VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch. Zdravé sebevědomí jako předpoklad profesního úspěchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch

Zd r a v é s e b e v ě d o mí j a ko p ř e d p o kl a d p ro f e s n í h o ú s p ě c h u bakalářská práce

Autor: Petra Bobotová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

V Jihlavě dne ............................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za vedení práce, cenné rady a trpělivost při jejím zpracování. Děkuji Mgr. Darině Čermákové za pomoc při oslovování absolventů. V neposlední řadě děkuji své rodině, která mi byla po celou dobu psaní této práce velkou oporou.

Copyright © 2014 Petra Bobotová

Abstrakt BOBOTOVÁ, Petra: Zdravé sebevědomí jako předpoklad profesního úspěchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 69 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv zdravého sebevědomí jako předpokladu profesního

úspěchu.

V teoretické

části

je

objasněn

pojem

sebevědomí

z psychologického hlediska a pojmy související s jeho formováním. Práce dále zahrnuje popis faktorů ovlivňujících sebevědomí a jeho vývoj během socializace. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky zaměřené na posouzení míry zdravého sebevědomí a jeho vlivu na kariérní růst v profesním životě absolventů VŠPJ, obor cestovní ruch.

Klíčová slova Sebevědomí, socializace, kariérní růst, profesní růst, absolvent

Abstract BOBOTOVÁ, Petra: Healthy self-esteem as a presumption to professional success. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor: PhDr. Eva Půlkrábková. Qualification level: Bachelor. Jihlava 2014. 69 pages. This thesis focuses on the influence of healthy self-assurance as a prerequisite to professional success. The theoretical part briefly illustrates the concept of self-assurance from a psychological aspect, and other notions connected with it. There is a description of the achievement of self-assurance, its influences and development in socialization. The practical part analyzes questionnaires which focused on an examination of the extent of self-assurance and its influences on the career advancement of graduates’ professional lives.

Key words Self-esteem, socialization, career advancement, professional advancement, graduate

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 10 1

Teoretická část ........................................................................................................ 11 1.1

Vymezení pojmů .............................................................................................. 11

1.1.1

Sebevědomí ............................................................................................... 11

1.1.2

Sebeocenění .............................................................................................. 12

1.1.3

Sebehodnocení .......................................................................................... 12

1.1.4

Komplex méněcennosti............................................................................. 12

1.1.5

Pocit méněcennosti ................................................................................... 12

1.2

Hyperfonované sebevědomí ............................................................................. 13

1.2.1 1.3

Nízké sebevědomí ............................................................................................ 13

1.3.1 1.4

Znaky zdravého sebevědomí .................................................................... 14

Ovlivňování sebevědomí ve vybraných životních fázích ................................ 15

1.5.1

Rodiče ....................................................................................................... 15

1.5.2

Škola ......................................................................................................... 15

1.5.3

Zaměstnání ................................................................................................ 17

1.6

Vliv sociálně komunikativních dovedností a motivace na výši sebevědomí ... 18

1.6.1

Motivace ................................................................................................... 18

1.6.2

Asertivita ................................................................................................... 21

1.7

2

Znaky nízkého sebevědomí ...................................................................... 13

Zdravé sebevědomí .......................................................................................... 14

1.4.1 1.5

Znaky hyperfonovaného sebevědomí ....................................................... 13

Socializace v životních etapách ....................................................................... 22

1.7.1

Životní etapy ............................................................................................. 22

1.7.2

Psychosocializace dle Eriksona ................................................................ 23

Praktická část .......................................................................................................... 26 2.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 26

2.2

Výzkumný nástroj ............................................................................................ 26

2.3

Vymezení respondentů ..................................................................................... 26

2.4

Průběh výzkumu............................................................................................... 26

2.5

Analýza dat....................................................................................................... 27

2.6

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 28

2.7

Interpretace výsledků ....................................................................................... 59

Závěr ............................................................................................................................... 62 Seznam zdrojů................................................................................................................. 63 Bibliografie ................................................................................................................. 63 Internetové zdroje ....................................................................................................... 64

Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 65 Příloha: DOTAZNÍK ...................................................................................................... 66

Úvod Téma mé bakalářské práce je „Sebevědomí jako předpoklad profesního úspěchu.“ V současné době je téma uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce probíráno ze všech stran. Ve své práci jsem se zaměřila na vliv zdravého sebevědomí při získávání pracovního uplatnění absolventů bakalářského studia cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Absolventi středních i vysokých škol dnes tvoří jednu z nejvíce rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se potýká s téměř nepřekonatelnými překážkami při snaze uplatnění se na trhu práce. Absolventi jsou vůči ostatním uchazečům o práci znevýhodnění několika faktory, a to především nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a nedostatkem zkušeností. Ovšem je také důležité, aby absolventi měli povědomí o reálném uplatnění a pracovních podmínkách na trhu práce. Se zdravým sebevědomím je absolvent schopen reálně pracovní trh zhodnotit a nepodceňovat sám sebe nebo naopak neočekávat nereálné nabídky. Je tedy jasné, že k získání zaměstnání není dostačující pouze vzdělání a kvalifikace, ale také komunikační schopnosti a zdravé sebevědomí. Z tohoto hlediska je zajímavé zaměřit se na vliv sebevědomí při snaze o uspění na pracovním trhu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – praktické a teoretické. V praktické části jsem se zaměřila na ověření míry vlivu zdravého sebevědomí na kariérní růst absolventů VŠPJ oboru cestovní ruch. V teoretické části je objasněn pojem sebevědomí z psychologického hlediska a pojmy související s jeho formováním. Práce dále zahrnuje popis faktorů ovlivňujících sebevědomí a jeho vývoj během socializace. Vzhledem k tomu, že jsem se na pojem sebevědomí zaměřila hlavně z psychologického hlediska je důležitou součástí mé práce sekundární literatura a její citace. Snažila jsem se vycházet hlavně z české literatury, ale čerpala jsem i z několika zahraničních autorů.

10

1 Teoretická část V této části se zaměřím hlavně na seznámení se základními pojmy v oblasti sebevědomí. Pojem sebevědomí je spojen s mnoha dalšími, z nichž představím alespoň ty, které jsou důležité pro tuto bakalářskou práci. Dále se zaměřím na to, jak je sebevědomí ovlivňováno významnými osobnostmi ovlivňující vývoj dítěte, jako jsou rodiče a učitelé. Také se zaměřím na socializaci od začátku života až po vstup do pracovního procesu, jakožto jeden z vlivů na sebevědomí člověka.

1.1 Vymezení pojmů 1.1.1 Sebevědomí Sebevědomí je dle Hartla, Hartlové (2010, s.516) vědomí vlastní ceny a schopností, provázené vírou v sebe a v úspěšnost budoucích výkonů; přesvědčení, že člověk jedná správně, vhodně a účinným způsobem; sebevědomí a nedůvěra se vzájemně podmiňují. Tvoří se nejčastěji v dětství, na základě hodnocení, které dítě dostává od klíčových osob: a) pokud přicházejí časté a oprávněné projevy uznání, podpory a odměny, pak se vytváří pevné a zdravé sebevědomí b) přílišné a nezasloužené projevy chvály způsobují vážné otřesy při střetu s nezaujatou realitou, pocity křivdy, stažení se do sebe c) nedostatečné nebo žádné uznání a chvála způsobují nízké sebevědomí a jeho nositeli problémy po celý život. U sebevědomí se používají i termíny s jinými významovými odstíny, jako sebeúcta, sebeocenění, sebehodnocení, pocit méněcennosti (Říčan, 2006). 1.1.1.1 Sebevědomí hyperfonované Toto sebevědomí je nezdravě zvětšené a také se mu říká syndrom kachního peří. Tento syndrom se projevuje velice silným neochvějným sebevědomím. Jedinec, který trpí tímto syndromem má nezranitelné sebevědomí i v případě, že je na něj mířena těžká kritika či zákeřné výpady. Proč se říká syndrom ptačího peří? Jelikož veškerá kritika na tohoto jedince po něm „sjedou“ jako voda po kachním peří (Hartl, Hartlová, 2010). 11

1.1.1.2 Sebevědomí nízké Snížené vědomí vlastní ceny, nevíra ve vlastní úspěch. Nízké sebevědomí vzniká nejčastěji v dětství, když nejbližší osoby dítě podceňují, namísto pochval ho ponižují či odsuzují (Hartl, Hartlová, 2010). 1.1.1.3 Sebevědomí zdravé neboli přiměřené Přiměřená míra sebevědomí, která je základem životní rovnováhy. Jeho začátky vězí v raném dětství a v hodnocení, jehož se jedinci dostává od klíčových osob (Hartl, Hartlová, 2010).

