VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu. Komparace nabídky studentských bankovních účtů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu

Komparace nabídky studentských bankovních účtů bakalářská práce

Autor: Hana Charvátová Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. Jihlava 2014

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním studentských bankovních účtů u různých komerčních bank. V práci je popsána nabídka produktu jednotlivých bank, které studentský účet nabízejí. Na základě dotazníkového šetření jsou zjištěny preference studentů u studentského bankovního účtu, které následně slouží pro stanovení vah faktorů ovlivňující studenty při výběru studentského konta. Závěrem práce je s využitím vícekriteriálního rozhodování navržena optimální volba pro modelové klienty.

Klíčová slova banka, bankovní poplatek, dotazníkové šetření, preference studentů, studentský bankovní účet

Annotation This bachelor´s work deals with comparison of students´ bank accounts at various commercial banks. There is a description of product offer of particular banks which offer the student´s bank account. On basis of a questionnare survey there are results of students´ preferences about student´s bank account which serve subsequently for assessment of influence of factors for students´ choice of their account. In conclusion of the work there is a proposal of optimal choice made for model clients using multicriteria decision.

Key words bank, bank charge, questionnaire surfy, students´ preferences, student´s bank account

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Petře Kozákové, Ph.D. za odborné vedení, vzácné rady a výbornou komunikaci. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří mi ochotně vyplnili dotazník.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1

Obchodní bankovnictví ........................................................................................... 10 1.1

Banky a bankovní systém................................................................................. 10

1.2

Základní funkce bank ....................................................................................... 11

1.3

Český bankovní systém .................................................................................... 12

1.4

Bankovní produkty (obchody) ......................................................................... 13

1.5

Běžný účet jako základní bankovní produkt .................................................... 14

1.5.1

Založení běžného účtu .............................................................................. 15

1.5.2

Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu ................................................. 16

1.5.3

Úročení běžného účtu ............................................................................... 17

1.5.4

Zrušení běžného účtu ................................................................................ 18

1.6

Bankovní poplatky ........................................................................................... 19

1.7

Studentský účet ................................................................................................ 20

1.7.1 2

Nabídka studentských účtů ....................................................................... 21

Charakteristika bank a produktu studentského účtu ............................................... 22 2.1

Česká spořitelna ............................................................................................... 22

2.1.1 2.2

Československá obchodní banka, a. s. ............................................................. 23

2.2.1 2.3

StartKonto ................................................................................................. 26

Poštovní spořitelna ........................................................................................... 26

2.8.1 2.9

Cool konto PRO MLADÉ......................................................................... 25

Oberbank .......................................................................................................... 25

2.7.1 2.8

EKonto STUDENT ................................................................................... 25

UniCredit Bank ................................................................................................ 25

2.6.1 2.7

Studentské konto G2.2 .............................................................................. 24

Raiffeisenbank.................................................................................................. 24

2.5.1 2.6

Genius Student .......................................................................................... 24

Komerční banka ............................................................................................... 24

2.4.1 2.5

Studentské konto Plus ............................................................................... 23

GE Money Bank ............................................................................................... 23

2.3.1 2.4

Osobní účet ČS FRESH ............................................................................ 23

Osobní účet ERA ...................................................................................... 26

Volksbank ........................................................................................................ 26

2.9.1

FÉR konto ................................................................................................. 27

2.10 Waldviertler Sparkasse von 1842..................................................................... 27 2.10.1

S-Club konto ............................................................................................. 27

2.11 Přehled bankovních služeb u studentských účtů jednotlivých bank ................ 28 3

4

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 32 3.1

Vyhodnocení dotazníků ................................................................................... 33

3.2

Srovnání zjištěných preferencí studentů s rokem 2008.................................... 49

Optimální studentské konto pro vybrané klienty .................................................... 54 4.1

Zhodnocení výsledků modelových klientů ...................................................... 56

4.2

Optimální produkt pro středoškoláky dle osobních zkušeností ....................... 59

Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam literárních zdrojů ............................................................................................... 63 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 63 Ostatní prameny .............................................................................................................. 65 Seznam obrázků .............................................................................................................. 66 Seznam tabulek ............................................................................................................... 67 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 68 Seznam příloh ................................................................................................................. 69

Úvod a cíl práce Téma mé bakalářské práce „Komparace nabídky studentských bankovních účtů“ jsem si vybrala, protože je tato problematika pro mě velmi zajímavá a hlavně se mě dotýká. V současné době je na trhu několik různých bank, které nabízejí studentský bankovní účet, a proto pro studenta může být leckdy velmi složité vybrat tu správnou banku. Pro všechny bankovní instituce jsou studenti nadmíru lákavou klientskou skupinou, z toho důvodu se snaží mladé lidi získat všelijakými způsoby. Banky nabízejí studentům nezpoplatněné služby, studentské bonusy nebo například při zakládání studentského konta obdarovávají mladé klienty nějakými atraktivními dárky. Bakalářská práce bude zaměřena na nabídku studentského bankovního účtu u různých komerčních bank. Ve své práci studentské produkty přiblížím a porovnám. Hlavním cílem mé práce bude s využitím vícekriteriálního rozhodování navrhnout optimální volbu studentského bankovního konta pro modelové klienty. Modeloví klienti budou vysokoškoláci, středoškoláci a studenti na učilištích. Věřím, že alespoň trochu studentům pomůžu a usnadním práci při volbě studentského konta. V teoretické části se budu zabývat zejména obchodním bankovnictvím. V první řadě popíši definici banky a bankovního systému, také se budu soustředit na základní funkce bank. Dále vylíčím na jakém systému je stavěný Český bankovní systém a jaké banky jsou považovány za specializované. Rovněž vysvětlím, jaký rozdíl je mezi aktivními a pasivními bankovními obchody. Velkou pozornost budu ale darovat běžnému a studentskému účtu. Především charakterizuji studentský bankovní účet a nabídku tohoto účtu. V praktické části se budu věnovat obchodním domům, které v České republice nabízejí studentská konta. Analyzuji každou takovou bankovní instituci i s jejím nabízeným produktem. Přehled bankovních služeb u studentských účtů jednotlivých bank zobrazím do tabulky a doplním textem, v kterém bankovní služby zhodnotím. Také podle svého mínění vyberu, která banka se pro studenty jeví jako ta nejlepší, a naopak která jako nejhorší. Poté už budu líčit o zhodnocení dotazníku, který zpracuji proto, abych zjistila preference studentů u studentského bankovního účtu. Dotazníky vyhodnotím zvlášť pro 8

studenty základních škol, středoškoláky, vysokoškoláky a studenty na učilištích. Své výsledky z dotazníkového šetření z části porovnám s výsledky studenta VŠPJ Pavla Šijana, který se stejným tématem zabýval zhruba před pěti lety. Tento student svou bakalářskou práci obhajoval roku 2009. Na základě opatřených informací z dotazníků budu moci rozdělit váhy mezi jednotlivá kritéria, které ovlivňují mladé lidi při výběru studentského konta. Závěrem mé práce se s využitím vícekriteriálního rozhodování pokusím navrhnout optimální volbu studentského konta pro vysokoškoláky, středoškoláky a studenty na učilištích.

9

1 Obchodní bankovnictví 1.1 Banky a bankovní systém Banky můžeme definovat jako podniky (podnikatelské subjekty), které provozují peněžní operace na vlastní účet. Oproti jiným ekonomickým subjektům (peněžních i nepeněžních) nakupují peníze ve formě vkladů a ty pak investují formou půjček. Na jedné straně vstupují do dlužnických vztahů – pracují se svěřenými financemi, na druhé straně vystupují jako věřitelé – shromážděné peněžní prostředky investují. Z toho důvodu je banka pojmenována jako finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu prozatímně volných peněžních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. (Černohorský a Teplý, 2011) K definování banky je žádoucí přistupovat ze dvou hledisek a to z funkčního hlediska a právního hlediska. Funkční hledisko vychází z činností banky a ekonomických funkcí. Zatímco právní hledisko je zaměřeno na exaktním vymezení banky v příslušné právní normě. (Revenda, 2008) Z funkčního

hlediska

bývá

banka

charakterizována

jako

typ

finančního

zprostředkovatele, jehož hlavním úkolem je zprostředkování chodu finančních prostředků mezi dílčími ekonomickými subjekty. Toto hledisko jednoznačně nevymezuje, kdy určitý podnik je bankou, a kdy nikoliv. Protože se na činnost bank v několika směrech vztahuje odlišný systém ve srovnání s podniky v jiných oblastech, musí existovat naprosto jednoznačné právní vymezení banky. Z tohoto důvodu zvláštní zákon o bankovnictví definuje banku. Náš zákon o bankách, který vychází při formulaci banky z příslušené směrnice EU1, stanovuje pro banky čtyři základní podmínky, které musejí splňovat a to: (Revenda, 2008) 

jde o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciové společnosti



přijímají vklady od veřejnosti

1

Viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. Března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím významu

10



poskytují úvěry



k výkonu bankovních činností vlastní bankovní licenci, kterou vydává Česká národní banka

Prostředí pro činnost bank (dále jen bankovní prostředí) je základním způsobem vymezeno zákonem o bankách, který stanoví veškerá pravidla pro vznik banky a její činnost, postupy a schopnosti ČNB při řešení konfliktů vzniklých v bankách včetně jejich zániku. Prostředí bank je dále podstatným způsobem obstaráno opatřeními a vyhláškami České národní banky. (Revenda, 2008)

1.2 Základní funkce bank Úloha bank v tržní ekonomice je velmi rozmanitá a v mnoha liniích nenahraditelná. Banky plní celou škálu odlišných funkcí. Mezi standardní základní funkce banky řadíme následující: 

finanční zprostředkování



emisi bezhotovostních peněz



provádění platebního styku



zprostředkování finančního investování na peněžním a kapitálovém trhu

Banky reprezentují nejzákladnější instituce finančního zprostředkování, které provádějí na ziskovém principu. Bankovní instituce umísťují získaný kapitál tam, kde opatří co nejvyšší zhodnocení. Tento princip tvoří pravidla pro přelévání finančních prostředků do takových oblastí, podniků či oborů, kde je jejich zhodnocení nejvyšší a zároveň nejefektivnější. Finanční zprostředkování je pro banky velmi důležité, provádějí při něm velmi klíčovou transformaci peněz z různých hledisek. (Revenda, 2008) Jedna z nejdůležitějších institucí, která usiluje o řádné fungování peněžní sféry, bankovní a finanční soustavy je centrální banka. Její název vypovídá o tom, že jde o banku, jejíž postavení mezi ostatními bankami v bankovní soustavě je v něčem specifické. Zvláštní znaky banky nazvané za centrální spočívají v tom, že tato banka kromě funkce finančního zprostředkovatele provádí i určité specifické činnosti, např. emisní činnost. (Šenkýřová, 2010) Provádění platebního styku řadíme také mezi základní funkce bank. Vzhledem k tomu, že banky spravují účty pro velký množství svých klientů, mohou provádět jejich 11

vzájemné platby prostým účetním převodem bez potřeby převodu hotovostních peněz. Rychlý, bezpečný a poměrně levný platební styk patří mezi základní podmínky zdravého vývoje ekonomiky.(Revenda, 2008) Zprostředkování finančního investování spočívá v tom, že banky pro své zákazníky provádějí emisi cenných papírů a poté zprostředkovávají i jejich nákupy nebo jiné investiční obchody, jako např. obchody s finančními deriváty, úschovu a správu aktiv. (Revenda, 2008)

1.3 Český bankovní systém Český bankovní systém je stavěný na principu dvoustupňového bankovnictví, v jehož sféře je institucionálně oddělena makroekonomická funkce, která je zabezpečována centrální bankou, a mikroekonomická funkce, uskutečňována sítí komerčních bank. Komerční banky jsou v českém bankovním systému obvykle univerzální, mohou poskytovat celou řadu bankovních produktů. (Čižinská a Marinič, 2010) Univerzální banky jsou hlavním prvkem českého bankovního systému. Mezi tři velké banky, které dominují svým podílem řadíme - Československá obchodní banka, a. s., Komerční banka, a. s. a Česká spořitelna, a. s. Stavební spořitelny lze považovat za specializované banky. Jejich zrod se váže na udělení bankovní licence, oblast jejich činností je ale ohraničen pouze na tzv. stavební spoření a související produkty. To můžeme chápat tak, že přijímají účelové vklady, a v návaznosti na ty vklady při splnění určených předpokladů poskytují účelové stavební úvěry. (Revenda, 2008) Mimo stavebních spořitelen, u kterých specializace vyplývá přesně ze zákona o stavebním spoření, existují také i jiné specializované banky, které se úmyslně zaměřují jen na určitý druh bankovní činnosti. Sem zahrnujeme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která byla založena za záměrem výpomoci malých a středních podnikatelů a firem v roce 1992. Více než 70 % jejích akcií je ve vlastnictví státu prostřednictvím vybraných ministerstev, ostatních necelých 30 % patří ČSOB, Komerční bance a České spořitelně. Od svého vzniku představovala ČMZBR vedoucí roli v systému přímé finanční výpomoci malých a středních firem z prostředků státního rozpočtu ČR. Koncentruje se především na dvě základní formy: záruky za bankovní úvěry a úvěry (zejména podřízené úvěry). (Veber a Srpová, 2012)

12

Za specializovanou banku dále považujeme Českou exportní banku, která poskytuje vývozní úvěry a finanční služby s vývozem související za podmínek zvýhodněných oproti podmínkám tržním, a to zejména výše úrokových sazeb a doby splatnosti závazků. Česká exportní banka vznikla v roce 1995 jako instituce, která je v nepřímém vlastnictví státu. Stát provozuje svá vlastnická práva jednak přímo, prostřednictvím MF, MPO, MZV a MZ, a tímto způsobem v ČEB vlastní majoritní podíl. Nepřímé vlastnictví státu se v ČEB ukazuje přes činnost EGAP. Činnost České exportní banky se řídí pravidly Světové obchodní organizace (WTO), doporučeními Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a zároveň směrnicemi EU. (Fojtíková, 2009) Velkou roli v českém bankovním systému hrají i pobočky zahraničních bank a rovněž spořitelní a úvěrní družstva.

