VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu Obor Cestovní ruch

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu Obor Cestovní ruch

I n f o r mo v a n o s t s e n i o r ů o d o t a č n í c h z á j e z d e c h v K r á l o v éh r a d e c ké m a P a r d u b i c ké m kr a j i Bakalářská práce

Autor: Sáva Petříčková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2015

Abstrakt PETŘÍČKOVÁ,

Sáva:

v Královéhradeckém

a

Informovanost Pardubickém

kraji.

seniorů

o

Bakalářská

dotačních práce.

zájezdech

Vysoká

škola

polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. “počet stran“. Tato bakalářská práce je zaměřena na úroveň informovanosti seniorů ve východních Čechách, konkrétně v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, o dotačních zájezdech. Teoretická část představuje základní kámen pro pochopení celé této práce. V této části je definován pojem seniorský cestovní ruch, popis jeho historického vývoje a faktory tohoto odvětví (např. demografický vývoj, zdravotní způsobilost či finanční způsobilost apod.). Dále podává základní informace o dotačních programech, tedy jaké mají požadavky a podmínky, jaká je nabídka jednotlivých destinací a jejich služby a zařízení. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu prostřednictvím dotazníků, přičemž cílem je zjistit úroveň informovanosti seniorů v již výše zmíněných krajích.

Klíčová slova CALYPSO, dotační program, dotační zájezdy, segment, seniorský cestovní ruch, senioři, sociální cestovní ruch, stáří

Abstract PETŘÍČKOVÁ, Sáva: Seniors awareness of the Subsidy Tours in the Hradec Králové and Pardubice regions. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2015. “number of pages”. This bachelor thesis is focused on the level of awareness of seniors in eastern Bohemia, specifically in the Hradec Králové and Pardubice regions, about subsidy tours. The theoretical part is the cornerstone for understanding throughout this work. In this defines concept of senior tourism, a description of its historical development and the factors of this sector (eg. demographics, physical fitness or financial ability, etc.). Furthermore, the theoretical part provides basic information on subsidy programs, what are the requirements and conditions, what is the offer of individual destinations and their services and facilities. The practical part is dedicated to the quantitative research through questionnaires and objective - to determine the level of awareness of seniors in the above mentioned regions.

Keywords CALYPSO, the subsidy program, the subsidy tours, segment, senior tourism, seniors, social tourism, age

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce, a prohlašuji, že

souhlasím

s případným užitím mé bakalářské práce

(prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2015 ............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D., za odborné vedení a pomoc při psaní této práce. Jsem velice vděčná za její cenné rady a poskytování informací v průběhu společně stráveného času. Dále bych chtěla poděkovat všem osloveným respondentům a respondentkám, kteří byli ochotni vyplnit můj dotazník. Díky nim mohl být tento výzkum proveden. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za morální a materiální podporu po celou dobu mého studia.

Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................................ 9 Seznam obrázků ............................................................................................................ 9 Seznam tabulek ............................................................................................................. 9 Seznam grafů .............................................................................................................. 11 1

Úvod ........................................................................................................................ 13

2

Teoretická část ........................................................................................................ 14 2.1

Vymezení klíčových pojmů ............................................................................. 14

2.2

Seniorský cestovní ruch ................................................................................... 16

2.3

Historie seniorského cestovního ruchu ............................................................ 17

2.4

Segmenty seniorského cestovního ruchu ......................................................... 19

2.5

Faktory seniorského cestovního ruchu ............................................................. 20

2.5.1

Demografický vývoj ................................................................................. 20

2.5.2

Zdravotní způsobilost ............................................................................... 22

2.5.3

Finanční způsobilost ................................................................................. 24

2.5.4

Volný čas, aktivity a potřeby seniorů ....................................................... 26

2.6

3

Dotační programy pro seniory ......................................................................... 27

2.6.1

Dotační program Europe Senior Tourism ................................................. 28

2.6.2

Dotační projekt CALYPSO ...................................................................... 30

2.6.3

Požadavky a podmínky dotačních programů ............................................ 31

2.6.4

Služby a zařízení dotačních programů ...................................................... 31

Praktická část .......................................................................................................... 33 3.1

Cíl práce a hypotézy ......................................................................................... 33

3.1.1

Cíl práce .................................................................................................... 33

3.1.2

Hypotézy ................................................................................................... 33

3.2

Metodika výzkumné práce ............................................................................... 34

3.2.1

Charakteristika výzkumného vzorku ........................................................ 35

3.2.2

Struktura dotazníku ................................................................................... 36

3.3

Vymezení královéhradeckého a pardubického regionu ................................... 36

3.4

Vyhodnocení výzkumu .................................................................................... 37

3.5

Shrnutí výsledků výzkumu ............................................................................... 63

3.6

Vyhodnocení hypotéz výzkumu ....................................................................... 64

4

Náměty a doporučení .............................................................................................. 66

5

Závěr ....................................................................................................................... 68

6

Seznam použité literatury ....................................................................................... 70

7

Seznam příloh ......................................................................................................... 74 Příloha A Dotazník ..................................................................................................... 75 Příloha B Leták ........................................................................................................... 80

Seznam ilustrací Seznam obrázků * všechny uvedené obrázky jsou vlastního zpracování, rok 2015

Obrázek č. 1: Leták

Seznam tabulek * všechny uvedené tabulky jsou vlastního zpracování, rok 2015

Tabulka č. 1: Přehled oslovených seniorských klubů v Královéhradeckém kraji Tabulka č. 2: Přehled oslovených seniorských klubů v Pardubickém kraji Tabulka č. 3: Přehled odpovědí na otázku – Ve kterém kraji České republiky žijete? Tabulka č. 4: Přehled odpovědí na otázku – Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi? Tabulka č. 5: Přehled odpovědí na otázku – Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy? Tabulka č. 6: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy? Tabulka č. 7: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem? Tabulka č. 8: Přehled odpovědí na otázku – Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a? Tabulka č. 9: Přehled odpovědí na otázku – Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí? Tabulka č. 10: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy?

Tabulka č. 11: Přehled odpovědí na otázku – Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí? Tabulka č. 12: Přehled odpovědí na otázku – Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory? Tabulka č. 13: Přehled odpovědí na otázku – Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu? Tabulka č. 14: Přehled odpovědí na otázku – Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd? Tabulka č. 15: Přehled odpovědí na otázku – V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni? Tabulka č. 16: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s délkou pobytu v destinaci? Tabulka č. 17: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s použitou dopravou do destinace? Tabulka č. 18: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením hotelu? Tabulka č. 19: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením pokoje? Tabulka č. 20: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a se službami hotelu? Tabulka č. 21: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a se službami delegáta CK? Tabulka č. 22: Přehled odpovědí na otázku – V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd? Tabulka č. 23: Přehled odpovědí na otázku – Jaké je Vaše pohlaví? Tabulka č. 24: Přehled odpovědí na otázku – Jaký je Váš věk?

Seznam grafů * všechny uvedené grafy kromě grafu č. 1,2,3,4 jsou vlastního zpracování, rok 2015

Graf č. 1: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 let a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/seniori

Graf č. 2: Věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2009 a 2066 Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14540/Podkladova_studie.pdf

Graf č. 3: Růst průměrné nominální mzdy od roku 1994 (v Kč) Zdroj: vlastní zpracování podle http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/mzda/

Graf č. 4: Vývoj průměrného starobního důchodu od roku 1994 (v Kč) Zdroj: vlastní zpracování podle http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/mzda/

Graf č. 5: Ve kterém kraji České republiky žijete? Graf č. 6: Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi? Graf č. 7: Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy? Graf č. 8: Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy? Graf č. 9: Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem? Graf č. 10: Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a? Graf č. 11: Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí? Graf č. 12: Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy? Graf č. 13: Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí? Graf č. 14: Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory? Graf č. 15: Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu?

Graf č. 16: Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd? Graf č. 17: V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni? Graf č. 18: Jak jste byl/a spokojen/a s délkou pobytu v destinaci? Graf č. 19: Jak jste byl/a spokojen/a s použitou dopravou do destinace? Graf č. 20: Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením hotelu? Graf č. 21: Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením pokoje? Graf č. 22: Jak jste byl/a spokojen/a se službami hotelu? Graf č. 23: Jak jste byl/a spokojen/a se službami delegáta CK? Graf č. 24: V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd? Graf č. 25: Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 26: Jaký je Váš věk?

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Informovanost seniorů o dotačních zájezdech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, a to hned z několika důvodů. Jednak se senioři stávají v cestovním ruchu velmi důležitou skupinou zákazníků, což znamená, že i samotný seniorský cestovní ruch se stává novodobým fenoménem po celém světě. Dalším důvodem je můj osobní zájem o tuto problematiku. Zajímá mě především, do jaké míry a kde senioři získali tyto informace o produktech a zda jsou tyto informace dostačující. Pro současné seniory může být cestování daleko snazší díky rozsáhlé nabídce dotačních zájezdů, které nabízejí české cestovní kanceláře a agentury. Ti, kteří celý svůj život strávili na cestách, si ani s přibývajícími lety nedokážou představit svůj život bez této aktivity. Prostřednictvím dotačních zájezdů mají senioři možnost poznat novou zemi, kulturu, obyvatelstvo či si pouze odpočinout od strastí každodenního života. Pokud využijí tento produkt, nemusí brát ohledy na finanční stránku věci, protože popisované zájezdy jsou z poloviny hrazeny tamější vládou prostřednictvím finanční dotace. Přínos dotačních zájezdů lze spatřovat jak v psychologické, tak i ve fyzické rovině, např. díky podpoře vitality, mentální zdatnosti či celkovým pohledem na život a stáří. Hlavním

cílem

této

práce

bylo

zjistit

úroveň

informovanosti

seniorů

v Královéhradeckém a Pardubickém kraji o dotačních zájezdech a případně navrhnout prostředky pro zvýšení povědomí o tomto produktu. Práci jsem zaměřila na Královéhradecký a Pardubický kraj, který je místem mého narození a předcházejícího studia. Bakalářská práce byla zpracována tak, aby její téma mohly dále zpracovávat různé organizace. Mohou ji využít cestovní kanceláře a agentury, které tyto produkty nabízejí svým klientům pro případné zvýšení úrovně povědomí seniorů ve svém kraji. Dále také bude práce sloužit Ministerstvu pro místní rozvoj, odboru cestovního ruchu, jako podklad pro následné zpracování této problematiky a Asociaci cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR). Jelikož je tento produkt seniorského cestovního ruchu poměrně novým a neprobádaným tématem, přináší práce pro toto odvětví obohacující informace a podává nový pohled na danou problematiku.

13

2 Teoretická část V teoretické části této bakalářské práce se obecně zajímám o cestovní ruch, seniorský cestovní ruch a o dotační zájezdy pro seniory. V kapitole Seniorský cestovní ruch jsou popsány základní vývojové tendence tohoto odvětví. Dále se zaměřuji na jeho faktory, např. demografický vývoj, zdravotní způsobilost, finanční způsobilost, potřeby seniorů apod. V následující kapitole popisuji dotační zájezdy pro seniory. Kapitola představuje především jejich historický vývoj, požadavky, zařízení a služby dotačních zájezdů. Tato část by měla poskytnout náhled do problematiky informovanosti seniorů a zároveň poslouží jako podklad pro další zpracovávání tohoto tématu Ministerstvu pro místní rozvoj.

2.1 Vymezení klíčových pojmů Cestovní ruch (= turismus) již patří v současné době k velmi významným hospodářským odvětvím. V průběhu 20. století se stal společensko-ekonomickým fenoménem a zastupuje významnou část běžného života obyvatel vyspělých států. Cestovní ruch je interdisciplinární jev, který spojuje několik vědních disciplín a tím vytváří jedno vědní odvětví. Jedná se o velmi důležité odvětví nejenom pro stát jako podpora ekonomiky a tvorba hrubého národního produktu, ale také podporuje rozvoj konkurenceschopnosti, inovací a vyrovnávání regionálních disparit v jednotlivých státech. Dále podporuje soukromé podnikání a u jednotlivců jde především o duševní a mentální rozvoj, o poznávání nových zemí, kultur a samotných lidí (Linderová, 2013, s. 10). Zelenka a Pásková (2012, s. 83) definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání…“ Obecně se turismus začíná zkoumat na začátku 20. století, kdy vzniká tzv. novodobý cestovní ruch, jehož příčinou je průmyslová revoluce, která změnila náhled a postoje obyvatel k tomuto odvětví. Za důležitý mezník v definování jednotné definice turismu se považuje Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, která se konala v kanadské Otavě v roce 1991. Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí „činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena (mezinárodní cestovní ruch – 1 rok, 14

domácí cestovní ruch – 6 měsíců), přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Malá a kol., 2002, s. 10). Také se musí vzít v úvahu, že každý analytik, vědec a jiní odborníci používají různé definice pro turismus, takže můžeme tento obor chápat hned z několika hledisek. Pro Českou republiku je důležitý dokument zvaný evropská norma EN 13809:2004, která má statut české technické normy. Tato norma rozumí pod pojmem cestovní ruch „činnost lidí, kteří cestují na místa mimo své běžné prostředí anebo zde pobývají za účelem zábavy, pracovně nebo z jiných důvodů“ (Hesková a kol., 2006). Pojem senior (= turista třetího věku) je neodmyslitelně spjat s našimi životy, ať už je člověk v jakékoli životní fázi. Senior, v dnešní době nazýván také jako turista třetího věku, znamená člověk staršího věku či důchodce. J. Zelenka a M. Pásková (2012, s. 579) uvádějí turistu třetího věku jako „účastníka CR zpravidla vymezeného věkem nad 60 let (resp. nad 55 let, senioři). Tato věková skupina je ještě dále dělena do podskupin 55–64 let, 65–74 let a nad 75 let.“ Dále je uvedeno, že pro skupinu poskytovatelů, kteří nabízejí služby cestovního ruchu, je tato skupina atraktivní pro svůj rostoucí podíl v populaci po celém světě, zejména v rozvinutých zemích. Zlepšující se zdravotní péče a stav obyvatel jsou ve spojení s rostoucí vitální aktivitou – jak fyzickou, tak i duševní – v porovnání s minulými generacemi na velmi dobré úrovni (Zelenka Pásková, 2012). Existuje několik dalších definic, které popisují, kdo to vlastně je senior. Každopádně je zde třeba zdůraznit, že každý člověk stárne už od narození, i když si to v jistých fázích života neuvědomujeme, a hlavně každý stárne jinak. Někdo stárne v některém období rychleji a jiný zase pomaleji. Proto známe tzv. staré mladíky a mladé staříky. Z praktických důvodů musíme hovořit o raném stáří, které reprezentují mladí senioři, a teprve až od věku 75 let můžeme mluvit o skutečném stáří. Každý člověk v této životní etapě nechce polevit ze své životní úrovně či finanční nezávislosti, a proto se snaží stihnout vše, co v průběhu života zameškal, např. vydat se poznat svět a zažít nové zážitky (Haškovcová, 2010). Zelenka a Pásková (2012, s. 316) definují volný čas jako „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systém.“ Dále je volný čas charakterizován svobodnou volbou a očekáváním příjemných prožitků. Má rovněž několik funkcí, např. rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti apod. (Zelenka Pásková, 2012, s. 316).

