VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Obor cestovní ruch. Odraz české historie v temném turismu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch

Odraz české historie v temném turismu bakalářská práce

Autor: Michaela Brožková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

V Jihlavě dne

............................................... Podpis

Poděkování Mé poděkování patří paní PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Dále děkuji respondentům, kteří si našli pár minut svého času na vyplnění dotazníku a pomohli mi tak s realizováním výzkumu. Děkuji své rodině a blízkým, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

Copyright © 2014 Michaela Brožková

Abstrakt BROŽKOVÁ, Michaela: Odraz české historie v temném turismu. Bakalářská práce. Vysoká

škola

polytechnická

Jihlava.

Katedra

cestovního

ruchu.

Vedoucí

práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 72 stran. Bakalářská práce se zabývá odkazem české historie promítnuté do temného turismu. Jejím cílem je na základě autorčina výběru z událostí české historie posoudit vliv temného turismu na zvýšení povědomí turistů o historii našeho národa, zhodnotit temný turismus z hlediska efektivity cestovního ruchu a provést psychologickou analýzu daného fenoménu.

Klíčová slova Výzkum. Turistické motivy. Statistika návštěvníků. Nabídka. Historie. Temný turismus.

6

Abstract BROŽKOVÁ, Michaela: Reflection of Czech history in dark tourism. Thesis bachelor. Polytechnic

College

Jihlava.

Department

of

Tourism.

Supervisor: PhDr. Eva Půlkrábková. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava. 2014. 72 pages. This bachelor thesis concerns itself with the legacy of Czech history as manifested in dark tourism. Its aim is to assess the influence of dark tourism on tourists’ raised awareness of the history of our nation, to evaluate dark tourism from the point of view of the effectiveness of tourism and to undertake a psychological analysis of the given phenomena based on the author’s selection of events from Czech history.

Key words Research. Tourists motives. Statistics of visitors. Offer. History. Dark Tourism.

7

OBSAH 1

ÚVOD ..................................................................................................................... 12

2

VYMEZENÍ POJMŮ ............................................................................................. 13

3

2.1

Temný turismus ................................................................................................ 13

2.2

Temní turisté .................................................................................................... 14

2.3

Temná turistika v České republice ................................................................... 14

HISTORICKÉ UDÁLOSTI .................................................................................... 15 3.1

3.1.1

Průběh bitvy na Bílé hoře ......................................................................... 17

3.1.2

Výsledek bitvy .......................................................................................... 19

3.1.3

Památník na Bílé hoře ............................................................................... 20

3.2

Staroměstská exekuce ...................................................................................... 20

3.2.1

Dohra stavovské povstání ......................................................................... 20

3.2.2

Soudní přelíčení a výslechy ...................................................................... 20

3.2.3

Staroměstská exekuce ............................................................................... 21

3.2.4

Pořadí popravených .................................................................................. 22

3.2.5

Památka ..................................................................................................... 24

3.3

4

Bitva na Bílé hoře............................................................................................. 15

Čarodějnické procesy v Šumperku................................................................... 25

3.3.1

Čarodějnice ............................................................................................... 25

3.3.2

Poměry ve městě před procesy ................................................................. 25

3.3.3

Jindřich František Boblig z Edelstadtu ..................................................... 26

3.3.4

Čarodějnické procesy v Šumperku ........................................................... 26

3.3.5

Stálá expozice v Geschaderově domě v Šumperku .................................. 29

NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................... 30 4.1

Bitva na Bílé hoře až na Pražský hrad ............................................................. 30

4.1.1

Poutní kostel Panny Marie Vítězné .......................................................... 30

4.1.2

Památeční mohyla ..................................................................................... 31 8

5

4.2

Rekonstrukce Bitvy na Bílé hoře ..................................................................... 31

4.3

Výlet na Staroměstské náměstí za katem Janem Mydlářem ............................ 31

4.4

Prohlídkový okruh „Kde žily čarodějnice“ ...................................................... 32

STATISTIKA NÁVŠTĚVNÍKŮ ............................................................................ 33 5.1

5.1.1

Památeční mohyla s pomníčkem na Bílé hoře .......................................... 33

5.1.2

Staroměstská radnice s pamětní deskou jmen popravených ..................... 33

5.1.3

Expozice Čarodějnické procesy ................................................................ 34

5.2

6

7

Porovnání statistik návštěvníků jednotlivých památek .................................... 33

Porovnání statistik návštěvníků s objekty bez temného turismu ..................... 35

5.2.1

Staroměstská radnice x Prašná brána ........................................................ 35

5.2.2

Expozice Čarodějnické procesy x radniční věž v Šumperku .................... 36

MOTIVACE ÚČASTNÍKŮ V CESTOVNÍM RUCHU ........................................ 37 6.1

Emoce ............................................................................................................... 37

6.2

Motivace ........................................................................................................... 37

6.3

Turistické motivy na základě chování .............................................................. 38

VÝZKUM ............................................................................................................... 40 7.1

Cíl výzkumu ..................................................................................................... 40

7.2

Metody výzkumu ............................................................................................. 40

7.3

Dotazník „Temná stránka české historie“ ........................................................ 42

7.3.1

Porovnání znalostí dotázaných respondentů o historii na základě

dosaženého vzdělání ............................................................................................... 51 7.4

Vyhodnocení dotazníkového šetření „Temná stránka české historie“ ............. 52

7.5

Dotazník „Čarodějnické procesy“ .................................................................... 53

7.6

Interpretace výsledků dotazníkového šetření „Čarodějnické procesy“ ............ 54

8

ZÁVĚR ................................................................................................................... 55

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 56 9.1

Tištěné zdroje ................................................................................................... 56

9

9.2

Internetové zdroje............................................................................................. 56

9.3

Zdroje obrázků ................................................................................................. 59

9.4

Zdroje tabulek .................................................................................................. 60

9.5

Zdroje grafů ...................................................................................................... 60

10 SEZNAM PŘÍLOHY .............................................................................................. 61 10.1

Obrázky ........................................................................................................ 61

10.2

Dotazníky ..................................................................................................... 66

10.2.1

„Temná stránka české historie“ ................................................................ 66

10.2.2 „Čarodějnické procesy“ ............................................................................ 71

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: BITVA NA BÍLÉ HOŘE ........................................................................ 61 OBRÁZEK 2: MOHYLA NA BÍLÉ HOŘE .................................................................. 61 OBRÁZEK 3: PÓDIUM NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ ................................... 62 OBRÁZEK 4: PAMĚTNÍ DESKA ................................................................................ 62 OBRÁZEK 5: ŠPANĚLSKÁ BOTA ............................................................................. 63 OBRÁZEK 6: PALEČNICE .......................................................................................... 63 OBRÁZEK 7: SKŘIPEC ................................................................................................ 63 OBRÁZEK 8: GESCHADERŮV DŮM ........................................................................ 64 OBRÁZEK 9: BITVA NA BÍLÉ HOŘE AŽ NA PRAŽSKÝ HRAD ........................... 64 OBRÁZEK 10: STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ PO STOPÁCH JANA MYDLÁŘE ... 64 OBRÁZEK 11: KDE ŽILY ČARODĚJNICE ................................................................ 65

SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1 STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI STAROMĚSTSKÉ RADNICE ... 33 TABULKA Č. 2 STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI PRAŽSKÝCH VĚŽÍ ................... 34 TABULKA Č. 3 STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI EXPOZICE ČARODĚJNICKÉ PROCESY .............................................................................................................. 34 TABULKA Č. 4 POROVNÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ STAROMĚSTSKÉ RADNICE A PRAŠNÉ BRÁNY .................................................................................................. 35

10

TABULKA Č. 5 POROVNÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ EXPOZICE A RADNIČNÍ VĚŽE V ŠUMPERKU ........................................................................................................... 36 TABULKA Č. 6 .............................................................................................................. 50 TABULKA Č. 7 .............................................................................................................. 51

SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1 ...................................................................................................................... 42 GRAF Č. 2 ...................................................................................................................... 42 GRAF Č. 3 ...................................................................................................................... 43 GRAF Č. 4 ...................................................................................................................... 43 GRAF Č. 5 ...................................................................................................................... 44 GRAF Č. 6 ...................................................................................................................... 44 GRAF Č. 7 ...................................................................................................................... 45 GRAF Č. 8 ...................................................................................................................... 45 GRAF Č. 9 ...................................................................................................................... 46 GRAF Č. 10 .................................................................................................................... 47 GRAF Č. 11 .................................................................................................................... 47 GRAF Č. 12 .................................................................................................................... 48 GRAF Č. 13 .................................................................................................................... 49 GRAF Č. 14 .................................................................................................................... 49 GRAF Č. 15 .................................................................................................................... 50 GRAF Č. 16 .................................................................................................................... 51

11

1 ÚVOD „Smrt přitahuje jako magnet“1. Dle našeho názoru, je to spíše historie, která v nás probouzí vzrušení a hlad po informacích z dávných historických událostí. Proto bylo zvoleno téma s názvem Odraz české historie v temném turismu. Konkrétně se práce zabývá třemi historickými událostmi, které se odehrály na územní České republiky. Zmíníme bitvu na Bílé hoře, popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí a čarodějnické procesy v Šumperku. Bitva na Bílé hoře se odehrála 8. 11. 1620 a jedním z jejích důsledků byla Staroměstská exekuce, která byla krutou tečkou za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května. 1618

a

skončily

porážkou

stavovských

armád

na

Bílé

hoře.

K čarodějnickým procesům na Šumpersku neodmyslitelně patří jméno inkvizitora Jindřicha Bobliga. Při vyslovení jeho jména naskakuje ještě dnes mnohým husí kůže. Přesto se do Geschaderova domu hrne nespočet návštěvníků, aby napodobeninu jeho krutého hlasu mohli slyšet z audio nahrávky, která je součástí čarodějnické expozice. Bitva na Bílé hoře je významná událost českých národních dějin. Událost, která je takřka všeobecně považována za národní tragédii. O následné popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí slyšeli všichni už při hodinách dějepisu na základní škole. Rovněž se domníváme, že ze stejných zdrojů máme povědomí o nechvalně známých procesech s domnělými čarodějnicemi, kterými se proslavila církevní inkvizice. Přesto si myslíme, že každý návštěvník jesenických hor, si rád doplní vzdělání a nechá se unést mrazivým vyprávěním o temných dobách, v nichž se tu odehrávaly čarodějnické procesy. Tyto historické události České republiky jsou známé, ale ne natolik, aby se staly pravidelně vyhledávanými a zpracovávanými. Proto byly zvoleny jako jeden z klíčů ke zpracování této bakalářské práce, pod názvem Odraz české historie v temném turismu. Dalším klíčem bylo posouzení vlivu temného turismu na zvýšení povědomí turistů o historii našeho národa. Rádi bychom touto prací přispěli ke zvýšení obecného povědomí o těchto historických událostech.

1

Dostupné z: http://www.topzine.cz/temna-turistika-udava-trendy-fenomen-se-rozsiruje-uz-i-v-cesku

12

2 VYMEZENÍ POJMŮ 2.1 Temný turismus Ve světě je temný turismus známý pod názvem „dark tourism“. Přivádí návštěvníky do míst, kde se v minulosti stala nějaká tragédie nebo neštěstí. Termín „dark tourism“ poprvé použili britští vědci John Lennon a Malcolm Foley a upozornili tak na zdánlivě nově vznikající fenomén v cestovním ruchu. Tímto termínem jsou označovány cesty po místech spojených se smrtí, tragédiemi, popravami, bitvami či čarodějnickými procesy. Ostatně tato místa byla vždy předmětem turistického zájmu. Nově tohoto zájmu začínají využívat turistické kanceláře. Motivy pro návštěvy takových míst byly prakticky stejné jako dnes. Spoluautor termínu „dark tourism“ John Lennon, profesor glasgowské univerzity, napsal, že důvodem temné turistiky je „směs úcty, voyeurismu a snad i vzrušení z toho, že se dostáváme blízko smrti.“2 Lennon poukazuje na to, že se nejedná o novodobý fenomén, protože již v roce 1815 sledovala šlechta z uctivé vzdálenosti bitvu u Waterloo a jedno z bitevních polí americké občanské války bylo prodáno hned následující den po bitvě jako turistická atrakce. Objekty, které jsou často navštěvované „dark“ turisty, nejsou jen hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení, zabíjení, ale také místa, která byla postižena přírodními katastrofami. Například New Orleans se ještě nestačilo vyrovnat s následky ničivých povodní a již muselo čelit davům zvědavých turistů. Domníváme se, že zejména návštěvy podobně postižených míst mohou vyvolávat dojem neúcty, bezohlednosti a cynismu. Do kategorie „dark“ turismu spadají i místa spojená se smrtí slavné osoby nebo zábavní centra hrůzy jako je londýnský Dungeon. Jedná se o atrakce, jejichž cílem je pobavit, přesto ale prezentují smrt na základě skutečných historických událostí či fikce. Fenomén temná turistika neboli „dark tourism“ se pomalu zažil do běžně používaných termínů, avšak by se dalo polemizovat nad jeho morální a etickou stránkou. Vždyť smrt a tragédie jsou součástí prakticky všech historických památek. Ve většině případů se 2

Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz/article/temny-turismus-stara-motivace-v-novem-havu/99/1/0

13

mísí dávná historie, zajímavá architektura a pak složka, kterou můžeme zařadit pod „dark tourism“. Měli bychom tedy návštěvníkům těchto míst říkat temní turisté?

2.2 Temní turisté Milióny duší bloudí po pohřebištích světových genocid, ale klidu se hned tak nedočkají. Ročně za nimi vyrážejí davy turistů, kteří si prohlížejí místa, kde byli jiní brutálně mučeni a zabíjeni. Fotí a užívají si zvláštních, ponurých pocitů. Říká se jim temní turisté. Za temné turisty Malcolm a Lennon, označují jedince, kteří ve volném čase navštěvují místa, budovy a výstavy spojené se smrtí. Odborníci je řadí do několika kategorií: duchovní, ovlivněné vzděláním a ovlivněné zábavou, zejména knižní a filmovou tvorbou. První skupina na místech tragédií hledá duševní naplnění, druhá si doplňuje vzdělání, třetí se baví.

