VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Historie láká za zážitkem do A rc h e o p a r k u n a H r a d i s k u u M u š o v a Bakalářská práce
Autor: Jitka Zemánková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012
Historie láká za zážitkem do Archeoparku na Hradisku u Mušova
List zadání bakalářské práce
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2012 ..................................................... Podpis
Zde bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Evě Horňákové za odbornou pomoc při tvorbě této práce. Děkuji panu Tomáši Ingrovi a Ph.Dr. Balázsi Komoróczymu za poskytnuté informace. Poděkování patří také mému životnímu partnerovi Michalu Žovincovi za jeho trpělivost, podporu a inspiraci.
Abstrakt ZEMÁNKOVÁ, Jitka. Historie láká za zážitkem do Archeoparku na Hradisku u Mušova. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 71 stran. Cílem práce je analyzovat podmiňující faktory pro vznik archeoparku na archeologické lokalitě Hradisko u Mušova a zpracovat návrhy produktů pro rozvoj provozu nově vznikajícího archeoparku. Teoretická část práce se zabývá archeologickými muzei v přírodě u nás i v zahraničí a umísťuje Archeopark na Hradisku u Mušova mezi služby a atraktivity cestovního ruchu. Praktická část práce uvádí základní informace o archeoparku, představuje jeho možnou vizi a provoz, třídí návštěvníky archeoparku do segmentů, hodnotí jeho silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, a navrhuje možnosti spolupráce a propagace.
Klíčová slova Archeopark na Hradisku u Mušova. Archeologický park na Hradisku u Mušova. Archeologický park Římský vrch. Archeologické muzeum v přírodě. Atraktivita cestovního ruch. Kulturní cestovní ruch.
7
Abstract ZEMÁNKOVÁ, Jitka. The history attracts to an experience into the Archeological park Hradisko u Mušova. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervisor Mgr. Eva Horňáková. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2011. 71 pages.
Objective of this work is to analyse the factors of commencement of an archeological park on the archeological location of Hradisko u Mušova and to work out a proposal of products in order to advance the operation of the archeological park.
The theoretical part of this work describes archeological open air museums in the Czech Republic and in other countries, and situates the Archeological park na Hradisku u Mušova within services and attractions of tourism.
The practical part of this work contains fundamental information about the archeological park, shows its possible vision and operation, classifies its visitors into target segments, evaluates its strengths and weaknesses, opportunities and threats, proposes the possibilities of cooperation and promotion.
Key words Archeopark na Hradisku u Mušova. Archeological park na Hradisku u Mušova. Archeological park Římský vrch. Archeological open air museum. Tourism attraction. Cultural tourism
8
Předmluva Hlavním tématem této práce je vznik Archeologického parku na Hradisku u Mušova na stejnojmenné lokalitě nedaleko obce Pasohlávky na jižní Moravě. Zájem o historii, poznání prostředí, v němž žiji, a možnosti rozvoje kulturně-historického cestovního ruchu na jižní Moravě byly motivem pro volbu tohoto tématu. V první části práce budou obsaženy výsledky průzkumu archeologických muzeí v přírodě u nás a v zahraničí. Další částí je analýza podmiňujících faktorů pro vznik Archeologického parku Hradisko u Mušova a jeho umístění mezi atraktivity a služby cestovního ruchu. V závěru práce bude zpracován návrh produktů pro rozvoj provozu jeho jednotlivých částí, SWOT analýza a možnosti spolupráce a propagace. Práce bude zohledňovat výsledky archeologické činnosti na lokalitě Hradisko u Mušova, bude citovat především myšlenky uvedené v publikaci Evropská muzea v přírodě a v další literatuře. Informace budou dále čerpány z elektronických dokumentů vydaných za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a statistických údajů zveřejněných v Analýze vývoje návštěvnosti zpracovanou Masarykovou univerzitou v Brně. Zvolené téma mne velmi zajímá, především z toho důvodu, že jsem členkou Skupiny historického šermu Marcomania, o. s., která se zabývá bojovým uměním, lukostřelbou, pobytem antického římského vojska na našem území (především na Hradisku u Mušova) a rekonstrukcí jejich výzbroje. Získané zkušenosti z vystoupení, prezentující dobový život široké veřejnosti, a zkušenosti z praxe v Regionálním muzeu v Mikulově budou promítnuty v této práci, a proto budou cenným zdrojem informací pro budoucí management archeoparku, jemuž především je tato práce adresována.
9
Obsah Abstrakt ......................................................................................................................... 7 Abstract ......................................................................................................................... 8 Předmluva ..................................................................................................................... 9 Seznam ilustrací .......................................................................................................... 11 1
Teoretická část ........................................................................................................ 14 1.1
Vysvětlení pojmu archeologické muzeum v přírodě ....................................... 14
1.2
Historie vzniku evropských muzeí v přírodě ................................................... 15
1.2.1
Přehled českých archeologických muzeí v přírodě................................... 16
1.2.2
Příklady archeologických muzeí v přírodě v zahraničí ............................ 21
1.3 Analýza podmiňujících faktorů pro vznik Archeologického parku na Hradisku u Mušova ............................................................................................................. 27 1.3.1
Popis lokality a přírodních podmínek ....................................................... 27
1.3.2
Historické aspekty..................................................................................... 31
1.3.3
Římané ...................................................................................................... 34
1.4 Umístění Archeologického parku na Hradisku u Mušova mezi služby a atraktivity cestovního ruchu ................................................................................ 35 1.4.1
Oprávněnost pro začlenění archeoparku mezi služby a atraktivity cestovního ruchu ....................................................................................... 35
1.4.2
Umístění archeoparku mezi ostatní atraktivity Jihomoravského kraje ..... 36
1.4.3
Archeologický park na Hradisku u Mušova a jeho postavení mezi ostatními archeoparky ............................................................................... 39
1.5 2
Kulturní cestovní ruch v 21. století .................................................................. 40
Praktická část .......................................................................................................... 42 2.1
Základní informace o Archeologickém parku na Hradisku u Mušova ............ 42
2.1.1
Vize a strategie archeoparku ..................................................................... 44
2.1.2
Segmentace návštěvníků ........................................................................... 44
2.1.3
Vybudování archeoparku .......................................................................... 47
2.2
Návrh produktů pro rozvoj provozu jednotlivých částí archeoparku ............... 49
2.3
SWOT analýza ................................................................................................. 54
2.4
Možnosti spolupráce a propagace .................................................................... 55
Závěr ........................................................................................................................... 57 Seznam pramenů a literatury ...................................................................................... 59 Seznam příloh ............................................................................................................. 63
10
Seznam ilustrací Obr. 1: Archeologická muzea v přírodě na území České republiky s charakteristikou Obr. 2: Mapa s vyznačenými českými archeologickými muzei v přírodě, měřítko 1 : 4 000 000 [1] Obr. 3: Mapa s vyznačenými zahraničními archeologickými muzei v přírodě, měřítko 1 : 5 000 000 [1] Obr. 4: Mapa polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 200 000 [1] Obr. 5: Mapa polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 2 000 000 [1] Obr. 6: Mapa Vodní nádrže Nové Mlýny včetně obce Pasohlávky s cyklotrasami (fialově) a ostatními turistickými trasami (vyznačeny zeleně, červeně, žlutě, modře), měřítko 1 : 70 000 [1] Obr. 7: Hradisko u Mušova, červená linie zobrazuje přes tři kilometry dlouhé mohutné opevnění [2] Obr. 8: Římské vojenské objekty a archeologicky prozkoumané plochy v oblasti Mušova a Pasohlávek, měřítko 1 : 50 000 (INVEK, s. r. o., 2010) Obr. 9: Jeden z objektů komplexu římských památek v okolí Mušova [2] Obr. 10: Mapa největšího územního rozsahu Římské říše s vyznačením polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 25 000 000 (INVEK, s. r. o., 2010) Obr. 11: Hlavní aktivity návštěvníků v letních sezonách 2005 až 2009 (Šauer, Vystoupil 2009) Obr. 12: Umístění archeoparku, měřítko 1 : 100 000 (INVEK, s. r. o., 2010) Obr. 13: Vzhled původního záměru (původní plánovaná investice 120 mil. Kč) (INVEK, s. r. o., 2010) Obr. 14: Model dřevěné římské vstupní brány [2]
11
Úvod Myšlenka vzniku Archeologického parku na Hradisku u Mušova se zrodila mezi archeologickými Brno, v. v. i. v roce
pracovníky 2005.
Archeologického
Investičního
záměru
ústavu se
ujala
Akademie společnost
věd
ČR
Thermal
Pasohlávky, a. s., která na financování jeho výstavby hodlá čerpat prostředky z fondů Evropské unie. Od té doby bylo napsáno již několik tištěných i elektronických článků věnujících se tomuto tématu, ale kromě zpracování tématu pro potřeby investičního projektu (Thermal Pasohlávky, a. s. nazvala projekt Archeologický park Římský vrch) se jím komplexněji prozatím nikdo nezabýval. Archeologický park na Hradisku u Mušova (dále archeopark) zůstává pro tuto chvíli ve fázi projektové dokumentace. Bakalářskou práci s názvem Historie láká za zážitkem do Archeoparku na Hradisku u Mušova jsem zvolila proto, že mě zajímá historie, a nejen z tohoto důvodu jsem měla možnost se aktivně účastnit dobových vystoupení v roli antické římské ženy jako členka Skupiny historického šermu Marcomania, o. s. Díky těmto zkušenostem jsem poznala rozličné reakce diváků na různé typy vystoupení. Další cennou zkušenost mi přinesla praxe v Regionálním muzeu v Mikulově, kde jsem byla v přímém kontaktu s návštěvníky muzea, a tudíž jsem měla možnost čerpat zajímavé podněty vedoucí k zlepšení nabídky muzejních zařízení. Některé praktické zkušenosti jsou promítnuty do této práce. Podobnou tematikou se zabývala Ivona Kukuczová, studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V práci s názvem Význam archeoparku Chotěbuz-Podobora pro cestovní ruch definuje archeopark v systému turistických atraktivit a na základě dotazníkového šetření stanovuje profil návštěvníka archeoparku. Další podobnou práci napsala Jitka Lunerová, studentka Masarykovy univerzity v Brně. Práce se nazývá Archeologická muzea v přírodě, sonda do života pravěké a středověké společnosti. Mapuje archeologická muzea na území České republiky, definuje pojem archeoskanzen a podává návrh na zbudování archeologického muzea v přírodě ve Znojmě-Hradišti. Soňa Kovalovská, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, napsala bakalářskou práci s názvem Ekonomická hlediska animace archeologických památek. Kovalovská analyzovala návratnost vložených finančních prostředků.
12
Tato práce se od výše uvedených bude odlišovat tím, že bude analyzovat samotné faktory podmiňující vznik archeoparku v archeologické lokalitě Hradisko u Mušova. Na rozdíl od Lunerové, která ve své práci uvádí pouze plán budov archeologického muzea v přírodě ve Znojmě-Hradišti, se bude zabývat návrhem produktů pro rozvoj provozu archeoparku včetně jeho vize, segmentace návštěvníků, možnosti spolupráce a propagace. Předpokládaných výsledků bude dosaženo zkoumáním podstaty a účelu vzniku archeologických muzeí v přírodě na našem území a v zahraničí. Práce se bude zabývat oprávněním pro zařazení archeoparku mezi atraktivity a služby cestovního ruchu a jeho umístěním mezi ostatní archeologická muzea v přírodě. Silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti archeoparku budou zhodnoceny pomocí SWOT analýzy. Dále budou uvedeny možnosti spolupráce v rámci ostatních archeologických muzeí v přírodě a navrhnuty způsoby propagace. Nejdůležitější literaturou, která mi poskytla stěžejní informace o archeologických muzeích v přírodě, byla kniha Atlas památek, Evropská muzea v přírodě od PhDr. Jiřího Langera, CSc.