15

2.2 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je definován jako cestovní ruch pro všechny a patří do skupiny sociálního cestovního ruchu, který se zaměřuje na různé skupiny obyvatel, které jsou určitým způsobem znevýhodněné a nemohou si mnohé dovolit. Tento druh cestovního ruchu je odvozený od slova senior (turista třetího věku). Hovoříme o takovém druhu turismu, který je především realizovaný starší generací v různých zemích. Spodní hranice věku je určena různě, protože každý chápe tuto hranici rozdílně, např. 55, 60, 62, 65 let účastníka. Nabídka pro seniory odráží především jejich potřeby, zájmy, fyzické, časové a ekonomické možnosti, které dovolí zvládnout vyšší věk a starobní důchod. Tyto nabídky určené pro seniory mají samozřejmě svá specifika, např. vyšší standard v ubytování, přiměřená náročnost, důraz na poznávání a mimosezonní či celoroční nabídku (Zelenka Pásková, 2012). Seniorský cestovní ruch je jedno z nejrychleji se rozrůstajících odvětví a jedná se o velmi zajímavou a početnou skupinu klientů. K. Rýglová (2009, s. 148) uvádí, že „pod pojmem cestovní ruch seniorů obecně rozumíme cestovní ruch lidí ve věku nad 50 let“. Mezi příčiny růstu poptávky, zejména v západní Evropě a USA, patří několik faktorů. Bezpochyby jsou jimi postupné stárnutí generace, lepší zdravotní stav a péče, dále velké množství volného času a dostatek finančních prostředků. To znamená, že tento druh cestování představuje nezanedbatelný zdroj příjmů a velký rozvojový potenciál pro ekonomiku daného státu (Rýglová, 2009, s. 148–149). K základním znakům seniorské turistiky patří:  preference cestování ve skupinách,  preference služeb vysoké kvality, pohodlí,  cestování mimo sezonu (dostatek času, možnost slev)  ochota cestovat mimo dny pracovního volna,  preference komplexně zajištěných služeb (speciální seniorské programy),  programově se orientuje na relaxační, odpočinkové pobyty, poznávací, kulturní a vzdělávací akce,  fyzickou zátěž je třeba přizpůsobit možnostem skupiny a jednotlivců,  při sestavování itineráře je nutno brát v potaz odlišný denní režim (Rýglová, 2009, s. 149).

16

Také je nutno zmínit, že filosofie cestování u seniorů se během několika let změnila. V minulosti si senioři vybírali zájezdy podle ceny a destinace, v dnešní době si naopak volí zájezdy podle kvality služeb a nabídky. Při dovolené chtějí senioři nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat, poznávat nové kraje a kultury. Mezi největší fenomén dnešní doby patří dotační programy, tzv. dotační balíčky, které se na trhu objevují více než 20 let, ale dlouhou dobu nebyly atraktivní pro klienty nad 50 let. V současné době tyto balíčky zohledňují potřeby a zájem seniorské klientely, a jsou tím pádem mnohem atraktivnější (Buhalis, Darcy et. al, 2011, s. 174–175). Z celosvětového pohledu tvoří cestovní ruch seniorů jednu z hlavních marketingových výzev. Toto odvětví se podílí více než 25 % na trhu ve veškerém výjezdovém cestovním ruchu a v České republice toto číslo představuje pouze 15 % s nepatrným ročním přírůstkem. Důvodem tohoto menšího podílu na trhu je, že většina dovolených se uskuteční spíše v domovské zemi než v zahraničí. Dále stojí za povšimnutí, že starší občané uskuteční v přepočtu více dovolených v roce na jednoho turistu. V průměru uskuteční evropský turista ve starším věku 2,1 dovolené na osobu, přičemž mladší turista pouze 2 dovolené ročně [1].

2.3 Historie seniorského cestovního ruchu První člověk, který začíná mít zájem o seniorský cestovní ruch, byl Newgarten v roce 1968. Později, v sedmdesátých letech 20. století, se začínají objevovat první písemné známky o podrobnějším zkoumání tohoto odvětví v západních zemích Evropy, především ve vyšších vrstvách. Zkoumáním bylo zjištěno, že starší obyvatelé jsou více informováni o cestování než mladší generace [2]. Turisté třetího věku se od sedmdesátých let 20. století stávají čím dál více respektovanějším a důležitějším segmentem na trhu cestovního ruchu. Je to dáno především rozrůstajícím počtem obyvatel a delším věkovým průměrem. V dřívějších dobách byli senioři utlačováni jako skupina, která nedisponovala velkým příjmem financí, špatným zdravotním stavem, zejména v oblasti pohybového aparátu. Od konce 20. století je tomu ale jinak. Senioři jsou více respektováni, s vyššími příjmy, lepším zdravotním stavem a chutí poznat něco nového [2]. Vzestup seniorského cestovního ruchu v České republice se datuje v roce 2000, kdy se cestovní kanceláře a hotely dočkaly po deseti letech čekání zvýšeného zájmu o služby

17

cestovního ruchu ze strany starších občanů. Tento trend přišel s odstupem dvou až tří let po rozkvětu mládežnického cestovního ruchu a projevil se před prázdninovými měsíci a pokračoval nadále i po hlavní letní sezoně v roce 2000. Zpočátku se cestovní ruch orientoval spíše na přímořská letoviska, ale většina starších občanů si tuto dovolenou nemohla dovolit z finančních důvodů, jednalo se tedy o pouhých 3–5 % seniorů. Z tohoto důvodu bylo v České republice spíše oblíbené chalupaření a chataření. Po skončení vázaného cestovního ruchu neboli rekreace ROH a podnikových rekreacích se přesunulo těžiště zájmu na lázeňskou péči [3]. Další rozvoj seniorského cestovního ruchu českých občanů je přímo závislý na růstu výše příjmů starších obyvatel v poměru s růstem cen za potraviny, služby a bydlení. Právě tako skupina klientů je asi nejvíce citlivá na každou ekonomickou a cenovou změnu. Pro rozvoj tohoto odvětví cestovního ruchu v posledních letech je velmi důležitá cenová stabilita ekonomiky, což zapříčinilo zvýšený zájem o seniorskou turistiku. Senioři už dopředu počítají s rostoucími výdaji za potraviny, služby a bydlení, a proto si mohou dovolit vyjet na dovolenou [3]. Česká republika začala podporovat sociální cestovní ruch v roce 2009, kdy Evropská komise odsouhlasila podprogram „Cestovní ruch pro všechny“. Tento podprogram je součástí Národního programu pro cestovní ruch z období 2010–2013. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je tento podprogram určen pro podnikatele v kategoriích CZ NACE1 a bude možné z těchto financí vybudovat bezbariérové přístupy, dětské koutky nebo vybavit třídy pro školy v přírodě [4]. Dále Evropská komise vyhlásila v roce 2009 pro podporu sociálního cestovního ruchu projekt jménem CALYPSO, jejímž cílem je umožnit znevýhodněným skupinám obyvatelstva cestovat do zahraničí nebo po domovské zemi. Projekt Calypso je zaměřený na různé skupiny klientů – senioři, rodiny v tíživé situaci, znevýhodnění mladí lidé a osoby se zdravotními problémy, např. pohybového aparátu. Cílem tohoto projektu je umožnit co největšímu počtu lidí z těchto skupin strávit dovolenou v pro ně oblíbené destinaci. Podporuje ekonomickou stabilitu a vyváženost dané destinace mezi obdobími

v sezonních

měsících

či

mimo

ně.

Dalšími

cíli

je

podpora

konkurenceschopnosti a inovace v destinaci [5].

1

Kategorie CZ NACE – soukromí podnikatelé, kteří podnikají v oboru cestovní ruch – ubytování, stravování a pohostinství, činnost cestovních agentur a kanceláří apod.

18

2.4 Segmenty seniorského cestovního ruchu Segmentem seniorského cestovního ruchu je seniorská klientela, kterou můžeme dělit podle věkových aspektů do několika různých skupin. Prvním rozdělením seniorů je podle Čertíka a kol. (2001, Bc. Hůlková, 2008) na skupiny 50+, 60+ a 70+. Skupina 50+: Do této skupiny patří lidé, kteří jsou stále pracovně i sportovně aktivní. Preferují jak rekreační zájezdy, např. pobytové a poznávací zájezdy s programem, které zohledňují jejich pokročilejší věk, tak i sportovní dovolené zaměřené na lehkou turistiku. Lidé v tomto věku se nazývají tzv. „empty nester“, v překladu to znamená, že tito lidé už mají zcela samostatné a nezávislé děti a vracejí se k formám zábavy, které museli opustit kvůli dětem (např. návštěvy divadel, kasin, scházení se s přáteli apod.) [6]. Skupina 60+: Tito senioři odešli do důchodu a mají k dispozici rozsáhlý fond volného času. Tato skupina fond využívá k cestování v průběhu celého týdne a roku, ale také mají možnost navštěvovat různé zájmové kroužky či „univerzity třetího věku“. Univerzity třetího věku nabízejí seniorům studovat předměty jako je např.: geografie, historie, ekonomie a jiné. V průběhu zájezdu je velmi důležitá činnost průvodce, protože jazykové znalosti této skupiny jsou na nízké úrovni [6]. Skupina 70+: U lidí v tomto věku se vyskytuje řada vážných zdravotních problémů. Tyto problémy ale seniory od cestování neodradí spíše naopak. Každý zájezd určený pro tuto věkovou hranici musí respektovat fyzickou a psychickou kondici turistů. Program, tempo, zaměření zájezdu či fyzická náročnost musí být přizpůsobeny klientům. Předpokládá se, že ubytování musí být umístěno ve speciálně zaměřených resortech, kde je každý pokoj speciálně vybavený zdravotními pomůckami, které pomáhají seniorům v pohybu. Dále resort může nabízet zdravotní dozor, dietní stravu či nepřetržitou pomoc hotelového personálu [6]. Jiné velmi oblíbené rozdělení účastníků seniorského cestovního ruchu je podle Drobné a Morávkové (2004), a to od 60 let (resp. 55 let), které nabízí následující dělení: 

55–64 let: Účastníci stále pracují a jsou sportovně aktivní. Preferují pobytové a poznávací zájezdy s upraveným programem, který respektuje jejich věk. Tito lidé už mají zcela samostatné a nezávislé děti, takže se

19

vracejí zpět k různým formám zábavy, od kterých dříve upouštěli (Drobná Morávková, 2004). 

65–74 let: Tito účastníci jsou v důchodu, což znamená, že mají dostatek volného času na cestování či navštěvování různých kroužků či „univerzity třetího věku“, které nabízejí širokou škálu oborů, které se zaměřují na geografii, ekonomii, historii či umění (Drobná Morávková, 2004).



nad 75 let: Turisté v této věkové skupině trpí zdravotními problémy, ale i přesto chtějí cestovat. Zájezd je cestovní kanceláří připraven tak, aby ho účastník zvládl jak fyzicky, tak i psychicky (Drobná Morávková, 2004).

2.5 Faktory seniorského cestovního ruchu Mezi faktory cestovního ruchu seniorů se řadí demografický vývoj, zdravotní způsobilost, finanční způsobilost, potřeby seniorů a volný čas, služby a aktivity.

