VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Kulturní cestovní ruch v Praze Analýza Národní galerie

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kulturní cestovní ruch v Praze Analýza Národní galerie Bakalářská práce

Autor: Michaela Klailová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2011

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Alici Šedivé Neckářové za její vedení. Její rady a připomínky byly cenné při psaní této bakalářské práce. Dále děkuji všem ostatním, kteří mi byli taktéţ přínosem při psaní.

ABSTRAKT

Bakalářská práce je zpracovávána na téma Kulturní cestovní ruch v Praze – Analýza Národní galerie. Teoretická část bakalářské práce je věnována především analýze Národní galerie, jakoţto významné sloţce kulturního cestovního ruchu v Praze. V praktické části je rozebrána Národní galerie a její celky, její stěţejní část tvoří výzkum zaměřený na návštěvnost galerie, motivaci k návštěvě výstav a doprovodných akcí. Na základě provedeného výzkumu byly zpracovány návrhy, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti galerie.

KLÍČOVÁ SLOVA Kulturní cestovní ruch, kulturní atraktivity, Národní galerie, návštěvnost, Praha

OBSAH 1 Úvod..................................................................................................................................... 3 2 Cíl práce ............................................................................................................................... 4 3 Metodika práce .................................................................................................................... 4 4 Cestovní ruch ....................................................................................................................... 5 5 Kulturní cestovní ruch ......................................................................................................... 5 5.1 Pozitivní a negativní dopady kulturního cestovního ruchu .............................................. 6 5.1.1 Pozitivní dopady ............................................................................................................6 5.1.2 Negativní dopady ...........................................................................................................6 5.2 Předmět kulturního cestovního ruchu ............................................................................... 7 6 Vymezení zkoumané oblasti ................................................................................................ 9 6.1 Praha ................................................................................................................................. 9 6.2 Geografie .......................................................................................................................... 9 6.3 Historie ............................................................................................................................. 9 6.4 Ekonomie ....................................................................................................................... 10 6.5 Cestovní ruch .................................................................................................................. 11 6.6 Kultura ............................................................................................................................ 11 6.7 Památky a významné historické budovy, muzea a galerie v Praze ................................ 11 6.7.1 Kostely a kaple.............................................................................................................12 6.7.2 Paláce ...........................................................................................................................12 6.7.3 Kláštery ........................................................................................................................12 6.7.4 Stavby určené pro vzdělání a kulturu ..........................................................................12 6.7.5 Ostatní stavby a památky .............................................................................................13 6.8 Galerie a muzea .............................................................................................................. 14 7 Národní Galerie.................................................................................................................. 16 7.1 Úvod................................................................................................................................ 16 7.2 Historie............................................................................................................................ 16 7.3 Současnost ...................................................................................................................... 19 7.4 Organizační sloţky Národní galerie ............................................................................... 19 7.4.1 Organizační sloţky Národní galerie ............................................................................19 7.5 Sbírky Národní Galerie ................................................................................................... 21 7.5.1 Staré umění ..................................................................................................................21 7.5.2 Umění 19. století ..........................................................................................................21 7.5.3 Sbírka orientálního umění ............................................................................................22 1

7.5.4 Sbírka moderního a současného umění .......................................................................22 7.6 Národní galerie v číslech ................................................................................................ 22 7.7 Dopravní dostupnost pro návštěvníky ............................................................................ 27 8 Analýza Národní galerie .................................................................................................... 28 8.1 Analýza sekundárních dat ............................................................................................... 28 8.2 Analýza sezónní návštěvnosti ......................................................................................... 30 8.3 Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 33 8.4 Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................................... 34 8.5 Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření .................................................................. 52 8.6 Návrhy ke zvýšení návštěvnosti Národní galerie ........................................................... 52 9 Závěr .................................................................................................................................. 55 10 Seznam literatury a internetových zdrojů ........................................................................ 57 Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy

2

1 Úvod Cestovní ruch v posledních letech pronikl významně do našeho kaţdodenního ţivota. Lidé cestují, aby si odpočinuli, bavili se, sportovali a v neposlední řadě, aby se obohatili o nové záţitky.

Kulturní povědomí je jednou ze známek všeobecného

rozhledu

osobnosti. Kultura v dnešní době je velmi široký pojem a kaţdý si můţe najít zálibu v jiném odvětví, avšak jedno je pro všechny společné, kultura nás obohacuje. Můţeme navštívit divadelní představení, kino, muzeum, galerii či jinou kulturní akci a pokaţdé si odneseme cennou zkušenost a obohatíme se o nové záţitky, které nám mohou pomoci v profesním i soukromém ţivotě. Tak, jako kultura proniká do našich ţivotů, stala se i součástí a předmětem studia. Pro svou bakalářskou práci by se měl kaţdý student vybrat téma, které jej zaujalo. Některé můţe zaujmout téma, se kterým se jiţ setkali, zajímají se o něj a chtějí své znalosti v něm prohloubit. Atraktivní pro nás ale můţe být naopak i téma, se kterým jsme se dosud setkali okrajově, zajímavým se v takovém případě jeví postupné hlubší a hlubší pronikání do problematiky dané věci. Jako téma své práce jsem si zvolila „Kulturní cestovní ruch v Praze – analýza Národní galerie Praha“. K tomu mě vedly znalosti získané nejen během studia na vysoké škole, ale i studium na střední škole, kde jsem se díky uměleckému oboru věnovala 4 roky studiu dějin výtvarného umění. Dalším krokem byl výběr dané oblasti, na kterou bych svojí práci zaměřila. Ačkoliv studuji na Vysočině, mým bydlištěm i rodným městem je Praha, která je nejen hlavním městem,

ale

také

centrem

v České

kultury

republice.

Navzdory

těmto

okolnostem, bakalářských prací na toto téma mnoho není. Proto povaţuji za zajímavé rozebírat ve své práci známé praţské instituce. Pojem kulturní cestovní ruch je velmi obsáhlý, snaţila jsem se proto zaměřit se na konkrétní oblast, kterou bych mohla analyzovat a věnovat se její problematice více do hloubky. Zároveň jsem chtěla, aby téma mělo svou důleţitost, z tohoto důvodu jsem si vybrala Národní galerii(dále NG). Svým počtem návštěvníků a prestiţí patří k předním galeriím nejen v Praze, ale i celé České republice.

3

2 Cíl práce Cílem práce je vymezit kulturní cestovní ruch v lokalitě Praha. Hlavní rozebíranou problematikou bude analýza Národní galerie. Analýza by měla nastínit současnou situaci galerie a díky výzkumu motivace návštěvníků navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti galerie.

3 Metodika práce V práci jsou vysvětleny základní pojmy, které jsou dále detailněji rozpracovány. V úvodu je vysvětlen pojem cestovní ruch a dále je vymezena jedna z jeho forem, kulturní cestovní ruch. Vymezení kulturního cestovního ruchu je věnován větší prostor. Dalším bodem je představení zkoumané oblasti. Hlavní část teoretické práce je věnována Národní galerii a její analýze. Pro tvorbu teoretické části bylo důleţité shromaţďování sekundárních dat a informací z odborné literatury, ze studijních materiálů, z internetových stránek, z odborných prospektů, z údajů zveřejňovaných periodiky a z publikací vydávanými odbornými institucemi a organizacemi. V praktické části byl proveden výzkum, pro který byl zásadní sběr primárních a sekundárních dat. Primární data byla získána na základě vlastního šetření prováděného u návštěvníků Národní galerie. Sekundární data byla získána z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem (dále ČSÚ) a z dokumentů poskytnutými Národní galerií. Data slouţila pro tvorbu grafů a určení roční a sezónní návštěvnosti. Výsledky průzkumu jsou zpracovány do jednotlivých grafů, které nastiňují současnou situaci kvalit a nedostatků galerie a hlavní stimulátory motivace návštěvníků. Přání a připomínky respondentů se staly hlavním podkladem pro navrţená opatření.

4

4 Cestovní ruch Cestovní ruch je nedílnou součástí všeho, co se kolem nás děje. Vyvíjel se jiţ od starověku a v současné době, kdy stále roste ţivotní úroveň, roste i touha lidí poznávat a cestovat. Cestování se tak stalo jednou ze známek moderního ţivota. V odborné literatuře se objevují rozdílná vysvětlení tohoto pojmu.

Za jednu

z nejvýstiţnějších je povaţována definice Světové organizace cestovního ruchu OSN – UN World Tourism Organization (dále UNWTO). Podle ní je cestovní ruch vymezen jako činnost lidí spočívající v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho celého roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely, ne však za účelem výkonu výdělečné činnosti. Navzdory velké podobě s ostatními definicemi, stále neexistuje platná definice, na které by se odborná veřejnost shodla.

5 Kulturní cestovní ruch Oblíbenost kulturního cestovního ruchu je viditelná aţ v posledních letech, kdy se začal díky společensko-ekonomickým vlivům formovat. Jak uvádí publikace o strategickém rozvoji kulturního cestovního ruchu (CMS/Lord culture consulting, 2002:6), první debaty o vzniku a důsledcích kulturního cestovního ruchu se konaly v roce 1964 na konferenci OSN. Jednalo se zde o probíhajícím ekonomickém rozvoji a jeho vlivu na kulturní cestovní ruchu, zejména o jeho ochraně a skloubení jej navzájem. Kulturní cestovní ruch můţe být v odborné literatuře definován jako „kulturní a městský“ nebo „kulturně poznávací“ turismus. Odborná terminologie definuje často kulturní cestovní ruch jako „formu cestovního ruchu, jejíţ účastníci jsou motivováni především moţností poznávání kulturního cestovního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů“. Cílem návštěvníků jsou kulturní atraktivity, zejména historické a kulturní stavby. (Pásková, Zelenka, 2002:150). Pojem kulturní cestovní ruch je velmi obsáhlý a nemůţeme na něj nahlíţet jako na jednu specifickou věc. Zahrnuje nejen muzea, galerie, architektonické stavby, výtvarné umění, divadlo, ale i tradice, kultury jednotlivých obyvatel – jejich zvyky i chování.