2.3 Temná turistika v České republice Temná turistika, volně přeloženo jako putování po místech, která jsou spjatá s neštěstím, utrpením a smrtí. Je to trend, který hýbe cestovním ruchem a získává stále více příznivců i u nás. V České republice patří mezi nejvíce navštěvovaná místa památky, které byly negativně poznamenány teprve nedávnou historií. Jedná se tedy většinou o důsledky režimů 20. století. Půjdeme-li ale dále do historie, najdeme v českých zemích několik významných objektů spojených s temnou historií již z dřívější doby.3 Jedná se především o Památník Terezín s věznicí pražského gestapa Malá pevnost, obce Lidice a Ležáky nebo i o „svatyni sebevrahů“ Nuselský most. Dále k velice zajímavým místům patří krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje, v níž svůj život obětovali parašutisti po spáchání atentátu na Reinharda Heydricha. Dále pak Vyšehradský hřbitov a Slavín, Hrad Špilberk v Brně nebo Zámek Velké Losiny a mnohé další.

3

Dostupné z: https://knihovna.vspj.cz/bakalarske-prace/obhajene/vedouci/1029

14

3 HISTORICKÉ UDÁLOSTI 3.1 Bitva na Bílé hoře K neznámějším událostem našich národních dějin jednoznačně patří bitva na Bílé hoře. Žádná jiná událost neprobouzí v národu českém tak silné citové reakce. Je považována za synonymum národní katastrofy, takřka až zániku národa. Přičemž ve smyslu moderního národa roku 1620 se to může zdát dosti vtipné, vzhledem k tomu, že vlastně nemělo co zaniknout a tím méně následně po staletí „úpět pod Habsburky“. Nejvíce utrpení zažíval prostý lid, který byl v době pobělohorského znevolnění bezostyšně utiskován a současně ožebračován stále více rostoucím zdaněním. Takto by to vypadalo i v případě, kdyby vrchnost nebyla katolicko-habsburská, ale například luteránsko-saská či falcko-kalvínská. Prostý lid nebyl utlačován bezprostřední vrchností, ale největší břemeno na jeho bedra kladl nově se vyvíjející stát. Neexistuje jediný důvod, proč by Čech 21. století, při pohledu na onu událost, která se stala před 383 lety, měl věnovat své sympatie hrstce nezodpovědných vzbouřenců a nikoliv vládní straně v čele s císařem. Císařem, který byl řádně přijat za českého krále. Málo která bitva měla v dějinách celého jednoho národa tak dalekosáhlé následky, jako Bíla hora pro národ český. Krátká srážka vojsk netrvala ani dvě hodiny, a přesto přivodila historický zvrat ve vývoji zemí České koruny. Proto nemůže být divu, že samotné okolnosti bitvy, její příčiny a následky jsou předmětem trvalého zájmu historiků. Tyto okolnosti byly také v minulosti častým zdrojem sporů. Výrok velkého historika Jaroslava Golla platil po dlouhá desetiletí. Napsal, že si nedovede představit Čecha kterékoliv konfese nebo politické strany, „jenž maje vypravovati o tom, co následovalo po Bílé hoře, by zůstal zcela klidným a chladným, spokojuje se pouhým vysvětlením, jak tyto věci se zběhly“4 Velmi zvláštní je, že ještě v roce 1997 ospravedlňoval jeden z českých historiků ve své knize pojem „temno“ jako přiměřený terminus technicus. Tentýž historik napsal, že „žel najdou se však i takoví Čechové, kteří nad pobělohorskou zkázou nejen zůstanou klidnými a chladnými, ale dokáží ji navíc omlouvat nebo přímo popírat“5 Takovýto názor, i přesto, že není zcela

4 5

KUČERA, 2003, str. 8. KUČERA, 2003, str. 8.

15

ojedinělý, je zvláštně zastaralý. Jiní historici zase tvrdí, že na bělohorské pláni prý byly hájeny demokratické vymoženosti české reformace, ba víc, porážka údajně znamenala „ztroskotání statečného pokusu o uhájení svébytnosti českého myšlení a politiky.“6 Ubránit se pokušení a nepovažovat tato tvrzení za nesmysl je velice těžké. Na druhou stranu za nesmysl se dají považovat i výroky nejpřednějších českých historiků 19. století. Jmenovitě V. V. Tomka a A. Rezeka. Tito pánové v Bílé hoře viděli něco, co nápadně připomíná očistnou koupel, která zachránila morálně zchátralý národ před definitivní katastrofou. K dnešnímu dni vlastníme spousty analýz o tom, jak na tom Čechy a Morava byly, abychom s klidným srdcem mohli říci, že s českým „národem“ to rozhodně nebylo tak zlé, aby potřeboval očistu v podobě zlé doby pobělohorské. V prostoru mezi těmito názory najdeme výroky historiků, kteří například obhajují defenestraci se slovy, že soudit ji jako pokus o vraždu je nemorální a nepatří do historiografie. Avšak akci Albrechta z Valdštejna považovali za hanebnou zradu, jelikož přešel s částí svého pluku i se zemskou pokladnou na stranu císaře, i přesto, že byl ve službách moravských stavů. Stejně tak to chápali i Albrechtovi současníci. Hrabě Jindřich Matayáš Thurn ho označil za pyšnou bestii, která díky zradě přišla o čest, majetek a duši. Z jakého důvodu si ale nejsme schopni připustit, že s přihlédnutím k probíhající válce a pro nás dnes velmi záhadnému pojetí vojenské cti, to nemohla být ze strany Albrechta jen odvážná strategická finta? Koneckonců plukovnický patent dostal od císaře, nikoliv tedy od moravských stavů. Nejlepším řešením se při pohledu na dějiny zdá vyhnout se historikům, kteří poznávají morální hodnoty tehdejšího českého národa. Zkrátka defenestrace byla pokusem o vraždu, jen je dosti smutné a výmluvné, že ruku k dílu přiložili i členové Jednoty bratrské. Zde vidíme, že i historik dnešní doby se může přiklánět k názoru, jenž odpovídá koncepci, kterou si při hledání a upevňování své identity vykonstruoval český národ a podle níž, je dědicem odkazu Husova, Žižkova, Chelčického a Komenského. S takovýmto pojetím českých dějin úzce souvisí i bělohorský mýtus. Nikterak se nejde pozastavovat nad tím, že se ještě dnes mnozí Češi domnívají, že na Bílé hoře prohráli nějací „naši“. V případě porážky Habsburků, kterou by musel potvrdit až konec třicetileté války, se často přehlíží, že osud zemí Koruny české nemusel být nijak růžový, 6

KUČERA, 2003, str. 8.

16

mohl být zaručeně ještě trpčí, než jaký ve skutečnosti v pobělohorských Čechách byl. Dokonce by tu už nemusel nikdo dávno být, kdo by ho trpkým shledával. Bitva na Bílé hoře byla zaručeně a bez pochyby velkou tragédií. Bitva je vždy považována za neštěstí, i když se jedná třeba jen o pouhou bitku nebo šarvátku. Na počtu nezáleží, přesto rozměr tragédie většinou měříme množstvím obětí, a tak na bělohorské pláni zůstaly spousty mrtvých. Do záhadné historie padlých patří deset obětí stejně jako třeba tisíc. Velkou katastrofou byly i události, které následovaly, zejména emigrace. Vždy je tragické, když někdo kvůli svému svědomí, musí opustit rodnou zemi. Násilná rekatolizace je stále obtížná otázka, k jejímuž zodpovězení chybí potřebné analytické výzkumy. Charakteristickou známku tragédie měly i rozsáhlé konfiskace majetku. Málo je zmírní povědomí o tom, že s konfiskacemi začali samotní vzbouřenci, ačkoliv byly Majestátem výslovně zakázány. Řada z nás žije v domnění, že Bílá hora v našich dějinách znamená významný historický mezník. Toto tvrzení nelze považovat za nesporné. Spousta událostí, které se připočítávají k následkům Bílé hory, měly začátek už dávno před osudnou bitvou. Jako příklad může být uvedeno znevolňování venkovského obyvatelstva, kdy se jedná o sněmovní usnesení, které zakazuje poddaným opustit svůj selský statek bez vědomí vrchnosti. Toto usnesení z 1. října 1487 jasně naznačuje, že počátky znevolňování jsou prokazatelně doloženy už z doby předbělohorské. Stejně tak nemůže být tvrzeno, že germanizace byla důsledkem událostí Bílé hory. Pobělohorské Obnovené zřízení zemské zrovnoprávnilo němčinu s češtinou. Připomínkou může být i to, že z těch, co na Bílé hoře prohráli, jich mnoho češtinu neumělo. Je důležité si také připomenout, že spousta změn by se odehrála v důsledku s vývojovými tendencemi Evropy 17. století a zasáhla by tedy české země, i kdyby spor mezi císařem a českými stavy dopadl jakkoliv. Velký zájem historiků způsobil mimo jiné i to, že se z Bílé hory stal symbol, který příliš často zastíral podstatu opravdové skutečnosti. 3.1.1 Průběh bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se na Bílé hoře střetly dvě armády. Česká stavovská armáda a vojsko císaře Ferdinanda II. (viz obrázek č. 1). Stalo se tak jen několik kilometrů od pražských městských hradeb. Pro svůj rychlý průběh je bitva často považována za šarvátku, přesto 17

rozhodla o osudu celého stavovského povstání. Výhodnější pozici mělo stavovské vojsko, bylo umístěno na návrší a část vojů byla těžko přístupná i z důvodu hlubokých obraných příkopů, které byly vykopány noc před bitvou. Další jejich výhodou byly pražské hradby v zádech pro případ ústupu. Vojsko bylo také dobře živené a odpočaté. Nakonec se blízkost Prahy ukázala jako nevýhodná, protože se mnozí důstojníci nedostavili k vojsku, ale raději zůstali v krčmách. Ukázalo se ale, že to nebylo zásadním problémem. Důležitější roli hrál nevyplacený žold stavovskému vojsku. Tyto skutečnosti vedly k velké nespokojenosti vojáků a jejich neochotě k boji. Nicméně ani na druhé straně u císaře Ferdinanda II. nebyla situace ideální. Jejich síly byly vyčerpány šarvátkami s nepřítelem a rychlým pochodem ku Praze. Od počátku tažení řady vojáků značně prořídly. Uspořádání a seřazení stavovských vojsk odpovídalo modernější nizozemské vojenské taktice, která se užívala řadu let u protestantských vojsk. Vojsko císaře použilo starší španělský vzor. I přesto, že nizozemská taktika měla zaručit větší akceschopnost a pohyblivost při užití menšího počtu mužů, zvítězila nakonec španělská taktika, jež byla založena na mase útvarů, které byly řazeny ve třech souvislých pořadích. K samotné bitvě nemuselo dojít, protože oba velitelé císařsko-ligistických vojsk si byli vědomi skutečnosti, že na jaře budou mít výhodnější pozici než nyní na podzim. Kníže Maxmilián je ale přemluvil k bitvě a změně strategie, protože chtěl dosáhnout rozhodného a rychlého vítězství. Zaútočili na levé křídlo stavovské sestavy, které se zdálo díky terénu nejlépe přístupné. Téměř dva tisíce pikenýrů a mušketýrů a asi 1800 jezdců započalo svůj postup po dvanácté hodině proti levému křídlu, kde ve stavovské sestavě vyztužovaly obranu pěší kompanie velitele vojsk českých stavů Jindřicha Matyáše Thurna. Ty se však hned při druhém pokusu o útok císařských vojsk daly na útěk. Ještě dříve nežli nepřítel vůbec dorazil. Nastal zmatek, jelikož se na útěk dávala celá řada okolních jednotek. I přesto, že se generálu Thurnovi podařilo postup svého stavovského jezdectva zdržet, stále větší část jednotek se téměř bez boje otáčela a prchala z bojiště. Císařské velení rozhodlo podpořit útok dalšími jednotkami, ale pořád ještě nebyla bitva pro povstalé stavy a českého „zimního“ krále prohraná. Syn druhého velitele české stavovské armády (Kristián mladší z Anhaltu) nečekaně vyrazil ze středu sestavy se

18

svou poměrně nepočetnou jízdou. Nečekaně se mu podařilo prolomit řady císařských kyrysníků a následně i několik jednotek pěchoty. Tento krok ukončil postup císařských, ale i ligistických vojsk a některé jednotky uvedl do zmatku. Brzy na to byla jízda, tehdy pouze jednadvacetiletého Kristiána mladšího z Anhaltu, zastavena početnějšími ligistickými jezdci. Polská kozácká jízda v té době vrhla do týla kolísajícího jižního křídla stavovských vojsk a měla za úkol zabránit uherským jezdcům ve spojení s Anhaltem mladším. Poslední událost, která dovršila pád levého stavovského křídla a poté i středu celé sestavy, nastala, když se uherská jízda při prvním kontaktu s nepřítelem rozutekla. 3.1.2 Výsledek bitvy Bitva byla prakticky rozhodnuta. Jen na pravém křídle stavovské sestavy bylo několik oddílů, které neprchaly, ale důvod byl prostý, prchnout nemohly. Poslední hrdinný odpor Moravanů, kteří se odmítli vzdát, dramaticky líčí pozdější legenda. Realita byla jiná. Jednak se nejednalo o Moravany, ale pouze o žoldnéřské oddíly najaté moravskými stavy z celé Evropy, kdy větší část z nich tvořili Němci. Jak už bylo řečeno, oddíly stavovské sestavy neměly kam uniknout, byly obklíčeny a v zádech se jim tyčil letohrádek Hvězda. Některé jednotky, které byly nešťastně umístěny přímo uvnitř zdí, nebyly schopny rychle opustit bojiště. Následně byly tedy pobity či zajaty. Proto na stavovské straně ztráty dosáhly asi 1500 až 1800 padlých a několika set až tisíc raněných. Dále bylo asi 700 zajatých. Několik set mrtvých je také uváděno z řad spojeneckých Uhrů, kteří údajně měli být pobiti na útěku nebo utonout ve Vltavě. Asi 1000 z řad vítězů císařsko-ligistických vojáků zahynulo nebo bylo zraněno. Tak rychlé vítězství císařských a ligistických vojsk bylo překvapivé pro obě strany. Strana císařská ji často připisovala vyšší moci. Zatímco stavové a protestanté stěží hledali viníka. Uherská jízda se stala podezřelou se zrady a zbabělosti, tato představa je značně zkreslená, ale tak tomu bývá, že vina je sváděna na cizí. V situaci, ve které se celé povstání na jeho konci ocitlo, dokumentuje rozklad stavovského vojska, které se v zásadě ani nepokusilo bojovat. Fridrich Falcký, zimní král, uprchl z Prahy a následně i z českých zemí zpět do Falce. Město padlo hned den po bitvě. Na jeho obranu se již nikdo nezmohl. Někteří předáci povstání uprchli do Slezska a pokusili se tam vybudovat nové proti-císařské pozice. 19

Ani bývalý český král se doma moc nezdržel, protože byl z Falce vytlačen španělskými a ligistickými armádami. Zbytky protestantských sil se stáhly do Nizozemí a tím skončila první fáze Třicetileté války. Katolická Liga a rakouští i španělští Habsburkové se stali vítězi. Toto vítězství ale přililo do ohně. V budoucnu proti Habsburkům a jejich moci v Evropě vznikala záměrná spojenectví. Válka měla ještě dlouhé pokračování. 3.1.3 Památník na Bílé hoře V současnosti bitvu připomíná uprostřed okrouhlého políčka památeční mohyla s pomníkem z roku 1920. Památník byl postaven župou sokolskou k 300 výročí bitvy na Bílé hoře (viz obrázek č. 2). Připomínkou je i poutní kostel Panny Marie Vítězné a malý park v Aleji Českých exulantů, který navazuje na plochu Bílé hory.

