VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Cestovní ruch v Lašské bráně Besky d

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

C e s t o v ní r u c h v L a š s ké b r á n ě B e s ky d bakalářská práce

Autor: Lenka Gřesíková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Lenka Gřesíková

Děkuji všem profesorům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě za všechny cenné informace, které jsem během svého studia zde získala a především pak panu RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc., za vedení mé bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří mé rodině, zejména rodičům, kteří mi umožnili studium na vysoké škole a po celou dobu mě v něm intenzivně podporovali.

Abstrakt G ESÍKOVÁ, Lenka: Cestovní ruch v Lašské bráně Beskyd. Bakalá ská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalá . Jihlava 2013. 47 stran. V teoretické části této bakalá ské práce popisuji turistickou oblast Lašská brána Beskyd jako celek i jednotlivá města zvlášť. Dále píšu o naučných stezkách v oblastech a dostupných propagačních materiálech. V praktické části jsem provedla dotazníkové šet ení o znalostech Lašské brány Beskyd. Dále jsem na základě těchto dotazníků a vlastních znalostí sestavila silné a slabé stránky oblasti a na základě dostupných ubytovacích statistik navrhla opat ení ke zlepšení situace cestovního ruchu v oblasti.

Klíčová slova Lašská brána Beskyd, Kop ivnice, Štramberk, P íbor, Hukvaldy

Abstract G ESÍKOVÁ, Lenka: Tourism in the Lachian gate of Beskids. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. 47 pages. I describe the tourist region Lachian gate of Beskids as a whole and also the individual cities separately in the theoretical part of this thesis. I also write about walking trails in the area and available promotional material. I did a questionnaire survey about knowledge of Lachian gate of Beskids in the practical part. I wrote down a list of strengths and weaknesses based on questionnaires and on my own knowledge. Based on this list and available statistics I suggest how to improve the situation.

Key words The Lachian gate of Beskids, Kop ivnice, Štramberk, P íbor, Hukvaldy

Obsah Úvod .............................................................................................................................7 Teoretická část ..............................................................................................................9 1

Lašská brána Beskyd ..............................................................................................9 1.1

Obecné informace ...........................................................................................9

1.2

Kop ivnice .................................................................................................... 13

1.3

Štramberk...................................................................................................... 15

1.4

P íbor ............................................................................................................ 17

1.5

Hukvaldy ...................................................................................................... 19

1.6

Naučné stezky ............................................................................................... 21

1.7

Propagační materiály ..................................................................................... 23

Praktická část .............................................................................................................. 25 2

Dotazníkové šet ení .............................................................................................. 25 2.1

Obecné informace ......................................................................................... 25

2.2

Vyhodnocení dotazníků ................................................................................. 26

3

Statistiky o ubytování ........................................................................................... 46

4

Silné a slabé stránky ............................................................................................. 49

5

Návrhy na zlepšení ............................................................................................... 51

Závěr ........................................................................................................................... 53 Zdroje ......................................................................................................................... 55 Knižní zdroje ........................................................................................................... 55 Internetové zdroje .................................................................................................... 55 Další zdroje ............................................................................................................. 57 Seznam obrázků .......................................................................................................... 58 Obrázky................................................................................................................... 58 Grafy ....................................................................................................................... 58 Tabulky ................................................................................................................... 60 P ílohy ........................................................................................................................ 60

Úvod Cestovní ruch je stále více se rozvíjející odvětví. Každoročně je zaznamenán větší zájem lidí o cestování a poznávání různých míst, krajin, kultur. Cestovní ruch má pro každou destinaci, navzdory několika negativním dopadům, jeden nesporně kladný a velmi důležitý vliv - p íliv finančních prost edků. Proto by každá oblast měla vytěžit co nejvíc z toho, co může turistům nabídnout. Tématem mé bakalá ské práce je Lašská brána Beskyd a cestovní ruch v tomto turistickém mikroregionu. Toto téma jsem si vybrala sama a hned z několika důvodů. Tím největším je bezesporu to, že bydlím v Kop ivnici, která je jedním ze 4 měst, jenž tvo í Lašskou bránu Beskyd, proto oblast sama dob e znám. Další mou motivací byla neznalost ostatních o úžasných možnostech, které Lašská brána Beskyd svým návštěvníkům nabízí a informovat je o tom formou této práce pro mě bylo výzvou. Podstatným důvodem byl také fakt ten, že o cestovním ruchu v různých oblastech Moravskoslezského kraje vzniká jen velmi málo prací a je často vnímán pouze jako okolí Ostravy, které má velmi znečištěné ovzduší a kromě různých továren zde prakticky nic není. V rámci své semestrální praxe jsem pracovala v turistickém informačním centru v Kop ivnici, které je největším informačním centrem tohoto mikroregionu, proto jsem měla k informacím o Lašské bráně Beskyd snadný p ístup, stejně jako k názorům turistů na naučnou stezku oblastí a jejich názorům na vylepšení. V teoretické části se zamě ím na bližší seznámení s touto turistickou oblastí. Lašskou bránu Beskyd znají z velké části pouze její samotní obyvatelé, turisté, kte í sem p ijíždějí z jiných částí republiky nebo dokonce ze zahraničí se často s tímto názvem seznamují až na místě. Uvedu stručné p edstavení každého města, toho, co je v něm zajímavého a lákavého - tzn. ty nejdůležitější p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, vyjmenuju zastávky Lašské naučné stezky a uvedu dostupné propagační materiály o oblasti. V praktické části mé práce zhodnotím výsledky mého dotazníkového šet ení, ve kterém jsem zjišťovala, jak moc studenti oboru cestovní ruch na Vysoké školy polytechnické znají Lašskou bránu Beskyd. Dále uvedu statistiky dostupné na internetových stránkách Českého statistického ú adu, i když o mnou popisovaném území jich není moc 7

dostupných. V neposlední adě se zamě ím na silné a slabé stránky území a navrhnu, čeho a jak by mohli organizáto i cestovního ruchu využít, aby do Lašské brány p ilákali více lidí a ti zde zůstali na delší dobu, p ípadně se v budoucnosti rádi vraceli. Cílem této bakalá ské práce je p edstavení Lašské brány Beskyd jako turisticky velmi atraktivní oblasti, vyzdvihnutí široké škály možností a p edností a ukázka toho, jak rozmanitá dovolená se dá realizovat. Práce je vytvo ena na základě prostudování dostupných knižních a internetových zdrojů, ale také díky tomu, že popisovanou oblast osobně více než dob e znám. Jelikož je destinace Lašská brána Beskyd stále ještě novinkou, žádný knižní zdroj k ní neexistuje.

Místo

toho

jsem

využila

množství

propagačních

materiálů

z informačních center.

8

Teoretická část 1 Lašská brána Beskyd 1.1 Obecné informace Nedaleko Ostravy, t etího největšího města České republiky, v turistické oblasti Severní Morava a Slezsko se nachází čty i města - Kop ivnice, Hukvaldy, Štramberk, P íbor. Každé z nich má turistům co nabídnout. Kop ivnice láká p edevším na historické vozy zdejší automobilky Tatra, které jsou k vidění v Technickém museu Tatra, na p ehlídky lidového umění v dalších městských muzeích a na různé specifické kulturní akce. Fanoušky procházek p írodou a poznávání historických hradů zaujmou Hukvaldy. Poznání života jednoho ze světových psychologů - Sigmunda Freuda - nabízí historický P íbor. Malebný Štramberk ukazuje roubenky jako obytné domy, známou jeskyni Šipku jako inspiraci pro místního rodáka Zdeňka Buriana a Štramberskou Trúbu nejen jako vyhlídkovou věž. 1

Obrázek č. 1: Mapa Lašské brány Beskyd

9

Všechna tato města spojuje označení Lašská brána Beskyd. Jedná se o mikro region a turistickou oblast, destinaci v podhů í Beskyd, na severovýchodě Moravy, kdy čty i individuálně velmi zajímavá místa jako celek nabízejí vyžití pro spoustu turistů různých zamě ení. Region se může chlubit krásnou p írodou, několika p írodními památkami a chráněnými živočišnými i rostlinnými druhy. Nejdůležitějším vodním tokem je eka Lubina, která protéká P íborem a částí Kop ivnice a vlévá se do Odry. Štramberk, Kop ivnice a P íbor leží v bývalém okrese Nový Jičín, Hukvaldy v okrese Frýdek Místek. Jak lze vidět na obrázku č. 2, města se nacházejí v těsné blízkosti a tvo í jakýsi okruh. Pro zajímavost v tabulce č. 1 uvádím kilometrové vzdálenosti mezi jednotlivými zastávkami Lašské brány Beskyd. Mapa na obrázku č. 2 také ukazuje, že všechna města se dají spojit do krátkého okruhu bez zajížděk. Délka této trasy je 31 km. Mezi městy funguje také pravidelná železniční a autobusová doprava. Vlakové zastávky P íbor, Kop ivnice a Štramberk leží hned za sebou na frekventované trati Studénka - Ve ovice, úseky mezi jednotlivými městy netrvají vlakem déle, než 5 minut. Hukvaldy železniční zastávku nemají, ale není problém využít autobusovou p epravu. Také doprava automobilem z kteréhokoliv koutu České republiky je snadná, kolem měst prochází rychlostní silnice, která se p ipojuje p ímo na dálnici D1. Pro p ípadné turisty ze zahraničí je výhodou blízké letiště v Mošnově - Letiště Leoše Janáčka.