1.1.2 Sebeocenění Sebeocenění je hodnota, jakou jedinec přisuzuje sám sobě. Tato hodnota může být vysoká, nízká, kolísající, nejistá, ambivalentní. Sebeocenění se vyvíjí prostřednictvím hodnocení, které poskytují dítěti rodiče a klíčové osobnosti; není dáno jednou provždy, může být změněno životní zkušeností (Hartl, Hartlová, 2010).

1.1.3 Sebehodnocení Za sebehodnocení se označuje „emoční aspekt poznávaného Já“ (Macek, 1997). Během sebehodnocení nejčastěji člověk porovnává sám sebe s ideálním já. Můžeme tedy říci, že naše hodnocení může odpovídat skutečnosti nebo se můžeme přeceňovat, ale i přeceňovat (Novák, 2011).

1.1.4 Komplex méněcennosti Sebepodceňování jako důsledek neuspokojené potřeby po sebeuplatnění a touhy po moci v dětství. Projevuje se závislostí na druhých lidech, snahou o získání sociálního postavení a moci. S tímto komplexem souvisí pocit méněcennosti (Hartl, Hartlová, 2010).

1.1.5 Pocit méněcennosti Tento termín je původně označován jako pocit plynoucí z toho, že člověk v soudobé civilizaci nemůže žít sám, je závislý na druhých lidech. Nyní je ovšem definován jako 12

trvalý zneklidňující pocit jedince, že v něčem, v některých svých vlastnostech, zaostává za jinými lidmi (Hartl, Hartlová, 2010).

1.2 Hyperfonované sebevědomí Jak jsme se již dozvěděli v části 1.1.1.1, tomuto sebevědomí se také říká syndrom kachního peří. Jedinec trpící tímto syndromem si kritiku nepřipouští k tělu natolik, aby se jí zabýval. Tím je před jejími dopady dokonale chráněn (Novák, 2011).

1.2.1 Znaky hyperfonovaného sebevědomí 

k ostatním se chová povýšeně a arogantně



tendence k podceňování druhých



jedinec může i ponižovat druhé [1]

1.3 Nízké sebevědomí Se slabým sebevědomím se nerodíme. Sebevědomí se vyvíjí postupem času v průběhu našeho života. Jednou z příčin, které nám snižují sebevědomí, jsou zažitá zklamání, kterým se v odborné literatuře říká frustrace. Záleží především na četnosti a intenzitě zklamání. Všechna zklamání nemusí být způsobena někým jiným, ale je možné, že si je způsobíme také my samy. Například pokud selžeme u zkoušky, ale ne z důvodu, že bychom se nepřipravili, ale že jsme se připravili špatně (Lauster, 1993).

1.3.1 Znaky nízkého sebevědomí 

Přílišná závislost na názoru a hodnocení druhých lidí



Nezdravá snaha o kladné hodnocení okolí



Zabývá se pocitem vlastní ceny vůči okolí



Ztráta vlastního úsudku, vše děláme jen pro to, abychom se ostatním co nejvíce zalíbili (Lauster, 1993).

13

1.4 Zdravé sebevědomí „Zdravé sebevědomí je základem zdravého a plnohodnotného života. Sebevědomí staví na sebehodnocení, sebecenění člověka a vyvěrá z mnoha pramenů lidské činnosti, sociálních kontaktů i vztahování se k sobě samému“ (Psychologie DNES, Jaro Křivolaký, 9/2001, s.20) Zdravé sebevědomí znamená pro každého něco trochu jiného: 

Pro někoho je to vnitřní sebedůvěra, která ho vede k vytyčenému cíli



Pro jiného to znamená sebeprosazení zdravým způsobem neboli asertivitou



Pro nejvíce lidí to však znamená připustit si vlastní nedostatky, ale zároveň vyzdvihnout přednosti [2]

Ze všeho nejdříve musíme posoudit sama sebe, zda jsme se sebou ve výsledku spokojeni či nikoli a to jak ve veřejném, tak v soukromém životě, abychom dosáhli zdravého sebevědomí (Hyhlík, Nakonečný, 1997).

1.4.1 Znaky zdravého sebevědomí 

Jedinec sama sebe posuzuje pozitivně



Nemá pocit méněcennosti



Je lépe hodnocen i mezi lidmi mimo rodinný kruh



Není uzavřen sám do sebe



Nestydí se projevit svůj názor



Je více otevřený, než osoba, která sama sebe nevnímá pozitivně (Hyhlík, Nakonečný, 1997)



Je tolerantní



Akceptuje jiné lidi takové, jací jsou i s jejich slabostmi



Je více nad věcí



Nebere kritiku tak osobně (Lauster, 1993)

14

1.5 Ovlivňování sebevědomí ve vybraných životních fázích Naše sebevědomí ovlivňují různé osobnosti, které do našeho života vstupují buď již při narození, nebo v průběhu našeho dozrávání až do stáří. Z definice sebevědomí víme, že se s ním jedinec nerodí, ale je postupně vytvářeno. V kojeneckém věku ještě samozřejmě o sebevědomí jako takovém nemůžeme hovořit, ale jeho základy se tvoří už zde (Říčan, 2006).

1.5.1 Rodiče Základ sebevědomí vytvářejí především rodiče. Ti ovlivňují získávání pocitu sebejistoty i méněcennosti od dětství. Zdravé sebevědomí je utvářeno ve vřelém a samostatnost podporujícím rodinném prostředí.

Základními

znaky tohoto

prostředí

jsou

dostatečné

uspokojování

fyziologických potřeb, jako jídlo, pití, spánek a teplo, ale především schopnost rodičů vyjadřovat vůči svému dítěti kladné emoce, dát dítěti pocit, že se o ně může v jakékoli situaci opřít a obrátit se na ně (Lauster, 1993). Pokud rodiče dostatečně podporují autonomii, pak v dítěti podporují pocit hrdosti, že je soběstačné a dokáže něco samo. Naopak pokud rodiče projevují nadměrnou starostlivost a neustále omezují dítěti to, co by mělo být dovoleno, nebo zesměšňují jeho neúspěšné pokusy, může to způsobit pochybnosti dítěte o jeho vlastních schopnostech a tím i k snížení jeho sebevědomí (Strnadová, 2009).

1.5.2 Škola Škola je instituce, ve které je sebevědomí ovlivňováno dvěma subjekty a to jak učiteli, tak zároveň spolužáky. Ve škole máme dva druhy žáků. První typ se dobře učí a bez větších konfliktů přizpůsobuje učiteli i dětskému kolektivu. Tyto děti si budují vztah ke škole i k budoucímu světu práce. I oni zažívají zklamání a ztrácí iluze, ale přesto je pro ně vcelku snadné dospět ke zdravému sebevědomí a jasné osobní perspektivě. Dětské sebevědomí je čím dál tím méně závislé na okamžitém úspěchu nebo nezdaru (Říčan, 2006). 15

Druhý typ je menšina, která nestačí nárokům školy nebo stačí jen s vypětím sil. Příčinou může být nižší inteligence, chronické choroby a jiné problémy, jako například rozbitá rodina nebo osiření. Pro tyto děti je takzvaně základním stavebním kamenem ve škole vnímavý učitel. Ten může sebevědomí takového žáka poškodit stejně jako rodiče nebo mu může být oporou a pomoci mu v jeho ztížené situaci. Méně vnímavý učitel může takzvanému čtyřkaři či pětkaři uškodit nejvíce tím, že ho bude ostatním představovat jako odstrašující případ. Tímto chováním může učitel poškodit sebevědomí dítěte natolik, že zanevře na společnost a stane se pro něj velice těžké zařadit se do pracovního světa. Nejčastěji takto poškozené dítě inklinuje k partě s kriminálními sklony (Říčan, 2006). 1.5.2.1 Mladší školní věk Toto období se počítá od šesti do deseti až jedenácti let – kdy dítě je žákem prvního stupně základní školy. Vstup do školy je důležitý životní mezník, dítě získává nové povinnosti, které nelze uprosit ani odpustit. Učitelé a učitelky jsou v tomto období velice důležité pro rozvoj sebevědomí. Učitelé jsou pro dítě novým vzorem, novou významnou osobností, autoritou. Učitelé a učitelky mají povinnost vyučovat, dbát na kázeň a hodnotit výkony žáků (Čáp, Mareš, 2007).