1.4 Bankovní produkty (obchody) Výsledkem činnosti bank je nabídka několika různých služeb klientům. Tyto jednotlivé služby, které jsou poskytované bankou klientům, a to obvykle za úplatu nazýváme jako bankovní produkty. Bankovní produkty můžeme rozdělit do čtyř základních kategorií, a to z hlediska účelu, jakou daný bankovní produkt pro klienta banky plní. (Synek a Kislingerová, 2010) 

finančně úvěrové bankovní produkty – produkty banky, které z hlediska klienta představují nabytí finančních prostředků



depozitní (vkladové) bankovní produkty – poskytují klientům příležitost ukládání volných prostředků



platební bankovní produkty – používané k provádění platebního a zúčtovacího styku



produkty investičního bankovnictví – nabízí klientům možnost investovat jejich volné finanční prostředky do nástrojů peněžního či kapitálového trhu a kromě toho

domlouvat

obchody,

které

slouží

k zajištění

finančních

rizik

(Synek a Kislingerová, 2010) Způsoby, kterými je obsah bankovních produktů naplňován, jsou tradičně rozdělovány dle jejich bezprostředního spojení s individuálními položkami účetních rozvah 13

či bilance banky na obchody aktivní, pasivní a neutrální. Tato segmentace lze uplatnit pro

banky

univerzální

i specializované,

zaměřené

na

provoz

maloobchodní

i velkoobchodní. (kolektiv autorů, 2006) Aktivní bankovní obchody se odrážejí v aktivech bilance banky, kde banka vystupuje v pozici věřitele, vznikají jí různé pohledávky (např. při nákupu dluhových cenných papírů, poskytování úvěrů) nebo jí vznikají v jejich dopadu specifická vlastnická práva (např. při koupi majetkových cenných papírů). (Revenda, 2008) Pasivní bankovní obchody se naproti tomu nacházejí v pasivech banky. Jedná se hlavně o obchody, kdy banka nabývá na úvěrové bázi cizí zdroje (např. emise vlastních dluhopisů, příjem vkladů). Banka se při těchto obchodech nachází v dlužnickém postavení, vznikají jí různé dluhy. Do pasivních obchodů bývají zařazovány i operace související s vlastním kapitálem banky. (Revenda, 2008) Pod pojetím neutrální bankovní obchody rozumíme takové obchody, při nichž banka aktuálně nevystupuje ani v dlužnickém postavení ani ve věřitelském postavení. Z tohoto důvodu se tyto obchody neobjevují v rozvaze banky, jsou tedy rozvahově neutrální. (Revenda, 2008)

1.5 Běžný účet jako základní bankovní produkt Vedení běžných účtů klientům je základním a výchozím produktem obchodních bank. „Běžný účet je chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi klientem a bankou. Za základní bankovní produkt je považován proto, že jednak obvykle znamená první, výchozí kontakt klienta s bankou, a také proto, že na běžný

účet

je

vázáno

poskytnutí

mnoha

dalších

bankovních

produktů.“

(Šenkýřová, 2010, str. 100) Podle zákona o obchodních korporacích, kde je problematika běžného účtu upravena, je běžný účet charakterizován jako účet platebního styku. Vyplývá to z faktu, že na těchto účtech jsou ukládány peněžní prostředky, které neslouží k vytvoření úspor, ale od nichž jejich majitel požaduje, aby byly při každém okamžiku k placení. A proto jsou peněžní prostředky na běžných účtech nazývané jako vklady na viděnou. (Šenkýřová, 2010) Záměrem běžného účtu je umožnit subjektu, kterému byl zaveden, realizaci platebního styku (jeho bezhotovostní forma je přijatelná v podstatě jen prostřednictvím běžných 14

účtů zainteresovaných subjektů). Platba z účtu je podmíněna existencí kreditního zůstatku na tomto účtu (v případě, že není sjednána mezi bankou a klientem smlouva o kontokorentním úvěrování), a proto běžný účet nese znaky účtu depozitního (vkladového). (Půlpánová, 2007) Vztahy mezi bankou a mezi klientem banky, které mezi nimi vznikají na základě založení běžného účtu, musejí být co nejpřesněji formulovány. Obě zúčastněné strany musí být rovnoprávné a každá strana musí mít definována práva a povinnosti, které musí zachovávat. (Šenkýřová, 2010) V České republice je základní právní úprava běžných účtů zachycena v zákoně o Obchodních korporacích, kterými se určují zásady vedení účtů klientů u bank, provádění platebního styku a vyrovnání na těchto účtech. Tato nařízení upravují také průběh při založení běžného účtu, tj. upravují náležitosti písemné Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, způsob zacházení s účtem, podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na běžném účtu a kromě toho také podmínky a způsob zrušení běžného účtu. (Šenkýřová, 2010)

1.5.1 Založení běžného účtu Banky spravují běžné účty pro fyzické i právnické osoby, pro občany i pro podnikatele, v českých korunách i v cizích měnách. Devizový běžný účet znamená běžný účet vedený v cizí měně. Banky řídí běžné účty v takových měnách, ve kterých mají určené úrokové sazby. Bankovní instituce zakládají běžné účty svým klientům na jejich pobídku, na základě písemné smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v náležité měně. (Šenkýřová, 2010) Při sepisování smlouvy o běžném účtu se klient musí prokázat svou totožností, resp. svou faktickou a právní existencí. Fyzické osoby se prokazují platným průkazem totožnosti, za který se považuje občanský průkaz, cestovní pas a povolení k trvalému pobytu v České republice. Právní způsobilost je jednou z hlavních podmínek pro fyzickou osobu, která chce uzavřít s bankou právoplatnou smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. V případě, že tuto podmínku fyzická osoba nesplňuje, může účet zřídit a disponovat jím výhradně jen její zákonný zástupce. Zákonný zástupce zletilých osob, ale zbavených plně nebo částečně způsobilosti k právním úkonům na základě rozhodnutí soudu, musí předložit bance při uzavírání smlouvy o běžném účtu mimo 15

svého občanského průkazu také pravomocné rozhodnutí soudu, které potvrzuje jeho postavení zákonného zástupce. Fyzické osoby - podnikatelé kromě toho musejí předkládat doklad o oprávněnosti k podnikatelské činnosti, tj. živnostenský list a u vybraných živností koncesní listinu. (Šenkýřová, 2010) Právnické osoby – podnikatelé musí bance poskytnout doklad osvědčující jejich právní subjektivitu, a to zakladatelskou listinu, výpis z obchodního rejstříku a průkaz totožnosti člena statutárního orgánu právnické osoby. Veškeré předkládané doklady musí být v originále, přípustné jsou pouze notářem ověřené kopie. (Šenkýřová, 2010)

1.5.2 Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí být podle zákona písemně sepsána. Ve smlouvě vyznačí banka majitele účtu uvedením obchodní firmy nebo názvu a sídla majitele a identifikačního čísla, pokud bylo určeno, jde-li o právnickou osobu, nebo uvedením jména, příjmení, bydliště a rodného čísla nebo data narození majitele, popřípadě obchodní firmy, místa podnikání a identifikačního čísla, jedná-li se o osobu fyzickou. S běžným účtem je opodstatněný nakládat pouze majitel účtu, jiná osoba k tomu může být zplnomocněna pouze na základě speciální plné moci udělené majitelem účtu, sestavené ve formě notářského zápisu. Účet může být založen i pro více osob. Spolumajitelé disponují s účtem dohromady, pokud to není ve smlouvě o běžném účtu dohodnuto jinak. (Šenkýřová, 2010) Součástí smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu jsou mimo smlouvy ještě další dokumenty: všeobecné obchodní podmínky banky, podpisový vzor a sazebník odměn. Ve smlouvě banka s klientem sjedná řadu důležitých faktů, které ovlivňují vznik a vedení běžného účtu, respektive jeho zrušení. Musí být stanovený den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient kompetentní disponovat peněžními prostředky na tomto účtu. Dále musí být uvedena měna, ve které je účet veden a způsob disponování peněžními prostředky na běžném účtu, včetně definování platebních prostředků, které je klient opodstatněný používat. (Šenkýřová, 2010) Důležitou součástí smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu jsou podmínky, za kterých je účet veden tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu. Z praktické stránky nicméně bývá pravidlem, že obchodní podmínky jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. 16

Majitel účtu dokládá podpisem smlouvy souhlas s těmito podmínkami. Podmínky obsahují především: (Máče, 2006) 

způsob nakládání s peněžními prostředky na účtu



stanovení platebních prostředků, které je klient kompetentní používat



případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho nařízení



termíny pro předkládání platebních příkazů klientem



termíny zúčtování platebních příkazů bankou



předpoklady a způsob úročení peněžních prostředků na účtu



podmínky předávání informací o zúčtování, případně další práva a povinnosti obou smluvních stran



cena, za kterou je zřízený účet, a dále rovněž ceny, za které jsou následně provozovány individuální operace na běžném účtu



datum platnosti a působivost smlouvy



podpisy obou smluvních stran (Máče, 2006)

1.5.3 Úročení běžného účtu Charakter a hlavní směrování běžného účtu zasáhne i do způsobu jeho úročení. Záměrem jeho zřízení není elementárně zhodnocení na účtu držených prostředků, ale jejich chod, tedy realizace platebního styku. Pro banku je běžný účet s vysokou proměnlivostí zůstatku velmi nestabilním zdrojem, což se odrazí v jeho nízkém úročení. Úročení běžného účtu nastává dnem, kdy jsou finanční prostředky připsány ve prospěch účtu a končí dnem, který předchází dni, v němž byly prostředky z účtu odepsány. Úrok musí být na účtu nalezen nejpozději do pěti pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce, za který klientovi patří. (Půlpánová, 2007)

17

1.5.4 Zrušení běžného účtu Zrušení běžného účtu můžeme teoreticky členit podle několika hledisek. Tabulka 1: Zrušení běžného účtu

z podnětu majitele účtu z podnětu banky

z jiných důvodů

Zrušení běžného účtu dohodou výpovědí výpovědí okamžitým odstoupením od smlouvy uplynutím doby, na kterou byl běžný účet zřízen splněním účelu, pro který byl běžný účet zřízen z důvodu likvidace z důvodu konkurzu Zdroj: Miloslav Máče

Majitel účtu má možnost vypovědět smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu kdykoliv, a to i bez udání jakéhokoli důvodu. Vypoví-li smlouvu o běžném účtu majitel toho účtu, a to v písemné formě, zanikne smlouva o běžném účtu dnem doručení. Banka může do svých obchodních podmínek zahrnout jisté konkrétní lhůty pro možnost zrušení účtu, a to jak výpovědí nebo dokonce dohodou, pokud jsou k účtu vydány např. platební karty, šekové knížky nebo šeky. (Máče, 2006) Banka může prohlásit účet klienta za neplatný pouze způsobem, který je uveden ve smlouvě o zřízení a vedení účtu. Je to z toho důvodu, aby byl klient v čas seznámen se skutečnostmi, které mohou vést banku k ukončení smluvního vztahu s klientem. Jde o možnost výpovědi na tzv. okamžité rezignace od smlouvy. (Máče, 2006) „Výpověď je jednostranný právní akt učiněný z vůle banky z důvodů uvedených v obchodních podmínkách nebo i bezdůvodně, pokud nejsou v rozporu s obecně platným právním předpisem. Banky přistupují k tzv. okamžitému ukončení smluvního vztahu pro závažné porušení obchodních podmínek pro zřízení a vedení běžného učtu nebo pro časté, méně závažné porušování tohoto dokumentu. Zejména jde-li o existenci tzv. nepovoleného debetu na běžném účtu, je-li tento důvod uveden ve smlouvě o zřízení a vedení účtu. “ (Máče, 2006, str. 25)

