na jakou dovolenou se pojede, případn řípadně jestli se vůbec na nějakou jakou dovolenou pojede. O velikosti příjmů p každé domácnosti může m rozhodovat počet výdělečných členů. členů Nejčastější odpověď ěď byla, že domácnost tvoří tvo dva výdělečněě činní lidé (46 %). Dále pak jeden výdělečný člen len (35%). Tři T a více výdělečných členů měli ěli 19%. Graf č. 6: Počet výdělečných ě čných členů v domácnosti?

19%

35% 1 2

46%

3 a více

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

31

Otázka č. 3:: Je pro vás cestování důležité? d Na tuto otázku odpověděla odpově ě valná většina, že pro ně je důležité ůležité cestování (84%). Pouhých 16% odpovědělo, ědělo, že pro ně n cestování důležité není. Graf č. 7:: Je pro vás cestování důležité? d

16%

Ano Ne

84%


Otázka č. 4:: Ovlivnila vás ekonomická situace ve výběru výb ru dovolené? Tato otázka byla klíčová k celému výzkumu. Rozdělila lila respondenty na ty, které ekonomická situace ovlivnila ve výběru výb dovolené a ty, kteří nepociťují ťují žádný vliv. V této otázce žádná z odpovědí odpov nebyla jednoznačná ná ba naopak, odpovědi odpov byly velmi vyrovnané, 51% respondentů respondent bylo ovlivněno ekonomickou situací uací a 49% nikoliv.

Graf č. 8:: Ovlivnila vás ekonomická situace ve výběru výb dovolené?

49%

51%

Ano Ne

Zdroj: vlastní zpracování, 2014 32

Otázka č.. 5: Jak vás ovlivnila? Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří kte v předchozí edchozí otázce odpověděli, odpov že byli ovlivněni ekonomickou situací, tedy 51% odpovídajících. Z těchto chto dotazujících si bude muset, z finančních důvodů,, dovolenou odříci od celkem 38% respondentů.. Ostatní (62%) zvolí levnější levn variantu cestování. Změní ění například nap destinaci, někteříí si nebudou moci dovolit zahraniční zah ní dovolenou, tak zvolí cestování po České republice. Někteří ří do zahraničí zahrani vycestují, ale omezí se například říklad v dopravě, kvalitě ubytování či stravování. Graf č. 9:: Jak vás ovlivnila?

38% 62%

Žádná dovolená Levnější dovolená


Otázka č.. 6: Kolikrát ročně roč jezdíte obvykle na dovolenou? V této otázce můžeme ůžeme vidět, vidě že i přes horší ekonomickou situaci, je cestování důležitou d součástí běžného žného života, jelikož 82% dotazovaných jezdí pravidelně, alespoň alespo 1x za rok na dovolenou a pouhých 18 % respondentů jezdí nepravidelně, ě, tedy méně mén než 1x za rok. Konkrétně pak nejvíce dotazovaných odpovědělo, odpov lo, že jezdí 1x za rok (58%), poté 2x za rok (20%) a 3x a vícekrát za rok jezdí pouze 4% respondentů. respondent

33

Graf č. 10: Kolikrát ročně čně jezdíte obvykle na dovolenou? 4% 20%

18% Méně než 1x za rok 1x 2x 58%

3x a více


Otázka č. 7: Změnil ěnil se počet po vašich dovolených za rok v průběhu ů ěhu krize? (od roku 2009) Touto otázkou mělo ělo být zjištěno, zjišt zda krize, která měla čii dokonce stále má provázet cestovní ruch ovlivnila i dovolené do dotazovaných respondentů, zejména počet. po Výsledek je ovšem takový, že pouhých 34 % bylo ovlivněno ěno touto krizí, u 66 % respondentů se tento počet poč nezměnil a je už tedy dlouhodoběě stejný. I podle odpovědí na otázku č. 5 můžeme ůžeme vidět, vid že většina tšina dotazovaných se neomezila v počtu dovolených, ených, ale když to bylo nutné, tak raději rad ve skladbě dovolené, výběru výb destinace apod. Graf č. 11: Změnil se počet čet vašich dovo dovolených za rok v průběhu krize?

