VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch
Daňové zatíţení ve vybrané cestovní kanceláři Bakalářská práce
Autor: Tomáš Koten Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2015 1
2
Anotace Tématem práce je zobrazení daňového zatíţení vybrané cestovní kanceláře. Teoretická část je zaměřena na popsání oblasti cestovního ruchu a soukromých firem v něm působících a to cestovních kanceláří a cestovních agentur. Jsou vysvětleny podmínky pro zaloţení a vedení cestovní kanceláře, cestovní agentury a rozdíly mezi nimi. Dále je vysvětlen pojem daní, jejich historie a popsána daňová soustava České republiky. V praktické části jsou popsány jednotlivé daně, se kterými se firma setkává v hospodářských letech 2013/2014, 2014/2015 a předpokládaný vývoj v roce 2015/2016. V závěru je nastíněno několik moţností, jak optimalizovat daňovou povinnost.
Klíčová slova Cestovní ruch, cestovní kancelář, cestovní agentura, daňový systém, charakteristika daní a pojistného, pojištění proti úpadku, sazby daní, poplatník daně, základ daně
3
Annotation The topic of the thesis is the tax burden of travel agency. The theoretical part is focused on describing tourism sector and priváte firms in it,and that tour operators and travel agencies. They explain the conditions for the establishment and management of tour operators, travel agencies, and the differences between them. It is also explained the concept of taxes, their history and describes the tax system in Czech Republic. The practical part describes different taxes, with which the company meets the marketing years 2013/2014, 2014/2015 and the expected development in 2015/2016. In conclusion,it outlined several options to optimizme tax liability.
Keywords Tourism, tour operator, travel agency, tax system, characteristic of taxes and insurance, instance against bankruptcy, tax rates, tax payer, tax base
4
Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Ireně Fatrové za poskytnutí odborných rad vztahujících se k této práci. Dále děkuji jednatelům společnosti za poskytnutí všech nutných materiálů. Děkuji také své rodině, své přítelkyni a všem přátelům, kteří mě podporovali v průběhu celého studia. 5
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění, dále téţ „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, ţe uţít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše) z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Pelhřimově dne 3. 12. 2015
……………………………………. Tomáš Koten
6
Obsah 1
Úvod ....................................................................................................................... 9
2
Teoretická část ..................................................................................................... 10 2.1
Historie cestovního ruchu ................................................................................ 10
2.2
Historie cestovního ruchu v České republice ................................................... 10
2.3
Cestovní kancelář ............................................................................................. 11 2.3.1
Podmínky k vydání koncese.................................................................. 12
2.3.2
Odborné předpoklady pro zaloţení cestovní kanceláře ........................ 12
2.3.3
Pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku .................................... 12
2.4
Cestovní agentura ............................................................................................. 13 2.4.1
Ţivnostenské oprávnění ........................................................................ 13
2.4.2
Druhy ţivností ....................................................................................... 14
2.5
Historie daní ..................................................................................................... 14
2.6
Daňová soustava České republiky ................................................................... 15
2.7
Charakteristika daně ......................................................................................... 16 2.7.1
Předmět daně ......................................................................................... 16
2.7.2
Daňový subjekt...................................................................................... 17
2.7.3
Sazba daně a základ daně ...................................................................... 18
2.7.4
Zdaňovací období .................................................................................. 18
2.8
Daň z příjmu fyzických osob ........................................................................... 18
2.9
Daň z příjmu právnických osob ....................................................................... 19
2.10
Daň silniční ................................................................................................... 20
2.11
Daň darovací a dědická ................................................................................ 21
2.12
Daň z nabytí nemovitých věcí a daň z nemovitosti ...................................... 21
2.13
Daň z přidané hodnoty.................................................................................. 22
2.13.1
Reţim přenesené daňové povinnosti (Reverse charge) ......................... 23
2.13.2
Vyměřování DPH .................................................................................. 23
2.14
Spotřební daň ................................................................................................ 24
2.15
Daňové plánování ......................................................................................... 25
2.16
Daňová kvóta ................................................................................................ 25
2.17
Den daňové svobody .................................................................................... 26
Praktická část ....................................................................................................... 28
3 3.1
Charakteristika společnosti Gamma Tour, s. r. o. ............................................ 28 7
3.2
Organizační struktura společnosti .................................................................... 30
3.3
Struktura trţeb společnosti ............................................................................... 31
3.4
Pojištění cestovní kanceláře proti úpadku ........................................................ 33
3.5
Daňové zatíţení cestovní kanceláře ................................................................. 35 3.5.1
Daň z příjmů právnických osob ............................................................ 35
3.5.2
Daň z přidané hodnoty .......................................................................... 36
3.5.3
Silniční daň............................................................................................ 37
3.5.4
Daň z nemovitosti ................................................................................. 39
3.6
Zaměstnanci ..................................................................................................... 40
3.7
Návrhy a doporučení na optimalizaci daně ...................................................... 44
4
Závěr .................................................................................................................... 46
5
Literatura .............................................................................................................. 48
6
Internetové zdroje................................................................................................. 49
7
Zkratky ................................................................................................................. 50
8
Tabulky ................................................................................................................ 51
9
Obrázky ................................................................................................................ 52
8
1
Úvod
Jako téma bakalářské práce jsem si zvolil daně v oblasti cestovních kanceláří. Ze své profese referenta správy daní na finančním úřadě je mi toto téma blízké a ve spojení s cestovními kancelářemi je pro mne zajímavé. Teoretická část bude zaměřena na historii cestovního ruchu, popis důleţitosti toho odvětví, jeho velmi dynamický rozvoj a vliv na současnou společnost, která se spolu s rozvojem technologií a zvyšováním volného času poohlíţí stále více po trávení volného času cestováním, poznáváním nových kultur, zvyků a záţitků. Z tohoto důvodu se očekává stále větší rozvoj trhu na poli cestovního ruchu a s tím jde ruku v ruce provozování cestovních kanceláří, případně agentur. Z oblasti cestovního ruchu se dostáváme k vysvětlení způsobu zakládání cestovních kanceláří, odborných a jiných poţadavků nutných k jejímu zaloţení a dále k rozdílům mezi pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura. Dále následuje popis historie daní obecně, vysvětlení proč a jak byly daně vybírány v minulosti. Poté se přesouváme k oblasti daňové soustavy České republiky, charakteristice daní, se kterými se lze při provozování cestovní kanceláře setkat, způsoby jejich vybírání, sazby daní a další nezbytné náleţitosti, které podnikatelům v oblasti cestovního ruchu vůči finančním úřadům plynou. Na závěr teoretické části, bude charakterizován pojem daňová optimalizace a její výhody pro společnost. Praktická část bude zaměřena na činnost konkrétní cestovní kanceláře s přiblíţením se k druhům daní, se kterými se cestovní kancelář vypořádává. Zájem bude kladen na hospodářské roky 2013/2014, 2014/2015, tzn. na aktuální data společnosti se zaměřením na daň z příjmů, DPH, daň silniční, případně další odvody za zaměstnance apod. Po celkové daňové analýze společnosti budou navrţeny způsoby, jakými by se dala provést daňová optimalizace a sníţit tak daňové zatíţení.
9
2
Teoretická část
2.1 Historie cestovního ruchu Historický vývoj cestovního ruchu započal přibliţně v 17. století, kdy byl v oblibě prodej dostavníkových lístků. Skutečný rozvoj cestovního ruchu však začal rokem 1841 a jménem Thomas Cook, který byl původním povoláním truhlář, a který zorganizoval a uskutečnil první hromadnou cestu, a to z Leicesteru do Longhborough. Cestovalo se vlakem a jednalo se o akci, která měla upozornit na problémy společnosti s alkoholem. V roce 1845 jiţ zakládá cestovní kancelář Thomas Cook and Son. Organizuje první zájezd do Liverpoolu a vydává k němu první cestovní příručku. Stává se tak průkopníkem v oblasti cestovního ruchu. Během následujících několika let zorganizoval zájezdy pro desetitisíce lidí po celé Británii a roku 1872 vypravil první cestující na cestu kolem světa. Od té doby mělo cestování z důvodu rekreace a relaxace čím dál větší podíl na trhu. Důleţité byly hlavně reformy v oblasti pracovního práva (nárok na dovolenou, omezování práce o víkendech) a bezpečnosti práce v počátku 20. století, díky čemuţ měli lidé více času a hledali tedy způsoby, jak trávit volný čas. V této době se také začínala rozmáhat parní ţeleznice, která umoţňovala cestovat rychle a levně. Cestování tak přestalo být doménou nejbohatších lidí. Rozvoj ţeleznice a více volného času umoţnily cestování i pro masy. (Palatková a kol., 2013)
2.2 Historie cestovního ruchu v České republice V České republice se cestovní trh rozvíjí zhruba o 80 let později. Konkurentem jiţ zaběhnutých společností Wagon-list a Cook se zde stala společnost Čedok, která vznikla v roce 1920. Mezi největší příjmy společnosti patřily prodej ţelezničních lístků do uhelných dolů a prodávání lodních jízdenek občanům migrujícím do Ameriky. Společnosti se dařilo a během několika let otevřela pobočky po celé Evropě. Nabízela jak autokarové zájezdy, tak i v té době novinku v podobě leteckých spojů. V poválečném období, v době socialismu, společnost pořádala známé tuzemské rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí) spolu s lázeňskými pobyty, pořádanými za účelem znovunabytí ztracených sil pracujícího lidu. Cestovní kancelář pořádala i zahraniční zájezdy v rámci východního bloku, například do tehdejší NDR či Sovětského 10
svazu. V roce 1968, po invazi vojsk Varšavské smlouvy, nastal v oblasti cestovního ruchu značný útlum. (Palatková a kol., 2013) Po sametové revoluci v roce 1989 došlo velmi rychle k rozmělnění monopolu mezi nově vznikající cestovní kanceláře. Vzhledem k tomu, ţe počátkem 90. let nebyly ţádné zákonem stanovené podmínky pro provozování cestovních kanceláří, a vzhledem k faktu, ţe lidé, kteří pracovali za socialismu v cestovním ruchu, vyuţili svých kontaktů a know-how, se počet cestovních kanceláří zdesetinásobil. Následně pak z důvodu tvrdé konkurence a úpadků leteckých společností mnoho cestovních kanceláří zkrachovalo. Z tohoto důvodu došlo ze strany veřejnosti a také Asociace cestovních kanceláří České republiky k tlaku na zákonodárce. Výsledkem byl vznik zákona 159/1999 Sb. o podmínkách cestování v oblasti cestovního ruchu, který nabyl účinnosti v roce 2000. V návaznosti na tento zákon se začalo rozlišovat mezi cestovními kancelářemi a cestovními agenturami. V současné době se označení zájezd těší výkladu několika definic. Zájezdem tedy je:„Předem sestavená kombinace alespoň dvou a více služeb, je-li prodáván nebo nabízen k prodeji za souhrnnou cenu a služba je poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc“.(Zákon č. 159/1999 Sb.)