Obrázek č. 2: Okruh Lašskou bránou Beskyd

10

Tabulka č. 1: Vzdálenosti mezi městy Lašské brány Beskyd

Město

Kopřivnice

Štramberk

Příbor

Hukvaldy

Kopřivnice

x

5 km

8 km

9 km

Štramberk

5 km

x

11 km

13 km

Příbor

8km

11 km

x

7 km

Hukvaldy

9 km

13 km

7 km

x

Centrem je Kop ivnice. Nachází se zde největší ze všech čty informačních center, které shromažďuje letáky také ostatních t í měst. Nicméně všechny druhy informací o všech zastávkách Lašské brány obdržíte i na jakémkoliv z ostatních center. Jejich zaměstnanci spolu velmi aktivně komunikují, což jsem měla možnost poznat také na své semestrální odborné praxi, kterou jsem vykonávala právě na IC Kop ivnice. Mým vedoucím byl vedoucí IC Kop ivnice a zároveň manažer turistické destinace Lašská brána Beskyd pan RNDr. Lukáš Filip. Města v Lašské bráně Beskyd spolu více či méně spolupracují již od roku 1řř4 čistě na základně ústní domluvy. V roce 200Ř podepsali zástupci měst smlouvu, která spolupráci uvedla do více oficiální úrovně a díky této smlouvě vznikla také pracovní pozice manažera destinace. Tato smlouva není sepsaná na žádnou dlouhodobou spolupráci, každoročně se obnovuje a dle pot eb p izpůsobuje, jednou z částí je výše p íspěvků jednotlivých členů do společného rozpočtu. Nijak právě závazná forma spolupráce ale mezi městy neexistuje, i když do budoucna je jednou z možností založení právního subjektu, jakým je nap . dobrovolný svazek obcí. Jednání o této problematice je plánováno již v roce 2013. 2 3

Dle smlouvy, kterou spolu mají města uzav enou, každé z nich každoročně p ispívá do společného rozpočtu Lašské brány Beskyd. Z těchto prost edků je část vyhrazena na plat manažera destinace. Jednotlivá města mají p íspěvky v různých výších, která se odvíjí od velikosti města. Nap . v roce 2011 Kop ivnice na společný účet p ispěla 120 000 Kč, P íbor ř0 000 Kč, Štramberk 60 000 a Hukvaldy 30 000 Kč. Další finanční prost edky získávají také od jiných partnerů. Částka pro hospoda ení Lašské brány se pohybuje každoročně v p ibližně stejné výši. 4

Spolupráce těchto měst v rámci turistické destinace má několik nesporných výhod. Jako tu největší vnímám ušet ení finančních prost edků p i prezentaci. Pokud se koná nějaká 11

akce cestovního ruchu, nap . veletrh GO a Regiontour v Brně, všechna tato města se prezentují jako jeden celek. U stánku Lašské brány naleznou zájemci informační materiály o celém mikro regionu a také jednotlivých městech. I tisk jednotlivých propagačních materiálů je méně finančně nákladný díky tomu, že do jedné brožurky se vejdou informace o všech městech. Další výhodou je vzájemné doplňování se. To znamená, že v každém z měst sice nenajdete nap . krytý bazén, ale minimálně v jednom z nich ano a díky blízkosti těchto obcí není většinou problém p epravit se za objektem zájmu. V p ípadě, že by spolupráce mezi městy dospěla nap . k dobrovolnému svazku obcí, možnými výhodami by byly také některé sdílené daně či snadnější získávání dotací z jiných než obecních rozpočtů. V roce 200ř byla vyhlášená ve ejná soutěž o autora nejlepšího loga Lašské brány Beskyd. Do této soutěže se měl možnost p ihlásit opravdu kdokoliv. Odměna za výhru byla spíše symbolická navzdory širokému využití loga, autor nejlepšího návrhu obdržel finanční odměnu ve výši 5 000 Kč. Soutěž skončila 30. dubna 200ř, p ihlásilo se celkem 46 autorů, kte í navrhli 172 log. Na schůzi zástupců jednotlivých členských měst dne 2. června 200ř bylo vybráno vítězné logo od ostravské Reklamní agentury

MARF (viz. obrázek č. 3). 5

Obrázek č. 3: Logo Lašské brány Beskyd

12

1.2 Kopřivnice V bývalém okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji se nachází město Kop ivnice. Leží zhruba 30 km jižně od krajského města Ostravy. Na 27,4Ř km2 zde žije 22 825 obyvatel. 6 7

Město je proslavené p edevším díky automobilce Tatra a. s., která zde v 1ř. století vznikla. Kromě ní je Kop ivnice spojená se známým rodákem, atletem a držitelem několika rekordů Emilem Zátopkem a jeho ženou Danou. Nejzajímavější díla z výrobny automobilů a expozici těchto dvou kop ivnických osobností mají návštěvníci možnost shlédnout v Technickém muzeu Tatra, které sídlí v centru města. P ed budovou stojí motorový vagon Slovenská strela z roku 1936. V muzeu se zájemci seznámí s exponáty, které jsou členěny do tematických okruhů. Nejvíce pozornosti p itahuje první automobil Prasident a část výstavy věnovaná pohárům a medailím automobilů Tatra z různých závodů (nap . Rallye Paris - Dakar). (Ond ej, str. 6ř)

Obrázek č. 4: Slovenská strela

Dalšími místy, která do Kop ivnice lákají turisty, jsou Muzeum Fojství, Lašské muzeum, rozhledna Bílá Hora a Bezručova vyhlídka. V zimě je také hojně navštěvovaná místní sjezdovka Červený kámen. Muzeum Fojství se nachází v nejstarší dochované stavbě ve městě. Návštěvníci zde mají šanci blíže poznat historii Kop ivnice a okolí, vidět kopie nálezů z archeologických 13

výzkumů ve z ícenině hradu Šostýn, seznámit se starými mincemi, zbraněmi, či keramickými produkty. (Ond ej, str. 37) Lašské muzeum sídlí v Šustalově vile, která se nachází v bezprost ední blízkosti vlakového nádraží Kop ivnice. Vila je krásně zdobená, obklopená velkou zahradou, která je dnes součástí městského parku. Co se týče muzejní expozice, pro návštěvníky je p ipravena výstava kachlových kamen, keramiky a dalších produktů bývalé kop ivnické továrny na hliněné zboží. I toto muzeum propůjčilo část svých prostor jednomu z proslulých rodáků města - malí ovi Zdeňku Burianovi. Kromě těchto dvou částí, které jsou v muzeu stále, se zde konají také autorské výstavy, ukázky lidové tvo ivosti a pravidelně probíhá prodejní galerie. (Ond ej, str. 3Ř) Rozhledna Bílá hora, která se nachází na pomezí měst Kop ivnice a Štramberk, byla navržena Ing. arch. Milanem Šmídem ve tvaru struktury DNA - spirály života a otev ena v roce 2000. Věž dosahuje výšky 43 m, vyhlídka je ve výšce 26 m věže, spolu s výškou kopce Bílá hora tak turisté vyšplhají do max výše 5Ř3 m. n. m. a mají výhled na celou Kop ivnici, část Štramberku a v dáli vidí dokonce i Ostravu a vrcholy Jeseníků a Beskyd. 8 V roce 2012 byla otev ena d evěná Bezručova vyhlídka, která

mě í 13,2 m, má čty i vyhlídkové plošiny a je p ístupná zcela zdarma a bez časových omezení. 9

Kromě památek a turistických zajímavosti p ijíždějí turisté do Kop ivnice také za kulturou a akcemi zamě enými na různá témata. Proslulá je Tuning show a Model Kit show. Obě tyto akce, které jsou zajímavé p edevším pro automobilové nadšence, se konají každý rok na ja e a v létě a p ilákají až tisíce návštěvníků Další navštěvovanou akcí je tradiční letní pouť konaná poslední srpnový víkend a také některé plesy. Nejznámější je asi Muzikantský ples, na který se sjíždějí lidé z blízkého okolí. Nemalá je nabídka sportovního vyžití, nachází se zde krytý bazén, sauna, wellness centrum, tenisové kurty, h iště pro minigolf a házenou, letní koupaliště a také zimní sjezdovka Červený kámen.

14

1.3 Štramberk V bývalém okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji se nachází malebné město Štramberk o rozloze ř4ř ha. V roce 2012 zde žilo 3 385 obyvatel. 10 7

Celá krajina města, které je často označováno za Moravský Betlém, se stala inspirací pro kop ivnického rodáka, malí e Zdeňka Buriana. (Vurm, str. 40) Návštěvník zde prochází mezi roubenými chalupami a domy, které si i p es svou rekonstrukci zachovali typický krajinný ráz a doplňují tak romantické a historické prost edí města. V celé republice známé jsou také Štramberské uši, které se pečou z perníkového těsta. Další receptura je utajena. Toto pečivo se váže k pověsti o Tatarech, která praví, že Tata i ve 13. století ezali uši k esťanům, aby je posílali svému vůdci jako důkaz obětí. (Ond ej, str. 2ř) Na každé pohlednici či turistickém průvodci je Štramberk zobrazován s hlavní ikonou Štramberskou Trúbou, 40 m vysokou věží místního hradu. První zmínka o této stavbě pochází již z roku 135ř. Na p elomu 1ř. a 20. století byla věži postavena kuželovitá st echa s ochozem pro vyhlídky na celý Štramberk, Moravskou bránu a vrchy Beskyd. S Trúbou je spojeno množství pověstí a legend. (Ond ej, str. 29)

Obrázek č. 5: Štramberk

15

Kromě Trúby je ve Štramberku velmi vzácná jeskyně Šipka ve Štramberském krasu. Jedná se o archeologické naleziště pozůstatků neandertálce. (Vurm, str. 39) Více než 40 000 let stará čelist neandertálského dítěte zde byla objevena Karlem Jaroslavem Maškou v roce 1Ř7ř. Jedná se pozůstatky nejstaršího člověka na území České republiky. Jeskyně je volně p ístupná. (Vurm, str. 40) (Ond ej, str. 101) Dalším zajímavým místem ve městě je botanická zahrada a arboretum ležící ve starém vápencovém lomu Dolní Kamenárka. Domov zde má více než 1 200 druhů vápno a teplo milné flory (nap . kruštík bahenní, p eslička různobarvá), 1 100 druhů motýlů a obojživelníků žijících v mok adech (nap . čolek obecný). Toto místo je proslulé jako jediný výskyt ještěrky zadní. Kromě skalek a jezírka se zde nachází také kamenný labyrint a Pouťová jeskyně, která ale není p ístupná. Vstupné je dobrovolné. Areál sousedí s plochou, která je obklopena vápencovými stěnami. Na této ploše si může každý pomocí své fantazie vytvo it obrazce a nápisy z kamenů, které jsou pak z vyšších míst dob e viditelné. 11

16

1.4 Příbor P íbor je jedno z nejstarších měst nejen v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, ale také v celé České republice a rozkládá se na ploše 2 215 ha. První písemná zmínka o městě pochází již z 13. století. V dnešní době zde žije Ř 642 obyvatel. 12 7

