UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu

UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky Autor BP: Zdeněk Jásek Vedoucí BP: Ing. Petr Hájek, Ph.D. 2015 Praha

Bakalářská práce Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky Macroeconomic comparative analysis of Czech and German economies

2


3


Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení §11 a následujícího autorského zákona č.121/2000 Sb.

V Praze dne 5. 3. 2015

………………………………. Zdeněk Jásek

4


Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi, Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

5


Makroekonomická komparativní analýza české a německé ekonomiky

Macroeconomic comparative analysis of Czech and German economies

6


Abstrakt Předmětem bakalářské práce je formulace hodnocení ekonomického vývoje české a německé ekonomiky v období 2000 – 2013 na základě porovnání, analyzování, komentování a hodnocení vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů. Byly využity ukazatele exportu, importu, čistého exportu, měnového kurzu, míry inflace, míry nezaměstnanosti, hrubého domácího produktu, průměrné hrubé mzdy, mediánu mezd a státního dluhu. Základní makroekonomické ukazatele vyjadřují aktuální stav konkrétních oblastí ekonomiky. Hlavním výstupem ze zjištěných analýz bude, které oblasti a jak v rámci České republiky je třeba zlepšit k dosažení vyšší ekonomické produktivity a stability.

Klíčová slova: česká ekonomika, německá ekonomika, makroekonomické ukazatele, význam ukazatelů, analýza, hodnocení

7


Abstract The subject of the bachelor thesis is the formulation of an evaluation of economic development of Czech and German economies over the time period 2000 – 2013 based on comparison, analysis, comments and evaluation of development of selected macroeconomic indicators. The selected macroeconomic indicators are export, import, net export, exchange rate, inflation rate, unemployment rate, gross domestic product, gross average wage, median wage and government debt. Basic macroeconomic indicators express the actual state of specific areas of the economy. The main output of the analysis will be, which areas and how they are needed to improve in order to reach higher economic productivity and stability in the Czech Republic.

Keywords: Czech economy, German economy, macroeconomic indicators, significance of indicators, analysis, evaluation

8


Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................................. 11 1

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................................ 13 1.1

VÝCHODISKA A METODOLOGIE MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY A PROGNÓZY............................................................... 13

1.1.1

Význam a využití makroekonomické analýzy .................................................................................. 13

1.1.2

Základní principy tvorby makroekonomické analýzy ...................................................................... 14

1.1.3

Modelový přístup ............................................................................................................................ 14

1.1.4

Stochastický popis vývoje ekonomiky.............................................................................................. 15

1.1.5

Rozlišování trvalých a dočasných šoků ............................................................................................ 15

1.1.6

Strukturální povaha analýzy ........................................................................................................... 16

1.2

STATISTICKÉ ANALYTICKÉ METODY ..................................................................................................................... 17

1.2.1

Regresní analýza ............................................................................................................................. 17

1.2.2

Korelační analýza ............................................................................................................................ 18

1.2.3

Input Output analýza ...................................................................................................................... 18

1.3

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ...................................................................................................................... 19

1.3.1

Význam makroekonomických ukazatelů ......................................................................................... 19

1.3.2

Export, import, čistý export ............................................................................................................. 20

1.3.3

Měnový kurz .................................................................................................................................... 20

1.3.4

Míra inflace ..................................................................................................................................... 22

1.3.5

Míra nezaměstnanosti .................................................................................................................... 24

1.3.6

Hrubý domácí produkt .................................................................................................................... 26

1.3.7

Průměrná hrubá mzda a medián mezd ........................................................................................... 28

1.3.8

Státní dluh ....................................................................................................................................... 29

9


2

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 30 2.1

SOUHRN VÝZNAMNÝCH EKONOMICKÝCH FAKTORŮ A UDÁLOSTÍ ............................................................................... 30

2.1.1

Cena ropy ........................................................................................................................................ 31

2.1.2

Vstup ČR do Evropské unie .............................................................................................................. 33

2.1.3

Zavedení eura v Německu ............................................................................................................... 33

2.1.4

Dostavba klíčové infrastruktury v ČR .............................................................................................. 33

2.1.5

Složky HDP dle výdajové metody..................................................................................................... 34

2.1.6

Hospodářská recese a dluhová krize ............................................................................................... 34

2.2

ANALÝZY VYBRANÝCH MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČR A SRN ...................................................................... 34

2.2.1

Export, import, čistý export ............................................................................................................. 35

2.2.2

Měnový kurz .................................................................................................................................... 38

2.2.3

Míra inflace ..................................................................................................................................... 40

2.2.4

Míra nezaměstnanosti .................................................................................................................... 43

2.2.5

Hrubý domácí produkt .................................................................................................................... 47

2.2.6

Největší společnosti v České republice ............................................................................................ 55

2.2.7

Největší společnosti v Německu ...................................................................................................... 56

2.2.8

Korelační analýza HDP na obyvatele a míry nezaměstnanosti ....................................................... 57

2.2.9

Průměrná hrubá mzda a medián mezd ........................................................................................... 59

2.2.10

2.3

Státní dluh .................................................................................................................................. 62

VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ .......................................................................... 65

ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 67 SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................................................................................. 71 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................... 78 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................................. 79

10


Úvod Ekonomika České republiky se v současné době nachází 25 let od počátku transformace hospodářství z centrálně plánovaného systému řízení na tržní ekonomiku. Podobným vývojem prošla většina států ve východní Evropě a po sjednocení také Německo. Česká a německá ekonomika jsou navíc vzájemně velmi blízce provázány jak kulturně, tak i ekonomicky a významnou část HDP obou ekonomik tvoří export. Německá ekonomika se řadí svými hospodářskými výsledky mezi nejvyspělejší a nejproduktivnější ekonomiky v evropském i světovém měřítku (WORLD ECONOMIC FORUM, 2015). Toto jsou hlavní důvody, proč jsem pro makroekonomickou komparaci s českou ekonomikou vybral právě ekonomiku Německa. Makroekonomická komparativní analýza bude vycházet ze třináctiletého období, a to od roku 2000 do konce roku 2013. Do tohoto období spadá i hospodářská recese v roce 2008. Věřím, že hospodářská recese může z analytického pohledu sloužit jako nástroj, který pomůže odhalit nedostatky a neefektivnosti v ekonomikách určitých zemí. Hospodářská recese v roce 2008 neovlivnila německou ekonomiku v tak veliké míře, jako většinu ostatních evropských ekonomik. Z tohoto důvodu mě vede záměr se inspirovat v německé ekonomice a navrhnout určitá doporučení pro tvůrce hospodářských politik ČR. Výhodou je délka vybraného třináctiletého období, která poskytuje více podkladů pro analýzu. Rád bych v této práci analyzoval srovnání české a německé ekonomiky na základě vybraných makroekonomických ukazatelů. Cílem práce je prostřednictvím analýzy vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů české a německé ekonomiky formulovat hodnocení ekonomického vývoje obou zemí v časovém období 2000 – 2013. Hlavní pozornost v této práci je věnována vybraným makroekonomickým ukazatelům. Na základě provedené analýzy bylo provedeno hodnocení vybraného období a formulovány závěry.

11


Práce je zpracována ve dvou částech. V teoreticko-metodologické části je vysvětlen

ekonomický

význam

jednotlivých

vybraných

makroekonomických

ukazatelů. Jsou zde popsány metody, na jejichž základě jsou následně v praktické části provedeny jednotlivé analýzy. Praktická a analytická část práce je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků na chování jednotlivých ukazatelů. Zde se především jedná o porovnání statistických dat a jejich interpretaci.

12


1 Teoreticko-metodologická východiska V této kapitole jsou popsány teoretické základy, které jsou nezbytné pro tvorbu práce. Je zde popsán význam makroekonomické analýzy, statistické analytické metody a vybrané makroekonomické ukazatele.

1.1 Východiska a metodologie makroekonomické analýzy a prognózy Tato část práce popisuje teoretické základy tvorby makroekonomické analýzy. Popisuje základy, na kterých se makroekonomické analýza staví, k čemu je možné ji využít a základní známé principy její tvorby.

1.1.1 Význam a využití makroekonomické analýzy Makroekonomická analýza „vysvětluje chování agregátních veličin typicky na úrovni národních ekonomik“ (SLANÝ a KOL, 2007, s. 1). Představuje pomůcku či nástroj, pomocí kterého lze tvořit rozhodnutí na politické, hospodářské a mezinárodní úrovni. Základ pro makroekonomickou analýzu tvoří mikroekonomický pohled na chování tržních subjektů. Makroekonomická analýza zkoumá a vysvětluje, proč k určitým jevům či chování mezi jednotlivými tržními subjekty došlo. Z makroekonomické analýzy se můžeme dozvědět stav chodu hospodářství vybraných zemí. Je možné například vyčíst aktuální situaci (trend) vybrané země. Zároveň je možné vysledovat vyváženost jednotlivých vybraných ekonomických ukazatelů, směrující ekonomický vývoj a ekonomický růst země. Cílem této analýzy je vytvořit silnou vypovídací hodnotu na základě chování vybraných makroekonomických ukazatelů. Díky těmto analytickým podkladům lze provést detailní analýzu a také predikci vývoje ekonomické situace za určité časové období. „Makroekonomická analýza a prognóza zkoumá vývoj ekonomiky jako celku v historických a příčinných vztazích. Hodnotí účinnost makroekonomické politiky a dává doporučení hospodářské politice v příštím období. Klade důraz na empirické údaje a jejich vysvětlení“ (SPĚVÁČEK, 2002, s. 10).

13


Makroekonomická analýza slouží jako základní nástroj pro rozhodování na úrovni hospodářské politiky. Lze ji shrnout jako analýzu ekonomických jevů a procesů za účelem odhalení jejich úrovní a trendů, na základě kterých lze dojít ke zjištění výkyvů a periodicity opakování různých odchylek v jednotlivých ekonomických cyklech. Na základě těchto zjištění je možné vytvořit makroekonomická rozhodnutí ve prospěch budoucího vývoje země.

1.1.2 Základní principy tvorby makroekonomické analýzy Při tvorbě makroekonomické analýzy je třeba rozlišit několik základních principů. Mezi nejznámější patří například princip modelový, stochastický popis, rozlišování trvalých (dlouhodobých) a dočasných šoků a princip strukturální povahy analýzy. Každý z těchto principů pomáhá k nahlédnutí na řešenou problematiku z odlišného úhlu pohledu, čímž nabízí možnost lépe a detailněji vybranou problematiku analyzovat. Kromě hlubší analýzy tyto principy také ukazují způsob, jak správně makroekonomickou analýzu provést. V této kapitole zmíním několik vybraných známých přístupů pro tvorbu makroekonomických analýz.

1.1.3 Modelový přístup Modelové přístupy při tvorbě makroekonomické analýzy se řadí mezi přístupy, které mezi některými ekonomy nejsou plně uznávány a nepředstavují silný a plnohodnotný nástroj pro vysvětlení tržního chování. Pod modelovým přístupem k vysvětlení určitého tržního jevu si například můžeme představit očekávání velmi podobných dopadů (výsledků) s identickým nastavením vstupních (počátečních) hodnot. Jedná se o tvorbu modelu tržního chování na základě určitých vstupních hodnot. Modelový přístup umožňuje hledat původ protichůdných tvrzení na základě předpokladů. Dále umožňuje abstrahovat od jistých předpokladů a odlišit tak jen určitý izolovaný jev. Dále umožňuje konzistentním způsobem komparovat hypotézy pomocí vsazení různých předpokladů do jinak stejného modelového rámce. Protože aplikace modelů tržního chování se zdá být relativně jednoduchá v porovnání ke složitosti problematiky tržního chování,

14


stále není uznávána jako plnohodnotný nástroj pro rozhodování mezi některými ekonomy. Na druhou stranu tento přístup je schopen vysvětlit chování velmi komplikovaných tržních jevů, na jejichž předpokladech je velmi složité odvodit jisté závěry.

1.1.4 Stochastický popis vývoje ekonomiky Stochastický způsob analyzování ekonomických jevů se řadí mezi nejefektivnější známé přístupy makroekonomické analýzy. Základ pro přístup pomocí stochastického popisu tvoří statistické časové řady. Tento přístup je specificky silný pro analýzu ekonomických cyklů a ekonomického růstu. Soustředí se na analýzu výkyvů a odchylek systematického chování ekonomického cyklu. Na základě znalosti chování systematické složky časové řady můžeme přesně popsat, jak se současné či minulé šoky budou přenášet do budoucího vývoje, a zároveň jaký bude jejich vliv na budoucí vývoj různých veličin. Můžeme rozlišit, zda se bude jednat o dlouhodobé či krátkodobé dopady apod.

1.1.5 Rozlišování trvalých a dočasných šoků Šoky

mohou

nabývat

jak

trvalého

(dlouhodobého)

dopadu,

tak

dočasného

(krátkodobého) dopadu. Rozdíl mezi trvalým a dočasným šokem v praxi můžeme rozeznat pomocí srovnání trajektorií (pohybových křivek) vybraných veličin. Jinými slovy, srovnáme-li trajektorii vybrané veličiny s hypotetickou trajektorií této veličiny v nekonečné budoucnosti, zjistíme velikost šoku zkoumané veličiny. Následující rovnice ukazuje případ, kdy žádný šok nenastal. Tedy případ, kdy současná a hypotetická trajektorie jsou identické.

(1)

15


Pokud bychom došli k závěru, že trajektorie vybrané veličiny je odlišná od trajektorie hypotetické veličiny v nekonečně vzdáleném čase, dopad šoku by v tomto případě byl považován za trvalý. Jinými slovy, určitý tržní jev by měl dlouhodobý dopad na jiné tržní jevy. Jestliže bychom chtěli dopady zkoumat podrobněji, mohli bychom u sledované veličiny provést deterministickou dekompozici, tj. rozložit sledovanou veličinu na cyklickou, trendovou, sezónní a chybovou složku. V tomto případě se zaměříme na trendovou a cyklickou složku sledované veličiny. Pomocí matematických modelů jsme schopni skrz tyto složky dále ověřit délku a intenzitu dopadu šoku.

