PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA Zadavatel: Statutární město Brno Magistrát města Brna

Zadavatel: Statutární město Brno Magistrát města Brna

www.brno.cz

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

2010 - 2015

NÁVRHOVÁ ČÁST

Zpracovatel:

Kolektiv autorů: Mgr. Martina Pacasová, Ing. MgA. Barbora Hrdinová, Ing. Helena Piskovská, Mgr. Jakub Trojan

Datum zpracování: Počet stran: 133

leden ‐ duben 2010

Program rozvoje cestovního ruchu města Brna – NÁVRHOVÁ ČÁST

OBSAH ÚVOD

3

1. VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

4

1.1

SOUČASNÉ TRENDY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH............................................................................................................4

2. DEFINOVÁNÍ CÍLŮ, PRIORIT, OBLASTÍ PODPORY A ROZVOJOVÝCH AKTIVIT

14

2.1 EXTERNÍ CÍL PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA ............................................................................... 14 2.2 SPECIFICKÉ CÍLE ............................................................................................................................................................. 15 2.3 HLAVNÍ OKRUHY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................... 15 2.4 MONITOROVACÍ INDIKÁTORY ............................................................................................................................................ 16 3. ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ KOMPETENCÍ A ÚKOLŮ JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU

20

3.1. INTERNÍ CÍL PROGRAMU – EFEKTIVNÍ FUNGOVÁNÍ SUBJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU A JEJICH SPOLUPRÁCE ........................... 20 4. VYMEZENÍ PRIORIT A OPATŘENÍ

33

4.1 HLAVNÍ TÉMATA PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ ................................................................................... 33 4.1.1 Brno KONGRESOVÉ – veletržní, kongresová a incentivní turistika..................................................................... 33 4.1.2 Brno FUNKCIONALISTICKÉ: moderní brněnská architektura ............................................................................. 37 4.1.3 Brno CENTRUM VĚDY A VÝZKUMU: „Brno – na špici vývoje“ – popularizace vědy a výzkumu ....................... 40 4.1.4 Brno KULTURNÍ: Od Janáčka po Alternu – městský / kulturní cestovní ruch v Brně........................................... 45 4.2 PRODUKTOVÉ BALÍČKY (1) ............................................................................................................................................... 48 4.3 PODMÍNKY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU (2) .............................................................................................................. 53 4.4 MARKETING A PROPAGACE (3) ......................................................................................................................................... 54 4.5 SPOLUPRÁCE (4)............................................................................................................................................................. 55 5. ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ A ÚKOLŮ JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ VZHLEDEM K REALIZACI PROGRAMU

60

6. MARKETINGOVÝ PLÁN AKTIVIT VEDOUCÍCH K EFEKTIVNÍ PROPAGACI MĚSTA BRNA

64

7. NÁVRH SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ

76

8. AKČNÍ PLÁN NA OBDOBÍ 2010 – 2015

80

2


ÚVOD

Předkládaný dokument je součástí plnění veřejné zakázky na zhotovení díla „Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015“ (dále jen Program). Účelem vzniku tohoto dokumentu je podpořit rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně, určit jasnou profilaci města Brna v oblasti cestovního ruchu a definovat kroky vedoucí k naplnění cílů vytyčených v tomto dokumentu. Návrhová část Programu vychází z předešlé analytické části a výstupů jednání expertní pracovní skupiny Programu, v rámci níž byla jak analytická, tak návrhová část dokumentu průběžně projednávána a podrobně diskutována. Výsledný Program rozvoje cestovního ruchu města Brna je tak výsledkem intenzivní spolupráce zpracovatele, zadavatele a všech členů expertní pracovní skupiny, složené z odborníků z veřejného, soukromého i neziskového sektoru v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně. Tímto srdečně děkujeme za osobní příspěvek každému z nich, za jejich pozitivní přístup a aktivní snahu o využití silných stránek a příležitostí města Brna, stejně jako o odstranění jeho slabých stránek a hrozeb rozvoje cestovního ruchu. Ochota a vůle ke změnám je základem úspěchu jakékoliv strategie. V následujících kapitolách je obsažena nejprve celková vize rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně do roku 2015, následně je stanoven hlavní cíl celého Programu a tematické oblasti podpory, které budou směřovat k jeho naplnění. Nedílnou součástí této části Programu je také návrh úpravy struktury řízení rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, jehož výsledkem bude celkové projasnění a zefektivnění této struktury. Jasné rozdělení kompetencí je základem úspěšné realizace všech navrhovaných aktivit, které jsou v rámci programu rozpracovány do podoby jednoduchých a praktických projektových fiší jednotlivých aktivit. Tyto aktivity jsou provázány s možnostmi financování z evropských i národních zdrojů a zařazeny do celkového časového harmonogramu. Pro průběžnou kontrolu realizace jednotlivých aktivit a naplňování tohoto Programu je v závěru navržen podrobný systém monitoringu.

Autoři

3


1. Vize rozvoje cestovního ruchu města Brna Vize rozvoje cestovního ruchu města Brna je založena na reflektování stávajících trendů v oblasti cestovního ruchu v konfrontaci s reálnými předpoklady a možnostmi města v této oblasti. V úvodní části jsou nejprve shrnuty tyto trendy a následně stručně vyhodnocena stávající pozice a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, vyplývající z Analytické části tohoto programu.

1.1 Současné trendy ovlivňující cestovní ruch Demografické a socioekonomické změny Významné trendy v cestovním ruchu jsou spojeny se současnými demografickými a socioekonomickými změnami ve společnosti. Prodlužuje se naděje na dožití, senioři (alespoň ze západních zemí) mají v tomto věku dostatek času a stále ještě i energie a finančních prostředků na cestování. „Poptávka zkušenějších turistů‐seniorů roste rychleji než poptávka v cestovním ruchu obecně (v rámci marketingových aktivit by ovšem měl být důraz kladen méně na věk a více na pohodlí).“ (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006) Důležitou skupinu představují také mladí lidé. „Jejich příjmy stále rostou, zvyšuje se věk zakládání rodiny i počet jednočlenných domácností; příjmy mladé generace se zvyšují i na „nových“ mimoevropských trzích, kde tito lidé tvoří významný podíl populace. … Vzrůstá i význam studijních pobytů v zahraničí – podle údajů organizace OECD studuje v Evropě přibližně 600 tis. zahraničních studentů a tento počet roste každým rokem přibližně o 5 % (tito studenti většinou danou zemi, příp. region, během svého pobytu procestují, stejně jako rodinní příslušníci a přátelé, kteří je během pobytu navštíví).“ (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006) Důsledky socioekonomických změn pro cestovní ruch ‐ rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti; ‐ rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy; ‐ rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách; ‐ rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce; ‐ rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu; ‐ v marketingových aktivitách by měl být kladen důraz méně na věk a více na pohodlí; ‐ rostoucí poptávka částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy); ‐ roste význam zahraničních cest za přáteli a příbuznými. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Zdraví Lidé v současnosti stále častěji berou ohledy na svoje zdraví a v rámci dovolené se věnují jeho upevňování. Zdravý životní styl a péče o zdraví se stává významným současným trendem, který se projevuje jak ve způsobu trávení volného času a dovolených, tak ve výběru míst, kde tento čas trávit. Důsledky pro cestovní ruch ‐ turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé; ‐ poptávka po pouze letních dovolených bude klesat; ‐ poroste popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených; ‐ poroste poptávka po wellness pobytech, lázeňských pobytech a fitness centrech. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

4


Vnímavost a vzdělání Ve všech vyspělých i rozvíjejících se zemích je kladen důraz na rozvoj vzdělanosti, stále narůstá průměrná úroveň vzdělanosti a to se promítá také v rostoucím důrazu na roli umění, kultury a historie, výchovných a duchovních hodnot v rámci cestování. Důsledky pro cestovní ruch ‐ rostoucí poptávka po speciálních produktech; ‐ stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování; ‐ poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací; ‐ poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Volný čas Populace se v současnosti stále výrazněji člení na tzv. time rich a money rich – ty, kteří mají dostatek času, a ty, kteří mají dostatek peněz, kombinace obojího se vyskytuje stále méně. Důsledky pro cestovní ruch ‐ rostoucí poptávka po levnějších a zároveň také luxusních produktech; ‐ rostoucí poptávka po relaxačních pobytech; ‐ zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Zkušenosti a cestování Cestování se stalo přirozenou součástí života většiny lidí, kteří mají zkušenosti z řady destinací s mnoha typy služeb. Díky těmto zkušenostem mají více možností porovnávat a kladou větší důraz na vyváženost poměru kvalita – cena. Důsledky pro cestovní ruch ‐ dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času; ‐ mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb; ‐ bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování – střídání delších a kratších dovolených, luxusních a levných variant; ‐ preference dovolených budou stále více roztříštěné; ‐ zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací, se kterými byli spokojeni v minulosti; ‐ bude více preferována mobilita, a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol; ‐ poroste preference regionů, které nabízí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

5


Informační technologie Nejen v oblasti cestovního ruchu stále stoupá význam internetu jako zdroje informací a možnosti vyřizování objednávek. Z řady průzkumů v oblasti cestovního ruchu vyplývá, že internet je spolu s informacemi získanými od známých či příbuzných hlavním informačním kanálem, kterým se k potenciálním návštěvníkům dostávají informace o jednotlivých destinacích a jejich možnostech. Důsledky pro cestovní ruch ‐ dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu; ‐ zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet; ‐ význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet; ‐ základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích a přístupná propojení a prolinky; ‐ možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace; ‐ vzroste potřeba spolehlivých on‐line rezervací především ze strany zkušenějších a sebejistějších turistů. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Doprava Turisté dávají stále více přednost destinacím, které jsou jednoduše dosažitelné, např. prostřednictvím rychlovlaků či nízkonákladových leteckých společností. Důsledky pro cestovní ruch ‐ destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny; ‐ lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí; ‐ bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Trendy v ekonomice V rozvíjejících se zemích vzniknou nové turistické destinace, tyto země se budou ale zároveň stávat i zdrojovými zeměmi pro rozvoj cestovního ruchu. Velký potenciál rozvoje skýtají asijské trhy, zejména pak stále rostoucí čínská střední třída. V reakci na stávající ekonomickou krizi se nepotvrdil předpoklad posílení domácího cestovního ruchu oproti zahraničnímu, lidé v této době při svých investicích do dovolené „sází na jistotu“ – méně riskují a preferují osvědčená místa s dobrou reputací a kvalitními službami. Důsledky pro cestovní ruch: ‐ evropské destinace budou muset posílit svůj destinační marketing a spolupráci při propagaci cestovního ruchu; také by měly vytvořit nové turistické produkty a upravit prezentaci tradičních produktů, kterou zacílí na nové zdrojové trhy;

6


‐ hodnoty a očekávání mladé generace v souvislosti s cestováním budou ovlivněny jejich dospíváním v globalizovaném světě; pro splnění těchto očekávání bude mimo jiné důležité, aby veškeré informace a objednávky služeb byly dostupné prostřednictvím nejnovějších komunikačních kanálů; ‐ dobrá pověst destinace a kvalitní služby představují základ, o který je možné se opřít i v dobách krize a útlumu cestovního ruchu. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory Udržitelný rozvoj, životní prostředí Při výběru destinace budou zohledňovány ekologické i sociální faktory trvalé udržitelnosti – turisté se budou více zaměřovat na destinace dosud „nenarušené“ negativními důsledky nadměrného cestovního ruchu. Důsledky pro cestovní ruch ‐ preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů; ‐ roste zájem o zbylé „nezničené“ destinace; ‐ ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory

Jistota a bezpečí U určitých cílových skupin bude stále růst důraz na jistotu a bezpečí při cestování. Důsledky pro cestovní ruch ‐ turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy; ‐ poroste potřeba certifikace a klasifikace v mezinárodním cestovním ruchu. Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006, upraveno autory 7


Nové preference a požadavky účastníků cestovního ruchu, které by mělo Brno zohlednit 9

Stále více mladých lidí preferuje cestování spojené s aktivním odpočinkem (sportem) a zábavou (cestování na sportovní utkání a soutěže, fotbalové šampionáty apod.); 9 Populárním se stává čerpání dovolené po více částech – tedy de facto vyšší počet cest v rámci domácího i zahraničního cestovního ruchu; 9 Rostoucí obliba tzv. prodloužených víkendů – přetrvávající tendence u seniorů, postupně využívá také mladší generace občanů; 9 Spotřebitelé mají stále více zkušeností s cestováním, a tím i přesnější představu o svých potřebách a právech – více pozornosti tedy věnují kvalitě služeb, zejména ve vztahu k jejich cenám; 9 Zkušení turisté jsou stále kritičtější vůči všemu umělému a kladou důraz na autentičnost, zejména ve vztahu k emočním prožitkům; 9 Zvyšuje se poptávka po dovolené mimo hlavní sezónu a s tím i poptávka po kulturních a zábavních akcích pořádaných v méně obvyklých termínech; 9 Chování ve volném čase se stává osobnějším, roste poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy apod.); 9 S ubýváním kreativních podnětů v běžném životě se zvyšuje poptávka po tvořivých aktivitách během dovolených; 9 Někteří turisté se snaží zbavit nálepky „turista“ (což by mělo být zohledněno při přípravě marketingových aktivit); 9 Roste poptávka po luxusních produktech a jejich nabídka se zvyšuje; 9 Zvyšuje se zájem o speciální produkty – „impulsivní nákupy“; 9 Roste poptávka po produktech „all‐inclusive“ na straně jedné (klient se nemusí o nic starat) a po dovolené sestavené zákazníkem na straně druhé (klient si připravuje dovolenou sobě „na míru“); 9 Přednost dostávají regiony, které nabízejí širokou, rozmanitou a vyváženou koncepci; 9 Zkušenosti a rostoucí náročnost stimulují turisty k opakovaným návštěvám destinací, s nimiž byli spokojeni; 9 Největších zisků dosahují dodavatelé, kteří jsou schopni vytvořit zcela nové produkty a koncepty; 9 Návštěvníci rychleji reagují v případě, že nabízený produkt nesplňuje očekávané standardy; 9 Orientace na lidský prvek – vzdělávání jako základní faktor růstu kvality služeb; 9 Nástup informačních technologií a internetu – vyšší využitelnost při plánování, organizaci a objednávání cesty či zájezdu (možnost srovnání cen, podmínek ubytování, úrovně doplňkových služeb apod.). Zdroj: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kolektiv autorů, Institut obchodu a cestovního ruchu, Praha 2006, upraveno autory Město Brno má v současnosti vytvořen dobrý základ pro další rozvoj cestovního ruchu – existují základní turistické trasy městem podpořené naváděcím systémem a orientačními tabulemi u jednotlivých atraktivit, k dispozici jsou nové atraktivní propagační materiály města vč. virtuálních procházek městem, postupně se rekonstruují jednotlivá veřejná prostranství v centru, tak aby lépe odpovídala potřebám jeho návštěvníků, jednotlivé subjekty působící v cestovním ruchu se spolu postupně začínají potkávat a rozvíjet vzájemnou spolupráci atd. Dobré mezilidské vztahy mezi pracovníky těchto subjektů vytváří prostor k dalšímu zlepšování dosud přetrvávajících slabých stránek a využití stávajících příležitostí k rozvoji. Jejich naplněním pak bude dosaženo realizace vize rozvoje cestovního ruchu města Brna, ke které směřuje tento Program. 8


Následující tabulka předkládá souhrn hlavních výstupů Analytické části Programu, které identifikovaly silné i slabé stránky města, příležitosti, které by si Brno nemělo nechat ujít, a hrozby, které by se mohly stát realitou, pokud by slabé stránky nebyly odstraněny a příležitosti využity. Tyto výstupy jsou rozčleněny do 4 identifikovaných základních okruhů.

Zdroj: autoři, 2009

9


V analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna tak byly ve spolupráci s expertní pracovní skupinou identifikovány čtyři základní okruhy, kterým je třeba do roku 2015 věnovat intenzivní pozornost a postupně je rozvíjet tak, aby byl potenciál města Brna v oblasti cestovního ruchu dále rozvinut. (1) Produktové balíčky jsou zastřešujícím termínem pro soubor aktivit, zaměřených na přípravu pestré segmentované nabídky kombinace místních turistických atraktivit a doprovodných služeb, umožňující návštěvníkům odnést si z Brna ty nejlepší zážitky, šité jednotlivým pro Brno klíčovým cílovým skupinám na míru dle jejich potřeb a zájmů, s neustálým důrazem na kvalitu poskytovaných služeb a podporu zvyšování jejich standardu. (2) Pozornost je třeba dále upřít také na pokračující zlepšování Předpokladů rozvoje cestovního ruchu, tj. na oblast infrastruktury CR. Jedná se jak o velké infrastrukturní projekty a jejich celkovou koordinaci, tak o řadu „drobnějších“ projektů, zaměřených na mobiliář města, zpříjemňující návštěvníkům pobyt v jeho ulicích. (3) Marketing a propagace představují důležitý prvek úspěšného rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, kterého bychom chtěli dosáhnout. V současnosti je třeba soustředit se na moderní a inovativní způsoby propagace, zaměřené na konkrétní cílové skupiny v návaznosti na produktové balíčky. Pro zvolené cílové skupiny je třeba vybrat adekvátní informační kanály a k celé marketingové kampani přistupovat kreativně, tak aby se Brno stalo dobře zapamatovatelnou a odlišitelnou značkou. (4) Rozvoj stávající spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu je průřezovým tématem, které vzhledem ke specifické povaze cestovního ruchu, prolínajícího se všemi sférami a zahrnujícího velké množství aktérů, představuje základní předpoklad úspěchu.

10


Vize 2015 Vize 2015 odpovídá na otázku, v jakém stavu se bude nacházet rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně poté, co budou v časovém horizontu do roku 2015 realizovány aktivity vytipované pro čtyři výše uvedené okruhy v rámci této návrhové části (jedná se o aktivity dále podrobně popsané v kapitole 4).

V roce 2015 je Brno považováno za atraktivní turistickou destinaci v oblasti městského cestovního ruchu ‐ živoucí moravskou metropoli, kterou stojí za to navštívit. V roce 2015 existuje v Brně strukturovaná nabídka kvalitních služeb, prostředí města je pro jeho návštěvníky příjemné a rádi se v něm zdržují, Brno má k dispozici kvalitní infrastrukturu cestovního ruchu. Tyto své kvality umí město Brno prezentovat moderními a atraktivními marketingovými metodami. Fungující spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu je chápána jako samozřejmost úspěšného rozvoje cestovního ruchu a jako taková také funguje v praxi. Strukturovaná nabídka a kvalita služeb

V roce 2015 v Brně existuje segmentovaná nabídka kombinace vhodných turistických atraktivit a doprovodných služeb (produktové balíčky) pro klíčové skupiny profesních návštěvníků, studentů, mladých dospělých, rodin s dětmi, seniorů a hendikepovaných. Obdobně existují také produktové balíčky pro čtyři klíčové tematické okruhy – Brno kongresové, Brno funkcionalistické, Brno centrum vědy a výzkumu, Brno kulturní. Tyto produktové balíčky jsou k dispozici ve dvou základních variantách – jako doporučené trasy s provázanými službami, které si návštěvník může projít dle svého uvážení, a jako produkt „na klíč“, který lze zakoupit, a jeho dodavatel návštěvníkovi zajistí kompletní servis. Pro jednotlivé cílové skupiny i tematické okruhy existuje seznam městem „doporučených“ turistických atraktivit a služeb s garantovaným vysokým standardem služeb a péče o zákazníka / návštěvníka. Všechny doporučené turistické atraktivity a doprovodné služby jsou zapojeny v systému turistické slevové karty Brno Card. Pracovníci, kteří přicházejí do styku s návštěvníky, mají odpovídající jazykové znalosti a nezbytné měkké dovednosti. SMS jízdenky či platby v EUR jsou samozřejmostí. Příjemné prostředí města Návštěvníci do města vstupují přes důstojné a reprezentativní vstupní brány, ať už přijíždějí do města po silnici, vlakem či autobusem, jsou tyto vstupní brány v dobrém technickém stavu, čisté a upravené, poskytující přijíždějícím veškerý potřebný komfort vč. jednoduše dostupných informací a propagačních materiálů města, přesun od vstupních bran do centra města či k jednotlivým turistickým atraktivitám je pro návštěvníky jasný, pohodlný a příjemný. 11


Město je vstřícné k motorizovaným i nemotorizovaným návštěvníkům. Příjezd k turistickým atraktivitám a navigace k nejbližším odstavným parkovištím je jasná a přehledná. Centrum města je po vhodných trasách zpřístupněno cyklistům a návštěvníci bez kola mají možnost si ho zapůjčit. Turistické informační centrum působí kromě původních míst také v novém prostoru na náměstí Svobody, a je zde tak v centru všeho dění. Centrum města a jeho hlavní veřejná prostranství disponují odpovídajícím městským mobiliářem, veřejná zeleň v centru je samozřejmostí, obdobně jako (užité) umění. Prostředí centra dotváří i takové detaily, jako informace o slavných osobnostech u názvů ulic či jednotný design městských hodin, provázaný s propagací jednotlivých turistických atraktivit Brna. V centru města je k dispozici dostatečné množství veřejných WC, která jsou v dobrém technickém stavu, pravidelně udržovaná a dobře dostupná. Všechny tyto prvky společně pozvedají prostor centra města na vyšší úroveň a vytváří z něj místo, kde se jeho návštěvníci rádi zdržují. Město Brno má skutečně živé centrum, ve kterém kvete obchod, kultura i zábava. Město je vstřícné ke svým návštěvníkům i zde žijícím minoritám, občané města je vnímají jako pozitivum, které obohacuje město i jejich život. Kvalitní infrastruktura Brno má k dispozici zrekonstruovaný bazén za Lužánkami, který má nyní formu aquaparku a slouží tak sportovně–zábavním účelům. Byla vytvořena PPP iniciativa pro Relaxační a odpočinkovou zónu Brněnské přehrady a Rekreační areál Anthropos, která na bázi spolupráce veřejného a soukromého sektoru řeší komplexní využití těchto oblastí. K dispozici je také odborná studie, vyhodnocující potenciál vybudování velkého kongresového / multifunkčního centra ve městě Brně, a studie globální dostupnosti města, které slouží jako podklad pro další projekty v těchto oblastech. Moderní marketing a propagace města V oblasti marketingu a propagace v cestovním ruchu se město Brno soustředilo na rozšíření svých marketingových aktivit a inovaci řady z nich. Stálá expozice města Brna byla rozšířena o novodobou historii a současnou prezentaci města a vznikl také televizní dokument, zaměřený na představení Brna a Jižní Moravy širší veřejnosti. Město Brno a TIC mají nový přehledný a atraktivní web, propojený s portálem www.jizni‐morava.cz. Pokud jde o využití moderních technologií v cestovním ruchu, je město Brno jako centrum vědy a výzkumu, se silným zaměřením na cílovou skupinu mladých lidí 12


a profesionálů, vždy v čele. Město Brno se aktivně propaguje ve všech nových elektronických médiích a komunitních sítích, k dispozici je průvodce městem pro MP3 a PDA, webové kamery zachycují denní provoz na klíčových místech centra města a vytváří tak reálný obraz jeho života. Brno se aktivně věnuje PR města jako atraktivní turistické destinace, realizuje propagační kampaně v Praze i vybraných zahraničních městech, provázané s propagací turistického regionu Jižní Morava. V rámci těchto propagačních akcí využívá novou koncepci propagace svázané s cílovými skupinami a čtyřmi hlavními tématy, vytvořenou pro využití také v rámci veletrhů cestovního ruchu či významných akcí, pořádaných ve městě Brně. Nová sada suvenýrů je atraktivní a dotváří image města. Brno se zajímá o reakce a dojmy svých návštěvníků, věnuje se pravidelnému sběru zpětné vazby, a to např. i formou fotosoutěží. Aktivní spolupráce V oblasti spolupráce zajišťuje CCR JM vzájemnou informovanost všech zainteresovaných subjektů prostřednictvím pravidelného newsletteru, sdílení a využití propagačních materiálů jednotlivých subjektů je zajišťováno pracovníkem TIC. TIC zároveň zajišťuje a koordinuje sběr dat v oblasti cestovního ruchu za město Brno. Brno intenzivně spolupracuje s klíčovými aktéry v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně a vzájemně se podporují. Pravidelně také organizuje workshopy, zaměřené na sdílení best practices v oblasti cestovního ruchu mezi jednotlivými městy a regiony.

13


2. Definování cílů, priorit, oblastí podpory a rozvojových aktivit

Cíle, priority a oblasti podpory vymezené v této kapitole jsou voleny jak s ohledem na potřeby města, tak s ohledem na širší rámec rozvoje a s ním související strategické dokumenty na místní, regionální, národní i evropské úrovni. Klíčová pro budoucí naplnění cílů je totiž možnost financování konkrétních projektů, které k nim směřují. V řadě případů se jedná o projekty, které nebude moci město plně financovat pouze z vlastních zdrojů, ale bude se snažit získat pro ně podporu z evropských, národních či regionálních zdrojů. Proto je již základní nastavení cílů, priorit, oblastí podpory a rozvojových aktivit zpracováno v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty.

2.1 Externí 1 cíl Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna

SPOKOJENÝ NÁVŠTĚVNÍK, ŠÍŘÍCÍ DOBRÉ JMÉNO MĚSTA BRNA,

který

Î využívá více atraktivit Îzůstává déle Î utrácí více Î vrací se zpět

a v neposlední řadě Î doporučuje destinaci ostatním

Pracovní cíl Programu zcela vědomě není formulován primárně pouze jako ekonomický. Nejen dle našeho názoru, ale zejména po ověření této filozofie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na odborných fórech, se nedoporučujeme zaměřit na ekonomickou složku cestovního ruchu jako zcela dominantní (její praktický význam však tímto nijak nepopíráme). Cestovní ruch je z hlediska svých přínosů pro město důležitý nejen jako zdroj financí, ale ve velké míře také jako možnost propagace města jako příjemného místa pro život, trávení volného času a lokalizaci případných investic. Ze spokojeného návštěvníka se může díky dobré zkušenosti s městem a možnostmi, které nabízí, stát nový investor, pro kterého může být na základě osobní zkušenosti Brno zajímavou variantou pro lokalizaci firmy, nové aktivity, či jako místo pro život. Podaří‐li se nám zajistit spokojenost návštěvníků města, má tento cíl své silné ekonomické konsekvence. Spokojený návštěvník zůstává déle, utrácí více, vrací se zpět a v neposlední řadě doporučuje destinaci dalším. Ekonomická stránka přínosu z turistického ruchu bude tedy tímto naplněna, vyšší zisky tak budou logickým důsledkem šíře nabídky a kvality služeb, za které je spokojený zákazník ochoten adekvátně zaplatit. Zprostředkovaně se spokojenost návštěvníků ‐ vyšší využití jednotlivých atraktivit, opětovné návštěvy či doporučení destinace dalším ‐ pozitivně odrazí také na udržení a případném navýšení počtu pracovních míst v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně. 1

Externím cílem je myšlen cíl, jehož má být dosaženo vůči návštěvníkům, je tedy zaměřen navenek. Interní cíl, zaměřený na změny ve struktuře organizace cestovního ruchu ve městě Brně, je předmětem kapitoly 3.

14


Spokojenost návštěvníků města se také promítne do celkového zvýšení konkurenceschopnosti města Brna ve srovnání s ostatními destinacemi.

2.2 Specifické cíle Specifickými cíli k dosažení spokojenosti návštěvníků jsou:

9 9 9

spokojenost s rozsahem a strukturou nabízených turistických atraktivit spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných služeb spokojenost s celkovým prostředím města

Rozvoj cestovního ruchu v Brně je třeba v maximální možné míře realizovat atraktivní formou zážitkové turistiky, komplexních balíčků sestavených cílovým skupinám na míru, ve spolupráci se soukromým a neziskovým sektorem a vše podnikat s důrazem na kvalitu poskytovaných služeb.