34% Ano 66%

Ne


34

Otázka č.. 8: Do jakých destinací nejčastěji nej cestujete? Největší procento lidí cestuje do Chorvatska (18 %). Dále lidé nejvíce cestují v rámci České eské republiky a podporují tím domácí cestovní ruch (14%), těsně t tě za Českou republikou následovala Itálie (13%) a Řecko (12%). Další zeměě měli ěli již pod 10%. Konkrétně Španělsko ělsko (9%), (9 Egypt ypt (7%), Tunisko a Turecko měly mě shodně 6%. Významné procento samozřejmě samoz tvoříí i jiné destinace (15%). Mezi jmenovanými byly země jako Francie, Bulharsko, USA, Slovensko, aj. Graf č. 12:: Do jakých destinací nejčastěji nej cestujete?

Česká republika 15%

Chorvatsko

14%

6% 18%

7% 6%

Španělsko Itálie Řecko

9%

12% 13%

Turecko Egypt Tunisko Jiné


Otázka č.. 9: Na jak dlouho v průměru cestujete? Devátá otázka zjišťovala ťovala, na jak dlouho respondenti v průměru ěru cestují. Nejvíce dotazovaní odpovídali, že cestují v průměru ru do 7 nocí (50%). Dále byla nejčastější odpověď „8 – 14 nocí“ (47%). Nejméně lidé cestují na 15 nocí a více (3%). Zde můžeme vidět ět shodu s odpověďmi mi Kompas tour a Exim tours v předchozím dotazníku. Spoustu lidí cestuje i nadále, ale aby alespoň omezili ili výdaje na dovolenou tím, zkrátili krátili její dobu trvání. Převažují P zájezdy doo 7 nocí, které zahrnují, jak klasické pobytové týdenní zájezdy, tak i oblíbené dovolené typu tzv. prodloužených víkendů, víkend které jsou oblíbené zejména mezi mladšími lidmi.

35

Druhá kategorie „8 – 14 nocí“ nocí ovšem následuje s nevelkým rozdílem. U pobytových zájezdů ve vzdálenějších ějších jších destinacích lidé preferují oblíbenou desetidenní variantu. variantu Více jak čtrnáctidenní trnáctidenní zájezdy představují p téměř zanedbatelný podíl.. Tyto zájezdy jsou finančně dosti náročné a tudíž ne tak vyhledávané jako předchozí p edchozí dvě délky zájezdů. Graf č. 13:: Na jak dlouho v průměru pr cestujete? 3%

47%

50%

Do 7 nocí 8 - 14 nocí 15 nocí a více


Otázka č. 10: Kolik v průměru prů ru utratíte za dovolenou? (cena na osobu včetně v všech nákladů) Úkolem této otázky bylo zjistit, kolik lidé v průměru ru utratí za dovolenou. Uvedená cena byla na osobu včetně č ě všech dalších nákladů náklad a poplatků. Celkem kem 46% respondentů se pohybuje v cenové relaci do 10 000 Kčč za osobu. V tomto případě může že jít o kratší dovolené, nebo také o dovolenou, kterou si lidé zprostředkují zprost sami. Nákupem nízkonákladových letenek mohou lidé ušetřit ušetř i několik ěkolik stovek korun. Dále pak 38% dotazujících odpovědělo odpov „11 000 – 20 000 Kč“. Stejnou odpověď odpov zvolily i obě dotazované cestovní kanceláře kancelá a agentury. Pouhých 13 % dotazovaných se pohybuje v cenové relaci od 21 000 Kč do 30 000 Kč.. Zbylé 3% utratí za dovolenou 31 000 Kč a více.

36

Graf č. 14: Kolik v průměru ů ěru utratíte za dovolenou? 3% 13% 46%

Do 10 000 Kč 11 000 - 20 000 Kč

38%

21 000 - 30 000 Kč 31 000 Kč a více


Otázka č.. 11: Jakou formu stravování volíte? Tato otázka měla ěla za cíl zjistit, jakou formu stravování lidé nejčastěji nejčastěji volí. volí Jak můžeme vidět v grafu, druhou nejčastěji nejč ji volenou variantou, hned po polopenzi je možnost vlastního stravování, které většina v lidí považuje za nejsnadnější ější možnost omezení nákladů na cestování. Tři Tř čtvrtiny dotazovaných volí nejčastější č ější „levnější“ „levn variantu stravování. Zbytek pak preferuje plnou penzi a all inclusive, které ale také nejspíše souvisí s výběrem rem destinace, destina např. v arabských zemích je tato varianta velice rozšířená rozší a oblíbená. V odpovědích dích na tuto otázku můžeme m vidět snahu ušetřit it výdaje za dovolenou v podobě vlastní stravy. Tuto variantu preferují mladí lidé, cestovatelé, kteří kte nechtějí necht být příliš omezováni váni nebo lidé, kteří kteř jsou ubytováni zejména v apartmánech,, kde je možnost si připravit vlastní jídlo.