2.5.1 Demografický vývoj V současné době je jako jeden z globálních problémů vnímán i neustálý nárůst populace a její stárnutí, což jsou základní demografické faktory. Nárůst obyvatelstva se stal pro naši planetu neúnosný a předpokládá se, že do roku 2050 by populace měla narůst ze 7 na 10 miliard obyvatel. Dále je nutno podotknout, že průměrná délka života jednotlivců se neustále prodlužuje díky kvalitnější zdravotní péči, kvalitnějším potravinám, ovzduší apod. Pokud se zaměříme na cestovní ruch, tak demografie ovlivňuje jednotlivé formy a druhy turismu, ale má vliv také na to, na jakou klientelu by se měla společnost zaměřit. Předpovědi stárnutí populace říkají, že do roku 2050 se procentuální podíl obyvatelstva nad 65 let zvýší ze současných 16 % na rekordních 26 % (Palatková, Zichová, 2014, s. 34–35). Na následujícím grafu můžeme vidět procentuální zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011. Graf jasně ukazuje, že státy s největším počtem obyvatel v tomto věku jsou Německo s 20,6 %, Itálie s 20,3 %, dále Řecko s 19,3 % a Švédsko s 18,2 %. Mezi státy s nejmenším procentuálním zastoupením patří Irsko s 11,6 %, Makedonie s 11,7 %, poté Island s 12,3 %

20

a Slovensko s 12,4 %. Česká republika se nachází v nižší polovině grafu s hodnotou 15,5 %. Graf č. 1: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 let a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011

Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Důsledkem změny společenského a politického uspořádání v České republice v roce 1989 je následná demografická změna populace. Mezi specifické demografické změny řadíme následující – věková struktura rodiny, přirozený přírůstek, přirozený úbytek, snižování počtu členů domácnosti, rostoucí urbanizace, změna pozice ženy v rodině i ve společnosti a další (Palátková, Zichová, 2014, s. 124). V historii vždy platilo, že přirozený přírůstek byl větší než přirozený úbytek, přestože historie je plná válek či nevyléčitelných nemocí. Příčiny tohoto jevu jsou připisovány hned několika faktorům, např. silná úroveň porodnosti, málo mužů odešlo bojovat do války, nízká úmrtnost apod. Mezi významné období v poklesu porodnosti na své historické minimum a malé procento úmrtnosti patří období od roku 1990 do roku 2002. Toto období představuje jakýsi mezník v demografickém vývoji českého obyvatelstva, které se tak připojilo k postupně vymírajícím státům moderní doby, majícím nižší přirozený přírůstek než přirozený úbytek. Naopak vývoj naděje dožití se za posledních padesát let rapidně změnil. V průměru se naděje dožití prodloužila zhruba o deset let a nejvyšší hodnoty najdeme v zemích Evropské unie. Např. v roce 2010 se Česká republika pohybovala zhruba uprostřed žebříčku naděje dožití, což činí u osoby 76,9 let (Sak, Kolesárová, 2012, s. 88).

21

Pokud porovnáme následující dva grafy, zjistíme, jaká je věková struktura obyvatel České republiky v roce 2009 a prognóza na rok 2066. Trend je v porovnání s předchozími grafy zřejmý. Důsledkem změny věkové skladby je stárnutí populace. V prognóze vidíme, že nejpočetnější skupinou obyvatel jsou lidé ve věku 55 let a výše, naopak v roce 2009 to byla věková skupina od 30 – 35 let. Také je patrné, že ženy v porovnání s muži mají početní převahu. Graf č. 2: Věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2009 a 2066 105

105

2009

100

95

90

90

85

85

80

80

75

75

70

70

65

65

60

60

55

55

50

50

45

muži

45

40

ženy

muži

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2066

100

95

ženy

0 0

20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

0

20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000

Zdroj: MPSV, 2009

Další zásadní změnou v demografickém vývoji je neustálé prodlužování střední délky života, což značí, že podíl turistů třetího věku na trhu cestovního ruchu se neustále zvětšuje. Všechny prognózy se shodují v tom, že počet cestujících v seniorském věku bude vzrůstat stále rychlejším tempem v porovnání s ostatními segmenty trhu. Tento jev má několik příčin, např. zkvalitňování potravin, zdravotnické péče, služeb pro klienty, rozvíjení urbanismu apod. [6].

2.5.2 Zdravotní způsobilost Cestování je pro každého turistu určitým rizikem, ať už jsou klienti mladí či staří. Především turisté ve vyšším věku jsou náchylnější jak na fyzická zranění, tak i na mentální změny, např. na změny nálad, prostředí či nemocí kvůli změnám v již zavedených zvyklostech. Jedním z důležitých faktorů pro cestování je motivace.

22

„Tradičně se jedná o poznání, odpočinek a relaxaci, ale také o návštěvu příbuzných a známých nebo nákupy. U seniorů můžeme sledovat prosazování nových motivů pro cestování nebo zřetelný nárůst o určité formy cestovního ruchu.“ (Kotíková, 2013, s. 159). Senioři nechtějí nijak polevit ze životního standardu, ze svých zájmů, aktivit a požadavků. Proto základem této věkové skupiny není snaha o zachování životní existence, ale spíše touha o neustálé rozvíjení mentálního zdraví a životního stylu. Čevela, Kalvach a Čeledová (2012, s. 95) uvádějí, že mezi čtyři hlavní faktory, které ovlivňují aktivitu ve stáří, patří společenská atmosféra a začlenění do kolektivu, samotná individualita člověka, fyzický zdravotní stav a nabídka možností. Tyto faktory také ovlivňují psychickou pohodu a chování seniorů. Pokud senior splňuje všechny tyto faktory, může si prodloužit život až o několik let díky pozitivnímu myšlení, zdravému způsobu

stravování,

prevenci

onemocnění

a

posilování

funkčního

zdraví

prostřednictvím pohybu na čerstvém vzduchu. Je zřejmé, že s přibývajícím věkem se úměrně zvyšuje riziko úrazů, nehod a onemocnění. Mezi typická onemocnění řadíme problémy s pohybovým aparátem, problémy s nadváhou, zhoršenou kvalitu zraku, zažívací problémy a další. Statistiky uvádějí, že ve skupině lidí ve věku 60 let je 60 % zdravých jedinců, dále v 70 letech je to okolo 40 %, v 80 asi 20 % a v 90 letech je to pouze 5 % zdravých a poměrně vitálních jedinců. Bohužel se neobjevuje mnoho analýz či statistik, zabývajících se zkoumáním zdravotního stavu seniorů, kteří cestují po světě [2]. Podle zdravotního stavu můžeme turisty třetího věku rozdělit do tří základních skupin. První skupinou jsou ti, kteří jsou zdraví a i se tak cítí. Dovolené tráví jak v domovské zemi, tak v zahraničí. Jejich život je naplněn radostí z poznání něčeho nového, energií a entusiasmem. Do druhé skupiny seniorské klientely patří lidé, kteří mají jisté zdravotní problémy, ale stále si plánují dovolené, i když jsou to dovolené zaměřené spíše na léčebné procedury a lázeňské pobyty. Poslední třetí skupinu tvoří lidé s vážnými zdravotními problémy, kteří díky nim zkracují svůj pobyt jen na několik málo dní. Prakticky nevyjíždějí do zahraničí, protože jim to strach z následných zdravotních potíží a případných problémů s tím spojených nedovolí [2].

23

2.5.3 Finanční způsobilost Mezi důležité ekonomické faktory, které ovlivňují trh cestovního ruchu, patří ekonomický růst dané země měřený makroekonomickou veličinou – hrubým národním produktem. Do hrubého národního produktu řadíme především výši disponibilního důchodu jednotlivce, neboli nominální mzdu jednotlivce. Výše nominální mzdy se od roku 1993 neustále zvyšuje a s tou roste také starobní důchod. Další ekonomické faktory jsou rozdílná ekonomická úroveň zdrojové a cílové země a fond volného času (Palatková Zichová, 2014, s. 34). J. Mlýnková (2011) uvádí, že u seniorů je také třeba si uvědomit, že finanční situace má setrvalý stav. Starší občan má dvě možnosti, buď bude nadále pracovat za nižší příjem bez možnosti přidání či odměn, nebo zůstane doma. Ani v jedné situaci se jeho měsíční příjem nezvýší, spíše naopak. Dále musíme mít na paměti, že provoz domácnosti, služby, platby za potraviny a platby za pobyt v sociálních institucích nejsou levnou záležitostí, proto je někdy u seniorů finanční situace velmi tíživá.

Růst nominální mzdy jednotlivce Od vzniku České republiky v roce 1993 se zlepšuje ekonomická situace země nejenom na evropském, ale také na celosvětovém trhu, což znamená, že se postupně zvyšuje hrubý domácí produkt. Jak můžeme vidět na následujícím grafu č. 3, průměrná nominální mzda se neustále zvyšuje od roku 1994. Přesněji řečeno od roku 1994 až do roku 2008 můžeme vidět neustálý růst nominální mzdy. Až v posledních pěti letech se růst mírně propadá, ale stále si zachovává rostoucí tendenci. Trend zvyšování průměrné mzdy dále pokračuje. Podle firmy Mag Consulting (http://www.magconsulting.cz/), která se zabývá vytvářením jednotlivých výzkumů, je seniorská klientela velmi žádaná a vítaná u hoteliérů a restauratérů. Tato klientela se nebojí utrácet své peníze a cítí finanční stabilitu.

24

Graf č. 3: Růst průměrné nominální mzdy od roku 1994 (v Kč)

Zdroj: vlastní zpracování podle www.finance.cz, [7], 2015

Růst starobního důchodu Přib (2012, s. 14) uvádí, že se důchodový systém dělí do dvou podskupin. První podskupinou jsou důchody přímé, do kterých zahrnujeme důchody starobní a invalidní. Do druhé podskupiny řadíme důchody vdovské, vdovecké a sirotčí (důchody pozůstalých) a tato podskupina se nazývá důchody odvozené. „Základní rozdíl mezi těmito dvěma podskupinami je ten, že důchody přímé se vyměřují v závislosti na dobách pojištění a výši výdělku oprávněného, zatímco odvozené důchody se stanoví z přímého důchodu, který pobíral zemřelý nebo na který by měl nárok.“ (Přib, 2012, s. 14). Zákon o sociálním pojištění č. 155/1995 Sb. § 28–32 popisuje starobní důchod jako důchod, na který má nárok občan (pojištěnec) ve stanoveném důchodovém věku a získal potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk u mužů činí 60 let, u žen je to odstupňováno počtem vychovaných dětí. Pokud žena vychovala alespoň pět dětí, je její důchodový věk stanoven na 53 let. Pokud vychovala alespoň tři nebo čtyři děti, je věk stanoven na 54 let apod.

25

Graf č. 4: Vývoj průměrného starobního důchodu od roku 1994 (v Kč)

Zdroj: vlastní zpracování podle www.finance.cz, [7], 2015

Z předchozího grafu č. 4 je patrné, že výše průměrného starobního důchodu spolu s nominální hrubou mzdou jednotlivce má od roku 1994 rostoucí tendenci. O této rostoucí tendenci můžeme říci, že průměrný starobní důchod v roce 2013 je dva a půl krát vyšší než v roce 1994. Starobní důchod v roce 1994 činil pouhých 3 059,- Kč, kdežto v roce 2013 už jeho výše přesáhla hranici 10 000,- Kč.

2.5.4 Volný čas, aktivity a potřeby seniorů Snad každý z nás touží, aby svůj život prožil naplno, a tak tomu je i u seniorů. Volný čas, aktivity a různé potřeby seniorů, a zároveň jejich uspokojování je velmi důležité pro ně samotné. Mohou svého ducha vzdělávat v různých oborech, pracovat, relaxovat a znovu nabíjet energii. Volnočasové aktivity pomáhají všem seniorům především jako prevence sociálního vyloučení, samoty, depresí a jako potřeba péče ze strany státu. V České republice se vyskytuje široká nabídka volnočasových aktivit od sportovních oddílů přes cestovatelská či kuchařská setkání až po univerzity třetího věku. Tyto aktivity zajišťuje neziskový sektor a nižší územní celky státu, např. v rámci obecních úřadů. Ve větších městech je obecně nižší pospolitá soudržnost obyvatel, ale předpokládáme, že se zde vyskytuje rapidně větší výběr aktivit a oddílů, které jsou určeny pro seniory [8]. 26

Mezi nejžádanější volnočasové aktivity patří fyzické aktivity, mezi které řadíme sport a turistiku, a dále také vzdělávací kurzy či univerzity. Většina seniorů v průběhu svých mladých let navštěvovala sportovní oddíly Sokol či Junák. V současné době tyto oddíly nabízejí širokou škálu sportovních kurzů od atletiky přes plavání až po venkovní turistiku. Po celé České republice se objevuje mnoho aktivních seniorů, kteří jsou stále zapsaní v těchto oddílech a sportují (Rux, 2014, s. 41–45). Univerzita třetího věku (= U3V) je projekt, který se uskutečňuje na desítkách českých univerzit a vysokých škol. Tento projekt umožňuje lidem staršího věku prohlubovat své vědomosti a seznamovat se s novými oblastmi. Kurzy probíhají formou přednášek, seminářů a v menší míře i formou exkurzí. Nabízejí široké spektrum oborů, např. umění, geografie, historie apod. Lekce jsou bezplatné a studenti jsou povinni uhradit pouze zápisné, které se pohybuje od 100 do 500 Kč. Stanovena je pouze jediná podmínka, a tou je, že uchazeč musí být v důchodu nebo pobírá invalidní důchod [9]. Oblíbené je rovněž navštěvovat kluby seniorů, domovy či svazy důchodců. Tyto organizace se zpravidla vyskytují ve větších krajských městech a zřizují je buď neziskové organizace, nebo samotné město. Senioři se většinou scházejí jednou týdně na několik hodin. Také se mohou zapsat do různých zájmových kroužků, které se liší svojí nabídkou. Příznivci mohou navštěvovat výtvarný ateliér, jednorázové výukové lekce, taneční kroužky, setkání poezie, cestovatelské promítání, módní přehlídky, bridžový klub, setkání za účelem hraní společenských stolních her a pánský klub. V těchto klubech je čekají i vzdělávací kroužky, např. jazykové konverzační lekce, kurzy cvičení paměti, práce na počítači apod. Dále se mohou přihlásit do sportovních, relaxačních a kulturně-společenských skupin, jmenujme např. cvičení na židlích, cvičení tai chi, pétanque, procházky a prohlídky kulturních a technických památek, koncerty žáků, návštěvy divadel a výstav či koncerty vážné hudby. Akce a kurzy jsou vždy naplánované na půl roku dopředu či na rok a záleží pouze na dotyčném, který kurz či akci si vybere [10].