1.1.6 Strukturální povaha analýzy Předchozí dva zmíněné principy makroekonomické analýzy mohou posloužit jako nástroj pro detailní analýzu a popis určitého jevu. V makroekonomické analýze je nicméně třeba především rozeznat příčiny tržního chování jednotlivých tržních subjektů. Například je třeba rozlišit, jak interpretovat jednotlivé šoky postihující vývoj určitého makroekonomického ukazatele či chování tržního subjektu. Při provádění makroekonomické analýzy se můžeme soustředit jak na redukované formy analýzy, tak na strukturální formy analýzy. Při redukované formě analýzy se snažíme najít co nejlepší popis chování ekonomických subjektů (například pomocí co nejpřesnější specifikaci časové řady popisující vývoj makroekonomického ukazatele a co nejpřesnější odhad jejích parametrů). Bavíme-li se o strukturální formě analýzy, soustředíme úsilí na odvození charakteristik tržních jevů na základě behaviorálních1 ekonomických základů.

1

Chování vybraných subjektů za pevně stanovených podmínek

16


1.2 Statistické analytické metody V této kapitole práce je obecně shrnuto několik metod, které je možné využít při vytváření různých druhů analýz a predikcí při provádění makroekonomických analýz. Tyto metody jsou založeny především na bázi analýzy statistických dat a proměnných. Mezi známé metody se řadí například regresní, korelační analýza a input output analýza. V práci je využita korelační analýza mezi HDP a mírou nezaměstnanosti, protože je shledána pro danou problematiku jako nejjednodušší nástroj.

1.2.1 Regresní analýza Regresní analýza je označení statistické metody, zaměřené především na zkoumání jedné či více proměnných. Využívá se k hledání souvislostí mezi jednou nebo více skupinami různých ukazatelů. Tento druh analýzy je využíván například v marketingovém výzkumu, ekonomické statistice, v národním účetnictví, v nákladovém účetnictví, v nejrůznějších technických aplikacích, ve finanční analýze i mnohdy jinde. V regresní analýze nás zajímají především změny vybraných podmíněných průměrů závislé proměnné při všech různých změnách vysvětlující nezávislé proměnné. Hlavním cílem této analýzy je „přispět k poznání příčinných vztahů mezi statistickými znaky“ (HINDLS, 2000, s. 177). Toho můžeme dosáhnout pomocí matematického popisu systematických událostí, které jsou provázeny statistickými závislostmi. Matematická funkce, která co nejpřesněji popisuje vybrané průměry, je nazývána regresní funkcí. Cílem regresní analýzy je co nejbližší přiblížení vypočítané regresní funkce k hypotetické regresní funkci. Hlavní otázkou při této analýze je míra závislosti a intenzity jednotlivých proměnných. Při provádění regresní analýzy řešíme především otázku matematického zobrazení.

17


1.2.2 Korelační analýza Další metoda je korelační analýza. Korelační analýza na rozdíl od regrese řeší otázku síly závislosti a vztahu (korelace) vybraných veličin. Od regrese se liší především v tom, že tato analýza nepracuje se závislou a nezávislou proměnnou. Hlavním úkolem korelační analýzy je zjištění, zda předpokládaná závislost mezi vybranými proměnnými je či není průkazná (síla závislosti). Pomocí korelace se snažíme určit, jak moc je tato závislost těsná či silná (intenzivní). Mírou intenzity této závislosti je tzv. koeficient korelace. Koeficient vypočtený z naměřených hodnot značíme r. Tento koeficient korelace podle těsnosti může nabývat závislosti různých hodnot. Tyto hodnoty se mohou pohybovat od 1 do -1. Pokud se hodnota blíží 1 (rostoucí) nebo -1 (klesající), jedná se o tzv. těsnou závislost. Pokud se hodnoty blíží 0, bavíme se o tzv. volné závislosti. Přímo hodnota 0 vykazuje nezávislost. Korelace tedy znamená, do jaké míry jsou na sobě vybrané proměnné závislé.

1.2.3 Input Output analýza Třetí metoda, kterou bych rád zmínil, se nazývá Input output analýza. Tato analýza je využívána jako analytický nástroj pro zkoumání meziodvětvových vazeb a pro měření vnějších dopadů na domácí ekonomiku. Tato analýza se soustředí na vzájemné závislosti mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Vychází především z podrobných popisů struktury ekonomiky (např. národní, regionální, atd.) a zároveň ze závislostí mezi poptávkou a nabídkou v rámci trhu. Input Output analýza vychází z matematických matic, které reprezentují jednotlivá odvětví. V rámci těchto odvětví tento model počítá s tím, že jsou využívány podobné technologie. Záměrem tohoto modelu je schopnost zpracovat data a porovnat vybraná odvětví. Jejím záměrem je především řízení, podpora, či zlepšení těchto odvětví, které mají pozitivní dopad na určitou oblast ekonomiky. Využívá se například při rozhodování ve veřejné správě.

18


1.3 Makroekonomické ukazatele Tato část práce popisuje význam makroekonomických ukazatelů. Dále je tato kapitola věnována deskripci vybraných makroekonomickým ukazatelů. Mezi tyto ukazatele patří export, import, čistý export, míra inflace, míra nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt, průměrná hrubá mzda a státní dluh.

1.3.1 Význam makroekonomických ukazatelů Makroekonomické ukazatele jsou údaje, které vyjadřují vývoj a stav hospodářství určitého státu v konkrétní oblasti určité ekonomiky. Za určitý časový úsek, například jeden

rok,

můžeme

na

základě

těchto

hodnot

sledovat

vývoj

vybraného

makroekonomického odvětví. Právě tento trendový vývoj makroekonomického odvětví nám může sdělit, jak si dané odvětví vedlo během vybraného časového období. Na základě těchto dat je možné stavět budoucí makroekonomická rozhodnutí. Většina statistik makroekonomických ukazatelů pomáhá například obchodníkům, bankám, finančním trhům a vládám sledovat vývoj ekonomiky. Tyto ukazatele však mohou sloužit také k porovnání jednotlivých ekonomik a je možné z nich vyčíst nastavení a směr vývoje ekonomického systému dané země. Například v rámci daňového systému, úrokových sazeb, či ekonomické orientace. Tyto ukazatele nesoustředí pozornost pouze na sledování vývoje jejich historických hodnot, ale zároveň slouží jako podklad pro budoucí rozhodování ohledně vývoje dané ekonomiky. Data jsou sledována statistickými úřady, jako například českým statistickým úřadem, Eurostatem, UNECE (United Nations Economic Commission for Europe), nebo OECD statistics. Dále jsou zpracovávána a analyzována ekonomy, kteří na jejich základě jsou schopni vytvořit predikci ekonomického vývoje pro následující období, ať už krátkodobé (1 – 24 měsíců), střednědobé (2 až 5 let), či dlouhodobé (nad 5 let).

19


1.3.2 Export, import, čistý export Hodnoty dovezených a vyvezených zboží a služeb představují ukazatele export a import. Export představuje množství statků vyrobených a zároveň vyvezených z určité země. Import na druhou stranu představuje množství statků vyrobených v zahraničí a zároveň dovezených do určité země. Využívá se také hodnota tzv. čistého exportu (NX), který představuje rozdíl reálného exportu (M) a reálného importu (X) za vybrané ekonomické období. NX = X – M

(2)

Hodnota čistého exportu určuje hodnotu obchodní bilance, která odráží postavení národní ekonomiky v rámci zahraničního obchodu. Obchodní bilance vypovídá, v jakém množství a kam převažuje tok peněz v rámci zahraničního obchodu. Kladná obchodní bilance pro Českou republiku by například znamenala, že export z ČR je větší, než import do ČR, tudíž více peněz přitéká do České republiky, než odtéká. Jedním z ukazatelů, který může mít přímý vliv na vývoj obchodní bilance je měnový kurz. Hodnoty exportu či importu lze sledovat prostřednictvím statistických úřadů daných zemí či unie.

1.3.3 Měnový kurz Měnový kurz je ukazatel, který je velmi významný díky rozdílným měnám jednotlivých zemí a mezinárodnímu obchodu. Pokud by existovala společná měna pro všechny světové ekonomiky, nebylo by třeba sledovat měnový kurz. Protože tomu tak ale není, je třeba uvažovat v rámci měnového kurzu dané země, se kterou chceme obchodovat. Nominální měnový kurz je definován jako „cena jedné měny vyjádřena v jednotkách měny druhé“ (PAVELKA, 2007, s. 162). Měnový kurz není třeba sledovat pouze proto, že každá ekonomika má svojí vlastní měnu, ale i proto, že kurzy měn se v čase mění. Tyto změny v hodnotě měnového kurzu jsou přímo stanoveny měnovým trhem, tedy nabídkou a poptávkou po určité měně. Protože mechanika funkce měnového trhu může být zavádějící, rád ji znázorním na následujícím příkladu.

20


Graf 1: Příklad funkce měnového kurzu (Měnový trh české koruny) SCZK

Cena 1 EUR v CZK (EUR/CZK)

P*

DCZK 0

Q*

Množství CZK

Zdroj: Vlastní zpracování

Tento graf reprezentuje český měnový trh v určitém období. Poptávka po korunách je vytvářena českými vývozci statků a služeb. Jestliže obchodník z ČR vyveze do Německa například automobil, pak německý obchodník musí české firmě zaplatit jeho hodnotu v korunách. To znamená, že nejdříve musí nakoupit českou měnu, a tak vytváří poptávku po korunách. Nápodobně, jestliže německý občan chce nakoupit akcie určité české firmy, musí k tomu nejdříve získat koruny. Opět se vytváří poptávka po korunách. Klesající tendence poptávkové funkce české koruny je dána tím, že čím nižší je cena české koruny, tím více jednotlivců poptává českou korunu. S nabídkovou funkcí SCZK je trend právě opačný. Čím nižší je cena české koruny, o to méně obchodníků je ochotno českou měnu nabídnout. Právě tyto výkyvy v poptávce či nabídce měnového kurzu mohou mít přímý vliv na ekonomický prospěch ekonomiky. Je třeba zde zároveň zvážit, do jaké míry je daná země na daném obchodu závislá, jinými slovy jak velké procento vývozu dané země tvoří daný obchod. Jestliže by tato míra byla vyšší, pak by každé oslabení či posílení domácí měny mělo silný vliv na vývoj a prospěch domácí ekonomiky.

21


Pro každou ekonomiku je tedy výhodnější vyvážet do více různorodých ekonomik, aby nebyla přímo závislá na ekonomickém vývoji jedné zahraniční ekonomiky. Existují dva základní systémy měnových kurzů. Volný plovoucí a fixní měnový kurz. Volný plovoucí kurz se vyznačuje tím, že je přímo stanoven vývojem nabídky a poptávky na měnovém trhu (viz Graf 1). V tomto systému především v dnešní době jsou známy intervence centrálních bank, které se snaží mít vliv na vývoj ekonomiky tím, že revalvují, či devalvují hodnoty domácích měn. Příkladem může být devalvace české koruny českou národní bankou koncem roku 2013, kdy došlo k depreciaci kurzu CZK českou národní bankou. Systém fixního měnového kurzu, který je uplatňován v Evropě, například v Dánsku, Lotyšsku a v Bulharsku (SHALIFAY, 2013), je systém, ve kterém se centrální banka neustále snaží držet měnový kurz v určitém rozmezí. Cílem tohoto systému je vždy důvěra a předvídatelnost kurzu. Měnový kurz lze sledovat prostřednictvím bank a finančních institucí.

1.3.4 Míra inflace Míra inflace je ukazatel, který vyjadřuje úroveň cenové hladiny (stabilita, výkyvy všeobecné cenové hladiny) určité země za časové období. Inflace představuje nárůst cenové hladiny za určité časové období. Tato hodnota je vyjádřena jako cenový index. Vývoj cenové hladiny se může vyskytnout ve třech různých stádiích. Pokud se jedná o nárůst tempa cenové hladiny, bavíme se o inflaci. Jestliže tempo cenové hladiny klesá, bavíme se o deflaci. Na trhu může také nastat situace, kdy tempo růstu HDP je stagnující a zároveň vysoká inflace. Tato situace je známa jako stagflace. Míra inflace je vyjádřena jako procentní rozdíl změny úrovně cenové hladiny za určité časové období. Vyjadřuje změnu průměrné cenové hladiny za určité časové období oproti cenové hladině předchozího časového období. Příliš velká míra inflace ekonomice uškodí, neboť může vést například ke snížení reálné hodnoty peněz a dalších peněžních aktiv v ekonomice. Tímto vzniká nejistota v rámci vývoje cen, která má negativní dopad na investice a úspory v ekonomice. Například snížení efektivnosti fungování trhů, může vést k rostoucím komplikacím se sestavováním firemních rozpočtů.

22


Deflace na druhou stranu může pro ekonomiku být z dlouhodobého hlediska také škodlivá, protože může ekonomiku dostat do tzv. deflační pasti. Tento trend začíná poklesem cen, následuje snížení tržeb a zisků a podnikatelé jsou nuceni snižovat náklady. Zároveň dochází k růstu klasifikovaných úvěrů bank, což snižuje stabilitu bankovního systému. Toto vede k růstu nezaměstnanosti nebo snižování mezd. Tyto faktory navzájem dále mohou snížit domácí poptávku po zboží a službách, což zpětně tlačí na snižování cen. Pokud deflace přetrvá, spirála se začne točit ve zrychlujícím tempu. Inflaci můžeme spočítat pomocí vzorce spotřebitelských cen, kde t značí aktuální rok a t1 rok předchozí. Index CPI představuje indexy spotřebitelských cen v jednotlivých letech.

(3) Inflace v České republice je měřena Českým statistickým úřadem a lze ji měřit třemi nejznámějšími způsoby. První způsob se řídí tzv. indexem spotřebitelských cen (CPI). Cenovou hladinu na základě oficiálních statistik lze vyjádřit jako průměr spotřeby statků a služeb, které jsou spotřebovány průměrnou domácností. Při použití tohoto ukazatele se však mohou vyskytovat příliš velké odchylky výdajů domácností od vah použitých v indexu. Jeho použití proto může být nepřesné. Index spotřebitelských cen lze vypočíst na základě následujícího vzorce, kde p0 značí cenu daného statku v dalším období (roce), p1 cenu daného statku v základním období (roce) a w značí váhu (důležitost pro ekonomiku) jednotlivého statku.

(4)

23


Další způsob, jak můžeme změřit vývoj cenové hladiny, je použitím indexu cen výrobců (PPI). V tomto případě se také jedná o koš, má však od indexu CPI odlišné složení. V tomto koši se bavíme o výrobcích a službách (například suroviny a polotovary). Tento index, stejně jako index CPI, pracuje s vahami dle struktury tržeb. Poslední zmíněný způsob je použití deflátoru hrubého domácího produktu. Tento způsob se vyznačuje tím, že zachycuje veškeré vyprodukované statky a služby v ekonomice.