2.3 Hlavní okruhy rozvoje cestovního ruchu Na základě výstupů z Analytické části a jednání expertní pracovní skupiny byly stanoveny 4 hlavní okruhy aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, jejichž prostřednictvím má být dosaženo stanoveného externího cíle Programu – tj. spokojenosti návštěvníků města se všemi jejími pozitivními ekonomickými důsledky – a bez jejichž realizace nelze cestovní ruch v Brně úspěšně rozvíjet:

1. 2. 3. 4.

Produktové balíčky Podmínky rozvoje cestovního ruchu Marketing a propagace Spolupráce

Jádrem aktivit tohoto Programu v oblasti rozvoje cestovního ruchu jsou tzv. „měkké“ projekty ve formě sestavení produktových balíčků, poskytujících návštěvníkům města komplexní nabídku turistických atraktivit a doprovodných služeb v kombinaci s vytvořením turistické slevové karty. S měkkými projekty úzce souvisí odpovídající prostředí pro jejich realizaci, které vytváří vstupní podmínky dalšího rozvoje cestovního ruchu. Město Brno má v oblasti budování infrastruktury (nejen) pro cestovní ruch dlouhodobý dluh v oblasti velkých infrastrukturních projektů, o kterých se v rámci města již řadu let či dokonce desetiletí diskutuje, ale dosud nebylo dosaženo hmatatelných výstupů. Rezervy se stále objevují také v oblasti drobnějších prvků, které by pozvedly celkový komfort pobytu ve městě, zpříjemnily by návštěvníkům čas strávený v ulicích a přispěly by k celkovému oživení městského prostoru. Zajištění úspěchu výstupů navrhovaných tvrdých i měkkých projektů závisí mj. na jejich komunikaci cílovým skupinám prostřednictvím jejich odpovídajícího marketingu a propagace. Tato část bývala v minulosti často opomíjena, v současnosti se ale již nelze spoléhat na taktiku „kdo hledá, najde“ a je třeba cílové skupiny aktivně seznamovat s možnostmi, které se jim při návštěvě Brna naskýtají. 15


Všemi třemi uvedenými okruhy se prolíná jejich realizace ve spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru. V rámci realizace Programu bude rozvíjena stávající spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu a vznikne řada nových partnerství. Aktivity jednotlivých subjektů budou probíhat koordinovaně, tak aby bylo dosaženo multiplikačních efektů jednotlivých aktivit.

2.4 Monitorovací indikátory Úspěšná realizace komplexního Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna by měla prostřednictvím realizace jednotlivých aktivit ve výše uvedených tematických okruzích pozitivně ovlivnit následující monitorovací indikátory rozvoje cestovního ruchu v rámci města: KVALITATIVNÍ monitorovací indikátory VAZBA NA CÍL

INDIKÁTOR

Spokojenost s rozsahem a strukturou nabízených turistických atraktivit

Spokojenost s nabízenými novými / inovovanými produkty CR

Spokojenost s dostupností a kvalitou poskytovaných služeb

Spokojenost s poskytovanými službami

Spokojenost s celkovým prostředím města

Doporučení Brna jako zajímavé destinace

EFEKT REALIZACE PROGRAMU Zvýšení spokojenosti návštěvníků s nabízenými produkty CR – využitý potenciál města, vyšší příjmy z cestovního ruchu Zvýšení spokojenosti návštěvníků s dostupností a kvalitou poskytovaných služeb

Zvýšení podílu návštěvníků, kteří Brno doporučují jako zajímavou destinaci

MĚRNÁ JEDNOTKA / PERIODICITA ŠETŘENÍ Poměr velmi dobrého a dobrého hodnocení produktů / 1x ročně

Poměr velmi dobrého a dobrého hodnocení služeb / 1x ročně

Poměr návštěvníků, kteří do Brna přijeli na základě doporučení / 1x ročně

VÝCHOZÍ HODNOTA Hodnoceno až s novými / inovovanými produkty

47, 7 % (aritmetický průměr agregovaných odpovědí „velmi dobré“ a „spíše dobré“ na otázku zjišťující spokojenost souboru nabízených služeb ‐ převzato z Monitoringu návštěvnosti v turistických regionech ‐ monitoring.czechtourism.cz) 52,4 % (kladná odpověď na otázku využití informačních zdrojů od známých / příbuzných z Monitoringu návštěvnosti v turistických regionech ‐ monitoring.czechtourism.cz)

CÍLOVÁ HODNOTA 2015 Poměr velmi dobrého a dobrého hodnocení produktů 70 % a více vůči ostatním kategoriím hodnocení 60 %

65 %

Kvalitativní indikátory jsou exaktními statistickými metodami těžce podchytitelné. Jejich kvantifikace je tedy možná jen v relativní rovině. Kvalitativní indikátory lze získávat nejčastěji formami kvalitativního výzkumu, který obsahuje metody řízených rozhovorů, semistrukturovaných a strukturovaných dotazníků, interview, anket apod. Tyto otázky lze účelně zakomponovat do dotazníků k Monitoringu návštěvnosti turistické destinace Jižní Morava. Jelikož se však jedná o standardizovaný dotazník CzechTourismu, je vhodné se na otázky spojené s měřením indikátorů Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna ptát při závěrečné otázce a slovně odpovědi zaznamenat do volného pole (role tazatele). Tento krok nenaruší celorepublikovou srovnatelnost dotazníků a umožní ptát se selektivně jen v destinaci Brna. Nevýhodou je vyšší náročnost na tazatele a na následné vyhodnocování. Další možností je použití adekvátních otázek ze zmiňovaného dotazníku přímo (převzetím původních otázek) a následnou interpretací. 16


Vysvětlení kvalitativních indikátorů: Spokojenost s nabízenými novými / inovovanými produkty CR ‐ indikátor zahrnuje šetření spokojenosti návštěvníků u nově vytvořených / inovovaných produktů cestovního ruchu. Produktem cestovního ruchu rozumíme jednotlivé služby a turistické nabídky (atraktivity), které prošly inovací nebo byly nově vytvořené – v tomto případě zejména produktové balíčky pro cílové skupiny a tematické balíčky. Spokojenost s poskytovanými službami ‐ indikátor v sobě (s ohledem na srovnatelnost s dotazníkovým šetřením CzechTourism) zahrnuje šetření spokojenosti s následujícími službami: ‐ ubytovací služby ‐ stravovací služby ‐ služby pro motoristy ‐ služby pro cykloturisty ‐ služby pro lyžaře ‐ úroveň personálu ‐ péče o pořádek ‐ cenová úroveň služeb Doporučení Brna jako zajímavé destinace ‐ v tomto indikátoru je sledováno, kolik návštěvníků si vybralo turistickou destinaci Brna na základě doporučení. Z důvodu náročnosti získávání kvalitativních dat jsou průzkumy navrhovány v periodicitě 1 kalendářní rok. KVANTITATIVNÍ monitorovací indikátory Ideálním kvantitativním monitorovacím indikátorem by byl zisk z cestovního ruchu, jehož nárůst by představoval zamýšlený efekt realizace Programu. Jedná se však o hodnotu, kterou nelze reálně vyčíslit. Data jsou v tomto případě neúplná, neboť nelze přesně určit poměrové části výnosů organizací, u nichž cestovní ruch tvoří jen část podnikatelské činnosti. Problematické je také získávání takovýchto dat. V oblasti cestovního ruchu se často používá také ukazatel výše regionálního HDP v celém sektoru cestovního ruchu, tento ukazatel je však vzhledem ke konstrukci dat relevantní pouze na úrovni krajů nebo ČR. Totéž platí o zaměstnanosti v sektoru cestovního ruchu nebo podnikatelské aktivitě v CR. Proto je třeba stanovit jiné kvantitativní monitorovací indikátory, které tuto chybějící základní informaci částečně nahradí.

EFEKT REALIZACE PROGRAMU

VAZBA NA CÍL

INDIKÁTOR

Spokojený návštěvník využije více možností

Návštěvnost turistických atraktivit

Vyšší počet návštěvníků jednotlivých turistických atraktivit

Spokojený návštěvník zůstává déle

Počet přenocování a průměrná doba pobytu

Zvýšení celkového počtu přenocování

MĚRNÁ JEDNOTKA / PERIODICITA ŠETŘENÍ Počet návštěvníků / ročně

Průměrná doba pobytu v ubytovacím zařízení / čtvrtletně

VÝCHOZÍ HODNOTA 2

CÍLOVÁ HODNOTA 2015

Návštěvnosti turistických atraktivit uvedených v analytické části programu k 31. 12. 2008 1,75

Zvýšení počtu návštěvníků sledovaných turistických atraktivit o 20 % 2

2

Vztaženo k 31. 12. 2008 pro soulad s údaji v analytické části Programu, data z Monitoringu návštěvnosti v turistických regionech jsou za rok 2006.

17


Spokojený návštěvník se vrací zpět

Opakované návštěvy

Zvýšení počtu návštěvníků, kteří se do města opakovaně vracejí

Počet návštěvníků, jejichž návštěva je alespoň 2. v pořadí / ročně

Spokojený návštěvník doporučuje destinaci ostatním Spokojený návštěvník doporučuje destinaci ostatním

Celkový počet návštěvníků

Zvýšení celkového počtu návštěvníků / počtu přenocování

Počet návštěvníků v HUZ / ročně

Celkový počet zahraničních návštěvníků

Zvýšení celkového počtu zahraničních návštěvníků

Počet zahraničních návštěvníků v HUZ / ročně

Spokojený návštěvník využije více možností

Počet návštěvníků TIC

Větší poptávka po službách TIC

Počet návštěvníků v TIC

Nutno formou dotazníků lze zařadit jako otázku do dotazníkového šetření monitoringu návštěvnosti JMK 483 797 / 848 142

Rostoucí trend v průběhu sledovaného období 2010 ‐ 2015

33 % podle šetření Monitoringu návštěvnosti v turistických regionech – monitoring.czechtouris m.cz) 190 421 (za rok 2008)

45 %

580 000 / 1 160 000

250 000

Kvantitativní indikátory lze zjistit zejména ze statistických materiálů a na rozdíl od kvalitativních je možné je sbírat (a vyhodnocovat) častěji. Většinu dat poskytuje Český statistický úřad, který je sbírá zpravidla čtvrtletně a vybrané ukazatele také měsíčně (Měsíční dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních „CR 1‐12“). Problém bývá s jejich zveřejňováním a vyhodnocováním (ne vždy bývají v aktuální podobě dostupné přes veřejnou databázi ČSÚ). Pro srovnatelnost a komparaci s kvalitativními daty jsou tedy i kvantitativní data navržena v roční periodicitě sběru a vyhodnocování. Data k ukazateli návštěvnosti turistických atraktivit jsou sbírána přímo u jednotlivých atraktivit jejich provozovateli / správci. Tento ukazatel se dále vnitřně dělí podle druhu a konkrétní atraktivity. Pilotně jsou do této oblasti zařazeny objekty evidující svoji návštěvnost v časové řadě zmíněné v analytické části Programu. Vykazování návštěvnosti atraktivit provádějí ve vlastní evidenci samy zřizovatelské / zakládající / mateřské organizace. Tyto údaje lze požadovat kvalitně zpracované minimálně od organizací zřizovaných městem Brnem, ideálně však od všech turistických atraktivit, které jsou zahrnuty v propagačních materiálech města (viz kapitola věnovaná monitoringu). V návrhu indikátorů je dále uveden i počet návštěvníků TIC ‐ jedná se o kumulativní souhrn všech informačních center působících na území města Brna. Vzhledem k nedostatkům dat z ČSÚ (pozdní zveřejňování, nedostupnost atp.) je vhodné do systému sběru dat o hromadných ubytovacích zařízeních zapojit profesní svazy a organizace ‐ např. Asociaci hotelů a restaurací. Mezi kvantitativními indikátory dále nejsou uvedeny typické indikátory uváděné v obdobných typech koncepčních dokumentů (kvantifikace prvků kulturně‐historického a sportovně‐rekreačního potenciálu), neboť tyto jsou spíše ukazateli výstupů příslušných generelů a dílčích koncepcí. Je možné sledovat i další indikátory, jako je např. zaměstnanost v cestovním ruchu podle CZ‐NACE. Ze stávajících údajů lze tato data získat jen za celou skupinu CZ NACE "Ubytování, stravování a pohostinství", což by sice představovalo určité zjednodušení, ale bylo by přípustné. Problematičtější je, že aktuální (a mezinárodně srovnatelná) data poskytuje podle metodiky ILO jen výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které je ale právě díky svojí metodice relevantní jen do úrovně krajů. Můžeme tedy zjistit data za Jihomoravský kraj (kde je ke 4. čtvrtletí 2009 cca 17,5 tis. zaměstnanců v dané kategorii CZ NACE), ne však za okres Brno‐město. Proto tento indikátor nebyl do Programu zařazen. 18


Teoreticky je možné zařadit do monitoringu výsledků Programu také kvantitativní monitorovací indikátor, který by vyjádřil ekonomický aspekt cestovního ruchu, resp. relativní výnos v přepočtu na návštěvníka a pobyt, eventuálně na osobu a noc. Tyto ukazatele je možné nepřímo odvodit z jiných dat, klíčovým údajem jsou statistiky ubytovacích zařízení a konkrétně dosažená cenová hladina prodaných pokojů a obsazenost v tomto případě by bylo potřeba jednat o jejich poskytnutí s AHR a jednotlivými hotely a ubytovacími zařízeními – doplněné o další údaje, většinou extrapolované z dotazníkových šetření – sledovaným údajem je např. v šetřeních CzechTourismu útrata na osobu a den. Vzhledem k problematickému získání části těchto dat a otázce reliability zjištěných údajů z dotazníkových šetření nelze však na tento indikátor zcela spoléhat (př. zda respondenti hodnotí útratu vč. či bez nákladů na ubytování, co vše do svého odhadu skutečně zahrnou).

19


3. Základní vymezení kompetencí a úkolů jednotlivých subjektů cestovního ruchu

Rozdělení kompetencí a úkolů jednotlivých subjektů CR ve městě vyplynulo z Analýzy organizace cestovního ruchu provedené v analytické části, ze setkání expertní pracovní skupiny a užších pracovních jednání mezi subjekty CR v rámci veřejného sektoru (KPMB/KSM, Odbor kultury, BKC/TIC, CCR JM, Oddělení cestovního ruchu JMK).

3.1. Interní cíl Programu – Efektivní fungování subjektů cestovního ruchu a jejich spolupráce

Efektivní fungování organizační struktury CR ve městě Brně SOUČASNÝ PROBLÉM

OPATŘENÍ K JEHO ODSTRANĚNÍ NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ

Nejasný hlavní výkonný subjekt za cestovní ruch ve městě Brně Řada subjektů řeší obdobné úkoly, interně tento systém do jisté míry funguje na základě dobrých vztahů a kontaktů, nicméně je zcela nečitelný pro vnější subjekty

Posila role jednoho subjektu jako jasného výkonného subjektu v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně, který dostane odpovídající kompetence a finanční kapacity pro svou činnost Î TIC jako destinační společnost města Brna CCR JM jako destinační společnost regionu Jižní Morava

Neexistující formální vazba mezi BKC/TIC a KPMB/KSM a stávající vazba na Odbor kultury Dvoukolejnost struktury řízení cestovního ruchu

Obnovení vazby mezi KPMB/KSM, která odpovídá za strategické řízení rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, BKC/TIC, které zajišťuje služby pro jeho veškeré návštěvníky Î Rozdělení TIC‐BKC a přechod TIC z Odboru kultury pod KPMB/KSM

Neexistuje subjekt, který by se komplexně věnoval péči o městské centrum, které je klíčovou oblastí pro cestovní ruch a život ve městě jako takový Jednotlivé aktivity nejsou koordinované, nemají jasnou jednotnou vizi

Vytvoření samostatné PPP 3 iniciativy a následně subjektu, věnujícího se managementu městského centra

Neexistuje subjekt zastřešující velké infrastrukturní projekty Řeší jednotlivé odbory bez koordinace s ostatními, jiné projekty nespadají do kompetence žádného odboru ‐ chybí jejich jasný garant

Vytvoření subjektu zajišťujícího přípravu a realizaci velkých infrastrukturních projektů města Brna, jejich vzájemnou koordinaci a propagaci ve vztahu k veřejnosti X Využití možnosti zavedení projektového řízení v rámci struktury MMB – vytváření ad hoc meziresortních týmů k realizaci jednotlivých velkých infrastrukturních projektů

3

PPP – z angl. Public - Private - Partnership – partnerství veřejného a soukromého sektoru

20


Na základě výše zmíněných hlavních problémových oblastí bylo nutno revidovat současnou, poněkud nejasnou, strukturu řízení cestovního ruchu ve městě Brně. Následující schéma představuje návrh logického rozdělení úrovní řízení a pozici jednotlivých subjektů cestovního ruchu ve městě Brně. VARIANTA 1 Návrh řízení cestovního ruchu ve městě Brně MĚSTO BRNO JIŽNÍ MORAVA Strategická úroveň MMB JMK rozvoje KANCELÁŘ STRATEGIE MĚSTA ODDĚLENÍ CESTOVNÍHO RUCHU CR

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM (TIC)

CITY CENTRE MANAGEMENT

CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ MORAVA

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM (R – TIC)

ŘÍZENÍ VELKÝCH INFRASTRUKTURNÍCH PROJEKTŮ

Klíčový subjekt pro CR na úrovni kraje a města Přímý styk s návštěvníky, distribuce materiálů, zajištění služeb pro návštěvníky

Nově navržené iniciativy / subjekty

PPP iniciativa / subjekt Strategická úroveň řízení rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně je v současnosti i v rámci tohoto návrhu v kompetenci KPMB/KSM. Klíčovým subjektem v podobě „destinační společnosti“ města Brna by se mělo stát Turistické informační centrum (TIC), které je v současnosti součástí Brněnského kulturního centra (BKC), které spadá pod Odbor kultury. Tím však dochází k situaci, kdy TIC nemá ani metodickou, ani finanční vazbu na KPMB/KSM, v jejíž kompetenci je rozvoj cestovního ruchu, jehož realizátorem má být právě TIC, a není tak ani jasným viditelným subjektem pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně. V ideálním případě by tak v rámci systémového nastavení struktury řízení cestovního ruchu ve městě Brně mělo dojít k oddělení TIC od BKC a jeho přechodu pod KPMB/KSM. Tím by bylo nastoleno 21


odpovídající rozdělení kompetencí, finančních toků a odpovědnosti za rozvoj cestovního ruchu ve struktuře Magistrátu města Brna. TIC by se tak mohlo plně věnovat aktivitám spojeným s rozvojem cestovního ruchu, stát se faktickou destinační společností města Brna a hlavním kontaktním subjektem za cestovní ruch ve městě Brně pro další aktéry z veřejného, soukromého i neziskového sektoru, působící v cestovním ruchu, po kterém tyto subjekty volají. Do struktury řízení cestovního ruchu ve městě Brně byly v obou variantách začleněny dvě nové iniciativy, zabývající se chybějícím managementem centra města a řízením velkých infrastrukturních projektů města. Možná podoba, způsob vzniku a návrh aktivit v jejich působnosti jsou podrobněji diskutovány v další části této kapitoly. VARIANTA 2 Alternativa řízení cestovního ruchu ve městě Brně při neprůchodnosti varianty 1 MĚSTO BRNO JIŽNÍ MORAVA Strategická MMB JMK MMB KANCELÁŘ ODDĚLENÍ CESTOVNÍHO úroveň ODBOR PRIMÁTORA RUCHU rozvoje KULTURY MĚSTA/KSM CR

BRNĚNSKÉ KULTURNÍ CENTRUM

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM (TIC)

CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ MORAVA

REGIONÁLNÍ TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM (R – TIC)

CITY CENTRE MANAGEMENT

Klíčové subjekty pro CR na úrovni kraje a města

ŘÍZENÍ VELKÝCH INFRASTRUKTURNÍCH PROJEKTŮ

Přímý styk s návštěvníky, distribuce materiálů, zajištění služeb pro návštěvníky

Nově navržené iniciativy

PPP iniciativa / subjekt

Tato varianta byla vypracována z důvodu obtížné okamžité realizovatelnosti výše uvedené varianty 1. Vzhledem k ne zcela systémovým zásahům do struktury řízení cestovního ruchu v rámci Magistrátu města Brna v minulých letech je v současnosti obtížně proveditelné rychlé opětovné oddělení TIC od BKC 22


a jeho komplexní přechod pod KPMB/KSM. Z tohoto důvodu byla navržena přechodná, i když z dlouhodobého hlediska systémově nevhodná, minimalistická varianta vzniku metodického napojení TIC na KPMB/KSM. Pro dobré fungování rozvoje cestovního ruchu v rámci města Brna je nezbytný minimálně vznik metodické vazby mezi KPMB/KSM a BKC/TIC (konzultace plánu činnosti TIC, zpětná vazba a vzájemný přenos informací). Z hlediska financování bude docházet k situaci pro TIC nepříjemné, tj. přidělování finančních prostředků z rozpočtu KPMB/KSM ad hoc dle konkrétních projektů a aktivit v oblasti cestovního ruchu, které bude TIC předkládat KPMB/KSM ke schválení a profinancování. TIC, pokud předloží vhodný projekt pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně, na který v rámci Odboru kultury nebudou finanční prostředky, tak bude mít možnost částečného dofinancování těchto nových projektů z rozpočtu KPMB/KSM. Obdobně potřebuje mít také KPMB/KSM možnost v rámci rozvoje cestovního ruchu zadávat TIC k realizaci určité aktivity či projekty v této oblasti. Tento způsob financování však jistě není pro TIC nejjednodušší ani nejšťastnější. Jak aktivity BKC/TIC, tak KPMB/KSM je nadále třeba koordinovat s činností CCR JM, aby se zamezilo dublování aktivit a došlo k maximalizaci synergického efektu činností těchto subjektů. Z časového hlediska by do konce roku 2010 mělo dojít k vytvoření zmíněné metodické vazby mezi KPMB/KSM a BKC/TIC a prověření možnosti financování ad hoc aktivit a projektů v cestovním ruchu. V případě vůle a zájmu jednotlivých subjektů by v dalších letech bylo možné začít postupně pracovat na oddělení TIC ze struktury BKC a jeho kompletnímu přechodu z Odboru kultury pod KPMB/KSM, kam svým zaměřením logicky spadá. Není to však nezbytné a varianta může zejména díky současným dobrým mezilidským vztahům fungovat i v této neformální vazbě. Otázkou je však dlouhodobá stabilita těchto vazeb v případě personálních změn. Kompetence a role jednotlivých subjektů v rámci realizace Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna jsou kvůli přehlednosti podrobněji popsány v kapitole následující po vymezení priorit a konkrétních navrhovaných opatření Programu. V obou výše uvedených variantách je od počátku realizace Programu hlavním výkonným a kontaktním subjektem pro cestovní ruch v Brně TIC a jako takový má být prostřednictvím KPMB/KSM podporován a propagován jak v rámci struktur magistrátu, tak směrem k veřejnosti a podnikatelům.

City centre management Do struktury řízení cestovního ruchu ve městě Brně byla v obou variantách navržena nová iniciativa, zabývající se chybějícím managementem centra města. Management městských center je jednou z forem „place managementu“, používanou mj. k potlačení negativních efektů zejména komerční suburbanizace – snahou udržet živé funkční městské centrum. Představuje komplexní přístup ke správě a propagaci městského centra, ze kterého profitují jak návštěvníci a obyvatelé města, tak všechny subjekty, které v centru působí. Z tohoto důvodu se jedná o PPP iniciativy a subjekty, které zajistí zainteresování všech aktérů, kteří v centru působí. V Evropě i ve světě mají tyto iniciativy a subjekty řadu forem, neexistuje jedno jediné správné nastavení – city centre management si musí každé město vytvořit sobě na míru dle svých možností a potřeb. Může se jednat o formální i neformální subjekty, financované jak z veřejných, tak soukromých zdrojů, většinou však v kombinaci. Často se jedná o PPP subjekty financované z části městem, z části formou členských 23


poplatků či prostřednictvím převodu určitých odvodů či daní z činností, kterým se subjekty benefitující z aktivit v rámci city centre management věnují (př. poplatky městu za ubytování). Rozdílné podoby city centre management dokládá i následující schéma: Přehled možných variant nastavení organizace managementu městského centra

Zdroj: Prezentace European town centre management models and future challenges for the TCM profession, Institute of Place Management, 2007 Dělení na formální a neformální schémata (formal / informal schemes) v sobě skrývá informaci o míře institucionalizace city centre managementu v daných městech. Čím formálnější, tím více se city centre management podobá samostatnému subjektu a naopak – čím méně formální, tím více se podobá pracovním schůzkám zainteresované skupiny subjektů. Obdobně lze popsat i druhou osu, hodnotící city centre management ve vybraných městech z hlediska zdrojů financování (public / private funding) – tj. zda převažuje financování z veřejných, či soukromých zdrojů a v jakém poměru je toto u daného města složeno.

Příklad dobré praxe City Centre Leeds City Centre Leeds je součástí „The Leeds Initiative“ – městského místního strategického partnerství, které bylo založeno již v roce 1990. Toto partnerství propojuje veřejný, soukromý, komunitní a dobrovolnický sektor, který je ve Velké Británii tradičně velmi silný. V roce 2004 vznikla „Vision for Leeds 2004 to 2020“ – dlouhodobý plán pro ekonomický, kulturní a environmentální rozvoj města, který je do praxe uváděn řadou skupin, mezi které patří také City Centre Leeds. Skupiny pro realizaci „Vision for Leeds 2004 to 2020“: Partnership Groups Strategy and Development Groups Children Leeds Sport Leeds 24


Leeds Culture Active Leeds Leeds Economy City Centre Leeds Environment Leeds International Leeds Harmonious Leeds Leeds Arts Healthy Leeds Leeds 2012 Safer Leeds Construction Leeds Transport Leeds Financial Services Leeds City Centre Leeds je PPP subjekt, který propaguje městské centrum a pečuje o něj. Jeho hlavním cílem je udělat z centra města destinaci první volby, kde pracovat, nakupovat, kam chodit, kde investovat a žít. Hlavním orgánem je rada (složená ze zástupců města, hospodářské komory, asociace hotelů, zástupců místních podnikatelů, univerzit i místní policie), která se schází každé čtvrtletí, aby diskutovala a řídila projekty tohoto subjektu. City Centre Leeds má v prospektu „Leeds City Centre 2020“ stanoveny jasné priority a cíle, kterých chce do roku 2020 pro městské centrum dosáhnout. Tento prospekt je výsledek konference v roce 2008, které se účastnili zaměstnavatelé, maloobchodníci, developeři, místní obyvatelé, lidé pracující v centru i mladí lidé, kteří společně vytvořili vizi s 8 klíčovými prioritami centra (tj. jaké má centrum být). 8 priorit City Centre Leeds

Součástí prospektu je vysvětlení, co konkrétně se pod jednotlivými prioritami skrývá – co je jimi přesně myšleno a jakým způsobem toho bude dosaženo (prostřednictvím jakých aktivit). Příklady tohoto vysvětlení a způsobu dosažení pro dvě vybrané priority jsou uvedeny níže. 25


Přívětivé městské centrum CO TO ZNAMENÁ? Městské centrum: ‐ navozuje každému pocit bezpečí a přívětivosti ‐ každému vtiskne vřelý úsměv Leedsu ‐ se vstupními branami, které jsou přívětivé mj. pro nové návštěvníky, protože: ‐ jsou čisté a přehledné ‐ jsou kvalitní ‐ sdělí vám, co potřebujete vědět k realizaci své návštěvy CO BUDEME DĚLAT? Spoustu věcí, včetně: ‐ Podporovat různorodost městského centra prostřednictvím různých událostí a vzdělávání ‐ Vytvořit nové mapy s velmi jednoduchou navigací a značkami založené jak na klasické papírové formě, tak v podobě internetové a mobilní verze ‐ Pokračovat v potlačování kriminality v centru města, např. lepším managementem barů a rychlejším rozptylováním návštěvníků nočních klubů ‐ Zvýšení počtu „propagátorů“ města (city ambassadors) ‐ Zvýšení kvality veřejných prostranství a zkvalitnění informací na klíčových vstupních branách ‐ Zlepšení dostupnosti městského centra a průchodnosti městským centrem, např. novými mosty pro pěší, dokončením vnitřního městského okruhu, lepším zázemím pro cyklisty

Kvalitní prostředí

CO TO ZNAMENÁ? Městské centrum: ‐ které má kvalitní veřejná prostranství ‐ které má vysoký standard designu ‐ které je čisté a dobře udržované CO BUDEME DĚLAT? Spoustu věcí, včetně: ‐ Podporovat vysoký standard designu v nových stavbách a pokračovat v podpoře ocenění „Leeds Architecture Awards“ ‐ Pokračovat v renovaci centrální pěší zóny a její přeměně na vyšší kvalitativní standard ‐ Vytvořit z Leedsu nejčistější město Evropy ‐ Zpřehlednit městské centrum a zvýšit účinnost a efektivitu městského osvětlení

26


City Centre Leeds má k dispozici také přehledný ilustrativní harmonogram realizace těchto aktivit:

Řada aktivit City Centre Leeds může být inspirací pro realizaci obdobných záměrů v rámci města Brna a dobrým příkladem toho, co vše je možné pro oživení městského centra dělat, pokud existuje vůle zainteresovaných subjektů. Příklady konkrétních aktivit City Centre Leeds: Liaison Officers („pochůzkáři“) Jedná se o pracovníky, kteří jsou skutečně přítomni na ulicích, řeší dotazy obyvatel, poskytují informace a jsou v kontaktu s místními obchodníky. Tím výrazně přispívají ke zlepšení prostředí města, jeho vstřícnosti ke všem.

