Cestovní ruch ve Slezsku

Cestovní ruch ve Slezsku Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje turistický region Slezska (severní Morava), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Turistický region je zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okres Jeseník. Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu. Analytické údaje za turistický region Slezska jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 7 okresů: • • • • • • •

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava–město

Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. a následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 – 43): • • • • • •

Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří – Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov

IČ: 25840886 DIČ: CZ25840886 Č. účtu: ČS Havířov 1721792399/0800

tel.: +420 596 411 350 fax: +420 597 579145 e-mail: [email protected] www: www.incev.cz

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism.

Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Slezska je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: • cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, • poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), • rekreačního cestovního ruchu, • venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, • lázeňského cestovního ruchu, • městského (a nákupního) cestovního ruchu, • kongresového a komerčního cestovního ruchu, • incentivního cestovního ruchu, • sakrálního cestovního ruchu, jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí.




Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region severomoravského Slezska ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika. Celkově lze turistickou destinaci Slezska považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu – jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu – industriálního turismu. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý – příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě tohoto je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Geografické vymezení regionu Turistický region severomoravského Slezska se nachází na severovýchodě České republiky. Po stránce přírodní, ekonomické i sociální je značně různorodý, což se odráží ve velké pestrosti, ale také v kontrastu jednotlivých charakteristik cestovního ruchu. Vedle průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace jsou zde i horské masívy s typicky venkovskými oblastmi málo ovlivněnými dopady civilizačních vlivů. Reliéf regionu je poměrně členitý, s horskými PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



hřebeny, zvlněnými pahorkatinami i nížinnými oblastmi. Nejvyšším místem je vrchol Pradědu s 1492 m n. m., nejnižším bodem je ústí řeky Odry u Antošovic ve výšce 195 m n. m. Region představuje území sevřené na západě masívem Hrubého Jeseníku, jež postupně přechází směrem na jihovýchod ve výškově nižší Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Na východě ohraničují toto území snadněji přístupné Moravskoslezské Beskydy. Jedná se o turisticky atraktivní oblast Beskydy. Uprostřed tohoto teritoria je sníženina mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou otevřená na sever do Polské nížiny a spojená s jihem úzkým koridorem – Moravskou bránou. Jedná se o území svým charakterem odlišné, výrazně již tvarované lidskou činností. V důsledku lidské činnosti došlo k výrazné změně charakteru území v oblasti těžby černého uhlí vytvořením antropogenních hald a pokleslých lokalit, které jsou často zatopené. Předností této středové oblasti je dobré napojení na mezinárodní železniční a leteckou dopravu, síť zařízení služeb navazující na urbanizační a průmyslové celky, kulturní nabídka, potenciál průmyslových památek, potenciál kongresového cestovního ruchu a řada dalších možností vyžití pro návštěvníky. Hlavní říční osou je Odra (135 km) a Opava (131 km). Severní a střední část regionu (51 % rozlohy) spadá do povodí Odry, které plochou 4 662,33 km2 patří k menším povodím v ČR a spravuje 1 328 km toků, 8 přehrad, 57 jezů, 2 rybníky a 12 elektráren. Jižní svahy Jeseníků a Beskyd spadají do povodí Moravy. Podnebí je více než v Čechách a na jihu Moravy ovlivňováno kontinentálními vlivy. Převažují západní větry, cyklonální činnosti jsou provázeny poměrně hojnými srážkami přesahujícími 800 mm za rok (oproti ostatním regionům nejvyšší). Průměrná teplota kolísá okolo 9°C v závislosti na nadmořské výšce. Horské oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd dosahují úhrnu srážek přes 1200 mm/rok a roční průměrné teploty do 6°C. Nižší srážky jsou severně od Opavy u polských hranic. Turistický region Moravskoslezsko Členění turistického potenciálu České republiky a vytváření turistických regionů a oblastí prodělaly od svého vzniku určitý vývoj. Také rozdělení turistického regionu Moravskoslezska na jednotlivé turistické oblasti zaznamenalo některé změny. Původně byl turistický region rozdělen do šesti turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Poodří, Ostravsko-Karvinsko a Beskydy-Valašsko. Z marketingového hlediska se dnes turistický region člení na tyto turistické oblasti: Jeseníky (43), Opavské Slezsko (41), Ostravsko (39), Těšínské Slezsko (42), Poodří - Moravské Kravařsko (40) a Beskydy – Valašsko (38), které sice přesně nekopírují PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



administrativní hranice okresů, ale jsou pojaty jako logické celky a spádové oblasti. Jejich charakteristiky z pohledu cestovního ruchu se liší. Svou rozlohou (8 713 km2) a počtem obyvatel (přes 1,5 mil.) je oblast největším a zároveň nejpestřejším turistických regionem, jehož centrem je město Ostrava (přes 310 tis. obyvatel), třetí největší město České republiky. Těšínské Slezsko Oblast v severovýchodní části regionu v okresech Karviná a Frýdek-Místek na území v úseku od Třince po Bohumín. Do jižní části oblasti zasahuje Podbeskydská pahorkatina a na severu se rozkládá hustě obydlená oblast Ostravské pánve. Přirozenou osu tvoří řeka Olše, srdcem je pak hraniční město Český Těšín. Klimaticky patří Těšínské Slezsko mezi mírně teplé oblasti. Zimní průměrné teploty jsou -2 až -4 °C, letní průměrné teploty činí 17 až 20 °C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40 až 70, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 50 až 70. Magnetem Těšínského Slezska je stavební sloh a folklór, který je silně ovlivněn kulturami příhraničních oblastí tří zemí - Česko, Polsko, Slovensko. Největší atrakcí jsou potom dřevěné kostelíky (Petrovice u Karviné, Guty, Albrechtice a další). O životě obyvatel v severovýchodní části Slezska vypovídají expozice Tešínského muzea v Českém Těšíně, v Havířově a Petřvaldě. Zajímavostí je kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, který stojí na půdě s poklesem 36 m, a svým sklonem 6,8° od svislé osy představuje charakteristické memento pro ničivou důlní činnost ve zdejší oblasti. Mezi technická lákadla patří vodárenská věž v Karviné či obloukový most tamtéž. Pro odpočinek, ale zejména pro léčebné účely, jsou využívány prameny jodobromové minerální vody v lázních Darkov. V katastru obce Chotěbuz se nachází jedno z nejlépe zachovalých výšinných bikulturních hradisek v ČR, které je zařazeno do slovanského období. V současné době zde probíhá realizace výstavby Archeoparku. Od června 2009 byl otevřen Dinopark v Doubravě navazující na další parky v Česku a na Slovensku. Beskydy - Valašsko Oblast rozkládající se v nejvýchodnější části ČR na území okresů Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Jičín. Tvoří ji rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd a Javorníky na východě, Vsetínské vrchy na jihu. Na severu sousedí s Polskem a na východě se Slovenskem, PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