P íbor byl v minulosti hodně spojován se školstvím. V 17. století zde bylo založeno piaristické gymnázium, ale základní škola ve městě byla v provozu již od roku 1541. Dodnes v P íbo e funguje Masarykovo gymnázium, které má velmi dobrou pověst v celém kraji a díky úspěšným absolventům je velmi prestižní a každoročně poptávka studentů několikanásobně p evyšuje kapacity školy. 13

Celé historické centrum města je městskou památkovou rezervací a to p edevším díky starým měšťanským domům s podloubím na náměstí, které jsou postaveny v různých architektonických slozích. Tyto domy, i bývalá piaristická kolej, ve které nyní sídlí místní muzeum a knihovna, jsou zrekonstruovány tak, aby byl co nejvíce zachován původní vzhled celého města. (Ond ej, str. 56) I p esto, že je P íbor malé město, ve světě najdete spoustu lidí, kte í ho znají. Největší zásluhu na tom má zdejší rodák, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Narodil se v P íbo e dne 6. května 1Ř56 v domě č. p. 117. Sám Sigmund Freud měl k P íboru velmi blízký vztah, i když zde prožil pouze 3 roky ze svého dětství a poté se s rodiči odstěhoval do zahraničí, několikrát se do města vrátil na krátkou návštěvu. Dnes je jeho rodný dům zrekonstruován a zp ístupněn pro ve ejnost. Návštěvníci mají k dispozici „sluchátkového průvodce“ prost ednictvím kterého k nim promlouvá hlas samotného Sigmunda Freuda a díky interaktivním tabulím jsou propojeni s podobnými Freudovými muzei ve městech, kde trávil velkou část svého života - tzn. Vídni a Londýně. 14 15

V P íbo e je vše, na co si vzpomenete, spjato se jménem tohoto psychoanalytika. Dají se zde koupit Freudovy doutníky (čokoládová pochutina), Freudovku (alkoholický nápoj), ubytovat se ve Freudově hotelu nebo se jít najíst do restaurace U Freuda. P ed jeho rodným domem se nachází měděná replika jeho doktorské pohovky.

17

Obrázek č. 6: Rodný dům S. Freuda

Každoročně do P íbora p ijíždí spoustu lidí p edevším v letní sezóně a to na návštěvu místního koupaliště. To p ináší všem návštěvníkům již od roku 1řř2 každý rok novinky ze světa zábavy. Několik posledních sezón láká návštěvníky p edevším na různé nafukovací atrakce, nap . zorbing nebo aquazorbing. Provozovatel areálu tyto a další atrakce také prodává. V areálu je jeden velký a jeden malý bazén, dále pak volejbalové h iště, prostor s dětskými atrakcemi a část, která je plná stanů a p es rok se zde v pravidelných dvoutýdenních turnusech st ídá tábor dětí z Ruska. V areálu mají návštěvníci možnost ubytovat se ve vlastním nebo půjčeném stanu, karavanu a dále v 7 malých, d evených chatičkách. Známá je také p íborská pouť, která se koná vždy na p elomu srpna a zá í. V minulosti ve městě bylo několik známých osobností, p edevším kvůli různým výročím, která jsou spojená se Sigmundem Freudem. Na otev ení jeho rodného domu dorazil také tehdejší prezident České republiky, profesor Václav Klaus.

18

1.5 Hukvaldy Hukvaldy jsou jedinou obcí Lašské brány Beskyd, která na rozdíl od jejich ostatních zastávek leží v okrese Frýdek - Místek. Tento okres s okresem Nový Jičín sousedí a oba

pat í do Moravskoslezského kraje. Na 2 02ř hektarech zde žije 1 ř50 osob. 16 7

Obrázek č. 7: Hrad Hukvaldy

I Hukvaldy mají svého rodáka, který je proslavil nejen po České republice. Je jím hudební skladatel Leoš Janáček. Narodil se zde 3. června 1Ř54 a i když během svého života pobýval také v zahraničí, ve stá í se do České republiky vrátil a um el v Ostravě. Známé jsou p edevším jeho opery, symfonické básně a komorní skladby. Nejznámějšími jeho operami je z ejmě opera Její pastorkyňa, Věc Makropulos a P íhody lišky Bystroušky. Na jeho počest se na Hukvaldech každoročně v létě koná známý mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Janáčkovi se jeho rodná vlast velmi líbila, což dával znát v mnoha svých výrocích o Hukvaldech, obyvatelích Moravy a zdejším folkloru. Dokazuje to také fakt, že v roce 1ř21 se vrátil do své rodné

obce a koupil si zde dům č. p. 7ř, ve kterém je dnes jeho památník. (David, str. 86) 17

Hukvaldy jsou známé p edevším díky stejnojmennému hradu, který se nachází na hradním vrchu - p írodní památce o rozloze 70 ha. Tento hradní vrch a hradní obora (457 ha) jsou domovem několika ohrožených a chráněných druhů rostlin (nap . lýkovec jedovatý, okrotice dlouholistá). Nedaleko hradu najdete 7 buků lesních vysokých až 32 m, které jsou vyhlášeny za památné stromy a jejichž ko eny jsou kvůli 19

dlouhodobým p írodním procesům (p edevším eroze) obnaženy. Stá í těchto stromů je odhadováno na 150 let. Celá obora je pro návštěvníky zajímavá mimo jiné díky tomu, že zde volně pobíhají živočichové, nap . jeleni, zajíci, tcho i, lišky, veverky, dančí a mufloní zvě a také několik druhů ptactva. V obo e je vybudován amfiteátr, ve kterém se každé léto koná velké množství akcí, mj. také mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. (David, str. Ř1 - 84) Hrad Hukvaldy byl nejrozsáhlejším hradem na Moravě. Jeho z ícenina zobrazuje pozůstatky, které z hradu zůstaly po rozsáhlém požáru v roce 1762.

Postaven byl

v 13. století jako dvě samostatné části, které byly propojeny až později pomocí rozsáhlých hradeb. Cestou na hrad návštěvníci projdou okolo sochy lišky Bystroušky, která zde byla postavena u p íležitosti prvního provedení této opery v roce 1ř5ř. Liška má zlatý ocas a každý, kdo kolem ní projde, by si měl na tento ocas šáhnout a něco si p át. P áni se pak prý do roka vyplní. (Ond ej, str. 16)

20

1.6 Naučné stezky Pro všechny zájemce o aktivní poznávání Lašské brány Beskyd je p ipraveno hned několik naučných stezek. Nejdelší je Lašská naučná stezka, která se dělí na štramberskou a kop ivnickou část. Další možností je Naučná trasa městskou památkovou rezervací v P íbo e, Naučná stezka kolem Boroveckých rybníků a Naučná

stezka Hukvaldy. 18

Kop ivnická část Lašské naučné stezky má 16. zastávek. Z ízená byla v roce 2001, je okružní a p esahuje 16 km. Začíná a končí na železniční stanici Kop ivnice. Turisté touto formou navštíví: 19

1. Památný strom Husova lípa

ř. Kopec Červený kámen

2. Jasníkova studánka

10. Okružní cesta

3. H eben Brd

11. Vápencový lom Kamenárka

4. Pískovna

12. Vrch a rozhledna Bílá hora

5. Rozcestí čarodějnic

13. Skála Váňův kámen

6. Hrad Šostýn

14. Muzeum Fojství

7. Vápencový Raškův kámen

15. Masarykovo náměstí

Ř. Janíkovo sedlo

16. Sad Dr. Edvarda Beneše.

Lašská naučná stezka, která prochází Štramberkem, byla vybudovaná v letech 2002 až 2003. Mě í 6 km a má 13 zastávek. V dostupných propagačních materiálech je stezka popisovaná formou okruhu, kdy start je na vlakovém nádraží Štramberk a i poslední zastávka se nachází v blízkosti tohoto nádraží. Turisté, kte í se na tuto

stezku vydají, projdou těmito místy: 20 1. Národní sad

5. Plaňava - úpatí lomu

2. Jeskyně Šipka

6. Historická ulice Horní Bašta

3. Vápencový lom Kotouč

7. Náměstí

4. Skalní stěna Jurův kámen

Ř. Zámecký vrch, Trúba 21

ř. Skála Rudý

12. Vápencový lom Horní Kamenárka

10. Vrch a rozhledna Bílá hora

13. Botanická zahrada a arboretum

11. Plastika Panny Marie P íborem vedou dvě naučné stezky. První z nich provází návštěvníky městskou památkovou rezervací a p edevším místy, která jsou spojena se slavným rodákem Sigmundem Freudem. Pat í zde jeho rodný dům, památník, náměstí po něm pojmenované a dále pak piaristický klášter, kostel Narození Panny Marie, kostel sv. K íže, kostel sv. Valentina a kaple sv. Františka Serafínského. Oproti tomu druhá naučná p íborská stezka vede p írodou, mimo centrum, v klidné okrajové části. Naučná stezka Borovecké rybníky má 6 zastávek a mě í 2 km. T i z těchto zastávek se nachází u listnatých lesů podél potoka, kde lze nalézt i některé vzácné a chráněné živočišné i rostlinné druhy. Dalšími body naučné stezky je samotný rybník Borovec, jeho hráz a okolní louky. 21 22