37

Graf č. 15:: Jakou formu stravování volíte?

5%

18%

27%

Bez stravy (strava vlastní) Snídaně 12%

Polopenze

38%

Plná penze All inclusive


Otázka č.. 12: Vyhledáváte cíleně cílen výhodnější jší nabídky? (first minute, last minute, apod.) Na základě této bylo zjišť jišťováno, zda lidé cíleně vyhledávají cenověě výhodnější výhodn nabídky jako je first minute, last minute či jinak výhodně nabídky a tím tak snižují náklady vynaložené na cestování. Lehce převažovala odpověď,, že lidé se snaží cíleně cílen vyhledávat výhodněě nabídky za účelem ú ušetření. Celkem 56% dotazovaných odpovědělo, odpov lo, že vyhledávají takové nabídky a 44% takové nabídky nevyhledává. Graf č. 16:: Vyhledáváte cíleně cílen výhodnější nabídky?

44% 56%

Ano Ne


38

Otázka č.. 13: Od kdy tyto výhodnější výhodn nabídky vyhledáváte? Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří kte v předchozí edchozí otázce odpověděli, odpov že cíleně vyhledávají cenově výhodnější nabídky, tedy 56% lidí. Úkolem této otázky bylo zjistit,, zda to zavinila špatná ekonomická situace v cestovním ruchu, tedy od roku 2009 čii tyto nabídky lidé vyhledávali nezávisle na krizi a vyhledávali je už dříve. Celkem tedy 57% respondentů respondent odpovědělo, že tyto nabídky vyhledávají vyhledáva už dlouhodobě, tedy před ed rokem 2009 a 43% osob odpovědělo, odpov že krátkodobě, ě, tudíž po roce 2009. Z odpovědí dí vyplývá, že výhodné nabídky se cestovním kancelářím kancelá kancelář i agenturám vyplatily i před ed rokem 2009. Lidé si rádi vyberou svou dovolenou s velkým předstihem, p čii naopak na poslední chvíli a tím tak snižují výdaje, které vynaloží na cestování. Graf č. 17:: Od kdy tyto výhodnější výhodn nabídky vyhledáváte?

43% 57%

Dlouhodobě (před rokem 2009) Krátkodobě (po roce 2009)


Následující série otázek může m posloužit cestovním kancelářím řím jako zpětná zp vazba, na jimi provedené změny. ěny. Cestovní kanceláře kancelá e a agentury se mohou nechat inspirovat jednotlivými odpověďmi. ěďmi. Respondenti měli vyjádřit svůj názor, zor, zda pociťují poci určitou změnu, ať už v nabídce produktů, produkt ceně či v chování cestovních kanceláří kanc a agentur vůči zákazníkům m po roce 2009.

39

Otázka č.. 14: Zaznamenali jste změnu zm v nabídce produktů ů během ěhem krize? V této otázce bylo zjišťováno, zjišť zda dotazovaní pociťovali nějakou ějakou změnu zm během zhoršené ekonomické situace nejen v cestovním ruchu. Zda se cestovní kanceláře kancelá a agentury nějak jak této situaci přizpůsobily. p Pouhých 19 % dotazovaných pociťuje poci určitou změnu v nabídce produktů produkt během krize. Avšak zbylých 81% žádnou změnu zm nepociťuje uje a myslí si, že nabídka produktů produkt je stále stejná. Tato odpověď ěď se shoduje se situací na trhu, trhu, jen málo cestovních kanceláří kancelá zareagovalo na zmiňovanou ňovanou ovanou situaci nabídkou nových produktů produkt či č úpravou těch stávajících. Zkoumaná cestovní kancelář kancelá Exim tours uvádí, že učinila činila výše zmiňované zmi kroky jako jedna z mála na trhu. Kompas tour, jelikož je zejména cestovní agenturou podobně zareagovat ani nemohla. Graf č. 18:: Zaznamenali jste změnu zm v nabídce produktů během krize?

19% Ano 81%

Ne


Otázka č. 15: Čeho se tato změna zm týkala? Na tuto otázku se odpovídalo na základě základ 14. otázky. Odpovídalo tedy 19% respondentů respondent a odpovídali následovně. Nejvíce respondentůů si myslí, že se rozšířila rozší nabídka produktůů (47%). Dále respondenti mají názor takový, že vzrostla cena prodávaných zájezdů zájezdů (33%). Naopak 20% dotazovaných je toho názoru, že se cena snížila.

