VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA CESTOVNÍ RUCH
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením ve Středočeském kraji a v Praze Bakalářská práce
Autor: Sylva Kotoučková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava, 2014
Abstrakt KOTOUČKOVÁ, Sylva: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením ve Středočeském kraji a v Praze. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava, 2014. 84 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Práce se zabývá charakteristikou, znaky, vývojem a přínosy podpory sociálního cestovního ruchu. Poukazuje na specifické potřeby a překážky účastníků sociálního cestovního ruchu. Praktickou část tvoří analýza přístupnosti jednotlivých objektů ve vybraných krajích. Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením ve Středočeském kraji a Praze je provedeno prostřednictvím sekundárního výzkumu a subjektivního hodnocení.
Klíčová slova Bezbariérovost. Potenciál cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch. Zdravotně postižení návštěvníci cestovního ruchu.
Abstract KOTOUČKOVÁ, Sylva: Evaluation of tourism potential for visitors with disabilities in Prague and the Central Bohemia Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 84 pages. The aim of the thesis is analyse and assess the potential of tourism for disabled travellers in Prague and the Central Bohemia Region. The thesis contains characteristic features and development of social tourism, benefits from the supproting social tourism. The thesis warn about specific needs and barriers of disabeld travellers. The practical part consists from information about barrier – free objects. Potential of toursim assesment for disabled travellers in Central Bohemia Region and in Prague is performed by secondary research and subjective evaluation.
Key words Barrier – free. Potential of tourism. Social tourism. Disabled travellers.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení, cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................................ 6 SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK ........................................................................................................ 7 ÚVOD .......................................................................................................................................................... 8 1.
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .................................................................. 9 1. 1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ............................................................................... 10 1. 1. 1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................ 11 1. 1. 2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice........ 15 1. 1. 3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu............................................................... 17 1. 1. 4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ............................... 22 1. 2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ........................................................... 25 1. 2. 1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ................................ 26 1. 2. 2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ....................................... 28 1. 2. 3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě.............................................................................................................................................. 28
2. Analýza potenciálu Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob 32 2.1 Cíl a metodika zkoumání ................................................................................................................. 32 2. 2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob .......................... 35 2.2.1 Přírodní atraktivity ................................................................................................................... 35 2.2.2 Kulturně – historické atraktivity .............................................................................................. 42 2.2.3 Kulturně – společenská zařízení ............................................................................................... 52 2. 3 Realizační předpoklady .................................................................................................................. 60 2.3.1 Ubytovací zařízení ................................................................................................................... 60 2.3.2 Pohostinská zařízení ................................................................................................................. 61 2.3.3 Sportovně – rekreační zařízení ................................................................................................. 62 2.3.4 Bezbariérová přeprava ............................................................................................................. 65 2.3.5 Cestovní kanceláře a agentury .................................................................................................. 67 2. 4 Selektivní předpoklady ................................................................................................................... 68 2.4.1 Organizace osob se zdravotním postižením ............................................................................. 68 2.4.2 Webové informační portály ...................................................................................................... 69 2. 5 Zhodnocení potenciálu Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................................................................................................................... 71 ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽIITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................................... 75 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................... 80
SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK Tabulka 1 - Počty zdravotně postižených osob ve státech Evropy (v %) ................................... 10 Tabulka 2 - Počet parkovacích míst pro zdravotně postižené podle celkové kapacity parkoviště ..................................................................................................................................................... 12 Tabulka 3 - Typ zdravotního postižení podle věku ..................................................................... 16 Tabulka 4 - Příčina zdravotního postižení podle pohlaví a typu postižení ................................. 17 Tabulka 5 - Sluchové ztráty ........................................................................................................ 21 Tabulka 6 – Mentální postižení ................................................................................................... 22 Tabulka 7 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ...... 33 Tabulka 8 - Hodnotící kritéria pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby na území Středočeského kraje a Prahy ............................................................. 33 Tabulka 9 - Bezbariérové turistické trasy v Praze....................................................................... 36 Tabulka 10 - Bezbariérové cyklotrasy v Praze............................................................................ 37 Tabulka 11 – Bezbariérové turistické a cyklistické trasy ve Středočeském kraji ....................... 38 Tabulka 12 - Pokračování tabulky 11 ......................................................................................... 39 Tabulka 13 - Chráněné krajinné oblasti ve Středočeském kraji a Praze ..................................... 40 Tabulka 14 - Parky ve Středočeském kraji a Praze ..................................................................... 41 Tabulka 15 - Bezbariérové kulturně - historické trasy ................................................................ 44 Tabulka 16 - Pokračování tabulky 15 ......................................................................................... 45 Tabulka 17 - Ostatní kulturně - historické atraktivity v Praze .................................................... 47 Tabulka 18 - Pokračování tabulky 17 ......................................................................................... 48 Tabulka 19 - Bezbariérové hrady ve Středočeském kraji ........................................................... 49 Tabulka 20 - Bezbariérové zámky ve Středočeském kraji .......................................................... 50 Tabulka 21 - Ostatní kulturně - historické atraktivity Středočeského kraje ................................ 51 Tabulka 22 - Bezbariérové galerie v Praze ................................................................................. 52 Tabulka 23 - Bezbariérová muzea v Praze .................................................................................. 54 Tabulka 24 - Bezbariérová divadla v Praze ................................................................................ 55 Tabulka 25 - Pokračování tabulky 24 ......................................................................................... 56 Tabulka 26 - Bezbariérová kina v Praze ..................................................................................... 57 Tabulka 27 - Bezbariérová muzea ve Středočeském kraji .......................................................... 58 Tabulka 28 - Bezbariérová kina a divadla ve Středočeském kraji .............................................. 59 Tabulka 29 - Počet bezbariérových ubytovacích zařízení ........................................................... 61 Tabulka 30 - Bezbariérová pohostinská zařízení ve Středočeském kraji a Praze ....................... 62 Tabulka 31 - Bezbariérová sportovně - rekreační střediska ve Středočeském kraji.................... 63 Tabulka 32 - Bezbariérová sportovně - rekreační střediska v Praze ........................................... 64 Tabulka 33 - Informační webové portály pro zdravotně postižené osoby .................................. 70 Tabulka 34 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby 72 Tabulka 35 - Zhodnocení potenciálu Prahy ................................................................................ 73 Tabulka 36 - Zhodnocení potenciálu Středočeského kraje ......................................................... 73
Obrázek 1 - Přehled bezbariérových stanic metra ....................................................................... 66
ÚVOD Cestovní ruch patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím, které má vliv na světové hospodářství a přispívá nejen k vyššímu HDP, ale také k tvorbě pracovních příležitostí. Cestování se stává neodmyslitelnou součástí našeho života. Cestovní ruch ovlivňují ekonomické změny v životním stylu, na které je třeba se zaměřit. Je důležité přizpůsobovat nabídku trendům na trhu cestovního ruchu. Se změnou společnosti se mění i postoje a vztahy obyvatelstva ke zdravotně postiženým občanům. Snahou je respektovat a vidět zdravotně postižené osoby jako rovnocenné a začlenit je do činností běžného života lidí. Právě lidé se zdravotním postižením se stávají velkou skupinou potenciálních zákazníků. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2008 žije v České republice asi 1 015 548 osob se zdravotním postižením, což je 9, 87 % celkové populace. Cestování je pro ně zatím poměrně obtížné. Největší překážkou bývá doprava, a to jak letecká, tak i autobusová, problematické je sehnat vhodné ubytování s vyhovujícím vybavením. Přes velký počet zdravotně postižených osob se primárně na cestování bez bariér specializuje jediná cestovní agentura v České republice, kterou je Bezbatour. Pro většinu cestovních kanceláří je to spíše okrajová cílová skupina, na kterou se zaměřuje například Cestovní kancelář Atis, která vypracovala projekt Dovolená s vozíkem – bezbariérové pobyty pro každého. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob, tedy jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování, možnosti využití volného času v kraji a získávání informací o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby. Pro analýzu jsem zvolila Prahu a její sousední kraj,
neboť
je našim
hlavním
a zároveň
nejnavštěvovanějším městem. V Praze se zdržuje také množství zahraničních turistů.
8
1. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Počátky přístupného cestovního ruchu se vztahují k roku 1989 ve Velké Británii. Koncept byl přijat s cílem „vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem.“ [2] Přístupný cestovní ruch je v posledních letech jednou z hlavních priorit United Nations World Tourism Organisation (Světové organizace cestovního ruchu) a také Evropské unie. Cestovní ruch pro všechny má zásadní vliv na rozvoj destinace, na organizace a subjekty cestovního ruchu působící v této destinaci. „Evropská unie, resp. její EHSV (Evropský hospodářský a sociální výbor) stanovily doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu pro všechny.“ Instituce cestovního ruchu by měly pracovat na odstraňování bariér v infrastruktuře, ubytovacích zařízeních a poskytování kvalitních informací. Důležité je vzbudit zájem a zejména pomoci při odstraňování překážek při cestování u potenciálních klientů. Dále pak podporovat subjekty v inovaci produktů a služeb, ve vytváření nových pracovních míst a ve finančním přispívání do infrastruktury. „Národní, regionální a místní instituce a správní orgány by měly zřizovat programy cestovního ruchu pro všechny z důvodů jejich sociálních i ekonomických přínosů. Dodatečné výnosy z daní a odvodů, úspory dávek v nezaměstnanosti by měly být motivací pro poskytování dotací ekonomicky, sociálně nebo fyzicky znevýhodněným skupinám, protože se vynaložené náklady s úrokem vrátí.“ V neposlední řadě se pak nadále věnovat reklamě, partnerství, pořádání seminářů a přednášek týkajících se přístupného cestovního ruchu, kde by hlavním předmětem měla být výměna informací a vlastních zkušeností. [2] Na světě žije asi 700 milionů osob se zdravotním postižením. Nejvíce zdravotně postižených osob žije v Palestině a v Izraeli. V Evropě se počet zdravotně postižených osob čítá na 80 milionů, což je asi 15% celkové populace. V každé zemi zdravotně postižení tvoří 15 – 20 % celkové populace. Zdravotně postižení se potýkají s vysokou nezaměstnaností, až 80 % (2010) zdravotně postižených občanů Evropy nemá práci, proto se velká část této populace potýká s chudobou. „Přes osmdesát procent osob se zdravotním postižením žije v rozvojových zemích. Podle odhadů Světové banky, 20 % všech nejchudších na světě tvoří lidé s nějakým handicapem. Chudoba se nevyhýbá ani těm dvaceti procentům žijících v takzvaných rozvinutých, „bohatých“ zemích.“ [12] 9
Tabulka 1 - Počty zdravotně postižených osob ve státech Evropy (v %) B
DK
D
EL
E
F
IRL
I
L
NL
A
PT
FIN
S
UK
Muži
18.9
18.8
12.2
9.9
9.4
24.3
11.6
7.0
13.7
24.5
14.0
18.5
30.7
18.2
26.7
Ženy
17.9
21.1
10.3
10.6
8.0
24.8
10.5
6.3
9.6
26.4
11.6
21.6
33.6
21.7
27.8
Celkem
18.4
19.9
11.2
10.3
8.7
24.6
11.0
6.6
11.7
25.4
12.8
20.1
32.2
19.9
27.2
Vysvětlivky: B – Belgie, DK – Dánsko, D – Německo, EL – Řecko, E – Španělsko, F – Francie, IRL – Irsko, I – Itálie, L – Lucembursko, NL – Nizozemí, A – Rakousko, PT – Portugal, FI – Finsko, S Švédsko, UK – Velká Británie
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, podle Eurostat [14]
Největší poměr zdravotně postižených osob je ve Finsku a Velké Británii. Naopak nejmenší procento zdravotně postižených osob žije v Itálii a Španělsku.
1. 1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Cestování osob se zdravotním postižením je jedním z hlavních cílů sociálního cestovního ruchu. Obecně je sociální cestovní ruch definován jako cestovní ruch dostupný pro všechny. Umožňuje cestování co největšímu počtu lidí, kteří jsou určitým způsobem znevýhodněni. Zároveň zajišťuje možnost obohacení jejich znalostí, podporuje jejich začlenění do společnosti a rozvoj jejich osobnosti. Cílovými skupinami sociálního cestovního ruchu jsou kromě osob se zdravotním postižením také rodiny s dětmi a rodiny s nízkými příjmy, dále mládež a senioři. Do skupiny zákazníků přístupného cestovního ruchu patří také těhotné ženy, osoby malého či nadměrného vzrůstu, osoby s poruchami komunikace, osoby s objemnými zavazadly, osoby s akutním nebo chronickým onemocněním (např. cestovní nevolnost) a osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb. [3] Podle OITS vychází sociální cestovní ruch z obecného práva na cestování, kdy má každý občan právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití a to bez ohledu na sociální postavení a finanční situaci. Dále pak z „příspěvku sociálního cestovního ruchu k sociálnímu začlenění, budování udržitelných struktur cestovního ruchu, příspěvku k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji, přínosu sociálního cestovního ruchu k celosvětovému rozvoji.“ [2] Podle Páskové a Zelenky je sociální cestovní ruch druh cestovního ruchu, který je typologizovaný dle způsobu hrazení nákladů. Říkají, že jsou tyto náklady buď celé, 10
nebo pouze z části hrazené institucí, nikoli cestujícím samým. Příkladem jsou lázeňské a léčebné pobyty či incentivní cestovní ruch. [7] Page a Connel chápou sociální cestovní ruch jako pobyt, kterého se účastní lidé, kteří by normálně tuto příležitost neměli a to buď z ekonomických důvodů nebo z důvodů neschopnosti či nedostupnosti. Podobně jej pak popisuje Haulot a Hunziger. [8] Naopak Minnaert, Maitland a Miller vnímají sociální cestovní ruch z morálního hlediska a definují jej jako cestovní ruch se zvýšenou morální hodnotou, který se zaměřuje buďto na užitek hostujícího subjektu nebo návštěvníka při turistické směně. K definici se přiklání také Schapmansová. [9]
1. 1. 1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestování zdravotně postižených vyžaduje detailnější a propracovanější přípravu. Základem je dostatek kvalitních a pravdivých informací o destinaci či ubytovacím zařízením, které se často stávají klíčovým problémem. Uvedené informace o přístupnosti do objektů bývají často zkreslené. Při příjezdu pak zdravotně postiženému nastávají velké komplikace, neboť je pro něj velmi obtížné sehnat náhradní alternativu. Objekty, jež jsou zdravotně postiženým osobám přístupné a poskytují kvalitní služby a odbornou pomoc, získávají oproti ostatním konkurenční výhodu. Zdravotně postižení mají při svých cestách specifické požadavky a musí překonat množství bariér. a) Požadavky zdravotně postižených osob při cestování. Zdravotně postižené osoby mají specifické potřeby, které jsou nezbytné k jejich vycestování. Potřeby zákazníka dělíme do dvou skupin. Mezi potřeby, které jsou „spojeny s činností v cílové destinace a motivem cestování patří poznávání, odpočinek, změna prostředí, vzdělávání, kultura, sport, léčba, společenský kontakt aj.“ Dále jsou to potřeby, které mu „umožňují cestovat a plánované činnosti realizovat (doprava, ubytování, stravování, informační služby, atraktivity aj.).“ U cestujících s omezenou pohyblivostí je nezbytné přístupné prostředí. Přístupné prostředí je prostor, ve kterém je jednotlivec schopen pohybu, cítí se v něm bezpečně, příjemně a nepotřebuje pomoc jiné osoby. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. stanovuje obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové 11
užívání staveb. Co se týče podmínek ve veřejném prostranství, veškeré chodníky, nástupiště veřejné dopravy a přechody musí poskytovat „samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci.“ Jejich šířka musí být nejméně 1 500 mm. Nástupiště veřejné i železniční dopravy musí být zpřístupněno osobám s omezenou pohyblivostí. Nástup do dopravních prostředků nesmí přesahovat výšku 200 mm. Minimálně 20% veškerých veřejných telefonních automatů, automatů se samoobslužnými informacemi, pokladen, přepážek a podobných zařízení musí být dostupných pro osoby s omezenou pohyblivostí. Stavby pro reklamní a informační účely, zahrádky restaurací, prodejní pulty a konstrukce nesmí narušovat přirozený pohyb chodců a nesmí omezovat průchozí prostor. Na všech parkovacích plochách je stanoven minimální počet parkovacích míst (tabulka 2). [15] Tabulka 2 - Počet parkovacích míst pro zdravotně postižené podle celkové kapacity parkoviště Celkový počet parkovacích míst
Vyhrazená parkovací místa
2 až 20
1
21 až 40
2
41 až 60
3
61 až 80
4
81 až 100
5
101 až 150
6
151 až 200
7
201 až 300
8
301 až 400
9
401 až 500
10
501 a více
2%
Zdroj: MMR [15]
Dále jsou stanovena pravidla pro užívání budov. „Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm.“ „Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm.“ Povrch těchto ploch musí být upraven tak, aby byl rovný, pevný a opatřený proti skluzu. Minimální velikost plochy pro manipulaci s vozíkem musí být kruh o průměru 1 500 mm nebo obdélník o rozměrech 1200 až 1500 mm. Dveře musí být minimálně 800 mm široké. Pokud není stavba vybavena výtahem, musí být budova opatřena zdvihací plošinou, nájezdní rampou, pohyblivými schody či pohyblivým chodníkem. Prostor před výtahem musí mít nejméně 1500 x 1500 mm, plocha výtahu musí mít rozměry 1100 x 1400 mm, šířka vstupu musí dosahovat velikosti alespoň 900 mm. [15] 12
Pokud je v budově sociální zařízení, musí být alespoň jedna záchodová kabina přizpůsobena pro zdravotně postižené osoby, její šířka musí být minimálně 1800 mm a hloubka nejméně 2150 mm. b) Motivy cestování. Skupina osob se zdravotním postižením má stejné podněty k cestování jako lidé bez hendikepu. Jezdí za odpočinkem, zážitky, vzděláním nebo chtějí uniknout každodennímu stereotypu. Častým motivem je poznávání nových míst, lidí, přírodního a kulturního dědictví, mentality ostatních národů, jejich zvyků a tradicí. Jsou však brzděni množstvím omezení, které se odráží v jednotlivých specifických potřebách. Zdravotně postižené osoby nejčastěji podnikají své cesty do hlavních měst Evropské unie za účelem kulturního cestovního ruchu, dále se vydávají na okružní plavby lodí nebo na poznávací cesty. Za odpočinkem a rekrací odjíždí do přímořských letovisek. Další častou formou cestovního ruchu je zdravotní a lázeňský cestovní ruch s cílem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby. Oblíbený je i náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutních míst či nákupní cestovní ruch do sousedských zemí. [2], [4], [10] Podle Patkiewicze (2012) se novým trendem mezi zdravotně postiženými osobami stává sportovní cestoví ruch. „Jedná se o vodní sporty, turistiku, lyžování, jízdu na kole nebo sledge hokej.“ Zájem vzrostl i o extrémní sporty jako je horolezectví, potápění, parašutismus nebo paragliding. [Kotíková, 2013, str. 163] Kaganek (2010) stanovuje sedm základních cílů cestování zdravotně postižených osob. Prvním cílem je cíl léčivý, jehož účelem je především rehabilitace pohybového ústrojí. Biologický cíl se soustředí především na fakt, že aktivní turistika může zpomalit následky biologického stárnutí. Vlastní cestování pak aktivizuje jedince intelektuálně. [10] Další cíl vytyčuje jako anatomicko-fyziologický. Říká, že turistika a cestování má pozitivní vliv na základní funkce organismu. Velmi zásadním cílem je hygienicko – zdravotní cíl. Cestovní ruch má příznivý vliv na zdravotní stav, tělesně postižený se otužuje, buduje si kondici a podporuje své zdraví. Výchovně-psychologický cíl vychází z přesvědčení, že sportovní cestovní ruch pozitivně působí na charakter zdravotně postižených osob, neboť kompenzují časté pocity méněcennosti a neplnohodnotnosti. Kolektivní aktivity navíc psychicky utužují a učí skupinovému životu. [10] Tělesně postižení jsou „závislí“ na častých rehabilitacích a neustále se opakujících cvičení, turistika a sport mají stejné účinky a mohou tak přispět k různorodosti cvičení a 13
k odstranění znechucení ze cvičení. Cestování navíc umožňuje také seznamování s novými lidmi a „uspokojování sociálních potřeb.“ [10] Toto shrnuje cíl hédonistický. V neposlední řadě je to pak cíl společenský, z jehož názvu vyplývá, že se jedinec plně zapojuje do společenského a kulturního života. c) Bariéry cestování. Zdravotně postiženým brání v cestování množství bariér, které musí překonat. Mihaela, Andrea a Viorel (2011) rozdělují bariéry na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní bariéry řadí ty, které musí člověk překonat „sám v sobě,“ než se vůbec účastní cestovního ruchu. Mezi vnější bariéry patří materiální a fyzické překážky, které jim brání v cestování nebo snižují jejich spokojenost. [Kotíková, 2013, str. 163] Jako vnitřní bariéry můžeme označit překážky individuální, tedy emoční a psychické. Lidé se musí vyrovnat se svým znevýhodněním a naučit se s ním žít. Další překážkou je bariéra sociální a finanční. Tito lidé by měli mít nárok na výběr z různých kategorií a úrovní a měly by jim být poskytnuty veškeré standardní služby bez doplácení za zpřístupnění. Personál by měl být vstřícný a schopný pomoci specifickým potřebám klienta. Největší překážkou jsou fyzické bariéry v okolním prostředí. Zdravotně postižené osoby mívají problémy v ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních zařízení, v historických objektech a v dopravních prostředcích. Podpora cestování zdravotně postižených osob nespočívá pouze ve finanční pomoci, ale také v zajišťování přístupnosti do objektů, s čímž souvisí také informace o dostupnosti. Informace o přístupnosti by měly být vždy spolehlivé a pravdivé. Zásadním problémem je, pokud ubytovací zařízení či jiná instituce cestovního ruchu uvede, že je bezbariérová, po příjezdu však osoba se zdravotním postižením zjistí, že se například nedostane do budovy, protože jsou zde schody nebo úzké dveře, nevejde se s vozíkem do výtahu či pokoje, nemluvě o častých problémech se sociálním zařízením. Je pro ně velmi obtížné zajistit si náhradní ubytování a dopravit se na jiné místo. Proto by měly být určeny jednotné podmínky pro posuzování a určování bezbariérovosti. Velké překážky jsou i na straně nabídky. Některé budovy nemohou být zpřístupněny, protože se například nachází v prostředí, které není dopravně dostupné či sídlí v historické budově, nebo stav budovy či prostředí přestavbu neumožňuje. Většinou jsou největší bariéry v nedostatečné informovanosti a nedostatku finančních prostředků či programů. [4] 14
1. 1. 2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Oblast sociálního cestovního ruchu se začala rozvíjet až ve 20. letech 19. století. Prvním impulsem bylo organizování dětských prázdninových táborů ve Francii a Španělsku. Další myšlenka cestovního ruchu pro všechny byla vyslovena v roce 1989 ve Velké Británii. Byl vytvořen projekt, jenž byl prezentován subjektům cestovního ruchu, za účelem vytvoření kvalitní nabídky pro klienty, kteří mají speciální potřeby. [1] „Každý šestý člověk v Evropské unii má nějaké zdravotní postižení, které může být lehkého nebo těžkého stupně. To je přibližně 80 milionů osob, které se často nemohou plně zapojit do společnosti a ekonomiky kvůli překážkám v prostředí a v postojích okolí. Míra chudoby je v jejich případě o 70 % vyšší než u průměru populace, což je částečně způsobeno omezeným přístupem k zaměstnání.“ [1] V posledních dvaceti letech došlo v oblasti zdravotního postižení k velkému posunu. Bylo vytvořeno několik mezinárodních dokumentů, které zahrnují práva a povinnosti zdravotně postižených osob a jejich snahou je poskytnout stejné příležitosti pro všechny. „Rok 1981 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem zdravotně postižených osob, který zároveň zahájil dekádu věnovanou osobám se zdravotním postižením (1983 – 1992).“ [11] O rok později přijalo OSN Světový akční program činnosti týkající se zdravotně postižených osob, který ustanovuje, že zdravotně postižení mají rovné právo účastnit se společenského života, tak jako lidé bez postižení. Bylo stanoveno, že mají být součástí všeobecného společenského systému, který je přístupný pro všechny a zahrnuje kulturní prostředí, dopravu, vzdělávací a pracovní příležitosti, kulturní a sociální život, v neposlední řadě pak sportovní a rekreační aktivity. [11] „Nejvýraznějším dokumentem, který byl přijat v orgánech Evropské unie, byl Evropský akční plán rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období let 2004 až 2010.“ Jeho hlavním cílem bylo intenzivněji začlenit osoby se zdravotním postižením do ekonomiky a do společnosti a zlepšit tak přístupnost. [11] „Na období 2010 až 2020 byla přijata Evropská Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, která si klade za cíl zlepšit jejich sociální začlenění, blahobyt a plné uplatňování jejich práv. Na základě této strategie musí mít osoby se zdravotním 15
postižením přístup ke zboží, službám a pomůckám pro osoby se zdravotním postižením. Rovněž musí mít zajištěn přístup k dopravě, zařízením, informačním a komunikačním technologiím tak jako osoby bez zdravotního postižení. Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením by tak měla přispět k překonání překážek v mobilitě.“ [11] Sociální cestovní ruch je v poslední době velmi diskutovatelným tématem. V České republice byl hlavním impulsem pro rozvoj sociálního cestovního ruchu rok 2003, který byl vyhlášen Evropským rokem občanů se zdravotním postižením. K jeho organizaci přispělo Evropské fórum zdravotně postižených (EDF) a cílem bylo zviditelnit tuto problematiku. Hlavními činiteli sociálního cestovního ruchu jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, agentura Czech Tourism a několik nevládních organizací. Podle údajů českého statistického úřadu je z výsledků šetření o zdravotně postižených osobách za rok 2007 zřejmé, že nejčastějším postižením u obyvatel České republiky je onemocnění vnitřních orgánů s převahou nemocí oběhové soustavy. Zhruba o dvacet tisíc méně je obyvatel s poruchou pohybového ústrojí, z toho více než 33 000 vozíčkářů. Velmi zarážející a překvapující jsou vysoká čísla u velmi mladých lidí (tabulka 3). Tabulka 3 - Typ zdravotního postižení podle věku Věková skupina 0 – 14 15 – 29 30 – 44 45 – 59 60 – 74 75 + Celkem
Zdravotní postižení Celkem tělesné
zrakové
sluchové
mentální
duševní
vnitřní
16 687
7 964
2 902
11 604
4 846
22 343
66 346
25 710
6 318
3 835
22 964
9 152
20 931
88 910
43 107
7 597
4 733
19 306
22 276
34 990
132 009
127 959
12 778
11 226
20 302
34 662
118 547
325 474
152 860
18 642
15 205
13 327
23 662
186 368
410 064
183 604
34 140
36 684
19 012
33 130
187 672
494 242
550 407
87 439
74 700
106 699
128 065
571 734
1 519 044
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, podle Český statistický úřad, 2008
K příčinám, které způsobují zdravotní postižení, patří vady vrozené, způsobené úrazem, nemoc, stářím a další (viz tabulka 4).
