VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Cestovní ruch BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

Simona Horáčková

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 5. 2013 ................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Alici Šedivé Neckářové za odborné vedení, cenné rady a doporučení, díky kterým mi pomohla vypracovat tuto bakalářskou práci. Velký dík patří také majiteli a zaměstnancům fabrika hotelu, za poskytnutí řady informací potřebných k vypracování této práce. V neposlední řadě patří veliké poděkování i mé rodině a příteli, za jejich podporu během celého studia. Poslední poděkování patří respondentům, kteří trpělivě a v hojném počtu vyplnili dotazník.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

FABRIKA HOTEL bakalářská práce

Autor: Simona Horáčková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2013

Copyright © 2013 Simona Horáčková

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na fabrika hotel v Humpolci. Cílem teoretické části je popsat a přiblíţit čtenáři kongresový cestovní ruch se zaměřením na tento hotel a jeho konkurenty v okolí. Dílčím cílem bakalářské práce je porovnání názoru zakladatele fabrika hotelu rok po jeho otevření s výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi konferenčními hosty fabrika hotelu. Na základě tohoto šetření bude moţné porovnat, zda se názor zakladatele shoduje s názorem hostů. Klíčová slova: Kongresový cestovní ruch, fabrika hotel, řízený rozhovor, dotazníkové šetření.

Annotation This bachelor thesis is focused on the fabrika hotel in Humpolec. The aim of the theoretical part is to explain and to describe to reader congress tourism focused on this hotel and its competitors in the area. The aim of the partial part is to compare the views of the owner of fabrika hotel one year after its opening with the results of survey conducted among the conference hotel guests. Based on this survey will be compared, whether the views of the owner correspond with the opinion of guests.

Key words: Congress tourism, fabrika hotel, controlled interview, questionnaire.

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 10 Cíl ............................................................................................................................... 11 Metodika práce .......................................................................................................... 12 1

Situační analýza ................................................................................................. 14 1.1

Kraj Vysočina ............................................................................................... 14

1.1.1 1.2

2

3

5

6

Humpolec ...................................................................................................... 15

1.2.1

Historie města ........................................................................................ 15

1.2.2

Město pro byznys ................................................................................... 16

Kongresový cestovní ruch ................................................................................. 18 2.1

Historický vývoj ............................................................................................ 18

2.2

Incentivní cestovní ruch ................................................................................ 19

2.3

Definice kongresového cestovního ruchu....................................................... 20

2.3.1

Kongresový cestovní ruch v České republice .......................................... 20

2.3.2

Kongresový cestovní ruch na Vysočině .................................................. 21

Konference ......................................................................................................... 22 3.1

4

Cestovní ruch v kraji Vysočina ............................................................... 14

Konferenční centrum ..................................................................................... 22

3.1.1

Konferenční a kongresové prostory ........................................................ 23

3.1.2

Uspořádání interiéru jednacích místností ................................................ 23

Fabrika hotel ...................................................................................................... 24 4.1

Energeticko ekologický unikát ...................................................................... 24

4.2

Konference .................................................................................................... 25

4.3

Hotel ............................................................................................................. 27

4.4

Tituly a ocenění ............................................................................................. 28

Konkurence v okolí ............................................................................................ 30 5.1

Hlavní konkurenti.......................................................................................... 30

5.2

Další konkurenti ............................................................................................ 31

Analýza situace fabrika hotelu rok po otevření ................................................ 33 6.1

Řízený rozhovor ............................................................................................ 33

6.2

Dotazníkové šetření ....................................................................................... 37

6.2.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................... 38

6.2.2 6.3

Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření........................................... 60

Porovnání rozhovoru s výsledky dotazníku .................................................... 61

Závěr .......................................................................................................................... 63 Seznam literárních zdrojů......................................................................................... 65 Seznam elektronických zdrojů .................................................................................. 66 Seznam ilustrací – obrázky ....................................................................................... 68 Seznam ilustrací – grafy ............................................................................................ 69 Seznam příloh ............................................................................................................ 71 Dotazník spokojenosti ............................................................................................... 72

Úvod Lidskou společnost jako sociální komunitu od počátku její existence charakterizují vzájemná setkávání skupin osob, které spolu chtějí hovořit, které chtějí řešit problémy a vyměňovat si nové poznatky. Díky těmto potřebám se během staletí vyčlenila část cestovního ruchu zvaná kongresový cestovní ruch. Profesionálové v oboru kongresové a konferenční turistiky se shodují,

ţe toto

odvětví patří v současné době

k nejdynamičtěji se rozvíjející části cestovního ruchu. Jedná se o cestovní ruch vyznačující

se

specifickými charakteristikami generující

vyšší příjmy.

Řadí

se k ekonomicky nejpřínosnějším formám cestovního ruchu. Průměrná útrata účastníka kongresu, konference nebo výstavy bývá třikrát vyšší neţ útrata běţného turisty. Má však i mnoho dalších pozitivních dopadů, mezi něţ patří zejména výměna vědeckých a odborných poznatků, zkušeností a záţitků a také poznání nového místa, vyuţití nabídky doprovodných programů a prohlubování vztahů se spolupracovníky. Hlavním cílem této bakalářské práce bude popsat a přiblíţit čtenáři kongresový cestovní ruch se zaměřením na fabrika hotel a jeho konkurenty v okolí. Fabrika hotel je novostavba moderního a designového konferenčního hotelu v centru menšího města Humpolec. Toto město na Vysočině se nachází uprostřed dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Je velmi atraktivní zejména díky své strategické poloze. Další část se bude zabývat hodnocením situace rok po otevření hotelu. Toto zhodnocení se bude skládat ze dvou částí. První bude řízený rozhovor s majitelem a investorem fabrika hotelu, následovat bude dotazníkové šetření. Na závěr budou tyto dvě části porovnány a vyvozeny z nich závěry a návrhy na zlepšení. Pro svou bakalářskou práci by si kaţdý student měl vybrat takové téma, které ho zajímá a bude o něm psát s radostí. K výběru tématu mé bakalářské práce mě vedlo hned několik důvodů. Fabrika hotel je nová moderní stavba, která mezi lidmi vyvolává různé emoce, někteří budovu obdivují, jiným přijde, ţe se do celkového konceptu města Humpolce nehodí. Jsem mladý člověk, kterého zajímají nové a moderní věci, tudíţ jsem z této moderní budovy nadšená a chtěla jsem se o ní dozvědět více, nejen z hlediska kongresového cestovního ruchu a konferencí, ale i co se stavby a vybavenosti týče. V neposlední řadě mě zajímalo také to, jak si hotel rok po svém otevření vede očima majitele na straně jedné a očima konferenčních hostů na straně druhé. 10

Cíl Stěţejním cílem mé bakalářské práce je analyzovat situaci fabrika hotelu rok po jeho otevření. Tuto analýzu provedu na základě porovnání názoru majitele fabrika hotelu, který získám pomocí řízeného rozhovoru, s výsledky dotazníkového šetření, které bude provedeno mezi konferenčními hotelovými hosty. Dílčím cílem bude přiblíţení kongresového cestovního ruchu se zaměřením na fabrika hotel a jeho konkurenty v okolí. Stanovených cílů bude dosaţeno prostřednictvím řízeného rozhovoru a dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového šetření budou rozebrány a následně interpretovány ve formě komentářů. Následovat bude komparace výsledků s názory majitele v řízeném rozhovoru. Získané informace by mohly slouţit nejen pro tuto bakalářskou práci, ale mohla by se stát přínosem a inspirací pro vedení i zaměstnance fabrika hotelu.

11

Metodika práce Překládaná bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to z části teoretické a praktické. Zpracování bakalářské práce předcházelo vypracování osnovy a časového harmonogramu. Ke zpracování mé bakalářské práce jsem nejčastěji vyuţila elektronických zdrojů. Dalším zdrojem byla odborná literatura, která se zabývala cestovním ruchem, kongresovým cestovním ruchem, Vysočinou a Humpolcem a v neposlední řadě také ekonomikou a managementem. Jedná se o novinku, tudíţ toho o hotelu ještě nikdo příliš nenapsal. Díky tomuto aspektu jsem musela vyuţít více elektronických zdrojů. Jelikoţ budu fabriku navštěvovat v rámci mé čtrnáctitýdenní praxe, naskytne se mi ta výjimečná moţnost získat spoustu informací přímo od majitele a investora fabrika hotelu. K psaní bakalářské práce tedy vyuţiji vlastních zkušeností a poznatků, které získám během absolvování praxe. Úkolem teoretické části mé bakalářské práce je objasnit čtenáři problematiku kongresového cestovního ruchu se zaměřením na fabrika hotel v Humpolci, přiblíţit a vysvětlit základní pojmy, které se v textu práce budou objevovat. Úplně na začátku se zaměřím na oblast a město, kde se hotel nachází. Následuje stručný popis historického vývoje kongresového cestovního ruchu a přiblíţení termínu konference. Následně se budu věnovat popisu fabrika hotelu a jeho konkurentů v okolí. Praktická část mé bakalářské práce se skládá ze dvou částí. První z nich je řízený rozhovor, který byl proveden s majitelem hotelu. Druhou částí je dotazníkové šetření, které probíhalo v měsíci březnu a to pouze mezi konferenčními hosty. Měsíc březen nebyl vybrán náhodně, ale z důvodu toho, ţe právě 1. 3. 2013 slavila fabrika své první narozeniny, tak aby výzkum po roce otevření byl zasazen do správného období. Výchozím prvkem praktické části je tedy dotazník. Ten byl respondentům předkládán buď v tištěné, nebo v elektronické podobě, hosté měli na výběr. V případě, ţe si vybrali elektronickou verzi, nadiktovali mi emailovou adresu, na kterou jsem dotazník zaslala. V samotném výzkumu bylo rozesláno a rozdáno 200 dotazníků a celých 183 se mi jich vrátilo vyplněných zpět. V dotazníku bylo vyuţito uzavřených otázek, především z důvodu několika výhod, jako je rychlost, jednoduché a lehce srovnatelné zaznamenání

12

odpovědí a následné snadné zpracování. Celkem se dotazník skládal z 18 uzavřených otázek. Nakonec jsou porovnány názory majitele s výsledky dotazníkového šetření a vyvozeny závěry. Součástí bakalářská práce jsou přílohy, které obsahují vzor dotazníku.

13

1 Situační analýza Fabrika hotel se nachází ve zvlněném kopcovitém kraji, jehoţ cesty jsou lemovány břízami a jeřabinami. Husté lesy a temně zelené louky mezi lesklými zrcadly roztroušených rybníků. Vesničky schoulené na mírných úbočích svahů a usedlosti jakoby rozseté po kraji. To je Vysočina, oblast kde se hotel nachází. [2]

1.1 Kraj Vysočina Díky zachovalosti krajiny patří k oblastem s nejzdravějším ţivotním prostředím. Je tudíţ přímo stvořená pro rekreaci a oddech ve venkovských oblastech. Malé vesničky jsou roztroušené do svahů kopcovité krajiny, rozsáhlé husté lesy lákají k procházkám i k houbaření. Velký počet rybníků nabízí ochlazení v parných dnech i zahřátí při zimním bruslení. Kopce a údolí, malebná krajina vyhledávaná malíři, půvabná zákoutí okolo potoků a říček přinášejí poetickou inspiraci vnímavým duším a zároveň výborné podmínky pro aktivní odpočinek a řadu sportů.

1.1.1 Cestovní ruch v kraji Vysočina Kraj Vysočina je nejvíce homogenním turistickým regionem v České republice a má dobré předpoklady a turistický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Poměrně silná je v regionu intenzivní horská turistika v obou hlavních sezónách s mírně převaţující zimou. K vyhlášeným střediskům zimních sportů patří především Nové Město na Moravě (sjezdovka na Harusově kopci), kde jsou pravidelně pořádány závody světového poháru FIS v běţeckém lyţování. Dále je zde několik středisek regionálního významu, například Fajtův kopec, Skiareál Šacberk, Luka nad Jihlavou, Karasín. Městský cestovní ruch s celoroční intenzitou můţeme najít pouze v Jihlavě a Telči. Letní rekreace a turistika u vody se opírá o několik středisek vázaných na zdejší rozsáhlou síť rybníků a menších vodních nádrţí, například Velké Dářko, Sykovec, Medlov, Trnávka, Sedlice. V neposlední řadě je vodácky zajímavá část horního toku řeky Sázavy. Agroturistika je vázána nejen na zdejší eko a agro farmy, ale ve své volné podobě je rozmělněna ve značné části území kraje Vysočina. Podobně je na tom cykloturistika. Zábavní turistika je zaměřena především na westernová městečka, například Šiklův Mlýn. 14

Specifické formy cestovního ruchu nenacházejí v kraji větší uplatnění. Kongresový cestovní ruch zastupují některá střediska, například Jihlava, Telč, Ţďár nad Sázavou nebo Humpolec. [3]

1.2 Humpolec Město se nachází v kotlině na úpatí Českomoravské vrchoviny a znají ho především řidiči, kteří kolem projíţdějí po dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Odbočka na Humpolec leţí totiţ právě uprostřed mezi oběma velkoměsty. Proto je toto desetitisícové město atraktivní zejména díky své strategické poloze.