40

Graf č. 19: Čeho eho se tato změna změ týkala?

33%

47%

Vzrostla cena zájezdů Klesla cena zájezdů Větší variabilita nabídek

20%


Otázka č.. 16: Myslíte si, že se změnilo zm chování CK či CA vůči ůči zákazníkům? zákazník Pouhých 24 % odpovídajících pociťují poci změnu v chování, avšak zbylých 76% nepociťují nepoci změnu žádnou. Zákazník je důležitým faktorem, z převládající evládající negativní odpovědi odpov by si cestovní kanceláře ř měly ěly vzít poučení do budoucna. V případě, ě, že se vyskytne nějaký n problém v průběhu ěhu dovolené, je pro lidi důležité, d jak se k tomu daná cestovní kancelář, kancelá které svěřili zprostředkování ředkování své dovolené, postaví. Vstřícné Vst a čestné jednání by mělo m být základem. Graf č. 20:: Myslíte si, že se změnilo zm chování CK či CA vůči zákazníkům?

24% Ano 76%

Ne


41

Otázka č. 17: V jakém smyslu? Tato otázka sloužila jako doplňková k předchozí otázce, odpovídali na ni tedy pouze ti, kteří si myslí, že se chování cestovních kanceláří a agentur změnilo. Otázka byla otevřená, tudíž lidé zde mohli plně vyjádřit své názory. Převládají názory typu, že cestovní kanceláře a agentury změnily své chování ve vstřícnosti vůči zákazníkům. Kladou větší důraz na spokojenost klienta, aby si klienta udržely i pro další cestování. Další změny pociťují například v různých slevách a výhodných balíčcích. V neposlední řadě pociťují, že se cestovní kanceláře a agentury chovají k potencionálním zákazníkům mnohem slušněji. Vzhledem k velké konkurenci se snaží o klienty bojovat a snaží se je udržet na delší dobu prostřednictvím různých věrnostních bodů. Otázka č. 18: Chystáte se letos někam na dovolenou? Tato otázka měla zjišťovat, zda i v tomto roce lidé vycestují na dovolenou, ať už v rámci České republiky či do zahraničních destinací. Dle odpovědí se v tomto roce chystá na dovolenou 78 % dotazovaných a pouhých 22 % dotazovaných na dovolenou nepojede. Zde můžeme vidět, že jak už bylo řečeno, lidé stále cestují a více jak tři čtvrtiny dotazovaných se o dovolenou neochudí ani tento rok. Co se týče negativních odpovědí, převažují od respondentů mladších 25 let a rodin s malými dětmi. U těchto dvou skupin si můžeme absenci dovolené vysvětlit následujícími důvody: lidé mladší 25 let buď ještě studují, nebo právě dostudovali, tzn. že si hledají zaměstnání nebo právě začali pracovat a cestování prozatím odkládají. Stejně tak rodiny s malými dětmi, která případnou dovolenou odloží na později. Ovšem jsou i výjimky. V každém případě se jedná o pozitivní signál, že více jak tři čtvrtiny dotazovaných se letos chystají vycestovat.

42

Graf č. 21:: Chystáte se letos někam n na dovolenou?

22% Ano 78%

Ne


Otázka č.. 19: Bude nějaká změna zm na oproti minulé dovolené? (Pokud ano, definujte tuto změnu) Úkolem této otázky bylo zjistit, zda těch ch 78 %, kterých se letos chystá na dovolenou, dovolenou plánuje nějakou změnu ěnu oproti předešlým p edešlým dovoleným tedy, zdali například např utratí více či méně atd. Celkem 37% dotazovaných plánují změnu zm v letošní dovolené a u zbylých 63% žádná změna nebude. ětšině týkala změny destinace. Například v některých ěkterých případech p si Změna se ve valné většině nemohou dotazovaní dovolit dovolenou v zahraničí, tak budou dovolenou olenou trávit v České republice. Většina tšina však odpověděla, odpov že vycestuje do zahraničí, čí, avšak změní zm destinaci a budou se snažit šetřit řit především na kvalitě kvalit ubytování či dopravy.

43

Graf č. 22: Bude nějaká ějaká změ změna oproti minulé dovolené?