16
Tabulka 4 - Příčina zdravotního postižení podle pohlaví a typu postižení Vrozené
Způsobené úrazem
nemocí
stářím
Jiné
Pohlaví Muži
104 709
61 360
584 550
37 318
22 150
Ženy
91 799
40 463
682 903
95 694
15 208
celkem
196 508
101 823
1 267 453
133 012
37 358
tělesné
58 159
67 962
354 063
37 069
8 911
zrakové
17 912
7 700
47 081
7 711
2 226
sluchové
13 779
2 619
37 634
13 954
1 604
mentální
62 257
5 207
25 502
7 123
1 041
duševní
13 835
4 253
78 821
11 383
8 307
vnitřní
30 567
14 082
724 352
55 773
15 269
celkem
196 509
101 823
1 267 453
133 013
37 358
Typ postižení
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, podle Český statistický úřad, 2008
Z tabulky vyplývá, že tělesné, zrakové, sluchové, duševní a vnitřní postižení je nejčastěji způsobené nemocí, mentální postižení je převážně vrozené. Vrozené postižení a postižení způsobené úrazem převažuje u mužů, postižení způsobené nemocí a stářím u žen.
1. 1. 3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Podle Monatové (1995) je handicap „nevýhoda, znevýhodnění, překážka, která ztěžuje výrazně výkon nebo plnění nějakého úkolu významného pro jedince.“ Jedinec má omezené schopnosti, které jej znevýhodňují při vykonávání činností, snižují jejich kvalitu nebo ji dokonce znemožňují. Handicap omezuje člověka v jeho samostatnosti a vyžaduje zvýšenou individuální péči ostatních členů rodiny či přátel. [Monatová, 1995, str. 196] Světová zdravotnická organizace WHO rozlišuje v dokumentu Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění z roku 1980 právě tyto tři pojmy. Vadu popisuje jako „ztrátu nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce.“ „Jakékoliv omezení nebo ztráta (vyplývající z vady) schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za 17
normální,“ se označuje jako postižení. Znevýhodnění (handicap) vymezuje jako „nevýhodu, vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, která omezuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro tohoto jedince (s přihlédnutím k věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální.“ [5] Podle mezinárodní klasifikace (Šťastný 1996) rozdělujeme postižení na tělesné, mentální, senzorické a vnitřní. Mezi senzorické neboli smyslové patří postižení zrakové a sluchové. Vnitřní postižení chápeme jako civilizační choroby. Na první pohled nerozeznáme, že je člověk nemocný, postižení však může být velmi vážné. Mezi tato onemocnění patří alergie, celiakie, cystická fibróza, diabetes, epilepsie, lupénka, onemocnění mozku, cévní a srdeční nemoci, střevní záněty, onkologické nemoci, poruchy řeči, roztroušená skleróza, stomie, schizofrenie a Alzheimerova choroba. [21] Podle EMDAPA (European Master in Adapted Physical Acitivities program) rozdělujeme postižení do tří skupin. První skupinu tvoří postižení senzomotorické, kam patří zrakově, sluchově a tělesně postižené osoby. Do druhé, psychosociální skupiny, řadíme mentálně retardované osoby, osoby s lehkou mozkovou dysfunkcí, osoby hyperaktivní, osoby s poruchami učení a pozornosti, autisty, osoby s psychotickými poruchami, psychosociálně deprivované osoby a lidé se závislostmi. Do poslední, fyziologické,
skupiny
patří
vnitřní
choroby
kardiovaskulární,
respirační,
endokrinologické, onkologické a psychosomatické. [21] a) Osoby s tělesným postižením. Pohybové vady se rozdělují do dvou skupin, jedná se o vady získané a vrozené, které se pak dále dělí na dědičné. Dědičnými vadami rozumíme poruchy, které se projevily u více členů rodiny nebo se vyskytovaly v rodu v minulosti. Tyto vady jsou způsobeny během těhotenství nebo krátce po narození. Získané vady vznikají během života, a to například důsledkem úrazu nebo chorob. Handicapy dále dělíme do tří kategorií – obrny centrální a periferní, deformace a amputace. Poškozením mozku a míchy vznikají obrny centrální, mezi které patří například dětská mozková obrna. Jejími typickými příznaky je nepohyblivost, impulsivní reakce, výkyvy nálad a duševní poruchy. Dalším závažným postižením je mozková příhoda, při které jedinci ochrne polovina těla, neméně těžkým onemocněním je i mozková embolie. Další skupinou jsou mozkové nádory, po jejichž vyoperování je člověk pohybově omezen a může docházet k epileptickým záchvatům. Onemocněním centrálního 18
nervstva vzniká roztroušení skleróza mozkomíšní, která se projevuje omezením pohybových schopností, poškozením zraku a poruchami řeči. Jedince starší 60 let často postihne Parkinsonova choroba, opět se projevuje poruchou pohybového aparátu, někdy se přidá třes na končetinách a ochabnutí obličejových svalů. Úrazy často způsobí traumatickou obrnu, která je důsledkem zasažení lebky, stlačení či zhmoždění mozku. Osoba je pak omezena částečným nebo úplným ochrnutím. Poškození bederní a křížové míchy způsobuje paraparézu a paraplegii. Podle toho, které obratle jsou zasaženy, dochází k ochrnutí dolních končetin, horních končetin, k poruše citlivosti trupu a k ochabnutí břišních svalů. Periferní obrny způsobuje poškození ostatního nervstva. Mezi nejčastější příčiny patří záněty periferních nervů, přerušení nebo zhmoždění nervů na končetinách a v jiných částech těla v důsledku úrazu. Rozlišujeme částečnou obrnu, při které dochází k oslabení svalového napětí, při úplné obrně je končetina zcela bezvládná a visí. K deformaci dochází již v nitroděložní fázi vývoje a je charakterizována nesprávným tvarem částí těla. Mezi vrozené deformace patří zakrnělé a zkroucené končetiny, chybějící část končetiny, srůsty prstů a částí končetin nebo naopak větší počet prstů. Získané deformace jsou způsobené různými druhy nemocí, jako je například zánět kloubů či kostí. V případě, že již nelze zachránit určitou část těla, která ztěžuje člověku život, je nepotřebná nebo zásadně ohrožuje celý organismus, přistupuje se k amputaci. Velký nárůst těžkých úrazů s důsledkem amputace se vysvětluje změnou životního tempa, rozvojem společnosti, techniky, moderních vymožeností a dopravy. [Milichovský, 2010, str. 21-26], [Monatová, 1995, str. 196] b) Osoby se zrakovým postižením. Zrak nám umožňuje vnímat okolní prostředí, rozlišovat barvy, pohyby, velikosti, vzdálenost, prostor a orientaci v něm. Poškození jakékoliv části zrakového orgánu způsobuje poruchu vidění či slepotu. Zrakový orgán se skládá ze tří částí. První částí je receptor, tedy „buňka nebo skupina buněk, které jsou specializovány na zachycení změn v prostředí a spouštějí nervové impulzy senzorického nervového systému.“ [Kolektiv autorů, 2007, str. 422] Dále oční nerv, který přenáší impulzy do zrakového centra v mozku. Zrakově postižené osoby jsou lidé, kterým
19
poškození zraku ztěžuje a narušuje běžný život a nelze jim pomoci korekcí (dioptrické brýle, kontaktní čočky, operace, …). Podle WHO dělíme zrakové postižení do 5 skupin. Slabozrakost se projevuje snížením vidění na obou očích. Defekt může být vrozený nebo získaný, během života se jeho síla může zhoršovat. U dětí s touto vadou bývá problém se zařazením dětí do běžné základní školy. Děti většinou nestačí tempu ostatních dětí a vznikají u nich pocity méněcennosti, často se stávají plachými. Mohou se objevovat příznaky nervové labilnosti, až agresivity. Proto je lepší zvolit speciální školu pro slabozraké, kde mají učitelé čas přistupovat k dětem individuálně a mají k dispozici množství různých pomůcek, které dětem usnadňují práci. Rozlišujeme střední a silnou slabozrakost a těžce slabý zrak. [5] „Praktická slepota je takový stav, při němž poklesává vidění pod stupeň, který je nutný k výkonu povolání, vyřazuje jedince z celé řady činností, omezuje jeho kulturní život a nedovoluje mu ani zcela volný pohyb v prostoru.“ [Monatová, 1995, str. 87] Člověk je s touto vadou schopen rozlišovat světlo a tmu, někdy obrysy či tvary. Při úplné nevidomosti není postižený schopen vnímat světlo. Ostrost je zcela poškozena. V počátcích potřebuje člověk při pohybu doprovod a pomoc, později se může naučit samostatnosti. Kategorie jsou určeny podle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole. Dále se zkoumají různé funkce jako kontrastní citlivost, podle které rozdělujeme vadu zraku na světloplachost a šeroslepost. Mezi další funkce patří schopnost vnímaní hloubky, schopnost lokalizovat a fixovat předměty a dále schopnost rozlišovat barvy. Porušení barvocitu, který nám umožňuje vnímat barvy, se označuje jako barvoslepost. Při denním vidění nám k rozeznávání barev pomáhají čípky, za tmy se o to starají tyčinky. Rozlišujeme dva druhy barvosleposti – úplnou a částečnou. Při částečné barvosleposti není jedinec schopen rozlišit buď žlutou a modrou nebo červenou a zelenou, pak se jedná o daltonismus. Daltonismus se týká asi 4% mužů a 0,4% žen. Schopnost nerozlišovat žlutou a modrou je velmi vzácná. [Monatová, 1995, str. 73 - 90] c) Osoby se sluchovým postižením. Sluch společně s řečí patří mezi nejdůležitější prostředky komunikace mezi lidmi. Pokud je osoba neslyšící již od narození či útlého dětství, nevytvoří se většinou ani řeč nebo se postupem času zastaví, dítě je tedy hluchoněmé. Dojde – li ke ztrátě sluchu v pozdějším věku, může se dítě za pomoci odborníka naučit odezírat ze rtů. 20
Tabulka 5 - Sluchové ztráty Stupeň
Velikost ztráty
Název sluchové ztráty
Kategorie podle vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb.
1.
0 – 25 dB
normální sluch
2.
26 – 40 dB
lehká ztráta sluchu lehká nedoslýchavost
lehká nedoslýchavost (již od 20 dB)
3.
41 – 55 dB
střední ztráta sluchu střední nedoslýchavost
středně těžká nedoslýchavost
4.
56 – 70 dB
středně těžká ztráta sluchu
těžká nedoslýchavost
5.
71 – 90 dB
těžká ztráta sluchu těžké postižení sluchu
praktická hluchota
6.
91 dB a více (body v audiogramu i nad 1 kHz)
velmi těžká sluchová ztráta
Hluchota
7.
91 dB a více (v audiogramu žádné body nad 1 kHz)
velmi těžká sluchová ztráta
úplná hluchota
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, podle www.pomuckyproneslysici.cz WHO rozděluje sluchové vady podle velikosti ztráty do 6 kategorií. (tabulka 5). Od 20 do 70 dB se jedná o několik stupňů nedoslýchavosti. S tímto handicapem je člověk omezen v běžné komunikaci, projevuje se snížením sluchu a člověk má problémy v každodenním dorozumívání. Pokud člověk vnímá hlasitou řeč v rozmezí dvou až čtyř metrů, jedná se o středně těžkou nedoslýchavost a jedinec při výkonu v práci či ve škole potřebuje speciální naslouchadla. Jestliže je vnímání řeči omezeno na dva metry, jedná se o těžkou nedoslýchavost. Zde je obtížná i konverzace vedená zblízka. Od 70 dB je člověk prakticky hluchý. [Monatová, 1995, str. 89 - 99]; [6] d) Osoby s mentálním postižením. Mentální retardace je „stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje, který je charakterizován zvláště porušením dovedností, projevujícím se během vývojového období, postihujícím všechny složky inteligence, to je poznávací, řečové, motorické a sociální schopnosti.“ Stupeň duševního postižení se většinou zjišťuje pomocí inteligenčních testů. [Monatová, 1995, str. 113-124]; [WHO, 2013, str. 242-244] Podle IQ je mentální postižení rozděleno tímto způsobem (tabulka 6).