Obrázek č. 1: Humpolec na mapě

Zdroj: www.fabrikahotel.cz

1.2.1 Historie města Město vzniklo pravděpodobně ve 12. století jako jedno ze středisek panství řádu německých rytířů. Uţ v roce 1325, kdy se dostalo do šlechtického drţení, bylo městečkem a od roku 1371 se jmenuje poddanským městem, kterým zůstalo aţ do roku 1807, kdy se stalo městem svobodným (královským). K rozvoji výrazně přispěla těţba stříbrné rudy v okolí. Na ochranu dolů byl na kopci nad obcí vybudován v první polovině 14. století hrad Orlík. [David, Soukup; 2004, str. 58] Dochovala se hranolová věţ postavená nakoso proti vstupu, brána s lomeným obloukem portálu a zbytky zdiva obytných budov renesančního Orlíku. V areálu jsou umístěny ukázky středověkých dílen, hrnčířská a chlebová pec. [David, Soukup; 2002, str. 89] Za husitských válek stál Humpolec v řadách obránců kalicha. Po vyčerpání rudných loţisek se obyvatelé ţivili hlavně soukenictvím. Na domáckou výrobu navázala v 19. století průmyslová produkce.

15

Původně rozsáhlé svaţující se náměstí bylo jiţ ve středověku rozdělené kostelem a k němu přiléhajícím blokem měšťanských domů na dvě části tj. dnešní Dolní a Horní náměstí, obklopené převáţně domy z konce 19. a začátku 20. století. Na Horním náměstí zhruba čtvercového tvaru stojí secesní radnice projektovaná architektem F. Kavalírem. V budově bývalé školy z 19. století je Muzeum dr. Aleše Hrdličky, pojmenované po zdejším rodáku, světově známém antropologovi, kterého připomíná i pomník na Dolním náměstí. Muzeum má velké národopisné a antropologické sbírky, část expozice se věnuje i hudebnímu skladateli Gustavu Mahlerovi, který pocházel z blízkých Kališť. Městskou dominantou a významnou památkou je kostel sv. Mikuláše ze 13. století, který v dnešní době kombinuje prvky rané gotiky a novogotiky. [David, Soukup; 2004, str. 58] Snad ţádná filmová hláška neproslavila jedno konkrétní místo jako ta, ţe se Hliník odstěhoval do Humpolce. S českým nadšením pro recesi netrvalo dlouho a k pamětní desce, která byla v parku Stromovka odhalena v roce 2002, přibylo fiktivnímu hrdinovi z filmu „Marečku, podejte mi pero“ také vlastní muzeum. V Hliníkáriu najdete fotografie a rekvizity k filmu a unikátní sbírku pohledů, které Hliníkovi přišly z celého světa. [1]

1.2.2 Město pro byznys Obce se ve srovnávacím výzkumu Město pro byznys hodnotí na základě 50 kritérií rozdělených do dvou oblastí: podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Kaţdá z nich se na celkovém pořadí podílí padesáti procenty. Letos druhý Humpolec potvrdil svou pozici z loňských ročníků výzkumu. Jako město s nejlepšími podmínkami pro podnikání v ČR byl na prvním místě vyhodnocen v roce 2008 a 2009. Jeho specifikem je umístění ve středu dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Poloha Humpolce jej tak předurčila být jedním ze silničních a logistických přístavů republiky. Mezi jeho další silné stránky v rámci celostátního ţebříčku patří především:  dobře rozvinuté podnikatelské prostředí – je zde velký podíl velkých zaměstnavatelů (o 56 % vyšší neţ celorepublikový průměr), ale i např. niţší ceny vodného a stočného (o 29 %)

16

 dobrá lokalita – dálnice D1 (vzdálenost do Prahy 102 km, vzdálenost do Brna 109 km), spokojenost podnikatelů s dopravní dostupností  vysoký podíl učňů a studentů v odborném vzdělávání k počtu obyvatel (o 69 % více)  dobré hospodaření radnice – vysoká likvidita i nízké náklady na provoz dluhové sluţby  otevřenost radnice – radnice má úřední hodiny kaţdý den do odpoledne bez polední přestávky  vysoká spokojenost podnikatelů s přehledností webu radnice [13]

17

2 Kongresový cestovní ruch Lidskou společnost jako sociální komunitu od počátku její existence charakterizují vzájemná setkávání skupin osob, které chtějí spolu hovořit (potřeba komunikace), které chtějí řešit problémy a vyměňovat si nové poznatky (potřeba informace). [Orieška; 2004, str. 5] Kongresový cestovní ruch patří v současné době k nejdynamičtěji se rozvíjející části cestovního ruchu. Zařazujeme ho do cestovního ruchu s profesními motivy, společně s cestovním ruchem obchodním, incentivním a cestovním ruchem veletrhů a výstav. [Indrová; 2009, str. 97]

2.1 Historický vývoj V historické literatuře se jiţ cesty poutníků ve středověku (14. – 16. století) spojují s jejich účastí na určitých setkáních, respektive schůzkách náboţenského charakteru. Organizování výročních trhů, předchůdců dnešních veletrhů a výstav, se datuje dokonce uţ do 13. století, kdy po vzniku měst začali panovníci udělovat některým z nich právo organizovat tyto výroční akce. Výletem po ţeleznici z Leicesteru do Loughboroughu, organizovaným Thomasem Cookem v roce 1861, jenţ byl zároveň akcí zaměřenou proti konzumaci alkoholu, začala nová epocha cestování - epocha novodobého cestovního ruchu, a tím i epocha kongresových akcí. Tyto akce, pořádané na předem určeném místě a v předem určené době, se staly oblíbenou příleţitostí a místem komunikace a výměny informací. Potřeba komunikovat a informovat výrazně zesílila od poloviny 19. století v důsledku technického pokroku. Současně začaly být vyuţívány objevy a vynálezy z oblasti komunikace, jako je například mechanický tisk novin, psací stroj a další vymoţenosti. Začátkem 20. století i nové dopravní prostředky. [Orieška; 2004, str. 5] Začal se rozvíjet permanentně expandující trh kongresového cestovního ruchu jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Významné místo v genezi kongresového cestovního ruchu patří světovým výstavám. První se konala roku 1851 v Londýně, v Křišťálovém paláci, který byl postaven k tomuto účelu. V letech 1855 aţ 1889 se konaly všechny významné světové výstavy 18

v Paříţi. Výstava v roce 1889 byla spojena se stavbou známé 300 metrů vysoké Eiffelovy věţe. V současnosti rozlišujeme světové výstavy všeobecné a odborné. Do začátku šedesátých let 20. století byly poznatky o kongresovém cestovním ruchu nevědecké a neověřené. Kongresové akce byly určitou dobu pokládány dokonce za přeţité a jednání partnerů-účastníků často končila dohodami uzavřenými obvykle podáním ruky. Existovalo málo profesionálních subjektů orientovaných na organizování kongresových akcí. Zařízení, v nichţ se kongresové akce konaly, se od sebe vzájemně příliš nelišila. Zprvu byla spíše téměř shodná, coţ vedlo k tomu, ţe kongresy a hotely byly v tomto období takřka synonymem. Organizátoři měli jen málo moţností pro umisťování větších kongresových akcí mimo hotelová zařízení. Proto i plánování těchto akcí nebylo kreativní a bylo málo ţádané. Organizování kongresových akcí jednotlivých firem se věnovali zpravidla jejich vedoucí pracovníci, kteří však byli odborníky v jiných oblastech a nikoliv v činnostech souvisejících s kongresovým cestovním ruchem. Rozvojem lidského poznání, pokroku ve vědě a technice a v důsledku toho mezinárodní dělby práce a s tím související kooperace v organizování kongresových akcí začala výrazně měnit v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy započala i výstavba nových, specializovaných zařízení kongresového cestovního ruchu – kongresových center a paláců. Současná etapa vývoje lidské společnosti, spojená s expanzí informačních technologií a procesem globalizace, v plném rozsahu nejen vyuţívá, ale i doceňuje význam akcí kongresového cestovního ruchu. [Orieška; 2004, str. 6]

2.2 Incentivní cestovní ruch V poslední době bývá pojem kongresový cestovní ruch často spojován s pojmem incentivní cestovní ruch. Tato forma cestovního ruchu bývá některými autory označována jako specifická podskupina kongresového cestovního ruchu. Incentivní cestovní ruch se zrodil v USA v 70. letech 20. století a od 80. let 20. století se rozšířil i v Evropě. Incentivní cestovní ruch bývá někdy téţ označován jako motivační nebo stimulační cestovní ruch, coţ plně koresponduje s jeho hlavními motivy, kterými jsou motivace

k

vyšším

pracovním

výkonům

a

vyšší

ztotoţnění

zaměstnanců

se zaměstnavatelem. Účastníky této formy cestovního ruchu jsou zaměstnanci, kteří jsou vybráni zaměstnavatelem, a tato cesta pro ně bývá odměnou za dobře odvedenou 19

práci. Předmětem incentivního cestovního ruchu jsou tedy cesty zaměstnanců, které jsou vytvářeny na míru a zahrnují specifické nadstandardní prvky jako například koncert v nezvyklém prostředí apod. [7]

2.3 Definice kongresového cestovního ruchu Vymezení kongresového cestovního ruchu není jednotné, coţ způsobuje určité problémy při jeho statistickém sledování a vyhodnocování jeho podílu na celkovém cestovním ruchu dané země. Podle Oriešky je předmětem kongresového cestovního ruchu „organizování kongresů, konferencí, sympózií, seminářů, výstav a veletrhů. Zároveň zahrnuje incentivní cestovní ruch a sluţební cesty“ V charakteristice se dále připomíná, ţe součástí kongresových setkání jsou i doprovodné programy, spojené s vyuţitím volného času a poznáním daného místa. Ve Výkladovém slovníku Cestovní ruch je kongresový cestovní ruch definován jako „forma cestovního ruchu, jejíţ účastníci

jsou

motivováni

setkáváním

s odborníky a

odborným

programem

na kongresech, sympóziích, konferencích, seminářích, přednáškách apod. Časté jsou doprovodné programy pro účastníky a jejich rodinné příslušníky“. [Indrová; 2009, str. 97]

2.3.1 Kongresový cestovní ruch v České republice V České republice je celkem 839 míst vhodných pro konání konferencí, summitů a jiných vzdělávacích akcí. Z celkového počtu se jich více neţ třetina (39 %) nachází ve čtyřhvězdičkových hotelech, 29 % v tříhvězdičkových hotelech, 28 % je tvořeno samostatnými konferenčními centry bez moţnosti ubytování a pouhá 4 % představují konferenční kapacity pětihvězdičkových hotelů. V těchto subjektech je při divadelním uspořádání k dispozici celkem 437 tisíc míst. Více neţ polovina (58 %) této kapacity je přitom v samostatných konferenčních centrech, coţ není nijak překvapivé vhledem k faktu, ţe konference jsou vlastně jediným účelem těchto subjektů. Pětinu celkové kapacity (21 %) tvoří konferenční prostory ve čtyřhvězdičkových hotelech, 17 % ve tříhvězdičkových hotelech a 4 % v hotelech s pěti hvězdičkami. Jedním z neoddiskutovatelných signálů oţivení konferenčního trhu je pak skutečnost, ţe v letošním roce se meziročně navýšil počet konferenčních center v České republice o 8,4 %. [4] 20

2.3.2 Kongresový cestovní ruch na Vysočině Cestovní ruch v České republice se vyznačuje jasnou dominancí Prahy. Do hlavního města směřuje převáţná část zejména zahraničních návštěvníků a ostatní části republiky za Prahou více či méně zaostávají. Tento trend je patrný i v kongresovém cestovním ruchu, také zde hlavní město jasně dominuje a jako jediné dosahuje významnějšího postavení. [7] Této situace chtěl vyuţít majitel fabrika hotelu a ukázat lidem strategickou polohu Humpolce, který se nachází uprostřed dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. V současné době je na území kraje Vysočina pouze několik menších konferenčních zařízení. Poloha kraje Vysočina v centru České republiky a rostoucí poptávka po kongresové turistice vyţaduje jednak rozšíření stávajících kongresových center a jejich modernizaci vybavením dalšími sluţbami, ale také výstavba zcela nových standardně vybavených zařízení. [5]