2.3 Cestovní kancelář Jedná se o soukromé podnikání, jehoţ předmětem je, vytváření a prodej zájezdů v tuzemsku či v zahraniční. V podstatě se cestovní kanceláře snaţí vytvářet zajímavé a cenově atraktivní balíčky sluţeb cestovního ruchu, které jsou nazývány zájezdy a prodávají se zákazníkům za účelem zisku. Mezi sluţby cestovního ruchu patří zejména ubytovací a stravovací sluţby, doprava, různé atrakce, vyhlídkové plavby či zajištění různých vstupenek v cílové destinaci. Kompletací takových sluţeb vzniknou balíčky, které se tedy označují jako zájezdy. Vzhledem k tomu, ţe provozování cestovní kanceláře spadá pod ţivnost koncesovanou, je pro toto podnikání nutné povolení, které lze získat aţ po splnění určitých podmínek.
11
2.3.1 Podmínky k vydání koncese Pokud budeme chtít, aby naše ţádost byla kladně vyřízena, musíme doloţit následující dokumenty: Smlouvu s pojišťovnou o pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře Náš podnikatelský záměr včetně informací, na jakou oblast cestovního ruchu se zaměříme Cestovní kanceláře spadají do skupiny koncesovaných ţivností. U tohoto typu ţivnosti je nutné splňovat specifické podmínky, které stanovuje zákon.
2.3.2 Odborné předpoklady pro zaloţení cestovní kanceláře Pokud má fyzická osoba zájem o zaloţení cestovní kanceláře, musí splňovat odbornou způsobilost, která je pro tuto oblast podnikání povinná a musí tedy splňovat jednu z níţe uvedených variant vzdělání: Vysokoškolské vzdělání v oboru zaměřeném na cestovní ruch Vyšší odborné vzdělání v oboru cestovního ruchu Středoškolské vzdělání v oboru cestovního ruchu Pokud nesplňuje poţadavky na vzdělání v oboru, musí mít praxi v oboru a to následně: Vysokoškolské vzdělání doplněné jedním rokem praxe v oboru Vyšší odborné vzdělání doplněné třemi roky praxe v oboru Středoškolské vzdělání doplněné šesti lety praxe v oboru Rekvalifikační osvědčení doplněné šesti lety praxe v oboru či jiný doklad o dílčí kvalifikaci pro provozování CK a 2 roky praxe v oboru.
2.3.3 Pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku Podle zákona č. 159/1999 Sb. musí mít kaţdá cestovní kancelář pojištění proti úpadku. Cestovní kancelář musí mít toto pojištění sjednané u některé z pojišťoven, které mají oprávnění ke sjednávání pojištění pro případ úpadku. Toto oprávnění uděluje ministerstvo financí. Výše tohoto pojištění je 30% procent plánovaných ročních trţeb.
12
Výše pojistného se odvíjí od výše rizika podnikání, které se u jednotlivých ţadatelů můţe lišit. (Beránek a kol., 2013) V případě úpadku cestovní kanceláře vzniká zákazníkovi nárok na plnění v těchto případech: při neposkytnutí dopravy zákazníkovi z místa pobytu do České republiky pokud cestovní kancelář nevrátí zákazníkovi zálohu za zájezd, který se neuskutečnil pokud zákazníkovi nevrátí poměrnou část ceny z částečně uskutečněného zájezdu
2.4 Cestovní agentura Jde
o
soukromé
podnikání,
přičemţ
předmětem
činnosti
není
kompletace
a vytváření zájezdu, ale pouze prodávání zájezdů, které vytváří cestovní kanceláře. Cestovní agentury totiţ nemohou vytvářet zájezdy. „Cestovní agentura je živností ohlašovací
volnou
a
nemá
proto
takové
právní
závazky
jako
cestovní
kancelář“(Beránek a kol., 2013). Cestovní agentury mají odlišné ekonomické postavení od cestovních kanceláří také z toho důvodu, ţe nenakupují ţádné zboţí či sluţby. Slouţí jako zprostředkovatelé v oblasti prodeje sluţeb a z toho pak mají následně provizi. Cestovní agentury mají často uzavřené smlouvy s dopravci či hoteliéry o zprostředkování a prodeji jejich sluţeb, přičemţ provize jsou jiţ obsaţeny v nabízených sluţbách. (Sysel a Zurynek, 2009) Cestovní agentury také provádějí činnost informačního centra, které podává informace o klimatických změnách, ubytovacích kapacitách, zdravotních rizicích a mnoho dalších důleţitých informací o cílové destinaci. (Sysel a Zurynek, 2009)
2.4.1 Ţivnostenské oprávnění Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění jsou stanoveny v zákoně č. 159/1999 Sb. Provozování cestovní agentury je ţivnost ohlašovací volná a není tedy podmíněna
13
odbornou způsobilostí. „Prozískání oprávnění musíme dosáhnout věku 18ti let, být způsobilí k právním úkonům a být bezúhonní“ (Beránek, 2013).
2.4.2 Druhy ţivností Ţivnosti dělíme na dvě základní skupiny a to na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací ţivnosti vznikají na základě ohlášení a členíme je na: vázané - musí k nim být odborná způsobilost nebo další specifické poţadavky, dělí se na řemeslné, vázané a koncesované (mezi koncesované ţivnosti patří například provozování cestovní kanceláře) volné- na provozování těchto ţivností se nevztahují ţádné speciální poţadavky, do této kategorie patří mimo jiné i cestovní agentury
2.5 Historie daní S určitou formou daní se v podstatě setkáváme jiţ od dob starověkého Egypta, někdy kolem roku 3400 př. n. l., kdy faraón zavedl desátky a nucené práce nemajetných lidí. Tento systém byl velmi oblíbený a dochoval se v podstatě aţ do 18. století pod pojmem známým jako robota, kdy lidé byli nuceni několik dní v týdnu pracovat na polích svého pána a tím mu v podstatě platili daň. Toto bylo zrušeno aţ dekretem Josefa II. o zrušení nevolnictví. Ve starověkých Athénách se v období 4. stol. před Kristem zavedl systém placení cel a mezi spojeneckými městy fungoval takzvaný dobrovolný tribut, který slouţil ke společné obraně. Časem se ale jako většina daní tento tribut zvyšoval, stal se povinným a v konečné výši vzrostl aţ o 100 procent. V období Římské říše se běţné náklady státu hradily z výnosu státních statků. Občany tak zatěţovaly pouze takzvané berně, které se vybíraly v období válek. Šlo o podíl z majetku občana bez odečtení jeho dluhů. Byly značně neoblíbené, a to i přes fakt, ţe v případě získání válečné kořisti byly tyto berně občanům navráceny. Postupem času se platby daní přesunuly pouze na římské provincie a římští občané si tak mohli od placení daní oddychnout, a to aţ do nástupu císaře Diokleciána, který zavedl daně i pro samotný 14
Řím. Jediní, kteří nemuseli platit daně, byli nemajetní lidé, ţeny a sirotci. Mezi daně,které se v tomto období vybíraly, patřily například daň ţivnostenská, osobní, daň z hlavy, různá cla, dávky za vydrţování koně či daň z píce. „Na světě jsou jisté pouze dvě věci: smrt a daně“ – Benjamin Franklin
2.6 Daňová soustava České republiky Daň lze vysvětlit jako povinnou, nenávratnou a zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu. Daň je platba, která nemá předem určeno, na co bude vynaloţena, je tedy neúčelová a její plátce nemůţe předem rozhodovat o tom, na co bude vynaloţena. Existence daní je nutná pro zajištění bezpečnosti, vzdělání, zdravotní péče a mnoha další výdobytků společnosti. Je nezbytná pro vytváření veřejných statků, na kterých se ze svých daní podílí celá společnost. Ve většině případů není moţné někomu zabránit v tom, aby vyuţíval veřejné statky, například zajištění bezpečnosti v ulicích má na starosti Policie ČR a její sluţby ve formě bezpečných měst vyuţíváme všichni bez ohledu na to, kde se v zemi nacházíme nebo co zrovna děláme. Proto je platba daní povinná a vybírá se od všech občanů dané země ve formě a výši, kterou stanoví zákon. Placením daní nevzniká plátci ţádný nárok a na rozdíl od půjček je daň nenávratná. Ten, kdo ji uhradil v zákonem stanovené výši, nemá nárok na její vrácení a nemůţe určovat, na co bude vybraná daň vynakládaná. V České republice dělíme daně na přímé a nepřímé. Přímé daně odvádí přímo výrobce a řadíme mezi ně daně z příjmů fyzických a právnických osob a majetkové daně. Nepřímé daně platí koncoví spotřebitelé, za které daň odvádí plátce v daňových přiznáních. Do nepřímých daní řadíme DPH a spotřební daň.