1.5.2.2 Puberta a adolescence Puberta je období pohlavního dospívání a nového začleňování osobnosti do společnosti. Dobré výsledky ve škole a v zájmových činnostech i jejich kladné hodnocení druhými podporují tvorbu zdravého sebevědomí nebo alespoň překonání pocitů méněcennosti. V tomto období se dítě snaží osvobodit od závislosti na rodině a rodičovské autoritě, proto je pro něj jednodušší přijímat pobídky od svých vrstevníků nebo oblíbeného trenéra či učitele (Čáp, Mareš, 2007). Adolescence je klidnější období než puberta. V tomto věku 15-20 let, nejsou adolescenti ani dětmi ani dospělými, stále však usilují o svou nezávislost na rodině. Snaží se najít své místo v budoucím vzdělání na učilišti, střední odborné škole, gymnáziu a později na vysoké škole či pracovišti. V tomto období velice usnadňuje posílení sebevědomí fyzická síla chlapců a atraktivnost dívek. Na druhou stranu je sice těžší, ale spolehlivější

16

budovat svou jistotu na kompetentnosti, vzdělání, schopnostech a výkonech (Čáp, Mareš, 2007).

1.5.3 Zaměstnání 1.5.3.1 Hledání zaměstnání Požadavky organizací se všeobecně vztahují k problematice kompetencí absolventů, ne pouze k prezentaci jejich diplomů a získaných certifikátů (Pauknerová a kol., 2009). Při hledání zaměstnání si musí jedinec stanovit cíle, kterých chce dosáhnout. Cíle si stanoví na základě porovnání vlastních charakteristik a charakteristik pracovních nabídek. Jedinec by měl objektivně zhodnotit, zda má dostatečné vědomosti a schopnosti pro výkon povolání. Také by měl zhodnotit, zda mu povolání, které si vybral, nabízí podmínky, které si stanovil ve svých cílech, kterých chce v budoucnu dosáhnout (Mayerová, Růžička, 2002). 1.5.3.2 Adaptace v zaměstnání Při vstupu do profesního života se mladý člověk setkává s novou formou ohodnocení svého výkonu, a to skutečnou odměnou za vykonanou práci a nejen symbolickým oceněním. Toto ohodnocení má vliv na sebehodnocení jedince. Pokud má pocit, že je jeho ohodnocení nižší než by si za vykonanou práci představoval, vzniká pocit méněcennosti a může tak dojít ke snížení pracovního výkonu a nadšení (Farková, 2009). Dále zde člověk vnímá změnu své pozice ve skupině. Ve studijní skupině jsou si všichni rovni, ale nyní je vnímán jako nováček a začátečník. V nové profesi se může stát, že člověk musí změnit svůj životní rytmus a nemá tolik volného času jako při studiích. Tento problém se může jedinec snažit vyrovnat tím, že zkrátí čas na spánek, tím však vyvolá spánkový deficit, který může vést až k frustraci (Farková, 2009). Pracovní adaptace většinou trvá tři roky, během nichž se vytvářejí vztahy ke spolupracovníkům a nadřízeným, i k organizaci v níž pracuje. Většinou je adaptací nového pracovníka pověřen nejbližší nadřízený pracovník, který má tak trochu roli personalisty (Farková, 2009).

17

U některých profesí se dá jen těžko měřit výkon, který podávají - jako například u lékařů, učitelů. Pokud jsou tedy hodnoceni jen podle počtu odpracovaných hodin, může dojít ke snížení kvality práce, frustraci a snížení sebehodnocení (Farková, 2009).

1.6 Vliv sociálně komunikativních dovedností a motivace na výši sebevědomí 1.6.1 Motivace Jak jsme se již dozvěděli, motivace je vnitřní popud, což znamená, že je ovlivněna kritérii, jako je například způsob sebehodnocení, životními zkušenostmi, osobními cíli. Motivace může být ale také dána okolními kritérii jako je morální kodex, právní normy a společnost. Motivace se zaměřuje na vědomé potřeby, a také na nevědomé, které máme v podvědomí (Rolínek, 2008). 1.6.1.1 Proces motivace Fyzické nebo psychické napětí může způsobovat u člověka neuspokojená potřeba. Díky tomuto napětí podnikne kroky směřující k uspokojení této potřeby a tím i k snížení fyzického či psychického napětí. Tuto aktivitu jedinec obvykle cílově orientuje. Pokud jedinec uspokojí svoji potřebu proces motivace je úplný. Motivace je chápána jako určitý proces reakcí, které na sebe navazují (Rolínek, 2008) Potřeba

Přání

Uspokojení potřeby

1.6.1.2 Teorie motivace Důvodem proč vznikly teorie motivace, kterých je mnoho, je, aby vedoucí pracovníci měli možnost lépe pochopit, jak se lidé chovají a hlavně proč. Obecně je možné teorie motivace rozdělit na dvě teorie - první jsou teorie zaměřené na obsah a pak teorie zaměřené na proces (Rolínek, 2008). 1.6.1.3 Teorie motivace zaměřené na obsah Teorie zaměřené na obsah se snaží rozpoznat to, co v jednici vyvolává určité chování. Tím pádem usilujeme o určení toho, jaké zkušenosti jedince motivují. Maslowova hierarchie potřeb je jedna z teorií zaměřených na obsah (Rolínek, 2008). 18

1.6.1.3.1 Maslowova hierarchie potřeb Dva základní předpoklady Maslowovy hierarchie potřeb: a) jedním předpokladem je výše zmíněný proces motivace. Každý jedinec pociťuje určitým způsobem nedostatek a jeho potřeby závisejí na tom, co již máme. Potřeby, které jsme ještě neuspokojili, mohou ovlivňovat naše chování. Jinak řečeno potřeba, která je již uspokojena, není motivátorem. b) podle Maslowa jsou naše potřeby uspořádány hierarchicky podle svého významu. S každou uspokojenou potřebou se objevuje jiná, kterou chceme uspokojit (Rolínek, 2008). Maslow, autor této teorie, rozdělil hierarchicky potřeby následujícím způsobem (viz obrázek č. 1): 1. Fyziologické potřeby – Tyto potřeby jsou základní potřeby, které každý jedinec uspokojuje jako první. Až po jejich uspokojení se zaměří na uspokojování potřeby další, z toho vyplývá, že pokud neuspokojí tyto potřeby, žádné další ho nemotivují. Mezi fyziologické potřeby patří potřeby lidského těla, jako je např. potřeba vody, potravy, tepla nebo sexu. 2. Potřeby jistoty a bezpečí. Poté co jsou fyziologické potřeby uspokojeny, se jedinec může soustředit na potřeby jistoty a bezpečí, které jsou hierarchicky výše. Potřebami bezpečí rozumíme mimo jiné ochranu před tělesným poškozením, ekonomickým strádáním, nemocí. 3. Sociální potřeby. Předešlé dvě úrovně byly fyzického charakteru, avšak sociální potřeby jsou založeny na povaze lidí, na potřebě sdružovat se a touze po přátelství. Pokud tuto potřebu jedinec neuspokojí, může to poškodit jeho duševní zdraví. 4. Potřeby uznání. Tyto potřeby zahrnují potřebu vědomí, jaký má jedinec význam pro ostatní, a také potřebu jejich skutečného uznání. Toto uznání musí jedinec cítit jako zasloužené. Uspokojíme-li tyto potřeby, dosáhneme pocitu sebedůvěry.

19

5. Potřeby seberealizace. Seberealizace je potřeba plně rozvinout své schopnosti a talent jako jedince. (Donnelly J. a kol., 1997). Obrázek 1 Maslowova teorie potřeb

Zdroj: [http://www.hluchak.cz/ssp/obrazky_4/maslow_4.jpg]

1.6.1.4 Teorie motivace zaměřené na proces Tyto teorie popisují proces vyvolání určitého chování přes jeho řízení, udržování až po jeho ukončení. Snaží se určit hlavní proměnné, které jsou potřeba pro vyjasnění volby, úsilí a vytrvalosti. Mezi teorie zaměřené na proces je zahrnována Vroomova expektační teorie a stimulační teorie (Rolínek, 2008).

1.6.1.5 Motivační techniky Motivačních technik je mnoho, každá motivace je dána jedinečností situace. Avšak existují i motivační techniky, které jsou svým způsobem obecným východiskem. Například 6 následujících technik:

20

1) informovat – zaměstnanec musí být informován o tom, co a proč dělá. S nedostatkem informací se může snížit pracovní výkonnost. 2) zpětná vazba – pro zpětnou vazbu je podstatné najít hodnotící kritéria, se kterými seznámíme podřízené. Díky tomu zjistíme, zda jsou splněny cíle a jejich hodnocení. 3) chválit – každý jedinec touží po uznání, proto je podstatné zaměstnance chválit za jejich zlepšení a projevit zájem o způsob jakým tohoto zlepšení dosáhli. 4) vyslechnout – zaměstnanci mají také názor na problémy řešené ve společnosti, proto je efektivní vyslechnout i jejich připomínky. 5) konzultovat – nechat ostatní členy týmu, kterých se problém týká zapojit se do rozhodování, využít jejich zkušenosti a znalosti 6) předat pravomoc – dát podřízeným možnost samostatně pracovat, rozhodovat se a dělat závěry. V případě potřeby být pro podřízeného k dispozici, ale nesnažit se přebírat kontrolu (Rolínek, 2008).