5

Konzumace kulturního turismu lze chápat velmi široce, neboť ne vţdy je cestování vymezeno poznáváním kultury. Můţeme říct, ţe u mnoho forem cestovního ruchu dochází k prolínání typů. Turisté v rámci své dovolené mohou poznávat kulturní dědictví, aniţ by to bylo předmětem jejich cesty. Často se kulturní turismus prolíná do venkovského, městského, ale i cyklo-turistiky a ekoturistiky. Marketingové a sociální průzkumy odhadují, ţe prvek záměrné a cílené účasti na nějaké formě kulturní aktivity je přítomen přibliţně u 60 % veškerých vícedenních cest mezinárodních turistů a u 35% tvoří dominantní motiv a náplň cesty. (CMS/Lord culture consulting, 2002: 9,10).

5.1 Pozitivní a negativní dopady kulturního cestovního ruchu Stejně jako kaţdá jiná forma cestovního ruchu, i kulturní turismus má své pozitivní a negativní aspekty. Vzhledem ke stoupající oblibě v návštěvě kulturního dědictví nejsou negativní dopady nikterak zanedbatelné.

5.1.1 Pozitivní dopady Do pozitivních přínosů můţeme zařadit přínosy do národních, ale i místních ekonomik. Vznikem turistické destinace s velkou koncentrací kulturních památek produkuje veřejný i soukromý sektor mnoho statků, dík nimţ jdou finance do státních a místních rozpočtů. Z těchto peněz je často financována rekonstrukce objektů a rozvoj kulturního dědictví. Vznikají také nová pracovní místa. V důsledku spolupráce soukromého a státního sektoru je udrţován pocit hrdosti a identity regionu. Díky kulturnímu cestovnímu ruchu také dochází k uchování tradic a kultur. Dle publikace o strategickém rozvoji (CMS/Lord culture consulting, 2002: 24) veškeré pozitivní dopady vedou k uvědomění si, jak je důleţitý trvale udrţitelný rozvoj.

5.1.2 Negativní dopady Na straně druhé, vznikají vlivem kulturního turismu také negativní dopady. Je to dáno zejména masovostí, s jakou jsou některé památky navštěvovány a jejich špatnou

6

ochranou. Některé z nich jsou přístupné bez omezení a není zde ţádná účinná ochrana jak zabránit opotřebení kulturních objektů. Toto úzce souvisí i s narušením ţivota místních občanů. Nejen pro ty, kteří jsou sami pomyslnou atrakcí díky svému ţivotnímu stylu, kultuře a tradicím, ale i pro ty, kteří v dané lokalitě ţijí. Mohou ztrácet své soukromí a často to vede k nepokojům mezi místními obyvateli a turisty, na některých místech ve světě je tato situace stále více patrná.

Jak uvádí studie pozitivních a negativních dopadů turismu na kulturní dědictví Unesco Courier July 1999, nemusí být pozitivní a negativní dopady přirozeným či nutným efektem kulturního turismu. Jak moc se dopady projeví, ovlivňuje region, obce, stát a ti co mají na starosti péči o kulturní dědictví.

Vliv kulturního cestovního ruchu na památky České republiky V České republice je trend takový, ţe v poslední době dochází k regulaci počtu návštěvníků, zvláště u památek, kde díky velké návštěvnosti dochází k negativním vlivům. Studie ovšem poukazují na tu skutečnost, ţe v naší zemi problém negativních dopadů kulturního cestovního ruchu není primární. Větší hrozbu způsobuje veřejný a soukromý sektor,

neboť aktivity v oblasti péče o památky jsou nedostačující.

(CMS/Lord culture consulting, 2002: 23) Dalším problémem, který představuje pro památky větší hrozbu neţ masový turismus, jsou stavební práce, které narušují původní podobu historických objektů. Tlak investorů je mnohdy větší neţ slovo Ústavu památkové péče, jako například přestavba bývalých kasáren na obchodní centrum v Praze na Náměstí republiky.

5.2 Předmět kulturního cestovního ruchu Lidé cestují, aby poznali. Objektem našeho zájmu je kulturní dědictví, coţ je velmi rozsáhlý pojem, který zahrnuje mnoho věcí. Základní rozdělení člení kulturní dědictví na hmotné (movité, nemovité) dědictví a nehmotné dědictví.

7

Tabulka č.1: Hmotné a nehmotné dědictví

Hmotné dědictví Stavební (monumenty,budovy,skupiny budov,městská centra) Nemovité

Sídla a lokality (archeologické, historické) Kulturní krajina Artefakty (sbírky, obrazy, skulptury, objekty)

Movité

Média (audiovizuální média, knihy) Zboţí kulturní povahy Umělecké výrazy, projevy: hudba, tanec, literatura, divadlo Jazyky

Nehmotné dědictví Orální tradice a příběhy Folklór Gastronomie Zvyky, rituály Hodnoty Hypertextové sítě

Zdroj: CMS/World culture consulting (2002), Strategie rozvoje kulturního cestovního ruchu v České republice.

8

6 Vymezení zkoumané oblasti

6.1 Praha Praha je hlavním a zároveň největším městem v České republice. Její statut je určen Zákonem o hlavním městě Praze č.131/2000 Sb. K 1.1. 2010 zde ţilo téměř 1 300 000 obyvatel, které se skládají z různých národností. Nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé českého původu, ale je zde mnoho národnostních menšin ţijících na území hlavního města. Jsou jimi Slováci, Rusové, Ukrajinci, Vietnamci a početné je i zastoupení Romů. Praha se člení do deseti městských obvodů, které jsou dále rozděleny na městské části. Celkem se zde nachází 57 samosprávných městských částí. Zdroj: Svět do kapsy, Keith Lye

6.2 Geografie Metropole České republiky leţí mírně na sever od středních Čech. Svou rozlohou 496 km² a počtem obyvatel je největším městem České republiky. Prahou protéká řeka Vltava. Nadmořská výška se pohybuje od 177 m.n.m. do necelých 400 m.n.m. Podnebí je v Praze mírné.

6.3 Historie 1 Kořeny hlavního města sahají aţ do 9. století. První historický kníţe, Bořivoj I. z rodu Přemyslovců v letech 880 a 890 zaloţil Praţský hrad, jeţ slouţí jako sídlo českých vládců i v současnosti. O několik desítek let později vzniklo další sídlo – Vyšehrad. V obou podhradích docházelo k rušnému ţivotu, jenţ byl ve 13.století sjednocen. Vznikly hradby a s nimi i Staré Město praţské.

1

Zdroj: Wikipedia, www.wikipedia.cz

9

Ve 14.století se město stalo jedním z nejdůleţitějších evropských center. Stalo se tak díky vládě císaře a krále Karla IV. Za jeho vlády vznikla řada důleţitých staveb a institucí, například Karlova univerzita. V 15.století dochází ve městě ke značným úpadkům, způsobenými

Husitskými

válkami. Ke své slávě se Praha vrací aţ za vlády císaře Rudolfa II. Císař na svém dvoře shromaţďoval v 16.století mnoho umělců, kteří Prahu opět proslavili. Bitva na Bílé hoře, roku 1620 město znovu sesadila z pozice evropského centra. I přesto se Praze v období baroka dařilo a vzniklo tak mnoho významných architektonických památek. 18. století bylo pro Prahu velmi významné, díky patentům císaře Josefa II. se jednotlivé části spojily v jeden celek. Město se tak stalo důleţitým průmyslovým centrem a získalo status hlavního města. 28. října 1918 se Praha stala hlavním městem samostatné Československé republiky. Postupně se k Praze připojovalo mnoho okolních vesnic, čímţ významně rozšiřovala svoje hranice. Období první a druhé světové války Prahu negativně poznamenalo. Následující okupace a komunistický reţim Praze uţ nikdy nevrátil statut jednoho z hlavních evropských měst. Obnovit tradiční historii města, jako kulturní a turistické centrum se povedlo aţ po roce 1989, kdy díky sametové revoluci byl nastolen demokratický reţim a Praha se mohla začít propagovat jako významné evropské město.

6.4 Ekonomie 2 Jakoţto hlavní město České republiky je Praha zároveň centrem hospodářství a ekonomiky. Hrubý domácí produkt (dále HDP) tvoří téměř třetinu z celkového HDP v naší zemi. Praha má podíl 25,3 % a kaţdoročně toto číslo stoupá. Je to díky mnoha odvětvím, která mají v Praze svá administrativní centra. Nejvýznačnějším odvětvím je právě cestovní ruch.

2


10

Dalším ukazatelem je míra nezaměstnanosti, která je v porovnání s ostatními kraji výrazně niţší. V Praze činí 2-3% oproti 6-9 % ve zbylých krajích.

6.5 Cestovní ruch Cestovní ruch se začal rozvíjet v České republice aţ v její novodobé historii. Největší turistickou návštěvností se můţe pyšnit Praha. Díky tomu se stal cestovní ruch jedním z důleţitých zdrojů příjmů naší metropole. Praha je vyhledávaná nejen na domácím trhu, ale i zahraniční turisté sem přijíţdějí v hojném počtu. Je to hlavně díky jejím atraktivitám a atmosféře, kterou tvoří historické praţské centrum. Praha má také rozvinutou turistickou infrastrukturu, jejíţ hlavní důraz byl kladen na stavbu hotelů vyšší třídy, které poskytují zázemí pro movitější klienty.

6.6 Kultura Praha je nejen střediskem hospodářství, ale také kultury. Nacházejí se zde hlavní kulturní instituce. Jsou jimi Národní galerie, Národní muzeum, Státní opera, Národní divadlo, Národní technické muzeum, Národní knihovna a mnoho dalších. Dozor nad všemi vykonává Ministerstvo kultury České republiky, které rovněţ nalezneme v Praze. V Praze se kaţdoročně odehrává mnoho kulturních akcí. Mnohé z nich jsou akcemi mezinárodního charakteru a mají u návštěvníků velký úspěch.

6.7 Památky a významné historické budovy, muzea a galerie v Praze3 V Praze, hlavním městě České republiky a zároveň turistickém centru se nachází největší koncentrace památek, které jsou v různých historickým slozích. Pro názornější

3


11

představu se v práci uvádí přehled nejhlavnějších památek, za kterými míří turisté z celého světa.

