VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Specifický cestovní ruch v modelové oblasti Dětenice Bakalářská práce
Autor: Lucie Maroušková Vedoucí práce: RNDr. Daniel Borecký, CSc. Jihlava 2012
COPYRIGHT © Lucie Maroušková 2012
„Zadání BP“
Abstrakt MAROUŠKOVÁ, Lucie: Specifický cestovní ruch v modelové oblasti Dětenice. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Daniel Borecký CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 67 stran. Tato bakalářská práce se zabývá specifickým cestovním ruchem v Dětenicích, zkoumá jeho význam pro celý Český ráj a možnosti jeho budoucího vývoje. Nejprve je v teoretické části popsán potenciál Českého ráje a následně zájmové oblasti Dětenic. Praktická část obsahuje samotný výzkum založený na dotazníkovém šetření.
Klíčová slova Dětenice. Český ráj. Turistický potenciál. Předpoklady cestovního ruchu. Výzkum. Budoucí rozvoj.
Abstract MAROUŠKOVÁ, Lucie: College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Daniel Borecký CSc. Degree of the professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. 67 pages.
This bachelor thesis deal with specific tourism in Dětenice and examines their significance for the Czech Paradise and their possible future developments. First in the theoretical section describes the potential of the Bohemian Paradise and then Dětenice. The practical part contains the actual research based on a survay.
Key words Dětenice. Czech Paradise. Tourism potential. Assumptions of tourism. Research. Future development.
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Danielu Boreckému CSc. za odborné vedení práce a cenné rady při jejím zpracování. Děkuji také panu Pavlu Ondráčkovi, majiteli zámeckého resortu Dětenice, za ochotu a čas věnovaný osobnímu rozhovoru, zdejším zaměstnancům za poskytnuté materiály vztahující se k tématu mé bakalářské práce a v neposlední řadě také paní Tereze Beranové z městského turistického centra v Jičíně, recepčním hotelu Rustikal a paní Ingrid Šolcové za pomoc při distribuci dotazníků. Velké poděkování patří i mé rodině za podporu při vytváření této práce a všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas k vyplnění dotazníku.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. Ve Voticích dne 8. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah 1.
ÚVOD ........................................................................................................................... 8
2.
Cíl práce ....................................................................................................................... 9
TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 10 3.
Současné poznatky a metodika řešení daného tématu ........................................... 10 3.1
Turistický potenciál (potenciál cestovního ruchu) ................................................ 10
3.2
Vlastní přístup k řešení ......................................................................................... 11
3.2.1 4.
5.
Charakteristika turistického regionu Český ráj ............................................. 11
Turistický potenciál regionu Český ráj ................................................................... 13 4.1
Selektivní předpoklady cestovního ruchu v oblasti .............................................. 13
4.2
Přírodní potenciál cestovního ruchu v oblasti....................................................... 14
4.3
Nejznámější kulturně - historické památky Českého ráje.................................... 16
4.4
Realizační předpoklady cestovního ruchu v Českém ráji ..................................... 18
4.4.1
Místní dopravní síť ........................................................................................ 18
4.4.2
Ubytovací zařízení ......................................................................................... 19
4.4.3
Stravovací zařízení ........................................................................................ 20
4.4.4
Zábavní a kulturní zařízení ............................................................................ 20
4.4.5
Sportovní zařízení .......................................................................................... 20
Zájmové území Dětenice ........................................................................................... 22 5.1
Vymezení a popis místa ........................................................................................ 22
5.2
Historie obce a zámku Dětenice ........................................................................... 23
5.3
Vznik a vývoj turistického potenciálu obce Dětenice .......................................... 25
5.3.1
Zámek Dětenice ............................................................................................. 25
5.3.2
Zámecký pivovar ........................................................................................... 28
5.3.3
Středověká krčma .......................................................................................... 29
5.3.4
Středověký hotel ............................................................................................ 31
5.4
Další předpoklady cestovního ruchu a rekreace v Dětenicích .............................. 32
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 34 6.
Zpracování dotazníku ............................................................................................... 34 6.1
Vyhodnocení dotazníku ........................................................................................ 37
6.2
Shrnutí výsledků výzkumu ................................................................................... 53
6.2.1 6.3 7.
Doporučení .................................................................................................... 54
Vyhlídky do budoucnosti cestovního ruchu v Dětenicích .................................... 54
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 56
Seznam použitých informačních zdrojů .......................................................................... 58 Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 60 Seznam příloh .................................................................................................................... 61
1. ÚVOD Má práce bude pojednávat o specifickém cestovním ruchu v modelové oblasti Dětenice a jejich pozici v návštěvnosti Českého ráje. Dané téma jsem si zvolila zejména proto, že Dětenice jsem navštěvovala již v průběhu mého středoškolského studia v Poděbradech, které se nacházejí nedaleko, a druhým důvodem byla moje osobní zkušenost plynoucí z vykonané praxe právě v areálu Zámeckého resortu Dětenice. Dostupné literární prameny, internetové zdroje a informace získané prostřednictvím rozhovorů byly pro mne podkladem pro vytvoření teoretické části bakalářské práce. V té podávám čtenáři základní fakta o podmínkách cestovního ruchu v celé oblasti Českého ráje a popisuji i samotné indikátory cestovního ruchu a rekreace v obci Dětenice. V praktické části se zabývám rozborem dotazníkového šetření. Po jeho vyhodnocení uvádím i několik doporučení k řešení situace vyplývající ze shrnutí odpovědí respondentů. V této části jsou také uvedena hlediska budoucího směřování cestovního ruchu v Dětenicích.
8
2. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je vymezit a celkově zhodnotit turistickou mikrooblast Dětenic po stránce selektivních, lokalizačních a realizačních možností a předpokladů místního cestovního ruchu a rekreace. Znamená to, rozpoznat její charakteristické znaky v porovnání s celou turisticky mimořádnou oblastí CHKO Český ráj (mikrooblast se nachází v jižní části okresu Jičín a jihovýchodní části Českého ráje). Účelem tohoto porovnání je zjistit, jaké turistické postavení v ní zaujímají právě Dětenice se svým nejbližším okolím. A protože mám zájem o to, co s modelovou mikrooblastí bude dál, a je mi známo, že koncentrace cestovního ruchu je zde v rukách jediného podnikatele, dávám si za cíl uskutečnit s ním osobní rozhovor, kterým chci odhalit jeho budoucí plány, porovnat je s plány obce a na základě toho naznačit směr budoucího rozvoje cestovního ruchu v této specifické části jižního cípu turistické oblasti Český ráj. K naplnění výše uvedených záměrů a cílů využiji vlastního dotazníkového šetření a dalších forem výzkumu v místě samém.
9
TEORETICKÁ ČÁST 3. Současné poznatky a metodika řešení daného tématu Z celé řady odborných pojmů, vážících se k cestovnímu ruchu, jsem se zaměřila na potenciál cestovního ruchu, který se nejvíce přibližuje tématu a cíli mé práce. Potenciál cestovního ruchu, totiž v nejobecnějším chápání, vnímám jako vyjádření předpokladů vzniku a rozvoje cestovního ruchu v určitém území s přihlédnutím na současný stav místa, tedy zda bylo dosaženo jeho celkové kapacity nebo existují-li ještě nějaké rezervy místních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu.
3.1 Turistický potenciál (potenciál cestovního ruchu) Potenciál cestovního ruchu je vytvářen především třemi skupinami předpokladů: selektivními, lokalizačními a realizačními. V následující kapitole se o nich blíže zmíním. a) Selektivní předpoklady (faktory) Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Člení se nejčastěji na předpoklady objektivní, které ovlivňují cestovní ruch v území (politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň jejich obyvatel, stav životního prostředí apod.) a subjektivní, které ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu (příslušnost k sociální skupině, rodinné poměry, ale také psychologické faktory jako je módnost návštěvy určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace a znalost cizích jazyků). b) Lokalizační předpoklady (faktory) Lokalizační předpoklady umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Dělí se na předpoklady přírodní (povrch, podnebí, vodstvo, flóra, fauna atd.) a kulturně-historické (historické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové architektury)
10
c) Realizační předpoklady (faktory) Realizační předpoklady umožňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní (dopravní spojení do oblasti, hustota a kvalita dopravní sítě) a materiálně – technické (vybavení území ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními a sportovními zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu [Drobná a Morávková, 2004, s. 21, 22].
3.2 Vlastní přístup k řešení Z poznatků získaných studiem nashromážděných informačních materiálů o Českém ráji a Dětenicích, jsem popsala místní podmínky pro cestovní ruch. Ke zjištění turistického potenciálu regionu jsem využila výsledky dotazníkového výzkumu.
3.2.1 Charakteristika turistického regionu Český ráj Jedním z nejpozoruhodnějších koutů České republiky je právě Český ráj. Ojedinělost této krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s kouzlem a romantikou historických památek – hradů, zámků, lidové architektury. Název Český ráj získala okolní krajina v 19. století od české literární, umělecké a intelektuální smetánky, která se sem jezdívala rekreovat do vodoléčebných lázní Sedmihorky. Později se označení vžilo do podvědomí lidí natolik, že je dnes oficiálním názvem celé této rekreační oblasti. Současně se jedná o nejstarší CHKO u nás a také první geopark UNESCO vyhlášený na území České republiky [Královéhradecký kraj, 2010, s. 3]. Český ráj leží v severovýchodních Čechách ve vzdálenosti asi 50 km od Prahy. Geograficky je vymezen spojnicí Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Hodkovice nad Mohelkou, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Nová Paka, Jičín, Kopidlno, Sobotka a Dolní Bousov. Na východě přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničen pásmem Jizerských hor a Krkonoš. Za hlavní turistická centra regionu můžeme považovat město Turnov, nacházející se na severním okraji Českého ráje, a město Jičín ležící na jihovýchodě [1]. Chráněná krajinná oblast Český ráj je rozdělena do tří samostatných částí. Rozkládá se na území tří krajů. Severozápadní a západní část Jičínska je součástí Královéhradeckého 11
kraje, východní okolí Mnichova Hradiště patří do Středočeského kraje a jižní a východní okolí Turnova se známými skalními městy Hruboskalskem a Maloskalskem leží v Libereckém kraji [Královéhradecký kraj, 2010, s. 3].
Charakter osídlení a hospodaření na území Českého ráje Přívětivé klimatické podmínky i nevelká nadmořská výška lákaly již od pravěku člověka k trvalému osídlení území Českého ráje. Odhaduje se, že už asi před 50 000 lety hořel v jeskyni u dnešní Bělé - Rozumova oheň neandertálských lovců. Nejstarší obyvatelstvo kraje připomínají také četné archeologické nálezy. Trvale je kraj osídlen od nejstarší doby kamenné (cca 10 000 let př. n. l.). V 5. tisíciletí př. n. l. hospodařili v oblasti první zemědělci a zanedlouho už svahy Kozákova lidem poskytovaly své jaspisy pro výrobu nejrůznějších nástrojů. Již koncem 2. tisíciletí př. n. l. vznikají na skalním terénu pevná hradiště. Nepatrné stopy lze vytušit v místech na vrchu Mužský a blízké Klamorně, Na Poráni nad Plakánkem u Kosti, v hruboskalském skalním útvaru Čertova ruka, v Prachovských skalách i jinde. Také zde nalézáme stopy původních keltských, germánských a zejména slovanských hradišť, největší nedaleko Češova (Češovské valy), poblíž Trosek u osady Semín a další například v okolí Mužského (Hrada), na Chlumu u Mladé Boleslavi a v Prachovských skalách. Ve středověku se území stává součástí pražského knížectví. Začíná zemědělská kolonizace, staví se hrady a rostou města. Například existence města Turnova je datována již od roku 1272. Jičín, Mnichovo Hradiště a některá menší městečka jako je Rovensko, Sobotka, Kněžmost a další se utvářejí po roce 1300. Území spadá pod nadvládu Přemyslovců, kteří jej přidělují rodu Markvarticů. Ti se postupně rozrůstají na dlouhou řadu rodových větví: Valdštejny, Vartemberky, Michalovice, Lemberky, od nichž pochází většina kulturních památek v oblasti. Od 15. století se zde rozvíjela těžba železné rudy, byla založena řada skláren a hutí. Památkou na třicetiletou a prusko-rakouskou válku roku 1866 představují „pomníky smrti“, které zde můžete nalézt od Mnichova Hradiště a Turnova přes Jičín až do místa konečné kolosální bitvy na Chlumu u Sadové [Sdružení Český ráj, 2007, s. 10, 11].
12
4. Turistický potenciál regionu Český ráj 4.1 Selektivní předpoklady cestovního ruchu v oblasti Selektivní faktory zahrnují objektivní (mezinárodní) a subjektivní (názorové) předpoklady pro samotný vznik cestovního ruchu v oblasti. Jejich vliv se odráží ve vývoji počtu návštěvníků. Do 2. světové války se zde rozvíjel lázeňský cestovní ruch pro majetnější vrstvy, které se soustřeďovaly do lázní Sedmihorky. Při této příležitosti lázeňští hosté podnikali jednodenní výlety do celého Českého ráje. V době meziválečné, zvláště v době krize, se zde uplatnil tramping, soustřeďující se do zemědělsky méně využitelných míst jako jsou okrajové skály. Po 2. světové válce obyvatelé větších měst využili místní menší hustoty zalidnění regionu k funkci „letních bytů“. Zvyšující se fond volného času umožnil nástup masové turistiky. Bohužel následkem masové turistiky jsou destruktivní dopady na kvalitu přírody. Existence relativně vysokého počtu menších obcí a jejich snižující se počet stálých obyvatel posléze vedla k transformaci objektů na tzv. druhé bydlení (chalupaření). Na opodstatnění charakteru rozvoje cestovního ruchu měla vliv i struktura hospodářství – zatímco tradiční sklářství, výroba šperků a bižuterie nebo drobná textilní výroba působily spíše pozitivně, automobilový průmysl a jiné velké závody naopak znehodnocují zdejší krajinu. Ačkoliv muzeum automobilového průmyslu v nedaleké Mladé Boleslavi to může vyvrátit. Specifickou podmínkou pro současný rozvoj cestovního ruchu v oblasti je neuspokojivá jazyková vybavenost pracovníků v turistickém ruchu, kterým se tu živí poměrně málo lidí, mimo sezónu 5–7 % a v létě 15 % (pro srovnání – zemědělstvím se v regionu živí 5 % obyvatel). Důvodem této skutečnosti je to, že hlavní sezóna je soustředěna do dvou, maximálně čtyř měsíců v roce. Statistické údaje návštěvnosti jednotlivých turistických center regionu Český ráj dokazují, že v uplynulé letní turistické sezóně (červen – září 2011) počet návštěvníků vzrostl o 13 %. Největší návštěvnost zaznamenalo Městské informační centrum Jičín (více jak 66 tisíc návštěvníků). Vysoká návštěvnost byla způsobena především nově otevřenou expozicí „Rumcajsův svět očima Radka Pilaře“. Nárůst počtu turistů zaznamenala také informační centra v Semilech, Sobotce, Rovensku pod Troskami a regionální turistické informační centrum v Turnově. Přestože hlavní klientelu Českého ráje tvoří stále Češi, na rozdíl od let 13
minulých se zvýšil i podíl zahraničních turistů, zejména ze Slovenska. Zhruba třetinu návštěvníků regionu tvoří rodiny s dětmi, ale zvyšuje se počet turistů, kteří přijíždí v doprovodu partnerů a přátel. Návštěvnost památkových objektů je téměř srovnatelná s rokem 2010. K turistickým atraktivitám s největším počtem návštěvníků již tradičně patří zámky Dětenice (186 tisíc), Sychrov (122 tisíc), Staré Hrady (98 tisíc), Prachovské skály (95 tisíc), Trosky (103 tisíc), Bozkovské dolomitové jeskyně (68 tisíc), hrad Kost (60 tisíc), hrad Valdštejn (72 tisíc), Šťastná země (45 tisíc) a Škoda Auto Muzeum (88 tisíc). Nárůst návštěvnosti o více jak 10 % zaznamenal také lovecký zámeček Humprecht, Rumcajsova ševcovna v Jičíně, Válečné muzeum v Újezdě pod Troskami, Výletní areál Pěnčín nebo muzeum drahých kamenů pana Votrubce [2].