1.6.2 Asertivita Dle Hartla, Hartlové je asertivita schopnost něco jasně tvrdit a stát na svém slovu. Tato schopnost je založena na dostatečném sebevědomí, na souboru komunikačních a sociálních dovedností, které člověku umožňují prosazovat vlastní zájmy a přitom respektovat přání a zájmy druhých. Asertivita zahrnuje schopnost odmítat bez pocitu viny, přiměřeně projevovat příjemné i nepříjemné pocity. Základním kamenem asertivity je vědět, že každý má právo na chybu, změnu názoru a říci nevím či nerozumím (Bratská, 1992). Abychom správně pochopili, jaký je asertivní člověk porovnáme ho s pasivním a agresivním jedincem. Pasivní jedinec se může vyznačovat následujícími rysy. Porušuje svá vlastní práva a má tendence se vyhýbat konfliktům, sklápí oči, tudíž se nedívá přímo do očí osoby, se kterou diskutuje. Jeho postoj je shrbený a má pokleslá ramena, přehnaně přikyvuje a je nervózní. Hlas pasivního jedince je slabý, tichý, váhavý. Při konfliktu projevuje sníženou sebeúctu (Bratská, 1992). Druhý extrém, který může nastat, je, že se jedinec projevuje agresivně. Agresivní člověk nerespektuje práva jiných, má nepřátelský, pronikavý pohled a jeho postoj je toporný, odmítavý a naklání se dopředu. Ruce může mít dané v bok nebo zaťaté v pěsti,

21

také je může mít zkřížené na prsou. Při konfliktu používá příliš hlasitý hlas a může mít pocit viny nebo dokonce i frustrace (Bratská, 1992). Asertivní člověk bere do úvahy svá vlastní práva, ale i práva ostatních. Používá přímou otevřenou komunikaci, při které stojí rovně, uvolněně a pevně. Tento jedinec má přímý a přátelský pohled, používá uvolněná sebejistá gesta a přiměřeně silný hlas. Při řešení konfliktu projevuje zdravou sebedůvěru (Bratská, 1992).

1.7 Socializace v životních etapách Socializace je dlouhodobý proces, kterým se člověk od narození začleňuje do společnosti a učí se v ní žít. (Hartl, Hartlová 2010)

1.7.1 Životní etapy První etapa socializace dle Farkové se vztahuje k člověku od narození do cca. 10 let. Dítě si tvoří emoční vazby v rodinném kruhu, začíná používat řeč k navázání vztahů, dorozumívání se a komunikaci. Dále si tvoří sociální vztahy se svými vrstevníky (Farková, 2009). Druhá etapa je cca. od 11 let do konce dospívání. V této etapě se dítě mění v dospělého jedince. Zde se začínají formovat jeho zájmy a postoje. Formuje se zde zodpovědnost, vnímání práv a povinností. V této etapě vznikají intimní vztahy a také se jedinec snaží najít směr své profesní orientace (Farková, 2009). Třetí etapa socializace je nazvaná raná dospělost. V této době jedinec spolupracuje bez zbytečných konfliktů a také je při práci či studiu schopen vyřídit své věci samostatně. Postupně nalézá profesní zakotvení, rozvíjí své komunikační a sociální dovednosti. Osvobozuje se od rodičů jak ekonomicky tak sociálně (Farková, 2009). Čtvrtá etapa je nazvaná Střední dospělost a počáteční stárnutí. V této etapě jedinec porozumí souvislostem a vztahům sociálního a ekonomického dění ve světě. Vnímá svou sociální odpovědnost v partnerství a rodině (Farková, 2009). V páté etapě postupujícího stárnutí a stáří se jedinec soustředí hlavně sám na sebe, provádí činnosti, které mu přinášejí radost, seberealizaci a uspokojení. Má již mnoho osobních zkušeností, ze kterých získal životní nadhled (Farková, 2009).

22

1.7.2 Psychosocializace dle Eriksona Dle Eriksona prochází člověk během života řadou stadií, která charakterizují psychosociální vývoj člověka. Tento vývoj je závislý na sociálních vztazích vytvářených v různých obdobích života. Erikson definuje osm hlavních životních stádií, ve kterých se jedinec střetává se zvláštními problémy neboli krizemi, které musí vyřešit. Následující tabulka popisuje tyto psychosociální krize a jejich příznivé řešení (Strnadová, 2009). Tabulka 1 Období psychosociálního vývoje dle Eriksona Stadium

Psychosociální krize

Příznivé řešení

První rok

Důvěra versus nedůvěra

Důvěra a optimismus

Druhý rok

Autonomie versus pochybnost

Pocit sebekontroly a dostatečnosti

Třetí až pátý rok

Iniciativa versus pocity viny

Účelnost a zaměření, schopnost iniciovat vlastní aktivity

Šestý rok až puberta

Píle a kompetence versus pocity méněcennosti

Zdatnost v intelektuálních společenských a tělesných dovednostech

Adolescence

Identita versus zmatek

Celistvá představa o sobě jako jedinečné osobnosti

Mladší dospělost

Intimita versus izolace

Schopnost vytvářet blízké, trvalé vztahy, mít závazky v pracovní kariéře

Střední dospělost

Generativita versus zaujetí sebou samým

Zájem o rodinu, společnost a budoucí generace

Pozdní věk

Integrita versus zoufalství

Pocit naplnění a uspokojení vlastním životem, smíření se smrtí

Zdroj: zpracováno dle Strnadová, 2009

23

Erikson se domnívá, že jedinec musí úspěšně zdolat každou z těchto krizí, aby byl připraven na další psychosociální úkol, který bude následovat (Strnadová, 2009). V prvním věku se dítě musí naučit, že může svým rodičům věřit, že mu poskytnou jídlo, pohodlí a lásku. Pokud tento proces proběhne v pořádku, pak dítě při dalším vývoji cítí větší soběstačnost (Strnadová, 2009). V průběhu předškolních let se dítě učí plánovat různé činnosti a provádět je. V průběhu základní školní docházky se dítě učí dovednosti, které jsou oceňovány společností. U dítěte vznikají pocity kompetence do té míry, do jaké byly snahy v této oblasti úspěšné, přičemž neúspěšné úsilí vede k pocitům méněcennosti (Strnadová, 2009). Vytváření identity je u jedince hlavním psychosociálním úkolem v adolescenci. Jedinec se v tomto období pokouší vytvořit integrované sebepojetí. Pokud jeho rodiče, učitelé a vrstevníci zastávají obdobné hodnoty, je pro jedince hledání identity snazší. Podle Eriksona by měla být krize ideálně vyřešena mezi 20. až 25. rokem věku, aby se jedinec mohl posunout k dalšímu vývojovému úkolu. Dokud si člověk krizi identity nevyřeší, nemá soudržné sebepojetí nebo soubor vnitřních měřítek k ocenění vlastní hodnoty ve většině oblastí svého života (Strnadová, 2009). V průběhu mladší dospělosti se jedinec setkává s konfliktem intimity a izolovanosti. Intimita znamená schopnost starat se o druhého a sdílet s ním společně zážitky (Hartl, Hartlová, 2010). V tomto období si mladí lidé volí své zaměstnání a vstupují do intimního vztahu s jinou osobou. Pokud jedinec není schopen vstoupit do láskyplného vztahu s jinou osobou, neboť se bojí být zraněn, riskuje, že zůstane izolován (Strnadová, 2009). Střední dospělost je považována za nejproduktivnější období života. Lidé po čtyřicítce jsou obvykle na vrcholu své kariéry. V tomto období života začíná jedinec vnímat čas jinak, než tomu bylo doposud. Namísto času uplynulého od narození ho začíná vnímat z pohledu roků, které ještě zbývají do smrti. Proto lidé v tomto období často přehodnocují své priority. Z tohoto hlediska se může zdát, že je toto období podobné adolescenci (Strnadová, 2009). V pozdním věku nastává dle Eriksona krize integrita versus zoufalství. Toto období života je obdobím úvah, pohledu zpět na prožité události, nevyužité příležitosti a selhání. Pokud se stárnoucí osoba zaměří spíše na již zmíněné nevyužité příležitosti 24

a selhání, prožije své poslední roky v zoufalství. Naopak pokud se jedinec dokázal úspěšně vypořádat s problémy, které se objevovaly v předcházejících obdobích života, prožívá pocit celosti a tím přijímá pocit moudrého přijetí svého životního osudu (Strnadová, 2009).