6.7.1 Kostely a kaple 

Na Praţském hradě o

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

o

Bazilika svatého Jiří

o

Kaple sv. Kříţe

o

Kostel Všech svatých



Kostel Matky Boţí před Týnem



Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)



Kostel Narození Páně (Praha)



Betlémská kaple



Na Vyšehradě o

Kostel svatého Petra a Pavla

o

Rotunda svatého Martina

6.7.2 Paláce 

Palác Kinských



Černínský palác



Valdštejnský palác

6.7.3 Kláštery 

Strahovský klášter



Emauzský klášter



Aneţský klášter



Klášter augustiniánů kanovníků

6.7.4 Stavby určené pro vzdělání a kulturu 

Karolinum



Národní divadlo



Národní muzeum

12



Klementinum



Rudolfinum

6.7.5 Ostatní stavby a památky 

Karlův most



Staroměstská radnice



Obecní dům



Letohrádek Hvězda



Břevnovský klášter



Trojský zámek

13

6.8 Galerie a muzea V následující kapitole bychom se zaměřili na návštěvnost kulturních institucí. Údaje jsou znázorněny pomocí tabulek, kde jsou rozepsány jednotlivé kraje.

Tabulka č.2: Celkový počet institucí na kraje

Počet institucí v provozu galerie v

muzea a

provozu

památníky

poboček

expozic

2009 2008 2009

2008 2009

2008 2009

2008

Hlavní město Praha

5

6

31

31

58

56

155

161

Středočeský kraj

6

6

61

66

45

43

308

324

Jihočeský kraj

4

5

33

34

16

13

104

100

Plzeňský kraj

4

4

33

31

13

12

105

132

Karlovarský kraj

2

2

9

10

16

13

36

41

Ústecký kraj

6

6

18

17

20

15

105

104

Liberecký kraj

5

4

22

23

7

6

88

87

Královéhradecký kraj

11

11

39

41

26

22

144

147

Pardubický kraj

5

5

28

29

10

8

95

86

Kraj Vysočina

6

5

34

34

9

9

128

122

Jihomoravský kraj

7

7

35

38

34

28

206

194

Olomoucký kraj

1

1

16

17

12

12

85

97

Zlínský kraj

2

1

21

22

24

22

112

107

Moravskoslezský kraj

3

2

32

32

35

35

162

153

Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

14

Tabulka č.3: Počet uspořádaných akcí a jejich návštěvnost na kraje

Počet přednášek a uspořádané

návštěvníků expozic a

kulturně

výstavy

výstav

výchovných akcí

2008

návštěvníků přednášek a kulturně výchovných akcí

Kraj

2009

2008

2009

2008

2009

Praha

373

321

2 972 012

2 914 199

5 507 4 825 274 724 289 650

Středočeský

549

540

990 553

976 076

2 030 1 830 222 570 197 776

Jihočeský

248

235

471 232

453 585

829

781

66 226

79 815

Plzeňský

224

225

498 528

419 955

1 941 901

80 945

60 332

Karlovarský

88

131

223 047

237 000

459

540

39 721

34 075

Ústecký

206

200

396 652

388 717

789

519

37 525

31 110

Liberecký

187

192

235 217

256 827

508

549

51 635

53 550

Královéhradecký 304

279

574 188

581 903

1 151 833

54 345

71 343

Pardubický

243

226

333 393

273 885

694

683

40 756

34 378

Vysočina

260

277

279 162

315 534

571

536

42 889

36 966

Jihomoravský

450

435

958 828

945 903

1 909 1 217 218 271 140 937

Olomoucký

217

251

575 046

573 053

1 005 1 058 91 659

Zlínský

218

210

529 264

603 375

635

Moravskoslezský

302

279

622 838

646 695

1 369 1 154 147 347 114 648

623

2009

2008

107 385

172 205 303 222


Z výše uvedených tabulek je patrné, ţe i přesto, ţe Praha nepatří ke krajům s největším počtem galerií a muzeí a s nejvyšším počtem uspořádaných výstav, jsou její muzea a galerie nejnavštěvovanějšími z celé České republiky.

15

7 Národní Galerie 7.1 Úvod

Národní galerie je státní organizací, jeţ má na starosti největší sbírku výtvarného umění v České republice. Rozsahem sbírek a jejich významem se stala vrcholnou galerijní institucí v oblasti kultury. Posláním národním galerie je shromaţďování, evidence a ochrana uměleckých děl,

vědecká

dokumentace

a

zajištění

přístupu

veřejnosti

k dílům

malířským, sochařským, grafickým a dílům z oblasti nových médií i cizích umění. Veškerá činnost byla posvěcena a definována v roce 1949, kdy vešel v platnost zákon č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze. Tento zákon patří mezi jedny z nejstarších v historii naší země, tento fakt dokládá, s jakou důleţitostí přistupuje Česká republika ke kulturnímu dědictví. Dalším zákonem ovlivňující činnost Národní galerie je zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Národní galerie není pouze jedinou galerií, ale celkem, jeţ zahrnuje několik objektů, které jsou vzájemně propojeny a shromaţďují rozdílné sbírky. Součástí Národní galerie je klášter sv. Aneţky České, Šternberský palác, Schwarzenberský palác, klášter sv. Jiří, Dům u Černé matky boţí, Veletrţní palác, Valdštejnská jízdárna, zámek Frenštát, zámek Ţďár nad Sázavou.

7.2 Historie

Počátky Národní galerie jsou datovány na přelom 18. -19. století, kdy na principech osvícenství, tedy ve snaze o racionalismus a realismus, byla tvořena etická a estetická hnutí s posláním rozšířit všeobecnou vzdělanost. Jedním, z takových spolků, byla Společnost vlasteneckých přátel umění, zaloţena roku 1796 na návrh hraběte Františka Šternberka-Manderscheida. Jednalo se o šlechtické

16

sdruţení, které si dávalo za úkol obnovit tradiční význam Prahy jako hlavního města království českého. Do jeho iniciativy spadalo ukončení vývozu uměleckých děl ze země, které bylo typické právě pro 17. a 18. století a Království české tak bylo ochuzeno o mnoho děl, do iniciativy také spadala podpora domácí tvorby, které se příliš nedařilo. Hlavním impulsem pro splnění vize společnosti bylo zaloţení dvou institucí, Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění a umělecká škola. Umělecká škola byla zaloţena v letech 1799-1800 a byla prvním impulsem pro zaloţení pozdější Akademie výtvarných umění. Vznik Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel nebyl jednoduchý, protoţe nebylo mnoho financí a většina děl byla získávána na krátko, díky draţbám mezi šlechtickými členy. Aţ kolem roku 1835 začíná vlastní historie Obrazárny a jejích fondů. Fondy se naplňovaly díky finančním a uměleckým darům ze šlechtických sbírek. Prvními významnými sbírkami se staly zapůjčené sbírky z Praţského hradu a roku 1843 dar rozsáhlé sbírky MUDr. Josefa Hosera. Díla z těchto sbírek patří dodnes k nejcennějším dílům Národní galerie. Nejen finance, ale i problémy s umístěním provázely počátky Obrazárny. Sbírky střídaly svůj pobyt v Černínském paláci,v Šternberském domě a v Martinickém domě. Teprve roku 1811 došlo k zakoupení Šternberského paláce, kam byly veškeré sbírky umístěny na několik desítek let. Další mezníkem v historii Národní galerie se stal rok 1885, kdy Česká spořitelna věnovala Obrazárně budovu Rudolfina. Díky tomu se mohlo zabezpečit lepší zachování děl a jejich evidence. V tomto období je s galerií spojováno mnoho známých jmen. Tehdejším inspektorem Obrazárny byl Viktor Barvitius, mladý malíř, který spolu se zahraničními

odborníky

utřídil

sbírky

Obrazárny.

Jeho

následovníkem

byl

Pavel Berger, který se zaslouţil především o ochranu děl. V 19. a 20. století bylo o Obrazárnu dobře postaráno, avšak nikdo nemyslel na budoucí perspektivistu galerie. Ve dvacátých letech, 20.století přišla na řadu mladá generace umělců, zejména Spolek výtvarných umělců Mánes, zaloţený roku 1887. Hlavním cílem bylo rozšířit sbírky. Velkým problémem byla malá kapacita sbírky moderního umění, která neměla skoro ţádné zastoupení děl. Společné úsilí spolku vedlo k zaloţení Moderní galerie Království

17

českého, v roce 1901 tak učinil císař František Josef I. V čele galerie stálo kuratorium, pod jehoţ pravomoc spadaly dva obory, český a německý. Moderní galerie byla umístěna do jednoho z pavilónů, které zbyly z Jubilejní výstavy z roku 1891. První sbírky byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1905. Zlomovým krokem pro galerii bylo zvolení nového ředitele galerie, Vincence Kramáře, historika umění. Napomohl ukončit stagnaci, která nastala v roce 1918 po sjednocení české země se Slovenskem. Roku 1921 se Obrazárna proměnila na vědeckou instituci. Díky tomu se sbírky znalecky třídily, doplňovaly a bylo o ně vědecky postaráno v důsledku zásad moderní galerijní péče. Bohuţel ne všechny činnosti byly podporovány ze strany veřejnosti. Z těchto důvodů byla Obrazárna nucena opustit budovu Rudolfina a přemístit se do provizorních prostor Městské knihovny. Se stejnými problémy se potýkala i Moderní galerie. Obě instituce řešily nevyhovující prostory svých sbírek. Prvním impulsem bylo vypsání soutěţe o novostavbu galerie, roku 1923. Vítězný se stal návrh architekta Josefa Horára, avšak poloţení základního kamene roku 1927 na Kampě bylo první a zároveň poslední stavební prací. Roku 1937 byla Obrazárna darem převedena státu, bylo tak příhodné její sloučení se sbírkami moderního umění pod novou instituci Státní galerie. Veškeré činnosti byly ukončeny kvůli druhé světové válce a sbírky musely být z důvodu uchování převezeny mimo Prahu. Důleţitým mezníkem v historii galerie se stal rok 1945,

kdy byly sbírky

starého

a moderního umění sloučeny a vznikla Národní galerie. Ředitelem se stal dr.Vladimír Novotný a za jeho vedení byla galerie rozšířena o mnoho významných děl. K tomuto pomohla hlavně politická situace tehdejší doby. Došlo k poloţením základům ke sbírkám českého sochařství a sbírce orientálního umění. Rozrůstaly se nejen sbírky, ale i organizační struktura a fondy, jimiţ mohla Národní galerie disponovat. Ani tyto příznivé okolnosti nepomohly k novostavbě galerijní budovy.