27


Renovace ulic V rámci velkého projektu revitalizace pěších zón a prostorů pro chodce v centru ve spolupráci se soukromým sektorem probíhá renovace jednotlivých ulic v centru města ‐ obnova dlažby, výsadba stromů, osazení lavičkami a mobiliářem, umístění naváděcího systému a uměleckých děl do prostoru ulic. Město Leeds se tímto snaží dosáhnout vysokého standardu veřejných prostranství. ‘Walk it’ mapa Jde o mapu centra města pro pěší – zachycuje jednodušší průchod městem pro návštěvníky, nakupující, pracovníky i bydlící obyvatele. Mapa zdůrazňuje pěší trasy centrem přes obchodní oblasti, jeden čtverec na mapě představuje 5 min. chůze, což zdůrazňuje dosažitelnost všeho v centru pěší chůzí. Trasy jsou provázány se značením v ulicích, a umožňují tak snadnou orientaci a průchod městem a zároveň prezentují jeho bohaté možnosti, které jsou základem pro spokojeného a vracejícího se návštěvníka. Leeds Shopping Week Pod tímto názvem se skrývá letos už 4. ročník nákupního festivalu ve městě Leeds. Tato akce byla mj. nominována na cenu Asociace městského managementu (ATCM). Shopping Week koordinuje City Centre Leeds a Marketing Leeds s podporou Leeds Retail Association. V rámci „týdne nákupů“ jsou prezentovány současné kosmopolitní nákupní možnosti v Leedsu jako určitá forma „retail therapy“ – tj. „terapie nakupováním“. Nejedná se však o pouhou podporu konzumu či nákupní horečky, jde celkem o 10 dní, kdy v centru města probíhá řada akcí od přehlídek a veletrhů umění a řemesel organizovaných obchodníky, přes soutěže v obchodních dovednostech až po odborné přednášky a diskuse o obchodě, jeho současných problémech a nových trendech. Určitou obdobou této akce v českém prostředí je DesignBlok, který probíhá v Praze. 28


Business support pack Balíček na podporu obchodu pro maloobchodníky a podnikatele v oblasti volnočasových aktivit v centru připravuje Leeds City Council, Leeds Retail Association a City Centre Leeds. Součástí tohoto balíčku je USB disk s užitečnými informacemi např. o bezplatném poradenském servisu profesních organizací, dále také pozvánka od Leeds Retail Association na setkání obchodníků s účastí Leeds City Council, kde budou řešeny současné problémy maloobchodu v centru a představeny aktivity města na jeho podporu. Balíčky doručují obchodníkům Liassons Officers („pochůzkáři“), kteří jsou s nimi v každodenním kontaktu.

City centre management v Brně – návrh postupu realizace této iniciativy V otázce vzniku PPP iniciativy věnující se managementu městského centra je třeba se nejprve ujistit, že má tato myšlenka u potenciálně zainteresovaných subjektů v Brně odezvu – zda existuje vůle se na aktivitě tohoto typu podílet. Iniciativa v tomto směru by měla vzejít ze strany KPMB/KSM, která by měla aktivizovat potenciální členy tohoto uskupení – BKC/TIC, Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR), Urbancentrum, Veřejnou zeleň města Brna, AHR, RHK, Regionální zastoupení SOCR ČR, významné podnikatele působící v centru města apod. Pokud by tyto subjekty vyjádřily zájem se na této aktivitě podílet, měly by být dále zajištěny exkurze do měst s funkčním city centre managementem (doporučeno zejména partnerské město Leeds a město Salzburg), kde je možno získat řadu užitečných informací o fungování těchto subjektů (od jejich struktury, kompetencí až po způsob jejich financování a členství). Další informace je možné načerpat prostřednictvím asociací pro city centre management, jako jsou Association of Town Centre Management (ATCM ‐ www.atcm.org) či síť Town Centre Management (TOCEMA ‐ www.tocema‐ europe.com). Na základě získaných informací, poznatků a diskusí s potenciálními zapojenými subjekty by měl být do konce roku 2010 vytvořen návrh brněnské city centre management iniciativy. Od roku 2011 by tak mohla začít oficiálně fungovat brněnská city centre management iniciativa – v počátku formou pracovní skupiny, zahrnující představitele zainteresovaných organizací, která by jednak navrhovala řešení pro řadu aktivit již uvedených v tomto Programu, a dále řešila nové podněty. Využívalo by se tak v podstatě principu projektového řízení, kde by do konkrétních aktivit byly zapojeny vždy příslušné zainteresované subjekty (tj. napříč strukturou MMB + další relevantní firmy / instituce). Tato iniciativa by se v případě, že se ukáže jako funkční a užitečná, následně v dalších letech mohla institucionalizovat do podoby konkrétního subjektu, který by již mohl disponovat vlastními pracovníky a rozpočtem, hrazeným např. částečně z prostředků města, částečně z příspěvků podnikatelů, působících v centru. Brno by se tím stalo mezi českými městy průkopníkem v této aktivitě a komplexním přístupu ke správě a rozvoji městského centra. 29


Poznámka: City centre management bývá někdy také nazýván konceptem Business Improvement Districts (zkráceně BID), který se zabývá revitalizací a posílení vnitřních částí měst. Ve světe existuje již 1200 těchto BID. Krátký popis již funkčních BID může dát představitelům města konkrétnější představu o implementaci tohoto konceptu ve městě Brně. „BID se zakládá na iniciativě privátních aktérů ‐ majitelů nemovitostí, obchodníků, restauratérů a dalších, kteří realizují své podnikatelské aktivity v určité a především jasně vymezené kompaktní lokalitě (např. centrum města, významná ulice atd.). Účelem této iniciativy je vznik například sdružení, jehož hlavní cíl představuje zvýšení atraktivity dané lokality. Ve většině případů ustanoví formální vznik BID místní zastupitelstvo, a BID následně obdrží rozpočet na určité časové období (nejčastěji 3 až 5 let). Na financování BID existuje několik modelů, ale nejčastěji se využívá zvýšené daně, v tomto případě z nemovitosti (např. navýšení o 5 %), kdy navýšená částka je převedena na konto organizace BID, která s ní na základě vlastních priorit hospodaří. Klíčovým prvkem při vzniku, ale i realizaci jednotlivých aktivit, je zajištění souhlasu většiny aktérů v té či oné lokalitě. Nástrojů, které lze použít ke zvýšení atraktivity dané lokality, nalezneme celou řadu, pro představu můžeme uvést např. společný marketing, organizaci events, sjednocení otvíracích dob, údržbu veřejných prostor, management volných ploch, optimalizaci sortimentního mixu, vylepšení parkování (viz např. Bergedorf v Hamburgu – www.bid‐1.de). Výhoda BID spočívá v propojení soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP), neboť za situace, kdy neustále rostou nároky obyvatelstva na veřejné služby, jsou mnohá města na hranici svých finančních možností. Česká města se budou potýkat v blízké budoucnosti s podobnými problémy jako ta západoevropská, respektive severoamerická, proto implementace tohoto konceptu představuje výrazné téma pro diskuzi v oblasti rozvoje měst v České Republice.“ (www.mestskymarketing.cz) Myšlenka vzniku iniciativy pro management městského centra úzce souvisí s řadou aktivit, které byly v rámci pracovní skupiny Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna zmiňovány jako potřebné, v současnosti se jimi však komplexně nezabývá žádný konkrétní subjekt a musely by být rozmělněny mezi řadu aktérů bez jednotné vize, tedy i kontroly a konečných výstupů. Navrhované aktivity z Programu v kompetenci city centre management iniciativy:

Příjemné prostředí v centru

9 Městský mobiliář, veřejná zeleň a (užité) umění v rámci veřejných prostranství 9 Rekonstrukce veřejných WC 9 Jednotný design a funkčnost veřejných městských hodin 9 Infocedulky u názvů ulic v centru Oživení centra

9 9 9 9 9

Podpora obchodů v centru Oživení ulic o víkendu, v létě Zelný trh Trh na Římském náměstí Prezentace zahraničních komunit v Brně

30


Výše uvedený přehled potenciálních aktivit v kompetenci subjektu pro management městského centra je pouze indikativní, v žádném případě nepředstavuje kompletní sadu úkolů pro tento subjekt. Představuje spíše první úkoly, které navrhuje pracovní skupina tohoto Programu k řešení jako nezbytnou podmínku kvalitnějšího rozvoje cestovního ruchu ve městě.

Řízení velkých infrastrukturních projektů Z analytické části i z jednání expertní pracovní skupiny vyplynulo, že v současnosti je řízení velkých infrastrukturních projektů v rámci města Brna v kompetenci různých odborů, neexistuje jejich jednotný garant s jasnou celkovou vizí a plánem. Infrastrukturní projekty řeší řada odborů, do jejichž kompetence příslušná sféra spadá, a jednotlivé odbory nemají podrobný přehled o aktivitách jiných. Tato situace ústí v neřešení či nedotažení chronicky se opakujících problémů ve městě: Brněnská přehrada, aquapark, nemotorová doprava v Brně apod. Všechny tyto oblasti mají velmi úzkou vazbu na cestovní ruch, proto často zaznívaly z úst členů pracovní skupiny pro přípravu tohoto Programu. V současnosti se nabízejí dvě základní varianty, jak se s tímto nedostatkem vypořádat: První z nich je využití stávajícího subjektu, který by velké infrastrukturní projekty města zastřešil. Dle jednání expertní pracovní skupiny se nabízí rozšíření kompetencí a působnosti společnosti Jižní centrum Brno, a.s., ve které je statutární město Brno 100% akcionářem. Tato společnost by tak do budoucna neřešila pouze aktivity spojené s rozvojem Jižního centra, ale do její kompetence by spadaly všechny velké infrastrukturní projekty města. Další možností je uplatnit v rámci struktur Magistrátu města Brna projektové řízení a vytvářet průřezové projektové týmy napříč jednotlivými odbory ad hoc dle zaměření konkrétního projektu. Na podporu zavedení tohoto způsobu fungování úřadu je v současnosti možné využít dotace na školení v oblasti projektového řízení pro veřejnou správu v rámci výzvy č. 57 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Myšlenka vzniku subjektu zastřešujícího velké infrastrukturní projekty města Brna vznikla obdobně jako předešlá myšlenka managementu městského centra díky řadě aktivit, které byly v rámci pracovní skupiny Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna zmiňovány jako potřebné, v současnosti se jimi však komplexně nezabývá žádný konkrétní subjekt a musely by být rozmělněny mezi řadu aktérů bez jednotné vize. 31


Jedná se o následující aktivity v oblasti velkých infrastrukturních projektů:

9 9 9 9 9 9

Odstavná parkoviště Cyklostezky Aquapark Brno Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada Rekreační areál Anthropos Kongresové / multifunkční centrum

V průběhu roku 2010 by měla KPMB/KSM iniciovat diskusi o výše uvedených možnostech a vyjasnit si názor na vedení města v této oblasti. Od roku 2011 by pak mohla být jedna z uvedených variant uvedena do praxe.

Shrnutí návrhů pro efektivní fungování subjektů cestovního ruchu a jejich spolupráce

2010 2015 Nejasný hlavní výkonný subjekt TIC = destinační společnost města za CR ve městě Brně Brna Nevhodné zařazení TIC z hlediska TIC pod KPMB/KSM řízení CR ve městě Brně Chybí komplexní péče o městské City centre management centrum Chybí komplexní zastřešení Stávající a.s. vlastněná městem velkých infrastrukturních zastřešující infr. projekty / projektů ve městě projektové řízení těchto projektů

32


4. Vymezení priorit a opatření

Tato kapitola představuje klíčovou část pro vlastní realizaci Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna. V členění dle hlavních brněnských témat, která byla vytipována jako nosná pro rozvoj cestovního ruchu, a čtyř základních okruhů – Produktové balíčky, Podmínky pro rozvoj CR, Marketing a propagace a Spolupráce – rozpracovává jednotlivé aktivity k jejich naplnění.

4.1 Hlavní témata pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně 4.1.1 Brno KONGRESOVÉ – veletržní, kongresová a incentivní turistika Kongresový cestovní ruch se řadí k ekonomicky nejpřínosnějším formám cestovního ruchu. Důvodem je zejména skutečnost, že průměrná útrata účastníka kongresu, konference nebo výstavy je přibližně třikrát vyšší než útrata průměrného za odpočinkem přijíždějícího turisty. Tento druh cestovního ruchu ovšem vyžaduje široký okruh kvalitních služeb a aktivní přístup celého regionu. V České republice je kongresový cestovní ruch rozvíjen prozatím jen ve větších městech jako je Praha, Ostrava, Karlovy Vary nebo Plzeň a v neposlední řadě také Brno. Potenciál kongresového cestovního ruchu však zatím není dostatečně využit. Vzhledem ke stávajícímu trendu snižování počtu účastníků konferencí je dle CzechTourismu možnou variantou využití menších středisek, která se mohou vyprofilovat jako místní kongresová centra. Právě tento segment pak představuje velkou šanci pro město Brno, které již disponuje základní infrastrukturou i lidskými zdroji pro intenzivnější rozvoj této oblasti cestovního ruchu. Incentivní turistika jako forma cestovního ruchu uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci zaznamenává v poslední době několik trendů, které jsou pro Českou republiku významné. Jedním z nich je celosvětová tendence upouštět od luxusních hotelů a směřovat investice do jiných částí programů. Uplatňují se například aktivity uskutečňované v přírodě, jejichž cílem je nabízet účastníkům jedinečné zážitky. I zde se nabízí možnost využít potenciál města Brna jako brány do Jihomoravského vinařského regionu s dostatečně rozvinutou infrastrukturou pro náročnější klientelu a využití velmi atraktivního bezprostředního okolí města. Následující tabulky pak přehledně shrnují podstatu, přínosy a současné trendy v oblasti MICE cestovního ruchu (meetings – incentives – conferences – exhibitions / events). Charakteristika MICE cestovního ruchu

• Vysoká úroveň a komplexnost služeb • Odborný charakter akcí • Vysoké nároky na organizační a technické zabezpečení • Výrazně nadprůměrné výdaje na jednoho účastníka • Odlišná sezónnost (sezona je jaro a podzim) • Akce probíhají převážně v pracovním čase účastníků • Akce obsahují společenské a reprezentativní prvky • Jsou pořádány zpravidla ve větších městech • Významné kongresové akce posilují postavení a image města

Přínosy MICE cestovního ruchu

• Více lidí v jedné zakázce oproti individuální turistice • Vyšší útrata návštěvníků (MICE turista utratí až 3x více) a přímý i nepřímý vliv na příjmy a zaměstnanost 33


• Přínos pro image a prestiž destinace jako důležitého obchodního a kulturního centra • Stimulace investic, podpora role destinace jako centra pro mezinárodní podnikání, obchod, vědecký výzkum, vzdělání a technologii • Povzbuzení investic do místních podniků v oblasti dopravy, hotelů, restaurací a jiných obchodních příležitostí Tržní trendy v oboru mezinárodních MICE

• Mezinárodní konferenční trh je stále více hnán požadavky spotřebitele (trh zákazníka), tím se míní, že organizátoři chtějí snížit své náklady, vyhnout se skrytým nákladům a za své peníze získat co nejlepší hodnotu. • Délka mezinárodních konferencí pomalu klesá, ale četnost jejich konání značně stoupá, a to proto, že společnosti chtějí snížit dobu, kterou jejich pracovníci stráví na konferencích a tím také snížit své náklady. • Na významu nabývá výstavní komponent větších konferencí, proto se stále více žádá, aby konferenční prostory zahrnovaly také větší výstavní prostory. • Počet ženských účastnic konferencí neustále roste, a konference se tedy méně orientují výhradně na muže. • Po r. 2001 byla konferenční turistika značně ochromena hrozbou terorismu. Bezpečnost se pro pořadatele konferencí i účastníky stala klíčovou otázkou při výběru místa pro jejich akci. • Potřeba zkracovat předstih, s jakým se mezinárodní akce plánuje vedla k aplikaci moderních technologií IT, např. on‐line rezervace a registrace. • PCO používají internet jako primární zdroj informací o nabídce míst pro konání konferencí i o dalších podrobnostech. Zdroj: MICE Handbook, CzechTourism, 2008 Město Brno a JMK již učinily zásadní krok k tomu, stát se skutečnou kongresovou destinací. CCR JM dala vzniknout značce Moravia Convention, pod kterou je v současnosti v provozu webový portál www.moraviaconvention.cz s podrobnou databází kongresových zařízení a přehledem možných doprovodných a incentivních aktivit. K dispozici je dále propagační video, DVD a tištěný katalog, věnovaný kongresové a incentivní turistice na Jižní Moravě. Na tyto aktivity je třeba v současnosti navázat a dále je rozvinout. Značku Moravia Convention je v současnosti nutné naplnit lidmi – vytvořit pracovní místo pro zaměstnance, který by se těmto aktivitám mohl věnovat na plný úvazek (dosud je řešeno prostřednictvím využití části personálních kapacit CCR JM, které jsou však nedostatečné). 34


Z konzultace možností dalšího rozvoje Moravia Convention se zástupci Vienna Convention, která v této oblasti úspěšně působí již 50 let, a dalšími experty v oboru pak vyplynula následující doporučení: 9 Osoby působící v Moravia Convention by měly být lidé z branže, kteří mají s kongresovou turistikou již praktické zkušenosti (v případě Vienna Convention se často jedná o organizátory kongresů, kteří předtím působili v soukromé sféře). Získávání klientů pro pořádání kongresových akcí je z velké části založeno na osobních kontaktech, dobrých vztazích a osobní péči o klienty, předešlé kontakty a zkušenosti pracovníků hrají proto velmi významnou roli. „Je nutné, aby zahraniční klient měl pocit, že v Moravia Convention hovoří s odborně zdatným a chápajícím partnerem, jenž pro něj hledá nejlepší řešení, a ne s úředníkem.“ (Pavlitová, 2010) 9 Celkové nastavení Moravia Convention by mělo fungovat nezávisle na konkrétních soukromých subjektech a zajišťovat celkovou propagaci Brna a Jižní Moravy jako ideální kongresové destinace – tj. jeho cílem bude získat daný kongres pro Brno / Jižní Moravu bez ohledu na konkrétní místo a realizátora akce. Úkolem Moravia Convention tak je propagovat Brno a Jižní Moravu jako celek, z jejích aktivit pak mají prospěch všechny subjekty, které v regionu v této branži působí. S tím souvisí také způsob financování Moravia Convention, které by proto mělo být „nezávislé“ a mělo by být založeno na kombinaci příspěvků města Brna a JMK a části poplatků směřujících do městské pokladny z ubytování. Sponzorské dary nejsou vyloučeny, neměly by však představovat hlavní zdroj financování. 9 „Pokud má však práce Moravia Convention mít smysl, není možné držet se zásady propagovat všechny stejně a vedle schopných a kvalitních MICE providerů potenciální zákazníky odkazovat z povinnosti i na ty nekvalitní či pro partnera nevhodné. Činnost zároveň nemůže spočívat jen v propagaci, je nutné, aby takovéto convention bureau bylo schopno vytvářet v reálném čase nabídky reagující na konkrétní poptávku.“ (Pavlitová, 2010) 9 Moravia Convention by se měla stát členem mezinárodních organizací UIA (Union of International Associations) a ICCA (International Congress and Convention Association), prostřednictvím kterých získá přístup k rozsáhlým databázím potenciálních klientů. Moravia Convention by se vzhledem k možnostem města Brna a Jižní Moravy v porovnání s jinými kongresovými destinacemi měla zaměřit na kongresy střední velikosti (do 1 000 účastníků) a z nich zejména na kongresy spojené s akademickou sférou, která má v Brně silnou základnu. 9 Dobrým výchozím bodem je oslovení všech klíčových institucí (univerzit, vysokých škol, vědeckovýzkumných pracovišť i významných firem) a navázání kontaktu s nimi. V dalším kroku je možné se zaměřit na sdružení a organizace, kterých jsou tyto instituce členy. Dalším způsobem získávání klientů je pak aktivní účast v kampaních kandidatur. Základ pro jakoukoliv činnost představují relevantní data, která bohužel Brnu v oblasti evidence kongresových akcí citelně chybí. Daty ke kongresové turistice disponují Veletrhy Brno, ty však zaznamenávají pouze akce konané v Kongresovém centru BVV, a nejsou v nich promítnuty akce konané při veletrzích coby jejich součást (jedná se tedy o kongresy, pro které BVV pronajímaly prostory). Systematický sběr dat ze strany ČSÚ je zveřejňován do úrovně krajů ve struktuře počet zařízení / počet akcí / počet návštěvníků (vše v časové řadě a v druhovém složení dle typu hromadného ubytovacího zařízení). Vienna Convention se s tímto problémem vyrovnává tak, že každý ze subjektů, který si přijde pro propagační materiály, které v rámci akce distribuuje jejím účastníkům, musí tuto akci nahlásit, a je tak zaevidovaná. V rámci Brna ale řada subjektů není zvyklá tyto materiály běžně využívat nebo o jejich existenci neví. Bylo by tedy vhodné začít opačně – aktivně tyto materiály organizátorům kongresů 35


nabízet a získávat od nich potřebné informace pro účely statistiky. V první fázi je třeba získat tyto informace i zpětně, tak aby je bylo možné použít v rámci potřebných referencí. Vienna Convention představuje pro město Brno a Moravia Convention Bureau důležitý zdroj inspirace a přenosu best practices, zároveň je však pro Brno hlavním ohrožením v oblasti kongresové turistiky. Vídeň je a bude evropským městem kongresů číslo jedna (viz Krčmář, 2010). Brno může jako kongresová destinace v blízkosti Vídně fungovat pouze v případě, že si uvědomí, že se nemůže profilovat jako její přímá konkurence, ale spíše její doplněk v typech kongresů, kterým se Vídeň systematicky nevěnuje (př. menší vědecké a univerzitní kongresy).

Téma na zamyšlení pro spolupráci s univerzitami v oblasti vědeckých kongresů Světový kongres ke 150. výročí „zrození genetiky“ v r. 2015

36


4.1.2 Brno FUNKCIONALISTICKÉ: moderní brněnská architektura Máme‐li vybrat nejvýznamnější brněnské specifikum, které toto město odliší od jiných bezesporu atraktivních turistických destinací v rámci České republiky či střední Evropy, nemůže Brno vsadit pouze na klasické historické památky. Špilberk, Petrov, Kapucínskou hrobku či připravované brněnské podzemí jistě nelze opominout, musíme si však objektivně přiznat, že v konkurenci jiných typicky historických měst nemá Brno v tomto směru dostatečně silnou pozici, a je proto třeba najít jiné nosné téma. Toto téma musí být dostatečně originální a atraktivní – je třeba zdůraznit jedinečnost dané destinace a nezahlcovat návštěvníky dlouhými výčty věcí, které mohou vidět kdekoliv jinde. V případě Brna se logicky nabízí využití jediné české památky z oblasti moderní architektury, která se dostala do seznamu Unesco – vily Tugendhat – v čele velkolepé přehlídky brněnské funkcionalistické architektury. Na podporu tohoto tématu v rámci propagace nejen mezi domácími návštěvníky lze s výhodou využít také genia loci doby první republiky, kdy tato architektura vznikala. Období první republiky je v současnosti vnímáno jako období dynamického rozvoje mladého Československa i města Brna, doby, která „měla svůj styl“, který stojí za to oživit. Významnou postavou brněnského funkcionalismu kromě architekta Mies van der Rohe, autora slavné vily Tugendhat, kterého si bohužel Brno nemůže přivlastnit pouze pro sebe, je Bohuslav Fuchs. Tento významný přestavitel funkcionalismu má na kontě řadu významných brněnských staveb z tohoto období (hotel Avion, Zemanova kavárna, vybrané pavilony brněnského výstaviště, hlavní pošta, budova Moravské banky na náměstí Svobody, řada dalších veřejných budov od mateřské školy až po brněnské krematorium, obytné domy v kolonii Nový dům i vlastní vila), a má tak plné právo stát se ztělesněním brněnského funkcionalismu. Přes nesmazatelnou stopu, kterou po sobě v oblasti moderní architektury Bohuslav Fuchs zanechal, bude ale pravděpodobně třeba jako silnou marketingovou značku mezinárodního věhlasu použít vilu Tugendhat.