„Historia est testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.“ (Cicero, O řečníkovi 2, 36)
„Historie je svědectvím času, světlo pravdy, život paměti, učitelka života, zvěstovatelka dávných dob.“ [Kuťáková, Marek, Zachová, 1988, s. 229]
13
1 Teoretická část
1.1 Vysvětlení pojmu archeologické muzeum v přírodě Jak již samotné téma práce napovídá, středem zájmu budou archeologická muzea v přírodě, s nimiž úzce souvisí specifický název archeologický park (zkráceně archeopark) nebo také archeologický skanzen (neboli archeoskanzen). V obou případech se jedná o typy archeologických muzeí v přírodě. Muzeum v přírodě (anglicky „Open Air Museum“, německy „Freilichtmuseum“) jak už název prozrazuje, je muzeum bez střechy nad hlavou. Jedná se o odborně rekonstruované historické životní prostředí charakteristické pro určitou oblast, které zachycuje komplexní ukázku života člověka (bydlení, strava, strasti a radosti života, jeho tvorba). [Langer, 2005, s. 7] „Pro neuzavřenost množství funkcí definujeme muzeum v přírodě jako „rekonstrukci historického životního prostředí“ se vším všudy.“ (…) „Definici muzea v přírodě lze rozšířit na rekonstrukce historických činností v tomto prostředí, tedy činností s ním obsahově svázaných.“ (…) „ Právě muzeum v přírodě je takovou historickou laboratoří, která dává nespočet příležitostí k experimentům, jaké nelze jinde prožít.“ [Langer, 2005, s. 12] „Slovo „skansen“ se nyní v některých jazycích používá jako synonymum muzea v přírodě. Ve švédštině slovo „skans“ znamená staré místo obrany, pevnost, a taková stála na kopci, kde Artur Hazelius zřídil své muzeum v přírodě. Jeho myšlenka zachovat staré rolnické kulturní dědictví a zpřístupnit ho návštěvníků se šířila a měla následovníky po celém světě. Dnes se tato myšlenka zatím ještě neujala v jediném světadílu, v Jižní Americe.“ [Langer, 2005, s. 5] Další z pohledů přináší pan Neustupný (Neustupný 1966), který říká, že myšlenka samostatného „muzea pravěku“ není v naší muzeologii a archeologii nová. Myšlenku se však prozatím nepodařilo naplnit, a proto v západním světě od 50. let minulého století 14
vznikla alternativa tzv. archeologických muzeí v přírodě či středisek experimentální archeologie (Sklenář 1983, Malina – Malinová 1992). Kromě nesprávného označení „archeologické skanzeny“ se dnes často objevuje označení „archeopark“. Výraz vyjadřuje
ústup
od
povinnosti
uchovávat
archeologické
originální
památky
v depozitářích agendy muzeí (v původním pojetí J. Neustupného 1996, 224) a slovo „park“ vyvolává představu o přírodě a odpočinku. Jak je z popisu zřejmé, tato zařízení se výrazně odlišují od klasických expozic muzeí. [Archeopark pravěku ve Všestarech: základní teze, 2009, s. 83-89] Mezi primární cíle archeologických muzeí v přírodě patří představení výsledků archeologických výzkumů odborné i neodborné veřejnosti a oživení archeologických památek. V muzeích tohoto typu se nachází velké množství replik (kopií), které si může návštěvník důkladně prohlédnout a většinou i osahat. Dalším rysem je komplexní ukázka život člověka minulosti. Návštěvník tedy atmosféru místa vnímá všemi smysly. Vidí budovy a krajinu, do které je archeologické muzeum v přírodě zasazeno. Může si důkladně osahat a případně i vyzkoušet repliky. Slyší praskající oheň v peci nebo z ohniště a cítí jeho kouř či vůni na něm připravovaného pokrmu. A pokud má štěstí, dostane se mu i sousto k ochutnání. Toto vše přispívá ke „genius loci“ daného místa, jenž jako ucelený vjem zůstane v paměti každého návštěvníka.
1.2 Historie vzniku evropských muzeí v přírodě Tématem historie vývoje muzeí v přírodě na evropském kontinentě se podrobněji zabývá PhDr. Jiří Langer, CSc. v knize Atlas památek, Evropská muzea v přírodě. „Vznik muzeí v přírodě se obvykle spojuje s velkými světovými výstavami 2. poloviny 19. století: v roce 1851 byly v Londýně vystaveny modely staveb ze všech světadílů, převážně z britských kolonií.“ (…) „V roce 1891 na Jubilejní výstavě v Praze postavili podle vídeňského vzoru českou vesnickou chalupu z Polabí, v roce 1900 ji využili pro zveřejnění národopisné sbírky v Přerově nad Labem a o 67 let později se tam stala základem muzea v přírodě.“ (…) „Mezitím ve Skandinávii přibývaly úspěšné pokusy: V Norsk Folkemuseum v Oslu dodnes stojí tzv. královská sbírka přenesených lidových staveb, koncipovaná roku 1881 a realizovaná roku 1888. Podobný záměr 15
Georga J. Karlina z roku 1882 se v Lundu začal uskutečňovat roku 1891, kdy Artur Hazelius zpřístupnil svoje muzeum Skansen ve Stockholmu. Budoval ho od roku 1880, ale již dvanáct let předtím se věnoval terénním výzkumům a sběratelství a v roce 1872 založil národopisné muzeum severských zemí (Nordiska museet). Podle hesla „Může přijít den, kdy všechno naše zlato nepostačí k tomu, abychom vytvořili obraz zmizelých časů“ podnítil s přáteli muzejní hnutí Seveřanů. Jejich cílem nebylo jen zachování zanikajících stavení, ale i jejich často již zaniklého prostředí a prvků starého životního stylu. Za pozornost stojí, jak mnoho takových muzeí vzniklo v severní Evropě ještě před 1. světovou válkou, a to i na severu Německa (od roku 1899 - ) a Polska.“ (…) „Ve střední Evropě se tento pokus ujal jen v Rožnově pod Radhoštěm, kde se z iniciativy malíře Bohumíra Jaroňka od roku 1912 konkretizovaly starší záměry spíše Sandvigovou cestou, i když o sobě tito dva pánové nevěděli. Realizace se vinou 1. světové války zdržela do roku 1925, a v důsledku špatné finanční situace se tehdy plně neuskutečnila ani Jaroňkova koncepce. (…)„Situace budování muzeí v přírodě se podstatně změnila po roce 1945. Nenahraditelné ztráty kulturního dědictví způsobené 2. světovou válkou pociťovaly nejvíce středoevropské a východoevropské země. Současně venkovské stavby přestávaly vyhovovat stupňujícím se nárokům na bydlení, takže mnohem rychleji než dříve podléhaly necitlivým zásahům poválečné stavební obnovy a následující hospodářské konjunktury. To vyburcovalo téměř všechny evropské národy ke vzniku a intenzivní činnosti systému památkové péče.“ [Langer, 2005, s. 7 - 9]
1.2.1 Přehled českých archeologických muzeí v přírodě V naší republice můžeme napočítat více než tucet archeologických muzeí v přírodě. Další teprve vznikají (Keltský archeologický park Nasavrky), jedno muzeum je uzavřeno (Archeologický skanzen Isarno) a některá se nachází prozatím ve formě projektu čekajícího na svou realizaci. Tato kapitola se podrobně nezabývá všemi archeologickými muzei v přírodě ať už existujícími nebo teprve vznikajícími. Jejím cílem je analyzovat důvod jejich vzniku a předmět jejich zájmu.
16
Archeologická muzea v přírodě vznikala a nadále vznikají za různým účelem. Může se jednat o odborná pracoviště vědeckých pracovníků, kde dochází k uskutečňování vědeckých experimentů (experimentální archeologie). Mohou to být místa, jejichž primárním účelem je přilákat a pobavit své návštěvníky. Další plní funkci výchovnou a svoje úsilí směřují na zájmovou činnost dětí a mládeže. Často dochází ke kombinaci několika výše uvedených charakteristik. Pro názornější představu je zvoleno rozdělení muzeí v přírodě podle jejich účelu dle pana PhDr. Války. A. „Experimentální střediska pro rekonstrukci pravěké a středověké kultury. Primární účel těchto expozic: provádění vědeckých experimentů s cílem poznávat a ověřovat technické a technologické postupy pravěkých a středověkých stavitelů a výrobců. Příklady: Může se jednat o rekonstrukci jedné lokality jako celku (archeologický skanzen Březno u Loun), případně využití nálezové situace jiné lokality (Centrum experimentální archeologie Všestary). B. Komerční podniky zaměřené na turistický ruch, sloužící zejména k prezentaci poznatků. Nejdůležitější je zážitek návštěvníka. Příklad: archeoskanzen Modrá, archeoskanzen Chotěbuz-Podobora.
C. Zařízení orientovaná na výchovu mládeže a zájmovou činnost dětí. Archeologická muzea v přírodě zaměřené na poznávací proces, rozvíjení manuální zručnosti a zábavu. Příklad: pravěký skanzen Altamira v Kosmonosech.“ [Válka, 2005, s. 148]
17
V České republice je možné navštívit celkem třináct archeologických muzeí v přírodě se sezónním nebo celoročním provozem. Níže uvedená tabulka obsahuje jejich výčet včetně dvou muzeí, z nichž Archeoskanzen Isarno je momentálně uzavřen a Keltský archeopark Nasavrky se nachází v procesu výstavby a jeho plánované otevření připadá na příští rok.
Název
Účel
Otevřen
Zaměření
Centrum experimentální archeologie Všestary
EA, CR, V
1997
starší zemědělský pravěk (neolit-halštat)
Archeopark Na Farkách
EA, V
1996
pravěk a starověk
Archeoskanzen Březno
EA
1981
pravěk až středověk
Pravěký skanzen Altamira
EA, V
1992
pravěk až středověk
Archeoskanzen Curia Vítkov
EA, V
není uvedeno
raný středověk
Středověký skanzen Řepora EA, CR, V
2002
středověk
Archeoskanzen Villa Nova Uhřínov
EA, CR, V
1992
středověká kolonizační vesnice
Archeoskanzen Netolice
EAP, CR, V
2004
středověk, Přemyslovci
Archeopark Liboc
EA, V
1995
pozdní středověk
Archeopark Prášily
CR, V
2005
keltská vesnice
Archeoskanzen Isarno (momentálně uzavřen)
EA, CR, V
není uvedeno
keltská vesnice
Keltský archeopark Nasavrky (ve výstavbě)
EA, CR
2013
keltské vesnice (doba laténská)
Archeoskanzen Modrá
CR, V
2004
Velká Morava, Slované
Archeoskanzen Pohansko
EA, CR, V
2001
Velká Morava, Slované
Archeoskanzen ChotěbuzPodobora
CR, V
2005
slovanské sídliště
Obr. 1: Archeologická muzea v přírodě na území České republiky s charakteristikou
Vysvětlivky k tabulce: EA (středisko nebo pracoviště experimentální archeologie), CR (zaměření na cestovní ruch), V (pedagogicko-výchovná a zájmová činnost). 18
V níže uvedené mapě je zaznačena poloha zmíněných archeologických muzeí v přírodě. Seznam pod tabulkou obsahuje název města či obce včetně kraje, ve kterém se konkrétní archeologické muzeum v přírodě nachází.
Obr. 2: Mapa s vyznačenými českými archeologickými muzei v přírodě, měřítko 1 : 4 000 000
Vysvětlivky k mapce: 1. Středověký skanzen Řepora
Praha - Řeporyje
Hl. m. Praha
2. Archeopark Liboc
Praha – Liboc
Hl. m. Praha
3. Archeopark Na Farkách
Praha – Troja
Hl. m. Praha
4. Archeoskanzen Březno
Postoloprty
Ústecký kraj
5. Pravěký skanzen Altamira
Kosmonosy
Středočeský kraj
6. Archeoskanzen Curia Vítkov
Chrastava
Liberecký kraj
Všestary
Královéhradecký kraj
Uhřínov pod Deštnou
Královéhradecký kraj
7. Centrum experimentální archeologie Všestary 8. Archeoskanzen Villa Nova Uhřínov
19
9. Keltský archeopark Nasavrky (plánované otevření v roce 2013)
Nasavrky
Pardubický kraj
Letovice
Jihomoravský kraj
Český Těšín
Moravskoslezský kraj
12. Archeoskanzen Modrá
Modrá u Velehradu
Jihomoravský kraj
13. Archeoskanzen Pohansko
Břeclav
Jihomoravský kraj
14. Archeoskanzen Netolice
Vodňany
Jihočeský kraj
15. Archeopark Prášily
Prášily
Jihočeský kraj
10. Archeoskanzen Isarno (momentálně není v provozu) 11. Archeoskanzen Chotěbuz-Podobora
V závěru této kapitoly jsou uvedeny informace o některých plánovaných projektech archeologických muzeí v přírodě na našem území. Jedná se prozatím pouze o projektové dokumentace. Informace jsou převzaty z prezentace pana Vaverky. „Těšetice (u Znojma) Replika neolitické vesnice se skanzenem, prozatím zde byla vybudována pouze replika částečně zahloubeného domu v rámci činnosti Ústavu archeologie a muzeologie FFMÚ.