1.3.5 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je vyjádřena v procentech za určité časové období. Vyjadřuje procento nezaměstnaných jednotlivců z celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nezaměstnanost je měřena dvěma základními způsoby. Prvním způsobem je statistika nezaměstnanosti (anglicky Claimant count measure). Představuje množství nezaměstnaných, kteří mají nárok na příspěvek od státu po dobu aktivního hledání zaměstnání. Tato doba je však časově omezena dle věkových kategorií. Například v České republice činí délka podpory do 50 let věku 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a nad 55 let věku až 11 měsíců (MĚŠEC, 2014). Druhý způsob měření nezaměstnanosti je průzkum či anketa, která zkoumá, kdo je zaměstnán a kdo aktivně hledá zaměstnání. V České republice je také známa metoda VŠPS (výběrové šetření pracovních sil), jejímž cílem je získávat pravidelné informace o situaci na trhu práce. Tato metoda je nepřetržitě prováděna od roku 1992 Českým statistickým úřadem. Zaměřuje se na způsoby, jak kvalifikovaně odhadnout výši nezaměstnanosti v rámci firem a organizací. Usiluje o zjištění nezaměstnanosti na základě pohlaví, věku, kvalifikace, odvětví, charakteru zaměstnání respondentů, výše odpracované doby, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil (ČSÚ, 2014). Tato metoda zároveň poskytuje údaje o ekonomicky neaktivních osobách a celkové nezaměstnanosti. V porovnání s registrovanou mírou nezaměstnanosti je tato metoda bezprostředně přesnější, neboť registrovaná míra nezaměstnanosti počítá pouze s jednotlivci, kteří jsou

24


přihlášeni na úřadu práce. Nezapočítává osoby, které buď nepracují, nebo nejsou registrovaní. Tento ukazatel se běžně zjišťuje na jeden měsíc prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (EHOMER, 2014). Míru nezaměstnanosti lze matematicky vyjádřit jako podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopných pracovat. V následující rovnici

značí míru nezaměstnanosti, U počet nezaměstnaných a L

pracovní sílu.

(5) Dlouhodobá nezaměstnanost (déle než 1 rok) je považována za vážný ekonomický problém, protože takový jednotlivec ztrácí postupem času možnost se uplatnit na trhu práce. Zájmem stabilní ekonomiky je udržet nezaměstnanost v blízkosti tzv. přirozené míry nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při které se nachází trh práce ve stavu všeobecné rovnováhy. To jinými slovy znamená, že všichni jednotlivci, kteří jsou ochotni při dané mzdové sazbě pracovat, jsou zaměstnáni. Samotnou míru nezaměstnanosti můžeme rozdělit do čtyř základních druhů. Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu jednotlivců mezi pracovními místy či oblastmi. Může se jednat například o studenty po dokončení studia nebo jednotlivce, kteří shánějí lepší zaměstnání. Tento druh nezaměstnanosti není pro ekonomiku nijak zvláště nebezpečný, naopak napomáhá k efektivnějšímu uplatnění zkušeností na pracovních pozicích a zkvalitňuje tak výsledky práce. Další typ nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanosti existuje v případě, že na trhu existuje nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou práce. Strukturální nezaměstnanost je například způsobena změnami v preferencích spotřebitelů. Změnu spotřebitelských preferencí následuje změna nabídkové strany a může se tak dotknout i celého odvětví. Pokud na trhu existuje tento

25


druh nezaměstnanosti, je jedním z nejvážnějších, protože ve většině případů v těchto situacích může přijít o zaměstnání velké kvantum jednotlivců s odbornou kvalifikací. V tomto případě je velmi těžké za krátké časové období vybrané jednotlivce kvalifikovat a specializovat v jiném oboru. Třetí

typ

nezaměstnanosti

je

cyklická

nezaměstnanost.

Tento

druh

nezaměstnanosti je spojen s hospodářskými cykly ekonomiky. Cyklická nezaměstnanost má tendenci s recesí růst a s expanzí klesat. Je přímo závislá na výkonu určité ekonomiky. Příkladem cyklické nezaměstnanosti by mohla být například hospodářská krize. Jinými slovy časové období, kdy firmám klesá odbyt a tudíž klesá i poptávka po pracovní síle. Čtvrtý nejvýznamnější typ nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanost existuje v důsledku povahy některých hospodářských činností. Jedná se o firmy, které mají možnost mít odbyt jen v určitém období například jednoho roku. Může se jednat například o zemědělství, stavebnictví či některé doučovací agentury, které mají největší zisky, pouze když jsou studenti ve škole a existuje tak poptávka po doučování. Ukazatel míry nezaměstnanosti je důležitý pro vysledování, o jaký druh nezaměstnanosti v ekonomice se jedná. Na tomto základě je možné určit, jakým způsobem se dá situace řešit. Zároveň můžeme vysledovat, jak velké procento obyvatel je nezaměstnaných a využívá sociální dávky.

1.3.6 Hrubý domácí produkt „Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty finálních statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“ (SLANÝ a KOL, 2007). Do této sumy patří produkce vlastněná rezidenty i cizinci na určitém území. Tato hodnota se vyjadřuje v peněžních jednotkách a slouží ke stanovení výkonnosti vybrané ekonomiky. Sčítá sumy investic, vládních nákupů, čistého vývozu a celkovou hodnotu spotřeby všech spotřebitelů.

26


Tento ukazatel patří mezi klíčové makroekonomické ukazatele, protože dává možnost porovnat více ekonomik na základě výkonnosti celkové ekonomiky. Na základě hrubého domácího

produktu

je

možné

předpovědět

předpokládaný

trend

inflace

a nezaměstnanosti. Lze také uvažovat o stabilitě ukazatele na základě exportu a importu. Hrubý domácí produkt je možné sledovat v přepočtu na jednoho obyvatele, v PPP (parita kupní síly, purchasing power parity), v PPP na obyvatele nebo v procentech. HDP na jednoho obyvatele nám říká, jakou hodnotu dokáže průměrný obyvatel vyprodukovat za dané časové období. Tento ukazatel je tedy výhodnější použít při přímém srovnávání dvou ekonomik jako celků. HDP v PPP vyjadřuje obsah spotřebního koše, kde spotřební koš vyjadřuje běžné náklady jedné domácnosti. Tento přepočet HDP má silnou vypovídací hodnotu, protože dává možnost analyticky porovnat skutečnou hodnotu (cenu) spotřebního koše v různých zemích bez navýšení cenové hladiny o míru inflace. Zároveň je možné pracovat s HDP na obyvatele v PPP, který vypovídá výši běžných nákladů domácnosti na jednoho obyvatele. Vyjádření HDP v procentech ukazuje vývojový trend celkového HDP (růst/pokles) za dané časové ekonomické období. Hrubý domácí produkt lze vyjádřit v nominálních, nebo reálných hodnotách. Nominální HDP je ukazatel, který je orientován na skutečné běžné ceny. Na druhou stranu reálný HDP je orientován na stálé ceny. To znamená, že je očištěn od inflace. Představuje tak skutečnou hodnotu objemu produkce během určitého období. K eliminaci těchto cenových změn se využívá tzv. deflátor (cenový index), který je definován následovně: Deflátor HDP = (nominální HDP / reálný HDP) x 100

(6)

Hrubý domácí produkt může být také vyjádřen v aktuálních nebo potencionálních hodnotách. Jedná se o rozdíl mezi skutečně vyprodukovanou produkcí (aktuální)

27


a potencionálně2 dosažitelnou produkcí za určité časové období. Na základě těchto dvou ukazatelů je možné vysledovat ekonomický sektor, který nedosáhnul plného potencionálního (možného) výkonu a je možné se zamyslet nad jejím vylepšením, například v rámci alokace zdrojů. Hrubý domácí produkt může být zjištěn třemi základními metodami. První z nich je známa jako výrobní metoda, která vychází z hodnoty vyrobeného zboží a služeb za určité období. Druhá metoda je známa jako důchodová metoda zjištění HDP, kde HDP se vypočte na základě součtu všech důchodů v určité zemi. Tento výpočet může být vyjádřen pomocí následující rovnice: HDP = mzdy + platy + renty + úroky + zisky

(7)

Poslední metoda, kterou bych rád zmínil, je metoda výdajová. Tato metoda vychází z výdajové struktury HDP a lze ji charakterizovat na základě rovnice, kde C reprezentuje celkovou spotřebu, G celkové vládní výdaje, I celkové investice a X – M je čistý export. HDP = C + I + G + (X – M)

(8)

1.3.7 Průměrná hrubá mzda a medián mezd „Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrady mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance na měsíc“ (ČSÚ, 2014). Slabinou tohoto ukazatele je však nerovnoměrná distribuce sumy celkových příjmů v ekonomice. Protože tato distribuce není rovnoměrně rozmístěna v rámci obyvatelstva, dochází zde k nemalým odchylkám. Jan Čadil ve svém článku tvrdí, že koncem roku 2009 „na průměrný měsíční plat nedosáhlo 65 % Čechů“ (ČADIL, 2014).

2

Potencionálním se v tomto případě myslí v danou chvíli dosažitelným v rámci aktuální ekonomické

kapacity

28


Kromě průměrné hrubé mzdy je také využíván ukazatel mediánu mezd. Tento ukazatel měří střední hodnotu všech mezd za určité časové období. Je tedy praktičtější než průměr, protože počítá s diversifikací celého platového spektra. Medián mezd je mzda, která se v daném spektru mezd nachází právě uprostřed. Průměrná hrubá mzda se od této hodnoty může odchylovat o příjmy nejlépe a nejhůře placených zaměstnanců. Při analýze mezd je možné se také setkat s minimální mzdou. „Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.)“ (PROFESIA, 2014). Minimální mzda vyjadřuje spodní mez minimální hrubé mzdy. Vyjadřuje nejnižší hranici, kterou si může zaměstnanec vydělat za jeden měsíc. Minimální mzda je sledována prostřednictvím statistického úřadu.

1.3.8 Státní dluh Státní dluh se skládá z vládních závazků. Lze jej měřit například v procentech hrubého domácího produktu. Tento ukazatel vyjadřuje hodnotu, kterou určitá země dluží jak vnitrostátním, tak mezinárodním institucím. Státní dluh lze rozdělit na domácí a zahraniční (také vnitřní a vnější) složky. Státní dluh je sledován statistickým úřadem či ministerstvem financí. S jeho nárůstem se zvyšuje riziko schopnosti splatnosti jeho úroků, které mohou zatížit státní rozpočet.

29


2 Praktická část Tato část práce je věnována analýze a hodnocení vývoje makroekonomických ukazatelů České republiky a Německa v časovém období 2000 – 2013. Pro porovnání s ekonomikou České republiky jsem zvolil ekonomiku Německa, protože se řadí svými ekonomickými výsledky mezi nejvyspělejší ekonomiky jak v evropském, tak ve světovém měřítku. Česká a německá ekonomika spolu sousedí a zároveň jsou velmi blízce ekonomicky provázány. Je pravda, že německá ekonomika je několikanásobně větší, nicméně způsoby řízení ekonomiky a tvorba rozhodnutí mají stejný vliv na vývoj německé ekonomiky, jako na českou ekonomiku. Tato analýza a komparace bude věnována porovnání vývoje exportu, importu, čistého exportu, měnového kurzu, míry inflace, míry nezaměstnanosti, HDP a jeho struktury, průměrné a hrubé mzdy a státního dluhu. Vybrané ukazatele pro tuto práci jsem vybral na základě jejich vypovídajících hodnot v rámci ekonomiky. Pro analýzu bylo zvoleno období 2000 – 2013. Věřím, že hospodářská recese může zároveň sloužit jako nástroj, který pomůže k odhalení ekonomických nedostatků a neefektivností určité země. Na základě vybraných makroekonomických ukazatelů vytvořím závěry, které pomohou k porozumění ekonomické situaci vybraných zemí.

2.1 Souhrn významných ekonomických faktorů a událostí Pro podpoření analýzy krátce představím nejvýznamnější faktory a události, které mohou mít vliv na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů a mohou podpořit vysvětlení jejich chování. Mezi tyto faktory a události patří cena ropy, vstup ČR do Evropské unie, zavedení eura v Německu, dostavba klíčové infrastruktury v ČR, spotřeba, investice, vládní výdaje, export, import, hospodářská recese a následná dluhová krize.

30


2.1.1 Cena ropy Za jeden z nejvýznamnějších faktorů, který může mít silný dopad na vývoj ekonomické situace, je vývoj ceny ropy. Ropa je komodita, která je v dnešní době stále nezbytná nejen pro provozování dopravy, ale i pro výrobu velké většiny zboží. Graf 2: Vývoj ceny 1 barelu ropy v USD a EUR

Zdroj: Statista (2014), Vlastní zpracování

31


Graf 3: Vývoj ceny 1 barelu ropy v CZK

Zdroj: Statista (2014), Vlastní zpracování

Grafy zobrazují vývoj ceny 1 barelu ropy v časovém období 2000 – 2013 v USD, EUR a CZK. Z grafu je vidět, že na konci vybraného období je cena barelu ropy téměř čtyřnásobná oproti roku 2000. Mezi silné příčiny silného nárůstu ceny ropy mohou patřit cyklické faktory ekonomiky (například s rostoucí poptávkou v létě díky kumulaci cestování na dovolené roste i cena), daně a především operace americké centrální banky FED, neboť USA jsou největším producentem ropy. Ekonom serveru kurzy.cz reflektuje ve svém článku způsob, jak FED pomocí vlivu na množství peněz v ekonomice může silně ovlivnit cenu ropy (KURZY, 2014). Mezi další, slabší, faktory mohou patřit nízká politická stabilita v zemích těžby ropy, omezené množství ropné suroviny a případně i možný růst nákladů na samotnou přepravu ropy. Tento vysoký nárůst ceny ropy ovlivní vývoj veškerého průmyslu a zemí, které jsou na ropě závislé, tedy téměř každého. Pokud cena ropy bude například růst, náklady všech zemí a společností na ropě závislých se budou zvyšovat a naopak. Do této skupiny patří drtivá většina přepravních služeb a výroba pohonných a umělých hmot.

32


2.1.2 Vstup ČR do Evropské unie Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 nabídnul českému zahraničnímu obchodu v rámci Evropské unie lepší flexibilitu a možnosti. V samotném roce 2004 stoupl vývoz ČR o téměř 26 %, zatímco dříve export zaznamenal růst jen o 9 %. Za posledních deset let stoupl vývoz více než dvojnásobně (DENÍK, 2014).