21

3 Konference Formální setkání zpravidla většího mnoţství osob určitého odborného zaměření, jehoţ obsahem jsou přednášky a příspěvky účastníků na dané téma, formální a neformální diskuze, prezentace posterů, konzultace. Častý je i doprovodný program spojený s exkurzí, tématicky spjatou s řešenou problematikou v místě konání a v jejím bliţším i vzdálenějším okolí, s kulturním a společenským programem. Trendy pořádání konferencí: více menších konkrétněji zaměřených sekcí (skupin), společné pouze úvodní a závěrečné jednání. Často jde o pravidelné akce s roční nebo delší časovou periodicitou. [Zelenka, Pásková; 2012, str. 275] Elektronická konference - Někdy se také zkráceně nazývá e-konference. Jedná se o konferenci pořádanou na dálku pomocí různých komunikačních kanálů. Zejména pomocí

internetu,

přenosu

televizního

signálu

(videokonference),

dále

pak telekonference, diskusní skupiny na Internetu nebo vyuţití speciálních programů, jako například NetMeeting. Můţe být alternativou pro „klasické“ konference s cestováním účastníků, nebo také součástí její kvalitní přípravy. Výhody elektronické konference jsou především rychlost, pohodlnost, flexibilita místa a často i času, výrazně menší spotřeba zdrojů, sníţení odpadů a emisí skleníkových plynů. Dále pak úspora času účastníků a jejich větší bezpečnost. [Zelenka, Pásková; 2012, str. 138]

3.1 Konferenční centrum Jedná se o specializované zařízení (zpravidla menší neţ kongresové centrum) primárně určené pro pořádání konferencí, sympózií, seminářů, odborných školení, kurzů, politických jednání, meditací a podobně. Konferenční centrum je vybavené konferenčními sály i menšími zasedacími místnostmi a audiovizuálním zařízením a informačními a komunikačními médii. Dále se zde nachází parkovací prostory, prostory pro bankety atd. Ubytování v konferenčním centru je nejčastěji určeno pouze účastníkům jeho akcí. Konferenční centrum je zpravidla součástí suprastruktury CR. [Zelenka, Pásková; 2012, str. 275 - 276] Suprastruktura je specializovaná infrastruktura nebo její část, vyuţívaná 22

určitým sektorem podnikání. [Zelenka, Pásková; 2012, str. 553] Konferenční centrum je tedy vybudováno pro suprastrukturu kongresový cestovní ruch.

3.1.1 Konferenční a kongresové prostory Konferenční a kongresové prostory jsou prostory, které jsou technicky, prostorovou dispozicí a místy k sezení vybavené pro pořádání jednání, workshopů, konferencí, kongresů a společenských akcí. Konferenční sál – větší místnost vybavená technickým zařízením, nábytkem a se stavební dispozicí pro přednášení a prezentaci. Součástí vybavení můţe být promítací plátno, zpětný projektor, ozvučení, dataprojektor, promítací zařízení, kabinky pro tlumočníky, bezdrátové naslouchací zařízení apod. Zpravidla je vyuţíván pro zahájení a zakončení konference nebo v průběhu jednání konference pro početně větší akci. [Zelenka, Pásková; 2012, str. 276]

3.1.2 Uspořádání interiéru jednacích místností Uspořádáním interiéru jednacích místností rozumíme hlavně rozmístění stolového a sedacího nábytku. Kapacita jednacích místností se vyjadřuje počtem míst k sezení při školním (včetně stolů) nebo divadelním uspořádání. Počet míst závisí na uspořádání stolového a sedacího nábytku s ohledem na půdorys a plošnou výměru místnosti, druh, případně program konference. Kapacita by se měla dát zvětšit nebo zmenšit pomocí skládacích dělících stěn, aby bylo moţné pro danou akci vytvořit optimálně velký prostor. Interiér musí být bez překáţek (např. podpůrných sloupů), aby účastníci akce měli výhled na promítací plátno nebo řečnický pult. Interiér má být zároveň barevně sladěný, stoly a ţidle musí být pohodlné, odpovídat ergonomickým poţadavkům. Nábytek účelově určený k organizování kongresových akcí se vyznačuje lepší skladovatelností. Stoly a ţidle je moţné skládat na sebe. Sníţí se tak spotřeba skladovací plochy a nábytek má i při častém přemisťování větší odolnost a trvanlivost. Na rozdíl od klasického restauračního nábytku umoţňuje větší variabilitu uspořádání jednací místnosti. Jednací prostory mají umoţnit víceúčelové vyuţití, například vytvořením pódia, tanečního parketu atd. Mají být bezbariérové, a tedy přístupné i tělesně postiţeným osobám. [Orieška; 2004, str. 46] 23

4 Fabrika hotel Od prvního března roku 2012 je v Humpolci otevřen fabrika hotel, který je vystavěný na místě bývalé textilní továrny. Vzhledově i technologicky velmi moderní stavba vyuţívá fasádní prvky tahokovu a alucobondových obkladů. Projektantům humpolecké společnosti OK Plan Architects v čele s architektem Luďkem Rýznerem se ji podařilo aţ překvapivě nenásilně zakomponovat do centra města. Své o tom ostatně částečně vypovídá i fakt, ţe se fabrika hotel stal vítězem prestiţní soutěţe Stavba roku 2012, kde porazil všechny nominované stavby z České republiky.

Obrázek č. 2: Původní vzhled

Zdroj: Archiv fabrika hotelu

4.1 Energeticko ekologický unikát Přesná orientace hotelu, pouţité materiály ani další detaily nejsou dílem náhody, neboť investor stavby si jiţ v projektové části předsevzal, ţe stavba bude v maximální moţné míře ekologická a energeticky soběstačná. Původní projekt byl tedy kupříkladu o sedm stupňů natočen tak, aby byl optimálněji orientován vůči slunečním paprskům. Zásadně unikátní je bezpochyby kombinování zdrojů tepelné a elektrické energie. Základní vytápění je realizováno pomocí tepelných čerpadel, které získávají energii z pěti 150 metrů hlubokých podzemních vrtů. Chlazení v letních měsících zajišťuje zpětná absorpce. Zdrojem elektrické energie jsou ve slunečních dnech fotovoltaické panely

24

osazené na střeše sousedního objektu společnosti MHA. Doplňkovým zdrojem tepla a chlazení je kogenerační jednotka, která plní také funkci záloţního zdroje energie evakuačního výtahu a pro případ výpadku vnějšího napájení. Samozřejmostí takové moderní budovy jsou kvalitní izolační materiály, kvalitní okna včetně výplňových skel a rekuperace tepla ve vzduchotechnice. Zatím méně obvyklá je rekuperace tepla z odpadních vod. Vyhřívané podlahy a chlazené stropy se starají o tepelnou pohodu celého hotelu, který je celý sladěn na jednu teplotu tak, aby jeho hosté nebyli vystaveni neustálému střídání teplot.

Obrázek č. 3: Současný vzhled


4.2 Konference Velký důraz při projektování objektu a jeho výstavbě byl kladen na moţnosti pořádání konferencí, školení a dalších vzdělávacích akcí. K tomuto účelu zde byly vybudovány tři menší, samostatně vyuţitelné sály, které lze díky systému posuvných, kvalitně odhlučněných stěn propojit ve společný prostor s kapacitou 138-200 míst v závislosti na uspořádání. Jednotlivé sály jsou pojmenovány podle slavného rodáka z nedaleké obce Kaliště, podle jiţ zmíněného „fiktivního přistěhovalce“ a podle nedaleké zříceniny hradu, která je za pěkného počasí vidět z terasy. Nesou tedy jména Mahler, Hliník a Orlík Konferenční sál Hliník je největším sálem konferenčního centra fabrika. Délka sálu Hliník je 60 metrů a lze ho rozdělit pomocí mobilní akustické příčky na dvě 25

části. Zvukotěsným předělením z něj vzniknou dva sály, a to Malý Hliník a Mahler. Konferenční sál Hliník se nachází v prvním patře objektu fabrika hotelu. Boční stěny sálu tvoří velká okna, kterými je sál dobře osvětlen denním světlem. Okna jsou opatřena elektricky ovládanými ţaluziemi s moţností nastavení několika poloh stínění. Sál je plně klimatizovaný, opatřen úpravou vzduchu a je vybaven nadstandardní audiovizuální technikou. Na tento sál navazuje coffee break zóna s vlastním barem a vybavením pro servírování studených i teplých jídel.

Obrázek č. 4: Sál Hliník


Konferenční sál Mahler se nachází se taktéţ v prvním patře budovy fabrika hotelu vedle sálu Hliník. Jedná se o samostatný konferenční sál s dvěma vlastními vstupy. Od vedlejšího sálu Hliník ho dělí mobilní akustická stěna, kterou lze velmi jednoduše demontovat na jednotlivé panely a odsunout je k pevné stěně tak, aby mohlo dojít k plnohodnotnému propojení sálu Orlík se sálem Hliník. Výhodou se tato jednoduchá úprava stává při větších školeních nebo mini veletrzích. Pořadatel akce tím získává moţnost pracovat po část dne například v oddělených týmech, z nichţ kaţdý má k dispozici vlastní prostor a poté propojit oba v jeden společný celek. Tomuto záměru je přizpůsobena i projekční technika, která můţe pracovat v ostrovním reţimu nebo zobrazovat všem skupinám společná data. Konferenční sál Orlík je nejmenší z konferenčních sálů a nachází rovněţ v prvním patře budovy fabrika hotelu vedle sálu Hliník. Jedná se o konferenční sál, který vznikne 26

rozdělením sálu Hliník akustickou mobilní stěnou a vytvoří se tak zcela samostatný plnohodnotně vybavený konferenční sál s vlastním vstupem. Mobilní příčku lze však také velmi snadno demontovat, čímţ vzniká zajímavá moţnost jeho propojení se sálem Hliník. Výhodnou se tato jednoduchá úprava stává při školení více pracovních skupin, které chtějí po část dne pracovat odděleně, ale například závěr jednání chtějí absolvovat společně. Není třeba tedy měnit pracoviště, ani stěhovat prezentační materiály, vše se odehraje na jednom poschodí, v jednom variabilním prostoru. Pořadatel akce tím snadno získává variabilitu důleţitou pro plánování kaţdé úspěšné akce. Tomuto záměru je opět přizpůsobena i projekční technika, která můţe pracovat v ostrovním reţimu nebo zobrazovat všem skupinám společná data. Boční stěnu sálu Mahler tvoří velká okna, kterými je sál dobře osvětlen denním světlem. Okna jsou opatřena, stejně jako je tomu i v ostatních sálech, elektricky ovládanými ţaluziemi s moţností nastavení několika poloh stínění. Sál je plně klimatizovaný, vybaven úpravou vzduchu a je vybaven kvalitní audiovizuální technikou.

4.3 Hotel Designový fabrika hotel **** je určen pro všechny, kteří ocení moderní styl architektury, kvalitu a profesionalitu poskytovaných sluţeb a příjemné klidné prostředí Vysočiny.

Obrázek č. 5: Recepce hotelu


27

Díky své poloze je hotel ideálním místem jak pro firemní a společenské akce, tak i relaxační pobyty ve dvou i pro rodiny s dětmi. Hotel nabízí ubytování v 19 pokojích s celkovou kapacitou 41 lůţek. Ve všech hotelových pokojích je kladen důraz na vysoký standard a originální design. Pokoje byly navrţeny tak, aby spojovaly potřebnou funkčnost s nejvyšším komfortem. Kaţdý pokoj je vybaven minibarem, trezorem, LED televizorem, nábytkem vyrobeným na míru, přestavitelnými lůţky se zdravotními matracemi a

vysokorychlostním připojení wifi zdarma. Přístup

do pokojů je moţný pouze prostřednictvím bezpečností elektronické karty. Důraz projektu byl kladem i na dosaţení vysoké míry klidu v kaţdém pokoji. Výsledkem jsou nestandardně široké zdi a precizní protihlukové izolace stropů i podlah. [6]

Obrázek č. 6: Hotelový pokoj


4.4 Tituly a ocenění Ačkoliv je fabrika hotel otevřen teprve rok, získal jiţ několik nominací v nejrůznějších soutěţích. Nejedná se však pouze o nominace, ale dokonce jiţ i několik soutěţí vyhrál. Hned po svém otevření se hotel umístil na druhém místě v soutěţi Stavba Vysočiny a to pouze o patnáct hlasů. Následně byl hotel nominován do prestiţní soutěţe Stavba roku 2012. Úspěchem bylo jiţ to, kdyţ se budova dostala do uţšího výběru 15 staveb celé České republiky. Největším úspěchem však bylo, kdyţ tuto prestiţní soutěţ vyhrál. Důvod výhry byl podle porotců tento: Vytvoření nevšední stavby s výraznou úspornou energetickou koncepcí se zřetelem k důleţitému podílu na kultivaci městského 28

prostředí.