Pro návštěvníky Hukvald jsou značeny t i naučné stezky. Všechny začínají v podzámčí a vedou na různé strany. Naučná stezka Hradní vrch smě uje na hrad a zpět, Janáčkův chodníček p edvádí p edevším p írodní krásy obce a Palkovické hůrky vedou rozsáhlým okolím Hukvald, kolem poměrně vzdálené p ehrady Olešná a zpět do Hukvald. Poslední

zmíněná naučná stezka má až 15 km. 18

22

1.7 Propagační materiály O Lašské bráně Beskyd existuje několik prospektů, kdy je oblast propagována jako celek, nicméně vždy je konkrétně uvedeno, co v kterém městě turisté najdou. Za nejvíce užitečnou „papírově“ vydanou brožůrku považuji Tipy na výlety. Zde je Lašská brána Beskyd prezentovaná ve formě mapy, kde jsou vyznačené všechny turistické zajímavosti a otvírací doby, naučné stezky, okruhy pro cyklisty, lezecké skály, ubytovací a stravovací za ízení včetně kontaktů a internetových stránek a také sportovní, relaxační a zábavné st ediska. Tento materiál je každoročně p ed sezonou aktualizován a nově vydán, i když jeho vzhled se nijak výrazně nemění. Neméně prakticky je navržena Mapa Lašské brány Beskyd. Zde jsou uvedeny podobné informace jako v Tipech na výlety, ale ve stručnější formě. Propagační materiál je doplněn o větší a podrobnější mapu, ve které je zaznamenáno také blízké okolí Lašské brány Beskyd. Dalším materiálem je Průvodce Lašskou bránou Beskyd tajemství Lašské brány, kde vystupuje figurka sk ítka Lašánka, který kraj prezentuje zábavnou formou pro děti. Jsou zde různé hádanky a k ížovky pro nejmenší, stejně jako informace o akcích, pověstech a gastronomických specialitách kraje. V současnosti je bezesporu nejvyužívanějším zdrojem různých informací nejen pro turisty internet. Internetové stránky Lašské brány Beskyd http://www.lasskabrana.cz/ poskytují návštěvníkům p ehledně zpracované všechny pot ebné informace. Vyhledávat akce, atraktivity nebo služby můžete buď v Lašské bráně jako celku nebo v záložkách pro jednotlivá města. Jako velkou výhodu stránek vnímám neustále aktualizovanou databázi firem, ve které je p ehled kontaktů a otevíracích dob všech služeb, obchodů a dalších firem, které může pot ebovat nejen turista, ale i běžný občan. Některé papírově vydané brožurky jsou na tomto webu dostupné i elektronicky. Stránky jsou dostupné buď v českém nebo anglickém jazyce. Pro zájemce je na internetu zadarmo ke stažení mobilní průvodce Lašskou bránou Beskyd. Tato aplikace p edstavuje celou oblast, naučnou stezku a jednotlivá města ve formě aplikace do mobilního telefonu, bohužel ne všechny typy p ístrojů ji podporují. Obsahuje mapy, seznam stravovacích, ubytovacích, sportovních a zábavných za ízení, seznam a informace o turistických atraktivitách a další pot ebné informace a kontakty. 23

23

Samoz ejmostí jsou propagační materiály jednotlivých měst, ze kterých se Lašská brána skládá. Souhrnné i individuální brožurky jsou dostupné většinou i v anglickém a německém jazyce, některé vycházejí i v polštině. Některé p írodní zajímavosti, které se vyznačují svou výjimečností, jako je nap . p írodní památka Kamenárka, mají své vlastní letáky, které jsou financované i z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Jednotlivé naučné stezky, které jsem uvedla výše, mají p ehledného průvodce do ruky. Jsou psány formou, kdy v p ípadě, že se na stezku vydáte, budete p esně vědět, kam se vydat k další zastávce, který záchytný bod musíte minout apod. V brožu e je vždy mapa a spoustu obrázků.

24

Praktická část Praktická část mé bakalá ské práce se skládá z více menších dílů. I když je Lašská brána Beskyd krásná a plná možností, jak zde trávit svou dovolenou, dle statistik jednotlivých ubytovacích za ízení, které uvádím níže, ji p íliš mnoho turistů nevyužívá. Bohužel ubytovací statistiky jsou prakticky jediné čísla, podle kterých se dá určit, kolik turistů zde v průběhu roku p ijelo. Nepoda ilo se mi najít žádný jiný zdroj. Zkoušela jsem oslovit také Technické muzeum v Kop ivnici, kdy jsem vycházela z toho, že každý turista, který do Kop ivnice p ijede, toto muzeum určitě navštíví. Bohužel paní z muzea mě informovala o tom, že každoročně muzeum navštíví velký počet školních skupin a dětských kroužků, které nemůžu zahrnout do počtu p íjezdových turistů a statistiky muzea jsou tak zkreslené. Z toho důvodu jsem vybrala statistiky ubytovacích za ízení. Dále jsem v dotazníkovém šet ení zjišťovala informovanost o území, znalosti turistů a názory na něj. Na základě dotazníků a mých znalostí jsem sestavila klady a zápory Lašské brány a sepsala několik návrhu na to, jak správně s výhodami území naložit.

2 Dotazníkové šetření 2.1 Obecné informace V následující praktické části mé bakalá ské práce zhodnotím výsledky dotazníkového šet ení, které jsem provedla a vyvodím z nich pat ičné závěry a možnosti na vylepšení. Dotazník se skládá celkem z 20 otázek, ovšem u dvou otázek se větví tak, že pro ty, kte í o Lašské bráně Beskyd nikdy neslyšeli, má pouze 7 otázek. Všech 20 otázek zodpovídali pouze ti, kte í o Lašské bráně Beskyd slyšeli, navštívili ji a ještě byli tak hodní a ve dvou dobrovolných otázkách uvedli to, co na ně zde udělalo největší dojem a co vnímají jako největší nevýhodu (otázky č. 16 a 17). Celý dotazník uvádím v p íloze č. 1 této bakalá ské práce. Dotazník jsem ší ila mezi své spolužáky z oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Vytvo ila jsem ho pomocí internetové stránky k tomu určené a odkaz na něj byl zájemcům k dispozici na sociální síti Facebook v p íslušných studijních fórech a skupinách. Studentům, které znám osobně, jsem dotazník p ímo poslala a poprosila je o další ší ení mezi jejich známé. Těmito způsoby se mi poda ilo 25

sehnat 2ř7 respondentů, kterým touto cestou děkuji za spolupráci. Dotazník jsem ší ila pouze mezi studenty cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické proto, aby se mi povedlo sehnat dostatečně velký reprezentativní vzorek jedné skupiny lidí a také proto, že jsem spoléhala na skutečnost, že se o Lašské bráně Beskyd doslechli na některém z p edmětů během svého vysokoškolského studia. Další výhodou mnou zvolené skupiny respondentů je bezesporu to, že mladí lidé tráví spoustu času u internetu a p i vypracovávání různých prací do školy nebo i během volnočasových aktivit se dozví z různých reklam, internetových prezentací nebo článků i o méně známých destinací a tak mnoho z nich mohlo v mém dotazníku odpovědět, že o Lašské bráně Beskyd již někdy slyšeli, i kdyby to bylo jen formou zmínky o délce jedné věty v rámci článku o jiném městě či regionu.

2.2 Vyhodnocení dotazníků P i vyhodnocování dotazníků jsem byla mile p ekvapena tím, kolik lidí o Lašské bráně ví a kolik z nich ji p ímo navštívilo. Obávala jsem se, že i když jsou města Kop ivnice, Štramberk, P íbor a Hukvaldy poměrně známá, označení Lašská brána nemusí být nikomu povědomé. Pro studenty z Moravskoslezského kraje je toto pojmenování určitě známo, protože Lašská brána má v našem kraji poměrně velkou propagandu, nicméně studenti z opačného konce České republiky nebo dokonce ze zahraničí nemuseli o žádném z těchto měst nikdy slyšet. Doufám také, že respondenti nepodváděli a nap . p i otázce, ve které měli vyjmenovat obce Lašské brány, neopsali pouze obce ze záhlaví dotazníku. Vzhledem k tomu, že na můj dotazník odpovědělo témě 300 respondentů, došlo u některých otázek k tomu, že i když si nabízenou možnost vybral jeden člověk, tato jeho odpověď v konečném výpočtu neměla váhu ani 1% a protože jsem p i p epočtu na procentuální hodnotu jednotlivých odpovědí zaokrouhlovala na celá čísla, mají odpovědi některých respondentů hodnotu 0%.

26

Otázka č. 1 První otázka mého dotazníku se týká bydliště respondentů. Obecné otázky o bydlišti, pohlaví a semestru studia respondentů jsem umístila na začátek dotazníku, i když vím, že vhodné a doporučené je dávat tyto otázky spíše na konec. P ipadalo mi správné dát je v p ípadě mého dotazníku na začátek, protože se dotazník postupně větví a pro lepší orientaci v něm jsem otázky dala jako první, hned po nich následovaly další otázky, které jsou určeny všem respondentům a otázky, na které odpoví pouze část dotazovaných jsou až v druhé polovině dotazníku. Nejvíce dotazovaných pochází z kraje Vysočina (ř6 osob, 32%), což není p ekvapivé vzhledem k tomu, že naše vysoká škola má p edevším regionální význam a celkově na ní studuje nejvíce studentů buď p ímo z Jihlavy nebo z jejího nejbližšího okolí. Druhé místo obsadil St edočeský kraj (43 osob, 15%), který s Vysočinou sousedí. T etí místo pat í Moravskoslezskému kraji (2Ř osob, ř%). Za tento fakt jsem velmi ráda, protože i těchto necelých 10% respondentů velmi pomohlo výsledkům mé práce právě tím, že jsou z Moravskoslezského kraje a Lašskou bránu Beskyd tak znají. Další kraje, které byly zastoupeny více než 15 studenty jsou Olomoucký (23 osob, Ř%), Ústecký (20 osob, 7%), Pardubický (17 osob, 6%) a Jihomoravský kraj (16 osob, 5%). Liberecký kraj neměl žádného zástupce, proto v legendě ke grafu ani vůbec není uveden. Ostatní kraje mají počty uvedeny u p íslušných částí grafu.

Graf č. 1: Kde je Vaše trvalé bydliště?

27

Otázka č. 2 Jak jde vidět z grafu číslo, více odpovědí jsem dostala žen. Vyjád eno v číslech, 117 osob, tzn. 3ř% všech respondentů bylo mužského pohlaví, zatímco žen bylo 1Ř0, což je 61% dotazovaných. To, že více respondentů bylo mezi ženami by mohlo být způsobeno tím, že celkově obor cestovní ruch studuje více studentek než studentů.

Graf č. 2: Jste...

28

Otázka č. 3 T etí otázka v mém dotazníku se zajímá o to, ve kterém ročníku svého studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě respondenti jsou. Standardní doba studia dle nynějšího studijního plánu je 6 semestrů, tzn. 3 roky. V minulosti to bylo 3,5 let, ale jelikož všichni studenti se starým studijním plánem by již snad měli mít dostudováno, v mém dotazníku považuji za standardní dobu studia 3 roky. Nejvíce respondentů (150 osob, 51%) studuje 3. ročník, na 2. místě je 2. ročník (ř3 osob, 31%), další je 1. ročník (44 osob, 15%) a na posledním místě skončila možnost, kdy respondent již p ekročil standardní dobu studia (10 osob, 3%).