37%

63%

Ano Ne


Otázka č. 20: Jak ak nakupujete zájezdy, zájezdy případně jednotlivé služby? (letenky, ubytování, apod.) Tato otázka zjišťovala,, zda respondenti vůbec v bec využívají služeb cestovních kanceláří kancelá a cestovních agentur nebo cestují spíše svépomocí, že si kupují jednotlivé služby jako ubytování, dopravu, stravování apod. zvlášť. zvláš Většina tšina dotazovaných (62%) nakupuje zájezdy v cestovních kancelářích kancelář a cestovních agenturách. Zbylých 38% nakupuje jednotlivé služby mimo cestovní kanceláře kancelá a agentury, tedy svépomocí. Do druhé skupiny lidí patříí zejména lidé mladší 35 let, kteří se orientují ují velice dobře na internetu. Ovládají světové sv tové jazyky a díky tomu si mohou dovolit si sami zajistit dovolenou. Naopak na služby cestovních kanceláří kancelá a agentur spoléhá starší generace, která si ráda zakoupí zájezdy jako celek. Nebo i rodiny s dětmi, které mohou využívat výhodných nabídek či slev na dítě.

44

Graf č. 23:: Jak nakupujete zájezdy, případně p jednotlivé služby?

38% 62% V CK/CA Mimo CK/CA


Otázka č.. 21: Jaké CK/CA upřednostňujete? up Poslední otázka měla ěla spíše orientační orienta charakter. Tato otázka měěla zjistit, zda lidé upřednostňují ují menší cestovní kanceláře kancelá a cestovní agentury, které působí p pouze v daném regionu čči větší ětší cestovní kanceláře kancelá e nebo agentury, které mají celorepublikovou působnost. sobnost. Tudíž se tato otázka vztahovala spíše pro ty respondenty, kteří v předchozí otázce odpověděli, ěli, že nakupují zájezdy v cestovních kancelářích ř či agenturách. agenturách Tato otázka je velice subjektivní. V posledních letech zkrachovaly některé n menší cestovní kanceláře ře a agentury. Z toho nejspíše plyne preference velkých a známých znám cestovních kanceláří ří a agentur. Lidé mají větší v pocit jistoty a jistěě také větší v výběr. Na druhou stranu existují samozřejmě samoz i lidé, kteří dají přednost řednost menším, rodinným cestovním kancelářím řím a agenturám, které dobře dob znají už několik ěkolik let a také individuální individu přístup je pro něě rozhodující.

45

Graf č. 24:: Jaké CK/CA upřednostňujete? upř

28% Větší a na trhu známé CK/CA 72%

Menší CK/CA z okolí


2.3 Shrnutí a porovnání výsledků výsledk obou dotazníků Pro účely ely dotazníku byly zvoleny dvě dv zcela odlišné cestovní kanceláře kancelá a agentury v Jihlavě. Cílem tohoto výběru výb ru bylo porovnat, jak ekonomická situace ovlivnila malou cestovní kancelářř a agenturu, agenturu která má spíše regionální působnost ůsobnost a naopak velkou cestovní kancelářř a agenturu, která působí p po celé České eské republice. I jejich zaměření zam zájezdů je poměrně odlišné. dlišné. Ukázalo se, že oba subjekty mají na tuto skutečnost skute rozdílný názor. Důležitým ůležitým faktorem, jak se ukázalo, je zaměření zaměření cestovních kanceláří. kancelá Samozřejmostí je i v jaké situaci se nacházely před p ed krizí, tedy před př rokem 2009. Kompas tour se i během ěhem krize mohla spolehnout na svou věrnou ěrnou klientelu, a také její zaměření na dostupnější ější formy zájezdů. zájezd Jelikož je z velké části agenturou, její zisky samozřejmě záleží na počtu poč prodaných zájezdů,, ale mají jistotu provize a nemusejí se obávat nenaplněných ěných kapacit letadel, le hotelů atd. Oproti tomu Exim tours, dá se říci, nesla větší riziko, alespoňň co se týče tý nesprávného odhadu v počtu tu zakoupených zájezdů. zájezd . Na druhou stranu se jedná o velkou cestovní kancelář, která případné řípadné ztráty ustojí lépe, než malá cestovní kancelář kancelář, pro kterou téměř jakýkoliv pokles v prodeji zájezdů zájezd znamená nepříjemné ohrožení. Ani jedna cestovní kancelář kancelá a agentura si nemyslí, že by je ekonomická situace po roce 2009 nějak výrazněě ovlivnila. Cestovní kancelářee a agentury v Jihlavě nepociťují výrazné razné poklesy klientů, tržeb či prodaných zájezdů, ba naopak v některých ně případech mají tyto tři pilíře řee spíše stoupající tendenci. Své náklady cestovní kanceláře kancelá a agentury