25

2 Praktická část 2.1 Metodika výzkumu Cílem mého výzkumu bylo zjistit, zda má míra sebevědomí vliv na uplatnění na trhu práce pro absolventy oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

2.2 Výzkumný nástroj Výzkum byl proveden formou dotazníků. Dotazník obsahuje 2 identifikační otázky (pohlaví a věkovou kategorii – tyto věkové kategorie jsem zvolila vzhledem k pracovním zkušenostem a délce praxe), poté je zde 17 otázek, které byly vytvářeny v souladu se standardizovanou metodou ke stanovení míry sebevědomí, s ověřenou validitou a realiabilitou. Posledních 5 otázek jsem vytvořila sama na základě stanoveného cíle. Otázky v mém dotazníku jsou uzavřené se čtyřmi možnostmi odpovědi. Dotazování probíhalo v průběhu března 2014.

2.3 Vymezení respondentů Respondenti mého výzkumu byli výhradně absolventi oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Toto vymezení jsem zdůraznila v motivačním úvodu. Respondenty jsem rozdělila do věkových kategorií podle předpokládané délky praxe. Věkové kategorie jsem zvolila 20-23 let - tedy čerstvé absolventy. U těchto respondentů je předpokládaná praxe 1-2 roky. 3-5 let praxe jsem předpokládala u věkové kategorie 24 – 27 let. U absolventů ve věkové kategorii 28-více let jsem předpokládala výraznou míru praxe.

2.4 Průběh výzkumu Po sestavení dotazníku a jeho schválení vedoucí práce, jsem tento dotazník umístila na webové stránky www.vyplnto.cz. Pomocí vygenerovaného odkazu na můj dotazník jsem oslovila absolventy pomocí skupin, které jsou vytvořené na sociální síti www.facebook.com. Při výzkumu jsem oslovila referentku pro kontakt s absolventy VŠPJ Mgr. Darinu Čermákovou, která umístila prosbu o vyplnění mého dotazníku na

26

stránky www.vspj.cz. Absolventy jsem kontaktovala nejen elektronicky, ale také osobně. Pomocí služby www.vyplnto.cz se mi podařilo získat odpovědi od 64 absolventů. Vzhledem ke snaze o získání reprezentativního vzorku a s ohledem na počet respondentů ochotných odpovědět elektronicky, jsem ještě oslovila osobně 39 absolventů VŠPJ, z nichž bylo ochotných 33 vyplnit dotazník.

2.5 Analýza dat Všechny kompletně vyplněné dotazníky jsem zpracovala v programu Microsoft Office Excel. Poté jsem dle zpracování vytvořila pro každou otázku sloupcový graf, který prezentuje odpovědi respondentů.

27

2.6 Vyhodnocení dotazníkového šetření Kritériem posouzení výše sebevědomí byl počet odpovědí ve 4 bodové škále „souhlasím, spíše souhlasím“. Kritériem posouzení sníženého sebevědomí byl počet odpovědí „spíše nesouhlasím, nesouhlasím“. 1. Jsem člověk s výraznými povahovými rysy. S tímto tvrzením souhlasí a spíše souhlasí 70 (72%) respondentů. 27 (28 %) oslovených se nepovažuje za osoby s výraznými povahovými rysy z toho pouze jeden muž ve věku od 24 do 27 let. Graf č. 1 - Jsem člověk s výraznými povahovými rysy

48

Souhlasím Spíše souhlasím

26

Spíše nesouhlasím

22

Nesouhlasím

1

Zdroj: Vlastní zpracování

28

2. Jsem duchapřítomný/á/ 76 (78%) respondentů se považuje za duchapřítomné. 21 (22%) oslovených hodnotí svoji duchapřítomnost spíše negativně. Graf č. 2 – Jsem duchapřítomný/á/

42

34

Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím

18

Nesouhlasím

3


29

3. V životě se mi už podařilo dát do pohybu hodně věcí. Nejvíce respondentů, 68 (70%) odpovědělo, že spíše souhlasí nebo souhlasí s tímto tvrzením. 29 (30%) spíše nesouhlasí nebo vůbec nesouhlasí s tím, že se jim v životě podařilo dát do pohybu hodně věcí.

Graf č. 3 – V životě se mi už podařilo dát do pohybu hodně věcí

57


26

Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

11 3


30

4. Ve sporech se mnou získávají druzí jen stěží navrch.

Celkem 36 (37%) respondentů odpovědělo, že souhlasí nebo spíše souhlasí s tvrzením, že s nimi ve sporech získávají druzí jen stěží navrch. 61 (63%) respondentů odpovědělo, že nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí s tímto tvrzením Graf č. 4 – Ve sporech se mnou získávají druzí jen stěží navrch. 55


26


10 6


31

5. Nenechám si nic líbit Z celkových 97 respondentů je 69 (71%), kteří souhlasí s tvrzením, že si nenechají nic líbit. 29 (29%) dotazovaných s tímto tvrzením spíše nesouhlasí a nesouhlasí. Graf č. 5– Nenechám si nic líbit

61


27

Nesouhlasím

8 1


32

6. Když o mně ostatní hovoří za mými zády, nechává mne to v klidu. 42 (43%) se považuje za emocionálně stabilní i za podmínek náročné situace. 55 (57%) respondentů spíše nesouhlasí nebo nesouhlasí s tímto tvrzením. Graf č. 6– Když o mně ostatní hovoří za mými zády, nechává mne to v klidu

31 29

26

Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

11


33

7. Mám některé vlastnosti, ve kterých vynikám nad většinou ostatních lidí. 70 (72%) respondentů souhlasí s existencí osobnostních vlastností umožňující vyniknutí nad většinu ostatních lidí. 27 (28%) respondentů není přesvědčeno, že by těmito vlastnostmi disponovali. Graf č. 7– Mám některé vlastnosti, ve kterých vynikám nad většinou ostatních lidí 47

Souhlasím

26

Spíše souhlasím

23


1


34

8. Rád/a/ se vystavuji náročným situacím, abych zjistil/a/, jak jsem dobrý/á/. 38 (39%) respondentů se rádo vystavuje náročným situacím, a tím si ověřují, jak jsou dobří. 59 (61%) dotazovaných se náročným situacím za účelem zjištění, jak jsou dobří, raději vyhýbá.

Graf č. 8- Rád/a/ se vystavuji náročným situacím, abych zjistil/a/, jak jsem dobrý/á/.

51

Souhlasím

33

Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

8 5


35

9. Při zpracování úkolu se chci obejít co nejdéle bez cizí pomoci. Při zpracování úkolu se bez cizí pomoci chce co nejdéle obejít 80 (83%) dotazovaných. 17 (17%) na toto tvrzení odpovědělo, že s ním spíše nesouhlasí nebo s ním nesouhlasí vůbec. Graf č. 9- Při zpracování úkolu se chci obejít co nejdéle bez cizí pomoci

58


Nesouhlasím

22 13 4


36

10. Dokážu k lidem přistupovat lépe než mnozí jiní. Na toto tvrzení pozitivně odpovědělo 74 (76%) respondentů. 23 (24%) dotazovaných s tímto tvrzením nesouhlasí.