Graf č. 3: Který ročník na VŠPJ studujete?

29

Otázka č. 4 V otázce č. 4 jsem se zajímalo o to, jaké destinace mé respondenty zajímají p i výběru jejich dovolené. Pro Českou republiku se rozhodlo 17% dotazovaných, 45% preferuje zahraničí. 3Ř% nemá jasné preference a rozhodli se pro odpověď „různě“. Jelikož jsem dotazníky rozesílala pouze mezi mladé lidi, myslím si, že pro skupinu lidí, kte í odpověděli takto, záleží jejich preference na dostupných financích.

Graf č. 4: Když si vybíráte, kam pojedete na svou dovolenou, hledáte destinace především v...

30

Otázka č. 5 V otázce č. 5 jsem se respondentů ptala na to, která místa během své dovolené obvykle navštěvují. Chtěla jsem tak zjistit, zda by jim Lašská brána měla co nabídnout. Bylo možné uvést více odpovědí a pokud studentům nestačila mnou určená nabídka, měli možnost uvést vlastní zájmy. Nejvíce lidí se shodlo na oblibě p írodních zajímavostí (1Řř osob) a hradů a zámků (16Ř osob). Více než 100 hlasů dále dostala muzea a galerie (147 osob) a sportovní za ízení, tzn. bazény, sjezdovky, minigolfové h iště apod. (113 osob). Celkem 67 studentů uvedlo vlastní odpověď, všechny se dají rozt ídit do 3 hlavních skupin. Největší skupinu tvo í kulturní akce, jako jsou festivaly, koncerty, divadelní p edstavení, kina apod. Pro tuto skupinu bylo 36 osob. Další skupina lidí si vzpomněla na zoologické zahrady, konkrétně 1Ř lidí toto uvedlo jako svou odpověď. Poslední skupinu tvo í ti, kte í na své dovolené rádi navštěvují stravovací za ízení a ochutnávají místní speciality. Pat í sem 13 mých respondentů.

Graf č. 5: Která místa během své dovolené obvykle navštěvujete?

31

Otázka č. 6 V otázce č. 6 odpovídali studenti na to, zda vůbec někdy o Lašské bráně slyšeli. Tato otázka byla také první, ve které záleželo na odpovědi dotazovaných a záleželo na tom to, jaká bude jejich další otázka. Odpověď ano si vybralo 120 osob, tzn. 40% všech odpovědí. Všichni tito pak pokračovali otázkou č. 7. Těch, kte í si vybrali odpověď ne, bylo 177, což je 60% odpovědí. Tato skupina respondentů pokračovala otázkou č. 20. Bohužel mě nep ekvapilo, že odpověď ne si vybralo více lidí, na druhou stranu jsem ráda, že rozdíl mezi těmito odpověďmi nebyl mnohem vyšší.

Graf č. 6: Slyšeli jste někdy o Lašské bráně Beskyd?

32

Otázka č. 7 Další otázka byla otev ená, respondenti měli možnost uvést jedno nebo více měst, o kterých ví, že do Lašské brány pat í. U této otázky je důležité zmínit to, že vě ím těm, kte í dotazník vyplňovali, že nepodvádí a neopsali obce pouze ze záhlaví dotazníku, kde byly všechny uvedeny. Nejvíce studentů si vzpomnělo na Kop ivnici (ř6 osob), na druhém místě byl Štramberk (37 osob) a na t etím skončil P íbor i Hukvaldy (shodně po 5 osobách).

Graf č. 7: Dokázali byste vyjmenovat města Lašské brány Beskyd?

33

Otázka č. 8 V grafu číslo jdou vidět odpovědi na otázku č. Ř, která se respondentů ptala na to, odkud se o Lašské bráně Beskyd dozvěděli. Na tuto otázku samoz ejmě odpovídali pouze ti, kte í v otázce č. 6 uvedli, že o Lašské bráně Beskyd někdy slyšeli. Nejvíce studentů (66 osob, 55%) zvolilo možnost internet, což není p ekvapivé vzhledem k složení respondentů. Na druhém místě jako informační zdroj skončili p átelé a rodina (23 osob, 1ř%). Celkem 22 respondentů (1Ř%) uvedlo, ze se o Lašské bráně Beskyd dozvěděli jinak a zde zvolili vlastní odpovědi, ve kterých p evládala škola a veletrh cestovního ruchu. Turistické časopisy či průvodci získali pouze ř hlasů (Ř%).

Graf č. 8: Odkud jste se o Lašské bráně Beskyd dozvěděli?

34

Otázka č. 9 Následující 4 otázky jsou věnovány jednotlivým obcím Lašské brány Beskyd a zajímalo mě v nich, co respondenty jako první napadne, když se ekne kterákoliv z těchto obcí. Do těchto otázek jsem umožnila zapojení pouze těm, kte í již někdy o Lašské bráně slyšeli. Uvědomuji si, že odpovídat mohli klidně i ti, kte í o Lašské bráně nikdy neslyšeli, ale domnívám se, že jejich odpovědi by zbytečně můj výzkum mohli zkreslit, proto jsem se rozhodla pro tento postup. Dále jsem p emýšlela, zda mám u těchto otázek povolit výběr více možností, ale rozhodla jsem se zůstat u „co se Vám vybaví jako první“, tzn. pouze jedna věc, jeden člověk, jedno místo apod. U všech otázek jsem také uvedla možnost nic a jiné, kdy respondenti sami uvedl, co se jim vybaví. Ze 120 osob, kte í odpovídali na otázku, co se jim jako první vybaví, když se ekne Kop ivnice, nejvíce lidí odpověděli, že automobilka Tatra. Takto odpovědělo 6ř%, tzn. Ř3 osob. 25% získala odpověď nic. Pouze dvě osoby si vzpomněli na místního rodáka a držitele několika atletických rekordů, pana Emila Zátopka. 5 osob zvolilo možnost uvést vlastní odpověď a uvedli zdejší známou automobilovou akci Tuning show a každoroční menší hudební festivaly, které se ve městě konají p edevším v letních měsících.

Graf č. 9: Když se řekne Kopřivnice, jako první se Vám vybaví...

35

Otázka č. 10 U otázky č. 10 odpovídali dotazování na to, co se jim jako první vybaví, když se ekne Štramberk. Štramberské uši získaly 39 hlasů, tzn. 33%. Na druhém místě je Štramberská Trúba s 37 hlasy, které p edstavují 31% respondentů, kte í odpovídali na tuto otázku. 1ř% lidí odpovědělo, že se jim nevybaví nic, 14% lidí si vzpomnělo na známé archeologické naleziště jeskyni Šipku. 4 osoby se rozhodly pro vlastní odpověď u této otázky. Ty byly formulovány různě, ale daly by se shrnout jako celková atmosféra města, kterou tvo í roubenky, d evěné chaty a celková útulnost a malebnost města.

Graf č. 10: Když se řekne Štramberk, jako první se Vám vybaví...

36

Otázka č. 11 Jedenáctá otázka mého dotazníku se zabývala tím, co se lidem vybaví, když se ekne P íbor. Bohužel u této otázky jednoznačně „vyhrála“ možnost nic, která získala 76 hlasů, tzn. 63% všech. Místní rodák, zakladatel psychoanalýzy, pan Sigmund Freud, se vybavil 5 osobám, které tvo í 4% z celkového počtu. V dotazníku byla u této otázky ještě jedna možnost, a to historické centrum města. Jelikož tuto možnost nikdo nezvolil, v grafu není ani uvedena. P ekvapivé bylo množství studentů, kte í se rozhodli pro vlastní odpověď, bylo jich 3ř, tzn. 33% všech odpovědí. Jeden student uvedl, že když se ekne P íbor, vybaví si místní gymnázium. Dá se p edpokládat, že jej v minulosti navštěvoval. Nutno dodat, že p íborské gymnázium pat í mezi ty nejlépe vyhlášené v celém Moravskoslezském kraji. Celkem 3Ř osob odpovědělo, že když se ekne P íbor, tak se jim vybaví vidlička a nůž nebo jídlo. P i tvorbě dotazníku jsem brala za automatické, že mám na mysli pouze P íbor jako město, proto mě těchto 32% odpovědí p ekvapilo. Nicméně v návaznosti na to, jak málo osob v jiné otázce uvedlo, že P íbor navštívili, není tato neznalost tak zvláštní.

Graf č. 11: Když se řekne Příbor, jako první se Vám vybaví...

37

Otázka č. 12 Dvanáctá otázka je poslední ze série „co se Vám vybaví, když se ekne“. U Hukvald jednoznačně nejvíce hlasů získal hrad Hukvaldy a to dokonce až 6Ř%. Místní rodák, hudební skladatel Leoš Janáček se vybavil 11 lidem, socha lišky Bystroušky v hradní obo e ř lidem. Nic se nevybavilo 16 lidem, 2 respondenti si vzpomněli na místní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Graf č. 12: Když se řekne Hukvaldy, jako první se Vám vybaví...

38

Otázka č. 13 V následující otázce jsem se ptala, zda respondenti někdy navštívili Lašskou bránu Beskyd. Jelikož jsem na tuto otázku nechala odpovídat pouze ty, kte í již d íve uvedli, že o Lašské bráně někdy slyšeli, tak větší skupina dotazovaných uvedla, že v Lašské bráně někdy byli. Kdybych do otázky zapojila všech 2ř7 respondentů, více osob by pat ilo do skupiny „ne“ a to několikanásobně. Takto ne odpovědělo pouze 53 osob, tzn. 44% procent těch, co o Lašské bráně d íve slyšeli. Všichni tito v dotazníku pokračovali otázkou č. 1ř. Lašskou bránu tak navštívilo 67 osob, což je 56% těch, kte í o Lašské bráně d íve slyšeli a pokračovali tak v dotazníku otázkou č. 14.

Graf č. 13: Navštívili jste někdy Lašskou bránu Beskyd?