15
Obrázek 1 Daně v České republice Zdroj: www.ekonomie.topsid.com
2.7 Charakteristika daně Na výběru daní není důleţité pouze mnoţství, které se vybere, ale také způsoby jakými se daně vybírají a jaký mají následný ekonomický dopad na určité vrstvy společnosti. Charakterizujícími faktory daní, kterými se dají ovlivňovat dopady na jednotlivé subjekty, jsou následující: Předmět daně Daňový subjekt Sazba daně a základ daně Zdaňovací období
2.7.1 Předmět daně Předmětem daně se rozumí to, z čeho daň vybíráme. Ve většině případů je to uvedeno jiţ v názvu daně jako například daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí daň z příjmů atp.). V současné době můţeme předmět daně rozlišit do čtyř skupin: daně z příjmů – jedná se o daň z toho, co vyděláme ať uţ jako fyzická nebo právnická osoba. V současné době má výběr této daně klesající tendenci, protoţe není dostatečně motivující a můţe negativně ovlivňovat iniciativu v ekonomické aktivitě, případně mohou poplatníky nutit k odchodu do zahraničích oblastí, takzvaných daňových rájů. 16
daně ze spotřeby – specifikem této daně je, ţe ovlivňuje přímo spotřebu určitého výrobku nebo sluţby. Stát tak prostřednictvím této daně můţe regulovat spotřebu určitého výrobu a to z nejrůznějších důvodů. Například uvalením spotřební daně na tabákové výrobky se stát snaţí omezit spotřebu tabáku z důvodu vysokých zdravotních rizik plynoucích ze spotřeby a následně vysokých nákladů na léčbu komplikací způsobených kouřením. Dalším příkladem této daně je ekologická daň, která má za úkol znevýhodnit spotřebu výrobků, které nadměrně zatěţují ţivotní prostředí. majetkové daně – tvoří nejmenší část příjmů do státního rozpočtu. Jedná se například o daň z nemovitostí, která se platí ze staveb a z nezastavěných pozemků Předmět daně, ze kterého se daň nevybírá, i kdyţ by se za normálních okolností vybírat měla, nazýváme osvobození od daně. S tímto termínem se můţeme setkat například u silniční daně, kde pokud je předmětem daně pásové vozidlo (sněţná rolba), tak je automaticky osvobozeno od daně. Dalším příkladem jsou například pozemky vlastněné státem a vojenské prostory, které jsou osvobozeny od daně z nemovitosti. Formy osvobození od daně jsou následující: úplné osvobození částečné osvobození
2.7.2 Daňový subjekt Daňovým subjektem rozumíme plátce daně. Plátcem je fyzická nebo právnická osoba s povinností odvést státu daň. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která daň platí. V některých situacích je plátce daně a poplatník daně stejná osoba například majitel rodinného domu a povinnost uhradit daň z nemovitosti. Jiná situace nastává u právnické osoby (firmy) u které zákazník nakoupí zboţí tj. zákazník je daňovým poplatníkem, ale daň z přidané hodnoty za něj odvede firma, u které zboţí nakoupil a která je plátcem daně z přidané hodnoty.
17
2.7.3 Sazba daně a základ daně Daň je ve většině případů pevně stanovená procentuální částka ze základu daně. Základ daně je kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji společnosti. Pokud jsou příjmy vyšší, neţ výdaje vznikne nám zisk, který je základem daně. Pokud jsou výdaje vyšší, neţ příjmy vznikne nám ztráta, která se u daně z příjmů právnických osob můţe v příštích letech uplatnit jako částka sniţující základ daně.
2.7.4 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím rozumíme určitý časový úsek za který je daň placena. U přímých daní tomu bývá zpravidla kalendářní případně hospodářský rok. U nepřímých daní se zpravidla jedná o kalendářní měsíc či čtvrtletí.
2.8
Daň z příjmu fyzických osob
Tato daň se vztahuje na osoby, které trvale ţijí na území ČR nebo zde mají bydliště a mají příjmy, které plynou ze zdrojů v ČR nebo mimo ni. Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti (§6), příjmy ze samostatné činnosti (§7), příjmy z kapitálového majetku (§8), z nájmu (§9) a z ostatních činností (§10). O příjmech ze závislé činnosti hovoříme tehdy, jsme-li u někoho zaměstnáni. Zaměstnavatel za nás platí zdravotní a sociální pojištění a strhává z našeho platu kaţdý měsíc zálohy na daň z příjmů. Záloha na daň se ještě sniţuje o 2070 Kč měsíčně, coţ je sleva na poplatníka. Pokud máme děti, můţe si jeden z rodičů uplatnit bonus na dítě, který je ve výši 1117 Kč za kaţdého potomka. Jednou za rok pak mzdová účetní sestaví přiznání za zaměstnance, kde lze ještě uplatnit například slevy na studenta 385 Kč měsíčně, nebo si můţe zaměstnanec nechat sníţit daňový základ, pokud má uzavřené ţivotní pojištění. Příjmy ze samostatné činnosti plynou v případě, ţe fyzická osoba pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pokud se ţivnostník rozhodne nevést účetnictví a nechce tedy uplatňovat výdaje, které prokazatelně vynaloţil, můţe své výdaje uplatňovat ve formě paušálu. Paušální uplatnění výdajů se dělí do čtyř skupin, přičemţ 18
záleţí na oboru podnikání, zda se jedná o řemeslnou ţivnost, zemědělskou výrobu, pronájem majetku či volnou nebo koncesovanou ţivnost. Pro drobné ţivnostníky je paušální uplatňování výdajů výhodné, protoţe se v podstatě nemusejí zatěţovat nadměrnou administrativní činností a mohou se tak věnovat zejména svému řemeslu. Příjmy z kapitálového majetku tvoří například příjmy z podílu na zisku, úroky z drţení cenných papírů či výhry v loteriích. Do příjmů z pronájmu patří pronajímání nemovitostí, bytů nebo jejich částí a také pronájem movitých věcí. Mezi ostatní příjmy řadíme zejména příjmy příleţitostného charakteru, dále to mohou být příjmy ve formě zděděných práv z průmyslového či duševního vlastnictví. Patří sem také přijaté výţivné, důchody a jiné opakující se poţitky.
2.9
Daň z příjmu právnických osob
Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti společnosti. Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloţenými na jejich dosaţení. Z toho pak vznikne hospodářský výsledek před zdaněním, který je potřeba zdanit 19%, a poté získáme čistý zisk o zdanění. Sazba daně z příjmů má od svého vzniku klesající tendenci, například v roce 1994 činila 42%, v roce 1999 35%, v roce 2005 26% a od roku 2010 je ve výši 19%. Daň z příjmů právnických osob je daní zálohovou a je nutné platit čtvrtletně nebo pololetně zálohy ve výši čtvrtiny nebo poloviny zisku za předchozí rok. V případě, ţe společnost podává daňové přiznání poprvé nebo pokud měla předchozí rok ztrátu, tak zálohy na daň neplatí. Tabulka 1 Výsledek hospodaření VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
─ příjmy vyňaté z předmětu daně ─ osvobozené příjmy ─ příjmy nezahrnované do základu daně (včetně samostatných základů daně) ─ očištění o rezervy a opravné položky, které nejsou uznány jako daňové + ─ účetní náklady které nejsou uznanými daňovými náklady + ─ vyloučení položek, které se v základu daně uznávají, jen jsou-li zaplaceny = ZÁKLAD DANĚ
Zdroj: Vančurová, Láchová 2010 19
Jako podklad pro výpočet daňového základu nám slouţí hospodářský výsledek, který se dále jak je uvedeno v tabulce číslo 1 upravuje na daňový základ a to tak, ţe z výsledku hospodaření odečteme poloţky, které ovlivňují výši základu daně za předmětné zdaňovací období. Zdaňovací období u daní z příjmů právnických osob se můţe vyskytovat ve 4 formách: Kalendářní rok – standardní zdaňovací období od 1.1 do 31.12 stejného roku. Toto zdaňovací období pouţívá většina společností. Hospodářský rok – zdaňovací období začíná jiným dnem neţ 1.1.. Zpravidla to bývá 12 po sobě jdoucích měsíců, pouze ve výjimečných případech můţe být zdaňovací období, kratší a to například při likvidaci společnosti. Hospodářský rok vyuţívají zejména společnosti sezonního charakteru (zemědělci, cestovní kanceláře) při vstupu společnosti do likvidace – v tomto případě je zdaňovacím obdobím den vstupu společnosti do likvidace aţ do výmazu společnosti z obchodního rejstříku při fúzování společností – jedná o období od rozhodného dne fúze do konce kalendářního nebo hospodářského roku
2.10 Daň silniční Předmětem daně silniční jsou všechna motorová a jejich přípojná vozidla s přidělenou státní poznávací značkou a jsou pouţívána k podnikání. Jako základ daně zde slouţí objem motoru v cm3 a u nákladních vozidel, tedy vozidel nad 3,5 tuny, součet největších povolených hmotností měřených v tunách. Sazba daně se sniţuje také v závislosti na stáří vozidla: (Marková, 2015) V případě stáří vozidla do 36 měsíců od první registrace o 48% Po dobu následujících 36 měsíců o 40% Po dobu dalších následujících 36 měsíců o 22%
20
Jedná se o zálohovou daň, která se platí 4x ročně a to konkrétně 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Termín pro podání daňového přiznání je do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Na této dani je zajímavé především to, ţe neputuje přímo do státní kasy, ale příjemcem této daně je Státní fond dopravní infrastruktury. Další zajímavostí můţe být i to, ţe předmětem této daně nejsou pásová vozidla (například rolby, sněţné skútry, atp.) ani zemědělské či lesnické traktory. V oblasti cestovního ruchu se silniční daň týká především autobusové dopravy, kde mohou
touroperátoři
vyuţívat
buďto
svých
vozidel
nebo
vyuţívat
sluţeb
specializovaných autodopravců.
2.11 Daň darovací a dědická Po roce 2014 je tato daň součástí daně z příjmů, kam přešly i zbylé dvě daně, a to daň z převodu nemovitosti a daň dědická. V současné době platí pro daň darovací u daně z příjmů fyzických osob 15% daň a u daní z příjmů právnických osob 19% daň z hodnoty daru. Příjmy z darů jsou od daně z příjmů osvobozeny v případě, ţe celková hodnota darů od jednoho subjektu nepřesáhne 15 tisíc korun ročně. Zcela osvobozené od daně jsou dary, které si mezi sebou darují přímí příbuzní, coţ jsou děti, rodiče, vnoučata a manţelé. Dále jsou od daně osvobozeni i poboční příbuzní, mezi které patří synovci, neteře, strýcové, tety atd. Osvobozeny od daně jsou také osoby, které s dárcem ţijí nejméně jeden rok ve společné domácnosti nebo jsou na dárce odkázany výţivou. Daň dědická po roce 2014 neexistuje a majetek bezúplatně nabytý dědictvím je součástí daně z příjmů, ve které tuto problematiku řeší § 4a zák. o daních z příjmů.