3.2 Staroměstská exekuce 3.2.1 Dohra stavovského povstání Po fatální porážce českého protestantského odboje na Bíle hoře museli čeští stavové uznat vládu Ferdinanda II. a pět dní po bělohorské bitvě písemně žádali císaře o odpuštění. Moravští stavové kapitulovali, Rudolfův majestát byl zrušen a královským místodržícím se stal Karel I. z Lichtenštejna. 17. února byl v Praze rozšířen patent, který vyzýval politické uprchlíky, aby se do šesti týdnů přihlásili k hrdelnímu procesu. 3.2.2 Soudní přelíčení a výslechy Soud trval od 20. února do 29. března roku 1621. Řídil se podle císařských směrnic a ne podle platného zemského práva. Senát nesměl dát slovo obhajobě. Bylo vzneseno hned několik obvinění. Uvádí se „vymáhání Majestátu, poskytnutí peněz a verbování žoldnéřů stavovské armády, vyhazování místodržících z oken, obsazení hradu, vyhnání jezuitů, kupování statků konfiskovaných katolické církvi, vydávání hanlivých spisů, pobuřování obecného lidu a zločin urážky královského majestátu“7. Všichni byli

7

Dostupné z: http://retel.cz/blog/poprava

20

odsouzeni k smrti. Odsoudili třicet mužů. Tři k vyhnání z města a 27 k popravení. Rozsudek byl přečten 19. června 1621. Každý odsouzený byl vyslýchán jednotlivě. Musel odpovědět na 236 otázek. Odpovědi se značně lišily. Někteří tvrdili, že jednali v zájmu blaha českého lidu, jiní se zase přiznali k velezradě. Pár jedinců se snažilo vykroutit a prosit o milost. 3.2.3 Staroměstská exekuce Potrestání se především týkalo hlavních vůdců českého stavovského povstání, tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů. Rozsudek soudu byl zaslán do Vídně císaři Ferdinandovi, aby ho podepsal. Byl prošen, aby se nelekal potřebných poprav. Nakonec po noci plné úzkosti rozsudek smrti 27 odsouzencům podepsal. Smrt čekalo dvacet dva Čechů a pět Němců. Výkonem rozsudků smrti byl pověřen kat Jan Mydlář, kterému byla slíbena, knížetem z Lichtenštejna, na tehdejší dobu vysoká finanční odměna za dobře odvedenou krvavou práci. Exekuce byla hrozivým a šokujícím představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě, že se Habsburkové nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Pondělí 21. června 1621 za ranního letního slunovratu před radnicí Starého Města pražského bylo zahájeno kruté divadlo, na které se ještě dlouhá léta vzpomínalo s údivem a hrůzou. Toto divadlo, ale i přes to přitáhlo davy zvědavých lidí. Ať se to zdá divné, vše bylo připraveno jak kdyby měla začít tehdejší velkolepá slavnost, která byla chystána ve spěchu, ale přesto velice důkladně. Celé čtyři dny tesařští tovaryši sbíjeli veliké čtvercové lešení potažené černým suknem. Staroměstský rychtář nechal pracovat ze soboty 19. na neděli 20. devětatřicet dělníků, pravděpodobně z obavy, aby bylo pódium včas dokončeno. Lešení, které bylo přes šestnáct metrů široké a stejně tak dlouhé, vysoké asi tak dva a půl metru, se velkolepě vyjímalo před radnicí (viz obrázek č. 3). Kolem popraviště byli rozestavěni vojáci Valdštejnova pluku, kteří

měli za úkol zabránit každé nepovolané osobě se jen na krok přiblížit k popravčímu lešení. Zároveň měli dohlížet na Pražany, aby nedošlo k nepříjemnostem, které by narušily průběh chystané exekuce.

21

Sled událostí krvavé „slavnosti“ si zakládal na přesnosti a pohřební obřadnosti. Přesně v pět hodin ráno se ozvala dělová rána, která se rozléhala po celé Praze. Brány města zůstaly zavřeny. Na popraviště vešel z postranního radničního vchodu měšťanský sluha, celý černě zahalený. Na pódium postavil velký kříž se čtyřmi svícemi. Vedle popravního lešení stála soudcovská křesla pro členy mimořádného soudu. Hlavním členem exekuční komise byl císařský místodržící v Praze, kníže Karel z Lichtenštejna. Vězni v radničním vězení čekali dlouhé hodiny, než si pro ně přijde rychtář z lešení. Rozjímali, někteří z nich byli pohrouženi v polospánek a kněžím vyprávěli své blouznivé vidiny. Byl to odraz úzkosti a strachu ze smrti, kdy doufali ve věčné blaženství. Odsouzení přicházeli na pódium postupně, jak byli seřazeni podle rodu, důstojenství a věku. Nejprve páni, pak rytíři a jako poslední měšťané. Příznivci i odpůrci popravených se shodují, že se všichni odsouzení chovali důstojně, ačkoliv stáli tváří k smrti v tak potupné komedii. Tato situace, jež neměla východisko, v nich probouzela zoufalý pocit projevu hrdosti, která jim v předešlých dnech a hodinách tolik chyběla. Cestou na popraviště žádali kněze, aby předali jejich poslední vzkazy manželkám, dětem, přátelům. Poslední zbytky svých sil v předsmrtné extázi soustředili na klidnou a vyrovnanou chůzi vstříc neodvratnému osudu. 3.2.4 Pořadí popravených Jako první byl sťat Jáchym Ondřej Šlik. Podle dochovaných informací šel na smrt důstojně a jakoby nevěřícně zíral kolem sebe. Ve chvíli, kdy poklek a zdvihl hlavu, ozvalo se zasvištění Mydlářova meče a Šlikova hlava se skutálela na černé sukno. Podle vyneseného rozsudku mu byla useknuta i ruka. Následoval ho Václav Budovec z Budova, který nebyl doprovázen knězem, protože byl českobratrského vyznání. Bylo to z důvodu, že císař považoval Jednotu bratrskou za kacířskou sektu. Ve chvíli, kdy mu byla sťata hlava, ozval se z davu Pražanů nesouhlasný šum. Někteří odmítavě vrtěli hlavami, jiní se modlili, jelikož Budovce znali jako čestného muže a jeho smrt je zasáhla. Po následné popravě Krištofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který velel ještě před půl druhým rokem stavovskému dělostřelectvu v obležené Vídni, začalo před Mydláře předstupovat sedm příslušníků rytířského stavu. Lid očekával, že císař 22

ušetří alespoň šestaosmdesátiletého Kašpara Kaplíře ze Sulevic, ale Lichtenštejn mlčel. Jen prohlásil, že Kaplířův život je už stejně u konce, a tak že nebude činit nic proti svému přesvědčení. Opět byl kat přesný, stačila jedna rána a hlava vylétla do vzduchu. Dopadla na černé sukno. Z bezhlavé šíje vytryskl proud krve a mezi diváky se zvedla vlna odporu. Kat se snažil, aby jeho oběti netrpěly více, než bylo nutné. Nakonec byli na staroměstské popraviště přiváděni měšťané. V tu chvíli nastalo překvapení a udivení. Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu byl zproštěn trestu. Přimluvili se za něho vlivní katoličtí příbuzní a císař tak udělil výjimku. Jan Mydlář, mistr popravčí v městech pražských, jenž je historickou osobností, vykonal všechny popravy za čtyři hodiny. Třikrát během exekuce musel měnit svůj popravčí meč. Hlavy odsouzenců stínal vždy jen jedinou ranou, která byla přesně mířená. Poprava mečem nebyla jednoduchá. Naše představa o tom, že kat stíná hlavy přímo na špalku je mylná. Odsouzení museli pokleknout a hlavu zvednout. Aby vlasy nebrzdily razanci smrtícího úderu meče, musely být na krku ostříhány. Kat musel ránu mečem provést tak, aby přesně zasáhl šíji. Tento úkon vyžadoval velikou zručnost. Kat se při stínání rukama nikoho nedotýkal a nenechal se nikým spatřit. Kromě Jesenského, kterému musel ještě před smrtící ranou vytrhnout jazyk a dalších tří, kteří byli popraveni oběšením. Jesenského mrtvolu musel rozčtvrtit a pro výstrahu jeho ostatky vystavit na Šibeničním vrchu za Horskou branou. Oběšení byli během soumraku katem a čtyřmi hrobníky uloženi do truhel a odneseni do hrobů. Kat Mydlář věděl, že nepopravuje žádné zločince, ale oběti politické pomsty, z nichž některé dobře znal, a proto pro něho celá exekuce byla fyzicky i psychicky náročná. Až na jednoho byli všichni odsouzení předáci poraženého stavovského odboje evangelického vyznání. Šlo o Diviše Černína z Chudenic. Jeho bratr seděl na pódiu v roli soudce. Ve chvíli, kdy měl být Diviš popraven, pódium opustil. Nesnesl pohled na Diviše, který se nevěřícně rozhlížel, protože doufal v panovníkovu milost, jelikož byl pravověrným katolíkem. Ta nepřišla. Ihned po exekuci byla těla stínaných vkládána do připravených truhel. Jejich hlavy byly potupně vystaveny v železných koších na Staroměstské mostecké věži pro výstrahu ostatním. Dvanáct hlav na Staroměstskou mosteckou věž vynesl Jan Mydlář. Bylo mu nařízeno jednu po druhé z ochozu vystrčit tak, aby byly zdola dobře viditelné. Hlavy 23

byly nabodnuté na dlouhý železný prut a uvězněny v drátěných koších. Na hlavu hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika a stejně tak i na hlavu doktora práv Jiřího Hauenschilda, bylo Mydlářovi nařízeno položit jejich odťaté pravice. Na hlavu Jana Jesenského byl nucen položit jeho vytržený jazyk. Mydlář za staroměstskou exekuci od knížete Lichtenštejna obdržel téměř 600 kop míšeňských grošů. V té době se jednalo o nezvykle vysokou sumu, za kterou se dal na Starém Městě pražském pořídit pěkný dům nebo velký venkovský statek. Lichtenštejn mu za velice dobře odvedenou práci přidal i prémie, a tak se z Mydláře stal bohatý muž. Kat prokázal, že své řemeslo dokonale ovládá a za to byl obdivován i v řadách soudního tribunálu. V prvních měsících po staroměstských popravách byla zlá doba. Pražené byli den co den

šikanováni

císařskou

hlídkou.

Dennodenně

museli

žít

s pocitem,

že ze Staroměstské mostecké věže na ně zírají prázdné tváře hrdinů, kteří bojovali za Čechy. Postupem času si město zvyklo a oněch 12 bělostných lebek je nechávalo chladnými. O císaři Ferdinandu II., který dal odbojné Čechy popravit, se traduje, že nechal během poprav hlasitě bubnovat, aby neslyšel hrdé výkřiky odsouzených. Například Prokop Dvořický z Olbramovic před smrtí zvolal: „Povězte tomu císaři, že já nyní stojím na jeho nepravém soudu, ale on státi musí na hrozném a spravedlivém.“8 Pokud chtěl vítěz císař Ferdinand II. ohromit nejen Čechy, ale i Evropu, tak se mu to podařilo dokonale. Pro trvalou památku popravených sotva mohl udělat víc. 3.2.5 Památka V budově Staroměstské radnice je na památku zasazena pamětní deska se jmény všech popravených (viz obrázek č. 4) a v dlažbě chodníku před radnicí je vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Toto vyznačené místo dodnes ukazují průvodci svým turistům. Místo popravy bylo v dlažbě poprvé vyznačeno v roce 1904 při příležitosti výměny dlažby na celém náměstí. Kříž, který vynesl na podium měšťanský rychtář, je dnes uložen v Muzeu hlavního města Prahy.

8

Dostupné z: ceskych-panu

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/staromestske-namesti-orloj-i-poprava-

24

3.3 Čarodějnické procesy v Šumperku 3.3.1 Čarodějnice Ottův slovník naučný vysvětluje, že čarodějnice byly popisovány jako osoby, které uzavřely spojenectví s ďáblem, zřekly se křesťanské víry, vzývají ďábla jako svého pána a ve všem se podřizují jeho vůli. Uváděno je, že čarodějnice mohly ublížit na zdraví, rozvracet manželství, přivolávat zlé počasí a neúrodu, brát kravám mléko a škodit dobytku. Používaly k tomu vdechnutí, potření rukou nebo mastí, případně nápojů,

připravovaných

v čarodějnických

kuchyních.