37


Stávající atraktivity v oblasti moderní architektury v Brně: 9 vila Tugendhat – s ohledem na její současnou rekonstrukci je však třeba návštěvníky připravit na to, že její interiér si budou moci prohlédnout až za několik let, zato však ve výrazně lepším stavu, než v jakém byla k vidění dosud. Než však bude její oprava dokončena, je návštěvníkům třeba předložit jiné atraktivní objekty, tak aby neodjížděli zklamaní pouze s informací, že Tugendhat je z důvodu rekonstrukce uzavřen 9 areál brněnského výstaviště 9 vily v Masarykově čtvrti 9 kolonie Nový dům v Žabovřeskách 9 řada veřejných budov v historickém i širším centru města (hlavní pošta, budova Moravské banky atd.) Probíhající aktivity zvyšující atraktivitu města Brna jako centra moderní architektury: 9 projekt Brněnské architektonické stezky 9 plánovaná rekonstrukce hotelu Avion 9 rekonstrukce kavárny ERA Brněnské architektonické stezky Bohatství brněnského funkcionalismu po architektonické stránce mapuje v současnosti probíhající projekt Brněnské architektonické stezky, realizovaný Domem umění města Brna. „V rámci tohoto projektu vznikne variabilní síť tras spojující jednotlivé objekty a mapující stavební produkci architektů či jednotlivých městských částí. Stezky budou přístupné díky mapám v tištěné i elektronické formě a značení jednotlivých domů. Na internetových stránkách pak zájemci najdou podrobné informace ke stavbám, jejich fotografie a životopisy architektů formou textů a MP3 nahrávek ke stažení. Jednotlivé stezky budou detailně představeny i prostřednictvím tištěné publikace. S mapou či průvodcem v ruce nebo se sluchátky na uších tak bude moci kdokoliv objevovat tento dosud nepříliš viditelný potenciál města Brna.“ (tisková zpráva) Rekonstrukce kavárny ERA Občanské sdružení Studio 19 v současnosti realizuje projekt „Vytvoření expozice brněnského funkcionalismu s využitím kulturní památky 'Kavárna ERA'“. Jeho cílem je obnova a zpřístupnění kulturní památky Kavárny ERA při částečném zachování její původní funkce jako kavárny, v kombinaci s přednáškovým sálem a stálou expozicí, věnovanou brněnskému funkcionalismu a zejména pak dílu architekta Josefa Kraze, autora této budovy. Kavárna ERA díky své poloze také vytvoří stylové zázemí pro návštěvníky nedaleké vily Tugendhat. Rekonstukce zdevastovaného objektu této slavné prvorepublikové kavárny (celkově za více než 12 mil. Kč) byla zahájena na podzim 2009, s příslibem dotace z evropských fondů ve výši téměř 8 mil. Kč. Ve spolupráci s Domem umění a Muzeem města Brna teď Studio 19 také připravuje zmíněnou expozici. S obdobnými aktivitami již má Studio 19 praktické zkušenosti ‐ na podzim 2008 se podílelo na kompletní rekonstrukci restaurantu v předsálí bývalého společenského sálu v budově funkcionalistického kostela v Botanické ulici. Café restaurant Avia zde byl otevřen v prosinci 2008. 38


Rekonstrukce hotelu Avion Rekonstrukce funkcionalistického hotelu Avion je v současnosti bohužel odložena. Majitel zchátralé národní kulturní památky neuspěl se svojí žádostí o dotaci z ROP Jihovýchod. Původní podobu hotelu, poškozenou nešetrnými zásahy v padesátých a osmdesátých letech 20. století, měla hotelu Avion vrátit rekonstrukce podle projektu architektky Evy Jiřičné. Na hotel Avion je dle kritérií programu pohlíženo jako na jakékoliv jiné ubytovací zařízení v Brně. To je však dle odborníků špatně. „Dokud ještě Avion alespoň částečně fungoval, jezdili sem turisté jen kvůli jeho pověsti a věhlasu. Není to běžný hotel, má své místo v učebnicích architektury na celém světě,“ zdůraznil ředitel brněnského Domu umění Rostislav Koryčánek, který je spoluautorem takzvaných Brněnských architektonických stezek. Ty mají ukázat turistům významné brněnské památky a hotel Avion měl být jednou z nich. (Brněnský deník, 3. 4. 2010) V dubnu 2009 proběhla v hotelu Avion výstava současného designu, která výmluvně dokládá současný zchátralý stav této teď již národní kulturní památky. Přestože je tato budova v soukromých rukou, představuje velký potenciál k dalšímu rozvoji jedinečného brněnského tématu funkcionalistické architektury a jako taková by si zasloužila výraznější podporu ze strany města Brna. Velmi vhodná je pro účely propagace brněnského funkcionalismu stávající mapa města Brna s vyznačením hlavních funkcionalistických památek města. Tuto myšlenku v současnosti také do podoby konkrétních tras po městě rozvádí projekt Brněnské architektonické stezky (viz výše). Celé téma je ale třeba dotáhnout ještě dále do podoby uceleného produktového balíčku, který může s výhodou využít následujících prvků. Doprovodné výstavy: 9 O nové Brno – stálá expozice Muzea města Brna 9 Zmizelý svět brněnských kaváren – velmi úspěšná výstava, která by se mohla stát stálou expozicí Stále živý genius loci kaváren a restaurací první republiky: 9 Zemanova kavárna 9 Restaurace Avia 9 Kavárna Savoy

39


4.1.3 Brno CENTRUM VĚDY A VÝZKUMU: „Brno - na špici vývoje“ – popularizace vědy a výzkumu Město Brno představuje díky 12 vysokým školám, na kterých zde studuje více než 80 000 studentů 4, významné centrum vzdělávání. „Čtyři hlavní brněnské univerzity pokrývají široké spektrum studijních oborů, a tak vychovávají vysoce kvalifikované a vnímavé lidi. Na brněnských univerzitách a Akademii věd se nachází některá ze špičkových výzkumných center v České republice. … Jižní Morava je také vedoucím regionem v podpoře výzkumu a inovací v České republice.“ (www.jic.cz) V Brně se v současnosti připravuje také několik významných projektů zaměřených na budování špičkových vědeckovýzkumných kapacit – jde zejména o CEITEC (Středoevropský technologický institut), CERIT (Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací pro ICT v Brně) a FNUSA‐ICRC (Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno). Tyto projekty představují velký potenciál dalšího rozvoje Brna jako skutečného centra vědy a výzkumu a jsou plně v souladu s dlouhodobým strategickým směřováním Brna jako centra znalostní ekonomiky. Spolu s infrastrukturou a aktivitami zaměřenými na odborníky by Brno mělo využít tohoto nově se rodícího potenciálu a využít toto směřování také v oblasti cestovního ruchu. Tím myslíme zaměřit se na popularizaci vědy a výzkumu a komunikovat svoji profilaci v tomto směru široké veřejnosti, tak aby byla vnímána jak místními obyvateli, tak návštěvníky města. Tento směr prezentace města dokládají úspěšné zahraniční projekty v této oblasti.

Příklady ze zahraničí Universeum v Göteborgu Dobrým příkladem může být Science center ve švédském Göteborgu (druhé největší město Švédska, velikostně srovnatelné s Brnem). Místní science centrum – Universeum – se po svém vybudování stalo významnou atraktivitou města. Svojí přitažlivostí a zaměřením na děti, rodiny a mladé lidi přitahuje ročně více než půl milionu návštěvníků (především ze zahraničí). Jeho atraktivita se zvyšuje také plnou integrací do produktových balíčků Göteborgu ‐ je možné jej navštívit zdarma prostřednictvím tzv. Göteborg passu nebo Science passu, využít bezplatnou dopravu či dalších produktových výhod. Science center je otevřeno denně (vč. Vánoc) a kromě popularizace vědy spolupracuje také se dvěma univerzitami v Göteborgu a Hospodářskou komorou Západního Švédska a městem Göteborg.

4

konkrétně 83 572 studentů v roce 2008

40


Zdroj: www.universeum.se Příklady měst, které jako jednu z významných atraktivit využívají také populárně‐naučná vědecká centra, která dosahují světového věhlasu, jsou pak Londýn a Paříž. Z hlediska srovnání s Brnem a jeho možnostmi sice teoreticky nepředstavují relevantní srovnávací příklady, v každé oblasti je však dobré učit se od opravdových mistrů a ty zmíněná centra bezesporu představují. Relevanci tohoto zaměření na úrovni velikostní kategorie Brna pak dokládá již výše zmíněný příklad Göteborgu. Science Museum v Londýně Vědecké muzeum v Londýně bylo založeno už v roce 1857 a dnes patří k nejproslulejším institucím svého druhu. Motto londýnského vědeckého muzea je „Vnášet vědu do života a život do vědy“ (Bringing science to life, and life to science). Jeho sbírky se vztahují k vědě, technologiím a medicíně, součástí muzea je také trojrozměrné kino IMAX, ve kterém jsou promítány populárně‐naučné filmy (např. o Hubbleově teleskopu, životě v mořských hlubinách nebo dinosaurech). Kromě stálých expozic v jednotlivých galeriích pořádá muzeum zvláštní výstavy a populárně‐naučné akce (například Science Show vysvětlující fyzikální zákony v praxi). Muzeum umožňuje kromě klasických či školních prohlídek také pořádání firemních a soukromých akcí (např. gala večeře, svatby nebo oslavy). Vstup do muzea je zdarma, placené jsou jen speciální výstavy a 3D kino IMAX. „Muzeum dětem“ je pak speciální nabídka pro děti, rozdělená do několika kategorií podle věku (méně než 5 let, 5‐7 let, 8‐11, 12‐ 16, dospělí) – pro každou ze skupin má muzeum zvláštní nabídku výstav, oddělení, filmů v kině IMAX a akcí.

41


Zdroj: www.sciencemuseum.org.uk Cité des Sciences v Paříži Pařížské město vědy nabízí řadu atrakcí spojujících vědu a volnočasové aktivity, výstavy i multimediální knihovnu. Odborníci pořádají v areálu workshopy, vědecké hry, fóra a přednášky k nejaktuálnějším tématům. Stálé expozice muzea zahrnují asi 20 000 m² a jsou rozděleny do dvou hlavních okruhů – základy vědy (vesmír, formy života, matematika, zvuky, světlo a optické iluze) a udržitelný rozvoj a inovace. Součástí muzea je rovněž akvárium s více než 40 druhy středomořské fauny a proslulé 3D kino La Géode, které letos (2010) oslaví 25 let od svého otevření.

Zdroj: www.cite‐sciences.fr

42


Možnosti využití tématu popularizace vědy a výzkumu v Brně S využitím stávajících možností a prostřednictvím řady subjektů, které v této oblasti již připravují či přímo realizují vybrané projekty, tak vzniká silné brněnské téma, které má potenciál přilákat do města řadu návštěvníků, kteří Brno a jeho tradiční turistické atraktivity již znají a tímto se jim otevřou nové možnosti, či nové návštěvníky, které zaujme u nás zatím málo propagované téma, které však v zahraničí představuje jeden z důležitých trendů vývoje v cestovním ruchu (viz příklady výše). Díky koncentraci stávajících a připravovaných aktivit v této oblasti má Brno jedinečnou šanci chopit se tématu, ke kterému má velmi dobré předpoklady a v České republice je zatím ze strany jiných měst nevyužito. Výhodou těchto atraktivit je také to, že jsou dostupné a využitelné celoročně, a ne jen v období hlavní turistické sezóny. Vzhledem k tomu, že jakékoliv téma lze atraktivně prezentovat prostřednictvím známých osobností, je ideálním zástupcem tématu vědy a výzkumu pro Brno Johann Gregor Mendel – zakladatel moderní genetiky. Stávající atraktivity v oblasti technických a přírodních věd 9 Technické muzeum v Brně 9 Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka 9 Moravské zemské muzeum (především Mendelianum a Anthropos) 9 Mendelovo muzeum 9 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty MU, Arboretum MENDELU 9 ZOO Brno 9 Akce „Dny vědy a techniky pro mládež“ Připravované projekty posilující možnosti Brna v oblasti popularizace vědy a výzkumu 9 Moravian Science Centre 9 Přírodovědné exploratorium (rozšíření Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka) 9 Beringia (nová moderní expozice ZOO Brno) Moravian Science Centre Cílem tohoto projektu je popularizace vědy a výzkumu v JMK formou praktických multimediálních a interaktivních metod poznání. V Brně za tímto účelem bude vybudováno multimediálně interaktivní centrum vědy a výzkumu pro širokou veřejnost se zaměřením na nejprogresivnější a inovativní oblasti vědy, kam patří biotechnologie, medicína, elektrotechnika atd. Nositelem projektu je JMK, Jihomoravské inovační centrum (JIC) a Regionální rozvojová agentura (RRA), partnery pak jsou jednotlivé univerzity a vědeckovýzkumná pracoviště. V současnosti se jedná o umístění tohoto centra v rámci areálu BVV v pavilonu D. Zároveň probíhá přípravná fáze projektu, Rada JMK schválila jeho záměr a řídící strukturu, v rámci projektu funguje několik pracovních skupin, do kterých je zapojena řada významných pracovníků z veřejného, vědeckovýzkumného a vzdělávacího sektoru. Přírodovědné exploratorium „Hlavní ideou projektu „Přírodovědné exploratorium“ je transformovat Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně z „klasické“ ryze astronomické instituce v multivizuální centrum, v němž dojde k průniku vědy, umění a vzdělávání. Důraz bude i nadále kladen na popularizaci moderních astronomických poznatků, ale nově i dalších přírodovědných oborů – fyziky, matematiky, geologie, 43


chemie apod. Záměrem je vykročit ze stereotypu, zhodnotit již získané zkušenosti pracovníků, hledat nové, nečekané, opomíjené či překvapivé formy přírodovědného poznávání a vytvořit prostor, ve kterém se věda stane vášní nejen těch, kteří ji tvoří, nýbrž všech obyvatel města. Budeme tedy inspirovat a předvádět, že přírodní vědy jsou pro lidstvo zajímavé a nadmíru důležité.“ (www.hvezdarna.cz) Hvězdárna a planetárium se tedy prostřednictvím projektu změní nejen po stavební stránce, ale zejména po stránce programové.

Zdroj: www.hvezdarna.cz Beringia Připravovaná nová expozice ZOO Brno (plánovaná plocha přibližně 10 000 m2) návštěvníkům atraktivní formou přiblíží přírodu Kamčatky a východní Sibiře. Nejnavštěvovanější brněnská turistická atraktivita prostřednictvím postupných rekonstrukcí a budováním nových expozic uplatňuje moderní trendy v oblasti prezentace, kdy se snaží zvířata přiblížit návštěvníkům v co nejpřirozenějším prostředí a v přímém kontaktu. „Hlavním chovaným druhem bude medvěd kamčatský, v doplňkových expozicích se představí rosomáci sibiřští, lišky polární, sovice sněžné a další ptačí druhy ze skupiny bahňáků. Středem areálu povede dobrodružná naučná stezka, z níž bude možno pozorovat přirozeně reagující zvířata. Ve středu expozice vznikne lovecké středisko tvořené dřevěnými kamčatskými chalupami, kde bude k dispozici přednáškový sál a veškerý návštěvnický servis.“ (www.zoobrno.cz) Zdroj: www.zoobrno.cz

44


4.1.4 Brno KULTURNÍ: Od Janáčka po Alternu - městský / kulturní cestovní ruch v Brně Velmi významným a pro Brno dobře využitelným zaměřením je městský / kulturní cestovní ruch (MCR/KCR). Kultura bývá hlavním motivem pobytů ve městech, přestože relativně málo návštěvníků se považuje za kulturně zaměřené turisty. Kulturní události přitom bývají při návštěvách měst méně důležité než stálé památky, ale dotvářejí celkově pestrou nabídku dané destinace. Nejdůležitějším zdrojem informací o vhodných destinacích tohoto typu bývají osobní doporučení od příbuzných nebo přátel, nicméně stále větší vliv získává internet. Typickými účastníky MCR/KCR jsou častěji ženy, obvykle s vyšším vzděláním, odbornou nebo manažerskou pozicí a poměrně vysokými příjmy. MCR/KCR se věnují všechny věkové skupiny, nejvíce jsou zastoupeni mladí lidé ve věku 20 až 30 let; i když účastníci nad 50 let obvykle navštěvují více kulturních atraktivit než jejich mladší kolegové. Z hlediska zahraničního CR je pro městský / kulturní cestovní ruch relevantní také skupina „prázdné hnízdo”. Často může jít o dvojice ve věku 40‐60 let, které děti buď nemají, nebo se děti dovolené rodičů neúčastní. Účastníci MCR/KCR často využívají leteckou dopravu, k ubytování obvykle volí hotely. (viz Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, upraveno a doplněno autory) MCR/KCR představuje velmi perspektivní trh (největší nárůst poptávky je očekáván v Asii) – proto poroste konkurence mezi jednotlivými evropskými městy a také mezi městy v Evropě, Asii a Severní a Jižní Americe. Přestože této formě cestovního ruchu nadále dominují tradiční „kulturní metropole“, roste poptávka i po menších destinacích a nových regionech, což představuje velkou příležitost i pro Brno. (viz Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, upraveno a doplněno autory) Možnosti využití městského / kulturního cestovního ruchu v Brně Kultura představuje dlouhodobě silné brněnské téma, ať už se jedná o její tradiční, či alternativní pojetí. Město, které se může pochlubit působivě zrekonstruovaným nejstarším divadlem ve střední Evropě (Reduta) nebo prvním divadlem v Evropě s elektrickým osvětlením, kde se udály premiéry šesti oper Leoše Janáčka i světová premiéra baletu Romeo a Julie (vše Mahenovo divadlo), by mělo toto téma aktivně uchopit i v současnosti. Brněnská hudební, divadelní i výtvarná scéna je schopna uspokojit potřeby řady cílových skupin. Státní filharmonie Brno je jedním z mála hudebních těles v České republice, které má dlouhodobě vyprodány své koncerty, Hudební scéna Městského divadla láká do Brna zájezdy z nejrůznějších míst České republiky, divadlo Husa na Provázku či Hadivadlo pak více než úspěšně reprezentují experimentální divadelní tvorbu, řada hudebních klubů tvoří nedílnou součást studentského života města. V tomto stručném výčtu pak nelze zapomenout ani na reprezentanty výtvarné kultury, zastoupené např. Moravskou galerií či Domem umění a množstvím menších galerií. V Brně působí řada uměleckých škol, které se výrazně podílejí na tom, že si město trvale udržuje status významného kulturního centra, které se neustále vyvíjí. Obdobně jako má věda a výzkum v Brně jako svého přestavitele Mendela, je možné kulturní profilaci Brna personifikovat do postavy Leoše Janáčka, který je s městem Brnem neodmyslitelně spjatý. I Janáček byl kdysi mladý! 45


Janáčkova odkazu a jeho silného spojení s Brnem je nutné mnohem výrazněji využít pro zvýšení atraktivity města. V současnosti se např. postupně profiluje nový mezinárodní hudební festival zaměřený právě na tuto osobnost. „Mezinárodní festival Janáček Brno 2010 patří mezi nově etablované kulturní akce, jež se snaží zaplnit bílá místa v tuzemské festivalové nabídce. Základní myšlenka je zviditelnit Brno na mapě Evropy podobným způsobem, jak je tomu například ve spojení Mozart – Salzburg, popřípadě Wagner – Bayreuth, a využít tak alespoň částečně potenciálu, jež značka Janáček Brno přináší. Festival je koncipován jako bienále, jehož dvouletá periodicita poskytuje pořadatelům potřebný prostor pro kvalitní přípravu, aniž by hrozilo, že akce vymizí z paměti návštěvníků. Hlavní těžiště dramaturgie spočívá v uvedení díla Leoše Janáčka s důrazem na jevištní tvorbu.“ (www.janacek‐brno.cz) Téma Janáčka je možné dále zpracovat např. i ve formě publikace „po stopách Leoše Janáčka v Brně”, formou vytvoření tematického audioprůvodce s ukázkami děl (z nichž mnohá měla premiéru právě v Brně) apod. Nehledě na možnost komerčního využití Janáčkova typického portrétu (trička, upomínkové předměty) či nahrávek jeho děl jako brněnských suvenýrů. Stávající atraktivity v oblasti kultury 9 klasické divadelní scény – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, Reduta 9 Státní filharmonie Brno 9 Městské divadlo Brno a jeho moderní muzikálová scéna broadwayského stylu 9 řada malých divadelních scén v čele s divadlem Husa na Provázku a Hadivadlem 9 specializovaná divadla pro děti – Radost, Polárka 9 studentské kluby s bohatým koncertním i tanečním programem a nočním životem 9 bohaté sbírky Moravské galerie, druhého největšího muzea umění v ČR 9 Dům umění města Brna, Moravské zemské muzeum a Etnografický ústav 9 plejáda malých galerií a výstavních prostor 9 židovské Brno Výběr pravidelně pořádaných významných kulturní akcí 5 9 Brno město uprostřed Evropy – festival zábavy a Ignis Brunensis 9 Divadelní svět Brno 9 Letní shakespearovské slavnosti 9 Brněnské kulturní léto 9 Mezinárodní hudební festival Moravský podzim 9 JAZZFEST BRNO 9 Janáček Brno 9 Muzejní noc 9 Noc kostelů 9 Mezinárodní bienále grafického designu a řada dalších Aktuálně řešené projekty 9 Janáčkovo kulturní centrum – dlouhodobá snaha o vybudování nových koncertních prostor pro Státní filharmonii Brno 9 Kreativní centrum – centrum zaměřené na podporu absolventů uměleckých středních a vysokých škol a začínající podnikatele v kreativním průmyslu by mělo vzniknout v prostorech vhodného brownfieldu, který bude využit i pro širokou veřejnost v rámci kultuních a vzdělávacích aktivit (např. ateliéry, výstavní prostory a kavárny) 5

Významné kulturní akce sem byly zařazeny dle prioritizace provedené členy Marketingové rady.

46


Dlouhodobá tradice města Brna jako významného kulturního centra, specifické historické a architektonické památky, stávající infrastruktura v oblasti kultury, široké spektrum pravidelně pořádaných akcí i připravované projekty vytváří velký potenciál k úspěšné profilaci města Brna jako atraktivního centra městského a kulturního cestovního ruchu. Jako příklad lze uvést mimobrněnskou návštěvnost Dětského muzea (součást Moravského zemského muzea), jehož návštěvníci jsou v případě školních skupin ze 44,5 % mimobrněnští. Kvalifikovaným odhadem je v případě individuálních návštěvníků zjištěn cca 40 % poměr mimobrněnských návštěvníků (vyplývá z pravidelně prováděných statistických šetření Moravského zemského muzea). Z výše uvedených specifických brněnských témat, vhodných k dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně, by měly ve výsledku vzniknout tematické produktové balíčky, popsané podrobněji níže v této kapitole. V tématech jsme se snažili vystihnout jedinečnosti Brna, něco, čím se může odlišit od jiných měst, ani v nich by však neměly být opominuty hlavní brněnské historické památky, které by měly být uvedeny v každém z tematických okruhů jako jejich nedílná součást.

47


4.2 Produktové balíčky (1) Dlouhodobým, v Brně však dosud prakticky neaplikovaným trendem v cestovním ruchu je poskytovat návštěvníkům služby v komplexní vzájemně provázané podobě, tak aby byla návštěva dané destinace co nejpohodlnější a nejsnadnější. „Produktový balíček je přesně to, co současný turista požaduje.“ (Zelníčková, 2010) Prostřednictvím produktových balíčků se návštěvník seznámí s řadou turistických atraktivit a doprovodných služeb, které by jinak musel vyhledávat samostatně, a řadu z nich by pravděpodobně bez tohoto seskupení nevyužil. Kromě pohodlí návštěvníků se tím tedy zvyšuje také návštěvnost jednotlivých turistických cílů a doprovodných služeb, které jsou s nimi zkombinovány. Jednotlivé produktové balíčky nemohou být zcela univerzální, je třeba vytvořit je určitým skupinám návštěvníků na míru, tak aby v maximální míře odpovídaly jejich potřebám a požadavkům. Jako základní kritérium pro stanovení cílových skupin budoucích produktových balíčků bylo na základě analýz struktury současných návštěvníků města Brna (šetření CzechTourismu, vlastní dotazníkové šetření) a konzultace s expertní pracovní skupinou zvoleno rozdělení dle věkových skupin a účelu návštěvy.

„Produktový balíček neboli package = kombinace dvou a více služeb, které jsou vnitřně provázané, rezervované nebo zakoupené podle přání zákazníka za jednu cenu ‐ součástí produktového balíčku musí být základní a doplňkové služby cestovního ruchu (ubytování, stravování, volnočasové aktivity, doprava apod.), aby mohly tvořit samostatnou jednotku, jejímž zakoupením je možno realizovat jednodenní výlet či vícedenní dovolenou". (Jihočeská centrála CR) Př.: Komplexní program pro rodinu s dětmi – „Brnem s kočárkem“ – trasa s odpočívadly, parky, přes atrakce, s restauracemi vařícími dětské menu, zakončení trasy v planetáriu. V ceně jsou vstupenky do muzeí na trase a sleva na jídlo v restauraci.

Cílové skupiny Základní cílové skupiny pro vytvoření samostatných produktových balíčků jsou:

9 9 9 9 9

Profesní návštěvníci Studenti Mladí dospělí Senioři S dětmi ve městě

V případě profesních návštěvníků (lidí, kteří směřují do Brna na pracovní jednání, veletrhy, výstavy, kongresy či konference) se jedná o skupinu, která je mezi návštěvníky města velmi početně zastoupena, vzhledem k velikosti a významu města bude i do budoucna představovat významnou část návštěvníků, kterým je třeba představit město i v jeho jiné než pracovní podobě a nabídnout jim k jejich pracovním úkolům také doprovodné aktivity, které jim pracovní pobyt ve městě zpříjemní a představí město také jako zajímavou turistickou destinaci. Vzhledem k počtu vysokých škol a vysokému poměru počtu jejich studentů k počtu obyvatel města (přibližně 370 tis. obyvatel a 80 tis. vysokoškoláků) lze Brno považovat za skutečně studentské město. Studenti spoluvytvářejí charakter města a jeho života a vedle profesních návštěvníků jsou druhou velmi významnou skupinou jeho návštěvníků, kterým má navíc Brno díky svému studentskému charakteru skutečně co nabídnout. Studenti také představují významnou skupinu pro další celkový 48


rozvoj města, které se chce zaměřit na podporu oborů s vysokou přidanou hodnotou, závislých právě na kvalifikované pracovní síle. Představit studentům Brno jako město, které je dobré navštívit, je prvním krokem k tomu, jim ukázat, že je to dobré místo pro práci i pro život. Další rozvoj Brna je s podporou studentů přímo spojen. Do této kategorie však nepatří jen VŠ a SŠ studenti, nýbrž někdy se musí o mimobrněnské návštěvníky / kamarády postarat například i děti ve věku od 12 do 15 let – ať už jde o hosty soukromé, nebo třeba školní výměnný zájezd (i ze zahraničí). Je to pro ně mnohdy nová zkušenost, a také příležitost, jak z nich vychovat pohostinné a informované průvodce, pokud by existovaly „balíčky“ (a samozřejmě hlavně i vhodné cíle!) právě pro ně. Cílová skupina mladí dospělí se vyprofilovala na základě jednání expertní pracovní skupiny. V souvislosti se současným trendem odkládání založení rodiny se prodlužuje fáze mezi tím, kdy mladí lidé ukončí studium, a trvale se usadí. Právě tuto skupinu představují z pohledu Programu „mladí dospělí“, jejichž podíl v populaci se stále zvětšuje, a navíc se jedná o skupinu, která je velmi aktivní, mobilní a cestování (a městská turistika) často představuje jednu z jejích významných volnočasových aktivit. Obdobně jako skupina mladých dospělých se v rámci jednání expertní pracovní skupiny potvrdila jako zajímavá kategorie seniorů, jejíž zástupci sice dosud nejsou ve větší míře zastoupeni ve výsledcích statistik ohledně struktury návštěvníků města Brna, výhledově však představují velmi atraktivní skupinu. To souvisí zejména s aktivnějším přístupem současných a zejména budoucích seniorů k trávení volného času, jehož nedílnou součástí se v řadě případů stává právě cestování, a město Brno by mělo být městem, které seniorům ukáže, že jim má co nabídnout, počítá s nimi a je připraveno na jejich specifické potřeby. Přestože skupina návštěvníků s dětmi nevychází z průzkumů CzechTourismu ani z doplňkového dotazníkového šetření jako typičtí návštěvníci města Brna, je třeba jí také věnovat speciální pozornost. Právě oni se mohou setkávat s velkými obtížemi, jak a kde se ve městě s dětmi pohybovat a jakým způsobem zde s nimi trávit čas tak, aby byli spokojeni jak oni, tak děti. Potřebu jejich začlenění mezi cílové skupiny, pro které budou zpracovávány jednotlivé balíčky, jednoznačně potvrdila expertní pracovní skupina. Dalším motivem pro zařazení této cílové skupiny je také fakt, že si město v rámci Strategie pro Brno stanovilo jako jeden z cílů stát se městem přátelským k rodině, a takto bude vytyčený cíl vztažen nejen k obyvatelům města, ale také k jeho velkým i malým návštěvníkům. V samostatném balíčku budou dále zohledněny také potřeby hendikepovaných návštěvníků města Brna. Brno sice už vzhledem ke své výškové členitosti nebude nikdy zcela bezbariérovým městem, mělo by se však snažit alespoň v rámci svých možností vycházet vstříc i hendikepovaným návštěvníkům. Samostatný balíček možností, jak přiblížit Brno osobám se sníženou pohyblivostí, bude ze strany města vstřícným gestem, dávajícím najevo, že hendikepovaní představují nedílnou součást společnosti a s jejich potřebami se počítá.