18

7.3 Současnost V současné době je Národní galerie nejvýznamnější institucí evidující největší sbírku umění v České republice. Jak jiţ bylo řečeno v úvodu, hlavním posláním galerie je evidence děl výtvarného umění. Významným úkolem galerie je také odborný a vědecký výzkum v oboru výtvarného umění a jeho interpretace veřejnosti. Přes veškeré snahy v minulosti o zajištění jediného hromadného místa pro všechny sbírky, tento úkol nebyl nikdy splněn a v nynější době sbírky Národní galerie sídlí v šesti budovách na území Prahy. Budovy nejsou významné pouze jako muzea či galerie, ale samotné jsou významné svou architekturou. Kaţdá budova zaštiťuje výtvarné umění z rozdílné doby. Expozice starého umění jsou přístupné ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí, v klášteře sv. Aneţky České na Starém Městě a nově i ve Schwarzenberském paláci. Sbírka českého umění 19. století sídlí v Klášteře sv. Jiří. Moderní a Současné umění hostí Veletrţní palác, sídlem Sbírky orientálního umění je zbraslavský zámek. Jedinečnou budovou z hlediska architektury je Dům u Černé Matky boţí, který zaštiťuje expozici kubismu. Zvláštní postavení má palác Kinských, ve kterém je nejen Sbírka grafiky, ale zároveň je pomyslnou vstupní branou do Národní galerie.

7.4 Organizační složky Národní galerie4 7.4.1 Organizační složky Národní galerie a) Národní galerie v Praze - Sbírka starého umění a. Sbírky českého umění b. Sbírky evropského umění c. Lektorské oddělení b) Národní galerie v Praze - Sbírka umění 19. století a. Sbírky českého umění b. Sbírky evropského umění

4

Zdroj:Výroční zpráva NG 2009

19

c. Lektorské oddělení c) Národní galerie v Praze - Sbírka orientálního umění a. Oddělení asijského umění b. Lektorské umění d) Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění a. Oddělení sbírek malířských a sochařských b. Sbírka Jiřího Valocha c. Oddělení internodií a nových médií d. Referát architektury 20. a 21. století e. Referát stálých expozic f. Oddělení lektorské e) Národní galerie v Praze - Sbírka grafiky a kresby a. Oddělení grafiky b. Oddělení kresby f) Sekce odborných činností a. Oddělení registru b. Oddělení restaurátorské c. Oddělení fotografické dokumentace d. Knihovna e. Archiv

g) Sekce ekonomicko-provozní a. Odbor hospodářské správy b. Odbor ekonomický c. Oddělení ekonomické

20

7.5 Sbírky Národní Galerie

7.5.1 Staré umění Sbírky starého umění jsou velmi rozsáhlé a vyváţené. Obsahují díla některých vynikajících autorů a poskytují přehled o hlavních evropských školách. Nejstaršími sbírkami jsou Evropské umění od Antiky do závěru baroka (Šternberský palác) a Archeologické nálezy ve Schwarzenberském paláci. Sbírka Antiky do závěru baroka je vystavěna ve třech podlaţích a zahrnuje díla německého,

rakouského,

italského,

francouzského,

španělského,

vlámského

a holandského umění od středověku po konec 18.století. Archeologické vykopávky jsou situovány do sklepních prostor Schwarzenberského paláce. Návštěvníci zde najdou soubor středověké a rané novověké kultury. Dalšími sbírkami jsou Baroko v Čechách, Barokní umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Doteky Baroka (Schwarzenberský palác). Cílem sbírek je návštěvníkům ukázat české baroko, zejména sochařství a malířství. Sbírka řemesel má za úkol přiblíţit umělecké řemeslo středoevropanů. V prostorách klášteru sv. Aneţky České jsou umístěny sbírky Středověkého umění v Čechách a ve střední Evropě a Odlitky sochařských děl českého středověkého umění 13.-15. století. Zajímavostí je, ţe větší část výše uvedených sbírek jsou hmatové expozice a jsou určeny především pro zrakově postiţené, tvoří jej soubor odlitků.

7.5.2 Umění 19. století Expozice tvoří dvě hlavní sbírky. První je Umění 19. století v Čechách v letech 17901910, umístěna v klášteře sv. Jiří. Součástí je 9 oddílů, časově seřazených tak, aby podaly obraz umění 19. století v Čechách. Návštěvníci zde mimo jiné mohou najít uţité umění, plastiky náhrobků, podobizny předních českých osobností a spousty dalších. Druhou expozici je České umění 19. století ze sbírek Národní Galerie v Praze. Expozici mohou turisté navštívit v zámku Fryštát. Jedná se o novou expozici, vzniklou v roce 2003 a obsahuje malby a plastiky. 21

7.5.3 Sbírka orientálního umění Tyto sbírky mohou návštěvníci navštívit na zámku Zbraslav, kde najdou dvě expozice: Asijské umění a Japonská skulptura dotykem a Korejská keramika pro

více

smyslů.

Obě výstavy zahrnují více jak 13 000 děl, ve více jak 22 sálech, na více jak 2000 metrech čtverečních v prostředích zbraslavského zámečku. Rozsáhlá sbírka asijského umění je nejen svou velikostí, ale i kvalitou jednou z předních v Evropě. Exponáty jsou opatřeny popisky v českém i anglickém jazyce, stejně tak jako v Braillově písmu.

7.5.4 Sbírka moderního a současného umění Obsáhlé expozice moderního umění jsou pro návštěvníky v prostorech Veletrţního paláce. Lze zhlédnout tři stálé výstavy, České moderní umění I, České moderní umění II a Francouzské umění 19. a 20. století. Sbírky českého umění skládají poctu všem velkým osobnostem českého umění. Díla jsou dělena do jednotlivých kolekcí a najdeme zde taková jména jako jsou František Ţeníšek, Mikoláš Aleš, František Bílek, František Kupka, Alfons Mucha, Antonín Slavíček a mnoho dalších slavných umělců z řad naší země. Francouzské umění zobrazuje hlavní přestavitele francouzského malířství a sochařství počínaje romantismem aţ po představitele moderního francouzského umění.

7.6 Národní galerie v číslech Statistika se stala nedílnou součástí cestovní ruchu. Zvláště důleţité jsou údaje o návštěvnosti, díky kterým odborníci sestavují zprávy a tabulky, ze kterých jsou patrné nejnavštěvovanější turistické cíle a veřejnosti podávají informace o oblíbenosti jednotlivých objektů cestovního ruchu. V tiskových zprávách agentury CzechTourism, která kaţdý rok zveřejňuje TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice Národní galerie zaujímá přední příčky, co se týká návštěvností muzeí a galerií veškerého zaměření. V roce 2008 obsadila 3. příčku a v roce 2009 se umístila na 4. místě.

22

Níţe uvedené tabulky jsou citovány z tiskových zpráv NIPOSU. Zaměřují se na statistiku muzeí a galerií zabývající se výtvarným uměním. Údaje, které můţeme z tabulky vyčíst nám uvádí, ţe

Národní galerie patří k nejvíce vyhledávaným

galeriím, jak v Praze, tak celé České republice. Instituce, které dle zákona vyuţili právo na ochranu individuálních dat jsou v tabulce označeny „ x“ .

Tabulka č.4: Počet galerií a muzeí zaměřených na výtvarné umění dle počtu návštěvníků

Pořadí galerií a muzeí dle počtu návštěvníků 2009

2008

1.

Národní galerie v Praze

498 302

477 037

2.

Muzeum umění, Olomouc

215 686

225 534

3.

Galerie Z. Buriana - ZOO Dvůr Králové a.s.

130 000

120 000

4.

Moravská galerie v Brně

123 294

116 031

5.

Galerie hlavního města Prahy

106 239

105 514

6.

Galerie výtvarného umění v Ostravě

87 990

18 526

7.

Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha

76 196

92 464

8.

Strahovský klášter-knihovna-obrazárna

63 304

64 887

9.

Východočeská galerie v Pardubicích

58 886

11 388

10. Slovanská epopej Alfonse Muchy, Moravský Krumlov

35 174

25 541

11. Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

34 403

19 262

12. Galerie Josefa Lieslera, Kadaň

28 383

20 947

13. Galerie moderního umění v Hradci Králové

26 678

24 678

14.

x

x

21 657

22 684

16. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 16 300

17 246

17. Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem

14 279

9 877

18. Západočeská galerie v Plzni

14 202

18 143

19. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

12 976

11 527

20. Oblastní galerie v Liberci

10 803

14 724

x

15. Dům umění města Brna


23

Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe Národní galerie, umístěná na prvním místě je nejnavštěvovanější galerií v České republice za rok 2009 a 2008.

Tabulka č.5: Pořadí galerií podle počtu výchovně kulturních akcí a jejich návštěvníků

Pořadí galerií a muzeí podle počtu výchovně kulturních akce a jejich návštěvníků 2009

2008

A

B

A

B

1. Národní galerie v Praze

3 189

49 717

2 442

50 095

2. Muzeum umění, Olomouc

535

18 836

528

22 113

3. Moravská galerie v Brně

319

58 990

263

15 211

4. Oblastní galerie v Liberci

235

7 310

294

8 876

5. Východočeská galerie v Pardubicích

219

4 276

294

6 335


A – celkový počet kulturně výchovných akcí B – počet návštěvníků kulturně výchovných akcí

Národní galerie pořádala v daném období nejvíce kulturních akcí.. Je to dáno hlavně tím, ţe kaţdá pobočka má své lektorské centrum a vzdělávání veřejnosti patří k jejímu poslání.

24

Tabulka č.6: Pořadí galerií podle počtu stálých expozic

Pořadí galerií podle počtu stálých expozic 2009 2008 1.

Moravská galerie v Brně 14 6

14

6

2.


13

11

3.


9

9

4. - 5

x

x

x

4. - 5.

Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

6

6

6. - 7.


5

2

6. - 7.

Galerie ve věţi, Planá

5

1

8. - 9.

Slovanská epopej Alfonse Muchy, Moravský Krumlov

4

4

8. - 9.


4

7

10. - 16.


3

3

10. - 16.

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

3

3

10. - 16.

Galerie moderního umění v Hradci Králové

3

3

10. - 16.

Galerie výtvarného umění, Cheb

3

3

10. - 16.

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

3

3

10. - 16.

Galerie Benedikta Rejta v Lounech

3

2

10. - 16.

Oblastní galerie v Liberci

3

3

17. - 19.

x

x

x

17. - 19.

Západočeská galerie v Plzni

2

2

17. - 19.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně

2

2


V České republice se nachází pouze dvě galerie, které mají více neţ deset stálých výstav. Ostatní se pohybují v průměru čtyři stále výstavy. Národní galerie je s třinácti stálými expozicemi na 2. místě.