46

v Jihlavě nebyly nuceni nijak závažně omezit. Jediné, co byly nuceni změnit, byly destinace, které nabízely. Závěry obou cestovních kanceláří a agentur se tak příliš neshodují s některými zprávami z médií, s všeobecným míněním, ale ani s některými odbornými analýzami cestovního ruchu ať už v České republice nebo ve světě. Je nutné zdůraznit, že průzkum byl veden pouze na dvou cestovních kancelářích a agenturách v jednom městě. Bylo tak dosaženo konkrétních a podrobných výsledků, ale je zřejmé, že závěry se tak nemusí shodovat, pokud by průzkum byl proveden v celorepublikovém měřítku. Jak z obou druhů dotazníkového výzkumu vyplývá, cestovní kanceláře či agentury nepodnikly žádné výrazné kroky ke zmírnění dopadů ekonomické situace, jelikož dle dotazovaných cestovních kanceláří a agentur se nějaké výrazné změny ani neprojevily. Byly podniknuty pouze nepatrné kroky jako rozšíření nabídky o určitě destinace či například zprostředkování jednotlivých služeb jako prodej letenek apod. Jako doplňující byl proveden výzkum názorů spotřebitelů. Byli dotazováni na stejné téma, tedy zdali se cítí být ovlivněni ekonomickou krizí, zejména co se týče cestování. Dále byl zkoumán jejich pohled na chování cestovních kanceláří a agentur během krize, na hodnocení případných změn, pokud tedy nějaké zaznamenali. Lidé sice nemají peněz nazbyt, avšak většina dotazovaných považuje cestování za důležité a tak cestují i nadále. Aby snížili náklady na dovolenou, změnili alespoň destinaci pobytu, dále se pak uskromnili na druhu dopravy či kvalitě ubytování a v neposlední řadě zkrátili své pobyty. Z výzkumu pro spotřebitele vyplývá, že ani je nijak závratně ekonomická situace nepostihla. Samozřejmě je zde i významná část obyvatel, kteří byli ekonomickou krizí ovlivněni do té míry, že byli nuceni od cestování upustit. Ale opět se jednalo o výzkum na menším vzorku, dotazovaní pocházeli zejména z Jihlavy a okolí, nejméně ale jedna třetina dotazovaných pocházela i z jiných míst České republiky. Na základě rozhovoru s cestovními kancelářemi či agenturami lze říci, že v cestovních kancelářích či agenturách nakupují především starší lidé či rodiny s dětmi. Tito lidé mají rádi určitou jistotu, že za sebou mají danou cestovní kancelář nebo agenturu, která je pojištěná proti úpadku a nemělo by se nic špatného stát. Naopak mladší generace

47

cestuje převážně svépomocí. Je v tom určitý kus dobrodružství, které mladé lidi určitě láká. Vliv ekonomické krize můžeme rozdělit na dva druhy, na „hmotný“, tedy ty případy, kdy lidé byli opravdu finančně postiženi a na „nehmotný“, kdy se lidé cítí poškozeni z psychického hlediska. Špatná ekonomická situace ať už v cestovním ruchu či jinde byla do jisté míry ovlivněna i díky médiím. Média jsou dnes velmi silným faktorem, který ovlivňuje lidstvo. A díky tomu, tak druhá skupina lidí, která nebyla postižena přímo hmotně, se i tak snažila omezit své výdaje a to v mnoha případech právě na cestování, jelikož se nejedná o fyzické potřeby, tedy potřeby nezbytně nutné k životu. Výsledky obou druhů dotazníků ukazují, že dopady ekonomické situace na subjekty cestovního ruchu, konkrétně na cestovní kanceláře a agentury v Jihlavě, nebyly nijak závratné. Jak vyplývá z výzkumu, který provedla ACČKA celkový počet dovolených v České republice klesl o 4% (zdroj Český statistický úřad), ovšem podíl zájezdů, které organizovaly cestovní kanceláře, vzrostl na 52% (zdroj Český statistický úřad). Je to dáno především tím, že na dovolených, ať v rámci České republiky či zahraničí šetřili především individuální turisté, tedy spotřebitelé cestovního ruchu, kteří nevyužívají služeb cestovních kanceláří či agentur. Cestovní kanceláře si polepšily i co se týče tržeb, to ovšem může být zapříčiněno i díky oslabené koruně díky které zájezdy zdražily.[3]