2.6 Dotační programy pro seniory Dotační programy pro seniory se řadí do sociálního cestovního ruchu, jehož základní myšlenkou a cílem je poskytnout služby v duchu hesla „Cestovní ruch pro všechny“. Podle autorů Page a Connell (2009, s. 6–9) je sociální cestovní ruch určitým typem zahraničního nebo domácího pobytu či zájezdu, kterého se osoby nemohou zúčastnit 27

z důvodu finanční nezpůsobilosti nebo nedostupnosti. Na druhé straně je uvedeno, že pro tento druh lidí jsou vytvořeny speciální dotační programy, které jsou financovány jednak vládními institucemi, ale také soukromými podniky. Tyto programy z části financují cestování znevýhodněných osob do turistických destinací mimo hlavní sezonu. Mezi znevýhodněné osoby patří senioři, studenti a mladí pracující lidé od 18 do 30 let, lidé ze sociálně postižených rodin a handicapovaní lidé. Tyto skupiny by měly mít stejný nárok na cestování jako každý jiný člověk. V Deklaraci za lidská práva z roku 1948 je uvedeno, že každý člověk potřebuje mít stanovený určitý počet pracovních hodin za den/týden/měsíc a tomu odpovídající nominální mzdu, aby si mohl dovolit zaplatit plánovanou dovolenou. Zbylý počet hodin se nazývá volný čas, který pak každý může využít podle svých možností. Většinou je tráví odpočinkem, regenerací organismu, prací na zahradě a cestováním. Myšlenku „Cestovní ruch pro všechny“ sdílí i Evropská unie, která se prostřednictvím svých institucí neustále zaměřuje na vytváření nových projektů a programů, jejichž cílem je, aby jednotlivé skupiny lidí mohly cestovat po celé Evropě, aby poznávaly nové země a kultury, a především posilovaly ekonomiku příjezdové země. Také Česká republika jako členský stát Evropské unie má za povinnost tyto projekty a programy nabízet svým občanům [4] [17]. Česká republika pro své občany starší 55 let nabízí dva dotační programy, na které se zaměřila tato práce. Jedná se o programy Europe Senior Tourism a projekt CALYPSO. Programy Europe Senior Tourism a CALYPSO fungují na bázi nabízení zájezdů znevýhodněným skupinám klientů (senioři, studenti apod.) do zahraničí. Tyto zájezdy jsou až z 30 % dotovány vládou příjezdové země a Evropskou unií. Např. pokud se český senior vydá prostřednictvím určité cestovní kanceláře v rámci těchto dvou programů mimo hlavní sezonu (od října do května) na zájezd do Španělska, má nárok na dotaci od španělské vlády ve výši 150 eur. Základní balíček stojí cca 380 eur, což činí v přepočtu na českou měnu 9 500,- Kč. Zahrnuje ubytování ve tří, čtyř nebo v pětihvězdičkových hotelích s plnou penzí minimálně na sedm nocí, zpáteční letenku, pojištění a dva fakultativní výlety [12] [15].

2.6.1 Dotační program Europe Senior Tourism Europe Senior Tourism je program vytvořený Evropskou unií, který byl zahájen 1. října roku 2008. Jeho cílem je reaktivace ekonomiky ve španělských turistických

28

destinacích – Andalusie, Baleárské ostrovy a Valencijská autonomní oblast. Reaktivace ekonomiky se provádí prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, což znamená neustálé vytváření nových a udržení stávajících pracovních míst. Druhořadým cílem je snaha přimět evropské obyvatelstvo k posílení myšlenky evropského občanství a to vše v podmínkách udržitelnosti. Program se zaměřuje na vytvoření kompletního zájezdu pro danou klientelu, která stráví příjemnou dovolenou ve vybraných španělských destinacích. [13] [14] [15]. Jde především o podporu ekonomiky ve státech, kde cestovní ruch představuje důležitou oblast, jako jsou státy ležící v jižní Evropě na březích Středozemního moře, přičemž smyslem programu je oživit jejich turistický ruch v letoviscích mimo hlavní sezonu. Tato přímořská letoviska od října do května zejí prázdnotou a ekonomika je na bodu mrazu, proto byly vytvořeny dotační programy, které se snaží zahrnout co možná největší počet členských zemí Evropské unie a nalákat tak turisty do těchto oblastí za nižší ceny. Programy tohoto typu nabízí Rakousko, Kypr, Dánsko, Slovinsko, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Bulharsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Česká republika. Jednotliví cestující samozřejmě musí chtít země nabízející tuto možnost navštívit, jde o Španělsko, Kypr, Itálii a Řecko. Dalším cílem je snaha o podepsání smluv o spolupráci s ostatními zeměmi [15] [16]. Program funguje díky dvěma vzájemně se doplňujícím stranám – české a španělské. Česká strana je zajištěna Ministerstvem pro místní rozvoj a jednotlivými cestovními kancelářemi, které nabízejí dotační zájezdy. Na španělské straně je chod programu zajištěn jednotnou agenturou Segittur, která koordinuje veškeré nabídky, služby a požadavky místních hotelů či živnostníků. Rok 2009 byl ve znamení vytvoření projektu CALYPSO, který program Europe Senior Tourism doplňuje [15]. 2.6.1.1 Destinace dotačního programu Europe Senior Tourism Hlavní destinací dotačního programu je Španělsko. Španělsko se nachází na Pyrenejském poloostrově a jeho rozloha pokrývá tři čtvrtiny poloostrova. Mezi turisticky nejvýznamnější oblasti této země patří Andalusie, Baleárské ostrovy a Valencijská autonomní oblast. Postupem času se jako destinace programu etablovaly také další státy, jako je Kypr, Itálie a Řecko [11] [23].

29

2.6.2 Dotační projekt CALYPSO Projekt CALYPSO navazuje na dotační program Europe Senior Tourism, který přispívá k rozvoji sociální turistiky a ekonomické podpoře tamějšího hospodářství a udržení stávajících či vytvoření nových pracovních míst. Tento projekt vznikl z iniciativy Evropské komise v roce 2009, která pokračuje v myšlence „Cestovní ruch pro všechny“. CALYPSO, stejně jako program Europe Senior Tourism, se zaměřuje na čtyři znevýhodněné skupiny obyvatel – mladí ve věku od 18 do 30 let, handicapovaní lidé, senioři a rodiny s nízkým příjmem. Stejná je rovněž snaha rozvíjet hospodářství prostřednictvím podpory mimosezonní zahraniční turistiky v přímořských letoviscích, čímž se posilují příjmy v klidném období, což je období mimo školní prázdniny a hlavní sezony. Mimosezonní turistika má významný vliv na vytvoření rovnováhy ekonomiky státu a výrazně přispívá v oblasti zaměstnanosti. Francie, Španělsko a Portugalsko mají v tomto ohledu mnoho zkušeností oproti zemím v severní a východní Evropě, kde je tato nabídka nová a zažívá ekonomický boom. Projekt CALYPSO vytvářejí subjekty na regionální, vnitrostátní či mezinárodní úrovni, nevládní organizace a soukromé podniky, které vytvářejí samotnou nabídku cestovního ruchu v dané lokalitě [22]. Původně byl projekt vytvořen na období tří let, ale během prvních dvou let přesáhl veškerá očekávání a působí i v současné době. Do projektu se zapojilo 21 zemí, které se nacházejí v různých částech Evropy a věnují se podpoře sociální turistiky. Rovněž vznikla tzv. Studie sociální turistiky, která zkoumá osvědčené postupy, profily jednotlivých zemí, cílové skupiny a navrhuje turistické výměny. Studie má za cíl vytvořit na evropském kontinentu program, který vytvoří v každé zemi příslušnou strukturu, v rámci níž se budou jednotlivé země navzájem podporovat. Doporučuje mimo jiné:  pomáhat zemím EU budovat struktury pro řízení systému,  vytvořit platformu CALYPSO, která by zajišťovala formální setkávání jednotlivých subjektů (dodavatelé a příjemci) [18]. Projekt CALYPSO má vlastní řízený systém, internetovou stránku a logo. Práce na tomto projektu neskončily a v budoucnu chce Evropská komise jeho prostřednictvím prezentovat Evropu jako přední příjezdovou světovou turistickou destinaci a využívání oblasti cestovního ruchu jako důležitou oblast pro podporu hospodářství [18].

30

2.6.2.1 Destinace dotačního projektu CALYPSO Mezi destinace dotačního projektu řadíme převážně evropské státy – Itálie, Kypr, Severní Kypr, Malta, Albánie, Německo, Portugalsko, Španělsko, Řecko a Turecko. Dalšími neevropskými státy jsou Maroko, Gruzie, Island a Spojené arabské emiráty. Cestovní kanceláře také nabízejí seniorské klientele zájezdy po České republice [19].

2.6.3 Požadavky a podmínky dotačních programů Každý žadatel o dotace, grant či peněžní pomoc musí splňovat určité podmínky a požadavky a stejně tomu je i u programů Europe Senior Tourism a CALYPSO. Uvedených dotačních zájezdů se může zúčastnit prakticky každý, kdo splňuje následující dva požadavky: účastník zájezdu musí být starší 55 let a navíc může s ním cestovat jedna osoba jako doprovod za stejných cenových podmínek a služeb, i když jeho věk ještě nepřekročil hranici 55 let. Druhým požadavkem, který je nutno splnit je, že daní účastníci zájezdu musejí mít trvalé bydliště v následujících zemí Evropské unie – Rakousko, Kypr, Dánsko, Slovinsko, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Bulharsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Česká republika. Samozřejmě se předpokládá, že chtějí navštívit země, které nabízejí tuto možnost, což je Španělsko, Kypr, Itálie, Řecko [20].

2.6.4 Služby a zařízení dotačních programů Zařízení obou dotačních programů jsou podle jednotné klasifikace ubytovacích zařízení definovány jako hotely s úrovní nejméně tří, čtyř a pět hvězdiček. Najdeme je ve vybraných letoviscích dané země, většinou jsou situovány přímo u pláže. Nedaleko ubytovacích zařízení jsou umístěny obchody, restaurace, supermarkety a jiné atrakce určené turistům. Hotel je plně vybaven pro návštěvu klienta, má tedy k dispozici například wellness centrum, restaurace, fitness centrum, bar, Wi-Fi připojení, výtah, bezbariérový přístup, úschovnu zavazadel, mini-golf, venkovní a vnitřní bazén, zahradu, dětský koutek a další. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, vysoušečem vlasů, satelitní TV, telefonem, barem, trezorem, klimatizací, balkonem či terasou se stolem a židlemi. V pokoji jsou umístěna lůžka pro dospělé osoby bez možnosti přistýlky [21].

31

Každé ubytovací zařízení také nabízí svým klientům určité produkty (služby), které může v průběhu pobytu využít či navštívit. Jedná se o návštěvu divadelního představení, jógu pro seniory, trénink paměti, turistiku, regenerační procedury, léčebné procedury, pohybové procedury, seznamovací události a jiné [21].

32

3 Praktická část Kapitola je věnována výzkumu, který zjišťuje úroveň informovanosti seniorů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji o dotačních zájezdech. Nejprve je popsán cíl práce a její jednotlivé hypotézy. V další části se zabývám metodikou výzkumu, konkrétně charakteristikou výzkumného vzorku, použitými metodami při zjišťování výsledků a strukturou dotazníku. Na závěr jsou shrnuty výsledky výzkumu.

3.1 Cíl práce a hypotézy 3.1.1 Cíl práce Cílem

této

bakalářské

práce

je

zjistit

úroveň

informovanosti

seniorů

v Královéhradeckém a Pardubickém kraji o dotačních zájezdech a na základě zjištěných výsledků navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o tomto produktu.

3.1.2 Hypotézy Jak již bylo zmíněno v úvodu, tato bakalářská práce zjišťuje, jak vysoká je úroveň informovanosti seniorů o možnosti využít pro vycestování do zahraničí dotační zájezdy, které jsou částečně financovány vládou cílové země a také Evropskou unií. Autorka se domnívá, že většina českých seniorů, ať už mužského či ženského pohlaví, o této možnosti neví nebo má velmi malé množství informací. Na základě prostudovaných tištěných a elektronických zdrojů, právních předpisů, vyhlášek a vlastních předpokladů byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza č. 1: Počet seniorů, kteří jsou informováni o možnosti využití dotačních zájezdů, činí maximálně 30 %. Hypotéza č. 2: Nejčastějším důvodem pro využití dotačních zájezdů je finanční úleva (dotace) seniorům. Hypotéza č. 3: Nejčastějším důvodem pro nevyužití dotačních zájezdů je špatná zdravotní způsobilost.

33

Hypotéza č. 4: Nejčastějším informačním kanálem seniorů o tomto produktu jsou cestovní kanceláře a agentury. Hypotéza č. 5: Počet seniorů, kteří vycestovali do zahraničí prostřednictvím dotačních programů, je 50 %. Hypotéza č. 6: Mezi nejnavštěvovanější zemi seniorů patří zájezdy po celé České republice. Hypotéza č. 7: Hlavním účelem účasti seniorů v zájezdu je především poznat nová místa, země a kultury. Hypotéza č. 8: Nejpoužívanějším dopravním prostředkem těchto zájezdů je autobus. Hypotéza č. 9: Senioři se na svých cestách ubytovávají nejčastěji ve tříhvězdičkových a čtyřhvězdičkových hotelech s příslušnými službami.