18

1.6 Bankovní poplatky Bankovní poplatky jsou pro banky velmi důležité, protože si prostřednictvím nich nechávají platit za své služby a využívání bankovních produktů. Mimo jednorázových bankovních poplatků svým klientům započítávají i spoustu dalších dílčích bankovních poplatků a to za každou individuální související službu, produkt či transakci. Bankovní instituce musí vždy ve svých sazebnících uvádět jednorázové i všechny ostatní bankovní poplatky. Všechny jejich změny jsou přitom povinné svým klientům nahlásit v předstihu. (www.penize.cz) Orientace v sazebnících bankovních poplatků jednotlivých bank není pro klienty jednoduchá. Každá banka totiž uveřejňuje sazebník ve svém stylu i formě a často pro stejné služby používá i rozdílné termíny než konkurence. Pro klienty je pak velmi těžké srovnání stejných produktů od více bank. I když v minulosti byly ze strany ministerstva financí snahy o splynutí sazebníků bankovních poplatků tuzemských bank, doposud se tak nestalo. Na webových stránkách můžeme shledat sazebníky bankovních poplatků samostatně pro fyzické osoby, tedy občany a samostatně pro podnikatele. Ve většině bank je také možné získat sazebníky bankovních poplatků v tištěné verzi. (www.penize.cz) Poplatek za vedení běžného účtu nebo za vydání či vedení debetní nebo kreditní karty patří u produktů mezi základní bankovní poplatky. Celá škála bank tyto produkty nabízí v balíčcích, klient tedy pak platí pouze jednotnou částku za celý balíček a ne za jednotlivé služby a transakce. (www.penize.com) Server www.bankovnipoplatky.com každým rokem pořádá anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, a to již devátým ročníkem. Tato anketa se uskutečňuje nejen v České republice, ale i na Slovensku. Hlasy z ČR a Slovenska se zaznamenávají do jedné tabulky, která je na konci vyhodnocena. Anketa by mimo zjištění bankovních klientů měla do jisté míry vytvořit tlak na banky při změně jejich poplatkové politiky, což se v posledních letech rovněž děje. Ankety se mohou zúčastnit všichni návštěvníci tohoto webu. (www.parlamentnilisty.cz)

19

Tabulka 2: Nejabsurdnější bankovní poplatky za roky 2005 až 2013

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

poplatek za příchozí platbu poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky poplatek za vedení běžného účtu poplatek za nadměrný vklad poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet poplatek za výběr na přepážce z vlastního účtu poplatek za předčasně splacený úvěr poplatek za zjištění zůstatku přes bankomat poplatek za vedení účtu k hypotečnímu, spotřebitelskému úvěru nebo úvěru u stavebního spoření Zdroj: www.parlamentnilisty.com

1.7 Studentský účet Na českém trhu je hodně bank, které nabízejí produkty určené přímo mladým lidem, zejména studentům. Jde o studentský běžný účet, na který se můžou vázat ostatní produkty, například kontokorentní úvěry nebo půjčky. Vedení studentského účtu bývá obvykle méně nákladné než u klasického běžného účtu. U studentského účtu jsou zpravidla účtovány nižší poplatky za všelijaké transakce a služby. Některé banky nabízejí studentský účet pouze pro vysokoškoláky, ale většina bank poskytuje tento účet i pro mladší studenty. Některé banky dokonce nabízejí studentský účet i pro nestudující mladé lidi. Zpravidla lze říci, že studentský účet je dosažitelný pro mladé lidi jak Čechům studujícím v zahraničí, tak cizincům studující v ČR, a to zpravidla v rozmezí 15 až 30 let. (www.studentskefinance.cz) K založení studentského účtu je potřeba doklad o identitě žadatele (občanský průkaz, cestovní pas či rodný list). Pokud jde o nezletilého klienta, je zapotřebí rodný list a účast zákonného zástupce. Dále je také zapotřebí doložit potvrzení o studiu, některé bance stačí pouze při zakládání účtu, jiné banky zase vyžadují potvrzení o studiu každý rok. U některých bank není založení účtu podmíněno studiem a stačí tedy pouze prokázat věk. Banky si také můžou klást za podmínku prezenční formu studia. (www.studentskefinance.cz) Každý studentský účet nabízí i své výhody. Především se může jednat o minimalizaci provozních nákladů (založení účtu zdarma, vedení účtu také zdarma nebo za minimální poplatek, zvýhodnění určitých bankovních poplatků, výhodné úročení zůstatku účtu). Žadatel studentského konta může získat i některé služby zdarma např. telebanking, 20

internet banking, GSM banking. Dále může také dosáhnout platební karty zdarma a kontokorentního úvěru. (www.mesec.cz) V současné době je pro každého studenta založení studentského konta velkou výhodou. Student se má především možnost naučit spravovat své peníze, využívat bankovní účet, používat internetové a telefonické bankovnictví. S vlastním bankovním účtem, platební kartou a kontokorentním úvěrem lze opatřit velký stupeň nezávislosti ve finančním okruhu. Prostě lze říci, že student má možnost získat vlastní zkušenosti s konkrétní bankou, popř. bankami a kvalitou jimi poskytovaných služeb. (www.mesec.cz)

1.7.1 Nabídka studentských účtů Před několika lety se na studentské účty specializovaly pouze vybrané banky, v současné době už tomu tak není. Na tuto cílovou skupinu se soustředí stále více finančních institucí. Jmenované instituce si totiž uvědomují příležitost opatřit nového klienta nejen po dobu jeho studentského života, ale i po absolvování. Nabídka bankovních institucí je ale i tak značně neoriginální a jednotvárná. (www.finance.cz) Založení studentského účtu se studentům může jevit jako velmi jednoduché, ale každý mladý klient by si měl před založením účtu promyslet několik důležitých věcí. Je možnost volit ze široké škály bank, které studentská konta nabízí. Je velmi podstatné promyslet, která banka je ta nejlepší či nejvýhodnější. K uvážení je například dostupnost bankomatů určité banky, počet poboček, poplatky za výběry z bankomatu vlastní i cizí banky, poplatky za příchozí a odchozí platby atd. (www.finexpert.cz) Finanční instituce se snaží všelijak přilákat nové mladé klienty. Zpravidla nabízejí nějaké zvýhodněné a doplňkové služby. Studenti mají k dispozici zdarma výhody, za které musí ostatní klienti platit. Za nejčastější službu zdarma je považováno vedení účtu. Internetové bankovnictví nebo vydání platební karty může být další zvýhodněnou službou. Některé banky také můžou finančně přispívat na studentské průkazy. Studentské účty mohou mít zdarma i výpisy z účtu. Studenti mají také možnost čerpání kontokorentu. Jeho výše je odvozena od školy, kterou student navštěvuje. I když se na první pohled může zdát, že studentský účet je prakticky bez poplatků, opak je pravdou. (www.finexpert.cz)

21

2 Charakteristika bank a produktu studentského účtu Pro obchodní banky jsou studentské běžné účty jedním z nejpodstatnějších produktů. Je naprosto jasné z jakého důvodu. Studenti vysokých respektive středních škol totiž mají velký potenciál se později stát velmi zajímavou klientskou skupinou. Banky předpokládají velké měsíční obraty na účtech a vysoké požadavky od zajímavého produktového portfolia, přes milionové hypoteční úvěry až po investiční produkty. Finanční instituce se proto neostýchají do svých studujících klientů investovat. Nabídky pro studenty jsou ale přesto velmi rozdílné. (www.bankovnipoplatky.cz) Speciální studentská konta v České republice nabízí Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Ostatní banky jako Oberbank, Poštovní spořitelna, Volksbank a Waldviertler Sparkasse von 1842 neposkytují přímo studentské účty, ale jejich produkty jsou také určené pro mladé lidi. Na českém trhu můžeme narazit na banky, které sice v názvu nemají, že jsou pro studenty či pro začátek finančního života, a jsou pro všechny, ale oproti tomu nemají vcelku žádné bankovní poplatky za primární bankovní účty. Pro studenty mohou být v některém případě i výhodnější. Jedná se o Air Bank, Equa bank, Fio banka, mBank, a Zuno bank. (www.bankovnipoplatky.com)

2.1 Česká spořitelna Základy České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy započala činnost Spořitelna česká, jako nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Česká spořitelna jako akciová společnost navázala na tradici českého a později československého spořitelnictví v roce 1992. Od roku 2000 se Česká spořitelna chlubí členstvím v Erste Group, jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě. Tato moderní banka se orientuje na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. (www.csas.cz)

22

2.1.1 Osobní účet ČS FRESH Česká spořitelna nabízí pro studenty od 15 do 30 let FRESH účet. Nezletilí klienti potřebují k jeho založení doprovod rodičů, průkaz totožnosti a rodný list. Studenti starší 18 let musí kromě občanského průkazu předložit také písemné potvrzení o studiu. (www.csas.cz)

2.2 Československá obchodní banka, a. s. Československá obchodní banka, a. s. působí v České republice jako univerzální banka. Tato banka byla založena státem v roce 1964 a to jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování volnoměnových operací a zahraničního obchodu. ČSOB byla v červnu 1999 privatizována - majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červenu 2000 se ČSOB ujala Investiční a poštovní banka (IPB). Československá obchodní banka účinkovala na českém i slovenském trhu do konce roku 2007, k 1. lednu 2008 byla slovenská pobočka ČSOB osamostatněna. Tato banka poskytuje své služby veškerým klientským úsekům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. (www.csob.cz)

2.2.1 Studentské konto Plus ČSOB poskytuje Studentské konto Plus pro školou povinné ve věku 15 až 30 let. Potvrzení o studiu stačí doložit e-mailem až v 21 letech, poté už jen v 26 letech. To je zejména výhodné pro studenty, kteří chtějí po maturitě cestovat nebo vyzkoušet práci v zahraničí. Při prosbě o kreditní kartu nebo povolené přečerpání účtu se však potvrzení o studiu musí doložit ihned. (www.csob.cz)

2.3 GE Money Bank GE Money Bank se řadí mezi největší české peněžní ústavy. Je považována za univerzální banku, která disponuje jednou z nejširších sítí bankomatů a poboček v České republice a rychle se rozvíjí. Služby této banky se orientují jak na občany, tak na malé a střední podniky. GE Money Bank je součástí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě, to je její velkou výhodou. (www.gemoney.cz)

23

2.3.1 Genius Student U GE Money Bank si studenti mohou zřídit účet Genius Student a to jestliže jsou fyzické osoby – nepodnikatelé ve věku od 15 do 27 let. Zároveň musí splňovat podmínku o řádném denním studiu na základní škole, odborném učilišti, střední škole, vyšší odborné škole, jazykové škole nebo vysoké škole. Student, který je starší 20 let musí při zakládání konta předložit potvrzení o studiu v aktuálním školním roce, které není starší 30 kalendářních dní. Student mladší 18 let musí být doprovázen zákonným zástupcem. (www.gemoney.cz)

2.4 Komerční banka Komerční banka začala působit vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé na území České republiky. Je mateřskou společností Skupiny KB a je součástí skupiny Société Générale. Tato banka se řadí mezi přední bankovní instituce v České republice i v regionu střední a východní Evropy. Označuje se jako univerzální banka s rozsáhlou nabídkou služeb v oblasti detailového, podnikového a investičního bankovnictví. Komerční banka se orientuje zejména na velké a střední firmy s obratem do 40 milionů EUR. (www.kb.cz)

2.4.1 Studentské konto G2.2 Komerční banka nabízí pro mladé lidi od 15 do 19 let a studenty prezenčního/denního studia ve věku od 20 do 30 let studentské konto G2.2. Studenti ve věku od 15 do 19 let nemají povinnost předkládat potvrzení o studiu a mají účet automaticky zdarma. Potvrzení o studiu předkládají studenti za aktuální školní rok v roce, kdy dovrší 20 a 26 let, tedy maximálně dvakrát za celou dobu vedení konta. (www.kb.cz)

2.5 Raiffeisenbank Raiffeisenbank působí v České republice od roku 1993 a je jednou z největších a nejvýznamnějších bank na českém trhu. V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily roku 2008. Raiffeisenbank se zaměřuje zejména na prémiové klienty, tedy klienty s vyššími příjmy, kteří mají aktivní zájem o řízení svých financí.