Blučina (cca 20 km jižně od Brna) Cílem projektu Přírodní a archeologický park CEZAVY je vytvořit na úseku akropole unikátní archeopark s rekonstrukcí části hradiska, živým pravěkým skanzenem, muzeem, prostory pro různé formy trávení volného času mládeže a dospělých.
Kouřim Na “zelené louce” nedaleko rybníku Strašík u Kouřimi v budoucnu vyroste archeopark s opevněním, bránou, strážními věžemi, halovou stavbou, hospodářským a řemeslnickým areálem.“ [Vaverka, 2008, s. 55 - 56] 20
Další z projektů jsou Archeologický skanzen Znojmo-Hradiště a Archeologický park Mikulčice-Kopčany, který dokonce kandidoval na zápis mezi památky Světového kulturního dědictví UNESCO. Tento česko-slovenský projekt byl nakonec po dohodě se slovenskou stranou a Ministerstvem kultury České republiky z kandidatury stažen a opět se bude o zápis pokoušet v roce 2013. [Turek, 2011] Důvody vzniku archeologických muzeí v přírodě mohou být různé. Na začátku historie budování archeologických muzeí v přírodě byla snaha ochránit lidovou architekturu a zvyky. Někdy i touha po ověření vědeckých hypotéz (experimentální archeologie) a vědecko-výzkumná činnost vedly k vybudování takovýchto zařízení. Archeologická muzea v přírodě mají nemalý vliv na rozvoj cestovního ruchu tím, že zatraktivňují daný region. Kromě jejich vědeckého, ekonomického a kulturního přínosu by neměl být opomenut také pedagogicko-didaktický význam a s tím úzce související výchova a zájmová činnost dětí a mládeže. Na závěr je důležité poznamenat, že charakteristika činnosti a vlastní prezentace jednotlivých archeologických muzeí není vždy jednostranně zaměřená (viz obrázek 1), většinou se jedná o jejich kombinace.
1.2.2 Příklady archeologických muzeí v přírodě v zahraničí Z předešlé kapitoly je zřejmé, že naše republika oplývá bohatými dějinami, které jsou široké veřejnosti prezentovány nejen prostřednictvím klasických muzejních sbírek, ale také za přispění archeologických muzeí v přírodě. Na potenciál naší republiky navazuje níže uvedený přehled vybraných archeologických muzeí v přírodě za hranicemi našeho státu, který zároveň rozvíjí historické souvislosti.
„Německo: 1. Gabreta Rozlehlý skanzen zaměřený na keltskou kulturu se nachází přibližně 30 km od hraničního přechodu Strážný nedaleko Passau. Byl vybudován po roce 1997 společným úsilím soukromého vlastníka, University Passau a českých 21
archeologů. Rekonstruované objekty pokrývají dobu 12. - 9. století p. n. l. (dům č. 3) až 4. - 3. století p. n. l. (panské domy).
2. Amerang Skanzen byl otevřen v roce 1982 a prezentuje architekturu předalpské oblasti Bavorska. Nejstaršími objekty jsou dva dvory ze 16. století. Starší z nich – roubený Mittermeyer-Hof pochází z roku 1525.
3. Bad Windsheim
Toto
muzeum
v přírodě
je
jedním
z nejvýznamnějších
výzkumných
a dokumentačních pracovišť zabývajících se historickými formami staveb. Otevřeno bylo v roce 1982 a prezentuje originály dochovaných staveb ze 14. - 20. století. V části věnované středověku se nachází mnoho velmi cenných objektů ze 14. až 16. století – dva domy z roku 1367, dřevěný dům z 2. poloviny 14. století, stodola z roku 1398, domy datované do let 1454, 1507, 1554, hospoda z roku 1518 a další.
4. Düppel Na pozemku o rozloze 12 ha bylo již v roce 1975 zpřístupněna veřejnosti rekonstrukce historické vesnice podle nálezů v Berlin-Zehlendorf z přelomu 12. / 13. století. Vše bylo budováno v rámci experimentu ručně pomocí replik středověkých nástrojů. Pěstují se zde rostliny a zvířata starých druhů a plemen archeologicky doložených pro tuto lokalitu. V blízkosti města je rovněž rekonstruováno nejstarší dochované obydlí Berlína. Objekt pochází přibližně z roku 1560 a na přilehlých pozemcích je provozován výzkum historických forem zemědělství, získávání potravy a její zpracování v uzavřeném cyklu uzavřené komunity.
22
5. Slawenburg Raddusch Jedná se o společný projekt Brandenburgischen Landesamtes für Denkmalpflege a Archäologischen Landesmuseum zpřístupněn v květnu 2003. Stavba slovanské pevnosti z 9.
/ 10. století byla provedena na základě předchozího
archeologického výzkumu, bohužel moderními prostředky. Objekt má vnější průměr 58 m, tloušťku stěn 10 m. Přilehlá osada rekonstruována nebyla. Uvnitř se nachází archeologická expozice.
Rakousko 1. Carnuntum – Petronell Muzeum pod širým nebem Petronell je jednou ze součástí archeoparku Carnuntum. Je zde zrekonstruována část římského města s ulicemi, chrámem, lázněmi, zahradami a řadou domů umožňujících nahlédnout do všedního dne starých Římanů. Vše je stavěno na základě postupů experimentální archeologie, dokonce i při tvorbě zahrad jsou sázeny pouze rostliny, jejichž zbytky byly nalezeny při vykopávkách. Aby se docílilo naprosto autentického vzhledu zahrad, jsou používána semena, zpětně šlechtěná ze současných rostlin.
2. Asparn an der Zaya Muzeum v zámeckém parku bylo zpřístupněno r. 1970. Nachází se v něm 11 pravěkých staveb – např. chata lovců mamutů, neolitický dlouhý dům, stan lovců sobů, dům z mladší doby železné, keltská kovářská dílna aj.
3. Mitterkirchen V obci Lehen asi 40 km východně od Lince byla na odkrytém sídlišti a pohřebišti z doby halštatské (cca 700 – 500 let p. n. l.) vybudována v letech 1981 – 1989 replika malé osady podle archeologických nálezů (20 objektů). 23
Polsko
1. Biskupin Velmi známé archeologické muzeum a rezervace. Zde byl na břehu stejnojmenného jezera zahájen roku 1934 první polský odborný archeologický výzkum. Objeveno zde bylo ve vynikajícím stavu osídlení z 8. století p. n. l. Rekonstruována je část opevnění s bránou, přístupovou cestou a několik dlouhých domů. Na přilehlých polích se pěstují čtyři původní druhy pšenice, proso, čočka, fazole a len.
2. Varšava V Bródnowském parku vyrůstá od roku 2007 na místě odkryté slovanské osady ve spolupráci Urządu Dzielnicy Targówek pod dozorem Państwowego Muzea Archologicznego w Warszawie hradiště z doby okolo roku 1000 a naučná stezka.
Slovensko Havránok Národní kulturní památka, která se rozprostírá nad vodní nádrží Liptovská Mara pár km za obcí Bešeňová. Lokalita se nachází na místě sídliště z mladší doby železné (300 – 100 p. n. l.) a středověkého hrádku. V současnosti probíhá rekonstrukce časti keltské osady Kotínů s obětištěm z 1. století p. n. l. Dále se zde nachází rekonstrukce keltských staveb, rekonstruovaná laténská hradba a brána, středověký příkop, val, most, dlážděné nádvoří a suterén dřevené obytné věže.“ [Vaverka, 2008, str. 58]
24
Uvedená archeologická muzea v přírodě za hranicemi našeho státu jsou zaznačena v následující mapě. Z důvodu odlišení byla u každého státu (Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko) použita jiná barva.
Obr. 3: Mapa s vyznačenými zahraničními archeologickými muzei v přírodě, měřítko 1 : 5 000 000 Vysvětlivky k mapce:
1. Gabreta
Německo
2. Amerang
Německo
3. Bad Windsheim
Německo
4. Düppel
Německo
5. Slawenburg Raddusch
Německo
6. Carnuntum – Petronell
Rakousko
7. Asparn an der Zaya
Rakousko
8. Mitterkirchen
Rakousko
9. Biskupin
Polsko
10. Varšava
Polsko
11. Havránok
Slovensko
25
„Mnoho muzeí v přírodě je atrakcí s významem pro turistické podnikání ve své vlasti. Návštěvníkům nabízí možnosti udělat si představu, nebo chcete-li iluzi, o životě lidí v minulosti. Tato muzea poskytují úplný zážitek, a tak velmi dobře umožňují porozumět kultuře a dějinám země či regionu. V mnoha státech se také muzeím v přírodě umožňovalo rozvíjet se svobodněji než vědečtěji zatíženým institucím.“ [Langer, 2005, s. 5] Mnohdy společná minulost, příslušnost ke stejným předkům či kmenům, snaha dozvědět se více o nás samotných, oboustranná výměna informací, vzájemná podpora a spolupráce, toto vše je možné si představit pod případnou spoluprací mezi archeologickými muzei v přírodě u nás a v zahraničí.
26
1.3 Analýza podmiňujících faktorů pro vznik Archeologického parku na Hradisku u Mušova Na jihu Moravy nedaleko hranic s Rakouskem a Slovenskem u obce Pasohlávky se již několik let mezi zástupci Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, v. v. i., zástupci obce Pasohlávky a Jihomoravského kraje diskutuje myšlenka vzniku Archeologického parku Hradisko u Mušova (nebo také Archeologický park Římský vrch dle pojmenování investorů). Dojde-li k jeho realizaci, svým zaměřením nebude mít na našem území obdoby. Stejně jako u ostatních archeologických muzeí v přírodě bude jeho primárním cílem prezentace výsledků výzkumné činnosti a oživení příběhu dávných obyvatel tohoto místa, antického římského vojska. Zároveň rozšíří nabídku atraktivit cestovního ruchu této jedinečné lokality. Proč by měl Archeologický park na Hradisku u Mušova vzniknout právě na tomto místě? Můžeme toto místo oprávněně začlenit mezi atraktivity cestovního ruchu? Tyto otázky jsou zodpovězeny v dalších kapitolách.
1.3.1 Popis lokality a přírodních podmínek Pro popis místa, kde by měl Archeopark na Hradisku u Mušova vzniknout, je zvolen příspěvek PhDr. Jaroslava Tejrala, DrSc. [Kordiovský, 2000, str. 143]. „Hradisko (Burgstall) se nachází v katastru dnes zatopené obce Mušov. Je vzdáleno asi 65 km vzdušnou čarou směrem SSV od ohbí Dunaje u Korneuburgu a 80 km severně od Vídně, římské (Vindobony). Leží na plochém vrcholku mírného návrší, zvedajícího se nad inundačním terénem při soutocích řek Jihlavky se Svratkou a krátce poté Svratky s Dyjí. Vyvýšenina se vyznačuje vynikající strategickou polohou a v době římské se nacházela na křižovatce důležitých obchodních cest. Ačkoliv její vrcholek ční pouhých 50 m nad okolní terén, je z něho možno přehlédnout a ovládat velkou část Dyjskosvrateckého úvalu, zejména údolní nivy podél břehu Dyje a Svratky, které byly, jak dokládají téměř souvislé řetězce zaniklých germánských sídlišť, hustě osídleny barbarským obyvatelstvem. Výhled k východu je pak uzavřen vápencovým masivem Pálavských vrchů.
27
Pálavské vrchy, patřící pod ochranu správy Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava, jsou jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území naší republiky. Úpatí Pálavských vrchů proplétá síť vinohradů a luk, pod nimiž se nachází malebné obce Jihomoravského kraje. Celková atmosféra tohoto místa je dotvořena blankytnou plochou vodní nádrže Nové Mlýny lákající ke koupeli a k vodním sportům (windsurfing, kitesurfing, rybolov). Pro lepší představu o poloze Hradiska u Mušova jsou přiloženy dvě mapy se zaznačenou polohou.