jih přechází v Bílé Karpaty a západní stranu lemuje Moravská Brána. Tato oblast patří horopisně k nejrozmanitějším v republice. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd se táhne od Velkého Polomu (1 069 m) až po Radhošť (1 129 m). Celkem 22 vrcholů je vyšších než 1 000 m n. m., přičemž k nejvyšším patří Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m). Nejvyšším a jediným vrchem Javorníků přesahujícím 1 000 m n. m. je Malý Javorník (1 019 m), Vsetínské vrchy jsou nižší. Tyto hory svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena i zdejší zvířena. Pramení zde mnoho řek a potoků (Ostravice, Bečva, Olše Morávka, Lomná, Čeladenka). Klimaticky patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících s teplotami -3 až -5° C, v letním období 16 až 18°C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20 až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 60 až 100. K ochraně rázu zdejší horské krajiny, vegetace, živočichů, vod i půdy byla v roce 1973 zřízena chráněná krajinná oblast Beskydy, která je největší v ČR. Zvlášť cenné části přírody jsou chráněny v přírodních rezervacích. Patří k nim známý a mimořádně cenný prales Mionší, Radhošt (údajné kultovní místo starých Slovanů), Klíny, Mazák, Mazácký Grúnik, Travný potok, Salajka (jedna z nejstarších přírodních rezervací v ČR), Kněhyně-Čertův mlýn a další. Přes většinu těchto přírodních rezervací vede mnoho turisticky atraktivních naučných stezek. Celá oblast Beskyd je velmi vyhledávaná pro své jedinečné přírodní krásy a přitažlivé rekreační možnosti v létě i v zimě. Pro milovníky zimních sportů je na horských svazích připraveno množství lyžařských vleků a velmi dobře vybavených lyžařských středisek. K nejvyhledávanějším patří Pustevny s Radhoštěm, Velký Polom, Grúň, Bumbálka, Lysá hora, Lomná, Třeštík, Soláň, Velké Karlovice, Bílá, Mezivodí, Malenovice, Visalaje, PortášKohútka a další. Vyznavačům běžeckého lyžování lze doporučit trasy na hřebenech Vsetínských a Veřovických vrchů. Sportovně založení turisté ocení lanovky ve Frenštátě p. R., Ráztoce - Pustevnách a Oldřichovicích - Javorovém. Po horských hřebenech, údolími vodních toků, přes vyhlídková místa a centra turistického a cestovního ruchu vede hustá síť dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou do míst skýtajících působivé pohledy na zdejší krajinu. Přestože jsou velké údolní nádrže v Beskydech rezervoáry pitné vody, a proto jsou z rekreace vyloučeny, najdou se zde i možnosti pro provozování vodních sportů. Jedná se o přehrady Bystřička, Horní Bečva, Baška a Olešná. Ke sportovnímu vyžití slouží rovněž koupaliště v Kopřivnici, areál ve Frenštátě pod Radhoštěm a plavecké objekty na mnoha dalších místech. Beskydská oblast nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých přírodních i kulturních pozoruhodností. Ojedinělou architekturu a zvyky nabízí návštěvníkům Valašsko, jehož nejznámějším střediskem je Rožnov pod Radhoštěm, dříve lázeňské město, dnes centrum rekreace se známým skanzenem.