2.1.3 Zavedení eura v Německu V roce 1999 bylo v Německu zavedeno euro. Společná měna Německa a jeho významných obchodních partnerů může napomoci stabilitě německého zahraničního obchodu. Veškeré převody finančních prostředků v rámci měnové unie nejsou díky společné měně přímo ovlivněny pohyby měnového kurzu. Tato změna v některých ekonomech vyvolala obavy v rámci inflace a stabilizace cenové hladiny, nicméně dlouhodobě se tato měna prokázala jako stabilní. Podle týmu instituce europeum.cz a německého statistického úřadu přechod na euro měl vliv na inflaci pouze 0,1 %. Německý cenový index nebyl významně ovlivněn (EUROPEUM, 2014).

2.1.4 Dostavba klíčové infrastruktury v ČR V České republice v letech 2000 – 2014 probíhala výstavba klíčové infrastruktury. Mezi tuto infrastrukturu patří například dálniční sítě a železniční koridory spojující Českou republiku s okolními státy. Tato infrastruktura je významná pro dostupnost, plynulost a flexibilitu zahraničního obchodu. Dokončení ústředních obchodních cest je klíčové pro silný zahraniční obchod, především pro exportně založenou ekonomiku, kterou Česká republika je.

33


2.1.5 Složky HDP dle výdajové metody Vývoj faktorů tvořící strukturu HDP mohou přímo napovědět, která oblast měla na vývoj celkové ekonomiky největší vliv. V bakalářské práci budu využívat výdajovou metodu struktury HDP. Mezi složky této metody patří spotřeba, investice, vládní výdaje, export a import. Tyto složky mají přímý vliv na rozsah a vývoj ekonomiky.

2.1.6 Hospodářská recese a dluhová krize Rok 2008 je známý hospodářskou recesí způsobenou americkou bankovní krizí. Díky této recesi nejen zkrachoval nemalý počet bank, ale také se většina evropských ekonomik dostaly do fáze recese. Většina institucí, které měly v těchto bankách svůj kapitál, o tento kapitál náhle přišly. Tento efekt vyvolal nejistotu mezi investory. Propad v investicích měl vliv na výkon celkové ekonomiky jednotlivých států a byl vykázán propadem v nejvýznamnějších oblastech ekonomiky. V roce 2010 se k této krizi přidala dluhová krize. Počínající Řeckem, některé evropské ekonomiky se postupně nebezpečně přibližovaly k hranici neschopnosti splácení svých závazků. Ekonomická a dluhová krize mohou mít negativní dopad na tempo růstu investic, spotřeby a vývoje zahraničního obchodu.

2.2 Analýzy vybraných makroekonomických ukazatelů ČR a SRN V této části práce bude věnována pozornost komentování, analyzování a hodnocení ekonomického vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů české a německé ekonomiky. U každého ukazatele bude nejprve okomentován vývoj, dále bude provedena analýza vývoje nasbíraných dat. Analýza bude zakončena hodnocením ekonomického vývoje. Každý z vybraných makroekonomických ukazatelů bude analyzován jednotlivě. Hodnoty využité v následujících analýzách budou použity v nominálních (nejsou očištěny o inflaci) hodnotách (běžných cenách).

34


2.2.1 Export, import, čistý export Graf 4: Export, import a čistý export zboží a služeb v PPP

Zdroj: OECD Statistics (2014), Vlastní zpracování

Na základě těchto dat vidíme, že celkový export, import i čistý export jak české, tak německé ekonomiky, měl během vybraného časového období rostoucí trend až do období hospodářské krize v roce 2008. V tomto roce pozorujeme propad exportu i importu u obou ekonomik. Od roku 2008 obě ekonomiky vykázaly nejnižší hodnoty v roce 2009. Od tohoto roku se obě ekonomiky opět vrátily k růstu až do roku 2013. Od roku 2011 nárůsty zahraničního obchodu začaly zpomalovat. Nejsilnější nárůsty zahraničního obchodu obou ekonomik pozorujeme v období 2003 – 2007 a 2009 – 2011. Růst české ekonomiky do roku 2008 lze popsat důsledky nedávné ekonomické transformace, od které uplynulo již 10 let (SPĚVÁČEK, 2002), neboť většina ekonomicky významných změn proběhla v 90 letech. Následně po této transformaci česká ekonomika postupně zvyšovala tempo svého růstu. Po vstupu do EU (2004) se české ekonomice dařilo prosazovat na západních trzích v zahraničí, zejména v Německu, které se dnes řadí mezi největší obchodní partnery České republiky (EAGRI, 2014).

35


Vliv na růst českého zahraničního obchodu mohly mít také investice do průmyslu a obchodu z předešlých let. Součástí českého exportu byly především dopravní prostředky, elektronika, plastické hmoty a chemikálie, textil a potraviny. Import tvořily převážně mechanické součásti a elektronika, dopravní prostředky, kovy, minerální produkty a textil (INDEXMUNDI, 2014). Podle agentury Czechtrade v tomto období pocházela velká část českého exportu a importu převážně ze zemí EU, především z Německa (CZECHTRADE, 2014). Na obchodní bilanci české ekonomiky v období 2000 – 2005 měly negativní vliv vývozní a dovozní ceny, dovoz armádních stíhaček, zvýšený dovoz některých druhů spotřebního zboží a další prohloubení vysokého schodku zahraničního obchodu s Čínou a především s Ruskem. Na druhou stranu kladný vliv představoval především pokračující růst průmyslové produkce, přímý vliv zahraničních investic z předchozích let, nižší dovoz strojního zařízení a zvýšení zahraničního obchodu s některými státy (FINANCE, 2014). Je možné si dále všimnout, že po roce 2007 český export společně s importem začal nabírat stagnující trend a v roce 2009 došlo dokonce až k poklesu. Rok 2007 byl počátečním rokem ekonomické recese a naznačil tak počátek hospodářské recese, která plně propukla v roce 2009 (MZV, 2014). Tento pokles by mohl být vysvětlen poklesem poptávky na západních zahraničních trzích po exportovaném zboží a služeb z České republiky. Tím postupně docházelo i k tomu, že bylo poptáváno menší množství výrobních surovin v České republice, a tak na přelomu let 2007 – 2008 můžeme vidět, jak export do určité míry táhne dolů i český import. Hospodářská recese v roce 2008 vyvolala nejistotu mezi investory, která také v určité míře mohla mít vliv na zahraniční obchod v rámci nových investic díky snižující se poptávce po zboží a službách. Čistý export vykazuje mírný rostoucí trend díky prohlubujícímu se rozdílu mezi importem a exportem. Začátkem hospodářské recese v roce 2009 je vidět nárůst jak českého exportu, tak českého importu až do roku 2013. Kromě těchto faktorů na hodnoty českého zahraničního obchodu v určité míře měly také vliv rostoucí ceny ropy, jako nejžádanější pohonné komodity.

36


Po celé vybrané období byl vývoj českého zahraničního obchodu rostoucí, objem zahraničního obchodu se téměř ztrojnásobil. Pro exportně založenou ekonomiku je sílící tempo růstu zahraničního obchodu nezbytné. Významný vliv dále představoval dynamicky rostoucí zahraniční obchod a hospodářská recese. V rámci německé ekonomiky nacházíme kladnou obchodní bilanci po celé období 2000 - 2013. Přebytkový čistý export naznačuje, že po celou dekádu do německé ekonomiky více peněz přitéká, než odtéká. Růst německého exportu v letech 2002 – 2008 je pravděpodobně způsoben rostoucí poptávkou po německém zboží a službách v zahraničí. Tento růst mohl být také ovlivněn přijmutím eura jako nové měny v Německu, která chránila německý zahraniční obchod před kurzovými rozdíly v rámci měnové unie eura. Součástí německého exportu v tomto období byly převážně osobní automobily, různé elektronické zboží a polotovary, kovy a chemikálie (INDEXMUNDI, 2014). Import by tento trend mohl následovat v určité míře díky dováženým surovinám potřebným k výrobě či zvyšující se poptávce po zahraničním zboží a službách v Německu. Německý import v tomto období tvořily především výrobní stroje, elektronické příslušenství, minerální produkty, dopravní prostředky a kovy (INDEXMUNDI, 2014). Převažoval především výrobní materiál. V roce 2008 začaly německé hodnoty exportu a importu klesat díky snižující se celkové poptávce po zboží a službách způsobenou dopady hospodářské recese. Po celé vybrané období na německý zahraniční obchod měly v určité míře dopad ceny ropy, jako významné komodity pro přepravu zboží a poskytování přepravních služeb. Na vývoj německého zahraničního obchodu měla významný vliv pouze hospodářská recese, číselně viditelná od roku 2008. Německý zahraniční obchod nepředstavuje pro německý HDP nejvýznamnější složku, nicméně k tvorbě HDP silně přispívá. Za vybrané časové období se objem německého zahraničního obchodu více jak zdvojnásobil.

37


2.2.2 Měnový kurz Graf 5: Měnové kurzy EURCZK a USDCZK

Zdroj: Český statistický úřad (2014), Vlastní zpracování

Graf 6: Měnový kurz EURUSD

Zdroj: Eurostat (2014), Vlastní zpracování

38


Graf měnových kurzů EURCZK, USDCZK znázorňuje postupně klesající trend a posilování české koruny během vybraného období. Po roce 2002 se dolar stal levnější měnou pro nákup, než euro. Klesající trend měnového kurzu mohl uškodit českému exportu tím, že pro české exportéry se nákup cizí měny postupně stal méně výhodný. Čím dál tím více českých korun bylo potřeba k nákupu jednoho dolaru nebo eura. Tudíž apreciace3 české koruny nemusí být v dlouhém období výhodná pro české exportéry, protože ceny jejich exportovaného zboží v zahraničí mají tendenci růst, a tak se české vývozní zboží a služby mohou stát postupně méně konkurenceschopné. Apreciace české koruny se na druhou stranu v daném období může dlouhodobě vyplatit pro dovozce, protože jejich zboží a služby prodávané v České republice zlevňují, neboť pro české spotřebitele se nákup zahraniční měny stává levnější. V roce 2008 vidíme nejnižší hodnoty obou měnových kurzů EURCZK a USDCZK, které mohou potvrzovat prohloubení hospodářské recese. Graf měnového kurzu EURUSD od roku 2000 do roku 2008 ukazuje posilující trend eura vůči dolaru. Tento rostoucí trend by mohl být vysvětlen rostoucí produktivitou ekonomik EU. Oproti měnovým kurzům EURCZK a USDCZK se kurz EURUSD pohybuje na nejvyšším bodě v roce 2008, kdy euro má vůči dolaru v daném období nejvyšší hodnotu. S posilujícím eurem vůči dolaru se stává obchod mezi Evropou a USA výhodnější pro Evropu tak, že nákup dolaru se zvýhodňuje, zatímco nákup eura pro firmy a obyvatele v USA se prodražuje. Na základě údajů z obou grafů lze říci, že samotná Česká republika pravděpodobně není silným vývozcem do USA. V roce 2008 se kurzy EURCZK a USDCZK nacházejí na svém minimu, zatímco kurz EURUSD se zde nachází na svém maximu. Tento rozdíl je možné vysvětlit na základě orientace především jiných zemí Evropské unie (a zároveň součástí Evropské měnové unie) na zahraniční obchod s USA.

3

Samovolné zhodnocení měnového kurzu (bez intervencí centrálních bank)

39


2.2.3 Míra inflace Graf 7: Míra inflace

Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat (2014), Vlastní zpracování

Graf míry inflace vychází z hodnot měřených pomocí CPI indexu (index spotřebitelských cen). Z grafu míry inflace české ekonomiky můžeme vyčíst relativně silnou proměnlivost míry inflace. Výrazné poklesy lze vysledovat v období 2001 – 2003 a 2008 - 2009. Nejvyšších hodnot česká míra inflace dosáhla v roce 2008. Nízká míra inflace v roce 2003 nemusí být nijak škodlivá pro českou ekonomiku, neboť nižší cenová hladina může například podpořit český export (české zboží prodávané v zahraničí může zdražit se zvyšující se hladinou inflace v ČR). Zpráva finanční stability ČNB tvrdí: „Dosavadní růst inflace v roce 2004 lze přičíst především na vrub vlivům nákladových šoků. Došlo ke zdražení pohonných hmot, nicméně dramatickému vývoji cen ropy by i při zohlednění vývoje devizového kurzu odpovídal mnohem vyšší růst tuzemských cen benzínu a nafty. Protiinflačně působily díky dobré úrodě ceny zemědělských výrobců a ceny potravin“ (ČNB, 2015).

40


Nicméně skokový nárůst cenové hladiny v roce 2008 by již mohl mít výraznější negativní vliv na českou ekonomiku. Tento nárůst vypovídá, že cenová hladina narostla od roku 2005 do roku 2008 o více jak 4 %. Budeme-li uvažovat konstantní čistou průměrnou mzdu, znamená to, že čeští spotřebitelé během tohoto období o 4 % nepřímo zchudli. Ceny českého exportu v tomto období také mohly zaznamenat určitý nárůst. Inflace po vypuknutí hospodářské recese v roce 2008 vystoupala dokonce přes hranici 6 %. Na základě studie Českomoravské konfederace odborových svazů v tomto roce byl vývoj míry inflace v ČR především ovlivněn nárůstem regulovaného nájemného, cen služeb spojených s bydlením a cen energií, reformními opatřeními přijaté českou vládou (reforma veřejných financí) a rapidním růstem cen potravin (ČMKOS, 2014). Celkový nárůst míry inflace může být také vysvětlen růstem HDP v období 2004 – 2008. V roce 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie, což silně napomohlo jejímu zahraničnímu obchodu. Nárůst inflace pozorujeme už v roce 2003, což může být vysvětleno obdobím předcházejícím vstupu do Evropské unie. V tomto období se již většina českých podnikatelů na tuto událost připravovala a s orientací na evropský trh mohla začít už dříve. Toto tvrzení může být podloženo klesající nezaměstnaností během tohoto období. Nárůst míry inflace v roce 2011 může být opět vysvětlen růstem HDP a pokles od roku 2012 nárůstem nezaměstnanosti. Toto období je charakteristické dopady hospodářské recese a období dluhové krize od roku 2010. Snížení důvěry podniků v investice klesá, klesá výše investic a s tím klesá i přibývající počet pracovních míst. V období 2000 – 2013 byla česká míra inflace velmi dynamická. Tato dynamika může být vysvětlena exportně založenou českou ekonomikou. Na jednu stranu je možno hodnotit umění se prosadit na zahraničních trzích výhodné pro českou ekonomiku, na druhou stranu česká ekonomika je příliš závislá na zahraničních ekonomikách. Pokud byla

zahraniční

orientace

jedním

z hlavních

cílů

české

ekonomiky,

věřím,

že nejvýhodnější pro českou ekonomiku bude co nejdiversifikovanější struktura zahraničního obchodu jak v rámci sortimentu, tak v rámci cílených zemí.