2.12 Daň z nabytí nemovitých věcí a daň z nemovitosti Daň z převodu nemovitosti se od roku 2014 nazývá daň z nabytí nemovitých věcí a je ošetřena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. 21
Daň z nabytí nemovitých věcí platí převodce vlastnického práva, tedy ten, kdo za ni dostane peníze, pokud se strany nedohodnou jinak. Předmětem daně nejsou převody nemovitostí v rámci provádění pozemkových úprav, přeměny obchodních korporací či náhrady při vyvlastnění. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4% ze základu daně, kterým je nabývací hodnota sníţena o uznatelný výdaj. Uznatelným výdajem jsou náklady prokazatelně zaplacené za znalecký posudek v případě, ţe je vyţadován jako příloha daňového ţţ Předmětem daně z nemovitých věcí je daň z pozemku a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně nejsou pozemky, které jsou zastavěné zdanitelnými stavbami, dále lesní pozemky, pozemky, které jsou vodní plochou, pozemky, které slouţí k obraně České republiky a pozemky, které jsou součástí společenství vlastníků bytových jednotek. (Marková, 2015) Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou od daně osvobozeny. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a výpočet se provádí k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Datum pro podání je do 31. ledna zdaňovacího období. (Marková, 2015) Sazba daně se mění v závislosti na typu a povaze nemovitosti, konkrétně je toto uvedeno v § 11 zákona o dani z nemovitých věcí. Například u obytného domu činí daň 2Kč za 1m2, u průmyslové budovy slouţící k podnikání částka činí 10 Kč za 1m2 atd. (Marková, 2015)
2.13 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je pro státní aparát nejdůleţitější daní, protoţe tvoří většinu příjmu do státního rozpočtu. Slouţí také jako nástroj pro určování politiky státu, kdy sociální partaje mají tendenci tuto daň neustále zvyšovat a naopak pravicové strany chtějí sazbu sniţovat. Tuto daň máme v České republice od 1. 1. 1993. Nahradila tehdejší daň z obratu a dovozní daň. V současné době existují 3 sazby DPH a to základní ve výši 21% a dvě sníţené sazby ve výši 15% a 10%. Nejniţší sazba platí pouze pro určité skupiny zboţí, jako jsou například knihy, léky, kojenecká výţiva nebo mlýnské výrobky.
22
Dani podléhají všechny právnické a fyzické osoby, které jsou registrovány na finančním úřadě
jako
plátci
DPH
a
mají
zdanitelná
plnění
v průběhu svého podnikání. (Dědič, Švarc a kol., 1994) Plátcem daně je osoba registrovaná jako plátce na finančním úřadě. Plátcem daně se společnost můţe stát buď dobrovolně, nebo pokud splní kritérium obratu ≥ 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově registrovaný plátce je automaticky měsíčním plátcem DPH, avšak po uplynutí 3 let, během kterých obrat společnosti nepřesáhne 10 mil. Kč, můţe poţádat o změnu zdaňovacího období na čtvrtletní. V době podání ţádosti o změnu zdaňovacího období nesmí mít společnost u finančního úřadu statut nespolehlivého plátce.
2.13.1 Reţim přenesené daňové povinnosti (Reverse charge) Jedná se o specifický nástroj finanční správy, který umoţňuje odběrateli vykázat plnění ve svém státě. Není tak nutné registrovat se k dani v cizích zemích, na rozdíl od obecné mechaniky zdaňování DPH dodavatelem, kde daňová povinnost přechází na odběratele. Daňový doklad vystaví dodavatel, který v něm ale neuvede daň. Tu následně doplní odběratel, který uvede daňovou sazbu platnou v místě plnění. Aby bylo moţné reţim přenesené daňové povinnosti pouţít, musí být oba subjekty plátci daně.
2.13.2 Vyměřování DPH Kaţdý měsíc mají firmy registrované k DPH povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň, (pokud se ovšem nejedná o čtvrtletní plátce, kteří posílají přiznání jednou za kvartál) a to konkrétně aţ na výjimky do 25. dne v měsíci. Společnosti zasílají přiznání prostřednictvím datových schránek. Společně s přiznáním k DPH musejí společnosti, které vyváţejí či dováţejí zboţí do EU či třetích zemí také posílat takzvané Souhrnné hlášení, které slouţí pro kontrolu, zda byla za takto vyvezené zboţí zaplacena daň. Společnosti, které mají přenesenou daňovou povinnost, musí společně s DPH ještě zaslat tzv. Výpis z evidence daní. Správce daně má pak měsíc na vyměření přiznání a případné vrácení nadměrných odpočtů do 25. dalšího měsíce. Společnost, která některý měsíc v podstatě více nakupovala, neţ prodávala, např. při přestavbě prodejny, jiných stavebních úpravách či nákupu nového sortimentu, se pak dostane v součtu DPH 23
do nadměrného odpočtu, a finanční úřad by jí měl tento záporný rozdíl vrátit. Vzhledem k tomu, ţe u nás v České republice je DPH ve výši slušných 21 %, činí poměrně značnou část „prozatímního“ příjmu společnosti, a tím pádem se někteří podnikatelé snaţí daň všemoţně krátit. Správce daně má několik moţností, jak proti takovýmto lidem bojovat. Zpravidla můţe ještě před vyměřením podaného daňového přiznání zaslat firmě Výzvu k odstranění pochybností správce daně, coţ de facto znamená, ţe se správci v přiznání něco nezdá. Zástupce společnosti má moţnost se dostavit na finanční úřad a tuto pochybnost správce odstranit doloţením faktur či dalších firemních dokladů či výpisů z účtu. Pokud pochybnosti správce daně neodstraní, mohou nastat dvě moţnosti: Správce daně některé faktury neuzná a stanoví novou daň vystavením platebního výměru, proti kterému se můţe daňový subjekt odvolat Zahájí u předmětné společnosti daňovou kontrolu. V případě, ţe zástupce společnosti pochybnosti správce odstraní, postupuje se klasicky a nadměrný odpočet se vrátí v termínu.
2.14 Spotřební daň Spotřební daň je charakterizována jako daň uměle navyšující hodnotu zboţí. Pouţívá se zejména u druhu zboţí, u kterého stát nemá zájem na zvyšování obratu, přičemţ má tato daň v podstatě regulační účinek. Touto daní jsou tedy zatíţeny zejména takové druhy zboţí, které mají určitý negativní vliv, ať uţ na společnost nebo na ţivotní prostředí kolem nás. Předmětem spotřební daně jsou v ČR tabák, pohonné hmoty a alkohol. Tato daň bývá velmi vysoká a často přesahuje 50% ceny zboţí. Spotřební daň je součástí ceny zboţí, ze které se následně vypočítává DPH. Bývá tak často napadána veřejností, protoţe se vlastně vypočítává daň z daně. Plátci daně jsou všechny fyzické a právnické osoby, které dané zboţí v tuzemsku vyrábějí nebo dováţejí či vyváţejí. Správním orgánem pro tuto daň je Celní správa České republiky. (Dědič, Švarc a kol., 1994)
24
2.15 Daňové plánování Daňové plánování znamená vyuţití všech legálních prostředků k zajištění minimální daňové povinnosti. Při daňovém plánování chápeme daň jako náklad, který se snaţíme minimalizovat, protoţe sniţuje zisk naší společnosti. Česká legislativa nabízí několik způsobů, jak legálním způsobem sniţovat příjmy a z toho plynoucí výslednou daň z příjmů fyzických či právnických osob. Pouţití vhodných metod můţe pomoci hlavně společnostem, které mají vysoké zisky. Nejen ţe si sníţí výslednou daňovou povinnost, ale také získají konkurenční výhodu oproti ostatním společnostem, které svoji daňovou povinnost neřeší a platí tak zbytečně vysoké daně. Z časového hlediska se rozlišují především dva typy daňového plánování: Strategické plánování – je dlouhodobějšího charakteru a zahrnuje rozhodnutí týkající se například volby zdaňovacího období (hospodářský rok, kalendářní rok), právní formu podnikání a financování (z vlastních nebo cizích zdrojů) Operativní plánování – je krátkodobějšího charakteru ovlivňuje tedy kratší časový úsek a patří sem například zvolení odpisů (lineární, zrychlené), rozhodnutí zda se stát plátcem či neplátcem DPH, jakým způsobem se bude čerpat vyprodukovaný zisk společnosti atp.
2.16 Daňová kvóta Jedná se o ukazatel mezinárodní organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Daňová kvóta nebo také daňové zatíţení se počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu. V praxi se můţeme setkat se dvěma typy daňové kvóty: zjednodušená daňová kvóta – jedná se o poměr všech vybraných daní vůči hrubému domácímu produktu dané země sloţená daňová kvóta – jedná se o poměr všech vybraných daní a pojistného na sociálním a zdravotním pojištění vůči hrubému domácímu produktu dané země.
25
Daňové zatížení v zemích OECD (v % HDP) 60 50
48.29
47.11 44.3
43.17
43.07
42.87
42.78
42.09
40.14
40
38.29
37.54
36.58
36.47
36.43
30 20 10 0
Obrázek 2 Daňové zatíţení v zemích OECD
Zdroj: www.finance.cz
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, ţe nejvyšší daňové zatíţení mají jiţ tradičně skandinávské země. Česká republika je se svým daňovým zatíţením 36,58 % na jedenáctém místě.
2.17 Den daňové svobody Den daňové svobody je pomyslným bodem v kalendáři, který dělí rok na dvě období. Od začátku roku daňoví poplatníci pomyslně vydělávají na pokrytí výdajů vlády a všech veřejných institucí. Toto období končí zmiňovaným bodem, který je dnem daňové svobody. Od tohoto dne o veškerých svých příjmech rozhodujeme sami podle vlastního uváţení. Tento ukazatel vytváří liberální institut, který byl zaloţen po pádu komunistického reţimu v roce 1989, jedná se o českou nevládní, neziskovou organizaci, která má za cíl 26
hájit principy klasického liberalismu. Tento ukazatel nám dává jednoduchým způsobem najevo, do jaké míry o svých příjmech rozhodujeme sami a jak velkou část svých příjmů musíme odevzdávat do společného rozpočtu.