Další výhra v soutěţi na sebe nenechala dlouho čekat, fabrika vyhrála

14. ročník soutěţe Best of Realty, Nejlepší z realit. Do třetice všeho dobrého fabrika hotel v dubnu získal ocenění za nejlepší investiční záměr roku 2012 v soutěţi Top Invest 2012. V této soutěţi byly oceněny hlavně přínosy projektu, coţ je tedy dobrá ekonomická návratnost, promyšlený energetický koncept, díky němuţ je hotel energeticky téměř soběstačný, dále celková smysluplnost projektu, architektura, přínos pro region a společenský význam. Důleţité je i to, ţe hotel byl vybudován bez jakýchkoliv dotací, jen s bankovním úvěrem. Také byl fabrika hotel v tomto období nominován do soutěţe Czech hotel awards 2013. Tato soutěţ ještě není u konce, takţe nezbývá, neţ věřit v další úspěch v podobě ocenění této moderní a nevšední stavby. Jak ale říká majitel hotelu: „Nekončíme se soutěţemi. Chceme se teď zapojit do těch gastronomických. Usilujeme o to, abychom se dostali na prestiţní Maurerův seznam restaurací“.

29

5 Konkurence v okolí Čím více se k sobě blíţí strategie různých firem, tím většími jsou konkurenty. [Kotler; 2007, str. 568] Podle Kotlera (2007) je dobré mít v tomto případě tzv. konkurenční výhodu. Tím se rozumí výhoda oproti konkurenci, kterou firma získá tak, ţe zákazníkům nabídne vyšší hodnotu. Buďto pomocí niţších cen, nebo vyššího uţitku, který pak vyrovná vyšší cenu.

5.1 Hlavní konkurenti V této kapitole se budu zabývat představením a zhodnocením největších konkurentů v okolí fabrika hotelu. Nebude chybět ani stručné porovnání. Hotel Jehla - Nachází se v srdci Českomoravské vrchoviny na okraji Ţďáru nad Sázavou v krajině Ţďárských vrchů. Okolí a celé Ţďárské vrchy jsou atraktivní po celý rok, pro svou nenarušenou krajinu, která nabízí bezpočet turistických moţností, dostatek míst ke koupání, rybolovu a především výletům. Samotný Ţďár nad Sázavou je proslaven řadou architektonických památek vytvořených Janem Santinim Aichlem. Nejvýznamnější z nich je bezesporu Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, jeţ je památkou UNESCO a která se nachází v docházkové vzdálenosti od hotelu. [8] Hotel Jehla je nejvzdálenějším konkurentem na Vysočině. Za konkurenta však povaţován je. Plusem oproti fabrika hotelu je v první řadě jeho větší kapacita, nabízí také v průměru o 150 Kč niţší ceny za ubytování. Nedaleko hotelu je památka UNESCO (Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře), mohou tak nabídnout větší lákadlo na výlet. Mínus oproti fabrice bych viděla ve větší vzdálenosti od dálnice D1. Na rozdíl od fabriky se nejedná o **** novostavbu, ale o *** opravenou starší budovu panelákového typu. Dalším mínusem hotelu Jehla je podle mého názoru absence wellness centra. Chateau Herálec - Nachází se ve stejnojmenné vesnici, která leţí v srdci Vysočiny, necelých 10 minut jízdy do Humpolce. Tento jedinečný boutique hotel je symbolem kvality a luxusu, pohody, soukromí a výjimečnosti. K ubytování slouţí luxusní a prostorné pokoje, kde se budete cítit jako středověcí zámečtí páni. Hotel nabízí nejen luxusní ubytování a tajuplná místa jako arkády, výklenky a nečekané spojovací chodby, 30

ale i prostorné sály vhodné na jednání, exkluzivní pohoštění a relaxaci, které je věnováno celé jedno křídlo zámku. Nádherný zámecký park pak přímo vybízí ke sportování a relaxu pod korunami staletých velikánů. [9] Boutique hotel Chateau Herálec se nachází pouze pár kilometrů do Humpolce, dalo by se tedy říct, ţe je velikým konkurentem fabrika hotelu. Nabízí jedinečný záţitek plný luxusu, ale jeho obrovskou nevýhodou je cena. Pro srovnání uvádím, ţe jedna noc v jednolůţkovém pokoji ve fabrice stojí 1 300 Kč, v Chateau Herálec jedna noc v takovém pokoji vyjde na 4 250 Kč. Pro zajímavost ještě uvedu cenu nejluxusnějšího pokoje, která v Chateau činí 14 950 Kč na jednu noc. [10] Výhodou oproti fabrice vidím především v atmosféře, kterou hotel bez pochyb nabízí, dále pak ve vybavenosti (zámecké kino, golf, anglický park) a větší kapacitě. Zůstává však otázkou, kolik lidí si můţe tyto sluţby za tyto ceny dovolit. Je tedy samozřejmé, ţe se Chateau Herálec bude orientovat na jinou klientelu, neţ fabrika hotel. EA Business hotel Jihlava - Poloha hotelu je zmíněna i v názvu, takţe není ţádným překvapením, ţe se tento hotel nachází v Jihlavě. Je svým vybavením a výhodnou polohou mezi dvěma významnými městy Prahou a Brnem, vhodný pro obchodní jednání, konání konferencí, firemních školení, ale také pro krátkodobé a dlouhodobé pobyty turistické klientely. Okolí hotelu nabízí široké moţnosti trávení volného času v blízkých lesích Vysočiny nebo Jiţní Moravy, které jsou ideální pro pěší i cyklistické výlety. V blízkosti hotelu se také nachází aquapark Vodní ráj nebo zoologická zahrada.[11] Jak uţ samotný název hotelu napovídá, tento hotel se stejně jako fabrika orientuje především na business klientelu. Výhodou tohoto hotelu bez pochyb je, ţe se nachází ve větším městě, neţ fabrika a tak můţe nabídnout více aktivit mimo hotel. Další výhodu bych viděla také ve větší kapacitě hotelu a parkovacích míst. Nevýhodou je podle mého názoru vyšší cena (v průměru o 200 Kč) a také větší vzdálenost od Prahy, v porovnání s Humpolcem, který má jak do Prahy, tak do Brna stejnou vzdálenost, coţ můţe být v mnoha případech rozhodujícím faktorem.

5.2 Další konkurenti Přímo ve městě Humpolci se také nachází několik míst, kde se dají pořádat různá školení a konference. Nachází se zde školící středisko Edupont, v tom však velkého 31

konkurenta pro fabriku nevidím. Jedná se totiţ pouze o školící středisko, které nemá moţnost ubytování, ani stravování. Dalším místem, kde se v Humpolci dají pořádat konference je Hotel Kotyza. Jedná se také o **** hotel, je to však partnerský hotel fabrika hotelu, který fabrika vyuţívá v případě konání větších akcí, kdy je potřeba ubytovat více lidí, neţ má hotel kapacitu. Nejedná se však o moderní a nový hotel, jako je fabrika, ale jeho sluţby jsou také velmi kvalitní. Mohl by to být veliký konkurent, proto se s ním fabrika snaţí co nejlépe vycházet. Posledním místem, které zmíním je penzion Sedlácký dvůr v nedalekých Jiřicích. Ten disponuje stejnou kapacitou lůţek jako fabrika hotel, má však menší konferenční prostory. Fabriku však můţe ohrozit především díky cenám, které jsou minimálně dvojnásobně niţší neţ ve fabrice.

32

6 Analýza situace fabrika hotelu rok po otevření Analýza je prováděna dvojí metodou. V rámci první části je proveden řízený rozhovor s majitelem fabrika hotelu. Druhou část praktické části tvoří dotazník spokojenosti. Na závěr jsou obě části porovnány a vyvozeny z nich závěry, které pomohou navrhnout opatření.

6.1 Řízený rozhovor Řízený rozhovor je připravená komunikační situace, ve které je prostřednictvím novináře a technických prostředků masové komunikace předávána informace s cílem získat

pozitivní,

věcný,

vyváţený

nebo

jinak

definovaný

ohlas

na to, co je prezentováno. Smyslem a cílem profesionálně vedeného rozhovoru je získání určité formy souhlasu. Souhlasem můţe být například uznání uţitečnosti a významu prezentovaného produktu. Souhlas zpravidla nelze získat jednoduše a přímo. Je třeba respektovat osvědčený komunikační postup, který lze vyjádřit fázemi: Vztah (navázání vztahu), Potřeby (identifikace potřeb), Informace (prezentace a předání informace) Řešení (návrh řešení) a Souhlas (ano, budu vás podporovat). Výše uvedený postup platí univerzálně pro situace interpersonální komunikace a interaktivní prezentace. [Ftorek; 2012, str. 102] Veškeré informace k mému řízenému rozhovoru jsou získány na základě osobního rozhovoru s majitelem a investorem fabrika hotelu Ing. Petrem Hendrychem. Pokoušela jsem se dodrţet výše zmíněný komunikační postup. Navázání komunikace proběhlo velmi hladce, poté jsem majiteli identifikovala své potřeby a předala informace o tom, co od něj budu potřebovat. Další dvě části jiţ přirozeně z rozhovoru vyplynuly. Pan Hendrych souhlasil se zveřejněním rozhovoru v mé bakalářské práci a společně jsme se domluvili na řešení této problematiky. Majitel odpovídal velmi diplomaticky a nechtěl nic konkrétního prozrazovat, i přesto se mi podařilo několik informací získat. Řízený rozhovor se skládal z 10 otázek, které jsem měla připravené. Na začátku jsem se zabývala počátkem nápadu vystavět hotel, pak přešlo téma na stavbu jako takovou a následoval názor na situaci rok po otevření hotelu a otázky týkající se spokojenosti s personálem.

33

Rozhodl jste se v ne moc dobré hospodářské situaci státu nechat vystavět nový hotel. Jak dlouho jste zvažoval tento krok? Mám firmu zabývající se polygrafií, komplexními sluţbami v oblasti provozu kanceláří, skladování, logistiky a reklamní činností. Ta funguje dobře jiţ 20 let, a rozhodl jsem se, ţe bych chtěl rozšířit naše působení. Máme spoustu stálých klientů a tak mě napadlo, vystavět konferenční hotel, který by naši stávající i noví zákazníci a obyvatelé města a okolí mohli vyuţívat. Dalším důvodem bylo vyplnění mezery na trhu v kvalitě poskytovaných sluţeb v regionu, vyuţití strategické polohy Humpolce a v neposlední řadě také revitalizace města. Přemýšlení nad touto investicí netrvalo několik let, ale taky nebylo nápadem ze dne na den. Nebál jste se tedy té hospodářské situace? Snaţili jsme se vyuţít období zhoršení hospodářské situace pro výstavbu hotelu, abychom byli připraveni na lepší časy. Již na začátku jste měl jasno, na jakou klientelu se budete zaměřovat? Vzhledem k poloze Humpolce na polovině cesty mezi Brnem a Prahou a zhruba uprostřed celé České republiky, bylo jasné, ţe se budeme zaměřovat nejvíce na obchodní klientelu. Samozřejmě se stalo skutečností, ţe obchodní klientela tvoří největší část z celkové klientely hotelu. Toto jsme očekávali a jsme rádi, ţe se tak stalo. V České republice v takto malém městě nemůţeme předpokládat, ţe sem budou jezdit zájezdy Čechů a cizinců na dovolenou. Moţná kdybychom tu měli Praţský hrad nebo Karlův most (smích). Nevylučujeme však z klientely tyto zákazníky, najdou se vţdy tací, kteří chtějí odjet z ruchu velkoměsta a odpočinout si v luxusním hotelu na Vysočině. Jde o velice netradiční stavbu, podle jakých kritérií jste vybíral architekta? Tato kritéria pro mě byla klíčová: smysl pro moderní design, detail a nadčasovost. Bonusem k tomu je i skutečnost, ţe se jedná o místního architekta Luďka Rýznera. Nakolik jste měl jasnou představu o vzhledu hotelu a nakolik vás ovlivnili architekti? Vzhled hotelu se postupně vyvíjel diskuzí nad skicami, studiemi, modelem a následně i během projektování. Samozřejmě, ţe architekti měli utkvělou představu o budoucím vzhledu hotelu i vzhledem k místu a nároţí, kde je v centru města umístěn. Nakonec vznikla podoba, která byla realizována. Mně se stavba moc líbí, ale jsem mladý člověk, který se na to dívá jinak. Jak stavbu přijímají ostatní místní lidé, překvapilo vás něco z názorů, které jste slyšel? Z počátku