3.2 Metodika výzkumné práce Praktická část této práce je založena na kvantitativním sociologickém výzkumu a jeho následném vyhodnocení. Kvantitativní sociologický výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, přičemž dotazník se distribuoval dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím písemného dotazování, kdy byl dotazník elektronicky rozeslán do jednotlivých seniorských klubů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Podklady pro druhou část výzkumu přineslo osobní dotazování, konkrétně strukturovaný rozhovor, který se odvíjel podle předem vypracovaného dotazníku. Respondenti v tomto případě byli vybráni prostým náhodným výběrem, tedy osloveni na určených místech v daném městě v kraji. Ke dvěma způsobům sbírání dat bylo přistoupeno proto, že oslovené seniorské kluby kromě jednoho odmítly na výzkumu spolupracovat, a to z důvodu, že s možnostmi dotačních zájezdů nejsou obeznámeny, a proto nemají žádné informace, které by byly pro tuto práci užitečné. Vzhledem k tomu, že dotační zájezdy využívají lidé nad 55 let, byl dotazník zaměřen také na tuto věkovou kategorii, aby byl výzkum co nejpřesnější. Dotazování probíhalo cca po dobu čtyř měsíců – od září do prosince roku 2014 a bylo velmi náročné. Je obecně známé, že starší lidé mají nedůvěru k lidem, kteří jim na ulici nabízejí produkty či je zpovídají na určité téma. Dosažení doporučeného počtu respondentů tedy vyžadovalo velkou trpělivost.

34

3.2.1 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný vzorek této práce byl tvořen osobami staršími 55 let (seniory), které trvale žijí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Podle dalších charakteristik se jedná o dvě skupiny. V první skupině, kdy se jednalo o cílené dotazování, byly osloveny seniorské kluby, centra a svazy, které jsou umístěny v těchto krajích. Druhou skupinu tvořili jednotliví senioři, kteří byli na určených místech požádáni o vyplnění dotazníku. Toto dotazování bylo náhodné. Celkem jsme získali 120 vyplněných dotazníků. V Královéhradeckém kraji byly osloveny tři seniorské kluby, přičemž informace poskytl pouze jeden, což představuje návratnost pouhých 33 %. Rovněž v Pardubickém kraji byly osloveny tři seniorské kluby, ale informace nepodal žádný (návratnost 0 %). Přehled oslovených seniorských klubů a center uvádějí následující tabulky. Další skupina respondentů vznikla oslovováním přímo na určených místech. V Královéhradeckém kraji to bylo na Velkém náměstí a před obchodním domem Futurum v Brněnské ulici, v Pardubickém kraji pak na Pernštýnském náměstí a poté na Masarykově náměstí. Tabulka č. 1: Přehled oslovených seniorských klubů v Královéhradeckém kraji

Pořadové číslo

Název

Poznámka

1.

Svaz důchodců ČR

poskytl

2.

Klub aktivních důchodců

neposkytl

3.

Diecézní klub pro seniory

neposkytl

Zdroj: vlastní zpracování, 2015 Tabulka č. 2: Přehled oslovených seniorských klubů v Pardubickém kraji

Pořadové číslo

Název

Poznámka

1.

Senior centrum

neposkytl

2.

Sensen klub

neposkytl

3.

Klub důchodců na Dukle

neposkytl

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

35

3.2.2 Struktura dotazníku Struktura dotazníku a vytvořené otázky korespondují s cílem a zadáním bakalářské práce. Při sestavování dotazníku byl kladen důraz na správnou formulaci, jednoduchost, srozumitelnost a logickou strukturu otázek. Respondenti v úvodu najdou základní informace o osobě tazatele, o zpracovávané bakalářské práci a samotném dotazníku. Také jsou zde uvedena pravidla, jak správně vyplnit položené otázky. Dotazník obsahuje 18 otázek různých druhů. Respondent má zvolit u všech otázek pouze jednu odpověď. Pracujeme se třemi druhy otázek – uzavřenými, polootevřenými a otevřenými. Většina otázek je uzavřených a polootevřených, kromě otázky č. 16, která je otevřená. U otevřené otázky je povoleno vyjádřit vlastní názor respondenta na dotační zájezdy svými slovy. Uzavřených otázek je celkem devět. V dotazníku jsou z nich obsaženy dvě dichotomické s možností odpovědi ANO/NE a jedna dichotomická otázka s možností MUŽ/ŽENA. Dále se zde nacházejí tři otázky trichotomické výběrové, kde si respondent vybírá ze tří možností. Poté jsou zde tři otázky typu uzavřené škálové, kdy si dotazovaný vybírá ze škál na základě určitého postoje či názoru. Druhá skupina otázek jsou polootevřené výběrové s otevřeným koncem. Tato skupina čítá celkově osm otázek. Při vyplňování tohoto typu si respondent může vybrat z uvedených odpovědí, nebo doplnit vlastní odpověď, pokud mu předešlé odpovědi nevyhovují. Dotazník také obsahuje speciální druh otázek, tzv. filtrační otázky. Jsou pro dotazník velice důležité, protože rozdělují respondenty na dvě konkrétní skupiny nebo dotazovaným na základě předešlé odpovědi filtruje následující tok otázek. Tento typ otázek má znak, který se vyznačuje dodatkem pod odpověďmi – * Pokud jste odpověděl/a ne/ano, přejděte k otázce č. X. Celkem jsou zde čtyři filtrace. Nejdůležitější filtrační otázkou je otázka č. 1, která rozděluje respondenty do tří skupin – dotazovaní žijící v Královéhradeckém kraji, dotazovaní v Pardubickém kraji a žijící v jiném kraji. Ti, co uvedli, že žijí v jiném kraji, vyplňují pouze první otázku a ostatní respondenti vyplňují zbytek dotazníku svými názory, postoji, informacemi a zkušenostmi.

3.3 Vymezení královéhradeckého a pardubického regionu Královéhradecký kraj se nachází v severovýchodní části české kotliny. Tento kraj je díky svému geologickému podloží velmi rozmanitý a najdeme zde mnoho lákadel pro turisty. Nacházejí se zde hraniční pohoří Krkonoše, Orlické hory, Broumovské stěny

36

a Javoří hory, které tvoří jakousi přirozenou přírodní bariéru tohoto kraje (Vystoupil, Šauer et. al. 2011, s. 228). Rozloha kraje je 4 758 km² a hustota osídlení činí 115 osob/km². Počet obyvatel přesahuje hranici 500 tisíc osob. Nejvýznamnějším městem tohoto kraje je Hradec Králové, které se řadí k metropolitním, univerzitním, kulturním a historickým městům [24]. Pardubický kraj zabírá východní část Čech a částečně také území Moravy. Kraj se nachází v Polabské nížině, která se řadí k jedné z nejúrodnějších oblastí v České republice. Najdeme zde velkoplošná chráněná území, která mají statut chráněných krajinných oblastí. Jedná se o Železné hory, Žďárské vrchy a malý výběžek Orlických hor na severovýchodě regionu. Území doplňuje deset přírodních parků, což činí 7 % území kraje. Mezi turistické atraktivity patří maloplošná zvláště chráněná území, která nalezneme v Železných horách, ve Žďárských vrších a jednu z nejvyšších hor České republiky – Kralický Sněžník (Vystoupil, Šauer et. al. 2011, s. 233). Rozloha Pardubického kraje je 4 518 km² a hustota osídlení činí 112 obyvatel/km². Stejně jako v Královéhradeckém kraji, i zde počet obyvatel překročil hranici 500 tisíc osob. Hlavním městem tohoto kraje jsou Pardubice, které se řadí ke kulturním, historickým a sportovně založeným městům České republiky [25].

3.4 Vyhodnocení výzkumu Na základě získaných dat – odpovědí na otázky – bylo provedeno vyhodnocení výzkumu, a to s využitím následujících nástrojů aplikace Microsoft Excel – funkce COUNTIF, která určila absolutní četnost, relativní četnost, a sloupcové a výsečové grafy. Tabulkový editor Microsoft Excel usnadnil třídění dat a vytvoření tabulek a grafů, které jsou použity v této práci. Při vyhodnocování jednotlivých otázek byly použity následující veličiny – absolutní četnost a relativní četnost. Absolutní četnost udává jednotlivý počet hodnot (odpovědí), které se nachází ve statistickém souboru. Relativní četnost udává procentuální zastoupení jednotlivých hodnot v souboru. xi………….hodnoty (odpovědi) ni………….absolutní četnost pi………….relativní četnost

37

Každá otázka je slovně okomentovaná a výsledky jsou znázorněny v tabulkách a graficky zobrazeny. U otázek, které nebyly zodpovězeny žádným respondentem, je uveden pouze slovní komentář.

38

Otázka č. 1 – Ve kterém kraji České republiky žijete? V této otázce jsem zjišťovala, ve kterém kraji jednotliví respondenti žijí. Dotazovaní měli na výběr celkem ze tří možností – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a jiný kraj. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 3: Přehled odpovědí na otázku – Ve kterém kraji České republiky žijete? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 60 50 % Královéhradecký kraj 45 38 % Pardubický kraj 15 13 % Jiný kraj 120 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Celkem byla shromážděna data od 120 respondentů. Nejčastější odpovědí byl Královéhradecký kraj, který uvedlo celkem 60 dotazovaných, což činí 50 %. Dále 45 dotazovaných trvale žije v Pardubickém kraji, což představuje 38 %. Ostatních 15 respondentů uvedlo jako odpověď jiný kraj a pro ně touto otázkou dotazník skončil. 15 respondentů představuje 13 % z celkového počtu dotazovaných. Na následujícím výsečovém grafu můžeme vidět procentuální zastoupení jednotlivých krajů. Graf č. 5: Ve kterém kraji České republiky žijete?


39

Otázka č. 2 – Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi? V otázce č. 2 se zaměřuji na to, zdali jsou čeští senioři (105) seznámeni s možností vycestování do zahraničí nebo po České republice prostřednictvím dotačním programů. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 4: Přehled odpovědí na otázku – Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 53 50 % Ano 52 50 % Ne 105 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z celkového počtu 105 dotazovaných 53 osob uvedlo, že je seznámeno s možností využití dotačních programů, představuje to 50 %. Dalších 52 respondentů dotační programy nezná a slyší o nich poprvé, což činí také 50 %. Následující graf ukazuje, že polovina seniorů tyto programy zná a druhá polovina ne. Graf č. 6: Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi?


40

Otázka č. 3 – Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy? Následující otázka mapuje, jestli pokud by senioři starší 55 let věděli o těchto programech, měli by zájem využít tyto zájezdy a cestovat po Evropě. Otázka byla vyplněna pouze těmi respondenty, kteří odpověděli, že neznají dotační programy. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu.

Tabulka č. 5: Přehled odpovědí na otázku – Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 6 12 % Ano, rozhodně 15 29 % Spíše ano 10 19 % Spíše ne 13 25 % Ne 8 15 % Nevím 52 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z předcházející tabulky můžeme vyčíst, že nejčastější odpovědí bylo spíše ano, kterou uvedlo 15 dotazovaných (29 %). Jako druhou nejčastější odpověď senioři uvedli ne, učinilo tak 13 respondentů, což činí 15 %. Následující zvolenou možností bylo spíše ne, vybralo ji deset seniorů, což představuje 19 % z celkového počtu dotazovaných. Odpověď nevím zakroužkovalo osm respondentů (15 %) a odpověď ano, rozhodně si vybralo celkem šest dotazovaných (12 %). Grafické znázornění této otázky nám ukazuje, že odpovědi seniorů jsou přibližně vyvážené.

41

Graf č. 7: Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy?


42

Otázka č. 4 – Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy? Čtvrtá otázka zjišťuje důvody seniorů, které se zaměřují na to, proč by je tyto zájezdy zajímaly. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 6: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy? Absolutní četnost xi ni 8 Nabízená destinace 11 Nabízené služby 11 Finanční úleva (dotace) 5 Cestování je mým koníčkem 4 Jiný důvod 39 Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Relativní četnost pi 21 % 28 % 28 % 13 % 10 % 100 %

Z odpovědí lze určit nejčastější důvody, mezi něž patří nabízené služby daných hotelů a destinací, ale také finanční úleva ve formě dotací na jednotlivé zájezdy. Tyto možnosti měly shodně po 11 odpovědích, což činí 28 % na jednu otázku. Druhou nejčastější zvolenou možností byla nabízená destinace, kterou upřednostnilo osm respondentů, což představuje 21 %. Jako v pořadí třetí odpovědí byl vybrán důvod s pěti hlasy, a to že cestování je jejich koníčkem. Odpovědí, která získala nejméně hlasů, byl jiný důvod, zde respondenti uváděli především zlepšení zdravotní způsobilosti a poznávání nových zemí, kultur a tradic. Graf č. 8: Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy?