Opavské Slezsko Turistická oblast rozkládající se v severních částech okresu Opava, historicky tvořící významnou součást Slezska. Na severu sousedí s Polskem, západ a jih lemuje Nízký Jeseník a na východě přechází do Ostravska. Tato turistická oblast má příznivou polohu v těsné blízkosti jak státní hranice, tak průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace. Samotná Opava a její blízké okolí se nachází v nadmořské výšce cca 250 m. Na území města Opavyse se stékají dvě řeky Opava a Moravice, obě pramenící v Hrubém Jeseníku. Klimaticky řadíme Opavské Slezsko mezi mírně teplé oblasti. Průměrné teploty v zimě se pohybují v rozmezí -2 až -5° C, v letním období 16 až 18° C, počet dní se sněhovou pokrývkou 60 – 80, počet letních dní 40 – 50. V jižní části je rekreačně zajímavé území s nenáročným terénem a bohatstvím lesů, vhodné pro pěší turistiku. Kolem toku Moravice byl vyhlášen v roce 1994 přírodní park o rozloze 142 km2, jehož jihozápadní část spadá pod turistickou oblast Jeseníky. Součástí parku jsou přírodní rezervace situované ve strmých svazích hlubokého údolí – Kaluža, Valach a Nové Těchanovice. V povodí říčky Hvozdnice, Heraldického potoka a Hořiny se nacházejí chráněná přírodní území stejného jména. Méně frekventované silnice v údolí Moravice a na rovinatém území při polské hranici skýtají ideální podmínky pro cykloturistiku. Příležitosti pro lyžování jsou minimální. Milovníky vodních sportů potěší možnost jejich provozování na různých vodních plochách (Hlučín, Děhylov, Dolní Benešov, vodní nádrž Pocheň a četné vytěžené lomy). Řeky Opava i Moravice jsou vyhledávané vyznavači vodní turistiky. Pro příznivce golfu jsou k dispozici golfová hřiště v Šilheřovicích a Kravařích. K významným kulturním památkám patří zámek v Hradci nad Moravicí a zámek Raduň. Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká i Slezské muzeum. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina). Ostravsko Území okresu Ostrava a zčásti okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava, na západě plynule navazující na Opavsko, ve východní části přecházející v Těšínské Slezsko a na jihu v Poodří. Centrem této oblasti je Ostrava – třetí největší město v ČR. Leží na soutoku řeky Odry s Ostravicí v nadmořské výšce cca 230 m. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Podnebím se řadí Ostravsko mezi mírně teplé oblasti se zimním průměrem teplot -2 až -4° C, letní průměrné teploty činí 17 až 20° C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40 až 70, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 50 až 70. Celá tato oblast má výjimečný charakter. Bylo to způsobeno hlubinnou těžbou černého uhlí, která vyvolala charakteristické změny na povrchu krajiny. Přesto, že se jedná o průmyslovou oblast, najdou se zde místa, která poskytují podmínky i pro rozvoj turistiky. K letní turistice láká hezké okolí Hošťálkovic, Poruby, Klimkovic a okolí podél řeky Odry. Dobré podmínky jsou i pro milovníky cykloturistiky, zejména západně a jižně od Ostravy. Pro provozování vodních sportů jsou velmi vyhledávané rybníky a vytěžené štěrkovny v okolí Ostravy (Antošovice) či Žermanická přehrada, největší venkovní koupaliště ve střední Evropě v Ostravě-Porubě a další. Návštěvník se na každém kroku setkává s technickými památkami průmyslové revoluce 19. století. Těžbě uhlí je věnována expozice v hornickém muzeu na úpatí vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích, který zároveň patří k významným archeologickým lokalitám, kde před 30 tisíci lety využívali neandrtálci k udržování ohně uhlí. Za národní kulturní památku byl prohlášen Důl Michal. Ostravské muzeum v budově staré radnice nabízí mimo jiné unikátní geologickou sbírku. K přírodním zvláštnostem patří především bludné balvany z doby ledové – největší dosud nalezený v ČR je umístěn jako památník na Vratimovské ulici v Ostravě. Prameny jodobromové vody (solanky) jsou využívány zejména pro léčebné účely v Sanatoriích Klimkovice. Jeseníky Oblast zasahující na území okresů Jeseník, Bruntál, Šumperk a Opava. Vyplňuje severozápadní část Moravy od polských hranic na severu po Střední Moravu - Hanou na jihu. Na západě patří do této oblasti Rychlebské hory, dále na východ Hrubý Jeseník, který stupňovitě klesá a přechází v Nízký Jeseník. Na severní okraj Hrubého Jeseníku navazuje Zlatohorská vrchovina. Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR. Má 79 vrcholů s výškou nad 1000 m n. m., z nichž nejvýznamnější jsou Vysoká hole (1 464 m), Petrovy kameny (1 446 m), Praděd (1 492 m) a Keprník (1 423 m). K Jeseníkům se někdy řadí i Králický Sněžník (1 423 m) nacházející se již v okrese Ústí nad Orlicí, na jehož jihozápadním hřebenu je unikátní rozvodí tří moří – Severního, Baltského a Černého. Rychlebské hory mají 8 vrcholů nad 1 000 m n. m., nejvyšší Smrk 1 125 m. Jeseníky patří mezi nejlesnatější oblasti ČR, jehličnatý porost tvoří z převážné části smrkové lesy, z listnatých stromů jsou to většinou buky, objevují se i javory a ve výškách nad 1 300 m najdeme louky s klečí a kosodřevinou. Nejvyšší bod Nízkého Jeseníku je Slunečná (800 m n. m.). Převážnou část území tvoří hornaté a vrchovinné oblasti vyznačující se poměrně členitým reliéfem a značnou krajinnou pestrostí. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Hydrologicky náleží území do povodí Odry a do povodí Dunaje, resp. Moravy, jejichž rozvodnice probíhá po hřbetech Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na hřebenech Jeseníků pramení množství menších i významnějších řek, např. Morava, Opava, Moravice, Opavice, Desná, Bystřice. Na řece Moravici byla realizována výstavba vodního díla Slezská Harta na základě úvah o nutnosti posílení vodárenského povrchového zdroje Kružberk. Podnebí řadí Jeseníky mezi chladné oblasti, průměrné zimní teploty činí -3 až -6° C, teploty v letních měsících se pohybují mezi 14 až 16° C, počet letních dnů v roce činí 10 – 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 – 140. Ve vyšších polohách oblasti Nízkého Jeseníku je podnebí stejné, s klesající výškou reliéfu se oblast řadí ke klimaticky mírně teplým. Nejčastější je zde klima charakteristické krátkým mírně chladným a vlhkým létem, s dlouhým přechodným obdobím, mírně chladným jarem a podzimem a dlouhou mírně vlhkou zimou s trvalejší sněhovou pokrývkou. Průměrný roční úhrn srážek v horských oblastech činí přes 1 200 mm/rok, v nižších polohách pak 750 až 900 mm/rok. Jeseníky jsou oblastí s velkým množstvím přírodních rezervací, přírodních památek a naučných stezek. Na území Hrubého Jeseníku byla v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky. K nejatraktivnějším lokalitám patří např. Velká kotlina s ledovcovým karem, Petrovy kameny, vodopády Bílé Opavy, rašeliniště Rejvíz s mechovými jezírky, Červenohorské sedlo–Šerák a Králický Sněžník. Ke geologickým zvláštnostem Nízkého Jeseníku patří vyhaslé sopky v okolí Bruntálu – Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný. Jeseníky patří mezi vyhledávané turistické oblasti. V zimních měsících je pro vyznavače běžeckého lyžování připraveno množství značených běžeckých okruhů. Ti, kdo dávají přednost sjezdovému lyžování mají k dispozici mnoho zimních středisek s lyžařskými vleky – Ovčárna, Horní Morava, Vojtíškov, Lipová-lázně, Petříkov, Ostružná, Ramzová, Loučná, Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem, Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou (v létě možnost lyžování na trávě). Z Ramzovského sedla na Šerák se lze dopravit lanovkou s krásným výhledem. Návštěvníkům se naskýtá možnost využít hustou síť značených turistických cest, najdou se zde i terény vhodné pro cykloturistiku – hustá síť silnic v podhůří umožňuje výjezdy až na hlavní hřebeny. Pro vodní sporty lze využít vodní nádrže Krásné u Velkých Losin a Slezská Harta u Bruntálu. Romantiku zdejší krajiny dokreslují zříceniny mnoha hradů. Významnými kulturními památkami jsou zámek Bruntál, zámek ve Velkých Losinách, zámek Jánský Vrch, hrad Sovinec a další. Turistická oblast Jeseníky může nabídnout také celou řadu technických památek a zajímavostí (Ruční papírna Velké Losiny, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, úzkokolejka Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, Kosárna v Karlovicích atd.) či daleké výhledy z rozhleden (Praděd, Biskupská kupa, Zlatý Chlum, Cvilín aj.). K přírodním zajímavostem této turistické oblasti určitě patří krápníkové jeskyně Na Pomezí se svéráznou výzdobou a jezírky a nejstarší jeskyně v ČR - Na Špičáku. Turistickou atraktivitou jsou Rešovské vodopády. Vyvěrající minerální vody daly podnět ke vzniku několika lázeňských komplexů a léčeben, které k léčbě současně využívají i mimořádně příznivé horské klima s čistým ovzduším. Známé jsou Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, Schrothovy lázně v Dolní Lipové, Lázně Velké Losiny, Lázně Karlova Studánka, Lázně Bludov a léčebna EDEL ve Zlatých Horách. Atraktivním přírodním prvkem je rovněž řeka PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Moravice, vytvářející zejména pod Kružberskou přehradou krásné údolí, ve kterém se nachází i historicky známé Jánské Koupele. Četné pamětihodnosti tohoto kraje mají souvislost s historickými událostmi a hospodářskými zvláštnostmi (těžba zlata a barevných kovů, výroba ručního papíru ve Velkých Losinách od 16. století, neblaze proslulé čarodějnické procesy ve druhé polovině 17. století). Euroregion Beskydy: Vznikl jako historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí – Polska, Česka a Slovenska. Podporuje na regionální úrovni všechny činnosti, které vedou ke vstupu těchto tří zemí do Evropské unie. Hlavním cílem tohoto česko–polsko–slovenského společenství jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech. Euroregion „Beskydy“ leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky, severozápadní části Slovenské republiky a jižní části Polské republiky. Srdcem euroregionu jsou města na české straně Frýdek-Místek, na polské straně BielskoBiala a na slovenské straně Žilina. Euroregionem prochází hlavní tah spojující severní, jižní a východní Evropu. Z hlediska státní správy zahrnuje euroregion v ČR okres Frýdek-Místek a příhraniční část okresu Karviná, v Polsku vojvodství Bielsko-Biala a na Slovensku města a obce Žilinského kraje. O vstup do euroregionu projevuje zájem stále více obcí, které spojuje jedno společné pohoří Beskydy a jeho působnost se bude rozšiřovat směrem na Vsetínsko a Rožnovsko. Na české straně je členy Euroregionu Beskydy sedm sdružení: Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice, Sdružení obcí povodí Morávky, Sdružení obcí Slezská brána, Zájmové sdružení Frýdlantsko–Beskydy, Sdružení obcí povodí Stonávky, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady, Sdružení obcí Frýdecko–Místecka. (www.euroregionbeskydy.cz) Euroregion Praděd: Snahy o vzájemnou spolupráci příhraničních regionů podle evropských modelů vyvrcholily založením Euroregionu Praděd v roce 1997. Euroregion Praděd, pojmenovaný po nejvyšší hoře Jeseníků, je dobrovolným sdružením českých a polských spolků a sdružení měst a obcí, které se nacházejí na území okresů Bruntál a Jeseník v České republice a na území jižní části Opolského Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice. Euroregion podporuje spolupráci v příhraničních územích především v následujících oblastech: plánování územního rozvoje, ochrana životního prostředí, rozvoj hospodářství, obchodu a služeb, turistika, sport a rekreace, doprava a spoje, včetně rozvoje hraničních přechodů, osvěta, věda, kultura, umění a ochrana zdraví. Na české straně jsou členy Euroregionu Praděd tato sdružení obcí: Sdružení obcí Bruntálska, Sdružení obcí Osoblažska, Sdružení obcí Rýmařovska, Mikroregion Vrbensko, Mikroregion Jesenicko, Mikroregion Krnovsko, Sdružení obcí mikroregionu Slezská Harta, Svaz měst a obcí Jesenicka. (www.europraded.cz) Euroregion Silesia: Euroregion Silesia byl ustaven v roce 1998 v Opavě. Českou stranu euroregionu reprezentuje sdružení s názvem Euroregion Silesia - CZ, polskou stranu Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry (Sdružení obcí povodí Horní Odry). Název euroregionu je odvozen od území, na kterém se z větší části nachází – Slezsko (Silesia) je historickým územím severovýchodní části České republiky a jihozápadní části Polska. Města PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