25

Tabulka č.7: Pořadí galerií podle počtu uspořádaných výstav

Pořadí galerií podle počtu uspořádaných výstav 2009

2008

A

B

A

B

1.


39

3

34

4

2.

Moravská galerie v Brně

38

1

24

2

3.


36

0

44

7

4.


32

0

13

0

5.

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

28

3

21

9

6.

Rabasova galerie, Rakovník

26

1

27

11

7.


23

9

27

11

8.

Galerie umění, Karlovy Vary

21

6

22

8

9.


19

3

17

6

10.

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

18

5

25

5

11.-12.

Dům umění města Brna

17

2

21

2

11.-12.

Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem

17

4

8

1

13.

Galerie Josefa Lieslera, Kadaň

16

1

17

0

14.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

15

5

8

0

15.-16.

Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

14

0

13

0

15.-16.

Oblastní galerie v Liberci

14

1

10

2


A – počet výstav celkem B – z toho putovních

V pořadí pořádaných výstav zaujímá Národní galerie pozici mezi prvními čtyřmi, které pořádají více jak 30 výstav ročně.

26

7.7 Dopravní dostupnost pro návštěvníky Dopravní dostupnost je pro návštěvníky jedním z důleţitých aspektů. Kdyţ se bude pamětihodnost nacházet v lokalitě, kam se nelze jednoduše dopravit, projeví se to na počtu návštěvníků. Veškeré instituce NG, kromě Zámku Zbraslav, se nacházejí v historickém centru Prahy. Dopravu k nim zajišťuje Městská hromadná doprava a k mnohým se můţeme i dopravit automobilem. Při volbě této varianty musíte počítat s omezeným počtem míst na placených parkovištích. Poslední dobou se také stává velmi aktuálním tématem řešení přístupu pro handicapované občany. Národní galerie je v tomto ohledu dobře řešena. Dopravní dostupnost je sice dána lokalitou galerií, které jsou převáţně historickými budovami, ale fyzickou dostupnost se snaţí ovlivnit. Jak uvádí Výroční zpráva Národní galerie za rok 2009, zpřístupnění výstav pro občany s různými formami zdravotními potíţemi je často finančně náročné, ale stále se snaţí najít nová řešení, jak i tomuto segmentu návštěvníků umoţnit bezbariérové prohlídky. V současné době většina poboček nabízí bezbariérové přístupy a v patrových budovách jsou samozřejmostí výtahy. Unikátem je pořádání hmatových výstav pro zrakově postiţené. Pro zdravotně postiţené jsou také k dispozici speciální doprovodné akce.

27

8 Analýza Národní galerie Analýza je prováděna dvojí metodou, kdy ze získaných sekundárních dat jsou zpracovány vlastní grafy. Primární data budou získána výzkumem, který bude probíhat formou dotazníkovým šetřením. Ze primárních i sekundárních dat, budou vyvozeny závěry, které pomohou navrhnout opatření.

8.1 Analýza sekundárních dat Veškerá data jsou získána z výroční zprávy Národní galerie za rok 2009 a následně zpracována do vlastních grafů. Grafy byly tvořeny za účelem porovnání návštěvnosti jednotilivých poboček galerie a to ze dvou úhlů – celková návštěvnost a návštěvnost v jednotlivých čtvrtletích. Seznam uvedených zkratek v grafech: DČMB:

Dům u Černé matky boţí

VP:

Veletrţní palác

ŠP:

Štenberský palác

SCHV:

Schvarzenberský palác

PK:

Palác Kinských

AK:

Klášter sv.Aneţky České

JK:

Klášter sv. Jiří

ZZ:

Zbraslavský zámek

28

Graf č.1: Návštěvnost Národní galerie 2009

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 DČMB

VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ

Zdroj: Údaje o návštěvnosti poskytla NG, vlastní zpracování

K uvedeným

údajům

nutno

dodat

, ţe

některé z poboček

nepodléhají

celoročnímu provozu. Jedná se o Palác Kinských , který byl uzavřen v druhém pololetí a Zbraslavský zámek, uzavřený ve 4. čtvrtletí. Z výše uvedené tabulky můţeme vyčíst, ţe nejnavštěvovanějšími pobočky galerie jsou Veletrţní palác a Klášter sv. Aneţky České. Počet návštěvníků těchto dvou poboček přesahuje 90 000 lidí za rok. Klášter sv. Aneţky České je s počtem návštěvníků 91 177 na druhém místě. Nejnavštěvovanější je Veletrţní palác s číslem 97 793. Ostatní instituce jsou pod hranicí návštěvnosti 40 000. Otázku, proč právě tyto dvě galerie mají o tolik vyšší návštěvnost, lze zodpovědět lehce. Veletrţní palác vlastní velmi cenné sbírky výtvarného umění, které ročně přilákají nejvíce lidí. Klášter sv. Aneţky České má také cenné sbírky, ale jeho návštěvnost je dána z velké části historickým charakterem budovy, která je situována do centra města, nedaleko Staroměstského náměstí, jedné z nejnavštěvovanějších lokalit Prahy.

29

8.2 Analýza sezónní návštěvnosti Graf č.2: Návštěvnost NG 1. čtvrtletí (leden, únor, březen)

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

DČMB

VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ


Návštěvnost jednotlivých galerií je poměrně nízká, vyniká pouze Aneţský klášter a Veletrţní palác, který si drţí svůj průměr.

Graf č.3: Návštěvnost NG 2. čtvrtletí (duben, květen, červen)

40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

DČMB

VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ


30

Ve druhém čtvrtletí vykazují téměř všechny galerie návštěvnost nejvyšší a výrazný je zejména rozdíl u Veletrţního paláce, který má návštěvnost téměř dvojnásobnou oproti zbylým galeriím.

Graf č.4: Návštěvnost NG 3. čtvrtletí (červenec, srpen, září)

20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

DČMB

VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ


Třetí čtvrtletí si všechny galerie drţí svoji průměrnou návštěvnost. Vyšší návštěvností se můţe pochlubit Národní galerie, kterou v tomto čtvrtletí navštívilo necelých 20 000 osob. V grafu, který následuje, můţeme pozorovat návštěvnost ve 4. čtvrtletí, kde je patrné, ţe s končící sezónou se návštěvnost utlumuje a u většiny institucí padá pod 5000 návštěvníků. Opět zde vyčnívá Národní galerie, která si i toto čtvrtletí drţí svou stálou návštěvnost.

31

Graf č.5: Návštěvnost NG 4. čtvrtletí (říjen, listopad, prosinec)

20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

DČMB

VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ


Tabulka č.8: Sezónní návštěvnost v číslech

DČMB VP

ŠP

SCHV

PK

AK

JK

ZZ

1.čtvrtletí 5 895

24 551

6 729

6 496

15 012

56 064

9 600

2 855

2.čtvrtletí 7 436

35 087

11 207

10 615

2 494

14 885

17 600

9 009

3.čtvrtletí 6 012

18 683

7 602

5 194

0

10 535

5 913

7 421

4.čtvrtletí 5 421

19 472

6 496

4 557

0

9 693

6 746

0


Pro větší názornost uvádíme tabulku, kde je zvýrazněna největší návštěvnost v jednotlivých čtvrtletích. Je velmi zajímavé porovnat na grafech, jak se liší návštěvnost během roku. Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe většina galerií má největší návštěvnost ve druhém čtvrtletí. Jediné dvě galerie se liší. Jedná se o Palác Kinských, který byl druhé pololetí uzavřen a Klášter sv. Aneţky České. Po bliţším zkoumání 32

návštěvnosti Aneţského klášteru, přisuzujeme zvýšenou návštěvnost v prvním čtvrtletí doprovodnému programu, který začínal právě v tomto období. Jednalo se o komentované prohlídky a přednášky o Svatém Václavovi, ochránci České země.

8.3 Dotazníkové šetření Součástí bakalářské práce je dotazníkové šetření, jehoţ účelem je získání primárních dat. K terénnímu šetření byl vytvořen dotazník. Výzkum bude prováděn mezi návštěvníky Národní galerie na vzorku 100 respondentů. Dotazník byl tvořen tak, aby co nejlépe vystihl motivaci návštěvníků galerie a určil případná slabá místa, na základě kterých budou navrhnuta opatření na zvýšení atraktivity a návštěvnosti galerií. V úvodu dotazníku jsou pouţity otázky uzavřené. Tyto otázky mají za účel vypovědět, do jaké míry je účastník seznámen s pobočkami Národní galerie, jak často je navštěvuje a jaké jsou jeho důvody k návštěvě. Následně byly pouţity otázky kombinované, uzavřené i otevřené, aby mohl respondent projevit svůj názor a přání konkrétněji. Jedná se o otázky ohledně kvality sbírek, sociálního zařízení a celkové spokojenosti s galerií. Na konec dotazníku byly zařazeny otázky, které mají za úkol roztřídit respondenty do jednotlivých segmentů a pomoci s nimi dále lépe pracovat. Dotazníkové šetření probíhalo po dobu dvou týdnů. Dotazování probíhalo v terénu osobně a formou zasílání dotazníků elektronickou poštou. Dotazník bude v bakalářské práci uveden formou přílohy.

33

8.4 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 Respondenti nejprve odpovídali na otázku, jak často navštěvují Národní galerii. Jak můţeme vidět v následujícím grafu, více neţ polovina chodí jednou ročně. Jedná se o návštěvníky, kteří se rádi kulturně obohatí, ale nepatří mezi pravidelné návštěvníky. Ostatní dotazovaní se řadí mezi častější návštěvníky a jejichţ zálibou je právě výtvarné umění, které je zároveň jejich největší motivací.

Graf č.6: Intenzita návštěvnosti dotazovaných

Intenzita návštěvnosti NG

12% 15%

Vţdy kdyţ pořádají novou výstavu Několikrát do roka Jednou za měsíc

62%

11%

Jednou za rok

Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření

Otázka č. 2 a č. 3 Národní galerie netvoří pouze jedinou budovou, ale skládá se z několika části situovaných po celé Praze a dvou institucí mimo její hranice. V otázkách 2 a 3 se zjišťovalo, jaké pobočky respondenti navštívili a také o jakých jiţ slyšeli. V grafu č.7

je zcela patrné, ţe nejvíce známý je mezi respondenty Veletrţní

palác, v závěsu dále ostatní praţské galerie a na posledních příčkách jsou mimopraţské galerie. Vzhledem k tomu, ţe byl průzkum prováděn v Praze je tento fakt zcela

34

pochopitelný. Velmi lichotivým je pro Veletrţní palác, ţe jej znalo téměř 90% dotazovaných.