21
Tabulka 6 – Mentální postižení Kategorie Lehká mentální retardace
Označení F70
IQ 50 - 69
Odpovídající chování (věk)
Znaky
9 - 12
Problémy ve škole Dospělí schopni pracovat Udržují vztahy ve společnosti
Středně těžká mentální retardace
F71
35 - 49
6-9
Opožděný vývoj v dětství Částečná soběstačnost a nezávislost Potřebují podporu v práci a při navazování vztahů ve společnosti
Těžká mentální retardace
F72
20 - 34
3-6
Neustálá péče a doprovod
Hluboká mentální retardace
F73
do 20
do 3
Vyžaduje pomoc při veškerých činnostech (pohyb, hygiena)
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014, podle WHO, 2013
1. 1. 4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob Existuje řada organizací a občanských sdružení, které se zabývají právy zdravotně postižených osob a jejich účastí na cestovním ruchu. Všechny mají společný cíl, kterého dosahují použitím různých nástrojů, zpřístupnit cestovní ruch co nejširší skupině lidí, usnadnit jim cestování a pomoci při jejich začleňování do společnosti. Mezi významné organizace, které se zaměřují na problematiku cestování osob se zdravotním postižením, lze na evropské úrovni zařadit Mezinárodní cestovní organizaci pro cestovní ruch, Španělský institut pro seniory a sociální cestovní ruch, Národní agenturu pro poukázky na dovolené, v České republice je to pak Národní rada osob se zdravotním postižením, projekt Beskydy pro všechny, S vozíkem na cestách, Bezbariérová Olomouc a další. „Ministerstvo dopravy má záštitu nad projektem Euroklíč, jehož cílem je zkvalitnění a usnadnění cestování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Ministerstvo dopravy spolufinancuje propagační materiál tohoto projektu.“ [17] Mezinárodní cestovní organizace pro cestovní ruch (The International Social Tourism Organisation, OITS) byla založena v roce 1963 v Belgii za účelem podpory rozvoje sociálního cestovního ruchu. Zaměřuje se především na cestovní ruch mládeže a seniorů. Spolupracuje s orgány Evropské unie, s jejichž pomocí pořádá konference a semináře s touto tématikou. Hlavní činností je zpřístupňování cestování co nejširší 22
skupině lidí, i těm, pro které je cestování nedostupné či velmi komplikované kvůli špatné finanční situaci, osobní a geografické izolaci nebo z důvodu špatného zdravotního stavu. Organizace se stará také o propagaci a poskytování informací o sociálním cestovním ruchu. V současné době má působnost v 35 zemích a čítá téměř 165 členských organizací. V současnosti organizaci tvoří tři pracovní komise - cestovní ruch mládeže, cestovní ruch zdravotně postižených a spravedlivý cestovní ruch. [2] OITS a další skupiny odborníku a specializovaných společností vytvořili mezinárodní portál Holidays for all, kde najdeme seznam bezbariérových rekreačních středisek a ubytování. Zaměřují se na osoby s různými druhy zdravotního postižení, kterým nabízejí zájezdy po celé Evropě. [22] Španělský institut pro seniory a sociální cestovní ruch (Instituto de Mayores y Servicios Sociales, IMSERSO) se zaměřuje zejména na podporu cestování pro seniory, ročně pomůže až milionu lidí vycestovat prostřednictvím organizovaných skupinových zájezdů. Finanční prostředky získávají „pomocí různých daňových mechanismů (DPH, daň z komerční a odborné činnosti, daně ze zisku společností a příjmů fyzických osob).“ Španělsko tímto způsobem investuje ročně zhruba 75 milionů ročně. [2] Zájezdy jsou organizovány v mimosezóně, proto je pozitivním přínosem tohoto programu také snížení nezaměstnanosti a sezónnosti, zvýšení příjmů institucí a podniků cestovního ruchu. Národní agentura pro poukázky na dovolené (Agence nationale pour les Cheques – Vacances, ANCV) právě slaví 30 let. K této příležitosti pořádá celostátní konferenci a prohlídku regionů Francie na téma „30 let činnosti a inovací pro dovolenou pro všechny.“ [16] „Organizace je francouzským státním podnikem průmyslové a obchodní povahy.“ [Lauermanová, 2013, str. 30 ] Hlavní náplní organizace je vytvářet prázdninové poukazy pro zaměstnance a sociální akční programy pro lidi v nesnázích, tedy pro lidi ve špatné ekonomické situaci. Dále pracuje na rozvoji a modernizaci cestovního ruchu a jeho podniků a institucí. [16] Snaží se zajistit dovolenou co největšímu počtu lidí, především osobám s nízkými příjmy. Dlouhodobým cílem je rozšířit cestovní ruch rovnoměrně do všech regionů. [Lauermanová, 2013, str. 30] „V souvislosti s touto organizací je třeba uvést, že poukázky na dovolenou dostává zhruba 2,5 milionu lidí a výhod využívá přibližně 7 milionů turistů. ACNV má více než
23
21 tisíc přidružených organizací, které se účastní na jejím financování, a služby poskytuje asi 135 tisíc subjektů v oboru cestovního ruchu a využití volného času.“ [2] Evropská síť přístupného cestovního ruchu (European Network for Accesible Tourism, ENAT) je neziskové sdružení soukromých, veřejných, neziskových, akademických a jiných subjektů. I jejich cílem je zpřístupnit cestování co nejširší skupině osob. Mezi činnosti organizace patří tvorba standardů přístupnosti a její prověřování, poradenství, vzdělávání zaměstnanců v cestovním ruchu, vytváření nových nástrojů na podporu cestovního ruchu a destinační marketing. [24] Cestovní ruch pro všechny (Tourism for all) je nezávislá národní charita, která pomáhá jak jednotlivcům, tak i větším skupinám a spolkům. Osobám se zdravotním postižením poskytuje kvalitní informace o účasti na cestovním ruchu. V roce 2008 vytvořila portál OpenBritain. Jedná se o online průvodce, který informuje o dostupných atraktivitách, turistických cílech, ubytovacích a stravovacích zařízeních a poskytuje další důležité informace. [25] Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) je občanské sdružení s celostátní působností, jehož úlohou je zastupovat zdravotně postižené osoby prostřednictvím připomínkování legislativních norem a uskutečňování projektů. Organizace byla založena v roce 2000 a v současnosti sdružuje 117 členských organizací s celkovým počtem 300 tisíc osob se zdravotním postižením nebo jejich zástupců. Spolupracuje se státními a veřejnými institucemi, zastupuje práva zdravotně postižených osob a pomáhá jim se začleněním do společnosti. NRZP je členem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, mezinárodní organizace European Disability Forum (Evropské fórum zdravotně postižených osob), Rehabilitation International (Federace národních a mezinárodních organizací a agentur), Disabled Peoples´ International (Mezinárodní organizace
sdružující
organizace
řízené
zdravotně
postiženými)
a
FIMITIC
(International Federation of Persons with Physical Disability – Mezinárodní federace osob s tělesným postižením). [24] Mezi činnosti sdružení patří „koordinace postupu organizací osob se zdravotním postižením ve věcech společného zájmu, informování veřejnosti o tématice zdravotního postižení a monitorování případů diskriminace osob se zdravotním postižením.“ Mezi další priority patří „realizování projektů zlepšujících život se zdravotním postižením, plánování v oblasti vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na 24
krajské a regionální úrovni, provoz celostátní sítě poraden odborného sociálního poradenství, vydávání publikací, časopisů a informačních materiálů.“ [24] Projekt Calypso byl vytvořen na podporu sociální turistiky, jeho snahou bylo zpřístupnit cestování čtyřem skupinám – seniorům, mladým lidem od 18 do 30 let, osobám se zdravotním postižením a rodinám s nízkými příjmy. Tříletý projekt z let 2009 – 2011, na který byl stanoven rozpočet 1,5 milionu eur, byl pod záštitou Evropské komise. Do projektu se zapojilo 21 zemí Evropy včetně České republiky. Konkrétním příkladem podpory jsou například hotely přizpůsobené potřebám seniorů nebo studentské hostely, které nabízejí pohodlné ubytování za přiměřenou cenu. Dalším příkladem je školení zaměstnanců na příjezd zdravotně postižených osob. Jsou připraveni poskytnout zdravotně postiženým pomoc, vyhovět jejich potřebám a zajistit potřebné odpovídající služby. [23] Projekt Bezbariérová Olomouc je realizován městem Olomouc již od roku 2001. Jejich cílem je zpřístupnit služby města, vzdělání, zaměstnání, kulturní a sportovní život všem občanům i návštěvníkům. Hlavním přínosem je nízkopodlažní veřejná doprava a další bezbariérové úpravy v městské i meziměstské dopravě. Státní fond dopravní infrastruktury přispívá k úpravě bezbariérových pěších tras nejen v centru města, ale i v sídlištích a dalších oblastech. V rámci projektu jsou upravovány veřejné budovy, úřady, školy a kulturní zařízení. Na stránkách města je k dispozici bezbariérová mapa města a tipy pro vozíčkáře a nevidomé ve volném čase. [26] Projektem Svazu paraplegiků je S vozíkem na cestách. Jde o online internetovou databázi bezbariérového ubytování. Najdeme zde informace o přístupnosti kulturních památek, sportovišť, ubytovacích a stravovacích zařízeních v jednotlivých krajích. [27]
1. 2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Podle Zelenky a Páskové (2012) je potenciál chápan jako „souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných obvykle na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu – zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území.“ Potenciál cestovního ruchu je také definován jako „formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ [18] 25
Potenciál České republiky je rozdělen do 40 turistických oblastí a 17 turistických regionů, pro které je důležitá jejich primární nabídka cestovního ruchu, dopravní dostupnost na dobré úrovni, ubytovací, stravovací, kulturní a další zařízení a jiné atraktivity a služby. Obecně potenciál členíme na dvě kategorie, a to přírodní a kulturní. Přírodní subsystém zahrnuje přírodní zajímavosti, vhodné podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku, lyžování, možnost rekreace u vody, v lese, na venkově atd. Do kulturního subsystému pak řadíme kulturní a historické památky, veletrhy, lázeňství, pořádání kulturních, sportovních, církevních a kongresových akcí. [18]
1. 2. 1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady cestovního ruchu jsou podmínky a faktory, které mají vliv na existenci a rozvoj cestovního ruchu a rozdělujeme je na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. a) Lokalizační předpoklady cestovního ruchu. „Umožňují umístění (lokaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality.“ Jejich kvalita se určuje pomocí geografické polohy a historického vývoje. „Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit.“ [18] Lokalizační předpoklady členíme dále na přírodní a kulturní. Přírodní se pak pojí s horizontální členitostí pevniny, reliéfem krajiny, klimatem, hydrosférou, biosférou, faunou, flórou a přírodními atraktivitami. Kulturní předpoklady vyplývají z historie a jsou ovlivněné lidskou činností. Patří sem architektonické památky, umění, technické památky, lidová architektura, kulturní zařízení (divadla, kina, muzea, galerie…) a akce (festivaly, koncerty, poutě), dále pak rekreačně sportovní zařízení a zábavní parky. [Holeček, Mariot, Střída, 2005, str. 19 20] Existuje několik webových, kde mohou zdravotně postižené osoby najít informace o přístupných atraktivitách cestovního ruchu. Informace poskytuje například server helpnet.cz, Česko bez bariér, Aktivní život, Cesty bez bariér, S vozíkem na cestách, Vozejkmap, Centrum Paraple a mnoho dalších. Dovolenou po České republice i do zahraničí osobám na vozíku zajistí například cestovní kancelář ATIS nebo cestovní agentura Bezbatour, která se specializuje přímo na vozíčkáře. Agentura zaměstnává vozíčkáře, které destinace sami prověřili, tudíž garantuje bezbariérovost a pohodlnost 26
dovolené. Podle zakladatele agentury, Michala Pragera, který je sám upoután na vozíček, je nejpohodlnější destinací pro zdravotně postižené Španělsko. b) Selektivní předpoklady cestovního ruchu. Udávají schopnost destinace či oblasti účastnit se na cestovním ruchu. Dělíme je na předpoklady objektivní a subjektivní. Mezi objektivní faktory patři politická situace v oblasti, bezpečnost a stabilita země, ekonomická situace, situace obyvatelstva a kvalita ovzduší. Subjektivní předpoklady ovlivňuje například módnost a současné trendy, reklama a propagace, psychologické poznatky a další. [Holeček, Mariot, Střída, 2005, str. 21] Zdravotně postižené osoby mají omezenou možnost výběru z různých cenových kategorií, většinou musí za své specializované potřeby připlácet, nemají dostatek spolehlivých informací a jsou omezeni pouze na budovy a místa bez fyzických překážek. Ne vždy mají možnost vybrat si podle toho, kam by chtěli jet, ale vybírají podle toho, kam mohou jet. c) Realizační předpoklady cestovního ruchu. Realizační předpoklady zajišťují spojení a dostupnost jednotlivých oblastí. Umožňují nám dopravu a rekreaci ve vybrané oblasti. Řadíme je do dvou skupin – dopravní předpoklady a materiálně technické předpoklady. Dopravními předpoklady chápeme kvalitu a hustotu dopravních sítí. Uvažujeme výskyt železniční, automobilové, lodní, letecké a vertikální dopravy. Dopravní předpoklady jsou hlavními faktory, které ovlivňují atraktivitu a prosperitu oblasti. Neméně důležitá je kvalita a kapacita materiálně technické základny oblasti. Materiálně technické předpoklady jsou zastoupeny ubytovacími, stravovacími, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními. Jejich úlohou je uspokojit potřeby návštěvníků a poskytovat jim informace. [Holeček, Mariot, Střída, 2005, str. 22] Bezbariérová ubytovací, stravovací a další zařízení se řídí Vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., která stanovuje obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Dopravní dostupnost je jedním z nejdůležitějších aspektů při rozhodování o účasti na cestovním ruchu. Letiště a vlaková nádraží mívají speciálně vyškolený personál, zdvihací plošiny, kolečková křesla a poskytují služby asistentů. Zdravotně postižené osoby většinou potřebují dostatek místa, neboť s sebou musí vozit kompenzační pomůcky (vozík, inzulínové sety, atd.), vodící psy a další. Velké problémy bývají se sociálními zařízeními, jejichž kvalitu a dostupnost většinou vlak ani letadlo nemůže 27
poskytnout. Pro účastníky sociálního cestovního ruchu je nejpohodlnější využít vlastní speciálně upravený automobil. S tím je spojena nutnost dalších služeb, jako jsou čerpací stanice s toaletami pro zdravotně postižené, SOS telefonní stanice podél dálnic, dostatek parkovacích míst atd. [2]
1. 2. 2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením se stávají významným segmentem na trhu cestovního ruchu. Většinou cestují v doprovodu svých přátel, rodinných příslušníků či opatrovníků, čímž rozšiřují potenciální cílové skupiny. Hlavním ekonomickým přínosem cestování těchto osob pro destinaci je snížení sezónnosti a tím zvýšení zisků z cestovního ruchu a vytvoření stabilní a kvalitní zaměstnanosti po celý rok a vytvoření nových pracovních míst. Kvůli svým specifickým potřebám si své pobyty zajišťují s poměrně velkým časovým předstihem a poskytují tak sociální a ekonomickou stabilitu pro ubytovací zařízení a další podniky i instituce v cestovním ruchu. Dalším přínosem je možnost „posílení domácího cestovního ruchu.“ [2] Sociální cestovní ruch poskytuje nové podnikatelské možnosti pro menší a střední podniky, čímž se zároveň mohou odlišit od konkurence. Pomáhá zlepšit image destinace, jelikož lepší dostupnost a kvalita střediska láká zákazníky k opakované návštěvě, čímž přispívá k pozitivnímu šíření informací o oblasti. Tím vznikají výhody i pro místní obyvatele, neboť se zvyšuje jejich životní úroveň a vede k zachování tradičních řemesel a tradičních kulturních akcí. Podporuje začlenění turistů se specifickými potřebami do společnosti, „přispívá k odstranění vnitřních psychických bariér a rozvíjí mezilidské vztahy.“ [2]
1. 2. 3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Práva zdravotně postižených osob související nejen s cestováním jsou ustanovena v národních i mezinárodních legislativních předpisech, dokumentech, vyhláškách a nařízeních vlády. a) Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu. „Aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost mužů a žen, měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, tj. dětí, starších osob, zdravotně 28
postižených osob, etnických menšin a domorodých národů.“ Globální etický kodex cestovního ruchu říká, že cestování má být dostupné všem obyvatelům ve stejné míře. Právo na cestování má být důsledkem práva na relaxaci a na trávení volného času. Za pomoci veřejných orgánů by měl být podporován sociální cestovní ruch, tedy cestování rodin, studentů, seniorů a zdravotně postižených osob. Všichni cestující by měli mít stejná práva jako místní lidé. Destinace má poskytnout všem účastníkům cestovního ruchu, tedy i těm se speciálními potřebami kvalitní zázemí, bezpečnost, komfort a atraktivity. [19] Rámec pro ochranu zdravotně postižených osob najdeme v článku 29 Listiny základních práv a svobod: „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.“ Součástí je také právo zdravotně postižených na zvýšenou ochranu při přípravě na povolání a v pracovních vztazích. [28] Zákon č. 189/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů navazuje na Listinu základních práv a svobod. Antidiskriminační zákon rozlišuje diskriminaci přímou a nepřímou. Za přímou diskriminaci považujeme jednání, „kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.“ „Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti.“ [29] Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na rok 2012 – 2020, obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu přichází s cílem zlepšit postavení osob se zdravotním postižením, tak aby se mohli zapojit do společnosti a využívat plně svých práv. Strategie se zaměřuje na 8 hlavních oblastí, kde je nutné podniknout opatření, odstranit překážky a zlepšit situaci. Jedná se o „přístupnost, zapojení do společnosti, rovnost, zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava, sociální ochrana, zdraví a vnější činnost.“ [1]
29
b) Využívání dopravních prostředků. Co se týče využívání letecké dopravy, jsou práva zdravotně postižených „ošetřena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě, které je účinné v celém svém rozsahu od 26. července 2008.“
Těmto osobám je tedy umožněna letecká
doprava, tak jako ostatním cestujícím, aniž by si za potřebné asistenční služby musely připlácet. V areálu letiště musí být vyhrazen prostor, kam se zdravotně postižený bez problému dostane, oznámí svůj příjezd a je mu poskytnuta pomoc. Prostory pražského letiště jsou bezbariérové a najdeme zde 14 takto upravených míst. [20] Společná pravidla a pomoci cestujícím v letecké dopravě stanovuje „Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 261/2004 ze dne 11. února 2004.“ Osoby s omezenou pohyblivostí mají při přepravě přednost a nárok na zajištění zvláštních potřeb. [30] „Požadavky na autobusy stanovuje předpis EHK OSN č. 107, o schvalování autobusů a autokarů, tj. vozidel kategorie M2 a M3.“ Konstrukce autobusů byla řešena na jednání přímo se zástupci Svazu tělesně postižených osob. Cílem bylo zjistit, zda je používání autobusů pro zdravotně postižené osoby vyhovující. [20] Práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě upravuje „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. Října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě.“ Jedním z cílů je poskytnout zdravotně postiženým osobám rovné podmínky pro přepravu. [31] „Rovné podmínky pro osoby se zdravotním postižením jsou zajišťovány v rámci modernizačních akcí železniční infrastruktury, zejména výstavbou bezbariérových přístupů, a to v souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, v platném znění.“ V roce 2011 byl upraven železniční uzel Břeclav a Přerov, do budoucna se chystá modernizace železničního uzlu Olomouc hl. n, Plzeň hl. n. a Ostrava hl. n. Dále se jedná o úpravu železničních tratí celostátního a mezinárodního významu. Nové stavby dopravní infrastruktury jsou již budovány v souladu s vyhláškou o užívání bezbariérových staveb. Společnost České dráhy a Regiojet používají pro přepravu invalidních osob speciální zdvihací plošiny, které pomáhají při nástupu a výstupu těchto cestujících. Nové nařízení ustanovuje, že alespoň 1 drážní vozidlo musí být přístupné osobám s omezenou pohyblivostí. [20] 30
c) Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Požadavky na úpravu ubytovacích a pohostinských zařízení stanovuje Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška stanovuje požadavky tak, aby budovy mohli využívat osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby s dítětem v kočárku. Vstup do budovy musí být přístupný vodorovnými komunikacemi, schodiště se souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. Ve výjimečných případech lze využívat zdvihací plošiny. Minimálně 5% pokojů musí splňovat požadavky osob s omezenou pohyblivostí. „Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.“ [15] Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním pořádku vymezuje požadavky tak, aby budova mohla být užívána osobami s mentálním postiženým, osobami v pokročilém věku, osobami s omezenou schopností pohybu, těhotnými ženami a osobami doprovázející dítě v kočárku. [32] d) Debarierizace kulturně – historických památek. Odstraňování bariér u kulturních památek se řídí taktéž Vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. Veškeré úpravy musí být řešeny s Ústavem památkové péče, tak aby byly zásahy co nejméně patrné, aby nenarušovaly ráz budovy a nebyly nežádoucí. e)
Bezbariérové
budovy
sportovně
–
rekreačních
zařízení.
„Prostory
pro
shromažďování musí mít z celkového počtu míst nejméně tento počet vyhrazených míst pro osoby na vozíku: 4 až 25 míst 1 místo; 26 až 50 míst 2 místa; 51 až 75 míst 3 místa; 76 až 100 míst 4 místa; 101 až 200 míst 5 míst; 201 až 300 míst 6 míst; 301 až 500 míst 7 míst; 501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.“ [15] U plaveckých bazénů, relaxačních a rehabilitačních vodních prostor provozovaných pro veřejnost je nutné zřídit bezbariérový přístup do vody pomocí schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraje. Ve sportovně – rekreačních zařízeních musí být bezbariérově zajištěno sportoviště, závodiště a ostatní prostory, zejména hygienické zařízení a šatny, kde je třeba dodržovat speciální nároky při manipulaci se sportovními vozíky. [15] 31
2. Analýza potenciálu Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Intenzita cestovního ruchu na území České republiky je různá, což je dáno potenciálem cestovního ruchu jednotlivých regionů. Potenciál cestovního ruchu je souhrn všech podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Pro rozvoj cestovního ruchu na území jednotlivých krajů je důležité zhodnocení potenciálu a jeho efektivní využití.
2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je zhodnotit a analyzovat potenciál Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Zjistíme, kolik se v kraji nachází bezbariérových a stravovacích zařízení, kde mohou zdravotně postižení trávit volný čas, zda se v kraji nachází přístupné turistické a cyklistické trasy a zda existuje nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby. S cílem práce souvisí výzkumné otázky: -
Jaké
jsou
možnosti
bezbariérového
ubytování
v cestovním
ruchu
ve
Středočeském kraji a Praze? -
Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?
-
Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci ve Středočeském kraji a Praze?
-
Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby ve Středočeském kraji a Praze?