Scházely

se

s ďáblem

na takzvaných sabatech a skládaly mu účty ze své činnosti. Sabaty se konaly na opuštěných místech v noci. Je tvrzeno, že jezdily na dřevěných vidlích, které byly natřeny čarodějnou mastí. Ďábel vystupoval v roli černého kozla nebo kocoura. 3.3.2 Poměry ve městě před procesy Město Šumperk bylo po Bílé hoře propuštěno z panovníkova poddanství a následně předáno

do

dědického

vlastnictví

knížeti

Lichtenštejnovi.

Šumperk

v době

čarodějnických procesů procházel hospodářským úpadkem. Ti nejbohatší měšťané končili

na

hranicích

a

ostatní

města

nechtěla

s takto

neblaze

proslulým

„čarodějnickým doupětem“ obchodovat ani mít nic společného. Ze zámku ve Velkých Losinách také pronikaly informace, že kat, jeho pacholci i členové losinského tribunálu holdují nadměrnému pití. Prakticky drtivá většina obyvatel byla luteránské víry a přechod na katolickou víru jim trval desítky let. Lidé, kteří zůstali věrni luteránské víře, se scházeli v okolních horách na utajených bohoslužbách. Šířily se zprávy, že v horách jsou ukryté poklady a lidé chtěli přes noc zbohatnout. Rozkřikly se také pověry o léčení pomocí magie a záhadných receptů, ke kterým bylo za potřebí posvěcených předmětů. Velkou roli v tomto období sehrála nejen dobrá víra ve spravedlnost, ale i zaslepenost, fanatismus, zloba, závist, touha po majetku apod. Nesmíme opomenout velmi důležitou skutečnost, že světská a duchovní vrchnost byla povinna chránit své poddané a jeho pomocníky před řáděním ďábla. A také měla ochránit duše lidí, které propadly čarodějnictví. My to můžeme považovat za naprosto neuvěřitelné, ale soudci a popravčí byli tenkrát přesvědčeni, že konají dobro.

25

3.3.3 Jindřich František Boblig z Edelstadtu Narodil se ve Slezsku, v dnešních Zlatých Horách, pro své nerostné bohatství byly nazývány Edelstadt, město ušlechtilých kovů. Boblig byl synem přední měšťanské rodiny. Začal studovat práva ve Vídni, ale doktorátu nedosáhl. Stal se z něho pouze kandidát kanonického a světského práva, což mu bohatě stačilo na to, aby se mohl stát soudcem či advokátem. Hlavním důvodem, proč nedostudoval a raději se věnoval krvavému řemeslu, mohla být touha po snadném zbohatnutí prostřednictvím majetku odsouzených obětí procesů. Inkviziční tribunál sloužil pouze jako nástroj ovládaný slíbeným podílnictvím na kořisti a hlavně strachem z všemocného inkvizitora. Inkvizitor jednal podle práva, které mu dávalo neomezenou možnost manipulovat s lidmi. Úkolem nebylo vinu obviněnému jen dokázat, nýbrž vynutit mučením „přiznání“. Bobligův nejbližší pomocník byl kat, který pomocí palečnice, španělské boty, skřipce a rozpálených želez měnil myslící lidi v třesoucí se trosky, podrobující se dobrovolně kruté smrti na hranici, v níž vidí spásný konec svého utrpení. Zpráva o nevíře uvádí hodnocení: „Co se Bobligovy osobnosti týče, je nad slunce jasnější, že se jednalo o silně psychicky narušenou osobnost. Sexualita sehrávala v jeho konání jednu z nejdůležitějších rolí. Nejen o modlitbách, ale i v zápisech z výslechů je kladen nápadný důraz na vulgární vyjádření sexuality.“9 3.3.4 Čarodějnické procesy v Šumperku Na základě výpovědí losinských „čarodějnic“ se Bobligovi podařilo obvinit první ženu. Jmenovala se Marie Sattlerová. Všechna podezření, která proti ní byla vznesena, popřela a prosila o konfrontaci s ženami, jež ji obvinily. Musela být prohlédnuta, jestli na těle nemá ďáblovo znamení, o němž vypověděly popravené losinské čarodějnice. Marie Sattlerová po dlouho trvajících výsleších už nekladla prakticky žádný odpor a nakonec udala i svého manžela a dceru Alžbětu. Vypověděla i proti děkanovi Lautnerovi společně se Zunanou Voglikovou. Obě tyto ženy byly upáleny v roce 1682 jako první šumperské čarodějnice. V Šumperku se ale neupalovalo za živa. Nejprve jim byla uťata ruka, kterou se měly křižovat, následně jim byla sťata i hlava, 9

NEUBAUEROVÁ, Michaela a POLÁCH, Drahomír. Zpráva o nevíře. Str. 35.

26

až poté byly na hranici spáleny. Šumperští měšťané si svého kata ve městě nemohli dovolit držet, a proto si pozvali losinského Jakuba Haye. Třetí zadrženou byla Marie Peschkeová. Inkviziční tribunál na ni vyzkoušel snad všechny dostupné a osvědčené prostředky, ale i přes to všechno odpovídala stále to samé. A to, že ji na čarodějnických sabatech musel zastupovat zlý duch v její podobě. Vyzkoušeny na ni byly všechny druhy tortury.10 Aby prý nečerpala sílu ze země od ďábla, byla držena hlavou vzhůru. Vydržela i španělskou botu (viz obrázek č. 5), palečnici (viz obrázek č. 6) a natahování na žebřík (viz obrázek č. 7). Přičemž nevydala ani hlásku. Přestože přečkala veškeré mučení a výslechy, kterým byla podrobena, musela se nakonec přiznat. Domníváme se, že Boblig Marii Peschkeovou napálil, a to tak, že jí slíbil, že nechá být jejího manžela, když se ona přizná. Kašparu Sattlerovi a jeho dceři Alžbětě, o nichž se zmiňujeme výše, bylo vytýkáno, že umrskali jehně k smrti na jednom ze sabatů. Roku 1683 byli společně s Marií Peschkeovou popraveni. Další obětí a zároveň nejznámější obětí čarodějnických procesů se stal děkan Kryštof Lautner. Děkan Lautner byl šumperský rodák, velmi vzdělaný a tolerantní člověk. Byl oblíbený a měl spoustu přátel. Děkan se bál Bobliga, protože nepochybně věděl čeho je Boblig schopen. Lautner byl zatčen v roce 1680. Čekal ho šestiletý marný boj, v té době nenašel jediného spojence. Po nekonečných výsleších, konfrontacích a nakonec i mučení se v roce 1684 k čarodějnictví přiznal. Ještě více než rok trvalo, než olomoucký biskup povolil trest smrti upálením za živa. Exekuce se konala 18. 9. 1685 v Mohelnici za účasti obrovského množství lidí. Zemřel jako mučedník. V roce 2000 mu byla na bývalé šumperské farmě odhalena pamětní deska. Mezitím byli v Šumperku obžalováni další a další lidé. Velkou pozornost tenkrát vzbudil proces s Janem Přerovským. Podařilo se mu z vězení prostřednictvím žalářníka propašovat zprávu pro svého bratra, jenž byl převorem kláštera v Králově Poli u Brna. Tomu se povedla domluvit audience u Leopolda I., který vynesl rozsudek, že nesmí být popraven, pokud se dobrovolně nepřizná. Je nám ale známo, že Boblig Přerovskému císařovu vůli úmyslně zamlčel a místo toho mu za dobrovolné přiznání přislíbil

10 Tortura česky útrpné právo, mučení, soudní prostředek donutiti obviněného nebo svědka způsobenými mu velikými bolestmi k vyznání pravdy. (Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CDOM, 2007, str. 599)

27

propuštění. Přerovský se nechal oklamat a „vinu“ před svědky přiznal. Byl popraven 14. 4. 1684. Důležitou postavou čarodějnických procesů se stala Magdalena Peschkulinová, přezdívaná Manda Bocková. Během výslechu udala z čarodějnictví zcela dobrovolně 43 lidí, přičemž vyvolávala všeobecné veselí živou gestikulací a neustálým omíláním „Čestně, čestně, když to říkám, tak je to pravda.“11 Manda byla obviněna, že pomocí čarodějnických kouzel zabila své manžely. Uvádí se, že na jednoho z manželů vystřelila trubičkou kuličku, vyrobenou za zaříkávání z kousku podrážky své pravé boty, svěcené hostie a z jeho chlupů. Před popravou 14. 4. 1684 ji byla katem sešita její „nevymáchaná huba“, takto se o ní vyjadřovali inkvizitoři. Eva Umblaufová byla v roce 1684 uškrcena „ďáblem“ v cele poté, co před tribunálem během výslechu prohlásila, že všechny jeho členy viděla na čarodějnickém sabatu. Roku 1685 na seznam popravených přibyl šumperský perníkář Bedřich Winter, údajně na Petrových kamenech hrál k tanci na harfu. Na jeho exekuci se přišlo podívat kolem 3000 lidí. Losinský kat Hay si ale utrhl pořádnou ostudu, protože při první ráně mu sklouzl meč a sekl nešťastníka do pravého ramene, teprve napodruhé se mu podařilo hlavu od těla oddělit. Poslední popravy v Šumperku se konaly po červnu 1692, kdy přišli o svůj život další čtyři lidé. Jindřich Peschke byl poslední obětí šumperských čarodějnických procesů. Jindřich byl bývalý rychtář a patřil mu Geschaderův dům. Zatčen byl na začátku června 1684. V době zatčení se staral o své čtyři děti a také o 10 sirotků po zemřelých bratrech. Členové tribunálu se ho marně snažili zlomit po dobrém, zastrašováním, výslechy i konfrontacemi, ale jen se usvědčili v tom, že takový protivník proti nim ještě nestál. 4. 6. 1685 byl podroben mučení palečnicí, i tak se nepřiznal, pouze křičel bolestí a prohlašoval, že si ničeho není vědom. Ani španělská bota, natahování na žebřík, píchání do bradavice, jakožto ďábelského stigmata nebo pálení svící do boku nepřineslo výsledek. Boblig se spoléhal na to, že ho zlomí žalář, a tak ho nechal uvěznit. Nakonec statečný Peschke zemřel přirozenou smrtí v žaláři v roce 1696.

11

NEUBAUEROVÁ, Michaela a POLÁCH, Drahomír. Zpráva o nevíře. Šumperk: Jeseníky - sdružení

cestovního ruchu, 2010. 172. ISBN 978-80-904286-1-3.

28

3.3.5 Stálá expozice v Geschaderově domě v Šumperku Ve sklepních prostorách památkově chráněného Geschaderova domu (viz obrázek č. 8) v Šumperku se nachází expozice Čarodějnických procesů. Situování expozice přímo do těchto prostor je o to významnější, že příběhy a osobní tragédie některých účastníků čarodějnických procesů se odehrály právě zde. Využíváno je nejmodernější technologie průvodcování (guidePORT™), která tematicky navazuje na průvodcovaný prohlídkový okruh Šumperkem s názvem „Kde žily čarodějnice“. Účastník obdrží průvodcovský systém guidePORT™, ze kterého se dozví zajímavosti o čarodějnických procesech z 2. poloviny 17. století i o samotné expozici. Sklepení je vybudováno tak, aby se zde návštěvník mohl pohybovat sám bez doprovodu průvodce. Geschaderův dům je také jedním ze zastavení na „Čarodějnické cyklotrase“ vedoucí po stopách čarodějnických procesů od Mohelnice přes Šumperk až do Zlatých Hor. 12

12

Čarodějnické procesy: stálá expozice v Geschaderově domě. Šumperk, 2012.

29

4 NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU 4.1 Bitva na Bílé hoře až na Pražský hrad Nezisková organizace Rozvoj cestovního ruchu o. s.13 je realizátorem projektu Prague City Line – Poznej Prahu sám. A na svých internetových stránkách nám nabízí tip na výlet „Bitva na Bílé hoře až na Pražský hrad“. Trasa výletu (viz obrázek č. 9). Tento výlet začíná na tramvajové zastávce jménem Bílá hora. V této zastávce má tramvaj konečnou stanici, a proto ani individuální turista nemá šanci zabloudit. Když vystoupíme, po pravé straně uvidíme komplex poutního kostela Panny Marie Vítězné. 4.1.1 Poutní kostel Panny Marie Vítězné Původně na místě dnešního kostela stála jednoduchá kaplička, která zde byla postavena čtyři roky po bitvě na Bílé hoře. Dochovaly se zprávy, že kaplička nejprve sloužila k ukládání kostí padlých vojáků. Vojáků, kteří padli na Bílé hoře. Později se z kapličky stalo vyhledávané poutní místo, které roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Kaplička se dlouhá léta nacházela v dezolátním stavu, a proto v letech 1704 až 1730 došlo k její přestavbě na rozsáhlý komplex poutního kostela. K významu kostela přispělo hlavně jméno malíře Václava Vavřince Reinera, který se podílel na výzdobě poutního kostela, mimo jiné vyzdobil i Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně. Interiér kostela patří k historickým zajímavostem, je vyzdoben kopií obrazu Panny Marie pocházejícího z Říma. Tato malba je údajně kopií obrazu, který byl v období před bitvou na Bílé hoře zneuctěn protestantskými vojsky. Panně Marii na něm byly vypíchnuty oči. Kostel se v roce 1785 nevyhnul, jako spousta dalších kostelů, reformě Josefa II. a byl zrušen. Však roku 1828 se dostal do správy Benediktinů v Břevnovském klášteře a ti ho spravují až do současnosti. Díky nim slouží toto poutní místo opět jako klášter. V roce 2007 se do komplexu nastěhovaly sestry benediktinky z komunity Venio. Bohužel areál není veřejnosti přístupný. Vydáme-li se cestou kolem hlavní brány poutního komplexu a na jejím konci pokračujeme cestou doprava do ulice Řepská, po 300 metrech spatříme vlevo odbočku 13

Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/tipy-na-vylety-praha-a-okoli/tip-na-vylet-v-praze-bitva-nabile-hore-az-prazsky-hrad

30

do pole a na malém náspu mohylu. Tato mohyla, jak už bylo zmiňováno v předešlé kapitole, připomíná bitvu na Bílé hoře a vystavena byla k třístému výročí bitvy v roce 1920. 4.1.2 Památeční mohyla Uprostřed políčka, jednoho z nejosudovějších míst naší historie, spolu s přiléhající oborou a letohrádkem Hvězda, najdeme památeční mohylu, která byla umístěna na samý vrchol Bílé hory. Vše je součástí hlavního města Prahy. Dnes bojiště najdeme z části pokryté vilovou zástavbou, ale naštěstí vrcholek Bíle hory se zástavbě ubránil. Dále nás tento výlet zavede přes Oboru a letohrádek Hvězda, Břevnovský klášter, Černínský palác, Loretu, Schwarzenberský palác až na Pražský hrad.