Graf č.7: Povědomí o jednotlivých institucích NG mezi dotazovanými

Zámek Frenštát

Klášter sv.Jiří

Zámek Ţďár nad Sázavou

Štenberský palác

Klášter sv. Aneţky České

Palác Kinských

Schwarzenberský palác

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Veletrţní palác

Počet osob

Povědomí o částech NG mezi dotazovanými


Celkový počet dotazovaných byl 100 osob. U kaţdé z institucí je uvedeno, kolik tázaných projevilo znalost daného objektu.

35

Graf č.8: Pořadí návštěvnosti institucí mezi respondenty

Zámek Frenštát

Zámek Ţďár nad Sázavou

Klášter sv.Jiří

Štenberský palác

Klášter sv. Aneţky České

Palác Kinských

Schwarzenberský palác

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Veletrţní palác

Počet osob

Pořadí návštěvnosti NG mezi dotazovanými


Celkový počet dotazovaných byl 100 osob. U kaţdé z institucí je uvedeno, kolik tázaných daný objekt jiţ navštívili. Opět zde dominuje Veletrţní palác, který navštívilo 90% z dotazovaných. Ostatní instituce se drţí pod hranicí 40%. Toto číslo není moc vysoké a bylo by dobré se zaměřit na více doprovodných akcí, které by návštěvníky přilákaly.

36

Otázka č. 4

Graf č.9: Důvody návštěv galerií

Počet osob

Hlavní důvody návštěvy galerie s výtvarným zaměřením 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Návštěva Rád/a se Výtvarné umění Výtvarné umění Pouze kvůli kulturních akcí vzělávám v patří k mým studuji školním pomáhá rozvíjet oblasti kultury zálibám povinnostem moji osobnost


V otázce č. 4 bylo účelem zjistit hlavní důvody, proč lidé navštěvují galerie. Respondenti se shodli na dvou hlavních motivech. Nejvíce je k návštěvě inspiruje to, ţe kulturní akce rozvíjí jejich osobnost a také se rádi vzdělávají v oblasti kultury. 20 % z dotázaných uvedlo, ţe výtvarné umění patří k jejich zálibám. O polovinu méně respondentů navštěvuje galerii z důvodu studia výtvarného umění, avšak dobrovolně, na rozdíl od 3% respondentů, kteří tak činí jen kvůli školním povinnostem.

Otázka č. 5 a č. 6 Tyto otázky měly za úkol zjistit, jak jsou návštěvníci spokojení se sbírkami. Respondentům byla dána moţnost napsat, co ve sbírkách postrádají a co by rádi viděli. S výsledky otázek, jsem velmi spokojená, protoţe respondenti, kteří projevili nespokojenost s obsahem expozic se jasně vyjádřili co jim chybí. Tyto informace budou jistě dobře zpracovatelné v závěru práce.

37

Graf č. 10: Názor na rozsáhlost sbírek NG

Názor na rozsah a obsáhlost sbírek NG

10% 10% Ano, jsou obsáhlé Ne, nejsou obsáhlé Nevím 80%


Pro galerii je uspokojivá informace, ţe 80% dotazovaných, je s rozsahem expozic spokojeno. Dalších 10 % nebylo schopno odpovědět, protoţe neměli přesné informace, co které instituce nabízejí.

Zbylých 10 %

vyjádřilo nespokojenost

s rozsahem. V okamţiku, kdy respondent řekl, ţe mu rozsah sbírek připadá nedostačující, byl dále tázán, co by rád viděl. Nejčastější odpovědí byla moderna. Návštěvníci by rádi mezi sbírkami viděli více ze současného umění. Dalším směrem, na kterém se respondenti shodli je umění před 19.stoletím a mozaiky. Respondenti dobře vystihli slabší místa galerie. Otázka č. 7 Po úvodních otázkách se dotazník pouštěl více do hloubky s analýzou NG. Otázky byly zaměřeny tak, aby analýza poskytla co nejvíce informací. V sedmé otázce bylo stěţejní zjistit, jaké jsou konkrétní důvody k návštěvě NG. Téměř 60% respondentů láká k návštěvě pořádání nové výstavy. O polovinu méně táhnou do galerie stálé výstavy a další se zajímají především o doprovodné programy.

38

Graf č.11: Důvody návštěvy Národní galerie

Hlavní důvody návštěvy Národní galerie 70

Počet osob

60 50 40 30 20 10 0 Pořádání nové výstavy

Zajímavost stálých sbírek

Zajímavé doprovodné programy pro veřejnost

Zajímavé doprovodné programy pro mládeţ a děti


Otázka č.8 V této otázce

bylo důleţité zjistit, zda se

respondenti zúčastňují doprovodných

programů. Odpovědi jsou taktéţ zajímavé, protoţe 68% se doprovodných akci účastní. V případě účasti byli dále dotazování na konkrétní akci. Nejčastěji uváděli výtvarné dílny v rámci střední školy. Kaţdá instituce má své vlastní lektorské centrum. Díky jsou akce tohoto druhu velmi časté v NG. Respondenti se také zúčastňovali přednášek v rámci výstav a expozic. Mezi udanými akcemi nechyběly ani rauty pořádané při zahájené výstav. Ne častou, ale přeci jen zmíněnou odpovědí, byly také akce Společnosti přátel Národní galerie pro její členy.

39

Graf č.12: Návštěvnost doprovodných programů

Návštěvnost doprovodných programů

12%

20% Ano, zúčastnil/a jsem se Ne, nezúčastnil/a jsem se Nevím, nepamatuji si

68%


Otázka č.9 Následující otázka je v návaznosti na předchozí bod. Účelem bylo zjistit, z jakých důvodů se respondenti doprovodných akcí účastní a co by motivovali ty, kteří se doprovodných akcí neúčastní učinit opak.

Graf č.13 Hlavní stimulátory návštěvy akcí Hlavní stimulátory motivace návštěvy kulturních akcí a doprovodných programů 60 50 40 30 20 10 0 Zajímavost Sníţené vstupné Moţnost získání doprovodného nových znalostí programu

Forma vzdělávání

Pořádaný raut při zahájení výstavy

Uţší zaměření pro odbornou veřejnost


40

Téměř 50% se akcí účastní, popřípadě by účastnilo díky zajímavosti doprovodného programu. V závěsu je dalším velkým stimulátorem sníţené vstupné a moţnost získání nových znalostí. 10% respondentů inspiruje forma vzdělávání nebo by byli rádi pozvání na raut pořádaný při zahájení výstavy. Nejmenšího ohlasu se dostalo doprovodnému programu zaměřenému pro odbornou veřejnost.

Otázka č.10 V desáté otázce dostali respondenti moţnost vyjádřit spokojenost se sociálním zázemím. Celkem se vyjadřovali k šesti různým bodům, které se týkaly interních vlastností galerie. Dotazovaným byla také dána moţnost se konkrétně rozepsat svými návrhy na zlepšení.

Graf č.14: Dopravní dostupnost

Dopravní dostupnost

9%

0%

23% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen

68%


Z grafu můţeme vyčíst, ţe pouhých 9% vyjádřilo nespokojenost s dopravní dostupností, tím je myšlena infrastruktura, jako dostupnost městské hromadné dopravy a umístění parkovišť v okolí galerií. Jako

91% bylo spokojeno, coţ je pro NG velmi lichotivé.

hlavní důvody nespokojenosti uváděli respondenti malý počet neplacených

parkovacích míst. Další uvedou stíţností bylo lepší řešení výpadku městské hromadné

41

dopravy. Je to patrná reakce na nedávnou výluku tramvají u Veletrţního paláce, kterou návštěvníci silně pocítili. Zajímavý návrh byl podán respondentem, který by si přál slevu vstupného za prokázání dopravy do galerie městskou hromadnou dopravou. Tento návrh bude zohledněn v navrhovaných řešeních pro zvýšení návštěvnosti.

Graf č.15: Sociální zařízení

Sociální zařízení

7%

1%


73%


Celých 92 % dotazovaných vyjádřilo spokojenost se sociálním zařízením. Sociálním zařízením byly v dotazníku myšleny toalety

a šatny pro veřejnost. I kdyţ byli

dotazovaní spokojení, rádi by, aby se prostory šaten zvětšily a umoţnily tak odbavení většího počtu návštěvníků. 8% projevilo nespokojenost, přičemţ hlavním problémem byly toalety. Lidé uváděli jako příčiny své nespokojenosti jejich čistotu především. Proto zde padaly návrhy, aby frekvence jejich úklidu byla častější a více kontrolována ze strany vedení galerie.

42

Graf č.16: Prostředí galerie, čistota prostorů

Prostředí galerie, čistota prostorů

12%

0% 30% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen

58%


Po zhodnocení toalet a šaten dostali respondenti moţnost vyjádřit se ke zbylým prostorům institucí. Byla tím myšlena vstupní hala, chodby a sály s expozicemi. Hodnocení dopadlo vesměs kladně, kdy je spokojených 88 % respondentů a opačný názor zastalo 12% dotazovaných. Návštěvníci by uvítali především více odpadkových košů na chodbách i v sálech s expozicemi.

43

Graf č.17: Ochota personálu

Ochota personálu

7%

0%


73%


Ve výše uvedeném grafu můţeme vidět, jak se hodnotil obsluhující personál. Hodnocení bylo velmi kladné, 93% bylo spokojených a pouhých 7% uvedlo spíše nespokojen. Jako důvod byla uvedena nedostatečná odbornost personálu.

Graf č.18: Dostupnost upomínkových předmětů, odborných publikací a občerstvení

Možnost zakoupení upomínkových předmětů, odborných informací, občerstvení 0% 4%


81%


44

Ačkoliv svou nespokojenost s moţností zakoupení výše uvedených věcí vyjádřili pouze 4% respondentů, našlo se mnoho návrhů na zlepšení. Připomínky zněly nejen od nespokojených, ale i ti, kteří byli s nabídkou spokojeni, by měli rádi moţnost zakoupit více předmětů. Respondenti také projevili přání k zakoupení prospektů a katalogů NG. Jedním z častějších problému

se staly katalogy k aktuálním

výstavám.