39

Otázka č. 14 U otázky č. 14 měli respondenti zaškrtnout města, která v Lašské bráně navštívili. Dotazník byl nastaven tak, aby mohli označit více možností než pouze jednu. Z celkového počtu 67 lidí, kte í na tuto otázku odpovídali, bylo 5ř osob ve Štramberku, 54 v Kop ivnici, 1Ř na Hukvaldech a 5 osob v P íbo e. Z těchto odpovědí se dá íct, že témě všichni, kdo navštívili Štramberk, podívali také do Kop ivnice. Nep ekvapilo mě, že nejvíce osob navštívilo Štramberk, protože i když je Kop ivnice z měst Lašské brány největší, Štramberk má nejvíce zajímavých míst a celkově jako město mi p ipadá nejhezčí. Ani to, že nejméně osob navštívilo P íbor, pro mě není nijak zvlášť p ekvapivé, ovšem p ekvapil mě fakt, že Hukvaldy navštívilo pouze 1Ř osob, tzn. 27% těch, kte í v Lašské bráně někdy byli. Čekala jsem, že Hukvaldy budou v těsném závěsu za Kop ivnicí a Štramberkem.

Graf č. 14: Kterou z obcí jste navštívili?

40

Otázka č. 15 Graf číslo zobrazuje, jak studenti uvedli, že byli během své návštěvy Lašské brány Beskyd ubytování. Nejvíce z nich p espalo v ubytovacím za ízení jiného města (29 osob, 43%). Vysvětluji si to tak, že jejich dovolená probíhala někde jinde, nap . v Ostravě a v rámci této delší dovolené navštívili některé z měst Lašské brány. Na druhém místě skončila možnost, která je velmi podobná jako ta výše uvedená nikde, má návštěva byla pouze odpolední výlet (1ř osob, 2ř%). Pouze 11 osob (16%) bylo ubytováno někde v Lašské bráně Beskyd. Speciální skupinu tvo í ti, kte í zde mají p íbuzné (8 osob, 12%).

Graf č. 15: Během své návštěvy Lašské brány Beskyd jste nocovali...

41

Otázka č. 16 a 17 U otázky č. 16 a 17 nebyla nastavena povinná odpověď, to znamená, že byla zcela otev ena a pokud respondenti neměli zájem, nemuseli zde odpovídat vůbec nic. Zobrazila se pouze těm, kte í v Lašské bráně byli. V otázce č. 16 jsem se zajímala o to, co na návštěvníky udělalo největší dojem; naopak v otázce č. 17 bylo jejich úkolem uvést, co vnímají jako největší nevýhodu území. Odpovědí na každou z těchto otázek bylo pouze pár, jejich p ehled uvádím v tabulce číslo. Jelikož některé byly velmi podobné nebo se opakovali vícekrát, spojila jsem je pod jeden souhrnný název. Tabulka č. 2: Otázka č. 16 a 17

Co na Vás udělalo největší dojem?

Co vnímáte jako největší nevýhodu?

Hezká p íroda blízko „černé“ Ostravy

Poloha Lašské brány - vzdálenost

Technické muzeum Tatra

Nedostatečná reklama

Štramberk - jeho malebnost, „roztomilost“

Chybí jedno velké, opravdové lákadlo

Jak snadno se dá mezi městy p ejíždět na kole

Drahé ubytování

Velké množství kulturních akcí v Kop ivnici

42

Otázka č. 18 Z těch 67 respondentů, kte í Lašskou bránu Beskyd navštívili, by témě všichni doporučili svým známým návštěvu tohoto mikroregionu. Pouze 2 uvedli, že by jim návštěvu nedoporučili. Tyto studenty jsem poprosila o zdůvodnění jejich odpovědi. Jeden uvedl, že ho Lašská brána zkrátka nezaujala, druhý odpověděl, že v p ípadě neslunečného počasí není v oblasti témě co dělat a tak by se tam jeho známí mohli nudit.

Graf č. 16: Doporučili byste návštěvu tohoto regionu svým známým?

43

Otázka č. 19 V 1ř. otázce mého dotazníku mě zajímalo, proč ti, kte í o Lašské bráně Beskyd vědí, ji nikdy nenavštívili. P ekvapivě „vyhrála“ možnost nevím, která získala 5Ř% všech odpovědí. Další dvě možnosti, tzn. neláká mě a nachází se moc daleko od mého bydliště, získali témě stejný počet hlasů.

Graf č. 17: Proč jste nikdy nenavštívili Lašskou bránu Beskyd?

44

Otázka č. 20 V poslední otázce mého dotazníku jsem se respondentů ptala na jejich celkový zájem o turisticky atraktivní místa v ČR. Je samoz ejmostí že ti, kte í se prakticky o nic nezajímají, se málokdy něco dozví. Celkem 124 osob (42%) uvedlo, že se zajímá a to tak, že si občas najde něco na internetu. To je podle mého názoru slabina dnešní doby. To, že si člověk občas najde něco na internetu ještě neznamená, že se může tvrdit, že se o něco opravdu zajímá. Ovšem stále je tato verze odpovědi zainteresovaná více, než čekání, až se k Vám dostane nějaké doporučení od známého, pro které se rozhodlo řř lidí (33%). Pouze 21 osob (7%) uvedlo, že sledují dokumenty, turistické časopisy, brožůrky a celkově mají zájem o Českou republiku. Poslední skupinu tvo í 53 osob (1Ř%), kte í se zajímají pouze o destinace v jejich nejbližším okolí.

Graf č. 18: Zajímáte se o turisticky atraktivní místa v ČR?

45

3 Statistiky o ubytování P i hledání konkrétních statistických údajů na internetových stránkách Českého statistického ú adu jsem byla nemile p ekvapena tím, že poslední aktuální údaje pochází z roku 2011. Rozhodla jsem se proto kontaktovat jednotlivá ubytovací za ízení s prosbou o údaje z roku 2012, bohužel jsem se nesetkala s p íliš ochotným p ístupem ze všech těchto za ízení a proto abych mohla pracovat s daty ze stejného období, musela jsem využít ta čísla z roku 2011, která nabízí Český statistický ú ad a abych měla možnost srovnávat, jak se tato data mění, zaznamenala jsem do tabulky č. 3 také rok 2010, i když údaj pro tento rok se mi nepoda il u všech sehnat. Pro hrubou orientaci v p íjezdu turistů však stačí mi tato čísla. Český statistický ú ad pracoval s těmi největšími ubytovacími kapacitami jednotlivých měst, konkrétně:  Kop ivnice

o Hotel Tatra *** o Hotel Stadion ** o Penzion Pod Bílou horou o Domov mládeže

 Štramberk

o Hotel Gong **** o Hotel Štramberk **** o Hotel Šipka *** o Hotel Roubenka *** o RS U Kate iny

 P íbor

o Motel Zafír *** o Hotel U Freuda o Pension St. Florián

 Hukvaldy

o Pension Hukvaldský dvůr 46

Z nepochopitelného důvodu na stránkách Českého statistického ú adu - Statistika hromadných ubytovacích za ízení v obci Hukvaldy zcela chybí číselné údaje za posledních zhruba 10 let. Proto jsem se obrátila na Pension Hukvaldský dvůr s prosbou o poskytnutí údajů, poslali mi bohužel jen rok 2011. Ve statistikách ú adu pro změnu v roce 2010 uvedli čísla ubytovaných ve městě P íbor, ale ty samé údaje pro rok 2011 zde chybí, je uvedeno pouze že se jedná o citlivé údaje. Nicméně dvě města s největšími ubytovacími za ízeními - Kop ivnice a Štramberk - ve statistikách jsou a z těchto čísel se dá odvodit, jak se návštěvnost Lašské brány Beskyd měnila. Chybějící údaje pro Hukvaldy a P íbor jsou v tabulce nahrazeny symbolem x. Tabulka č. 3: Statistiky o ubytování v Lašské bráně Beskyd

Kopřiv i e 24

2010 7 930

2011 7 467

Počet pře o ová í 2010 2011 18 311 21 436

Štra

5 829

6 125

17 615

19 826

Pří or 26

x

1 120

x

3 338

1 008

x

1 889

x

Celkem

14 767

14 712

37 815

44 600

Město

erk 25

Hukvaldy 27

Počet hostů

Jde vidět, že u každého města je vývoj mezi lety 2010 a 2011 jiný. V Kop ivnici klesl počet hostů, kte í se v ubytovacích za ízeních ubytovali a to o 463 osob, ale ti, kte í se ubytovali, zde zůstali déle. Zatímco v roce 2010 byl průměrný počet p enocování na osobu v Kop ivnici 2,3, v roce 2011 se tato hodnota vyšplhala na 2,ř noci. Ve Štramberku se v roce 2011 ubytovalo o 2ř6 více osob než v roce 2010. Výrazně také stoupla průměrná délka p enocování. Zatímco v roce 2010 dosahovala 3,02 noci na osobu, v roce 2011 to bylo už 3,24 nocí na osobu. Jelikož v Hukvaldech a Štramberku nemůžu srovnávat díky nedostatku dat vzájemně dva roky, srovnám pouze tyto dvě obce. V Hukvaldech je počet p enocování v průměru 2,98 nocí na osobu, zatímco každý, kdo p ijede do P íbora zde v průměru tráví 1,87 noci. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce lidí se ubytovává v Kop ivnici, ale nejdelší pobyty mají lidé, kte í se ubytují ve Štramberku. Pokud sečteme dostupné údaje u každého roku pro všechna města, zjistíme, že v roce 2010 byl zájem o pár jednotek větší (konkrétně je rozdíl mezi 2010 a 2011 55 osob). Zatímco průměrná doba p enocování v roce 2010 byla 2,56, v roce 2011 se vyšplhala na 3,03 noci. Dá se tak 47

soudit, že i když se jezdí do Lašské brány Beskyd ubytovat méně osob, ti, kte í sem zavítají, zůstávají déle. Pokud by se povedlo do oblasti p ilákat více návštěvníků, kte í by se zde také ubytovali po dobu minimálně stejnou jako v roce 2011, mohla by se dlouhodobě udržet průměrná délka ubytování mezi hranicemi 3 a 4 noci a toto považuji za výborný výsledek.