24

Banka poskytuje široké spektrum služeb pro soukromé i podnikové klienty. Její dynamický rozmach se odráží i v celé řadě ocenění a celkového růstu aktiv. (www.rb.cz)

2.5.1 EKonto STUDENT U Raiffeisenbank si studenti ve věku 15 – 26 let mohou zřídit tarif eKonto STUDENT, který je pro ně sestaven přesně na míru. Podmínkou pro získání tohoto účtu je předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu společně s potvrzením o studiu. EKonta Student je možné také dosáhnout prostřednictvím internetové žádosti. (www.rb.cz)

2.6 UniCredit Bank UniCredit Bank zahájila svoji činnost na českém trhu v roce 2007. Banka vznikla integrací dvou stále samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Od prosince 2013 UniCredit Bank v České republice a na Slovensku nabízí bankovní produkty a služby pod jednomyslným obchodním názvem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. spadá na obou trzích mezi přední finanční instituce. Tato banka je tu přednostně pro náročné, cílevědomé a odpovědné lidi, privátní klientelu i podnikatele. (www.unicreditbank.cz)

2.6.1 Cool konto PRO MLADÉ UniCredit Bank nabízí pro studenty Cool konto PRO MLADÉ. Toto konto je určeno pro fyzické nepodnikající osoby, rezidenty, nerezidenty ve věku od 15 do 26 let. Předpokladem pro získání konta PRO MLADÉ je pouze předložení dokladu totožnosti. Konto PRO MLADÉ je v souladu s Obchodními podmínkami pro vedení osobních kont a kont pro klienty small business v následujícím měsíci po dovršení 27. narozenin samočinně převedeno na AKTIVNÍ konto. (www.unicreditbank.cz)

2.7 Oberbank Oberbank byla založena 1. července 1869 pod názvem „Bank für Oberösterreich und Salzburg“ se sídlem v Linci. Na bance mají podíl další bankovní domy a průmyslníci ze 25

Salburgu a Vídně. Na český trh vkročila jako univerzální banka s nabídkou veškerých bankovních služeb. Oberbank nabízí úplné bankovní služby jak pro privátní tak i pro firemní klientelu. (www.oberbank.cz)

2.7.1 StartKonto Oberbank připravila mladým klientům produkt StartKonto. Tento účet může být založen i bez potvrzení o studiu. Podmínkou pro založení tohoto konta je věk do 25 let včetně. Výhodou StartKonta je, že klient platí pouze za produkty a služby, které si zvolí a které také využije. (www. oberbank.cz)

2.8 Poštovní spořitelna Poštovní spořitelna je součástí Československé obchodní banky, a. s., která v České republice působí jako univerzální banka. Poštovní spořitelna je provozována Českou poštou, svou činnost zahájila v roce 1991. Klientům Poštovní spořitelny je k dispozici 3300 poboček České pošty. (www.erasvet.cz)

2.8.1 Osobní účet ERA U Poštovní spořitelny si všichni mladí lidé ve věku od 10 – 26 let můžou zřídit studentský účet Era. Podmínkou pro založení je předložení průkazu totožnosti a v případě nezletilosti přivést i zákonného zástupce. (propagační leták ERA)

2.9 Volksbank Volksbank s původním názvem Sberbank působí na českém trhu od roku 1993. Od 1. ledna 1997 účinkuje jako samostatná akciová společnost s bankovní licencí ČNB. Obchodní banka Volksbank poskytuje širokou nabídku finančních produktů a služeb v oblasti firemního i osobního bankovnictví. Tato banka je tu jak pro privátní tak pro firemní klienty, kteří nehledají pouze banku, ale zejména osobní bankovní a finanční poradenství za přijatelnou cenu. (www.karieravesberbank.cz)

26

2.9.1 FÉR konto Obchodní banka Volksbank nabízí Fér konto, které je vhodné pro studenty středních, vyšších odborných, jazykových a vysokých škol. Fér konto poskytuje 3 varianty konta sestavené podle potřeb a aktivit klientů (START, PLUS a EXTRA). (www.sberbank.cz)

2.10 Waldviertler Sparkasse von 1842 Regionální banky Waldviertler Sparkasse von 1842 AG a Sparkasse Waldviertel-Mitte Bank AG se od 4. září 2012 rozhodli pro spolupráci. Se svým novým názvem Waldviertler Sparkasse Bank AG se stala druhou největší bankou v Dolním Rakousku. Od vzniku Waldviertler Sparkasse Bank jako samostatného a nezávislého peněžního institutu se tato banka řídí výhradně jednou zásadou - obecný užitek namísto vlastního užitku. (www.wspk.cz)

2.10.1 S-Club konto Banka Waldviertler Sparkasse von 1842 vytvořila S-Club konto stanovené pro mladé lidi od 15 do 26 let. Toto konto si mladí lidí mohou zřídit bez ohledu na to, jestli studují, podstatou je splnění věkové hranice. Podmínkou pro založení účtu je pouze občanský průkaz a v případě nezletilého klienta je zapotřebí přivést zákonného zástupce. Při zřízení konta také bezplatně obdrží slevovou Kartu mládeže EURO 26. (www.wspk.cz)

27

2.11 Přehled bankovních služeb u studentských účtů jednotlivých bank

Oberbank

Poštovní spořitelna

Volksbank

Waldviertler Sparkasse

0,01 0 0,01 200 300 500 ZDARMA ZDARMA/68* 49 0 0 0 0 0 0 0 9 0 40 39 0 60 60 60 6 6 0 6 6 0 8 6 0 8 6 0 ZDARMA ZDARMA ZDARMA ANO ANO ANO ANO ANO ANO 10 000 20 000 5 000 707 703 145 258 397 127

UniCreditbank

0,01 200 ZDARMA 0 0 0 35 60 0 0 6 6 ZDARMA NE ANO 20 000 921 325

Raiffeisenbank

0,01 100 ZDARMA 0 0 6 40 65 5 7 5 7 ZDARMA ANO ANO 25 000 1 496 653

Komerční banka

ČSOB

Výše úročení (p.a.) v % Minimální vklad Měsíční poplatek za vedení účtu Poplatek za příchozí platbu z vlastní banky Poplatek za příchozí platbu z cizí banky Poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky Poplatek za výběr z bankomatu cizí banky Výběr hotovosti na pobočce Poplatek za odchozí platbu do vlastní banky Poplatek za odchozí platbu do cizí banky Trvalý příkaz provedení v rámci banky Trvalý příkaz provedení do cizí banky Internetové bankovnictví Studentský bonus Kontokorent Limit kontokorentu Počet bankomatů Počet poboček

Česká spořitelna

BANKOVNÍ SLUŽBY

GE Money Bank

Tabulka 3: Přehled bankovních služeb u studentských účtů jednotlivých bank

0,01 200 ZDARMA 0 6 0 30 55 3 6 3 6 ZDARMA ANO ANO 5 000 199 42

0,01 ZDARMA 6 6 6 12/39** 50 3 3 8 8 ZDARMA NE ANO 100 000 15 19

0,01 200 ZDARMA 0 0 5 30 35 2 2 2 2 ZDARMA NE ANO 20 000 282 3 300

0,01 200 ZDARMA 0 0 5 10/37*** 60 0 5 0 6 ZDARMA NE ANO 20 000 26 22

0,01 100 ZDARMA 0 0 0 0/35**** 20 0 0 0 0 ZDARMA ANO NE 6 6

Zdroj: vlastní zpracování z internetových stránek bank *studenti ve věku 15 – 25 let zdarma, 26 – 30 let poplatek 68 Kč ** výběr z bankomatu ČSOB 12 Kč, ostatní banky 39 Kč *** výběr z bankomatu ČSOB 10 Kč, ostatní banky 37 Kč **** výběr z bankomatu ČSOB bez poplatku, ostatní banky 35 Kč

28

Přehled bankovních služeb u studentských účtů jsem zpracovala v tabulce 3 na základě sazebníků jednotlivých bank. I když se získání těchto informací může jevit jako velmi jednoduché, není tomu tak. Především pro mě byla složitá orientace v sazebnících bankovních poplatků jednotlivých bank, protože každá banka si svůj přehled bankovních poplatků vede v úplně jiné formě i stylu. Některé informace jsem v sazebnících či na internetových stránkách ani nedohledala, a proto jsem byla nucena oslovovat banky buď osobně, nebo elektronickou formou. Své prosby jsem bankám psala prostřednictvím e-mailu, odpovědi jsem obdržela vždy do dvou pracovních dnů. Příjemné pro mě bylo zjištění, že některé banky vedou online chat. Přes tento chat jsem hlavně komunikovala s UniCredit Bank a Poštovní spořitelnou. Se spojením jsem byla velmi spokojená, požadovanou odpověď jsem získala do pěti minut. Odlišujícím činitelem každé bankovní nabídky pro studeny jsou nejen bankovní poplatky, ale také určité služby navíc. Nejčastějším studentským bonusem je příspěvek na ISIC kartu. Tímto příspěvkem obohacuje studenty především Česká spořitelna, která přispívá na ISIC kartu 200 Kč ročně. Této služby využívá také Komerční banka, ale pouze při založení nového účtu. Komerční banka kromě toho odměňuje studenty částkou 333 Kč ročně, pokud alespoň jednou v každém měsíci zaplatí svojí kartou k účtu, pošlou peníze prostřednictvím služby internetového bankovnictví nebo dobijí kredit v mobilu přes bankomat. Naproti tomu GE Money Bank nabízí studentům kompletní přehled o dění na účtu prostřednictvím SMS zpráv. Stejně je na tom i UniCredit Bank, která poskytuje mladým lidem zaslání 10 SMS zpráv týkající se pohybu, zůstatku a kartové transakce debetní kartou. Raiffeisenbank zase poskytuje vlastní výběr čísla účtu, vedení účtu v devíti měnách a neomezený počet vkladů v hotovosti. Banka Waldviertler SPARKASSE si pro mladé lidi připravila slevovou kartu mládeže EURO 26 a navíc při založení S-clubu obdrží každý klient hodinky. Tato karta mládeže je mezinárodní identifikační průkaz pro mladé lidi. Má velikost platební karty a platnost 1 rok od data vystavení. Kartu EURO 26 může mládež uplatnit v 38mi zemích Evropy prostřednictvím čerpání více jak 100 tisíc slev a jiných výhod. Bankovní poplatky jsou při výběru studentského účtu velmi podstatným bodem a mladí lidé by to neměli brát na lehkou váhu. Téměř každá banka až na výjimky nabízí vedení studentského účtu zdarma, což je pro každého studenta velice příznivé. Bezplatné 29

vedení účtu neposkytuje Raiffeisenbank, každý měsíc si účtuje poplatek 49 Kč. Obrovskou výhodou pro studenty ale je, že u této banky nemají téměř žádné další běžné poplatky. Další výjimkou je Komerční banka, která nabízí bezplatné vedení účtu pouze pro studenty ve věku 15 až 25 let. Mladým lidem ve stáří 26 až 30 let měsíčně strhávají 68 Kč. Významně drahou záležitostí jsou pro studenty výběry z bankomatů, ale i odchozí platby a trvalé příkazy nejsou zrovna levné. Příchozí platby bývají u většiny bank bez poplatků. Studentům se rozhodně nevyplácí vybírat hotovost na pobočce a z bankomatů cizích bank. Výběr financí na pobočce se u jednotlivých bank nabízející studentský účet pohybuje v rozmezí 20 – 65 Kč, z bankomatů cizích bank je to až 40 Kč za jeden výběr. Raiffeisenbank nezpoplatňuje první výběr hotovosti na pobočce. Poštovní spořitelna nabízí měsíčně dva výběry hotovosti z bankomatu ČSOB či Poštovní spořitelny zdarma. Tuto výhodu poskytuje i Česká spořitelna, v této jmenované instituci si studenti mohou mimo to zařídit doplňkovou službu za 29 Kč měsíčně. Za tento poplatek klienti můžou ze svého účtu zdarma posílat neomezené množství odchozích plateb nebo například neomezeně vybírat hotovost z bankomatů České spořitelny. Za výběry z vlastních bankomatů musí studenti platit u České spořitelny, Komerční banky, Oberbank, Poštovní spořitelny a Volksbank. Česká spořitelna je na špici v dostupnosti svých bankomatů. Na základě internetových stránek České spořitelny jsem zjistila, že v současné době tato banka disponuje 1 496 bankomaty. Za Českou spořitelnou stojí v pořadí ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou, s kterou tvoří skupinu, vlastní 921 bankomatů. Na třetím místě je GE Money bank se 707 bankomaty, těsně za ní se umísťuje Komerční banka, která disponuje 703 bankomaty. Co se týče dostupnosti bankomatů - Oberbank, Volksbank a Waldviertler Sparkasse, jsou na tom podstatně hůře, ale za to mohou jejich klienti vybírat hotovost v bankomatové síti ČSOB. Poštovní spořitelna má výborné postavení i v dostupnosti poboček, protože se s ní můžeme shledat na každé poště. K dispozici mají klienti více než 3 300 poboček. Nevýhodou ale je, že náročnější operace musí klienti řešit přímo na pobočce Poštovní spořitelny nebo na pobočce ČSOB. Česká spořitelna se také může pyšnit svým počtem poboček, který v nynější době dosahuje čísla 653. Dobře si také stojí Komerční banka