Dny práce na stát v letech 2005 - 2015 168
170 165
164
164
165
163
161
160
158
160
161
160 155
155 150 145 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Obrázek 3 Dny práce na stát v letech 2005 – 2015
Zdroj: www.dendanovesvobody.cz
V letošním roce připadá Den daňové svobody jiţ na 5. června, coţ značí nejméně odpracovaných dní na stát ve sledovaném období. Příznivý vliv na tento fakt má zejména pokračující ekonomický růst a nízká nezaměstnanost.
27
Praktická část
3
3.1 Charakteristika společnosti Gamma Tour, s. r. o. Cestovní kancelář, kterou pouţiji ve své bakalářské práci, si přála zůstat v anonymitě a tak budu pouţívat smyšlený název Gamma Tour, s. r. o. Hlavní předmět podnikání společnosti je provozování cestovní kanceláře a zprostředkovávání obchodu a sluţeb. Jedná se o společnost s ručením omezeným, se základním kapitálem 18 550 000 Kč. Společnost se dělí mezi dva společníky (jednatele), kteří jednají za společnost samostatně. Oba společníci se pohybují v oblasti cestovního ruchu přes dvacet let, čímţ splňují odbornou způsobilost k provozování cestovní kanceláře. Společnost byla zaloţena roku 1993 s počátečním kapitálem 200 000 Kč. Základní kapitál v současnosti je v hodnotě 18 550 000 Kč. Zdaňovacím obdobím této společnosti je hospodářský rok, vţdy od 1. října do 30. září následujícího roku. Na společnost se vztahuje povinnost mít sjednané pojištění proti úpadku dle zákona č.159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (Zákon č. 159/1999 Sb.). Dále v rámci svého podnikání společnost zajišťuje prodej letenek, a to na základě licence IATA (mezinárodní asociace leteckých přepravců). Tato licence je zajištěna garancí dle podmínek IATA, a to následujícím způsobem: Cestovní kancelář má s ČSOB uzavřenou smlouvu o bankovní garanci. Tato garance kryje
závazky
společnosti
vůči
IATA
aţ
do
výše
17 150
000
Kč
a
je zajištěna formou blokace peněţních prostředků v hodnotě 17 150 000 Kč. Její platnost je do 31. prosince 2015. Mezi hlavní činnosti společnosti patří: Prodej vlastních zájezdů - společnost kompletuje balíčky sluţeb, které zahrnují rezervace v hotelu dopravu, místní atrakce, případně sestavuje zájezdy na míru Prodej zájezdů od jiných cestovních kanceláří - jedná se o provizní prodej zájezdů, které firma standardně nemívá ve své nabídce Prodej letenek - především do evropských destinací, např. Řím, Londýn, Paříţ 28
Společnost se snaţí zajistit klientům maximální komfort nabídkou 24 hodinové telefonní linky, kam se mohou případní zájemci o zájezd obrátit s dotazy. Operátoři se domluví s klienty mimo češtinu také anglicky, německy, rusky a španělsky. Mezi hlavní přednosti společnosti patří velmi široká nabídka zájezdů zahrnující Španělsko, Chorvatsko, Řecko a Turecko, tedy destinace, které jsou tradičně velmi oblíbené během letních prázdninových měsíců. Nabízí širokou variabilitu zájezdů, kde si kaţdý vybere, ať uţ se jedná o rodiny s dětmi, páry či seniory. Firemní politika je nastavená způsobem, jehoţ prostřednictvím zaměstnanci dostávají nadstandardní mzdové ohodnocení za kvalitní sluţby poskytované zákazníkům. Důkazem je i fakt, ţe všichni zaměstnanci mluví plynule alespoň jedním cizím jazykem a to mimo angličtinu také německy, rusky a španělsky. Kladen je také velký důraz na profesionální jednání a klientský přístup. Zaměstnanci si uvědomují, ţe se pohybují ve vysoce konkurenčním prostředí, ve kterém je nutné rychle a neprodleně reagovat a řešit poptávky a objednávky. Z toho důvodu funguje ve společnosti poměrně rozsáhlý systém zpětného hodnocení poskytnutých sluţeb zákazníkovi formou dotazníku, který zákazník obdrţí po příjezdu z dovolené a můţe tak případně uvést připomínky směřující k dalšímu zkvalitnění sluţeb cestovní kanceláře. Během roku ve firmě také probíhají jiţ tradiční několikadenní incentivní zájezdy pro nejúspěšnější zaměstnance společnosti jako určité poděkování za kvalitně odváděnou práci. V minulých letech se jednalo o exotické destinace Mauricius a Bahamské ostrovy. Mezi nejznámější tuzemské spolupracovníky patří přepravní společnost STUDENT AGENCY či cestovní kanceláře EXIM TOURS, BLUE STYLE, FISHER a v neposlední řadě také ČEDOK. Společnost své účetnictví vede podle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., který stanovuje rozsah a způsob vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost.
29
3.2 Organizační struktura společnosti
Obrázek 4 Organizační struktura
Zdroj: Vlastní zpracování
Obrázek výše zobrazuje systém dělení práce a hierarchii řízení ve firmě. Společnost v současné době zaměstnává 90 lidí, kteří pracují v následujících odděleních: Management – ve vedení společností stojí od jejího zaloţení v roce 1993 dva jednatelé, přičemţ kaţdý můţe jednat za společnost samostatně. Business travel – oddělení zabývající se incentivními zájezdy a speciální tvorbou zájezdů na míru Distribution – zajišťuje komunikaci mezi pobočkami (sales) a zajišťuje tvorbu nových katalogů, reklamních kampaní a dalších činností týkajících se styku s veřejností (public relations). Do tohoto oddělení také spadá provoz jednotlivých poboček a z toho důvodu se jedná o největší oddělení (cca 60 lidí). Finance and administrativ – na tomto oddělení se vede firemní účetnictví a tvoří se zde ekonomické analýzy. Je to velmi důleţité oddělení, vede ho finanční ředitelka a hlavní účetní v jedné osobě. Touroperating – na tomto oddělení se uzavírají smlouvy s hotely, dopravci a dalšími dodavateli sluţeb, ze kterých tu následně kompletují zájezdy na kaţdou sezonu. Toto oddělení generuje více neţ 90 % všech trţeb společnosti. Service center – toto oddělení poskytuje poradenské sluţby zákazníkům, provozuje se tu zákaznická linka (customer care). V případě řešení pojistných 30
událostí, reklamací či soudních sporů nebo sepisování smluv zde také sídlí právní oddělení (legal). Human resources – zde probíhají náborová řízení nových zaměstnanců, hodnotí se zde stávající zaměstnanci a spadá sem celá mzdová agenda Společnost svoji činnost provozuje na území České republiky. Centrální budova sídlí v Praze a je ve vlastnictví společnosti. Dále je na území České republiky několik poboček, konkrétně dvě v Praze (Budějovická a Smíchov), Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Zlíně a Ostravě. Technickou podporu v oblasti informačních technologií firma řeší formou outsourcingu.
3.3 Struktura trţeb společnosti Společnost Gamma Tour se také zabývá prodejem vlastních zájezdů a prodejem zájezdů ostatních cestovních kanceláří, kde má zpravidla provizi 8%. Dále se také zabývá prodejem letenek, v malé míře pronajímá svůj dlouhodobý majetek či poskytuje sluţby typu know-how v oblasti cestovního ruchu, například ve formách školení či workshopů. Tabulka 2 Struktura trţeb společnosti v roce 2014/2015 Ostatní trţby společnosti v roce 2014/2015 (v tis. Kč) Zájezdy od touroperátorů Prodej letenek Ostatní Vlastní zájezdy
28 311 14986 7298 601260
Celkem
651 855 Zdroj: Vlastní zpracování
31
Struktura tržeb společnosti v roce 2014/2015 2% 1% 5%
Zájezdy od touroperátorů Prodej letenek Ostatní Vlastní zájezdy
92%
Obrázek 5 Struktura trţeb
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe hlavním předmětem podnikání společnosti Gamma Tour, je prodej vlastních zájezdů, které mají 92% podíl na všech trţbách společnosti v hospodářském roce 2014/2015. Na druhém místě skončil předprodej zájezdů od ostatních touroperátorů s pěti procenty na trţbách, dále je se dvěma procenty prodej letenek a jedno procento připadá na ostatní sluţby, mezi které řádíme pronájmy a pořádání školení a workshopů.
Tabulka 3 Vlastní zájezdy společnosti Vlatní zájezdy společnosti v roce 2014/2015 Incentiva 14 511 Eurovíkendy 25 801 Autem Evropou 180 357 Léto u moře 280 591 Celkem 601 260 Zdroj: Vlastní zpracování
32
Vlastní zájezdy společnosti v roce 2014/2015 3% 4% Incentiva Eurovíkendy 30%
Autem Evropou Léto u moře
63%
Obrázek 6 Zájezdy společnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
Z tabulky a grafu výše jsou zobrazeny trţby za vlastní zájezdy společnosti. Z grafu můţeme vyčíst, ţe nejoblíbenější zájezdy jsou k moři, které tvoří téměř dvě třetiny prodaných zájezdů. V závěsu s téměř třetinovým podílem na prodeji jsou zájezdy „autem Evropou“. Velmi oblíbené jsou v poslední době také víkendové zájezdy „Eurovíkendy,“ zejména do evropských metropolí za památkami a kulturou, které se v poslední době těší stále většímu zájmu zákazníků. Nejmenší podíl na trţbách má tzv. incentiva, zájezdy slouţící k motivaci či odměňování zaměstnanců, kolektivů nebo také zákazníků. Účelem těchto typů zájezdů, které mohou být buď k moři, nebo třeba do hor, je stmelení kolektivu a proţití nezapomenutelných záţitků s kolegy. Firmy si často objednávají tzv. team-buildingové akce, a to i několikadenní v různých koutech světa. Do těchto typů zájezdů se právě řadí incentiva.