48

4 Silné a slabé stránky V tabulce č.4 je uveden p ehled silných a slabých stránek Lašské brány, tak, jak byly uvedeny v dotaznících a některé další jsem také p idala sama. Zajímavostí je, že některé silné a slabé stránky spolu velmi úzce souvisí, jako nap . fakt, že nevýhodou je vzdálenost Lašské brány Beskyd od většiny České republiky, ale na druhou stranu je snadné se sem dostat - vede zde dálnice D1, železniční i autobusové spojení, nedaleko se nachází také Letiště Leoše Janáčka. Do tabulky jsem zapracovala pouze ty silné a slabé stránky, které vnímá turista, ne ty, které jsou jeho očím neviditelné. Tabulka č. 4: Silné a slabé stránky Lašské brány Beskyd

Silné stránky

Slabé stránky

+ atraktivní krajina

- málo cyklostezek

+ podmínky pro letní i zimní rekreaci

- památky p edevším regionálního významu

+ bohatá historie měst

- špatný stav silnic ve městech

+ velké množství kulturních a historických památek

- průmyslová zóna Kop ivnice

+ dostatek ubytovacích a stravovacích služeb

- nevýhodná poloha, vzdálenost

+ Lašská naučná stezka

- absence lázní

+ upravená centra měst, parky, zeleň

- neznalost u obyvatel České republiky

+ blízkost k hranicím s Polskem a Slovenskem

- pracovníci služeb málo znají cizí jazyky

49

+ zajímavá místa také v okolí (Nový Jičín, Ostrava … )

- nedostatečná propagace

+ dobrá dopravní dostupnost

- málo parkovacích měst v centrech měst

+ celorepublikově známé akce (Janáčkovy Hukvaldy, automobilové show atd.)

- poměrně drahé ubytování

+ kvalitní propagační materiály

- chybí jedno velké, opravdové lákadlo

+ p ehledné a kvalitní internetové stránky + pravidelná propagace na veletrzích cestovního ruchu

50

5 Návrhy na zlepšení V následujícím textu bych ráda uvedla, jakými způsoby se podle mě dá p edejít některým slabým stránkám a naopak více využít stránky silné, které jsou uvedeny výše. To, že se zde nacházejí památky p edevším regionálního významu, je fakt, se kterým se toho moc nedá dělat, proto si myslím, že destinace správně těchto památek využívá jako svou p ednost. Lašská brána Beskyd se může chlubit opravdu krásnou krajinou a p írodou, které by měla stále více využívat. Na většině prospektů je zatím zobrazováno Technické museum Tatra a Štramberská Trúba, ale pohledy na hradní oboru Hukvald či kop ivnický Váňův kámen chybí. Více bych propagovala právě tuto p írodu, která často lidem z velkoměsta chybí. Skvělou reklamou je propracovaná Lašská naučná stezka. Co se týče cyklostezek, kterých je v Lašské bráně nedostatek, na tom se již pracuje. V Kop ivnici byla loni dostavěná část stezky p es centrum, ve stavbě se bude dále pokračovat letos. U Štramberku je problém, že se jedná o město v kopci a tak by zdejší stezka byla pro opravdové sportovce. P íborem i Kop ivnicí cyklostezky procházejí, ovšem chybí zde jedna, která by spojovala všechna 4 města. Tato stezka zatím není v plánu, ale myslím si, že v budoucnu by stálo za to, p emýšlet nad její výstavbou. Ve městech je opravdu špatná kvalita silnic, zvlášť nyní po zimním období. Nemálo k tomu p ispívají také nákladní vozidla, která vozí materiál do místní průmyslové zóny. Problémem jsou pot ebné finance na opravu vozovek, nicméně již začala oprava mostu a p ilehlé cesty, která časem snad dospěje k tomu, že kamiony vůbec p es centrum města jezdit nebudou. Stejně jako je do budoucna několik plánů, jak vy ešit problém s městským parkováním. Momentální

ešení je takové, že každý musí mít

na vyhrazených parkovištích parkovací hodiny a maximální povolená délka doby státní jsou 2 hodiny. V létě je možnost sportovního vyžití opravdu široká, proto bych se zamě ila p edevším na zimní období. Zatímco sjezdovka Červený kámen je udržovaná, kdysi známá běžecká stopa v Kop ivnici posledních několik let není obnovovaná a lidé tak s běžkami jezdí do vzdálenějších míst. Myslím si, že je to velká škoda a určitě bych této problematice věnovala větší pozornost.

51

Do nabídky cestovních kancelá í bych zapojila vstupenky na místní kulturní akce, které by se prodávaly v balíčku s výhodným ubytováním a p ípadně i nějakým dalším programem, nap . vstupenka na Janáčkovy Hukvaldy s ubytováním v místním pensionu a vstupenkou na hrad. I toto je určitě způsob, který by p ilákal nové lidi na některá místa, pokud by balíčky byly za výhodné ceny, dala by se nabídka rozší it také tím způsobem, že akce by se konala v jednom městě, ubytování by bylo v dalším městě a vstupenky by byly na památky ve městě t etím. Propagace podobného stylu by se mohla ujmout také v pohraničních oblastech Slovenska a Polska, s tím ovšem souvisí nezbytné jazykové zlepšení pracovníků ve službách. Myslím si, že je dobrým nápadem vymyslet balíček, který by se nabízel školám i ve vzdálenějších měst České republiky jako „škola v p írodě“ nebo pro tradiční školní výlety. Balíček by obsahoval ubytování, stravování a také program na tento typ pobytu, který většinou trvá týden. Pro skupiny podobného typu je Lašská brána Beskyd ideální v tom, že je snadné se sem dostat vlakem a také pohyb z města do města je díky pravidelnému vlakovému a autobusovému spojení lehce zajistitelný. Tímto způsobem by se sem dostaly děti, které pak celé rodině vypráví, jak je region hezký a zajímavý a Lašská brána by tak mohla získat další návštěvníky.

52

Závěr Ve své bakalá ské práci jsem se snažila p edstavit Lašskou bránu Beskyd jako oblast, která je atraktivní a vhodným místem pro dovolenou. V rámci teoretické části jsem p edstavila jsem seznam největších atraktivit Kop ivnice, Štramberku, Hukvald a P íbora, tzn. všech 4 měst, která Lašskou bránu tvo í. Dále jsem uvedla seznam způsobů, jak Lašskou bránu prezentují a kde lze o ní dohledat více informací. Také jsem p edstavila Lašskou naučnou stezku a další naučné stezky, které oblastí procházejí a seznamují návštěvníky se všemi krásami, které můžou jednotlivá města nabídnout. Samoz ejmostí je obecné p edstavení oblasti, loga, historie spolupráce všech měst a výhled do budoucnosti. Touto prací jsem chtěla dát najevo to, že i když je oblast krásná a nachází se zde spoustu památek a míst, které se váží nejen k samotné Lašské bráně (nap . Kop ivnice a Technické muzeum Tatra), ne každý o ní ví a rozhodně ne každý ji navštívil. Této problematice jsem se věnovala v praktické části bakalá ské práce a důkazy pro toto tvrzení jsem našla v dotazníkovém šet ení, které jsem provedla mezi studenty oboru cestovní ruch na Vysoké školy polytechnické. Dále jsem ze statistik ubytovacích za ízení oblasti vybrala ty údaje, pomocí kterých jsem stanovila průměrnou délku pobytu hostů a počet ubytovaných. V poslední části teoretické části jsem navrhla několik způsobu, jak by se tyto statistiky mohly v budoucnosti měnit k lepšímu. P i tvorbě těchto návrhů jsem se držela silných a slabých stránek oblasti, které jsou v práci také uvedené. P i tvorbě celé této práce jsem využívala znalosti, které o oblasti mám díky tomu, že zde žiji. Tam, kde to nestačilo, jsem využila knižní a p edevším internetové zdroje, které jsou aktuálnější a obsáhlejší, jelikož o oblasti žádná knižní publikace neexistuje, pouze propagační materiály. I ty jsou dostupné on-line. Velmi mi p i tvorbě práce pomohla má semestrální praxe v informačním centru Kop ivnice, kde jsem měla p ístup ke všem propagačním materiálům a také jsem byla v kontaktu s turisty a tak jsem měla možnost zjistit, která místa v jednotlivých městech vnímají jako nejzajímavější, o kterých se nejvíce informují a kam mají v plánu se vydat. Tato praxe pro mě byla velmi p ínosná a poučná.

53

Snažila jsem se tuto práci psát tak, aby každý, kdo si ji p ečte, měl chuť se do Lašské brány Beskyd vydat a poznat tak krásnou p írodu a rozmanité památky, které nabízí, nap . muzeum Tatra v Kop ivnici, Štramberská Trúba či jeskyně Šipka ve Štramberku, hrad Hukvaldy s krásnou oborou a rodný dům Sigmunda Freuda v P íbo e. Doufám, že se mi to poda ilo.

54

Zdroje Knižní zdroje DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Moravskoslezský kraj /. Vyd. 1. V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 200ř. 2ŘŘ s. :. ISBN ř7Ř-80-242-2389-6 (váz.) :. OND EJ, Lumír. Kam na severní Moravě a ve Slezsku /. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007. 135 s. :. ISBN 978-80251-1691-3 :. VURM, Bohumil. Moravskoslezský kraj : krásy a tajemství České republiky /. [Praha] : Praga mystica - Bohumil Vurm, 2003. 147 s. : il. ;. ISBN 80-902363-7-5 :.