49


Prvky balíčku Cílem produktového balíčku je pokrýt všechny základní potřeby, které návštěvník města běžně řeší, bez ohledu na konkrétní cílovou skupinu. Základní strukturu potřeb mají všichni návštěvníci stejnou, u jednotlivých cílových skupin se však liší forma a způsob naplnění těchto potřeb. Produktový balíček každé cílové skupiny by tak měl pokrývat tyto standardní kategorie potřeb:

9 9 9 9

ubytování doprava stravování co navštívit (přehled hlavních historických atraktivit města a specifických atraktivit pro danou cílovou skupinu) 9 večerní program 9 na co vše lze získat slevu (viz Brno Card) 9 kde najít další informace Speciální poznámka ke gastronomii Morava obecně a Brno jako její hlavní metropole má pověst pohostinné destinace, gastronomie obecně se navíc v současnosti stává velmi populární součástí cestovního ruchu, ochutnávky místních specialit často tvoří nedílnou součást poznávání daného místa. Velmi pozitivním faktem pro Brno je oživlá tradice brněnských kaváren; je ideálním doplňkem a zároveň představuje i v rámci ČR unikum, které je třeba patřičně komunikovat. Totéž platí o relativně malé, avšak aktivní kulinární scéně, kde se výrazně projevují restaurace typu U kastelána nebo Avia. Samo se nabízí také typické moravské téma vína. To vše je třeba zohlednit v tvorbě balíčků. „Rovněž je možno zvážit organizaci akcí, jakými jsou v New Yorku např. New York Restaurant Week (restaurace po dobu jednoho týdne nabízejí speciální zlevněná menu v ceně 20, resp. 35 USD jako lákadlo pro nové zákazníky, kteří by s návštěvou jinak váhali), popř. Prague Food Festival www.praguefoodfestival.cz. Jako ideální pro Brno se jeví festival vína, kdy by zúčastněné restaurace a vinárny nabízely speciální vinná menu, prezentace a ochutnávky. Rovněž festival kávy a kaváren by mohl být zajímavý a pro návštěvníky i obyvatele Brna atraktivní.“ (Pavlitová, 2010)

Speciální potřeby jednotlivých cílových skupin v rámci balíčků Pro přiblížení potřeb a odlišností jednotlivých výše uvedených cílových skupin byly v rámci expertní pracovní skupiny i autory samými navrženy jejich následující základní charakteristiky. Profesní návštěvník Pracovní motto: „Nejen meeting, briefing, brainstorming!“ Speciální potřeby: vysoký standard služeb, doporučit parkování ke každému produktu, wifi, vše on‐line Studenti Pracovní motto: „Žádná nuda v Brně“ Speciální potřeby: informace o studentských slevách u produktů, wifi, vše on‐line, chtějí využívat kola, chodit pěšky, nízkorozpočtové 50


Mladí dospělí Pracovní motto: „S Brnem na jedné vlně“, případně dle nové city identity „Žít Brno“ Speciální potřeby: „mladí a neklidní“, vše on‐line, bonitnější a náročnější než studenti, chtějí adrenalinové aktivity, kulturní akce, kluby, fitness a wellness, galerie a nákupy, zážitkovou gastronomii atd. S dětmi ve městě Pro nejmenší ‐ pracovní název: „Brnem s kočárkem“ + pro větší děti: „Brno dětskýma

očima“ Speciální potřeby: nenáročné trasy a bezbariérovost, informace o akcích pro děti (zejména v období prázdnin), rodinné slevy (viz rodinné pasy), baby kavárny a dětské koutky, zábavnou formu (příběhy, pohádky a pověsti, turistický deník) Senioři Pracovní motto: „Brno ve Vašem rytmu“ Speciální potřeby: nenáročnost tras, informace v jednoduché formě (nezávislé na internetu), trpělivost personálu, pohodlí, setkávací akce, nákupy v příjemnějším prostředí, kulturní program (výstavy, divadelní představení, hudba, folklór, moravské večery) Hendikepovaní Pracovní motto: „BBB ‐ Brno bez bariér“ Speciální potřeby: bezbariérová doprava a vstupy, dostatek prostoru v expozicích, ochota personálu, žádný přehnaný soucit

Formy balíčků Produktové balíčky by měly být pro jednotlivé cílové skupiny zpracovány v několika základních formách:

Tištěný propagační materiál

Internetová verze

Obejít si vše sám dle vlastního uvážení

„All inclusive“ ‐ zajištění balíčku na klíč

Jak tištěná, tak internetová verze bude jednotlivým cílovým skupinám nabízet jak variantu využít předpřipravený balíček samostatně a dle vlastního uvážení si jej dotvořit, přizpůsobit a zkombinovat dle libosti, tak variantu, kdy poskytovatel služeb (BKC/TIC či zvolený soukromý subjekt) vše zařídí návštěvníkovi na klíč – od jízdenek či vstupenek po rezervaci v restauraci či taxi do hotelu. Internetová verze balíčků bude interaktivní, návštěvník bude mít možnost zvolit si cílovou skupinu a v rámci ní jednotlivé složky balíčku (v kombinaci dle jeho zájmu). Tyto složky se budou zároveň zobrazovat na mapě, kterou bude možné přímo z webu vytisknout, vč. doprovodných informací např. o otvíracích dobách, výši vstupného apod. Část balíčku doporučující jednotlivým cílovým skupinám co navštívit by pro přehlednost a snadné využití měla být zpracována v podobě doporučující návštěvníkům odpovídající turistické atraktivity vzhledem k času, který budou v Brně trávit. 51


Doporučení co navštívit by tedy v rámci balíčků mělo následující formu:

Když máte na Brno 9 půl dne 9 celý den 9 víkend 9 více než víkend

Díky tomu bude návštěvník vědět, které atraktivity jsou klíčové, pokud má na Brno pouze velmi omezený čas. Zároveň zjistí, že město má i pro delší pobyt co nabídnout, a při další návštěvě bude mít kam jít a co dále objevovat.

Tematické balíčky Tematické balíčky budou vytvořeny v souladu s výše popsanými hlavními tématy. Podpora kongresového a incentivního turistického ruchu bude řešena prostřednictvím aktivit Moravia Convention Bureau, které již v současnosti vytváří pro tento typ aktivit specifické nabídky, které jsou řešeny samostatně mimo tento Program. Vzniknou tematické balíčky pro propagaci moderní brněnské architektury – Brno funkcionalistické, na podporu popularizace vědy a výzkumu – Brno – na špici vývoje a městské / kulturní turistiky – Od Janáčka po Alternu. Tyto balíčky budou zahrnovat výše vymezené brněnské atraktivity pro jednotlivá témata v kombinaci s doprovodnými službami formou vhodných tras městem, opět zpracovaných formou Když máte na Brno půl dne, celý den, atd.

Brno Card Nabídka v rámci produktových balíčků by měla být vytvářena v souvislosti s přípravou turistické slevové karty Brno Card, která propojí jednotlivé produkty a místa pro návštěvníky, kteří nevyužijí varianty „all inclusive“, a tím podpoří jejich návštěvu a využití. Součástí toho, na co vše bude možné získat slevu by měla být jízdenka na MHD (viz Krčmář, Pavlitová, 2010), sleva na ubytování, návštěvu vybraných turistických atraktivit, kulturních či sportovních událostí, slevy v rámci doprovodných služeb (zejména v gastronomii) a u vybraných obchodů. „Ke kartě by měl být vydán inteligentně psaný, přehledný a graficky dobře zpracovaný průvodce, který by zároveň sloužil jako motivace k návštěvě konkrétních atraktivit i jako katalog/suvenýr.“ (Pavlitová, 2010) Dobré fungování turistických karet je možné si ověřit nejen v Olomouckém kraji, ale např. i v jednotlivých zemích Rakouska, kde tyto turistické slevové karty fungují již několik let s velkým úspěchem. (viz Zelníčková, 2010) Vytvoření produktových balíčků i vytvoření turistické slevové karty je rozpracováno do formy zjednodušené projektové fiše, kterou naleznete v Akčním plánu dle následujícího číslování.

1. Produktové balíčky

1.1 Produktové balíčky pro cílové skupiny 1.2 Tematické balíčky 1.3 Brno Card 52


4.3 Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (2) Vedle měkkých aktivit typu vytváření produktových balíčků či slevových karet má Brno ještě stále významné nedostatky v oblasti vhodné infrastruktury a prostředí pro rozvoj cestovního ruchu. Řada z priorit a opatření v této oblasti bude pochopitelně sloužit nejen turistům, ale dennodenně zpříjemňovat pobyt ve městě zejména jeho občanům. V rámci aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu se tak dostáváme do obecnější roviny celkového rozvoje města, což spolu ale úzce souvisí – v tomto případě platí „co je dobré pro občana, je dobré pro turistu“. Jednotlivé priority jsou seskupeny pokud možno v pořadí, v jakém se s nimi návštěvník setkává. První prioritou je tedy pozitivní první dojem, který si návštěvník vytváří při vstupu či vjezdu do města, což souvisí se vstupními branami města. Následuje dobrá přístupnost města, soustředěná do dvou dlouhodobých problémů města – odstavných parkovišť a cyklostezek (situace přesunu železničního uzlu a v návaznosti na ni také hlavního autobusového nádraží je natolik komplexní, že nebylo vhodné ji zde opakovaně otevírat). Další prioritou je dobrá informovanost návštěvníka a v neposlední řadě také příjemné prostředí v centru města, které může podpořit jeho image jako příjemného místa k návštěvě i k životu. Jako závěrečná priorita v rámci podmínek rozvoje cestovního ruchu jsou uvedeny velké infrastrukturní projekty spadající pod nové možnosti aktivního odpočinku a odpovídající podmínky pro kongresovou turistiku. Tyto priority nejsou uvedeny v závěru proto, že by se s nimi návštěvník setkal až naposledy, nebo proto, že by na ně byl kladen nejmenší důraz. Jejich umístění do závěru tematického okruhu Podmínek pro rozvoj cestovního ruchu je čistě praktické – čím větší infrastrukturní projekt, tím složitější diskuse a rozdílnost odborných názorů v souvislosti se značnými finančními částkami nutnými pro budování a potřebou oprávněnosti a alespoň částečné návratnosti takto velkých investic. Program rozvoje cestovního ruchu města Brna také podporuje realizaci velkých infrastrukturní projektů, které jsou předmětem jiných aktivit města, mají však vzhledem ke své povaze provazbu na cestovní ruch. Pro přehlednost zde uvádíme výčet jednotlivých priorit a opatření k jejich naplnění, která jsou následně rozpracována do podoby zjednodušených projektových fiší (viz konec této kapitoly), ve kterých je každá z těchto aktivit dohledatelná dle uvedeného čísla.

2. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 2.1 První dojem 2.1.1 Vstupní brány 2.2 Přístupnost 2.2.1 Naváděcí systém k turistickým atraktivitám a k nim příslušejícím odstavným parkovištím 2.2.2 Cyklostezky a půjčovna kol „Brněnské kolo“

2.3 Informovanost 2.3.1 Nové místo pro TIC v Brně 2.3.2 Nové místo pro TIC Praha Ruzyně, centrum Prahy

2.4 Příjemné prostředí v centru 2.4.1 Městský mobiliář, veřejná zeleň a (užité) umění v rámci veřejných prostranství 2.4.2 Rekonstrukce a budování veřejných WC 2.4.3 Jednotný design a funkčnost veřejných městských hodin 2.4.4 Infocedulky u názvů ulic v centru

53


2.5 Aktivní odpočinek 2.5.1 Aquapark Brno 2.5.2 Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada 2.5.3 Rekreační areál Anthropos 2.6 Kongresová turistika 2.6.1 Kongresové / multifunkční centrum 4.4 Marketing a propagace (3) Žádná z aktivit, ať je sebelepší, se v současnosti neobejde bez odpovídající propagace. Podaří‐li se nám

vytvořit atraktivní produkty a příjemné prostředí pro turisty, je třeba o těchto kvalitách turistům říci. Tematický okruh Marketing a propagace je v podstatě marketingovým plánem aktivit, které mají vést k efektivní propagaci města Brna jako turistické destinace. V přehledu priorit a opatření jsou zařazeny aktivity, kterým se město Brno dosud v rámci marketingu a propagace cestovního ruchu nevěnuje, a bylo by vhodné je využít, aktivity, které by měly dostat novou podobu. Výčet aktivit nelze v žádném případě považovat za kompletní přehled marketingových a propagačních činností. Neobjevují se zde např. trvalé aktivity, kterým se město věnuje a fungují dobře. Následující priority a opatření tedy představují určitou „nadstavbu“ současných aktivit, která by se měla stát jejich integrální součástí. Priority marketingu a propagace města Brna jako atraktivní turistické destinace souvisí s vytvořením nových aktivit, které město dosud nerealizovalo. Jedná se např. o stálou expozici města či televizní dokument. Prioritou je také aktivnější využití nových médií (od webu, komunitních sítí přes webové kamery či nové formy průvodců po městě pro MP3 či PDA). Prioritou je realizovat marketingové a propagační aktivity na nových místech. Řada stávajících aktivit již také potřebuje získat novou podobu; ty jsou zařazeny pod prioritou tradiční aktivity v novém pojetí. Závěrečnou prioritou v oblasti marketingu a propagace je také vypořádat se s dosud opomíjenými samozřejmostmi jako je např. pravidelné zjišťování zpětné vazby k jednotlivým aktivitám, propagačním materiálům, kampaním či poskytovaným službám. Obdobně jako pro předchozí tematický okruh zde pro přehlednost uvádíme výčet jednotlivých priorit a opatření k jejich naplnění, která jsou následně rozpracována do podoby zjednodušených projektových fiší, ve kterých je každá z těchto aktivit dohledatelná dle uvedeného čísla.

3. Marketing a propagace 3.1 Nové aktivity 3.1.1 Rozšíření stálé expozice o vývoji města 3.1.2 Televizní dokument o Brně a Jižní Moravě 3.2 Nová média 3.2.1 Inovace webu města a TIC, propojení s CCR JM 3.2.2 Propagace v nových médiích 3.2.3 SMS/mail info o kulturních a sportovních akcích ve městě 3.2.4 Nové promovideo a klip o Brně a jeho aktivní využití 3.2.5 Webkamery ukazující život ve městě 3.2.6 Nastavení systematického PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě 3.2.7 Průvodce městem ke stažení do MP3, PDA 54


3.3 Nová místa 3.3.1 Propagace Brna a Jižní Moravy v zahraničí 3.3.2 Propagační kampaň v Praze 3.4 Tradiční aktivity v novém 3.4.1 Nový přístup k prezentaci na veletrzích 3.4.2 Reprezentativní sada suvenýrů 3.5 Opomíjené samozřejmosti 3.5.1 Oficiální uvítání nových studentů na radnici 3.5.2 Tematické fotosoutěže pro turisty, zahraniční studenty (jak vidí Brno jiní?) 3.5.3 Box na zpětnou vazbu v infocentrech a možnost komentáře na internetu

4.5 Spolupráce (4) Čtvrtou a poslední tematickou oblastí Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna je spolupráce. Vzhledem k tomu, že oblast cestovního ruchu je sférou, ve které se pohybuje celá řada subjektů z veřejného, soukromého i neziskového sektoru, je nedílnou součástí jeho rozvoje právě intenzivní spolupráce, která je nezbytnou podmínkou realizace řady potřebných aktivit. Z jednání expertní pracovní skupiny vyplynula klíčová priorita v oblasti spolupráce, kterou je zejména vzájemné sdílení informací mezi jednotlivými subjekty. Podpořit je třeba také užší spolupráci při vzájemné propagaci. Další dvě priority – oživení centra města i perfektní servis jednotlivých turistických atraktivit i doprovodných služeb ‐ jsou pak bez vzájemné spolupráce a ochoty k ní zcela nerealizovatelné. K rozvoji úspěšné spolupráce v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně je nutné, aby se hlavním subjektem cestovního ruchu v Brně stalo TIC, jak bylo již několikrát navrhováno v historii, v úzké spolupráci s CCR JM v regionu Jižní Morava (viz Zelníčková, 2010). Také u tohoto tematického okruhu pro přehlednost uvádíme výčet jednotlivých priorit a opatření k jejich naplnění, která jsou následně rozpracována do podoby zjednodušených projektových fiší, ve kterých je každá z těchto aktivit dohledatelná dle uvedeného čísla.

4 Spolupráce 4.1 Sdílení 4.1.1 Zajištění vzájemné informovanosti všech subjektů 4.1.2 Sdílení a využití propagačních materiálů všemi subjekty 4.1.3 Koordinovaný strukturovaný sběr dat 4.1.4 Spolupráce s dalšími městy, regiony a subjekty v oblasti best practices v CR 4.1.5 Užší spolupráce při vzájemné propagaci 4.2 Oživení centra 4.2.1 Podpora obchodů v centru 4.2.2 Oživení ulic o víkendu a v letní sezóně 4.2.3 Zelný trh 4.2.4 Trh na Římském náměstí 55


4.3 Perfektní servis 4.3.1 Městem „doporučené“ podniky pro určité cílové skupiny 4.3.2 Soft skills a jazykové vzdělávání pro zaměstnance v cestovním ruchu 4.3.4 SMS jízdenky 4.3.5 Nastavení systému platby v EUR, kartou a respektování všech studentských průkazů 4.4 Brno multikulturní 4.4.1 Prezentace zahraničních komunit v Brně Rozvoj vzájemné spolupráce města Brna a významných subjektů CR v oblasti posílení vzájemné propagace a společných aktivit k rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně

Veletrhy Brno, a.s. (dále jen BVV) Veletrhy Brno, a.s. – areál brněnského výstaviště

přivádějí tradičně do města velké množství návštěvníků (přibližně 100 tis. návštěvníků při Mezinárodním strojírenském veletrhu nebo Mezinárodním stavebním veletrhu), a představují tak jednoho z nejvýznamnějších aktérů v oblasti cestovního ruchu ve městě, zejména pokud jde o cílovou skupinu „profesní návštěvníky“. Na významu však neustále nabývají také veletrhy zaměřené na širokou veřejnost (např. Go a Regiontour, Sport Life či veletrh Pro dítě). Kromě toho BVV disponuje unikátním funkcionalistickým veletržním areálem, který sám o sobě může představovat velmi atraktivní turistický cíl. Zintenzivnění vzájemné spolupráce a propagace nejen v oblasti cestovního ruchu kromě výše uvedeného dále podporuje také fakt, že město Brno je více než 30% akcionářem této společnosti. BVV i přes současnou ekonomickou krizi, která se odráží mj. na poklesu návštěvnosti některých veletrhů či snižování počtu jejich vystavovatelů, stále zůstává klíčovým subjektem (nejen) profesního cestovního ruchu ve městě Brně. V současnosti již proběhlo setkání zástupců BVV a KPMB/KSM, v rámci nějž vznikla řada podnětů k dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce nejen v oblasti propagace. Další pak byly doplněny na základě možnosti zapojení BVV do řady propagačních a marketingových aktivit města (i kraje). Možné formy další spolupráce na podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně: 9 TIC v areálu BVV – na všech akcích za účasti všech subjektů (v rámci vybraných veletrhů již funguje) 9 Propagace turistických atraktivit města ve vztahu k vystavovatelům a registrovaným návštěvníkům – distribuce propagačních materiálů (spolupráce již byla zahájena) 9 Sdílení propagačních materiálů prostřednictvím pověřeného pracovníka BKC/TIC a BVV 9 Odkazy na webu BVV (logo Brna s prolinkem zařazeno, potřeba přidat TIC, www.jizni‐morava.cz) 56


9 Výstaviště jako turistický cíl (nedílná součást brněnského funkcionalismu) – nový turistický produkt včetně propagace a navigace (potřeba stanovit pravidla návštěv a zajištění logistiky, vytvořit dva prohlídkové okruhy ve spolupráci s CCR JM) 9 Prezentace tohoto produktu na webu města Brna v sekci Turista / Volný čas (samostatně v levé liště obdobně jako ZOO Brno), zařazení do balíčků pro vhodné cílové skupiny 9 Využití prostor BVV k jiným než veletržním aktivitám – připravovaný projekt Moravian Science Center, pavilon P pro kulturní akce apod. 9 Zapojení prezentace BVV v rámci Dnů Jižní Moravy a Brna 9 Zapojení prezentace BVV v rámci nové prezentace pro veletrhy CR 9 Zapojení prezentace BVV do rozšířené expozice města Brna 9 Zapojení prezentace BVV v dokumentech, klipech a prezentacích města a kraje (v původním klipu je, zařadit opět) 9 Zlepšení dopravního značení (hnědé značky) a turistické navigace k areálu BVV

Automotodrom Brno V posledních letech neustále posiluje význam brněnského Automotodromu jako důležitého subjektu, přivádějícího do Brna pravidelně velké množství návštěvníků. Mezi nejvýznamnější akce patří tradičně GT, Superbike, WTCC, GP a nově také Renault series (poprvé v r. 2010). Automotodrom si díky těmto akcím dlouhodobě udržuje v porovnání s konkurenčními drahami velmi vysokou návštěvnost a popularitu (návštěvnost se pohybuje v řádu desítek tisíc na akci), s pořádáním těchto akcí jsou však spojeny vysoké náklady za „zalistování“ do seriálů GP atp. Hlavním příjmem Automotodromu se tak stává pronájem dráhy pro zkušební jízdy, které jsou kromě samotných závodů a jízd veřejnosti další možnou atraktivitou pro potenciální návštěvníky města. Aktivity Automotodromu chtějí sahat i dále, projevuje se aktivní snaha nabízet i větší diverzifikaci služeb. Automotodrom např. ve spolupráci s Autoklubem provozuje minibikovou dráhu, pořádá exkurze na okruhu, organizuje kurzy bezpečné jízdy, dává prostor pro využití dráhy bruslařům a cyklistům a těmito aktivitami rozšiřuje spektrum své cílové skupiny. V roce 2009 získal Automotodrom koncesi na provozování cestovní kanceláře, která bude v roce 2010 zajišťovat incoming a následně od 2011 také organizovat zájezdy na motoristické akce do zahraničí. Ve všech těchto aktivitách se nabízí prostor pro hlubší spolupráci a propagaci města Brna a jeho dalších atraktivit návštěvníkům Automotodromu, a naopak pro propagaci možností, které Automotodrom nabízí, návštěvníkům města, kteří sem směřují primárně za jinými cíli. Řada návštěvníků závodů, směřujících na brněnský Automotodrom, často netuší, jak velké město je v jeho bezprostřední blízkosti, a jeho další atraktivity tak nevyužijí. Obdobně řada návštěvníků Brna neví, jak atraktivní pro ně může brněnský okruh díky řadě možností využití být. Automotodrom má v současnosti podepsány dvě rámcové smlouvy o spolupráci – jak s městem Brnem, tak s JMK. Díky těmto smlouvám mají např. Brno a JMK svá loga na propagačních materiálech Automotodromu, dochází ke vzájemnému sdílení propagačních materiálů, Brno se prezentuje v době pořádání významných akcí i prostřednictvím „prezentačního stanu“, který pro něj Automotodrom připravuje, propagační materiály Automotodromu jsou prostřednictvím Brna a JMK distribuovány 57


na veletrzích CR, kterých se účastní město, kraj či CCR JM a v neposlední řadě město Brno i JMK mají své VIP salónky na velkých závodech, do kterých zvou své speciální hosty. V oblasti vzájemné spolupráce města a Automotodromu je tedy již na čem stavět – existuje smluvní základ této spolupráce a probíhají základní aktivity v tomto směru. Stávající formy spolupráce by však měly být dále prohloubeny a rozšířeny tak, aby došlo k využití dosud pouze částečně zužitkovaného potenciálu vzájemné propagace a rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně. Možné formy další spolupráce na podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně: 9 Prezentace Automotodromu na webu města Brna v sekci Turista / Volný čas (samostatně v levé liště obdobně jako ZOO Brno) 9 Propojení velkých závodů pořádaných na Automotodromu s jejich prezentací a aktivitami v centru města – tak, aby Brno v daném termínu skutečně „žilo“ závody 9 Mobilní TIC (informační stan) Brna nejen u Grand Prix, ale u všech velkých závodů, které se zde pořádají (v roce 2010 kromě GP také GT, Superbike, WTCC, Renault series) 9 Využití turistického mikrobusu pro „exkurze“ návštěvníků závodů do centra města 9 Využití exkurzí pro zahraniční hosty a delegace města na Automotodromu 9 Větší zapojení „nezávodních“ aktivit v rámci Automotodromu do balíčků pro vhodné cílové skupiny i samostatně – in‐line bruslení, cyklistika, jízdy veřejnosti, motoškola 9 Zapojení prezentace Automotodromu v rámci Dnů Jižní Moravy a Brna 9 Zapojení prezentace Automotodromu v rámci nové prezentace pro veletrhy CR 9 Zapojení prezentace Automotodromu do rozšířené expozice města Brna 9 Zapojení prezentace Automotodromu v dokumentech, klipech a prezentacích města (v původním klipu je, zařadit opět) 9 V letošním roce 2010 slaví Automotodrom 80. výročí prvních závodů v Brně – historicky na podzim, plánováno ale v květnu (GT), promo akce na Náměstí Svobody bohužel nemohou být z důvodu volebních blokací, Náměstí Svobody je však rezervováno pro GP a Superbike. K 80. výročí je snaha vytvořit v centru města venkovní výstavu historických fotografií (viz akce k výročí roku 1968) – bylo by vhodné najít pro tuto aktivitu zastánce v rámci KPMB/KSM – BKC/TIC, který pomůže v jednání s Technickými Sítěmi Brno, rozmístění ideálně do července (tj. alespoň měsíc před GP), provázat např. s víkendovou akcí na Náměstí Svobody před GP (náměstí Automotodromem rezervováno), propojení se spanilou jízdou veteránů apod. 9 Velkým problémem je v současnosti veřejná doprava na Automotodrom v souvislosti se zrušením pravidelné linky v rámci IDS JMK. Prozatím si veškerou kyvadlovou dopravu řeší Automotodrom sám na vlastní náklady (spoje z Mendlova náměstí v době významných závodů). Možnosti se naskýtají v opětovném protažení běžných linek (př. linka do Žebětína).