34

byla část místních překvapena tvarem a rozsahem stavebního díla, postupem doby ale výrazně převaţují pozitivní názory a stále více místních uznává, ţe tento odváţný architektonický koncept centrum města probudil a povzbudil. Poněkud úsměvná je v tomto kontextu skutečnost, ţe některým lidem „otevřel oči“ aţ titul Stavba roku 2012, který je oceněním architektonických a technických kvalit odborníků a který jsme získali. Fabrika je plná nejmodernějších trendů a technologií a mimo jiné oplývá poměrně prostornými konferenčními sály, je na nich také něco speciálního? Celé první patro jsme věnovali konferenčním prostorům s celkovou plochou cca 350m2. Konferenční sály jsme koncipovali tak, aby poskytovali co největší variabilitu, takţe celková plocha lze otevřít v jeden sál aţ pro 200 osob nebo rozdělit na tři menší salonky. Tato variabilita se nám skutečně ověřila. Všechny salonky jsou samozřejmě vybaveny nejmodernější konferenční technikou a zázemím, od vysokorychlostního wifi připojení aţ po nadstandardní ozvučení sálů. Všechny sály jsou samozřejmě plně klimatizované a boční stěny sálů tvoří velká okna, takţe jsou všechny prosvětleny denním světlem. Okna jsou však opatřena elektricky ovládanými ţaluziemi s moţností nastavení několika poloh stínění, v případě, ţe by denního světla bylo příliš a nebylo dobře vidět na promítací plátno. Zkrátka mysleli jsme na ten nejvyšší komfort pro naše klienty. Myslím si, ţe účastníci konferencí jsou s našimi prostory velmi spokojeni, nebo jsem se alespoň s ţádnou stíţností na tuto sluţbu dosud nesetkal. Jste spokojen s personálem hotelu? Hotel zaměstnává 25 stálých zaměstnanců, jsem s nimi samozřejmě spokojen. Nějaké chyby samozřejmě vnímáme, kaţdý je dělá, ale snaţíme se je postupem času co nejvíce eliminovat. Kdyţ nastane situace, ţe s někým nejsem spokojen, dám to najevo a v případě nedodrţení stanovených pravidel se s pracovníkem musím bohuţel rozloučit. Zákazník je pro nás na prvním místě a v případě, ţe někdo není ochoten udělat vše pro klientovu spokojenost, není pro něho v tomto hotelu místo. Mám rád, kdyţ kaţdý odvádí svou práci na sto procent. Jsem zkrátka nejen v této oblasti dost zásadový a přísný. Jaké máte celkové odezvy po roce provozu a v čem se rozcházejí s původními představami? Velmi nás těší, ţe se hotel stal zajímavým pro široké spektrum hostů. Od jednotlivců, kteří přijdou jen tak na večeři, přes páry vyhledávající romantické víkendy, aţ po nejnáročnější business klientelu, která u nás pořádá setkání vrcholového 35

managementu z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Jsme velmi potěšeni, ţe se k nám hosté rádi vrací. Jak jsem jiţ zmínil, hotel se orientuje především na náročnější a business klientelu. V tomto ohledu se od celého našeho týmu očekává velmi vysoká kvalita sluţeb a nadstandardní gastronomie. Je fajn vidět spokojeného hosta, který se opakovaně vrací a dokáţe vám výsledek vašeho snaţení pochválit. O to větší je to však závazek do budoucna. Ukazuje se, ţe pro podobné sluţby je i na malém městě obrovský prostor, jestliţe jdete za kvalitou a kromě toho máte i zajímavou logistickou polohu. Je tedy rozdíl mezi Vašimi původními představami a skutečnosti po roce provozu? Myslím si, ţe po roce je ještě brzy dělat nějaké závěry, i kdyţ návratnost této investice za první rok fungování splnila mé očekávání a v roce 2013 očekáváme nárůst obsazenosti minimálně o 30%. Lidem v republice se dostáváme pomalu do povědomí, vytváříme si stálé klienty, kteří se k nám často vracejí. Vychytáváme „mouchy“ nejrůznější věcem. Během provozu zjišťujeme, co je špatně a napravujeme to. Samozřejmě se snaţíme, aby tím co nejméně utrpěli naši zákazníci. Jiţ teď však vidíme některé zásadní nedostatky, jako například nedostatek pokojů, proto jich do budoucnosti plánujeme přistavět ještě několik. Toto je ale zrovna příjemný nedostatek, ţe o konference s ubytováním má zájem tolik lidí, ţe se k nám mnohdy ani nevejdou. Tyto případy řešíme ubytováním hostů v partnerském hotelu stejné kategorie, který je od fabriky vzdálený pouze 200 metrů. Jak byste celkově zhodnotil první rok provozu? Jak jsem jiţ řekl, s návratností investice jsem velmi spokojen, lidem a firmám se dostáváme do povědomí a několik se k nám jiţ několikrát vrátilo. Celkově tedy hodnotím jako velmi úspěšný nástup na trh, doufám, ţe se nám i nadále bude dařit, minimálně jako tento první rok. Jaké máte s fabrika hotelem plány do budoucna? Nyní uţ máme vyprojektovanou střešní terasu. Dále, jak jsem jiţ zmínil dříve, bychom rádi rozšířili kapacitu hotelu a chceme také vybudovat prostor pro in-door aktivity. Nekončíme ani se soutěţemi. Chceme se teď zapojit do těch gastronomických. Usilujeme o to, abychom se dostali na prestiţní Maurerův seznam restaurací. Tak snad se naše sny a plány stanou skutečností.

36

6.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je druhou částí mé bakalářské práce. Vyuţila jsem k němu strukturovaný dotazník. Existují dva přístupy k tvorbě dotazníku. Sociologický přístup má za cíl probrat co nejvíce oblastí a návazností. Sociologické dotazníky jsou proto velmi rozsáhlé. Ekonomický přístup spočívá v jasné formulaci a stručné podobě. Takto vytvořený dotazník musí být srozumitelný a zároveň zachovávat základní pravidla slušnosti. Délka dotazníku nebývá striktně určena. Závisí především na zkoumaném tématu a na vztahu respondenta k takovému tématu. Z psychologického hlediska bude respondentovi připadat kratší, tudíţ sympatičtější dotazník na sloţeném listu formátu A4. Čím menší formát papíru vyuţijeme a dodrţíme při tom čitelnost textu, tím větší návratnost dotazníku můţeme očekávat. Strukturovaný dotazník má pevnou logickou strukturu, kterou musíme dodrţovat. Dotazník vyuţívá většinou otázky s uzavřeným počtem variant odpovědí. Výhodou je rychlost, jednoduché a lehce srovnatelné zaznamenání odpovědí a snadné zpracování. Nevýhodou je sníţení informační hodnoty, jelikoţ respondent nemá moţnost odpovědět jinak, neţ je mu nabízeno. [Kozel; 2012, str. 163] Pro tvorbu mého dotazníku jsem se snaţila drţet těchto pravidel. Dotazníkové šetření bylo prováděno mezi účastníky konferencí daného podniku a to ve formě

elektronické

i tištěné.

Dotazníky

byly

účastníkům

rozdávány

nebo zasílány na e-mail během celého měsíce března. Tento měsíc nebyl zvolen náhodně. 1. března totiţ fabrika hotel slavil své první narozeniny. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků a 183 vyplněných se mi jich podařilo získat zpět. Cílem tohoto výzkumu bylo získání informací o spokojenosti konferenčních hostů s nabízenými sluţbami právě rok po otevření hotelu. Zjišťovala jsem nejen spokojenost, ale také například o kolikátou návštěvu fabriky se jedná, abych zjistila, kolik hostů se k nám opakovaně vrátilo atd. Na základě výsledků dotazníkového šetření bude provedeno srovnání s informacemi, které vyplynuly z řízeného rozhovoru se zakladatelem hotelu. Dotazník byl anonymní, a jak jsem jiţ zmínila výše, byl proveden v tištěné i elektronické podobě. Oslovovala jsem účastníky konferencí při jejich příjezdu a oni sami si mohli zvolit, která forma je pro ně příjemnější. Někteří mi sdělili svůj e-mail, na který jsem jim zaslala odkaz na mnou vytvořený elektronický dotazník. Druhá varianta probíhala klasicky, vyplněním předtištěného formuláře, který byl totoţný s elektronickým. Dotazník se skládal z osmnácti uzavřených otázek. Zvolila jsem 37

uzavřené otázky z toho důvodu, aby hodnocení všech dotazníků nebylo příliš obsáhlé. Nejprve jsem se zaměřila na nejdůleţitější otázky, aţ ke konci jsem se zaměřila na identifikační otázky typu pohlaví, věk atd.

6.2.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření První otázka v dotazníku se zabývala způsobem, jakým se návštěvníci o fabrika hotelu dozvěděli. Celých 41 % respondentů uvedlo, ţe se o hotelu dozvěděli na internetu. Myslím si, ţe je to zapříčiněno především tím, ţe fabrika vyhrála celorepublikovou soutěţ Stavba roku 2012. O tomto ocenění se psalo hned na několika internetových stránkách a zřejmě to několika návštěvníkům neuniklo. Na druhém místě s 29 % se umístila moţnost, ţe se respondenti o fabrice dozvěděli od známých nebo svých kolegů. Podle mého názoru je důvod ten, ţe většina z návštěvníků je do hotelu vyslána firmou, která zde pořádá školení, meeting nebo konferenci a tím pádem se o hotelu dozví více neţ čtvrtina dotázaných od svých kolegů. Další varianta je, ţe někdo ze známých jiţ fabriku navštívil a zmínil se právě před dotazovaným. Třetí místo s 27 % obsadila moţnost billboard u silnice nebo u dálnice. Jelikoţ se fabrika nachází v Humpolci, který leţí uprostřed dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, byla téměř povinnost rozmístit zde několik billboardů v obou směrech. Je dobré, ţe na více neţ čtvrtinu respondentů tato propagace zapůsobila a vyzvala je k návštěvě. Pouze 3 % dotázaných se o hotelu dozvěděla po obdrţení emailové nabídky, která je různým firmám rozesílána v rámci hledání nových zákazníků. V době dotazování byl direct mailing teprve v začátcích, takţe i ta 3 % jsou podle mého názoru úspěchem.

38

Graf č. 1: Prvotní informace o hotelu

Zdroj: Vlastní zpracování

Druhá otázka se zabývala celkovým dojmem návštěvníků z hotelu. Respondenti měli za úkol svůj celkový dojem, který měli, oznámkovat jako ve škole. Jedničkou oznámkovalo hotel celých 98 % respondentů. Pouze 2 % dotázaných svůj celkový dojem ohodnotila známkou dva. Jak můţeme v grafu vidět, známky 3, 4 nebo 5 nebyly v odpovědích zmíněny ani jednou, coţ je velmi pozitivní.

Graf č. 2: Celkový dojem z hotelu


39

Třetí otázka se zabývala konferencemi a byla pojata formou sdruţování více otázek do jednoho bloku, kdy vzniká pomyslná tabulka škálových otázek. První otázka z této části se zabývala komunikací s koordinátorem konference. Respondenti měli zaškrtnout, zda s komunikací byli velmi spokojeni, spíše spokojeni, spíše nespokojeni nebo velmi nespokojeni. Tuto funkci v hotelu vykonávají dvě ţeny, občas jim pomáhá i manaţerka hotelu, kdyţ je více poptávek. Podle mého názoru jsou velmi schopné, a tak očekávám i velmi kladné hodnocení jejich práce. A tak se i stalo, jak můţeme vidět na grafu. Celých 99 % bylo s komunikací koordinátorek velmi spokojeno a pouze 1 člověk uvedl, ţe byl s komunikací spíše spokojen. Po zaokrouhlení tento člověk tvoří 1 %, ale pouze o několik desetin. Takţe by se dalo říct, ţe jejich práce je odváděna téměř stoprocentně. Nespokojenost nevyjádřil nikdo z respondentů. Jsem ráda, ţe respondenti dobře vystihli a ohodnotili silné stránky.

Graf č. 3: Komunikace s koordinátorem


Druhá část třetí otázky se zabývala rychlostí zpracování cenové nabídky na konkrétní akci. Jak jsem jiţ zmínila výše, domnívám se, ţe na pozici koordinátorů jsou zaměstnány velmi pečlivé a svědomité ţeny. A tak i cenové nabídky zpracovávají v co nejrychlejším moţném čase. Samozřejmě vţdy záleţí na subjektivním pohledu návštěvníka, kolik času je pro něj hodně nebo málo. Jelikoţ se kaţdá cenová nabídka tvoří individuálně na přání zákazníka a ke kaţdé akci zvlášť, zabere někdy spoustu času sehnat všechny informace k dané akci. Někdy si například hosté přejí zajistit teambuilding na hradě Orlík a zařízení všech potřebných povolení k této akci netrvá pár 40

minut, ale minimálně jeden den. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, i tentokrát podle mého názoru respondenti pravdivě ohodnotili rychlost zpracování cenových nabídek. Samozřejmě se vţdy najde někdo, komu se jeden den zpracovávání nabídky bude zdát jako dlouhá doba, ale také někdo komu týden přijde jako rychlé zpracování. Hodnocení této otázky je opravdu velmi subjektivní, ale i přesto se ukázalo, jak jsou nebo nejsou klienti spokojeni. Celých 96 % respondentů uvedlo, ţe byli velmi spokojeni s rychlostí zpracování cenové nabídky na jejich konferenci. Pouze 3 % dotázaných byli spíše spokojeni a pouze jedno zanedbatelné procento, coţ je opět jen jeden člověk, bylo spíše nespokojeno. Velmi nespokojen nebyl nikdo.