3.4 Pojištění cestovní kanceláře proti úpadku Cestovní kancelář musí mít ze zákona pojištění proti úpadku ve výši 30% plánovaných trţeb z prodeje vlastních zájezdů. Níţe je uvedena tabulka s přehledem trţeb za roky 2013 a 2014. 33
Tabulka 4 Trţby společnosti v tis. K
2012/2013 Vlastní zájezdy Zájezdy od ostatních touroperátorů Trţby za prodej zájezdů celkem
2013/2014
2014/2015
2015/2016
492 638
517 893
601260
684 595
115 389
89 569
28 311
8 949
608 027
607 462
629 571
693 544
Zdroj: Vlastní zpracování
Z tabulky je patrné, ţe drtivou většinu prodejů společnosti tvoří vlastní zájezdy. Konkrétně za rok 2013 tvořily vlastní zájezdy 76,58% prodaných zájezdů a v roce 2014 měly vlastní zájezdy dokonce 82,71% a v roce 2015 celých 95,03%. Trend prodeje vlastních zájezdů se tedy dlouhodobě zvyšuje na úkor prodeje zájezdů ostatních společností. Z dostupných údajů lze odhadnout velikost trţeb společnosti z prodeje vlastních zájezdů pro hospodářský rok 2015/2016. V roce 2014/2015 se velikost trţeb oproti minulému roku zvedla o 13,87%. Pokud tedy trţby v roce 2014/2015 zvedneme o 13,87% dostaneme předpokládaný objem trţeb v roce 2015/2016, který by měl podle odhadu činit 684 595 tis. Kč. Pro rok 2015/2016 by bylo tedy vhodné, aby se společnost nechala pojistit na 30% z předpokládaných příjmů z prodeje vlastních zájezdů, coţ činí 684 595 000 * 0,3 = 205 378 500,- Kč. Minimální spoluúčast při pojistném plnění je 2%, takţe společnost by v případě úpadku musela uhradit 684 595 000 * 0,02 = 13 691 900,- Kč. Předpoklad vývoje prodejů vlastních zájezdů v roce 2015/2016 (v tis. Kč)
700,000 600,000 500,000
601 260 492,638
Vlastní zájezdy
517,893
400,000
Zájezdy od ostatních touroperátorů
300,000
Lineární spojnice trendu
200,000 100,000
0 2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
Obrázek 7 Předpoklad vývoje prodejů vlastních zájezdů v roce 2015/2016
Zdroj: Vlastní zpracování
34
3.5 Daňové zatíţení cestovní kanceláře Cestovní kancelář Gamma Tour, s. r. o. je registrovaným plátcem následujících daní: Daň z příjmů právnických osob – Firma se rozhodla pro vedení hospodářského roku, který začíná 1. říjnem a končí 30. zářím následujícího roku Daň z přidané hodnoty – firma má roční obrat větší neţ 10 mil. Kč a má tedy povinnost být registrována na finančním úřadu jako plátce DPH Silniční daň – v majetku společnosti je několik vozů, které se vyuţívají k podnikatelské činnosti Daň z nemovitosti – v roce 2012 společnost zakoupila kancelářskou budovu, ve které provozuje svou podnikatelskou činnost. Část budovy také pronajímá. Zdravotní a sociální pojištění – ve společnosti pracuje v současné době 90 zaměstnanců, za které se odvádí zdravotní a sociální pojištění
3.5.1 Daň z příjmů právnických osob Podle zákona jsou předmětem daně veškeré příjmy získané v průběhu podnikání. Příjmy společnosti
plynou
z prodeje
vlastních
zájezdů,
z provizního prodeje
zájezdů
partnerských cestovních kanceláří, se kterými má firma uzavřenou smlouvu o provizním prodeji, z prodeje letenek a ostatních příjmů, které jsou tvořeny z pronájmu a poradenské činnosti. Významnou část příjmů společnosti tvoří také prodej letenek. Tabulka 5 Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob (údaje v tis. Kč) 2012/2013 Výnosy Náklady Zisk/Ztráta Daň
2013/2014
612 110 611 532 578 110
647 359 645 865 1 494 284
2014/2015 651 855 649 523 2 332 443
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky vidíme, ţe společnost navyšuje kaţdoročně své zisky. V roce 2013/2014 se společnosti zvedly zisky o 258%, konkrétně o 916 000 Kč, a v roce 2014/2015 se zisky oproti minulému roku zvedly o 156%, konkrétně o 838 000 Kč. 35
Zvyšující se zisky společnost zdůvodňuje tím, ţe se v ekonomice točí více peněz a lidé více utrácejí za dovolené.
3.5.2 Daň z přidané hodnoty Společnost měla za uplynulé hospodářské roky 2013/2014 a 2014/2015 následující povinnosti či odpočty k DPH. Tabulka 6 DPH 2013/2014
měsíc říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Celkem
Hospodářský rok 2013/2014 daň na výstupu odpočet daně 435 267 1 389 547 501 365 1 279 365 739 135 996 247 716 893 1 513 472 1 127 856 837 256 901 850 947 658 507 289 979 230 1 199 300 743 962 2 279 650 913 456 4 011 953 2 215 630 3 299 150 2 230 875 3 795 621 2 990 633 19 515 329 17 037 331
výsledná daň -954 280 -778 000 -257 112 -796 579 290 600 -45 808 -471 941 455 338 1 366 194 1 796 323 1 068 275 804 988 2 477 998
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 7 DPH 2014/2015
Hospodářský rok 2014/2015 měsíc Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Celkem
daň na výstupu
364 592 506 850 1 016 670 855 549 1 108 153 1 156 055 618 426 1 224 472 4 995 558 6 770 736 8 109 239 3 307 123 30 033 423
odpočet daně
1 854 695 937 852 1 259 336 997 684 912 888 989 665 812 789 799 230 1 179 568 2 257 846 1 493 852 5 265 443 18 760 848
výsledná daň
-1 490 103 -431 002 -242 666 -142 135 195 265 166 390 -194 363 425 242 3 815 990 4 512 890 6 615 387 -1 958 320 11 272 575
Zdroj: Vlastní zpracování
36
Z tabulky je zřejmé, ţe společnost má za hospodářský rok 2014/2015 povinnost k DPH ve výši 11 272 575 Kč. Lze také vyčíst, ţe společnost má hlavní sezónu v období červen, červenec a srpen, ve kterých má velký nápor prodeje zájezdů a zbytek roku má minimální daňové povinnosti. Zajímavé jsou také velké daňové odpočty v počátku a na konci hospodářského roku.
Výše daňové povinnosti (v tis. Kč)
Výše daňové povinnosti/odpočtu DPH ve sledovaných letech 8,000 7,000 6,000 5,000 4,000 2013/2014
3,000
2014/2015
2,000 1,000 0 -1,000 -2,000 -3,000
Obrázek 8 Výše daňové povinnosti/odpočtu DPH ve sledovaných letech
Zdroj: Vlastní zpracování
Pokud srovnáme současný rok s minulým, uvidíme znatelný nárůst povinnosti k DPH, zapříčiněný nárůstem prodeje zájezdů, a to zejména v letních měsících červenci a srpnu. V současnosti se tedy zvyšuje obliba dovolených u moře o letních prázdninách. Dalo by se z toho vyvozovat, ţe by se i nabídka měla ubírat směrem k rodinám s dětmi vytvářením zajímavých letních zájezdů k moři s atrakcemi pro děti.
3.5.3 Silniční daň Společnost je registrována k silniční dani od roku 1999. V současnosti disponuje sedmi osobními automobily. Automobily vyuţívá pouze v případech nutného přesunu
37
zaměstnanců či dokumentů mezi pobočkami a v případech návštěvy konferencí či školení zaměstnanců. Tabulka 8 Silniční daň 2013
automobil Škoda Octavia Škoda Octavia Volvo V70 Škoda Fabia Škoda Fabia Škoda Fabia Volvo S60 Celkem
rok výroby
Silniční daň v roce 2013 objem sazba počet motoru daně měsíců
Sleva dle § 6
výsledn á daň
2011
1 600
3 000
12
1 440
1 560
2011
1 600
3 000
12
1 440
1 560
2009 2012 2012 2012 2011
2 500 1 600 1 600 1 600 2 200
3 600 3 000 3 000 3 000 3 600
12 12 12 12 12
1 440 1 440 1 440 1 440 1 728
2 160 1 560 1 560 1 560 1 872
x
x
x
x
x
11 832
Sleva dle § 6
výsledn á daň
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 9 Silniční daň 2014
automobil Škoda Octavia Škoda Octavia Volvo V70 Škoda Fabia Škoda Fabia Škoda Fabia Volvo S60 Celkem
rok výroby
Silniční daň v roce 2014 objem sazba počet motoru daně měsíců
2011
1 600
3 000
12
1 200
1 800
2011
1 600
3 000
12
1 200
1 800
2009 2012 2012 2012 2011
2 500 1 600 1 600 1 600 2 200
3 600 3 000 3 000 3 000 3 600
12 12 12 12 12
1 440 1 440 1 440 1 440 1 440
2 160 1 560 1 560 1 560 2 160
x
x
x
x
x
12 600
Zdroj: Vlastní zpracování
Ve výše uvedených tabulkách je zobrazena silniční daň společnosti v letech 2013 a 2014. Společnost si dle §6 odstavce 6 zákona o dani silniční sniţuje základ daně u některých vozidel, která splňují svým stářím příslušné podmínky. 38
Silniční daň se v těchto letech lišila pouze na základě uplatnění niţší slevy dle §6 odst. 6 na vůz Volvo S60. Vzhledem k tomu, ţe společnost vyuţívá automobily minimálně, mohla by vyuţívat moţnosti proplácení cestovních náhrad svým zaměstnancům za pouţití osobních automobilů, kde je sazba daně 25 Kč/den, coţ by bylo pro společnost určitě výhodnější. Ze získaných informací by pak výsledná platba daně za rok 2016 vypadala takto. Tabulka 10 Silniční daň - optimalizace Typ vozidla osobní automobil osobní automobil osobní automobil osobní automobil osobní automobil osobní automobil osobní automobil
Daň celkem
rok výroby
počet dnů kdy byl automobil vyuţíván
Škoda Octavia
2011
13
25
325
Škoda Octavia
2011
9
25
225
Volvo V70
2009
7
25
175
Škoda Fabia
2012
11
25
275
Škoda Fabia
2012
15
25
375
Škoda Fabia
2012
15
25
375
Volvo S60 x
2011 x
5 x
25 x
125 1875
Značka typ
Sazba daně
Výsledná daň
Zdroj: Vlastní zpracování
Celková daňová povinnost společnosti za rok 2016 by činila 1875 Kč. Rozdíl by tedy byl 12 600 – 1 875 = 10 725 Kč. Úspora na silniční dani by tak činila 85,12%.