Moravská galerie v Brně „Moravská galerie v Brně je výjimečná šíří svého záběru. Jako jediné muzeum umění v České republice se zabývá výtvarnou kulturou zcela komplexně. Pracuje jak s volným uměním, tedy malbou, kresbou, grafikou a plastikou od nejstaršího období po současnost, tak s fotografií, užitým uměním, grafickým designem a architekturou. Moravská galerie v Brně je druhým největším muzeem umění v České republice. … V celosvětovém měřítku má z aktivit Moravské galerie 58


v Brně největší význam Mezinárodní bienále grafického designu, pořádané od roku 1963.“ (www.moravska‐galerie.cz) Bienále Brno je díky tomu nejstarší přehlídkou grafického designu na světě. Pravidelně se na něm střídají dvě témata – grafický design, ilustrace a písmo v knihách, časopisech, novinách a digitálních médiích / plakát, firemní, informační a reklamní grafika. Kromě soutěžní přehlídky je součástí Bienále Brno odborné sympozium a řada doprovodných výstav, díky nimž se Brno vždy jednou za dva roky na čtyři měsíce stane centrem aktuálního grafického designu. MG zajišťuje pro návštěvníky kromě výstav samotných také doprovodný program ve formě přednášek, komentovaných prohlídek výstav, dílen, koncertů a představení pro všechny návštěvnické skupiny. Dětský ateliér nabízí výklady, programy ve stálých expozicích a na vybraných aktuálních výstavách pro všechny druhy škol, zájmové kolektivy, skupiny dětí a rodičů, individuální a další zájemce. Každý měsíc organizuje MG pro děti speciální dopolední sobotní ateliéry k aktuálním výstavám (bez předběžného objednání) a během letních prázdnin se konají i týdenní tematické výtvarné kurzy. MG vlastní také Kolekci uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké, která nabízí možnost přímého haptického kontaktu s originály (ve vstupní části stálé expozice užitého umění ve druhém patře Uměleckoprůmyslového muzea). Možné formy spolupráce na podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně: 9 Využití potenciálu Mezinárodního bienále grafického designu k propagaci města a jeho dalších atraktivit a jeho oživení – tak aby Brno v daném termínu skutečně „žilo“ touto mezinárodní událostí – např. formou větší prezentace této akce v centru města např. prezentacemi přímo na náměstích apod. 9 Začlenění informace o doprovodných aktivitách a zejména dětských dílnách do produktových balíčků pro vhodné cílové skupiny 9 Možnost vytvoření speciálních atraktivit typu „noc v muzeu“ pro vhodné cílové skupiny 9 Zapojení prezentace MG v rámci Dnů Jižní Moravy a Brna 9 Zapojení prezentace MG v rámci nové prezentace pro veletrhy CR 9 Zapojení prezentace MG v dokumentech, klipech a prezentacích města (v původním klipu je, zařadit opět)

59


5.

Rozdělení kompetencí a úkolů jednotlivých subjektů vzhledem k realizaci Programu Součástí Návrhové části je také rozdělení kompetencí, svázaných s jednotlivými navrženými aktivitami, mezi jednotlivé klíčové subjekty cestovního ruchu ve městě Brně. Hlavním subjektem pro koordinaci naplňování tohoto programu je KPMB/KSM, pod kterou spadá řízení cestovního ruchu na strategické úrovni. Tento subjekt pak také logicky přejímá roli garanta u největší části navržených aktivit. Garantem je v rámci tohoto Programu myšlen subjekt, jehož úkolem je zaštiťovat a koordinovat danou aktivitu – tj. nemusí ji přímo realizovat, ale vede ji správným směrem k její úspěšné realizaci. Dalším důležitým subjektem, na jehož bedrech bude ležet část odpovědnosti za realizaci vybraných aktivit, je pak BKC/TIC, které se dostává do pozice destinační společnosti města Brna, a také CCR JM – destinační společnost regionu Jižní Morava. Rozdělení kompetencí v prvním plánu počítá se vznikem iniciativy pro city centre management a subjektu pro řízení velkých infrastrukturních projektů. Jelikož ale jejich reálný vznik a fungování závisí z velké části také na politické vůli tyto iniciativy / subjekty uvést v život, není možné se na jejich vznik zcela upnout. Proto je u těchto dvou iniciativ / subjektů vždy navržen také jiný garant pro případ, že by nevznikly. Legenda: Produktové balíčky Podmínky rozvoje CR Marketing a propagace Spolupráce

Kancelář primátora města Brna/Kancelář strategie města (KPMB/KSM) KPMB/KSM bude mít jako garant na starosti určitou část aktivit z oblasti Podmínek rozvoje CR – zejména problematiku vstupních bran do města, nových míst pro propagaci v Praze, kde je třeba zajistit velký blok aktivit spadajících do oblasti Marketingu a propagace – a bude zaštiťovat také část aktivit v rámci oblasti Spolupráce. Jedná se o následující aktivity: AKTIVITA

3.2.1 Inovace webu města a TIC, propojení s CCR JM

PARTNER OÚPR (stávající garant), BKC/TIC, CCR JM CCR JM - Moravia Convention Bureau CCR JM, BKC/TIC, OIEF, ČT / regionální televize BKC/TIC, CCR JM ,OMI

3.2.2 Propagace v nových médiích

BKC/TIC, CCR JM, OMI

3.2.4 Nové promovideo a klip o Brně a jeho aktivní využití 3.2.6 Nastavení systematického PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě 3.4.1 Nový přístup k prezentaci na veletrzích

BKC/TIC, CCR JM, OIEF

3.5.1 Oficiální uvítání nových studentů na radnici

vysoké školy

4.1.3 Koordinovaný strukturovaný sběr dat 4.1.4 Spolupráce města Brna s dalšími městy, regiony a subjekty v oblasti best practices v CR 4.1.5 Užší spolupráce při vzájemné propagaci

JMK, BKC/TIC, CCR JM Regionální zastoupení SOCR ČR pro JMK CCR JM, BKC/TIC

2.1.1 Vstupní brány 2.6.1 Kongresové / multifunkční centrum 3.1.2 Televizní dokument o Brně a Jižní Moravě

BKC/TIC, CCR JM CCR JM, BKC/TIC

60


4.3.4 Nastavení systému platby v EUR, kartou a respektování všech studentských průkazů

BKC/TIC (v kontrolní fázi této aktivity)

Obdobně se bude KPMB/KSM intenzivně zapojovat jako partner do dalších aktivit. AKTIVITA 2.2.1 Naváděcí systém k turistickým atraktivitám a k nim příslušejícím odstavným parkovištím 3.1.1 Rozšíření stálé expozice o vývoji města

GARANT

OD

3.2.5. Webkamery ukazující život ve městě

OMI

4.3.3 SMS jízdenky

DPMB

4.4.1 Prezentace zahraničních komunit v Brně

ÚSK

KPMB/KSM

Centrála cestovního ruchu Jižní Morava CCR JM jako destinační společnost zaštiťující propagaci celého regionu má v kompetenci aktivity zajišťující propagaci města Brna a regionu v Praze a v zahraničí. Její úlohou je pak také zajištění vzájemné informovanosti všech subjektů CR ve městě Brně a v regionu. AKTIVITA 2.3.2 Nové místo pro TIC Praha Ruzyně, centrum Prahy 3.2.7 Průvodce městem ke stažení do MP3, PDA 3.3.1 Propagace Brna a Jižní Moravy v zahraničí 3.3.2 Propagační kampaň v Praze 4.1.1 Zajištění vzájemné informovanosti všech subjektů 4.3.1 Městem „doporučené“ podniky pro určité cílové skupiny

PARTNER KPMB/KSM, BKC/TIC, CzechTourism, Letiště Praha, a. s. KPMB/KSM, BKC/TIC, soukromý subjekt České dráhy, CzechTourism KPMB/KSM, BKC/TIC Subjekty působící v CR ve městě Brně a v regionu Jižní Moravy AHR, BKC/TIC, KPMB/KSM

Brněnské kulturní centrum/Turistické informační centrum (BKC/TIC) BKC/TIC se v souvislosti s realizací Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna bude postupně transformovat do role destinační společnosti města Brna a jako taková bude přibírat zodpovědnost za řadu nových aktivit. Jedná se zejména o garanci vzniku produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků. Garance BKC/TIC v tomto případě neznamená, že je BKC/TIC bude samo sestavovat či následně zajišťovat. BKC/TIC bude hlavním koordinátorem jejich přípravy, vlastní zpracování pak bude zajištěno externí firmou – bude předmětem výběrového řízení a následné zajišťování bude provádět soukromý subjekt. Další variantou je případně BKC/TIC díky své licenci na provozování služeb cestovní kanceláře. Odborníci z oblasti cestovního ruchu se však v tomto případě přiklánějí spíš k první variantě, kdy BKC/TIC tak, jak je navrhováno, je skutečně pouze garantem, nikoli realizátorem těchto produktů. Realizaci by měly zajišťovat podnikatelské subjekty (viz Zelníčková, 2010). Vznik brněnské turistické slevové karty bude zpočátku také úkolem pro BKC/TIC, které prostřednictvím výběrového řízení vyhledá vhodný soukromý subjekt, který bude tuto aktivitu následně garantovat. BKC/TIC bude také garantem infrastrukturní aktivity vytvoření nového TIC na náměstí Svobody. Do jeho kompetencí pak spadají také vybrané aktivity z oblasti marketingu a propagace a bude hrát významnou úlohu při zajišťování sdílení a využívání propagačních materiálů mezi všemi relevantními subjekty CR v Brně. 61


AKTIVITA 1.1 Produktové balíčky pro cílové skupiny 1.2 Tematické balíčky

PARTNER CCR JM

2.2.2 Cyklostezky a půjčovna kol „Brněnské kolo“

CCR JM KPMB/KSM, CCR JM, případně JMK, pokud by slevová karta byla regionální OD, OÚPR

2.3.1 Nové místo pro TIC v Brně

KPMB/KSM, OSB, majitel objektu

1.3 Brno Card

3.2.3 SMS/mail info o kulturních a sportovních akcích ve městě Telekomunikační operátor 3.4.2 Reprezentativní sada suvenýrů 3.5.2 Tematické fotosoutěže pro turisty, zahraniční studenty (jak vidí Brno jiní?) 3.5.3 Box na zpětnou vazbu v infocentrech a možnost komentáře na internetu 4.1.2 Sdílení a využití propagačních materiálů všemi subjekty

KPMB/KSM, CCR JM CCR JM

CCR JM

City centre management V průběhu přípravy Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna vykrystalizovala řada drobnějších infrastrukturních i měkkých aktivit spojených s oblastí centra města, jejichž realizace v současné době spadá pod pravomoc řady subjektů. Tento stav je vzhledem k širší podnikatelské či neziskové veřejnosti zcela nevyhovující – realizace jedné zajímavé aktivity, která by oživila centrum města, nyní musí řešit (a schválit) několik magistrátních odborů včetně dalších souvisejících organizací jako např. Technické sítě Brno. V zájmu jednotné vize a opravdu aktivního a rychlého rozvoje centrální oblasti města by proto bylo vhodné, aby tyto aktivity zaštiťovala jedna společná iniciativa, který se bude věnovat managementu centra města. Město tak konečně bude mít jednu „tvář“ směrem k veřejnosti týkající se centra města. V případě, že by tato iniciativa nenašla podporu, je pak ke každé aktivitě zvlášť přidělen jeden garant, který by ji zaštiťoval, partneři zůstávají v obou případech shodní. AKTIVITA

PARTNER

2.4.1 Městský mobiliář, veřejná zeleň a (užité) umění OÚPR, OŽP, Zeleň v rámci veřejných prostranství města Brna 2.4.2 Rekonstrukce a budování veřejných WC OÚPR Technické sítě Brno, 2.4.3 Jednotný design a funkčnost veřejných a.s., SGR Jižní Morava, městských hodin v.o.s. 2.4.4 Infocedulky u názvů ulic v centru BKC/TIC KPMB/KSM, RHK, 4.2.1 Podpora obchodů v centru Regionální zastoupení SOCR ČR BKC, umělecké školy, 4.2.2 Oživení ulic o víkendu a v letní sezóně divadla 4.2.3 Zelný trh Drobní prodejci Drobní prodejci, OÚPR 4.2.4 Trh na Římském náměstí (ve fázi rekonstrukce)

GARANT – POKUD INICIATIVA NEVZNIKNE ÚRM/OÚPR ÚRM/OÚPR Technické sítě Brno, a.s., SGR Jižní Morava, v.o.s. BKC/TIC KPMB/KSM BKC BKC BKC

62


Subjekt pro řízení velkých infrastrukturních projektů Obdobně jako v případě výše uvedeného city centre managementu vznikla také řada návrhů aktivit souvisejících s koordinací velkých infrastrukturních projektů, které mají přímou vazbu na úspěšný / neúspěšný rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně. Dotažení těchto vleklých problémů do svého vítězného konce se zjevně nepodaří, pokud za těmito významnými infrastrukturními projekty nebude stát jeden subjekt. Tento subjekt by výhledově nezastřešoval pouze infrastrukturní projekty v oblasti CR, ale veškeré infrastrukturní projekty města Brna ve všech oblastech rozvoje. I v tomto případě je opět určen garant pro případ, že by jeden subjekt nevznikl a projekty by bylo třeba řešit samostatně. AKTIVITA 2.5.1 Aquapark Brno 2.5.2 Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada

2.5.3 Rekreační areál Anthropos

PARTNER KPMB/KSM, OÚPR, ÚH, ÚRM, OI KPMB/KSM, OÚPR, OI, úřady MČ, DPMB, subjekty v okolí Brněnské přehrady, veřejnost, hrad Veveří KPMB/KSM, OÚPR, Moravské zemské muzeum, MČ

GARANT – POKUD INICIATIVA NEVZNIKNE ÚRM/OÚPR

ÚRM/OÚPR

ÚRM/OÚPR

Regionální zastoupení SOCR ČR pro Jihomoravský kraj V případě aktivity zaměřené na rozvoj soft skills a jazykového vzdělávání zaměstnanců v CR není odpovídajícím garantem žádný ze subjektů z veřejné sféry. Tuto aktivitu je třeba zaštítit organizací, která se pohybuje v soukromém sektoru, ze kterého tito pracovníci ve většině případů jsou, a v ideálním případě jí může být Regionální zastoupení SOCR ČR pro Jihomoravský kraj, které v Brně působí. AKTIVITA 4.3.2 Soft skills a jazykové vzdělávání pro zaměstnance v cestovním ruchu

PARTNER Asociace průvodců, AHR, RHK, BKC/TIC

63


6.

Marketingový plán aktivit vedoucích k efektivní propagaci města Brna Tato kapitola navazuje na analýzu marketingových aktivit z Analytické části Programu a doplňuje ji o návrhy dalšího postupu v jednotlivých oblastech marketingu a propagace města Brna jako atraktivní turistické destinace. Přehled bodů, které je třeba začlenit do stávajícího marketingového plánu města Brna: 9 City identity a jednotný vizuální styl – vytvoření nového sloganu pro CR 9 Nové propagační materiály a sekce webu města a TIC – produktové balíčky pro cílové skupiny, tematické balíčky 9 Zlepšení distribuce všech stávajících a nových propagačních materiálů 9 TIC – nové prostory, lepší značení, lepší přístup k propagačním materiálům 9 Reprezentativní sada suvenýrů 9 Nová prezentace pro veletrhy cestovního ruchu 9 Vkládaná inzerce 9 Atraktivní a funkční webová prezentace města a TIC 9 Nové promovideo Brna 9 Brno v nových médiích – Youtube, Stream, Flicker, Facebook 9 Lepší využití webových kamer v centru města 9 Průvodce pro MP3, PDA 9 Rozšíření expozice o vývoji města Brna 9 TV dokument o městě Brně a Jižní Moravě 9 Propagační kampaň v Praze 9 Propagační kampaň v zahraničí

City identity a jednotný vizuální styl (JVS) – vytvoření nového sloganu pro CR Město Brno má v současnosti zpracovánu svoji city identity a verbální priority. Hlavní slogan „Žít Brno“ sice nabízí řadu variant využití prostřednictvím různých předpon, pro turistu však nebude představovat dostatečně silné lákadlo k návštěvě. S výhodou by jej bylo možné využít např. pro účely aktivizace občanské společnosti ve městě, ne však k přilákání nových návštěvníků, a to ani českých, ani zahraničních. Vzhledem ke své netradiční jazykové formě je totiž slogan obtížně přeložitelný do cizích jazyků a bez podrobnějšího vysvětlení bude obtížné porozumět jeho sdělení. Proto bude pro účely propagace města Brna v oblasti cestovního ruchu potřeba vytvořit pro marketingovou kampaň jiný slogan, případně slogany pro jednotlivé cílové skupiny, provázané s produktovými balíčky, tak aby mohly být přesně nasměrovány a efektivně zasáhly danou skupinu vzhledem k jejím potřebám a očekáváním. Verbální priority – bezpečí, rozvoj, nápaditost, otevřenost – pak stanovují spíše hodnotovou orientaci města, kterou je opět obtížné využít v rámci propagace města Brna jako turistické destinace. Tyto hodnoty jsou dále příliš obecné a může se jimi zaštiťovat řada měst, nezdůrazňují žádná brněnská specifika, která by působila na turistu. Mohou být dobrým signálem pro potenciální investory a občany města, nikoliv však impulzem k návštěvě města pro turistu, který se rozhoduje, kam vyrazit. Bezpečí je sice jedním z důležitých předpokladů rozvoje cestovního ruchu, ne však jediným ani bezpodmínečným a obdobně jako např. kvalitní služby představuje základ, ne hlavní cíl, za kterým lidé směřují (tzn. město musí být bezpečné, aby se do něj návštěvníci vydali, ale propagovat Brno primárně jako bezpečné město návštěvníky nepřiláká). Obdobně je tomu i u dalších vybraných verbálních priorit. 64


Na rozdíl od jednotného vizuálního stylu, který by se měl vhodnou formou promítnout do budoucích propagačních materiálů i suvenýrů, bude využití city identity a verbálních priorit pro potřeby cestovního ruchu spíše problematické a propagace města Brna jako atraktivní turistické destinace by měla být založena na jiných pilířích. Úspěšná značka je vyjádření toho, co děláme a v čem jsme lepší, ne toho, jakými bychom chtěli být. (AdCamp 2010)

Zásady úspěšného brandingu destinace 9 Buďme jiní (nutné najít něco, co je OPRAVDU originální a odlišné od jiných měst) 9 Značka začíná doma (u nás samých, z toho, co tu reálně máme, není to přání) 9 Jednoduchost nade vše 9 Konzistence a opakování 9 Jemnost 9 Sebeironie 9 Nechodit proti proudu, ale konfrontovat negativní nepravdy či stereotypy 9 Stanovit si cíle a sledovat pokrok 9 Sledovat praxi jiných zemí 9 Vydržet 20 let… Zdroj: Simon Anholt, Tomáš Zykán, AdCamp 2010

Dobré příklady ze zahraničí New York Hong Kong

Bratislava

Znojmo 65


Tipy pro vytvoření značky města ¾ ¾

Začněte prací na realitě (ne jen „image“) – regenerujte, investujte, transformujte. Jakmile budete hotovi, je možné začít s používáním značky. Značka města není jen jeho logo, ale také složité detaily – začíná to čistými ulicemi a pokračuje až k nabytí pocitu hrdosti obyvatel na své město. Když jsou občané hrdí na své město, jsou návštěvníci povzbuzováni k tomu, aby zjistili proč, a následně tyto informace přenášejí dále.

Poučení z Olomouce Před několika lety rozběhlo město Olomouc propagační kampaň pod heslem „Olomouc – město dobré nálady“. Bohužel zpětná vazba byla velmi přímá: na TIC chodili návštěvníci města s komentáři, kde je ta dobrá nálada, že ji nenašli… Jde o příklad toho, kdy se městu nepodařilo dodat sloganu obsah, slogan byl spíše přáním, než dobře marketingově využitým obsahem, který už ve městě existuje. Tuto kampaň pak musela Olomouc stáhnout, protože nebyla naplněna obsahem, a byla tudíž nedůvěryhodná.

Propagace nových produktů cestovního ruchu

JAK ANO PŘI PROPAGACI

3 3 3 3 3

Silný, snadno zapamatovatelný vizuální vjem – 1 fotografie vydá za tisíc slov Originální sdělení, nečekaná informace Humor, vtip Sofistikovaná narážka z kulturního kontextu dané země Zvědavost podněcující sdělení, záhada, hádanka

A JAK NAOPAK NE Úřednický jazyk, operace s neznámými pojmy („Region ?? Vás zve k návštěvě“) Generická výzva („navštivte XY“), nudný slogan („Město X – něco pro každého“) Příliš mnoho textu Nevkus, špatná grafika atd. Absence „výzvy k akci“, tedy odkazu na www či další zdroj informací Zdroj: Komunikace regionálního turistického produktu zahraničnímu klientovi, Kateřina H. Pavlitová, AdCamp 2010

Nové propagační materiály V současnosti již existuje řada propagačních materiálů vč. turistických tras a průvodce městem, stále však chybí propagační materiál propagující turistické atraktivity a doprovodné služby komplexně. V souvislosti s vytvořením nových produktů cestovního ruchu – balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků – vzniknou nové části webových prezentací města a TIC a také nové tištěné propagační materiály s jednotnou formou a členěním, ale specifickým obsahem i grafickým zpracováním odpovídajícím cílovým skupinám a tématům. Pro zahraniční návštěvníky vznikne základní anglická a německá jazyková mutace. Pro všechny jazykové verze je třeba zajistit kvalifikovaný překlad rodilého mluvčího, velkou výhodou je pak zohlednění kulturních specifik daného národa, pro který je překlad určen, a zdůraznit jeho vztah k Brnu a Jižní Moravě. 66


Cílové skupiny:

9 Profesní návštěvníci – Nejen meeting, breefing, brainstorming 9 Studenti – Žádná nuda v Brně 9 Mladí dospělí – S Brnem na jedné vlně 9 Senioři – Brno ve Vašem rytmu 9 Návštěvníci s dětmi – Brnem s kočárkem, Brno dětskýma očima 9 Hendikepovaní – BBB – Brno bez bariér Tematické balíčky: 9 Moderní architektura – Brno funkcionalistické 9 Popularizace vědy a výzkumu – Brno – na špici vývoje 9 Městský / kulturní cestovní ruch – Brnem od Janáčka po Alternu Zajištění: do veletrhu Go a RegionTour 2010

Příklad z Ostravy!!!

67


Zlepšení distribuce všech stávajících i nových propagačních materiálů Základní propagační materiály města, jejichž přítomnost v současnosti není samozřejmostí ani ve všech hlavních ubytovacích zařízeních ve městě (k dispozici často jen na vyžádání či pouze pro VIP hosty), budou zajištěny na následujících místech: 9 vstupní brány do města – hlavní vlakové nádraží, autobusové nádraží Zvonařka, autobusové nádraží Grand, příletová hala letiště Brno Tuřany – zde bude jejich přítomnost a doplňování pravidelně zajišťováno pověřeným pracovníkem BKC/TIC, kromě autobusového nádraží Grand budou využity vnitřní stojany v halách, u autobusového nádraží Grand je třeba zajistit venkovní stojan; 9 vstupní brány do města by navíc měly být vybaveny panelem s mapou městského centra a směrovkami k hlavním turistickým atraktivitám; 9 hlavní ubytovací zařízení v centru města – zde bude jejich přítomnost a doplňování pravidelně a aktivně zajišťováno pověřeným pracovníkem BKC/TIC; 9 ubytovací zařízení mimo centrum města budou oslovena s možností tyto materiály využívat, vždy se vznikem nového materiálu, případně významným dotiskem stávajících materiálů budou oslovena s možností doplnění; 9 v rámci mobilního TIC na všech významných akcích pořádaných ve městě Brně 9 v rámci vybraných veletrhů využít distribuce vybraných propagačních materiálů přímo se vstupenkou; 9 ve všech TIC, kde budou k dispozici volně ve stojanech, bez nutnosti vyžádat si je od pracovníků u přepážky; 9 nový již existující průvodce městem bude k dispozici na TIC, ale zároveň může sloužit jako významný zdroj informací od návštěvníků města – tedy návštěvník ho dostane po zodpovězení pár krátkých otázek. Vyžaduje aktivní přístup pracovníků BKC/TIC, ale přinese užitečné a statisticky zpracovatelné informace. Brožuru průvodce městem či jiný obdobný informační materiál upravený pro tuto cílovou skupinu by zároveň měli dostávat studenti všech brněnských univerzit při zápise – kontaktování VŠ a distribuci zajistí pověřený pracovník BKC/TIC; 9 všechny propagační materiály budou v elektronické formě na webu města i TIC – zajistí pověřený pracovník KPMB/KSM a BKC/TIC. Zajištění: do konce září 2010 (viz 4.1.2 Sdílení a využití propagačních materiálů všemi subjekty)

TIC Stávající umístění TIC v prostorách Staré radnice a na Nádražní ulici není zcela ideální. Stará radnice je stranou hlavní průchozí trasy centrem města a TIC na Nádražní ulici je velmi špatně označeno, takže jej většina turistů nezaregistruje. Na hlavním náměstí v centru města – náměstí Svobody – je v současnosti k dispozici pouze informační centrum spravované soukromým subjektem (Student Agency v prostorách Domu pánů z Lipé, kde funguje také předprodej vstupenek). Expertní pracovní skupina proto navrhuje zvážit možnost vytvoření oficiálního TIC na náměstí Svobody. 68


Ke zvážení je zde možnost využití prostor v rámci Domu pánů z Lipé, který je výraznou historickou budovou na náměstí a představuje zároveň průchod na Dominikánské náměstí k Nové radnici, lze však zvolit i jiné prostory v rámci budov na náměstí. Cílem této inovace je dostat informace o Brně blíže k lidem, do místa, kam se i z jiných důvodů dostanou, takže bude jistota, že informaci o Brně opravdu naleznou. V souvislosti s nedostatečným označením TIC na Nádražní ulici souvisí i následující poznámka. Z osobní zkušenosti pracovníků Čedoku, jehož pobočka je umístěna na rohu u vstupu do Masarykovy ulice, vyplývá, že TIC Nádražní návštěvníci opravdu neregistrují a často chodí právě do pobočky Čedoku, kde bylo do roku 1996 TIC i umístěno, a zde se ptají po mapkách a propagačních materiálech o městě. Čedok si tedy vyžádal tyto materiály a nyní jsou zde návštěvníkům, kteří je zde hledají, v určité míře k dispozici. Pokud by MMB a BKC/TIC nevyhovovalo umístění nového TIC v rámci nám. Svobody, nabízí se jako další případná alternativa na zvážení také využití prostor Čedoku, který zde místo pro tyto aktivity k dispozici má a byl by ochoten o této variantě jednat. Budova je vzhledem k průchodu do města přes Masarykovu ul. dobře umístěná a bylo by možné ji viditelně označit. Zajištění místa: do konce roku 2010 Zajištění nového TIC: do konce roku 2011 V každém případě je bezpodmínečně nutné výraznější označení TIC na Nádražní ulici, tak aby si jej turisté vůbec všimli, a mohlo tak skutečně sloužit svému účelu. V případě zřízení nového TIC na náměstí Svobody je možné uvažovat o zrušení tohoto TIC (s ohledem na dobu udržitelnosti, vzhledem k tomu, že jeho rekonstrukce byla součástí projektu spolufinancovaného ze Strukturálních fondů EU). Zajištění označení: do konce června 2010 Kromě lepšího označení a nového místa je v rámci zlepšení služeb BKC/TIC potřeba zajistit také lepší přístupnost propagačních materiálů v jednotlivých TIC, tak aby si je návštěvník nemusel vyžádat u pultu, ale byly mu k dispozici na stojanech bez nutnosti oslovit kvůli tomu personál TIC. Základní materiály o Brně musí být dostupné v dostatečném počtu, tak aby se z nich nestávalo „podpultové zboží“. Brožura Průvodce Brnem by měla být zájemcům k dispozici po vyplnění krátkého dotazníku pro sběr dat.