43

Otázka č. 5 – Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem? Tato otázka zjišťuje důvody seniorů, kteří o zájezdy neprojevili zájem v minulosti, ale ani to neplánují v budoucnosti. Otázku vyplňovali ti respondenti (13), kteří v otázce č. 3 odpověděli ne. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 7: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem? Absolutní četnost xi ni 5 Špatná finanční situace 3 Špatná zdravotní způsobilost 2 Cestování není mým koníčkem 2 Nevyhovující destinace/služby 1 Jiný důvod 13 Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Relativní četnost pi 38 % 23 % 15 % 15 % 8% 100 %

Z celkové analýzy nemá o tuto službu zájem 13 respondentů. Jejich nejčastějším argumentem byla špatná finanční situace, kterou vybralo pět seniorů, což je 38 %. Druhou nejčastější odpovědí byla špatná zdravotní způsobilost se třemi hlasy, což činí 23 %. Dalšími dvěma odpověďmi se stejným počtem hlasů byly důvody – cestování není mým koníčkem a nevyhovující destinace/služby. Tyto odpovědi měly po dvou hlasech s procentuálním zastoupením 15 %. Posledním důvodem byl zvolen jiný důvod, kterou vybral jeden dotazovaný. Uvedl, že rád jezdí na chalupu, kde se stará o zahradu. Grafické znázornění ukazuje procentuální zastoupení odpovědí. Graf č. 9: Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem?


44

Otázka č. 6 – Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a? Šestá otázka je filtrační otázka, která se zaměřuje na respondenty (53), kteří znají dotační programy. Dále zjišťuje, kde se o této možnosti dozvěděli. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 8: Přehled odpovědí na otázku – Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a? Absolutní četnost xi ni 14 Od přátel 8 Od příbuzných 19 V cestovní kanceláři/agentuře 11 Z místního tisku/televize 1 Jiný zdroj 53 Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Relativní četnost pi 26 % 15 % 36 % 21 % 2% 100 %

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že dotazovaní se nejčastěji o dotačních zájezdech dozvěděli v cestovních kancelářích a agenturách. Tuto odpověď uvedlo 19 seniorů, což představuje 36 %. Druhou nejčastější odpovědí s počtem 14 hlasů bylo získání informací od přátel, kteří se již zúčastnili nějakého zájezdu. 11 dotazovaných se o této možnosti dozvědělo z místního tisku a televize, což činí 21 %. Dále osm seniorů uvedlo, že se o programech dozvěděli od příbuzných (15 %). Poslední odpovědí byl jiný zdroj s počtem jednoho respondenta, který uvedl reklamu na stojatých upoutávkách na ulici. Graf č. 10: Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a?


45

Otázka č. 7 – Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí? Výzkumná otázka zjišťuje, zdali už v minulosti senioři využili této služby a vycestovali do zahraničí nebo po České republice. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 9: Přehled odpovědí na otázku – Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 30 57 % Ano 23 43 % Ne 53 100 % celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z analýzy vyplývá, že 30 respondentů se zúčastnilo nějakého dotačního programu a vycestovalo do zahraničí. Procentuální zastoupení je 57 %. Druhou skupinou je 23 seniorů, kteří sice znají dotační programy, ale ještě s nimi nikam necestovali. Následující graf ukazuje zjištěný poměr, tedy že necelá polovina respondentů ještě s programem necestovala a druhá část ano. Graf č. 11: Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí?


46

Otázka č. 8 – Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy? Tato otázka zjišťuje důvody jednotlivých respondentů, proč zatím ještě nevyužili možnosti dotačních programů. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu.

Tabulka č. 10: Přehled odpovědí na otázku – Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy? Absolutní četnost xi ni 4 Špatná nabídka destinací/služeb 5 Špatná zdravotní způsobilost 6 Špatná finanční situace 2 Málo volného času 6 Jiný důvod 23 Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Relativní četnost pi 17 % 22 % 26 % 9% 26 % 100 %

Nejčastější odpovědí na otázku č. 8 byla špatná finanční situace a jiný důvod s počtem 6 hlasů, což představuje 26 %. Mezi nejuváděnějšími jinými důvody najdeme, že neradi cestují bez přátel, volný čas tráví s rodinou nebo na chalupě. Druhým nejčastějším důvodem, proč senioři nevyužívají dotační programy, je špatná zdravotní způsobilost. Tuto odpověď zvolilo pět respondentů, což je 22 %. Dalším důvodem byla špatná nabídka destinací/ služeb, kterou zvolili celkem čtyři dotazovaní s procentuálním zastoupením 17 %. Důvod, který skončil na posledním místě, bylo málo volného času, což vybrali pouze dva respondenti a činí to 9 %. Následující graf znázorňuje hodnoty z předešlé tabulky.

47

Graf č. 12: Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy?


48

Otázka č. 9 – Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí? Devátá otázka se zaměřuje na skutečnost, zdali někdo z oslovených seniorů plánuje využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 11: Přehled odpovědí na otázku – Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 2 9% Ano, rozhodně 6 26 % Spíše ano 5 22 % Spíše ne 5 22 % Ne 5 22 % Nevím 23 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Díky dotazníkovému šetření bylo zjištěno, že senioři uvažují o využití služeb dotačních programů. Tuto odpověď uvedlo celkem šest dotazovaných, což představuje 26 %. Dále celkem tři odpovědi (spíše ne, ne, nevím) se stejným počtem hlasů, kterých bylo pět, skončili mezi druhými nejčastějšími odpověďmi. Tito senioři v nejbližší době nemají zájem využít služby dotačních programů nebo stále rozmýšlejí. Poslední zvolenou možností bylo ano, rozhodně, kterou zvolili dva respondenti, což je 9 %. Graf č. 13: Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí?


49

Otázka č. 10 – Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory? Desátá otázka se ptá seniorů (30), kteří vycestovali s dotačními programy do zahraničí, do jakých zemí prostřednictvím těchto programů vycestovali. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 12: Přehled odpovědí na otázku – Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 6 20 % Španělsko 8 27 % Itálie 4 13 % Kypr 3 10 % Bulharsko 5 17 % Česká republika 4 13 % Jiná země 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že senioři nejčastěji vycestovali do Itálie, která získala celkem osm hlasů, což činí 27 %. Druhou nejnavštěvovanější zemí bylo Španělsko s celkovým počtem šesti hlasů (20 %). Třetí nejnavštěvovanější zemi představuje Česká republika, kterou uvedlo pět dotazovaných (17 %). Dalšími navštěvovanými zeměmi jsou Kypr a jiné země, kde zazněly Turecko, Maďarsko a Albánie. Jako nejméně navštěvovanou zemi uvedli dotazovaní Bulharsko. Zmínili jej pouze tři dotazovaní, což představuje 10 %. Na následujícím grafu můžeme pozorovat jednotlivé procentuální rozložené ve výsečovém grafu. Graf č. 14: Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory?


50

Otázka č. 11 – Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu? Tato otázka zjišťuje, jaký je hlavní účel cesty/zájezdu seniorů (30). Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 13: Přehled odpovědí na otázku – Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu? Absolutní četnost xi ni 4 Dovolená s přáteli/rodinou 6 Odpočinek a relaxování 10 Poznání nové země a kultury 7 Zlepšení zdravotního stavu 3 Jiný důvod 30 Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Relativní četnost pi 13 % 20 % 33 % 23 % 10 % 100 %

Z analýzy vyplývá, že hlavním účelem zájezdu je poznání nové země a kultury. Tuto možnost uvedlo deset dotazovaných, což činí 33 %. Druhou nečastější zvolenou možností bylo zlepšení zdravotního stavu. Zlepšení zdravotního stavu zvolilo sedm respondentů, což je 23 %. Další možnost představuje odpočinek a relaxování, vyjádřilo se tak šest seniorů, což je 20 %. Odpověď, že hlavním účelem zájezdu je dovolená s přáteli/rodinou, vybrali čtyři respondenti (13 %). Tři dotazovaní uvedli, že účelem jejich zájezdu není ve škále nabízených odpovědí, spadá tedy do kategorie jiný důvod, konkrétně jím zde byla míněna pěší turistika. Graf č. 15: Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu?


51

Otázka č. 12 – Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd? Následující šetření analyzuje, jakým dopravním prostředkem účastníci zájezdu cestovali do konečné destinace. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 14: Přehled odpovědí na otázku – Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 30 % 9 Autobus 0 0% Minibus 4 13 % Vlak 17 57 % Letadlo 0 0% Jiný dopravní prostředek 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z dotazníkového šetření vychází, že nejčastějším použitým dopravním prostředkem bylo letadlo. Tuto odpověď zvolilo 17 dotazovaných, což představuje 57 %. Druhým nejčastěji používaným prostředkem byl autobus, který uvedlo devět seniorů, což je 30 %. Poslední uvedený dopravní prostředek představuje vlak, který zvolili celkem čtyři senioři (13 %). Zbylé odpovědi zvoleny nebyly. Grafické znázornění nabízí procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí v grafu. Graf č. 16: Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd?


52

Otázka č. 13 – V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni? Otázka č. 13 u dotazovaných zjišťuje, v jakém druhu ubytovacího zařízení byli ubytováni po dobu konání zájezdu. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 15: Přehled odpovědí na otázku – V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 8 27 % Ve 3* hotelu 10 33 % Ve 4* hotelu 3 10 % Ve 2* apartmánu 3 10 % Ve 3* apartmánu 6 20 % V jiném zařízení 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Prostřednictvím výzkumu se zjistilo, že nejvíce seniorů bylo ubytováno ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Tuto odpověď uvedlo celkem deset respondentů, což činí 33 %. Dalším nejčastějším zařízením byl zvolen tříhvězdičkový hotel, který uvedlo osm seniorů (27 %). Následuje jiné zařízení se šesti hlasy, což je 20 %, zde byl zmíněn penzion. Na posledním místě se stejným počtem hlasů (3 hlasy) skočily dvouhvězdičkové a tříhvězdičkové apartmány. Na následujícím grafu můžeme vidět jednotlivé procentuální zastoupení ubytovacích zařízení. Graf č. 17: V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni?


53

Otázka č. 14 – Jak jste by/a spokojen/a s níže vybranými aspekty zájezdu? Výzkum byl v této otázce směřován na seniory a aspekty, se kterými se setkali v průběhu konání zájezdu. Mezi aspekty patří délka pobytu v destinaci, doprava do destinace, vybavení hotelu, vybavení pokoje, služby hotelu a služby delegáta CK. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Délka pobytu v destinaci Tabulka č. 16: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s délkou pobytu v destinaci? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 70 % 21 Velmi spokojen/a 7 23 % Spíše spokojen/a 2 7% Spíše nespokojen/a 0 0% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Nejčastější odpovědí na otázku ohledně délky pobytu zájezdu bylo velmi spokojen/a. Tuto odpověď uvedlo 21 respondentů, což je 70 %. Druhou méně častou odpovědí bylo spíše spokojen/a, kterou vybralo sedm dotazovaných (23 %). Dále dva respondenti uvedli, že byli spíše nespokojeni s délkou zájezdu, což představuje 7 %. Nikdo neuvedl, že by s tímto aspektem byl velmi nespokojen. Graf č. 18: Jak jste byl/a spokojen/a s délkou pobytu v destinaci?


54

Doprava do destinace Tabulka č. 17: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s použitou dopravou do destinace? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 11 37 % Velmi spokojen/a 16 53 % Spíše spokojen/a 2 7% Spíše nespokojen/a 1 3% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z výzkumu vyplývá, že 53 % seniorů bylo spíše spokojeno se zvolenou dopravou do destinace. Tuto odpověď uvedlo 16 respondentů. Dále 11 dotazovaných vybralo možnost, že s dopravou byli velmi spokojeni, což představuje 37 %. Dva senioři vyjádřili, že byli spíše nespokojeni, což je 7 %. Pouze jeden respondent vybral možnost velmi nespokojen.

Graf č. 19: Jak jste byl/a spokojen/a s použitou dopravou do destinace?


55

Vybavení hotelu Tabulka č. 18: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením hotelu? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 14 47 % Velmi spokojen/a 12 40 % Spíše spokojen/a 4 13 % Spíše nespokojen/a 0 0% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Dotazníkové šetření ukázalo, že 14 dotazovaných bylo velmi spokojeno s vybavením hotelu, činí to 47 %. Druhou méně častou odpovědí bylo, že senioři byli spíše spokojeni s vybavením, což představuje 40 %. Zbylí čtyři respondenti uvedli, že s vybavením byli spíše nespokojeni, což činí 13 %. Možnost velmi nespokojen/a nikdo neuvedl.

Graf č. 20: Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením hotelu?


56

Vybavení pokoje Tabulka č. 19: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením pokoje? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 18 60 % Velmi spokojen/a 8 27 % Spíše spokojen/a 4 13 % Spíše nespokojen/a 0 0% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

18 dotazovaných v této části uvedlo, že byli velmi spokojeni s vybavením a příslušenstvím pokoje, což představuje 60 %. Dále osm dotazovaných vybralo možnost spíše spokojeni, činí to 27 % z celku. Pouze čtyři senioři vybrali odpověď, že byli s vybavením hotelu spíše nespokojeni. Tito senioři navštívili ubytovací zařízení v Bulharsku. Nikdo neuvedl, že by byl s vybavením pokoje velmi nespokojen.

Graf č. 21: Jak jste byl/a spokojen/a s vybavením pokoje?


57

Služby hotelu Tabulka č. 20: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a se službami hotelu? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 63 % 19 Velmi spokojen/a 11 37 % Spíše spokojen/a 0 0% Spíše nespokojen/a 0 0% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Jako nejčastější odpovědí na otázku, jak jste byli spokojeni se službami hotelu, uvedlo 19 seniorů, že se službami byli velmi spokojeni, což představuje 63 %. Druhou méně častou odpovědí bylo spíše spokojeni, kterou vybralo 11 dotazovaných (37 %). Odpověď spíše nespokojen a velmi nespokojen neuvedl nikdo z respondentů.

Graf č. 22: Jak jste byl/a spokojen/a se službami hotelu?