3.5.4 Daň z nemovitosti Společnost od roku 2012 disponuje nemovitostí s pořizovací hodnotou 5.000.000 Kč. Jedná se o kancelářskou budovu s nebytovými prostory vyuţívanými jako kanceláře, o celkové výměře 300m2, nacházející se v Praze. Budova má dvě nadzemní podlaţí, tzn. k počáteční sazbě za budovy určené k podnikání 10 Kč připočteme ještě 0,75 Kč za kaţdé nadzemní patro. Daň z nemovitosti byla v tomto případě stanovena následujícím způsobem: Zastavěnou plochu 300 m2 vynásobíme sazbou 11,5 Kč/ m2. To se rovná
39
3.450 Kč, které vynásobíme koeficientem podle místa, v Praze je koeficient 5, takţe 3.450 * 5 se rovná 17.250 Kč. Roční daň z této nemovitosti tedy činí 17.250 Kč. Tabulka 11 Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti Typ nemovitosti Kancelářská budova Kancelářská budova Kancelářská budova
Rok 2013 2014 2015
Výsledná daň 17 250 17 250 17 250
Zdroj: Vlastní zpracování
Pro následující rok 2016 předpokládáme daň z nemovitosti ve stejné výši, tzn. 17.250 Kč.
Daň z nemovitosti 17250 20000
17250
17250
17250
15000 10000 5000 0 2013
2014
2015
2016 (odhad)
Obrázek 9 Daň z nemovitosti
Zdroj: Vlastní zpracování
3.6 Zaměstnanci Tabulka 12 Zaměstnanci Náklady na zaměstnance 2014 2013 Vedení společnosti Ostatní zaměstnanci Celkem
7 332 000 49 345 000 56 677000
7 168 000 48 996 000 56 164000
Průměrný počet zaměstnanců 2014 2013 2 90 92
2 89 91
Zdroj: Vlastní zpracování
40
Z výše uvedených údajů vidíme, ţe super-hrubá mzda na jednoho zaměstnance v roce 2014 je 49 345000 / 90 = 548277,77 Kč. Po odečtení odvodů za zaměstnavatele tak dostaneme průměrnou hrubou mzdu v následující výši. (54827,77 / 134) * 100 = 409 162,52Kč. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2014 tedy je 34096,87 Kč. Pro rok 2013 je průměrná hrubá mzda následující 48 996 000 / 89 = 550516,85 → (550 516,85 / 134) * 100 = 410 833,47 Kč. Z těchto výpočtů vidíme, ţe průměrná mzda byla v roce 2013 vyšší o 1671 Kč. Z dostupných údajů dále vypočítáme náklady na zdravotní a sociální pojištění a také platby finančnímu úřadu za zaměstnance po odečtení veškerých slev. Tabulka 13 Pojištění za zaměstnance Zaměstnanec 2014 2013 2 393 601 2 376 656 1 657 108 1 645 432 Zdroj: Vlastní zpracování
ČSSZ Zdravotní pojišťovna
Zaměstnavatel
2014 9 206 157 3 314 216
2013 9 141 012 3 290 775
Ve výše uvedené tabulce jsou zobrazeny náklady na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců společnosti v letech 2013 a 2014.
Celková výše pojistného
Výše pojistného v letech 2013 a 2014 (v tis. Kč) 15,000 3,291
10,000
3,314 Zdravotní pojišťění
5,000
1,645 2,377
1,657 2,394
2013
2014
9,141
9,206
2013
2014
ČSSZ
0
Obrázek 10 Výše pojistného v letech 2013 a 2014
Zdroj: Vlastní zpracování
41
Tabulka 14 Záloha na daň ze závislé činnosti 2014 Záloha na poplatníka Slevy na poplatníka Bonus na děti Sleva na studenta Celkem odvedeno fin. úřadu
zaměstnanců 90 90 23 2 x
2013
Kč zaměstnanců 7 401 750 89 -2 235 600 89 -308 292 21 -9 240 1 4 848 618 x
Kč 7 349 400 -2 210 760 -281 484 -4 620 4 852 536
Zdroj: Vlastní zpracování
Ve výše uvedené tabulce je zobrazena celková daň ze závislé činnosti odvedená společností za zaměstnance, přičemţ byly zohledněny veškeré slevy a bonusy, na které měli zaměstnanci nárok. Konkrétně se tedy jednalo o slevu na poplatníka ve výši 24 840Kč za rok, o slevu na studenta ve výši 4620 Kč za rok, kterou mohou uplatňovat lidé do 26 let, kteří například studují vysokou školu v kombinované formě studia, a o bonus na dítě ve výši 1 117 Kč za kaţdé vyţivované dítě, přičemţ tuto slevu můţe v zaměstnání uplatňovat vţdy jen jeden z rodičů. Pokud vezmeme v úvahu, ţe by společnost mohla zaměstnávat 5 osob se zdravotním postiţením na administrativní pozici na plný úvazek (lidé na invalidním vozíku atp.), mohla by čerpat slevu na dani ve výši 18 000 Kč za osobu za rok, tzn. celková výše by byla 90 000 Kč. Dále je moţné přispívat zaměstnancům na penzijní nebo ţivotní připojištění, a to aţ do výše 30 000 Kč ročně. To znamená, ţe zaměstnavatel můţe místo průměrné mzdy ve společnosti, coţ je 34 096,87 Kč vyplácet o 2 500 Kč méně, tzn. 31 596,87 Kč a těch 2500 posílat na penzijní nebo ţivotní pojištění. Sníţí se mu tak náklady na odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pokud vezmeme v úvahu, ţe se počet zaměstnanců v příštím roce nezmění a průměrná mzda zůstane stejná, došlo by k úspoře na sociálním a zdravotním pojištění ve výši 918 000 Kč za rok. Podnikání v oblasti cestovního ruchu je úzce spjato se sezónními pracemi. Ve společnosti Gamma Tour, s. r. o. je hlavní sezona dle dostupných výkazů v měsících červen, červenec a srpen. Můţeme si následně ukázat, jak optimalizovat daň zaměstnáním osob na DPP (dohoda o provedení práce) po dobu těchto 3 měsíců 42
a ušetřit oproti zaměstnávání na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) nebo dokonce HPP (hlavní pracovní poměr). Budeme brát v úvahu, ţe jeden zaměstnanec na HPP má pracovní fond 168 hodin měsíčně a brigádníkům na DPP stanovíme měsíční pracovní fond na 84 hodin při hodinové mzdě 119 Kč. To znamená, ţe na jednoho zaměstnance na HPP budeme počítat dva brigádníky.
červen
brigádníků 10
Tabulka 15 Brigádníci měsíčně hodin hodinová mzda 84 119
měsíční mzda 99 960
červenec
10
84
119
99 960
srpen
10
84
119
99 960
Celkem
x
x
x
299 880
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky vidíme celkové mzdové náklady na brigádníky v sezóně.
Zaměstnanci SP ZP náklady červen náklady červenec náklady září náklady celkem
Tabulka 16 Náklady na brigádníky hodinová zaměstnanců měsíčně hodin mzda 5 168 119 x x x x x x x x x x x x x x x x x x
měsíční mzda 99 960 24 990 8 996 133 946 133 946 133 946 401 839
Zdroj: Vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky vidíme celkové náklady na zaměstnance. Skutečnost, ţe musíme za zaměstnance odvádět zdravotní a sociální pojištění ukazuje, ţe se zaměstnanci oproti brigádníkům prodraţí o 101 959 Kč. Takovýmto způsobem se nám podaří pokrýt letní tříměsíční sezónu a významně ušetřit na odvodech. Vzhledem k tomu, ţe na dohodu o provedení práce lze odpracovat maximálně 300 hodin ročně a měsíční mzda nesmí přesáhnout 10 000 Kč, splníme tak zákonem stanovené podmínky bez nutnosti brigádníky střídat. 43
3.7 Návrhy a doporučení na optimalizaci daně V této kapitole se pokusím navrhnout několik rad, jak optimalizovat daň v příštím hospodářském roce 2015/2016 u společnosti Gamma tour v závislosti na zjištěných informacích. Zaprvé by společnost měla začít uplatňovat speciální sazbu daně 25 Kč/den z důvodu nízké vytíţenosti vozového parku, kdy společnost doposud platila na silniční dani 12.600 Kč ročně. Dle §6 odst. 4 zákona o dani silniční lze uplatňovat speciální sazbu daně ve výši 25Kč/den oproti klasickému placení daně na základě objemu motoru a počtu náprav. Při pouţití této sazby vznikla daňová povinnost na dani silniční v celkové výši 1 875 Kč, tzn. vzniklá úspora v roce 2015/2016 by byla 10 725 Kč. Další moţností, jak sníţit svůj daňový základ, je moţnost zaměstnání lidí se zdravotním postiţením. Společnost se nevěnuje ţádné fyzicky náročné výdělečné činnosti a zaměstnání 5 lidí na invalidním vozíku v kanceláři ve společnosti s 90 zaměstnanci by neměl být problém. Společnost si tak ročně můţe uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč na kaţdého zdravotně postiţeného zaměstnance, tzn., ţe u 5 lidí na invalidním vozíku by se jednalo o 90 000 Kč. Zaměstnavatel můţe začít zaměstnancům hradit důchodové spoření a to aţ do částky 2.500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, ţe by se tím zaměstnancům sníţila hrubá mzda, ušetřil by tak zaměstnavatel na zdravotním a sociálním pojištění při stávajících mzdách a stejném počtu zaměstnanců 918 000 Kč ročně. Toto opatření nepřinese ţádnou úsporu na dani z příjmů, ale dají se tak optimalizovat náklady na zaměstnance. Podnikání v oblasti cestovního ruchu se vyznačuje mimo jiné také svou sezónností. Společnost Gamma tour prodává většinu svých zájezdů v období červen, červenec a srpen. Z toho důvodu by bylo pro společnost výhodné na tyto tři měsíce zaměstnat brigádníky, protoţe oproti stálým zaměstnancům za ně společnost nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dle výpočtů, které jsem provedl v kapitole Zaměstnanci, ušetří firmě 10 brigádníků oproti 5 zaměstnancům za tři nejvytíţenější měsíce 101.959 Kč na zdravotním a sociálním pojištění.