30

s 397 pobočkami a Československá obchodní banka s 325 pobočkami. (vlastní zpracování z internetových stránek bank) Nabízí se otázka, která banka je pro studenty ta lepší a naopak, která je pro mladé lidi méně zajímavá. Nejprve se zamyslím nad otázkou, která kritéria hrají velkou roli u průměrného studenta. Podle mého názoru pro takového studenta je velmi důležitý měsíční poplatek za vedení účtu a dále také dostupnost bankomatů jeho banky. Peníze totiž vybírá především z bankomatu vlastní banky, možnosti výběru hotovosti z bankomatu cizí banky nebo na pobočce téměř nevyužívá. Proto pro takového klienta je rozhodně důležitý poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Dále jsou pro průměrného studenta určitě podstatné poplatky za příchozí a odchozí platby. Poplatek za trvalý příkaz, se domnívám, není tak rozhodující, protože průměrný student nemá u své banky nastavený většinou žádný nebo maximálně jeden trvalý příkaz. Podle mého mínění se jako nejlepší banka pro studenta jeví Československá obchodní banka, protože u této zmíněné banky student nezaplatí nic za vedení účtu, výběr z bankomatu vlastní banky, příchozí platby ani odchozí platby. I počet bankomatů je pro mladé klienty příznivý. Naopak kdybych měla vybrat tu nejméně zajímavou banku pro studenty, zvolila bych Raiffeisenbank. Tato bankovní instituce si totiž účtuje měsíční poplatek 49 Kč a disponuje jen 145 bankomaty. Sice je výhodou, že studenti už nemají téměř žádné další výdaje, ale přesto si myslím, že se to průměrnému studentovi nevyplatí.

31

3 Dotazníkové šetření Abych zjistila preference studentů u studentského bankovního účtu (dále jen studentský účet) vypracovala jsem dotazník s názvem „Studentský bankovní účet“, který se skládá z 19 otázek. Nejprve jsem tento dotazník uveřejnila na internetový server vyplnto.cz. Tento server pomáhá každý měsíc realizovat stovky internetových průzkumů středních a malých firem, marketingových specialistů i studentů. Vyplnto.cz nabízí vytvoření online dotazníku s možností větvení otázek a automatické zpracování dotazníků. Abych získala co nejvíce respondentů, požádala jsem prostřednictvím sociálních sítí své studující přátele a známé o vyplnění dotazníku. Všichni dotazník ochotně vyplnili a šířili ho dále mezi své studující přátele. Dotazníkové šetření na tomto serveru proběhlo ve dnech od 18. 02. 2014 – 28. 02. 2014 a zúčastnilo se ho celkem 170 studentů. Výsledky jsou na serveru www.vyplnto.cz veřejně přístupné. Z důvodu, že u tohoto průzkumu byli aktivní především studenti vysoké školy, rozhodla jsem se, že ještě osobně oslovím studenty ostatních škol. Mým cílem totiž bylo získat obrázek preferencí studentů nejen na vysokých školách, ale také na základních, středních a učilištích. Osobního dotazování se zúčastnilo dalších 230 studentů, z nichž 119 odpovědělo, že studentský účet mají vedený. V mém bydlišti jsem navštívila základní školu, obchodní akademii, gymnasium, vyšší odbornou školu a střední odborné učiliště. Při těchto návštěvách mi všichni učitelé vyšli vstříc a dovolili mi, abych narušila jejich hodinu. Studenti byli také vždy velmi ochotní a dotazník vyplnili. Při mém osobním dotazování se mi bohužel nepodařilo získat studenta základní školy, který by měl vedený studentský bankovní účet. Ačkoli jsem oslovila 40 studentů základní školy, odpovědi ohledně vedení tohoto účtu byly vždy záporné. Na obchodní akademii, gymnasiu a středním odborném učilišti už byla situace podstatně lepší. Vždy alespoň jedna třetina třídy studentský účet vlastnila. Překvapením pro mě bylo zjištění, že na vyšší odborné škole bylo mladých lidí vlastnících studentský účet méně než jedna třetina. Celkově jsem si tedy opatřila odpovědi 286 studentů, kteří vlastní studentský účet. Poté jsem provedla vyhodnocení zvlášť pro vysokoškoláky, středoškoláky a studenty na učilištích. Každá otázka je vyobrazena do tabulky a grafu a zároveň doplněná krátkým komentářem. 32

3.1 Vyhodnocení dotazníků 1. Jste studentem: Tabulka 4: Vzdělání

Odpověď Základní školy Střední školy Učiliště Vyšší odborné školy Vysoké školy Celkem

Absolutní četnost 40 118 59 46 137 400

Relativní četnost 10% 30% 15% 12% 34% 100%

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 1: Vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření

Z grafu je jasné, že dotazníkového šetření se nejvíce zúčatnili respondenti, kteří studují na vysoké škole (34 %) a střední škole (30 %). Také byli osloveni studenti na učilištích (15 %). 12 % tvoří studenti na vyšších odborných školách, zbylých 10 % zastupují respondenti základních škol. 2. Vlastníte studentský účet? Tabulka 5: Vlastnění studentského účtu

Odpověď Ano Ne Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště ZŠ abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 165 90% 86 73% 35 59% 0 0% 18 10% 32 27% 24 41% 40 100% 183 100% 118 100% 59 100% 40 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření

33

Obrázek 2: Vlastnění studentského účtu


Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 400 studentů. Z toho 286 (72 %) odpovědělo, že je vlastníkem studentského účtu a 114 (29 %) že tento účet nevede. Z grafu je zřetelné, že studentský účet nevlastní 10 % studentů VŠ a VOŠ, 27 % studentů SŠ, 41 % studentů na učilištích a 100 % studentů ZŠ. 3. U jaké banky máte vedený studentský účet? Tabulka 6: Preferovaná bankovní instituce

Odpověď Česká spořitelna GE Money Bank Komerční banka ČSOB Raiffeisenbank UniCredit Bank Jiné Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 68 41% 44 51% 23 66% 24 15% 10 12% 3 9% 29 18% 14 16% 3 9% 34 21% 14 16% 3 9% 0 0% 2 2% 0 0% 1 1% 1 1% 0 0% 9 5% 1 1% 3 9% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření

34

Obrázek 3: Preferovaná bankovní instituce


Tato otázka měla za cíl zjistit, kterou bankovní instituci studenti preferují. Z grafu je jednoznačné, že mladí lidé na VŠ a VOŠ, SŠ i na učilištích nejvíce upřednostňují tradiční Českou spořitelnu. Dále ČSOB, Komerční banka a GE Money Bank jsou zhruba na stejné úrovni. Služeb Raiffeisenbank a UniCredit Bank studenti využívají v naprosté menšině. Jako jinou banku respondenti v dotazníku uváděli Poštovní spořitelnu, a to nejvíce studenti na učilištích. 4. Jste s Vaším studentským účtem spokojen/a? Tabulka 7: Spokojenost se studentským účtem

Odpověď Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 84 51% 48 56% 19 54% 60 36% 32 37% 14 40% 14 8% 6 7% 2 6% 7 4% 0 0% 0 0% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření

35

Obrázek 4: Spokojenost se studentským účtem


Více než polovina respondentů na VŠ a VOŠ, SŠ i na učilištích uvedla, že je se svým studentským účtem spokojena. Spíše ano odpovědělo 36 % studentů na VŠ a VOŠ, 37 % na SŠ a 40 % na učilištích. Se studentským účtem nejsou naprosto spokojeni 4 % studentů na VŠ a VOŠ, na SŠ a učilištích se nikdo takový nenašel. 5. Je pro Vás při výběru banky rozhodující dostupnost bankomatů? Tabulka 8: Dostupnost bankomatů při výběru banky



36

Obrázek 5: Dostupnost bankomatů při výběru banky


Dostupnost bankomatů je pro většinu studentů na VŠ a VOŠ, SŠ i na učilištích důležitým kritériem. Pouze 5 % studentů na VŠ a VOŠ, 8 % studentů na SŠ a dokonce 11 % studentů na učilištích dostupnost bankomatů nepovažuje vůbec za důležité kritérium. 6. Sledujete výši poplatků za vedení studentského účtu? Tabulka 9: Sledování poplatků za vedení studentského účtu



37

Obrázek 6: Sledování poplatků za vedení studentského účtu


Výši poplatků za vedení studentského účtu sledují nejvíce vysokoškoláci, a to přesněji 52 %. Na středních školách tento poplatek sleduje 42 % studentů a na učilištích pouze 34 % studentů. 23 % mladých lidí na středních školách i na učilištích se tímto poplatkem vůbec nezabývají. 7. Je pro Vás blízkost pobočky důležitá? Tabulka 10: Blízkost pobočky při výběru banky



38

Obrázek 7: Blízkost pobočky při výběru banky


Dalo by se říci, že blízkost pobočky je důležitá pro 72 % vysokoškoláků a rovněž pro 72 % studentů na učilištích. Pro středoškoláky je toto kritérium nejvíce důležité. Naopak blízkost pobočky nepovažují na podstatnou 29 % studentů na VŠ a VOŠ, 21 % studentů na SŠ a 28 % studentů na učilištích. 8. Jaký způsob kontaktu s bankou je pro Vás prioritou? Tabulka 11: Priorita kontaktu s bankou

Odpověď Elektronické bankovnictví Osobní kontakt s bankou Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 135 82% 66 77% 16 46% 30 18% 20 23% 19 54% 165 100% 86 100% 35 100%

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 8: Priorita kontaktu s bankou


39

Elektronické bankovnictví nejvíce využívají vysokoškoláci, a to celkově 82 %. Oproti tomu zajímavostí je, že více než polovina studentů na učilištích dává přednost osobnímu kontaktu s bankou 9. Jak často využíváte internetové bankovnictví? Tabulka 12: Využití internetového bankovnictví

Odpověď Denně Týdně Měsíčně Téměr vůbec Nevyužívám Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 12 7% 4 5% 3 9% 83 50% 25 29% 11 31% 46 28% 39 45% 11 31% 12 7% 10 12% 5 14% 12 7% 8 9% 5 14% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 9: Využití internetového bankovnictví


Studenti internetové bankovnictví využívají většinou týdně nebo měsíčně. Polovina vysokoškoláků toto bankovnictví obsluhuje týdně. U středoškoláků je to naopak, téměř polovina studentů je v internetovém bankovnictví aktivní měsíčně. Studenti na učilištích to mají spíše nerozhodné, 31 % studentů ho využívá týdně a 31 % měsíčně.