58

Služby delegáta CK Tabulka č. 21: Přehled odpovědí na otázku – Jak jste byl/a spokojen/a se službami delegáta CK? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 21 70 % Velmi spokojen/a 8 27 % Spíše spokojen/a 1 3% Spíše nespokojen/a 0 0% Velmi nespokojen/a 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z výzkumu vyplývá, že celkem 21 respondentů bylo velmi spokojeno se službami delegáta cestovní kanceláře, což je 70 %. Další osm dotazovaných vybralo odpověď spíše spokojeni, což představuje 27%. Pouze jeden senior zvolil odpověď spíše nespokojen. Tento respondent vycestoval do Maďarska. Žádný z dotazovaných neuvedl odpověď velmi nespokojen.

Graf č. 23: Jak jste byl/a spokojen/a se službami delegáta CK?


59

Otázka č. 15 – V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd? Patnáctá otázka se zaměřuje na cenovou relaci dotačních zájezdů, kterých se respondenti zúčastnili. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 22: Přehled odpovědí na otázku – V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 6 20 % 5–10 000,20 67 % 11–15 000,4 13 % 16 000,- a více 30 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Nejčastější cenová hladina dotačních zájezdů je od 11 000,- do 15 000,- Kč. Tuto cenovou hladinu uvedlo 20 respondentů z 30 dotazovaných, což je 67 %. Druhá nejčastější zvolená cenová hladina se pohybuje v hodnotě od 5 000,- do 10 000,- Kč. Tuto odpověď vybralo šest dotazovaných, což činí 20 %. Cenovou hladinu 16 000,- Kč a více uvedli čtyři respondenti, tedy 13 %. Následující graf ukazuje poměr počtu seniorů k cenové hladině dotačních zájezdů.

Graf č. 24: V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd?


60

Otázka č. 16 – Váš celkový pohled/názor na tyto dotační zájezdy? Jelikož je tato otázka nepovinná, respondenti si mohli vybrat, zdali budou odpovídat, či nikoli. V našem případě zůstala otázka zcela nezodpovězená, a proto nemá smysl ji vyhodnocovat. Tato otázka se zaměřovala na celkový pohled a názor na dotační zájezdy.

Otázka č. 17 – Jaké je Vaše pohlaví? Následující otázka sleduje, kolik mužů a žen odpovědělo na dotazník. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 23: Přehled odpovědí na otázku – Jaké je Vaše pohlaví? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 56 47 % Muž 64 53 % Žena 120 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z výzkumu vyplývá, že 56 dotazovaných bylo mužského pohlaví, což je 47 %. Ženské pohlaví uvedlo 64 respondentů, což představuje 53 %. Na grafickém znázornění můžeme sledovat poměr žen a poměr mužů na výsečovém grafu. Graf č. 25: Jaké je Vaše pohlaví?


61

Otázka č. 18 – Jaký je Váš věk? Osmnáctá otázka zjišťuje věkovou hladinu jednotlivých dotazovaných, kteří se zúčastnili vyplňování dotazníku. Veškeré zjištěné odpovědi jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 24: Přehled odpovědí na otázku – Jaký je Váš věk? Absolutní četnost Relativní četnost xi ni pi 31 26 % 55–64 let 48 40 % 65–74 let 41 34 % 75 let a více 120 100 % Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 120 dotazovaných. Z toho 48 respondentů bylo ve věku 65 až 74 let, což činí 40 %. Druhou nejčastější skupinou respondentů byli senioři od 75 let a více, kterou uvedlo 41 dotazovaných (34 %). Dále 31 seniorů vybralo na položenou otázku odpověď, že jejich věk se nachází od 55 let do 64 let. Tato odpověď představuje 26 % z celku. Následující graf ukazujeme procentuální rozložení jednotlivých věkových skupin.

Graf č. 26: Jaký je Váš věk?


62

3.5 Shrnutí výsledků výzkumu Praktická část bakalářské práce měla za cíl zjistit úroveň informovanosti seniorů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji o dotačních zájezdech, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Díky vytvořenému dotazníku bylo zjištěno, že počet seniorů, kteří jsou informováni o možnosti vycestování s dotačními zájezdy, je 53. Tento výsledek je pro mě velmi překvapující, protože osoby této věkové kategorie trápí několik skutečností, které jim cestování po světě znemožňují. Jedná se o špatnou finanční situaci, nedobrou zdravotní způsobilost, nedůvěru, neochotu opustit zažité rituály či své běžné životní prostředí atd. Musíme vzít v úvahu také fakt, že úroveň informovanosti ve skutečnosti může být daleko vyšší, protože mohou být informováni i ti, kteří nemohou cestovat. Ti senioři, kteří znají dotační programy a jejich nabídku, získali informace nejčastěji v cestovních kancelářích a agenturách, od přátel a z místního tisku či televize. 57 % oslovených seniorů s tímto typem zájezdů již do zahraničí vycestovalo a byli jimi velmi nadšeni. Mezi nejčastěji navštěvované země patří především Itálie, Španělsko a Česká republika. Pro většinu dotazovaných bylo hlavním účelem zájezdu poznání nové země, kultury a obyvatel. Jako další účely zmínili zejména zlepšení zdravotního stavu, odpočinek a relaxování. Jako dopravní prostředky použili autobusy, letadla a v neposlední řadě také vlaky. Nejpohodlnějším a také nejoblíbenějším dopravním prostředkem seniorů je letadlo, které za krátkou chvíli urazí několikatisícovou vzdálenost mezi domovskou a cílovou zemí. V rámci pobytu byli senioři ubytováni především ve tříhvězdičkových a čtyřhvězdičkových hotelích v přímořských destinacích a v penzionech, pokud cestovali po České republice. Většina dotazovaných byla velmi spokojena nebo spíše spokojena s vybranými aspekty zájezdu. K nim patří délka pobytu v destinaci, doprava do destinace, vybavení hotelu, vybavení pokoje, služby hotelu a služby delegáta CK. Senioři, kteří vycestovali do vzdálenějších přímořských letovisek, zaplatili za pobyt sumu v hodnotě 11–15 000,- Kč. Ty, kteří se vydali objevovat krásy České republiky, stály veškeré služby 5–10 000,- Kč. U seniorů, kteří o této možnosti nebyli informováni, vyšlo najevo, že o tuto službu mají zájem. Hlavním důvodem pro využití této možnosti je nabízená destinace, nabízené

63

služby a zejména finanční úleva (dotace) od vlády. Někteří dotazovaní o tuto službu neměli zájem, přičemž hlavním důvodem je špatná finanční situace.

3.6 Vyhodnocení hypotéz výzkumu Hypotéza č. 1: Počet seniorů, kteří jsou informováni o možnosti využití dotačních zájezdů, činí maximálně 30 %. Výsledek: Nepotvrzeno. Počet seniorů, kteří znají dotační zájezdy je 50 %, což činí 53 respondentů. Hypotéza č. 2: Nejčastějším důvodem pro využití dotačních zájezdů je finanční úleva (dotace) seniorů. Výsledek: Potvrzeno. Spolu s finanční úlevou je také důležitá nabídka služeb. Hypotéza č. 3: Nejčastějším důvodem pro nevyužití dotačních zájezdů je špatná zdravotní způsobilost. Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza č. 4: Nejčastějším informačním kanálem seniorů o tomto produktu jsou cestovní kanceláře a agentury. Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza č. 5: Počet seniorů, kteří vycestovali do zahraničí prostřednictvím dotačních programů, je 50 %. Výsledek: Potvrzeno. Počet seniorů, kteří vycestovali do zahraničí, je 30, což je 57 % dotazovaných. Hypotéza č. 6: Mezi nejnavštěvovanější zemi seniorů patří zájezdy po celé České republice. Výsledek: Nepotvrzeno. Nejnavštěvovanější zemí je Itálie. Hypotéza č. 7: Hlavním účelem účasti seniorů v zájezdu je především poznat nové místa, země a kultury. Výsledek: Potvrzeno.

64

Hypotéza č. 8: Nejpoužívanějším dopravním prostředkem těchto zájezdů je autobus. Výsledek: Nepotvrzeno. Nejčastějším používaným dopravním prostředkem je letadlo. Hypotéza č. 9: Senioři se na svých cestách ubytovávají nejčastěji ve tříhvězdičkových a čtyřhvězdičkových hotelech s příslušnými službami Výsledek: Potvrzeno. Ve výzkumu bylo stanoveno devět hypotéz, z nichž šest se podařilo potvrdit a tři potvrzeny nebyly. První hypotéza, která byla v dotazníku velice důležitá, byla hypotéza č. 1. Zabývala se počtem seniorů informovaných o dotačních zájezdech. Původní odhad byl takový, že počet seniorů, kteří jsou informováni o možnosti využití dotačních zájezdů, činí maximálně 30 %. Překvapivým výsledkem ale bylo, že o tomto produktu je informováno 50 % seniorů. Rovněž hypotéza č. 6, která se zabývala určením nejnavštěvovanější země, byla vyvrácena. Nejnavštěvovanější zemí byla zvolena Itálie. Třetí hypotéza, která nebyla potvrzena, byla hypotéza č. 8. Zde byl nesprávně předpokládán nejpoužívanější dopravní prostředek při zájezdech. Senioři uvedli, že nejčastěji použili jako dopravní prostředek letadlo a na druhém místě skončil autobus.

65

4 Náměty a doporučení Dalším dílčím cílem této práce bylo na základě zjištěných výsledků navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o tomto produktu. V této kapitole bude uvedeno několik námětů a doporučení, které by měly zajistit zvýšení povědomí, a tím pádem také zvýšení zájmu o dotační programy. Tyto náměty a doporučení mohou využít jednotlivé cestovní kanceláře a agentury, ale také jiné organizace a asociace, které se zabývají dotačními programy pro seniory. Prvním námětem je vytvoření propagačních materiálů, jako jsou například letáky, prospekty a brožury. Tyto propagační materiály by měly obsahovat základní informace o dotačních programech, tedy kdo se může tohoto programu zúčastnit, jaké jsou požadavky a kontakt na cestovní kancelář. Dále mohou obsahovat základní nabídku jednotlivých dotačních zájezdů, které jsou určeny pro seniory. Propagační materiály by měly být poutavé, srozumitelné a jednoduché s použitím dobře zapamatovatelného sloganu, který klienta navede na nejbližší pobočku cestovní kanceláře. Měly by být distribuovány v obchodních centrech, na frekventovaných ulicích, v cestovních kancelářích a na jiných místech. Podobný propagační materiál – leták byl pro účely této práce vytvořen (viz. Příloha B). Cestovní kancelář jej může umístit na svých webových stránkách nebo může být nabízen na přednáškách a cestovatelských promítáních. Byl zvolen leták formátu 148 x 210 mm (formát A5), jednostranné – plnobarevné barvení CMYK 4/0, papír lesklá křída 135 g s korekturou a upravením textu. Jako základní množství bylo zvoleno 2 000 kusů. Celková cena tisku letáků byla vypočítána na 3 254,- Kč s DPH. Tisk tohoto množství letáků trvá pět pracovních dní [26]. Velmi silným informačním zdrojem by rovněž mohly být přednášky o dotačních programech a cestovatelská promítání jednotlivých účastníků. Po rozhovorech s některými respondenty jsem zjistila, že většina přednášek pro seniory se koná v seniorských klubech a centrech. Počet těchto přednášek není zdaleka takový, jaký by měl být. Respondenti uvedli, že většina přednášek se spíše zaměřuje na informování seniorů o činnostech Městské policie Pardubice a Hradec Králové. V průběhu získávají informace o konkrétních případech podvodů, krádeží a základní informace o ochraně života a majetku. Zbylé přednášky se zaměřují na pěstování bylinek, rostlin, otázky ohledně zdraví, domácích prací, literatury apod. Pokud se ve městě koná cestovatelské promítání, je to jenom díky tomu, že přednášející (cestovatel) byl pozván do města, aby 66

přednesl své zážitky z cest. Promítání se konají třikrát až čtyřikrát do roka. Přednášky o dotačních programech by měli připravit pracovníci cestovních kanceláří či jiných organizací, které se zabývají tímto produktem. Samotná přednáška by měla obsahovat seznámení se základními informacemi dotačních programů a základní nabídku zájezdů. Na konci by každý účastník mohl dostat propagační materiál, aby měl informace neustále u sebe. Tyto přednášky a promítání by měly být uskutečňovány v seniorských klubech, centrech, ve svazech důchodců, kde se senioři pravidelně setkávají a komunikují mezi sebou, ale také v obchodních centrech, kde je velká fluktuace seniorů. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti mají o přednášky a cestovatelské promítání velký zájem a uvítali by, kdyby byly zařazeny do programu seniorských center a klubů každý měsíc.