Obr. 4: Mapa polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 200 000
28
Obr. 5: Mapa polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 2 000 000
Jižní Morava se nachází v jedné z nejteplejších oblastí s největším počtem slunečných dnů v roce v porovnání s ostatními oblastmi České republiky. Léta bývají dlouhá a teplá, zimy krátké a suché, což napomáhá maximálnímu využití turistické sezóny. Velkou oblibu si získala rekreační oblast Pasohlávky (Autokemp ATC Merkur) s písčitými plážemi a pozvolným vstupem do vody. Studie „Pasohlávky – Marketing lázeňské a rekreační zóny“ uvádí návštěvnost této turistické zóny na 250 000 turistů za rok. Návštěvníci přicházejí hlavně z rekreačních důvodů. Někteří přichází kempovat či sportovat. Již započatá stavba akvaparku, plánovaná výstavba lázní a archeoparku jistě přispějí k zatraktivnění tohoto jedinečného místa. [Pasohlavky.cz, marketing: Pasohlávky – Marketing lázeňské a rekreační zóny, 2005] „Při pobytu v rekreační oblasti Pasohlávky přímo lákají k projížďkám na kole trasy v rovinatém terénu. Spojení mezi jednotlivými obcemi Ivaň, Strachotín, Dolní Věstonice, Brod nad Dyjí a Drnholec zajišťuje cyklotrasa kolem ATC Merkur, která je vedena kolem horní a střední nádrže Novomlýnské nádrže.
29
Z této cyklotrasy je přímé napojení na moravskoslezskou dálkovou cyklotrasu (č.41), po níž se může pokračovat až do Lednicko – valtického areálu. V Pasohlávkách cyklotrasa kopíruje další dálkovou cyklotrasu, Jantarovou stezku (č.4), která vede na rakouské hranice (hraniční přechod Hevlín / Laa an der Thaya) nebo na rakouské hranice (hraniční přechod Hevlín / Laa) nebo obráceným směrem na Židlochovice a Brno cyklostezka Brno - Vídeň. Moravské vinařské stezky tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras na území všech vinařských oblastí jižní Moravy. Každá z devíti vinařských oblastí má svou vlastní vinařskou stezku, všechny jsou pak společně propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou od Znojma až do Uherského Hradiště. Jednotlivé stezky jsou pojmenovány podle vinařské oblasti, přes které vedou, a spolu s páteřní trasou nabízí cyklistům mnoho menších i větších okruhů pro krátké i dlouhé cykloturistické výlety. Obcí Pasohlávky vede Mikulovská vinařská stezka.“ [Pasohlavky.cz: Informace pro turisty, Cykloturistika, 2012]
Obr. 6: Mapa Vodní nádrže Nové Mlýny včetně obce Pasohlávky s cyklotrasami (fialově) a ostatními turistickými trasami (vyznačeny zeleně, červeně, žlutě, modře), měřítko 1 : 70 000
30
1.3.2 Historické aspekty Pro pochopení historické hodnoty zaniklého římského opevnění na Hradisku u Mušova a kulturního a vzdělávacího významu, který bude archeopark plnit, je uveden příspěvek od pana Ph.Dr. Komoróczyho a Ph.Dr. Tejrala. „Nejvýznamnější a v kontextu doby římské zcela unikátní lokalitou na území celého středního Podunají je Hradisko u Mušova. První systematický výzkum zde v letech 1927 – 1928 prováděl Anton Gnirs za přispění prezidenta T. G. Masaryka. Od roku 1984 zde terénní výzkumy každoročně realizuje Archeologický ústav Akademie věd Brno pod vedením Jaroslava Tejrala. K nejdůležitějším výsledkům jejich práce patří zjištění, že tu byl římským vojskem vystavěn rozsáhlý opevněný komplex. Celková plocha římské pevnosti na Hradisku se nyní odhaduje na 30 – 40 ha.
Obr. 7: Hradisko u Mušova, červená linie zobrazuje přes tři kilometry dlouhé mohutné opevnění
Početné předměty vojenské výstroje a výzbroje, nálezy mincí a římské keramiky dokládají přítomnost římských vojáků v letech 172 až 180 po Kr., v průběhu markomanských válek. Podle některých předmětů lze dokonce soudit na přítomnost vysokých římských důstojníků ze štábu X. legie, ne-li samotného velitele vojenských 31
operací v barbariku. Mohutné opevnění navršené z hlíny, obložené nepálenými hliněnými cihlami a doprovázené linií dvou hlubokých příkopů, věžemi a jednou dřevěnou branou má obdoby v římských vojenských táborech.“ (…) „O válečné taktice Římanů v době markomanských válek vypovídají kromě zmínek literárních pramenů především nálezy vojenských objektů. Největší počet krátkodobých táborů byl zjištěn zejména v širším okolí římské pevnosti na Hradisku u Mušova. Další byly objeveny v okolí Brna, v Olomouci a u Hulína. Jejich rozložení na strategicky významných místech prozrazuje směry postupu římských vojsk. V některých případech bylo zjištěno, že krátkodobé tábory byly vybudovány na vypáleném nebo opuštěném germánském sídlišti z 2. století.“ [Komoróczy, 2007, s. 4]
Obr. 8: Římské vojenské objekty a archeologicky prozkoumané plochy v oblasti Mušova a Pasohlávek, měřítko 1 : 50 000
„Komplex římských památek v okolí Mušova představuje vůbec nejvýznamnější archeologické lokality, které se týkají římského období na našem území. Ba dokonce lze říci, že jsou vůbec nejvýznamnější lokalitou nejen severně od Dunaje ale východně od Rýna, protože doposud se nepodařilo nikde v bývalém barbarském území podobný 32
soubor památek zjistit.“ [PhDr. Jaroslava Tejrala, DrSc., příspěvek z filmu Římané za humny! Zory Cejnkové, 2003]
Obr. 9: Jeden z objektů komplexu římských památek v okolí Mušova
„Obytná budova o čtyřech místnostech (rozměry 21 x 6 m) byla vybudována ve dvou fázích. Druhý komplex místností s charakteristickou půdorysnou dispozicí a zařízením je možno považovat za lázně (balneum). V obou budovách se uchovaly zbytky maltové podlahy (pavimenta). Vytápění jednotlivých místností zajišťovalo podpodlažní topení (hypokaustum). Obě budovy jsou dodnes jedinými autentickými antickými stavbami na území České republiky.“ (…) „Dílny na opravu zbraní a výstroje (fabricae), chlebové pece a řada výrobních objektů odkrytých novými výzkumy na východním svahu „Hradiska“ dokládají, že se zde soustředily činnosti zaměřené očividně na potřeby vojenských jednotek. Význam mušovské pevnosti umocnil i nález dalších vojenských zařízení, především pochodových táborů, v bezprostředním okolí. Dlouhé opevnění jejího severozápadního předpolí ohradilo celý prostor na soutoku Dyje a Jihlavky a hrálo i roli logistického zázemí římské armády, operující v širším okolí“ [Cejnková, Komoróczy, Tejral, 2003, s. 22, 11. dvojlist]
33
1.3.3 Římané „V prvních staletích po Kr. (1. - 4. století) dosáhlo Imperium Romanum největšího územního rozsahu a jeho hranice rozdělovaly evropský kontinent i britské ostrovy na dva kulturně i politicky značně rozdílné světy. Na jedné straně to byl vyspělý antický Řím s bohatými provinciemi. V rozsáhlých oblastech vně římské hranice žily početné barbarské populace různého germánského, avšak také sarmatského, dáckého aj. původu na mnohem nižší kulturní úrovni a v roztříštěném kmenovém uspořádání. Poznání vztahů těchto odlišných sfér přispívá k pochopení charakteristických a určujících stránek dalšího historického vývoje v celé Evropě. Hnací silou této významné dějinné epochy byly nejen střety, ale i vzájemné ovlivňování těchto různorodých civilizací, které trvaly až do pádu antického Říma v 5. století. Ve svých důsledcích vedly tyto procesy k vytvoření nových kulturních a politických struktur, v jejichž rámci si barbarské obyvatelstvo přizpůsobilo antické vzory a vytvořilo tak předpoklady pro vznik raně středověké Evropy. Tato integrace římského a domácího dědictví pak představuje přímý předstupeň dnešní Evropy.“ [Cejnková, Komoróczy, Tejral, 2003, s. 1]
Obr. 10: Mapa největšího územního rozsahu Římské říše s vyznačením polohy Hradiska u Mušova, měřítko 1 : 25 000 000
34
1.4 Umístění Archeologického parku na Hradisku u Mušova mezi služby a atraktivity cestovního ruchu Archeologická muzea v přírodě můžeme stejně jako například muzea a galerie zařadit mezi kulturní zařízení. Typově je tedy řadíme do kulturně poznávacího cestovního ruchu. Účastník má možnost se seznámí s hmotnými (hrady, zámky, krajina) a nehmotnými (historie, tradice, zvyky) památkami daného regionu. „Kulturní cestovní ruch znamená cestování za zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy a lidi z minulosti i současnosti (McKercher a du Cros, 2002: 3)“ [KESNER, MORAVEC, NOVOTNÝ, ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, Praha, 2008, s. 9]
1.4.1 Oprávněnost pro začlenění archeoparku mezi služby a atraktivity cestovního ruchu Blízkost jedinečné kombinace přírodních atraktivit (Novomlýnské nádrže, CHKO Pálava, existence hydrotermálních zdrojů), plánovaná výstavba kulturních atraktivit (akvapark, lázně), bohatost jižní Moravy na folklorní tradice a organizované kulturní akce (například Eurotrialog, Vinobraní, Pivobraní), stoupající obliba této lokality u firemních zákazníků (cestovní ruch s profesními motivy, tzv. MICE), spojení místních obyvatel s přírodou, které je podloženo nejen tradicí pěstování vinné révy a s tím související typickou moravskou gastronomií, toto vše vytváří předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. [GALVASOVÁ, BINEK, HOLEČEK, CHABIČOVSKÁ, SZCZYRBA, 2008, s. 76] Archeopark na Hradisku u Mušova bude prezentovat výsledky vědeckého a archeologického bádání na nejvýznamnější archeologické lokalitě s nálezy z doby římské na našem území. Jeho výstavba přispěje k rozšíření nabídky kulturních atraktivit nejen samotného regionu, ale také celé České republiky a to především díky své jedinečnosti, která na našem území nemá obdoby. Proto jej právem můžeme považovat za novou atraktivitu, která podpoří rozvoj cestovního ruchu a místní ekonomiku.
35
1.4.2 Umístění archeoparku mezi ostatní atraktivity Jihomoravského kraje „Kulturní bohatství ztělesněné památkami, muzejními sbírkami a kulturními tradicemi je nejen neodmyslitelnou součástí většiny českých regionů, měst a mnoha obcí, ale patří také k jejich největším aktivům.“ [KESNER, MORAVEC, NOVOTNÝ, ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, Praha, 2008, s. 9] Turistický informační portál Jihomoravského kraje popisuje na svých internetových stránkách turistický region Jižní Morava (jehož součástí je i obec Pasohlávky) jako „hospodářsky významný region s výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem odedávna představuje strategickou křižovatku Evropy. (…) Tudy kráčelo do Evropy křesťanství, podél zdejších řek se během staletí zrodilo množství městeček a měst, na svazích se dodnes prostírají vinice a ovocné sady. Svým návštěvníkům jižní Morava předkládá rozmanitou škálu kulturních, přírodních i technických památek, na své si přijdou i ctitelé moderní architektury a milovníci židovských památek. Čtyři zdejší lokality jsou zapsány v Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nabídku doplňuje přitažlivá folklorní a vinařská turistika.“ [Jihomoravský kraj, Jizni-morava.cz, 2010] Turistická oblast Pálava a Lednicko-valtický areál, jehož součástí je i obec Pasohlávky, je charakterizována jako „kraj lužních lesů, vinic a úrodných polí v nejjižnějším cípu Moravy je proslulý bohatou historií, folklorními tradicemi a četnými stavebními památkami. Teplo a nížinný charakter v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy daly vzniknout typickému přírodnímu společenství – lužní krajině s největším dochovaným zbytkem lužního lesa na území Evropy. Mimořádnost území dokládá fakt, že se v těsné blízkosti nachází dvě lokality pod ochranou UNESCO – biosférická rezervace Dolní Morava a kulturní krajina Lednicko-valtický areál, což je cca 200 km2 komponované krajiny (pravděpodobně nejrozsáhlejší na světě) s dvěma zámky, četnými salety, tj. drobnými romantickými stavbami jako jsou kolonády, sochy a lesní chrámy, zámečky apod. zasazené v krajině, která z parkových zahrad zvolna přechází v krajinu vkusně doplněnou vzácnými druhy stromů, vybudovanými rybníky ad. [Jihomoravský kraj, Jizni-morava.cz, Pálava a Lednicko-valtický areál, 2010]
36
Analýza vývoje návštěvnosti turistického regionu Jižní Morava provedená v letech 2001 až 2009, vypracovaná Masarykovou univerzitou v Brně dokazuje, že více než 40 % dotázaných navštíví turistický region z důvodu návštěvy turistických atraktivit, historie, architektury, tedy z důvodu poznání. Necelých 20 % přichází kvůli rekreaci, pobytu v přírodě, odpočinku a podobným relaxačním činnostem. Téměř 15 % vyhledává turistiku a sport (pěší turistiku, cykloturistiku). Zahraniční návštěvníci přikládají větší důraz na poznání regionu než domácí návštěvníci. Naopak domácí návštěvníci uvádí častěji jako důvod návštěvy relaxaci. V zimní sezóně převládají pracovní cesty a péče o zdraví. Nevyužité možnosti spatřuje analýza v nabídce zábavních atraktivit. Nedostatkem této analýzy je nezahrnutí vinařské turistiky mezi možné odpovědi, čímž dochází k určitému zkreslení výsledků. [ŠAUER, VYSTOUPIL, 2009, s. 37] Archeopark Hradisko u Mušova doplní nabídku kulturně-historických atraktivit turistického regionu Jižní Morava, za kterými dle statistik přijíždí největší počet jak domácích tak i zahraničních návštěvníků. Může se stát součástí (tematických) turistických balíčků zainteresovaných subjektů Jihomoravského kraje (cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistická informační centra, výletní cíle nabízené poskytovateli stravovacích a ubytovacích služeb a jednotlivými obcemi v okolí). Díky strategické poloze je možné předpokládat příliv návštěvníků z okolních měst (Mikulov, Hustopeče, Pohořelice, Břeclav) či ze vzdálenějších měst (Brno, Vídeň, Bratislava). Důležitou roli však bude hrát propagace a povědomí o archeoparku mezi místními obyvateli, kteří jej mohou doporučovat jako jednu z atraktivit této oblasti.