41


Míra inflace německé ekonomiky během let 2000 – 2013 byla více dynamická především v počátku hospodářské recese v roce 2008. Během zbytku vybraného období se německá míra inflace projevovala jako relativně stabilní. V roce 2008 můžeme vysledovat nejvýraznější pokles o zhruba 2,5 %. Nejvyšších hodnot německá inflace dosáhla v roce 2008. Proměnlivost trendu míry inflace v období 2000 – 2008 se může zdát klamná, neboť v tomto období se jedná o změnu o zhruba 1 %. Tato malá fluktuace by mohla být vysvětlena menšími vlivy domácí ekonomiky a také velikostí a stabilitou německé ekonomiky. Celkový trend v tomto období je však růstový. Tento trend by mohl být vysvětlen nárůstem produkce německé ekonomiky. Mezi hlavní příčiny růstu inflace v Německu se řadily vyšší náklady na energii a nárůst cen potravin a nápojů (PATRIA, 2014). Podobně jako pro českou ekonomiku, v období, kdy německá míra inflace roste, roste i německý HDP a kde německá míra inflace klesá, německý HDP je také v poklesu. Věřím tedy, že německý hospodářský růst má přímý vliv na vývoj cenové hladiny v Německu. Na základě stability německé míry inflace je německá ekonomika shledána jako velmi stabilní. Nejvyšší výkyv vidíme v období hospodářské krize, v roce 2008. V následujících letech se křivka německé míry inflace opět vyrovná zhruba okolo 2 %. Pro německou ekonomiku je shledána jedna velká výhoda, že není závislá na zahraničním obchodu, jako například česká ekonomika. Největší část německého HDP tvoří složka spotřeby. Je tedy velmi těžké německou ekonomiku destabilizovat zvenčí. Při pohledu na křivky obou ekonomik je velmi pozoruhodné zjištění, že trend míry inflace obou křivek je relativně podobný a velmi blízce se kopíruje. Výše zmíněná studie odborových svazů českomoravské konfederace se zároveň shoduje s reportáží ČTK o inflaci v německé ekonomice především v růstu cen energií, nápojů a potravin. Z toho vyplývá, že jednou z příčin podobného vývoje jednotlivých inflačních křivek mohou být podobné události na jednotlivých trzích. V místech, kde se inflační křivky přímo nenásledují, například v období let 2004 – 2006, se pravděpodobně jedná o individuální události na jednotlivých trzích. Podíváme-li se dále na procenta inflace, vidíme, že míra inflace německé ekonomiky je ve vybraném období stabilnější, než české.

42


Česká

míra

inflace

následuje

německou

inflační

křivku,

ale

zhruba

s dvojnásobnými a silnějšími výkyvy. Na základě podobnosti těchto křivek věřím, že existuje silné ekonomické propojení obou ekonomik. Míra stability inflační křivky může vypovídat o síle a současně také o stabilitě jednotlivých ekonomik. Na základě této ekonomické provázanosti a stability lze také vypovědět, že česká ekonomika je ve větší míře závislá na ekonomice Německa, než německá ekonomika na české. Jinými slovy, podíváme-li se blíže na obě inflační křivky, můžeme vidět, že německá inflační křivka směruje (táhne) českou inflační křivku za sebou. Pokud se podíváme na veškerá minima a maxima (celková i lokální) obou křivek, většina těchto bodů české inflační křivky má tendeci dovršit až po dovršení podobného trendu inflační křivky v německé ekonomice.

2.2.4 Míra nezaměstnanosti Graf 8: Míra nezaměstnanosti

Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat (2014), Vlastní zpracování

43


Data grafu míry nezaměstnanosti české i německé ekonomiky v období 2000 – 2013 jsou zpracována pomocí metodiky ILO. V období před vypuknutím hospodářské recese v letech 2000 – 2007 naznačuje míra nezaměstnanosti české ekonomiky celkový klesající trend, kromě období 2002 – 2004, kdy graf naznačuje mírný nárůst nezaměstnanosti okolo 1 %. Dále vidíme nárůst české míry inflace od roku 2008 až do roku 2010. Do roku 2013 mírně klesla. Klesající tempo míry nezaměstnanosti v české ekonomice v letech 2000 – 2007 může být zdůvodněno růstem HDP v tomto období, přesněji investicemi do průmyslu a obchodu, které pomohly k otevření nových pracovních míst. V tomto období podle agentury Czechinvest bylo vytvořeno díky investicím přes 148 000 pracovních míst (CZECHINVEST, 2014). Mírný nárůst v období 2002 – 2004 mohl být způsoben buď strukturálními změnami některých průmyslových odvětví. Některá odvětví českého průmyslu také mohla v této době přejít do krátkodobé recese. Podle Českého statistického úřadu mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti v ČR (v grafu míry nezaměstnanosti období 2002 – 2004) patří především nedostatečná flexibilita trhu práce a nízká motivace. „Trh práce není schopen pružně a rychle reagovat na změny poptávky po práci“ (ČSÚ, 2014). Mezi hlavní důvody nízké flexibility se řadí především velmi nízkým podílem pružných pracovních kontraktů. V roce 2001 podle Českého statistického úřadu tvořilo 94 % všech pracovních smluv kontrakty na plný úvazek. Mezi další důvody se dále řadí nízká územní a profesní mobilita.

Dalším

uvedeným

faktorem,

který

napomáhal

ke

zvyšování

míry

nezaměstnanosti, je vysoké zdanění práce. Tento fakt snižoval motivaci jednotlivců hledat zaměstnání. Posledním uvedeným faktorem rostoucí nezaměstnanosti byl modernizační a restrukturalizační proces, který se soustředil především na úsporu pracovních sil a postupné zvyšování produktivity práce (ČSÚ, 2014). Je však pozoruhodné, že během počáteční fáze propuknutí hospodářské recese v roce 2008 se nezaměstnanost v České republice pohybuje na nějnižší úrovni za vybrané desetiletí. Dopady hospodářské recese můžeme pozorovat od roku 2008 do

44


roku 2010, kdy česká míra nezaměstnanosti náhle stoupla. Klesající poptávkou po zboží a službách klesala i poptávka po pracovní síle. Nárůst nezaměstnanosti byl především způsoben narůstajícím úbytkem volných pracovních míst (MORÁVEK, 2014). Z grafu ČR lze také říci, že od roku 2004 – 2008 existoval na českém trhu práce horní tlak na nezaměstnané a vytvořila se potřeba začít hledat zaměstnání. Zároveň vstup ČR do EU v roce 2004 otevřel českou ekonomiku novým investičním příležitostem. Od roku 2004 do počátku hospodářské recese investice v ČR vzrostly v porovnání s předchozími roky (CZECHINVEST, 2014). Na základě analýzy nezaměstnanosti v ČR se v tomto období zvýšila nabídka pracovních míst, která vyvolala růst české ekonomiky. Podle této studie bylo v roce 2008 zaměstnáno 93,7 % ekonomicky aktivních osob. Zároveň rostl počet přistěhovalců (VŠE, 2014). Míra nezaměstnanosti České republiky byla ve vybraném období velmi proměnlivá. Graf velmi blízce kopíruje vývoj českého HDP. V období, kdy český HDP roste, pozorujeme pokles nezaměstnanosti a naopak. Nejhorší období na základě české míry nezaměstnanosti shledávám v letech 2002 - 2005 a 2008 – 2010. Dlouhodobější vyšší míra nezaměstnanosti může mít silnější dopady nejen na pracovní kvalifikaci pracovníků, ale také přímo na HDP. Vyšší nezaměstnanost by mohla znamenat vyplácení více sociálních dávek a nezaměstnanecké podpory pro vládu. Zároveň vláda obdrží méně financí na daních z příjmu a tato skupina nezaměstnaných nebude schopna významně přispět ani ke spotřebě. Celkový HDP může tedy táhnout dolů. Mezi rostoucí mírou nezaměstnanosti a poklesem kvality životní úrovně může existovat vztah opačného vývoje. Kromě této hrozby také věřím, že dlouhodobá míra nezaměstnanosti může vést k pracovní neefektivitě. Jednotlivec, který příliš dlouho nemůže najít pracovní uplatnění ztrácí nejen motivaci, ale také schopnost uplatnit se na pracovním trhu díky stagnující uplatnitelnosti v době, kdy není zaměstnán. Je pravda, že pro detailní analýzu míry nezaměstnanosti bychom optimálně chtěli provést její dekompozici na cyklickou, strukturální a trendovou složku. Tím by bylo možné přesně zjistit, jak velká je strukturální (nejnebezpečnější a dlouhodobá) nezaměstnanost a další druhy. Dlouhodobá vyšší míra nezaměstnanosti by mohla pro českou ekonomiku být hrozbou.

45


Graf míry nezaměstnanosti německé ekonomiky naznačuje rostoucí trend v období 2000 – 2005. V tomto období dosahuje nejvyšších hodnot a od hodnoty 11 % začíná opět klesat až do roku 2013. Míra nezaměstnanosti během let 2002 – 2007 se pohybuje na hranici 9 % a výš. Od roku 2007 do roku 2013 vidíme pokles celkového trendu. Hranice 9 % pro zemi jako Německo nemusí být bezpečná, neboť 9 % ze 43 620 0004 jednotlivců pracovní síly Německa nepředstavuje malé číslo jednotlivců (COUNTRYECONOMY, 2014). Obdivuhodné údaje můžeme vysledovat v období 2007 – 2013. Podle zahraničního ekonomického článku Stefana Karlssona se Německu podařilo překonat vysokou nezaměstnanost díky reformě volného trhu, jehož součástí bylo snižování daní, snížení podpory nezaměstnaných a méně striktní regulace pracovní síly (CSMONITOR, 2014). Výsledek této reformy byla klesající míra celkového trendu německé nezaměstnanosti celkem o téměř 3,5 %. Toho číslo reprezentuje okolo 1 500 000 ekonomicky aktivních jednotlivců, kterým se během období 2005 – 2010 podařilo uplatnit v zaměstnání. Je pravda, že v letech 2008 – 2009 můžeme pozorovat mírný nárůst, který byl pravděpodobně způsoben poklesem poptávky po německém zboží a službách. Nicméně oproti celkovému trendu je tento výkyv minimální. Graf zároveň vypovídá, že tato reforma byla tak ekonomicky silná, že v německé ekonomice během propuknutí hospodářské recese do roku 2013 nedošlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti, jako si můžeme všimnout například v ekonomice ČR v období 2008 – 2010. Marie Sala ve své studii na druhou stranu tvrdí, že pokračující pokles německé míry nezaměstnanosti v období 2008 – 2013 je pouze krátkodobý a mohl být také způsoben lepší vnější konkurenceschopností a klesající aktivní populací Německa (SALA, 2014). Za pozoruhodné v případě Německa především považuji růst vládních výdajů a investic i přes projevující se hospodářskou krizi v německém zahraničním obchodě po celé časové období 2008 – 2013. Klesající míra nezaměstnanosti Německa v období hospodářské

4

Údaj z roku 2011

46


recese také může být zdůvodněna největší složkou německého HDP, kterou je spotřeba. Hospodářská recese přicházející zvenčí možná měla vliv na německý zahraniční obchod, nicméně neměla dostatek síly, aby mohla mít silnější dopad v rámci Německa na jistoty německých investorů. Vysoká a udržitelná spotřeba pomohla táhnout německou ekonomiku navzdory ekonomické krizi. Přes zvýšenou míru nezaměstnanosti v letech 2001 – 2005 věřím, že Německo díky reformám a síle ekonomiky dokázalo vyřešit svůj dlouhodobější problém s mírou nezaměstnanosti.

2.2.5 Hrubý domácí produkt Graf 9: Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPP


Z grafu vidíme, že český HDP na obyvatele v PPP rostl akcelerujícím tempem od roku 2000 do roku 2008. V roce 2008 vidíme pouze mírně rostoucí trend až do roku 2010. V roce 2010 je viditelný nárůst, který zpomaleným tempem pokračoval až do roku 2013.

47


V německém případě vidíme růst do roku 2008. Od roku 2003 tempo růstu zrychluje. V roce 2008 pozorujeme mírný pokles, který se však rokem 2009 otočil a nárůst německého HDP na obyvatele v PPP vidíme až do roku 2011. V tomto roce tempo růstu zpomalilo, nicméně v následujícím roce pozorujeme opět růst. Graf 10: Dynamické vyjádření vývoje HDP v PPP


Tento graf zobrazuje percentuální vyjádření vývoje HDP v PPP. Z tohoto grafu můžeme nejlépe vyčíst, v jaké míře HDP v PPP vybraných ekonomik rostl či naopak. Česká ekonomika na základě tohoto grafu vykazovala nejsilnější tempo svého růstu v letech 2000 – 2007. V období hospodářské recese, v roce 2008, vidíme silný propad tempa růstu české ekonomiky. Tento propad pokračoval až do roku 2010. V roce 2010 pozorujeme zrychlení tempa růstu, které však v roce 2011 kleslo na své minimum. V roce 2012 tempo růstu české ekonomiky opět mírně zrychlilo.

48


Německá ekonomika na základě nasbíraných dat zaznamenala nejsilnější tempo růstu v letech 2000 – 2008. V roce 2008 následoval propad, který zaznamenal dokonce záporné tempo růstu v roce 2009. Od roku 2009 do roku 2010 pozorujeme silný nárůst, který přetrval až do roku 2011. Graf 11: Struktura HDP české ekonomiky dle výdajové metody v PPP


Tento graf znázorňuje vývoj struktury českého hrubého domácího produktu v PPP pomocí výdajové metody v časovém období 2000 - 2013. Za vybrané období můžeme vidět růst všech jednotlivých součástí až do roku 2008. Největší růst zaznamenaly složky importu, exportu a spotřeby. Do roku 2008 pozorujeme dále mírný nárůst investic, které od roku 2010 začínají postupně klesat. Vládní výdaje v průběhu celého vybraného časového období rostou pouze mírným tempem. V období hospodářské recese, během let 2008 – 2009, pozorujeme pokles všech jednotlivých složek HDP kromě spotřeby, která mírným tempem roste po celé vybrané období. Česká ekonomika je exportně založená ekonomika, proto jsou pro ni především důležité hodnoty exportu. Největší nárůsty této složky pozorujeme v obdobích 2003 – 2007 a 2009 – 2012.