Respondenti

zmiňovali, ţe ze strany vedení dochází ke špatným odhadům počtu výtisků katalogů. Jiţ několikrát se stalo, ţe byl pozdě doobjednán dotisk a respondenti si nemohli koupit danou publikaci. Dalším problémem jsou odborné publikace o výtvarném umění. Respondenti by chtěli mít moţnost jejich nákupu v galerii. Překvapivým je, ţe nikdo z respondentů nezmínil moţnost občerstvení či posezení u kávy po shlédnutí výstavy, všichni dotazovaní projevili zájem pouze o tištěné publikace. Při větším vzorku dotazovaných by se i toto určitě zohlednilo. Při tomto výzkumu se závěrečné vyhodnocení bude drţet pouze získaných reálných výsledků.

Graf č.19: Informace pro návštěvníky

Informace pro návštěvníky

5% 0% 30% velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 65%


45

V poslední části této otázky bylo účelem zjistit, jak snadný je přístup k informacím a zda se jedná o kvalitní informace. Informace lze získat přímo na recepcích galerií dvojím způsobem. Pracovníci nám je sdělí osobně i telefonickým způsobem. NG jiţ řadu let zřizuje webové stránky, kde jsou veškeré údaje o galeriích volně přístupné. Všechny zmiňované věci se projevily v kladném hodnocení respondentů. Spokojených je 95 %. Nespokojení respondenti ţádné návrhy na zlepšení nedali a proto otázka dostupnosti informací jiţ nebude řešena.

Otázka č. 11 Účelem otázky bylo zjistit kolik jsou návštěvníci ochotni zaplatit za vstupné. Vstupné do Národní galerie se pohybuje od 100 Kč do 300 Kč – záleţí na objektu. Školní skupiny, odborná veřejnost, studenti a senioři mají vstupné zvýhodněné. Jak lze vidět v níţe uvedeném grafu, čtvrtina dotazovaných je ochotna platit nanejvýš 80 Kč. 63 %, tedy největší část dotazovaných je ochotna platit 81-160 Kč, coţ odpovídá sníţenému vstupnému NG. Více jak desetina dotázaných, tedy 12%, je ochotna platit 161-240 Kč, coţ odpovídá hodnotě plného vstupného. Z celého vzorku tázaných nikdo nechtěl platit více neţ 241 Kč. Je to dáno ekonomickou situací v České republice. Naši občané na takové částky nejsou zvyklí. Graf č.20: Částka, kterou jsou respondenti ochotni platit za vstupné

Částka, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za vstupné

12%

0%

25% 10-80 Kč 81-160 Kč 161-240 Kč Více jak 241 Kč

63%


46

Otázka č. 12 Poslední otázkou, která měla vypovídat o kvalitách NG, jsme se zajímali, zda by respondenti na základě svých zkušeností doporučili navštívení galerie i svým známým či příbuzným. Výzkum dopadl dobře. 88 % tázaných by návštěvu doporučilo. Ze zbylých 12% se 4% nevyjádřila a 8% by návštěvu nedoporučilo. Graf č.21: Výzkum potencionálního doporučení galerie

Doporučil/a byste návštěvu NG známým či příbuzným?

8%

4% Ano Ne Nevím 88%


Jak se říká, největší reklamou jsou lidé. Proto otázka, zda by návštěvníci doporučili sluţbu ostatním byla

důleţitá a s výsledky by mohla být NG velmi spokojená.

47

8.5.1 Demografické vyhodnocení respondentů Graf č.22: Místo bydliště respondentů

Místo bydliště respondentů

Praha Středočeský Královéhradecký Plzeňský Zlínský Liberecký Jihomoravský Jihočeský Pardubický


Jak je z grafu patrné, největší část dotazovaných byla z Prahy, tedy místa, kde byl výzkum prováděn. V těsném závěsu je Středočeský kraj. Ostatní kraje se pohybují pod hranicí 5%.

Graf č.23: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů

34% Ţena Muţ 66%


48

Mezi respondenty se nejčastěji objevovaly ţeny, kterých bylo v průzkumu osloveno 66%. Zbylých 34% patřilo muţům.

Graf č. 24: Věkové sloţení respondentů

Věkové složení respondentů

21% 34%

17%

19-25 let 26-35 let 36-45 let více jak 45 let

28%


Mezi respondenty převládali lidé ve věkové kategorii 19-25 let. Těsně za touto věkovou kategorií je kategorie 26-35 let. Poměrně stejné procento zaujímají kategorie nad 45 let a 36-45 let, které dohromady tvoří více jak čtvrtinu tázaných. Lidé pod 18 let nebyli tázáni.

49

Graf č.25: Sloţení respondentů dle dosaţeného vzdělání

Složení respondentů dle dosaženého vzdělání

13% Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

47%

40%


Téměř 50% mezi dotazovanými tvořili

osoby s jiţ dosaţeným vysokoškolským

vzděláním. V tomto případě se nerozlišovalo, zda-li se jedná o bakalářský či magisterský. Druhou početně nejvíce zastoupenou skupinou tázaných se stalo 40% lidí, kteří mají ukončené středoškolské studium s maturitou. Nejméně početně zastoupenou skupinou je 13% s se středním vzděláním bez maturity.

50

Graf č.26: Ekonomická činnost respondentů

Ekonomická činnost respondentů 8% 1% 0% Student 39%

Zaměstnaný Nezaměstnaný Mateřská dovolená Důchodce

52%


Poslední zkoumanou věcí byla ekonomická aktivita respondentů. Z celkového počtu tázaných bylo celkem 52% ekonomicky aktivních. U zaměstnaných byl dále zkoumán obor jejich činnosti. Zde byla škála velmi rozmanitá. Zmiňovaných oborů bylo mnoho, mezi nimi zdravotnictví, pojišťovnictví, stavební průmysl, bankovnictví a výjimkou nebylo zaměstnání v oboru kultury. Další velkou skupinou se stalo 39% studentů, u kterých byl téţ zkoumán obor jejich studia. S převahou zvítězilo studium ekonomie. Dalšími často zmiňovanými obory bylo výtvarné umění a cestovní ruch. Necelá jedna desetina tázaných uvedla, ţe jsou jiţ v důchodu. 1% osob je na mateřské. Ekonomicky neaktivních bylo zastoupeno tedy 9%.

51

8.5 Zhodnocení výsledků dotazníkového šetření Během dvou týdnů, ve kterých průzkum probíhal, se podařilo najít vzorek respondentů, který obsahoval nejrůznější demografické skupiny. Dotazovaní byli ve většině případů ochotní a milí. K vyplňování otázek přistoupili velmi zodpovědně. Díky jejich pozitivnímu přístupu se podařilo nashromáţdit mnoho podkladů ke zpracování navrhovaných opatření. Ačkoliv by se dalo říct, ţe většina dotazovaných projevila celkovou spokojenost, někteří respondenti

se

vyjadřovali k tomu, co by rádi změnili. Odpovědi typu velmi

nespokojen se objevovaly pouze zřídka a pokud takovou odpověď respondent uvedl, vyjádřil i své konkrétní důvody. Vznikly tak dobré podněty pro další zpracování dané problematiky. Je kladen důraz na to, aby opatření nereagovala na jednotlivé podněty, ale aby byla brána jako celek a návrhy se navzájem doplňovaly .

8.6 Návrhy ke zvýšení návštěvnosti Národní galerie

Především díky sběru primárních dat,které probíhalo formou dotazníkového šetření se podařilo ukázat na oblasti, ve kterých má Národní galerie menší nedostatky. Prvním navrhovaným opatřením je vytvoření informačních tabulí, které by byly situovány v kaţdé vstupní hale, popřípadě na chodbách institucí. Na informačních tabulích

by byly umístěny údaje o všech institucích Národní galerie

(praţských

i mimopraţských), aby návštěvníci byli stále seznamováni s tím, ţe Národní galerie není pouze jedinou budovou, ale celkem několika institucí, které spolu navzájem spolupracují a vytvářejí co nejširší pohled na výtvarné umění. Údaje o institucích by zahrnovaly jejich fotografie, adresu a způsob dopravy, který mohou návštěvníci vyuţít. Tyto informace by

měly slouţit k seznámení s moţnostmi, jak se do galerie

dopravit a ulehčit návštěvníkům další případné hledání dopravy. Následujícími údaji by byla otevírací doba a výše vstupného. U kaţdé instituce by byl také uveden seznam, kde by byly krátké informace o stálých expozicích, aby návštěvníci měli představu, co daná galerie nabízí. 52

Opatření č.2 se zaměřuje na motivy návštěv galerie. Lidé uvádí, ţe důvodem jejich návštěv galerií s výtvarným uměním je moţnost rozvoje jejich osobnosti a rádi se zúčastní nově pořádaných výstav. Toto opatření bychom dali dohromady s výsledkem šesté otázky, kde vyjádřili respondenti své přání ohledně rozsahu sbírek. Národní galerii chybí sbírky se zaměřením na současné umění, mozaiky a lidé by si také přáli více umění před 19.stoletím. Navrhovaným řešením je spolupráce s ostatními institucemi v České republice za účelem vypůjčení sbírek, například ze vzdálenějších koutů republiky, kam se skupina respondentů ţijících především v Praze a Středočeském kraji nemá moţnost dopravit. Tímto řešení by se uspokojila nejen mezera ve sbírkách, kterou respondenti správně vystihli, ale v okamţiku, kdy by se sbírky vypůjčili, mohla by se upořádat nová výstava, coţ je hlavním impulsem pro návštěvy těchto institucí. Právě nové výstavy jsou impulsem pro opakované návštěvy stálých návštěvníků. Co se týká rozvoje osobnosti, měla by se lektorská centra zaměřit na konání více odborných přednášek, které by byly pro širokou veřejnost a informace by byly sděleny tak, aby se nejednalo pouze o jazyk pro odbornou veřejnost, ale byly pouţity takové skladby, kterým člověk bez studia výtvarného zaměření porozumí a díky kterým se dozví více o dané tématice. Opatření č.3 se zaobírá myšlenkou, jak lze nabídnout lepší sluţby osobám, které jako způsob dopravy do galerie pouţili městskou hromadnou dopravu. Od respondentů vzniklo pár zajímavých

podnětů, které byly rozpracovány do větších souvislostí

a detailů. Na základě těchto myšlenek navrhujeme upořádat marketingovou akci. Tato akce by byla uskutečňována jeden den v měsíci. Tento den v měsíci by galerie umoţnila sníţené vstupné pro všechny osoby, které splní určené podmínky. Podmínky pro získání

sníţeného vstupného by se

týkaly právě

formy

dopravy, konkrétně městské hromadné dopravy a příměstské dopravy. Tyto informace byly získány od respondentů díky průzkumu, kdy se ukázalo, ţe nejvíce lidí přijíţdí do galerie právě z Prahy a středních Čech. Pokud by se účastník prokázal platnou jízdenkou, kterou pouţil na cestu do galerie (včetně předplacených jízdenek) , byla by mu z ceny vstupného odečtena přiměřená částka.