37
Obr. 11: Hlavní aktivity návštěvníků v letních sezonách 2005 až 2009
Výše uvedený graf ukazuje vývoj hlavních aktivity zahraničních a domácích návštěvníků v letních sezónách od roku 2005 do roku 2009 v turistickém regionu Jižní Morava. Hlavní aktivitou, která dlouhodobě převažuje, je poznávací turistika, dále následuje pěší turistika. O třetí místo se proměnlivě dělí cykloturistika a vodní sporty. Získané statistické údaje dokazují poptávku po aktivitách, které může rekreační zóna Pasohlávky, jejíž součástí bude i archeopark, nabídnout. Při plánování nabídky obou subjektů by byla vhodná vzájemná spolupráce, při níž by došlo k doplnění a rozšíření obou nabídek (Autokempu ATC Merkur a Archeoparku Hradisko u Mušova).
38
1.4.3 Archeologický park na Hradisku u Mušova a jeho postavení mezi ostatními archeoparky Archeopark na Hradisku u Mušova bude plnit více funkcí. Jeho primární funkce (prezentace výsledků vědecko-výzkumné činnosti široké veřejnosti, místo poznání života dávných obyvatel této lokality a s tím související vzdělávací funkce) bude doplněna jeho rolí jako atraktivita cestovního ruchu. Z toho je patrné, že veškerá koncepce tohoto projektu by měla být zaměřena na komplexní pozitivní zážitek každého návštěvníka. Na základě získaných informací o stávajících českých archeologických muzeích v přírodě je zřejmé, že všechna tato místa jsou zaměřena na prezentaci pravěké či středověké minulosti různých národů a kmenů tehdejší doby. Žádné z nich se nezabývá historií pobytu římského vojska na našem území. V České republice existuje více míst, kde římské legie stavěly své tábory, avšak žádné z nich nedosahovalo takových rozměrů a užitných funkcí jako právě Hradisko u Mušova. Vznikne-li zde jednou archeologické muzeum v přírodě, zaměřené na pobyt antického římského vojska na našem území, bude to muzeum jedinečné a nemající obdoby v rámci České republiky. To však neznamená, že nebude mít potřebu spolupracovat s ostatními zařízeními stejného či podobného typu. Právě zde může být navázána spolupráce jak na úrovní regionální, celorepublikové tak i mezinárodní. Oboustranně přínosné spojení formou spolupráce spatřuji mezi Archeoparkem Carnuntum a vznikajícím Archeoparkem na Hradisku u Mušova. Nejen z důvodu stejného („římského“) zaměření a tím pádem i možnosti vzájemné výměny poznatků, ale také proto, že Archeopark Carnuntum byl postaven jako ukázka antického římského města a Archeopark na Hradisku u Mušova bude představovat antické římské vojenské opevnění nemající široko daleko obdoby.
39
1.5 Kulturní cestovní ruch v 21. století Stejně jako se mění a vyvíjí společnost, měnily, mění a budou se i nadále měnit cíle a formy cestovního ruchu, které jsou těmito změnami neustále ovlivňovány. Již dávno neplatí, že nabídka určuje poptávku. Dnes je tomu právě naopak. Z tohoto důvodu jsou zde uvedeny trendy v kulturním cestovním ruchu, které by měl archeopark do své strategie zahrnout, aby byl úspěšný. Trendy v kulturním cestovním ruchu:
demografie počítá s nárůstem počtu seniorů a jejich příjmů; lze předpokládat, že turisté (senioři) budou mnohem zkušenější, tím pádem budou vyžadovat určitou kvalitu a pohodlí; cestování mimo sezónu,
zdravotní stav pravděpodobný pokles poptávky po letních dovolených, zvýšení poptávky po lázeňských a wellness pobytech,
vzdělání růst úrovně vzdělanosti a zvýšení zájmu o umění, historii, kulturu, duchovní hodnoty; potřeba lepšího a kreativnějšího způsobu poskytování informací; růst poptávky po destinacích střední a východní Evropy,
volný čas stimulace poptávky po volném čase a relaxaci; růst poptávky po relaxačních pobytech; tendence většího počtu krátkodobých dovolených místo hlavní dovolené,
zkušenosti s cestováním zvyšování počtu neorganizovaných cest; větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny; tendence opakování návštěvy destinací, se kterou byli turisté
40
spokojeni; přednost dostanou regiony s širokou, rozmanitou a vyváženou koncepcí nabídky; poptávky po lepším destinačním managementu,
životní styl lze očekávat postupnou změnu životního stylu v západní společnosti, která ovlivní osobní potřeby a chování turistů; úspěch budou mít nové, specializované produkty odpovídající specifickým zájmům turistů,
informační technologie nárůst používání internetu k získávání informací a k nákupu turistických produktů a služeb; přímá rezervace přes internet; význam vizuálních prezentací; vyšší dostupnost turistických informací o destinacích zapříčiní vyšší konkurenci na trhu cestovního ruchu; úspěšnější webové stránky poskytující hlubší informace,
doprava problémy v silniční dopravě způsobené vysokou koncentrací; vliv na způsoby cestování budou mít rychlostní vlaky a nízkonákladové letecké společnosti; úspěch budou mít destinace s jednoduchou dostupností a mimosezónními nabídkami; stimulace poptávky po prodloužených víkendech a krátkodobých pobytech lepší dostupností přímých vlakových a leteckých spojení; potřeba vysokorychlostní železnice a dokonalých jízdních řádů,
udržitelný rozvoj růst významu kvality života a životního prostředí; přednost budou mít destinace podporující místní obyvatele a přátelský přístup k rostoucímu počtu turistů v destinaci. [KESNER, MORAVEC, NOVOTNÝ, ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, 2008, s. 16 - 18]
41
2 Praktická část
2.1 Základní informace o Archeologickém parku na Hradisku u Mušova Vystoupá-li člověk na mírný kopec, který dnes nese název Hradisko (220 m n. m., Hradisko u Mušova) a rozhlédne se po okolí, spatří pole, vinohrady, pulsující kemp, obrovskou plochu vodní nádrže Nové Mlýny a majestátné panorama Pálavských vrchů. Ale jak toto místo vypadalo před téměř dvěma tisíci lety? Kdo jej obýval? Jaké byly jeho každodenní starosti? Investiční záměr společnosti Thermal Pasohlávky, a.s. směřuje k rekonstrukci života římského vojska a ostatních obyvatel doby dávno zapomenuté. Plánovaný projekt, jehož výstupem bude novostavba archeologického parku, jenž využije výsledky četných archeologických
výzkumů
provedených
v této
lokalitě,
přispěje
k dalším
archeologickým výzkumům, rekonstrukci a konzervaci nálezů, které bude možné prezentovat široké i odborné veřejnost. Archeopark bude zasazen do lokality, kde již dnes funguje a těší se velké návštěvnosti rekreační zařízení Autokemp ATC Merkur a cyklostezky v jeho okolí (vinařské, Greenways Krakov – Morava - Wien, Greenways Praha - Wien). Do budoucna se počítá s dalším významným turistickým rozvojem. Územním plánem je tento prostor a jeho okolí určeno pro novou výstavbu rekreačních a ubytovacích zařízení.
Informace
o
projektu
stavby
archeoparku
byly již
několikrát
publikovány
v internetových a novinových článcích medií s místní i celostátní působností. Jako jeden z příkladů uvádím vyjádření hejtmana Jihomoravského kraje pana JUDr. Michala Haška. Plán na vytvoření lázeňského zázemí v Pasohlávkách a dobudování už existující lázeňské zóny v Lednici by měl během příštích let udělat z jižní Moravy lázeňské centrum s mezinárodním potenciálem. Na základě vypracovaných projektů za stovky milionů korun, by mělo dojít k budování silnic a rozvodných sítí, ke stavbě Archeologického parku Římský vrch (v této práci pod názvem Archeologický park na 42
Hradisku u Mušova) a multifunkčních turistických budov se zázemím pro cyklisty. Tyto projekty bude realizovat společnost Thermal Pasohlávky, ve které má podíl Jihomoravský kraj a obec Pasohlávky. Z dotací, o které žádají soukromí investoři, by zde měl také vzniknout čtyřhvězdičkový hotel s kongresovým centrem a lázeňský zábavní park (akvapark). Od realizace těchto projektů si Jihomoravský kraj slibuje podporu cestovního ruchu a tím i celé regionální ekonomiky a tvorbu tří stovek nových pracovních
míst.
Dokončení
výstavby
je
plánováno
na
rok
2013.
V blízkosti archeologického parku Hradisko u Mušova vznikne několik atraktivit (multifunkční budovy se zázemím pro cyklisty, akvapark, lázně) a míst, kde se budou koncentrovat potenciální návštěvníci (čtyřhvězdičkový wellness hotel s kongresovým centrem),
což
bude
mít
kladný
vliv
na
návštěvnost
archeoparku.
[ROP Jihovýchod. Stovky milionů pro lázeňství. KYNČL, Miroslav, 2010]
Obr. 12: Umístění archeoparku, měřítko 1 : 100 000
43
2.1.1 Vize a strategie archeoparku Na počátku tohoto investičního projektu je velmi důležité definovat jeho vizi a strategii. Vize znamená cíl, k němuž archeopark bude směřovat, a strategie popisuje cesty, jak vytyčeného cíle dosáhnout. Vize archeoparku se bude zakládat na poznání (živým, zábavným způsobem) a zdůraznění jedinečnosti tohoto místa a role, kterou v době pobytu římského vojska v této lokalitě Hradisko u Mušova hrálo. Veškeré prezentované repliky se budou opírat o výsledky archeologické a vědecké činnosti. Jejich cílem bude vytvořit vhodnou formou v každém návštěvníkovi co nejkomplexnější představu o tehdejším životě (na základě pouhých střípků keramiky je těžké si představit, jak předmět dříve vypadal a jakému účelu sloužil). Jedině tak bude archeopark sloužit svému účelu. Strategie archeoparku by měla být již od prvního dne jeho otevření komplexní koncepcí celkového provozu a s tím spojených činností a postojů ke konkurenci, partnerským subjektům a k samotnému návštěvníkovi. Na prvním místě zájmu podle přísloví „náš host, náš pán“ bude stát návštěvník s přáním dozvědět se něco nového, zajímavého, nebo bude chtít jen ukojit svou zvědavost, či zažít něco nevšedního. Z archeoparku by se nemělo stát opuštěné místo fungující jen na objednávku či zavolání. A proto je velmi důležité zahrnout do koncepce i místní obyvatele, kteří mohou mít z archeoparku také (nejlépe celoroční) užitek a budou sem chodit ať už protože jsou hrdí na to, že žijí v blízkosti tak významného místa, nebo aby se účastnili kulturně - společenských akcí, které se zde budou pořádat.