67

5 Závěr Tématem této bakalářské práce byla Informovanost seniorů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji o dotačních zájezdech. Hlavním cílem bylo zjistit její úroveň. Jako dílčí cíl jsme pak stanovili navrhnout na základě zjištěných výsledků případné prostředky pro zvýšení povědomí o tomto produktu. Cíle práce byly splněny. Teoretická část se zaměřila na analýzu seniorského cestovního ruchu a dotačních programů pro seniory. Na základě prozkoumaných zdrojů, které se zabývají problematikou seniorského cestovního ruchu, jeho historií a jednotlivými faktory, můžeme říci, že seniorský cestovní ruch se stává čím dál významnějším druhem turismu v naší společnosti. Jeho rostoucí trend má příčinu v neustále rostoucí populaci ve věku 55 let a více. Dále se senioři vyznačují tím, že jejich zdravotní stav má určitá omezení, špatnou finanční způsobilostí a fondem volného času. Senioři stejně jako jiné skupiny obyvatel samozřejmě také chtějí cestovat, poznávat nové země a jejich kultury. Z těchto důvodů se vlády jednotlivých zemí a Evropská unie zaměřily na podporu znevýhodněných skupin obyvatelstva, kam se řadí i seniorská klientela. V důsledku těchto faktorů vznikly dotační program Europe Senior Tourism a dotační projekt CALYPSO. Nabízí seniorům zájezdy, které jsou financovány určitou částkou od vlád cílových zemí a Evropskou unií. Většinou probíhají v období mimo hlavní sezonu v přímořských letoviscích zejících v této době obvykle prázdnotou. Proto by se jednotlivé organizace (cestovní kanceláře, hotely a jiné), které se zabývají odvětvím cestovního ruchu, měly zaměřit také na seniory, tedy přizpůsobit své vybavení, služby a programy právě podle požadavků seniorské klientely. Praktická část práce staví na dotazníkovém šetření, jehož cílem bylo zjistit úroveň informovanosti seniorů o produktu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost seniorů je na dobré úrovni. Polovina dotazovaných seniorů tento produkt nezná. Ti senioři, kteří dotační programy neznali, uvedli, že by prostřednictvím dotačních zájezdů rádi vycestovali. Hlavní plus těchto programů vidí především ve finanční úlevě (dotaci od tamějších vlád). Senioři, kteří tuto možnost znají, se o ní dozvěděli v místních cestovních kancelářích a agenturách, nebo od přátel. Pouze několik respondentů vycestovalo do zahraničí a byli velmi nadšeni. Hlavním účelem jejich cesty bylo hlavně poznání nové země a kultury, odpočinek a relaxování.

68

Z hlediska rostoucího významu seniorů pro trh cestovního ruchu bylo předloženo několik návrhů a doporučení. Doporučila bych zaměřit se na vytvoření propagačních materiálů, realizaci přednášek a cestovatelských promítání v seniorských klubech, centrech či ve svazech důchodců. Pokud se některý z uvedených návrhů zrealizuje, bude to přínosem jak pro seniory, tak pro cestovní kanceláře a jiné organizace. Věřím, že tato bakalářská práce bude přínosem pro další analyzování informovanosti seniorů a dotačních programů. Také pevně doufám, že jednotlivé cestovní kanceláře a agentury, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Asociace cestovních kanceláří České republiky budou podporovat a zvyšovat povědomí o dotačních programech pro seniory. Tato práce také poslouží seniorské klientele, aby se o těchto dotačních programech více dozvěděla a mohla je začít využívat.

69

6

Seznam použité literatury

Knižní zdroje BUHALIS, D., DARCY, S., et al. Accessible tourism: concepts and issues. Bristol: Channel View Publications, 2011, s. 174–175. ISBN 978-1-84541-161-9. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012, s. 95. ISBN 978-80-247-3901-4. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN 80-7168-901-7. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-8710-919-9. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, s. 159. ISBN 978-80-247-4603-6. LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch: základy a právní úprava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, s. 10. ISBN 978-80-87035-82-5. MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická. Fak. mezinárodních vztahů, 2002, s. 10. ISBN 80-245-0439-1. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011, s. 74. ISBN 978-80-247-3872-7. PAGE, S. J., CONNELL, J. Tourism: A modern synthesis. 3rd ed. Andover: SouthWestern Cengage Learning, 2009. ISBN 978-1-40800-916-1. PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky. Praha: Grada Publishing, a. s., 2014, s. 34–35, 124. ISBN 978-80-247-3643-3. PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. s. 14. ISBN 978-80-247-4090-4. RUX, J. Dějiny turismu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014, s. 41-45. ISBN 978-80-87035-92-4. RÝGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2009, s. 148–149. ISBN 978-80-7418-28-6.

70

SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012, s. 88. ISBN 978-80-247-3850-5. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, s. 228, 233. ISBN 978-80-7380-340-7. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, s. 83, 316, 513, 579. ISBN 978-80-7201-880-2. Internetové zdroje [1] KLUFOVÁ, R., NÝVLTOVÁ, J., FRANCOVÁ, V. (2010): Senior tourism potencial in the Czech republic, XXII. Sjezd České geografické společnosti, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, [online] 2012 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/cgsostrava2010/dok/Sbornik_CGS/Geografie_cestovniho_ruch u/Potencial_cestovniho_ruchu_senioru.pdf [2] SLAVÍK, L. (2012): Seniorský cestovní ruch. Praha, [online]. 2012. Diplomová práce. Katedra Sociální geografie a regionálního rozvoje. Vedoucí práce RNDr. Jiří Vágner, Ph.D. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/download.php?type=analyzy&file=650.pdf [3] Rok 2000 – rok vzniku seniorského cestovního ruchu u nás. Cot.cz [online] 2012 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_11/11_stat_2.htm [4] Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. Euractiv.cz [online]. 2010 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/novyprogram-ma-podporovat-znevyhodnene-turisty-006870 [5] Cestovní ruch. Europa.eu [online]. 2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_5.6.13.pdf [6] HŮLKOVÁ, A. (2008): Problematika starší generace v cestovním ruchu. České Budějovice, [online]. 2014. Bakalářská práce. Katedra tělesné výchovy. Vedoucí práce Mgr. Petr Havel. [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: https://theses.cz/id/az1r21/downloadPraceContent_adipIdno_9428 [7] Vývoj průměrné a minimální mzdy. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/mzda/ [8] Kde hledat sociální službu na míru: průvodce nabídkou péče o seniory (LN). Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013[cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14910 [9] KLIMEŠOVÁ, V. (2012): Volnočasové aktivity seniorů. Brno, [online]. 2014. Diplomová práce. Katedra ošetřovatelství. Vedoucí práce Mgr. Petra Juřeníková, PhD.

71

[cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/381782/lf_m/Diplomova_prace__Volnocasove_aktivity_senioru_-_Veronika_Klimesova.pdf [10] Kluby seniorů: volnočasové aktivity. Středisko sociálních služeb Praha 1 [online]. 2010 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.socialnisluzby-praha1.cz/klubysenioru-volnocasove-aktivity [11] Španělsko. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/spanelsko/index.html [12] Dovolená 55+ do zahraničí. Cestováníproseniory.cz [online]. 2013 [cit. 2015-0231]. Dostupné z: http://www.cestovaniproseniory.cz/55-do-zahranici/ [13] Pilotní program Europe Senior Tourism. EuropeSeniorTourism.eu [online]. 2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.europeseniortourism.eu/opencms/comun/noticias/primeros_turistas.html [14] Co je EST? EuropeSeniorTourism.eu [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.europeseniortourism.eu/cs/queesest/ [15] Evropská unie naděluje: Dovolená pro všechny. Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 201503-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/195766-evropska-unie-nadelujedovolena-pro-vsechny [16] Evropský dosah. EuropeSeniorTourism.eu [online]. 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.europeseniortourism.eu/cs/queesest/vocacioneuropea/ [17] The Right to Tourism and Travel. eCalypso.eu [online]. 2014 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.ecalypso.eu/steep/public/section.jsf?id=26 [18] MAKHYNIA, A. (2014): Přínos projektů EDEN a CALYPSO pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. Praha, [online]. 2014. Bakalářská práce. Katedra neuvedena. Vedoucí práce Ing. Petr Studnička. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: https://is.vsh.cz/th/12038/vsh_b/Anastasiia_Makhynia_Prinos_projektu_EDEN_a_C ALYPSO_pro_rozvoj_cestovniho_ruchu_v_CR.pdf [19] Zájezdy pro seniory 55+. CK QUALITY TOURS [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.qualitytours.cz/zajezdy-pro-seniory-55-plus/?catalogueid=5 [20] Kdo se může zúčastnit? EuropeSeniorTourism.eu [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.europeseniortourism.eu/cs/index.html [21] Zájezdy pro seniory a dotované zájezdy. CK QUALITY TOURS [online]. 2014 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.qualitytours.cz/public/qt/pdf/aktualni-katalog.pdf [22] Calypso: znamená turistiku pro všechny. Europa.eu [online]. 2014 [cit. 2015-0307]. Dostupné z: http://bookshop.europa.eu/cs/calypso-znamen-turistiku-pro-v-echnypbNB3011121/downloads/NB-30-11-121-CSN/NB3011121CSN_002.pdf;pgid=y8dIS7GUWMdSR0EAlMEUUsWb0000tQ7d8yNc; 72

sid=R4kW9rfPBQUW8ecXnnCIUdXqCuoIhLAcQVo=?FileName=NB3011121CSN_0 02.pdf&SKU=NB3011121CSN_PDF&CatalogueNumber=NB-30-11-121-CS-N [23] Spain. The World Factbook [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sp.html [24] Královéhradecký kraj. Asociace krajů České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-0410]. Dostupné z: http://www.asociacekraju.cz/kraje-cr/kralovehradecky-kraj/ [25] Pardubický kraj. Asociace Krajů České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.asociacekraju.cz/kraje-cr/pardubicky-kraj/ [26] Online kalkulace tisku letáků a plakátů. Inetprint.cz [online]. 2015[cit. 2015-0414]. Dostupné z: http://www.inetprint.cz/on-line-kalkulace-tiskuletaku/?action=preview&clid=331860&clk=UUQtXErTXTc58N0qkPkpI5&statc=CLC OK Legislativní zdroje Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (účinný od 1. 1. 1996) Zdroj: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#cast4

73

7

Seznam příloh

Příloha A Dotazník. Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Příloha B Leták. Zdroj: vlastní zpracování, 2015

74

Příloha A Dotazník Dobrý den, jmenuji se Sáva Petříčková a jsem studentkou 4. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. V současné době píši bakalářskou práci zabývající se informovaností seniorů o dotačních zájezdech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Dotazník, který máte před sebou, mi poslouží k získání informací potřebných k mé práci. Je zcela anonymní a získaná data poslouží pouze pro účely této práce. Děkuji za Váš čas a spolupráci! Poznámka: Zakroužkujte/zaškrtněte vždy jen jednu Vámi zvolenou možnost, u otevřené otázky č. 16 odpovězte několika slovy.

1) Ve kterém kraji České republiky žijete? 

Královéhradecký kraj



Pardubický kraj



Jiný kraj

* Pokud jste odpověděl/a jiný kraj, tak touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění. 2) Znáte dotační programy pro seniory nabízené cestovními kancelářemi? 

Ano



Ne

* Pokud jste odpověděl/a ne, pokračujte otázkou č. 3 3) Pokud byste věděl/a o těchto programech, měl/a byste zájem o tyto zájezdy? 

Ano, rozhodně



Spíše ano



Spíše ne



Ne



Nevím

* Pokud jste odpověděl/a ne, přejděte k otázce č. 5

75

4) Z jakého důvodu by Vás zajímaly tyto zájezdy? 

Nabízená destinace



Nabízené služby



Finanční úleva (dotace)



Cestování je mým koníčkem



Jiný důvod – uveďte……………………………………………….......

* Touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění! 5) Z jakého důvodu byste o tyto zájezdy neměl/a zájem? 

Špatná finanční situace



Špatná zdravotní způsobilost



Cestování není mým koníčkem



Nevyhovující destinace/služby



Jiný důvod – uveďte…………………………………………………...

* Touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění! 6) Kde jste se o dotačních programech pro seniory dozvěděl/a? 

Od přátel



Od příbuzných



V cestovní kanceláři/agentuře



Z místního tisku/televize



Jiný zdroj – uveďte……………………………………………………

7) Cestoval/a jste s nějakým z dotačních programů do zahraničí? 

Ano



Ne

* Pokud jste odpověděl/a ne, pokračujte otázkou č. 8. 8) Z jakého důvodu jste zatím nevyužil/a tyto programy? 

Špatná nabídka destinací/služeb



Špatná zdravotní způsobilost



Špatná finanční situace



Málo volného času




76

9) Máte zájem využít v nejbližší době služby těchto programů a vyjet do zahraničí? 

Ano, rozhodně



Spíše ano



Spíše ne



Ne



Nevím

* Touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění! 10) Do jaké země jste vycestoval/a s dotačními programy pro seniory? 

Španělsko



Itálie



Kypr



Bulharsko



Česká republika



Jiná země – uveďte……………………………………………………

11) Jaký byl Váš hlavní účel zájezdu? 

Dovolená s přáteli/rodinou



Odpočinek a relaxování



Poznání nové země a kultury



Zlepšení zdravotního stavu




12) Jaký dopravní prostředek byl použit pro Váš zájezd? 

Autobus



Minibus



Vlak



Letadlo



Jiný – uveďte…………………………………………………………..

13) V jakém druhu ubytovacího zařízení jste byli ubytováni? 

V 3* hotelu



V 4* hotelu



V 2* apartmánu



V 3* apartmánu



V jiném – uveďte……………………………………………………...

77

14) Jak jste byl/a spokojen/a s níže vybranými aspekty zájezdu? Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

Délka pobytu v destinaci

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

Doprava do destinace

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

Vybavení hotelu

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

Vybavení pokoje

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

Služby hotelu (wellness…)

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

Služby delegáta CK

ᴏ

ᴏ

ᴏ

ᴏ

15) V jaké cenové relaci Vás vyšel tento zájezd? 

5–10 000,-



11–15 000,-



16 000 a více

16) Váš celkový pohled/názor na tyto dotační zájezdy? *Tato otázka je nepovinná.

17) Jaké je Vaše pohlaví? 

Muž



Žena

78

18) Jaký je Váš věk? 

55–64 let



65–74 let



75 let a více

Děkuji za vyplnění mého dotazníku!

79

Příloha B Leták

Obrázek č. 1: Leták

80

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu Obor Cestovní ruch

Recommend Documents