49


Zrychlení tempa růstu českého HDP v období 2003 - 2007 může být vysvětleno vstupem ČR do Evropské unie v předcházejícím roce 2004. Vstup do Evropské unie napomohl České republice především v zahraničním obchodě, kde rapidně přispěl českému vývozu k silnému růstu. Na konci vybraného období byla suma českého vývozu více jak trojnásobná oproti roku 2000. Růst českého HDP ve vybraném období také podpořila dostavba klíčové infrastruktury v rámci dálničních a železničních sítí, které pojí Českou republiku s okolními státy a napomáhají tak flexibilitě zahraničního obchodu. Ve vybraném období byl nárůst českého HDP zapříčiněn primárně růstem objemu zahraničního obchodu. Další faktory struktury HDP, jako spotřeba, vládní výdaje a investice, rostly za vybrané období v České republice, nicméně ne tak silným tempem. Na základě analýzy trendů ekonomického růstu v České republice Doc. Ing. Pavlíny Pellešové, Ph. D. se mezi základní zdroje ekonomického růstu řadily především nízká míra nezaměstnanosti, zásoba čistého fixního kapitálu, produktivita práce a produktivita kapitálu. Podle této analýzy produktivita práce v ČR rostla meziročním tempem 3,8 %. Podle Doc. Ing. Pavlíny Pellešové, Ph. D. byl ekonomický růst tažen především spotřebou domácností a tvorbou hrubého kapitálu (PELLEŠOVÁ, 2014). Hlavním faktorem ovlivňujícím zpomalení až zastavení růstu HDP v období hospodářské recese byl především pokles v objemu zahraničního obchodu. Objem zahraničního obchodu České republiky začal růst až od roku 2010 a tvořil tak i rychlejší tempo růstu českého HDP. Zpráva finanční stability ČNB popisuje zpomalení dynamiky ekonomiky v roce 2011 pomocí vlivu „vysoké míry nejistoty, dopadů dluhové zátěže privátního sektoru v prostředí velmi pomalého růstu příjmů a důsledků pokračující fiskální konsolidace. Zdrojem nejistoty a finančního napěti pro celou EU jsou především obavy z prohlubování dluhové krize v eurozóně a pochybnosti ohledně adekvátní výše kapitálu u řady evropských bank a jejich schopnosti zajistit si dostatečnou výši bilanční likvidity“ (ČNB, 2014).

50


Následný růst tempa HDP v roce 2012 byl zapříčiněn především větší spotřebou domácností díky zrychlení růstu mezd a tvorby hrubého kapitálu v souvislosti s oživením fixních investic (ČNB, 2014). Z vývoje českého HDP můžeme vyčíst možné důsledky závislosti či orientace ekonomiky především na jednu oblast, v českém případě zahraniční obchod. Na základě těchto dat, je Českou republika shledána jako ekonomika, která je příliš otevřená zahraničnímu obchodu s nízkým stupněm diversifikace. Věřím, že je třeba českou ekonomiku propojit v rámci zahraničního obchodu s více trhy. Pokud se tak nestane, česká ekonomika bude i nadále přímo ovlivněna dopady krizí a recesí současných obchodních partnerů. Kromě růstu zahraničního obchodu je kladně shledán také rostoucí trend české spotřeby. Bude-li tato složka i nadále sílit, česká ekonomika se bude postupně stávat méně závislou na složce zahraničního obchodu. Graf 12: Struktura HDP německé ekonomiky dle výdajové metody v PPP


51


Tento graf znázorňuje vývoj struktury německého hrubého domácího produktu v PPP pomocí výdajové metody v časovém období 2000 - 2013. Za vybrané období můžeme pozorovat silný růst především složky spotřeby a zahraničního obchodu. Největší růst je možné pozorovat u složky importu, exportu a spotřeby. Růst byl nejsilnější v obdobích 2002 – 2008 a 2010 – 2013. V roce 2008 pozorujeme relativně silný propad zahraničního obchodu. Další složky struktury německého HDP v PPP dle výdajové metody, konkrétněji investice a vládní výdaje, vykazují za vybrané období relativně stabilní a mírně rostoucí trend, jehož malé výkyvy mohly být ovlivněny menšími vnitřními vlivy německé ekonomiky. Je možné si všimnout, že výše německého HDP je především závislá na německé spotřebě, která je oproti ostatním složkám velmi vysoká a také dynamicky roste. V roce 2008 je možné pozorovat důsledky počáteční fáze hospodářské recese, která je evidentní v období 2008 – 2010 díky poklesu investic a zahraničního obchodu. V tomto období složka německé spotřeby pouze zpomalila, ale na rozdíl od ostatních složek neklesla. Akcelerující tempo růstu německého HDP od roku 2003 může být způsobeno částečně přijetím eura do oběhu německé ekonomiky. Podle zprávy finanční stability Bundesbank

impuls

tohoto

růstu

především

pocházel

z externího

sektoru

(BUNDESBANK, 2014). Tímto mohl být německý zahraniční obchod ochráněn před fluktuacemi měnových kurzů v rámci měnové unie eura. Německý zahraniční obchod v období 2002 – 2008 vykazoval mírný exponenciální nárůst. Růst německého HDP byl také podpořen růstem německé spotřeby, jako nejsilnější složky německého HDP dlouhodobě. Složky německých investic a vládních výdajů během tohoto období spíše stagnovaly. V době hospodářské recese, v roce 2008, pozorujeme mírný pokles německého HDP. Tento pokles byl v největší míře zapříčiněn poklesem objemu německého zahraničního obchodu. Německá spotřeba vykazuje mírný nárůst, investice a vládní výdaje pouze mírný pokles.

52


Růst v období 2009 - 2013 byl zapříčiněn růstem německé spotřeby a postupným růstem objemu zahraničního obchodu. Německé investice a vládní výdaje vykazují v tomto období spíše stagnující trend. Největší složku německého HDP tvoří především spotřeba, která Německo chrání od vnějších ekonomických vlivů. Z grafu německého HDP můžeme jednoznačně vidět, jak dobře německá spotřeba pomohla Německu projít období hospodářské recese, která měla silnější dopad na většinu ostatních zemí v Evropě. Německá ekonomika byla touto krizí z vnitřního hlediska téměř nedotčena. Pokud nebudeme počítat pouze pokles v roce 2009, který byl zapříčiněn poklesem německého zahraničního obchodu, německá spotřeba byla v tomto roce stále v růstu a investice klesly pouze velmi mírně. To znamená, že nebyla narušena německá spotřebitelská důvěra. Tato složka představuje oproti české ekonomice pro Německo velkou výhodu. Při porovnání struktury hrubého domácího produktu obou vybraných ekonomik za vybrané období je na první pohled vidět velký rozdíl v ekonomické orientaci. Německá ekonomika je orientována především na spotřebu a postupně vidíme přibývající orientaci na zahraniční obchod, zatímco česká ekonomika za vybrané období byla zaměřena především na zahraniční obchod. Postupný silnější růst vládních výdajů a investic české ekonomiky podle Českého statistického úřadu byl orientován především na výzkum a vývoj (OECD, 2014). Německé investice a vládní výdaje vykazují v tomto období relativně stabilní a vyvážený trend. Velká míra těchto výdajů byla na základě OECD statistik orientována na sociální dávky (OECD, 2014). Jak u české, tak i u německé ekonomiky je možné vidět propad zahraničního obchodu v roce 2009. V české ekonomice je zřejmý i ve větší míře propad spotřeby. Tento vývoj může signalizovat míru ekonomické provázanosti vybraných ekonomik. Silnější tempo poklesu spotřeby v české ekonomice by mohlo vypovídat o menší síle a stabilitě české ekonomiky.

53


Graf 13: Struktura HDP dle odvětví

Zdroj: Geohive, Photius, Vlastní zpracování

Graf struktury hrubého domácího produktu dle odvětví znázorňuje podíl jednotlivých odvětví České republiky a Německa na tvorbě ročního hrubého domácího produktu. Pro toto srovnání byly využity pouze období kolem roku 2000, 2005 a 2012, protože percentuální rozdíly ve vývoji podílu jednotlivých odvětví jsou velmi nízké. Na základě grafu vidíme, že v České republice posílila oblast služeb v období 2000 – 2005. Průmysl a zemědělství v tomtéž období mírně poklesly. V období 2005 – 2012 jsou změny nepatrné. V Německu je pozorován v období 2000 – 2005 nárůst v oblasti služeb a průmyslu. Zemědělství na druhou stranu zaznamenalo pokles. V období 2005 – 2012 v německé odvětvové struktuře taktéž nepozorujeme významné změny.

54


2.2.6 Největší společnosti v České republice Zároveň by také bylo zajímavé porovnat, které podniky v jaké míře mají největší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu obou vybraných zemí. Jinými slovy, jaké podniky představují nejsilnější pilíře pro českou a německou ekonomiku. Veškerá data v následujících tabulkách pochází z výročních zpráv jednotlivých podniků. Tabulka 1: 10 největších firem v České republice Název firmy

Průmysl

Obrat 2012 (Mld. EUR)

Mld. CZK

Škoda Auto a.s.

Automobilový

9,53

262,2

ČEZ a.s.

Energetika

7,82

215,1

RWE Trangas a.s.

Energetika

6,59

181,1

Agrofert a.s.

Petrochemie,

4,82

132,5

potravinářství, zemědělství Unipetrol a.s.

Petrochemie

3,90

107,3

Foxconn CZ s.r.o.

Petrochemie

3,79

104,2

Czech s.r.o.

Automobilový

3,35

92,2

Alpiq Energy SE

Velkoobchod

2,96

81,4

Čepro a.s.

Produktovody

2,41

66,4

Barum Continental spol. s.r.o.

Automobilový

1,96

53,8

Hyundai Motor Manufacturing


Z tabulky vidíme, že pro českou ekonomiku velmi silné pilíře tvoří především automobilové, energetické a petrochemické společnosti. Tyto společnosti v odvětvové struktuře spadají do oblasti průmyslu, kde byl na základě odvětvové analýzy zaznamenán pokles. Na expanzi českého HDP se především podílely nové firmy začínající či vstupující na český trh, nikoliv firmy již dominující českému trhu. Zároveň je nutné podotknout, že největší podíl na českém HDP mají firmy soustředěné pouze do třech

55


průmyslových oblastí. Tato diversifikace je považována za relativně slabou, pokud bychom měli poukázat na stabilitu české ekonomiky. Věřím, že tato slabá diversifikace je jeden z důležitých důkazů pro odůvodnění, proč česká ekonomika prošla ekonomickou krizí s horšími výsledky. Odvětvová analýza také vypovídá, že největší nárůst v české ekonomice za vybrané časové období byl zaznamenán v oblasti služeb.

2.2.7 Největší společnosti v Německu Tabulka 2: 10 největších firem v Německu Název firmy

Průmysl

Obrat 2012 (mld. EUR)

Volkswagen AG

Automobilový

170,45

E.ON SE

Energetika

120,81

Daimler AG

Automobilový

113,95

Allianz SE

Finanční služby

103,21

Siemens AG

Elektrotechnika

87,19

BASF SE

Petrochemie

78,61

BMW AG

Automobilový

73,61

Metro AG

Maloobchod

71,34

Munich Re AG

Finanční služby

69,34

Deutsche Telekom AG

Telekomunikace

62,73 Zdroj: Vlastní zpracování

Na základě této tabulky je vidět, že mezi nejsilnější odvětví v Německu se řadí automobilový

průmysl,

energetika,

finanční

služby,

petrochemie,

maloobchod

a telekomunikace. Na rozdíl od České republiky, v Německu mezi největší firmy patří také firmy z oblasti služeb. V Čechách se v rámci největších firem bavíme pouze o průmyslu. Německý průmysl je tedy diversifikovanější v porovnání s českým.

56


Struktura firem podílejících se na tvorbě HDP ve vybraných zemích může být odpovědí na otázku ekonomické stability. Zde se také může nacházet i vysvětlení, proč Německo ekonomickou krizi prošlo bez větších problémů. Jinými slovy, proč v období hospodářské recese německá spotřeba obstála bez zaznamenání poklesu. Struktura německého HDP je na základě těchto dat silně diversifikovaná, nikoliv soustředěná do jedné či pouze několika oblastí. Pokud by nastal díky krizi propad například v automobilovém průmyslu, existuje zde stále velké množství dostatečně silných podniků i v jiných oblastech, které jsou schopny zemi udržet v růstu, nebo ji alespoň ubránit před prudkým pádem a poklesem HDP.

2.2.8 Korelační analýza HDP na obyvatele a míry nezaměstnanosti Cílem této korelační analýzy je zjistit, do jaké míry je míra nezaměstnanosti závislá na vývoji HDP. Nejdříve bude provedena korelační analýza pro Českou republiku, dále se budu zabývat korelační analýzou pro Německo. Míra nezaměstnanosti je udávána v procentech, HDP je měřen na obyvatele v PPP. Graf 14: Korelace HDP na obyvatele v PPP a míry nezaměstnanosti v ČR [%]


57


Korelační koeficient v případě ČR vypovídá hodnotu -0,78. Mezi mírou nezaměstnanosti a hrubým domácím produktem České republiky existuje téměř 80 % nepřímá (opačná) závislost. Na základě této analýzy, vývoj českého hrubého domácího produktu měl z 80 % přímo vliv na vývoj české míry nezaměstnanosti. Korelace prokazuje, že česká míra nezaměstnanosti má velmi silný vliv na český hrubý domácí produkt. Tento výsledek na jednu stranu říká, že 20% vlivu na českou míru nezaměstnanosti pochází z jiných oblastí, ale také potvrzuje nižší míru stability a diversifikace české ekonomiky. Na grafu můžeme tuto skutečnost pozorovat prostřednictvím vysoké elasticity míry nezaměstnanosti na změnu tempa vývoje hrubého domácího produktu. Graf 15: Korelace HDP na obyvatele v PPP a míry nezaměstnanosti v SRN [%]


Korelační koeficient SRN vypovídá hodnotu -0,35, tedy 35 % nepřímé (opačné) závislosti. Vývoj německého hrubého domácího produktu má 35 % vliv na německou míru nezaměstnanosti. Z 65 % na německou míru nezaměstnanosti mají vliv jiné složky, než německý hrubý domácí produkt.