4.2 Přírodní potenciál cestovního ruchu v oblasti Lokalizační předpoklady (faktory) dělíme na dvě základní skupiny - předpoklady přírodní, které současně ve svém souhrnu představují přírodní potenciál daného území, a předpoklady kulturně historické. K Českému ráji neodmyslitelně patří pískovcové skály lemující kaňonovitá údolí vodních toků a tvořící rozsáhlá skalní města. Jejich původ sahá hluboko do geologické minulosti. Před necelými sto miliony lety zaplavilo celý tento kraj křídové moře a jeho usazeniny vytvořily rozsáhlou pískovcovou tabuli, která se postupem času rozdělila na menší části – dnešní skalní města. Jde o jedinečnou přírodní a kulturní památku s unikátním ekosystémem, tvořeným vzájemnými vazbami skalního města, lesního prostředí a volně žijícími živočichy a rostlinami. Z těch nejznámějších mohu jmenovat Hruboskalské skalní město, Prachovské skály, Klokočské a Betlémské skály, Borecké skály, Drábské světničky spolu s Příhrazskými skalami či Suché skály [Královehradecký kraj, 2010, s. 5].
Rozmanitost přírody Českého ráje dokreslují rostlinná a živočišná společenstva. Ve vrcholových, sluncem vyhřátých skalních plošinách se daří suchomilné vegetaci a naopak ve stinných, studených roklích jen o pár metrů níže roste chladnomilná až bažinatá květena. Odborníci těmto kontrastům říkají „zvrat vegetačních stupňů“. Nalezneme zde mnoho zajímavých a chráněných druhů, například plavuň jedlovou, kapradinu žebrovici různolistou, přesličku obrovskou (dosahuje až 2 metry výšky) či
14
rosnatku okrouhlolistou. Pozornému pozorovateli neunikne ani ďáblík bahenní, kosatec žlutý, kruštík bahenní (chráněná orchidej) a na vodní hladině leknín bílý. Ve skalních štěrbinách živoří zakrslé reliktní borovičky. Lesy Českého ráje jsou převážně jehličnaté (přes 80% borovice a smrky). Můžeme se v nich setkat se srnčí zvěří i s jezevcem lesním, liškou obecnou, muflonem či kunou skalní. Velký počet skalních dutin je přirozeným domovem poštolky obecné, výra velkého, kavky obecné, holuba doupňáka, rehka domácího, rorýse obecného a dalších. Spatřit zde můžeme datla a v posledních letech i krkavce. V jeskynních prostorách nalezneme vrápence malého a další netopýry. Na místních rybnících a jejich okolí pak zastihneme rozmanité druhy vodního ptactva (čápa, volavku aj.). Páteř regionu tvoří řeka Jizera, která na své cestě Českým rájem vytváří překrásná údolí (zvláště na Malé Skále či v soutěsce mezi Semily a Železným Brodem), kvůli kterým byla tato oblast vyhlášena přírodní rezervací, turisticky zpřístupněnou díky Riegrově stezce. Ve skalnatých údolích Českého ráje se mnohde nacházejí i četné rybníky, jejichž návštěva se stává velkým estetickým zážitkem. Soustava Jinolických rybníků na severovýchodním okraji Prachovských skal slouží převážně k rekreaci, turisté zde naleznou veřejná tábořiště se sociálním vybavením. Neopakovatelná kulisa pískovcových útesů ve spojení s vodní hladinou zaujala také režisérku Marii Poledňákovou, která do tohoto kraje umístila několik scén ze svého filmu z roku 1978 „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Mezi další přírodní zajímavosti můžeme zařadit i Bozkovské dolomitové jeskyně poblíž Bozkova u Semil, vytvořené ve vápnitých a křemitých dolomitech. Jako jediné zpřístupněné jeskyně tohoto druhu v České republice jsou největším a návštěvnicky nejatraktivnějším jeskynním systémem v Českém ráji. Najdeme v nich také největší podzemní jezírko v České republice o rozměrech 30 x 12 m s průzračnou modrozelenou vodou [Sdružení Český ráj, 2007, s. 2, 6, 9]. Členitost zdejšího reliéfu dotvářejí charakteristické výlevy třetihorních vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty. Takového původu jsou např. Trosky - symbol Českého ráje, nebo kužel Mužského u Mnichova Hradiště, zalesněný Humprecht, čedičový vrch Vyskeř či táhlý Kozákov u Turnova. Hora Kozákov (národní přírodní památka) je také pozoruhodná nalezištěm polodrahokamů a drahého kamení. Ve Votrubcově lomu v jižním 15
svahu Kozákova, návštěvníci mohou po dohodě s majitelem hledat ametysty, olivíny, záhnědy, citríny, acháty, jaspisy, karneoly aj. a vlastní nález si pak nechat vybrousit v místní brusírně [Pacovský, 1970, s. 184]. O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se stal první chráněnou krajinnou oblastí tehdejšího Československa. Stalo se tak roku 1955 a hlavním důvodem byla potřeba chránit unikátní skalní města. V prosinci 2002 došlo k rozšíření Chráněné krajinné oblasti ze stávajících 92 km² na 181,5 km². K původnímu území přibyla oblast Maloskalska, Kozákovska, Klokočských skal, Prachovských skal a oblast mezi Kněžmostem a Sobotkou. Chráněná krajinná oblast je tak tvořena třemi oddělenými částmi. V září 2005 se stal Český ráj členem sítě evropských geoparků organizace UNESCO. Toto prestižní zařazení jen potvrzuje geologickou výjimečnost této oblasti [Sdružení Český ráj, 2007, s. 2].
4.3 Nejznámější kulturně - historické památky Českého ráje Vstupní branou do Českého ráje od jihovýchodu je město Jičín – dnes pozoruhodná městská památková rezervace se čtvercovým náměstím obklopeným řadou barokních domů. Městu vévodí rozsáhlý raně barokní Valdštejnský zámek. V letech 1623 – 1633 dal zámek, jehož stavbu započal kolem r. 1608 rod Smiřických, přestavět Albrecht z Valdštejna na raně barokní sídlo se třemi arkádovými nádvořími. Současně zámecký areál rozšířil o zámeckou zahradu, park Libosad a barokní lodžii vzdálenou 2 km dlouhou lipovou alejí. V zámku v současné době sídlí Regionální muzeum a galerie, kde je kromě části věnované historii Jičína a valdštejnské době také expozice o prusko-rakouské válce v r. 1866 a o bitvě u Jičína. V blízkosti zámku se nachází kostel sv. Jakuba Většího z r. 1627. Městskou památkou je i Valdická brána, která byla postavena v 16. století jako součást opevnění města. Je vysoká více než 50 m a na její vrchol vede 152 schodů. Pro Jičín významné jsou také židovské památky, zejména synagoga s barokním svatostánkem a původní malbou či židovský hřbitov z roku 1651. Jičín je pravidelně dějištěm festivalu Jičín – město pohádky, který bezesporu proslavila postava loupežníka Rumcajse. Příběhy o něm napsal spisovatel Václav Čtvrtek, který v Jičíně prožil své dětství. [Královehradecký kraj, 2010, s. 10, 11].
16
Charakteristickou dominantou Českého ráje je zřícenina hradu Trosky neboli skutečný výtvor přírody doplněný činností člověka. Na dvou čedičových sloupech nechal Čeněk z Vartenberka ve 2. pol. 14. století postavit hrad, kdy dvou skalisek využil pro stavbu hradních věží. Vyšší a štíhlejší věž dostala jméno Panna, nižší a rozložitější Baba. Hrad sice nebyl nikdy dobyt, ale v 17. století zpustl. V roce 2000 byla na věži Baba vybudována vyhlídka, z níž za příznivého počasí lze vidět Jizerské hory, Krkonoše, České Středohoří, ale i Prahu a mnoho dalších míst v okolí [Randák, 2009, s. 16]. Jedním z nejmohutnějších a nejzachovalejších gotických hradů v Čechách je hrad Kost, založený v polovině 14. století Benešem z Vartenberka postavený na mohutné pískovcové skále v údolí Plakánku. Na rozdíl od ostatních hradů je skryt v údolí pískovcových skal. Nepravidelnost jeho věže byla součástí obranného systému. Hrad Kost má zajímavou historii a vystřídal mnoho majitelů. Současná expozice je tvořena majetkem rodu Kinských, renesanční kuchyní a ukázkami historických zbraní [Sdružení Český ráj, 2007, s. 13]. Český ráj na jižním okraji ohraničuje malebné městečko Sobotka. Jeho významnou památkou je kostel sv. Máří Magdaleny z konce 16. století. Ve městě se zachovala řada roubených domů. V jednom z nich se narodil Václav Šolc, v jiném na náměstí Fráňa Šrámek (oba jsou pohřbeni na soboteckém hřbitově), a proto se také Sobotce říká město básníků. V bezprostřední blízkosti Sobotky na čedičové vyvýšenině nad městem stojí barokní
lovecký
zámeček
Humprecht
s neobvyklým
elipsovitým
půdorysem.
Byl postaven v 17. století jako napodobenina Galatské věže v Istanbulu. Jeho oválný sál má pozoruhodnou akustiku - je v něm až několikanásobná ozvěna. Najdete zde nástěnné malby a expozice znázorňující život šlechtitelského rodu Černínů z Chudenic a muzeum Sobotecka [Randák, 2009, s. 20]. Turisty je navštěvovaný i zámek Hrubá Skála, původně hrad ze 14. století, stojící na mohutných pískovcových skalách. V současnosti je v areálu zámku hotel a restaurace. Veřejnosti je tak nezávislý vstup umožněn pouze na nádvoří a věž s nádherným rozhledem. Nejbližší okolí zámku vybízí k návštěvě stejnojmenného skalního města, arboreta na Bukovině či sluje zvané Adamovo lože. Znalce pohádek potěší fakt, že se zde natáčela známá pohádka Princ Bajaja. Nejkrásnější pohled na zámek, ale i jeden z nejkrásnějších
17
pohledů do celého Českého ráje získáme z nedaleké Mariánské vyhlídky [Sdružení Český ráj, 2007, s. 11]. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější kulturně - historické památky Českého ráje bych rozhodně zařadila i zámek a pivovar v Dětenicích, jež se v této bakalářské práci staly centrem mého zájmu. Více informací o nich proto podám až v samostatné kapitole nazvané Vznik a vývoj turistického potenciálu obce Dětenice. Kouzlo Českého ráje by však nebylo úplné bez lidové architektury, které se v některých obcích a na samotách dochovalo opravdu hodně. Příkladem je Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, Kopicův statek na Hruboskalsku, roubená stavení na Malé Skále, památková rezervace lidové architektury v malé vesničce Vesec u Sobotky až po dřevěnou zvonici v Rovensku pod Troskami [Sdružení Český ráj, 2007, s. 23].
4.4 Realizační předpoklady cestovního ruchu v Českém ráji Realizační předpoklady zahrnují širokou škálu nezbytných infrastrukturních zařízení v oblasti dopravy, ubytování, stravování, zábavy, kultury a sportu.
4.4.1 Místní dopravní síť Do „srdce Českého ráje“ Turnova se dostanete po silnici číslo E442, E65, 10, 35. Pokud budete chtít navštívit „město pohádky“ Jičín nejspíš vás sem navedou silnice číslo 16, 35, 32. V současné době je nejvíce diskutovanou kauzou tohoto regionu výstavba nové rychlostní silnice R 35, která má zlepšit spojení z Liberce do Hradce Králové a ulevit dálnici D1 (její tzv. severní varianta vede Českým rájem, zhruba v trase silnice I/35 od Turnova kolem Rovenska pod Troskami k Jičínu). Trasování silnice R35 přes Český ráj se nelíbí ekologům i veřejnosti, která argumentuje rozdělením Českého ráje na dvě části a možností vyškrtnutí Geoparku Český ráj ze seznamu UNESCO [3]. Dlouhodobým předmětem stížností domácích i zahraničních návštěvníků Českého ráje je též špatný stav silnic. Vlakové spojení do Českého ráje je dobré, vlaky jezdí často a to i o víkendech. Z Prahy do Turnova trvá jízda téměř 3 hodiny, do Jičína a Sobotky také 3 hodiny, do Lomnice nad
18
Popelkou 4 hodiny, do Mladé Boleslavi 2 hodiny. Ve větších městech oblasti (Turnov, Mladá Boleslav, Jičín, Semily, Mnichovo Hradiště) je také zajištěna MHD [4]. Mírně zvlněná krajina Českého ráje je velmi oblíbeným cílem cyklistů. Najdete tu různě dlouhé trasy všech obtížností pro horská i treková kola. K nejatraktivnějším cyklotrasám patří trasy vedoucí Hruboskalským skalním městem, okolo Trosek, Kosti nebo Hrubé Skály. Z těch náročnějších je to cyklotrasa s výstupem na nejvyšší zdejší vrch Kozákov. Český ráj nabízí cyklistům také řadu služeb, které jim jejich pobyt zpestřují a zpříjemňují. Například již po několik let jsou v letní sezóně provozovány speciální turistické autobusy, které umožňují i přepravu jízdních kol. Jezdí většinou dvakrát denně mimo pondělí (ze Sobotky na Kost dokonce každou hodinu) a to po trasách pokrývajících nejzajímavější místa regionu – z Turnova do Jičína, z Jilemnice do Železného Brodu, z Kopidlna do Vyskře, z Lomnice nad Popelkou do Dětenic atd. Jízdní řády jednotlivých turistických i běžných autobusových linek, ale i užitečné informace o celém Českém ráji jsou součástí každoročně vydávaných „Turistických novin – Český ráj“ K dalším službám pro cyklisty samozřejmě patří půjčovny a úschovny kol, kterých je tu také dostatek [Štěpničková, 2011, s. 74], [Paulík, 2009, s. 5], [13].