Internetové zdroje 1 Lašská brána Beskyd- oficiální turistický web oblasti. Lašská brána [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/lasska-brana/ 2 Kop ivnické noviny číslo 24/2008 ze dne 19.06.2008. Město Kopřivnice [online]. 2008 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=lasskabrana---region-s-potencialem&id=koprivnicke-novinykoprivnice&clanek=7017 3 Lašská brána Beskyd. E - VŠUDYBYL. CZ [online]. 2008-2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://e-vsudybyl.cz/clanky/lasska-brana-beskyd-2303.html 4 Kop ivnické noviny číslo 1Ř/2011 ze dne 12.05.2011. Město Kopřivnice [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=lasskabrana-ma-na-cinnost-300-tisic&id=koprivnicke-noviny-koprivnice&clanek=12356 5 Lašská brána má logo ze soutěže. Font [online]. 1991-2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.font.cz/logo/lasska-brana-ma-logo-ze-souteze.html 6 Kop ivnice, okres Nový Jičín. Města a obce online [online]. 1996-2013 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-6939.htm-logo-ze-souteze.html

55

7 Počet obyvatel obcí České republiky k 1. 1. 2012. Český statistický úřad [online]. 2012

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf 8 Informace o rozhledně. Rozhledna Bílá hora [online]. 2008 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://rozhledna-bila-hora.cz/informace 9 Kop ivnické noviny číslo 29/2012 ze dne 23.08.2012. Město Kopřivnice [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=z-noveveze-na-brdech-se-pred-tydnem-rozhledli-prvni-lide&id=koprivnicke-novinykoprivnice&clanek=14555 10 Štramberk, okres Nový Jičín. Města a obce online [online]. 1996-2013 [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-16411.htm 11 Arboretum Štramberk. Štramberk [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.stramberk.info/dr-cs/9-arboretum-stramberk.html 12 P íbor, okres Nový Jičín. Města a obce online [online]. 1996-2013 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-13532.htm 13 O městě. Příbor [online]. 1998 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.pribor.eu/tema/tema.phtml?id=4651&menu=4638 14 Životopis. Rodný dům Sigmunda Freuda [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.freudmuseum.cz/sigmund-freud/zivotopis.php 15 Expozice. Rodný dům Sigmunda Freuda [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.freudmuseum.cz/rodny-dum/expozice.php 16 Hukvaldy, okres Frýdek Místek. Města a obce online [online]. 1996-2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-14829.htm 17 Leoš Janáček. Osobnosti [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/leos-i-janacek.php 18 Naučné stezky. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/lasska-brana/naucne-stezky-tip58/

56

19 Kop ivnice. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/koprivnice/-cl83.html 20 Štramberk. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/stramberk/-cl106.html 21 Městská památková rezervace P íbor. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/pribor/-cl144.html 22 Borovecké rybníky. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 - 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/pribor/-cl143.html 23 Mobilní průvodce. Lašská brána Beskyd [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://m.lwi.cz/lbb 24 Ve ejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=39&potvr d=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=8&childsel0=8&cisl otab=CRU9010CU&vo=null&pro_7_31=599565&voa=tabulka&str =tabdetail.jsp 25 Ve ejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=8&cislotab=CRU9 010CU&kapitola_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj= Aktualizovat&childsel0=8&druh_1_18=51&pro_7_31=599948 26 Ve ejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=8&cislotab=CRU9 010CU&kapitola_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj= Aktualizovat&childsel0=8&druh_1_18=51&pro_7_31=599808

Další zdroje 27 E-mailová komunikace s recepci pensionu Hukvaldský dvůr. Hukvaldy, 2013.

57

Seznam obrázků Obrázky Obrázek č. 1: Mapa Lašské brány Beskyd......................................................................9 Zdroj: http://www.lasska-brana.cz/ Obrázek č. 2: Okruh Lašskou bránou Beskyd .............................................................. 10 Zdroj: http://goo.gl/maps/8mQhA Obrázek č. 3: Logo Lašské brány Beskyd .................................................................... 12 Zdroj: http://www.font.cz/res/data/043/005568_05_037451.jpg Obrázek č. 4: Slovenská strela ..................................................................................... 13 Zdroj:

http://2.bp.blogspot.com/_D0794TaE7F0/TR87-

qUyttI/AAAAAAAAGnM/4Jf6CxzUO5M/s400/SlovenskaStrel35.jpg Obrázek č. 5: Štramberk .............................................................................................. 15 Zdroj: http://regiony.ic.cz/clanky/slezsko/stramberk_v.jpg Obrázek č. 6: Rodný dům S. Freuda ............................................................................ 18 Zdroj:

http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-novy-

jicin/pribor/rodny-dum-sigmunda-freuda/galerie/ir/files/gallery/1191/9778-c302x302.jpg Obrázek č. 7: Hrad Hukvaldy ...................................................................................... 19 Zdroj:

http://www.ostrava.cz/cs/turista/co-navstivit/okoli-ostravy/hrady-

zamky/Hukvaldy.jpg

Grafy Graf č. 1: Kde je Vaše trvalé bydliště? ........................................................................ 27 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 2: Jste... .......................................................................................................... 28 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení

58

Graf č. 3: Který ročník na VŠPJ studujete? …………………………………………..29 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 4: Když si vybíráte, kam pojedete na svou dovolenou, .................................... 30 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 5: Která místa během své dovolené obvykle navštěvujete? .............................. 31 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 6: Slyšeli jste někdy o Lašské bráně Beskyd? .................................................. 32 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 7: Dokázali byste vyjmenovat města Lašské brány Beskyd? ............................ 33 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. Ř: Odkud jste se o Lašské bráně Beskyd dozvěděli? ........................................ 34 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. ř: Když se ekne Kop ivnice, jako první se Vám vybaví... .............................. 35 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 10: Když se ekne Štramberk, jako první se Vám vybaví... .............................. 36 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 11: Když se ekne P íbor, jako první se Vám vybaví... .................................... 37 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 12: Když se ekne Hukvaldy, jako první se Vám vybaví.................................. 38 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 13: Navštívili jste někdy Lašskou bránu Beskyd? ............................................ 39 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 14: Kterou z obcí jste navštívili? ..................................................................... 40 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 15: Během své návštěvy Lašské brány Beskyd jste nocovali... ........................ 41 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení

59

Graf č. 16: Doporučili byste návštěvu tohoto regionu svým známým? ........................ 43 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 17: Proč jste nikdy nenavštívili Lašskou bránu Beskyd?..................................44 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Graf č. 1Ř: Zajímáte se o turisticky atraktivní místa v ČR? ......................................... 45 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení

Tabulky Tabulka č. 1: Vzdálenosti mezi městy Lašské brány Beskyd ........................................ 11 Zdroj: http://www.mapy.cz/s/m0p Tabulka č. 2: Otázka č. 16 a 17 .................................................................................... 42 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šet ení Tabulka č. 3: Statistiky o ubytování v Lašské bráně Beskyd ........................................ 47 Zdroj: viz údaje o jednotlivých městech Tabulka č. 4: Silné a slabé stránky Lašské brány Beskyd ............................................. 49 Zdroj: Vlastní zpracování

Přílohy P íloha č. 1 - Dotazník k praktické části bakalá ské práce

60

Příloha 1 Dobrý den, jmenuji se Lenka Gřesíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V současné době pracuji na závěrečné bakalářské práci s názvem „Cestovní ruch v Lašské bráně Beskyd“ a Vás tímto prosím o spolupráci. Velmi mi pomůžete, najdeteli si pár minut volného času na vyplnění následujícího dotazníku, který se zabývá Lašskou bránou Beskyd (tj. turistická oblast skládající se z měst Kopřivnice, Štramberk, Hukvaldy, Příbor) jako destinací pro Vaší dovolenou. Děkuji za Váš čas, Lenka Gřesíková

1) Kde je Vaše trvalé bydliště? a) Jihočeský kraj

i) Plzeňský kraj

b) Jihomoravský kraj

j) Praha

c) Karlovarský kraj

k) Středočeský kraj

d) Královéhradecky kraj

l) Ústecký kraj

e) Liberecký kraj

m) Vysočina

f) Moravskoslezský kraj

n) Zahraničí

g) Olomoucký kraj

o) Zlínský kraj

h) Pardubický kraj 2) Jste… a) Muž b) Žena 3) Který ročník na VŠPJ studujete? a) 1. ročník b) 2. ročník c) 3. ročník d) Již jsem překročil/a základní délku studia

4) Když si vybíráte, kam pojedete na svou dovolenou, hledáte destinace především v: a) České republice b) Zahraničí c) Různě 5) Která místa během své dovolené obvykle navštěvujete? a) Rozhledny b) Lázně, wellnesss c) Hrady, zámky d) Muzea, galerie e) Přírodní zajímavosti f) Sportovní zařízení (bazén, sjezdovka, minigolf, atd.) g) Jiné - doplňte … 6) Slyšeli jste někdy o Lašské bráně Beskyd? a) Ano - pokud ano, pokračujte prosím otázkou č. 7 b) Ne - pokud ne, pokračujte prosím otázkou č. 20 7) Dokázali byste vyjmenovat města Lašské brány Beskyd? Zkuste to : )

8) Odkud jste se o Lašské bráně Beskyd dozvěděli? a) Internet b) Turistické časopisy, průvodci c) Přátelé, rodina d) Nabídka CK nebo CA e) Jiné - doplňte… 9) Když se řekne Kopřivnice, jako první se Vám vybaví… a) Automobilka Tatra b) Emil Zátopek c) Jiné - doplňte … d) Nic

10) Když se řekne Štramberk, jako první se Vám vybaví … a) Jeskyně Šipka b) Štramberská Trúba c) Štramberské uši d) Jiné - doplňte … e) Nic 11) Když se řekne Příbor, jako první se Vám vybaví … a) Sigmund Freud b) Historické centrum města c) Jiné - doplňte … d) Nic 12) Když se řekne Hukvaldy, jako první se Vám vybaví … a) Hrad Hukvaldy b) Liška Bystrouška c) Leoš Janáček d) Jiné - doplňte… e) Nic 13) Navštívili jste někdy Lašskou bránu Beskyd? a) Ano - pokud jste v Lašské bráně Beskyd již někdy byli, pokračujte prosím na otázku č. 14 b) Ne - pokud jste dosud Lašskou bránu Beskyd nenavštívili, pokračujte prosím na otázku č. 19 14) Kterou z obcí jste navštívili? a) Kopřivnice b) Štramberk c) Příbor d) Hukvaldy

15) Během své návštěvy Lašské brány jste nocovali.. a) V ubytovacím zařízení některé z obcí Lašské brány b) V ubytovacím zařízení jiného města c) U příbuzných d) Nikde, má návštěva Lašské brány byla pouze „odpolední výlet“ 16) Co na Vás udělalo v Lašské bráně Beskyd největší dojem?

17) Co vnímáte jako největší nevýhodu území?

18) Doporučili byste návštěvu tohoto regionu i svým známým? a) Ano b) Ne - doplňte prosím důvod… 19) Proč jste nikdy nenavštívili Lašskou bránu Beskyd? a) Neláká mě b) Nachází se moc daleko od mého bydliště c) Nevím 20) Zajímáte se o turisticky atraktivní místa v ČR? a) Ano, sleduji dokumenty, čtu turistické časopisy apod. Celá Česká republika je podle mě velmi zajímavá. b) Ano, občas si něco najdu na internetu. c) Ano, ale zajímají mne pouze místa v okolí mého bydliště. d) Ne, spíš čekám, až se ke mně nějaká zajímavá destinace dostane formou doporučení.