2.1.2 Segmentace návštěvníků Segmentace návštěvníků představuje důležitou část plánování a tvorby nabídky. Z tohoto důvodu jsou níže uvedeny cílové segmenty návštěvníků archeoparku. U jednotlivých segmentů jsou již zohledněny vývojové trendy v kulturním cestovním ruchu a použity praktické zkušenosti získané při výkonu praxe v Regionálním muzeu v Mikulově.
44
Rodiny s dětmi
Důležitou roli hraje spokojenost celé rodiny. Nespokojenost jednoho člena může negativně ovlivnit spokojenost ostatních členů rodiny. Nabídka archeoparku by měla být volena tak, aby uspokojila přání všech členů rodiny (od dětí, po dospělé až po prarodiče).
Motivující je nabídka rodinného vstupného (zvýhodněné, postavené tak, aby rodinu svou výší neodradilo od vstupu do archeoparku).
Pozitivní vliv na celkový dojem z archeoparku vyvolá „něco navíc“ (pozornost, drobný suvenýr, sleva na prohlídku jiného muzea, poukaz na občerstvení apod.).
Rodiny s dětmi nejčastěji přicházejí o víkendu, o svátcích a o prázdninách. Důraz bude kladen na zážitek celé rodiny, proto je velmi důležité pamatovat na atrakce archeoparku, které jsou více určeny pro muže / chlapce (souboje, lukostřelba, kování železa, technické věci) a ty, které zajímají ženy / dívky (tanec, zpěv, kulinářské umění, šaty, šperky). Existují i takové, které působí na obě skupiny stejně, například občerstvení. Toto rozdělení nabídky atrakcí platí také pro cílové segmenty páry a jednotlivci.
Děti
Zvolit vhodný počet věkových skupin a jednotlivým skupinám poskytnout specifickou nabídku atrakcí. Například těm nejmladším poskytnout jednoduchou formu zábavy (dětské hřiště, zvířata, jednoduché hry).
U starších dětí bude důraz kladen na interakci, zapojení dítěte do programu prohlídky, spojení výkladu s pohybem či zapojení více dětí, aby dosáhly určitého cíle (vyřešily nějaký hlavolam). Další z možností, jak dosáhnout maximální spokojenosti tohoto segmentu návštěvníků, je nabídka něčeho, co doma nemají (dětské hřiště v přírodě, ohrádka se zvířaty).
Dětské návštěvníky je možné rozdělit do jednotlivých skupin (dle určitého kritéria, věku, zájmů aj.) a nabídnout jim zábavný, výukový, interaktivní program
(například
již
fungující
Archeologický
zážitkový
den
v Archeologickém parku Augusta Raurica ve Švýcarsku nebo Rätselrallye (římská detektivka) v Archeologickém parku Carnuntum). 45
Velké oblibě se těší prohlídkový program s názvem „Tajemství římské mince“, který nabízí vybraným základním školám a žákům šestých tříd Regionální muzeum v Mikulově. Tento školní výukový program má několik částí. Nejdříve jsou děti puštěny do expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, kde mají na základě pracovního sešitu vyhledat správné odpovědi týkající se expozice. Vyhledáváním správných odpovědí děti poznávají a učí se historické souvislosti. Poté následuje společná kontrola odpovědí s dodatečným výkladem. Děti mají také možnost si pozorně prohlédnout a vyzkoušet repliku výzbroje římského legionáře (skutečné osoby, která se programu také účastní). Nakonec jsou děti „naverbovány“ do legie, kde si mezi sebou v souboji poměří síly. Tento ukázkový příklad interaktivního zábavného programu pro děti má obrovský úspěch. Dokazuje to zvyšující se poptávka základních škol. Školní skupiny mohou zvýšit návštěvnost v období, kdy není vysoká návštěvnost ostatních segmentů. Senioři
Segment, kterému je také potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Vyžadují určitou kvalitu a pohodlí (dbát na dostatek odpočinkových míst, toalet, míst s občerstvením).
Obrovský potenciál tohoto segmentu spočívá v jeho časové flexibilitě. Vhodnou nabídkou a propagací lze stimulovat tento segment k návštěvě v době, kdy je nízká či klesající návštěvnost jiných segmentů.
Provázanost archeoparku a expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou Regionálního muzea v Mikulově, která představuje výsledky archeologické činnosti na jižní Moravě (včetně archeologické lokality Hradisko u Mušova), je možné využít ke vzájemné propagaci. Expozice získala v roce 2008 nejvyšší ocenění (cenu Gloria musaealis) v kategorii Muzejní výstava roku 2007 od Ministerstva kultury České republiky. Prostřednictvím spolupráce a vzájemné propagace Regionálního muzea v Mikulově (sídlícího na zámku Mikulov) a archeoparku bude možné dosáhnout vyšší informovanosti o expozicích a zvýšení návštěvnosti obou muzeí.
46
2.1.3 Vybudování archeoparku Vybudování
archeoparku
bude
v plné
kompetenci
společnosti
Thermal
Pasohlávky, a. s., jejíž zakladateli a jedinými akcionáři jsou Jihomoravský kraj a obec Pasohlávky. „Na konci roku 2008 byl na základě výzvy Rady regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod podán námět na strategický projekt s názvem „Rekreační lázeňská zóna a archeopark Pasohlávky“, který vycházel z podnikatelského záměru společnosti. Dne 31. 8. 2009 vyhlásila Rada regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod výzvu pro předkládání žádostí o dotace na strategické projekty s termínem 6. 1. 2010. V souladu s požadavky výzvy a v návaznosti na náměty, předložené 31. 12. 2008, byly zpracovány a předloženy tři žádosti o poskytnutí dotace, které se týkají těchto projektů:
Thermal Pasohlávky – páteřní technická a dopravní infrastruktura,
Thermal Pasohlávky – multifunkční objekt a infrastruktura na poloostrově,
Thermal Pasohlávky – archeologický park Římský vrch.
Součástí žádostí byly zpracované podklady, v případě prvního z uvedených projektů dokumentace ve stupni projektu pro stavební povolení, u dalších dvou ve stupni studie.“ [Thermal Pasohlávky, a. s. Výroční zpráva 2010, s. 4] Výroční zpráva dále informuje o racionalizaci projektu Archeologický park Římský vrch v roce 2010 z původních 120 mil. Kč na 40 mil. Kč. [Thermal Pasohlávky, a. s. Výroční zpráva 2010, s. 6] Na základě informací, které jsem získala při osobním rozhovoru s panem starostou obce Pasohlávky Tomášem Ingrem (dne 2. ledna 2012), je současný stav projektu ve formě příprav, přepracovávání a vyčkávání na novou výzvu, díky které by mohly být v případě schválení čerpány prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie na výstavbu archeoparku. Společnost Thermal Pasohlávky, a. s. údajně předpokládá čerpání více než devadesáti procent z těchto prostředků, přičemž zbývající část prostředků by měl tvořit příspěvek státu (přibližně sedm a půl procenta). Procentuální poměr lze podle pana Ingra změnit. Rozhovor nakonec pan Ingr ukončil se slovy, že v létě tohoto roku by mělo být o všem rozhodnuto. 47
Obr. 13: Vzhled původního záměru (původní plánovaná investice 120 mil. Kč)
Nedostatek finančních prostředků může být jedním z důvodů odložení realizace projektu tohoto typu. Zamyslíme-li se nad tímto problémem, zjistíme, že zde nejde jen o to, že by finanční prostředky nebyly, ale spíše se jedná o špatné určení zdroje. V případě identifikovaného zdroje může být také složité získat prostředky pro konkrétní účel. Můžeme je hledat v rozpočtu sátu, kraje či obce, ve fondech Evropské unie, v nadacích (i mezinárodních) či u soukromých sponzorů nebo zainteresovaných subjektů, jimž by stavba archeoparku mohla být přínosem. Opomeneme-li finanční prostředky, materiální dary (dřevo, kámen apod.) a lidská práce bez nároku na odměnu, mohou být také sponzorskými dary. Základem úspěchu při získávání prostředků je maximální informovanost možných „dárců či investorů“ a jejich přesvědčení o smysluplnosti poskytnutí prostředků a výhody, které jim z takového jednání plynou. [Bronze age, s. r. o., 2001] „Muzea v přírodě nevznikala vždy pro stejný účel. V každém státě se vytvořila jiná struktura. Někde nemají jen velké celonárodní nebo regionální instituce, nýbrž i muzea menší, soukromá či vesnická, která jsou dílem a také vlastnictvím spolků místních 48
zájemců, nebo muzea poněkud větší, založená nadací mecenáše nebo spolku, k jejichž činnosti přispívá jak obecní, tak okresní či krajská samospráva, ale současně také stát. Zejména v severských zemích je malých muzeí velké množství. Stále vznikají a zanikají, rozvíjejí se a stagnují, takže údaje o nich nemohou být nikdy ani úplné, ani přesné.“ [Langer, 2005, s. 13-14]
2.2 Návrh produktů pro rozvoj provozu jednotlivých částí archeoparku Pokud budou návštěvníkovi poskytnuty informace o místě, které navštívil a zároveň mu bude zajištěna zábava a zážitek, zvýšíme jeho respekt k památkám a pocit odpovědnosti za jejich zachování (Timothy a Boyd, 2003: 197). [KESNER, MORAVEC, NOVOTNÝ, ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, 2008, s. 84] Má-li archeopark sloužit svému účelu, musí být vybudováno potřebné technické zázemí (budovy, repliky římských staveb) a vytvořena koncepce provozu (otevírací doba, programové nabídky). Níže je uveden výčet technického vybavení archeoparku na základě archeologických podkladů (Cejnková, Komoróczy, Tejral, 2003) a jeho využití. Informace z návrhu provozu investičního projektu společnosti Thermal Pasohlávky, a. s. zde nebyly použity. Přesná replika dřevěné římské vstupní brány bude první, co návštěvník spatří, než vstoupí do archeoparku. Za vstupní branou se bude nacházet pokladna, kde budou vystaveny informační panely s nabídkou archeoparku (v češtině, angličtině a němčině, ostatní jazyky dle návštěvnosti). Na pokladně obdrží návštěvník veškeré informace, bude tedy sloužit zároveň jako informační místo. Minimální počet pracovníků v sezóně na pokladně budou dvě osoby. Vedle vstupní brány bude ukázka mohutného opevnění navršeného z hlíny, obloženého nepálenými hliněnými cihlami a doprovázeného linií dvou hlubokých příkopů. O kousek dál bude stát dřevěná strážní věž. Vnitřní stálá expozice představující výsledky archeologické a vědecké činnosti na lokalitě Hradisko u Mušova a tematické expozice věnované vybranému tématu 49
(pravidelně se budou měnit) budou umístěny v budově, která svými rozměry a vybavením poskytne zázemí i pro pravidelné přednášky pro odbornou a neodbornou veřejnost. Součástí této budovy budou dále pracovny a další zařízení (toalety, místo pro odpočinek, nápojový automat). Vědečtí pracovníci budou mít zázemí v této části archeoparku. Součástí archeoparku bude obytný dům - rekonstrukce luxusní ubytovací jednotky s ukázkou římského systému podpodlažního vytápění (hypokaustum) a maltovou podlahou (pavimenta). V obytném domě žili představitelé římského vojska a správy, a proto zde návštěvníci naleznou místnosti zařízené tak, jako by zde stále bydleli. Součástí zařízení místnosti bude replika kompletní výzbroje a věci denní potřeby nejvyšších představitelů, které bude mít návštěvník možnost si důkladně prohlédnout. Další z nalezených objektů, který bude rekonstruován do původní podoby, budou lázně (balneum) s charakteristickou půdorysnou dispozicí a zařízením. Návštěvník získá informace o tom, jakou roli hrály lázně v životě římských občanů, jakým způsobem byla čistá voda přiváděna do budovy a znečištěná odváděna ven. Obytný dům a budova lázní představují jediné antické stavby na území České republiky, proto by měl být dán obzvlášť velký důraz na jejich věrohodnou rekonstrukci. Cílem rekonstrukce obytného domu a budovy lázní bude ukázka důmyslného systému zásobování vodou, odvodu vody odpadní a způsobu vytápění budov, který Římané ve své době používali. Tyto ukázky pomohou návštěvníkům udělat si představu o tehdejším životě a zároveň vzbudí obdiv nad technickou zdatností římských stavitelů. Za pozornost také stojí neméně důležité dílny na opravu zbraní a výstroje (fabricae). Z nálezů je patrné, že se jednalo o četné poměrně jednoduché hliněné domky kůlové konstrukce. Dílny budou oživeny činností „skutečných“ kovářů a zbrojířů. Zde se návštěvník detailně seznámí s jednotlivými částmi výstroje a bude si moci vyzkoušet, jak pracná byla například ruční výroba kroužkové košile, kterou v průměru tvořilo 30 000 – 40 000 kroužků. Ženskou část návštěvníků zaujme římská kuchyně. Dle archeologických podkladů bude postavena chlebové pece, ve které budou mít návštěvníci možnost vyzkoušet pečení chleba či placek z těsta připraveného dle původního římského receptu. Vojsko 50