4.4.2
Ubytovací zařízení
Turista přijíždějící do Českého ráje má na výběr z široké škály ubytovacích zařízení, záleží pouze na jeho individuálních požadavcích a finančních možnostech. Nejvyšší kvalitu a rozsah služeb poskytují jako všude jinde především hotely. Jelikož se ovšem jedná o území s unikátním přírodním bohatstvím, jejich množství je zde omezeno pouze na větší města, jako je Turnov či Jičín. Po celém Českém ráji najdete ale řadu levnějšího ubytování v soukromí (priváty, apartmány, víkendové chatky apod.), kde je většinou k dispozici vlastní sociální zařízení s kuchyňkou. Hlavní turistická sezóna začínající od května do září, každoročně do Českého ráje přiláká i návštěvníky hledající levnější formu ubytování. Proto jsou v horkých letních měsících využívány hlavně turistické ubytovny, kempy, autokempy, rekreační střediska, chatové osady a veřejná tábořiště. Největší tradici má ale v Českém ráji ubytování v rodinných penzionech, kterých je zde opravdu mnoho [5].
19
4.4.3
Stravovací zařízení
Při toulkách zdejší krajinou člověku vyhládne, a proto hledá nejbližší stravovací zařízení, aby si odpočinul, ale především kvalitně, chutně a za přijatelné ceny se najedl. Tady se nabízí řada různých možností stravování od luxusních restaurací, přes stylové venkovské hospůdky, pizzerie, steakhousy, restaurace s klasickou českou, mexickou či italskou kuchyní. Netradiční stolování si pak můžete vyzkoušet ve Středověké krčmě v Dětenicích. Pokud máte chuť ochutnat něco z tradiční regionální výroby Českého ráje, kupte si Hořické trubičky, miletínské modlitbičky nebo si v restauraci objednejte švestkovou omáčku s uzeným masem [6].
4.4.4
Zábavní a kulturní zařízení
Kultura je v regionu prakticky všudypřítomná. Český ráj je totiž regionem s bohatými kulturními tradicemi. Najdete zde řadu muzeí, ve kterých se seznámíte s historií regionu, tehdejším způsobem života nebo i s těžbou a zpracováním drahých kamenů, které k tomuto kraji neodmyslitelně patří. Některá muzea se předně zaměřují zejména na rodiny s dětmi, jako například Muzeum hry v Jičíně či Muzeum panenek a medvídků v Rovensku pod Troskami. Kluky jistě potěší Škoda Auto Muzeum v Mladé Boleslavi nebo Muzeum techniky v Loukově. Region Český ráj dále nabízí řadu galerií zaměřených na uměleckou tvorbu z regionu i okolí. Mezi nejznámější patří Maloskalská galerie na Boučkově statku či galerie Karla Samšiňáka na Šolcově statku v Sobotce. Večer zde můžete zajít třeba do divadla nebo do kina. V letním období se pak na řadě hradů a zámků konají nejrůznější historické slavnosti, koncerty a kulturní vystoupení. Jedná se například o Skotské hry na zámku Sychrov, pravidelné oživení hradu Kost, Mistrovství ČR v jízdě na koních v dámském sedle na zámku Mnichovo Hradiště, zábavně – historický program „Poznej středověk“ na zámku Hrubá Skála nebo konání hudebního festivalu „České hrady“ na Bezdězu [7].
4.4.5
Sportovní zařízení
Velká většina ubytovacích zařízení v Českém ráji, od kempů po hotely, nabízí svým hostům široké spektrum sportovního vyžití. Kurty na volejbal, tenis, squash, některá dokonce disponují vlastní tělocvičnou, bazénem či saunou. Mimo to jsou ve větších 20
městech, jako je například Turnov, Jičín a Semily samostatná sportovní centra. Pískovcové skály jsou druhým domovem horolezců. Pokud si netroufáte přímo na skály, můžete si lezení vyzkoušet pod vedením zkušených instruktorů na některé z umělých horolezeckých stěn v Jičíně. Husté rozmístění koňských farem, rančů a jízdáren dokazuje, že prostředí Českého ráje je jako stvořené pro venkovskou turistiku. V letní sezóně se můžete vykoupat v některém přírodním či uměle vybudovaném koupališti, anebo navštívit nově vybudované Aquacentrum Jičín. Pro milovníky vodních sportů je možné si na řece Jizeře půjčit loď či raft a projet se po vodě údolím tohoto kraje. Najdete zde i několik golfových hřišť, například v Jičíně, Semilech, Mladé Boleslavi či Košťálově. Koho baví adrenalinové sporty, může zkusit například lanové centrum Žlutá plovárna na Malé Skále. Český ráj nezapomíná ani na příznivce in-line bruslení, vhodná je trasa Turnov - Dolánky – Bartošova, jezdit můžete i na letišti v Mnichově hradišti nebo ve volnočasovém areálu v Bakově nad Jizerou či v kryté hale v Mladé Boleslavi. Přes zimu lze vyrazit na běžky nebo využít nabídky několika lyžařských areálů. Jedná se spíše o menší areály pro rodiny s dětmi a začátečníky, ale ze severní části Českého ráje je to už jen kousek do některého z větších krkonošských lyžařských středisek [8].
21
5. Zájmové území Dětenice 5.1 Vymezení a popis místa Obec Dětenice je územně začleněna pod okres Jičín jako součást Královéhradeckého kraje. Nalézá se asi 18 km jihozápadně od Jičína v průměrné výšce 224 m. n. m. Tato středně velká vesnička, která se skládá ze tří historických částí (Dětenice, Osenice a Brodek) má společně asi 730 stálých obyvatel [9]. Poloha Dětenic na rozhraní tří okresů (Jičín, Mladá Boleslav a Nymburk) jim zajišťuje členství ve svazku obcí „Mikroregionu Rozhraní“ a současně i ve svazku obcí „Mariánské zahrady“ umístěné na jihozápadě od Jičína [10]. Dětenice leží v zemědělské řepařské oblasti s kvalitní zemědělskou půdou. Její celková katastrální plocha je 1767 ha, z toho orná půda zabírá 55%. Před několika lety zde stála i šlechtitelská a výzkumní stanice podniku Sempra Praha a.s., díky které vznikla klasická odrůda máslového salátu „Dětenická Atrakce“ s vysokou odolností proti vybíhání do květu a vhodnou spíše pro polní pěstování. Dnes tu najdeme pouze pozůstatek tohoto významného podniku a to pobočku firmy Oseva Uni a.s., která se zabývá velkoobchodním prodejem osiv, sadbou polních plodin a travních směsí. V obci je pro děti školního věku k dispozici základní škola nižšího stupně, pro děti předškolního věku tu mají mateřskou školu. U základní školy začíná školní naučná stezka Viničky, která byla vytvořena především pro děti, ale je poučná i pro dospělé. K využití volného času slouží sportovní hřiště. Dále bychom zde našli knihovnu, sokolovnu, poštovní úřad, kostel a hřbitov [9]. V Dětenicích vás na první pohled upoutá rekonstruovaný pozdně barokní zámek a pivovar, který soukromý majitel upravil za účelem navrácení zámeckých tradic a agroturistiky. Na návsi uprostřed nejstarší zástavby stojí nově opravená kaplička a zrekonstruovaná sokolovna, kde si mimo jiné můžete vyzkoušet své lezecké schopnosti na horolezecké stěně. Ovšem každá část obce má i mnoho jiných kulturních a přírodních zajímavostí. Také v Osenicích je nejstarší zástavba kolem návsi a kolem kostela. Ve zdejší bývalé Národní škole J.B.Foerstra zřídila obec stálou výstavu Foerstrova rodu a letní amfiteátr na zahradě školy, kde probíhá každoročně mezinárodní festival „Foerstrovy Osenice“. 22
Brodek se zase může pochlubit opravenou hasičskou zvoničkou a ptačím územím (Natura 2000) u Pilského rybníka [10]. Z obecních kronik jsem se dozvěděla, že v roce 2004 došlo v obci Dětenice ke znečištění vody v místních studních trichloretylenem. V rekordním čase stihli vybudovat veřejný vodovod, který mohou místní obyvatelé bezstarostně využívat. Největším problémem se tak i nadále jeví dopravní obslužnost veřejnou dopravou. Zajištěna je pouze autobusová doprava, omezená jen na nejfrekventovanější časové intervaly. Donedávna zde fungovala i vlaková doprava, ta však byla v r. 2007 redukována pouze na víkendovou přepravu a v r. 2009 přes veškeré námitky veřejnosti byla zcela zrušena. Došlo sice ke snížení nákladů Královéhradeckého kraje a zlepšení dopravní obslužnosti zejména na Libáňsku, ale zároveň přišli o možnost levného cestování zejména senioři, pro které autobus je dražší, protože nenabízí systém slev jako železnice. Navíc vlaková doprava byla ekologičtější a do této krajiny svým způsobem patřila. Tento kraj je přitom rájem chalupářů, zejména z Prahy a Mladé Boleslavi. Mnoho hostů sem například jezdí ke známému odborníkovi na etiketu Ladislavu Špačkovi nebo k bývalému disidentu Johnu Bokovi a jeho dceři Kristýně, jejímž manželem je herec Pavel Liška [Bílek, 2005, s. 171], [9].
5.2 Historie obce a zámku Dětenice Pověst vypráví, že Dětenice vznikly na místě, kde kníže Oldřich, když projížděl se svou družinou krajem, nalezl dva malé opuštěné chlapce. Ujal se jich a zanechal tu s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali. Podle nalezených dětí byla prý zdejší osada nazvána Dětinice - dnes Dětenice. První písemná zmínka o Dětenicích je z r. 1052, kdy Břetislav I. obec daroval za odvezení těla sv. Vojtěcha z Hvězdna a usmíření papeže Staré Boleslavi. Po další směně se obec dostala do vlastnictví pražského biskupství a rodu Markvarticů. V r. 1295 zde Beneš z Valdštejna a z Dětenic postavil gotickou tvrz. Podle pověsti sedával Beneš v lesíku Na Viničkách pod kamenitou skalkou, kde tajně čítával husitské knihy. Kameny z této skalky jsou dnes umístěny v zámeckém parku. Během několika následujících století se zde vystřídaly rytířské rody jako Okořští z Okoře, Semečkové ze Semčic, Blektové z Útěchovic, Valkounové z Adlaru a Černínové 23
z Černína. Kolem r. 1405 se stal majitelem panství německý konšel Mikuláš Zábravský. Nastala doba husitských válek, která změnila zdejší obyvatele, ale i ráz některých památek, například kostela v Osenicích. Od roku 1503 vlastnil Dětenice mocný český panský rod Křineckých z Ronova. Ti nechali původně gotickou tvrz přestavět na renesanční zámek s mohutnou věží, která se do dnešní doby zachovala takřka v původní podobě. Poslední z jejich rodu Jiří Křinecký nechal postavit na zámku věž s hodinami. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 mu bylo jeho jmění zabaveno a prodáno v dražbě Albrechtu z Valdštejna. Po smrti Albrechta z Valdštejna (1634) tu jeden z jeho následovníků nechal zřídit zámeckou kapli a vystavět na návsi i v parku několik soch. Rozšířil také kostel Narození Panny Marie v Osenicích a z husitského ho přeměnil na katolický. V držení Valdštějnů zůstaly Dětenice 100 let. Z dalších majitelů panství stojí za zmínku hrabě Jan Cllamm-Gallas (1760), který dal vykácet značné množství lesů, postavil Nový dvůr a na návrší k Osenicům dal vysázet vinice (dnes Na Viničkách). Za jeho vlády zámek získal dnešní pozdně barokní podobu. Jeho syn Karel pro svou nemocnou paní zde nechal vystavět lázně (dnes hájovna). Nový majitel panství Baron Wimmer (1790-1808) rozšířil část Brodek a zřídil u rybníka pilu (dnes Pilský rybník). V témže roce koupil Dětenice významný rakouský diplomat baron Jan Filip Wesseberg z Ampringen (1808-1866), který obnovil zámeckou kapli a založil dvůr Filipen. Po jeho smrti připadlo panství řádu Maltézských rytířů (zámek Dětenice byl jediným zámkem v Čechách, který kdy tento řád vlastnil). Správy zámku se ujal kníže Lichnovský, který Dětenice miloval a chtěl je učinit světoznámé. Zasadil se o vybudování železnice, provedl poslední stavební úpravy zámku výstavbou dvou balkónů, nechal vybudovat novou vstupní bránu a zámecký park byl rozšířen a obohacen o několik rokokových sošek a zámeckou kašnu. V té době vznikla cihelna v Osenicích, byla otevřena železniční dráha z Bakova do Kopidlna, opraven pivovar, postavena kaple na návsi a nová škola v Dětenicích. Kulturu v obci zajišťoval divadelní spolek vedený učitelem Aloisem Foerstrem, na jehož tradice se místní škola pokouší navázat a také byla založena obecní knihovna, která funguje dodnes.