48

Závěr Bakalářská práce přibližuje takové termíny jako faktory ovlivňující cestovní ruch, ekonomická krize, vliv ekonomické krize na cestovní ruch ve světě a v České republice. V neposlední řadě pak nastiňuje současnou situaci v cestovním ruchu, jak ve světě, tak i v České republice. Jakým způsobem ekonomická situace ovlivnila v minulých letech cestovní ruch. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit, jak a zdali vůbec ekonomická situace po roce 2009 ovlivnila cestovní kanceláře a agentury v Jihlavě. Ekonomická situace nepochybně ovlivňovala a stále ovlivňuje cestovní ruch a s tím i cestovním kanceláře a cestovní agentury v Jihlavě. Ovšem míra vlivů současné ekonomické situace na cestovní kanceláře a agentury v Jihlavě není tak negativní, jak tomu je v jiných koutech republiky. Ekonomická situace donutila cestovní kanceláře a agentury se přeorientovat či zařadit do nabídky nové destinace, které uspokojily poptávku spotřebitelů cestovního ruchu. Co by však jistě spotřebitelé uvítali je, aby cestovní kanceláře a agentury změnily své chování vůči zákazníkům k lepšímu. Aby se k nim chovali vstřícněji. V průběhu, ale zejména v závěru při zpracovávání a porovnávání výsledků, se mi potvrdila má domněnka, kterou jsem vyjádřil v úvodu práce a to, že cestovní kanceláře a agentury v Jihlavě nebyly ekonomickou krizi nijak výrazně ovlivněny, což je určitě pozitivním signálem. Práce zhodnotila názory vyjádřené v doložených dotaznících. Informace z nich byly přínosem pro další práci. Bakalářská práce měla především informační přínos pro mě a doufám, že bude praktickým přínosem pro cestovní kanceláře a cestovní agentury, zejména díky vyjádřeným názorům dotazovaných lidí z Jihlavy a okolí.

49

Seznam použitých zdrojů [1] Bude Island vzorem pro Řecko?. Investičníweb.cz - zpravodajský portál pro investory [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2012/3/5/bude-island-vzorem-pro-recko/ [2] Cestovní kanceláře a agentury mají za sebou úspěšný rok. Mag Consulting [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=1306 [3] Češi loni omezili dovolené, hlavně individuální turisté. Novinky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/332115-cesi-loniomezili-dovolene-hlavne-individualni-turiste.html [4] Finanční krize - jak to začalo. Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krize-jak-to-zacalo/ [5] Freddie Mac a Fannie Mae noční můrou obchodníků. Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/180097-freddie-mac-afannie-mae-nocni-murou-obchodniku/ [6] HAMARNEHOVÁ, Iveta. Vliv globální krize na cestovní ruch [online]. České Budějovice: INPROFORUM, 2011, 144 – 145 s. [cit. 2014-03-16]. ISBN 978-80-7394315-8. [7] Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. díl). Euroekonom.cz ekonomika, vzdělání, podnikání [online]. 2008 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?%20type=jz-usa-hypoteky [8] Krize cestovního ruchu je podle CzechTourismu zažehnána. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/123793-krize-cestovniho-ruchu-je-podleczechtourismu-zazehnana/ [9] KRUGMAN, Paul R. Návrat ekonomické krize. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7021-984-3 [10] LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - Základy a právní úprava. Vyd. 1. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. 50

[11] Mezinárodní cestovní ruch podle očekávání překonal 1 miliardu mezinárodních příjezdů. Mag Consulting [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=1277 [12] Nad cestovním ruchem zataženo. CFOWorld.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/ostatni/nad-cestovnim-ruchem-zatazeno-44 [13] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : soubor studijních materiálů. Vyd. 3. Ostrava : Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. [14] Trendy globálního cestovního ruchu (2013/2014). CzechTourism [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/statistiky/aktualniinformace/trendy-globalniho-cestovniho-ruchu-2013-a-2014/ [15] Vývoj počtu cestovních kanceláří v České republice v letech 2002-2010. Mag Consulting [online]. 2011 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.magconsulting.cz/article.aspx?ArticleID=878 [16] Vznik hospodářské krize: Reálný propad ekonomiky, nebo jen mediální bublina?. Veľká Epocha [online]. 2009 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.velkaepocha.sk/2009082610819/Vznik-hospodarske-krize-Realny-propadekonomiky-nebo-jen-medialni-bublina.html

51

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník – Vliv ekonomické situace na spotřebitele cestovního ruchu 1. Počet výdělečných členů v domácnosti? -1 -2 - 3 a více

2. Celkový počet lidí v domácnosti? -1 -2 -3 -4 - 5 a více

3. Je pro vás cestování důležité? - Ano - Ne

4. Ovlivnila vás ekonomická situace ve výběru dovolené? - Ano - Ne

Pokud jste v předchozí otázce odpověděli "ano" odpovězte prosím na následující otázku, pokud jste odpověděli "ne" pokračujte prosím otázkou č. 6.