4.2 Rekonstrukce Bitvy na Bílé hoře Dalším zajímavým ohlédnutím po bitvě na Bílé hoře je její rekonstrukce, která každoročně probíhá na Bělohorské pláni. Již desátý ročník rekonstrukce bitvy proběhne 20. září až 21. září 2014. Na Bělohorské pláni najdeme stánky s tradičními řemesly, taverny a spousty jiných atrakcí z tehdejší doby. Do rekonstrukce je zapojeno několik stovek účinkujících z celé Evropy. Pěší, jezdci na koních a dělostřelci s mnoha děly. Ti všichni přiblíží dramatickou epizodu českých národních dějin.

4.3 Výlet na Staroměstské náměstí za katem Janem Mydlářem Portál kudyznudy.cz nás láká na výlet „Staroměstské náměstí po stopách Jana Mydláře“. Trasa výletu (viz obrázek č. 10). Nejsmutnějším a zároveň nejčernějším dnem v historii Staroměstského náměstí byl 21. červen 1621. O kterém konkrétněji hovoříme v předcházející kapitole. Na památku tohoto dne najdeme v dlažbě na východní straně náměstí bílé kříže. Kdybychom při návštěvě náměstí zpozorněli a rozhlédli se kolem sebe, zjistili bychom, že Pražané křtění Vltavou po tomto místě památky nešlapou. Dále nás tento výlet odkazuje na Staroměstskou mosteckou věž Karlova mostu, kde jak už víme, byly vystaveny hlavy dvanácti popravených pánů. Pokud se vydáme po této 31

trase dále, navštívíme Muzeum loutkářských kultur, které sídlí v renesančním domě nesoucí jméno Mydlářů. Přesto, že byl Jan Mydlář tím, čím byl, patřil k zámožným a váženým občanům staré Prahy. Vzal si za manželku Alžbětu Špetlovou a s ní měl několik dětí. Když kat zemřel, jeho řemesla se ujali synové Jan Václav a Jiří. Jan Mydlář zemřel 14. března 1664 a tak si tento rok připomínáme 350. výročí jeho úmrtí.

4.4 Prohlídkový okruh „Kde žily čarodějnice“ „Čarodějnice, ďábel, moci pekelné, palečnice – slova jako ze strašidelné pohádky. A přece ve druhé polovině 17. století lidé věřili, že čarodějnice žijí mezi nimi. Jedna jediná hostie ukrytá v šátku žebračky z Vernířovic rozpoutala na žerotínském losinském panství běsnění inkvizičního tribunálu v čele s olomouckým advokátem Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu. Jen v Šumperku zemřelo 25 obětí, což při tehdejším počtu obyvatel, něco přes 2000, věru není málo. Stovky let smazaly děs těchto událostí a my dnes snad jen s tichou vzpomínkou procházíme místy, kde se odehrávaly hrůzy čarodějnických

procesů.

Při

procházce

městem

si

můžeme

některé

z nich

připomenout.“14 Tento okruh svým návštěvníkům představí nejtemnější část šumperských dějin a to inkviziční čarodějnické procesy z let 1679 až 1694. Za řádění neblaze proslulého Jindřicha Františka Bobliga padlo 25 nevinných obětí šumperských občanů včetně děkana Kryštofa Aloise Lautnera, známého z románu Kladivo na čarodějnice. Procházkový okruh „Kde žily čarodějnice“ nám představuje, kde oběti procesů a jejich trýznitelé bydleli a jaké příběhy se kolem nich odehrávaly. Vydáme-li se po stopách čarodějnic, zavítáme do kostelů Zvěstování Panny Marie a sv. Jana Křtitele, od kostela sv. Jana Křtitele jsme průvodcem zavedeni k bývalé městské šatlavě, abychom si představili, kudy procházel průvod s odsouzenými na popravu. Trasa výletu (viz obrázek č. 11).

14

Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/prohlidkove-okruhy-mestem.html

32

5 STATISTIKA NÁVŠTĚVNÍKŮ 5.1 Porovnání statistik návštěvníků jednotlivých památek 5.1.1 Památeční mohyla s pomníčkem na Bílé hoře Jelikož se jedná o veřejně přístupný památník a zároveň tedy o památku, jejíž návštěva není podmíněna vstupním poplatkem, není tedy možné vést její statistiku návštěvnosti. Pražská informační služba – Prague City Tourism poskytla statistiku návštěvnosti Břevnovského kláštera, která činila 10 100 osob za rok 2013. Břevnovský klášter je od Bílé hory vzdálen pouze necelé tři kilometry. Z toho můžeme usuzovat, že část návštěvníků, kteří navštíví Břevnovský klášter, zavítá i k památeční mohyle s pomníčkem na Bílé hoře. 5.1.2 Staroměstská radnice s pamětní deskou jmen popravených Tabulka č. 1 Statistika návštěvnosti Staroměstské radnice

ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ 376.565 396.405 390.278 432.543 456.002 471.130 529.161 507.337 údaje za tento rok nejsou k dispozici 689.358

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

Z tabulky č. 1. vyplývá, že počty návštěvníků za posledních deset let nejsou až tak rozdílné. Zvýšený počet návštěvníků je zaznamenán hlavně v posledních letech. Za rok 2012 není údaj k dispozici z důvodu neochoty zveřejnění počtu návštěvníků tehdejším majitelem. Informace pochází od Pražské informační služby – Prague City Tourism.

33

Tabulka č. 2 Statistika návštěvnosti pražských věží

OBJEKT Staroměstská radnice Petřínská rozhledna Žižkovská věž Staroměstská mostecká věž Prašná brána Svatomikulášská zvonice Věž Novoměstské radnice Malostranská mostecká věž

NÁVŠTĚVNOST 2013 623.539 479.912 82.317 67.716 47.666 32.762 13.628 10.517

(Zdroj: Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/u/b2b/statistiky/prazske-pamatky-statistikanavstevnosti-2013.pdf)

Vzhledem k návštěvnosti pražských věží za rok 2013 je návštěvnost věže Staroměstské radnice jednoznačně nejvyšší, jak je patrné z tabulky č. 2. Když ji ale porovnáme s tabulkou č. 1, zjistíme, že návštěvnost samotné radnice je o pár desítek tisíc návštěvníků vyšší než návštěvnost samotné věže za rok 2013. Bohužel ale už z těchto statistických údajů nejsme schopni posoudit, zda je návštěvnost vysoká díky pamětní desce se jmény všech popravených z roku 1621, která je umístěna uvnitř radnice. Nebo díky zaujetí a následné návštěvě radnice po spatření 27 vydlážděných křížů před vstupem do radnice. Lidé však mohou radnici navštívit i z mnoha jiných důvodů, třeba jen pro její věž a vyhlídku na Prahu, nebo proto, že je to radnice, která se odjakživa řadí k nejdůležitějším památkám města, jakožto reprezentativní budova. 5.1.3 Expozice Čarodějnické procesy Tabulka č. 3 Statistika návštěvnosti expozice Čarodějnické procesy

ROK 2010 2011 2012 2013

POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ 5.332 6.104 5.763 6.085

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

Z tabulky č. 3 je patrné, že počty návštěvníků jsou zanedbatelně odlišné. Expozice Čarodějnické procesy v Šumperku byla otevřena v dubnu 2010, proto uvádím statistiku návštěvnosti pouze za čtyři roky. V roce 2010 byla návštěvnost nejnižší, což způsobilo otevření expozice až v dubnu a malé povědomí turistů o této expozici. Naopak 34

v roce 2011 byla návštěvnost nejvyšší, dá se odhadovat, že z důvodu zájmu o něco nového v daném regionu. V případě této expozice je jasné, že většina lidí, konkrétně asi 85 %, navštěvuje expozici záměrně z důvodu historie a zájmu o čarodějnické procesy. Jak bylo také potvrzeno nejmenovaným zaměstnancem expozice.

5.2 Porovnání statistik návštěvníků s objekty bez temného turismu Statistiku návštěvníků je možné porovnat pouze u objektů Staroměstská radnice a Prašná brána a expozice Čarodějnické procesy a radniční věž v Šumperku. Bílou horu a její památník nelze porovnat, jelikož statistika návštěvníků, jak už bylo řečeno, není k dispozici. 5.2.1 Staroměstská radnice x Prašná brána Tabulka č. 4 Porovnání návštěvníků Staroměstské radnice a Prašné brány

ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

STAROMĚSTSKÁ RADNICE 376.565 396.405 390.278 432.543 456.002 471.130 529.161 507.337 údaje za tento rok nejsou k dispozici 689.358

PRAŠNÁ BRÁNA 34.862 40.805 37.374 54.518 55.642 63.284 70.616 60.163 údaje za tento rok nejsou k dispozici 47.666

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

Tabulka č. 4 poukazuje na to, že návštěvnost Staroměstské radnice a její věže několikrát převyšuje návštěvnost Prašné brány. U Staroměstské radnice, v pravé časti tabulky, můžeme vidět, že její návštěvnost se rok co rok o několik tisíc turistů zvyšuje. Až na rok na 2012, který nemáme k dispozici. Naopak u Prašné brány je zřetelné, že její návštěvnost každým rokem velice kolísá. Vzhledem k tomu, že tyto dvě památky jsou od sebe pěšky vzdálené pouhých 500 m, je velice zvláštní, že v počtu návštěvníků je až tak velký rozdíl. Můžeme to tedy přisuzovat faktu, že turisté před radnicí spatří vydlážděné kříže, jakožto připomínku nejčernějšího dne v historii českého národa.

35

Následně si v radnici na pamětní desce mohou přečíst jména všech popravených, kteří s dobrým úmyslem bojovali na straně stavovského vojska na Bílé hoře. Tato památka nám po staletí připomíná strašný rozsudek Ferdinanda II, který se i dnes jeví jako nelidský čin. Návštěvnost se zvyšuje i díky zahraničním turistům, kteří jsou na tuto památku upozorňováni průvodci. 5.2.2 Expozice Čarodějnické procesy x radniční věž v Šumperku Tabulka č. 5 Porovnání návštěvníků expozice a radniční věže v Šumperku

ROK 2010 2011 2012 2013

EXPOZICE ČARODĚJNICKÉ PROCESY 5.332 6.104 5.763 6.085

RADNIČNÍ VĚŽ V ŠUMPERKU 3.997 5.324 4.856 4.624

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

Jelikož expozice Čarodějnické procesy je v provozu teprve od roku 2010, hodnotíme pouze návštěvnost za čtyři roky. Při porovnání těchto dvou památek můžeme z tabulky č. 5 soudit, že návštěvnost expozice, stejně jako u předešlé tabulky se Staroměstskou radnicí, převyšuje návštěvnost radniční věže. V tomto případě je ale nutné podotknout, že jen minimálně. Tyto dva objekty se nachází asi stejně daleko od sebe jako Staroměstská radnice od Prašné brány. Přesto návštěvnost radniční věže je nižší než expozice. V obou případech návštěvnosti věží může hrát nezanedbatelnou roli i mobilita návštěvníků. Vzhledem k tomu, že Šumperk je relativně na počet obyvatel malé město, je návštěvnost expozice veliká. Musíme brát ale v potaz, že nejvíce zástupců z řad návštěvníků tvoří studenti z okolních škol. Další podíl na velkém počtu turistů má reklama. Expozice je propagována jako jedna z hlavních zastávek na trase „Kde žily čarodějnice“. Šumperk sám je ale proslulý čarodějnickými procesy podobně jako Jablonec nad Nisou výrobou bižuterie. Jak je tedy na první pohled viditelné tyto zvolené památky řazené do kategorie temného turismu svojí návštěvností převyšují nad vybranými historickými památkami v jejich okolí. Nemůžeme, ale prokázat, zda je to opravdu z důvodu, že se na těchto místech odehrály temné historické události. Motivy turistů jsou různé, ve většině případů nejednoznačné, ale rozhodně nemůžeme tvrdit, že důvodem k návštěvě je účast na temném turismu. 36

6 MOTIVACE ÚČASTNÍKŮ V CESTOVNÍM RUCHU 6.1 Emoce Emoce Martina Černá15 popisuje jako „vědomé pocity různého ladění, které vyjadřují vztah člověka vzhledem k událostem vnějšího prostředí i k sobě samému a které jsou spojeny s různou mírou fyziologické aktivace, mající roli připravenosti k jednání. Emoce jsou evolučně starší než rozumové jednání, jejich projevy jsou silnější a obtížněji ovlivnitelné. Emoce ale nejsou vázány pouze na určité podněty, situace a vztahy, ale mnohdy i na stabilnější rysy osobnosti, například bojácnost. Emoce mají stejný slovní základ jako motivace (movere – hýbat se). Emoce jsou nezanedbatelným usměrňujícím a posilujícím mechanismem motivace, příklad člověk běží, když se bojí.“16 Emoce jsou maximálně subjektivní záležitostí. Dva totožné podměty mohou u různých jedinců vyvolat různé emoce. Například aplikováno na temný turismus, návštěva objektu spojeného se smrtí může u jednoho jedince vyvolat odpor, zhnusení, nezájem takové místo vůbec ještě někdy navštívit, u druhého naopak zalíbení, vzrušení podnícené smrtí nebo zájem o historii, dávné události a potřebu si opatřit související informace. Mohou tak podněcovat ke studiu historie.