24
V roce 1903 maltézští rytíři prodali zámek židovskému velkoprůmyslníkovi Adolfu Blochovi, jeho syn však veškeré jmění prohrál v jediném dni na burze. V obci byl založen Sokol, zřízena četnická stanice a vystavěna semenárna, která je od r. 1977 rozdělena na SEMPRU a OSEVU. Jelikož bylo zapotřebí nějak odvážet vypěstovanou cukrovou řepu, zbudovala se úzkokolejka do cukrovaru v Libáni. Stará kovárna byla přestavěna na sokolovnu, která sloužila i jako školní tělocvična. Kromě cvičení se zde hrálo divadlo, promítalo se kino a konala se různá vystoupení. V roce 1927 se Dětenice stávají majetkem stavitele ing. Emanuela Řeháka (1926 -1945), který poprvé část zámku zpřístupnil veřejnosti. Na zámku každoročně pořádal dožínkové i jiné slavnosti, na které byli obyvatelé Dětenic srdečně zváni. V době okupace byl Řehákův statek zabrán Němci a v roce 1948 zestátněn. Prostory zámku obsadila zahradnická učňovská škola, posléze chlapecká internátní zvláštní škola. Od roku 1991 prázdný zámek chátral až do roku 1998, kdy ho spolu s parkem koupili manželé Ondráčkovi. Po rozsáhlé, ale velice citlivé rekonstrukci na současné reprezentativní sídlo ho opět zpřístupnili veřejnosti [11, 12].
5.3
Vznik a vývoj turistického potenciálu obce Dětenice (rozhovor se současným majitelem kulturně historických atraktivit obce)
Čtyřicetipětiletý Pavel Ondráček začal podnikat už v roce 1990. Tehdy si jako student strojní fakulty ČVUT všiml před pobočkou jedné cestovní kanceláře zahraničních turistů, kteří se shánějí po ubytování. To byl první impuls k podnikání v cestovním ruchu. Nejdříve si se ženou zařídili malou kancelář, kam jim plně obsazené hotely posílaly zájemce o ubytování. Po čtyřech letech si koupili na hypotéku malý hotel v Praze a mají také vlastní cestovní kancelář AR tour Dětenice, s.r.o., specializovanou především na zahraniční klientelu (ročně do ČR přepraví až 80 klientů a patří mezi deset největších v zemi).
5.3.1 Zámek Dětenice Ke koupi zámku v Dětenicích ho přemluvila manželka. Společně hledali po Čechách nějaký vhodný objekt, do kterého by mohli uložit vydělané peníze. V roce 1998 se jim naskytla možnost odkoupit od okresního úřadu v Jičíně zchátralý zámek Dětenice, což se jim zdálo jako dobrá investice, kterou budoucnost ocení. Zároveň se jim líbila i poloha 25
objektu nedaleko Prahy a současně na okraji Českého ráje. Jedním z rozhodujících atributů koupě byla i skutečnost, že manželka pana Ondráčka je vzdálený potomek rodu Wessenberků, kteří zámeček vlastnili do poloviny 19. století. Společně dali do pořádku i zámecký park a podzámčí. Kupní hodnotu zámku a investice vložené do opravy mi majitel neřekl, ale jde prý o desítky milionů korun. Původně chtěli zámek Ondráčkovi využívat jen rekreačně, ale uznali, že je pro rodinu přece jen velký, a tak začali přemýšlet, jak s ním podnikat. Proto se na přelomu 3. tisíciletí tj. 1. ledna 2000 otevřeli brány zámku i pro veřejnost. Za první sezónu byla zaznamenána návštěvnost 12 tisíc lidí, dnes dosahuje jeho roční návštěvnost téměř 200 tisíc turistů a rok od roku prudce stoupá. Vedle tradičních prohlídkových okruhů se na zámku dají pořádat nejrůznější společenské a kulturní akce a má též kapacity pro kongresovou turistiku. Největší zájem o pronájem zámeckých prostor prozatím projevuje nedaleká mladoboleslavská škodovka. Podrobný popis pravidelně konaných akcí a prohlídek (viz příloha D). Výběrem vstupného a ze zisku z firemních akcí, plesů a svateb, by si ale zámek na sebe nevydělal, a proto manželé Ondráčkovi odkoupili od Pozemkového fondu ČR ještě okolní pozemky a areál bývalého pivovaru. Jejich cílem bylo zpestřit nabídku turistických možností pro návštěvníky zámku a jižní části Českého ráje. Bylo jim zřejmé, že nemůžou konkurovat domácím gigantům na trhu s pivem, proto se rozhodli prosadit s krajovou specialitou a obnovili zde výrobu dětenického piva lásky. Z části malého pivovaru zřídili pivovarnické muzeum a v místech, kde kdysi dávno klíčil ječmen, nechali zbudovat středověkou krčmu, kde se lahodný mok popíjí. V roce 2004 koupili ještě bývalou hospodu na křižovatce směrem na Libáň (dnes Hotel Rustikal). Dále zrušili místní kravín a místo něho, zde udělali stáje pro koně a jízdárnu, kde o prázdninách od roku 2009 probíhají honosné rytířské turnaje. V tom samém roce byl za přispění finančních prostředků z Evropské Unie otevřen Středověký hotel vystavěný z bývalé konírny. Jako poslední k zámeckému resortu přibyl vinný sklípek Malá Morava. Co pomohlo ke zviditelnění zámeckého resortu nejvíce? Byla to především masivní propagace, zejména podél silnic a dálnic rozeseté billboardy a ukazatele. Setkáme se s nimi na všech příjezdových trasách do Českého ráje, ve vzdálenosti až padesátikilometrové. Ondráčkovi navíc turisty na zámek dovážejí i prostřednictvím vlastní cestovní kanceláře, což je z hlediska zajištění stálé klientely obrovskou výhodou. Skvělou bezplatnou reklamu jim zajistily i scény z natáčení pořadu Farmář hledá ženu. Ale to není jediný pořad, 26
ve kterém se Dětenice objevily. Mohli jsme je vidět i v prázdninovém vysílání Snídaně s Novou. Reklama v televizi není sice levnou záležitostí, ale má schopnost v krátké době zaujmout široké spektrum diváků. Zřejmě proto byla podepsána také smlouva na spolupráci s televizí Nova. Významným propagačním prostředkem jsou zároveň oficiální webové stránky Zámeckého resortu Dětenice, stránky turistického portálu Kudy z nudy a propagační materiály Českého ráje. Ovšem nejlepší a nejlevnější reklamou, jak říká sám pan Ondráček, je spokojený zákazník. Jaké jsou další plány Pavla Ondráčka? Chystá tu muzeum mléka a sýrů. Vlastní sýr chce i vyrábět. Využije tak místní rozsáhlé sklepy, vhodné ke zrání sýrů. Na rozsáhlých pozemcích, které postupně nakupuje, by se měly pást ovce a kozy, které budou pro domácí sýr dodávat ekologicky čistou surovinu. Agroturistika má prý budoucnost. Dětenice by se tak v budoucnosti mohly stát atraktivním centrem ekologické turistiky a navíc by získaly vlastní ekologický statek. A to není všechno. Už několik let přemýšlí o koupi nevyužitého zemědělského statku v lokalitě Nový Dvůr na Brodku u Dětenic, který by rád proměnil ve vyhledávané turistické středisko lázeňského typu s nabídkou sportovních a regeneračních služeb. Součástí areálu nazvaného „Wellness SPA Dětenice Nový Dvůr“ má být například bazén s koupelnovými lázněmi středověkého typu, sauna, solárium, masáže a fitness (územní plán výstavby tohoto projektu naleznete v příloze G). Milovníky sportu potěší výstavbou venkovního bazénu, tenisových kurtů a golfového hřiště. Návštěvníci by tak mohli po prohlídce zámku či pivovaru zavítat do pravé středověké lazebny. Tento návrh teď posuzují odborníci na životní prostředí a obec sama, ale už nyní jsou známé různé připomínky a nedostatky v případné realizaci projektu. Sama jsem zvědavá, zda se tento záměr podaří uskutečnit. Pokud ano, splnil by se cíl Ondráčkových a z tohoto koutu kraje by se stalo oddychové místo pro celý jičínský okres. A jak hodnotí působení Pavla Ondráčka obyvatelé obce Dětenice a památkáři? Nový zámecký pán rozdělil obec na dva tábory obyvatel. Na ty, kteří mu fandí a snaží se z cestovního ruchu něco vytěžit a na ty, kteří zvažují nepříznivé dopady turistického ruchu pro obec, přírodu a okolí. Dokonce i bývalý starosta byl odvolán, protože podle přesvědčení místních šel Ondráčkovi na ruku. A co na to říká sám pan majitel: „Ze začátku tu trochu problémy byly, ale časem si s přílivem turistů starousedlíci začali nahazovat domy, sekat trávu a zřizovat prodejny“. Obec ale opravdu není na takový nápor turistů vůbec připravená a tak už několik let zůstává palčivým tématem parkování. Je pro něj 27
vyhrazen prostor kolem kapličky na návsi, ke kterému přislíbil pan Ondráček vybudovat záchytné parkoviště, ale to se dosud nestalo. Za parkování sice obec vybírá poplatek, ale byli by asi radši, kdyby se tato záležitost řešila jiným způsobem. Pravdou ovšem je, že díky cestovnímu ruchu se pozvedla zaměstnanost v obci. Vznikla zde nová pracovní místa pro více jak stovku lidí. A památkáři? Jsou samozřejmě rádi, že někdo zachránil národní památku jakou je právě zámek Dětenice, ale nelíbí se jim umístění cenných exponátů v prostorách, kde se kouří a pije. Majitel to bere na vědomí a uvažuje o tom, že by omezil kouření v areálu budov pouze na prostor ve středověké krčmě [16].
5.3.2 Zámecký pivovar První zmínka o vaření piva v Dětenicích pochází z roku 1307 za panování Beneše z Dětenic a Valdštejna. Pověst vypráví o loupeživém rytíři Arturovi, který se svou skupinou přepadal vesnice v okolí Staré Boleslavi a pobil každého, kdo se mu dostal do cesty, kromě mladých panen. Ty pak jemu a jeho mužům musely být zcela po vůli, doslova se staly jejich otrokyněmi. Při každém úplňku si Artur vybral vždy tu nejkrásnější pannu, která mu musela podle jeho tajného receptu uvařit zázračné pivo lásky. Aby recept zůstal naprosto utajen, nechal ubohé panně vždy vyříznout jazyk. Zázračné pivo údajně dodávalo nadlidskou chuť na sex, a tím je nutilo páchat všechny násilnosti. Roku 1307 táhl rytíř Artur se svými žoldáky přes dětenické panství, kde se střetl s Benešem z Dětenic a Valdštejna a byl poprvé poražen. Protože mocný Beneš z Dětenic věděl o kouzelném nápoji, nechal Artura ukrutně mučit, až loupeživý rytíř svůj tajný recept prozradil. Za všechny ukrutnosti ho pak nechal zaživa pohřbít. Krásná dcera pána Beneše uvařila za úplňku ve starém sklepě pod hradbami pivo dle originálního získaného receptu a každý, kdo ho vypil, si tím zvyšoval svou potenci. Pivo se zde vyrábělo až do roku 1955. Od té doby pivovar chátral a pustnul, než ho v roce 2000 koupili noví majitelé. Dnes zde můžete obdivovat nádherné historické sklepy, včetně památného Starého sklepa, kde byly druhotně vloženy barokní klenby a je zde zřízena středověká knajpa. V pivovarnickém muzeu si prohlédnete dobový interiér sladovny, bednárny, varny, laboratoří, ležáckých sklepů, spilku, ledárnu i kancelář bývalého sládka pivovaru. Na vlastní oči uvidíte výrobu pohádkového piva lásky (až na to, že ho dnes nevaří panna, 28
jako ve třináctém století, ale sládek s pěstěným knírem), tak jak probíhala v 18. století což je vařením na otevřeném ohni, scezováním přes slámu a kvašením a ležením v dubových sudech [17]. Pivo z dětenického pivovaru je nefiltrované a nepasterizované, proto je chutnější a hlavně zdravější oproti ostatním. Protože se rychle kazí, nikam se nevyváží a slouží pouze k místní konzumaci. Současný výstav piva je 1400 hektolitrů a podle původního receptu rytíře Artura se dnes zde vyrábí černá dvanáctka piva lásky a také světlá dětenická desítka.
5.3.3 Středověká krčma Krčma se nachází v prostorách pivovaru a je považována za unikátní projekt, který nebyl do roku 2003 v Čechách realizován. S kapacitou 800 míst se řadí na přední pozice srovnatelných krčem a současně získala řadu ocenění v oblasti gastronomie. Jedním z nich je i bronzová plaketa Jaroslava Vašaty, kterou uděluje odborný časopis Food-Service gastronomicky úspěšným konceptům. Posledním významným oceněním bylo umístění na prvním místě v anketě o nejlepší interiér a také hlavně v první desítce nejlépe hodnocených restaurací ohledně kvality a chutě jídla [Kučera, 2010, s. 46]. Mít dobrý, originální nápad a dokázat ho zrealizovat je základní předpoklad úspěchu ve všech oborech lidského konání. Platí to pochopitelně i v pohostinství. Panu Ondráčkovi se to podařilo. Nápad na vytvoření středověké krčmy přišel prý sám od sebe během rekonstrukce zámku a probírání podnikatelských plánů. „Říkal jsem si, že to chce fór, turistický magnet. A když jsem pročítal historické knihy a studoval šlechtitelské rody a osudy, tak mě napadlo: Udělej středověkou krčmu!“ vzpomíná. Při zařizování jejího interiéru, využil poznatků, které si přivezl z Floridy, kde je prý taková krčma obsazena měsíce dopředu. Inspiraci hledali manželé Ondráčkovi také v sousedním Rakousku, kde se prý chovají k historii příkladně [16]. Stačí udělat jen jediný krok přes práh krčmy a rázem se ocitnete ve středověku. Chvíli trvá, než se rozkoukáte, ale dlouho okounět vás zdejší obsluha jistě nenechá. Oslovení typu „kam se hrneš holoto“ nebo „moc tam nevočumuj chasníku“ by vás mohlo zaskočit. Poté vás obsluha vybídne slovy „někam si zalez“ k usazení ke kamenným stolům do dřevěných lavic. Výběr z obsáhlého žrádelníku (jídelní lístek) je obřadem. Z jídla pro početné družiny 29
tu můžete ochutnat například talíř pro chudého pocestného či pro zazobaného sedláka, loupeživého rytíře nebo hnát z exotického ptáka. Dokonce tu mají i něco pro zatvrzelé kytkožrouty. Jídla jsou připravována na otevřeném ohni přímo před zraky hostů a jí se převážně rukama. Mezitím obsluhující personál v dobových kostýmech svérázným způsobem pečuje o vaši pohodu. Ať už vás osloví sedláku, selko, ochechule, pacholku či frajle, není to proto, že by vás chtěli urazit, ale proto, že středověk není současnost. Tykání a hraná hrubost je tu samozřejmostí a rozhodně i dobrým marketingovým tahem. Lidem se to líbí, protože nikde jinde nic podobného nenajdou. I když čas od času to prý někdo z hostů neustojí a pak je malér, ale od toho je na vchodových dveřích napsáno „Vstup na vlastní nebezpečí“, aby každý tušil, co ho čeká. Doporučila bych navštívit i záchody (výserník a močkárnu), v nichž se snoubí rustikální středověk s moderním luxusem. Při schvalovacím procesu musela totiž hygiena i majitel přistoupit na kuriózní kompromis. Toalety sice budí zdání primitivnosti, ale vše na nich funguje na fotobuňku a na místo umývadel tu slouží pískovcová koryta, do nichž je zabudovaná moderní chromovaná baterie. Obdobné je to i se slámou na podlaze, která se dvakrát do týdne mění za novou. Smích, mlaskání a cinkot půllitrů nebo číší sem prostě patří. Pro pobavení hostů se ale pravidelně konají i jiné kratochvíle. Každý den kromě pondělí zde probíhá doprovodný středověký program, který začíná vždy od 19. hodin. Program je unikátně postaven na kombinaci přímého kontaktu hostů s účinkujícími a dokonale simuluje formy středověké zábavy. Pobaví vás tu souboje a rvačky šermířů, sličné tanečnice na stolech, krásná otrokyně v poutech, kejklíři, žebráci, pobudové, kteří vás budou chtít obrat o pár zlaťáků hrou v kostky nebo fakír a jeho vystoupení s ohněm či hadem. K tomu všemu hraje živá dobová hudba a vy můžete plně vychutnávat středověk na vlastní kůži [Kučera, 2010, s. 48]. Z Dětenic, se díky krčmě, stává skoro poutní místo, kam se jezdí lidé uvolnit, popít a pobavit se. Nadšení ze zdejší atmosféry, jídla i pití jsou nejen domácí, ale i zahraniční turisté. I když cizinci nemají možnost vychutnat si slovní hříčky a průpovídky šenkýrů a šenkýřek, vycítí už z gest a tónu hlasu, že jde pouze o legraci. Zdejší krčma představuje novou dimenzi zážitkové gastronomie, kde cíl “šokovat hosta” byl splněn na výbornou.