5. Jak vás ovlivnila?

6. Kolikrát ročně jezdíte obvykle na dovolenou? - Méně než 1x za rok - 1x - 2x - 3x a více

52

7. Změnil se počet vašich dovolených za rok v průběhu krize? (od roku 2009) - Ano - Ne

8. Do jakých destinací nejčastěji cestujete?

9. Na jak dlouho v průměru cestujete? - Do 7 nocí - 8 - 14 nocí - 15 nocí a více

10. Kolik v průměru utratíte za dovolenou? (cena na osobu a včetně všech nákladů) - Do 10 000 Kč - 11 000 - 20 000 Kč - 21 000 - 30 000 Kč - 31 000 Kč a více

11. Jakou formu stravování volíte? - Bez stravy (strava vlastní) - Snídaně - Polopenze - Plná penze - All inclusive

12. Vyhledáváte cíleně výhodnější nabídky? (first minute, last minute, apod.) - Ano - Ne


13. Od kdy tyto výhodnější nabídky vyhledáváte? - Dlouhodobě (před rokem 2009) - Krátkodobě (po roce 2009) 53

14. Zaznamenali jste změnu v nabídce produktů během krize? - Ano - Ne


15. Čeho se tato změna týkala?

16. Myslíte si, že se změnilo chování CK či CA vůči zákazníkům? - Ano - Ne


17. V jakém smyslu?

18. Chystáte se letos někam na dovolenou? - Ano - Ne


19. Bude nějaká změna oproti minulé dovolené? (Pokud ano, prosím definujte tuto změnu)

20. Jak nakupujete zájezdy, případně jednotlivé služby (letenky, ubytování, apod.)? - V CK/CA - Mimo CK/CA

54

21. Jaké CK/CA upřednostňujete? - Větší a na trhu známé CK/CA - Menší CK/CA z okolí Příloha č. 2: Dotazník – Vliv současné ekonomické situace na CK a CA 1. Ovlivnila vás ekonomická situace? (Pokud jste odpověděli ne, můžete pokračovat otázkou č. 8) -

Ano

-

Ne, vůbec

2. Byli jste nuceni změnit skladbu zájezdu? (Délka, cena, doprava, ubytování) -

Ano - Jak? (Délka, cena, doprava, ubytování, jiné)

-

Ne

3. Byli jste nuceni omezit počet zaměstnanců nebo jinak snížit náklady? -

Ano – Jakým způsobem?

-

Ne

4. Pocítili jste odliv zákazníků v průběhu ekonomické krize? -

Ano – co si myslíte, že je hlavní příčinou?

-

Ne

5. Byli jste nuceni přehodnotit své služby? (Např. zaměření na zprostředkování letenek, případně jiné doplňkové služby či zařazení nových destinací do nabídky) -

Ano – Upřesněte prosím

-

Ne

6. Podnikli jste nějaké kroky ke zmírnění dopadů ekonomické krize? (Pokud ne, pokračujte otázkou č. 8) -

Ano – Jaké?

-

Ne – Proč ne?

55

7. Byly tyto kroky účinné? -

Ano

-

Ne

8. Které destinace jsou podle vás nejčastěji prodávanými?

9. Nějaká změna v požadavcích zákazníků oproti době před rokem 2009?

10. Jaká je obvyklá délka nejčastěji prodávaných zájezdů? -

Do 7 nocí

-

8 – 14 nocí

-

15 a více nocí

11. V jaké cenové relaci se pohybují nejčastěji prodávané zájezdy (celková cena na osobu)? -

Do 10 000 Kč

-

11 000 – 20 000 Kč

-

21 000 – 30 000 Kč

-

31 000 Kč a více

12. Jakou formu stravování nejčastěji prodáváte? -

Bez stravy (strava vlastní)

-

Snídaně

-

Polopenze

-

Plná penze

-

All inclusive

56

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Cestovní ruch

Recommend Documents