Graf č. 10- Dokážu k lidem přistupovat lépe než mnozí jiní

48


26


Nesouhlasím

20

3


37

11. Jsem nespokojený/á/, pokud nemohu k dosažení nejlepšího výkonu uplatnit všechny své schopnosti. Naprostá většina respondentů tj. 76 (78%) souhlasí nebo spíše souhlasí s výrokem, že jsou nespokojeni, pokud k dosažení nejlepšího výkonu nemohou uplatnit všechny své schopnosti. Spíše nesouhlasí a nesouhlasí s tímto tvrzením 21(22%) dotazovaných. Graf č. 11- Jsem nespokojený/á/, pokud nemohu k dosažení nejlepšího výkonu uplatnit všechny své schopnosti

55


21 15

6


38

12. S lidmi jednám s větší jistotou než většina ostatních lidí. Většina dotazovaných volila variantu škály „spíše“ (souhlasí, nesouhlasí). 46 (47%) projevilo souhlas s tímto tvrzením. 51 (53%) dotazovaných projevilo nesouhlas. Graf č. 12 - S lidmi jednám s větší jistotou než většina ostatních lidí

41 37


9

10


39

13. Jsem sebevědomý/á/ Na tvrzení jsem sebevědomý/á/ odpovědělo 36 (37%) respondentů výrazným souhlasem. Spíše souhlasilo 39 (40%) dotazovaných. Variantu „spíše nesouhlasím“ volilo 17 (18%) oslovených a variantu „nesouhlasím“ volilo 5 (5%) respondentů. Graf č. 13– Jsem sebevědomý/á/

39 36


17

Nesouhlasím

5


40

Na základě předchozího grafu jsem vypracovala následující graf, který srovnává respondenty dle věkových kategorií a pohlaví, kteří se pozitivně vyjádřili k tvrzení, že jsou sebevědomí. Ve věkové kategorii 20-23 let odpovědělo na dotazník 44 respondentů, z toho 28 (75%) žen a 6 (86%) mužů v této věkové kategorii souhlasí s tím, že jsou sebevědomí. Ve věkové kategorii 24-27 let odpovědělo na dotazník 42 osob. 24 (80%) žen a 10 (83%) mužů souhlasilo s tímto tvrzení. Z 11 respondentů v poslední věkové kategorii 28 let a více, spíše souhlasilo a souhlasilo 6 (86%) žen a 1 (25%) muž, že jsou sebevědomí. Graf č. 14 – Srovnání růstu/poklesu sebevědomí žen a mužů, dle věku v procentech

86% 80%

86%

83%

75%

20-23 let 24-27 let 28 a více let 25%

ŽENY

MUŽI


41

14. Nevadí mi, že mě někteří lidé odmítají, když se podle nich neřídím. S tímto tvrzením souhlasilo nebo spíše souhlasilo 74 (76%) respondentů. 23 (24%) nesouhlasí s tvrzením, že jim nevadí, když je někteří lidé odmítají, pokud se podle nich neřídí. Graf č. 15 - Nevadí mi, že mě někteří lidé odmítají, když se podle nich neřídím

45

29


21


2


42

15. Je pro mě snadné zachovat si své priority i v zaměstnání. 77 (80%) respondentů spíše souhlasí a souhlasí s tvrzením, že je pro ně snadné zachovat si své priority i v zaměstnání. 20 (20%) respondentů s tímto tvrzením spíše nesouhlasí nebo nesouhlasí. Graf č. 16- Je pro mě snadné zachovat si své priority i v zaměstnání

61


Nesouhlasím

19 16

1


43

16. Přitahují mě zvláště obtížně řešitelné problémy. Zvláště obtížně řešitelné problémy přitahuje 36 (37%) ze všech oslovených. 61 (63%) spíše nesouhlasí nebo nesouhlasí s tímto tvrzením. Graf č. 17- Přitahují mě zvláště obtížně řešitelné problémy 38

31

23


5


44

17. Je pro mě důležité patřit k nejlepším. 60 (62%) respondentů projevilo výrazné osobnostní ambice patřit k nejlepším. 37 (38%) respondentů tyto ambice nemá. Graf č. 18– Je pro mě důležité patřit k nejlepším

44

29


16

8


45

18. Je pro mě podstatné, abych svou činností dosáhl/a/ něčeho významného. S tímto tvrzením souhlasila a spíše souhlasila většina dotazovaných a to celkem 85 (88%). Pro 12 (12%) respondentů není podstatné, aby svou činností dosáhli něčeho významného.

Graf č. 19- Je pro mě podstatné, abych svou činností dosáhl/a/ něčeho významného

59


26

Nesouhlasím

12

0


46

19. Je pro mě důležité, aby výše mé odměny byla vázána na mé výkony.

S tímto tvrzením souhlasilo a spíše souhlasilo 82 absolventů, což je 85%. 15 (15%) respondentů s tímto výrokem spíše nesouhlasí a nesouhlasí. Graf č. 20- Je pro mě důležité, aby výše mé odměny byla vázána na mé výkony

47

35


14

1


47

20. Po absolvování VŠPJ oboru Cestovní ruch jsem bez větších problémů sehnal/a zaměstnání. 44 (45%) respondentů sehnalo po absolvování oboru Cestovní ruch na VŠPJ zaměstnání bez větších problémů. 53 (55%) s tímto tvrzením nesouhlasí. Graf č. 21- Po absolvování VŠPJ oboru Cestovní ruch jsem bez větších problémů sehnal/a zaměstnání

53 44

Souhlasím Nesouhlasím


48

21. Pracuji v oboru cestovní ruch V oboru cestovního ruchu pracuje 28 (29%) dotázaných. 69 (71%) dotázaných absolventů v cestovním ruchu nepracuje. Graf č. 22– Pracuji v oboru cestovní ruch

69

Souhlasím Nesouhlasím

28


49

22. Jsem spokojen/a/ s náplní práce, kterou vykonávám.

71 (73%) respondentů je spokojeno s náplní práce, kterou vykonávají. 26 (27%) s náplní práce, kterou vykonávají, spokojeno není. Graf č. 23– Jsem spokojen/a/ s náplní práce, kterou vykonávám

53


18

16 10


50

23. Ve zvolené profesi jsem vzhledem ke kariérovému růstu úspěšný/á/

Souhlasně se k tomuto výroku vyjádřilo 15 (15%) oslovených absolventů. Spíše souhlasí 42 (43%) respondentů. Dalších 41 (42%) spíše nesouhlasí nebo nesouhlasí s tím, že by byli ve zvolené profesi vzhledem ke kariérovému růstu úspěšní. Graf č. 24- Ve zvolené profesi jsem vzhledem ke kariérovému růstu úspěšný/á/ 42

30 Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

15 10


51

24. Jsem ochotný/á/ kvůli kariérnímu postupu změnit místo bydliště.

Dle grafu je jasně viditelné, že naprostá většina respondentů je ochotná nebo spíše ochotná, změnit místo bydliště kvůli kariérnímu postupu (71%). Téměř jedna třetina (29%) respondentů však se změnou místa bydliště kvůli kariérnímu postupu nesouhlasí. Graf č. 25- Jsem ochotný/á/ kvůli kariérnímu postupu změnit místo bydliště

36 33


17


11


52

25. Věková kategorie. 20 až 23 let bylo 44 respondentům a tito mají 1-2 roky praxe po absolvování VŠPJ. 42 absolventům, kteří odpověděli na můj dotazník, bylo 24 – 27 let, tito by měli mít 3-5 let praxe. 11 absolventům bylo 28 nebo více let, u nich je tedy předpokládaná míra praxe nejvyšší. Graf č. 26– Věková kategorie

44

42

20-23 let 24-27 let 28 a více let

11


53

26. Pohlaví Na můj dotazník odpovědělo 23 (24%) mužů a 74 (76%) žen. Graf č. 27- Pohlaví 74

Muži Ženy

23


54

Kariérní postup absolventů pracujících nebo nepracujících v oboru cestovní ruch 79% absolventů, kteří pracují v cestovním ruchu, je vzhledem ke kariérnímu postupu úspěšných. Z absolventů, kteří nepracují v oboru cestovní ruch, je 49% úspěšných v kariérním postupu.

Graf č. 28 – Úspěšnost v kariérním postupu

79%

49% Pracuji v oboru cestovní ruch Nepracuji v oboru cestovní ruch


55

Spokojenost s náplní vykonávané práce absolventů pracujících nebo nepracujících v oboru cestovní ruch Tento graf zobrazuje spokojenost absolventů s náplní vykonávané práce vzhledem k tomu, zda pracují nebo nepracují v oboru, který vystudovali. 93% absolventů, kteří pracují v oboru cestovní ruch je spokojeno s náplní práce, kterou vykonávají. 64% absolventů, kteří nepracují v cestovním ruchu, je spokojeno s náplní práce, kterou vykonávají. Graf č. 29 - Spokojenost s náplní vykonávané práce 93%

64%

Pracuji v oboru cestovní ruch Nepracuji v oboru cestovní ruch


56

Vliv zdravého sebevědomí na kariérní úspěch absolventů Pro vytvoření tohoto grafu jsem si stanovila kritérium 2/3 a více pozitivních odpovědí u otázek na měření míry sebevědomí. Kariérově úspěšných respondentů splnilo toto kritérium 63% a kariérově neúspěšných 29%. Z toho lze usoudit, že zdravé sebevědomí má vliv na kariérní postup absolventů. Graf č. 30- Vliv zdravého sebevědomí na kariérní úspěch

63%

ve zvolené profesi jsem vzhledem ke kariérnímu postupu úspěšný

29%

ve zvolené profesi nejsem vzhledem ke kariérnímu postupu úspěšný


57

Tento graf byl vytvořen na základě kritéria 2/3 a více pozitivních odpovědí u otázek na měření míry sebevědomí. Graf zobrazuje muže a ženy dle věkových kategorií, kteří splnili toto kritérium. Ve věkové kategorii 20-23 let toto kritérium splnilo 45% žen a 86% mužů. Ve věkové kategorii 24-27 let toto kritérium splnilo 70% žen a 50% mužů. Ve věkové kategorii 28 let a více, splnilo stanovené kritérium 57% žen a 60% mužů.