Graf č. 4: Rychlost zpracování cenové nabídky


Třetí část třetí otázky se týkala vybavenosti konferenčních sálů. Jelikoţ je hotel novostavbou, která je otevřena teprve jeden rok, všechno je nové a nepoškozené. Sály jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi a tím nejkomfortnějším konferenčním nábytkem. Jsou také přestavitelné na různé velikosti pomocí posuvných stěn, které jsou samozřejmě dokonale odhlučněny, aby se navzájem různé skupinky nerušily. Jelikoţ stavba byla přímo vystavěna jako konferenční centrum, je veškerá potřebná vybavenost jako coffee break zóna, WC nebo sklad nápojů po ruce. Díky těmto důvodům se domnívám, ţe by hosté měli být s vybaveností konferenčních sálů spokojeni, protoţe jim nabízí velký komfort. Jak jsem předpokládala, tak se i po vyhodnocení dotazníku stalo. Celých 95 % dotázaných totiţ vyjádřilo svoji velkou spokojenost s vybaveností konferenčních sálů, které fabrika hotel nabízí. Pouze 5 % respondentů bylo méně

41

spokojených, ale pořád se jednalo o spokojenost. Nespokojenost s vybaveností nevyjádřil ani jeden dotazovaný.

Graf č. 5: Vybavenost konferenčních sálů


Čtvrtá část třetí otázky se zabývala celkovým zhodnocením konferenčních sluţeb. Opět měli respondenti za úkol vyjádřit svoji celkovou spokojenost či nespokojenost s poskytnutými konferenčními sluţbami. Domnívám se, ţe většina respondentů nebude mít důvod vyjadřovat svou nespokojenost, ale stát se můţe cokoliv. Vzpomínám si, ţe jeden den, kdy jsem rozdávala dotazníky, byl fabrika hotel velmi vytíţen, střídalo se ve všech sálech několik firem a poté si hosté stěţovali na to, ţe jim v coffee breaku došlo pití a nikdo jim ho do jejich zaţádání nedoplnil. To je podle mého názoru nedostatek, ale vzhledem k tomu, ţe se tato situace stala pouze jednou, nemyslím si, ţe by to byl úplně závaţný problém. Ale je samozřejmě moţné, ţe některý z respondentů toto pochybení obsluhy zohlední v celkovém zhodnocení konferenčních sluţeb. A jak můţeme vidět na následujícím grafu, opravdu se toto výjimečné pochybení ve zhodnocení odrazilo. A dokonce mi i dva pánové osobně vysvětlili při odevzdávání dotazníku, ţe jejich hodnocení je ovlivněno právě tím, ţe museli poţádat obsluhu o doplnění vody. I přes toto drobné pochybení celých 98 % dotázaných projevilo velikou spokojenost s konferenčními sluţbami. Pouze 2 % respondentů uvedlo moţnost, ţe byli spíše spokojeni. Nespokojenost s konferenčními sluţbami nevyjádřil ani jeden dotázaný.

42

Graf č. 6: Celková spokojenost – konference


Čtvrtá otázka se zabývala recepcí a byla opět pojata formou sdruţování více otázek do jednoho bloku, kdy vzniká pomyslná tabulka škálových otázek. První část čtvrté otázky se zabývala personálem recepce. Podle mého názoru je na recepci příjemný a velmi zkušený personál, takţe není moc věcí, ve kterých by klienti mohli být nespokojeni. Samozřejmě se občas stane nějaká drobnost, která můţe ovlivnit mínění a nebo se objeví někdo, kdo si chce dokazovat, jak ţe je lepší neţ mladá slečna na recepci. Tato situace občas nastává, kdyţ se zde koná nějaká VIP konference, na které se sjíţdí vysoce postavení lidé z firmy, kteří mají potřebu dokazovat okolí, ţe oni jsou VIP. Nestává se to často, ale jiţ jsem to několikrát zaţila a není to příjemné. A jak můţeme vidět na následujícím grafu, opět hosté potvrdili, ţe s personálem recepce jsou téměř stoprocentně spokojení. Velmi spokojeno s personálem bylo celých 97 % dotázaných a pouze 3 % označila moţnost spíše spokojen. Ani jeden člověk nevyjádřil v dotazníku svou nespokojenost, coţ je velmi potěšující fakt.

43

Graf č. 7: Personál recepce


Druhá část čtvrté otázky se zabývala rychlostí a efektivitou při check-in nebo check-out. Respondenti měli opět vyjádřit svou spokojenost, či nespokojenost. Jelikoţ s personálem recepce bylo spokojeno 97 %, myslím si, ţe i s touto částí by mělo být vysoké procento spokojeno. Občas mívají klienti problém s tím, ţe se po nich na recepci chce vyplňovat datum narození, číslo občanského průkazu a podobně. Tyto údaje musí hotel evidovat kvůli Cizinecké policii, avšak někoho to obtěţuje a nechápe, na co jsou tyto údaje potřeba. Toto jediné mě napadá, co by mohlo zdrţovat přihlášení hosta. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, klienti jsou opravdu i s rychlostí check-in spokojeni téměř stoprocentně. Celých 96 % je velmi spokojeno a 4 % jsou spíše spokojena. S rychlostí a efektivitou není nespokojen ani jeden dotázaný.

44

Graf č. 8: Rychlost a efektivita check-in / out


Třetí část čtvrté otázky se zabývala srozumitelností podaných informací. Do této otázky bylo zahrnuto i mnoţství informací, které byly hostovi podány a zda pro něj byly dostačující, či nikoliv. Tato otázka lze posuzovat velmi subjektivně, někomu stačí říct jen pár nejdůleţitějších informací, někdo očekává informace o všem, co se v hotelu nachází. Na následujícím grafu vidíme, ţe však opět většina dotázaných byla v této oblasti velmi spokojena, tuto moţnost vybralo celých 96 %. Spíše spokojena byla 3 % respondentů a 1 % nebylo spokojeno s podanými informacemi. Úplně nespokojený nebyl ani jeden dotázaný.

Graf č. 9: Srozumitelnost podaných informací


45

Čtvrtá část čtvrté otázky se týkala čistoty pokojů. Toto oddělení spadá v hotelu pod recepci, a proto jsem ho zařadila do této otázky. Jelikoţ jsou v hotelu podle mého názoru pracovité a svědomité pokojské, domnívám se, ţe by velká většina, ne-li všichni hosté měli být spokojeni. Podle mého očekávání můţeme na následujícím grafu vidět, ţe pečlivá práce pokojských je opravdu oceněna i hosty fabrika hotelu a to rovnou 100 % spokojen.

Graf č. 10: Čistota pokojů


Pátá část čtvrté otázky se zabývala vybavením a komfortem pokojů. Jelikoţ je hotel teprve rok po otevření a jedná se o moderní designovou novostavbu, i pokoje jsou vybaveny velmi moderně a komfortně.

Jak můţeme vidět na následujícím grafu,

opravdu opět téměř všichni dotázaní jsou velmi spokojeni. Pouze 1 % uvedlo, ţe bylo spíše spokojeno. Nespokojenost nevyjádřil ani jeden z dotázaných.

46

Graf č. 11: Vybavení pokojů


Pátá otázka se zabývala restaurací a byla opět pojata formou sdruţování více otázek do jednoho bloku, kdy vzniká pomyslná tabulka škálových otázek. V první části páté otázky jsem se respondentů dotazovala na prostředí a čistotu restaurace. Měli vyjádřit svoji spokojenost, či nespokojenost. Na následujícím grafu můţeme vidět, ţe celých 97 % návštěvníků bylo s prostředím a čistotou restaurace spokojeno. Pouze 3 % dotázaných bylo spíše spokojeno a nespokojenost nevyjádřil ani jeden respondent.

Graf č. 12: Prostředí a čistota restaurace


47

Druhá část páté otázky se zaměřila na nabídku restaurace. Hosté měli vyjádřit svou spokojenost, či nespokojenost s jídelním lístkem, denní nabídkou jídel a celkovou nabídkou restaurace. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, zde nejsou odpovědi tak jednoznačné jako u otázek předcházejících. 79 % dotázaných je s nabídkou restaurace velmi spokojeno, 13 % respondentů uvedlo, ţe bylo spíše spokojeno a 8 % návštěvníků bylo spíše nespokojeno s nabídkou. Podle mého názoru je to způsobeno především tím, ţe jídla jsou moderní a jídelní lístek skládá se pouze z několika jídel, která se pravidelně obměňují. Toto nemusí vyhovovat lidem, kteří mají rádi klasickou kuchyni. Dalším rozhodujícím faktorem je moţná i vyšší cena, která je způsobena vařením z čerstvých a kvalitních surovin.

Graf č. 13: Nabídka restaurace


Třetí část páté otázky se zabývala kvalitou jídel. Hosté měli zhodnotit jídla, která jim byla naservírovaná. Mezi kritéria patřila nejen kvalita, ale i chuť, mnoţství a celkový vzhled jídla na talíři. 87 % dotázaných byla s kvalitou jídla spokojeno, 11 % označilo moţnost spíše spokojen a pouhá 2 % vyjádřilo mírnou nespokojenost. Velmi nespokojen však nebyl ani jeden dotazovaný.

48

Graf č. 14: Kvalita jídel


Čtvrtá část páté otázky se zaměřila na personál restaurace. Hosté hodnotili kvalitu obsluhy, vstřícnost a vystupování a v neposlední řadě i upravenost a celkový vzhled personálu. Podle mého názoru se jedná o lidi na správném místě, kteří mají svoji práci rádi a tak doufám, ţe i hosté v dotaznících jejich snahu ocení. Jak následující graf ukazuje, celých 96 % hostů bylo s obsluhou velmi spokojeno. Pouhá 4 % vybrala moţnost spíše spokojen. Ani jednu moţnost nespokojenosti nevybral nikdo z respondentů.

Graf č. 15: Personál restaurace


49

Šestá otázka se zabývala wellness sluţbami a byla opět pojata formou sdruţování více otázek do jednoho bloku, kdy vzniká pomyslná tabulka škálových otázek. První část šesté otázky se zaměřila na čistotu wellness místnosti. Ta je rozdělena do dvou částí. První z nich je malé fitness, další částí je wellness, které je tvořeno vířivkou, finskou saunou, vanou na esenční koupele a relaxačními lehátky. Jelikoţ úklid wellness mají na starosti pokojské, domnívám se, ţe i zde by měli hosté ocenit jejich pečlivost a pracovitost, tak jako v pokojích. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, jejich práce je opět oceněna stoprocentní spokojeností. Jiná moţnost nebyla ani u jednoho ze 183 dotázaných zmíněna.

Graf č. 16: Čistota wellness


Druhá část šesté otázky se zabývala nabídkou wellness sluţeb. Hosté měli zhodnotit procedury a moţnosti wellness centra, také zda je podle nich nabídka dostatečná a zajímavá. Jak následující graf napovídá, většina dotázaných je s nabídkou spokojena, přesně 96 %. Někteří (3 %) vyjádřili názor, ţe jsou s nabídkou spíše spokojeni a 1 % bylo nespokojeno.

Podle mého názoru je nabídka opravdu pestrá, a proto je toto

hodnocení oprávněné.

50

Graf č. 17: Nabídka wellness


Třetí část šesté otázky se zaměřila na spokojenost hostů s personálem wellness. Tento personál pracuje pro hotel externě, protoţe masáţí, esenčních a pivních koupelí není během týdne moc. Jsou ale velmi flexibilní a není problém vyhovět hostům s masáţí o půlnoci. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, personál wellness odvádí svou práci téměř se stoprocentní spokojeností zákazníků, celých 97 % dotázaných bylo velmi spokojeno a pouhá 3 % bylo spíše spokojeno. Nespokojenost nevyjádřil ani jeden z dotázaných.

Graf č. 18: Personál wellness


51

Čtvrtá část šesté otázky se zabývala vybavením a komfortem wellness. Jelikoţ je i wellness teprve rok zařízeno, jedná se o moderní a luxusní vybavení. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, celých 86 % je s komfortem a vybavením velmi spokojeno, 8 % je spíše spokojeno a 6 % vybralo moţnost spíše nespokojen. Velmi nespokojen nebyl ani jeden dotázaný. Domnívám se ţe nespokojenost je vyjádřena díky tomu, ţe hotelové wellness není zrovna veliké a není zde bazén. Občas si také hosté stěţují na nízkou teplotu v místnosti, která se jen obtíţně dá zvýšit, to je moţná dalším důvodem nespokojenosti.