a obce této oblasti byly ke vzájemné spolupráci předurčeny společným historickým vývojem, neboť k rozdělení tohoto jednolitého historického území státní hranicí došlo až v roce 1742, kdy Marie Terezie ve válce s pruským králem Bedřichem II. prohrála větší část Slezska. Ratibořsko, Glubčicko a Hlučínsko přešlo pod vládu Pruska, zatímco Opavsko a Krnovsko zůstalo na území koruny české pod vládou rakouských Habsburků. Vznik státní hranice tak zpomalil rozvoj vzájemných kontaktů. Skutečná česko–polská spolupráce se tak mohla začít rozvíjet až po roce 1989. Spolupráce jednotlivých obcí a měst postupně nabývala regionálního charakteru a v roce 1998 vyvrcholila ustavením euroregionu. Na české straně euroregion zahrnuje města a obce okresu Opava, část okresu Bruntál (Krnovsko) a tři města z okresu Nový Jičín, přestože se nejedná o příhraniční oblast. Na polské straně euroregion zahrnuje powiat (okres) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki. Česká část euroregionu se nachází na území Moravskoslezského kraje, polská část zasahuje do území dvou vojvodství – Opolského a Slezského. (www.euroregion-silesia.cz) Euroregion Těšínské Slezsko: Euroregion Těšínské Slezsko je dobrovolným společenstvím českých a polských sdružení obcí a měst Těšínského Slezska. Vznikl v roce 1998 podpisem smlouvy o regionální spolupráci mezi Regionálním sdružením rozvoje a spolupráce Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně a Sdružením rozvoje a spolupráce "Olza" se sídlem v Cieszynie. Euroregion leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky a jižního Polska, v těsném sousedství se Slovenskem. Přirozenou osu Euroregionu tvoří řeka Olše, srdcem pak jsou hraniční města Český Těšín a Cieszyn. Euroregionem prochází hlavní komunikační tah I/11 spojující severní a jižní Evropu. Na jeho území se nachází největší hraniční přechod mezi Českou republikou a Polskem: Český Těšín - Cieszyn. Euroregion zahrnuje v České republice okres Karviná a příhraniční část okresu FrýdekMístek, v Polsku pak příhraniční část Slezského vojvodství (Bielsko-Biała a Katowice). V těchto pohraničních oblastech se zaměřuje vedle hospodářské a obchodní spolupráce na rozvoj turismu a řešení společných zájmů v oblasti dopravy, komunikací, spojů, bezpečnosti obyvatel, ekologie a životního prostředí. Na české straně jsou členy Euroregionu Těšínské Slezsko: Svaz obcí okresu Karviná, Regionální rada Třinec, Sdružení obcí Jablunkovska. (http://euroregion.inforeg.cz)

Region Severní Morava a Slezsko má výhodu dobrého leteckého spojení. Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Ostrava–Mošnov, vzdálené 20 km jihozápadně od centra Ostravě, v nadmořské výšce 257 m. Má jednu vzletovou a přistávací dráhu s dobrými parametry pro veškerý letecký provoz (LPD beton, 3 500 x 63 m) a jeden odbavovací terminál, který byl v průběhu let 2005 - 2006 modernizován. K dispozici jsou zařízení pro odbavení nákladu, pro plnění palivem a odstraňování námrazy. K přepravě slouží pravidelné lety Ostrava – Praha a zpět a dále Ostrava – Vídeň a zpět, dále je letiště využíváno pro charterové lety nejrůznějších zahraničních i domácích leteckých společností a nepravidelných letech do turistických destinací. Od poloviny roku 2004 je vlastníkem letiště Moravskoslezský kraj. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Stav a hustota dopravních sítí v regionu úzce souvisí se stavem nabídky na dopravním trhu a tedy i s možnostmi zajištění dopravní obslužnosti daného území. Silniční i železniční síť v České republice je svou hustotou srovnatelná s dopravními sítěmi zemí Evropské unie. Z hlediska kvality a technického stavu dopravní infrastruktury již toto srovnání výrazně pokulhává, a to i navzdory rozsáhlým investicím, které již byly v poslední době realizovány. Tyto investice se soustřeďují především do strategicky významných projektů (dálnice, železniční koridory). Zůstává však zcela nevyhovující stav v oblasti regionální železniční sítě, sítě silnic II. a III. třídy a městských komunikací. V rámci procesu decentralizace státní správy lze očekávat, že otázkám modernizace a rozvoje regionální dopravní infrastruktury bude přikládán větší význam, než tomu bylo doposud. Cestovní ruch v turistickém regionu Slezska Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Cykloturistika Je jednou z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřenou na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách. Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá – bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. V turistické oblasti Slezsko jsou položeny základy pro cykloturistiku a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem.




Za nejvýznamnější jsou pokládány: „Jantarová stezka“ (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať – Ostrava – Prostějov – Brno – Vídeň (303 km) „Moravská stezka“ Jeseník – Olomouc – Bratislava (273 km) „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov – Morava – Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“ o délce 62 km. Nabídku cyklotras doplňují cyklostezky Radegast, které jsou budovány společností Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny cykloturistickými značkami, jsou vybaveny venkovními mapami a přístřešky, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) – začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) – měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) – celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté.




Vodní turistika Turistický region Slezska nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván. V regionu se nacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Pro vodácké účely lze využívat celkem cca 300 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky a na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem. Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Území oblasti Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.). Greenway Krakov – Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností.




Turistické a sportovní atraktivity v regionu Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v tomto turistickém regionu, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V regionu je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Výčet zpřístupněných hradů a zámků v oblasti Slezska Zámky Bruntál Raduň Frýdek Studénka Fryštát v Karviné Úsov Hradec nad Moravicí Velké Losiny Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín

Hrady Hukvaldy Slezskoostravský hrad Sovinec Starý Jičín Štramberská Trúba

Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby a jejich počet neustále roste. V regionu Slezska jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk – Trúba. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě. Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. V regionu je v současné době 14 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice. Výčet národních kulturních památek v oblasti Slezska Název NKP Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) – Fulnek Památník Rudé armády – Ostrava Rodný dům Františka Palackého – Hodslavice Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ – Morávka Památník obětem nacistického teroru – Havířov-Životice Areál Pusteven – Prostřední Bečva Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava Kaple sv. Kříže – Opava Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Jánský Vrch - Javorník Zámek Bruntál Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren Ostrava

Datum prohlášení 1962 1978 1978 1978 1989 1995 1995 1995 1995 1995 2001 2001 2001 2002

Pramen: Národní památkový ústav

Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce kostelů, zřícenin hradů a hradišť je v okrese Bruntál, nejvíce zámků má okres Opava. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech Slezska

Oblast

Jeseníky

Opavské Slezsko

Ostravsko

Těšínské Slezsko

Poodří

Atraktivita Bruntál – renesanční zámek (NKP) Karlovice – budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády – největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec – pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Jeseník – gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch – barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol – Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa Hradec nad Moravicí – empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku – vrcholně barokní zámek Raduň – renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice – dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál – vodní náhon žimrovické papírny Lipina – vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě –Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst Fryštát – empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné– Fryštátu Karviná – šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín – pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově – expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka – romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín – barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Oblast

Beskydy

Atraktivita Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek – renesanční zámek Hukvaldy – zřícenina gotického hradu Nový Jičín – renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín – zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk – Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice – technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná – národopisný areál Matice Slezské Hrčava – Trojmezí Mosty u Jablunkova – Horská vozíková dráha

Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. „golfová turistika“. Podmínky pro golf se nejen v České republice velice zlepšily. V turistické oblasti Slezska mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Golfová centra v turistické oblasti Slezska Název

Počet jamek

Ropice Golf Course

18

Golf Club Čeladná

2 x 18

Délka hřiště (v m) černá: bílá: žlutá: modrá: červená: 1. hřiště bílá: žlutá: modrá: červená: 2. hřiště bílá: žlutá modrá:

3 074 2 916 2 732 2 589 2 409 6 392 5 948 5 584 5 026

Zimní provoz golfový indoor, simulátor Full Swing indoor golf (driving range, putting green), simulátor Full Swing

6 504 6 071 5 670




Název

Počet jamek

Délka hřiště (v m) červená: muži:

Zimní provoz

5 250 2 284

Valašský Golfový Klub Rožnov pod 9 ženy: 2 052 Radhoštěm Golfové hřiště Udržované 9-ti jamkové hřiště s driving range a putting greenem. hotelu Horal Vstup bez zelené karty. žluté: 5 192 Golf Club Kravaře 9 červené: 4 758 bílá: 5 744 Park Golf Club žlutá: 5 593 18 Šilheřovice modrá: 5 009 červená: 4 896 Tréninková plocha o rozloze 3 476 m2 s 9-ti jamkami a 18-ti TJ Mittal Ostrava odpalovacími místy. Krytý golfový areál o rozloze 1 500 m2, součástí je driving range s Golf Aréna Ostrava 9-ti odpalovacími rohožemi s možností úderu až na 20 m. Největší putting green v ČR, chipping green. Pramen: Golf a pohyb, www.beskydy-valassko.cz