Graf č. 31 - Sebevědomé ženy a muži dle věkových kategorií, v procentech

86%

70% 57%

60% 20-23 let

43%

40%

ŽENY

24-27 let 28 a více let

MUŽI


58

2.7 Interpretace výsledků Z celkových 97 dotazovaných bylo 76% žen. Toto není překvapivý výsledek, jelikož ženy jsou všeobecně ochotnější odpovídat na prováděné průzkumy nežli muži. 50% žen, které odpověděly na můj dotazník, bylo z věkové kategorie 20-23 let. Tedy ženy s kratší dobou praxe. Mužů bylo 52% z věkové kategorie 24-27 let, což znamená s 3-5 lety praxe. Rozdělíme-li odpovědi u jednotlivých otázek na měření míry sebevědomí dle pohlaví respondentů, zjistíme, že nejvíce pozitivních odpovědí u žen jsem zaznamenala u otázek 2, 9 a 13, u otázek 9 a 13 se pozitivně vyjádřilo téměř 80%. U otázky 2 se pozitivně vyjádřilo 82% oslovených žen. Nejméně žen (37%) je přitahováno zvláště obtížně řešitelnými úkoly. Muži nejvíce pozitivně reagovali u otázek 5,13,14 a 18. U těchto otázek se procento pozitivních odpovědí shodovalo, a to 71%. Pro největší procento mužů (78%) je důležité, aby výše jejich odměny byla vázána na jejich výkony. Nejméně mužů (37%) se rádo vystavuje náročným situacím, aby zjistili, jak jsou dobří. Největší procento respondentů reagovalo pozitivně u otázky „Je pro mě podstatné, abych svou činností dosáhl/a/ něčeho významného“. Pozitivně se zde vyjádřilo 88% respondentů. Z toho usuzuji, že pro absolventy a doufám, že nejen pro ně, ale pro většinu obyvatel je podstatné, aby dosáhli něčeho významného činností, kterou vykonávají. Nejvíce negativních odpovědí se objevilo u otázky 16. 63% absolventů není přitahováno zvláště obtížně řešitelnými problémy. Tento výsledek ukazuje na fakt, že se většina respondentů snaží vyhýbat náročným situacím. Více než polovina (61%) absolventů je přesvědčena o tom, že nad nimi druzí získávají při sporech navrch. Jak jsme se dozvěděli v teoretické části, takto se projevují pasivní jedinci, kteří při konfliktu projevují sníženou sebeúctu. Jelikož toto chování není žádoucí nejen při zaměstnání v cestovním ruchu, možná by stálo za úvahu přidat studentům do výuky volitelný předmět, který by je provedl základy asertivního chování, aby dokázali prosadit své tvrzení i při náročné situaci. 78% respondentů si myslí, že jsou duchapřítomní. Tito absolventi jsou dle mého názoru vhodnými kandidáty na práci v cestovním ruchu, jelikož v tomto oboru je

59

důležité,

aby

byli

v nahodilých

situacích

flexibilní,

pohotoví

a

dokázali

zachovat chladnou hlavu a nepanikařit i za podmínek náročné situace. Po bližším prozkoumání jsem zjistila, že absolventi, kteří na otázku, zda jsou duchapřítomní, odpověděli pozitivně, jsou vzhledem ke kariérnímu postupu o 56% úspěšnější než ti, kteří na tuto otázku odpověděli negativně. Z toho můžeme usoudit, že duchapřítomnost má vliv na kariérní úspěch. Z grafu č. 14 můžeme vidět, že pokud rozdělíme respondenty na ženy a muže dle věkových kategorií, s rostoucím věkem stoupá počet žen, které se hodnotí, jako sebevědomé u mužů naopak s věkem počet klesá. Pokud tento graf porovnáme s grafem č. 31, zjistíme, že ženy se subjektivně hodnotí sebevědoměji, než jsou. U mužů můžeme vidět, že sebevědomí s věkem opravdu klesá. Toto zjištění však nelze považovat za experimentálně spolehlivé vzhledem k počtu respondentů v kategorii 28 a více let. Více než 70% absolventů oboru cestovní ruch, kteří odpověděli na můj dotazník, nepracuje ve vystudovaném oboru. Tento trend může být také ovlivněn výší nástupního platu pro absolventy na trhu práce v oblasti cestovního ruchu. Průzkum Vysoké školy obchodní z roku 2013 zjistil, že hrubá mzda se ve veřejném sektoru pohybuje v rozmezí 11 500 – 15 500 Kč. V soukromém sektoru si bakaláři průměrně vydělají 12 000 – 25 000 Kč [3]. Avšak tento fakt není jednoznačně prokázán. Pro katedru cestovního ruchu VŠPJ by mohlo být zajímavé udělat podrobnější průzkum, proč tomu tak je, že absolventi nepracují v oboru, který vystudovali. Pokud se, podíváme na graf č. 28, zjistíme, že absolventi pracující v cestovním ruchu jsou o 30% úspěšnější vzhledem ke kariérnímu postupu, než ti, kteří v oboru nepracují. Toto je dle mého názoru zapříčiněno mj. tím, že mají vzdělání v oboru a proto je pro ně jednodušší postupovat v kariéře. Při porovnání absolventů pracujících v oboru CR a nepracujících v cestovním ruchu a zaměření se na hledisko spokojenosti s vykonávanou prací, jsou absolventi pracující v oboru více spokojení, nežli ti, kteří v oboru nepracují. Předpokládám, že tito respondenti jsou spokojeni hlavně díky tomu, že mají v tomto oboru díky povinným praxím, které absolvovali na VŠPJ určitou míru praxe, ale také dostatek teoretických znalostí.

60

75% absolventů spokojených s náplní práce, kterou vykonávají, je vzhledem ke kariérnímu postupu úspěšných. Z toho můžeme usoudit, že pracovní spokojenost napomáhá kariérnímu postupu. Dle výsledků, které můžeme vidět v grafu č. 30 je patrné, že zdravé sebevědomí má výrazný vliv na kariérní postup absolventů VŠPJ oboru cestovní ruch. Zdravé sebevědomí je tedy jeden z důležitých faktorů ovlivňujících kariérní postup.

61

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo objasnit pojem sebevědomí z psychologického hlediska a zpracování jeho vztahu k sebehodnocení a sebecenění v kontextu sociálních kontaktů. Charakteristika zdravého sebevědomí jako jednoho z důležitých předpokladů profesního úspěchu a ověření míry vlivu zdravého sebevědomí na kariérní růst absolventů VŠPJ oboru cestovní ruch. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení samotného pojmu sebevědomí z psychologického hlediska a s pojmy, které s tímto tématem přímo souvisejí. Považovala jsem za důležité nejenom objasnit pojem sebevědomí jako takový, ale zaměřila jsem se i na to, jak se sebevědomí získává a čím je ovlivňováno. S tímto také souvisejí pojmy socializace, motivace a asertivita, které mají souvislost se sebevědomím jedince a s chováním, které vyplývá z míry sebehodnocení a sebecenění. Praktická část mé bakalářské práce vznikla na základě vyplněných dotazníku absolventy VŠPJ oboru cestovního ruchu. Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že zdravé sebevědomí opravdu vliv na kariérní postup má. Tento výsledek jsem předpokládala, jelikož jak jsme se dozvěděli v teoretické části, zdravě sebevědomý jedinec má víru ve své schopnosti a posuzuje sám sebe pozitivně. Zdravě sebevědomý jedinec není uzavřený sám do sebe a dokáže projevit svůj názor, tudíž má větší předpoklady k tomu stát se úspěšným nejen v soukromém, ale také v profesním životě.