40

10. Vybíráte hotovost raději na pobočce nebo pomocí bankomatu? Tabulka 13: Výběr hotovosti

Odpověď Na pobočce Pomocí bankomatu Využívám obojí stejně Téměr peníze nevybírám Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 1 1% 2 2% 1 3% 146 88% 73 85% 29 83% 2 1% 1 1% 2 6% 16 10% 10 12% 3 9% 165 100% 86 100% 35 100%

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 10: Výběr hotovosti


Z grafu je zžetelné, že téměř všichni studenti vybírají hotovost pomocí bankomatu. Výběr hotovosti na pobočce upřednosťuje pouze 1 % vysokoškoláků, 2 % středoškoláků a 3 % studentů na učilištích. 11. Kolikrát za měsíc vybíráte hotovost z bankomatu vlastní banky? Tabulka 14: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu vlastní banky

Odpověď Jednou 2krát 3krát 4krát až 8krát Celkem


41

Obrázek 11: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu vlastní banky


Jednou za měsíc z bankomatu vlastní banky vybírá 33 % vysokoškoláků, 53 % středoškoláků a 29 % studentů na učilištích. Pozoruhodné je, že 26 % studentů na učilištích obsluhuje bankomat vlastní banky 4krát až 8krát měsíčně. 12. Kolikrát za měsíc vybíráte hotovost z bankomatu cizí banky? Tabulka 15: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu cizí banky

Odpověď Ani jednou Jednou 2krát 3krát Celkem


42

Obrázek 12: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu cizí banky


Z grafu je jasné, že téměr většina mladých lidí bankomaty cizí banky nevyužívá. Jednou za

měsíc

hotovost

z bankomatu

cizí

banky vybírá

11

%

vysokoškoláků,

10 % středoškoláků a 20 % studentů na učilištích. 9 % dotázaných studentů na učilištích cizí bankomaty používá dokonce 2krát do měsíce. 3krát do měsíce cizí bankomaty využije jen zanedbatelná menšina. 13. Je pro Vás důležitá služba kontokorentu? Tabulka 16: Důležitost služby kontokorentu


VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 23 14% 15 17% 6 17% 142 86% 71 83% 29 83% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření

43

Obrázek 13: Důležitost služby kontokorentu


Na tuto otázku většina studentů odpověděla záporně. Pouze pro 17 % studentů na středních školách i na učilistích a 14 % studentů na vysokých školách je služba kontokorentu důležitá. 14. Už jste někdy využil/a možnosti studentské půjčky? Tabulka 17: Využití studentské půjčky


VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 5 3% 1 1% 1 3% 160 97% 85 99% 34 97% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 14: Využití studentské půjčky


44

Prakticky většina studentů nikdy nevyužila možnosti studentké půjčky. Pouze 3 % vysokoškoláků a rovněž 3 % mladých lidí na učilištích se této příležitosti chytili. Na středních školám studentskou půjčku využilo zanedbatelné 1 %. 15. Kolik trvalých příkazů máte zřízených ve své bance? Tabulka 18: Množství zřízených trvalých příkazů

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 101 61% 59 69% 20 57% 37 22% 16 19% 3 9% 14 8% 10 12% 9 26% 6 4% 1 1% 0 0% 7 4% 0 0% 3 9% 165 100% 86 100% 35 100%

Odpověď Ani jeden Jeden Dva Tři Více než tři Celkem

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 15: Množství zřízených trvalých příkazů


Více než polovina studentů všech uvedených stupních vzdělání nemá ve své bance zžízený žádný trvalý příkaz. Jedním trvalým příkazem disponují nejvíce vysokoškoláci a nejméně

studenti

na

učilištích.

Naopak

studenti

na

učilištích

se

oproti

vysokoškolákům a středoškolákům více chlubí dvěma trvalými příkazy. Více než tři trvalé příkazy mají též nejvíce zřízené mladí lidé na učilištích.

45

16. Kolik plateb měsíčně odchází z Vašeho účtu do jiné banky? Tabulka 19: Měsíční množství odchozích plateb

Odpověď Žádná Jedna Dvě Tři Čtyři Pět a více Celkem

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 53 32% 47 55% 18 51% 46 28% 16 19% 8 23% 31 19% 15 17% 5 14% 13 8% 5 6% 1 3% 12 7% 2 2% 0 0% 10 6% 1 1% 3 9% 165 100% 86 100% 35 100% Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 16: Měsíční množství odchozích plateb


Na otázku kolik plateb měsíčně odchází z Vašeho účtu do jiné banky odpověděla polovina středoškoláků i studentů na učilištích, že žádná. Vysokoškolákům odchází více plateb, 7 % studentů na VŠ a VOŠ zaznamená odchod čtyř plateb. 9 % studentům na učilištích odchází dokonce pět a více plateb.

46

17. Kolik plateb měsíčně přichází na Váš účet z jiné banky? Tabulka 20: Měsíční množství příchozích plateb

VŠ a VOŠ SŠ Učiliště abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. abs. čet. rel. čet. 32 19% 32 37% 12 34% 62 38% 29 34% 13 37% 43 26% 16 19% 4 11% 18 11% 7 8% 3 9% 7 4% 1 1% 1 3% 3 2% 1 1% 2 6% 165 100% 86 100% 35 100%

Odpověď Žádná Jedna Dvě Tři Čtyři Pět a více Celkem

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 17: Měsíční množství příchozích plateb


Z tohoto grafu vyplývá, že spoustě studentů měsíčně na účet nepříjde žádná platba. Jedna platba se na účtě objeví 38 % vysokoškolákům, 34 % středoškolákům a 37 % studentům na učilištích. Zvláští je, že pět a více plateb se na účtě nejvíce objevují studentům na učilištích. 18. Přiřaďte známku studentským bonusům dle důležitosti jako ve škole. Tabulka 21: Známky studentských bonusů

Odpověď Příspěvek na ISIC kartu Finanční odměna za zaplacení kartou Možnost vybrat si vlastní design karty Čerpání bodů na různé dárky

VŠ a VOŠ 2,520 2,550 3,180 2,770

Průměr SŠ 2,270 2,550 3,050 2,840

Učiliště 2,890 2,400 3,710 2,770


47

Obrázek 18: Známky studentských bonusů


Studenti vysoké a vyšší odborné škole všechny studentské bonusy hodnotí známkou dobře. Středoškoláci nejlépe hodnotí příspěvek na ISIC kartu a to známkou chvalitebně, zbylé bonusy hodnotí známkou dobře. Pro studenty na učilištích je nejvíce důležitá finanční odměna za zaplecení kartou, které dali známku chvalitebně. Naopak nejméně důležitá pro tyto studenty je možnost volby vlastního designu karty, hodnotí ji dostatečnou známkou. 19. V jakém kraji je Vaše bydliště? Tabulka 22: Kraj

Odpověď Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

Absolutní četnost 25 8 11 2 18 4 8 5 21 4 15 9 146 10 286

Relativní četnost 9% 3% 4% 1% 6% 1% 3% 2% 7% 1% 5% 3% 51% 3% 100%


48

Obrázek 19: Kraj


Dotazníkového šetřeřní se zúčastnili studenti ze všech krajů České republiky. Protože já pocházím z kraje Vysočina, je i polovina dotázaných studentů z tohoto kraje.

3.2 Srovnání zjištěných preferencí studentů s rokem 2008 V prosinci roku 2008 se na Vysoké škole Polytechnické Jihlava touto problematikou zabýval také student Pavel Šijan. Pavel Šijan pro zjišťování preferencí studentů u studentského bankovního účtu zvolil rovněž dotazníkový průzkum, a proto se mi naskytla příležitost porovnání preferencí studentů zhruba po pěti letech. Dotazník Pavla Šijana obsahoval 20 otázek a soustředil se pouze na studenty ve věku 15 a 30 let. Tohoto dotazníku se zúčastnilo celkem 226 respondentů, z nichž 14 bylo nestudujících, a 2 studenti nesplňovali věkovou hranici. Aktivní byli především studenti vysoké školy (81 %). Ačkoli se náš dotazníkový průzkum úplně neshodoval, pokusila jsem se alespoň o částečné porovnání. Především jsem dostala šanci srovnat, jak se u studentů od roku 2008 změnilo využívání některých služeb a transakcí. V první řadě jsem se koncentrovala na měsíční počet příchozích a odchozích plateb, a také na množství zřízených trvalých příkazů v bance studentů. Dále jsem se soustředila na změnu u mladých lidí, co se týče způsobu kontaktu s bankou a na kontokorentní službu. Výsledky srovnání jsem zobrazila v tabulce a grafu, a dále doplnila jednoduchým komentářem.

49

1. Kolik plateb měsíčně přichází na Váš účet z jiné banky? Tabulka 23: Srovnání množství příchozích plateb za rok 2008 a 2014

Odpověď Žádná Jedna Dvě Tři Čtyři Pět a více

Rok 2008 4% 31% 39% 13% 9% 4%

Rok 2014 26% 37% 22% 9% 2% 2%

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 20: Srovnání množství příchozích plateb za rok 2008 a 2014


Z grafu je patrné, že v roce 2008 studentům nepřicházela žádná platba jen zřídka, což se nedá říct o roku 2014. V současné době se studenti s žádnou měsíční platbou setkávají mnohem více, a to o 22 %. Pozoruhodné je, že celkově v roce 2008 mladí lidé zaznamenávali více plateb než v tomto roce 2014. 2. Kolik plateb měsíčně odchází z Vašeho účtu do jiné banky? Tabulka 24: Srovnání množství odchozích plateb za rok 2008 a 2014

Odpověď Žádná Jedna Dvě Tři Čtyři Pět a více

Rok 2008 10% 18% 20% 17% 22% 13%

Rok 2014 41% 25% 18% 7% 5% 4%


50

Obrázek 21: Srovnání množství odchozích plateb za rok 2008 a 2014


Překvapením je, že studentů, kterým z účtu neodchází žádná platba, je v roce 2014 mnohem více než v roce 2008, a to celkem o 31 %. Další zajímavostí je, že v roce 2008 odcházely tři platby celkem 17 % studentům, čtyři platby dokonce 22 % studentům a pět a více plateb 13 % studentům. V současné době tolik odchozích plateb zaznamenává o dost méně studentů. 3. Kolik trvalých příkazů máte zřízených ve své bance? Tabulka 25: Srovnání množství trvalých příkazů za rok 2008 a 2014

Odpověď Žádný Jeden Dva Tři Více než tři

Rok 2008 55% 24% 11% 7% 3%

Rok 2014 63% 20% 11% 2% 3%


51

Obrázek 22: Srovnání množství trvalých příkazů za rok 2008 a 2014


S trvalými příkazy měli studenti v roce 2008 také více zkušeností než v současné době. V roce 2014 nemá zřízený žádný trvalý příkaz o 8 % studentů více než v roce 2008. Tři trvalé příkazy mělo před pěti lety na svém účtu nastaveno 7 % studentů, dnes jsou to pouze 2 %. 4. Jaký způsob kontaktu s bankou je pro Vás prioritou? Tabulka 26: Srovnání priority kontaktu s bankou za rok 2008 a 2014

Odpověď Elektronické bankovnictví Osobní kontakt s bankou Oba způsoby stejně často

Rok 2008 71% 18% 11%

Rok 2014 76% 24% -

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 23: Srovnání priority kontaktu s bankou za rok 2008 a 2014


52

Priorita ve způsobu kontaktu s bankou se od roku 2008 nepatrně změnila. Mladí lidé stále více preferují elektronické bankovnictví. Tuto skutečnost bylo možné předpokládat, protože studenti jsou ve výpočetní technice velmi zběhlí. 5. Je pro Vás důležitá služba kontokorentu? Tabulka 27: Srovnání důležitosti služby kontokorentu rok 2008 a 2014

Odpověď

Rok 2008 19% 81%

Ano Ne

Rok 2014 15% 85%

Zdroj: vlastní zpracování z dotazníkového šetření Obrázek 24: Srovnání důležitosti služby kontokorentu rok 2008 a 2014


Dalo by se říci, že služba kontokorentu pro studenty v roce 2014 hraje ještě menší roli než v roce 2008, a to o 4 %. Tato služba je pro mladé lidi stále nedůležitá. Po částečném porovnání mých výsledků z dotazníkového šetření s výsledky roku 2008 jsem zaznamenala určité změny. Především pro mě bylo překvapující, že studentům oproti roku 2008 ubývají příchozí platby a zároveň nepřibývají odchozí platby. S trvalými příkazy jsou na tom studenti v roce 2014 také podstatně hůře. Jediné co se po pěti letech téměř nezměnilo, je priorita kontaktu s bankou a důležitost služby kontokorentu. Studenti stále nejvíce preferují elektronické bankovnictví a služba kontokorentu je pro ně nedůležitá.

53

4 Optimální studentské konto pro vybrané klienty Z dotazníkového šetření jsem získala potřebné preference studentů u studentského bankovního účtu. Na základě opatřených informací z dotazníků jsem mohla rozdělit váhy mezi jednotlivá kritéria, která ovlivňují mladé lidi při výběru studentského konta. Váhy jsem určila zvlášť pro vysokoškoláky, středoškoláky a studenty na učilištích. Aby byly výsledky co nejlépe srovnatelné, zvolila jsem bodovací metodu. Každé variantě u jednotlivého kritéria jsem dle důležitosti přidělila jistou hodnotu (vždy v rozmezí 0 – 1). Například u páté dotazníkové otázky „Je pro Vás při výběru banky rozhodující dostupnost bankomatů“ jsem postupovala takto: variantu ano jsem ocenila nejvyšší hodnotou 1, druhá varianta spíše ano získala hodnotu 0,66, třetí možnosti spíše ne jsem přidělala hodnotu 0,33 a poslední varianta ne dosáhla hodnoty 0. Z tohoto ocení je zřejmé, že čím více je varianta pro studenty podstatná, tím vyšší hodnotu si získala. Poté jsem hodnotu u každé odpovědi vynásobila počtem respondentů a provedla sumu. U každého kritéria jsem si tedy opatřila určitý počet bodů, a následně jsem váhu získala tak, že jsem sečtené body daného kritéria podělila celkovým počtem bodů za všechna kritéria. U osmnácté dotazníkové otázky „Přiřaďte známku studentským bonusům dle důležitosti jako ve škole“ jsem postupovala trochu jiným způsobem. U vysokoškoláků, středoškoláků i studentů na učilištích jsem uskutečnila průměr známek, který jsem podělila pěti (počet známek) a následně vynásobila počtem respondentů. Tímto stylem jsem si také zajistila sumu bodů pro opatření nezbytné váhy.