Graf č. 19: Vybavení a komfort wellness


Sedmá otázka se zaměřila na vyuţití wellness procedur. Jelikoţ u této otázky bylo moţné zaškrtnout více moţností, počet osob, které vyuţili wellness sluţby v součtu tvoří více neţ je počet dotázaných. Někteří účastníci totiţ vyuţili více procedur během svého pobytu. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, tak 98 dotázaných nevyuţilo ţádnou proceduru a to je více neţ polovina dotázaných. Vířivku vyuţilo během svého pobytu 28 osob, saunu navštívilo 33 osob, masáţe vyuţilo 14 osob a koupel v pivní lázni se připravila pro osm lidí. Pět osob vybralo moţnost procedury - jiné. Z důvodu, ţe hotel nabízí desítky různých procedur, nebylo v mých moţnostech vyjmenovat v dotazníku všechny, jsou zde tedy pouze ty nejvyuţívanější. Tři dotázaní vyuţili během svého pobytu hned dvě procedury.

52

Graf č. 20: Vyuţití wellness procedur


Osmá otázka se zabývala počtem nocí, které dotázaní v hotelu strávili. Jelikoţ se jedná o konferenční hotel, nejčastější je přespání hosta pouze jednu noc. Není to však pravidlem a existují i výjimky. Jak vidíme na následujícím grafu, celých 73 % dotázaných přespalo v hotelu jednu noc. 16 % respondentů mělo v hotelu pouze konferenci přes den a v hotelu nepřespávalo. 7 % hostů strávilo v hotelu dvě noci a 3 % přespala dokonce tři noci. 1 % dotázaných bylo ve fabrice na delším, neţ třídenním pobytu.

Graf č. 21: Počet strávených nocí


53

Devátá otázka zkoumala, zda jsou hosté na první návštěvě hotelu, či ho navštívili jiţ v minulosti. Respondenti měli za úkol odpovědět na otázku, zda se jedná o první návštěvu fabriky či nikoliv. O první návštěvu se jednalo v 63 % případů, 37 % dotázaných jiţ hotel navštívilo v minulosti. Ten, kdo odpověděl na tuto otázku Ne, pokračoval otázkou desátou, kdo odpověděl Ano, pokračoval otázkou číslo jedenáct.

Graf č. 22: První návštěva


Otázka deset se dotazovala na to, o kolikátou návštěvu hotelu se jedná, v případě, ţe není návštěvou první. Na tuto otázku odpovídalo pouze výše uvedených 37 % ze všech respondentů. Tato procenta jsou tedy brána pouze z 68 respondentů a ne z celkových 183. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, jiţ dvakrát během jednoho roku hotel navštívilo 73 %, o třetí návštěvu se jednalo v 19 %. Zajímavé je, ţe je méně těch, kteří hotel navštívili po čtvrté (2 %), neţ těch, kteří hotel navštívili vícekrát neţ čtyřikrát. Těch je celkem 6 %.

54

Graf č. 23: Počet návštěv


Jedenáctá otázka se zabývala nejnavštěvovanějšími dny v týdnu. Jelikoţ konference se nejčastěji pořádají během týdne, není hotel během víkendů příliš vytíţen. Stejně jako u wellness, kde vyuţil jeden člověk více procedur, i zde tento graf musel být vyjádřen v počtu odpovědí a ne v procentech. Někteří hosté totiţ přespávají jednu noc, jiní i dvě noci a někteří vůbec, tudíţ se nashromáţdilo více odpovědí, neţ je počet respondentů. Někteří hosté navštívili hotel jiţ vícekrát, takţe zmínili například i dny předchozí návštěvy. Jak z grafu můţeme vidět, nejvytíţenějšími dny jsou úterý, středa a čtvrtek. Nejméně vytíţenými pak sobota a neděle.

Graf č. 24: Návštěvnost dní v týdnu


55

Ve dvanácté otázce jsem se respondentů dotazovala na to, zda by fabrika hotel doporučili svým známým. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, tak všech 183 respondentů odpovědělo Ano, tedy ţe by hotel svým známým doporučili. To je pro hotel velmi potěšující výsledek.

Graf č. 25: Doporučení známým


Třináctá otázka se zabývala cenou, konkrétně tím, zda se respondenti souhlasí s názorem, ţe ceny ve fabrice odpovídají kvalitě. Vím, ţe ceny jsou v porovnání s ostatními hotely v Humpolci a v okolí téměř nejvyšší, ale jelikoţ se jedná o moderní novostavbu, domnívám se, ţe ceny jsou takto nastaveny oprávněně. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, tak 48 % dotázaných je přesvědčeno, ţe ceny opravdu odpovídají poskytnuté kvalitě sluţeb. 43 % respondentů vybralo moţnost, ţe ceny spíše odpovídají kvalitě. Moţnost Spíše ne označilo 9 % respondentů a políčko, kdy ceny neodpovídají kvalitě, nezaznamenal ani jeden z dotázaných.

56

Graf č. 26: Ceny odpovídající kvalitě


Čtrnáctá otázka se zabývala tím, zda respondenti uvaţují nad další návštěvou fabrika hotelu. Měli opět na výběr ze čtyř moţností: Určitě ano, Spíše ano, Spíše ne a Určitě ne. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, tak celých 89 % se shodlo na tom, ţe určitě plánují další návštěvu hotelu. 11 % respondentů uvedlo moţnost, ţe návštěvu spíše plánují. Moţnost, spíše ne a určitě ne nezvolil ani jeden z dotázaných.

Graf č. 27: Plánování další návštěvy


Patnáctá otázka byla první z kategorie identifikačních otázek a zabývala se pohlavím dotazovaných. Na následujícím grafu můţeme vidět poměr ţen (39 %) a muţů (61 %),

57

kteří hotel během měsíce března navštívili. Domnívám se, ţe muţů je více vzhledem k tomu, ţe se jedná o konferenční hotel a na vrcholových pozicích je více muţů neţ ţen.

Graf č. 28: Pohlaví


Šestnáctá otázka se zabývala věkovou kategorií účastníků konferencí. Respondenti měli na výběr z pěti věkových kategorií. První kategorie se týkala osob mladších 25 let, do této skupiny se zařadilo pouze 6 % účastníků. Druhou kategorií byla skupina od 26 do 35 let, do které se zařadilo 22 % respondentů. Nejpočetnější skupinu tvořila třetí kategorie - 36 aţ 45 let, ve které se objevilo 36 % účastníků. Čtvrtá věková kategorie byla tvořena lidmi od 46 do 55 let, zde se nachází 29 % respondentů. Poslední pátá kategorie se týkala osob ve věku vyšším neţ 56 let, zde se objevuje 7 % dotázaných.

Graf č. 29: Věkové kategorie


58

Sedmnáctá otázka se dotazovala respondentů na jejich nejvyšší dosaţené vzdělání. Účastníci měli opět na výběr z několika moţností: základní vzdělání, vyučen, středoškolské

vzdělání,

vystudovaná

VOŠ

a

nebo

vysokoškolské

vzdělání.

Na následujícím grafu můţeme vidět, ţe základní vzdělání, ani výuční list neměl nikdo z dotázaných. 31 % respondentů má nejvyšší dosaţené vzdělání středoškolské s maturitou.

11 %

dotázaných ukončilo

své

vzdělání

s titulem Dis.,

tedy

má vystudovanou vyšší odbornou školu a 58 % respondentů má vystudovanou vysokou školu. Tento výsledek se podle mého názoru dal očekávat, jelikoţ do hotelu jezdí prestiţnější firmy, kde se zajisté klade důraz na vzdělání.

Graf č. 30: Dosaţené vzdělání


Osmnáctá a zároveň poslední otázka dotazníku spokojenosti se zabývala krajem, ze kterého do fabriky účastníci konferencí přijeli. Respondenti měli na výběr ze všech čtrnácti krajů České republiky. Podle očekávání nejvíce hostů přijelo do hotelu z Vysočiny a to celých 32 %. Na druhém místě s 26 % se umístilo Hlavní město Praha. Třetí v pořadí je Středočeský kraj s 21 %. Čtvrtý v pořadí se umístil Jihomoravský kraj s 10 %. Páté místo náleţí Pardubickému kraji s 5 %. Šestá příčka patří Jihočeskému kraji se 3 %. Sedmé a osmé místo náleţí Plzeňskému kraji (2 %) a Královéhradeckému kraji (1 %). Z ostatních krajů v době dotazování nebyl ani jeden návštěvník. Podle mého názoru ale i tento výsledek přesně vystihl strukturu účastníků konferencí během celého roku.

59

Graf č. 31: Kraj ČR


6.2.2 Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření Během měsíce března, ve kterém dotazníkové šetření probíhalo, se mi podařilo sesbírat vyplněné dotazníky od nejrůznějších typů a skupin lidí, které vytvořili rozmanitý vzorek. Dotazovaní hosté byli ve většině případů milí a ochotní spolupracovat. Většina z nich byla totiţ také vysokoškolsky vzdělaná, takţe měli pochopení zejména díky tomu, ţe oni sami také v minulosti potřebovali něčí pomoc s vyplněním dotazníku, tak jako já nyní. Respondenti vyplňovali dotazníky velmi pečlivě a zodpovědně. Díky tomuto jejich přístupu se mi z 200 rozdaných dotazníků vrátilo 183 vyplněných zpět. Nashromáţdila jsem tedy mnoho podkladů pro zpracování tohoto výzkumu. Dalo by se říct, ţe většina respondentů vyjádřila velkou spokojenost, našli se však i tací, kteří se vyjádřili k tomu, co by rádi změnili. Nejčastějším typem odpovědi byla velmi spokojen, méně často se objevovala moţnost spíše spokojen. Odpovědi typu velmi nespokojen a nespokojen se ve vyhodnocení neobjevili téměř vůbec, a kdyţ, tak velmi zřídka a v malém počtu. Ti, kteří se takto vyjádřili, napomohli k tomu, aby vznikly další podněty pro zpracování této rozsáhlé a neprozkoumané tématiky.

60

6.3 Porovnání rozhovoru s výsledky dotazníku Nyní nadešel čas závěrečné fáze praktické části této bakalářské práce, a to k porovnání výsledků dotazníku spokojenosti s názory majitele získanými během řízeného rozhovoru. Během řízeného rozhovoru jsem se dozvěděla několik informací o stavbě hotelu, o výběru architekta a také o situaci, která v hotelu vládne rok po jeho otevření. Majitel je s personálem hotelu spokojen a je přesvědčen o tom, ţe všichni odvádí svou práci dobře. S obsazeností hotelu je také spokojen, ale domnívá se, ţe v roce 2013 stoupne alespoň o 30 %. Přece jen se hotel dostane do povědomí více lidem, neţ během prvního roku. U respondentů nebyla zaznamenána velká nespokojenost téměř u ţádné otázky. Z výsledků šetření vyplynulo, ţe většina konferenčních hostů byla velmi spokojena jak s personálem, tak s kvalitou nabízených sluţeb. Také se ukázalo, ţe nejvytíţenější dny v týdnu jsou pondělí, úterý, středa a čtvrtek. Hotel navštěvují nejčastěji lidé z Vysočiny, ale hned za nimi následují obyvatelé Prahy a okolních krajů. Na základě výsledků dotazníkového šetření bych však navrhla několik věcí, které by se mohly zlepšit nebo změnit. Zejména bych se zaměřila na restauraci. Zde se několika hostům nelíbil jídelní lístek, tedy nabídka restaurace. Nedozvěděla jsem se sice konkrétní nedostatky, které tam hosté objevili, ale moţná by stálo za zaměření se na tento problém a případně něco pozměnit. Dalším postřehem byla teplota ve wellness místnosti, několika hostům se zdálo, ţe je zde zima, záleţí však na tom, zda to není pouze subjektivní pocit jednotlivců. Dalším nedostatkem wellness bylo podle respondentů

to,

ţe

wellness

není

vybaven

bazénem.

Další

nedostatky

jiţ z dotazníkového šetření nevyplynuly. Závěrem bych řekla, ţe názor na situaci majitele hotelu se shoduje s názorem konferenčních hostů. Není to tak, ţe by jeden z názorů byl odlišný od toho druhého a to je podle mého názoru velmi dobré, ţe majitel nemá nasazeny růţové brýle nebo naopak nevyhledává problémy a nedostatky tam, kde zkrátka nejsou. Samozřejmě vţdy je potřeba snaţit se a průběţně vylepšovat věci do nejmenších detailů. Po roce fungování si ale podle mého názoru hotel vede velmi dobře a přeji mu ještě mnoho takto úspěšných let, jako byl tento první rok. 61

Během vyhodnocování a komparace obou sloţek se mi v hlavě objevila myšlenka, která by celkový dojem z moderního a designového hotelu mohla ještě více vylepšit. Není to tak dávno, co jsem na internetu četla článek o novince, která vzniká a pomalu se objevuje na českém trhu. Kaţdý návštěvník restaurace jiţ někdy zaţil situaci, kdy přijde hladový a ţíznivý, okamţitě by si potřeboval objednat, ale obsluha nikde. České hlavy vymyslely další novinku ve vyuţití moderních informačních technologií. Jedná se o umístění tabletu na stole v restauraci místo papírového jídelního lístku. Aplikace v něm nahrané ale suplují právě jídelní lístek. Host přijde a můţe si prohlédnout nabídku restaurace a ihned si pomocí tabletu objednat, bez čekání na číšníka. V době mezi jídly není nic jednoduššího, neţ si na tabletu přečíst nejnovější zprávy a emaily nebo novinky, které chystá ta konkrétní restaurace nebo firmy v okolí. Zkrátka moderní technologie hýbou světem a toto mi přijde jako dobrý nápad, jak zavést něco nového, dosud ne příliš známého. Navíc si myslím, ţe do fabrika hotelu, který je nabytý nejmodernějšími technologiemi by se tato věc určitě hodila.