Reprezentativní sada suvenýrů Brnu v současnosti chybí reprezentativní série suvenýrů a upomínkových předmětů, zaměřených na jednotlivé cílové skupiny návštěvníků města. Pro každou věkovou skupinu (děti, mladí lidé, střední věk, senioři – v třídění pro muže a ženy) by měly být k dispozici upomínkové předměty, tematicky spojené s Brnem, provázané s jednotným vizuálním stylem. Pro získání návrhů vhodné řady suvenýrů doporučujeme využít studentů brněnských uměleckých škol formou soutěže. Tato praxe je běžná u řady měst, a to včetně soutěží na slogany, loga, PR materiály. Tyto suvenýry pak budou k dispozici jednak na TIC, jednak v rámci prodejen významných turistických atraktivit ve městě. Příkladem dobře zvolených suvenýrů může být reprezentativní sada golfových míčků v podobě hrachového lusku (symbolika J.G. Mendela v kombinaci s podporou kongresové a incentivní turistiky). Zajištění soutěže: do konce roku 2010 Zajištění výroby nové řady suvenýrů: do června 2011 (viz 3.4.2 Reprezentativní sada suvenýrů) 69


Nová prezentace pro veletrhy cestovního ruchu Město Brno má díky spolupráci s JMK a CCR JM pokrytu většinu významných veletrhů v cestovním ruchu, které jsou pro město z hlediska původu zahraničních návštěvníků a s ohledem na partnerská města významné. Stávající spektrum veletrhů tedy není třeba rozšiřovat, je ale nutné zapracovat na novém způsobu prezentace a kvalifikovaném personálu v rámci každé expozice. Nová prezentace (nejen) pro veletrhy bude vytvořena v návaznosti na produktové balíčky pro klíčové cílové skupiny a měla by být obohacena vhodným interaktivním prvkem, který přiláká pozornost návštěvníků. Tato prezentace pak bude dále využitelná jednak při pořádání Dnů Jižní Moravy a Brna ve vybraných městech, jednak při významných akcích, pořádaných přímo v Brně, na kterých se město bude propagovat. Návrh možných prvků nové expozice: 9 brněnský funkcionalismus – simulace prostorů vily Tugendhat, ztvárnění dalších významných budov; 9 science lab (pokusná otevřená laboratoř fungující na bázi zážitkové pedagogiky), kde si návštěvníci mohou vyzkoušet, jak co funguje – prezentace brněnských atraktivit zaměřených na popularizaci vědy a výzkumu; 9 doprovázeno regionální gastronomií (doporučujeme využít atraktivní projekt Ochutnejte Moravu – www.ochutnejtemoravu.cz), který pracuje s tradičními domácími recepty, moderní formou je propaguje, dělá ochutnávky a soutěže. Tento koncept byl využit na Salimě 2010 a je jasným lákadlem pro návštěvníky. Nositel projektu: CCR JM. Zajištění nové prezentace: první využití v rámci Go a Regiontour 2011 (viz 3.4.1 Nový přístup k prezentaci na veletrzích)

Vkládaná inzerce V současnosti se město Brno zaměřuje na tištěnou inzerci spíše v tiskovinách pro odborníky z oblasti cestovního ruchu nebo v turistických materiálech a časopisech. Doporučujeme, aby dlouhodobým záměrem v inzertní prezentaci města Brna z pohledu cestovního ruchu bylo větší zaměření na vytváření vícestránkových vkládaných tematických příloh o městě a regionu (ve spolupráci s JMK, CCR JM) do běžného tisku (časopisy, novinové přílohy, regionální tisk), které se dostanou přímo k cílovým skupinám v rámci běžné četby. Vhodné je využití celostátních tištěných médií pro jednotlivé cílové skupiny s přílohami provázanými s produktovými balíčky pro ně. Tento posun prezentace a marketingových sdělení od odborné k laické veřejnosti pozorujeme u více měst a je to jasný trend i v zahraničí. Zajištění inzerce: po dokončení produktových balíčků od počátku roku 2011, ve spolupráci s marketingovou agenturou, která vytvoří vhodnou kombinaci titulů

Systematické PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě V současnosti je třeba dále posílit komunikaci ze strany města Brna navenek, zejména s novináři. Brno by mělo mít zájem o to, stát se městem v ČR, kterému novináři rádi volají, protože vědí, že dostanou odpověď rychle a efektivně. Je potřeba zahájit „komunikační ofenzívu“ – více komunikovat s médii celé ČR, chtít se dostat do novin, televize apod. Tato aktivita by měla zahrnovat zajištění tiskových zpráv, tiskových konferencí k významným událostem v cestovním ruchu, PR článků v rubrikách o cestování v elektronických verzích novin (např. série článků o turistických atraktivitách města a regionu, propojená s velkými kulturními a sportovními událostmi) apod. Dále „je třeba začlenit i systematičtější práci s lifestylovými publikacemi a týdeníky, kreativně připravené čtenářské soutěže zaměřené na novinky v nabídce města a zejména kvalitně připravené press 70


tripy pro novináře. Dále se nabízí synergie s již existujícími informačními platformami, např. časopis Apetit v rubrice Apetit na cestách výborně mapuje kulinární atraktivitu českých měst a regionů, a dále svým čtenářům zasílá elektronický newsletter – obé lze využít. Brněnská food bloggerka Julie Kalodová je dnes už mainstreamovou publicistkou a v oblasti brněnské kulinární scény bezkonkurenční znalkyní, proč jejího vhledu nevyužít a nezpracovat s ní press trip na téma Jedlé Brno?“ (Pavlitová, 2010) Zajištění: průběžná systematická práce od poloviny roku 2010 (Viz 3.2.6 Systematické PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě)

Atraktivní a funkční webová prezentace města a TIC Vzhledem k tomu, že v současnosti představuje internet jeden z hlavních zdrojů informací pro potenciální návštěvníky, a s ohledem na klíčové cílové skupiny návštěvníků města Brna (studenti, mladí lidé, profesní návštěvníci), pro které představuje internet skutečně základní a často jediný zdroj informací, které mají neustále „po ruce“, je třeba web města a jeho profil „Turista / Volný čas“ a stránky TIC považovat za hlavní kanál propagace města. Prvním krokem k úspěšné prezentaci města Brna návštěvníkům bude výrazná aktualizace webu TIC, která v současnosti po grafické ani obsahové stránce neodpovídá běžnému standardu atraktivní a přehledné webové prezentace. Přestože webové stránky musí díky svému spolufinancování ze Strukturálních fondů EU zachovávat po dobu udržitelnosti základní linii projektu, jehož byly součástí, neznamená to nemožnost aktualizace a zlepšení členění jednotlivých sekcí či upgrade jejich vizuální podoby, tak aby byly po grafické stránce atraktivnější, více pracovaly s fotografiemi apod. Pokud by byla vhodně členěna a naplněna webová stránka TIC, bylo by možné celý profil „Turista / Volný čas“ na webu města řešit proklikem na výrazně rozšířený web Turistického informačního centra (např. pod názvem www.visitbrno.cz). Struktura webu není sestavena z pohledu potřeb turisty / návštěvníka města – její následující nedostatky je třeba odstranit: - hlavní stránka je shodná s aktualitami, nedává tak návštěvníkovi žádné základní vstupní informace a přímo mu předkládá nesystematický přehled aktuálního dění; - hlavní panel na pravé straně by měl začínat informacemi o městě a jeho turistických atraktivitách, až pak by měly následovat služby TIC; - kontakt na TIC je uveden bez vyznačení TIC na mapě; - mapa města je v obtížně tisknutelném formátu, rozdělena na několik čtverců, což je z pohledu návštěvníka značně nepraktické; - na webu TIC nejsou k dispozici žádné z elektronických verzí propagačních materiálů města; - obdobně není na webu TIC využito zpracovaných okruhů městem, či zmínění informačních panelů, které tyto prohlídky doplňují; - neexistuje prolink na web turistického regionu Jižní Morava www.jizni‐morava.cz, který by návštěvníkovi poskytl širší představu o možnostech celé oblasti. Potřebné kroky: - úprava struktury – přehledné členění webu dle potřeb turisty / návštěvníka; - aktualizace obsahu jednotlivých částí struktury; - modernizace grafického zpracování – celkové zatraktivnění webu, podporující pozitivní vizuální vjem návštěvníka. Zajištění: vzhledem k roli webu jako hlavního informačního zdroje nejpozději do konce roku 2010, aby na Regiontour byly již stránky nové, aktualizované a „nabité“ zajímavými informacemi (viz 3.2.1 Inovace webu města a TIC, propojení s CCR JM) 71


Nové propagační video Brna Brno má v současnosti k dispozici krátké propagační video a klip o městě, o jehož existenci ale řada subjektů působících v oblasti cestovního ruchu neví, a tak jej v současnosti dostatečně nevyužívají. Prvotním úkolem je tedy informovat všechny relevantní subjekty, které by jej v rámci svých služeb mohly využít – zejména jako smyčku v halách hotelů, při konferencích či veletrzích, dát jim toto video a klip k dispozici a konzultovat s nimi uvedené možnosti jeho využití. Dále je třeba upravit klíčová slova a komentář k oficiálnímu umístění videa i klipu v existujících jazykových mutacích na Youtube a Stream. Toto video a klip představují dobrý základ v době, kdy Brno ještě nebude mít k dispozici novou verzi propagačního videa a klipu o městě. V porovnání s aktuálnějšími prezentacemi jiných měst (např. Ostrava) je však na videu i klipu znát jeho starší datum výroby, se kterým souvisí menší dynamika celé sekvence, pomalejší střih a celkově méně moderní pojetí (zejména prostřednictvím důrazu na historické památky), které však málo zdůrazňuje skutečný život města. Toto video by mělo jít ruku v ruce s centrální city identity města. Proto budou zahájeny aktivity směřující k zadání zpracování nového propagačního videa a klipu města, který by se měl s těmito výtkami vyrovnat. Kromě oficiálního videa se nabízí také možnost uspořádání soutěže mezi veřejností a mladými, aby natočili spoty o tom, jak by prezentovali své město a co by z něj doporučili turistům. Nejlepší z nich by potom byly umístěny na web města, TIC i zmíněný Youtube a Stream. Prezentace zpracovaná z jiných než oficiálních míst má oproti standardnímu propagačnímu videu navíc jako velkou devizu důvěryhodnost – představuje názor místních, který je zárukou, že se nejedná o oficiální „propagandu“. Velmi dobrým krokem k modernímu a přehlednému pojetí prezentace města je např. již existující DVD o městě Brně či virtuální procházky městem, oba tyto produkty jsou zpracovány na velmi dobré obsahové i grafické úrovni, které by měly odpovídat i nově připravované součásti prezentace města. Zejména virtuální procházky městem by měly být součástí nejen webu města, ale také TIC. Zajištění: do prezentace na Go a Regiontour 2011 (viz 3.2.4 Nové promovideo a klip o Brně a jeho aktivní využití)

Brno v nových médiích Mladí lidé a lidé aktivně pracující s pokročilými IT technologiemi si při zjišťování informací o Brně nebudou číst dlouhá historická povídání o městě, ale budou hledat fotky, videa či virtuální procházky městem. Kromě již zmíněných Youtube a Stream by Brno nemělo chybět ani v následujících informačních kanálech: Flicker – Brno je s řadou architektonicky hodnotných budov a živým studentským centrem města skutečně fotogenické město. Důležité je, aby tyto fotografie, vypovídající o městě a jeho charakteru, byly snadno vyhledatelné a použitelné. V řadě případů totiž jeden povedený obrázek vydá za tisíc slov, což je uváděno i v odborné literatuře. Na Flickeru by proto měla být volně k dispozici jednak oficiální fotogalerie Brna, a jednak výstupy z fotosoutěží, které lze organizovat mezi studenty, návštěvníky a turisty ve městě na řadu témat. (viz 3.5.2 Tematické fotosoutěže pro turisty, zahraniční studenty (jak vidí Brno jiní?)) Facebook – Brno v současnosti nemá oficiální profil na této komunitní síti, a prezentuje se tak jen prostřednictvím neoficiálních skupin, které nejsou ve vztahu k městu vždy pozitivně naladěny. Pro vytvoření a správu profilu města Brna na Facebooku je třeba vyčlenit pracovníka, který se této 72


činnosti bude aktivně a pravidelně věnovat. V této síti je třeba stále přicházet s něčím novým – novými informacemi, aktivitami – je nezbytné vzbuzovat a udržovat zájem (zveřejňovat aktuality, nové fotografie, soutěže) a rychle reagovat na členy skupiny. Situaci v současnosti komplikuje fakt, že pracovníci MMB nemají přístup na stránky typu Facebook, a je tak pro ně z pochopitelných důvodů nedostupný. Při správě profilu města Brna na sociálních sítích bude tedy muset být udělena výjimka z přístupu na internet. Rada na závěr : „V každém případě je nutné dopředu přesně stanovit, komu je komunikační kanál určen, a tomu obsah přizpůsobit, tj. nemíchat dohromady informace pro rezidenty s informacemi pro návštěvníky, „nevycpávat“ informační prostor administrativními oznámeními apod.“ (Pavlitová, 2010) (viz 3.2.2 Propagace v nových médiích) V případě Brna se nabízí také lepší využití webových kamer, které v současnosti vzhledem ke svému umístění na budově magistrátu na Malinovského náměstí nezachycují hlavní místa centra, a nevytváří tak dojem reálného života ve městě. Webové kamery by měly být zacíleny na hlavní místa shromažďování lidí v centru, jako jsou náměstí Svobody, Česká či prostor před nádražím. Opět ve vazbě na city identity a uvažovaný slogan „Žít Brno“. (viz 3.2.5 Webkamery ukazující život ve městě) Vzhledem ke klíčovým cílovým skupinám mladých lidí a profesních návštěvníků bude využito také nové možnosti stažení průvodce městem do MP3 či PDA. Tyto průvodci budou ke stažení na webu města a TIC k jednotlivým místům zachyceným na turistické trase městem v rámci malého a velkého okruhu a následně pak k trasám navrženým pro jednotlivé cílové skupiny. (3.2.7 Průvodce městem ke stažení do MP3, PDA) Dalším bodem aktivní komunikace jednak s místními obyvateli, jednak s lidmi z regionu či návštěvníky je využití SMS/mailových informací o aktuálním dění ve městě – zejména o připravovaných významných kulturních a sportovních akcích ve městě. Tyto informace by byly zájemcům zasílány po vyplnění krátké registrace na webu města či TIC. (viz 3.2.3 SMS/mail info o kulturních a sportovních akcích ve městě)

Nové aktivity v oblasti propagace

Expozice o vývoji města Brna, která je umístěna na Špilberku, v současnosti postihuje historický vývoj města do období první republiky a zcela pomíjí novodobou historii a stávající prezentaci města. Tato expozice by proto měla být rozšířena o vývoj města v průběhu 20. století až po současnost, stávající profilaci a identitu města a prezentaci života v něm tak, aby si návštěvník mohl udělat reálný obrázek o tom, kam se město až do současnosti posunulo, z čeho vychází a jaký je jeho stávající stav. (viz 3.1.1 Rozšíření stálé expozice o vývoji města) Zajištění: v roce 2010 jednání o podobě rozšíření expozice s Muzeem města Brna, v roce 2011 příprava tohoto rozšíření a slavnostní otevření 73


V souvislosti se značnou oblibou řady netradičních dokumentárních cyklů zaměřených na cestování a poznávání nových míst (viz Cestománie, Šumná města, nový výletní pořad Kam jedeš apod.) se jako zajímavá možnost jeví také vytvoření specifického dokumentu či dokumentárního cyklu zaměřeného na Jižní Moravu a město Brno, který zaujme vybrané cílové skupiny / širokou veřejnost. Tematicky jej lze zaměřit na hlavní specifika města Brna – funkcionalistickou architekturu, slavné osobnosti, vědeckovýzkumný potenciál a technická prvenství města apod. (viz 3.1.2 Televizní dokument o Brně a Jižní Moravě) Zajištění: v roce 2010 jednání o podobě tohoto dokumentu, v roce 2011 realizace dokumentu

Nová místa propagace Vzhledem k tomu, že přes 60 % zahraničních návštěvníků ČR navštíví pouze Prahu a o řadě dalších atraktivních míst v rámci republiky nemá ani tušení, je nezbytné je o existenci Brna a Jižní Moravy v první řadě informovat. „Pro mnoho zahraničních návštěvníků je Brno nejen bránou Moravy, ale čast i jediným moravským městem, které během svého pobytu navštíví – např. cestou z Prahy do Vídně, Budapešti apod. Přitom názvy historických územních celků Čechy a Morava vágně existují v povědomí velké části návštěvníků, ale většinou nemají konkrétní obsah. Zde se nabízí příležitost tento obsah naplnit a využít veškerých pozitivních asociací, které Morava i v domácím kontextu vyvolává: srdečnost, autenticita, v pozitivním slova smyslu „neturističnost“, vinařská kultura, krajové speciality, svébytná kulturní identita a historie. Není třeba se negativně vymezovat vůči Praze, ale určitý aspekt „neobjevené“ destinace (tj. zahraničními návštěvníky) je jistě možno komunikačně využít. V neposlední řadě je tu skutečnost, že Brno může návštěvníkům i fyzicky sloužit jako základna pro další objevování krás Jižní Moravy, ať už jde o vinařské obce, Moravský kras atd., zejména vzhledem k často chybějící ubytovací infrastruktuře pro skupiny.“ (Pavlitová, 2010) Oproti kampaním v jednotlivých zahraničních zemích a městech má propagace v Praze jednoznačnou výhodu toho, kdy se skupina potenciálních návštěvníků dalších míst republiky nachází na jednom místě. Zároveň se jedná o lidi, kteří již do České republiky jednou přijeli, a nemusíme tak překonávat základní překážky typu „do Česka bych se bál“ apod. Úkolem této kampaně je tedy zahraničním návštěvníkům ČR i domácím sdělit, že by se Brno a Jižní Morava měli ocitnout na mapě jejich turistických cílů. Touto kampaní budou prezentovány specifické atraktivity města pro jednotlivé cílové skupiny a budou provázány s nabídkou balíčků pro tyto skupiny. Propagační kampaň a její slogan budou vytvořeny ve spolupráci s vybranou mediální agenturou. (viz 3.3.2 Propagační kampaň v Praze) Kromě propagační kampaně v Praze lze uvažovat i o nových formách stálé propagace Brna a (Jižní) Moravy v tomto městě. „Za ideální (ač pravděpodobně nereálný) stav lze považovat vybudování jakéhosti neformálního “moravského velvyslanectví“ ve formě infocentra/obchodu/kavárny v centru Prahy, kde by se kromě informačního servisu dalo v kultivovaném prostředí konzumovat (a nakoupit) moravské víno, literatura o moravských památkách a turistických cílích, hudební nosiče, dále by se zde daly pořádat výstavy zaměřené na turistické cíle, koncerty a podobně. Jsem přesvědčena o tom, že takovéto Moravské informační centrum by bylo vyhledávané jak Pražany, tak zahraničními návštěvníky hlavního města. Jistě by šlo o nákladný projekt, avšak nabízí se zde spolupráce např. s Vinařským fondem, možná i agenturou Student Agency apod.“ (Pavlitová, 2010) Pro začátek se v současnosti nabízí lepší využití informačního centra regionů na Staroměstském náměstí, provozovaném CzechTourismem, či zřízení TIC regionů přímo na letišti Praha – Ruzyně. 74


(viz 2.3.2 Nové místo pro TIC Praha Ruzyně, centrum Prahy) Město Brno a region Jižní Moravy je třeba aktivněji propagovat nejen v rámci ČR, ale také v zahraničí, zejména ve městech, z jejichž obyvatel se mohou lehce stát návštěvníci města Brna a regionu. Vhodné by bylo v první vlně využít např. propagaci v blízkých velkých městech v sousedních zemích s přímým vlakovým spojením do Brna či propojená velkými silničními tahy. V první vlně by se jednalo o blízká města v rámci regionu Centrope – Vídeň, Bratislava, Györ, pro jejichž obyvatele není příliš časově náročné Brno navštívit. Dále je možné uvažovat také o Budapešti, Drážďanech či Krakově. V těchto městech lze realizovat jak propagační kampaň, tak pořádat „Dny Jižní Moravy a Brna“ – živé propagační akce v centru města, spojené s prezentací místních atraktivit a regionálních gastronomických specialit. (viz 3.3.1 Propagace Brna a Jižní Moravy v zahraničí)

75


7. Návrh systému monitorování a vyhodnocování

Slabou stránkou řady strategických dokumentů a programů je podcenění způsobu monitorování a průběžného vyhodnocování realizace. Tento častý nedostatek se pokoušíme v rámci Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna odstranit a stanovit jasný systém průběžného monitoringu naplňování Programu. Každá z aktivit v rámci Programu má přiděleného konkrétního garanta, který zodpovídá za její realizaci (jednotliví garanti jsou uvedeni u každé aktivity v rámci zkrácené projektové fiše). V průběhu stanoveného období 2010 – 2015 budou probíhat pravidelné interní pololetní revize aktivit v užším kruhu pracovní skupiny garantů zodpovědných za realizaci jednotlivých aktivit. Jedná se zejména o KPMB/KSM, BKC/TIC a CCR JM, případně zástupce JMK. Dále bude probíhat výroční revize realizace návrhové části Programu v rámci setkání členů expertní pracovní skupiny, kde budou prezentovány výstupy jednotlivých aktivit za daný rok a plán činností na rok další. Těchto setkání by se měli účastnit všichni členové expertní pracovní skupiny, která se podílela na zpracování Programu. Vzhledem k tomu, že významně přispěli k seskupení všech těchto názorů a podnětů a jedná se o přímé aktéry cestovního ruchu ve městě, je vhodné jednou ročně uspořádat jejich setkání, na kterém proběhne vyhodnocení toho, co se v průběhu roku povedlo a na čem je třeba dále pracovat v návaznosti na realizaci akčního plánu. Důležitou formou monitoringu a vyhodnocování realizace Programu bude také pravidelné dotazníkové šetření ve spolupráci s JMK, jehož součástí bude větší důraz na Brno a jeho návštěvníky. Začátkem 2015 proběhne příprava celkového vyhodnocení Programu a příprava navazujícího dokumentu pro další období. Celkovým garantem průběžné realizace Programu, jeho vyhodnocování a monitoringu je Kancelář primátora města Brna/Kancelář strategie města (KPMB/KSM), která je zodpovědná za strategickou úroveň řízení rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně. V případě monitoringu a vyhodnocování je možné také využít nezávislého externího subjektu, který je schopen nezávislého pohledu zvenčí. Checklist pro evidenci průběžného naplňování tohoto programu naleznete v příloze.

Sběr dat Návrh sběru dat vychází z vymezení kvantitativních a kvalitativních indikátorů pro naplňování Programu a dále je rozšiřuje o další sledovatelné charakteristiky, nezbytné pro posouzení rozvoje cestovního ruchu města Brna.

Rozšíření dotazníkového šetření monitoringu návštěvnosti, prováděného JMK Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava je Jihomoravským krajem od roku 2005 prováděn podle metodiky České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Tato metodika je pro srovnatelnost dat aplikovaná i v ostatních regionech a dotazník je pro tato místa totožný. Jihomoravský kraj však do zavedení jednotné metodiky ze strany CzechTourismu prováděl vlastní šetření (od roku 2001) podle vlastní metodiky. Tato šetření mu provádělo Výzkumné centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v Brně 6 a turistický region Jižní Morava odpovídal vymezení Jihomoravského kraje. 6

Dnešní Centrum regionálního rozvoje

76


Problémem však při srovnatelnosti dat může být fakt, že nejsou striktně dána místa sběru (konkrétní lokality) v jednotlivých místech. Zatímco do roku 2005 byli dotazováni návštěvníci TIC, od zavedení dotazníku agenturou CzechTourism se počet míst rozšířil. V roce 2009 v Brně šetření proběhlo u cca 250 respondentů různě po městě (centrum města, Brněnská přehrada, BVV apod.). Pro efektivní a především srovnatelný sběr informací je však důležité striktněji dodržovat místa, v nichž se šetření provádí. Navrhovaná místa: 1. Centrum města (ulice Česká, náměstí Svobody) 2. TIC (Radnická, Nádražní, v budoucnu případně náměstí Svobody) 3. Špilberk 4. Petrov 5. Kapucínská hrobka 6. areál výstaviště – BVV 7. ZOO Brno 8. Brněnská přehrada Vyšší počet míst vyžaduje (pro udržení dostatečné vypovídací hodnoty) větší velikost souboru respondentů, což může způsobovat vyšší finanční a organizační náročnost celé dotazníkové akce. Vzhledem k očekávané koncentraci turistů jsou tato místa zvolena vhodně. Dotazník používaný v rámci tohoto šetření naleznete v příloze. Vzhledem ke srovnatelnosti dat není vhodné dotazník CzechTourismu krátit o některé otázky nebo tyto otázky modifikovat. Možné je sémantické nahrazení slova „region“ v kladených otázkách za slovo „město“ (z důvodu akcentace omezeného prostoru, na který se respondenta v dotazníku ptáme). V TIC by mohl být dotazník rozšířen (ovšem již jako doplněk – nový výběrový soubor – s ohledem na strukturu návštěvníků TIC) o sledování: • účelu návštěvy TIC (dotaz na trasu, informace, prodej suvenýrů atp.); •

způsobu cesty k TIC (tj. jak jej našli ‐ toto by mohlo legitimizovat možné přemístění TIC, resp. jiné způsoby navigace k němu);

•

předmět zájmu (tj. pro jaký účel si bere letáky,pokud si je bere);

•

informace o orientaci ve městě (dotazy na směrové cedule, správnost map atp.);

•

hodnocení materiálů poskytnutých na TIC;

•

hodnocení kvality služeb poskytnutých na TIC.

Sledování dat je nastaveno v období léto a zima. Tento trend by se měl dodržet, neboť eliminuje sezónní výkyvy, kterými může být (a je) cestovní ruch ve městě Brně zatížen (zejména pořádáním sezónních akcí festivalů, aktivit Automotodromu apod.). 77


Nedílnou součást analýzy výsledků šetření by mělo představovat také vyhodnocení důvodů u skupiny nespokojených respondentů, které jsou často nejlepším indikátorem kvality poskytovaných služeb a dobrým vodítkem pro další zlepšování (viz Krčmář, 2010). Pro motivaci návštěvníků TIC k poskytnutí odpovědí, které potřebujeme pro validní sběr dat, lze využít např. dárek – nový Průvodce městem zdarma jako dárek při odpovědi na výše uvedené dotazy.

Monitoring kongresových akcí Vzhledem k tomu, že v současnosti jsou pro Brno k dispozici pouze statistiky kongresových akcí pořádaných BVV a další data pro město Brno nelze získat ze standardních statistik Českého statistického úřadu, bude třeba se prostřednictvím Moravia Convention Bureau zaměřit na sběr dat o počtu pořádaných akcí, jejich velikosti (tj. počtu účastníků) a zaměření přímo od organizátorů těchto akcí a subjektů, které dávají k dispozici prostory pro tyto účely (zejména hotely, ale také univerzity atp.). Každý subjekt, který je zařazen v katalogu Moravia Convention Bureau a je jejím prostřednictvím propagován, bude muset dodávat výše uvedené údaje za každé čtvrtletí. Vedení této statistiky se bude věnovat pracovník Moravia Convention Bureau, který ji bude pravidelně poskytovat pracovníkům KPMB/KSM.

Monitoring návštěvnosti turistických atraktivit Obdobně budou veškeré turistické atraktivity zařazené v jakýchkoliv propagačních materiálech města povinné pravidelně dodávat pověřenému pracovníkovi BKC/TIC údaje o návštěvnosti (počty návštěvníků za měsíc), v případě, že toho budou schopny, vč. kvalifikovaného odhadu podílu občanů města Brna a turistů. Tyto údaje budou po zpracování předávány pracovníkům KPMB/KSM. Podrobněji je tato problematika zmíněna již v kapitole věnované monitorovacím ukazatelům Programu (2.4 Monitorovací indikátory).