Při zjišťování informací o bezbariérovosti kraje a následném zhodnocení potenciálu z hlediska bezbariérovosti využijeme sekundární výzkum a subjektivní hodnocení. Za účelem zhodnotit celkový potenciál Prahy a Středočeského kraje z hlediska bariérovosti aplikuji zjištěná data na subjektivní stupnici hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 7). Abychom dokázali posoudit připravenost území pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob, zvolili jsme si subjektivní hodnotící kritéria, která jsou nezbytná pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 8). Mezi tato kritéria patří bezbariérová ubytovací zařízení, bezbariérová pohostinská zařízení, bezbariérová 32
sportovně rekreační střediska, dostupnost kulturně historických a přírodních památek, společenských kulturních zařízení a nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby. Body budu přidělovat subjektivně na základě zjištěných informací. Tabulka 7 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení 0 až 9
Kvantitativní hodnocení 1
Kvalitativní hodnocení základní
10 až 19
2
průměrný
20 až 28
3
zvýšený
29 až 37
4
výborný
Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácia cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005
Tabulka 8 - Hodnotící kritéria pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby na území Středočeského kraje a Prahy Hodnocené kritérium
Charakteristika méně než 10 % všech UZ bezbariérová ubytovací zařízení více než 10 % všech UZ více než 15 % všech UZ více než 20 % všech UZ méně než 10 % všech PZ bezbariérová pohostinská zařízení více než 10 % všech PZ více než 15 % všech PZ více než 20 % všech PZ bezbariérové bazény/aquaparky (ano/ne) sportovně-rekreační zařízení fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiné sportovní zařízení (ano/ne) méně než 10 % turistických trasy více než 10 % turistických trasy méně než 10 % cyklotras přístupné cyklotrasy a turistické trasy více než 10 % cyklotras přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování hrady/zámky/kaštiele/kostely přístupné s doprovodem částečně přístupné hrady/zámky/kaštiele/kostely úplně přístupné hrady/zámky/kaštiele/kostely kulturně - historické památky muzea/galérie/skanzeny přístupné s doprovodem částečně přístupná muzea/galerie/skanzeny úplně přístupná muzea/galerie/skanzeny divadla nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice (ano/ne) cestovní kanceláře nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice do zahraničí (ano/ne) * přidělení bodů na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti, -
Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0* 2/0* 2/0* 2* 3* 2* 3* 3* 1 2 3 1 2 3 2* 1 0
Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení
Zdroj: Linderová, 2012
33
Praha je hlavním a zároveň největším městem České republiky s počtem obyvatel 1 246 780 (2013). Je sídlem prezidenta, vlády, vrchního soudu a množstvím dalších státních institucí a úřadů. Praha je nejbohatším regionem České republiky s vysokou životní úrovní a nižší nezaměstnaností. Má bohatou historii a pyšní se tak historickým centrem s množstvím kulturních památek, díky kterým je 6. nejnavštěvovanějším městem Evropy. V roce 2000 se stala městem kultury, najdeme zde množství muzeí, galerií, divadel, kin a dalších kulturních zařízení. Praha byla dříve pokládána za velmi bariérové
město.
V posledních
letech
došlo
k výraznému
pokroku.
Přibývá
bezbariérových pokojů v ubytovacích zařízeních, přizpůsobují se památkové objekty, kulturní i sportovní zařízení, obchodní centra a veřejné budovy. K zlepšení situace došlo i v dopravě. Pomocí nájezdů byly upraveny přechody, tak aby se vozíčkáři mohli pohodlně a samostatně přepravovat. Bylo přebudováno množství stanic metra a další bezbariérové stanice stále přibývají. Hromadnou dopravu zajišťují nízkopodlažní autobusy a tramvaje. [33], [34] Středočeský kraj se rozkládá na území hlavního města Prahy. Je jediným krajem České republiky, který neleží na vlastním území. Patří k největším krajům České republiky s počtem obyvatel 1 279 345 (2012). Území Středočeského kraje vybízí k návštěvě množství historických památek a chráněných krajinných oblastí. I Středočeský kraj pomalu pracuje na odstranění bariér. Obyvatelé jsou nespokojeni s počtem nízkopodlažních dopravních prostředků, po kraji jich jezdí přibližně 1/3. Co se týče počtu bezbariérových spojů, je Středočeský kraj ze 14 krajů až na 10. místě. Dle týdeníku 5 plus 2 a výsledků výzkumu Místo pro život agentury Datank se lidé na vozíku pohybují po Středočeském kraji převážně vlastními auty. Dle jejich odpovědí je tu nedostatek bezbariérových restaurací i bezbariérových toalet v centru měst. Zlepšení vidí především v zajištění různých nájezdů a plošin u několika přechodů, kulturních zařízení i památek. Vozíčkáři se shodují, že musí stále překonávat spoustu bariér, ale za posledních pár let pozorují zlepšení. [35], [36]
34
2. 2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob Lokalizační předpoklady jsou primární nabídkou území. Vytváří základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady můžeme rozdělit na přírodní a kulturní. Mezi přírodní předpoklady patří členitost pevniny, reliéf krajiny, klima, hydrologické poměry, fauna, flóra a přírodní atraktivity. S kulturními se pak pojí kulturně – historické památky, umění, technické památky, lidová architektura, kulturní zařízení, akce a sportovně - rekreační zařízení.
2.2.1 Přírodní atraktivity Přírodními atraktivitami rozumíme turistické trasy, cyklotrasy, národní parky, chráněné krajinné oblasti, jeskyně, vinařské stezky, rozhledny aj. Turistické trasy v Praze jsou součástí projektu Prague city line – Prahou bez bariér, jehož cílem je zajistit bezbariérové cestování po Praze a poskytnout vozíčkářům dostatek informací. Byl vytvořen průvodce, ve kterém je 10 tras navržených a osobně prověřených lidmi na vozíku. Trasy navazují na nízkopodlažní městskou hromadnou dopravu. Každá trasa je detailně popsaná, popisuje nejen nedostatky a překážky na trase, ale i přístupné atraktivity. Je zde uvedena obtížnost trasy, délka a předpokládaný čas trasy, terén, možnost občerstvení a místa s bezbariérovými toaletami. Pro nevidomé organizuje cestovní agentura Accessible Prague individuální prohlídky po Praze. Trasy jsou organizovány speciálně proškolenými průvodci, kteří mají k dispozici speciální knihy, kde jsou památky, budovy a jiné zajímavosti zobrazené ve vysokém reliéfu. 1. trasa vede po Starém Městě a Malé Straně, 2. na Hradčany a Pražský hrad.
35
Tabulka 9 - Bezbariérové turistické trasy v Praze Stručný popis Trasa
délka (km)
obtížnost
BB Občerstvení
BB WC
Označení přístupnosti
Petřínskými sady
3
Lehká pro všechny typy vozíků
2
2
PD
B
B
Pražskými sady
4,5
Lehká pro všechny typy vozíků
2
7
BB
B
B
Přes Stromovku na Výstaviště
3
Náročná pro mechanický vozík Středně náročná pro elektrický vozík
1
5
PD
B
B
Od Klementina přes Karlův 4,8 most na Malou Stranu
Velmi náročná pro mechanický vozík Středně náročná pro elektrický vozík
6
7
BB
B
B
Trójou až k Zoologické zahradě
4,5
Lehká pro všechny typy vozíků
v v areálu Zoo areálu BB Zoo
B
B
Vyšehrad
4,5
Středně náročná pro mechanický vozík 2 Lehká pro elektrický vozík
3
PD
B
B
4,5
Středně náročná pro mechanický vozík 4 Méně náročná pro elektrický vozík
5
BB
B
B
4,5
Středně náročná pro mechanický vozík 12 Méně náročná pro elektrický vozík
15
BB
B
B
Lehká pro všechny typy vozíků
3
BB
B
B
Starým Městem k Josefovu Mezi Václavským náměstím a náměstím Republiky
Od Hvězdy na 6 Strahov
3
Z Pohořelce na Pražský Náročná pro mechanický vozík hrad a do 3 Středně náročná pro elektrický 3 5 BB B B Chotkových vozík sadů Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 36
Cyklistické trasy v Praze jsou pro vozíčkáře zatím omezené. Podle dostupných informací jsou v Praze přístupné 3 cyklotrasy. Jedná se o 1,7 km dlouhou trasu Praha – Klecany, o 10,9 km dlouhou trasu Podolí – Zbraslav a o 10 km dlouhou Vltavskou magistrálu. Tabulka 10 - Bezbariérové cyklotrasy v Praze Trasa
Délka (km)
Přístupnost
BB WC
Popis
1,7
lehká obtížnost, podél pravého břehu Vltavy, asfaltový povrch
BB
B
B
Podolí - Zbraslav (A2)
10,9
středně náročná, podél pravého břehu Vltavy
2 (PD)
pro zdatné BB, pro B méně zdatné PD
B
Vltavská magistrála
10
středně náročná, od zastávky Pobřežní cesta do Modřan
-
BB
B
Praha - Klecany
B
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování
V poslední době sledujeme nárůst počtu turistických tras, ve Středočeském kraji jich je upraveno 270 km, pro vozíčkáře je jich však stále málo. Využívají úseky cyklistických a turistických tras, které jim svým charakterem umožňují jízdu. Mají možnost využít trasy značené Klubem českých turistů, u kterých se dá předpokládat, že by měli být schopni je sami nebo s doprovodem projet. Trasy jsou však často úzké a se špatným povrchem a pro vozíčkáře jsou velmi náročné, někdy dokonce nesjízdné. Jelikož jsou vozíčkáři podle zákona definováni jako chodci, mohou dle právních norem využívat trasy, které jsou označené jako „Stezka pro chodce a cyklisty.“ Nejvhodnější oblastí pro turistiku a cyklistiku zdravotně postižených osob v oblasti Středočeského kraje je chráněná krajinná oblast Český ráj. Najdeme zde 20 bezbariérových tras. Trasy jsou detailně popsány, dozvíme se jejich délku, obtížnost, přístupnost, množství turistických atraktivit a stravovacích zařízení na jejich území. Na odstranění bariér a poskytnutí informací o dostupnosti tras se podílelo sdružení Český ráj ve spolupráci s občanským sdružením Sportem proti bariérám – Český ráj. Výsledkem je projekt Český ráj bez bariér, jehož hlavním cílem je poskytovat kvalitní informace o dostupnosti turistické nabídky cestovního ruchu v oblasti. Většina tras je 37
pro vozíčkáře poměrně náročná a přístupná pouze s doprovodem. [37] V loňském roce se konal 48. ročník dálkového pochodu Praha – Prčice. Pro vozíčkáře byla připravena trasa Miličín – Prčice v délce 13 km. V Nymburku sídlí občanské sdružení Labská stezka o. s. Nymburk. Jejich cílem je mapovat bariéry na Labské cyklotrase, postupně je odstraňovat a přizpůsobit stezky zdravotně postižených občanům. Jejich motto je „Labská cyklotrasa - od pramene k moři - napříč Evropou - bez bariér." Možnosti občerstvení na trase pro zdravotně postižené a bezbariérové toalety na trase jsou zatím dost omezené. Většinou je nutné přejet po komunikaci do města. Pro osoby na vozíčku byly zatím přizpůsobeny 3 úseky v oblasti Středočeského kraje. Jedná se o 18 km dlouho trasu z Nymburku do Poděbrad, 19 km dlouhou trasu z Roudnice nad Labem do Mělníku a o 26 km dlouhou trasu z Kostelce nad Labem do Lázní Toušeň. Kraj má snahu budovat nové stezky, které budou vhodné i pro vozíčkáře. V roce 2015 bude například otevřena cyklostezka Trhový Štěpánov – Rehabilitační ústav Kladruby – Tehov. V plánu je také Kladenská cyklostezka Praha – Hostivice – Kyšice, cyklostezka Rakovník – Pavlíkov, cyklostezka Zeleneč – Lázně Toušeň, jejímž cílem je propojit Prahu s Labskou cyklostezkou. [39], [40] Tabulka 11 – Bezbariérové turistické a cyklistické trasy ve Středočeském kraji Stručný popis Trasa Hruboskalským skalním městem
Oblast
Český ráj
délka (km)
obtížnost
Označení přístupnosti BB WC
9
náročná
1
PD
B
B
1
PD
B
B
-
BB
B
B
Kolem skal k Pelíškovi
Český ráj
4,5
náročná pro mechanický vozík nevhodná pro elektrický vozík
K Masarykově vyhlídce
Český ráj
2
lehká
středně náročná pro mechanický vozík Kolem Besedických skal Český ráj 6 BB B B lehká pro elektrický vozík Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
38
Tabulka 12 - Pokračování tabulky 11 Stručný popis Trasa
Oblast
délka (km)
obtížnost
Označení přístupnosti
BB WC
Kolem Vidláku a Věžáku
Český ráj
6
náročná
-
PD
B
B
Kolem Zvířetic
Český ráj
3,5
středně náročná pro mechanický vozík lehká pro elektrický vozík
-
PD
B
B
Kozákovský okruh
Český ráj
6
středně náročná
-
BB
B
B
Lomnickem kolem Tábora
Český ráj
6
náročná 1 PD středně náročná pro mechanický vozík 1 PD nevhodná pro elektrický (PD) vozík 1 náročná PD (PD)
B
B
B
B
B
B
Okolo Humprechtu a Kosti Český ráj Okruh z Malé Skály do Turnova a zpět Po stopách Albrechta z Valdštejna Podtrosecká údolí, krátká varianta Poznávací okruh Trávníky, Železný Brod
12
Český ráj
16
Český ráj
5,5
lehká
-
BB
B
B
Český ráj
5
středně náročná
-
PD
B
B
Český ráj
1
středně náročná
-
PD
B
B
Prachovskými skalami
Český ráj
4
náročná pro mechanický vozík nevhodná pro 1 elektrický vozík
PD
B
B
Semilské vyhlídky Vazoveckým údolím kolem Drábovny Velký okruh Podtroseckými údolími Ze Semil ke Galerii na Riegrově stezce nad Jizerou
Český ráj
9
náročná
-
PD
B
B
Český ráj
12
náročná
-
PD
B
B
Český ráj
18
náročná
-
PD
B
B
Český ráj
5
náročná
-
BB
B
B
Horní Počalpy - Zelčín
břeh Labe a Vltavy, Mělnicko
19,5
náročná
1 PD (PD)
B
B
Miličín - Prčice
Česká Sibiř
13
středně náročná
B
B
Máchova cesta
1 (PD) 3 (PD) 2 (PD)
BB
Máchův kraj 8,5 náročná PD B B Labská Nymburk - Poděbrady 18 středně náročná BB B B stezka Labská Roudnice n.L. - Mělník 19 náročná BB B B stezka Kostelec n.L. - Lázně Labská 26 náročná BB B B Toušeň stezka Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Na území Středočeského kraje se rozkládá chráněná krajinná oblast Blaník, Český Ráj, Kokořínsko, Křivoklátsko a Český kras, který částečně zasahuje i na území Prahy. 39
Turistické trasy v těchto CHKO nejsou ještě zdaleka přizpůsobené vozíčkářům, na jejich budování se však postupně pracuje. Výjimkou je kvalitní a rozsáhlá síť bezbariérových tras Českého Ráje. V CHKO Kokořínsko vede Máchova cesta, která je ale pro vozíčkáře velmi náročná a přístupná pouze s doprovodem. Tabulka 13 - Chráněné krajinné oblasti ve Středočeském kraji a Praze Přístupnost CHKO
Území
Stručný popis
Český kras
Praha, Středočeský kraj
vápencové útvary, krasové kaňony a rokle, cenné geologické B profily
B
B
Blaník
Středočeský kraj
nejmenší CHKO na území ČR, suťové lesy
B
B
B
Český ráj
Středočeský kraj
geopark UNESCO, vápencové a skalní vulkanické útvary
BB
B
B
Kokořínsko
Středočeský kraj
kaňonovitý charakter, pískovcové skály
ČP, PD
B
B
Křivoklátsko
Středočeský kraj
kaňonovité údolí řeky Berounky, B biosférická rezervace UNESCO
B
B
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Jednou z možností, jak uniknout každodennímu rušnému životu v Praze a dostat se do přírody, jsou městské parky. Najdeme zde nespočet parků, ať už okrasných s krásnými zahradami nebo těch, které nabízí prostor pro odpočinek a pohodu. V Malešickém parku, největším parku Prahy 10, byla dokončena rekonstrukce v červenci roku 2013. Park je plně přizpůsoben potřebám vozíčkářů, nachází se zde také dětské specializované hřiště. Bezbariérový přístup je také do Botanické zahrady Trója, která je součástí přírodního parku Drahaň – Trója, kterým vede naučná stezka. Botanická zahrada Trója nabízí také stezku pro nevidomé. Na stezce najdeme 30 sloupků s informacemi v braillově písmu. Sloupky jsou v těsné blízkosti exponátů, nevidomí má tedy možnost osahat si rostliny a stromy. Trója nabízí prohlídku zahrady ve znakové řeči a dále proškolené průvodce, kteří se specializují na práci s tělesně postiženými a nevidomými osobami. Spojením několika historických zahrad, vznikl park Kampa, který je ideálním místem pro všechny Pražany. Jedním z nejoblíbenějších parků je Královská obora, lidově řečená Stromovka. Hlavním cesty mají asfaltový povrch, z hlediska bezbariérovosti je park bezproblémově přístupný. Dalším rozsáhlým 40
parkem jsou Letenské sady, které jsou zcela bezbariérové, není nutné se držet vyznačených tras. Park Obora Hvězda má místy poměrně obtížný terén, je tedy doporučené pohybovat se parkem s doprovodem. V neprospěch parku Petřín hraje jeho svažitý terén, který je pro osobu na vozíku velmi náročný. Nejpřístupnější částí parku je Růžový sad, Štefánikovy hvězdárny a Petřínské sady, kde je terén rovinatější. Zahrada Kinských se potýká se stejným problémem, i zde je pro vozíčkáře náročný terén. Na trase je velkou bariérou pár schodů, které jsou schůdné pouze s dopomocí. Ve Středočeském kraji je přístupný Průhonický park. [42], [43] Tabulka 14 - Parky ve Středočeském kraji a Praze Oblast
Park
Obora Hvězda
Praha
Stručný popis
lesopark, Letohrádek Hvězda
Přístupnost
BB WC 2
ČP
B
BB
Drahaň - Trója
botanická a zoologická zahrada
4
BB
BB – stezka BB pro nevidomé
Petřín
zahrady, sady
1 PD
BB
B
BB
Zahrada Kinských
sady na Smíchově, Letohrádek Kinských
1
BB
B
BB
Letenské sady
letní zahrada s výhledem na Prahu
1
BB
B
BB
Královská obora (Stromovka)
rekreační místo ve stylu anglického parku
1
BB
B
BB
Kampa
v blízkosti Karlova mostu, historické zahrady
1
BB
B
BB
Malešický park
nově rekonstruovaný moderní park
1
BB
B
BB
přírodní park s cizokrajnými dřevinami, památka UNESCA
1
BB
B
BB
Středočeský Průhonický kraj park
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
41
2.2.2 Kulturně – historické atraktivity Mezi kulturně historické zařízení řadíme hrady, zámky, kostely, skanzeny a jiné atraktivity. Pohyb po Praze může být pro vozíčkáře mnohdy velmi obtížný, jednou z největších překážek je kamenná dlažba. V Praze je pro vozíčkáře navrženo 10 speciálních tras, po kterých se může pohodlně dostat k několika zajímavým bezbariérovým místům a objektům. Přátelským místem pro vozíčkáře je národní kulturní památka Vyšehrad. Vozíčkář projede Táborskou bránou, která otevírá prostranství Vyšehradu. Cesta umožňuje pokračovat dál, až na Vyšehradské hradby, odkud je krásný výhled na panorama Prahy. Bezbariérový přístup umožňuje Gotické sklepení, kde je k vidění výstava o historii Vyšehradu a archeologické vykopávky vztahující se ke vzniku Vyšehradu. Vozíčkáři je umožněn také průjezd Vyšehradskými sady, kde je umístěno mnoho plastik. Mezi nejznámější patří sousoší Josefa Václava Myslbeka. Dále se dostane na Vyšehradský hřbitov, kde se pohybuje po zpevněných chodnících. Bezbariérový vstup je také do podzemních chodeb (kasemat), kde je zajištěna prohlídka s průvodcem. Je zde mírně stoupající a nerovný povrch, proto se doporučuje vstup s doprovodem. V oboře Hvězda je přístupný stejnojmenný Letohrádek, do kterého je umožněn vstup pomocí dřevěného nájezdu. Jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších míst v Praze je Petřínská rozhledna. Pro výjezd výtahem je nutné přesednout na speciální vozíček, který je užší a pohodlně se vejde do výtahu. Pohyb v zrcadlovém bludišti je rovněž bezbariérový, je zde pouze problém s šířkou vstupu. Vozíčkáři je však umožněn vstup východem, který je dostatečně široký. Strahovský klášter je částečně bezbariérová památka. Vozíčkář si může prohlédnout exteriér, obrazárnu a knihovnu. Součástí nádvoří Strahovského kláštera je Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, kam se vozíčkář dostane pomocí šikmé nájezdní rampy. Většina památek Pražského hradu má bezbariérový přístup. Vozíčkář se dostane do Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, do kostela Panny Marie, kostela všech Svatých. Dále si může prohlédnout hlavní a vedlejší loď Baziliky sv. Jiří, Zelenou světnici, Vladislavský sál, Sněmovnu a expozice Starého královského paláce, Císařskou konírnu, Míčovnu a obrazárnu. Může projet Zlatou uličkou, do jednotlivých domků se však díky 42
schodům a úzkým vchodům nedostane. Pomocí výtahu se dostane do Lobkovického paláce. Dostupná je i královská zahrada s Belvederem. Díky výtahům je zcela bezbariérový Schwarzenberský palác na Hradčanech. Na trase Pražskými sady mohou osoby na vozíčku navštívit Lapidárium, na cestě k zoologické zahradě si pomohou prohlédnout exteriér a zahrady Trojského zámku. Mezi Václavským náměstím a Náměstím Republiky mohou navštívit Kostel Panny Marie Sněžné, Obecní dům a s doprovodem se dostanou do Kostela sv. Martina ve zdi. Při vstupu do Betlémské kaple je nutné překonat vysoký práh, prostor kaple je pak bezbariérový. Na Celetné ulici se nachází bezbariérově přístupný Dům U Černé Matky Boží, při vstupu na Staroměstské náměstí lze navštívit Kostel Panny Marie před Týnem. Před Staroměstskou radnici je nutné vyjet na 10 cm vysoký chodník, což se neobejde bez asistence. Pomocí výtahu se pak vozíčkář dostane až do věže radnice, sály radnice bezbariérově přístupné nejsou. V židovské části města se vozíčkář dostane na Starý židovský hřbitov, Pinkasovy synagogy, Maiselovy synagogy a Španělské synagogy. Bezbariérový přístup na Karlův most je možný od Malostranské i Staroměstské mostecké věže. Bezbariérovost v Rudolfinu je zajištěna pomocí výtahu, vozíčkář se nedostane pouze do velkého výstavního sálu. Na Malé straně je bezbariérově přístupný Valdštejnský palác se zahradou a jízdárnou. Památky Pražského hradu jsou zpřístupněny i nevidomým a neslyšícím. Pro zrakově postižené jsou k dispozici plastické průvodce v braillově písmu, pro neslyšící tištěné průvodce. Tištěný průvodce pro neslyšící je k dispozici také ve Strahovském klášteře a v Bazilice nanebevzetí Panny Marie.