30
5.3.4 Středověký hotel Unikátní projekt Středověkého hotelu zvolna navazuje na koncept středověké krčmy a nabízí tak zcela novou dimenzi zážitkové turistiky. Byl šetrně postaven na středověkých základech ze 14. století. Dříve tu stávala hospodářská budova, ve které se v půdních prostorách skladovala píce. Po rozsáhlé rekonstrukci tu mohl být koncem roku 2009 otevřen Středověký hotel, který je jako jediný hotel v České republice zařazen do řetězce unikátních hotelů světa – Unusual Unique Hotels of the World. Hotel nabízí 42 velmi stylově vybavených pokojů s vlastním sociálním zařízením, kde spočine až 80 hostů. V ceně pokoje je zahrnutá i bohatá středověká snídaně, na které nechybí čerstvý chléb, šunka, salám, párečky, klobásky a jiné uzeniny. V hotelové recepci hned za dveřmi potkáte žebráka a svérázným způsobem vás uvítá i recepční. Za doprovodu trpaslíka s lucerničkou vyjdete po starých dřevěných schodech do patra, kde vás učaruje pohled na dlouhou osvětlenou chodbičku sem tam stylově doplněnou o nějaký ten pytel mouky opřený o zeď. Stiskem kované kliky vejdete do světničky provoněné levandulí a sušenými bylinkami. Interiéry každé komůrky jsou vkusně zařízeny. Vaši pozornost upoutají masivní trámové postele s pruhovanými duchnami, dřevěné truhlice nebo ručně řezané dřevěné mísy. Toaleta jen zdánlivě vypadá jako suchá latrína, sprchový kout s konví na teplou vodu a kamenné koryto na mytí rukou je dokonalé. Celou atmosféru středověku už jen dokreslují všudypřítomné svíce a plamínky v lucerničkách. Prožijete tu noc, která se pro vás stane nezapomenutelným zážitkem, možná i proto, že se zde budete i trošku bát, protože tu ve dne i v noci straší. Zaslechnout můžete skřípání dveří, stále se přibližující hlasité kroky, dusot koňských kopyt nebo zoufalý nářek. Podle pověsti tu údajně v podzemí ukrýval Beneš Bílý svou milenku, na kterou jeho žena přišla a nechala ji zaživa do zdi zazdít. Pokud tedy máte pro strach uděláno, neváhejte s návštěvou [Kučera, 2010, s. 22], [13].
31
5.4 Další předpoklady cestovního ruchu a rekreace v Dětenicích Kromě zámku a výše uvedených turistických lákadel lze v obci najít i jiné kulturní, historické a přírodní zajímavosti. Jižně od Dětenic na hranici okresů Jičín a Nymburk se nachází obecně chráněné území Rožďalovických rybníků, do nichž spadá jeden z nejzachovalejších rybníků – Pilský rybník. Předmětem ochrany jsou tu zbytky slatinných mokřadních luk, luhů a dubohabrových hájů. Je to významná ornitologická lokalita z hlediska výskytu motáka pochopa a jeřába popelavého. I v zámecké zahradě roste řada zajímavých dřevin. Najdeme zde zerav obrovský, borovici limbu, platan javorolistý či vzrostlé druhy jasanu. V nedaleké Libáni zase považují za symbol města už tři sta let starý památný strom tzv. Libáňskou borovičku. Na seznamu kulturních památek České republiky bychom zde našli například kapli Sv. Jana Nepomuckého stojící na návsi v Dětenicích, kostel Narození Panny Marie v centru Osenic, kde jsou umístěny unikátní varhany nebo sochu a oltář Svatého Salvátora, umístěný pod košatými lípami na cestě z Osenic do Dětenic. Součástí zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví jsou ale i další hodnotné objekty. Jedná se např. o původní domy z 18. a 19. století, architektonicky kvalitní budovu sokolovny z roku 1919, osenický hřbitov s kaplí, budovu bývalých lázní na Viničkách, hasičskou zbrojnici se zvoničkou na Brodku a množství kapliček a křížů podél cest. V obci se dochovala tradice velikonočního klapání, koled, pálení čarodějnic, poutí a posvícení a karnevalů pro děti i dospělé. Nově zde byla zavedena tradice vynášení zimy a mikulášská veselice. Pravidlem zůstávají tancovačky, plesy a zábavy organizované obcí a místními spolky. Nejvýznamnější akcí je ale již zmiňovaný festival Foersterovy Osenice konaný za účasti českých i zahraničních sborů a sólistů. Vždy první sobotu v červnu se sem sjíždí amatérské pěvecké sbory ze severovýchodní části naší republiky, Středních Čech, Prahy a ze Slovinska, aby zde uctili památku významného českého skladatele, spisovatele, básníka a malíře Josefa Bohuslava Foerstra, jehož dědeček odtud pocházel. Na uvítanou se pečou koláče a po celý den zní pod širým nebem, v kostelích a koncertních sálech měst a obcí mikroregionu Rozhraní zpěv mládeže, mužů a žen z jednotlivých pěveckých sborů. Hlavním dějištěm festivalu je ovšem Památník Foerstrova rodu, kterým 32
je Národní škola J. B. Foerstra v Osenicích. Ke sportovnímu a kulturnímu vyžití je tu k dispozici sportovní hřiště, naučná stezka Viničky a horolezecká stěna, na které se pořádají pravidelné horolezecké závody pro veřejnost. Nejbližší koupaliště se nachází v 5 km vzdálené Libáni. V letní sezóně do Dětenic zajíždí linka turistického autobusu na trase Lomnice nad Popelkou - Sobotka. Díky spolupráci s mikroregionem Rozhraní byla přes obec vyznačena cyklotrasa č. 14 vedoucí z Jičína do Rožďalovic měřící 26,5 km, č. 8451 z Dětenic do Dobrovic měřící 18 km a okružní cyklotrasa z Kopidlna v délce 58,62 km. V každé z částí obce je obchod i restaurace a ubytování zde poskytuje kromě Středověkého hotelu a hotelu Rustikal i několik soukromníků, kteří nabízí pronájem privátů [15].
33
PRAKTICKÁ ČÁST 6. Zpracování dotazníku V rámci tohoto výzkumu jsem se pokoušela prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit charakteristiku návštěvníka specifické mikrooblasti Dětenic a odhalit jeho hlavní odlišnosti od návštěvníka centrální oblasti Českého ráje. V neposlední řadě jsem chtěla zjistit, zda respondenti znají středověkou krčmu v Dětenicích, jestli ji navštívili a jaký na ní mají názor. Proto je součástí dotazníku také jedna otázka, která hodnotí kvalitu poskytovaných služeb právě ve středověké krčmě v Dětenicích. Pro sběr informací byly tedy zvoleny dvě klíčové lokality. Tou první bylo město Jičín, které představuje jedno z výchozích měst do Českého ráje. Část dotazníků jsem tu umístila do informačního centra a zbytek mi ochotně vyplnilo několik turistů, které jsem oslovila. Druhou lokalitou pro sběr dat byly samotné Dětenice. Průzkum jsem zde prováděla náhodným oslovováním respondentů na nejfrekventovanějších místech, kterými jsou: parkoviště, zámecká zahrada, středověká krčma, obchod se suvenýry a hotel Rustikal. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž 65 pochází z Dětenic a zbylých 35 vyplnili návštěvníci Jičína. Stoprocentní návratnost jsem si zaručila osobní účastí na výzkumu. Dotazník čítá celkem 13 otázek, 7 z nich je uzavřených, 4 polouzavřené a 2 otevřené. Na otevřené otázky mělo nejvíce respondentů tendenci neodpovídat. Otázky číslo 5 a 6 na sebe navazují, ale pouze v případě, že respondent zvolil u otázky číslo 5 druhou z možných odpovědí. V opačném případě se posunul až k otázce číslo 7. Stejně tak tomu bylo i u otázek č. 9 a 10, které spolu také souvisí. Šetření probíhalo v měsících červenec až listopad minulého roku. Vzor dotazníku naleznete níže.
34
Své odpovědi označte křížkem
DOTAZNÍK Vážení vyplňující, chci Vás požádat o vyplnění dotazníku, jehož cílem je zjistit hlavní důvody návštěvnosti a kvalitu poskytovaných služeb v tomto regionu. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro výzkumné účely mé bakalářské práce. Děkuji za Vaši spolupráci. Lucie Maroušková 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek služební cesta výlet pouze projíždím návštěva příbuzných, známých jiné důvody 2. S kým cestujete? sám/sama s rodinou 3. Jak často navštěvujete tento region? jsem zde poprvé již jsem zde někdy byl/a
s přáteli, příbuznými se skupinou/ se zájezdem příležitostně pravidelně několikrát během roku
4. V kterém ročním období obvykle zavítáte do tohoto regionu? (možno označit více odpovědí) jaro podzim léto zima 5. Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu několik hodin (bez přenocování) několik dnů (uveďte kolik……) 6. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí penzion ubytování u známých, příbuzných chata, chalupa kemp 7. Co Vás motivovalo k současné návštěvě tohoto regionu? reference od známých turistické informační centrum propagační leták internet informace od CK a CA jiné…………………………… . vlastní zkušenost reklama v médiích (rádio, TV) 8. Co hodláte v tomto regionu navštívit nebo jste již navštívil/a ………………………………………………………………………………………… ………………………….……………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 35
Své odpovědi označte křížkem
9. Pokud jste navštívil/a Středověkou krčmu v Dětenicích, prosím označte kroužkem kvalitu poskytovaných služeb (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) Nabídka pokrmů a nápojů
1
2
3
4
5
Netradiční přístup a mluva obsluhy
1
2
3
4
5
Výše cen za pokrmy a nápoje
1
2
3
4
5
Úroveň doprovodných programů
1
2
3
4
5
Celkový dojem z atraktivity objektu
1
2
3
4
5
10. Doporučil/a byste návštěvu tohoto objektu svým přátelům a známým?
určitě ano spíše ano nevím
spíše ne určitě ne
11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (možno označit i více odpovědí) příroda kultura sport, pohyb ostatní
čisté životní prostředí
klidné prostředí bez vodní plochy lesy, krajina hluku a toky dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a historické památky turisty zábava rekreační sport, výkonnostní sport aktivní rekreace turistika
pracovní důvody
soukromé důvody
jiné……………………………
12. Jaký dopravní prostředek jste použil/a do tohoto regionu? automobil kolo vlak pěšky autobus jiný…………………… motocykl 13. S čím jste byl/a při návštěvě tohoto regionu spokojen/a či nespokojen/a? (v případě záporné odpovědi, prosím napište své návrhy na zlepšení) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
36
6.1 Vyhodnocení dotazníku Tato kapitola obsahuje číselné a procentuelní zhodnocení výsledků dotazníku. Vyhodnocení každé otázky je pro lepší názornost doplněno grafem či tabulkou. Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Tabulka 1: Hlavní důvody návštěvy regionu
návštěva služební příbuzných, cesta známých
dovolená, odpočinek
výlet
Jičín
6
13
5
Dětenice
19
31
9
pouze projíždím
jiné důvody
Celkem
4
1
6
35
2
0
4
65
Graf 1: Hlavní důvody návštěvy regionu 48% 37% 29% 17%
14% 14%
Dětenice
11% 3%
dovolená, odpočinek
výlet
návštěva příbuzných, známých
Jičín
17%
služební cesta
3%
6% 0%
pouze projíždím
jiné důvody
Většina respondentů odpovědělo, že přijeli do Jičína či Dětenic na výlet. Druhým nejvíce označovaným důvodem návštěvy byla v obou případech dovolená za účelem odpočinku. Stejné procento lidí ze zkoumaných lokalit (14%) tu má příbuzné či známé, které přijeli navštívit. Z Jičína 4 a z Dětenic 2 respondenti tu byli na služební cestě a 1 jičínský návštěvník zdejším krajem pouze projížděl. Celkem 10 lidí mělo ke své přítomnosti tady jiné důvody, které blíže nespecifikovali. V porovnání obou míst sběru dat se ukazuje, že zatímco v Jičíně jsou výrazněji zastoupeny i odpovědi služební cesta, tranzit nebo jiné důvody, v Dětenicích převládají odpovědi typu výlet či dovolená, odpočinek. 37
Otázka č. 2: S kým cestujete? Tabulka 2: Doprovod na cestách po regionu sám, sama
s rodinou
s přáteli, příbuznými
se skupinou, se zájezdem
Celkem
Jičín
12
11
8
4
35
Dětenice
0
39
23
3
65
Graf 2: Doprovod na cestách po regionu 60%
34%
35%
31%
Jičín 23%
Dětenice 11% 5%
0% sám, sama
s rodinou
s přáteli, příbuznými
se skupinou, se zájezdem
Zatímco v Jičíně respondenti využili všech z nabízených možností odpovědí, z nichž nejčastěji označovali první odpověď sám / sama, do Dětenic nikdo nepřijel osamocen. Jednoznačně největší počet respondentů (39) přicestovalo za doprovodu rodiny, což je dáno především skladbou poskytovaných služeb v areálu zámeckého resortu. S přáteli a s příbuznými přijelo do Dětenic 35% dotazovaných a pouze 5% odpovědělo, že jsou zde se zájezdem. Ve srovnání obou míst je zřejmé, že v Dětenicích se orientují na rodinné a přátelské návštěvy, zatímco v Jičíně už jsou výrazněji zastoupeny i dvě zbývající možnosti, s kým navštívit tento region.