6.2 Motivace Slovo motivace pochází z latinského slova "motus", které znamená pohyb. Motivace je tedy jakási "hybná síla" chování. Můžeme ji také popsat jako proces zahájení a následné regulace činnosti, jejímž účelem je dosažení rozhodujícího cíle – kýženého stavu, často doprovázeno uspokojením – nalezením rovnováhy. Martina Černá uvádí, že „motivace je psychický proces vedoucí k mobilizaci organismu. Usměrňuje chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Motivace je souhrn všech skutečností (radost, vzrušení, zvídavost, pozitivní pocity, radostná očekávání), která podporují nebo tlumí jedince, aby něco dělal nebo nedělal. Jako motiv označujeme 15 16

ČERNÁ, Martina. Aplikovaná sociální psychologie. Jihlava, 2013. ČERNÁ, Martina. Aplikovaná sociální psychologie. Jihlava, 2013, str. 17.

37

druh určitého chování a jednání člověka zaměřené na uspokojování konkrétních potřeb.“17

6.3 Turistické motivy na základě chování V knize „The Darker Side Of Travel“18 je temný turismus autory popisován jako fenomén, který určuje pohnutky a motivy turistů. Také definuje rozdíly zvláštních charakteristik atrakcí nebo destinací. Na základě takového chování Seaton (jeden z autorů) rozděluje turisty do pěti kategorií aktivit temného turismu. První kategorie cestuje, aby byla svědky veřejné smrti, ale dnes už se veřejné popravy nebo exekuce ve světě prakticky neprovádějí. Druhá kategorie cestuje, aby viděla místa jednotlivých nebo hromadných úmrtí. Zahrnuje obrovské množství míst, například známa bojiště, koncentrační tábory jakožto místa genocid, místa, kde zemřeli slavné osobnosti, ale také domovy uveřejněných vražd známých osobností. Třetí kategorie cestuje k památníkům včetně hřbitovů, krypt a válečných pomníků. Důvody pro takové návštěv jsou různorodé. Například se může jednat o zálibu vytváření kolekce nápisů, z náhrobních desek slavných osobností. Čtvrtá kategorie si žádá důkazů, jako jsou symboly a předměty reprezentující smrt, umístěné v muzeích. Jedná se o zbraně, které způsobovaly smrt, nebo atrakce, jež jsou rekonstrukcí konkrétních událostí. Spektrum motivací založených na potřebách ukotvených v kultuře je nesmírně široké a jen obtížně uchopitelné. Rozsáhlou polemiku na toto téma publikoval nejnověji Stone, jak již bylo zmíněno výše. Propojení obou přístupů v typologizaci temného turismu navrhl jeho kolega Sharpley, který definoval na základě charakteru původu atraktivity temného turismu a míry „temnosti“ v poptávce po temném turismu čtyři odstíny temné turistiky:

17

ČERNÁ, Martina. Aplikovaná sociální psychologie. Jihlava, 2013, str. 31. SHARPLEY, Richard a STONE, Fhilip R. The Darker Side of Travel: The Theory and Practice of Dark Tourism [online]. UK: British Libraly, 2009 [cit. 2014-04-10]. ISBN -13: 978-1-84541-115-2. 18

38

bledý cestovní ruch – turisté s minimálním nebo omezeným zájmem o smrt, navštěvující místa, která nejsou záměrně budována jako atraktivity temného turismu šedá poptávka po cestovním ruchu – turisté fascinováni smrtí, navštěvující místa, která nejsou záměrně budována jako atraktivita temného turismu šedá nabídka cestovního ruchu – místa záměrně založená na využití smrti, která jsou navštěvována lidmi, jejichž zájem o smrt není hlavním motivem návštěvy takového místa černý cestovní ruch - ve skutečnosti čistě temný turismus, tvořený místy záměrně propagujícími smrt a určený převážně lidem fascinovanými smrtí k uspokojení Základem pro typologizaci aktivit temného turismu zůstává skutečnost, za jak „temné“ dané místo sami návštěvníci považují. V knize „The Darker Side Of Travel“ je také uváděno, že pozorování jednoho z autorů, poukazuje na to, že většina aktivit temného turismu, nemusí být výslovně motivována. A následně vzpomíná na jeden z deštivých dnů dovolené v Alpách. Ve středisku Zermatt při nákupech narazil na městské muzeum. Hned u vstupu zjistil, že se ocitl na místě, ze kterého na něho dýchla smrt a neštěstí. Soudil tak z cenných artefaktů zahrnující potrhané oblečení, šedě zbarvená lana a zlomené cepíny, kde vše bylo vystaveno po smrtelných pádech obětí hory Matterhorn. Proto zdůrazňuje, že individuální motivace vysvětluje jen menšinu návštěv temných turistických lokalit. To platí i pro mnoho dalších forem cestovního ruchu, které nejsou, alespoň zpočátku motivovány.

39

7 VÝZKUM Zaměřili jsme se na kvantitativní výzkum, pomocí kterého jsme zmapovali povědomí o konkrétních historických událostech našeho národa. Před realizací výzkumu bylo nutné se zaměřit nejen na odbornou literaturu zabývající se vybranými historickými událostmi, ale také na odbornou literaturu zabývající se dotazníkovým šetřením.

7.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo posouzení vlivu temného turismu na zvýšení povědomí turistů o historii našeho národa.

7.2 Metody výzkumu Pro výzkum byla zvolena kvantitativní metoda a to dotazníkové šetření. Dotazník byl zvolen jako nejvhodnější metoda, s jejíž pomocí, se dá oslovit za poměrně krátkou dobu velký počet respondentů. Dotazník může být jednoduše definován jako „způsob písemného kladení otázek a písemného získávání odpovědí“19. Chrástka20 vymezuje dotazník jako „soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou předem promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba odpovídá písemně.“21. Dotazované osoby se nazývají respondenti. Každý dotazník je složen z určitého množství otázek, které můžeme dělit na uzavřené, polouzavřené a otevřené: Otevřené otázky – respondent vytváří vlastní odpověď podle sebe. Výhodou otevřených otázek je jejich volnost a respondent není nikterak omezován výběrem odpovědí. Nevýhodou těchto otázek je obtížnější zpracování, například při velkém počtu respondentů. Polouzavřené otázky – respondent si volí mezi nabízenými odpověďmi, ze kterých by měl vybrat tu, která mu je nebližší a zároveň má možnost vytvořit i vlastní odpověď.

19

GAVORA, 2000, s. 99. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. 21 CHRÁSKA, 2007, s. 163. 20

40

Uzavřené otázky – respondent má možnost volit mezi předem danými odpověďmi.

Velkou

výhodou

je

daleko

jednodušší

zpracování

při

vyhodnocování dotazníku. Nevýhoda pro respondenty tkví v tom, že respondent se nemusí ztotožňovat s žádnou z nabízených odpovědí a ani mu není dána možnost vyjádřit vlastní názor.22 Pro dotazníkové šetření byly zvoleny dva dotazníky. Dotazník s názvem „Temná stránka české historie“, zaměřený na historické události Bílá hora a Staroměstská exekuce. Byl umístěn na www.survio.com od 11. března do 14. dubna 2014 a vyplnilo ho 200 respondentů různých věkových kategorií. Dotazník s názvem „Čarodějnické procesy“, zaměřen pouze na samotnou expozici, byl vyplněn nejmenovaným zaměstnancem expozice Čarodějnické procesy v Šumperku. Dotazníky jsou zcela anonymní a posloužily pouze ke zpracování této bakalářské práce. Pro dotazníky jsme zvolili uzavřené, polouzavřené a otevřené otázky. Otázky byly položeny tak, aby na ně šlo odpovědět co nejjednodušeji a zároveň výstižně. V dotazníku „Temná stránka české historie“ najdeme otázky uzavřené a polouzavřené. Všechny otázky z tohoto dotazníkové šetření jsou zaznamenány do grafů, pro jejich lepší čitelnost. Dotazník „Čarodějnické procesy“ byl zaměstnanci expozice zaslán emailem s otevřenými otázkami, aby dával možnost odpovědět vyčerpávajícím způsobem, jak se také stalo. Dotazníky jsou přiloženy v příloze 10.2 k nahlédnutí.

22

Srov. PELIKÁN, Jiří. 2011, s. 107 - 108.

41

7.3 Dotazník „Temná stránka české historie“ 1. Navštívili jste někdy Bílou horu s poutním komplexem kostela Panny Marie Vítězné? Graf č. 1

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com

V první otázce se jednalo o zjištění, zda lidé vůbec někdy Bílou horu navštívili. Z Grafu č. 1 je zřetelné, že jen 31 respondentů Bílou horu navštívilo a zbývajících 169 tam nikdy nebylo. Tento výsledek není nikterak překvapivý, vzhledem k tomu, že památka není nijak zvlášť propagována. 2. Věděli jste, že původně místo kostela se zde nacházela jednoduchá kaplička, která sloužila k ukládání vyoraných kostí vojáků padlých v bitvě na Bílé hoře? Graf č. 2

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Druhá otázka úzce souvisí s první. A jak je z grafu č. 2 patrné i počet respondentů se nikterak výrazně neliší. Informaci o tom, že se místo kostela původně nacházela kaplička na uložení kostí padlých vojáků, můžeme získat právě návštěvou tohoto místa nebo díky zájmu o historii a historickou literaturu. Z dotázaných respondentů 81,5 % nikdy neslyšelo, že se zde původně kaplička nacházela. Jen 18,5 % respondentů odpovědělo „Ano“. Vzhledem k první otázce, můžeme soudit, že 31 respondentů

42

získalo informaci návštěvou Bílé hory a u šesti zbývajících respondentů se může jednat o historický přehled. 3. Máte povědomí o tom, kdy bitva na Bílé hoře proběhla? Graf č. 3

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Z grafu č. 3 vyčteme, že 173 respondentů odpovědělo, že ví, kdy bitva na Bílé hoře proběhla. U této otázky respondent vybíral ze dvou možností, ale v případě výběru odpovědi „Ano“ byl nucen napsat rok. Ve skutečnosti těch, kteří odpověděli „Ano“ a ještě připsali správný rok, bylo 159. Je tedy zřejmé, že 14 respondentů uvedlo špatný rok, například uváděli, že se bitva stala v roce 1421, 1604, 1618, 1621, 1860, atd. A 27 respondentů nevědělo, kdy se bitva na Bílé hoře odehrála. 4. Vzpomenete si, jaká dvě vojska proti sobě stála? Graf č. 4

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V grafu č. 4 vidíme, že 71 %, tedy 142 respondentů správně odpovědělo, že na Bílé hoře bojovala česká stavovská armáda proti vojskům Ferdinanda II. Českou katolickou armádu proti Ligistické armádě zvolilo za správnou odpověď 23 respondentů a 35 respondentů uvedlo, že neví.

43

5. Jsou vám známé, alespoň některé důsledky prohrané bitvy? Vyberte: Graf č. 5

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V otázce č. 5 respondenti měli možnost zaškrtnout všechny nabízené varianty odpovědí. Jednalo se o zjištění, jaké z nabídnutých odpovědí, jsou respondentům nejznámější. Nejvíce respondentů, 66 %, zvolilo exemplární potrestání, 51,5 % respondentů vybralo začátek silné rekatolizace. Zároveň 34 % respondentů vědělo o uzákonění dědičného práva Habsburků na český trůn a 24,5 % respondentů zaškrtlo, že docházelo k velké emigraci. 6. Asi nejznámějším důsledkem byla poprava 27. českých pánů. Poprava představovala krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. 5. 1618 a skončily 8. 11. 1620 porážkou stavovských armád na Bílé hoře. Víte, kde se tato veřejná exekuce uskutečnila? Graf č. 6

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

44

Otázka č. 6 zjišťovala, zda lidé vědí, kde byla uskutečněna Staroměstská exekuce. Správnou odpověď, Staroměstské náměstí, zvolilo 182 respondentů. Zbylých 18 respondentů odpovědělo chybně. 7. Vzpomenete si, kdo všechny popravy vykonal? Trvalo mu to čtyři hodiny a vystřídal čtyři meče. Graf č. 7

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V otázce č. 7 90 % respondentů správně zvolilo nejznámějšího kata české historie Jana Mydláře. 8. Jaká známá jména popravených se vám vybavují? Graf č. 8

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V otázce č. 8 měli respondenti opět možnost zaškrtnout všechny nabízené varianty odpovědí. Cílem otázky bylo potvrzení, že nejznámější z popravených jsou Krištof 45

Harant z Polžic a Bezdružic a Jan Jesenský z Jeseného. Krištofa Haranta z Polžic a Bezružic zvolilo 156 respondentů a Jana Jesenského 83 respondentů. Celkově respondenti znali všech pět popravených. Našli se i tací, kteří si vzpomněli například na Václava Budovce z Budova nebo Jindřicha Kozla. 9. 15 měšťanů bylo popraveno oběšením, 10 pánů šlechtického stavu a 2 měšťané byli sťati. Víte, kam byly hlavy dvanácti popravených umístěny, aby byly pro výstrahu všem stále na očích? Graf č. 9

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Otázka č. 9 zjišťovala, jestli respondenti vědí, kam kat Mydlář musel zavěsit 12 hlav popravených. Překvapivě správnou odpověď Staroměstskou mosteckou věž zvolilo 106 respondentů. Prašnou bránu zaškrtlo 77 respondentů, což je podle našeho názoru způsobeno tím, že Prašná brána je velice známá. Zbylé dvě odpovědi zvolilo dohromady 17 respondentů, což lze považovat spíše za náhodný tip.