62

Seznam zdrojů Bibliografie BRATSKÁ, Mária. Vieme riešiť záťažové situácie ? 1. vyd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, 1992. 151 s. ISBN 80-08-01592-6. ČÁP, Jan - MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha : Portál, 2007. 655 s. ISBN 978-80-7367-273-7. FARKOVÁ, Marie. Dospělost a její variabilita. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 136 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2480-5. HARTL, Pavel - HARTLOVÁ-CÍSAŘOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha : Portál, 2010. 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5. HYHLÍK, František a Milan NAKONEČNÝ. Malá encyklopedie současné psychologie. Vyd. 2., dopl. Praha: SPN, 1977, 338 s. Knižnice psychologické literatury (SPN). KŘIVOLAKÝ, Jaro. Svědomí našeho sebevědomí. Psychologie dnes. 2001, roč.7, č. 9, s. 42-44. ISSN 1212-9607 LAUSTER, Peter a Dana KREJČÍŘOVÁ. Sebevědomí: Jak získat sebejistotu a neztratit cit. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1993, 131 s. Psyché (Grada). ISBN 80-856-3422-8. MACEK, P. Sebesystém, vztah k vlastnímu Já. (1997) In VÝROST, J.; SLAMĚNÍK. I. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2008, 404 s. ISBN 978-80-2471-428-8. MAYEROVÁ, Marie - RŮŽIČKA, Jiří. Řízení profesní kariéry. 1. vyd. Plzeň : Západočeská univerzita, 2002. 118 s. ISBN 80-7082-835-8. NOVÁK, Tomáš. Asertivitou k sebedůvěře. Vyd. 1. Praha : Grada, 2011. 135 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-3757-7.

63

ROLÍNEK, Ladislav. Procesní management : vybrané aspekty. 1. vyd. V Českých Budějovicích : Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2008. 160 s. ISBN 978-807394-148-2. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem : [vývojová psychologie] : přepracované vydání. Vyd. 2. Praha : Portál, 2006, c2004. 390 s. ISBN 80-7367-124-7. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti : obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha : Grada, 2010. 208 s. Psyché. ISBN 978-80-247-3133-9 STRNADOVÁ, Věra. Kurz psychologie I : přehled základních témat moderní psychologie. 3. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7041599-3.

Internetové zdroje [1]

Hledá

se

zdravé

sebevědomí.

[online].

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z: http://psychologie.cz/hleda-se-zdrave-sebevedomi/ / [2]

Sebevědomí.

[online].

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z: http://www.eseznam.cz/index.php/rubriky/ruzne-clanky/2201-sebevedomi [3] Klíčem k uplatnění absolventů jsou manažerské a komunikační schopnosti. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.novinky.cz/kariera/330301-klicem-kuplatneni-absolventu-v-cestovnim-ruchu-jsou-manazerske-a-komunikacnischopnosti.html

64

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 Maslowova teorie potřeb ............................................................................... 20

Tabulka 1 Období psychosociálního vývoje dle Eriksona.............................................. 23 Graf č. 1 - Jsem člověk s výraznými povahovými rysy ................................................. 28 Graf č. 2 – Jsem duchapřítomný/á/ ................................................................................ 29 Graf č. 3 – V životě se mi už podařilo dát do pohybu hodně věcí .................................. 30 Graf č. 4 – Ve sporech se mnou získávají druzí jen stěží navrch. .................................. 31 Graf č. 5– Nenechám si nic líbit .................................................................................... 32 Graf č. 6– Když o mně ostatní hovoří za mými zády, nechává mne to v klidu ............. 33 Graf č. 7– Mám některé vlastnosti, ve kterých vynikám nad většinou ostatních lidí .... 34 Graf č. 8- Rád/a/ se vystavuji náročným situacím, abych zjistil/a/, jak jsem dobrý/á/. . 35 Graf č. 9- Při zpracování úkolu se chci obejít co nejdéle bez cizí pomoci .................... 36 Graf č. 10- Dokážu k lidem přistupovat lépe než mnozí jiní ......................................... 37 Graf č. 11- Jsem nespokojený/á/, pokud nemohu k dosažení nejlepšího výkonu uplatnit všechny své schopnosti ................................................................................................... 38 Graf č. 12 - S lidmi jednám s větší jistotou než většina ostatních lidí ........................... 39 Graf č. 13– Jsem sebevědomý/á/ ................................................................................... 40 Graf č. 14 – Srovnání růstu/poklesu sebevědomí žen a mužů, dle věku v procentech ... 41 Graf č. 15 - Nevadí mi, že mě někteří lidé odmítají, když se podle nich neřídím ......... 42 Graf č. 16- Je pro mě snadné zachovat si své priority i v zaměstnání ........................... 43 Graf č. 17- Přitahují mě zvláště obtížně řešitelné problémy .......................................... 44 Graf č. 18– Je pro mě důležité patřit k nejlepším .......................................................... 45 Graf č. 19- Je pro mě podstatné, abych svou činností dosáhl/a/ něčeho významného .. 46 Graf č. 20- Je pro mě důležité, aby výše mé odměny byla vázána na mé výkony ........ 47 Graf č. 21- Po absolvování VŠPJ oboru Cestovní ruch jsem bez větších problémů sehnal/a zaměstnání ........................................................................................................ 48 Graf č. 22– Pracuji v oboru cestovní ruch ...................................................................... 49 Graf č. 23– Jsem spokojen/a/ s náplní práce, kterou vykonávám .................................. 50 Graf č. 24- Ve zvolené profesi jsem vzhledem ke kariérovému růstu úspěšný/á/ ......... 51 Graf č. 25- Jsem ochotný/á/ kvůli kariérnímu postupu změnit místo bydliště .............. 52 Graf č. 26– Věková kategorie ........................................................................................ 53 Graf č. 27- Pohlaví ......................................................................................................... 54 Graf č. 28 – Úspěšnost v kariérním postupu ................................................................... 55 Graf č. 29 - Spokojenost s náplní vykonávané práce ...................................................... 56 Graf č. 30- Vliv zdravého sebevědomí na kariérní úspěch ............................................ 57 Graf č. 31 - Sebevědomé ženy a muži dle věkových kategorií, v procentech ............... 58

65

Příloha: DOTAZNÍK Vážení absolventi, jsem studentka Vysoké školy polytechnické oboru Cestovní ruch.

Jak jistě víte,

podmínkou úspěšného ukončení studia, je mimo jiné vypracování bakalářské práce. Téma, které jsem si zvolila k řešení, se týká sebevědomí absolventů VŠPJ, jakožto jednoho z důležitých předpokladů profesního úspěchu. Proto bych vás ráda požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který je klíčový ke zdárnému vypracování praktické části mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní a je určen zejména pro absolventy VŠPJ oboru cestovní ruch. Za jeho vyplnění Vám předem děkuji. 1) Jsem člověk s výraznými povahovými rysy. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím


Nesouhlasím

2) Jsem duchapřítomný/á/. Souhlasím

Spíše souhlasím

3) V životě se mi už podařilo dát do pohybu hodně věcí. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

4) Ve sporech se mnou získávají druzí jen stěží navrch. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím


Nesouhlasím

5) Nenechám si nic líbit. Souhlasím

Spíše souhlasím

6) Když o mně ostatní hovoří za mými zády, nechává mne to v klidu. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

66

7) Mám některé vlastnosti, ve kterých vynikám nad většinu ostatních lidí. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

8) Rád/a/ se vystavuji náročným situacím, abych zjistil/a/, jak jsem dobrý/á/. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

9) Při zpracování úkolu se chci obejít co nejdéle bez cizí pomoci. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

10) Dokážu k lidem přistupovat lépe než mnozí jiní. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

11) Jsem nespokojený/á/, pokud nemohu k dosažení nejlepšího výkonu uplatnit všechny své schopnosti. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

12) S lidmi jednám s větší jistotou než většina ostatních lidí. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím


Nesouhlasím

13) Jsem sebevědomý/á/. Souhlasím

Spíše souhlasím

67

14) Nevadí mi, že mě někteří lidé odmítají, když se podle nich neřídím. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

15) Je pro mě snadné zachovat si své priority i v zaměstnání. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

16) Přitahují mě zvláště obtížně řešitelné problémy. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

17) Je pro mě důležité patřit k nejlepším. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

18) Je pro mě podstatné, abych svou činností dosáhl/a něčeho významného. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

19) Je pro mě důležité, aby výše mé odměny byla vázána na mé výkony. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

20) Po absolvování VŠPJ oboru Cestovní ruch jsem bez větších problémů sehnal práci. Souhlasím

Nesouhlasím

21) Pracuji v oboru cestovního ruchu. Souhlasím

Nesouhlasím

22) Jsem spokojen/a/ s náplní práce, kterou vykonávám. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

68

23) Ve zvolené profesi, jsem vzhledem ke kariérnímu růstu úspěšný/á/ Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

24) Jsem ochotný/á/ kvůli kariérnímu postupu změnit místo bydliště. Souhlasím

Spíše souhlasím


Nesouhlasím

25) Pohlaví. Žena

Muž

26) Věková kategorie

20-23

24-27

28 a více

69

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch. Zdravé sebevědomí jako předpoklad profesního úspěchu

Recommend Documents