54

Poplatek za příchozí platbu z cizí banky

Poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky

Poplatek za výběr z bankomatu cizí banky

Poplatek za výběr hotovosti na pobočce

Poplatek za odchozí platbu do cizí banky

Poplatek za trvalý příkaz provedení v rámci banky

Poplatek za trvalý příkaz do cizí banky

Kontokorent

Studentský bonus

Počet bankomatů

Počet poboček

Hodnota kritéria Váha kritéria Hodnota kritéria SŠ Váha kritéria Hodnota kritéria Učiliště Váha kritéria Charakter kritéria VŠ a VOŠ

Měsíční poplatek za vedení účtu

Kritéria

Tabulka 28: Váhy kritérií dle vzdělání studentů

118,33 16,26% 48,87 14,87% 17,94 11,59% min

49,00 6,73% 18,20 5,54% 8,80 5,68% min

92,00 12,64% 37,25 11,33% 21,00 13,56% min

8,92 1,23% 5,95 1,81% 4,29 2,77% min

7,60 1,04% 5,96 1,81% 3,31 2,14% min

49,00 6,73% 14,80 4,50% 7,20 4,65% min

27,75 3,81% 9,75 2,97% 8,25 5,33% min

27,75 3,81% 9,75 2,97% 8,25 5,33% min

23,00 3,16% 15,00 4,56% 6,00 3,88% max

90,92 12,50% 46,05 14,01% 20,60 13,31% max

122,89 16,89% 57,41 17,46% 25,25 16,31% max

110,45 15,18% 59,74 18,17% 23,93 15,46% max

Suma 727,61 100,00% 328,73 100,00% 154,82 100,00%


55

Pro stanovení nejvýhodnější banky pro studenty bude používána metoda váženého součtu (WSA). Tato metoda vychází z principu maximalizace užitku. Dopouští se však zjednodušení v tom, že předpokládá pouze lineární funkci užitku. (Korviny) Výhodou metody váženého součtu je získání ordinální informace a relativní jednoduchost. Metoda váženého součtu není invariantní vůči přidaným neoptimálním hodnotám, to je naopak její nevýhodou. K porovnání bank je používána aplikace SANNA. Tato aplikace je excelovské makro, které slouží právě k vícekriteriálnímu hodnocení variant. (Klicnarová, 2010). Zjištěné bankovní služby u jednotlivých bank a přidělené váhy kritérií jsou tedy zadány do programu SANNA, díky kterému je získána kriteriální matice. Nesmí se zapomenout, že se do tohoto programu musí zadávat všechny vstupní hodnoty stejně. Vstupní hodnoty musí být vždy číselné ve stejné jednotce, slova ano se tedy nahradí číslem 1 a slovo ne si vezme podobu 0. Program SANNA zpracuje zadané vstupní hodnoty a já dosáhnu požadovaných výsledků pro modelové klienty. U každého modelového klienta je vytvořena tabulka s pořadím

jednotlivých

bank.

Modelové

klienty

představují

vysokoškoláci,

středoškoláci a studenti na učilištích. První sloupec v každé tabulce stanovuje konečné umístění bankovních institucí, ve druhém sloupci už je uvedená banka a třetí sloupec představuje konečné hodnoty podle užitku dle preferencí studentů z dotazníkového šetření.

4.1 Zhodnocení výsledků modelových klientů Výsledky v tabulce 29, 30 a 31 vychází z vah stanovených dle dotazníkového šetření. V určitých ohledech na základě osobního kontaktu se studenty bych doporučila změnu, což bude obsahem následující kapitoly.

56

Tabulka 29: Optimální banka – vysokoškoláci

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Banka Česká spořitelna Waldviertler Sparkasse Poštovní spořitelna GE Money Bank ČSOB Raiffeisenbank UniCredit Bank Komerční banka Volksbank Oberbank

Výsledek 0,64647 0,63697 0,61620 0,61484 0,59555 0,52873 0,51755 0,51372 0,38978 0,28028


Podle preferencí vysokoškoláků se jako nejlepší banka jeví Česká spořitelna, tato banka nejlépe odpovídá přiděleným vahám. Studenti VŠ a VOŠ nejvyšší váhu přikládají počtu bankomatů, což tato zmíněná banka velmi dobře splňuje. Česká spořitelna se pyšní nejvyšším počtem bankomatů, v současné době disponuje 1496 bankomaty. Pro vysokoškoláky je ve velké míře podstatný měsíční poplatek za vedení účtu. Česká spořitelna si tento poplatek neúčtuje, a to studentům na VŠ a VOŠ naprosto vyhovuje. Velkou váhu vysokoškoláci také přisuzují počtu poboček, a to můžu opět říct, že ČS výborně splňuje. Česká spořitelna si sice účtuje za výběr z bankomatu vlastní banky, ale toto kritérium je pro mladé lidi na VŠ a VOŠ už méně důležité než výše zmíněná kritéria. Banka Waldviertler Sparkasse je pro vysokoškoláky také velmi vhodná, umisťuje se na druhém místě. Tato banka sice nesplňuje kritérium velkého počtu bankomatů a poboček, ale pro studenty na VŠ a VOŠ je značné důležitý i poplatek na výběr z bankomatu vlastní banky. Banka Waldviertler Sparkasse nezpoplatňuje nejen tento zmíněný poplatek ale i ostatní poplatky s výjimkou poplatku za výběr hotovosti z cizí banky a výběru hotovosti na pobočce. Těmto výjimkám ale vysokoškoláci přikládají velmi nízkou váhu. Plusem pro tuto banku je, že nabízí studentský bonus. Studenti na VŠ a VOŠ tomuto kritériu přikládají celkem velkou váhu. Na posledním místě s nejnižším užitkem stojí banka Oberbank. Tato banka nejméně odpovídá kritériím vysokoškoláků. Banku Oberbank nezachrání ani neúčtovaný měsíční poplatek za vedení studentského účtu. Nejen že tato banka vlastní malý počet bankomatů i poboček, ale také má zpoplatněné všechny bankovní služby a neposkytuje

57

studentský bonus. A to jsou hlavní důvody, které vidím v tomto velmi špatném umístění. Tabulka 30: Optimální banka – středoškoláci

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Banka Česká spořitelna GE Money Bank Poštovní spořitelna Waldviertler Sparkasse ČSOB Komerční banka UniCredit Bank Raiffeisenbank Volksbank Oberbank

Výsledek 0,65268 0,60757 0,60736 0,58216 0,55195 0,51674 0,51324 0,50182 0,35656 0,26606


Pro středoškoláky jako nejvýhodnější banka vychází stejně jako pro vysokoškoláky tradiční Česká spořitelna. Pro studenty na středních školách je nejdůležitější kritérium počet poboček, ČS jich momentálně vlastní 653. Studenti SŠ tomuto kritériu přikládají ještě vyšší váhu než vysokoškoláci. Pro středoškoláky je stejně jako pro vysokoškoláky značně důležitý počet bankomatů, v čemž jak už jsem uváděla je ČS na špici. Středoškoláci velkou váhu přikládají studentskému bonusu, dokonce vyšší váhu než poplatku za výběr z bankomatu vlastní banky. Česká spořitelna všechna tato uvedená kritéria dobře splňuje, a proto se i pro středoškoláky jeví jako nejlepší. Jako druhá nejlepší banka je pro studenty na středních školách banka GE Money Bank. GE Money Banka předběhla Poštovní spořitelnu jen o malý kousíček. Hlavní důvod, že GE předstihnula Poštovní spořitelnu, vidím v tom, že GE vlastní větší počet bankomatů a především poskytuje studentský bonus, a to je pro středoškoláky hodně důležité. GE Money Bank se dobře umístila, protože disponuje 325 pobočky, neúčtuje studentům měsíční poplatek za vedení účtu a za výběr z bankomatu vlastní banky. GE sice zpoplatňuje odchozí a trvalé platby, ale pro studenty tato kritéria nejsou až tak významná. Stejně jako pro vysokoškoláky je i pro středoškoláky nejméně vhodná banka Oberbank. Tato bankovní instituce je nejméně vhodná ze stejných důvodů, jaké se vyskytují v hodnocení optimální nabídky pro vysokoškoláky.

58

Tabulka 31: Optimální banka – učiliště

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Banka Waldviertler Sparkasse Česká spořitelna Poštovní spořitelna GE Money Bank Raiffeisenbank ČSOB UniCredit Bank Komerční banka Volksbank Oberbank

Výsledek 0,61934 0,60984 0,59086 0,57774 0,56835 0,54122 0,51109 0,47552 0,35905 0,23583


Pro studenty na učilištích se na prvním místě s nejvyšším užitkem umístila banka Waldviertler Sparkasse. Musím ale podotknout, že banka Waldviertler Sparkasse předběhla Českou spořitelnu jen o nepatrný kousek. Studenti na učilištích stejně jako středoškoláci a vysokoškoláci velkou váhu přikládají počtu bankomatů a poboček. I přesto že banka Waldviertler Sparkasse tato kritéria dobře nesplňuje, jeví se jako nejlepší. Hlavním důvodem, jak už jsem zmiňovala, jsou téměř všechny nezpoplatněné bankovní služby a nabídka studentského bonusu. Druhé místo zaujala Česká spořitelna. Domnívám se, že Česká spořitelna se umístila jako druhá v pořadí, protože si účtuje poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Studenti na učilištích tomuto poplatku připisují vysokou váhu, dokonce ještě vyšší než vysokoškoláci a středoškoláci. Dalo by se říci, že jinak Česká spořitelna velmi dobře vyhovuje kritériím, která jsou pro studenty na učilištích podstatná. Ať už se jedná o počet bankomatů, poboček nebo měsíční poplatek za vedení studentského účtu. Poslední místo si opět vysloužila banka Oberbank. Tato banka, nejen že získala poslední místo u všech modelových příkladů, ale také se u všech skupin studentů dle testu ne-dominance projevila jako dominantní. To znamená, že v tomto případě bude banka Oberbank vždy a za všech okolností vycházet jako nejhorší. Tuto banku by tedy nebylo nutné dále hodnotit jako jednu z možných alternativ.

4.2 Optimální produkt pro středoškoláky dle osobních zkušeností V osobním kontaktu jsem byla především se studenty středních škol, na základě tohoto kontaktu jsem o středoškolácích získala mnoho informací a poznatků. Myslím si tedy, 59

že jsem tuto skupinu studentů lépe poznala a dobře jsem se seznámila s jejich preferencemi při výběru studentského bankovního účtu. Proto jsem se rozhodla, že se nyní nebudu řídit dle dotazníků a určím hodnotu vah kritérií pro rozhodování studentů středních škol dle vlastního názoru. Hodnotu kritéria jsem především zvýšila u měsíčního poplatku za vedení studentského účtu a poplatku za výběr z bankomatu vlastní banky. Na tato dvě kritéria středoškoláci kladli největší důraz. Hodnotu kritéria jsem ještě zvýšila u poplatku za příchozí a odchozí platby, tato kritéria jsou pro středoškoláky také velmi důležitá. Naopak u počtu bankomatů a poboček jsem váhu o dost snížila, protože dle osobního setkání se středoškoláky jsem zjistila, že tato kritéria u nich nehrají až tak zásadní roli. Středoškoláci zároveň nekladli velký důraz na studentský bonus a kontokorent, proto jsem jejich hodnotu také snížila. Některým studentům jsem dokonce musela vysvětlit, co takový kontokorent vůbec znamená. Tabulka 32: Optimální banka (dle osobních zkušeností) – středoškoláci

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Banka Waldviertler Sparkasse ČSOB Poštovní spořitelna GE Money Bank Česká spořitelna Raiffeisenbank UniCredit Bank Komerční banka Volksbank Oberbank

Výsledek 0,72828 0,68344 0,65268 0,64484 0,61674 0,57395 0,54699 0,49948 0,46483 0,33474

Zdroj: vlastní zpracování na základě osobního kontaktu

Po přidělení nových vah se jako nejvhodnější banka pro středoškoláky jeví Waldviertler Sparkasse, která se na základě dotazníkové šetření umístila až na čtvrtém místě. První místo získala z důvodu ubrání váhy u počtu bankomatů a poboček, a naopak zvýšení váhy u poplatku za výběr z bankomatu vlastní banky, poplatku za příchozí a odchozí platby. Česká spořitelna z prvního místa spadla až na páté místo. Proti tomu Československá obchodní banka se z pátého místa vyšplhala na druhé místo, a to proto, že si neúčtuje za výběr z bankomatu vlastní banky, za příchozí ani odchozí platby. Poštovní spořitelna si udržela své třetí místo.