46

10. Navštívili jste tyto dvě historická místa (Bílá hora, Staroměstské náměstí) z důvodu historických událostí, které se tam staly? Graf č. 10

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Z grafu č. 10 vidíme, že 43 % respondentů Bílou horu a Staroměstské náměstí nenavštívilo z důvodu historických událostí a 35,5 % o tom ani nepřemýšlelo. 21,5 % respondentů, odpovědělo, že tato dvě místa navštívili kvůli historickým událostem. 11. Můžete mi upřímně říct, kdybyste se na místa těchto dvou historických událostí vydali, co by bylo největším podnětem návštěvy? Graf č. 11

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V otázce č. 11 82 respondentů odpovědělo, že kdyby místa navštívili, hlavní podnět návštěvy by se týkal zájmu o historii spojený se vzrušením z dávných událostí, které se na těchto místech odehrály. Tato odpověď je neutrální a zároveň v sobě skrývá i odpověď „vzrušení podnícené samotnou smrtí“. Domníváme se, že i přesto, že byl dotazník anonymní, tuto diskutovanou otázku nezvolili respondenti přímo, zejména 47

proto, že tato odpověď mohla asociovat podezření na anomální osobnost dychtící po vzrušení. Naopak 68 respondentů by tyto místa navštívilo jen kvůli historii a 38 respondentů zvolilo jiný důvod návštěvy. 12 Vaše odpovědi na otázky byly na základě (můžete zakroužkovat více možností): Graf č. 12

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

V otázce č. 12 měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. V této otázce bylo důležité, kolik respondentů se přizná, že odpovědi našlo na internetu během vyplňování dotazníku. Učinilo tak jen 7 % respondentů. 92,5 % respondentů odpovídalo na základě znalostí získaných z předešlých studií. 30 respondentů získalo informace díky návštěvě daných historických míst a 37 respondentů zvolilo zájem o historii a tyto historické události.

48

13. Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte: Graf č. 13

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Respondenti byli rozděleni do pěti věkových kategorií. Graf č. 13 vykazuje, že dotazník vyplňovali především respondenti ve věkové kategorii 19 – 26 let, konkrétně 72 % respondentů. To může být způsobeno tím, že dotazník byl přístupný na sociálních internetových sítích, které navštěvují především mladí lidé a studenti. Respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkové šetření ve věkové kategorii 27 – 35 let bylo 21 a ve věkové kategorii 36 – 55 let bylo 19 respondentů. Dotazník vyplnilo také 13 respondentů do 18 let a 3 respondenti nad 55 let. 14. Jste: Graf č. 14

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Z grafu č. 14 vyčteme, že na dotazník odpovědělo 147 žen a 53 mužů.

49

15. Z jakého kraje pocházíte? Tabulka č. 6

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

Jak můžeme vidět z tabulky č. 6, dotazník vyplnili respondenti z celé České republiky. Největší

zastoupení

má

Kraj

Vysočina

s 55 respondenty

a

Liberecký

kraj

s 36 respondenty. 16. Uveďte prosím, nejvyšší dosažené vzdělání: Graf č. 15

(Zdroj: Dostupné z: www.survio.com)

50

Nejvíce respondentů má střední vzdělání s maturitou, konkrétně 132, tedy 66 % z celkového počtu respondentů. Vysokoškolské vzdělání má 43 respondentů. Zbytek respondentů, konkrétně 25, se dělí mezi střední bez maturity a základní vzdělání. 7.3.1 Porovnání znalostí dotázaných respondentů o historii na základě dosaženého vzdělání Tabulka č. 7

DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ

č. 2

Základní Střední bez maturity Střední s maturitou VŠ

42 % 38 % 16 % 14 %

č. 3 100 % 77 % 75 % 88 %

č. 4 67 % 69 % 75 % 60 %

č. 6

č. 7

100 % 85 % 92 % 88 %

100 % 77 % 94 % 79 %

č. 8 58 % 77 % 49 % 56 %

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

V tabulce č. 7 nalezneme, kolik procent z dotázaných respondentů rozdělných podle dosaženého vzdělání odpovědělo správně. Jedná se o otázky č. 2, č. 3, č. 4, č. 6, č. 7 a č. 9, u kterých byla správná pouze jedna z nabízených odpovědí. Graf č. 16

Srovnání správných odpovědí podle dosaženého vzdělání otázka č. 9 otázka č. 7

VŠ

otázka č. 6

Střední s maturitou

otázka č. 4

Střední bez maturity

otázka č. 3

Základní

otázka č. 2 0%

20%

40%

60%

80%

100%

(Zdroj: Vlastní zpracování. 2014)

Z Grafu č. 16 je jasně patrné, že mezi skupinami rozdělenými podle dosaženého vzdělání, které správně odpověděly na položené otázky, není zásadní rozdíl. Snad kromě otázky č. 2, kde z celkového počtu respondentů s určitým vzděláním odpovědělo správně pod 50 % respondentů, kdy nejhůře dopadli respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou a respondenti s vysokoškolským vzděláním. 51

7.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření „Temná stránka české historie“ Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit znalosti z části historie českého národa. Dotazník se týkal bitvy na Bílé hoře a Staroměstské exekuce. Dotazováno bylo 200 respondentů, z nich 73,5 % tvořily ženy a 26,5 % muži. Velká většina (55 a 36 respondentů) pocházela z Kraje Vysočina a z Libereckého kraje. Respondenti byli zastoupeni v pěti věkových kategoriích, kdy nejvíce respondentů 72 % bylo ve věku 19 – 26 let. Střední školu s maturitou za nejvyšší dosažené vzdělání uvedlo 66 % dotázaných. Z dotazníkového šetření dále vyplývá, že jen 15,5 % respondentů navštívilo Bílou horu a 18,5 % respondentů ví, že místo poutního kostela se původně nacházela kaplička. Přesný rok bitvy zná 159 respondentů z dvou set dotázaných, ostatní uvedli špatný rok, nebo nemají vůbec žádné informace o tom, kdy bitva proběhla. 71 % respondentů má povědomí o tom, že proti sobě bojovala česká stavovská armáda a vojska Ferdinanda II. 66 % respondentů si je vědomých, že důsledkem bitvy na Bílé hoře bylo exemplární potrestání „nepřátel“ a 51,5 % uvedlo, že dalším důsledkem byla silná rekatolizace. Naprostá většina (91 % respondentů) si je vědoma, že Staroměstská exekuce proběhla na Staroměstském náměstí a 90 % respondentů ví, že popravu vykonal kat Jan Mydlář. Z popravených pánů je pro 156 respondentů nejznámější Krištof Harant z Polžic a Bezdružic. Zhruba polovina (53 % respondentů) správně odpověděla, že 10 pánů šlechtického stavu a 2 měšťané byli sťati a jejich hlavy byly vystaveny na Staroměstské mostecké věži. 43 % respondentů uvedlo, že důvody jejich návštěvy byly jiné než historické události, které se odehrály na těchto místech. Kdyby se respondenti na tato místa vydali, tak 41 % z nich, by tak učinilo ze zájmu o historii spojeným se vzrušením z dávných událostí a 34 % respondentů jen kvůli historii. Dalo by se říci, že všichni respondenti (konkrétně 92,5 %) odpovídali na otázky na základě znalostí z předešlých studií. Závěrem dotazníkové šetření jsme porovnali znalosti dotázaných respondentů na základě dosaženého vzdělání. K tomuto porovnání byly použity otázky č. 2, č. 3, č. 4, č. 6, č. 7 a č. 9, u kterých byla správná pouze jedna z nabízených odpovědí. Z výsledného porovnání správně zodpovězených otázek na základě dosaženého vzdělání, je patrné, že v jednotlivých skupinách dělených podle dosaženého vzdělání 52

odpovědělo správně nad 50 % dotázaných respondentů. Procentuální rozdíly mezi skupinami u jednotlivých otázek mohou být způsobeny relativně nízkým celkovým počtem dotázaných respondentů. Nejjasněji je to vidět v otázce č. 2.

7.5 Dotazník „Čarodějnické procesy“ 1) Pokud jsou Vám známé statistiky, můžete mi říci, kolik lidí za rok navštíví vaši expozici? „Za 4 roky existence naší expozice se počet pohybuje mezi 5400 až 6100 návštěvníků za rok.“ 2) Můžete mi sdělit, kdo vaši expozici převážně navštěvuje? „Expozici zejména navštěvují mladí lidé do 26 let (školní výlety a návštěvy škol z okolí v rámci výuky) a náhodní turisté, neboť jsme jedna z mála turistických atraktivit, které lze v Šumperku navštívit. Pro rodiny s malými dětmi naši expozici kvůli dané tématice nedoporučujeme. Zájemci o historii a čarodějnické procesy nás navštěvují, ale vzhledem k tomu, že se jedná o úzkou zájmovou skupinu, její podíl na celkové návštěvnosti není až tak vysoký.“ 3) Kolik procent z návštěvníků navštíví expozici záměrně z důvodů historie a čarodějnických procesů, které zde probíhaly? „Z mého pohledu takřka každý (tedy student či žák, stejně tak i náhodný turista) navštíví expozici záměrně z důvodů historie a čarodějnických procesů, které se zde konaly, neboť proč by jinak expozici chtěli navštívit. Takže vyjádřeno v procentech bych to tak odhadnul na 85 procent návštěvníků.“ 4) Ptají se Vás lidé více na samotné mučení a smrt, které se v prostorách expozice odehrávalo? Nebo je zajímají především historické souvislosti? „Zajímají je spíše historické souvislosti.“ 5) Navštěvují vás lidé, kteří už mají o historii Šumperka a čarodějnických procesech povědomí? Nebo zaznamenáváte spíše náhodné návštěvníky, kteří informace získají během návštěvy expozice?

53

„Navštěvují nás obě skupiny, ale těch, kteří prvotní informace o čarodějnických procesech získávají až prohlídkou expozice je více.“ 6) Najde se hodně lidí, co má na Vás dotazy ohledně historie nebo samotných procesů? „Zeptají se spíše výjimečně.“ 7) Můžete mi sdělit nějaké zajímavé dotazy, které jsou na Vás směřovány během prohlídky? „Ptají se na místa, kde se oběti upalovaly, kde zasedal soudní tribunál, kde se oběti mučily.“ 8) Kolik lidí (stačí v procentech) si vyzkouší mučící exponáty? Jako jsou palečnice, španělská bota nebo skřipec? „Tak kolem 20 procent.“

7.6 Interpretace výsledků dotazníkového šetření „Čarodějnické procesy“ Dotazník byl zaměřen pouze na „Expozici čarodějnické procesy“ v Šumperku. Zjišťoval, kolik návštěvníků za rok expozici navštíví, kdo a za jakým účelem ji navštěvuje a nejčastěji kladené dotazy. Z dotazníku je patrné, že roční návštěvnost expozice se pohybuje mezi 5400 až 6100 návštěvníků. Nejčastějšími návštěvníky jsou studenti z místních a okolních škol, velké zastoupení také tvoří náhodní turisté. Prakticky každý, kdo navštíví expozici, tak za účelem historie a čarodějnických procesů, které se zde odehrály. Zajímají se spíše o historické souvislosti čarodějnických procesů než o samotnou smrt. Nejvíce zájemců o prohlídku expozice získává většinu informací o čarodějnických procesech až díky jejímu absolvování. Průvodci jsou kladeny otázky spíše výjimečně. Nejvíce návštěvníky zajímá, kde byly oběti podrobovány mučení, kde zasedal soudní tribunál a kde byly prováděny samotné popravy. Velice překapující je, že mučicí nástroje, jako palečnici a španělskou botu, si vyzkouší jen asi 20 % návštěvníků.

54

8 ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na českou historii konkrétně na tři vybrané historické události a jejich odraz v temném turismu. Klíčové bylo posouzení vlivu temného turismu na zvýšení povědomí o historii našeho národa. Temný turismus je novodobý fenomén, ale v České republice si lidé nikterak zvlášť neuvědomují, že jejich návštěvy temných míst spadají do temného turismu. Spíše za tím stále vidí, že jdou po stopách české historie. V první části bakalářské práce jsme okrajově přiblížili, co je to temný turismus. Že se nejčastěji jedná o místa spojená se smrtí, tragédiemi, popravami, bitvami či čarodějnickými procesy a že tato místa byla vždy předmětem zájmu turistů, jen ten zájem neměl přesnou definici. Důležitou částí jsou samotné historické události, které se odehrály prakticky ve stejném časovém úseku. Jen čarodějnické procesy se protáhly na několik desítek let. Na základně dotazníků bylo zjištěno, že lidé mají relativně dobrou znalost o české historii. Zároveň je třeba ale poznamenat, že nezanedbatelná část respondentů má znalosti okrajové. Znají základní údaje a data historických událostí, ale detaily či místní zajímavosti jim unikají. Takovýto výsledek byl víceméně očekáván. Většina respondentů využila k vyplnění dotazníků znalosti získané za dobu studií a dále své znalosti o historii již neprohlubovala. Toto tvrzení samozřejmě neplatí stoprocentně, protože přibližně 15 % respondentů památky navštívilo a pravděpodobně navštěvují i řady dalších. Aby bylo dotazníkové šetření přesnější, musel by dotazník vyplnit podstatně větší vzorek obyvatelstva. Jednoznačně lze ale říci, že se dá jistě mnohé pro zvýšení zájmu o českou historii ještě vykonat, na což chceme upozornit i touto bakalářskou prací. Překvapením bylo, že lidé navštěvující expozici Čarodějnické procesy v Šumperku si na konci prohlídky nechtějí vyzkoušet mučicí předměty. Sice muzeum navštíví pro získání informací ohledně dávné historie, ale o osobní zkušenosti s mučícimi nástroji již nestojí nebo se jí obávají. Práce se snaží na vybraných událostech ukázat a připomenout jak krutá byla doba minulá, která nám nepřestane připomínat osudy tehdejších lidí. Touto prací jsme chtěli obecné povědomí lidí zvýšit a podnítit je k případné návštěvě těchto historických památek.