38
Otázka č. 3: Jak často navštěvujete tento region? Tabulka 3: Četnost návštěv regionu
jsem zde poprvé
již jsem zde někdy příležitostně byl/a
pravidelně několikrát během roku
Celkem
Jičín
7
7
11
10
35
Dětenice
23
21
7
14
65
Graf 3: Četnost návštěv regionu 35% 32%
20%
31%
29% 22%
20%
Jičín
11%
Dětenice
jsem zde poprvé
již jsem zde někdy byl/a
příležitostně
pravidelně několikrát během roku
V tomto případě už jsou zastoupeny všechny odpovědi nezávisle na místě sběru informací. Turisté v Jičíně uváděli nejvíce tyto dvě varianty, buď že navštěvují tento region příležitostně (31%), anebo pravidelně několikrát během roku (29%). Naproti tomu návštěva Dětenic byla pro mnohé z nich (35%) tou první nebo opakovanou (32%). Z toho vyplývá, že atraktivita této lokality na veřejnosti stále roste, což dokazuje počet nově přijíždějících turistů (23). Zároveň počet opětovně se vracejících turistů (21) je důkazem toho, že si zde umí udržet i stálou klientelu.
39
Otázka č. 4: V kterém ročním období obvykle zavítáte do tohoto regionu? Tabulka 4: Návštěvnost regionu podle ročních období
jaro
léto
podzim
zima
Celkem
Jičín
20
30
19
18
87
Dětenice
14
60
19
10
103
Graf 4: Návštěvnost regionu podle ročních období 58%
34% Jičín 23%
22% 14%
jaro
21%
Dětenice
18% 10%
léto
podzim
zima
V této otázce respondenti mohli označit více odpovědí. Jejím cílem bylo zjistit působení sezónnosti na region Český ráj a hlavně na modelovou oblast Dětenice. Z grafického znázornění vyplývá, že nejpočetnější skupina respondentů z Jičína (34%) navštěvuje Český ráj hlavně v létě. Vliv sezónnosti se ale více projevil v Dětenicích, kde variantu s létem označilo 58% respondentů. Po zbytek roku turisté preferují raději návštěvu centrální části Českého ráje, jelikož v Dětenicích nejsou vhodné podmínky k cestovnímu ruchu mimo sezónu.
40
Otázka č. 5: Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? Tabulka 5: Délka návštěvy regionu
několik hodin
několik dnů
Celkem
Jičín
17
18
35
Dětenice
35
30
65
Graf 5: Délka návštěvy regionu
54% 51% 49% 46%
Jičín Dětenice
několik hodin
několik dnů
Více než polovina respondentů z Jičína (51%) uvedla, že se v Českém ráji zdrží v průměru 10 – 14 dnů. Zbylých 49% dotázaných ještě ten samý den region opustilo. V Dětenicích je poměr strávených hodin a dnů obrácený. Pouze 46% respondentů sem přijelo na 2 až 7 dní, ostatních 54% se tu zdrželo jen několik málo hodin. Domnívám se, že tato skutečnost je zde zapříčiněna především malou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, které lze navštívit všechny v jeden den.
Otázka č. 6: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tabulka 6: Nejčastější typ ubytování v regionu
kemp
ubytování v soukromí
ubytování u příbuzných, známých
Celkem
hotel
penzion
chata, chalupa
Jičín
3
4
3
2
3
6
21
Dětenice
18
6
5
4
3
10
46
41
Graf 6: Nejčastější typ ubytování v regionu 39% 29% 22%
19% 14%
14%
13%
hotel
penzion
11%
chata, chalupa
14% 10% 9%
kemp
Jičín 7%
Dětenice
ubytování v ubytování u soukromí příbuzných, známých
Z jičínského rozboru otázky č. 6 je vyloučeno 14 respondentů, kteří v otázce č. 5 uvedli, že se v regionu zdrží jen několik hodin. Celkový počet ubytovaných jičínských turistů byl tedy nakonec 21 osob. Z toho 6 lidí uvedlo, že přespává u příbuzných a známých, 3 osoby na chalupě a 3 v soukromí. 2 cyklisté využili služeb některého z kempů. Dalším významným ubytovacím zařízením v Českém ráji jsou penziony, které si k přenocování vybralo 19% jičínských respondentů. Svým výběrem tak převýšili hotelové hosty (14%). Bude to zapříčiněno nejspíše i tím, že v samotném Českém ráji najdeme více penzionů než hotelů. Z dětenického rozboru otázky č. 6 bylo vyloučeno 19 osob. Nejvíce respondentů (39%) se tu přiklonilo k odpovědi hotel, čímž se dětenický výzkum výrazněji odlišuje od jičínského. Nejspíše byli ubytovaní v jednom ze dvou zdejších hotelů. U dalších odpovědí lze říci, že korespondují s těmi jičínskými. Otázka č. 7: Co Vás motivovalo k současné návštěvě tohoto regionu? Tabulka 7: Motivace k návštěvě regionu
Jičín Dětenice
reference od známých
propagační leták
7 25
2 2
informace vlastní od CK a zkušenost CA
1 0
7 15
reklama v médiích (rádio, TV)
TIC
internet
jiné
Celkem
2 4
3 1
1 12
12 6
35 65
42
38%
Graf 7: Motivace k návštěvě regionu
34%
23% 20%
20%
6%
3% 3%
18%
6% 6%
9%
9% 2%
0%
Jičín
3%
Dětenice
Jičínští respondenti (34 %) nejčastěji označovali jiný motiv k návštěvě, než byl obsažen v dotazníku, a to především ti, kteří tu byli na služební cestě nebo sem pravidelně za prací dojíždějí. Nejlepším a stále fungujícím informačním zdrojem o Českém ráji jsou doporučení známých a příbuzných, kterými se z Jičína řídí 20 % a z Dětenic 38 % respondentů. Z vlastní zkušenosti přijelo do Jičína 7 lidí a do Dětenic 15. Dominantním zdrojem informací se stává také internet, reklama v médiích a v případě Jičína i turistické informační centrum. Významným zdrojem jsou stále i propagační materiály a prospekty. Porovnáním obou míst zjistíme, že hlavním motivačním faktorem pro návštěvu Dětenic jsou reference známých, dále vlastní zkušenost a internet. Na druhé straně v Jičíně jsou výrazněji zastoupeny i ostatní odpovědi. Otázka č. 8: Co hodláte v tomto regionu navštívit nebo jste již navštívil/a? Tabulka 8: Nejvyhledávanější aktivity v regionu
návštěva návštěva historických a návštěva sportovních kulturních přírodních památek, a relaxačních zařízení akcí muzeí
ostatní
Celkem
Jičín
54
4
3
8
69
Dětenice
107
30
4
2
143
43
Graf 8: Nejvyhledávanější aktivity v regionu 78%
75%
Jičín 21% 6%
návštěva historických a přírodních památek, muzeí
návštěva kulturních akcí
Dětenice
12% 4%
3%
návštěva sportovních a relaxačních zařízení
1% ostatní
Od této otevřené otázky jsem očekávala, že se dozvím, které aktivity jsou v Českém ráji turisticky nejvyhledávanější. Potvrdila se mi moje domněnka, že k nejlákavějším aktivitám patří v Českém ráji jednoznačně návštěva historických a přírodních památek. Tuto činnost upřednostnilo 78 % jičínských a 75 % dětenických respondentů. V jednotlivých odpovědích se nejčastěji opakovaly Trosky, Zámecký areál Dětenice, Prachovské skály, hrad Kost, zámek Hrubá Skála, Staré Hrady a Humprecht. Další z možností jak strávit volné chvíle je návštěva kulturních akcí. K této variantě se uchýlili 4 respondenti z Jičína, kteří pravidelně navštěvují festival Jičín – město pohádky, a 30 z Dětenic. Kulturní akcí se v případě Dětenic rozumí například pořádání středověkých programů v krčmě nebo historických rytířských turnajů na kolbišti. Nepatrné procento všech dotazovaných (4 % z Jičína, 3 % z Dětenic) navštívilo sportovní a relaxační zařízení v podobě koupaliště v Jičíně a cyklistických stezek. Zbývající odpovědi 10-ti osob se týkali především osobních záležitostí: nákupy, pracovní povinnosti či návštěva příbuzných, které jsem zařadila pod skupinu ostatní. V porovnání obou míst sběru dat lze říci, že jednoznačně nejlákavější aktivitou trávení volného času v regionu je v obou případech návštěva historických a přírodních památek a muzeí. Oproti Jičínu si můžeme všimnout také skutečnosti, že respondenti přisuzují Dětenicím větší podíl na návštěvě kulturních akcí. Návštěva sportovních a relaxačních zařízení patří k méně vyhledávaným aktivitám.
44
Otázka č. 9: Pokud jste navštívili Středověkou krčmu v Dětenicích, prosím označte kroužkem kvalitu poskytovaných služeb (hodnotící škála 1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Tuto otázku jsem položila respondentům záměrně, abych zjistila, jaký je jejich názor na středověkou krčmu v Dětenicích. Každá položka byla ohodnocena známkou na stupnici 1 až 5. Z Jičína se k této otázce vyjádřilo 20 osob a z Dětenic 56 s výjimkou, že na kolonku s názvem úroveň doprovodných programů odpovědělo pouze 47 osob, ostatní neměli možnost program shlédnout. Tabulka 9a: Nabídka pokrmů a nápojů
Hodnocení
1
2
3
4
5
Jičín
6
9
3
1
1
Dětenice
35
13
6
2
0
Převážná část respondentů z Dětenic hodnotila nabídku pokrmů a nápojů ve středověké krčmě na výbornou, naopak většina jičínských respondentů se přiklonila k hodnocení stupněm chvalitebný. Průměrné hodnocení stupněm dobrý použili 3 respondenti z Jičína a 6 z Dětenic. Nabídku pokrmů a nápojů označila 1 osoba z Jičína a 2 osoby z Dětenic za dostatečnou a pouze 1 osoba z Jičína ji pokládá za nedostatečnou. Tabulka 9b: Netradiční přístup a mluva obsluhy
Hodnocení
1
2
3
4
5
Jičín
6
4
5
1
4
Dětenice
41
11
4
0
0
Netradiční přístup a mluva obsluhy se líbila 41 respondentům z Dětenic, kteří jej ohodnotili nejlepší možnou známkou, tedy stupněm výborný. I když v Jičíně se také nejvíce respondentů (6) přiklonilo k této možnosti, z výše vyobrazené tabulky je oproti Dětenicím patrné i výraznější zastoupení ostatních stupňů známkování. Dokonce 4 osoby z Jičína byly zdejším přístupem tak znechuceni, že použili nejhorší stupeň známkování. Na druhé straně v Dětenicích nikdo nevyužil horšího známkování než stupněm dobrý.
45
Tabulka 9c: Výše cen za pokrmy a nápoje
Hodnocení
1
2
3
4
5
Jičín
1
5
3
6
5
Dětenice
10
12
24
10
0
Výše cen za pokrmy a nápoje nadchla respondenty nejméně. Zatímco v Dětenicích se nejvíce turistů (24) přiklonilo k průměrnému hodnocení stupněm dobrý, v Jičíně byly respondenti (6) v hodnocení o něco kritičtější a volili nejčastěji známkování stupněm dostatečný. Nejhorší možnou známku za vysokou cenu pokrmů a nápojů udělilo 5 respondentů z Jičína. Ostatní stupně známkování s počtem odpovídajících respondentů naleznete v tabulce. Tabulka 9d: Úroveň doprovodných programů
Hodnocení
1
2
3
4
5
Jičín
8
9
2
0
1
Dětenice
29
13
5
0
0
Doprovodné programy ve středověké krčmě jsou podle většiny dětenických respondentů (29) na výborné úrovni. V Jičíně nejčastěji hodnotili úroveň doprovodných programů stupněm chvalitebný (9), pouze 1 osoba využila k hodnocení známku nedostatečný. Dobrou zprávou je, že v tabulce převládá známkování v rozmezí prvních třech stupňů (výborný – dobrý). Tabulka 9e: Celkový dojem z atraktivity objektu
Hodnocení
1
2
3
4
5
Jičín
5
9
5
1
0
Dětenice
39
13
4
0
0
Celkový dojem z atraktivity objektu byl převážně kladný. Zatímco nejvíce dětenických respondentů (39) bylo maximálně spokojených, většina jičínských turistů (9) si našlo nějaké výhrady, za které objekt ohodnotili stupněm chvalitebný. Pro průměrné hodnocení se rozhodlo 5 dotazovaných z Jičína a 4 z Dětenic.