43
Tabulka 15 - Bezbariérové kulturně - historické trasy Přístupnost Trasa
Bezbariérové památky na trase Táborská brána Gotické sklepení
Vyšehrad
Vyšehradské sady s plastikami Vyšehradský hřbitov a Slavín Kasematy
BB WC na trase Café Vyšehrad, Restaurace Starého purkrabství, Veřejné toalety u Chrámu sv. Petra a Pavla Restaurace U Letohrádku Hvězda
Od Hvězdy na Strahov
Letohrádek Hvězda
Petřínskými sady
Petřínská rozhledna a bludiště Petřínská Strahovský klášter (exteriér, rozhledna, obrazárna, knihovna) nádvoří kláštera Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Z Pohořelce na Pražský hrad a do Pražský hrad Chotkových sadů Katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha Kostel Panny Marie Kostel Všech Svatých
Galerie Pražského hradu
Bazilika Sv. Jiří
Pražskými sady
Starý královský palác (Zelená světnice, Vladislavský sál, Sněmovna) Císařská konírna Míčovna Obrazárna Pražského hradu Zlatá ulička Lobkovický palác Královská zahrada a Belveder Schwarzenberský palác Lapidárium
Chrám sv. Víta, Královská zahrada u Letohrádku Belveder, Restaurace Pražan, Veřejné toalety Výstaviště, Lapidárium,
BB
B
B
BB
B
B
BB
B
B
BB
B
B
PD
B
B
ČP přízemí
B
B
BB
B
B
BB
B
BB
BB
B
BB
BB
BB
BB
BB
B
B
BB BB ČP hlavní a boční loď
B B
B B
BB
BB
BB
BB
BB
BB BB BB ČP vnitřky domků nedostupné BB BB BB BB
BB BB BB
BB BB BB
BB
BB
B B B B
B B B B
Trójou až k Exteriér a zahrady Trojského Zoologické v areálu ZOO BB B B zámku zahradě Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
44
Tabulka 16 - Pokračování tabulky 15 Přístupnost Trasa
Bezbariérové památky na trase
Kostel sv. Martina ve zdi
Mezi Václavským náměstím a Náměstím Republiky
Kostel Panny Marie Sněžné
Obecní dům
Betlémská kaple Dům U Černé Matky Boží Kostel Panny Marie před Týnem
Starým Městem k Josefovu
Staroměstská radnice
Starý židovský hřbitov Pinkasova synagoga
Restaurace T.G.Friday´s, Obecní dům, Obchodní dům Kotva, Palác Paladium dům, Černá růže, Slovanský dům, Palác Myslbek, My Espreso Bar, Internetová kavárna pasáž Platýz, Restaurace Le Patio, Čínská restaurace pasáž Metro, Restaurace Jan Paukert, Dětský dům Na Příkopě, Nová scéna ND, Knihovna akademie věd
PD
B
B
BB
B
B
BB
B
B
ČP – lapidárium a studna nedostupná
B
B
BB
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
BB ČP – sklepní Obecní dům, prostory a Palác Paladium, románská Obchodní dům Kotva, kaple Dům U Černé Matky nedostupná Boží, Staroměstská BB radnice BB
Maiselova synagoga
BB
B
B
Španělská synagoga
BB
B
B
Kavárna U Černého BB Beránka, McDonald, Restaurace U Vladaře, Restaurace El Centro, Bar Hegerova cihelna, Budova národní knihovny, Sovovy BB mlýny
B
B
B
B
Karlův most Od Klementina přes Karlův most na Malou stranu
BB WC na trase
Valdštejnský palác, zahrada a jízdárna
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
45
V Praze se nachází několik dalších bezbariérových památek. Bezbariérový vstup je převážně zajištěn výtahy nebo šikmými nájezdními rampami, pohyb v památce je pak již bezbariérový. Někde je nutná asistence druhé osoby k překonání schodů, zvýšených prahů nebo jiných překážek. Například v Klášteře sv. Anežky České je nutné překonat tři schody mezi prvním patrem ambitu a dormitářem, lze vypůjčit mobilní schodišťovou plošinu, kterou je možno využít také při vstupu do 1. a 2. patra Zbraslavského zámku. Většina pracovníků v památkách se snaží zdravotně postiženým osobám vyjít vstříc, umožňují jim vstoupit bočními vchody, jsou ochotni jim pomoci překonat bariéry a zajistit jim tak pohodlný pohyb při prohlídce památky. Ve většině památek se již nachází bezbariérová toaleta, někde ji však vozíčkáři stále postrádají. Bezbariérová toaleta nebyla doposud instalována například v Maiselově synagoze, Klášteře Augustiniánu na Karlově a v Kostele sv. Cyrila a Metoděje. Ve většině případů jsou před památkou vyhrazená parkovací místa pro zdravotně postižené osoby. Osoby upoutané na invalidní vozík mívají zvýhodněné vstupné nebo dokonce vstupují zdarma. Zdarma se mohou podívat například do Kláštera sv. Anežky České, Paláce Kinských, Veletržního paláce, zvýhodněný vstup mají do Kláštera na Slovanech, Žižkovské televizní věže atd. Stálou hmatovou expozici je možné navštívit ve Ctěnickém zámku, kde jsou připraveny také tištěné průvodce pro neslyšící, dále v Anežském klášteře, Letohrádku Kinských, Zbraslavském zámku. V Karolinu je pro neslyšící a nedoslýchavé speciální naslouchací zařízení.
46
Tabulka 17 - Ostatní kulturně - historické atraktivity v Praze Památky
Stručný popis
Přístupnost
BB toaleta
ČP (zámecký park, kočárovna expozice, exteriér)
B– hmatová expozice
BB
Ctěnický zámek
renesanční zámek
Dům U Zlatého prstenu
raně gotický dům ano
BB
B
B
Emauzy
benediktinské opatství
ne
PD (několik schodů)
B
B
Chodovská vodní tvrz
rekonstruovaný zámeček
ano
BB
B
B
B
B
ano
Chrám sv. Mikuláše
barokní chrám
ne
ČP, PD (galerie a věž nejsou dostupné, s několika schody pomůže personál)
Jindrišská věž
zvonice kostela sv.Jindřicha
ano
ČP (nedostupné 10. patro věže)
B
B
Karolinum
srdce Karlovy univerzity
ne
BB
B
BB naslouchací zařízení
Kaunický palác
barokní palác
ano
BB
B
B
Klášter Augustiniánů na Karlově
barokní komplex klášterních budov
ne
BB
B
B
Klášter sv. Anežky České
bývalý klášter klarisek a minoritů
ano
PD (několik schodů)
BB – hmatová expozice
B
Kostel Milíče z Kroměříže sborový dům
ano
BB
B
B
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
ne
PD (2 schody, zadní vchod)
B
B
římskokatolický kostel
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
47
Tabulka 18 - Pokračování tabulky 17 Kostel sv. Anny
gotický klášterní kostel
ano - ČP
PD (nerovný povrch, schody)
B
B
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
pravoslavný katedrální kostel
ne
BB
B
B
Kostel sv. Havla
trojlodní gotický kostel
ne
BB
B
B
Kostel sv. Ludmily
neogotický katolický kostel
ne
ČP (boční vchod)
B
B
Kostel sv. Maří Magdalény
novorománský kostel
ano
BB
B
B
Kostel sv. Salvátora
raně barokní kostel
ne
PD (nutná asistence při pohybu po kostele)
B
B
Letohrádek Kinských
klasicistní předměstská vila
ano
BB
BB – haptická prohlídka
B
Národní památník Heydrichiády
krypta chrámu sv. Cyrila a Metoděje, muzeum
ne
BB
B
B
Nový židovský hřbitov
část kompexu Olšanských hřbitovů
ne
BB
B
B
Písecká brána
jedna ze čtyř dochovaných bran opevnění Prahy
ne
PD
B
B
Planetárium
moderní chrám vědy
ano
BB
B
B
Slovanský dům
barokně secesní palác
ne
BB
B
B
Televizní věž - Praha Žižkov
nejvyšší pražská ne stavba a vyhlídka
BB
B
B
Týnský chrám
gotický trojlodní kostel
ne
BB
B
B
Zbraslavský zámek
původně cisterciácký klášter
ano
PD (mobilní plošina)
BB – haptická prohlídka
B
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 48
Ve Středočeském kraji se nachází velké množství hradů a zámků, z nichž cca 27 je bezbariérových nebo alespoň částečně přístupných. Částečnou přístupností v tomto případě rozumíme bezbariérovou dostupnost exteriéru, tj. parků, zahrad, nádvoří a některých interiéru, většinou se jedná o přízemí zámku či hradu, galerie a výstavní síně. Mezi úplně bezbariérové řadíme hrad Mladá Boleslav a Libice nad Cidlinou, v Levém Hradci není přístupné pouze přízemí, hradiště Budeč nemá bezbariérovou toaletu. Částečně přístupným hradem je Český Šternberk, Křivoklát, Žebrák a Točník, který je dostupný pouze s doprovodem. Mezi bezbariérové zámky patří Staré Hrady Libáň, Zásmuky a Průhonice. Zámek Kačina a Konopiště mají bezbariérově přístupné exteriéry a jeden prohlídkový okruh. Březnice, Hluboš a Hořovice jsou bezbariérově přístupné s doprovodem, bez doprovodu jsou dostupné jen exteriéry, přízemí zámku a výstavní síně. Zámek Mnichovo Hradiště je přístupný pouze částečně, po vynesení vozíku do 1. patra je možnost shlédnout celý zámek. Zámky Dobříš, Mělník, Vrchotovy Janovice a Žleby jsou částečně přístupné, vozíčkář se tedy bez problému dostane pouze do zámeckého parku, zahrady a do přízemí. Pro nevidomé je ve Středočeském kraji dostupných 5 zámků. Haptická prohlídka je připravena v zámku Kačina, Konopiště, Mníšku pod Brdy a ve Vrchotových Janovicích. V Průhonickém parku a zámku je k dispozici audioprůvodce. V Průhonicích a Hořovicích je pro neslyšící připraven tištěný průvodce. Tabulka 19 - Bezbariérové hrady ve Středočeském kraji Přístupnost Název
Stručný popis
BB WC
Mladá Boleslav
gotický hrad
ano ČP
BB
B
B
Libice nad Cidlinou
slovanské hradiště
ne
BB
B
B
Levý Hradec
středověké hradiště
ne
BB
B
B
Budeč
památné hradiště
ne
BB
B
B
Český Šternberk
gotický hrad
ne
ČP - exteriér, nádvoří, expozice
B
B
Křivoklát
středověký hrad
ano
ČP - nádvoří, výstavní síň
B
B
zřícenina gotického ČP - strmý úzké stoupání, ne B B hradu nepřístupná věž zřícenina hradu na Točník ne PD - náročný terén, schody B B Zámecké hoře Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem Žebrák
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 49
Tabulka 20 - Bezbariérové zámky ve Středočeském kraji
BB WC
Přístupnost
Název
Stručný popis
Staré Hrady Libáň
renesanční komplex
ne
BB
B
B
Zásmuky
goticko - renesanční zámek
ne
BB
B
B
Průhonice
novorenesanční zámek
ano
BB
BB audioprůvodce
BB – tištěný průvodce
Kačina
empírový zámek
ne
BB
Konopiště
barokní zámek
ano
ČP - park, 1. okruh zámku
BB – hmatová prohlídka BB – hmatová prohlídka
PD - celý objekt
B
B
PD - celý objekt
B
B
ano
PD - celý objekt
B
BB – tištěný průvodce
barokní zámecký Mnichovo Hradiště areál
ano
ČP - exteriér, po vynesení vozíku do 1. patra přístupný celý zámek
B
B
Dobříš
ano
PD - celý objekt
B
B
ne
ČP - exteriér
B
B
ne
ČP - park, nádvoří
BB – hmatová prohlídka
B
ne
ČP - exteriér
B
B
Březnice Hluboš Hořovice
Mělník Vrchotovy Janovice Žleby
renesančně - barokní ne zámek pozdně barokní ne zámek raně - barokní zámek
rokokový zámek gotika, renesance, baroko původní vodní tvrz (hrad) původně gotický hrad
B B
Mníšek pod Brdy
pozdně renesanční zámek
ano ČP
PD - celý objekt
BB – hmatová prohlídka
B
Jemniště
barokní zámek
ne
ČP - 1. patro
B
B
Komorní Hrádek
renesanční zámek
ne
ČP - nádvoří
B
B
Lány
barokní zámek
ano
ČP - exteriér, park
B
B
Liběchov
barokní zámek
ne
ČP - přízemí zámku
B
B
ano ČP - přízemí (3 B B ČP výstavy, expozice) Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem Roztoky u Prahy
renesanční zámek
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
50
V historickém jádru Kutné Hory byla obnovena původní dlažba, proto je pro vozíčkáře doporučené pohybovat se po městě s doprovodem. Bezbariérovým objektem je Chrám sv. Barbory, který byl v roce 1995 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ve 14. století byl vystavěn Hřbitovní kostel Všech Svatých, který se skládá ze dvou kaplí nad sebou, podzemní kaple je tvořena hrobkou. Sázavský klášter je z větší části bezbariérová památka. S doprovodem se vozíčkář dostane do klášterních zahrad, do exteriérů, kostela sv. Prokopa a na prohlídku expozic. V areálu chybí bezbariérová toaleta, s asistencí je možné využít veřejné WC, kde je však nedostatečná šířka dveří i velikost kabiny. Návštěvník upoutaný na invalidní vozík může ve Středočeském kraji navštívit 3 skanzeny. Skanzen Vysoký Chlumec, který představuje venkovskou architekturu a lidové umění, částečně přístupný Hornický skanzen Březové Hory, který připomíná minulost spojenou s těžbou stříbra a uranu. V neposlední řadě Hamousův statek s dochovanou lidovou architekturou. Prohlídka exteriéru je bezbariérová, při prohlídce interiéru je třeba pomoc asistenta. Za návštěvu stojí také bezbariérový památník Lidice, částečně přístupný památník Vojna Lešetice, památník Karla Čapka ve Staré huti u Dobříše a památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi. Tabulka 21 - Ostatní kulturně - historické atraktivity Středočeského kraje Název
Stručný popis
Přístupnost
BB WC
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře římskokatolický kostel, UNESCO Hřbitovní kostel Všech Svatých pozdně gotická stavba v Sedlci přestavěný na zámek, dochované Klášter Sázava fresky Skanzen Vysoký Chlumec muzeum vesnických staveb Hornický skanzen Březové Hory 60 stálých expozic Zbečno - Hamousův statek lidová architektura
ne
BB
B
B
ne
BB
B
B
ne
PD
B
B
ano ano ne
BB ČP PD
B B B
Památník Lidice
ne
BB
B
B B B BB prohlídka ve znakové řeči B
vzpomínka na vyhlazení obce Lidice
Památník Vojna Lešetice věnované obětem komunismu ne ČP B Památník Karla Čapka ve Staré život a dílo K. Čapka ano ČP B B huti u Dobříše Památník Antonína Dvořáka v život a dílo A. Dvořáka ne PD B B Nelahozevsi Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 51
2.2.3 Kulturně – společenská zařízení Praha je významným kulturním centrem nejen České republiky. Najdeme zde množství muzeí, galerií, divadel a kin. Každoročně se tu konají významné kulturní akce a festivaly. Vozíčkář má poměrně dost možností podílet se na kulturním životě v Praze. Má možnost navštívit několik galerií. Nejvýznamnější galerií je Rudolfinum, které představuje současnou tvorbu a moderní umění 20. století. Bezbariérovost je zajištěna pomocí výtahů, k dispozici jsou bezbariérové toalety a 150 metrů od galerie jsou vyhrazená parkovací místa pro osoby na vozíčku. Tabulka 22 - Bezbariérové galerie v Praze Přístupnost Galerie
Lokalita
Ateliér Františka Bílka
Praha 6
budova ČP
sál
WC
Atrium na Žižkově
Praha 3
BB
BB
B
B
B
Černá labuť
Praha 1
ČP
BB
BB
B
B
DOX
Praha 7
BB
ČP
BB
B
B
Dům U Zlatého prstenu
Praha 1
BB
BB
ČP
B
B
Galerie 9
Praha 9
BB
BB
BB
B
B
Galerie Anderle - Pelléova Praha 6 vila Praha 1 Galerie La Femme
BB
BB
BB
B
B
ČP
BB
B
B
B
Galerie Lazarská
Praha 1
ČP
BB
B
B
B
Galerie Minor
Praha 1
BB
BB
BB
B
B
Galerie Miro
Praha 1
BB
BB
BB
B
B
Galerie Nová Síň
Praha 1
BB
BB
B
B
B
Meet Factory
Praha 5
BB
BB
BB
B
B
Obecní dům
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Písecká brána
Praha 6
BB
BB
BB
B
B
ČP
B
B
B
Praha 1 BB ČP BB B B Rudolfinum Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací větších i menších muzeí. Můžeme jich navštívit desítky s nejrozmanitějším zaměřením, pro vozíčkáře jich je přístupných přibližně polovina.