53

Tato akce by byla jistě zajímavá pro Národní galerii, ale také pro dopravce, kteří by díky tomu byli taktéţ zviditelněni.

Akce by byla propagována na nástěnkách

v galeriích i na informačních cedulích umístěných na zastávkách a stanicích městské hromadné dopravy. Opatření č.4 Jak se ukázalo z analýzy sekundárních dat, kde jsou grafy jednotlivých návštěvností

v daných

čtvrtletích,

některá

čtvrtletí

mají

vyšší

návštěvnost.

Proto se v následujícím opatření zaměříme na to, jak docílit vzestupu návštěvnosti ve zbylých čtvrtletích. Veškerá výše uvedená doporučení, by bylo vhodné směřovat, do měsíců, ve kterých je nejniţší návštěvnost. Mohlo by se tak docílit srovnání nepoměrů mezi jednotlivými měsíci. Doporučená čtvrtletí pro aplikaci jsou následující: první čtvrtletí, třetí a čtvrté.

V kombinaci návrhů pro zvýšení a situování do slabších měsíců, by mohlo dojít k dobrým výsledkům. Marketingová propagace všech uvedených návrhů by byla nutná pro uvědomění potencionálních i stávajících návštěvníků. Jako komunikační prostředky bychom

uvedli

v první

řadě

prostoty

NG

a

městské

hromadné

dopravy.

Dalším místem, kde by bylo vhodné na tyto akce upozornit by byla média – konkrétně rádio a tisk, obzvláště pak tiskoviny, kterou jsou cestujícím volně k dispozici v městské hromadné dopravě, která v Praze přepraví aţ 1 000 000 lidí denně.

54

9 Závěr Národní galerie patří k nejprestiţnějším institucím se zaměřením na výtvarné umění v České republice.V prvních kapitolách práce dochází k vysvětlení pojmů, aby čtenáři mohli být seznámeni se základní problematikou cestovního ruchu a dále se práce věnuje rozboru detailů. Cílem bakalářské práce je analýza Národní Galerie za účelem vymezení kulturního cestovního ruchu v Praze . Splnění tohoto cíle předcházela důkladná příprava, počínaje studiem odborné literatury a sběrem primárních a sekundárních dat. Z odborné

literatury

byly

nastudovány

a

následně

zpracovány

veškeré

texty a údaje, které souvisí se zadáním práce. Díky tomu je nastíněna současná situace Národní galerie, která je důleţitou částí práce. Dalším krokem byl sběr sekundárních a primárních dat. Sekundární data byla získána za účelem zpracování do vlastních grafů. Sběru primárních dat předcházelo vytvoření dotazníku, díky kterému bylo v terénu prováděno šetření. Po skončení dotazníkového šetření byly všechny získané informace vyhodnoceny. Na základě vyhodnocení průzkumu, které je promítnuto do grafů, se ukázalo na slabá místa galerie. Tyto informace se staly zásadními pro splnění cíle bakalářské práce, protoţe se promítají do navrhovaných opatření na zvýšení návštěvnosti. Navrhnutá opatření se snaţí ukázat na slabá místa, která vyšla z dotazníkové průzkumu. Návrhy na sebe navazují a snaţí se kreativním způsobem oslovit a přilákat potencionální i stávající návštěvníky.

Díky opatřením by mohlo dojít k upevnění

stávající pozice a zvýšení návštěvnosti NG. V České republice je mnoho institucí se zaměřením na výtvarné umění. Pouze jedna je díky velikosti svých sbírek tak důleţitá. Její sbírky jsou velmi rozsáhlé a cenné. Na získání této pověsti pracovala NG několik let. Cesta na pomyslný vrchol mezi galeriemi nebyla zdaleka tak jednoduchá. Od finančních záleţitostí, po shánění prostorů k umístění sbírek. Mnoho problému čeká NG i v dalších letech. I přes to, má Národní galerie sama o sobě má velký potenciál být nejnavštěvovanější galerií v České republice. V současné době má tendence si svou pozici do následujících

55

let udrţet. Vedení galerie se v posledních letech zaslouţilo o dobrou propagaci svých institucí a povědomí mezi širokou veřejností stále roste. Je pouze na vedení, aby si tuto pozici udrţela. V současné době dochází k výběrovému řízení na pozici generálního ředitele NG. Z tohoto místa po několika letech odchází kontroverzní profesor Milan Kníţák. Vyhlášení výsledku je naplánováno na 1.6.2011, kdy se rozhodne o dalších osudech galerie.

56

10 Seznam literatury a internetových zdrojů Odborné publikace 1. Autorský kolektiv NG v Praze pod vedením Jiřího Kotalíka, Národní galerie v Praze. Praha: Odeon 1984. ISBN 01-530-84. 09/08 2. HESKOVÁ, Marie a kol., Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3 3. DAVID, P., SOUKUP, V., Skvosty Prahy. Praha: Kniţní klub, 2004. 208 s. ISBN 80-242-1176-9 4. Francová, E., Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého,2003. 119 s. ISBN 80-244-0719-1 5. INDROVÁ, J., Cestovní ruch 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2004. 113s. ISBN 80-245-0799-4 6. KEITH, L., Svět do kapsy. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. 353 s. ISBN 80-7181.662-0 7. MALÁ, V., Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 8. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha:Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. 9. Společník cestovatele - ilustrovaný průvodce, Praha. Praha: Ikar. 10. Strategie rozvoje Kulturního cestovního ruchu v České republice. CMS/Lord Culture consulting, 2002.

Internetové zdroje 1. Ministerstvo kultury [ online]. Dostupné na: . 2. Oficiální stránky Praţské informační sluţby [ online]. [ cit.2011-02-03]. Dostupné na: . 3. Centrum informací a statistik kultury [ online]. [ cit.2011-20-02]. Dostupné na: . 57

4. Magazín kulturního dění v Praze a okolí [ online]. Dostupné na: . 5. Český statistický úřad [ online]. Dostupné na: . 6. Magistrát hlavního města Prahy [ online]. Dostupné na: . 7. Portál hlavního města Prahy [ online]. Dostupné na: . 8. Národní galerie Praha [ online]. [cit. 2011-15-03]. Dostupné na: < http://www.ngprague.cz/>. 9. Ministerstvo pro místní rozvoj [ online]. [Dostupné na: < http://www.mmr.cz/>. 10. Wikipedie-otevřená encyklopedie[online]. [cit. 2011-06-03]. Dostupné na: . 11. Česká centrála cestovního ruchu [online]. [cit. 2011-18-03]. Dostupné na: .

58

Seznam tabulek Tabulka č.1: Hmotné a nehmotné dědictví ............................................................................. 8 Tabulka č.2: Celkový počet institucí na kraje....................................................................... 14 Tabulka č.3: Počet uspořádaných akcí a jejich návštěvnost na kraje .................................. 15 Tabulka č.4: Počet galerií a muzeí zaměřených na výtvarné umění dle počtu návštěvníků ........................................................................................................................... 23 Tabulka č.5: Pořadí galerií podle počtu výchovně kulturních akcí a jejich návštěvníků ..... 24 Tabulka č.6: Pořadí galerií podle počtu stálých expozic ...................................................... 25 Tabulka č.7: Pořadí galerií podle počtu uspořádaných výstav ............................................. 26 Tabulka č.8: Sezónní návštěvnost v číslech......................................................................... 32

Seznam grafů Graf č.1: Návštěvnost Národní galerie 2009 ........................................................................ 29 Graf č.2: Návštěvnost NG 1. čtvrtletí (leden, únor, březen) ................................................. 30 Graf č.3: Návštěvnost NG 2. čtvrtletí (duben, květen, červen) ............................................ 30 Graf č.4: Návštěvnost NG 3. čtvrtletí (červenec, srpen, září) ............................................... 31 Graf č.5: Návštěvnost NG 4. čtvrtletí (říjen, listopad, prosinec) .......................................... 32 Graf č.6: Intenzita návštěvnosti dotazovaných ..................................................................... 34 Graf č.7: Povědomí o jednotlivých institucích NG mezi dotazovanými .............................. 35 Graf č.8: Pořadí návštěvnosti institucí mezi respondenty..................................................... 36 Graf č.9: Důvody návštěv galerií .......................................................................................... 37 Graf č. 10: Názor na rozsáhlost sbírek NG ........................................................................... 38 Graf č.11: Důvody návštěvy Národní galerie ...................................................................... 39 Graf č.12: Návštěvnost doprovodných programů ................................................................. 40 Graf č.13 Hlavní stimulátory návštěvy akcí ......................................................................... 40 Graf č.14: Dopravní dostupnost ............................................................................................ 41 Graf č.15: Sociální zařízení ................................................................................................. 42 Graf č.16: Prostředí galerie, čistota prostorů ....................................................................... 43 Graf č.17: Ochota personálu ................................................................................................. 44 Graf č.18: Dostupnost upomínkových předmětů, odborných publikací a občerstvení ......... 44 Graf č.19: Informace pro návštěvníky ................................................................................ 45 Graf č.20: Částka, kterou jsou respondenti ochotni platit za vstupné.................................. 46

59

Graf č.21: Výzkum potencionálního doporučení galerie ..................................................... 47 Graf č.22: Místo bydliště respondentů .................................................................................. 48 Graf č.23: Pohlaví respondentů ............................................................................................ 48 Graf č. 24: Věkové sloţení respondentů ............................................................................... 49 Graf č.25: Sloţení respondentů dle dosaţeného vzdělání..................................................... 50 Graf č.26: Ekonomická činnost respondentů ........................................................................ 51

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník

60

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Kulturní cestovní ruch v Praze Analýza Národní galerie

Recommend Documents