46
V následující sumární tabulce můžete vidět výsledné průměry známek získaných ke každé položce. Tabulka 9f: Sumární tabulka hodnocení středověké krčmy
Oblast sběru dat:
Jičín
Dětenice
Nabídka pokrmů a nápojů
2,1
1,55
Netradiční přístup a mluva obsluhy
2,65
1,34
Výše cen za pokrmy a nápoje
3,45
2,61
Úroveň doprovodných programů
1,85
1,49
Celkový dojem z atraktivity objektu
2,1
1,38
Jak si můžete všimnout, nejvíce se názory jičínských a dětenických respondentů odlišují v položce „netradiční přístup a mluva obsluhy“. Tento způsob jednání s hostem se nelíbil starším lidem a především ženám, které na takové zacházení nejsou zvyklé. Na obou místech sběru dat, respondenti nejhůře zhodnotili výši cen za pokrmy a nápoje, což se dalo očekávat. Otázka č. 10: Doporučil/a byste návštěvu tohoto objektu svým přátelům a známým? Tabulka 10: Doporučení středověké krčmy k návštěvě
určitě ano spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Celkem
Jičín
9
5
4
1
1
20
Dětenice
49
4
3
0
0
56
47
Graf 10: Doporučení středověké krčmy k návštěvě 88%
45%
Jičín Dětenice
25%
20% 7%
určitě ano
spíše ano
5%
5% nevím
5%
0%
spíše ne
0%
určitě ne
Otázka č. 10 vychází z otázky předchozí. Jsou zde zpracovány odpovědi 76 respondentů, kteří daný objekt navštívili a mohou ho posoudit. 45% jičínských a bezmála 90% dětenický respondentů si myslí, že daný objekt určitě stojí za návštěvu, 32 % dotazovaných se také přiklonilo ke kladné odpovědi, ale už si nejsou stoprocentně jisti. 25 % účastníků výzkumu bylo nerozhodných a odpovědělo, že neví. Posledních dvou záporných odpovědí využily pouze 2 osoby z Jičína. V porovnání obou míst sběru dat si můžeme v případě Dětenic všimnout jednoznačně kladné odpovědi zvoucí k návštěvě, zatímco respondenti z Jičína už si nebyli doporučením stoprocentně jisti. Otázka č. 11: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Tabulka 11: Priority při výběru regionu
příroda, krajina
kultura, historické památky
sport, rekreace
ostatní
Celkem
Jičín
25
21
12
18
76
Dětenice
59
78
32
30
199
48
Graf 11: Priority při výběru regionu 39% 33% 30%
28% 24% 16%
16%
Jičín
15%
Dětenice
příroda, krajina
kultura, historické památky
sport, rekreace
ostatní
V této otázce respondenti mohli označit více odpovědí. Jejím cílem bylo zjistit, proč do regionu turisté přijíždějí. Hlavním důvodem návštěvy Českého ráje byla u jičínských respondentů příroda a krajina (33 %), dále kultura a historické památky (28 %), osobní nebo pracovní důvody (24 %) a nakonec sport a rekreace (16 %). U dětenických respondentů byla hlavním motivem k návštěvě kultura a historické památky (39 %) a potom až příroda a krajina (19 %). Je to dáno tím, že se jedná o okrajovou, hospodářsky využívanou oblast Českého ráje, a proto tady nenajdeme takové přírodní skvosty, jakými jsou například skalní města. Stejné procento respondentů jako v Jičíně (16 %) uvedlo zájem o sport a rekreaci (16 %) a ostatní důvody zmínilo 15 % dotazovaných. Otázka č. 12: Jaký dopravní prostředek jste použil/a do tohoto regionu? Tabulka 12: Nejčastější dopravní prostředek
automobil
vlak
Jičín
21
5
4
Dětenice
56
2
6
kolo
pěšky
jiný
Celkem
0
1
2
2
35
1
0
0
0
65
autobus motocykl
49
Graf 12: Nejčastější dopravní prostředek 86%
60%
Jičín Dětenice 14%
11% 9% 3%
0% 2%
3%
6% 0%
6% 0%
0%
Jednoznačně nejpoužívanějším dopravním prostředkem pro návštěvu Českého ráje je automobil (u 60 % jičínských a 86 % dětenických respondentů). Železniční doprava funguje hlavně ve větších městech, vlakem přijelo 14 % jičínských a 3 % dětenických respondentů. Autobusem se do regionu dopravilo 11 % jičínských a 9 % dětenických respondentů. 1 osoba přijela na kole a 1 na motocyklu. 2 osoby přišly pěšky a 2 osoby využili k přepravě jiný dopravní prostředek. Z grafu vyplývá, že na automobilové přepravě jsou více závislí turisté mířící do Dětenic, než ti, kteří jedou do Jičína. Otázka č. 13: S čím jste byl/a při návštěvě tohoto regionu spokojen/a či nespokojen/a? (v případě záporné odpovědi, napište své návrhy na zlepšení). Poslední otázka je jednou ze dvou položených otevřených otázek. Jejím cílem bylo přimět respondenty k vlastnímu zamyšlení a dát jim možnost projevit své osobní názory a dojmy z tohoto regionu slovním vyjádřením. Navíc pro můj výzkum byli tyto informace velmi cenné, protože na jejich základě jsem mohla v další kapitole zhodnotit, s čím jsou návštěvníci regionu a především Dětenic spokojeni a co je potřeba zlepšit. Celkem bylo nashromážděno 79 odpovědí, z toho 67 kladných a 12 záporných. U 21 dotazníků byla ponechána prázdná kolonka. Jednotlivé odpovědi respondentů jsem pro větší přehlednost rozdělila na kladné a záporné a zpracovala je do následující tabulky a dvou grafů.
50
Tabulka 13: S čím jsou návštěvníci v regionu spokojeni či nespokojeni
Jičín
SPOKOJENOST
Dětenice Celkem
krásná příroda, klid
4
1
5
kultura, možnost zábavy
5
5
10
příjemné prostředí, lidé a kvalita poskytovaných služeb
3
7
10
množství historických a přírodních památek
3
4
7
dobré značení dopravních cest
1
0
1
celková spokojenost - bez konkretizace
6
28
34
špatná kvalita dopravních cest
3
4
7
nedostatečná informovanost
0
1
1
nedostačující parkovací místa v Dětenicích v letní sezóně
0
1
1
vysoké ceny nedostatečná otevírací doba památek (pondělí zavírací den)
0
2
2
0
1
1
počet kladných odpovědí
22
45
67
počet záporných odpovědí
3
9
12
počet všech nashromážděných odpovědí
25
54
79
NESPOKOJENOST
Graf 13a : S čím jsou návštěvníci v regionu spokojeni celková spokojenost - bez konkretizace
dobré značení dopravních cest
27%
5% 9%
množství historických a přírodních památek příjemné prostředí, přístup lidí a kvalita poskytovaných služeb
14%
Dětenice
16% 14%
Jičín
11%
kultura, možnost zábavy krásná příroda, klid
62%
2%
23%
18%
Respondenti odpovídali na tuto otázku poměrně rozmanitě, ale nejvíce (celkem 89 %) se jich shodlo, že jsou se vším spokojeni a svou odpověď blíže nekonkretizovali. Krásu zdejší přírody a klidné prostředí ocenili hlavně návštěvníci Jičína (18 %). Kladně hodnotili 51
i aktivity spojené s kulturou a možností zábavy ve městě (23 %). Nejčastěji se zmiňovali o festivalu „Jičín město pohádky“, kterého se každoročně účastní kvůli svým ratolestem. Zábavu si užívalo i 11 % respondentů z Dětenic, kterým se líbil také originální přístup obsluhy k hostovi ve středověké krčmě, pochvalovali si dobré pivo a jídlo a na svých výletech po hradech a zámcích ocenili i výklad historie (16 %). Český ráj představuje především území s množstvím historických a přírodních památek, které obdivovalo 14 % jičínských a 9 % dětenických účastníků výzkumu. Dobré značení dopravních cest ocenila 1 osoba z Jičína. Porovnání získaných odpovědí z obou lokalit v tomto případě není na místě, protože více jak polovina respondentů z Dětenic konkrétně nespecifikovala oblast spokojenosti. Je pouze mojí domněnkou, že pokud by tito respondenti upřesnili svou odpověď, míra spokojenosti s množstvím historických památek, kulturních akcí a přírodou by se shodovala s Jičínem. Graf níže uvádí i několik negativních odpovědí, které se v této otázce objevily.
Graf 13b : S čím jsou návštěvníci v regionu nespokojeni 100%
špatná kvalita dopravních cest
nedostatečná informovanost nedostačující parkovací místa v Dětenicích v letní sezóně vysoké ceny nedostatečná otevírací doba památek (pondělí zavírací den)
44%
11% Jičín 11%
Dětenice
22%
11%
Jedinou kritizovanou oblastí z pohledu jičínských respondentů (100 %) byla špatná kvalita a na některých místech až neúnosný stav silniční vozovky. K tomuto názoru se připojilo i 44% dětenických respondentů. Ostatní nedostatky uvedli jen dotazovaní v Dětenicích. Stěžovali si na nedostačující parkovací místa v letní sezóně (11 %), vysoké ceny (22 %) a 2 osoby byly spíše zklamané, kvůli pondělní zavírací době zámku a nutnosti rezervace středověkého programu v krčmě.
52
6.2 Shrnutí výsledků výzkumu Porovnání návštěvníků centrální turistické oblasti Českého ráje (Jičína) s modelovou oblastí Dětenic bylo umožněno díky sběru dat v obou těchto lokalitách. K získání potřebných informací se mi nejvíce osvědčila metoda osobního kontaktu s respondentem (65 dotazníků). Protože tato forma dotazování patří k časově náročnějším, uplatnila jsem ji pouze v průběhu letní sezóny. Abych zachytila různorodý pohled na středověkou krčmu, oslovovala jsem respondenty různých věkových kategorií a pohlaví. O distribuci a návratnost zbylých 35 dotazníků se postaralo informační středisko v Jičíně a ubytovací zařízení v Dětenicích. Odtud pochází nejvíce nevyplněných otevřených otázek. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ačkoli jsou Dětenice okrajovou oblastí Českého ráje, hrají v něm z hlediska návštěvnosti historických památek a kulturních akcí důležitou roli. Stávají se výletním cílem turistů, kteří se sem jezdí především pobavit, někteří i opakovaně, a strávit volné chvíle s rodinou či přáteli. Jejich vlastní zkušenost a reference poskytnuté známým jsou pro Dětenice nejlepší propagací. Z důvodu špatného dopravního spojení je nejpoužívanějším dopravním prostředkem automobil. Pokud se zde turisté rozhodnou ubytovat, z principu si nocleh zajišťují v jednom ze dvou zdejších, skromně vybavených hotelů, pro větší prožitek a autentičnost středověké doby. Ve většině případů, se ale návštěvníci zdrží jen několik hodin, které stráví prohlídkou zámku, pivovaru a procházkou v zámeckém parku. Ten, kdo touží poznat středověk na vlastní kůži, nevynechá ani návštěvu středověké krčmy, která je díky drsné středověké mluvě, dětenickému pivu a doprovodným středověkým programům známá široko daleko. Jak moc je krčma oblíbená u lidí, jsem si ověřila otázkou č. 9. Vlivem momentální přítomnosti a prožitku respondentů jsem se pochopitelně dočkala kladnějšího ohodnocení v Dětenicích. Kritičtější byly návštěvníci Jičína. Obě skupiny respondentů se ovšem shodují na příliš vysoké ceně za pokrmy a nápoje, což pro mne nebylo žádným překvapením. Důležité ale je, že drtivá většina dotázaných doporučuje středověkou krčmu k návštěvě. Problémem, s kterým bojuje celý Český ráj je sezónnost. V Dětenicích se nejsilněji cestovní ruch projevuje taktéž v letních měsících, což negativně působí na kapacitu únosnosti této obce. Ačkoli, velká část oslovených respondentů chválila originální nápad oživení Dětenic, přesto se našlo pár nedostatků, které by si návštěvníci přáli zlepšit. Nejnižší míra spokojenosti je s kvalitou silniční sítě (problém celého Českého ráje), dostupností místa hromadnou dopravou a s nedostatkem parkovacích ploch.
53
6.2.1 Doporučení Na základě poznatků získaných z dotazníkového výzkumu bych navrhla v obci vylepšit následující:
Spolupracovat s Královehradeckým krajem na opravě silnic, především silnice II. třídy č. 280 vedoucí přes Dětenice na Mladou Boleslav
Obnovení železniční dopravy do Dětenic a zavedení vyhlídkového vláčku na trati (Dětenice – Dolní Bousov – Sobotka – Jičín) v podobě parní lokomotivy s průvodčím převlečeným za pohádkovou bytost (např. Rumcajse) za účelem většího propojení Dětenic s Českým rájem
Zvýšit frekventovanost autobusové dopravy mezi obcí a železniční stanicí v Kopidlně (dosud pouze 3 víkendové spoje)
Vybudovat záchytné parkoviště na okraji obce směrem z Dětenic na Libáň
6.3 Vyhlídky do budoucnosti cestovního ruchu v Dětenicích Ještě než se začnu zamýšlet nad budoucím rozvojem cestovního ruchu v Dětenicích, vrátím se trochu do minulosti. Krajinný ráz a přírodní zázemí obce nejprve utvořilo vhodné podmínky k chalupaření, později začala obec uvažovat o možnostech využití tohoto potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. Jejím cílem bylo zkvalitnění stávající cykloturistické
sítě
(prozatím
vedou
územím
tři
cyklotrasy
–
viz
kapitola
Další předpoklady cestovního ruchu a rekreace v Dětenicích) a rozvoj šetrných forem rekreace (cykloturistiky, ekoturistiky, agroturistiky, hipoturistiky). Zlom v nárůstu turistického ruchu v obci nastal ale až díky rekonstrukci barokního zámku, obnově funkčnosti pivovaru a vybudování středověké krčmy. Dětenice se tak staly jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v Českém ráji. Tohle všechno má na svědomí Pavel Ondráček, pražský podnikatel, kterému celé zámecké panství patří. Bohužel se zde ale rozvoj cestovního ruchu projevil i negativně. Obec nebyla na velký nápor turistů připravena a tak postupně na povrch vyvstalo několik problémů týkajících se především nedostatku parkovacích míst, rušení nočního klidu atd. Některé i nadále přetrvávají. Impulzem k dalším sporům mezi obcí a samotným podnikatelem je i jeho současný návrh, jak Dětenice ještě více zviditelnit, a to přestavbou nevyužívaného statku Nový Dvůr 54
na wellness centrum se středověkými lázněmi a zvažuje se i možnost nabídky sportovních služeb (např. golfového hřiště). Realizace tohoto projektu sebou ale přináší několik rizik. Řeší se především, do jaké míry by přestavba a aktivity zde provozované ovlivnily nedaleký Pilský rybník s Ptačí oblastí soustavy Natura 2000 a přírodně cenný lesní komplex jižně od Brodku. Obyvatelé obce, už tak dost zatížené současným turistickým ruchem, se obávají ztráty klidu a zdravého prostředí. Domnívám se, že výstavba wellness areálu nebude ani prostorově a objemově přizpůsobena rázu zdejší krajiny, který tak nenávratně naruší. Také by se muselo řešit získání finančních prostředků na vybudování příjezdové cesty k osadě a díky nárůstu provozu v obci i doplnění chodníků v nejvíce frekventovaných úsecích (zejména podél silnice III. třídy vedoucí do Brodku). Uskutečnění tohoto záměru, dle mého názoru, není ideálním způsobem, jak naplnit turistický potenciál místa, ba naopak si myslím, že jeho realizace způsobí nárůst masového cestovního ruchu, který přesáhne limit únosné kapacity této oblasti. Pokud by se ovšem měl projekt i přesto realizovat, bylo by žádoucí, aby se přihlédlo nejen k nárokům budoucích klientů plánovaného wellness centra, ale i k připomínkám občanů obce a k nárokům obyvatel z ptačí říše. Perspektivy rozvoje Dětenic jsou do značné míry spojeny s vazbou na turisticko rekreačně atraktivní region Českého ráje, proto bych obci spíše doporučovala zaměřit se na citlivé formy rekreačního využívání území (zejména cykloturistiku a agroturistiku), které jsou v souladu s uchováním přírodních a kulturně-historických hodnot. Jsem přesvědčena, že především v rozvoji agroturistiky by obec spolu s podnikatelem v cestovním ruchu jistě našla společnou řeč a zároveň by se takto zachoval ráz krajiny a přírody pro budoucí generace.