Lanové dráhy V turistickém oblasti severomoravského Slezska jich leží celkem 6 977 m. Visuté lanové dráhy v oblasti Slezska Dolní a horní stanice

Délka (m)

Ramzová – Čerňava – Šerák

3 192

Ramzová – Ski Arena R3 560 Oldřichovice – Javorový vrch u 1 310 Třince Ráztoka – Pustevny 1 637 Frenštát pod Radhoštěm - Horečky

Kapacita Poznámka os/hod. dva úseky, spodní úsek 1 000 2-sedačková, horní úsek 1-sedačková, převýšení 560 m 2-sedačková 630

1-sedačková, převýšení 462 m

1 290

2-sedačková, převýšení 400 m 2-sedačková, na lyžařský můstek

278

Pramen: www.lanovky.unas.cz

Sportovní létání




Na území oblasti Slezska leží 6 letišť, včetně mezinárodního letiště v Mošnově. Letiště nejsou v okresech Bruntál, Karviná a na území okresu Ostrava–město. V regionu jsou také vhodné lokality a terény pro závěsné létání (v Jeseníkách je jediná tzv. „dlouhá vlna“ v ČR, která umožňuje téměř celoroční možnosti pro kluzákové létání). Přehled možností pro sportovní létání je v následujících tabulkách. Mezi nejznámější a paraglidisty nejvíce vyhledávané lokality patří: Javorový vrch u Třince, lokalita Ondřejník – Skalka, Červený kámen, Lysá hora a Velký Javorník. Malá a sportovní letiště v turistické oblasti Slezska Letiště

Popis

Letiště (Aeroklub)

Nabízené služby

Krnovské letiště slouží pro sportovní účely, protipožární prevenci, zemědělství, vyhlídkové lety a podnikatelské účely. Má statut veřejného Krnov vnitrostátního letiště. LPD 730 x 125 m, únosnost 6 000 kg, 369 m n. m. Veřejné vnitrostátní letiště, které může sloužit jako záložní letiště pro Ostravu.

Slezský Zábřeh

aeroklub Dvě LPD s únosností 5 700 kg: 1950 x 30 metrů beton a 900 x 90 m tráva, 243 m n. m.

Letecká a parašutistická škola, individuální létání, lety pro veřejnost, lety pro snímkování, propagační lety a seskoky. Vyhlídkové lety, tandemové seskoky padákem, letecké filmy a fotografie, aerotaxi, vlekání reklamních transparentů, reklama na letadlech a padácích, výcvik pilotů a parašutistů. Vyhlídkové lety, letecké snímky, letecká škola, parašutistický výcvik

Letiště pro malé a sportovní létání, příp pro Letiště LKFR vyhlídkové lety. Frýdlant n. O. LPD 800 x 85 m, tráva, únosnost 6 000 kg, 439 (Aeroklub) m n. m. V Kunčičkách u Bašky (okr. FM) prioritně pro Letiště AME ultralehká letadla a pro malé sportovní létání. Baška LPD travnatá 300 x 16 m, únosnost 6000 kg. Letiště v Nové Vsi určené pro malé a sportovní V současnosti pouze Aeroklub Jeseník létání a vyhlídkové lety. pro ultralehká letadla. LPD travnatá 1000 x 90 m, únosnost 6 000 kg. Vyhlídkové a komerční lety, Využívají zázemí mezinárodního letiště Ostrava Aeroklub Ostrava spolupráce s leteckou - Mošnov školou Let's fly Flight Training PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



centre,s.r.o. Pramen: Aeroklub České republiky

Terény pro závěsné létání v oblasti Slezska Lokalita

Bližší určení

Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla, Mravenečník, Sviní hora, Šerák, Šerák – Mračná hora, Tetřeví hora Červený kámen, Godula, Javorový, Kyčera, Lysá hora, Malý travný, Ondřejník – Skalka, Palkovice, Radhošť, Sklenov (V,SZ,JZ,J), Smrk, Beskydy Střítež, Velká Stolová, Velký Javorník, Vidče, Vlčovice Oderské vrchy Juracka, Petřkovická hůrka, Vrchy, Uhřínov, Vítovka Pramen: www.skyfly.cz, Aeroklub České republiky Jeseníky

Zimní střediska Jsou zde dvě hlavní lyžařské oblasti – východní část regionu zahrnující Beskydy a na západě potom Jeseníky. V posledních letech počet vleků vzrostl, a to i v níže položených oblastech. Postupně se budují systémy umělého zasněžování, modernizují se odbavovací zařízení a zvyšuje se kvalita doplňkových služeb v lyžařských střediscích. V oblasti je okolo 80 lyžařských středisek s více než 220 vleky (včetně sedačkových lanovek). V Jeseníkách je počet lyžařských vleků asi o čtvrtinu nižší než v Beskydech (obdobně i jejich celková délka), přepravní kapacitu však mají relativně vyšší. Nejdelší vleky (delší než 1 000 m) jsou ve střediscích: - SKI areál Řeka - Severka – Velký Polom - Lyžařské středisko Pustevny - Červenohorské sedlo - Lyžařský areál Machůzky (Velké Karlovice) - Miroslav – Lipová-lázně Největší lyžařská střediska v oblasti Slezska Beskydy

Počet vleků

Lyžařské středisko Pustevny Soláň (Soláňka, Soláň - sedlo, Soláň - Bzové) Malenovice (SKI, P.O.M.A) Lyžařská areál Grúň Javorový vrch u Třince

11* 8 5 4 4*

Celková délka tratí vm 12 500 3 200 1 900 2 450 2 700

Přepravní kapacita v os./hod. 5 000 4 530 2 270 2 800 1 600




Mosty u Jablunkova (SKI areál, TJ Sokol) 4 SKI Lysá hora 1 Lyžařský areál Visalaje – 4 menší střediska 8 Severka – Velký Polom 3 Bílá – lyžařský areál SKI Vítkovice 4 SKI areál Morávka – Sviňorky 3 SKI areál Řeka 3 Přelač – Horní Lomná 3 Horní Bečva (U Sachovy studánky, Solisko, Rališka, 9 DUO) Lyžařský areál Kohútka 7 Jeseníky Praděd - Ovčárna 8 Červenohorské sedlo 7 Branná 4 Ostružná 5 Petříkov 3 Ramzová 7** Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, 15 Paprsek aj.) Karlov – Malá Morávka 20 Lyžařské středisko Klepáčov 4 SKI centrum Dolní Morava 4 SKI centrum Miroslav – Lipová-lázně 4

2 300 500 2 310 2 000 3 530 670 1 600 1 220 3 840

2 630 550 3 610 1 600 3 200 1 850 1 300 1 700 5 530

3 570

4 840

4 200 5 000 1 700 2 000 1 900 8 000 12 000

6 090 5 450 2 620 2 500 2 300 3 590 8 750

11 000 1 120 3 600 3 000

8 350 2 300 2 500 2 700

Pramen: publikace TOP SKI Morava a Slezsko, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2005 * z toho 1 sedačková lanovka ** z toho 3 lanovky