58


Korelace prokazuje, že vývoj německého hrubého domácího produktu nemá silný vliv na vývoj míry nezaměstnanosti v Německu. Tento fakt potvrzuje existenci množství jiných faktorů mající vliv na německou míru nezaměstnanosti.

2.2.9 Průměrná hrubá mzda a medián mezd Graf 16: Průměrná hrubá mzda a medián mezd

Zdroj: Český statistický úřad, Finance.cz, Eurostat (2014), Vlastní zpracování

Tento graf zobrazuje vývoj české a německé průměrné hrubé mzdy a mediánu mezd v období 2000 – 2013. Podíváme-li se na vývoj české průměrné hrubé mzdy a mediánu mezd, pozorujeme růst za celé vybrané časové období. Mírné zrychlení tempa růstu průměrné hrubé mzdy vidíme od roku 2004. V období 2007 – 2008 pozorujeme relativně rychlý skokový nárůst oproti předchozímu období. Od roku 2008 do konce vybraného období česká průměrná hrubá mzda rostla pouze mírným vyváženým tempem. Tempo českého mediánu mezd od roku 2003 mírně zpomalilo. V období 2008 – 2009 vidíme téměř stabilizaci tempa růstu. V období 2009 – 2012 pozorujeme opět zrychlení tempa růstu českého mediánu mezd.

59


Podíváme-li se na období 2000 – 2008, vidíme, že česká průměrná hrubá mzda roste rychlejším tempem, než český medián mezd. Ke zvýšení mzdové nerovnosti v České republice mohl přispět rostoucí faktor vyšší úrovně vzdělání. Podle serveru euraktiv.cz se počet jednotlivců s vysokoškolským vzděláním v České republice za posledních 10 let výrazně zvýšil (EURACTIV, 2014). Zároveň díky růstu odvětví služeb v České republice (viz. Struktura HDP dle odvětví) by na růst mezd mohl mít také do určité míry vliv faktor kategorie zaměstnání a rozvinutí nových podnikatelských činností v oblasti služeb. Další faktory mající vliv na výši mezd jako například věk, pohlaví a region by oproti výše zmíněným faktorům neměly mít zásadní vliv na vývoj českých mezd. Během vybraného časového období se tyto faktory výrazně neměnily. Obecný růstový trend průměrné hrubé mzdy může být vysvětlen především růstem HDP. Dosažením vyšší produkce si mohou podniky dovolit zvýšit mzdy svých zaměstnanců. Do určité míry může na růst mezd mít také vliv faktor perspektivy firem do budoucna. Pokud firma předpokládá dobrý výhled do budoucna, může zvýšit mzdy svých zaměstnanců. Další faktor, který by mohl mít vliv na výši průměrné hrubé mzdy, je struktura poptávky po pracovnících v ekonomice. V České republice se za poslední desetiletí rapidně zvýšil počet jednotlivců s vysokoškolským vzděláním, nicméně trhová poptávka tomuto množství nemusí odpovídat. Pro zaměstnavatele tedy může být výhodnější například zaměstnat 5 dělníků, než 1 kvalifikovaného manažera. V roce 2008 pozorujeme zastavení růstu české průměrné hrubé mzdy i českého mediánu mezd, což naznačuje počátek hospodářské recese. Od roku 2010 do konce vybraného časového období česká průměrná hrubá mzda mírně roste, nicméně udržuje spíše stagnující tempo, zatímco český medián mezd od roku 2009 mírně roste. Tento jev by mohl být vysvětlen měnící se strukturou ekonomiky po krizovém období. Pravděpodobně se jedná o propouštění a mírný růst platů pracovníků, kterým díky snižování firemních nákladů je nyní dáno více práce. Částečně jeden z faktorů může také být vývoj české cenové hladiny.

60


Růst české průměrné hrubé mzdy a českého mediánu mezd současně signalizuje zlepšení situace na trhu práce v České republice. V období, kdy průměrná hrubá mzda a medián mezd rostou, míra nezaměstnanosti klesá. V období hospodářské recese, kdy průměrná hrubá mzda a medián mezd stagnovaly, míra nezaměstnanosti byla v růstu. Protože česká míra inflace za vybrané období je relativně nízká, vývoj mezd lze shledat pozitivně. Německá průměrná hrubá mzda a medián mezd jsou po celé vybrané období v relativně stabilním a vyváženém růstu, až na období hospodářské recese 2008 – 2009, kde pozorujeme mírnou stagnaci. Růst průměrné hrubé mzdy a mediánu mezd v Německu může být vysvětlen relativně silným a stabilním rozvojem německé ekonomiky po celé vybrané období. Na trhu práce ve vybraném období bylo Německo známo především řešením problematiky migrace přistěhovalců. Tito přistěhovalci pomohli německé ekonomice tak, že byli ochotni pracovat za nižší mzdy a obsadili velkou část pracovních pozic, které rostoucí část německého obyvatelstva byla čím dál méně ochotna vykonávat. Podpořil se tedy jak nárůst dělníků, tak nárůst kvalifikovaných pracovníků manažerské sféry, což mělo pozitivní vliv na adekvátní rozvoj německých podniků. Stagnace v období hospodářské recese může být vysvětlena silným propouštěním, které pravděpodobně pocházelo z oblasti zahraničního obchodu, kde byl v tomto období zaznamenán největší propad německého HDP. Relativně vyrovnaný růst německého mediánu mezd a německé průměrné hrubé mzdy může být vysvětlen stabilním přírůstkem odborně kvalifikovaných pracovníků a dělníků, kteří navzájem přispívali koncentrací počtu mezd na obou stranách celkového souboru pracovníků. Na základě vývoje německé průměrné hrubé mzdy a německého mediánu mezd je možné Německo hodnotit v této oblasti jako dobře vyváženou ekonomiku. Tempa růstu obou ukazatelů jsou velmi podobně vyváženy, což vypovídá o dobré struktuře německé ekonomiky a dobré aplikaci těchto pracovníků. Pokračující růst obou ukazatelů po roce 2009 zajistila silná německá spotřeba a diversifikace německé ekonomiky.

61


Sledováním vývoje situace v Německu a České republice lze potvrdit, že Německo v této oblasti vykázalo stabilnější vývoj než Česká republika. Díky rozšiřující se strukturální nerovnosti v České republice byla podpořena i mzdová nerovnost, která je viditelná postupným rostoucím rozdílem mezi českou průměrnou hrubou mzdou a českým mediánem mezd.

2.2.10 Státní dluh Graf 17: Celkový státní dluh v % HDP

Zdroj: Eurostat (2014), Vlastní zpracování

Tento graf vyjadřuje, kolik procent celkové produkce připadne na splácení státního dluhu za časovou jednotku 1 roku. Pro českou ekonomiku pozorujeme nejsilnější nárůsty státního dluhu v obdobích 2000 – 2003 a 2008 – 2012.

62


Růst státního dluhu v období 2000 – 2003 by mohl být způsoben výpůjčními požadavky vlády díky schodkovosti státního rozpočtu. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 bylo dále nutné postupně realizovat daňovou a fiskální reformu veřejných financí. S rostoucím HDP však na základě grafu vidíme, že růst státního dluhu oproti růstu HDP nebyl tak silný. V období 2008 - 2012 zadlužení České republiky v určité míře rostlo budováním domácí infrastruktury a díky rozpočtovému deficitu. Na základě zprávy strukturálního fondu od roku 2007 – 2013 na zkvalitnění infrastruktury bylo vynaloženo 187,2 mld. CZK. Tyto finanční prostředky pocházely jak ze strukturálních fondů, fondů soudržnosti, tak z národních prostředků (MMR, 2014). Část tohoto růstu mohla být také způsobena snížením vládních příjmů z daní během období hospodářské recese díky poklesu poptávky po zboží a službách a poklesu spotřebitelské důvěry v ČR. Státní dluh dále můžeme rozčlenit na domácí a zahraniční. Domácí dluh České republiky se převážně skládá ze státních pokladničních poukázek a ze střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Zahraniční dluh se skládá především ze zahraniční emise dluhopisů, půjček od Evropské investiční banky a jeho malou část tvoří směnky (MFČR, 2014). Toto rozdělení je dobré sledovat, protože jedním ze zájmů státu by mělo být, aby zahraniční dluh nebyl příliš vysoký v porovnání s domácím zadlužením. Obrovská většina českého státního dluhu však pochází z oblasti domácího dluhu. U domácího dluhu hrozí riziko, že pokud hodnota tohoto dluhu bude příliš vysoká, stát nemusí stačit tuto hodnotu v řádných datech splatnosti stačit splácet. Podle studie české bankovní asociace by pokračování rychlého růstu státního dluhu mohlo mít kritický dopad na samotný stát, finanční sektor, nefinanční sektor a na domácnosti (ČBA, 2014). Míra tohoto dopadu může záviset například na procentuální hodnotě státního dluhu v rámci hrubého domácího produktu.

63


Vývoj českého státního dluhu na základě zobrazených dat za vybrané časové období není shledán jako příliš kritický, neboť jeho hodnota se pohybuje v relativně malých číslech. Věřím, že je však třeba přijmout taková opatření v ekonomice, aby se podpořilo jeho postupné snižování. Ekonomika ČR je postavena především na vývozu a v případě silnější recese by mohly ve státním hospodaření nastat komplikace. Německý státní dluh měl ve vybraném období proměnitelný vývoj. Od roku 2001 je pozorován mírnější nárůst až do roku 2005. Od tohoto roku se Německu podařilo dluh postupně snižovat až do roku 2007. Největší nárůst byl však pozorován v období hospodářské recese, od roku 2008 až do roku 2010. Od roku 2010 je vidět postupné snižování. Nárůst německého státního dluhu v roce 2008 byl způsoben především propadem státních příjmů z daní díky ekonomické recesi a bylo nutné pro tyto příjmy najít náhradu (THELOCAL, 2014). Německu v tomto období především klesly hodnoty zahraničního obchodu. Německo je však oproti České republice několikanásobně větší a silnější ekonomika postavená na silnějších základech. V tomto případě by vyšší míra státního dluhu neměla být komplikací, neboť díky výkonu německé ekonomiky by nemusel být problém tento dluh uhradit. Postupný pokles od roku 2010 byl definován jako jeden z hlavních cílů německé vlády a i v dnešní době se Německo snaží svůj dluh snížit. Zpráva o finanční stabilitě ČNB vypovídá, že vysoká míra zadlužení představuje bariéru růstu vyspělých ekonomik. Tvrdí: „V zemích, ve kterých jsou vysoce zadluženy domácnosti a podniky, došlo k výraznému poklesu poptávky po úvěrech a následně i poptávky po spotřebě a investicích. V těchto zemích rovněž pokračoval proces přehodnocování očekávání ohledně budoucího vývoje příjmů podniků i domácnosti. Tento proces souvisí nejen s nižší dynamikou prodeje zboží a služeb, ale také s tlaky na mzdy zaměstnanců a prodejní ceny podniků směrem dolů. Zejména domácnosti jsou v období 2009–2011 vystaveny výrazně nepříznivému příjmovému vývoji.“ (BUNDESBANK, 2015) V případě státu, vyšší míra zadluženosti může mít vliv na dynamiku vývoje a správu veřejného sektoru i státně vlastněných aktiv.

64


Na základě nasbíraných dat není třeba německý státní dluh přes jeho výši hodnotit jako hrozbu, pouze jako faktor, který může zbytečně zpomalovat růst německé ekonomiku díky vysokým úrokům.

2.3 Vyhodnocení získaných informací a interpretace výsledků V této části práce jsou shrnuty a vyhodnoceny poznatky vybraných zemí, které vyplývají z provedených analýz a diskuzí vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů. Na základě provedených analýz vybraných makroekonomických ukazatelů v časovém období 2000 – 2013 je česká ekonomika shledána jako ekonomika, která se dokázala prosadit na zahraničních trzích, nicméně byla shledána jako příliš závislá na okolních státech díky jejímu silnému vývozu a tato závislost je velmi málo diversifikovaná jak v rámci průmyslu, tak v rámci zemí vývozu. Na základě poklesu exportu po roce 2009, vysvětleným poklesem poptávky na západních zahraničních trzích, bude nezbytné, aby Česká republika diversifikovala vývoz také do východních zemí a Asie. Závislost na okolních státech byla prokázána hospodářskou recesí, kdy při poklesu zahraničního obchodu byl pozorován vysoký nárůst míry nezaměstnanosti a státního dluhu. Kromě této hrozby byla také pozorována možná hrozba ve struktuře české ekonomiky. Z deseti největších firem v České republice nejsou pouze Agrofert a.s. a ČEZ a.s. přímo závislé na dodávkách ropy, což by mohlo v blízké budoucnosti vyvolat velké problémy vzhledem ke končícím zásobám ropy. Naproti tomu u Německa mezi nejsilnější odvětví průmyslu patří i finanční služby, elektrotechnika, maloobchod a telekomunikace, což zabezpečuje ekonomickou stabilitu i do budoucnosti. Ke snížení míry nezaměstnanosti je možné využít zkušenosti Německa, kterému se podařilo v období hospodářské recese snižovat míru nezaměstnanosti především díky vládním výdajům a investicím, které rostly i přes projevující se recesi v německém zahraničním obchodě.

65


Kladem vývoje ekonomiky ve vybraném období je růst spotřeby. Výše německého HDP byla především závislá na spotřebě, která byla oproti ostatním složkám HDP velmi vysoká a také dynamicky rostla. Jednoznačnou prioritou státu musí být zastavení růstu státního dluhu a zahájení etapy jeho snižování. Zvláště, když v posledním období dochází k opětovnému růstu ekonomiky. Vysoká míra zadlužení představuje bariéru růstu vyspělých ekonomik. Na základě vyhodnocení získaných informací lze konstatovat, že česká ekonomika dosáhla řadu úspěchů budování tržní ekonomiky, zejména v oblasti zahraničního obchodu. V dalším období má předpoklady se opět zařadit mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Německá ekonomika za vybrané časové období na základě vybraných makroekonomických ukazatelů je hodnocena jako ekonomika s velmi silnou vnitroekonomickou stabilitou, především díky převažující spotřebě, jakožto velmi silné složky německého HDP. Věřím, že tento silný základ pomohl Německu, aby se stalo nejsilnější ekonomikou v Evropě (FINMAG, 2014). Během časového období okolo roku 2005 byla v Německu pozorována vysoká míra nezaměstnanosti, se kterou se německá ekonomika dokázala vypořádat i během období hospodářské recese a udržela ji v poklesu. Věřím, že k síle německé ekonomiky přispívá především silná diversifikace německého průmyslu a zahraničního obchodu. Oproti české ekonomice je tak strukturální nezaměstnanost velmi málo pravděpodobná. S ohledem na celkovou situaci na základě nasbíraných dat věřím, že v danou chvíli lze německé ekonomice pomoci snížením německého státního dluhu a eliminaci jeho úroků, které na základě posledních nasbíraných dat mohou brzdit německou ekonomiku.