samozřejmě nemohlo být živeno pouze chlebem a plackami, proto v této části archeoparku návštěvníci nalezenou informace o skladbě typické vojenské stravy. Kolem chlebové pece bude postavený přístřešek, jako místo pro posezení a odpočinek. Pokud návštěvníkům nebude stačit chléb či placky, mohou také ochutnat domácí sýr. Pro osvěžení by zde mohl být vybudován volně přístupný pramen s pitnou vodou. Pro potřeby konání představení bude vybudován amfiteátr se stupňovitě se zvedajícími místy na sezení. V případě, že se nebudou konat představení, bude tento prostor využíván jako cvičiště boje a lukostřelby. Návštěvníci budou mít v předem určenou dobu možnost si obě činnosti vyzkoušet. Tento prostor lze zároveň využít pro další kulturní akce (přehlídky, představení, oslavy). Pro ty nejmenší bude okrajová část archeoparku zařízena jako římské dětské hřiště (pravděpodobně neexistují žádné podklady o jeho vzhledu a formě, či o jeho samotné existenci, ale bude jedinečné tím, že veškeré dětské skluzavky, domečky, houpačky aj. budou představovat jejich možnou podobu). Zde bude kladen důraz na použití přírodního materiálu. Další z „atrakcí“, které by mohly potěšit nejen ty nejmenší, bude koutek se zvířaty (kozy, ovce, osel). Zvířata je možné použít také při vystoupení. Kozí a ovčí mléko lze navíc zpracovat na domácí sýr, a poté jej podávat návštěvníkům v rámci ochutnávky společně s upečeným chlebem či plackami jako vedlejší produkt archeoparku. Děti milují zvířata a v dnešní době bohužel ubývá míst a možností, kde s nimi mohou přijít do styku. Možná právě proto se zoologické zahrady pravidelně umisťují na špičce statistik návštěvnosti. Hradisko u Mušova hrálo ve své době důležitou logistickou roli v zásobování římské armády. Docházelo zde k obchodu a výměně zboží jak mezi Římany, tak mezi Římany a příslušníky germánských kmenů. Jako turistickou atrakci lze nabízet antickou tržnici s ukázkou prodávaného zboží a obchodu, který zde za pobytu římských vojsk probíhal. Všichni zaměstnanci archeoparku, kteří budou ve styku s návštěvníky (průvodci, zaměstnanci na pokladně, účinkující atd.), budou oblečeni do antického římského šatu, který navodí atmosféru antického římského světa. 51
Ukázka života antického římského vojska, které před téměř dvěma tisíci lety na Hradisku u Mušova pobývalo, bude představovat základní nabídku archeoparku. Návštěvník pozná veškeré podrobnosti jejich života. Budou se pravidelně konat slavnosti, jejichž datování bude podložené náboženstvím v tehdejší době uznávaným. Dále se budou konat akce, jejichž datování nebude mít náboženské souvislosti. Takovými akcemi může být antická tržnice, řemeslnické dny či legionářské slavnosti (ukázka boje a lukostřelby). Další z možných zdrojů příjmů lze nalézt v nabídce pronájmu prostor archeoparku. V poslední době se stávají velmi oblíbenými teambuildingové akce pořádané převážně většími firmami. Jedinečná atmosféra místa přiláká i další potenciální zájemce, kteří mohou využít prostor ke svým soukromým účelům (pořádání kulturních akcí, soukromých oslav, natáčení). Výchovně-vzdělávací funkci a velké množství názorných (někdy živých) učebních pomůcek ocení jak pedagogové, kterým často vhodné pomůcky při výuce chybí, tak i žáci, kteří zažijí výuku mimo školní lavice v jedinečném prostředí. Při výstavbě archeoparku bude pamatováno i na návštěvníky s tělesným postižením (lidé na vozíčku). Z tohoto důvodu bude archeopark disponovat bezbariérovým
vstupem
do maximálního množství
objektů. Pro
náročnější
návštěvníky budou připraveny speciální nabídky doplňkových služeb za zvýhodněnou cenu (vyjížďky na koních, vodní sporty, letecká archeologie aj.).
Obr. 14: Model dřevěné římské vstupní brány
52
Zaměstnanci muzea U všech zaměstnanců archeoparku, kteří budou v kontaktu s návštěvníky (průvodci, zaměstnanci na pokladně), bude kladen důraz na vědomí, že jsou součástí celého zařízení, a proto jejich vystupování a chování při kontaktu s návštěvníky má výrazný vliv na spokojenost návštěvníka. Profesionální chování a zákaznicky orientovaný přístup zaměstnanců lze docílit školením, pravidelnými schůzkami a poradami s managementem. Neméně důležitý je i kontakt nadřízeného pracovníka se svými podřízenými. Sledování zpětné vazby od návštěvníků ať už formou osobního dotazování samotnými zaměstnanci archeoparku (především průvodci, zaměstnanci na pokladně) či jiným způsobem (dotazníky, hodnocení archeoparku na internetových stránkách) umožní získat cenné a důležité informace. Zpětná vazba poskytne podněty, které povedou k odstranění nedostatků a tvorbě vhodné nabídky. Vědecko-výzkumní a odborní pracovníci povedou pravidelné přednášky na konkrétní téma věnované odborné i široké veřejnosti. Kromě jiného budou mít také dohled nad vybranými programy zaměřenými například na experimentální archeologii. Nejméně dva odborní pracovníci budou k dispozici průvodcům a návštěvníkům pro případné odborně zaměřené dotazy. Tyto kroky povedou k bližšímu spojení odborné a neodborné veřejnosti. Přínosným výstupem se stane vyšší informovanost o tom, co návštěvníky nejvíce zajímá. Tyto informace poslouží pro potřeby plánování dalších výstav a nabídky archeoparku.
53
2.3 SWOT analýza Silné stránky
Archeologicky podložená historie místa (důkazy o pobytu antického římského vojska císaře Marca Aurelia),
největší objevený komplex památek tohoto druhu na našem území,
na našem území prozatím není jediné archeologické muzeum v přírodě se zaměřením na římské období,
poloha (lázeňská a rekreační zóna),
výborná dostupnost (hlavního tah Brno – Vídeň R52 a E461, cyklostezky),
oblíbenost této lokality u návštěvníků, kteří se sem pravidelně vracejí.
Slabé stránky
Potřeba dostatečných finančních prostředků na výstavbu,
dostatečné finanční prostředky na pravidelnou údržbu budov a provoz,
kvalifikovaný personál,
turistické komplexy v okolí mohou ovlivnit celkové zasazení archeoparku do krajiny a tím i vnímání místa návštěvníky.
Hrozby Archeopark uspokojuje zbytné potřeby,
uniformita nabídky (vysvětlena v kapitole 3.4 Možnosti spolupráce),
velká koncentrace ostatních atraktivit v okolí (akvapark, lázně).
Příležitosti
Cyklistické a vinařské trasy a jejich napojení na archeopark,
soukromé a firemní akce (teambuilding), speciální nabídky pro školy,
spolupráce s Carnuntem a jinými archeologickými muzei v přírodě,
prezentace výsledků a spolupráce různých oborů, (muzeologie, archeologie, přírodní vědy),
Skupina historického šermu Marcomania, o. s. (místní skupina specializující se na bojové umění a výzbroj antického římského vojska na jižní Moravě),
jižní Morava je turisticky oblíbené místo (poznání, odpočinek). 54
2.4 Možnosti spolupráce a propagace Provoz archeologických muzeí u nás i v zahraničí dokládá skutečnost, že muzea se zabývají stejnými problémy. Snaha je společně vyřešit přispívá ke vzájemnému porozumění a tvorbě přátelských vztahů. Již praktikované setkávání zástupců archeologických muzeí v přírodě může být jednou z cest. [Langer, 2005, s. 5] Spolupráce může být navázána v rámci archeologických muzeí v přírodě, klasických muzeí, podobných zařízení, zařízení zaměřujících se na poznání a zábavu. Zásadní a celý provoz ovlivňující budou vhodně zvolené formy propagace, umístěné v dostatečném množství na strategických místech. Upoutávky na archeologický park budou umístěny přímo u odbočky do areálu archeoparku, v jeho okolí, ve větších městech, stanicích a prostředcích železniční a silniční dopravy s vyšší koncentrací potenciálních návštěvníků. Informace o archeoparku s odkazy na jeho internetové stránky budou uvedeny na stránkách turistických serverů (například Kudy z nudy), Centrále cestovního ruchu – Jižní Morava, na stránkách okolních obcí a měst (českých, slovenských a rakouských) jako tipy na výlet. Dále bude navázána spolupráce s poskytovateli ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb, kteří také zařadí archeopark mezi tipy na výlet ve svém okolí, čímž rozšíří nabídku služeb pro své zákazníky. Cestovní kanceláře a poskytovatelé služeb umístí prohlídkové okruhy a služby archeoparku do svých nabídkových balíčků. Archeopark se stane jedním z „top výletních cílů“ jižní Moravy. Bude nabízen jako atraktivita a zaznačen v informačních mapách (například Mikroregion Mikulovsko), cyklistických mapách a mapách zaměřených na turistické zajímavosti Jihomoravského kraje. Jednotlivá archeologická muzea v přírodě, živá místa poznání doby dávno minulé, kde dochází ke shromažďování vědeckých poznatků o vývoji historie určitého území, přispívají k pochopení souvislostí a vztahů národů mezi sebou a tedy i dějin země, kontinentu či celého světa. Prezentace života člověka z minulosti plní poznávací a vzdělávací funkci, která umožňuje rozvoj lidské mysli. Poznávací a vzdělávací funkci plní i naučná stezka s názvem „Boiohaemum: Ve stopách předků“. Prostřednictví stejnojmenné publikace (podoba turistického deníku, do něhož se sbírají razítka a turistické vizitky) provádí po území České republiky tzv. „Boiohaemum“ (země 55
osídlená keltským kmenem Bójů). Publikace představuje archeologická muzea v přírodě, muzejní expozice a historicky významná místa na našem území z doby kamenné, doby bronzové, doby Lovců mamutů, Keltů, Slovanů, Germánů, Římanů a dalších národů. Jedná se o ucelený soubor informací řazených dle období a příslušnosti k jednotlivým kmenům či národům. Zároveň plní funkci propagačního materiálu a nabízí možnou formu spolupráce. Díky svému zaměření na dobu římskou na našem území by mohl Archeopark Hradisko u Mušova vhodně doplnit tuto nabídku. [Horák, 2008, s. 1] Možnosti a přínos spolupráce mezi archeoparkem a Regionálním muzeem v Mikulově je zmíněn v závěru kapitoly 2.1.2 Segmentace návštěvníků. Podaří-li se archeoparku přiblížit život antického římského vojska takovým způsobem, že návštěvník bude chtít svůj zážitek dále rozvíjet, bude mu nabídnuta návštěva podobného místa. Zažije-li návštěvník na Hradisku u Mušova život antického římského vojska, pak v Archeologickém parku Carnuntum – Petronell pozná atmosféru antického římského města se vším, co k tomu patří. Přínos spolupráce mezi těmito archeoparky spočívá nejen ve vzájemné výměně vědeckých poznatků a informací o nálezech, ale také ve zvýšení návštěvnosti. Vhodnou volbou marketingových strategií podporující prodej lze dosáhnout přílivu nových návštěvníků v obou archeologických muzeích. Využije-li Archeopark Hradisko u Mušova svého potenciálu a jedinečnosti, která je dána lokalitou a nálezy, není potřeba se obávat konkurenčního boje. V případě, že dojde k „uniformitě“ (jednotvárnost, stejnost) nabídky programů a atrakcí Archeoparku na Hradisku u Mušova a Archeoparku Carnuntum – Petronell, který má velmi podobnou nabídku jako Římská vila Borg v Německu, může zde nastat tzv. globalizace nabídky, kdy ať navštívíme archeopark v Rakousku, Německu či Česku, všude uvidíme velmi podobnou či dokonce stejnou nabídku. Způsob života v minulosti, jeho přizpůsobování měnícím se historickým podmínkám je téma, o kterém každý někdy něco slyšel. Ale teprve v muzeu v přírodě zjistí, jak odlišné měl představy. Deziluze téměř každého návštěvníka překvapí. Jeden den, jedna návštěva je málo. Do muzeí v přírodě se za poznáním návštěvníci pravidelně vracejí. [Langer, 2005, s. 16]
56
Závěr V práci
jsou
často
citovány názory pana
PhDr. Jiřího
Langera,
historika
a muzeologického etnografa, který získal spoustu poznatků díky svým badatelským cestám a působením v Asociaci evropských muzeí v přírodě. Jeho cenné názory jsou několikrát citovány, aby doplnily a rozvinuly mé vlastní myšlenky. Dále jsou použity informace z vybraných dokumentů realizovaných Ministerstvem pro místní rozvoj zaměřujících se na cestovní ruch (Management kulturního cestovního ruchu a Průmysl cestovního ruchu). Důležitou oporou práce byly archeologické výsledky výzkumů na lokalitě Hradisko u Mušova (Ph.Dr. Komoróczyho, Ph.Dr. Tejrala aj.), bez kterých by tato práce byla pouhou nepodloženou fikcí. Avšak největší inspirací se staly vlastní zkušenosti z praxe v Regionálním muzeu v Mikulově, z historických vystoupení a z členství ve Skupině historického šermu Marcomania, o. s., kde společně s mým partnerem Michalem Žovincem připravujeme a realizujeme vystoupení vracející diváky do doby dávno zapomenuté. Cílem práce nebylo nalézt dokonalou programovou nabídku archeoparku, který možná jednou nedaleko obce Pasohlávky vznikne. Práce odkrývá specifika jedinečné, několika národy a kmeny po tisíce let obývané lokality, jejichž příběh by neměl být zapomenut. Dále byl proveden průzkum stavu archeologických muzeí v přírodě na našem území a v okolí našich hranic. Na základě těchto informací je možné udělat si představu o jejich zaměření a nabídce. Výsledkem této práce je také zjištění, že archeologická lokalita Hradisko u Mušova je nejvhodnějším místem pro vznik archeoparku nejen z pohledu archeologického, ale také z pohledu cestovního ruchu. Má veškeré předpoklady, které povedou k jeho úspěšnému provozu, a tato práce může být potřebným krokem k jeho vzniku. Podaří-li se Archeologický park Hradisko u Mušova vybudovat, bude plnit důležitou roli jako partner ostatním archeologickým muzeím u nás i v zahraničí. Zároveň se stane významným místem vzdělání, prezentující historii této země široké veřejnosti. Výsledky práce poslouží odborné a široké veřejnosti, protože jsou psány v co nejjednodušší a nejsrozumitelnější formě. Uplatnění naleznou u archeologických pracovníků, kteří na archeologické lokalitě Hradisko u Mušova působí. Práce jim poskytne ucelené informace o možnostech využití této lokality a způsobech, jak 57
zviditelnit výsledky své činnosti veřejnosti. Může být inspirací pro zastupitele obce Pasohlávk a pro další osoby zabývající se cestovním ruchem v okolí obce. Dále může posloužit zastupitelům Jihomoravského kraje, kteří společně s obcí Pasohlávky (společně vystupují pod jménem Thermal Pasohlávky, a. s.) mají v kompetenci získání finančních
prostředků
na
vybudování
archeoparku.