52
Největším a zároveň nejvýznamnějším muzeem České republiky je Národní muzeum, do jehož budovy se vozíčkář dostane, obtížnější je pak pohyb po muzeu, do některých sálů se vozíčkář bohužel nepodívá. Některá muzea jsou plně bezbariérová. Mezi ně patří Muzeum Karla Zemana, Letohrádek Kinských, Palác Kinských a Schwarzenberský palác. U některých je vyžadována asistence při vstupu do budovy nebo musí vozíčkář využít boční vchod. Velká část muzeí má přístupné jen některé expozice. Velký problém spočívá v chybějících bezbariérových toaletách. Postrádá je například muzeum čokolády, Comics Museum Káji Saudka, Lapidárium Národního muzea, Muzeum policie, Náprstkovo muzeum a Uměleckoprůmyslové muzeum. Zrakově postiženým je přístupné České muzeum hudby, kde jsou pro ně připraveny komentované prohlídky se speciálně vyškoleným průvodcem. V klášteře sv. Anežky České, v Národním muzeu, v Muzeu hlavního města Prahy, v Paláci Kinských, ve Schwarzenberském a Veletržním paláci jsou k dispozici hmatové expozice. V Národním muzeu jsou možné prohlídky ve znakové řeči. Velmi přátelská k vozíčkářům jsou divadla, navštívit jich mohou téměř 50. Největší a nejvýznamnější divadlo reprezentuje Národní divadlo, které je vozíčkářům částečně přístupné. K menším scénám řadíme částečně přístupné divadlo Na Zábradlí, Bez Zábradlí, divadlo V Dlouhé a V Celetné, nesmíme zapomenout na legendární divadlo Járy Cimrmana, Semafor či Stavovské. Největším hudebním a muzikálovým divadlem je Karlín. Mezi plně bezbariérová divadla patří La Fabrika, Meet Factory, Minor, Na Jezerce, Ponec, Semafor, Dobeška, Kalich, Gong, Divadlo Spejbla a Hurvínka, ABC a Archa. Nedostatkem divadel Černá Labuť, Animato, Alfred ve Dvoře, Branické divadlo, Viola, Studio Alta Hala 30, Pidivadlo a Palace Theatre je absence bezbariérové toalety. Většina divadel nabízí zvýhodněné vstupné. Pro zrakově postižené osoby jsou v divadle V Celetné, v Kolowratu a Rokoku speciálně hraná některá představení. V divadle Komedi jsou pro zrakově postižené připravené speciální audioknihy. V divadle Kampa, Na Zábradlí, Spejbla a Hurvínka, v divadle Na Jezerce a v Národním divadle jsou některá představení hrána ve znakové řeči. Ve Stavovském divadle je instalována speciální indukční smyčka pro neslyšící. 53
Tabulka 23 - Bezbariérová muzea v Praze Přístupnost Muzea
Lokalita budova
sál
WC
1. české muzeum čokolády
Praha 2
ČP
ČP
B
B
B
Betlémská kaple
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Comics Museum Káji Saudka
Praha 1
ČP
ČP
B
B
B
České muzeum hudby
Praha 1
BB
ČP
BB
BB – komentované prohlídky
B
Dům U Černé Matky Boží
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Klášter sv. Anežky České
Praha 1
BB
ČP
BB
Lapidárium Národního muzea
Praha 7
BB
BB
B
Muzeum hlavního města Prahy
Praha 8
B
B
B
Muzeum Karla Zemana
Praha 1
BB
BB
BB
B
B
Muchovo muzeum
Praha 1
BB
BB
ČP
B
B
Muzeum městské hromadné dopravy Praha 6
ČP
BB
ČP
B
B
Muzeum policie
Praha 2
BB
ČP
B
B
B
Náprstkovo muzeum
Praha 1
ČP
ČP
B
B
B
Národní muzeum
Praha 1
BB
ČP
ČP
B
ČP – prohlídky ve znakové řeči
Národní technické muzeum
Praha 7
BB
ČP
BB
B
B
Národní zemědělské muzeum
Praha 7
ČP
ČP
ČP
B
B
Národopisné muzeum – Letohrádek Kinských
Praha 5
BB
BB
BB
B
B
Palác Kinských
Praha 1
BB
BB
BB
BB – hmatová expozice
B
Salmovský palác
Praha 1
ČP
ČP
ČP
BB
B
Schwarzenberský palác
Praha 1
BB
BB
BB
B – hmatová expozice
B
Uměleckoprůmyslové muzeum
Praha 1
ČP
ČP
B
B
B
Veletržní palác
Praha 7
BB
ČP
BB
BB – hmatová expozice
B
Židovské muzeum
Praha 1
ČP
ČP
ČP
B
B
BB – hmatová expozice BB – hmatová expozice BB – hmatová expozice
B B B
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 54
Tabulka 24 - Bezbariérová divadla v Praze Přístupnost Název
Lokalita
ABC
Praha 1
budova BB
sál BB
WC BB
B
B
Archa
Praha 1
BB
BB
BB
B
B
Alfred ve dvoře
Praha 7
BB
BB
B
B
B
Branické divadlo
Praha 4
BB
BB
B
B
B
Broadway
Praha 1
ČP
ČP
ČP
B
B
Černá Labuť
Praha 1
ČP
BB
B
B
B
Černé divadlo Animato
Praha 1
ČP
BB
B
B
B
Činoherní klub
Praha 1
ČP
BB
BB
B
B
Dejvické divadlo
Praha 6
ČP
ČP
ČP
B
B
Disk
Praha 1
ČP
BB
BB
B
B
Bez zábradlí
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Na Fidlovačce
Praha 4
BB
ČP
ČP
B
B
Na Vinohradech
Praha 2
BB
BB
ČP
B
Na Zábradlí
Praha 1
ČP
BB
BB
B
Pod Palmovkou
Praha 8
BB
ČP
BB
B
Spejbla a Hurvínka
Praha 6
BB
BB
BB
B
U Hasičů
Praha 2
BB
ČP
ČP
V Celetné
Praha 1
ČP
BB
ČP
V Dlouhé
Praha 1
BB
ČP
BB
B ČP některé inscenace B
B ČP – tlumočená představení B ČP – některé inscenace B
Gong
Praha 9
BB
BB
BB
B
B
Hybernia
Praha 1
BB
ČP
BB
B
B
Kalich
Praha 1
BB
BB
BB
B
B
Karlín
Praha 8
ČP
ČP
ČP
B
Kampa
Praha 1
ČP
BB
BB
B
B ČP – některé inscenace ve znakové řeči
Kolowrat
Praha 1
ČP
ČP
ČP
Komedie
Praha 1
ČP
ČP
ČP
La Fabrika
Praha 7
BB
BB
BB
ČP některé B inscenace BB B audioknihy B B
Meet Factory
Praha 5
BB
BB
BB
B
Minor
Praha 1
BB
BB
BB
B
B B
B
B ČP - některé Na Jezerce Praha 4 BB BB BB B inscenace Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování 55
Tabulka 25 - Pokračování tabulky 24 Přístupnost Název
Lokalita budova
sál
WC ČP – haptická prohlídka
B – některé inscenace
B B B B
B B B B
ČP - některé inscenace
B
BB
B B B
B B B
ČP
ČP
B
BB - indukční smyčka
ČP
ČP
ČP
Praha 7
BB
BB
B
Studio Ypsilon
Praha 1
BB
ČP
ČP
Švandovo divadlo
Praha 5
ČP
ČP
ČP
Ta Fantastika
Praha 1
BB
BB
BB
Ungelt - Letní scéna
Praha 1
BB
ČP
ČP
Viola
Praha 1
BB
BB
B
B B B B B B B B
B B B B B B B B
Národní divadlo
Praha 1
ČP
ČP
ČP
Palác Akropolis
Praha 3
BB
ČP
ČP
Palace Theatre
Praha 1
BB
ČP
B
Pidivadlo
Praha 7
ČP
BB
B
Ponec
Praha 3
BB
BB
BB
Rokoko
Praha 1
BB
ČP
BB
Semafor
Praha 6
BB
BB
BB
Sklep - Dobeška
Praha 4
BB
BB
BB
Státní opera Praha
Praha 1
ČP
ČP
Stavovské divadlo
Praha 1
ČP
Strašnické divadlo
Praha 1
Studio Alta Hala 30
Divadlo Járy Cimrmana Praha 3 BB ČP ČP Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Ke kulturním zařízením patří i kina. V Praze jich vozíčkář navštívit 12. Velkým mínusem kina Sigma Spořilov a Světozor je absence bezbariérové toalety. Ostatní kina mají bezbariérovou nebo alespoň částečně přístupnou toaletu. Ve většině případů se vozíčkáři dostanou sami do budovy i do sálu, kde je pro ně vyhrazeno několik míst. Kino Světozor má nainstalovány speciální indukční smyčky a promítá filmy s titulky pro neslyšící.
56
Tabulka 26 - Bezbariérová kina v Praze Přístupnost Název Ponrepo - Bio Konvikt Mat Aero Bio Oko Cinema City Slovanský dům Cinema City Letňany Cinema City Zličín Evald Radotín Sigma Spořilov
Lokalita Praha 7 Praha 2 Praha 3 Praha 7 Praha 1 Praha 9 Praha 5 Praha 1 Praha 5 Praha 4
budova BB ČP ČP BB BB BB BB ČP BB BB
sál BB ČP BB ČP BB BB BB BB BB BB
WC ČP BB BB ČP BB BB BB ČP ČP B
B B B B B B B B B B
B B B B B B B B B B BB – indukční Světozor Praha 1 BB ČP B B smyčky, titulky pro neslyšící Cinestar Praha Anděl Praha 5 BB BB BB B B Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
Středočeský kraj je rodištěm a inspirací mnoha významných a vynikajících výtvarných umělců. Nejen jejich díla mohou návštěvníci zhlédnout v přibližně 13 zcela bezbariérových muzeí a v 12 částečně přístupných nebo přístupných s doprovodem. Bezbariérovost je zajištěna pomocí výtahů či nájezdních plošin. V Muzeu Hraček a Muzeu Keltů jsou k dispozici psané texty pro neslyšící. V muzeu Škoda Auto v Mladé Boleslavi jsou vítáni jak vozíčkáři, tak i nevidomí. Pro vozíčkáře jsou přístupné všechny prostory kromě depozitáře sportovních vozů. Prohlídka pro nevidomé je se speciálně vyškoleným průvodcem. K dispozici jsou také sešity s informacemi o zakladatelích automobilky a popisy 10 vozů ve zvětšeném černotisku a braillově písmu. V expoziční části Evoluce je připravena hmatová výstava.
57
Tabulka 27 - Bezbariérová muzea ve Středočeském kraji Muzeum Expozice muzea Českého krasu
Lokalita Zámek Hořovice
Přístupnost
BB WC ne
PD - několik schodů
Galerie Středočeského kraje
Kutná Hora
ano
BB
Geopark Barrandien
Beroun
ne
Hornické muzeum
Příbram
ano
Městské muzeum
Netvořice
ne
BB ČP - některé expozice ČP - přízemí
Muzeum Českého venkova
Kutná Hora Benátky nad Jizerou
ano
Muzeum Hraček
B BB – hmatová expozice, letáky v braillově písmě B
B
B
B
B
B
B
B
BB
B
ne
BB
B
B BB - psané texty
Muzeum Kadlín
Kadlín
ano (ČP)
PD - několik schodů
B
B
Muzeum Keltů
Dobšice
ano
BB
B
BB - psané texty
ne
BB
B
B
ne
BB
B
B
Muzeum Moto Velo
Mladá Boleslav Přerov
Muzeum motocyklů
Netvořice
ne
PD
B
B
Muzeum Oty Pavla Muzeum sportovních automobilů
Buštěhrad
ne
BB
B
B
Lány
ne
BB
B
B
Muzeum umění a designu
Benešov
PD
B
B
Podblanické muzeum
Votice Rožmitál pod ano Třemšínem Přerov nad ano Labem Mělník ano
BB
B
B
BB
B
B
BB
B
B
ČP - přízemí
B
B
Kladno
BB
B
B
Muzeum Mladoboleslavska
Podbrdské muzeum Polabské národopisné muzeum Regionální muzeum Sládečkovo vlastivědné muzeum
ano (ČP) ne
ano
Škoda Auto Muzeum
Mladá Boleslav
ano
BB
Vlastivědné muzeum
Nymburk
ne
BB
BB - hmatová prohlídka s průvodcem, informace v braillově písmu B
Vojenské technické muzeum
Lešany
ne
BB
B
B
Železniční muzeum
Lužná
ne
ČP
B
B
B
B
Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 58
Ve Středočeském kraji sídlí tři profesionální divadla: Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo A. Dvořáka v Příbrami a Městské divadlo Kladno s.r.o. Městské divadlo Mladá Boleslav poskytuje bezproblémový bezbariérový vstup pro vozíčkáře. Městské divadlo Kladno s.r.o. je nyní v rekonstrukci a soubor hraje v divadle Lampion, ve kterém je bezbariérový přístup zajištěn pomocí výtahů. Divadlo A. Dvořáka se již několik let snaží o zabudování výtahu, zatím bohužel bezúspěšně. Divadlo mělo přislíbeno dotaci od Ministerstva financí, do této chvíle však nebyla potvrzena, proto se řešení s bezbariérovostí odsouvá na dobu neurčitou. Divadlo tedy nadále zůstává pro vozíčkáře nedostupné. V kraji působí několik dalších menších souborů zejména v okresních městech. Přístupné pro vozíčkáře je Dusíkovo divadlo v Čáslavi a Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře. Město Benešov nabízí rovnou tři příležitosti ke kulturnímu zážitku, a to v bezbariérovém Přírodním divadle Konopiště, Kulturním domě na Karlově a Městském divadle na Poště. Možnost návštěvy kina ve Středočeském kraji je značně omezená. Vozíčkář může navštívit pouze kino v Čáslavi, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Berounu a Rožmitálu pod Třemešínem. Tabulka 28 - Bezbariérová kina a divadla ve Středočeském kraji
Název
Lokalita
Přístupnost
BB WC
Kino Miloše Formana
Čáslav
ne
BB
B
B
Kino Modrý Kříž
Kutná Hora
ano
BB
B
B
Multikino Cinestar
Mladá Boleslav
ano
BB
B
B
Kino Mír Kino Rožmitál pod Třemešínem
Beroun
ne
BB
B
B
ano
BB
B
B
Městské divadlo
Mladá Boleslav
ano (ČP)
BB
B
B
Dusíkovo divadlo
Čáslav
ne
PD
B
B
Městské Tylovo divadlo
Kutná Hora
ano
BB
B
B
Divadla Městské divadlo na Poště
Benešov
ne
BB
B
B
Kulturní dům na Karlově
Benešov
ne
BB
B
B
Lampion
Kladno
ano
BB
B
B
ne BB Přírodní divadlo Konopiště Benešov Vysvětlivky: BB – bezbariérový, ČP – částečně přístupný, PD – přístupný s doprovodem
B
B
Kina
Rožmitál pod Třemešínem
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
59
2. 3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují konečnou fázi uskutečnění cestovního ruchu a realizování požadavků účastníků cestovního ruchu. Mezi realizační předpoklady řadíme ubytovací zařízení, stravovací zařízení, cestovní kanceláře a agentury, dopravní zařízení, kvalitu a hustotu dopravních sítí v oblasti.
2.3.1 Ubytovací zařízení Počet bezbariérových ubytovacích zařízení oproti minulým rokům výrazně vzrostl, je jich však stále poměrně málo. Bezbariérovými ubytovacími zařízeními v tomto případě rozumíme bezbariérový vstup do budovy a alespoň jeden bezbariérový pokoj s bezbariérovým sociálním zařízením. Jako částečně přístupná ubytovací zařízení označujeme ty, kde vozíčkář potřebuje pomoc při vstupu do budovy (jsou zde schody, užší dveře či jiná překážka) nebo není dostatečně vybavené sociální zařízení (chybí madla, nepřizpůsobený sprchový kout). Podíl alespoň částečně přístupných ubytovacích zařízení na celkovém počtu ubytovacích zařízení v Praze je 18,4%, ve Středočeském kraji pouze 10,3%. V Praze je 621 ubytovacích zařízení (2012), z toho 95 je alespoň částečně bezbariérových. Nejvíce bezbariérových objektů se řadí k 4 * hotelům (46) a k 3* hotelům (31). Ve Středočeském kraji je 552 ubytovacích zařízení (2012), z toho 39 objektů je alespoň částečně přístupných. I ve Středočeském kraji nabízí nejvíce možností pro vozíčkáře 4 * hotely (15) a 3* hotely (12). Většina ubytovacích zařízení má přizpůsobený jeden nebo dva pokoje. Mezi ubytovací zařízení s více bezbariérovými pokoji patří v Praze například Ibis Praha Wenceslas Square***, Mövenpick Hotel Prague****, Top Hotel Praha & congress centre, Courtyard Marriott Prague Airport****, Hilton Prague *****, ILF ***, U tří korunek ***, Orea Hotel Pyramida ****, Dorint Hotel Don Giovanni **** atd. Jedním z největších problémů je nedostatek kvalitních informací o bezbariérovosti ubytovacích zařízení. Většina hotelových ubytovacích zařízení vůbec neuvádí, zda je nebo není bezbariérový. Ve většině případů je uvedena pouze informace, že je zde bezbariérový přístup nebo pokoj, ale vozíčkář se nedočte žádné podrobnější informace. Často se v ubytovacím zařízení nachází bezbariérový pokoj, ale v hotelu není bezbariérový přístup nebo chybí výtah, proto se vozíčkář do pokoje nedostane. Velkým problémem je uvádění klamných informací. V mnoha případech jsme bezbariérovost 60
ověřovali prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Personál mi často nedokázal zodpovědět otázky ohledně přístupnosti a nevěděl, zdali je objekt bezbariérový. Personál často uvedl, že je objekt bariérový, přestože na internetových stránkách uvádějí opak. 23 hotelů v Praze uvádí, že jsou v hotelu nápisy v braillově písmu, 26 jich je vybaveno speciálními zařízeními pro sluchově postižené. Tabulka 29 - Počet bezbariérových ubytovacích zařízení Kategorie bezbariérového UZ
podíl bezbariérových Celkem UZ na celkovém počtu UZ v kraji
Počet UZ*
Počet lůžek v UZ*
3* hotel
4* hotel
5* hotel
Praha
621
80 925
37
55
12
6
4
114
18,4%
Středočeský
552
31 177
19
25
-
7
6
57
10,3%
Kraj
Pension ostatní
*ČSÚ: údaje k 31. 12. 2012 Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
2.3.2 Pohostinská zařízení Mezi pohostinské provozovny řadíme restaurace, pizzerie, kavárny, bary, cukrárny, vinárny, bary a další. Podle údajů Českého statistického úřadu (2002) se v České republice nachází 23 682 provozoven poskytujících pohostinské služby. Největší počet pohostinských zařízení je ve Středočeském kraji. Najdeme zde 2 997 provozoven, z toho přibližně 381 bezbariérových. Podíl bezbariérových pohostinských zařízení na celkovém počtu pohostinských zařízení ve Středočeském kraji je přibližně 12,7%. Na třetím místě je po Jihomoravském kraji Praha s počtem 2 292. Přibližně 750 restaurací v Praze uvádí, že má bezbariérový přístup. Podíl bezbariérových pohostinských zařízení na celkovém počtu pohostinských zařízení v Praze tvoří přibližně 32,7 %. Nedostatkem některých restaurací je absence bezbariérové toalety. Na vozíčkáře myslí i fastfoody, především KFC a McDonald´s. Bezbariérový přístup uvádí 20 z nich. Odborníci vytvořili žebříček 25 nejlepších restaurací. V Praze jsou dvě z nich bezbariérové, Lokál Dlouhá a restaurace Na Kopci. Pohostinská zařízení zapomínají na zrakově a sluchově postižené osoby. Jídelní lístek v braillově písmu je velmi ojedinělý. Tuto službu nabízí například restaurace v hotelu Hilton.