Dalšími lokalitami s lyžařskými středisky v turistickém regionu jsou např.: Beskydy – Mezivodí, Palkovice, Veřovice, Červený kámen, Ostravice, Čeladná, Radhošť, Bumbálka, Zašová – Veselá, Mečová – Horní Bečva, Matiňák – Horní Bečva, Armáda - Dolní Lomná Jeseníky – Jeseník, Filipovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Hraběšice, Pekařov, Štědrákova Lhota, Vernířovice, Holčovice, Hošťálkovy - Vráclavek Řada malých lyžařských středisek se nachází také v nižších polohách turistického regionu jako například: Skalka v Ostravě-Porubě, Vaňkův kopec v Horní Lhotě, Svinec v Novém Jičíně. Bazény, koupaliště PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Česko se stává zemí aquaparků. Jen na Ostravsku je pět nových aquaparků, a to v Karviné, Bohumíně, Frýdku-Místku, Havířově a Frenštátě pod Radhoštěm. Aquaparky v turistické oblasti Slezska Počet Město Popis nekrytý aquapark, bazén, bazén 1. Karviná neplavců, beachvolleyball – 2 kurty krytý aquapark, plavecký bazén 25 m, relaxační bazén s masážními tryskami, 2. Bohumín vzduchovačem, 40 m tobogán, venkovní průplavový bazén, whirpool, sauna, masáže, solární studio, fitness centrum nekrytý aquapark s dohřívanou vodou, velký relaxační bazén, dětský bazén, 4 plavecké dráhy 50 m, 2 tobogány 82 m, čtyřdráhová skluzavka 16m, 3. Frýdek-Místek vodopád, vodní hřib, vodní chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, vzdušná lehátka, vodní ježek, houpací bazén a šplhací síť; k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. nekrytý aquapark, 2 plavecké bazény, 4. Havířov skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny nekrytý víceúčelový a plavecký bazén, dětský bazén, 60 m dlouhý a 5,8 m vysoký tobogán a vodní skluzavka o Frenštát pod 5. délce 13,1 m. Radhoštěm Celý objekt s vyhřívanou vodou, možností občerstvení, příjemným posezením a volejbalovým hřištěm. Krytý aquapark s ohřívanou vodou, Kravaře ve 6. tobogány, průplavový bazén, whirpool, Slezsku sauna, masáže

Okres Karviná

Karviná

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Turistické výjimečnosti severomoravského Slezska Turistická „NEJ“ oblasti „NEJ“ Popis Nejrozsáhlejší CHKO v ČR CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 Největší hustota cyklotras po Jihomoravském 0,38 km/km2 regionu PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR Největší golfové hřiště Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Nejhlubší propad objektu

16 z 30 v ČR v Čeladné, 36 jamek dosud největší potenciál pro CR Dolní oblast Vítkovic kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Praděd (1 492 m n. m.) Nejojedinělejší geologická a archeologická jediná v ČR – Petřkovice-Landek lokalita s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský) 16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě Největší živý organismus v ČR platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních 4387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v po Karlovarském kraji roce 2008 Největší délka státní hranice ze všech turistických 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR 40% Nejstarší muzeum v České republice Slezské zemské muzeum v Opavě Nejvýchodnější místo České republiky Hrčava Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední jeskyně Na Špičáku Evropě Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa Prales Mionší karpatského typu Pramen: CzechTourism

Lázeňství Lázeňství je důležitou součástí cestovního ruchu a v posledních letech narůstá jeho význam. Lázně se nacházejí ve třech turistických oblastech. Jednak jsou to Jeseníky, kde se vyskytují termální prameny kyselky pod nejvyšším vrcholem Jeseníků (lázně Karlova Studánka). Nachází se zde také dvoje klimatické lázně (Priessnitzovy léčebné lázně a lázně Dolní Lipová). Dalšími oblastmi jsou potom Ostravsko a Těšínské Slezsko, kde jsou lázně využívající k léčbě jodobromovou vodu (Sanatoria Klimkovice a lázně Darkov v Karviné). Přehled léčebných zaměření v lázních Slezska

Lázně

Hlavní léčebné zaměření

Přírodní léčebné zdroje

nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní Darkov nemoci, neurologické a gynekologické nemoci, jodobromová voda stavy po popáleninách a po úrazech a operacích nemoci kožní, poruchy metabolismu (cukrovka, Dolní Lipová klima obezita), poruchy činnosti štítné žlázy Karlova Studánka nemoci dýchacího ústrojí, nemoci onkologické uhličitá voda, klima PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



bez známek recidivy, hypertenze, cévní choroby, srdeční potíže nemoci pohybového aparátu, gynekologická a Klimkovice neurologická onemocnění, nemoci oběhového jodobromová voda systému dětí nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, duševní poruchy, kožní a gynekologické nemoci, Priessnitz Jeseník klima nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí Pramen: propagační materiály jednotlivých lázní

Lázně Darkov Lázně Darkov v Karviné využívají k léčbě chloridosodnou jodobromovou vodu s vysokým obsahem jodu (solanku), jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Jsou nejstaršími jodobromovými lázněmi v republice a tvoří je dvě léčebná zařízení: léčebna Darkov v Karviné - Darkově a léčebna Rehabilitační sanatorium v Karviné - Hranicích. Specializují se na léčbu zejména nemocí pohybového aparátu, včetně stavů po úrazech a operacích, nemocí oběhového ústrojí, kožních nemocí (ekzémy, lupenka) u dětí, nemocí neurologických, stavů po popáleninách a gynekologických nemocí. Základem léčby je jodobromová voda (solanka), která příznivě působí na cévní systém, napomáhá při léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických a kožních. Využívá se u většiny balneologických procedur. Mezi procedury, které se v lázních využívají, patří jodové koupele, plavání v bazénu s jodovou vodou, uhličitá koupel, perličková koupel, bylinná koupel, Hubbardova lázeň, skotské střiky, vířivá koupel, finská sauna, hypertermní zábaly, rašelinové zábaly, parafin, inhalace, akupunktura, komplexní léčebná rehabilitace, individuální a skupinová tělesná výchova, hydroterapie, elektroléčba, magnetoterapie, fototerapie, ergoterapie, laseroterapie, kryoterapie, sezónní hipoterapie, logopedie a další. Sanatoria Klimkovice Lázeňský areál se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku a je součástí města Klimkovic, v nadmořské výšce 370 m. Tvoří jej moderní komplex architektonicky zajímavých budov. Přírodním léčebným zdrojem je jodobromová voda. Mezi léčebné indikace Sanatorií Klimkovice patří nemoci pohybového aparátu (skoliózy, stavy po ortopedických operacích, degenerativní onemocnění páteře, postižení končetinových kloubů doprovázející jiná onemocnění atd.), gynekologická onemocnění (sterilita, poruchy ovariální funkce a vývoje dělohy, zánětlivá onemocnění dělohy a rodidel, stavy po gynekologických operacích), onemocnění nervového systému (roztroušená skleróza, degenerativní nervosvalová onemocnění, dětská mozková obrna, Parkinsonova choroba, chabé obrny mimo poúrazové, stavy po poraněních nervového systému, pozánětlivá onemocnění nervová, stavy po operacích centrálního nervového systému) a nemoci oběhového systému (hypertenze, stavy po trombózách, tromboflebitidách, funkční poruchy periferních cév, stavy po operacích na cévním systému, arterosklerotické onemocnění tepen). PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