66


Závěr V teoreticko-metodologické části práce byly popsány základy makroekonomické analýzy, využitelné analytické nástroje pro tvorbu základních statistických analýz a jednotlivé vybrané makroekonomické ukazatele. Tyto ukazatele byly v dalších kapitolách komentovány, analyzovány a hodnoceny. Přínosem této části práce je vysvětlení teoretických podkladů nezbytných pro provedení analýzy s makroekonomickými základy. V práci jsem se zaměřil na hledání věrohodných zdrojů, které sloužily především k podpoře analýz, tvrzení a úvah. Druhá část práce se zabývá analýzou vybraných makroekonomických ukazatelů České republiky a Německa. V rámci této analýzy byl hodnocen a interpretován vývoj během sledovaného období. Ke zvýšení produktivity a stability ekonomiky byly identifikovány významné oblasti, které by bylo vhodné dále rozvinout k dosažení silnější, produktivnější a stabilnější ekonomiky ČR. Analýza ukázala, že česká ekonomika se dokázala prosadit na zahraničních trzích, nicméně podle mého názoru byla příliš ekonomicky provázána s okolními státy, s důrazem na západoevropské ekonomiky. Pokles českého exportu od roku 2007 do roku 2009, který byl v bakalářské práci vysvětlen poklesem poptávky na zahraničních trzích, potvrzuje nízkou úroveň diverzifikace českého vývozu. Struktura zahraničního obchodu byla z pohledu zastoupení jednotlivých sektorů průmyslu také relativně málo diverzifikovaná. Mezi deset největších firem v ČR se řadí firmy zaměřené převážně na odvětví automobilového, energetického a petrochemického průmyslu. Naproti tomu u Německa mezi nejsilnější odvětví průmyslu patří i finanční služby, elektrotechnika, maloobchod a telekomunikace, což zabezpečuje větší ekonomickou stabilitu i do budoucnosti. Agentura Trade & Invest popisuje Německo ve svém ekonomickém přehledu současného roku jako silně diversifikovanou ekonomiku (TRADE & INVEST, 2015). Podobným způsobem, ne-li větším, bych si představoval diverzifikaci průmyslových odvětví v ČR.

67


Dále je možné pozorovat nedostatky v samotné struktuře české ekonomiky. Z deseti největších firem v České republice nejsou pouze Agrofert a.s. a ČEZ a.s. přímo závislé na dodávkách ropy. To může vyvolat problémy vzhledem k dlouhodobému trendu rostoucí ceny ropy, pokud bude opomenuto náhlé snížení ceny ropy organizací OPEC v roce 2015. Kladem vývoje ekonomiky ČR ve vybraném období je na druhou stranu růst spotřeby. Výše německého HDP byla především závislá na spotřebě, která byla oproti ostatním složkám HDP velmi vysoká a také rostla. Budeme-li se bavit o míře zadluženosti ČR, jednoznačnou prioritou vlády ČR musí být zastavení růstu státního dluhu a zahájení etapy jeho snižování. Zvláště, když od nástupu nové vlády v roce 2014 došlo k opětovnému růstu ekonomiky. Podle mého názoru, vysoká míra zadlužení představuje bariéru růstu vyspělých ekonomik. Na základě vyhodnocení získaných informací mohu konstatovat, že ekonomika České republiky přes výše zmíněné nedostatky dosáhla řady úspěchů v budování tržní ekonomiky díky rozvoji průmyslové výroby. Úspěchu pak dosáhla zejména v oblasti zahraničního obchodu. Hlavním pilířem průmyslové výroby je v současné době automobilový průmysl, který nadále sílí a dosahuje nových rekordů v objemu exportu (Tisková zpráva SAP, 2015). Zdroj hlavního příjmu pro čím dál více lidí pochází právě z oboru automobilového průmyslu (SŮRA, 2015), což potvrzuje mou tezi, že strukturu české ekonomiky je třeba více diversifikovat. V dalším období má česká ekonomika předpoklady se opět zařadit mezi nejvyspělejší ekonomiky světa.

68


Conclusion In the theoretical and methodical part of the bachelor thesis, the basics of macroeconomic analysis, useful analytic tools for basic statistical analysis and selected macroeconomic indicators were described. These indicators were commented, analyzed and evaluated in the following chapters. The contribution of this part of the thesis is the explanation of theoretical background essential for the accomplishment of an analysis with macroeconomic basics. During processing of the thesis I have focused on searching for credible sources, which especially take part in supporting analysis, statements and reasoning. The second part of the thesis addresses the analysis of selected macroeconomic indicators of Czech Republic and Germany. In this part, the developments of selected macroeconomic indicators were commented and interpreted during the selected time period. In order to increase economic productivity and stability, key areas were identified. It would be beneficial to develop these area further on in order to achieve a stronger, more productive and more stable economy of the Czech Republic. The analysis has shown, that the Czech economy was able to enforce itself on foreign markets, nevertheless according to my opinion was too much economically connected with surrounding states, especially with western developed economies. Based on the decline of export in the period 2007 - 2009, which was explained in the bachelor thesis by the decrease of demand on western markets, confirms a low level of diversity of Czech exports. The structure of foreign trade was from the point of view of industry sectors also diversified on a relatively small level. Between ten largest companies in the Czech Republic belong companies mostly focused on automotive, energetic and petrochemical industry. On the other hand, between the strongest German industries also belong financial services, electrical engineering, retail and telecommunications. This secures a higher economic stability even into the future. The Trade & Invest agency describes Germany in its economic overview of the current year as a strongly diversified economy

69


(TRADE & INVEST, 2015). To a similar extent, perhaps even larger, I would imagine the diversification of the Czech industry branches. Despite this, weaknesses can be observed in the structure itself of the Czech economy. From ten largest companies in Czech Republic only Agrofert a.s. and ČEZ a.s. aren´t directly dependent on oil supply. This could cause big problems in near future according to the rising prices of oil, if the sudden decrease of oil price by OPEC in 2015 is excluded. The advantage of the development of the Czech economy is the growth of consumption. The size of German GDP was especially dependent on consumption, which was beside other GDP components very high and also grew. With regards to the government debt, the priority of the Czech government must be the suspension of growth of government debt and initiation of its decreasing stage. Especially, when there is an economic growth in the last period. In my opinion, a high rate of debt represents a barrier of growth for developed economies. Based on the evaluation of obtained information one can state, that the Czech economy has reached series of successes in building its market economy especially in the area of foreign trade thanks to expansion of industrial production. It has reached success especially in the area of foreign trade. The main pillar of industrial production is the car industry, which continues to grow stronger and reaches new records in the exported volume (Press release SAP, 2015). The source of main income for more and more individuals comes from the automotive industry (SŮRA, 2015), which confirms my thesis, that the structure of the Czech economy is necessary to be more diversified. In the upcoming period the Czech economy has a potential to repeatedly place itself between the most developed economies of the world.

70


Seznam zdrojů HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J.: Statistika pro ekonomy: 8. vyd., Praha: Professional publishing, 2000. ISBN 978-80-86946-43-6. PAVELKA, T.: Makroekonomie, Základní kurz: 3. vyd., Praha: Melandrium, 2007. ISBN 97880-86175-58-4. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie: 18. vyd., Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN: 978-80-205-0590-3. SLANÝ, A. a KOL: Makroekonomická analýza a hospodářská politika, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 80-7179-738-3. SPĚVÁČEK, V.: Transformace české ekonomiky: Praha: LINDE, 2002. ISBN 80-86131-32-7

Internetové zdroje Bundesbank: Zpráva o finanční stabilitě 2004. [online], 2014. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z URL:. CountryEconomy: HDP Německa. [online], 2014. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z URL: .

71


CSmonitor: Pokles německé nezaměstnanosti. [online], 2014. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z URL: . Czechtrade: Základní vývojové trendy zahraničního obchodu české republiky. [online], 2014. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z URL: . Česká bankovní asociace: Růst státního dluhu. [online], 2014. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z URL: . Českomoravská konfederace odborových svazů: Vývoj míry inflace v roce 2008. [online], 2014. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z URL: . ČNB: Zpráva o finanční stabilitě 2004. [online], 2014. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z URL: . ČNB: Zpráva o finanční stabilitě 2010-2011. [online], 2014. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z URL: . ČSÚ: Hrubá mzda. [online], 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z URL: . ČSÚ: Hrubý domácí produkt. [online], 2014. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z URL: . ČSÚ: Orientace vládních výdajů a investic. [online], 2014. [cit. 2014-06-11]. Dostupné z URL: .

72


ČSÚ: Příčiny přetrvávání míry nezaměstnanosti. [online], 2014. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z URL: . ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil. [online], 2014. [cit. 2014-07-13]. Dostupné z URL: . Deník: Pozitivní vliv EU na český export. [online], 2014. [cit. 2014-11-20]. Dostupné z URL: . Digitální knihovna univerzity Pardubice: Input Output analýza. [online], 2014. [cit. 2014-0926]. Dostupné z URL: . Econmuny: Makroekonomická analýza. [online], 2014. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z URL: . Ehomer: Registrovaná míra nezaměstnanosti. [online], 2014. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z URL: . Ekonomika IDNES: Státní dluh 2014. [online], 2014. [cit. 2014-05-24]. Dostupné z URL: . Euractiv: Růst počtu vysokoškolských absolventů. [online], 2014. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z URL: .

73


Europeum: Vliv zavedení měny eura. [online], 2014. [cit. 2014-11-22]. Dostupné z URL: . Finance: Minimální mzda. [online], 2014. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z URL: . Finance: Na průměrný plat nedosáhne 65 % Čechů. [online], 2014. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z URL: . Finance.cz: Vývoj obchodní bilance. [online], 2014. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z URL: . Geohive: GDP podle odvětví 2000. [online], 2014. [cit. 2014-07-27]. Dostupné z URL: . Indexmundi: Struktura ekonomik. [online], 2014. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z URL: . Investment frontier: Countries with fixed Exchange rates. [online], 2014. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z URL: . Kurzy: Rostoucí ceny ropy. [online], 2014. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z URL: .

74


Markets: Makroekonomické ukazatele. [online], 2014. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z URL: . Měšec: Podpora v nezaměstnanosti. [online], 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z URL: . Ministerstvo financí ČR: Struktura státního dluhu. [online], 2014. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z URL: . Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Začátek ekonomické recese. [online], 2014. [cit. 2014-0425]. Dostupné z URL: . Ministerstvo zemědělství: Portál ministerstva zemědělství. [online], 2014. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z URL: . OECD Statistics: data [online], 2014. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z URL: . Patria: Zvýšená míra inflace v Německu. [online], 2014. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z URL: .

75


Peníze: Německo, nejsilnější evropská ekonomika. [online], 2014. [cit. 2014-08-26]. Dostupné z URL: . Podnikatel: Úbytek volných míst. [online], 2014. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z URL: . Photius: GDP podle odvětví 2005, 2010. [online], 2014. [cit. 2014-07-27]. Dostupné z URL: . Profesia: Minimální mzda. [online], 2014. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z URL: . SALA, M.: Studie vývoje německé nezaměstnanosti v období hospodářské krize. [online], 2014. [cit. 2014-07-21]. Dostupné z URL: .

Sdružení automobilového průmyslu: Tisková zpráva. [online], 2015. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z URL: . Strukturální fondy: Realizace oblasti dopravní infrastruktury. [online], 2014. [cit. 2014-0427]. Dostupné z URL: .

76


SŮRA, J.: Auta živí v Česku čím dál vice lidí. [online], 2015. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z URL: . The Local: Nárůst německého státního dluhu. [online], 2014. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z URL: . Trade & Invest: Germany. [online], 2015. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z URL: . Trendy ekonomického růstu v ČR. [online], 2014. [cit. 2014-07-26]. Dostupné z URL: . VŠE: Analýza nezaměstnanosti v době hospodářské krize. [online], 2014. [cit. 2014-09-26]. Dostupné z URL: .

World economic forum: Produktivita a efektivnost ekonomiky Německa. [online], 2015. [cit. 2015-03-26]. Dostupné z URL: .

77


Seznam tabulek Tabulka 1: 10 největších firem v České republice …………………………………………………… 55 Tabulka 2: 10 největších firem v Německu ……………………………………………………………… 56

78


Seznam grafů Graf 1: Příklad funkce měnového kurzu ……………………………………………………………..…… 21 Graf 2: Vývoj ceny 1 barelu ropy v USD a EUR …………………………………………………………. 31 Graf 3: Vývoj ceny 1 barelu ropy v CZK ………………………………………………………………….... 32 Graf 4: Export, import a čistý export zboží a služeb v PPP ………………………………………... 35 Graf 5: Měnové kurzy EURCZK a USDCZK ………………………………………………...……….…….. 38 Graf 6: Měnový kurz EURUSD ……………………………………………………………………………..….. 38 Graf 7: Míra inflace ………………………………………………………………………………………………… 40 Graf 8: Míra nezaměstnanosti ………………………………………………………………………………… 43 Graf 9: Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPP ………………………………………………….. 47 Graf 10: Dynamické vyjádření vývoje HDP v PPP ……………………………………………….……. 48 Graf 11: Struktura HDP české ekonomiky dle výdajové metody v PPP ………………….….. 49 Graf 12: Struktura HDP německé ekonomiky dle výdajové metody v PPP ………………… 51 Graf 13: Struktura HDP dle odvětví ………………………………………………………………………… 54 Graf 14: Korelace HDP na obyvatele v PPP a míry nezaměstnanosti v ČR [%] …………… 57 Graf 15: Korelace HDP na obyvatele v PPP a míry nezaměstnanosti v SRN [%] ……...…. 58 Graf 16: Průměrná hrubá mzda a medián mezd ………………………………………………………. 59 Graf 17: Celkový státní dluh v % HDP ……………………………………………………………………... 62

79

UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu

Recommend Documents