61
Tabulka 30 - Bezbariérová pohostinská zařízení ve Středočeském kraji a Praze Oblast
Počet bezbariérových PZ
STŘEDOČESKÝ KRAJ Benešov
40
Beroun
33
Kladno
47
Kolín
22
Kutná Hora
13
Mělník
28
Mladá Boleslav
46
Nymburk
37
Praha – východ
30
Praha – západ
44
Příbram
30
Rakovník
11
Celkový počet bezbariérových PZ v kraji
381
Celkový počet PZ v kraji
2 997*
Podíl bezbariérových PZ na celkovém počtu PZ v kraji
12,7%
PRAHA Celkový počet bezbariérových PZ v kraji
750
Celkový počet PZ v kraji
2292*
Podíl bezbariérových PZ na celkovém počtu PZ v kraji
32,7%
ČSÚ: údaje k 31. 12. 2002 Vysvětlivky: PZ – pohostinská zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
2.3.3 Sportovně – rekreační zařízení Většina bazénů a aquaparků má alespoň částečně bezbariérový přístup. Přístup do budovy je často zajištěn pomocí nájezdních ramp, v novějších budovách jsou kompletně zařízené sprchy i toalety. Největším aquaparkem České republiky i střední Evropy je Aquapalace v Čestlicích, který nabízí široký sortiment služeb. Vozíčkářům je dostupný krytý i venkovní bazén, fitness centrum, sauny, solária, masérské služby, restaurace, toalety. Aquapalace je přímo spojený s hotelem, který nabízí 3 bezbariérové pokoje. V Praze najdeme také několik bezbariérových víceúčelových hal, které slouží k pořádání sportovních, kulturních, společenských a firemních akcí. Jedná se o Ice Arenu, Incheba Arenu, O2 62
Arenu a Tipsport Arenu. Mimo to mohou vozíčkáři navštívit několik sportovních areálů a dětských hřišť. Nejen malým návštěvníkům je zpřístupněna pražská Zoo v Tróji. Za návštěvu stojí také Usedlost Ladronka, která sídlí v parku a nabízí sportovní a kulturní vyžití, občerstvení a zapůjčení sportovních potřeb. K dispozici je také občerstvení, vinný sklep a bowling. Středočeský kraj disponuje také dvěma jezdeckými areály, které poskytují služby handicapovaným. V souvislosti se sportovním vyžitím stojí za zmínku nezisková organizace Adrenalin bez bariér, která sídlí v Praze. Organizace nabízí adrenalinové, outdoorové a volnočasové aktivity zdravotně postiženým osobám. Jedná se o jedinou takto zaměřenou organizaci v České republice. Zajišťují handicapovaným akce jako je lyžování, paragliding, rafting, jízda na koních, čtyřkolkách, tandemový seskok a další. Zapojili se také do mnoha projektů, jedním z nejvýznamnějších je například 1. český motocykl na ruční ovládání, kiting a další. Neslyšící sportovce shromažďuje 1. Pražský sportovní klub neslyšících, o. s., nevidomé sportovce pak Český svaz zrakově postižených sportovců. Věnují se atletice, bowlingu, futsalu, lyžování, plavání, cyklistice, judu a dalším sportům. Tabulka 31 - Bezbariérová sportovně - rekreační střediska ve Středočeském kraji Přístupnost Název
Lokalita
Aquapark Kladno Kladno BB Aquapark Příbram Příbram BB Aquapark Slaný Slaný BB Bazén Neratovice Neratovice BB Městský plavecký areál Hořovice BB Vodní svět Kolín BB Plovárna Kutná Hora BB Sportovní zařízení Modrá Stodola Horoměřice ČP Sportovní zařízení Resort Green Valley Chotýšany BB Centrum pro volný čas Na Fialce Říčany BB Jezdecká škola Farmy Hrádek Mratín ČP Jezdecký areál Zduchovice Kamýk nad Vltavou BB Brandýské bowlingové centrum Brandýs nad Labem BB Bowling Pizzeria Kutná Hora Kutná Hora BB Areál Botanika Horní Bezděkov ČP Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný
B B B B B B B B B B B B B B B
B B B B B B B B B B B B B B B
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 63
Tabulka 32 - Bezbariérová sportovně - rekreační střediska v Praze Přístupnost Praha Aquapalace Praha
BB
B
B
Aquacentrum Šutka
BB
B
B
Aquacentrum Letňany Lagoon
BB
B
B
Bazén SK Slavia
ČP
B
B
Bazén v hotelu Panorama
ČP
B
B
Bazén hotelu Olšanka
ČP
B
B
Bazén Incheba na Výstavišti
ČP
B
B
Bazén AXA
ČP
B
B
Plavecký bazén Hostivař
ČP
B
B
Plavecký bazén Strahov
BB
B
B
Koupaliště Petynka
ČP
B
B
Sauna Karlín
BB
B
B
Ice Arena
BB
B
B
Incheba arena
ČP
B
B
O2 arena
ČP
B
B
Tipsport Arena
ČP
B
B
Sportovní hala Děkanka
ČP
B
B
Sportovní hala Zličín
ČP
B
B
Sporotvní areál Tatran Střešovice
ČP
B
B
Sportovní areál Hamr
ČP
B
B
Sportovní a relaxační areál Pražačka
ČP
B
B
Curling aréna Praha Roztyly
ČP
B
B
Usedlost Ladronka
ČP
B
B
Dětské hřiště Františkánská zahrada
BB
B
B
Dětské hřiště Hellichova
ČP
B
B
Dětské hřiště Klárov
ČP
B
B
Dětské hřiště Lannova
BB
B
B
Dětské hřiště Masná
ČP
B
B
Dětské hřiště pod Karlovým mostem
BB
B
B
Dětské hřiště Slovanský ostrov
BB
B
B
Dětské hřiště Vlašská
BB
B
B
Dětské hřiště Vojanovy sady
BB
B
B
Dětské hřiště Vrchlické sady
ČP
B
B
Dětské hřiště Za Haštalem
BB
B BB Zoologická zahrada Praha B Vysvětlivky: BB – bezbariérový, B – bariérový, ČP – částečně přístupný
B B
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
64
2.3.4 Bezbariérová přeprava Z hlediska bezbariérovosti je na nejlepší úrovni v Praze autobusová doprava. V roce 1995 se v Praze objevily první nízkopodlažní autobusy, do provozu byly uvedeny 3. V současné době zajišťuje dopravu po Praze 66,5% nízkopodlažních autobusů. Po Praze jezdí 826 nízkopodlažních autobusů z celkového počtu 1 242 autobusů. Konkrétně se jedná o 496 standardních autobusů, 289 kloubových autobusů a 33 minibusů. Tramvajová bezbariérová doprava tvoří pouze 21,7% z celkové tramvajové dopravy. Nízkopodlažních tramvají má dopravní podnik 923, z toho 201 bezbariérových. Dopravní podnik Praha předpokládá, že v roce 2017 budou nízkopodlažní tramvaje tvořit nadpoloviční většinu. Plánují, že bude do provozu uvedeno celkem 390 nízkopodlažních tramvají. Na některých přestupních uzlech jsou aktivovány akustické tabule, které nevidomému hlásí 4 nejbližší odjezdy. Do budoucna se plánuje jejich rozšíření na všechny stanice. Poměrně nedostupným prostředkem pro vozíčkáře je stále pražské metro. 34 stanic z 57 má sice bezbariérový přístup, často je však přeprava velmi složitá. V ostatních stanicích je přeprava téměř nemožná. Bezbariérovost je zajištěna pomocí osobních výtahů na stanici Muzeum A, kde je přístup k nástupišti bezproblémový. Osobní výtahy jsou vybaveny tak, aby jej mohli bez problému využívat všichni cestující. Najdeme zde ovládací prvky s popisky, tlačítka se znaky v Braillově písmu, akustické hlásky pro možnost spojení s provozním personálem. Na ostatních stanicích lze využít nákladních výtahů nebo šikmých pohyblivých plošin. Při přepravě v nákladních výtazích je nutný doprovod a dodržování přísných pravidel. U bezbariérových zařízení dochází často k poruše, což vyvolává nespokojenost cestujících. Nejčastěji dochází k poruše šikmých plošin, která je však ve většině případů způsobena nesprávným používáním. U všech vozů je velkou překážkou pro vozíčkáře mezera mezi hranou nástupiště a hranou vozidla, která „je nezbytná pro boční výkyv vozů, daný jejich odpružením a momentálním zatížením.“ Dopravní podnik se momentálně zaměřuje na odstranění tohoto problému, aby mohl zdravotně postiženým vyjít co nejvíce vstříc. [44] V Praze funguje nonstop taxi služba pro vozíčkáře. Taxi pro vozíčkáře zajišťuje dopravu po Praze a Středočeském kraji ve speciálně upravených automobilech
65
s nájezdovou rampou. Rodinná firma vozimevozickare.cz poskytuje přepravu vozíčkářů a nabízí pronájem speciálně vybavených mikrobusů. Obrázek 1 - Přehled bezbariérových stanic metra
Zdroj: Dopravní podnik hlavního města Prahy
Ve Středočeském kraji je pouze třetina spojů bezbariérových. Podíl bezbariérových spojů na celkovém počtu dopravních spojů je 37, 46 %, což řadí Středočeský kraj na 10. místo ze 14 krajů. Nejméně bariérovým městem Středočeského kraje s ohledem na dopravu je Mladá Boleslav. Všech 24 autobusů je nízkopodlažních. V Kladně jezdí bezbariérových autobusů asi třetina, do Kolína byly pořízeny 2. V Příbrami je nově vybudované bezbariérové autobusové nádraží, kde jezdí, jak městská hromadná doprava, tak i meziměstská. Bezbariérovou dopravu zajišťuje také společnost České dráhy, a.s. České dráhy nabízí přepravu ve speciálních vozech přizpůsobených pro vozíčkáře nebo ve vozech 66
vybavených zdvihací plošinou. Pokud vozíčkář nevyžaduje doprovod dopravce, nemusí jízdenku objednávat předem. Pokud chce jet vlakem, který zrovna není vybaven plošinou, musí svoji přepravu ohlásit 24 hodin předem. 48 předem ohlašuje přepravu ten, kdo požaduje přepravu ve speciálně upraveném voze. České dráhy postupně upravují také vstupy k pokladnám, čekárnám a nástupištím, zatím je jejich bezbariérovost různá. Podrobné informace o přístupnosti jsou k dispozici na internetových stránkách českých drah při vyhledávání spojení.
2.3.5 Cestovní kanceláře a agentury Podle společnosti MAG CONSULTING, s.r.o. je v České republice k 30. 6. 2013 registrováno 1512 cestovních kanceláří. V Praze tuto činnost provozuje 546 cestovních kanceláři a ve Středočeském kraji 107. Jedinou cestovní kanceláří, která se zaměřuje výhradně na cestování zdravotně postižených osob, je Bezbatour. Bezbatour funguje od roku 2012 a sídlí v Praze. Nabízí dovolenou pro zdravotně postižené osoby, ale také pro rodiny s dětmi a seniory po celé České republice i do zahraničí. Samozřejmostí při zařizování dovolené je garance bezbariérového ubytování. Společnost zaměstnává vozíčkáře, kteří ubytovací zařízení osobně navštěvují a prověřují. Největším problémem je zaopatření dopravy. Cestovní kancelář má zajištěných několik řidičů s přizpůsobenými automobily, ty se však soustřeďují zejména na oblast kolem Prahy. Zabezpečit řidiče v ostatních regionech je prý velmi problematické. Další problém nastává při zajištění dopravy pro více vozíčkářů, v České republice totiž neexistuje žádný bezbariérový zájezdový autobus. Cestovní kancelář se zaměřuje na individuální potřeby svých klientů a zajišťuje dovolenou na míru. Cestovní kancelář Atis přichází s nabídkou dovolené pro všechny po České a Slovenské republice, jedná se o „dovolenou s vozíkem.“ Jde o specializovanou nabídku cestovní kanceláře pro zdravotně postižené osoby. Cestovní kancelář spolupracuje s hotely a pensiony, které zajišťují vhodné podmínky pro osoby na vozíku. Se zajímavým tipem na dovolenou přichází Stella Travel, která má ve své nabídce Cesty do Afriky pro tělesně postižené. Několik zájezdů pro vozíčkáře mají k dispozici i běžné cestovní kanceláře jako je Fischer, Firo Tour, Venus Trade and Tours. Pobočky Firo Tour a Fischer najdeme i ve Středočeském kraji. 67
Organizováním zájezdů pro tělesně postižené se kromě cestovních kanceláří zabývají také sdružení a organizace zdravotně postižených osob. Jedná se například o sdružení Kolečka na cestách, Svaz tělesně postižených, Sportovní klub vozíčkářů a další.
2. 4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady přispívají ke vzniku a rozvoji cestovního ruchu. Mezi selektivní předpoklady patří úroveň urbanizace, sociologické a ekologické předpoklady a politická situace.
2.4.1 Organizace osob se zdravotním postižením Zlepšováním služeb a hájením zájmů zdravotně postižených osob se zabývají organizace osob se zdravotním postižením. Svaz tělesně postižených je organizace s celostátní působností s hlavním sídlem v Praze. Její hlavní činností je podporovat zájmy a potřeby zdravotně postižených osob. Organizace poskytuje svým členům a ostatním zdravotně postiženým osobám poradenství, informace, pomocnou ruku při hledání zaměstnání, pořádá rehabilitační kurzy a pobyty, půjčuje zdravotní pomůcky, prodává euroklíč a pořádá různé akce. Svaz tělesně postižených osob se zapojil také do několika projektů financovaných zejména Ministerstvem zdravotnictví a Evropskou unií. Pod záštitou Ministerstva zdravotnictví to jsou již zmíněné rehabilitační pobyty, ozdravné pobyty pro děti a mládež a další činnosti spojené se sportem a cvičením. Mezi projekty dotované Evropskou unií patří například Šance pracovat, Žít naplno, Držíme krok s dobou atd. Od roku 1991 funguje Pražská organizace vozíčkářů, která má v současnosti kolem 400 členů. Jednou z nejdůležitějších činností organizace je program Přes bariéry, který byl zahájen před více než 15 lety. Spočívá ve zjišťování přístupnosti jednotlivých objektů a poskytování kvalitních a spolehlivých informací vozíčkářům. Jednou z významnějších organizací je obecně prospěšná společnost Centrum Paraple, o.p.s. Pomáhá ochrnutým lidem následkem úrazu nebo onemocnění vyrovnat se s těžkou životní situací a naučit se žít s tímto handicapem. Usilují o zlepšení jejich fyzického i psychického stavu, pomáhají jim zapojit se znovu do normálního života, nabízí jim poradenské a sociálně rehabilitační služby i zapůjčení zdravotních pomůcek.
68
Jsou jim oporou při hledání práce a nových koníčků, poskytují i ubytování. Centrum Paraple organizuje různé rehabilitační a sportovní programy, společenské akce a kurzy. S cílem zapojit co nejvíce zdravotně postižených osob do sportu a pomoci jim žít plnohodnotný život vystupuje Český svaz tělesně postižených sportovců. Jejich cílem je začlenit co nejvíce zdravotně postižených osob do pravidelné sportovní aktivity, pomoci jim zlepšit fyzickou kondici a zároveň zlepšit kondici, zapojit zdravotně postižené do společnosti a podporovat sportovní činnost od rekreační až po vrcholovou úroveň. Mezi další organizace patří Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel, Klub vozíčkářů Petýrkova, občanské sdružení Helpcare, Kolečka na cestách a Život bez bariér, jejichž společným cílem je pomoci zdravotně postiženým osobám zapojit se co nejvíce do běžného života. Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje usiluje o zlepšení situace a postavení zdravotně postižených osob. Jejich cílem je vytváření příznivých podmínek pro život zdravotně postižených osob pomocí odstraňování bariér v regionu, poskytování poradenských služeb, sociální interakcí, hájením práv a zájmů.
2. 4. 2 Webové informační portály Jednou z překážek cestovního ruchu zdravotně postižených osob je nedostatek kvalitních informací o dostupnosti jednotlivých objektů cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby. Často musí zdravotně postižené osoby sami vynaložit aktivitu a najít možnosti a řešení, aby se mohli účastnit cestovního ruchu. V České republice zatím neexistuje žádná databáze všech bezbariérově přístupných objektů, přírodních atraktivit, ubytovacích a pohostinských zařízení. Několik webových portálů poskytuje informace nezbytné pro účast na cestovním ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 28). Většinou zde najdeme několik vybraných hradů a zámků, ubytovacích zařízení, restaurací a tipů na výlety.
69
Tabulka 33 - Informační webové portály pro zdravotně postižené osoby Název
Stručný popis
flyabout.cz
průvodce bezbariérovou Prahou (ubytování, muzea, galerie, divadla, sportovní areály)
praguewelcome.cz/prahabezbarierova
informace o bezbariérových turistických trasách v Praze, přístupnost památek
presbariery.cz
realizuje Pražská organizace vozíčkářů, přístupnost objektů prověřených vozíčkáři, osobní zkušenosti a rady na cesty
cesko-bez-barier.infocesko.cz
možnosti využití volného času pro vozíčkáře
bezbarierove-ubytovani.cz
informace o bezbariérových ubytovacích zařízeních
aktivnizivot.cz
tipy na bezbariérové výlety (hrady, zámky, aquaparky, divadla…)
restaurace.cz e-restaurace.cz zazitkove-restaurace.cz
databáze pohostinských zařízení podle krajů s vyznačením bezbariérovosti
lunchtime.cz české-hospudky.cz helpnet.cz
informační portál pro osoby se zdravotním postižením
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
70
2. 5 Zhodnocení potenciálu Středočeského kraje a Prahy pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Prostřednictvím sekundárního výzkumu jsme analyzovali informace o bezbariérovosti ubytovacích a pohostinských zařízení, sportovně rekreačních zařízení, kulturně historických památek, turistických a cyklistických tras. Dále jsme zkoumali, zda se cestovní kanceláře zabývají nabídkou zájezdů pro zdravotně postižené osoby a zda existují webové informační problémy s informacemi pro zdravotně postižené osoby. Na začátku jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. -
Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve Středočeském kraji a Praze?
-
Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?
-
Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci ve vybraném kraji?
-
Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby ve Středočeském kraji a Praze?
Dle zjištěných informací můžeme konstatovat, že podíl bezbariérových ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji tvoří 10,3% všech ubytovacích zařízení. V Praze je podíl bezbariérových ubytovacích zařízení 18,4%. Většina hotelů má bezbariérový přístup do hotelu i pokoje, některé však zapomínají na úpravu sociálního zařízení. Většina ubytovacích zařízení má bezbariérově přizpůsoben jeden až dva pokoje. Ne všechny hotely
mají
bezbariérově
řešenou
restauraci.
Kompletní
seznam
zjištěných
bezbariérových hotelů je uveden v příloze. Podotýkáme, že jsme do hodnocení zahrnuli pouze ubytovací zařízení, která informaci o bezbariérovosti uvádí na internetových databázích ubytovacích zařízení. V České republice zatím neexistuje žádná hromadná databáze, která by shromažďovala všechna ubytovací zařízení. Některá ubytovací zařízení s vyznačením bezbariérovosti lze vyhledat na internetových stránkách společnosti Hotels.com. Existuje také portál bezbarierove-ubytovani.cz, kde je však jen několik vybraných ubytovacích zařízení. Bezbariérová ubytovací zařízení v Praze eviduje především průvodce bezbariérovou Prahou - flyabout.cz, kde je vyznačena přístupnost do budovy, pokoje a sociálního
71
zařízení. Bezbariérové ubytování podle kategorií najdeme na internetových stránkách praguewelcome.cz. Nabídka volnočasových aktivit je v Praze i Středočeském kraji poměrně rozsáhlá. V Praze je vyznačeno 10 turistických tras speciálně pro vozíčkáře, Středočeský kraj nabízí bezbariérové turistické trasy v oblasti Českého Ráje. V Praze se dostane vozíčkář do téměř 70 kulturně historických atraktivit, ve Středočeském kraji do 27 hradů a zámku a do 10 ostatních kulturních památek. V Praze se nachází téměř 50 alespoň částečně přístupných divadel, 12 bezbariérových kin a 40 muzeí a galerií. Ve Středočeském kraji může vozíčkář navštívit 24 muzeí a galerií, 7 divadel a 5 kin. V mnohem menší míře se myslí na zrakově a sluchově postižené osoby. Speciálně vybavených atraktivit přizpůsobených potřebám nevidomých a neslyšících je velmi málo. Bezbariérové zájezdy po České republice i do zahraničí organizuje cestovní kancelář Bezbatour, která se jako jediná v České republice specializuje na cestování zdravotně postižených osob. V rámci projektu S vozíkem na cestách mohou prostřednictvím cestovní kanceláře ATIS vozíčkáři cestovat po České a Slovenské republice. Několik zájezdů pro zdravotně postižené osoby mají i běžné cestovní kanceláře jako je například Fischer nebo Firo – tour. Zájezdy a rekondiční pobyty pořádají také organizace sdružující osoby se zdravotním postižením. Na základě získaných informací můžeme zhodnotit potenciál Středočeského kraje a Prahy prostřednictvím vytyčených hodnotících kritérií a přidělením bodů. Tabulka 34 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby Bodové hodnocení 0 až 9 10 až 19 20 až 28
Kvantitativní hodnocení 1 2 3
Kvalitativní hodnocení základní průměrný zvýšený
29 až 37
4
výborný
Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácia cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005
Dle stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob můžeme po přidělení bodů konstatovat, že oba kraje disponují průměrným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Středočeský kraj získal 14 bodů a Praha o 4,5 bodu více.
72
Tabulka 35 - Zhodnocení potenciálu Prahy Hodnocené kritérium bezbariérová ubytovací zařízení
Charakteristika více než 15 % všech UZ
Body
bezbariérová pohostinská zařízení
více než 20 % všech PZ
3
sportovně-rekreační zařízení
bezbariérové bazény/aquaparky (ano) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano) jiné sportovní zařízení (ano)
1 1 1
přístupné cyklotrasy a turistické trasy
síť turistických tras síť cyklistických tras
2 1 2
kulturně - historické památky
většina hradů/zámků/kostelů a ostatních kulturně historických atraktivit přístupná částečně muzea/galerie/skanzeny divadla/kina
1
cestovní kanceláře
nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice (ano) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice do zahraničí (ano)
2
2 2
0
Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinská zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tabulka 36 - Zhodnocení potenciálu Středočeského kraje Hodnocené kritérium bezbariérová ubytovací zařízení
Charakteristika více než 10 % všech UZ
Body
bezbariérová pohostinská zařízení
více než 10 % všech PZ
1
sportovně-rekreační zařízení
bezbariérové bazény/aquaparky (ano) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano) jiné sportovní zařízení (ano)
0,5
1 1 1
síť turistických tras síť cyklistických tras
2 2 2
kulturně - historické památky
většina hradů/zámků/kostelů a ostatních kulturně historických atraktivit přístupná částečně muzea/galerie/skanzeny divadla/kina
1
cestovní kanceláře
nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice (ano) nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v České republice do zahraničí (ano)
přístupné cyklotrasy a turistické trasy
2 1
0
Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinská zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 73
ZÁVĚR Cestovní ruch zdravotně postižených osob se v posledních letech dostává do popředí zájmu. Zdravotně postižené osoby se stávají významným segmentem na trhu cestovního ruchu. Postupně dochází k debarierizaci kulturních i přírodních památek, kulturních a sportovně rekreačních zařízení. Ubytovací a pohostinská zařízení přizpůsobují nabídku svých služeb zdravotně postiženým osobám. Odstraňováním architektonických bariér se zabývá stále větší množství institucí a podniků cestovního ruchu. Největší pozornost se věnuje tělesně postiženým osobám, stále se však zapomíná na osoby zrakově a sluchově postižené. Cílem práce bylo zhodnotit potenciál Prahy a Středočeského kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Ukázalo se, že oba kraje disponují průměrným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Z šetření vyplynulo, že se zdravotně postižené osoby mohou zapojit do účasti na cestovním ruchu. Bezbariérová ubytovací zařízení tvoří 18,3% všech ubytovacích zařízení v Praze, ve Středočeském kraji je podíl 10, 3 %. Poměrně přátelská jsou k tělesně postiženým osobám pohostinská zařízení. V obou krajích najdeme množství bezbariérových restaurací, kaváren a ostatních podniků. Zdravotně postižené osoby si mohou vybírat z poměrně obsáhlé nabídky bezbariérových kulturně historických objektů a sportovně rekreačních středisek. Mohou navštívit množství divadel, muzeí, galerií a kin. Existuje několik sportovních klubů, které sdružují tělesně, zdravotně i sluchově postižené osoby. Na území Středočeského kraje a Prahy působí hlavní dvě cestovní kanceláře, které se zaměřují organizování pobytů pro zdravotně postižené osoby. Hlavní bariérou se ukázal nedostatek informací ohledně bezbariérovosti pro zdravotně postižené osoby. Doposud neexistuje žádná databáze všech bezbariérově přístupných objektů, přírodních atraktivit, ubytovacích a pohostinských zařízení. Každým rokem bezbariérových míst přibývá, zdravotně postižené osoby tak mají stále více možností při účasti na cestovním ruchu. Hlavním přínosem sociálního cestovního ruchu je snížení sezónnosti destinací, zvýšení zisků z cestovního ruchu a podpora domácího cestovního ruchu. Předpokládáme, že se v budoucnosti do odstraňování bariér a poskytování kvalitních informací o bezbariérovosti zapojí většina podniků cestovního ruchu.