Základem léčby je spolu s cílenou rehabilitační péčí jodobromová voda. Je zde aplikována široká škála procedur, mezi které patří: koupele (jodobromová, perličková, uhličitá, Hubbardův tank, přísadová bylinná koupel, hypertermní vany, šlapací lázně), zábaly (peloidní, parafinové, kryoterapie), masáže (klasická, reflexní, podvodní, skotské střiky), elektroléčba (magnetoterapie, čtyřkomorové lázně, elektroléčba, laseroterapie), speciální léčebný tělocvik (rehabilitační cvičení, fitness, hipoterapie), sauna, plynové injekce, inhalace. Lázně Dolní Lipová Jsou klimatickými lázněmi s celoročním provozem, nacházející se v obci Lipová-lázně. Jejich lázeňský charakter je dán podhorským klimatem Hrubého Jeseníku (nadmořská výška 671 m). Mezi hlavní indikace patří lupenka (i s kloubními projevy), ekzémy všeho druhu, kožní choroby z povolání, akné a jiná chronická kožní onemocnění, poruchy metabolismu cukru, zvýšená činnost štítné žlázy a stavy po operaci štítné žlázy, obezita a poruchy lipidového metabolismu. U dermatologických indikací jsou základem léčby bylinné a další přísadové koupele, všechny formy světloléčby, lokálně (event. i celkově) aplikované léky, psychoterapie a dietoterapie. K léčbě psoriatické arthritidy (postižení kloubů při lupence) se zde využívá především pohyb (kineziterapie). Dle aktuálního stavu pacienta je doplňována různými druhy fyzikální terapie – mechanoterapií včetně ultrazvuku, termoterapií (parafín, kryo), fototerapií (léčba světlem), elektroterapií, magnetoterapií a hydroterapií. Základem léčby u pacientů s thyreopathiemi je klimatoterapie. Podhorské klima dle mnohaletých zkušeností přispívá jednoznačně k pozitivnímu ovlivnění těchto chorobných stavů. Podstata léčby pacientů s poruchami metabolismu glycidů a lipidů v Lázních Dolní Lipová spočívá v dietoterapii, pohybovém režimu a edukačním programu. Po třiceti letech byla v lázních obnovena 150 tradice původní Schrothovy kúry. Schrothova kúra je dietně-postní režim s rytmickým omezením příjmu tekutin a nesolenou sacharidovou potravou se sníženým energetickým obsahem, určený pro léčení úporných forem některých onemocnění. Kromě speciální diety a pitného režimu s maximálním omezením množství tekutin jsou každý večer podávány Schrothovy zábaly. Lázně Karlova Studánka Léčebné lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m, přesto zde panuje poměrně mírné podhorské podnebí. Přírodními léčebnými zdroji jsou zde minerální voda, rašelina a čisté horské klima. Lázeňství je v Karlově Studánce provozováno již od roku 1785. Většina budov v klasickém lázeňském slohu pochází ze 40. let 19. století. Léčí se zde zejména onemocnění dýchacích cest - netuberkulózní (například plícní onemocnění vyvolané působením fibroplastických prachů, nemoci horních cest dýchacích, chronické záněty průdušek a bronchiální astma). Dále se zde léčí nemoci onkologické bez známky recidivy základního onemocnění, srdeční obtíže, problémy krvetvorby, vysoký krevní tlak a cévní choroby, anémie, kloubní onemocnění a potíže s páteří. Základem léčby je zde přírodní, slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitanovápenatá se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Důležité místo zaujímá léčba klimatická. V lázních se využívá široká škála procedur: uhličité koupele, rašelinové zábaly, přírodní plynové uhličité koupele (suché), perličkové koupele, celková vířívá koupel a hydromasáž, vířivá koupel dolních nebo horních končetin, skotské střiky, parní koupel, šlapací koupel, sirná koupel, klasická i reflexní masáž, inhalace (používá se k ní minerálka obohacená léky), individuální rehabilitace, skupinová PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Kontaktní údaje: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov



cvičení, rehabilitace páteře, cvičení na míčích, lymfodrenáž, diatermie, čtyřkomorová galvanizace, diadynamické proudy, ultrazvuk, bioptronová lampa, parafinové zábaly, insulface oxidu uhličitého (plynové injekce) a další. Priessnitzovy léčebné lázně/Jeseník Nachází se 2 km severozápadně od města Jeseník. Areál je zasazený do krajiny na svazích Studničního kopce v průměrné nadmořské výšce 620 m a tvoří dominantu širokého okolí. Za svou existenci vděčí lázně zakladateli vodoléčby Vincenzi Priessnitzovi, který zde v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, vhodné pro léčbu různých onemocnění v kterémkoliv ročním období. Léčí se zde zejména nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní a nemoci ženské. Lázně mimo klasickou léčbu nabízí široký výběr ozdravných pobytů pro samoplátce či vánoční, silvestrovské a lyžařské pobyty. Léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Kromě léčebného tělocviku, elektroléčby, vodoléčby a fyzikální terapie jsou pro tyto lázně typické priessnitzovy koupele (venkovní koupele dolních končetin, venkovní koupele horních končetin, pololázeň jednofázová a dvoufázová), bylinkové a perličkové koupele, inhalace, elektrospánek, muzikoterapie, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže, plynové injekce, světloléčba, arteterapie, akupunktura, computerová kineziologie a postupy myoskeletální medicíny. Na závěr lze konstatovat, že v regionu je vysoký potenciál lázeňského cestovního ruchu. Industriální památky a technické atraktivity Turistická oblast Slezska je od Jeseníků až po Beskydy protkána industriálními památkami a technickými zajímavostmi, mnohdy světově unikátními. Ať už se jedná o doklady těžby a zpracování uhlí či výroby železa na Ostravsku a Karvinsku, pozůstatky těžební a hornické činnosti v Jeseníkách, větrné a vodní mlýny na Opavsku, vojenská opevnění v příhraničí, vápenné pece v řadě míst regionu, technická muzea a mnoho dalších zajímavostí, všechny jsou dnes objekty rostoucího zájmu turistů a jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti narůstá. Profily turistických oblastí Profily turistických oblastí uvádějí hlavní charakteristiky, kterými se jednotlivé oblasti liší od celkového průměru. Hrubý Jeseník z z

Do Hrubého Jeseníku přijíždějí návštěvníci výrazně častěji z větší vzdálenosti. Jedná se o oblast významně více navštěvovanou návštěvníky z jiných částí republiky než Moravskoslezsko a Střední Morava PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ




z

z

z

z

z

z

z z

z

z

z

z

z

Vzhledem k delší příjezdové vzdálenosti je zde nejvíce návštěvníků, kteří nejsou rozhodnuti, zda se do Jeseníků někdy opět vrátí. Ani jeden respondent se ale nevyjádřil k případnému opakování návštěvy negativně. Pobyt návštěvníků je v Hrubém Jeseníku nejdelší ze všech turistických oblastí regionu. Týdenní pobyty představují třetinu všech příjezdů. Návštěvníci častěji přijíždějí sami (projevuje se vliv lázeňství a individuálních sportů). jinde). Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je sportovní vyžití a péče o zdraví. Výrazně méně častým důvodem je poznávací turistika a relaxační aktivity. Jediná oblast, kde návštěvníci více využívají k zajištění pobytu služeb cestovních kanceláří a agentur. Nejvíce ze všech oblastí jsou turisté ubytováni v penzionech. Nadprůměrné je ubytování v hotelech ***, podprůměrné v kempech a v soukromí u příbuzných či známých. Oblast s nejvyšším podílem stravování návštěvníků v restauracích. Pro svou informovanost návštěvníci více než jinde využívají služeb informačních center a internetu, méně jsou pro ně vodítkem ústní informace od příbuzných nebo známých. Výjimečně lákavé jsou pro návštěvníky Hrubého Jeseníku zimní sporty. Nadprůměrně jsou orientovaní též na péči o své zdraví. Podprůměrně je ale lákají kulturní akce, návštěvy památek a zábava. Návštěvníci Hrubého Jeseníku nejvíce ze všech oblastí postrádají lepší dopravní dostupnost. Nejvíce ze všech oblastí také uvádějí, že postrádají špičková zařízení a služby pro náročnou klientelu. Z faktorů kvality poskytovaných služeb jsou lépe než jinde hodnoceny všechny faktory vyjma přátelskosti místních lidí k návštěvníkům, tj. stravování, ubytování, úroveň personálu, poskytování informací i péči o čistotu a pořádek. Z faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu jsou lépe než jinde hodnoceny rozsah ubytovacích a stravovacích služeb, vybavenost pro sport, značení tras a místních pamětihodností. Celková atraktivnost Hrubého Jeseníku je návštěvníky hodnocena nadprůměrně.