60

Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo porovnat nabídku studentských bankovních účtů u různých komerčních bank a především navrhnout optimální volbu studentského bankovního účtu pro modelové klienty. V teoretické části jsem se pokusila čtenářům vysvětlit základní pojmy z oblasti obchodního bankovnictví, především jsem se soustředila na běžný účet a studentský bankovní účet. V praktické části jsem se nejprve věnovala charakteristice bankovních domů a nabízeného produktu. Podrobně jsem se zabývala studentským bankovním účtem u deseti bank, u každé bankovní instituce jsem v sazebnících pečlivě vyhledala jednotlivé bankovní poplatky. Ve shrnutí bankovních poplatků jsem se zamyslela nad otázkou, která banka by asi pro studeny byla nejvíce vhodná. Z mého pohledu by optimální byla Československá obchodní banka, protože nemá téměř žádné bankovní poplatky. Po zvolení vhodné bankovní instituce jsem však chtěla poznat názory ostatních studentů, jelikož každý student má jiné preference, které požaduje od studentského účtu. Podstatnou částí mé práce bylo tedy dotazníkové šetření, ve kterém jsem si preference studentů u studentského bankovního účtu zjistila. Své respondenty jsem oslovovala jak osobně, tak elektronicky. Celkově jsem si opatřila 286 vyplněných dotazníků, které jsem vyhodnotila zvlášť pro vysokoškoláky, středoškoláky, studenty na učilištích a studenty na základních školách. Z dotazníkového šetření jsem zajistila potřebné informace o preferencích studentů, a na základě toho jsem rozdělila váhy mezi jednotlivá kritéria, která ovlivňují mladé lidi při výběru studentského účtu. Pro určení vah k jednotlivým kritériím jsem aplikovala bodovací metodu. Z dotazníkového průzkumu jsem zjistila, že vysokoškolákům, středoškolákům a studentům na učilištích vyhovují stejná kritéria a mají tudíž velmi podobné preference u studentského účtu. Nejvyšší váhu studenti přikládají počtu bankomatů a poboček a také měsíčnímu poplatku za vedení účtu. Naproti tomu nejnižší váhu přisuzují poplatku za výběr hotovosti na pobočce a poplatku za výběr hotovosti z bankomatu cizí banky, jelikož tato kritéria pro ně nejsou vůbec důležitá, protože je nevyužívají.

61

Pro stanovení nejvýhodnější banky pro studenty jsem zvolila jednu z metod vícekriteriálního rozhodování, a to metodu váženého součtu – WSA. Vzhledem k velmi podobným preferencím pro středoškoláky i vysokoškoláky vyšla jako nejvhodnější banka Česká spořitelna. Zmíněná banka si první místo vysloužila především kvůli výbornému

počtu

bankomatů

a poboček,

a rovněž

vzhledem

k nabízenému

studentskému bonusu. Tato kritéria jsou pro studenty velmi zásadní a důležitá. Pro studenty na učilištích se jako nejvýhodnější banka jeví Waldviertler Spaskasse, která musím

dodat,

Českou

spořitelnu

předběhla

jen

o nepatrný kousek.

Banka

Waldviertler Sparkasse má naproti České spořitelně téměř všechny bankovní služby nezpoplatněné a zároveň také nabízí studentský bonus. A to jsou hlavní důvody, proč tato banka u studentů na učilištích zvítězila. Poslední místo u všech skupin studentů si vysloužila banka Oberbank. Na tomto místě se umístila, protože vlastní malý počet bankomatů a poboček, má zpoplatněné všechny bankovní služby a nenabízí studentský bonus. Na základně osobního kontaktu se studenty jsem ještě závěrem práce rozdělila váhy mezi jednotlivá kritéria dle vlastního úsudku. Provedla jsem tak pouze u středoškoláků, protože v osobním kontaktu jsem byla především s nimi, a mohla jsem tak nejlépe poznat jejich preference u studentského účtu. První místo poté nezískala Česká spořitelna, ale Waldviertler Sparkasse, protože větší váhu měla kritéria jako poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky, poplatek za příchozí a odchozí platby. Tato kritéria jsou pro středoškoláky důležitá. Věřím, že má bakalářská práce pomůže studentům, kteří si právě vybírají svůj první studentský bankovní účet nebo studentům, kteří už sice studentský účet vlastní, ale hledají jiný, protože s původním nejsou spokojeni. Zároveň bych těmto studentům chtěla doporučit, aby studentský účet vybírali pečlivě a především si nejprve ujasnili, co vlastně od takového účtu požadují. Na současném trhu je totiž nemalá nabídka produktů jednotlivých bank.

62

Seznam literárních zdrojů AUTORŮ, Kolektiv. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola. ISBN 80-726-5099-8. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3669-3. ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR: historie a současnost (1945-2008). Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xix, 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1725-5. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Vyd. 4. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-132-4. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Vysoká škola finanční a správní, 2010, 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6.

Seznam internetových zdrojů Bankovní poplatky: Různé sazebníky neumožní srovnat bankovní produkty. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz Bankovní účty: Účty pro mladé. [online]. Bukač, 2003 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.mesec.cz

63

Česká spořitelna [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.csas.cz ČSOB [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.csob.cz Era osobní účet. [online]. Československá obchodní banka, a.s. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz GE Money Bank [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz Jaká je nabídka studentských účtů?: Studenti jsou pro banky zajímavou cílovou skupinou [online]. Romana Rybová, 2012 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://finexpert.cz Komerční banka [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: https://www.kb.cz Oberbank [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.oberbank.cz Raiffeisenbank [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://www.rb.cz Sberbank. [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.sberbankcz.cz Studentské a dětské účty: Velké srovnání studentských účtů. [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com Studentské účty: Průvodce pro začátečníky. [online]. Michal Navrátil, 2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://student.finance.cz Teoretické základy vícekriteriálního rozhodování [online]. Ing. Petr Korviny. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://korviny.cz/mca7/soubory/teorie_mca.pdf UniCredit Bank [online]. 2014 [cit. 2014-03 18]. Dostupné z:http://www.unicreditbank.cz Vícekriteriální hodnocení variant - metody [online]. Jana Klicnarová. Katedra aplikované matematiky a informatiky Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://home.ef.jcu.cz/~janaklic/oa_zsf/VHV_II.pdf Vyplňto.cz. [online] 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/ Waldviertler Sparkasse [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.wspk.cz

64

Zprávy: IX. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatky v ČR a SR pro rok 2013. [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz Zprávy: Studentské účty jsou v kurzu, ale nabídka není pestrá [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.finance.cz

Ostatní prameny Propagační leták ERA Komparace produktu studentský účet u jednotlivých bank: bakalářská práce. Pavel Šijan. Jihlava, 2008.

65

Seznam obrázků Obrázek 1: Vzdělání ....................................................................................................... 33 Obrázek 2: Vlastnění studentského účtu ......................................................................... 34 Obrázek 3: Preferovaná bankovní instituce .................................................................... 35 Obrázek 4: Spokojenost se studentským účtem .............................................................. 36 Obrázek 5: Dostupnost bankomatů při výběru banky .................................................... 37 Obrázek 6: Sledování poplatků za vedení studentského účtu ......................................... 38 Obrázek 7: Blízkost pobočky při výběru banky ............................................................. 39 Obrázek 8: Priorita kontaktu s bankou ........................................................................... 39 Obrázek 9: Využití internetového bankovnictví ............................................................. 40 Obrázek 10: Výběr hotovosti .......................................................................................... 41 Obrázek 11: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu vlastní banky ............... 42 Obrázek 12: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu cizí banky .................... 43 Obrázek 13: Důležitost služby kontokorentu .................................................................. 44 Obrázek 14: Využití studentské půjčky .......................................................................... 44 Obrázek 15: Množství zřízených trvalých příkazů ......................................................... 45 Obrázek 16: Měsíční množství odchozích plateb ........................................................... 46 Obrázek 17: Měsíční množství příchozích plateb........................................................... 47 Obrázek 18: Známky studentských bonusů .................................................................... 48 Obrázek 19: Kraj ............................................................................................................. 49 Obrázek 20: Srovnání množství příchozích plateb za rok 2008 a 2014 ......................... 50 Obrázek 21: Srovnání množství odchozích plateb za rok 2008 a 2014 .......................... 51 Obrázek 22: Srovnání množství trvalých příkazů za rok 2008 a 2014 ........................... 52 Obrázek 23: Srovnání priority kontaktu s bankou za rok 2008 a 2014 .......................... 52 Obrázek 24: Srovnání důležitosti služby kontokorentu rok 2008 a 2014 ....................... 53

66

Seznam tabulek Tabulka 1: Zrušení běžného účtu .................................................................................... 18 Tabulka 2: Nejabsurdnější bankovní poplatky za roky 2005 až 2013 ............................ 20 Tabulka 3: Přehled bankovních služeb u studentských účtů jednotlivých bank ............. 28 Tabulka 4: Vzdělání ........................................................................................................ 33 Tabulka 5: Vlastnění studentského účtu ......................................................................... 33 Tabulka 6: Preferovaná bankovní instituce .................................................................... 34 Tabulka 7: Spokojenost se studentským účtem .............................................................. 35 Tabulka 8: Dostupnost bankomatů při výběru banky ..................................................... 36 Tabulka 9: Sledování poplatků za vedení studentského účtu ......................................... 37 Tabulka 10: Blízkost pobočky při výběru banky ............................................................ 38 Tabulka 11: Priorita kontaktu s bankou .......................................................................... 39 Tabulka 12: Využití internetového bankovnictví ........................................................... 40 Tabulka 13: Výběr hotovosti .......................................................................................... 41 Tabulka 14: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu vlastní banky ................ 41 Tabulka 15: Měsíční množství výběru hotovosti z bankomatu cizí banky..................... 42 Tabulka 16: Důležitost služby kontokorentu .................................................................. 43 Tabulka 17: Využití studentské půjčky .......................................................................... 44 Tabulka 18: Množství zřízených trvalých příkazů ......................................................... 45 Tabulka 19: Měsíční množství odchozích plateb ........................................................... 46 Tabulka 20: Měsíční množství příchozích plateb ........................................................... 47 Tabulka 21: Známky studentských bonusů .................................................................... 47 Tabulka 22: Kraj ............................................................................................................. 48 Tabulka 23: Srovnání množství příchozích plateb za rok 2008 a 2014 .......................... 50 Tabulka 24: Srovnání množství odchozích plateb za rok 2008 a 2014 .......................... 50 Tabulka 25: Srovnání množství trvalých příkazů za rok 2008 a 2014 ........................... 51 Tabulka 26: Srovnání priority kontaktu s bankou za rok 2008 a 2014 ........................... 52 Tabulka 27: Srovnání důležitosti služby kontokorentu rok 2008 a 2014 ....................... 53 Tabulka 28: Váhy kritérií dle vzdělání studentů ............................................................. 55

67

Tabulka 29: Optimální banka – vysokoškoláci............................................................... 57 Tabulka 30: Optimální banka – středoškoláci ................................................................ 58 Tabulka 31: Optimální banka – učiliště .......................................................................... 59 Tabulka 32: Optimální banka (dle osobních zkušeností) – středoškoláci ...................... 60

Seznam použitých zkratek a. s. – akciová společnost abs. - absolutní ČEB – Česká exportní banka ČMZBR – Českomoravská záruční a rozvojová banka ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSOB – Československá obchodní banka EU – Evropská unie GE – GE Money Bank GSM – Global Systém for Mobile (Globální systém pro mobilní komunikaci) IPB – Investiční a poštovní banka KB – Komerční banka MF – Mladá fronta MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MZ – Ministerstvo zdravotnictví MZV – Ministerstvo zahraničních věcí rel. – relativní SŠ – Střední škola VOŠ – Vyšší odborná škola VŠ – Vysoká škola WSA – Metoda váženého součtu WTO – World Trade Organization (Světová obchodní organizace) ZŠ – Základní škola

68

Seznam příloh Příloha 1 - Dotazník

69

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu. Komparace nabídky studentských bankovních účtů

Recommend Documents