62

Závěr Závěrem bych chtěla shrnout poznatky ze všech předchozích částí této bakalářské práce. V prvních kapitolách bakalářské práce jsem se zabývala přiblíţením tématu čtenáři. Nejprve jsem se zaměřila na oblast, kde se hotel nachází, poté byl stručně definován kongresový cestovní ruch a konference a následoval popis fabrika hotelu jako takového s následným zaměřením na konkurenty v okolí. Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat situaci fabrika hotelu rok po jeho otevření. Analýza stavu byla provedena na základě dvou šetření. Nejprve byl realizován řízený rozhovor, který byl proveden přímo s majitelem a investorem hotelu, druhou částí bylo dotazníkové šetření, které probíhalo mezi konferenčními hosty hotelu. Následně jsem vyhodnotila dotazníky a následovala komparace výsledků s názory majitele získanými během řízeného rozhovoru. Z této komparace jsem vyvodila závěr, zda se majitelovy představy o fungování shodují s výsledky dotazníku spokojenosti, který hosté vyplňovali. Po provedení srovnání se ukázalo, ţe skutečně jeho představy o fungování jsou shodné s výsledky dotazníku spokojenosti. Nenastala situace, ţe by měl majitel nasazeny růţové brýle, ale ani naopak nevyhledává chyby a problémy tam, kde zkrátka nejsou. Hodnotím ho jako velmi pečlivého člověka na správném místě. Má přehled a především zájem o veškeré dění, zajímá se o nedostatky i o pochvaly, které se často snáší na hlavy svědomitého personálu. Splnění tohoto cíle však předcházela důkladná příprava, jako studium odborné literatury a sběr primárních i sekundárních dat. Z odborné literatury byly nastudovány a následně zpracovány veškeré texty a údaje, které souvisely s teoretickou částí bakalářské práce. Díky tomu je nastíněna problematika kongresového cestovního ruchu a místa, kde se fabrika hotel nachází. Dalším krokem byl sběr sekundárních a primárních dat. Sekundární data byla získána za účelem zpracování vlastních grafů. Sběru primárních dat předcházelo vytvoření dotazníku, díky kterému bylo prováděno dotazníkové šetření u konferenčních hostů. Z výsledků celého šetření vyplynulo několik drobných nedostatků, které hosté objevili. Chyby dělá samozřejmě kaţdý, je tedy dobré, ţe se je hotel snaţí průběţně eliminovat. V České republice není mnoho takových hotelů, které by disponovali takto strategickou polohu a navíc spoustou ocenění za zajímavou budovu. V případě, ţe by se podařilo 63

nasbírat ještě nějaká ocenění nejen za budovu jako takovou, ale i za zmiňované kuchařské umění, bylo by to pro hotel další plus, které by mohlo přilákat další návštěvníky. Je jen důleţité, aby se hotelu i nadále dařilo jako tento první rok a dostal se do povědomí ještě většímu počtu lidí, neţ doposud. Spokojený zákazník se vţdy rád vrací a navíc má tu obrovskou moc říci o hotelu dalším lidem.

64

Seznam literárních zdrojů DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 444 historických měst a městeček České republiky. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2004. ISBN 80-7011-741-9. Str. 224 DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 999 turistických zajímavostí České republiky. 2. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2002. ISBN 80-7011-706-0. Str. 392 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 97880-7201-880-2. Str. 768 ORIEŠKA, Ján. Kongresový cestovní ruch. 1. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2004. ISBN 80-85970-45-7. Str. 139 INDROVÁ, Jarmila a kolektiv. Cestovní ruch – základy. 1. vydání. Praha: Oeconomica Praha, 2009. ISBN 978-80-245-1569-4. Str. 122 FTOREK, Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění: Jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 3. rozšířené vydání. Praha: Grada Publlishing, 2012. ISBN 978-80-247-3926-7. Str. 224 KOTLER, Philip. A KOLEKTIV. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. Str. 1048 KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0966-X. Str. 272

65

Seznam elektronických zdrojů [1] Humpolec - Hliníkárium. In: Kudyznudy.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-22]. Dostupné

z:

http://www.kudyznudy.cz/Foto-a-video/3D-Prohlidky/Humpolec---

Hlinikarium.aspx [2] Vysočina. In: CZeCOT: Turistický portál České republiky [online]. 2010 [cit. 201304-09]. Dostupné z: http://www.czecot.cz/?id_region=12 [3] Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013, str. 27. In: Kraj Vysočina: Koncepční materiály kraje Vysočina [online]. 2008 [cit. 2013-0409]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?id_org=450008&id_ktg=300150&p1=2893 [4] Konferenční trh v Česku: - ţe by konečně světlé zítřky?. In: Časopis COT Business: Více než 10 let odborných informací v cestovním ruchu [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040815842 opsáno konf. CR v česku [5] Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013, str. 19. In: Kraj Vysočina: Koncepční materiály kraje Vysočina [online]. 2008 [cit. 2013-0409]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?id_org=450008&id_ktg=300150&p1=2893 [6] O fabrika hotelu: ubytování, restaurace, konference, wellness [online]. 2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: www.fabrikahotel.cz [7] VÁCLAVÍKOVÁ, Jana. Kongresový cestovní ruch v České republice [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=13330 Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce RNDr. Eva Heřmanová. [8] Ubytování na Vysočině v hotelu Jehla. In: Hotel Jehla: Místo kde se můžete zašít [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.hoteljehla.cz/cenik.html [9] Chateau Herálec *****: ubytování Herálec. In: Hotel.cz: online rezervace ubytování [online]. 2011 [cit. 2013-04-4]. Dostupné z: http://chateau-heralec.hotel.cz/

66

[10] Ceník Chateau Herálec. In: Chateau Herálec: Luxusní zámecký pětihvězdičkový hotel [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.chateauheralec.com/pokoje/cenik-0 [11] Úvod o hotelu: ubytování Jihlava. In: **** Hotel EA Business hotel JIHLAVA: ubytování Jihlava [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.hotel-eabusiness-jihlava.az-ubytovani.net/ [12] VERNER, Martin. Investice do budoucnosti. Hotel & Spa: Management. 2013, 2/2013. Dostupné z: http://vyhledavani.ihned.cz/109-59352230-on-fabrika+hotel00000S_d-cd [13] Tiskové zprávy: Přelouč je Městem pro byznys 2012. In: Město pro byznys [online]. 2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.mestoprobyznys.cz/tiskove_zpravy/id/2000/page/1

67

Seznam ilustrací – obrázky Obrázek č. 1: Humpolec na mapě………………………………………………………15 Obrázek č. 2: Původní vzhled místa…………………………………………………....24 Obrázek č. 3: Současný vzhled fabrika hotelu………………………………………....25 Obrázek č. 4: Konferenční sál Hliník…………………………………………………..26 Obrázek č. 5: Recepce hotelu………………………………………………………......27 Obrázek č. 6: Hotelový pokoj…………………………………………………………..28

68

Seznam ilustrací – grafy Graf č. 1: Prvotní informace o hotelu………………………………………………......39 Graf č. 2: Celkový dojem z hotelu……………………………………………………...39 Graf č. 3: Komunikace s koordinátorem…………………………………………….....40 Graf č. 4: Rychlost zpracování cenové nabídky………………………………………..41 Graf č. 5: Vybavenost konferenčních sálů……………………………………………...42 Graf č. 6: Celková spokojenost – konference…………………………………………..43 Graf č. 7: Personál recepce……………………………………………………………..44 Graf č. 8: Rychlost a efektivita check – in / out………………………………………..45 Graf č. 9: Srozumitelnost podaných informací…………………………………………45 Graf č. 10: Čistota pokojů………………………………………………………………46 Graf č. 11: Vybavení pokojů…………………………………………………………...47 Graf č. 12: Prostředí a čistota restaurace……………………………………………….47 Graf č. 13: Nabídka restaurace…………………………………………………………48 Graf č. 14: Kvalita jídel………………………………………………………………...49 Graf č. 15: Personál restaurace…………………………………………………………49 Graf č. 16: Čistota wellness…………………………………………………………….50 Graf č. 17: Nabídka wellness sluţeb…………………………………………………...51 Graf č. 18: Personál wellness…………………………………………………………..51 Graf č. 19: Vybavení a komfort wellness………………………………………………52 Graf č. 20: Vyuţití wellness procedur………………………………………………….53 Graf č. 21: Počet strávených nocí ve fabrika hotelu……………………………………53 Graf č. 22: První návštěva……………………………………………………………...54 69

Graf č. 23: Počet návštěv……………………………………………………………….55 Graf č. 24: Návštěvnost dní v týdnu……………………………………………………55 Graf č. 25: Doporučení známým…………………………………………………….....56 Graf č. 26: Ceny odpovídající kvalitě…………………………………………………..57 Graf č. 27: Plánování další návštěvy…………………………………………………...57 Graf č. 28: Pohlaví……………………………………………………………………..58 Graf č. 29: Věkové kategorie…………………………………………………………..58 Graf č. 30: Dosaţené vzdělání…………………………………………………………59 Graf č. 31: Kraj ČR…………………………………………………………………….60

70

Seznam příloh  příloha A – Vzor dotazníku spokojenosti

71

Dotazník spokojenosti Dobrý den, jsem studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku. Vaše odpovědi jsou anonymní a velmi mi pomohou s vypracováním výzkumu spokojenosti, který je stěţejní částí mé bakalářské práce. *Povinné pole 1. Jakým způsobem jste se o fabrika hotelu dozvěděl/a? * (Zaškrtnout můţete i více moţností) 

na internetu



na billboardu u silnice / dálnice



po obdrţení e-mailové nabídky



od známých nebo kolegů



Jiné:

2. Jaký byl Váš celkový dojem z fabrika hotelu? * (Oznámkujte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Vynikající

3. Konferenční služby * Velmi spokojen/a

Špatný

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

Komunikace s koordinátorem Vaší akce Rychlost zpracování cenové nabídky na Vaší akci Vybavení konferenčních sálů Celkové zhodnocení konferenčních suţeb

72

4. Recepce * Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a

Personál recepce Rychlost a efektivita check-in /check-out Srozumitelnost podaných informací Čistota pokoje Vybavení a komfort pokoje

5. Restaurace *

Prostředí a čistota Nabídka restaurace Kvalita jídel Personál restaurace

6. Wellness *

Čistota Nabídka sluţeb Personál wellness Vybavení a komfort wellness 73

7. Kterou službu wellness jste během pobytu využil/a? * (Vybrat můţete více moţností) 

vířivka



sauna



masáţ



pivní lázeň



ţádná



Jiné:

8. Kolik nocí jste ve fabrika hotelu strávil/a? * 

Ţádnou



1



2



3



Více

9. Je toto Vaše první návštěva fabrika hotelu? * 

Ano



Ne

10. Na kolikáté návštěvě fabrika hotelu jste? (Pokud jste na otázku 9 odpověděli Ano, pokračujte otázkou 11)    

Na druhé Na třetí Na čtvrté Byl jsem tu jiţ vícekrát, neţ čtyřikrát

11. Které dny v týdnu jste ve fabrika hotelu strávil/a? * (Vybrat můţete i více moţností) 

Pondělí



Úterý



Středa



Čtvrtek



Pátek



Sobota

Neděle 74

12. Doporučil/a byste fabrika hotel svým známým? * 

Ano



Ne

13. Souhlasíte s názorem, že ceny ve fabrika hotelu odpovídají kvalitě? * 

Ano



Spíše ano



Spíše ne



Ne

14. Uvažujete nad další návštěvou fabrika hotelu? * (Vyberte jednu moţnost) 

Určitě ano



Spíše ano



Spíše ne



Určitě ne

15. Jaké je Vaše pohlaví? *  Muţ  Ţena 16. V jaké věkové kategorii se nacházíte? * 

Do 25 let



26 - 35 let



36 - 45 let



46 - 55 let



56 a více let

17. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? *     

základní vyučen středoškolské vystudoval jsem VOŠ vysokoškolské

75

18. Ze kterého kraje pocházíte? * 

Hlavní město Praha



Středočeský kraj



Jihočeský kraj



Plzeňský kraj



Karlovarský kraj



Ústecký kraj



Liberecký kraj



Královéhradecký kraj



Pardubický kraj



Kraj Vysočina



Jihomoravský kraj



Olomoucký kraj



Moravskoslezský kraj



Zlínský kraj

76

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Cestovní ruch BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents