UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Formy financování raných fází rozvoje inovativních podniků
Autor BP: Josef Palata Vedoucí BP: Ing. Heřman Kopkáně 2012 Praha
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno a příjmení Název bakalářské práce v češtině Název bakalářské práce v angličtině
Josef Palata Formy financování raných fází rozvoje inovativních podniků Forms of financing of early stage development of innovative companies
Studijní program
Ekonomika a management
Studijní obor
Ekonomika a management
Vedoucí bakalářské práce
Ing. Heřman Kopkáně
Cíl závěrečné bakalářské práce Rozvoj takzvané znalostní ekonomiky je jedním za strategických cílů rozvoje českého hospodářství. Většina technologických a inovativních podniků řeší a není schopna financovat svůj rozvoj z vlastních zdrojů a to zejména v raných fázích. V rámci práce bych chtěl zpracovat přehled finančních nástrojů vhodných pro tento typ financování, zhodnotit jejich pouţitelnost pro specifické modelové situace a porovnat jejich dostupnost v České republice oproti jiným zemím EU. Cílem je poskytnout začínajícím podnikatelům ucelený přehled o moţnostech financování rozvoje jejich společností. Nejvíce bych se chtěl zaměřit na venture capital a podporu ze strany státu.
Osnova 1. Úvod 2. Fáze rozvoje podniku 3. Zdroje a formy financování v jednotlivých fázích 4. Raná fáze rozvoje 5. Zdroje a formy financování rané fáze 6. Role státu při podpoře rozvoje nových technologií a inovativního podnikání 7. Formy státní podpory 8. Závěr
Základní literatura -ŠMEJKAL, Štěpán . Rizikový kapitál jako nástroj pro rozvoj malého a středního podnikání [online]. Brno, 2009. 81 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. Dostupné z WWW:
-CzechInvest: Finanční průvodce pro malé a střední podniky. Praha, 2004.Dostupné z WWW: -FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. [s.l.] : Ekopress, 2005. 356 s. ISBN 978-80247-2409-6. -DVOŘÁK, Ivan; PROCHÁZKA, Pavel. Rizikový a rozvojový kapitál . [s.l.] : Management Press, 1998. 170 s. -CVCA. Příručka k investování soukromého a venture kapitálu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . -American chamber of commmerce in Czech republic. Snadná cesta k rozvoji firmy [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: .
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci na téma Formy financování raných fází rozvoje inovativních podniků vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s pouţitím výhradně odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a pouţitých zdrojů. Jako autor této bakalářské práce dále prohlašuji, ţe v souvislosti s jejím vytvořením jsem neporušil autorská práva třetích osob a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 04. 05. 2012
................................. Josef Palata
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Heřmanovi Kopkáněmu za čas, který mi věnoval a také za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji také paní Ing. Petře Kursové za poskytnuté materiály a odbornou pomoc při zpracování této práce.
Formy financování raných fází rozvoje inovativních podniků Forms of financing of early stage development of innovative companies
5
Abstrakt Od roku 1989 prošla naše společnost a její ekonomika zásadní transformací. Za dvacet let jsme vybudovali moderní trţní ekonomiku a naše ţivotní úroveň dosáhla evropského průměru. Tato transformace nicméně není ukončena. Jako malá a velmi otevřená ekonomika potřebujeme podniky, které budou rozvíjet vyspělé technologie, vyrábět inovativní produkty, poskytovat vysoce sofistikované sluţby a tím vytvářet vysokou přidanou hodnotu. Jen tak můţeme obstát v sílící mezinárodní konkurenci.
Česká
republika disponuje mnoţstvím kvalitních odborníků a vysoce kvalifikované pracovní síly. Je nezbytné vytvářet takové podmínky, aby tyto subjekty mohly naplno vyuţít svůj potenciál a zařadit tak náš stát opět do skupiny nejvyspělejších zemí světa. Budování technologických a inovativních podniků vyţaduje vhodné formy financování. Ambicí této práce je poskytnout základní přehled o dostupných formách financování zakládání a rozvoje podniků a poskytnout základní orientaci v této oblasti s důrazem na venture kapitál a státní podporu, zejména začínajícím podnikatelům v České republice.
Abstract Since 1989, our society has come through crucial transformation. In the last twenty years we have built a modern free economy and our living standard has reached the European average. Nevertheless, this transformation isn’t over. As a small and opened economy we need companies that will develop modern technologies, manufacture innovative products, and offer highly sophisticated services thus creating added value. Only that is how we can succeed in international competition. Czech Republic offers large number of professionals and highly qualified labour force. It is necessary to create conditions for these people to use their full potential and improve our country to become once again one of the most advanced economies in the world. Building innovative companies requires suitable forms of financing. The goal of this thesis is to provide basic information in this field, especially venture capital and government support. The information is intended mostly for starting companies in Czech Republic.
6
Obsah 1. Úvod................................................................................................................................... 9 2. Teoretické souvislosti ...................................................................................................... 10 2.1. Podnikání................................................................................................................... 10 2.2. Podnik ....................................................................................................................... 11 2.3. Inovace ...................................................................................................................... 12 2.4. Fáze ţivota podniku ...................................................................................................... 13 2.3.1. Fáze vzniku ............................................................................................................ 14 2.3.2. Fáze růstu ............................................................................................................... 15 2.3.3. Fáze zralosti, stabilizace......................................................................................... 15 2.3.4. Fáze poklesu ........................................................................................................... 16 2.3.5. Fáze oţivení ........................................................................................................... 17 2.4. Rané fáze....................................................................................................................... 17 2.4.1. Seed ........................................................................................................................ 18 2.4.2. Start-up ................................................................................................................... 19 2.4.3. Počáteční růst ......................................................................................................... 19 2.4.4. Expanze .................................................................................................................. 19 3. Praktická část ................................................................................................................... 20 3.1. Zdroje financování ........................................................................................................ 21 3.1.1. Rodina a přátelé...................................................................................................... 22 3.1.2. Soukromý kapitál ................................................................................................... 23 3.1.2.1. Business angels ............................................................................................... 23 Situace v České republice ............................................................................................ 24 Business Angels Czech ................................................................................................ 25 7
Výhody a nevýhody business angels investic .............................................................. 26 Uskutečněné BA investice v České republice ............................................................. 27 3.1.2.2 Venture kapitál ................................................................................................. 27 Situace v České republice ............................................................................................ 31 3.1.3. IPO – vstup na burzu cenných papírů .................................................................... 34 3.1.4. Banka...................................................................................................................... 35 3.1.5. Strategický partner ................................................................................................. 35 3.1.6. Státní podpora ........................................................................................................ 37 Historie státní podpory od roku 1992 aţ do 2007 ........................................................ 38 Státní podpora od roku 2007 do současnosti ............................................................... 43 Státní venture capital/seed fond ................................................................................... 51 4. Závěr ................................................................................................................................ 55 5. Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................. 56 6. Seznam obrázků ............................................................................................................... 61 7. Seznam tabulek ................................................................................................................ 61 8. Seznam grafů ................................................................................................................... 61
8
1. Úvod Je zřejmé, ţe se nyní nacházíme v období významného ekonomického zpomalení, mnoho zemí dokonce vykazuje znaky ekonomické recese – dvě čtvrtletí za sebou jim klesá hrubý domácí produkt. Tato situace je ale také označována za zajímavé období pro začátek podnikání. Uţ jen proto, ţe lze předpokládat, ţe se negativní trend dříve či později obrátí a ekonomika začne růst (netroufám si ale odhadovat, kdy a jestli vůbec se tak stane). Zajímavější je však argument, ţe důsledkem tohoto zpomalení přišla řada i jinak velmi schopných lidí o zaměstnání a přemýšlí, jak by získali prostředky na ţivobytí a začínají tak podnikat. Malé a střední podnikání má obecně pozitivní dopady na ekonomiku celého státu. Vytváří nová pracovní místa, konkurenci a přináší peníze do státní pokladny. I pan premiér Petr Nečas1 řekl, ţe hlavní prioritou, jak nastartovat českou ekonomiku, je zvýšení podílu malých a středních podniků. To je další důvod, proč je tato práce zaměřena právě na rozvoj podnikání. Cílem práce je poskytnout začínajícím podnikatelům přehled o moţnostech financování vzniku nebo rozvoje jejich společností. Práce je zaměřena hlavně na malé a střední podniky, které tvoří páteř kaţdé ekonomiky a protoţe ţiji v České republice, zaměřím se na moţnosti financování právě u nás. Detailněji se práce věnuje zejména problematice venture kapitálu a podpoře ze strany státu. Zdá se, ţe obě tyto formy financování u nás nejsou vyuţívány na svůj maximální potenciál. Jedním z důvodů můţe být fakt, ţe o nich lidé nemají dostatek informací. Vyhledal a analyzoval jsem potřebné informace a shrnul je v této práci. V první části práce jsou vysvětleny teoretické souvislosti. Čtenáři jsou uvedeni do problematiky a dále je vysvětleno, jak chápeme podnik a proč vlastně podniky existují. Dále bude řeč o tom, jakou má inovace souvislost s malými a středními podniky a ţivotním
1
HRON, Michal. Nečas plánuje nastartovat českou ekonomiku, škrty k cestě vzhůru nestačí. iDnes.cz
[online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/necas-po-ideove-konferenci-hajilskrty-a-naznacil-prorustovou-ekonomiku-149-/ekonomika.aspx?c=A120428_140944_ekonomika_hro
9
cyklem těchto podniků. V této části bude ještě vysvětleno, proč se budu zabývat právě ranou fází ţivotního cyklu. Druhá část se bude věnovat jednotlivým formám financování, zejména rizikovému kapitálu a podpoře ze strany státu. U kaţdé formy financování jsem sledoval několik důleţitých kritérií. Tyto kritéria budou shrnuta v přehledné tabulce. Poté bude podrobněji vysvětlena podstata venture kapitálových investic, a jaká je situace v České republice. Bude zmíněno také několik forem financování, které nejsou pro malé a střední inovativní podniky příliš vhodné. Poté bude detailně popsána historie, současnost a budoucnost státní podpory podnikání v České republice Na závěr bude řeč o připravovaném státním Seed/Venture kapitálovém fondu, protoţe spojuje dvě oblasti, kterým jsem se v této práci nejvíce věnoval – státní podporu a venture kapitál.
2. Teoretické souvislosti 2.1. Podnikání Slovo podnikání nebo podnikatel pouţíváme téměř kaţdý den a vnímáme je jako běţný termín. S jeho definicí je to ale sloţitější. Ta se liší podle toho, z jakého úhlu se na podnikání díváme. Z ekonomického hlediska je to vyuţívání zdrojů a aktivit tak, abychom přidali na jejich hodnotě. Z psychologického hlediska je to pak prostředek k seberealizaci, k získání nezávislosti, kdy člověk přestane být závislým zaměstnancem. Z pohledu společnosti je podnikání cesta k vytváření blahobytu, hledání efektivnějšího způsobu vyuţívání zdrojů a vytváření pracovních míst. Obchodní zákoník, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 513/1991 Sb. definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Tento zákoník je pro podnikatele nejdůleţitějším právním předpisem, který upravuje zejména postavení
10
podnikatelů, právní formy a obchodní závazkové vztahy. Jsou v něm také definovány všechny důleţité pojmy.2
2.2. Podnik Základní funkcí podniku je přetváření výstupů na vstupy za účelem uspokojení potřeb zákazníků. Tyto vstupy jsou základní výrobní faktory – práci, půdu a kapitál. Výstupy jsou pak výrobky nebo sluţby. Nabídka těchto výstupů se pak s poptávkou zákazníků střetává na trhu. Hlavním cílem podnikání je tedy uspokojování potřeb zákazníků. Kvůli dnešnímu turbulentnímu prostředí se tyto potřeby neustále mění a podnik by na ně měl reagovat, aby se udrţel na trhu. Proto je potřeba stálé inovace. Velké podniky mají výhodu větší ekonomické stability a silnějšího postavení na trhu. Na druhou stranu ale nejsou schopny tak rychle a pruţně reagovat na změny turbulentního prostředí. Nedokáţí tak rychle provádět podnikatelská rozhodnutí a měnit strategii. Zde se otevírá prostor pro malé a střední podniky. Jsou inovativní a dokáţí rychle reagovat na změny. Vzhledem k velkému počtu malých podniků a tomu, ţe zaměstnávají 90% zaměstnanců,3 tvoří páteř České ekonomiky. Proto si jsem toho názoru, ţe má smysl se zabývat inovativními, malými a středními podniky. Nejprve bych rád vysvětlil, co vlastně znamená inovace.
2
VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. s. 63. 3
European Business – Fact and figures, Luxembourg: Office for Official Publications of the European
Communities, 2006, ISBN 92-79-03351-4, ISSN 1681-2050
11
Obrázek 1: Zastoupení kategorií podniků na celkovém počtu v roce 2003 v EU
Zdroj 1: European Business – Fact and figures, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006
2.3. Inovace Klasikem v oblasti teorie inovací je rakouský ekonom Josef Alois Schumpeter, který ţil v letech 1883 - 1950. Schumpeterovo dílo je značně rozsáhlé, přesahující rámec ekonomie jako vědy. Na základě východisek a přístupů, zaloţených na vlastních teoriích a metodikách se Schumpeter soustředil na budování dynamické teorie. Vývojový prvek ekonomického systému spatřoval v inovacích. Podle něj jsou na nich také zaloţeny koncepce cyklického vývoje kapitalistických ekonomik. V dnešním globalizovaném světě, kde převládá turbulentní prostředí a kdy o samotném přeţití ekonomik rozhoduje právě především efektivnost klíčových inovací, lze pak koncepci J.A.Schumpetera pojímat jako jakýsi obecný dynamický vývojový rámec řady ekonomických úvah a nikoli ve smyslu konkrétních hospodářskopolitických doporučení. Schumpeterovo pojetí inovací se také stalo základem pro četná rozpracování a vznik moderních koncepcí v oblasti inovací. Jak uţ bylo zmíněno dříve, inovativní bývají zejména malé a střední podniky. Tato inovativnost probíhá nejvíce v raných stádiích ţivotního cyklu podniku. Nejdříve vysvětlím teoretický model tohoto cyklu.
12
2.4. Fáze života podniku4 Podobně jako ţivé biologické či sociální organismy, také podnik prochází během svého ţivota určitými fázemi. Ţivotní cyklus podniku můţeme rozdělit do čtyř základních fází. Těmi jsou vznik, růst, zralost a pokles. Pokles není následován ţádným dalším stádiem. Buď se pokles zastaví, podnik se oţiví a začne opět růst, nebo bude pokračovat v poklesu aţ do zániku. Tento model je výsledkem dlouhodobého výzkumu mnoha podniků 5 , nicméně nelze jej aplikovat vţdy. Během ţivota podniků, které působí na trhu déle neţ několik desítek let se tyto fáze mohou postupně střídat. Tyto podniky si zopakují několik cyklů a ani po dlouhé době nezaniknou. Na konci kaţdého cyklu nastane fáze oţivení a celý cyklus pokračuje zase fází růstu. Na druhé straně v celé řadě podniků proběhne pouze jeden, po poklesu nenastane oţivení a tyto podniky zaniknou. Hlavním cílem manaţerů podniků je tedy dlouhodobě udrţet podnik ve fázi růstu a zralosti, a pokud nastane pokles, provést revizi současného stavu a navrhnout jak podnik oţivit. Ţivotní cyklus podniku popisuje následující obrázek.
4
5
Zpracováno podle informací ze serveru www.businessvize.cz MILLER, Danny a FRIESEN. A Longitudinal Study of the Corporate Life Cycle. Management Science
[online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://mansci.journal.informs.org/content/30/10/1161.short
13
Obrázek 2: Ţivotní cyklus podniku
Zdroj: www.managementmania.com
2.3.1. Fáze vzniku Fáze vzniku je charakteristická nízkým počtem zákazníků a počtem prodaných výrobků či výkonů. Na začátku existují jen výdaje, proto podnik dosahuje záporného hospodářského výsledku. Později podnik dosahuje příjmů, ty jsou ale zatím niţší neţ výdaje. To znamená, ţe podnik pouze spotřebovává investice. Má jednoduchou a centralizovanou organizační strukturu. Většinou podnik vede sám majitel a zastává jak manaţera pro strategické rozhodování, tak i operativní vedení, které zajišťuje běţný chod firmy. Podnik působí většinou jen na úzké části trhu, proto ještě není moc velkou konkurencí pro ostatní. Marketing je omezen jen na nezbytný, protoţe na více propagace nejsou finanční prostředky. Toto období trvá obvykle prvních deset let existence společnosti. V některých oborech trvá tato fáze kratší dobu, v jiných oborech delší. Strategie podniků v této fázi bývá často jen přeţít a dostat se do fáze růstu. S přechodem do fáze růstu musí podnik podniknout některé důleţité změny, jinak můţe dojít k jeho zániku. Tento růst totiţ vyţaduje sloţitější administrativní systém a decentralizaci organizační struktury. Firmy s více jak pěti zaměstnanci pak musí o změně organizační struktury uvaţovat i proto, aby bylo moţné zaměstnance efektivně řídit. Majitel uţ neřídí všechno a deleguje 14
své úkoly zaměstnancům. Vznikají specializované útvary a s přechodem k funkcionální organizační struktuře majitel nebo ředitel firmy deleguje své povinnosti vedoucím těchto útvarů a sám se věnuje spíše strategickému rozhodování.
2.3.2. Fáze růstu Za fázi růstu můţeme povaţovat období, kdy podniku trvale, několik čtvrtletí za sebou rostou příjmy. Nicméně na počátku této fáze příjmy stále převyšují výdaje. Podnik zvyšuje objem výroby, prodeje či poskytování sluţeb, rozšiřuje svoje působení na trhu a získává větší trţní podíl. To přináší vyšší počet zákazníků a rostoucí příjmy. Křivka příjmů by měla mít poměrně strmý průběh, aby se dostala na úroveň křivky výdajů a nastal bod zvratu. Jakmile bodu zvratu totiţ podnik začne vykazovat kladný hospodářský výsledek. Fáze růstu je tedy charakteristická rostoucím obratem a zvyšujícím se podílem na trhu. Marketing je v této fázi na vysoké úrovni, je do něj investováno velké mnoţství prostředků. Podnik se snaţí vybudovat si místo na trhu a cenou bojuje s konkurencí. Objevuje se benchmarking a potřeba učit se od konkurence. V této fázi většinou podnik nasazuje svůj podnikový informační systém, protoţe uţ není schopen vše řídit bez pouţití ICT technologií tak efektivně. Podnik ve fázi růstu proto potřebuje další kapitál, aby vůbec tento růst ustál a pokračoval v něm. Některým podnikům postačí reinvestovat zisk, většina ale potřebuje cizí zdroje financování. Formy a zdroje financování budou detailně probrány v následujících kapitolách.
2.3.3. Fáze zralosti, stabilizace Po úspěšném překonání fáze růstu, která je pro firmu velmi náročná jak ekonomicky, tak organizačně, můţe se podnik rozhodnout pro následující alternativy. Buď záměrně přejde do fáze zralosti tím, ţe ukončí svůj růst, nebo se transformuje, aby mohl ještě nějaký čas růst. Pokud by se podnik nerozhodl ani pro jednu z těchto dvou alternativ, za čas by jej trh automaticky vnímal jako zralou firmu. Protoţe by stále byl podnik uspořádán pro růst, jeho
15
chování by neodpovídalo této zralé fázi. S největší pravděpodobností by pak následoval pokles. Ve fázi zralosti se meziroční růst trţeb zpomaluje. Tato fáze je charakteristická vyšším, ustáleným počtem zákazníků a vysokým obratem. Marketing uţ není tak průbojný a je do něj investováno méně. To neznamená, ţe můţe být podceněn. Podnik se snaţí udrţet stálou pozici na trhu a rozšiřovat se na trhy další. Tento růst by měl být ale opatrný. V této fázi dosahuje podnik vysokého zisku, proto je cílem kaţdého podniku této fáze dosáhnout a co nejdéle se v ní udrţet. Podnik musí stále sledovat prostředí, které je čím dál tím více turbulentní. Musí včas a nejlépe s předstihem rozpoznat, kdy její současná strategie přestává být vhodná pro danou situaci na trhu. Podnik tedy musí změnit svoji strategii nebo vylepšit tu stávající, aby stačila konkurenci a situaci na trhu. Proto mají úspěšné podniky sofistikovaný systém plánování. Sestavují například dlouhodobou, krátkodobou a operativní strategii s ohledem na měnící se prostředí. Obecně platí, ţe v této fázi se podnik neudrţí věčně a následuje fáze poklesu.
2.3.4. Fáze poklesu Ve fázi poklesu uţ firmě trţby nerostou, ale naopak klesají. Příjmy klesají pod úroveň výdajů a podnik se dostává do ztráty. Někdy trţby klesají pomalu, někdy poměrně rychle, například kdyţ přijde náhle finanční krize. Úkolem vedení je tento pokles včas rozpoznat. Pokles často manaţery vystraší a řízení firmy se centralizuje do rukou vrcholového managementu, protoţe chtějí pokles zvrátit. Často tak začnou rozhodovat i o věcech, které by měl mít na starost niţší management. Vrcholový management tak není v této fázi schopen zjišťovat relevantní data o konkurenci či poţadavcích zákazníků a formovat či vytvářet strategii firmy. Nepodaří-li se toto zvrátit a podnik se dostane do dlouhodobého poklesu, situace končí zánikem podniku. Ne vţdy však podnik dospěje aţ do takové fáze, ţe se celkově rozvinou výše popsané charakteristiky poklesu. Často se pokles obrátí a přejde zpět do fáze stabilizace, nastane fáze oţivení. Někdy se tak stane samo, díky trhu, jindy musí vedení provést revizi stávajícího stavu a změny ve strategii. 16
2.3.5. Fáze oživení Charakteristika této fáze je stejná, jako u fáze zralosti. Firma navíc implementuje další
informační
systémy.
Úkolem
informačního
systému
je
kromě
zajištění
bezproblémového chodu firmy také rozpoznávání příleţitostí a hrozeb a předpověď budoucích trţeb. Firma je poučena z předchozího poklesu, řízení se opět decentralizuje a vrcholový management se soustředí na strategické řízení firmy.
2.4. Rané fáze6 Jak jiţ bylo zmíněno, inovace probíhá v určité fázi ţivotního cyklu zejména malých a středních podniků. Tyto podniky jsou nejvíce inovativní v raných fázích. Proto se konkrétně zaměřím na tyto raná stádia, která je moţné dále rozdělit, a to na následující čtyři. Jsou to seed, start-up, počáteční růst a expanze, jak je znázorněno na obrázku.
6
NÝVLTOVÁ, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 222 s.
ISBN 978-80-247-1922-1.
17
Obrázek 3: Dělení raných fází ţivotního cyklu podniku
Zdroj: Zpracováno podle www.managementmania.com a www.czechinvest.org
2.4.1. Seed Ranná fáze ţivotního cyklu firmy, kdy má podnikatel základní představu o svém produktu a podnikatelském záměru. Zpravidla na úrovni výzkumu a vývoje, do kterého směřuje převáţná část finančních zdrojů. Můţe to být například financování výroby prototypu. Kromě výzkumu a vývoje je nutné provést studii proveditelnosti, zda navrhovaný produkt je prodejný a zakládající tým má všechny potřebné schopnosti a znalosti.
18
2.4.2. Start-up Jedná se o jiţ zaloţené nebo teprve zakládané podniky, které však ještě nezahájily komerční prodej svých výrobků nebo sluţeb a nemají ţádný zisk. Financování je spojené s komercionalizací produktu vyvinutého v předchozí fázi. Většinou je financován zejména marketing. Doba návratnosti investice bývá 5 aţ 10 let, stále se ale jedná o velmi rizikovou investici s odpovídající mírou zhodnocení.
2.4.3. Počáteční růst V této fázi jiţ firma vyrábí svůj produkt, má nastavené vztahy se svými partnery (obchodními a finančními) a vymezené své vlastní místo na trhu. Financování firmy je orientováno zejména na zajištění provozního chodu firmy a pokrytí počátečních investic, které firmu nastartovaly po fázi start-up. Je to úvěr převáţně do společností, které potřebují kapitál na expanzi, ale ještě nemají dostatek vlastního zisku. Stále se jedná o rizikovou investici s očekávaným zhodnocením okolo 30% IRR7, doba investice bývá 4 roky.
2.4.4. Expanze Růstová fáze ţivotního cyklu jiţ existující firmy, která připravila nový produkt představující významnou změnu v její nabídce. Financování v této fázi směřuje do expanze a růstu společnosti, je moţno financovat růst výrobních kapacit, vývoj nového produktu / sluţby nebo profinancování pracovního kapitálu. Můţe také jít o investice za účelem geografického rozšíření trhu. Tyto investice jsou méně rizikové neţ v předchozích případech. Tímto typem investice se zabývá většina evropských venture kapitálových společností. Průměrná velikost investice se pohybuje v rozmezí 20-80 milionů EUR, obvykle na 3 roky. Poţadované zhodnocení je nejčastěji minimálně 30% IRR. Jiţ dříve jsem uvedl, proč se zabývám sektorem malých a středních podniků, proč je důleţitá inovace a ţe probíhá hlavně v raných fázích ţivotního cyklu těchto podniků.
7
IRR (internal rate of return), vnitřní výnosové procento, je trvalý roční výnos investice.
19
Nyní se dostávám k tomu, proč se v této práci zabývám zrovna financováním těchto podniků.
3. Praktická část Zaloţení a následné budování podniku je velmi komplikovaný a náročný proces, k jehoţ finanční potřeby v naprosté většině převyšují moţnosti podnikatelů. Kromě zvládnutí sloţité administrativy potřebují malí a střední podnikatelé financovat výzkum a vývoj nových výrobků; výrobu prototypů či zahájení prodeje určitého typu výrobku či sluţby. Dále potřebují zajistit řízení chodu firmy, plánování, finance, marketing a mnoho dalších činností. Potřeba kapitálu je tedy zásadní. I na specializovaném českém serveru pro začínající
podnikatele
ipodnikatel.cz,
kde
jsou
poskytovány
rady
začínajícím
podnikatelům, je nejčastěji probírán problém financování.8 Obrázek 4: Formy financování podniku v jednotlivých fázích s ohledem na míru rizika
Zdroj: www.czechinvest.org/faze-vyvoje-firmy
V raných fázích a ve fázích rychlého růstu mají podniky ztíţený přístup k bankovnímu financování. Proto se v této práci budu zabývat hlavně moţnostmi získávání
8
Zdroj: www.ipodnikatel.cz/Financovani-zacatku-podnikani/
20
nebankovního kapitálu ze soukromého i veřejného sektoru. Tím je zejména rizikový kapitál a státní podpora.
3.1. Zdroje financování V následující tabulce jsou shrnuty moţné formy financování. Sledovány byly následující kritéria. Prvním kritériem je fáze ţivotního cyklu, ve kterém se podnik nachází. Pro kaţdou fázi je vhodná jiná forma financování. V tabulce je dále uvedeno, jak se poskytovatel financí zapojuje do chodu podniku. Dále, jaká je dluhová kapacita v poměru k vlastnímu kapitálu. Posledními kritérii jsou náročnost získání finanční investice a administrativní náročnost.
21
Tabulka 1: Srovnání Zdrojů financování podle daných kritérií Zdroj
Family, fools
Business
Venture
IPO –
Bankovní
Programy
kapitálu/kritérium
& friends
angels
kapitál
první
produkty
státní
veřejná
podpory
nabídka akcií Fáze podniku
Seed
Seed, start-up
Start-up,
Počáteční
počáteční
Start-up,
počáteční
růst,
růst,
počáteční
růst,
expanze
expanze
růst, expanze
Podle
Ne
Ne, státní
expanze Zapojení investora do
Většinou ne,
BA chce
chodu podniku
můţe je ale
často poradit
toho, zda
VC/Seed
podnikatel
podniku
někdo
fond se ale
koupí
zapojovat
většinový
bude, stejně
podíl akcií
jako BA a
Ano
zapojit
VC fondy Strategický versus
Investor
Spíše stratég
Obojí
Finance
Finance
Obojí
Vlastní kapitál
Obojí
Obojí
Vlastní
Dluh
Vlastní
finanční investor Vlastní kapitál/dluh
kapitál
kapitál
Náročnost získání
Nízká
Střední aţ
Vysoká
Vysoká
Vysoká
Nízká aţ
investice
náročnost
vysoká
náročnost
náročnost
náročnost –
střední
na velikost
ručení,
náročnost
podniku
historie
náročnost
Administrace
Ţádná nebo
Střední
Střední
Nízká
Vysoká
Vysoká
minimální
náročnost
náročnost
náročnost
náročnost
náročnost
Zdroj: Vlastní vypracování
V následující kapitole se budu věnovat jednotlivým formám financování vzniku či rozvoje podniku.
3.1.1. Rodina a přátelé V začátcích podnikání je sloţité získat kapitál a mnozí lidé jako první poţádají rodinu či nejbliţší přátele. Je to hlavně z toho důvodu, ţe tito poskytují půjčku většinou bez úroku, bez ručení, sloţité administrativy a rychle. Tento druh půjček je zaloţen na dobrých vztazích s rodinou a přáteli. Můţe být ale velice nebezpečný. Půjčovat si od nejbliţších není vţdy vhodné. V případě neúspěchu podnikání totiţ podnikatel ztrácí peníze rodiny nebo přátel a to můţe být psychicky velice náročné.
22
Problémy také způsobí, kdyţ rodina nebo přátelé vymáhají své pohledávky. To mívá za následek zhoršení vzájemných vztahů. Další problém můţe nastat v opačném případě, kdy firma uspěje, zvýší se její hodnota a blízcí budou poţadovat víc, neţ bylo na začátku dohodnuto. I to můţe zhoršit vzájemné vztahy. Často ale začínající podnikatel nemá jinou moţnost financování. Například v devadesátých letech po vzniku České republiky neměli začínající podnikatelé ţádnou jinou moţnost financování své firmy, proto naprostá většina těchto firem byla financována pomocí půjček od rodiny, přátel nebo i neznalých či naivních kamarádů. Neshodám lze alespoň částečně předejít, pokud podnikatel a poskytovatel financí předem uzavřou písemnou dohodu o podmínkách financování.
3.1.2. Soukromý kapitál Dalším způsobem, jak získat finance je přesvědčit investora, aby do podniku vloţil kapitál. Protoţe investor podstupuje riziko, nazývá se tento investovaný kapitál rizikový. Rizikový kapitál můţeme rozdělit podle typu investora. Buď je investorem fyzická osoba, úspěšný podnikatel, nebo za tímto účelem zaloţená společnost. Nejprve se budu věnovat první skupině. Říká se jim obchodní andělé nebo častěji business angels. 3.1.2.1. Business angels Jsou to individuální investoři, kteří ve svém profesním ţivotě byli nebo jsou úspěšnými podnikateli nebo manaţery. Nejčastěji se jedná o muţe mezi 45 a 65 lety. Existují ale i mladší investoři, obzvlášť v technologickém sektoru. Tito lidé jsou ochotni investovat kapitál vydělaný podnikáním a poskytnout vlastní zkušenosti a rady, jak nejlépe kapitál vyuţít, jak firmu správně vést, jakou vybrat vhodnou strategii atd. Tato forma financování je například v USA nebo v západní Evropě zcela běţná. Pro tento druh investice je důleţitá vzájemná důvěra a komunikace mezi vlastníkem společnosti a business andělem. Obchodní anděl investuje do společnosti své vlastní peníze, proto musí důvěřovat jejímu managementu a věřit v budoucí úspěch této
23
společnosti. Investice se pohybují mezi $20.000 a $500.000. Nejčastěji se ale investice pohybuje okolo $50.0009. Business angels
nehledají pouze nejvyšší výnos s určitou výší rizika, hledají
především oblast, ve které se mohou aktivně angaţovat a vyuţívat své zkušenosti a kontakty pro podporu růstu firmy, do níţ investují. Jelikoţ se jedná o individuální investory, sdruţují se business angels často v klubech a sítích s cílem efektivnějšího přístupu. Dochází tak mezi nimi k výměně zkušeností a společnému investování do větších transakcí. Situace v České republice Nejrozvinutějším trhem pro business angels investice je bezesporu USA. V Česku, které nedisponuje takovým mnoţstvím bohatých jedinců se zájmem investovat touto formou, není situace zatím příliš příznivá. Vznikají ale různé asociace, které by mohly přinést zlepšení a zvýšit tak atraktivitu těchto investic na straně jedné a přístup k nim na straně druhé. Dalším důvodem, proč v České republice nejsou tyto investice příliš časté je nízké povědomí o nich. Mezi laickou veřejností jde o naprosto neznámou formu financování. Nedávno vysílala Česká televize pořad Den D, který přibliţoval proces získávání andělských investic na konkrétních situacích. Podle mého názoru to byl určitě krok správným směrem k zlepšení povědomí veřejnosti o business angels investice. Mnoho lidí zjistilo, ţe existují úspěšní a bohatí lidé, kteří by jim mohli pomoct s podnikáním. V tomto pořadu byla také zřejmá povaha českého business anděla. Většinou bývá konzervativní s malou chutí investovat své prostředky do pouhého nápadu. Dalším důvodem, proč u nás nejsou tyto investice příliš populární, je mentalita českých podnikatelů. Jsou často příliš ješitní a radši se zadluţí u banky, neţ aby se vzdali části majetkového a rozhodovacího podílu. Mají obavy, ţe o jejich firmě bude rozhodovat někdo jiný.
9
What are business angels. Venture choice [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
http://www.venturechoice.com/articles/who_are_angels.htm
24
V České republice působí několik andělských investorů, existují zde i jejich sdruţení. Největším z nich je bezpochyby organizace Business Angels Czech. Business Angels Czech Organizace "Business Angels Czech" je řádným členem evropské sítě Business Angels (EBAN), jejíţ hlavní sídlo je v Bruselu a sdruţuje všechny hlavní evropské společnosti zabývající se kapitálovými projekty. Cílem Business Angels Czech je najít alternativní zdroje financování rychle rostoucích společností nebo projektů s velkým trţním potenciálem. BA Czech nabízí dvojí typ sluţeb, sluţby investorům, kteří hledají uplatnění své investice a podnikům, které shánějí kapitál. Služby investorům Business Angels Czech spojuje investory a cílové podniky, které hledají alternativní zdroje financování. Pro investory můţe být Investování do malých a středních podniků vysoce přínosné jak z osobní, tak i finanční stránky. V těchto podnicích nebo projektech můţe investor vyuţít své zkušenosti s podnikáním, pomoct začínajícím podnikům a přitom výrazně zhodnotit své investice. Investor bude sdílet nejen své finanční zdroje, ale také své vlastní znalosti z provozování podnikání. Business Angels Czech navíc šetří práci a čas těmto investorům tím, ţe za ně vybírá vhodné projekty z několika desítek, které jsou k dispozici v nejrůznějších trţních segmentech. Na výběr je celá řada podniků, od rychle rostoucích, které poţadují navýšení kapitálu formou soukromých investic po začínající společnosti, které hledají kapitál potřebný na začátek provozování podnikání. Pokud investor projeví hlubší zájem o konkrétní projekty, bude mu následně zaslán detailní podnikatelský záměr pro dané projekty, včetně finančních indikátorů a základního shrnutí. Dále dojde k osobní schůzce mezi podnikatelem či organizací, která pro dané projekty hledá zdroje financování a investorem.
25
Služby podnikatelům a firmám Členství v Business Angels Czech si můţe podnik zaplatit za 10 000-15 000 Kč. 10 Sdruţení pak uveřejní aţ tři projekty podniku na svých internetových stránkách a pošle referenční informace svým členům, investorům. Dále organizace pravidelně poskytuje zpětnou vazbu a na základě reakcí investorů doporučí alternativní metody zpracování projektové dokumentace a připraví přehled klíčových faktorů, jejichţ modifikace by měla výrazně ovlivnit šanci pro partnerství s investorem. Klíčové faktory, které posuzuje investor při procesu rozhodování o financování podniku či projektu jsou následující. Profesionalita a odborné zkušenosti podnikatele a managementu, konkurenční výhody nebo unikátní prodejní argumenty produktu nebo sluţby, vlastnosti, trend a růstový potenciál trţního segmentu, moţnosti návratnosti vloţených investic v časovém horizontu a moţnosti konvergence mezi vlastnostmi managementu, moţností podnikání, zkušenostmi privátního investora a preferencí investice. Výhody a nevýhody business angels investic Podnik má moţnost získání kapitálu s velkou přidanou hodnotou ve formě poradenství. Podnik nemusí investovat vlastní zdroje a nezatěţuje cash flow. Zlepší a posílí se systém, jakým je firma vedena a kontrolována, tzv. corporate governance. Další výhodou je pomoc při postupu firmy do další fáze rozvoje a s tím spojená modernizace či zavedení vnitřního informačního systému. Dále společnost získá kontakty na zahraničních trzích a silnější vyjednávací pozice vůči obchodním partnerům. Společnost sdílí vedení s dalším společníkem a diskutuje s ním o zásadních rozhodnutích ve společnosti. Díky tomu je potřeba pravidelného reportingu a zprůhlednění vedení společnosti. To můţe být vnímáno jako administrativní zátěţ a klade nároky na veškerý čas a energii vedení společnosti. S investováním pomocí business angels bývá spojeno mnoho omylů. Bývá například rozšířená obava, ţe investor převezme kontrolu nad vedením společnosti a bude jí chtít sám řídit. Jedním z kritérií takovéto investice je kvalitní vedení společnosti, které je
10
Business Angels Czech [online]. 2001 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: www.bacz.cz
26
schopné společnost vést a ve spolupráci s investorem zlepšovat a rozvíjet. Investor poţaduje pouze kontrolu nad klíčovými strategickými rozhodnutími, které mají dopad na další vývoj společnosti a tím i jeho investice. Business angel nemá zájem na operativní vedení společnosti. Uskutečněné BA investice v České republice Příkladem úspěšné BA investice můţe být projekt čtyř studentů z Českého vysokého učení technického v Praze. Jejich firma se jmenuje InSophy. Základem jejich nápadu bylo vyuţití matematických metod a algoritmů za účelem optimalizace výroby ve velkých provozovnách. Do jejich projektu investovali podnikatelé Pavel Šťovíček, spolumajitel a ředitel firmy Logos a Ondřej Bartoš, výkonný ředitel sdruţení First Tuesday CZ. Dalším příkladem můţe být podnik, který získal kapitál v jiţ zmíněné televizní soutěţi
Den
D.
Podnik
se
jmenuje
Biosynchron a je to první úspěšný nápad v této televizní show. Tímto nápadem je terapeutická matrace, která pomáhá léčit onemocnění pohybového aparátu a příznivě působí na kardiovaskulární systém. Patent na tuto matraci koupili čeští podnikatelé od polského vynálezce. Břetislav Suška, který je jedním ze společníků Biosynchronu poţadoval od investorů částku 1,2 milionů Kč za 40% podíl ve firmě. Nakonec se mu podařilo vyjednat investici 600 000 Kč od kaţdého ze dvou investorů, kteří souhlasili s investicí. Kaţdý z těchto investorů získal za své peníze 10% podíl ve firmě. Těmito investory jsou Ondřej Bartoš a Marta Nováková.
3.1.2.2 Venture kapitál Další způsob investice rizikového kapitálu je pomocí venture kapitálových fondů. Venture kapitál lze definovat jako soukromý kapitál investovaný do inovativních podniků v raných fázích vývoje, které mají potenciál výrazně tento investovaný kapitál zhodnotit za několik let. 27
Protoţe se podniky nacházejí v rané fázi, většina jejich majetku představuje nehmotný majetek jako know-how, patenty a technologie. Proto není investice kryta hmotným majetkem a investor tudíţ podstupuje značné riziko. Výměnou za toto riziko získává investor značný rozhodovací podíl ve společnosti. Proto název rizikový kapitál. Rizikový kapitál představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale také času a práce. Investiční období můţe být tříleté, pětileté nebo delší. Podmínkou pro vstup venture kapitálu obvykle bývá transformace podniku na akciovou společnost. Investice probíhá formou navýšení základního kapitálu společnosti. Investor se tak stává akcionářem společnosti a návratnost jejich investice je závislá na růstu a ziskovosti podniku. Venture kapitálová investice je tedy mnohaletá spolupráce společnosti s venture kapitálovým investorem, který všestranně napomáhá rozvoji společnosti. Investor se většinou stane menšinovým podílníkem v podniku a podílí se na strategickém řízení. Obvykle po dobu investice nezasahuje do kaţdodenního operativního řízení podniku a investor si vyjedná právo veta v klíčových rozhodnutích. Jak uţ jsem zmínil, investoři podporují podniky nejen penězi, ale i poradenstvím, informacemi a obchodními kontakty. Během svého působení v podniku investoři jeho vývoj pečlivě monitorují. Cílem venture kapitálového investora je pomoct podniku co nejvíce vyrůst a zhodnotit tak svůj podíl. Poté hledá s vlastníky společnosti jiný fond nebo větší společnost, která by podíl odkoupila. Někdy podíl odkoupí samotní vlastníci či manaţeři podniku. Od obvyklého spolupodílníka na firmě se venture kapitál odlišuje svou snahou účastnit se pouze na přijímání zásadních rozhodnutí firmy a ponechat běţný chod firmy na tvůrcích podnikatelského záměru. Na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vloţených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců úspěšně záměr realizovat. Subjekty investující rizikový kapitál by se daly rozdělit do několika skupin. První skupina jsou samotní investoři. Zejména v Evropě se většinou se jedná o institucionální investory jako například banky, pojišťovny, penzijní fondy nebo velké 28
nadnárodní společnosti. Tyto subjekty se většinou přímo nepodílejí na přímém investování, vkládají finanční prostředky různých fondů rizikového kapitálu. Další skupinou jsou ti, kteří investice přímo realizují - správci fondů. Tito správci jsou manaţerské společnosti, zaloţené za účelem získávání prostředků od první skupiny investorů a hledání uplatnění těchto prostředků. Jsou jakousi spojnicí mezi cílovou firmou a investory. Manaţerské společnosti posuzují investiční příleţitosti, ročně prověřují i stovky moţných investičních příleţitostí. Dále provádí vyjednávání s těmito subjekty, a pokud uţ do nějaké společnosti investují, často dosazují své lidi do vedení této společnosti za účelem monitorování a řízení průběhu investice. Manaţerská společnost v neposlední řadě připravuje zpětný odprodej získaného podílu po skončení investice. Poslední skupinou jsou samozřejmě podniky, do kterých investice směřují. Mohou to být podniky ze všech odvětví a všech velikostí, investor a fond si vybírají podniky, odpovídající jejich investičním kritériím. Venture kapitál se dále dělí podle způsobu vyuţití kapitálu a také podle toho, ve které ze čtyř raných fází fázi se projekt nachází. Podle pouţití můţeme venture kapitál kategorizovat následovně: jako zárodečný kapitál, startovní financování, financování počátečního růstu a rozvojové financování.11 Zárodečný, takzvaný seed kapitál je financování velmi raných stádií podnikání. Velmi často je to financování projektu, ještě před vznikem samotné firmy. Je to například financování vývoje a výroby prototypu, nebo poskytnutí financí na testování výrobku a průzkumů trhu. Tento druh financování není tak kapitálově náročný, pohybuje se v řádech desítek či stovek tisíc EUR. Financování těchto raných fází je nejrizikovější typ investice. Vzhledem k vysokému riziku očekává investor vysoké zhodnocení vkladu, většinou více neţ 100% IRR.
11
Rizikový kapitál můţe být pouţit i k financování restrukturalizací jako záchranný kapitál, financování
dluhů nebo k financování manaţerských odkupů. Nicméně v této práci se budu věnovat pouze vyuţití kapitálu k financování rozvoje podniku.
29
Startovní financování, neboli start-up kapitál je financování projektů ve fázi, kdy je produkt připraven ke vstupu na trh. Firma, která je krátce po svém vzniku, ovšem jiţ s fungující organizační strukturou a vymezeným trhem většinou pouţije tento kapitál k uvedení výrobku nebo sluţby na trh. Pořád jde o vysoce rizikovou investici a s tím souvisí očekávaný výnos. Investiční horizont je obvykle 5 aţ 10 let. 12 Financování počátečního růstu je investování do fungujících, ale pořád ještě poměrně malých projektů nebo podniků v počáteční fázi rozvoje. Toto financování je určeno hlavně pro společnosti, které potřebují kapitál na další rozvoj, ale nemohou vyuţít bankovní úvěr, protoţe jednak nemají dostatek aktiv k poskytnutí záruk a financování dluhu by omezilo zamýšlený růst. Jedná se stále o vysoce rizikovou investici. Očekávané IRR je 30% a investice se pohybuje v horizontu 4 let. Rozvojové financování je poskytování kapitálu pro rozvoj a růst jiţ fungujících firem. Kapitál je investován hlavně do zvýšení maximální výrobní kapacity, vývoj nových produktů, navyšování pracovního kapitálu nebo rozšíření na jiný, například geograficky vzdálenější trh. Budoucí vývoj těchto společností se dá alespoň z části předpovědět, protoţe tyto společnosti mají za sebou uţ nějakou historii. Proto je tento typ investice méně rizikový. Tomu odpovídá i předpokládaný výnos, který se pohybuje okolo 30%. IRR. Průměrná doba trvání investice je 3 roky. V následujícím obrázku je popsán postup přípravy a realizace venture kapitálové investice.
12
NÝVLTOVÁ, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 222 s.
ISBN 978-80-247-1922-1.
30
Obrázek 5:Průběh přípravy a realizace Investice pomocí VC fondu
Zdroj: www.czechinvest.org
Situace v České republice Venture kapitál vznikl a byl hojně vyuţíván hlavně v USA. Boom nastal v 80. letech a bývá spojován se Silicon Valley. Například firmy Apple, IBM nebo Genetech byly financovány pomocí venture kapitálu. Do Evropy se venture kapitál dostal později a do České republiky aţ v devadesátých letech po politických a ekonomických změnách. Vzhledem ke krátké historii venture kapitálu v ČR, není potenciál tohoto finančního nástroje naplno vyuţíván. Existuje zde asociace investorů soukromého kapitálu, CVCA
(Czech Venture
Capital and Private Equity Association), která zastupuje společnosti působící v oblasti rizikového kapitálu. Jedním z hlavních cílů CVCA je propagace tohoto finančního nástroje v České republice například tím, ţe poskytuje informace těm firmám, které by rizikový kapitál mohly vyuţívat.
31
I přes nevyuţití plného potenciálu tohoto zdroje financování proběhlo v České republice jiţ několik úspěšných investic tohoto typu. Jako příklad uvedu dvě z nich, a to firmu Mineral, s.r.o. a Triga Color, a.s. Mineral13 Společnost vznikla v roce 1991 na Ostravsku a zabývá se distribucí energií, správou nemovitostí, zpracováním břidlice a výrobou asfaltových izolačních pásů. Původní záměr před vstupem investora byl rozšířit výrobu přírodních a barevných břidlicových posypů privatizací úpravárenských provozů státního podniku RD Jeseník v Horním Benešově a vybudování nového provozu na výrobu asfaltových izolačních pásů, který vyuţívá břidlicové posypy jako jednu z hlavních komponent. Tento záměr nebyl upraven a po vstupu investice byl realizován. Investorem byla společnost Czech venture partners. Celkem bylo investováno 35 milionů Kč. Tyto prostředky byly rozděleny následovně. O 5 milionů Kč byl navýšen základní kapitál, 15,5 milionu Kč byla půjčka na privatizaci a 14,5 milionů Kč byla půjčka na vybudování provozu na výrobu asfaltových izolačních pásů. Celkové zhodnocení investovaných prostředků bylo 50% a tato investice trvala 7 a půl roku. Vstup investora do společnosti nastal v prosinci 1994 a exit v červenci 2002. V následující tabulce jsou uvedeny některé ekonomické údaje o společnosti.
13
AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE IN CZECH REPUBLIC. Snadná cesta k rozvoji firmy. 2006.
Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/snadna-cesta-k-rozvoji-firmy-472.pdf
32
Graf 1: Ekonomické údaje firmy Mineral 120 100 80 60 40 20 0 1994
-20
Obrat mil. Kč
1995
1996
Zisk před zdaněním v mil. Kč
1997 Počet zaměstnanců
Zdroj: Vlastní zpracování z dat firmy Mineral
Triga Color, a.s.14 Společnost vznikla v roce 1993 na Brněnsku a zabývá se distribucí nátěrových hmot a příslušenství. V roce 1996 se firma přestěhovala do Brna za účelem zvýšení skladové kapacity a rozšíření obchodních aktivit na území celé Moravy. Vzhledem k úspěšnému rozvoji této společnosti se majitelé firmy rozhodli pro stavbu vlastního areálu a v roce 1999 bylo vybudováno administrativní a logistické centrum. Záměrem před vstupem investora bylo vybudovat z lokálního distributora nátěrových hmot společnost s celorepublikovým působením a dominantním postavením na trhu. Investorem byla společnost E1 CZ, která spravuje dva fondy rizikového kapitálu v celkové výši 26 milionů EUR. Investory fondů jsou belgická investiční společnost GIMV, dále Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská Unie prostřednictvím programu Phare, Dresdner Kleinwort Wasserstein a Fortis Private Equity.
14
AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE IN CZECH REPUBLIC. Snadná cesta k rozvoji firmy. 2006.
Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/snadna-cesta-k-rozvoji-firmy-472.pdf
33
Celkový objem investice byl 28 milionů Kč, investice trvala 4 roky, od roku 2000 do roku 2004 a celkové zhodnocení investovaných prostředků bylo 38%. Kapitál byl investován ve formě equity. V následující tabulce jsou uvedeny některé ekonomické údaje o společnosti. Z údajů je patrný růst společnosti. Graf 2: Ekonomické údaje firmy Triga Color 1000 800 600 400 200 0 2000
2001 Obrat v mil. Kč
2002
Počet zaměstnanců
Zdroj: Vlastní zpracování z dat firmy Triga Color
3.1.3. IPO – vstup na burzu cenných papírů Vstup společnosti na burzu cenných papírů je další ze způsobů financování. Společnost emituje akcie, které prodá a získá kapitál. Kdyţ chce podnik vstoupit na burzu cenných papírů, měl by splňovat některá kritéria. Firma by měla být fungující a stabilní, dostatečně velká s historií a prokazatelnými úspěchy. Vstup podniku na burzu cenných papírů přináší mnoho výhod. Hlavní výhodou je bezpochyby získání přístupu ke kapitálu, který je potřebný pro další růst a rozvoj podniku. Navíc se podnik stane důvěryhodnějším pro své zákazníky a dodavatele. Podnik můţe motivovat své pracovníky pomocí bonusových programů, kdy budou zaměstnanci za odměnu dostávat zaměstnanecké akcie. Uvedení podniku na veřejný trh můţe mít ale i řadu nevýhod. V první řadě je IPO velice nákladné, tyto náklady se mohou pohybovat ve výši aţ 10% ceny akcií, které jsou uváděny na trh. Můţe také dojít ke ztrátě kontroly nad podnikem. Další nevýhodou je nutnost vydávání podrobných reportů, čehoţ by mohla vyuţít konkurence. V České republice není tato metoda příliš častá. Několik firem tento zdroj financování zvolilo. Jako příklad uvedu společnost Fortuna, Mountfield nebo AAA Auto. Tyto podniky ale neodpovídají kategorii inovativního podniku. Vzhledem k této skutečnosti můţu říct, ţe tato forma financování není pro malý inovativní podnik vhodná. 34
3.1.4. Banka Běţné bankovní produkty, nejsou přímo určeny pro začínající podnikatele, nicméně je moţné je vyuţít. Podnikatel můţe zaţádat o klasický spotřebitelský úvěr. Tento úvěr většinou nepokryje finanční potřeby těchto začínajících podniků. Před začátkem podnikání nebo v jeho začátcích ale nemá podnik čím ručit a nemá za sebou ţádnou historii, proto banka neposkytne úvěr v potřebné výši. Je zřejmé, ţe tento způsob nemůţe být klíčovým zdrojem pro začínající malé a střední inovativní podniky. Nicméně můţou vyuţít široký sortiment sluţeb, které banka pro podnikatele nabízí. První sluţbou jsou bankovní účty pro podnikatele. Nenabízí ţádné speciální výhody, nicméně v některých bankách klienti nesmí osobní účet pouţívat k podnikání. Banky také nabízí podnikatelům různé výhody jako klasické kreditní karty nebo jiné úvěrové produkty. Platební terminál, který nabízí většina velkých bank, můţe také usnadnit podnikání. Podnik pak můţe od zákazníků přijímat platební karty. Protoţe banka nenabízí moţnost financování raných fází podniků bez historie a moţnosti ručení, nebudu se bankovními sluţbami v této práci dále zabývat.
3.1.5. Strategický partner Dalším z moţných zdrojů financování je prodej firmy nebo podílu této firmy takzvanému strategickému partnerovi. Jedná se obvykle o větší společnost, která působí ve stejném nebo komplementárním oboru. Strategický partner můţe být ochoten zaplatit za firmu víc, neţ je její skutečná hodnota, a to z toho důvodu, ţe mu tato akvizice zapadá do vlastní strategie a můţe pro něj být velice přínosná. Strategický partner můţe koupit i podnik, který je ve ztrátě, ale má stálý počet zákazníků a určité postavení na trhu. Proto často velká společnost koupí ztrátový podnik kvůli stálým
35
zákazníkům. Můţe se stát, ţe kdyby podnik nekoupila, učiní tak dřív nebo později konkurence. Příkladem takového odkupu můţe být společnost Facebook a Instagram. 15 Tento partner je oproti venture kapitálovým investorům, které nabízí spíše finanční investice, strategický investor. Liší se v několika oblastech, které shrnuje následující tabulka. Tento typ odkupu velkou společností není příliš vhodný pro projekty ve fázi vzniku, nebo těsně po vzniku. Z toho důvodu tento druh investice nebudu podrobněji rozebírat. Tabulka 2:Srovnání finančního a strategického investora
Cíle
Finanční investor
Strategický investor
Zajímá jej finanční výnos,
Trţní podíl a finanční výnosy
udávaný v % IRR
Další záměry
16
Synergické akvizice
Integrace do světového obchodu
Rychlejší
Pomalejší
Závislé na hospodářských
Uvaţuje zejména strategické
výsledcích
záměry
Tlak na hospodářské
Tvrdý tlak na finanční
Volnější, zvaţuje také jiné
výsledky
výsledky
faktory
Manaţerská kontrola
Slabší – kontrolní
Silnější
Synergie
Zejména finanční, příp. z
Provozní a obchodní synergie
Rychlost investičního rozhodnutí Další investice
jiných akvizic
Přenos technologie
Převáţně ţádný
Vysoký
Přenos manaţerských
Zejména finanční
Širší rozsah sdílení znalostí
dovedností
15
Instagram Founders Agree to Facebook Buyout. Strategy Innovation & Entrepreneurship [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.sayworks.com/?p=2782 16
IRR (internal rate of return), vnitřní výnosové procento, je trvalý roční výnos investice.
36
Vliv na reputaci
Niţší
Vyšší
Obchodní kontakty
Obvykle ţádné
Lokální nebo mezinárodní
Zdroj: DELOITTE. Teorie a praxe při nákupu a prodeji společnosti. Praha, 2012.
3.1.6. Státní podpora17 Kromě investování ze soukromých zdrojů lze také finance získat z veřejných peněz. Malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) hrají v české ekonomice zásadní roli. Tyto podniky hrají rozhodující úlohu také při vytváření nových pracovních příleţitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Proto by podpora malého a středního podnikání měla být pro náš stát jednou ze zásadních priorit. Podpora malých a středních podnikatelů je upravena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tento zákon zabezpečuje zejména sjednocení definice MSP s definicí Evropské unie pro tento sektor a harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy.18 Náš stát tuto podporu realizuje pomocí takzvaných programů podpory. Tyto programy nabízí převáţně Ministerstvo Průmyslu a Obchodu a jsou často financovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Tato banka rozhoduje o poskytnutí podpory, její výši a dalších podmínkách, a to zejména na základě posouzení podnikatelského projektu, kontroly splnění stanovených podmínek, vyhodnocení jeho rizikovosti atd. Je-li předmětem podpory poskytnutí zvýhodněného úvěru, je poskytován na základě smlouvy. Nejprve bude detailně rozebrána historie státní podpory podnikání od roku 1992 a poté zhodnoceny programy, které jsou k dispozici v současné době.
17
Státní dotace a programy podpory. Business Info [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/statni-dotace-a-programy-podpory/1001619/ 18
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Koncepce podpory malého a středního podnikání
2005-2006. 2005.
37
Historie státní podpory od roku 1992 až do 200719 Poprvé, kdy se vláda rozhodla podpořit rozvoj malého a středního podnikání bylo v roce 1992, kdy byla zadána realizace programů Českomoravské záruční a rozvojové bance na tuto podporu. Banka se tehdy dohodla s Ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj a Ministerstvem financí České republiky. Jednalo se o programy START, ROZVOJ, PATENT a REGION. Program START byl zaměřený na zvýhodněné podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání. Program ROZVOJ podporoval podnikatelské záměry v hospodářsky problémových regionech. Program PATENT byl určen na podporu vývoje špičkových technologií a program REGION, podobně jako program rozvoj podporoval podnikání v hospodářsky problémových oblastech.20 V roce 1993 a 1994 stát rozšířil tuto podporu o další programy. Nejdříve to byl program KONZULT, který se zaměřoval na podporu ve formě poradenství. Dále program ZÁRUKA, který spočíval v tom, ţe stát nabídl cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry podnikatelů. Aţ do roku 1998 stát z rozpočtu utratil prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky více neţ 7,5 miliard Kč. V roce 1997 se Česká republika zavázala vypracovat ucelený program podpory, který by korespondoval s pojetím podpory zejména malého a středního podnikání v Evropské unii. Vypracovala tak řadu programů podpory, které rozdělila na základní a doplňkové. Základní pak ještě byly rozděleny na plošné a regionální. Mezi základní plošné programy patřily následující. Program ZÁRUKA zahrnoval řadu záruk pro malé a střední podnikatele. Usnadňoval realizaci podnikatelských projektů. Dalším programem byl KREDIT, který nabízel zvýhodněné úvěry začínajícím
19
ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a.s. Programy podpory malého a středního
podnikání v České republice. Praha, 2003. 20
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.: Výroční zpráva ČMZRB, a.s. Praha, 1995.
38
podnikatelům. Program TRH byl také vytvořen na podporu malého a středního podnikání. Díky tomuto programu mohli podnikatelé čerpat zvýhodněné bezúročné úvěry. Na poskytnutí záruk investorům rizikového a rozvojového kapitálu byl určen program KAPITÁL. Program PODPORA EXPORTU podporoval rozvoj vývozních a informačních sluţeb. Další skupinou základních programů byly programy regionální. V této skupině vláda vytvořila čtyři programy. Program REGENERACE byl určen na podporu podnikání v památkových zónách. Program VESNICE podporoval SME v obcích a na vesnicích. Program PREFERENCE umoţňoval čerpání úvěrů podnikatelům ve strukturálně postiţených regionech. Byl vytvořen také jeden doplňkový program podpory malých a středních podniků a to byl program SPECIÁL, který podporoval podniky zaměstnávající problémové osoby nebo skupiny problémových osob. V roce 1999 vláda z rozpočtu vyčlenila 1,9 miliardy Kč, které měly být rozděleny do deseti programů podporujících malé a střední podniky. 21 V tom samém roce byly spuštěny další programy. Mezi tyto další patřil program PORADENSTVÍ, který poskytoval levnější poradenské sluţby pro podnikatele a podporoval školení a vzdělávání podnikatelů. Dále to byl program DESIGN, který podporoval návrhářské sluţby pro malé podniky a program MALÉ PŮJČKY, který opět nabízel zvýhodněné úvěry pro podnikatele. V roce 2000 vyčlenila vláda ze státního rozpočtu opět podobnou částku jako předcházející rok, a to 1,95 miliard Kč. Tyto peníze byly rozděleny do sedmnácti regionálních a plošných programů. O rozdělení a správu těchto dotací se staralo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Ve stejném roce byl vládou schválen další postup podpory malého a středního podnikání v letech 2001-2004. Bylo schváleno sedmnáct programů podpory podnikání.
21
Sněmovní tisk 290: Zpráva o podpoře malého a středního podnikání ze státního rozpočtu v ČR v roce 1998, dostupný z: http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/017schuz/s017369.htm
39
Vláda vydala oficiální programový dokument, který se nazýval Politika podpory malého a středního podnikání na období do roku 2004. Vláda si byla vědoma toho, ţe tento druh podnikání hraje klíčovou roli v národním hospodářství. Tato politika byla zaměřena hlavně na vytváření příznivé legislativy a takové ekonomické podmínky, které jsou pro podnikání vhodné. Protoţe byly programy vyhlášeny na poměrně dlouhé časové období, nebyly vůbec pozměněny. Zůstal stejný jejich počet, názvy i podmínky udělování dotací a výhod. To se všechno změnilo se vstupem České republiky do Evropské unie. Bylo schváleno následujících jedenáct programů na podporu malého a středního podnikání. Většina programů je stejných jako ty, které uţ jsem zmínil výše. Pro přehlednost uvádím programy podpory pro rok 2004. Většina programů byla později zařazena do takzvaného Operačního programu Průmyslu a podnikání. Tabulka 3:Programy státní podpory
Program
Podstata programu22
ZÁRUKA
Záruky pro malé a střední podniky
KREDIT
Zvýhodněné úvěry pro podnikatele
START
Zvýhodněné úvěry pro začínající podnikatele
TRH
Podpora malých a středních podniků
KOOPERACE
Podpora podnikatelů vytvářejících sdruţení zaloţené na spolupráci
VESNICE
Podpora malých podnikatelů v menších obcích
REGENERACE
Podpora podnikání v památkových zónách
SPECIAL
Podpora podnikatelů, kteří zaměstnávají problémové osoby
MARKETING
Poskytování poradenských a vývozních sluţeb
DESIGN
Podpora designu pro MSP
PORADENSTVÍ
Poskytování poradenství a inovačního podnikání.
Programy byly určeny hlavně na podporu malého a středního podnikáni, podporu mohl ale získat i větší podnik, protoţe podpory byly většinou omezeny jen oborově. Navíc
22
Státní dotace a programy podpory. Business Info [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/statni-dotace-a-programy-podpory/1001619/
40
se podnik nebo podnikatel mohl zúčastnit libovolného počtu českých i zahraničních programů podpory. Po vstupu České republiky do Evropské unie narostl počet moţností, jak získat dotace od státu nebo od EU. Jelikoţ se zabývám podporou malého a středního podnikání, dále zmíním jen ty programy, které se podpory MSP přímo týkají. V letech 2005-2006 se stal hlavním nástrojem na podporu malého a středního podnikání Operační program Průmyslu a podnikání, zkráceně OPPP. Tento program zjednodušil dosavadní systém a nahradil dřívější státní programy. Tyto programy se staly pouze programy doplňkovými. Hlavními prioritami OPPP byly rozvoj a zlepšení podnikatelského prostředí, rozvoj konkurenceschopnosti podniků a technická pomoc. 23 Zlepšení podnikatelského prostředí měly zajistit následující kroky. Investice do infrastruktury pro výzkum a vývoj prostřednictvím spolupráce s výzkumnými a technickými institucemi, hlavně zajišťování inovačních center a inkubátorů. Dále podporování rozvoje manaţerských a školících center a rozvoj v oblasti poradenských a informačních sluţeb pro stávající i budoucí české podniky. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků zahrnovala investice vedoucí k naplnění následujících cílů. Rozvoj malých a středních podniků, podpora inovací a sníţení energetické náročnosti a vyšší vyuţití obnovitelných zdrojů energie. A třetí priorita, technická pomoc, zahrnuje pomoc při řízení a implementaci. Tato technická pomoc zahrnuje výdaje související s přípravou, výběrem, implementací a monitorováním operačního programu, náklady související se zasedáním hodnotitelských komisí a Monitorovacího výboru operačního programu, včetně nákladů na externí odborníky. Dále náklady na zpracování dat, auditů, kontroly, financování přípravy studií, analýz, strategií a hodnocení. Technická pomoc také zahrnovala financování seminářů,
23
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Operační program Průmysl a Podnikání na léta
2004-2006. Praha, 2003.
41
workshopů výměn zkušeností a informací, propagace a publicity, informativních akcí, zpracování informačních analýz, pořizování a instalaci počítačových systém potřebných pro řízení, implementaci a monitorování na centrální i regionální úrovni, přípravy programové dokumentace pro další programové období, pilotní projekty a hodnocení. Toto opatření bude rovněţ věnovat zvláštní pozornost rozvoji kapacity pro hodnocení. Můţe rovněţ zahrnovat další činnosti v souladu s pravidlem č. 11, odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1145/2003. Této prioritě, technické pomoci, byly přiděleny 4% z celkových prostředků investovaných do MPS. Celkové náklady na dvanáct programů podpory v letech 2004 aţ 2006 byly 116 miliónů EUR, z toho bylo 75% zaplaceno z Evropského fondu regionálního rozvoje, ERDF. 24 Z těchto dvanácti programů byly pro začínající podniky a podnikatele vhodné tři. Program START, který je určen pro začínající fyzické osoby, které do podnikání vstupovaly poprvé nebo minimálně po sedmi letech. Podpora byla realizována hlavně formou zvýhodněných úvěrů na nákup výrobních zařízení nebo na financování provozních nákladů. Program KREDIT fungoval také na bázi zvýhodněných úvěrů k realizaci rozvojových
podnikatelských
projektů
malých
podniků,
maximálně
s padesáti
zaměstnanci. Třetím programem byl program ROZVOJ, který sice nebyl primárně určen pro začínající podnikatele, ale mnoho nebylo zakázáno zaţádat o tuto podporu. Program měl hlavně za cíl podpořit uţ zaběhnuté, malé a střední podniky financováním projektů, které by zvýšily technologickou úroveň a zavedly nové, moderní postupy. Díky členství České republiky v Evropské unii bylo moţno vyuţít nástroj podpory MSP v Evropské unii. Byl to Víceletý program Evropské unie pro podniky a podnikání na období 2001-2005. Program byl podobný, jako výše uvedený OPPP, fungující v České republice.
24
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Operační program Průmysl a Podnikání na léta
2004-2006. Praha, 2003.
42
Státní podpora od roku 2007 do současnosti25 Česká republika, i přes nesporný a prokazatelný pokrok dosaţený v hospodářském vývoji, nevykazuje dosud ve své hospodářské výkonnosti 75 % průměru hrubého domácího produktu Evropské unie, bráno podle parity kupní síly. Tento fakt pro Českou republiku znamená, ţe její regiony, kromě hlavního města Prahy, budou pro nové programovací období zařazeny pod cíl „Konvergence“, a budou tedy moci vyuţívat podpory ze strukturálních fondů, tj. Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Tento cíl je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů EU, zlepšení podmínek pro růst zaměstnanosti díky investicím do materiálních a lidských zdrojů, k podpoře inovací a rozvoji znalostní ekonomiky. Tato situace se jiţ nemusí opakovat, proto by podnikatelé měli do roku 2013 vyuţít co nejvíce těchto evropských peněz. V rámci cíle „konvergence“ bylo zřízeno několik operačních programů podpory. Nejdůleţitějším pro tuto problematiku je Operační program Podnikání a inovace, který v podstatě nahrazuje dřívější Operační program Průmyslu a podnikání. Tento operační program má šest priorit s patnácti programy a je určen pro všechny regiony České republiky kromě Prahy. Tyto priority jsou to podpora vzniku firem, podpora rozvoje firem, efektivnost vyuţívání energie, inovace, zlepšování prostředí pro podnikání a inovace a sluţby pro rozvoj podnikání. V následujícím grafu je rozdělení prostředků vloţených do Operačního programu Podnikání a Inovace na období 2007-2013. Tyto finance poskytla Evropská banka pro regionální rozvoj a Ministerstvo Průmyslu a Obchodu ČR.
25
Zpracováno podle HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR. Příručka - Evropské a národní programy podpor pro
MSP. Praha, 2007.
43
Graf 3: Rozdělení prostředků alokovaných na OPPI v období 2007-2013
1. Vznik firem 2. Rozvoj firem 3. Efektivní energie 4. Inovace 5. Prostředí pro podnikání a inovace 6. Služby pro rozvoj podnikání 7. technická pomoc
Zdroj: MPO: Výroční zpráva programu OPPI z roku 2007
První prioritou je vznik nových firem, cílem je zlepšit přístup zejména začínajícím drobným podnikatelům k finančním zdrojům a zvýšit zájem o podnikání. Dalšími specifiky této oblasti podpory jsou usnadnění přístupu nových subjektů do podnikání, odstranění překáţek při financování projektů začínajících podnikatelů a zvyšování zaměstnanosti. V rámci této priority je vytvářena nabídka nástrojů financování projektů začínajících podnikatelů s minimálním vlastním kapitálem umoţňující realizaci drobnějších investičně zaměřených projektů s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů spin-off firem a je také aktivně podporován rozvoj spin-off firem realizujících především výsledky výzkumu a vývoje. Pro první prioritu je určen program START. Druhou prioritou je rozvoj firem. Tento rozvoj je podporován ve dvou oblastech. V první oblasti je podpora poskytována formou podřízeného úvěru, který je moţný získat pomocí programu FINANČNÍ NÁSTROJE/JEREMIE. V této oblasti jsou cíli podpory realizace menších rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií, pro které je bariérou získání externího financování niţší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená moţnost poskytnout zajištění úvěru, rozsáhlejší rozvojové podnikatelské
projekty
MSP
se
zaměřením 44
na
nákup
technologií
a realizace
podnikatelských projektů MSP zajišťujících zachování konkurenceschopnosti či další expanzi podniku, a to v případech, kdy poskytnutí bankovního úvěru je rizikovější z důvodu omezených moţností poskytnutí dostatečného zajištění úvěru. Programy k naplnění této oblasti podpory jsou PROGRES a ZÁRUKA. V druhé oblasti je podpora zaměřená na podporu nových výrobních technologií, ICT technologií a vybraných strategických sluţeb. Podpora je poskytována formou dotace při realizaci následujících programů. Program ROZVOJ, ICT a STRATEGICKÉ SLUŢBY a ICT V PODNICÍCH. Výše těchto dotací je 1-20 milionů Kč u programu ROZVOJ a ICT V PODNICÍCH, 1-100 milionů Kč u programu ICT a STRATEGICKÉ SLUŢBY. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou dotace růstu výkonů a konkurenceschopnosti MSP, vedoucí ke zlepšení jejich pozice na trhu a v souvislosti s tím i k udrţení, případně růstu počtu pracovních míst, podpora vybraných strategických sluţeb s úzkou návazností na informační a komunikační technologie a výrazným mezinárodním zaměřením, které by měly vést ke sniţování nákladovosti procesů a zvyšování efektivity činností v podnicích, a tím přispět ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti a rozvoj lidských zdrojů (jejich mobility) a tvorba kvalifikovaných pracovních míst v sektoru sluţeb. Třetí prioritou je efektivnost vyuţívání energie. Podpora je poskytována formou dotace, a to ve výši od 0,5 do 100 milionů Kč s omezením podle Regionální mapy intenzity veřejné podpory pro ČR či podřízeného úvěru ve výši aţ 50 milionů Kč s finančním příspěvkem. 26 Specifickými cíli oblasti podpory jsou sníţit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru, podpořit začínající podnikatele v oblasti vyuţití obnovitelných zdrojů energie, vyuţít významný potenciál energetických úspor a vyuţití obnovitelných zdrojů energie ve velkých podnicích a vyuţít dostupný potenciál druhotných zdrojů energie. Čtvrtou prioritou je inovace. Tato priorita je rozdělena do dvou oblastí podpory. První oblastí je zvyšování inovační výkonnosti podniků. Příjemci této podpory mohou být
26
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR. Příručka - Evropské a národní programy podpor pro MSP. Praha,
2007.
45
všechny podnikatelské subjekty bez omezení velikosti. Podpora je poskytována formou dotací. První je dotace na výdaje vzniklé v souvislosti s realizací aktivit zaměřených na inovace produktu a inovace procesu. Tato dotace je poskytována ve výši 1 aţ 75 milionů Kč. Další je dotace na výdaje vzniklé v souvislosti s realizací aktivit zaměřených na organizační a marketingové inovace, která je poskytována aţ do výše 2 milionů Kč. Poslední dotace je na aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Je poskytována ve výši 10 aţ 300 tisíc Kč, maximálně však ve výši 75 % výdajů projektu realizovaného veřejnou výzkumnou institucí nebo vysokou školou, a maximálně ve výši 45 % způsobilých výdajů projektu realizovaného MSP. V případě spolupráce MSP s vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, kde podíl na právech předmětného průmyslového vlastnictví vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce činí minimálně 10 %, se procentní limit pro MSP zvyšuje na 55 % výdajů projektu. Dotace na sluţby poradců, expertů a studie bude poskytována maximálně do výše 50 % výdajů na zajištění těchto sluţeb. Specifické cíle oblasti podpory jsou následující. Zvýšení technických a uţitných hodnot výrobků, technologií a sluţeb, zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování sluţeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, zavedení progresivních marketingových metod a realizace ekologických inovací v průmyslové výrobě. Program k realizaci cílů v této oblasti je program INOVACE. Druhou oblastí je zvýšení kapacit pro průmyslový výzkum a vývoj. Podpora je také poskytována ve formě dotací, která je účelově určena k úhradě výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu a je poskytovaná ve výši aţ 75 milionů Kč. Specifickými cíli oblasti podpory jsou zvýšení výzkumných a vývojových kapacit firem, zejména MSP, zvýšení počtu podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj, opět zejména MSP, prohloubení spolupráce podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi, zlepšení podmínek pro zapojení podniků do domácích i evropských programů výzkumu a vývoje, zvýšení konkurenceschopnosti podniků a růst zaměstnanosti díky tvorbě kvalifikovaných pracovních míst. Program vhodný pro tuto prioritu je program POTENCIÁL. Pátou prioritou je zlepšování prostředí pro podnikání a inovace. Tato priorita je rozdělena do tří oblastí. 46
První oblastí je vytváření platforem spolupráce. Podpora bude poskytována prostřednictvím programů SPOLUPRÁCE a PROSPERITA, formou dotací. Celková výše dotace u programu SPOLUPRÁCE je aţ 75% nákladů. U programu PROSPERITA má dotace různé výše. V případě projektů obsahujících stavební práce můţe dotace činit 5 aţ 200 milionů Kč a v případě projektů neobsahujících stavební práce můţe dotace činit 1 aţ 30 milionů Kč. Specifickými cíli oblasti podpory jsou následující. Podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení tj. klastrů, pólů excelence, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni, vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na vyuţívání a produkci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb, zlepšení přístupu firem k finančním zdrojům a vyuţití nových finančních nástrojů. Druhou oblastí je posílení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. Podpora je poskytována formou dotace. Výše dotace je v rozmezí 200 000 Kč do 150 milionů Kč. Dá se čerpat prostřednictvím programu ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou zajištění kvalitního zázemí pro vzdělávání, personální činnosti a další aktivity související s rozvojem lidských zdrojů, zvyšování jazykových, manaţerských, odborných, technických a dalších dovedností zaměstnanců, zajištění zaměstnatelnosti jednotlivců v souladu s potřebami vyplývajícími ze zavádění nových technologií a inovací výrobních procesů a postupů a růst zaměstnanosti a konkurenceschopnosti podniků. Třetí oblastí je posílení infrastruktury pro podnikání. Podpora bude realizována opět formou dotace pomocí programu NEMOVITOSTI. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou vznik kvalitního a fungujícího trhu podnikatelských nemovitostí, zajištění adekvátní nabídky a rozvoje podnikatelských nemovitostí, podpora rozvoje hospodářsky slabých či strukturálně postiţených regionů a zlepšení ţivotního prostředí. Poslední, šestou prioritou je posílení sluţeb pro rozvoj podnikání. Tato priorita je rozdělena do dvou oblastí podpory. První oblastí je podpora poradenských sluţeb. Tato podpora bude opět realizována formou dotace prostřednictvím programu PORADENSTVÍ. Specifickými cíli podpory v této oblasti jsou zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích
sluţeb
pro
malé
a
střední 47
podniky
a
tím
i
zvýšení
jejich
konkurenceschopnosti a vytvoření systému pro analýzy světových i českých rozvojových trendů majících vliv na inovační aktivitu ekonomiky ČR, a tím i na její konkurenceschopnost. Druhou oblastí je podpora marketingových sluţeb. Tato podpora je realizována v rámci programu MARKETING. Výše podpory se liší podle toho, na co jej podnikatel plánuje vyuţít. Pohybuje se od 100 tisíc Kč do 2 milionů Kč. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou sníţení nákladů souvisejících se vstupem MSP na zahraniční trhy, zvýšení marketingové připravenosti MSP, podpora prezentace výrobních podniků a poskytovatelů sluţeb na zahraničních veletrzích a výstavách specializovaného charakteru a zlepšení celkové prezentace České republiky na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. Tabulka 4: Finanční prostředky alokované OPPI na programovací období 2007 -2013 (v EUR)
Priority OPPI
ERDF 85%
MPO 15%
Celkem
1. Vznik firem
79 074 123
13 954 257
92 028 383
2. Rozvoj firem
663 006 134
117 001 083
780 007 217
3. Efektivní energie
243 305 004
42 936 177
286 241 181
4. Inovace
680 155 247
120 027 397
800 182 644
5. Prostředí pro
1 076 624 642
189 992 584
1 266 617 226
36 978 783
246 525 217
podnikání a inovace 6. Sluţby pro rozvoj 209 546 434 podnikání 7. technická pomoc
89 600 959
15 811 933
105 412 892
Celkem
3 041 312 546
536 702 214
3 578 014 760
Zdroj: MPO: Výroční zpráva programu OPPI z roku 2007
Kromě Operačního programu Podnikání a inovace jsou zřízeny ještě další operační programy. Těmito programy se v této práci nebudu zabývat, protoţe se netýkají začínajících podnikatelů. Z ostatních zmíním jen Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy s podporou Domu zahraničních sluţeb MŠMT a CzechInvestu. Tento operační program je zaměřen na zvýšení investic do výzkumu a vývoje a do jeho infrastruktury. Příjemci mohou být vysoké školy nebo výzkumné instituce, to není pro MSP důleţité. Důleţité pro MSP je, ţe tento program bude směřovat k posílení spolupráce 48
mezi podniky a veřejnými či vysokoškolskými institucemi a má za cíl podporovat MSP v oblasti výzkumu a vývoje včetně šíření informací. V následující tabulce shrnu všechny programy, které jsou nyní dostupné pro začínající podnikatele. Tabulka 5: Programy státní podpory
Program
Podstata programu27
START
Zvýhodněné úvěry pro začínající podnikatele
PROGRES
Zvýhodněné úvěry pro malé a střední podnikatele
ZÁRUKA
Záruky pro malé a střední podniky
ROZVOJ
Napomáhá dotacemi do technologického vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků
ICT a STRATEGICKÉ Pomocí dotací podporuje konkurenceschopnost a růst ICT sektoru SLUŢBY ICT V PODNICÍCH
Podpora konkurenceschopnosti MSP prostřednictvím kvalitativně vyššího vyuţití jejich potenciálu v oblasti pořizování a rozšiřování informačních systémů
KREDIT
Zvýhodněné úvěry pro podnikatele
INOVACE
Podnítit prostřednictvím dotací inovační aktivitu podniků a vyuţívání ochrany práv průmyslového vlastnictví
POTENCIÁL
Pomáhá podnikatelským subjektům zavádět a rozšiřovat kapacity potřebné pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, jejichţ výsledky jsou následně vyuţity ve výrobě
ŠKOLÍCÍ
Podpora subjektů, které usilují o vytvoření kvalitního zázemí pro
STŘEDISKA
vzdělávání
SPOLUPRÁCE
Podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – Klastrů a Technologických platforem. Cílem programu je vytváření
27
Státní dotace a programy podpory. Business Info [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/statni-dotace-a-programy-podpory/1001619/
49
příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou
PROSPERITA
Vytváření příznivého prostředí pro spolupráci oblastí výzkumu, reprezentovanou
např.
vysokými
školami
či
výzkumnými
institucemi a podnikatelskou sférou je cílem programu
MARKETING
Zvyšování marketingových aktivit malých a středních podniků na zahraničních trzích a podporu účastí výrobních podniků a poskytovatelů sluţeb na zahraničních veletrzích a výstavách specializovaného
charakteru
a
na
podnikatelských
misích
pořádaných za účelem prezentace ČR Zdroj: Hospodářská komora ČR:
Příručka - Evropské a národní programy podpor pro MSP,
www.businessinfo.cz, www.czechinvest.cz, www.businessvize.cz
Od roku 2007 do konce roku 2010 bylo v rámci těchto programů poskytnuto 4263 dotací. 28 Zjistil jsem, ţe v ČR se stal jen jediný případ, kdy by státní dotace výrazně pomohla vzniku nebo rozvoji inovativního podniku. A to v případě liberecké firmy zabývající se nanovlákny, které dotace pomohla dostat se na světovou špičku. 29 Tyto dotace jsou spíš forma státního příspěvku a pomoci. Zajímavé je, ţe více neţ 300 těchto dotací čerpalo právě Ministerstvo Průmyslu a obchodu. Tento fakt, spolu s případem vývoje letadla Evektor, na jehoţ vývoj šlo z dotací téměř 600 milionů Kč 30 , vede k zamyšlení, zda státní programy na podporu podnikání nejsou dalším nástrojem politiků a jejich přátel k vykrádání státní pokladny.
28
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Seznam příjemců podpory ze zdrojů OPPI. Praha,
2010. 29
Dotace z EU pomohly liberecké firmě dostat se na světovou špičku v nanotechnologiích. Eur Aktiv [online].
2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/dotace-z-eu-pomohlyliberecke-firme-dostat-se-na-svetovou-spicku-v-nanotechnologiich-009311 30
Spor mezi výrobci letadel spěje k ţalobě. Hospodářské Noviny [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné
z: http://hn.ihned.cz/c1-46985600-spor-mezi-vyrobci-letadel-speje-k-zalobe
50
Státní venture capital/seed fond31 Jako součást Operačního programu Podnikání a inovace je připravován také státní seed/venture kapitálový fond. Tento fond je spojením dvou hlavních způsobů podpory, kterým jsem se věnoval v této práci. Venture kapitál a státní podpora. Jeho hlavním cílem je podpora investic venture kapitálu a to za účelem vzniku nových firem, rozvoj začínajících firem a další expanzi těch firem, které jsou inovačně a technologicky orientované, realizují výsledky výzkumu a vývoje a mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Podniky budou podporovány hlavně formou kapitálových investic do základního kapitálu společnosti. Tyto investice budou poskytovány v závislosti na stádiu firmy jako seed, start-up a venture kapitál. Fond patří do skupiny revolvingových finančních nástrojů. To znamená, ţe se vloţené veřejné finanční prostředky vrací zpět a mohou být opakovaně investovány nebo jinak vyuţívány. Po vstupní investici do cílové firmy a následném rozvoji této firmy dochází k ukončení investice, nejčastěji formou výstupu investora. Fond bude nastaven podobně jako venture kapitálové fondy v trţním prostředí. Ty fungují většinou tak, ţe po dobu dvou aţ čtyř let investují do cílových firem a poté tři aţ pět let podporují jejich růst a rozvoj a následně ukončí všechny investice odprodejem svého podílu ve firmě. Tím získají investované prostředky zpět do fondu a mohou je opakovaně investovat. Podle pravidel Evropské komise je nutné, aby se do financování raných fází inovačních podniků formou kapitálových vstupů zapojili i soukromí investoři. To je z důvodu, ţe tito investoři přinesou do firmy nejen kapitál, ale i know-how a obchodní kontakty. Podíl soukromého kapitálu v seed a start-up fázi musí být nejméně 30% z celkové investice a v rozvojové neboli venture fázi to musí být nejméně 50%. Kapitál z veřejných prostředků bude poskytován pomocí speciálně vytvořeného fondu kvalifikovaných investorů. Tento fond se jmenuje Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s., který je vlastněn ze sta procent státem. O fond se bude starat
31
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Seed/Venture kapitálový fond. 2012. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument104243.html
51
investiční společnost, která má povolení k činnosti investiční společnosti udělené Českou národní bankou podle zákona 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Tato společnost stejně jako depozitář bude vybrán ve veřejné soutěţi. Profesionální správa fondu spolu s účastí soukromých investorů by měla zajistit efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a návratnost těchto prostředků zpátky do fondu. Úkolem této správcovské společnosti bude zajišťování investičního procesu. To znamená, ţe bude vyhledávat perspektivní cílové společnosti, bude se starat o zapojení soukromých spoluinvestorů, podporovat rozvoj firem a následný výstup ze společnosti. Projekt Seed/Venture kapitálový fond je připravován tak, aby byla jeho činnost zahájena ve druhé polovině roku 2012. Podrobné informace pro ţadatele o podporu, včetně příslušných pokynů, jsou a budou postupně zveřejňovány na internetové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz a www.mpo-oppi.cz. Podmínkami získání investice z tohoto fondu jsou následující. Jako cílové společnosti budou vybírány firmy v zárodečné, startovní nebo expanzivní fázi, které jsou inovačně a technologicky orientované, realizují výsledky výzkumu a vývoje a mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Další podmínkou je sídlo a výkon podnikatelské činnosti na území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. Oborové preference nejsou stanoveny, vyloučeny jsou pouze obory, do nichţ nelze investovat dle předpisů EU. Cílová společnost by měla být schopná definovat a prezentovat svůj obchodní plán a mít k dispozici schopný realizační tým. Na obrázku je schéma fungování tohoto fondu. Ve schématu figuruje několik účastníků. Těmito účastníky jsou Česká národní banka, Seed/VC fond, investiční společnost, investiční výbor, depozitář, auditor, Ministerstvo průmyslu a obchodu, soukromí investoři, investiční poradci a sektor malého a středního podnikání. Česká národní banka je orgán dohledu nad finančními trhy. V souladu se zákonem 189/2004 Sb. o kolektivním investování uděluje povolení k činnosti investičního fondu i investiční společnosti, vykonává dohled nad jejich činností i nad činností depozitáře,
52
provádí kontrolu a uděluje sankce. 32 Seed/VC fond je fond, v jehoţ majetku budou prostředky poskytnuté Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem ČR na podporu investic rizikového kapitálu poskytovaným malým a středním podnikům formou kapitálových vstupů do základního jmění v rámci Operačního programu Podnikání a
inovace.
Investiční
společnost
bude
vykonávat
veškeré
sluţby
spojené
s obhospodařováním majetku fondu, zejména posuzovat vhodné a perspektivní cílové společnosti, navazovat vztahy se soukromými investory ke společným investicím, realizovat investiční proces a zajišťovat efektivní a odbornou správu svěřených finančních prostředků. 33 Investiční výbor je orgán, který posuzuje veškeré návrhy na investiční transakce a vydává doporučení. Konečné rozhodnutí je však na investiční společnosti. Depozitář je subjekt s bankovní licencí, který vede účty Fondu a realizuje veškeré finanční transakce. Auditor je společnost, která prování audit účetní závěrky a výroční zprávy akciové společnosti v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústřední řídící orgán Operačního programu Podnikání a inovace. Nese odpovědnost za realizaci celého programu. Soukromí investoři jsou fyzické nebo právnické osoby, které disponují volnými finančními prostředky a investují je různými formami za účelem jejich zhodnocení.
32
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Schéma fungování Seed/VC fondu, příloha 1. 2012.
Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45921/51823/588575/priloha001.pdf 33
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Schéma fungování Seed/VC fondu, příloha 1. 2012.
Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45921/51823/588575/priloha001.pdf
53
Obrázek 6:Schéma fungování státního VC/Seed fondu
Zdroj: MPO ČR: Schéma fungování Seed/VC fondu, příloha 1
Investiční poradci jsou fyzické nebo právnické osoby, které budou aktivně spolupracovat s Fondem i s jeho správcem, tedy investiční společností. Jejich úkolem je především vyhledávání, posuzování a výběr vhodných investičních příleţitostí. Malý a střední podnik je to nositelem inovativního nápadu, který by mohl vést k zaloţení firmy, případně k jejímu nastartování či další expanzi. Z pohledu investorů se jedná o tzv. cílové společnosti, do kterých bude Fond, většinou společně se soukromými investory, vkládat finanční prostředky.34
34
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Schéma fungování Seed/VC fondu, příloha 1. 2012.
Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45921/51823/588575/priloha001.pdf
54
4. Závěr Cílem této práce bylo poskytnout začínajícím podnikatelům přehled o zdrojích financování dostupných v České republice. Nejvíce prostoru bylo věnováno problematice financování inovativních podniků. Protoţe jsem dospěl k závěru, ţe nejvíce inovativní jsou malé a střední podniky v raných fázích, bylo financování těchto podniků v počátcích rozvoje věnováno nejvíce prostoru. Nejprve byly vysvětleny teoretické souvislosti, proč je téma aktuální a proč je důleţité se jím zabývat. Poté byly rozebrány jednotlivé formy financování a konkrétně byly rozebrány nejvíce ty, které jsou nejvhodnější pro financování malých a středních inovativních podniků. V kategorii soukromých financí to byl venture kapitál, do kterého jsem zahrnul i business angels, a v sektoru veřejných financí byly popsány státní programy na podporu podnikání. Cíl této práce byl splněn, byly shrnuty dostupné formy financování v České republice a bylo vysvětleno, které z nich jsou vhodné nebo nevhodné pro sledovanou kategorii podniků – inovativní MSP. Dospěl jsem k závěru, ţe by venture kapitálové investice mohly být v České republice více vyuţívány. Toho by mohlo být docíleno větší informovaností začínajících podnikatelů. Dále bylo zjištěno, ţe na podporu podnikání ze státní pokladny bylo investováno poměrně velké mnoţství finančních prostředků. Výsledky tomu ale neodpovídají. Nenašel jsem ţádný případ firmy, kromě jiţ zmíněné Liberecké společnosti vyrábějící nanovlákna, které by státní dotace výrazně pomohla v růstu. Nenašel jsem ani případ, kdy by byl ze státní dotace financován vznik inovativního podniku, který by výrazně zhodnotil tyto investované prostředky. Tyto skutečnosti vedou k zamyšlení, zda jsou finance, určené na tyto dotace vyuţívány efektivně. Zajímavé bude shrnutí v roce 2013, kdy končí nynější koncepce státní podpory podnikání a čerpání peněz od Evropské banky pro regionální rozvoj.
55
5. Seznam použitých zdrojů DĚDINA, Jiří, MALÝ, Milan. Moderní organizační architektura. Praha : Alfa Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-86851-11-7. WASSERMAN, Noam. Revisiting the Strategy, Structure and Performance : Paradigm: The Case of Venture Capital. Organization Science. 2008, 19, 2, s. 241-259. Dostupný také z: http://orgsci.journal.informs.org/cgi/reprint/19/2/241. ISSN 1047-7039. ŠMEJKAL, Štěpán . Rizikový kapitál jako nástroj pro rozvoj malého a středního podnikání [online]. Brno, 2009. 81 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/99951/esf_m/Stepan_Smejkal.pdf CzechInvest: Finanční průvodce pro malé a střední podniky. Praha, 2004.Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/financni-pruvodce-12-cz.pdf FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. [s.l.] : Ekopress, 2005. 356 s. ISBN 978-80-247-2409-6. DVOŘÁK, Ivan; PROCHÁZKA, Pavel. Rizikový a rozvojový kapitál . [s.l.] : Management Press, 1998. 170 s. CVCA. Příručka k investování soukromého a venture kapitálu [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z : http://www.czechinvest.org/data/files/prirucka-cvca277.pdf American chamber of commmerce in Czech republic. Snadná cesta k rozvoji firmy [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/snadna-cesta-k-rozvoji-firmy-472.pdf Ţivotní cyklus podniku. In: Referáty-seminárky.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://referaty-seminarky.cz/zivotni-cyklus-podniku/
56
Ţivotní cyklus organizace. In: Management Mania [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://managementmania.com/zivotni-cyklus-organizace Ţivotní fáze podniku. In: Podniková Ekonomika [online]. 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.podnikova-ekonomika.cz/zivotni-faze-podniku Fáze vývoje firmy. In: Czech Invest [online]. 2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/faze-vyvoje-firmy ZIKMUND, Martin. Ţivotní cyklus firmy, aneb čím si projdete i vy. Business Vize [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/organizace/zivotni-cyklus-firmy-aneb-cim-si-projdete-i-vy European Business – Fact and figures, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISBN 92-79-03351-4, ISSN 1681-2050 ŠEBESTOVÁ, Klára. Alternativní financování pomocí Business Angels. Business Info [online]. 2003 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/alternativni-financovanipomoci-business/1000503/10550/ Business Angels Czech [online]. 2001 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: www.bacz.cz HODGETTS, Richard M a Donald F KURATKO. Small business management. Hoboken, NJ: Wiley, c2008, 550 s. ISBN 978-047-0111-260. BYGRAVE, William D a Jeffry A TIMMONS. Venture capital at the crossroads. Boston, Mass.: Harvard Business School Press, c1992, 356 s. ISBN 08-758-4304-2. What are business angels. Venture choice [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.venturechoice.com/articles/who_are_angels.htm SMOLEŇ, Pavel. Podpora podnikání pro začínající podniky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Dagmar Palátová.
57
ANDRŠOVÁ, Irena. Andělští investoři ve financování podniku v ČR. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. František Kalouda, CSc., MBA. CUPÁK, Patrik. Rizikový kapitál jako nástroj financování podnikatelské činnosti. Praha, 2009. Disertační práce. Vysoká Škola Ekonomická. Vedoucí práce doc. Ing. Alexej Sato, CSc. AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE IN CZECH REPUBLIC. Snadná cesta k rozvoji firmy. 2006. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/snadna-cesta-krozvoji-firmy-472.pdf MILLER, Danny a FRIESEN. A Longitudinal Study of the Corporate Life Cycle. Management Science [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://mansci.journal.informs.org/content/30/10/1161.short NÝVLTOVÁ, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 222 s. ISBN 978-80-247-1922-1. HRON, Michal. Nečas plánuje nastartovat českou ekonomiku, škrty k cestě vzhůru nestačí. IDnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/necas-po-ideove-konferenci-hajil-skrty-a-naznacilprorustovou-ekonomiku-149-/ekonomika.aspx?c=A120428_140944_ekonomika_hro VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. Státní dotace a programy podpory. Business Info [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/statni-dotace-a-programypodpory/1001619/ Sněmovní tisk 290: Zpráva o podpoře malého a středního podnikání ze státního rozpočtu v ČR v roce 1998, dostupný z: http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/017schuz/s017369.htm
58
ČMZRB, a.s. Výroční zpráva 2004. 2006. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/NR/rdonlyres/1D02609B-56CE-4728-A7F1F7644CF6DCA6/0/vyrocnizpravakomplet.pdf MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Koncepce podpory malého a středního podnikání 2005-2006. 2005. ČESKOMORAVSKÁ ZÁRUČNÍ A ROZVOJOVÁ BANKA, a.s. Programy podpory malého a středního podnikání v České republice. Praha, 2003. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Operační program Průmysl a Podnikání na léta 2004-2006. Praha, 2003. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR. Příručka - Evropské a národní programy podpor pro MSP. Praha, 2007. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Seznam příjemců podpory ze zdrojů OPPI. Praha, 4.11.2010. Dotace z EU pomohly liberecké firmě dostat se na světovou špičku v nanotechnologiích. Eur Aktiv [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/printversion/clanek/dotace-z-eu-pomohly-liberecke-firme-dostat-se-na-svetovou-spicku-vnanotechnologiich-009311 Spor mezi výrobci letadel spěje k ţalobě. Hospodářské Noviny [online]. 2010 [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-46985600-spor-mezi-vyrobci-letadel-speje-kzalobe MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Seed/Venture kapitálový fond. 2012. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104243.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Schéma fungování Seed/VC fondu, příloha 1. 2012. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45921/51823/588575/priloha001.pdf
59
Instagram Founders Agree to Facebook Buyout. Strategy Innovation & Entrepreneurship [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.sayworks.com/?p=2782 DELOITTE. Teorie a praxe při nákupu a prodeji společnosti. Praha, 2012.
60
6. Seznam obrázků Obrázek 1: Zastoupení kategorií podniků na celkovém počtu v roce 2003 v EU ............... 12 Obrázek 2: Ţivotní cyklus podniku ..................................................................................... 14 Obrázek 3: Dělení raných fází ţivotního cyklu podniku ..................................................... 18 Obrázek 4: Formy financování podniku v jednotlivých fázích s ohledem na míru rizika... 20 Obrázek 5:Průběh přípravy a realizace Investice pomocí VC fondu................................... 31 Obrázek 6:Schéma fungování státního VC/Seed fondu ...................................................... 54
7. Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání Zdrojů financování podle daných kritérií ........................................... 22 Tabulka 2:Srovnání finančního a strategického investora ................................................... 36 Tabulka 3:Programy státní podpory .................................................................................... 40 Tabulka 4: Finanční prostředky alokované OPPI na programovací období 2007-2013 (v EUR) ................................................................................................................................ 48 Tabulka 5: Programy státní podpory ................................................................................... 49
8. Seznam grafů Graf 1: Ekonomické údaje firmy Mineral............................................................................ 33 Graf 2: Ekonomické údaje firmy Triga Color ..................................................................... 34 Graf 3: Rozdělení prostředků alokovaných na OPPI v období 2007-2013 ......................... 44
61