74
SEZNAM POUŽIITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje (1) HOLEČEK, Milan, MARIOT, Peter, STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005. 131 str. ISBN 80 – 86034 – 64 – X. (2) KOLEKTIV AUTORŮ. Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 568 str. ISBN 978 – 80 – 247 – 2240 – 5. (3) KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 208 str. ISBN – 978 – 80 – 247 – 4603 – 6. (4) LAUERMANOVÁ, Lucie. Sociální cestovní ruch – analýza a zhodnocení v rámci ČR. 2013 (5) MILICHOVSKÝ, Luboš. Kapitoly ze somatopedie. 1. vydání. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského Praha, 2010. 80 str. ISBN 978 – 80 – 7452 – 001 – 3. (6) MONATOVÁ, Lili. Pedagogika speciální. 1. dotisk 1. vydání. Brno: Masarykova universita, 1995. 199 str. ISBN 80 – 210 – 1009 – 6. (7) WHO. Mezinárodní klasifikace nemocí. 10. revize vydání. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2013. 874 str. ISBN: 978 – 80 – 904259 – 0 – 3. (8) ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2012. 768 str. ISBN: 978 – 80 – 7201 – 880 – 2. (9) LINDEROVÁ, Ivica. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotně postihnutých návštěvníkov. In Ekonomická revue cestovného ruchu. roč. 45 2012, č. 1. ISSN 0139-8660
75
Elektronické zdroje [1] Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010 – 2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: < http://goo.gl/9a84Zs > [2] Cestovní ruch pro všechny [online]. [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: < http://goo.gl/Utc4or > [3] BAGINSKÁ, Tereza. Bakalářská práce. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno – Masarykova univerzita, 2012 [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: < http://goo.gl/Z8FH0g > [4] Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: < http://goo.gl/Z8FH0g > [5] Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: < http://www.sons.cz/docs/e-bariery/> [6] Unie neslyšících Brno [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: < http://goo.gl/OEJc6T > [7] BAGINSKÁ, Tereza. Bakalářská práce. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno – Masarykova univerzita, 2012 [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: < http://goo.gl/Z8FH0g > Citováno podle: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [8] BAGINSKÁ, Tereza. Bakalářská práce. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno – Masarykova univerzita, 2012 [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: < http://goo.gl/Z8FH0g > Citováno podle: PAGE, S. J., CONNEL J., (2009): Tourism a modern synthesis. British Library cataloguing in publication data [9] BAGINSKÁ, Tereza. Bakalářská práce. Sociální cestovní ruch v České republice. Brno – Masarykova univerzita, 2012 [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: < http://goo.gl/Z8FH0g > Citováno podle: MINNAERT, L., MAITLAND, R., MILLER, G., (2006): Social Tourism and its ethical foundations. London UK: University of Westminster [10] LABOHÁ, Martina. Bakalářská práce. Potenciál cestovní kanceláře pro tělesně postižené na území ČR. Brno – Masarykova univerzita, 2011 [online].[cit. 2014-01-22]. Dostupné z: < http://goo.gl/T9gR7L >
76
[11] JEŘÁBKOVÁ, Věra a BRUTHANSOVÁ, Daniela. Možnosti řešení sociálních důsledků zdravotního postižení - synergické efekty a bílá místa současné právní úpravy. ISBN 978-80-7416-103-2. Praha, 2012 [online]. [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: < http://goo.gl/TTYWJS > [12] Hrebenar.eu. [online]. [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: < http://goo.gl/AouiRB> [13] European disability forum [online]. [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: < http://goo.gl/vy3ZZB> [14] Employment of disabled people in Europe in 2002. [online]. [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: < http://goo.gl/7auqtA > [15] Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. In: MMR, 2009. [online]. [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: < http://goo.gl/PVqyct> [16] Guide du chéque vacances [online]. 2012. [cit. 2014-02-04] Dostupné z: < http://www.ancv.com/. > [17] Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. In: [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: < http://goo.gl/xfCeT7> [18] VŠE. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí, 2008. ISBN 978-80-245-1430-7. [cit. 2014-02-18] Dostupné z: < http://goo.gl/xMGFJk> [19] WTO. Globální etický kodex cestovního ruchu. [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: < http://goo.gl/5ixeCh> [20] Vláda ČR. Zpráva o plnění opatření Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014. [online]. [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/MJLmO4> [21] Studentske.eu: Teorie tělesné výchovy a sportu [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: < http://goo.gl/w5yFsA> [22] Holidays for All [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: < http://www.holidaysforall.org/ > [23] Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. In: EurActiv.cz [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: < http://goo.gl/GmvHM9>
77
[24] Národní rada osob se zdravotním postižením [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: < http://www.nrzp.cz > [25] Tourism for All [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: < https://www.tourismforall.org.uk/> [26] Statutární město Olomouc [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: < http://goo.gl/qgLr7q> [27] S vozíkem na cestách [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: < http://svozikemnacestach.cz/> [28] Listina základních práv a svobod [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:
[29] Zákon č. 189/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů navazuje na Listinu základních práv a svobod. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-198 > [30] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 [online]. [cit. 2014-0328]. Dostupné z: < http://goo.gl/OHhsuQ> [31] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 [online]. [cit. 2014-0328]. Dostupné z: < http://goo.gl/FrmNYe > [32] Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním pořádku [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: [33] Visitpraha.cz [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: [34] Praguewelcome – oficiální turistický průvodce Prahou. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: [35] 5plus2.cz [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/4J4kgI> [36] iDNES.cz [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/CuKyyK > [37] Český ráj bez bariér [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: 78
[38] Labská stezka [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: [39] mBnoviny.cz [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/ceDlcX> [40] Vozíčkář [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/ZGbIXg> [41] Prague city line – Poznej Prahu sám [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/vJMMEI > [42] Přes bariéry [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: [43] Parlamentní listy [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: < http://goo.gl/h7t7fi > [44] Dopravní podnik hlavního města Prahy [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: [45] WEISS, P. a kol. 2005. Regionalizácia cestovného ruchu Slovenskej republiky. Bratislava : Ministerstvo hospodárstva SR, 2005. [online]. [cit. 02. 10. 2014]. Dostupné z:
79
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji Příloha č. 2 – Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení v Praze Příloha č. 3 – Seznam bezbariérových pohostinských zařízení podle okresů ve Středočeském kraji
80
Příloha č. 1: Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji Název Seminární hotel Akademia Naháč
Kategorie
Okres
Název
3* hotel
Benešov
Sand Martin
Hotel O.K. 1
3* hotel
Beroun
Hotel Astra
3* hotel
Kladno
Lázeňský hotel park Poděbrady Spa Hotel Felicitas
Hotel Theresia
3* hotel
Kolín
Hotel U Kata
3* hotel
Kutná Hora
Hotel Olympionik
3* hotel
Mělník
Hotel Bouček
3* hotel
Hotel Tulipán Hotel Na Ostrově
Kategorie
Okres
4* hotel
Mladá Boleslav
4* hotel
Poděbrady
4* hotel
Poděbrady
Academic
4* hotel
Praha západ
4* hotel
Příbram
4* hotel
Beroun
Praha východ
Hotel U Milína Best Western Hotel Grand Hotel Zlatý Kohout
4* hotel
Mladá Boleslav
3* hotel
Praha západ
Hotel Stefanie
4* hotel
Mladá Boleslav
3* hotel
Beroun
Nymburk
Hotel Věnec
3* hotel
Mladá Boleslav
Hotel Toscca
3* hotel
Praha východ
Chateau Mcely 4* hotel Aquapalace Hotel 4* hotel Prague Legner Hotel Zvánovice 4* hotel
Hotel Zámek Berchtold
3* hotel
Praha východ
Hotel S.E.N.
4* hotel
Praha východ
Hotel Marina Vltava Hotel a restaurace Na Staré Koleji
3* hotel
Mladá Boleslav
Hotel Zámek Štiřín
4* hotel
Praha východ
3* hotel
Mladá Boleslav
Club Hotel Průhonice
4* hotel
Praha západ
Hotel Golfi Poděbrady
3* hotel
Poděbrady
4* hotel
Praha západ
Park Hotel Průhonice Hotel Auberge de Provence Hotel Welltor
3* hotel
Praha západ
Hotel Relax Park Modrá Stodola Hostinec u Sv. Anny
hostinec
Benešov
3* hotel
Praha západ
Pension Rondel
pension
Poděbrady
3* hotel
Příbram
pension
Kutná Hora
Hotel Kolonie
3* hotel
Rakovník
pension
Mladá Boleslav
Hotel Karlov
4* hotel
Benešov
Pension Barbora Pension Espero Skokovy Pension Roubenka
pension
Mělník
Hotel Štamberk
4* hotel
Benešov
Pension Kladruby V+J
pension
Benešov
Hotel PUK
4* hotel
Beroun
pension
Příbram
Hotel Galerie
4* hotel
Kladno
ostatní
Kladno
Areál Botanika
4* hotel
Kladno
chata
Příbram
Hotel Hejtmanský dvůr
4* hotel
Kladno
Pension Kunc Rodinné centrum Smečno Petrovice Chalupa Týnčany Motel Jetel
motel
Beroun
Chateau Kotěra
4* hotel
Kolín
Pension Ranč Málkov
pension
Beroun
Villa Romantica
4* hotel
Kolín
Equitana Resort
ostatní
Příbram
Paganini
4* hotel
Mělník
Hotel Slavoj
2* hotel
Praha východ
Galatea
4* hotel
Mladá Boleslav
Praha východ Praha východ
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
81
Příloha č. 2: Seznam bezbariérových ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji Best Western Hotel Páv 3* Best Western Premier Royal Palace 3*
Modrá Růže 4*
Hotel Expo 4*
Wellness hotel Step 4*
Jurys Inn Prague 4*
Hotel Amadeus Praha 3*
Clarion Congress Hotel Prague 4*
Design Elephant Hotel 4*
Hotel Arlington 3*
Courtyard by Marriott Prague Airport 4*
Art Deco Imperial Hotel 4*
Hotel Atlantic 3*
Diplomat Hotel Praha 4*
Hotel Maxmilian 4*
Hotel Beránek 3*
Dorint Hotel Don Giovanni 4*
Hotel Metamorphis 4*
Hotel Elizza 3*
Duo Praha 4*
Hotel Perla 4*
Hotel Esprit 3*
Holiday Inn Prague Airport 4*
Hotel Silenzio 4*
Hotel Golf 3*
Hotel Adria Praha 4*
Hotel Constans 4*
Hotel Chvalská Tvrz 3*
Hotel Albion 4*
Hotel Terminus Prague 4*
Hotel Imos 3*
Hotel Alwyn 4*
Hotel Villa 4*
Hotel Kampa Garden 3*
Hotel Anděl 4*
Hotel Waldstein 4*
Hotel Ostrůvek 3*
Hotel Ariston a Ariston Patio 4*
Hotel Yasmin 4*
Hotel Salvator 3*
Hotel Belvedere 4*
NH Prague 4*
Hotel Sanssouci 3*
Hotel Bílá labuť 4*
Orea Hotel Pyramida 4*
Hotel Vítkov 3*
Hotel Biskupský dům 4*
Parkhotel 4*
Chopin Hotel Prague 3*
Hotel Carlton 4*
Plaza Alta Hotel 4*
Ibis Praha Wenceslas Square 3*
Hotel Century Old Town Prague 4*
Corinthia Hotel Praha 5*
Penzion u Karla 3*
Hotel Clement Praha 4*
Four Seasons hotel Prague 5*
U Tří korunek 3*
Hotel Elysee 4*
Grand hotel Bohemia 5*
Hotel a hostel A1 3*
Hotel Holiday Inn Prague 4*
Hilton Prague Hotel 5*
Hotel Attic 3*
Hotel Ibis Praha Malá Strana 4*
Hotel InterContinental Prague 5*
Hotel Brixen Prague 3*
Hotel Ibis Praha Old Town 4*
Hotel Jalta 5*
Hotel Meritum 3*
Hotel Julian 4*
Hotel Le Palais Praha 5*
Hotel Praha Briliant 3*
Hotel Liberty 4*
Prague Marriott 5*
Hotel Smaragd 3*
Hotel Mucha 4*
Grandior Hotel Prague 5*
Dientzenhofer 3*
Hotel Na Zámečku 4*
Hotel Paris 5*
Globus 3*
Novotel Praha Wenceslas Square 4*
President Hotel Prague 5*
Hotel Janoušek 3*
Hotel Paganini 4*
Hotel General 5*
Hotel Harmony 3*
Residence Monastery 4*
Centrum Mariapoli
Hotel ILF 3*
Rezidence Emmy 4*
Domov dětí a mládeže Topolka
Hotel Bridge 3*
Top Hotel Praha 4*
Penzion 24
Hotel Fortuna City 3*
Wienna – Galaxie 4*
Pension Berta
Hotel Aron 3*
Hotel Aida BB 4*
Hostel a ubytovna Milánská
Hotel Orion 3*
Hotel Archibald City 4*
Pension Martin
Hotel Popelka 3*
Hotel Augustus et Otto 4*
Pension Sparta
Hotel Angelis 3*
Hotel Green Garden 4*
Pension Paldus
Amigo City Centre Hotel 4*
Hotel Ehrlich 4*
AB Pension Metro Flora
Caruso 4*
Prokop Boutique Hotel 4*
Jedličkův ústav
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
82
Příloha č. 3: Seznam pohostinských zařízení podle okresů ve Středočeském kraji BENEŠOV
BEROUN
Cafe Bar Top
KOLÍN
KUTNÁ HORA
Alesso
Bistro U Podkovy
Celicafé
Budvarka
Piazza navona
Aqua
Black Dog Bar Grill
Česká restaurace
Café Siesta
Barbora
Benica Café Restaurant
Cafe - solná jeskyně
Double Decker Bar
Dolce Vita
TiZiano Café
Zelený Strom
Cafe Bar Gril Ezop
Escaddo
Dvůr Křečhoř
U Malešáka
Corona Club
Country restaurant Špejchar
Galerie Kladno
El Mexicano
U Růže
Čapí hnízdo
Český Dvůr
Gome
Hotel Theresia
U Sedláka
Černý kůň
Future Café
Hamburk
Maštal
U Šneka
Domašínská brána
Restaurant mlýn Karlštejn
Hejtmanský dvůr
Mona Líza
Vilímek
Globe
Ham Ham Bageterie
Hospoda Narpa
Na Bezovce
MĚLNÍK
Kavárna U Piaristů
Hospůdka Na Návsi
Jazz Cafe Fany
Na Sídlišti
Restaurant Local
Luna Bar
Hospůdka U Švejka
John a John
Nové Mexico
Bar Cihelna
Modrý baron
Hotel U Blažků
Kladenské Divadélko
Obecní Dům
Benevento
Na Bejkárně
Istra Restaurant
Klub Stodola
U Hrabětů
Bouda
Na Chotýšce
Jiná Káva
La Baguette Parisienne
Stap
Café Bar Podolí
Nad Zámeckou zdí
Koliba u Elišky
Martys restaurant
Staré Lázně
U Beníšků
Neptun
La Grande
Melicharka
Taverna
Jídelna U Růzhů
Perón Restaurant
Na Marjánce
Mexická restaurace
U Kozy
Kochmanka
Pyšelka
Na Náhonu
Music Club Square
U Marka
Krauzovna
Restaurace Morava
Na Ostrově
Mustang bar
U Rabína
Ludmila
Restaurace Na Poště
Na Svaté
Na Střelnici
U Růže
Mělnická Krčma
Restaurant Na Karlově
Na Venediku
Nagano Bar
Villa Romantica
Modrá pasáž
Pizzerie Čerčanita
Pod Dračí Skálou
Novo Bowling Kladno
Vincent´s dinner
Na Knížecí
Ristorante a pizzeria Toro
Restaurace Alena
Periferie
RAKOVNÍK
Olympionik
RomanCZe
Restaurant pana Klepáčka
Pivní bar U gymplu
Bazén
Pivnice u Plocku
Samechov
Genius Loci
Pivovar Antoš
Černý Orel
Na Borku
Scentrum
Rudolfinum
Rachot MHD Zkušebna Česká čajovna
Restaurant Camp
Staročeská Krčma U Kašny Tifannys
Restaurace U Vodníka
Stadion
Starozámecká restaurace
U Adama
Restaurace Na Střelnici Na Hřišti
Sushi Sakura
Štika
U Čermáků
Rock n´roll
Pod Václavem
U Císaře
Trattoria
U Janů
Sakura
Bar Pasáž
U Hanze
U Čerta
U Krobiána
Shock bar
Na Nádraží
U Ještěra
U Dandyho
U Máni
Sportbar 21
Sýkorák
U Kohouta
U Kamenné konvice
U mlynáře Zajíčka
Zimák
U Mušketýra
U Šatlavy
U Kašny
KLADNO
U Bejčků
Vito
Únětický výčep
U Michala
Al ponte
U Kubatů
KUTNÁ HORA
Zámecká restaurace
U Suchý držky
Areál Botanika
U Přemysla
Dačický
Zámek Liblice
U Uhlířů
Atriová restaurace
U Svatého Vavřince
Harmonia
Želví doupě
U Zlaté Hvězdy
Bar Máka
U Zlatého Selátka
Mincovna
PŘÍBRAM
U Zvonice
Bar Restaurant Element
Ungelt
Na Pašince
Asia
Hospoda Na Mlíkárně
Bikers Bar Vodárna
Zimák
Opat
Belvedere
Fontána - Lány
83
PŘÍBRAM
Forum
NYMBURK
PRAHA VÝCHOD
U Koruny
Francesco
Galatea
Bar Caffe Eliška
Alesso
Detaillo
Gallo
Gejzír
Basta Fidli
Astra restaurant
Dvůr Hoffmeister
Hospůdka Za Komínem
Herna bar Na Rychtě
Bílá Růže
Bahesa
KFC Průhonice
Hostinec Ryneček
Hospůdka Na Kopečku
Café Charlotte
Brunello
Lucerna
Hotel Hájek
Hostinec U Wallerů
Mlýnský Domov
Mexico Pueblo
Jihočeská Hostěnice
Modrý Hrozen
Jizera
Café Oliver Café Wine Bar Diama Café restaurant De Parade Zámek Cukrárna Pod Žabkou Delicatesse
Motorest U Milína
KFC Bondy Centrum
Hotel Soudek
Armonia
Mušárna
Na Dole
Krajní mez
Hotel Zámeček
Na Veselce
Na Chmelnici
Steak House
Husarka
Na Marii
Paneria
Katovna
Happy Victory Hospoda na dobrým místě Jureček
Na Statku
Pictures Restaurants
Klub Gurmán
Kouzelná zahrada
Na Vršíčku
Pivnice U Samce
M Café
Mlýn Pataki
Nový Rybník
Pizzeria Oxy
Mladá
Motel Kobero
Pivovar MMX Pivovarský Dvůr Chýně Pizza 66
Rendez-vous
Pizzeria Riviera
Na Kopečku
Na Požárech
Pizzerie Starý dům
Restaurace Colorado
Pod Břízami
Orfeus
Na Růžku
Pod Zámkem
Restaurace Šachta
Pod Věží
Panorama
Pivnice U Parťáka
Rapír
Restaurace U Šaška
Restaurace Jizera
Park Café
Pizza Porta Via
Sokolovna Průhonice
V České pojišťovně
Restaurace Asie
Pivotéka Poděbrady
Pizzeria La Favola
Starý Vrch
Restaurant pana Septima
Restaurace Grand
Pizzeria Pat-Mat
Restaurace Ke Tvrzi
Svatojánská Rotunda
Restaurant Šatlava
Restaurace MV
Pizzeria Piacenza
Restaurace Klub
Sawan
Restaurant U Rysů
Restaurace Start
Relax Club
Restaurace Oki Doki
Tvrz
Švejk Restaurant Příbram
Rozvoj
Savoy
Štiřinská Stodola
U Brázdů
Top Gastro Příbram
Rybka
Septime Grand
Toscca restaurant
U Hastrmana
U Divoké kačeny
Slepá Kolej
Square Café
U Dřevorubce Nupaky
U Kašných
U Modré kočky
Slovenský Dvor
U Anny šmejdířky
U Kozlů
U Klimešů
U Rysů
Slunce Bar
U Gregorů
U Rybníčku
U Klokana
Židovna
Stadion
U Jelínků
U Zdenky
U Králů
MLADÁ BOLESLAV
Steak House
U Kotherů
Variant Club
U Svatého Prokopa
Admirál
Trumf
U Krále Václava
PRAHA ZÁPAD
U Vokouna
Antonio
Tuřice
U Lonských
Academic
Wilson restaurant
Belfast club
U Sluníčka
U Otmanských
Aquarius
Fregatta
Café Slunce
U Šmaků
U Pramene
Auberge de Provence
Hliněná Bašta
CaFerrari
Ve Skalici
U Stryčka
Bolleta
El Nino
Věnec
U Vodárny
Bowling Steak Bar
Famoz club Zvířetice
Via Italia
V Pivovaře
Café Marmalade
Hostinec Kozelna Hostinec U Káji Maříka U Bezoušků
Farma Ptýrov
Zlatá Kovadlina
Vosma
Caffe La Roccia
Modrá stodola Motorest Jíloviště
Panský Dvůr Pilot Club
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014
84