55
7. ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zjistit, jaké turistické postavení v Českém ráji zaujímají Dětenice se svým nejbližším okolím. Před několika lety tuto Bohem zapomenutou jihozápadní oblast Jičínska nikdo neznal, dokonce bylo umění tu ve všední den potkat živáčka. Dnes se tu denně točí desítky osobních vozidel a autobusů s turisty. Hlavním cílem drtivé většiny z nich je zámek a k němu přilehlé panství. Statistiky návštěvnosti zámku dokazují, že Dětenice směle konkurují ostatním turistickým střediskům v Českém ráji. V loňském roce zámek Dětenice dokonce obsadil první místo v počtu návštěvníků památkových objektů Českého ráje. Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, Dětenice patří z hlediska existence historických památek a kulturních akcí k vysoce atraktivní lokalitě. Svůj potenciál cestovního ruchu navíc obohacují o formu zážitkové gastronomie odehrávající se ve zdejší středověké krčmě, která je pro většinu návštěvníků vhodným zpestřením návštěvy Dětenic. Analýza dotazníkového výzkumu ovšem prokázala rozdílnou úroveň spokojenosti s jednotlivými druhy služeb, které se návštěvníkům krčmy nabízejí. Odlišnost názorů na netradiční přístup a prostořekou mluvu obsluhujících souvisí z části s věkovou kategorií hostů a obecně uznávaným standardem služeb, ale především s autentickým zážitkem dětenických respondentů. Nejhůře hodnoceným bodem byla, bez rozdílu místa sběru dat, výše cen za pokrmy a nápoje. Proto může být pro budoucí návštěvníky ještě více znepokojující současný fakt, že se nápoje opět zdražovaly. Na druhé straně výzkum prokázal, že prioritou návštěvy věhlasně známých center Českého ráje je především krásná příroda a krajina, a až poté kulturní a historické objekty, které jsou do ní vhodně začleněny. V závěru praktické části bakalářské práce se věnuji možnostem budoucího směřování cestovního ruchu v Dětenicích a hodnotím s tím související projekt „Wellness SPA Dětenice Nový dvůr“, který by mohl v budoucnu výrazně ovlivnit nejen rozvoj cestovního ruchu v této lokalitě, ale i místní obyvatele a životní prostředí. Pokud se podaří tento záměr realizovat, bylo by zajímavé pokračovat ve výzkumné problematice zkoumáním dopadů turistického ruchu na obec samotnou, protože již teď se v ledasčem cestovní ruch na obci podepsal.
56
Poznatky získané dotazníkovým výzkumem by mohli sloužit obci Dětenice a majiteli zámeckého resortu jako návod k odstranění nedostatků a zkvalitnění stávajících služeb. Na úplný závěr mohu snad jen říci, že hledání kompromisů mezi přírodou a požadavky člověka je vždy obtížné, obzvláště v krajině tak bohaté na přírodní a kulturní památky jakou je Český ráj. Je potřeba uchránit jedinečnou přírodu pro příští generace, ale v souladu s potřebami místních lidí a turistického ruchu. K tomuto účelu proto zde spojili své síly pracovníci Správy CHKO Český ráj spolu se Sdružením Český ráj, kteří se společně snaží sladit nejrůznější představy o vývoji, resp. udržitelném rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. Tyto organizace pořádají jednotlivé semináře, kde se řeší mimo jiné i vztah obcí k CHKO a vnímání krajiny Českého ráje místními obyvateli, do jaké míry je pro ně důležité, že zde žijí a co to pro ně přináší. Vzájemná komunikace je rozhodně na místě, protože především tito lidé, kteří zde žijí a pracují, by měli mít možnost spolurozhodovat o budoucnosti regionu. Zdá se, že v posledních letech se v Českém ráji daří skloubit dohromady postoje ochránců přírody a zástupců destinačního managementu, což dokazuje například nově vzniklá naučná stezka v Besedických skalách, plovoucí ostrůvky pro vodní ptactvo na Žabakoru nebo vznik záchytného parkoviště na Hrubé Skále. Můžeme jen doufat, že k podobnému kompromisu dojde i u zmiňovaného projektu Wellness centra v Dětenicích. Vždy bychom měli totiž pamatovat na to, že krajinu Českého ráje člověk přetvářel mnoho tisíciletí a jeho působení bylo vždy v relativní rovnováze s přírodou, a proto by se mělo v takovémto šetrném zacházení i nadále pokračovat.
57
Seznam použitých informačních zdrojů Tištěné zdroje BÍLEK, K: Malé dějiny Libáňska: příroda, osobnosti, data, události. Libáň: Městský úřad Libáň s obcemi Mikroregionu Rozhraní Bačalky, Bystřice, Dětenice, Lično, Markvartice, Rokytňany, Sedliště, Staré Hrady, Střevač a Údrnice, 2005, 183 s. ISBN 80-239-5076-2. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ E.: Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha 1: Fortuna, 2004, 208 s. ISBN 80-7168-901-7. KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ: Český ráj. Hradec Králové: TAH reklamní agentura, s.r.o., 2010. KUČERA, V.: Dětenický fenomén: aneb hodování v krčmách. Praha, 2010. PACOVSKÝ, J.: Český ráj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1970, 189 s. PAULÍK, I.: Ottův turistický průvodce: Český ráj. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-856-9. RANDÁK, S.: Český ráj. Nymburk: VEGA-L, 2009. ISBN 978-80-87275-06-1. SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ A MĚSTO TURNOV: Turistický region Český ráj: katalog cestovního ruchu. Turnov: redakční rada informačních středisek Českého ráje, 2007. ŠTĚPNIČKOVÁ, K.: Český ráj ze sedla bicyklu. Země Světa: Český ráj 2. 2011, č. 12. ISSN 1213-8193.
Internetové zdroje [1] Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/turisticky-region/ [2] Oficiální stránky turistického regionu Český ráj. [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/info/sdruzeni-cesky-raj/monitoring navstevnosti/navstevnost-turistickych-informacnich-center-v-ceskem-raji-roce2011.html
58
[3] Liberecký kraj chce vést R35 přes Český ráj [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/85545-liberecky-kraj-chce-vest-r35pres-cesky-raj/ [4] Region Český ráj: Sdružení Český ráj [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.ceskyraj.cz/informace/ [5] Český ráj ubytování. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://cesky-raj-ubytovani.net/s/ubytovani_cesky_raj [6] Český ráj ubytování. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://cesky-raj-ubytovani.net/s/restaurace_cesky_ [7] Český ráj ubytování. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://cesky-raj-ubytovani.net/s/kultura_a_zabava_cesky_raj [8] Český ráj ubytování. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.cesky-raj- ubytovani.net/s/sport_cesky_raj [9] Města, obce a vesnice v ČR. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Detenice-572829 [10] Obec Dětenice. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.obecdetenice. cz/ [11] Obec Dětenice. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.obec detenice.cz/historie/ [12] Regionální zpravodajský servis RAJNET.cz. [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=201 [13] Zámecký Resort Dětenice. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.stredovekyhotel.cz/historie [14] Zámecký Resort Dětenice. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.zamekdetenice.cz/klasicke-prohlidky [15] Obec Dětenice. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.detenice.wz.cz/
59
Ostatní zdroje [16] Osobní rozhovor s majitelem Zámeckého Resortu Dětenice [17] Propagační prospekt Pivovaru Dětenice
Seznam tabulek a grafů Všechny grafy a tabulky jsou výsledkem mé vlastní činnosti. Tabulka 1: Hlavní důvody návštěvy regionu ....................................................................... 37 Tabulka 2: Doprovod na cestách po regionu ....................................................................... 38 Tabulka 3: Četnost návštěv regionu .................................................................................... 39 Tabulka 4: Návštěvnost regionu podle ročních období ....................................................... 40 Tabulka 5: Délka návštěvy regionu ..................................................................................... 41 Tabulka 6: Nejčastější typ ubytování v regionu .................................................................. 41 Tabulka 7: Motivace k návštěvě regionu ............................................................................. 42 Tabulka 8: Nejvyhledávanější aktivity v regionu ................................................................ 43 Tabulka 9a: Nabídka pokrmů a nápojů ............................................................................... 45 Tabulka 9b: Netradiční přístup a mluva obsluhy ................................................................ 45 Tabulka 9c: Výše cen za pokrmy a nápoje .......................................................................... 46 Tabulka 9d: Úroveň doprovodných programů .................................................................... 46 Tabulka 9e: Celkový dojem z atraktivity objektu ............................................................... 46 Tabulka 9f: Sumární tabulka hodnocení středověké krčmy ................................................ 47 Tabulka 10: Doporučení středověké krčmy k návštěvě ...................................................... 47 Tabulka 11: Priority při výběru regionu .............................................................................. 48 Tabulka 12: Nejčastější dopravní prostředek ...................................................................... 49 Tabulka 13: S čím jsou návštěvníci v regionu spokojeni či nespokojeni ............................ 51
Graf 1 : Hlavní důvody návštěvy regionu.......................................................................... 37 Graf 2 : Doprovod na cestách po regionu.......................................................................... 38 Graf 3 : Četnost návštěv regionu....................................................................................... 39 Graf 4 : Návštěvnost regionu podle ročních období.......................................................... 40 Graf 5 : Délka návštěvy regionu………………………………………………………… 41 Graf 6 : Nejčastější typ ubytování v regionu……………………………………………. 42 60
Graf 7 : Motivace k návštěvě regionu…………………………………………………… 43 Graf 8 : Nejvyhledávanější aktivity v regionu…………………………………………... 44 Graf 10 : Doporučení středověké krčmy k návštěvě…………………………………….. 48 Graf 11 : Priority při výběru regionu…………………………………………………….. 49 Graf 12 : Nejčastější dopravní prostředek……………………………………………….. 50 Graf 13a : S čím jsou návštěvníci v regionu spokojeni………………………………….. 51 Graf 13b : S čím jsou návštěvníci v regionu nespokojeni……………………………….. 52
Seznam příloh Příloha A: Krajské vymezení Českého ráje Příloha B: Lokace Dětenic na mapě Příloha C: Dokumentující fotografie zámku a zámeckého parku Dětenice Příloha D: Prohlídky a pravidelně konané akce na zámku Dětenice [14] Příloha E: Dokumentující fotografie pivovaru a středověké krčmy Příloha F: Dokumentující fotografie středověkého hotelu Příloha G: Územní plán výstavby projektu „Wellness SPA Dětenice Nový dvůr“
61
Příloha A
Příloha B
62
Příloha C
63
Příloha D Prohlídky barokního zámku Dětenice Klasický okruh Při prohlídce zámku Dětenice můžete vidět 14 plně zařízených pokojů, nástěnné malby a barokní a rokokové štuky. Zámecký interiér vychází z archivních materiálů převážně z 18. století a ukazuje návštěvníkům vkus a životní styl šlechty na typickém vesnickém panství. V uvítací hale se nachází ojedinělá sbírka zbraní Maltézských rytířů čítající cca 350 kusů převážně z třicetileté války včetně unikátních lodních děl z památné bitvy roku 1522 o ostrov Rhodos. Je zde rovněž i velká sbírka loveckých trofejí. Po prohlídce se můžete projít v zámeckém parku, kde naleznete dendrologicky zajímavé a staré dřeviny. Otevírací doba říjen - duben
sobota 10 - 18 hodin neděle 10 - 16 hodin
květen, červen a září
denně mimo pondělí 10 - 18 hodin
červenec - srpen
denně 10 - 18 hodin
Celoročně zajistíme skupinové prohlídky od 5 osob kdykoliv na objednávku. Strašidelné soboty Celoročně každou sobotu od 10 do 17 hodin se můžete zúčastnit v zámeckých komnatách netradiční prohlídky v doprovodu čarodějnice. Během prohlídky potkáte opravdová strašidla, umrlce nebo upíra a další nadpřirozené bytosti. Prožijete chvilky strachu, napětí, ale i smíchu. Tento celoroční sobotní program je vhodný jak pro děti, tak i pro dospělé návštěvníky. Šípková Růženka Od první říjnové neděle se na zámku Dětenice každou hodinu hraje pohádka O Šípkové Růžence. V zámeckých komnatách během pohádkové prohlídky prožijete romantický příběh královské rodiny, který jistě velmi dobře znáte. Příběh o lásce, kráse, odvaze a potrestaném zlu. Netradiční pojetí pohádky „O Šípkové Růžence“ bude příjemným zpestřením vašeho nedělního dne od 11 do 15 hodin, přičemž poslední prohlídka se Šípkovou Růženkou začíná v 15 hod.
Pravidelně konané akce na zámku Dětenice Bitva o Dětenice Každé jaro si v zámeckém parku v Dětenicích rozbijí své ležení skotští červenokabátníci. Připravuje se vojenská taktika pro boj. Poté zaplaví bojiště hustý dým a dojde ke střetu vojsk a boji muž proti muži. Dunění bubnů a povely velitelů k nabíjení zbraní a k útoku tu znějí celý den. Uvidíte příběh ze života rytířů, jejich barevné zástavby a kompletní výzbroj. Součástí akce je i tradiční staročeský jarmark. Letní dětské dny Prakticky celé léto se vždy v sobotu a v neděli konají v zámeckých zahradách dětské dny. Pro děti je zde připravena řada zajímavých atrakcí, soutěží a úkolů, při jejichž plnění mohou získat hodnotné ceny. Pro všechny je pak připraveno bohaté občerstvení.
64
Příloha E
65
Příloha F
66
Příloha G
67