Naleznou
zde
analýzu
podmiňujících faktorů pro vznik archeoparku, jeho umístění mezi atraktivity a služby cestovního ruchu a návrh produktů pro rozvoj provozu jednotlivých částí archeoparku. Podaří-li se archeopark vybudovat, veškeré v této práci uvedené informace poslouží zástupcům budoucího managementu, se kterými bych chtěla spolupracovat a dále rozvíjet možnosti jeho provozu. Tato práce by mohla být přínosem pro zainteresované pracovníky Regionálního muzea v Mikulově, protože jsou zde navrhnuty způsoby možné spolupráce. Výsledky práce mohou dále posloužit okolním obcím a městům, kterým bude výstavba archeoparku přínosem, stejně jako poskytovatelům ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb v okolí archeoparku. Široká veřejnost zde nalezne ucelené informace o archeologických muzeích v přírodě u nás a v zahraničí, historických aspektech archeologické lokality Hradisko u Mušova a představu o možné podobě Archeologického parku na Hradisku u Mušova.
58
Seznam pramenů a literatury Použitá literatura CEJNKOVÁ, Dana., KOMORÓCZY, Balázs., TEJRAL, Jaroslav. Římané a Germáni nepřátelé, rivalové, sousedé. 1. vydání Brno 2003. Nakladatelství SVAN, spol. s. r. o., Brno. Počet stran 26 a 12 vnitřních dvojlistů. ISBN 80-85956-19-5. KOMORÓCZY, Balázs. Jižní Morava v době římské. Vydalo Regionální muzeum Mikulov pro účastníky semináře Archeologické památky v příhraničním území. 2007. Počet stran 14. ISBN není uvedeno. KORDIOVSKÝ, Emil a kolektiv. Mušov. Nakladatelství FPO Znojmo, spol. s. r. o. 2000. Počet stran 459 s. ISBN 80-902863-0-5. KUŤÁKOVÁ, Eva., MAREK, Václav., ZACHOVÁ, Jana. Moudrost věků. Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. Vydání první Praha 1988. Nakladatelství Svoboda. Počet stran 662. ISBN není uvedeno. LANGER, Jiří. Atlas památek, Evropská muzea v přírodě. Vydání první. Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, Praha. 2005. Počet stran 895 s. ISBN 80-7340-069-3.
Prameny HORÁK, Václav. Boiohaemum: Ve stopách předků. Č. 2. Občanské sdružení Keltoi, Mladá Boleslav. 2008. Počet stran 24. Evidenční číslo MK ČR E 15206. VÁLKA, Miroslav. Archeoskanzeny jako forma prezentace kulturního dědictví a její využití v turistickém ruchu. In: Etnologické rozpravy 2/2005, s. 148
59
Použité elektronické dokumenty Archeopark pravěku ve Všestarech: základní teze [online ŽIVÁ ARCHEOLOGIE – REA]. 2009, s. 83-89 [cit. 12.4.2012]. Dostupné z: http://www.archeoparkvsestary.cz/ke-stazeni/o-archeoparku-vsestary.pdf GALVASOVÁ, Iva, Jan BINEK, Jan HOLEČEK, Kateřina CHABIČOVSKÁ a Zdeněk SZCZYRBA. GAREP, spol. s r.o. Průmysl cestovního ruchu [pdf]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 268 s. [cit. 13. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf INVEK, s. r. o. Thermal Pasohlávky - Archeologický park Římský vrch: Oznámení záměru [pdf]. srpen 2010, 71 s. [cit. 13. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=thermal%20pasohl%C3%A1vky%20%20archeopark%20%C5%99%C3%ADmsk%C3%BD%20vrch%20ozn%C3%A1men %C3%AD%20z%C3%A1m%C4%9Bru%20invek&source=web&cd=1&ved=0CCMQ FjAA&url=http%3A%2F%2Ftomcat.cenia.cz%2Feia%2Fdownload.jsp%3Fview%3Dei a_cr%26id%3DJHM856%26file%3DoznameniDOC&ei=oYyIT_T8FcPvsgaqnJzVBw &usg=AFQjCNEnHmblCE7FVpG6SLjWWcNIYZYE1A&cad=rja KESNER, Ladislav, Ivo MORAVEC, Radek NOVOTNÝ a Dagmar ŠKODOVÁPARMOVÁ. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Management kulturního cestovního ruchu. Praha, 2008, 185 s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=8d599aad-98a4-4b1a-a3a6f15c6170e5f8 ŠAUER, Martin a Jiří VYSTOUPIL. Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009 [online]. Brno, prosinec 2009 [cit. 2012-04-05]. Počet stran 91. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39410&TypeID=12. Analýza. Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. THERMAL PASOHLÁVKY, a. s. Výroční zpráva 2010 [pdf]. 2011, 27 s. [cit. 13.4.2012]. Dostupné z: http://thermalpasohlavky.cz/vyrocni-zpravy.html 60
VAVERKA, Roman. Putování po evropských archeoskanzenech I.: přednáška pro festival oživlé historie Malešov 2008 [pdf]. 2008, 74 slidů [cit. 12. 4. 2012]. Dostupné z: http://myschwerk.webzdarma.cz/archeoskanzeny_1.pdf
Elektronické zdroje [1] Mapy.cz. Dostupné z: http://mapy.cz/ [2012-04-13], zaznačení v mapě je prací autorky [2] CEJNKOVÁ, Zora. ČESKÁ TELEVIZE, Televizní studio Brno, Centrum publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání. Římané za humny! [dokument]. 2003 [cit. 5. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1089389708-rimane-zahumny/30329434001/ [3] Archeologický park Mikulčice – Kopčany, TUREK, Petr. Nejlepší expozice roku? Na Unesco stále málo. In: VLTAVA-LABE-PRESS, A.S. Brnensky.denik.cz: zpravy_region [online]. 19.11.2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nejlepsi-expozice-roku-na-unesco-stalemalo.html [4] Pasohlavky.cz, marketing: Pasohlávky – Marketing lázeňské a rekreační zóny. SAURA S.R.O., Brno. Obec Pasohlávky: Pasohlávky – Marketing lázeňské a rekreační zóny [online]. 2005 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/marketing/ [5] Pasohlavky.cz: Informace pro turisty. OBEC PASOHLÁVKY. Pasohlavky.cz: Cykloturistika [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/cze/tic/cykloturistika.htm#901 [6] JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Jizni-morava.cz: portál cestovního ruchu jižní Moravy [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/
61
[7] JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Jizni-morava.cz: Pálava a Lednicko-valtický areál [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=33 [8] ROP JIHOVÝCHOD. Jihovychod.cz: Stovky milionů pro lázeňství. KYNČL, Miroslav. Mladá fronta DNES: rubrika: Jižní Morava [online]. 18. 3. 2010, 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/napsali-onas/monitoring-medii-2010/stovky-milionu-pro-lazenstvi [9] BRONZE AGE S.R.O. Archeopark Cezavy: Projekt ‘Bronze Age‘ [online]. 2001 [cit. 5. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.blucina.cz/archeopark.htm
Nepoužitá související literatura GOLDSWORTHY, Adrian Keith. Armáda starého Říma. Překlad Helena Svobodová, Lenka Vacinová. V Praze: Slovart, 2010, 224 s. ISBN 978-807-3912-628.
STEPHENSON, I. Roman infantry equipment: the later empire. Stroud, Gloucestershire: Tempus, 1999, 128 s. ISBN 07-524-1410-0.
62
Seznam příloh Není-li uvedeno jinak, uvedené přílohy jsou prací autorky. Příloha A: Fotografie ze slavnostního průvodu k výročí založení Věčného Města Říma („Natali di Roma“), (Michal Žovinec, duben 2011) Příloha B: Fotografie z festivalu keltské kultury „Lughnasad“, Nasavrky u Chrudimi ([A] Michal Žovinec, [B] Ján Gáhy, červenec 2011) Příloha C: Fotografie z Vinobraní v Dolních Dunajovicích [10]
63
Příloha A: Fotografie ze slavnostního průvodu k výročí založení Věčného Města Říma („Natali di Roma“), Řím, Itálie (Michal Žovinec, duben 2011)
Řazení účinkujících před začátkem průvodu, Cirkus Maximus
Římský legionář, jeho žena a barbarský otrok, Cirkus Maximus
64
V průvodu před Koloseem
Členové Skupiny historického šermu Marcomania, o. s. před Koloseem
65
Příloha B: Fotografie z festivalu keltské kultury „Lughnasad“, Nasavrky u Chrudimi ([A] Michal Žovinec, [B] Ján Gáhy, červenec 2011)
Občerstvení účinkujících [A]
Nejznámější římská formace tzv. „testudo“ (želva) [A]
66
Nástup legionářů [B]
Představení pro diváky – ukázka boje [B]
Představení pro diváky – ukázka boje [B]
67
Příloha C: Fotografie z Vinobraní v Dolních Dunajovicích, září 2011 [10]
Římané v průvodu
Průvod vesnicí
68
Římské ženy
Ukázka z vystoupení
Vzpoura
69
Římské rituály a hazard (kostky)
Římské ženy v boji
70
Zvědavé divačky
Děti si zkoušejí výzbroj
Společná fotografie všech účinkujících
71