44
Tabulka 17 Předpokládaná daňová zátěţ v roce 2015 Název daně 2014 korekce Daň z příjmů právnických osob 443 000 -90 000 DPH 11 272 575 x Zdravotní pojištění 3 314 216 -251 996 Sociální pojištění 9 206 157 -699 990 Silniční daň 12 600 -10 725 Daň z nemovitosti 17 250 x x Daňové zatíţení celkem 24 267 812 x Úspora -1 052 711 Optimalizované daňové x x zatíţení
2015 353 000 11 272 575 3 062 220 8 506 167 1 875 17 250 x x 23 215 102
Zdroj: Vlastní zpracování
V tabulce výše jsou uvedené předpokládané daňové povinnosti v roce 2015, které vycházejí z daňových povinností v předcházejících letech. V případě, ţe by společnost vyuţila všech čtyř navrhovaných úsporných řešení, ušetřila by tak 1.052.711 Kč, coţ činí úsporu 4,34 % oproti předpokládaným daňovým nákladům.
45
4
Závěr
V bakalářské práci popisuji daňové zatíţení vybrané cestovní kanceláře a vypracovávám návrhy na optimalizaci daňové povinnosti. V teoretické části se především zaměřuji na podmínky zaloţení cestovní kanceláře dle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Popisuji zde rozdíly mezi provozováním cestovní kanceláře a cestovní agentury a specifika odvětví cestovního ruchu. Dále se zaměřuji problematiku daní, jejich historii, proč stát vybírá daně a proč je nutné daně platit. Následně popíši daňovou soustavu České republiky a daně, které se zde vybírají. V závěru teoretické části představím mezinárodní ekonomické ukazatele daňové zátěţe jednotlivých států a to konkrétně Daňovou kvótu OECD a Den daňové svobody České republiky. V Praktické části zobrazuji daňové zatíţení vybrané cestovní kanceláře. Dle dostupných výkazů poté vytvářím odhady daňové povinnosti pro následující hospodářský rok 2015/2016 u daně z příjmů právnických osob a rok 2015 u ostatních daní.
Ze
sledovaných daňových povinností bylo zjištěno, ţe největší daňovou zátěţí pro společnost je daň z přidané hodnoty a druhou největší zátěţí jsou odvody pojistného na sociální pojištění. Pokud by společnost vyuţila všech navrhovaných řešení, klesla by daňová povinnost společnosti o 4,34 %. Společnost se zabývá poskytováním sluţeb z oblasti cestovního ruchu. Největší podíl trţeb společnosti tvoří prodej vlastních zájezdů, který tvoří více neţ 90% veškerých trţeb společnosti. Ostatní trţby společnosti jsou tvořeny provizním prodejem zájezdů partnerských cestovních kanceláří, prodejem letenek, pronájmem a prodejem sluţeb vzdělávacího charakteru. Závěrem bych chtěl konstatovat, ţe zde popsané daně nejsou pro společnost konečnou zátěţí. Aby splňovala všechny legislativní nařízení, musí počítat s dalšími výdaji například za školení o bezpečnosti práce, lékařské prohlídky, školení pro řidiče atp. Vzhledem k rozsáhlosti zpracovávané firmy by také stálo za zváţení vyuţití sluţeb daňového poradce. Cílem mé bakalářské práce bylo zobrazit daňové zatíţení ve vybrané společnosti, rozbor 46
podílu jednotlivých daní na celkovém zatíţení firmy a navrhnutí moţností jak sníţit daňové zatíţení společnosti. Dle mého názoru se mi stanovený cíl bakalářské práce podařilo splnit.
47
5
Literatura
BERÁNEK, Jaromír a kolektiv. EKONOMIKA CESTOVNÍHO RUCHU. První vydání. PRAHA: MAG,
[2013], ©2013. 295 stran. ISBN 978-80-86724-46-1.
DĚDIČ, Jan, ŠVARC, Zbyněk a kol., UČEBNICE PRÁVA PRO EKONOMY. První vydání. PRAHA: PROSPEKTRUM, [1994] ©1994. 912 stran. ISBN 80-85431-95-5. KLIMEŠOVÁ, Ludmila, DAŇOVÁ OPTIMALIZACE. 7. Vydání. PRAHA: ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY: EUROPEAN BUSINESS SCHOOL SE, [2014] ©2014. 248 stran. ISBN 978-80-87974-06-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony – úplná znění platná k 1.1.2015. 24. Vydání. PRAHA: GRADA, [2015], ©2015. 272 stran. ISBN 978-80-247-5507-6. PALATKOVÁ, Monika, MRÁČKOVÁ, Eva, KITTNER, Milan, KAŠŤÁK, Ondřej, ŠESTÁK, Josef.
MANAGEMENT CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR.
První vydání. PRAHA: GRADA, [2013],
©2013. 224 stran. ISBN 978-80-247-3751-
5. SYSEL, Jiří, ZURYNEK, Josef. MANAGEMENT CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY. První vydání. PRAHA: UJAK, [2009], ©2009. 120 stran. ISBN 978-80-86723-78-5. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L., Daňový systém [2010]. Desáté aktualizované vydání. 1. VOX a.s. ISBN 978-80-86324-86-9
48
6
Internetové zdroje
Historie cestovního ruchu. [online 2015-10-16]. [citace 2015-10-16]. Dostupné z: www.thomascook.com Historie cestovního ruchu v České republice. [online 2015-11-17]. [citace 2015-11-17]. Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-
ruch/Pravo-Legislativa/Prehled-platnych-pravnich-predpisu/Archiv/Zakon-c-159-1999Sb-o-nekterych-podminkach-podn Daňová soustava České republiky. [online 2015-11-16]. [citace 2015-11-16]. Dostupné z: http://www.ekonomie.topsid.com/index.php?war=danova_soustava_ceske_republiky Historie
daní.
[online
2015-11-16].
[citace
2015-11-16].
Dostupné
z:
finance.cz/zprávy/finance/377709-jak-se-vybiraly-dane-v-minulosti Daňová soustav České republiky. [online 2015-11-16]. [citace 2015-11-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky-3429.html Daň z přidané hodnoty. [online 2015-11-18]. [citace 2015-11-18]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/zdanovaci-obdobi-pro-priznani-dph.php Režim přenesené daňové povinnosti (Reverse charge). [online 2015-11-27]. [citace 2015-11-27].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/preneseni-dan-
povinnost-dph-stavebnictvi-3526.html Daň darovací a dědická.
[online 2015-11-18]. [citace 2015-11-18]. Dostupné z:
http://www.penize.cz/darovaci-dan Daň darovací a dědická. [online 2015-11-27]. [citace 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dedicka-dan Daňová
kvóta.
[online
2015-12-13].
[citace
2015-12-13].
Dostupné
z:
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1557v1533-danove-planovani-1cast/?search_query=$issue=1I11 Daňová
svoboda.
[online
2015-12-13].
[citace
2015-12-13].
Dostupné
z:
http://www.dendanovesvobody.cz/ 49
7
Zkratky
CK
Cestovní kancelář
CA
Cestovní agentura
DPH
Daň z přidané hodnoty
ROH
Revoluční odborové hnutí
NDR
Německá demokratická republika
EU
Evropská unie
ČR
Česká republika
IATA
International Air Transport Association
ZP
Zdravotní pojištění
SP
Sociální pojištění
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development
50
8
Tabulky
Tabulka 1 Výsledek hospodaření .................................................................................... 19 Tabulka 11 Struktura trţeb společnosti v roce 2014/2015 ............................................. 31 Tabulka 10 Vlastní zájezdy společnosti.......................................................................... 32 Tabulka 2 Trţby společnosti v tis. K .............................................................................. 34 Tabulka 9 Daň z příjmů právnických osob ..................................................................... 35 Tabulka 3 DPH 2013/2014 ............................................................................................. 36 Tabulka 4 DPH 2014/2015 ............................................................................................. 36 Tabulka 5 Silniční daň 2013 ........................................................................................... 38 Tabulka 6 Silniční daň 2014 ........................................................................................... 38 Tabulka 7 Silniční daň - optimalizace ............................................................................ 39 Tabulka 8 Daň z nemovitosti .......................................................................................... 40 Tabulka 34 Zaměstnanci ................................................................................................. 40 Tabulka 35 Pojištění za zaměstnance ............................................................................. 41 Tabulka 36 Záloha na daň ze závislé činnosti ................................................................ 42 Tabulka 37 Brigádníci .................................................................................................... 43 Tabulka 38 Náklady na brigádníky ................................................................................. 43 Tabulka 39 Předpokládaná daňová zátěţ v roce 2015 .................................................... 45
51
9
Obrázky
Obrázek 1 Daně v České republice ................................................................................. 16 Obrázek 2 Daňové zatíţení v zemích OECD.................................................................. 26 Obrázek 3 Dny práce na stát v letech 2005 – 2015 ........................................................ 27 Obrázek 4 Organizační struktura .................................................................................... 30 Obrázek 5 Struktura trţeb ............................................................................................... 32 Obrázek 9 Zájezdy společnosti ....................................................................................... 33 Obrázek 6 Předpoklad vývoje prodejů vlastních zájezdů v roce 2015/2016 .................. 34 Obrázek 7 Výše daňové povinnosti/odpočtu DPH ve sledovaných letech ..................... 37 Obrázek 8 Daň z nemovitosti.......................................................................................... 40 Obrázek 10 Výše pojistného v letech 2013 a 2014 ......................................................... 41
52