Nízký Jeseník z

z

z

Oblast Nízkého Jeseníku je jako druhá po Hrubém Jeseníku častěji navštěvována návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností. Do Nízkého Jeseníku přijíždějí návštěvníci vůbec nejčastěji ze všech turistických oblastí regionu automobilem. Méně časté je využívání autobusové dopravy. Méně sem přijíždějí návštěvníci sami bez dalšího doprovodu. O něco více než činí průměr přijíždějí v partnerských dvojicích. Nejsilnější skupinou jsou ale rodiny s dětmi. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ




z

z

z

z

z

z

z

z

Nízký Jeseník je „nově objevovaná“ turistická oblast, o čemž svědčí to, že zde byl zaznamenán zdaleka největší podíl návštěvníků, kteří přijeli poprvé. Tomu odpovídá i nejnižší podíl těch, kteří byli v oblasti více než třikrát. Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je poznávací turistika. Oproti Hrubému Jeseníku a Beskydám je méně častým důvodem sportovní vyžití. Nejčastějším důvodem příjezdu je jako jinde celková relaxace. Návštěvníci Nízkého Jeseníku využívají nejméně služeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami. Z hlediska ubytování je nadprůměrný podíl turistů ubytovaných v hotelech a průměrný podíl turistů ubytovaných v kempech. Nejčastějším typem ubytování ve veřejných zařízeních jsou penziony a ubytovny. Návštěvníci Nízkého Jeseníku se nejméně ze všech oblastí stravují převážně v restauracích, více než jinde se stravují v kombinaci částečného využití restauračních zařízení a stravování z vlastních zdrojů. Návštěvníky Nízkého Jeseníku nejvíce láká pěší turistika a návštěvy památek. Nadprůměrný je zájem o hipoturistiku. Nízký Jeseník je oblastí s horší vybaveností pro sport, příležitosti pro zábavu a také drobný prodej typu občerstvení, suvenýrů a různých stánků. Lépe než činí průměr je hodnocena dostupnost regionu a značení turistických tras. Tato oblast je spolu s Poodřím pokládána za relativně levnější než ostatní turistické oblasti. Celková atraktivnost Nízkého Jeseníku je návštěvníky hodnocena na průměru.

Opavsko-Krnovsko z

z z

z

z

Opavsko-Krnovsko patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti. Významně zde převažují návštěvníci z řad obyvatelstva Moravskoslezského kraje a příhraniční oblasti Polska. Pobyt návštěvníků Opavsko-Krnovska je ze všech oblastí nejkratší. Návštěvníci Opavsko-Krnovska se relativně nejvíce ze všech oblastí opírají o tzv. personální informace o navštívené oblasti zprostředkované ústním podáním nebo vlastní zkušeností. Nejčastější a silně nad průměrem je ubytování vícedenních návštěvníků (turistů) v soukromí u příbuzných nebo známých. Oproti Hrubému Jeseníku, rovněž s nadprůměrným podílem hotelového ubytování, je ale na Opavsko-Krnovsku zcela nejnižší podíl ubytovaných v hotelech nižší kategorie než tříhvězdičkových. Významně méně časté je také ubytování v penzionech. Hlavním důvodem návštěvy Opavsko-Krnovska jsou relaxační aktivity, poznávací a pěší turistika.




z

z

z

z

z

Nejčastěji a zároveň významně nad průměrně lákají návštěvníky této turistické oblasti návštěvy historicky a turisticky zajímavých míst spolu se společenským životem spojeným se zábavou a návštěvou kulturních akcí. Jako největší nedostatek pociťují návštěvníci víceméně málo kvalitní dopravní infrastrukturu. V návaznosti s ubytovacími a stravovacími kapacitami je v této oblasti nejhůře ze všech hodnocena úroveň ubytovacích služeb a po Nízkém Jeseníku nejhůře i úroveň stravovacích služeb. Úroveň personálu ve službách je na průměrné úrovni. Z hlediska ostatní turistické infrastruktury a vybavenosti je průměrná vybavenost pro sport, možností pro zábavu, značení tras a pamětihodností. Nadprůměrně dobré je hodnocení péče o čistotu a pořádek, přátelskosti místních lidí k návštěvníkům, možností drobného nákupu a dopravní dostupnosti. Opavsko-Krnovsko je spolu s Ostravskem-Karvinskem vnímáno jako nejméně turisticky atraktivní oblasti Slezska. Ostravsko-Karvinsko

z

z

z

z

z

z

z

z

Na Ostravsko-Karvinsku je zaznamenána nejkratší příjezdová vzdálenost návštěvníků. Ze 70 % se jedná o obyvatelstvo Moravskoslezského kraje. Nejméně návštěvníků ze všech turistických oblastí využilo pro dopravu automobil, nadprůměrné byly tudíž příjezdy vlakem (nejvyšší podíl ze všech oblastí) a autobusem (druhý nejvyšší podíl po Hrubém Jeseníku). Doba pobytu je druhá nejdelší po Hrubém Jeseníku, hlavně díky největšímu podílu návštěvníků s pobytem delším než týden. Do oblasti Ostravsko-Karvinska přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků, kteří ji znají z více než tří dřívějších návštěv a určitě chtějí přijet opětovně. Znalost místa se promítá i do toho, že návštěvníci méně využívají jako informační zdroje o regionu internet a informační centra, ale opírají se o vlastní zkušenosti. Ubytování vícedenních návštěvníků je nejčastější spolu s Opavsko-Krnovskem v soukromí u příbuzných či známých. Nižší je podíl hotelového ubytování. Jde o oblast, kde návštěvníci nejvíce využívají možnosti stravovat se z vlastních zdrojů a méně se stravují převážně v restauracích. Důvody návštěvy se výrazně odlišují od ostatních oblastí, neboť ze tří pilířů relaxace, sport a poznání se opírají jen o první z nich. Častější než sport a poznání jsou jiné důvody jako komerce, zdraví, návštěva příbuzných či známých. Výrazně nejvíce láká Ostravsko-Kavinsko svými příležitostmi pro zábavu, kulturní akce. Na druhém místě byly uváděny návštěvy pamětihodností.




z

z

z

z

Jako všude schází podle návštěvníků regionu lepší dopravní infrastruktura, potřeba většího množství společenských a zábavních center. Chybí více atrakcí pro děti. Ačkoliv by návštěvníci chtěli více příležitostí pro zábavu, samotné možnosti zábavy hodnotí na Ostravsko-Karvinsku nejlépe ze všech. Ostatní faktory služeb a vybavenosti jsou hodnoceny hůře než činí průměr za celý turistický region, vč. ubytovacích a stravovacích služeb (výhrady ke kvalitě, nikoliv ke kvantitě). Návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou nejkritičtější ze všech návštěvníků regionu k úrovni personálu ve sužbách, k péči o čistotu a pořádek, ke vstřícnosti obyvatelstva k návštěvníkům, k dopravní dostupnosti i k místnímu značení tras a pamětihodností. Z tohoto pohledu jsou náročnější než návštěvníci jiných turistických oblastí. Ostravsko-Karvinsko svým charakterem nejvíce vybočuje z rámce turistického regionu, jeho atraktivnost je návštěvníky pokládána za průměrem. Beskydy

z

z

z

Beskydy navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší. Příjezdová vzdálenost je na průměru oblasti. Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi. Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, průměrné jsou příjezdy na dobu delší než týden.

z

Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je v penzionech.

z

Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech nejčastější stravování v restauračních zařízeních.

z

Jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.

z

z

z

z z

z

Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace, sport a poznávací turistika. Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd pěší turistika a oblast přitažlivá pro zimní sporty a cykloturistiku. Návštěvníci Beskyd v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. V menší míře poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku. V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Nejlépe je hodnocena síť ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu. Návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni. Beskydy lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu. PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ




Cestovní ruch oblasti Slezska se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní. Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje Ostravsko-Karvinsko. Odlišnosti lze charakterizovat takto: •

•

Ostravsko-Karvinsko – od ostatních oblastí se výrazně liší tím, že všechny tři hlavní důvody návštěvy jsou zastoupeny významně méně často. Na prvním místě je celková relaxace, ale jen pro každého pátého návštěvníka. Všechny ostatní důvody jsou tím pádem zastoupeny významně více (komerční důvody, péče o zdraví, návštěva příbuzných či známých i tranzit). Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku.

Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi. Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti pro zahraniční hosty a ubytované turisty. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků. Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferují, kteří tráví v regionu více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení. Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska. V obou těchto oblastech jsou také hůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním. Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních. Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika. Následuje poznávací turistika a cykloturistika. Následují aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí.




Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků dochází ke zlepšení.




Cestovní ruch ve Slezsku

Recommend Documents