55

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9.1 Tištěné zdroje KUČERA, Jan P. 8.11.1620: Bílá hora. Praha: Havran s. r. o., 2003. ISBN 80-8651524-9. UHLÍŘ, Dušan. Černý den na Bílé hoře: 8. listopadu 1620. Brno: Ave, 1998. ISBN 80902242-6-1. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Mír, novinářské závody, n. p., závod 3, 1985. 320 str. LIŠKA, Vladimír. Kati a popravy v českých dějinách. Praha: Malý princ, 2013. 229 str. ISBN 978-80-87754-27-6. SPURNÝ, F., CEKOTA V. a KOUŘIL M. Šumperský farář a děkan Kryštof Alois Lautner, oběť čarodějnických inkvizičních procesů. Šumperk: Městský úřad Šumperk a římskokatolická farnost v Šumperku, 2000. NEUBAUEROVÁ, Michaela a POLÁCH, Drahomír. Zpráva o nevíře. Šumperk: Jeseníky - sdružení cestovního ruchu, 2010. 172. ISBN 978-80-904286-1-3. Čarodějnické procesy: stálá expozice v Geschaderově domě. Šumperk, 2012. ČERNÁ, Martina. Aplikovaná sociální psychologie. Jihlava, 2013. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Vyd. 1. Brno: Paido, 2000, ISBN 80-85931-79-6. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1369-4. Srov. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. Praha: Karolinum, 2011, ISBN 978-80-246-1916-3.

9.2 Internetové zdroje Cestovatel cz.: cestovatelé sobě. Dark Tourism - temné cestování na místa katastrof a neštěstí

[online].

2014

[cit.

2014-03-16]. 56

Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/dark-tourism-temne-cestovani-na-mistakatastrof-a-nestesti/ Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu. Temný turismus – stará motivace v novém

hávu

[online].

2014

[cit.

2014-03-16].

Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz/article/temny-turismus-stara-motivace-v-novemhavu/99/1/0 Temný

turismus

v

České

republice.

Jihlava,

2012.

Dostupné z: https://knihovna.vspj.cz/bakalarske-prace/obhajene/vedouci/1029. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Novinky.cz. Temná turistika fascinuje tisíce lidí [online]. 2009 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/169023-temna-turistika-fascinuje-tisicelidi.html Topzine. Temná turistika udává trendy. Fenomén se rozšiřuje už i v Česku [online]. 2009 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.topzine.cz/temna-turistika-udavatrendy-fenomen-se-rozsiruje-uz-i-v-cesku Bellum.cz: slavné bitvy českých dějin. Bitva na Bílé hoře [online]. 2011 - 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.bellum.cz/bitva-na-bile-hore.html Hrady.cz.

Bílá

hora

[online].

1995

-

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1660 Praha

zelená.

Památník

na

Bílé

hoře

[online].

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.prahazelena.cz/pamatnik-na-bile-hore.html Otta z Losu: Stránky věnované vladyckému rodu Ottové z Losu. Popravy českých pánů [online]. 2000 - 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://otta.cechove.cz/popravy.htm 21. června 1621. Poprava 27 pánů a měšťanů na Staroměstském náměstí (21.6.1621) [online]. 2001 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://retel.cz/blog/poprava Turistika.cz. Pamětní deska na místě popravy 27 českých pánů roku 1621 [online]. 2007 - 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/pametnideska-na-miste-popravy-27-ceskych-panu-roku-1621

57

Kouzlo-stredoveku. Poprava 27 českých pánů a období temna [online]. 2011 [cit. 20143-31]. Dostupné z: http://kouzlo-stredoveku.webnode.cz/news/poprava-27-ceskychpanu-a-obdobi-temna/ Prague

city

Staroměstské

line.

náměstí

[online].

2014

[cit.

2014-03-31].

Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/staromestske-namesti-orloji-poprava-ceskych-panu Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM. Aion CS, s.r.o. ve spolupráci s AMD, v.o.s., 2007. Jeseníky:

Manuál

pro

průvodce

v

cestovním

ruchu.

2011.

Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/0bef0626-cca5-4f37-b52177dbe2b82a3b/jeseniky1.pdf.aspx PRAGUE CITY LINE: Poznej Prahu sám. Tip na výlet v Praze: Bitva na Bílé hoře až Přažský

hrad

[online].

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/tipy-na-vylety-praha-a-okoli/tip-na-vylet-vpraze-bitva-na-bile-hore-az-prazsky-hrad Kudyznudy.cz: ChzechTourism. Bitva na Bílé hoře 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/BITVA-NA-BILEHORE.aspx#4 Kudyznudy.cz: CzechTourism. Výlet na Staroměstské náměstí v Praze za katem Janem Mydlářem

[online].

2013

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Vylety/Doporucene-vylety/Vylet-naStaromestske-namesti-v-Praze-za-katem-Jan.aspx Leták

Prohlídkové

okruhy

po

Šumperku

CZ.

Šumperk,

2009.

Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/prohlidkove-okruhymestem.html Šumperk: Živá brána Jeseníků. Prohlídkové okruhy městem [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-04-09].

Dostupné

z:

http://www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-

mesta/prohlidkove-okruhy-mestem.html

58

SHARPLEY, Richard a STONE, Fhilip R. The Darker Side of Travel: The Theory and Practice of Dark Tourism [online]. UK: British Libraly, 2009 [cit. 2014-04-10]. ISBN -13: 978-1-84541-115-2. NAVRÁTIL, Josef a PÍCHA, Kamil. Motivace k účasti na aktivitách temného cestovního ruchu. Czech Journal Of Tourism [online]. 2012, č. 02 [cit. 2014-04-10]. z:

Dostupné

http://www.czechjournaloftourism.cz/cislo/cz/55/02-

2012/?clanek...pdf%E2%80%8E Lidské emoce. Co jsou to emoce a kde vznikají? [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.lidske-emoce.com/ Studium psychologie. Motivace, dělení motivů, sebezáchovné (biologické), psychické a sociální motivy [online]. 2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.studiumpsychologie.cz/obecna-psychologie/12-motivace-deleni-motivu.html

9.3 Zdroje obrázků Bellum.cz: slavné bitvy českých dějin. Bitva na Bílé hoře [online]. 2011 - 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.bellum.cz/bitva-na-bile-hore.html Hrady.cz.

Bílá

hora

[online].

1995

-

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1660 Otta z Losu: Stránky věnované vladyckému rodu Ottové z Losu. Popravy českých pánů [online]. 2000 - 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://otta.cechove.cz/popravy.htm Paranormal.

Čarodějnice

-

útrpné

právo

[online].

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.paranormal-activity.estranky.cz/clanky/carodejnice-acarodejnictvi/carodejnice---pravo-utrpne.html Jak dřívější soudy trestaly zbojníky a loupežníky. České soudy [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://ilcik.cz/tradice/zbojnici/tresty.htm Šumperk: Živá brána Jeseníků. Expozice Čarodějnické procesy [online]. 2000 - 2014 [cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

http://www.sumperk.cz/dr-cs/3149-expozice-

carodejnicke-procesy.html

59

Google.cz.

GoogleMaps

[online].

2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://goo.gl/maps/ZqdM0 Kudyznudy.cz:

CzechTourism.

Mapa

[online].

2013

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Vylety/Doporucene-vylety/Vylet-naStaromestske-namesti-v-Praze-za-katem-Jan.aspx Leták

Prohlídkové

okruhy

po

Šumperku

CZ.

Šumperk,

2009.

Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/turista/atraktivity-mesta/prohlidkove-okruhymestem.html

9.4 Zdroje tabulek Pražské

památky

a

významné

akce

-

návštěvnost

2013.

Praha,

2014.

Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/u/b2b/statistiky/prazske-pamatkystatistika-navstevnosti-2013.pdf Survio

[online].

2014

[cit.

2014-04-16].

Dostupné z: https://my.survio.com/L2A9O9M7H7Q4L6Y6R9U1/data/index

9.5 Zdroje grafů Survio [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: www.survio.com

60

10 SEZNAM PŘÍLOHY 10.1 Obrázky Obrázek 1: Bitva na Bílé hoře

Obrázek 2: Mohyla na Bílé hoře

61

Obrázek 3: Pódium na Staroměstském náměstí

Obrázek 4: Pamětní deska

62

Obrázek 5: Španělská bota

Obrázek 6: Palečnice

Obrázek 7: Skřipec

63

Obrázek 8: Geschaderův dům

Obrázek 9: Bitva na Bílé hoře až na Pražský hrad

Obrázek 10: Staroměstské náměstí po stopách Jana Mydláře

64

Obrázek 11: Kde žily čarodějnice

65

10.2 Dotazníky 10.2.1 „Temná stránka české historie“ Dobrý den, jmenuji se Michaela Brožková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru Cestovní ruch. Věnujte, prosím, několik minut svého času k vyplnění zcela anonymního dotazníku, který má posloužit jako výstup mé bakalářské práce, jejímž cílem je posouzení vlivu temného turismu na zvýšení povědomí turistů o historii našeho národa. Michaela Brožková studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava

1) Navštívili jste někdy Bílou horu s poutním komplexem kostela Panny Marie Vítězné? a) Ano b) Ne 2) Věděli jste, že původně místo kostela se zde nacházela jednoduchá kaplička, která sloužila k ukládání vyoraných kostí vojáků padlých v bitvě na Bílé hoře? a) Ano b) Ne, nikdy jsem o tom neslyšel/a

3) Máte povědomí o tom, kdy bitva na Bílé hoře proběhla? a) Ne b) Ano, napište rok_________________

66

4) Vzpomenete si, jaká dvě vojska proti sobě stála? a) česká stavovská armáda X vojska císaře Ferdinanda II. b) česká katolická armáda X ligistická armáda c) nevím

5) Jsou vám známé, alespoň některé důsledky prohrané bitvy? Vyberte: exemplární potrestání „nepřátel“ (např. popravy, zabavování majetku) začátek silné rekatolizace zemská ústava do budoucna mimo jiné uzákonila dědičné právo Habsburků na český trůn došlo k emigraci vnější (českým elitám rekatolizační nařízení umožnilo, aby odešli do emigrace) a k emigraci vnitřním (prosté vrstvy se musely přizpůsobit nově vzniklým podmínkám)

6) Asi nejznámějším důsledkem byla poprava 27. českých pánů. Poprava představovala krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. 5. 1618 a skončily 8. 11. 1620 porážkou stavovských armád na Bílé hoře. Víte, kde se tato veřejná exekuce uskutečnila? a) Václavské náměstí b) Karlovo náměstí c) Staroměstské náměstí d) Malostranské námětí

7) Vzpomenete si, kdo všechny popravy vykonal? Trvalo mu to čtyři hodiny a vystřídal čtyři meče. a) Karel Huss 67

b) Jan Křtitel Piperger c) Jan Mydlář

8) Jaká známá jména popravených se vám vybavují? Krištof Harant svob. pán z Polžic a Bezdružic Jáchym Ondřej Šlik svob. pán z Holejše Diviš Černín rytíř z Chudenic Jan Jesenský z Jeseného Mistr Valentin z Kochan z Prachové Jiné

9) 15 měšťanů bylo popraveno oběšením, 10 pánů šlechtického stavu a 2 měšťané byli sťati. Víte, kam byly hlavy dvanácti popravených umístěny, aby byly pro výstrahu všem stále na očích? a) Prašná brána b) Staroměstská mostecká věž c) Malostranská mostecká věž d) Svatomikulášská městská zvonice

10) Navštívili jste tyto dvě historická místa (Bílá hora, Staroměstské náměstí) z důvodu historických událostí, které se tam staly? a) Ano b) Ne c) Nepřemýšlel/a jsem o tom

68

11) Můžete mi upřímně říct, kdybyste se na místa těchto dvou historických událostí vydali, co by bylo největším podnětem návštěvy? a) čistě historický aspekt b) vzrušení podnícené samotnou smrtí c) zájem o historii spojený se vzrušením z dávných událostí

12) Vaše odpovědi na otázky byly na základě (můžete zakroužkovat více možností): znalostí z předešlých studií (ZŠ, SŠ, VŠ) informací získaných návštěvou těchto historických míst zájmu o historii a konkrétně o tyto historické události (knihy, dokumenty,…) informací vyhledaných na internetu v průběhu vyplňování dotazníku

13) Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte: a) 0 - 18 b) 19 - 26 c) 27 - 35 d) 36 - 55 e) 55 a více

14) Jste: a) Žena b) Muž

69

15) Z jakého kraje pocházíte? a) Hl. město Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj ch) Pardubický kraj i) Kraj Vysočina j) Jihomoravský kraj k) Olomoucký kraj l) Moravskoslezský kraj m) Zlínský kraj

16) Uveďte prosím, nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní b) Střední bez maturity c) Střední s maturitou d) Vysokoškolské

70

10.2.2 „Čarodějnické procesy“ Dobrý den, jmenuji se Michaela Brožková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru Cestovní ruch. Věnujte, prosím, několik minut svého času k vyplnění zcela anonymního dotazníku, který má posloužit jako výstup mé bakalářské práce, jejímž cílem je posouzení vlivu temného turismu na zvýšení povědomí turistů o historii našeho národa. Michaela Brožková studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava

1) Pokud jsou Vám známé statistiky, můžete mi říci, kolik lidí za rok navštíví vaši expozici?

2) Můžete mi sdělit, kdo vaši expozici převážně navštěvuje? a) rodiny s dětmi b) mladí lidé (studenti) do 26 let c) náhodní turisté d) zájemci o historii a čarodějnické procesy

3) Kolik procent z návštěvníků navštíví expozici záměrně z důvodů historie a čarodějnických procesů, které zde probíhaly?

4) Ptají se Vás lidé více na samotné mučení a smrt, které se v prostorách expozice odehrávalo? Nebo je zajímají především historické souvislosti?

71

5) Navštěvují vás lidé, kteří už mají o historii Šumperka a čarodějnických procesech povědomí? Nebo zaznamenáváte spíše náhodné návštěvníky, kteří informace získají během návštěvy expozice?

6) Najde se hodně lidí, co má na Vás dotazy ohledně historie nebo samotných procesů?

7) Můžete mi sdělit nějaké zajímavé dotazy, které jsou na Vás směřovány během prohlídky?

8) Kolik lidí (stačí v procentech) si vyzkouší mučící exponáty? Jako jsou palečnice, španělská bota nebo skřipec?

72