Hodnocení turistických atraktivit a produktů prostřednictvím internetu V rámci prezentace jednotlivých turistických atraktivit a produktů CR na webu TIC bude vytvořena možnost hodnocení těchto atraktivit vč. hodnocení spokojenosti návštěvníků. Tímto způsobem bude průběžně sbírána zpětná vazba k jednotlivým atraktivitám a produktům CR ve městě Brně.

Využití hodnocení turistických atraktivit zapojených v projektu TOP výletní cíle Jižní Morava V současnosti jsou v projektu TOP výletní cíle Jižní Morava zařazeny následující brněnské atraktivity: 9 Hrad Špilberk 9 Mendlovo muzeum 9 Moravské zemské muzeum 9 Uměleckoprůmyslové muzeum 9 Technické muzeum v Brně 9 Automotodrom Brno Tyto turistické atraktivity musí splňovat sadu kritérií, stanovených pro zařazení mezi TOP výletní cíle, která je pravidelně kontrolována na místě. Tato data mohou být využita k vyhodnocení kvality poskytovaných služeb těchto atraktivit.

78


Návštěvnost a vytíženost ubytovacích zařízení ve městě Brně Ohledně získávání tohoto typu dat je třeba navázat kontakt se zástupci AHR, která by tyto informace pracovníkům KPMB/KSM mohla poskytovat.

Využití informací o organizovaných zájezdech prostřednictvím Asociace průvodců Řadu zajímavých informací o návštěvnících města Brna ve formě kvalifikovaných odhadů lze čerpat také prostřednictvím průvodců, kteří jsou s těmito návštěvníky (jejich vybranou částí, která využívá průvodcovských služeb) v osobním kontaktu. V tomto případě se jedná jak o kvantitativní data ohledně vývoje národnostní či věkové struktury návštěvníků, tak kvalitativní data o úrovni poskytovaných služeb apod.

79


8. Akční plán na období 2010 – 2015 Akční plán přináší podrobné rozpracování Návrhové části programu do podoby zjednodušených projektových fiší jednotlivých navržených aktivit včetně podrobného harmonogramu jejich postupné realizace. Program rozvoje Cestovního ruchu města Brna dále také podporuje realizaci velkých infrastrukturních projektů, které jsou předmětem jiných aktivit města, mají však konkrétní provazbu na cestovní ruch. Nejprve jsou předloženy projektové fiše pro vznik City centre management iniciativy a subjektu pro řízení velkých infrastrukturních projektů, které představují první krok k realizaci řady dalších aktivit Programu. AKTIVITA

CITY CENTRE MANAGEMENT INICIATIVA

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

BKC/TIC, Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR), Urbancentrum, Veřejná zeleň města Brna, AHR, RHK, Regionální zastoupení SOCR ČR, významní podnikatelé působící v centru města apod.

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI POPIS SOUČASNÉHO STAVU

V současnosti neexistuje v Brně ani v jiném českém městě tento přístup k řešení problematiky rozvoje a správy centra města. Vytvoření vhodné formy city centre management iniciativy pro město Brno a její rozběhnutí, tak aby byla schopna postupně plnit pro ni vytyčené aktivity.

POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE SOUČASNÉHO STAVU POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY CÍLOVÉ SKUPINY

PLÁNOVANÉ ČINNOSTI

Efektivní realizace vymezených aktivit v rámci centra města Zpřehlednění vztahů pro subjekty z vnějšku (vědět, na koho se obracet) Nerelevantní – interní cíl • potvrzení vůle jednotlivých subjektů se na aktivitě tohoto typu podílet • exkurze do měst s funkčním city centre managementem (doporučeno zejména partnerské město Leeds a město Salzburg) • kontaktování asociací pro city centre management pro získání dalších informací • vytvoření návrhu brněnské city centre management iniciativy • zahájení oficiálního fungování brněnské city centre management iniciativy formou pracovní skupiny, zahrnující představitele zainteresovaných organizací, která by jednak navrhovala řešení pro řadu aktivit již uvedených v tomto Programu a dále řešila nové podněty Fungující city centre management iniciativa, schopna plnit vymezené úkoly a aktivity Aktivity v oblasti příjemného prostředí města

POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 návrh brněnské city centre management iniciativy ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 fungování brněnské city centre management iniciativy ODHAD CELKOVÉ VÝŠE Dle zvolené formy a výsledné náplně činnosti ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU MONITORING

Motivace členů pracovní skupiny na jednání První schůzka zainteresovaných subjektů, zorganizovaná ze strany MMB KPMB/KSM

80


AKTIVITA

SUBJEKT PRO ŘÍZENÍ VELKÝCH INFRASTRUKTURNÍCH PROJEKTŮ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

Úsek rozvoje města, Úsek technický, Úsek hospodářský, Úsek sociálně –kulturní, OÚPR, OI, Jižní Centrum/Brno Development

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI

POPIS SOUČASNÉHO STAVU

POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE SOUČASNÉHO STAVU

V současnosti je řízení velkých infrastrukturních projektů v rámci města Brna v kompetenci různých odborů, neexistuje jejich jednotný garant s jasnou celkovou vizí a plánem. Infrastrukturní projekty řeší řada odborů, do jejichž kompetence příslušná sféra spadá, a jednotlivé odbory nemají podrobný přehled o aktivitách jiných. Tato situace ústí v neřešení či nedotažení chronicky se opakujících problémů ve městě: Brněnská přehrada, aquapark, nemotorová doprava v Brně apod. Varianta 1: využití stávajícího subjektu, který by velké infrastrukturní projekty města zastřešil Varianta 2: uplatnit v rámci struktur Magistrátu města Brna projektové řízení a vytvářet průřezové projektové týmy napříč jednotlivými odbory ad hoc dle zaměření konkrétního projektu

POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY CÍLOVÉ SKUPINY

PLÁNOVANÉ ČINNOSTI

Jasná koordinace a řízení velkých infrastrukturních projektů města jedním zastřešujícím subjektem, případně alespoň vytváření projektových týmů pro jednotlivé projekty pro zajištění koordinace a informovanosti. Nerelevantní – interní cíl Varianta 1: využití stávajícího subjektu, který by velké infrastrukturní projekty města zastřešil ‐ rozšíření kompetencí a působnosti společnosti Jižní centrum Brno a.s., ve které je statutární město Brno 100% akcionářem. Tato společnost by tak do budoucna neřešila pouze aktivity spojené s rozvojem Jižního centra, ale do její kompetence by spadaly všechny velké infrastrukturní projekty města. Varianta 2: uplatnit v rámci struktur magistrátu města Brna projektové řízení a vytvářet průřezové projektové týmy napříč jednotlivými odbory ad hoc dle zaměření konkrétního projektu ‐ na podporu zavedení tohoto způsobu fungování úřadu je v současnosti možné využít dotace na školení v oblasti projektového řízení pro veřejnou správu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Fungující koordinace velkých infrastrukturních projektů města

POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Dle zvolené formy a výsledné náplně činnosti – infrastruktura CR AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU MONITORING

2010 rozhodnutí o vhodné formě řízení a koordinace velkých infrastrukturních projektů – projektové řízení x posila existujícího subjektu Jižní centrum Brno, a.s. 2011 a dále řízení PPP aktivit pro Relaxační a odpočinkovou zónu Brněnská přehrada a Rekreační areál Anthropos Dle zvolené formy a výsledné náplně činnosti ‐ KPMB/KSM

81


Následující část představuje přehled jednotlivých kroků nutných pro úspěšné naplnění strategie rozvoje prostřednictvím realizace vymezených aktivit v rámci 4 okruhů – Produktové balíčky, Podmínky rozvoje cestovního ruchu, Marketing a propagace a Spolupráce.

Produktové balíčky (1) AKTIVITA

1.1 PRODUKTOVÉ BALÍČKY PRO CÍLOVÉ SKUPINY

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

CCR JM (provázanost na krajské propagační balíčky Jižní Moravy a jejich distribuci, kterou zajišťuje – synergie promo aktivit kraje a města)

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti produktové balíčky pro návštěvníka města Brna neexistují v žádné formě. Návštěvníkům není nabízena ucelená komplexní nabídka turistických atraktivit POPIS SOUČASNÉHO STAVU v kombinaci s vhodnými doplňkovými službami. Přehledy atraktivit či dostupných služeb nejsou tříděny dle vhodnosti pro cílové skupiny. Nutnost vytvoření těchto produktových balíčků, strukturovaných dle cílových skupin, POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE jejich specifických potřeb a požadavků. Uvedení těchto balíčků na trh, vč. jejich efektivní SOUČASNÉHO STAVU propagace. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zatraktivnění města Brna pro jednotlivé skupiny návštěvníků, kteří zde díky komplexní CÍLE AKTIVITY nabídce efektivněji využijí strávený čas, zdrží se déle a využijí širší škály možností, které jim město Brno nabízí. Jednotlivé cílové skupiny návštěvníků města zvlášť – profesní návštěvníci, studenti, CÍLOVÉ SKUPINY mladí dospělí, návštěvníci s dětmi, senioři a hendikepovaní • Vytvoření databáze turistických atraktivit a doplňkových služeb v členění pro jednotlivé cílové skupiny • Sestavení konkrétních produktových balíčků (vhodných kombinací turistických atraktivit a doplňkových služeb) pro jednotlivé cílové skupiny – BKC/TIC / PLÁNOVANÉ ČINNOSTI výběrové řízení na zpracovatele • Zpracování připravených balíčků v tištěné a elektronické formě • Zajištění dodavatele balíčků ve verzi „all inclusive“ • Uvedení balíčků na trh spojené s propagační kampaní POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ Produktové balíčky pro vymezené cílové skupiny v tištěné a elektronické formě, PROJEKTU ve variantě k individuálnímu využití i „all inclusive“ Brno Card PROVÁZANOST S DALŠÍMI AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 příprava skladby produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků, volba formy zajištění balíčků „all inclusive“ – soukromá firma / ODHAD ČASOVÉHO BKC/TIC jako CK HARMONOGRAMU 2011 vytvoření internetové verze balíčků, příprava a tisk propagačních materiálů k balíčkům, uvedení produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků na trh ODHAD CELKOVÉ VÝŠE Do 2 mil. Kč (bez tisku propagačních materiálů) ROZPOČTU • Vymezeny cílové skupiny a pracovní názvy jednotlivých balíčků • Stanovena forma a struktura balíčků PŘIPRAVENOST PROJEKTU • Vytvořen rámcový přehled atraktivit a doplňkových služeb pro jednotlivé cílové skupiny (viz příloha) MONITORING KPMB/KSM

82


AKTIVITA

1.2 TEMATICKÉ PRODUKTOVÉ BALÍČKY

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

CCR JM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti má město Brno zpracovánu svoji city identity a verbální priority města, které dosud nebyly stanoveny. Pro tematické materiály města Brna však POPIS SOUČASNÉHO CI a verbální priority nejsou využitelné. Tematické materiály pro město Brno STAVU v komplexní podobě neexistují, v současnosti však realizuje Dům umění projekt s názvem Brněnské architektonické stezky, který se věnuje fenoménu brněnského funkcionalismu. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Vytvoření tematické propagace města, zaměřené na brněnská specifika – SOUČASNÉHO STAVU témata, kterými se může odlišit od jiných měst. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zpřehlednění nabídky turistických atraktivit pro návštěvníky města, kteří si díky tematické propagaci a komplexní nabídce aktivit vztažené k těmto tématům CÍLE AKTIVITY budou moci město zapamatovat ve správných souvislostech. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • Vymezení tematického zaměření města Brna: ‐ Brno FUNKCIONALISTICKÉ: moderní brněnská architektura ‐ Brno CENTRUM VĚDY A VÝZKUMU: „Brno – na špici vývoje“ – popularizace vědy a výzkumu ‐ Brno KULTURNÍ: Od Janáčka po Alternu – městský / kulturní cestovní ruch v Brně PLÁNOVANÉ ČINNOSTI •

• • •

Sestavení konkrétních tematických balíčků (vhodných kombinací turistických atraktivit a doplňkových služeb) pro jednotlivá témata – TIC / výběrové řízení na zpracovatele Zpracování připravených balíčků v tištěné a elektronické formě Zajištění dodavatele balíčků ve verzi „all inclusive“ Uvedení balíčků na trh spojené s propagační kampaní

Tematické produktové balíčky pro vymezená témata v tištěné a elektronické POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU formě, ve variantě k individuálnímu využití i „all inclusive“ PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny AKTIVITAMI Brno Card ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Viz produktové balíčky pro cílové skupiny ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 2 mil. Kč (bez tisku propagačních materiálů) ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Stanovena témata, možné prvky a varianty balíčků MONITORING KPMB/KSM

83


AKTIVITA

1.3 BRNO CARD

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

KPMB/KSM, CCR JM, případně JMK pokud by slevová karta byla regionální, následně soukromý subjekt

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V minulosti probíhaly přípravy projektu vedoucího ke vzniku slevové karty pro návštěvníka města Brna. Projekt připravoval soukromý subjekt MORAVAC, s.r.o. Byly nasmlouvány subjekty, které by se do systému slev zapojily (muzea, POPIS SOUČASNÉHO galerie a další turistické cíle, obchody a restaurace, poskytovatelé dopravy STAVU apod.), vznikl prototyp karty, doprovodný leták a webový portál. Projekt byl však zastaven, soukromý subjekt nebyl schopen rozjezd tohoto projektu samostatně financovat. V souvislosti s vytvořením produktových balíčků vč. městem doporučených poskytovatelů služeb pro jednotlivé cílové skupiny by bylo vhodné obnovit také myšlenku slevové karty, která bude poskytovat návštěvníkům možnost využít návštěv doporučených míst a služeb za zvýhodněnou cenu. Karta bude zároveň POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE také jízdenkou na MHD. SOUČASNÉHO STAVU Karta může mít případně i regionální rozměr – pro celý region Jižní Morava. Vzhledem k dobré zkušenosti s touto kartou v Olomouci je však zřejmé, že tento projekt potřebuje vstupní investici ze strany města / kraje / grantu – karta si zhruba do 4 let na sebe sama vydělá. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Slevová karta poskytne návštěvníkům komfortnější využití možností destinace, pomůže návštěvníka udržet ve městě déle – jejím prostřednictvím se seznámí CÍLE AKTIVITY s dalšími možnostmi trávení volného času ve městě. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • Oživení konceptu BRNO CARD – vytvoření modelu spolufinancování městem / Jihomoravským krajem, rozdělení rolí mezi městem Brnem a soukromým subjektem (inspirace prostřednictvím jednání s Olomouc Card, dalšími městy, které obdobnou kartu využívají) • Kontaktování původního soukromého subjektu – MORAVAC, s.r.o. / PLÁNOVANÉ ČINNOSTI vypsání soutěže s výše uvedenými parametry • Upřesnění rozdělení rolí mezi městem Brnem a soukromým subjektem • Příprava projektu soukromým subjektem • Propagační kampaň ke spuštění BRNO CARD • Zahájení prodeje slevových karet • Fungující koncept městské slevové karty BRNO CARD, provázaný s balíčky POPIS VÝSLEDKŮ A pro návštěvníky VÝSTUPŮ PROJEKTU • Částečně samofinancovatelný • Balíčky pro cílové skupiny PROVÁZANOST S DALŠÍMI AKTIVITAMI • Tematické balíčky ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 příprava ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 uvedení na trh Do 1 mil. Kč, snižování dotace města Brna a JMK na provoz v průběhu let – do 5 ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU let samofinancovatelná Aktivita byla připravována již v minulosti (Brno Card), v průběhu příprav PŘIPRAVENOST PROJEKTU zastaveno kvůli nedostatku financí soukromého subjektu (město Brno nevěnovalo finanční podporu na rozjezd) – možno navázat. MONITORING KPMB/KSM

84


2. Podmínky pro rozvoj CR

2.1 První dojem AKTIVITA

2.1.1 VSTUPNÍ BRÁNY

GARANT

OÚPR (v současnosti) – KPMB/KSM (návrh)

PARTNER

BKC/TIC, CCR JM – v ideové rovině Nutno řešit také s majiteli parcel a budov v dopravních terminálech (komplikovaná vlastnická struktura – autobusové nádraží Zvonařka – majitelem parcel Statutární město Brno, budovy různých majitelů, autobusové nádraží Grand – majitelem parcel Statutární město Brno, majitelem budov Dopravní podnik města Brna,a.s., hlavní nádraží – České dráhy, a.s. ) – v ideové i realizační rovině (souhlas, zapojení do realizace).

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti se přepracovává ideová studie zaměřená na Vstupní brány města Brna, její zadání však bylo zaměřeno příliš technicky a nepojímá vstupní brány v jejich komplexnosti s vazbou na cestovní ruch. Zadání ideové studie je vhodné rozšířit o provazbu na cestovní ruch. Vstupní brány je třeba pojmout v případě hlavních silničních tahů jinou než billboardovou formou. V případě terminálů hromadné dopravy je třeba řešit POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE SOUČASNÉHO STAVU kompletní úpravu těchto prostranství vč. mobiliáře, dostupnosti propagačních materiálů, marketingu a propagace města a jeho atraktivit v těchto prostorech, navigačního systému apod. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zaujmout návštěvníka již při příjezdu do města, vytvoření pozitivního prvního CÍLE AKTIVITY dojmu z města již v uzlových vstupních bodech. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • rozšíření zadání pro ideovou studii / definice doplňkových aktivit • pro silniční vstupní brány podmínkou jiná než billboardová forma • pro dopravní terminály nutnost zakomponovat následující prvky: upravené veřejné toalety velkoplošná mapa města PLÁNOVANÉ ČINNOSTI mapa města pro návštěvníky propagační materiály navigační směrovky propagace turistických atraktivit ve městě informace o nejbližším turistickém informačním centru Funkční vstupní brány do města, poskytující návštěvníkům potřebný komfort, POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ snadnou orientaci a dostatečné informace o možnostech, které se jim ve městě PROJEKTU nabízejí. PROVÁZANOST S DALŠÍMI Distribuce propagačních materiálů POPIS SOUČASNÉHO STAVU

AKTIVITAMI

ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 rozšíření zadání pro vstupní brány ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 vypracování projektu a zahájení realizace REALIZACE 2012 dokončení V případě komplexního řešení prostoru vstupních bran vč. prostranství před ODHAD CELKOVÉ VÝŠE hlavním vlakovým nádražím nad 20 mil., v návaznosti na rozšíření ideové studie ROZPOČTU vstupních bran V současnosti zadáno zpracování studie ke vstupním branám dle zadání OUPR, PŘIPRAVENOST PROJEKTU které však není dostatečně komplexní – potřeba rozšířit zadání o pohled na vstupní brány z hlediska marketingu CR. MONITORING KPMB/KSM 85


2.2 Přístupnost AKTIVITA

2.2.1 NAVÁDĚCÍ SYSTÉM K TURISTICKÝM ATRAKTIVITÁM A K NIM PŘÍSLUŠEJÍCÍM ODSTAVNÝM PARKOVIŠTÍM

GARANT

Odbor dopravy

PARTNER

KPMB/KSM, BKC/TIC, TSB 7, Muzeum města Brna 8

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Brno dlouhodobě sužuje problém nedostatku ploch pro dopravu v klidu v blízkosti městského centra. V okolí centra města či u vyústění hlavních dopravních tahů do města není dostatek parkovacích ploch, které by umožnily POPIS SOUČASNÉHO návštěvníkům snadné parkování. Stávající parkovací plochy navíc nejsou STAVU z pohledu turisty ošetřeny jasným navigačním systémem, který by je provázal s turistickými atraktivitami. V současnosti se připravuje několik projektů výstavby parkovacích domů, které by mohly tuto situaci výhledově zlepšit. Přestože parkoviště a jejich výstavba není problematikou, kterou by se měly primárně zabývat subjekty ze sféry cestovního ruchu, jsou pro ně velmi důležité. Dopravní dostupnost a možnost parkování je jedním z důležitých POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE předpokladů přístupnosti turistických atraktivit, a tím rozvoje cestovního ruchu SOUČASNÉHO STAVU jako takového. V případě stávajících parkovacích ploch je třeba je provázat s nejbližšími turistickými atraktivitami a u jejich značení uvádět, ke kterým atraktivitám jsou nejblíže a je tedy vhodné je využít, u připravovaných parkovišť je nutno toto zohlednit již při jejich přípravě. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Snadnější dostupnost turistických atraktivit pro návštěvníky města CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • zapojení zástupců subjektů z oblasti CR při přípravě výstavby nových odstavných parkovišť ve městě Brně • zajištění navádění k nejbližšímu odstavnému parkovišti pro významné turistické atraktivity města u stávajících parkovišť • zajištění navádění k nejbližšímu odstavnému parkovišti pro významné PLÁNOVANÉ ČINNOSTI turistické atraktivity města u připravovaných parkovišť • u klíčových odstavných parkovišť na hlavních příjezdových tazích k centru města zajistit stojany s propagačními materiály města a mapou ve formě tabule i letáku • u východu z parkovišť směrovky k hlavním turistickým atraktivitám Snadná orientace návštěvníků přijíždějících do Brna autem POPIS VÝSLEDKŮ A Dostatečné množství odstavných parkovišť provázaných s hlavními turistickými VÝSTUPŮ PROJEKTU atraktivitami města Brna PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 návrh navigačního systému k turistickým atraktivitám vzhledem ke ODHAD ČASOVÉHO stávajícím parkovištím HARMONOGRAMU 2011 realizace navigačního systému ke stávajícím parkovištím 2012 návrhy a realizace navigačního systému k novým parkovacím plochám Do 5 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM 7

TSB – správci pouličního osvětlení a reklamních nosičů na těchto sloupech – možné využití pro umístění směrovek Muzeum města Brna – správce Špilberku a Vily Tugendhat – již prováděl kroky k umístění „hnědých“ cedulí k těmto památkám a má připravenou dokumentaci 86 8


AKTIVITA

2.2.2 CYKLOSTEZKY A PŮJČOVNA KOL „BRNĚNSKÉ KOLO“

GARANT

Odbor dopravy (cyklostezky), BKC/TIC / soukromý subjekt (půjčovna kol)

PARTNER

OÚPR

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti je systém cyklostezek ve městě Brně neucelený, jednotlivé úseky stávajících cyklostezek nejsou vzájemně provázány a centrum města je POPIS SOUČASNÉHO pro cyklisty zcela neprůjezdné. Situaci ohledně budování cyklostezek v řadě STAVU případů komplikuje nutnost odkupu pozemků, kdy za ně majitelé požadují neadekvátní částky. O problému s odkupem pozemků pro budování cyklostezek je třeba veřejnost informovat a průběžně vysvětlovat, s jakými obtížemi mimo kompetence MMB se jejich budování setkává. Veřejnost pak nebude v takové míře vinit POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE z nedostatku cyklostezek vedení města. SOUČASNÉHO STAVU V případě průjezdnosti městského centra je třeba jednat s příslušnými odbory a městskou částí o možnosti vyhrazení určitých ulic jako průjezdných, tak aby se cyklisté mohli v centru pohybovat a zároveň se minimalizovaly potenciální kolize s chodci. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Lepší informovanost o problematice budování cyklostezek Umožnění přístupu cyklistům do centra města CÍLE AKTIVITY Možnost půjčení kola pro návštěvníky města CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků, zejména pak studenti a mladí dospělí • PR články o problematice budování cyklostezek v Brně • projednání možnosti zprůjezdnění centra města pro cyklisty • v případě průjezdnosti centra města připravit koncept půjčovny PLÁNOVANÉ ČINNOSTI městských kol „BRNĚNSKÉ KOLO“, jejímž provozovatelem by mohlo být BKC/TIC nebo vybraný soukromý subjekt, finančně podporovaný městem • vybudování a vybavení půjčovny kol • slavnostní otevření a propagace • Veřejnost informovaná o problematice budování cyklostezek v Brně POPIS VÝSLEDKŮ A • Centrum města průjezdné pro cyklisty VÝSTUPŮ PROJEKTU • Půjčovna městských kol „BRNĚNSKÉ KOLO“ PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny (možnost půjčení kola atraktivní zejména AKTIVITAMI pro cílové skupiny studenti, mladí dospělí) ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 – 11 PR články o problematice budování cyklostezek v Brně ODHAD ČASOVÉHO 2012 zprůjezdnění městského centra po vybraných trasách, infrastruktura HARMONOGRAMU v centru pro cyklisty Půjčovna kol „Brněnské kolo“ Do 2 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

87


2.3 Informovanost AKTIVITA

2.3.1 NOVÉ MÍSTO PRO TIC V BRNĚ

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

KPMB/KSM, OSB, majitel objektu, zajišťující pronájem plochy

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Stávající umístění TIC v rámci centra není plně vyhovující. TIC na Nádražní ulici je špatně označeno a většina návštěvníků si jej nevšimne. Naopak očekávají POPIS SOUČASNÉHO umístění TIC na centrálním náměstí, kde jej však nyní nenaleznou. Umístění TIC STAVU v prostorách Staré radnice je vhodné, TIC je nově zrekonstruované, leží však mimo hlavní trasu průchodu městským centrem. Zachování TIC na ulici Nádražní není vzhledem k jeho nedostatečnému POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE označení a malé návštěvnosti výhledově nutné, toto TIC by naopak mělo být SOUČASNÉHO STAVU umístěno v prostoru náměstí Svobody. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zajištění dostatečné informovanosti návštěvníků města na místech, kde tyto CÍLE AKTIVITY informace očekávají. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků. • Projednání podmínek umístění TIC např. v rámci Domu pánů z Lipé, kde již v současnosti funguje předprodej vstupenek na kulturní akce, autobusových jízdenek a zájezdů po Jižní Moravě. S těmito službami by se TIC vhodně doplňovalo. Další alternativou na zvážení je využití prostor Čedoku u vstupu do Masarykovy ulice. PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • Přesun TIC z prostor na ulici Nádražní do nového umístění na nám. Svobody (tj. není třeba navyšovat počet pracovníků TIC) případně ke vstupu do Masarykovy ulice • Optimalizace provozu TIC umístěného v areálu BVV • Využití mobilního TIC při všech významných akcích ve městě Brně Efektivnější lokalizace TIC v rámci centra města v atraktivní historické budově POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU na centrálním náměstí. PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 lepší označení TIC Nádražní, výběr nového místa pro TIC na nám. Svobody ODHAD ČASOVÉHO či na jiném vhodném centrálním místě HARMONOGRAMU 2011 realizace nového TIC na nám. Svobody či na jiném vhodném centrálním místě Do 1 mil. Kč + roční náklady na pronájem nového TIC ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

88


AKTIVITA

2.3.2 NOVÉ MÍSTO PRO TIC PRAHA RUZYNĚ, CENTRUM PRAHY

GARANT

CCR JM

PARTNER

KPMB/KSM, BKC/TIC, CzechTourism, Letiště Praha, a. s.

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Letiště Praha Ruzyně představuje důležitou vstupní bránu do České republiky pro všechny návštěvníky země. V současnosti sem umisťuje město Brno, Jihomoravský kraj či CCR JM příležitostně svoji propagaci v rámci vybraných kampaní, nemá zde však trvalé zastoupení. Vytvoření trvalého informačního místa, které bude návštěvníky směřující POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE primárně zejména do Prahy a několika českých lokalit seznamovat SOUČASNÉHO STAVU s možnostmi, které nabízejí další regiony, vč. Jižní Moravy a Brna. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Cílem umístění TIC v prostorách letiště Ruzyně a informací o Jižní Moravě a městě Brně v historickém centru Prahy je seznámit návštěvníky primárně CÍLE AKTIVITY zaměřené na Prahu či další známé turistické destinace v Čechách s atraktivitou a možnostmi Jižní Moravy a města Brna. Přilákat tedy do regionu a jeho centra nové návštěvníky, kteří původně o této lokalitě neměli žádné informace. CÍLOVÉ SKUPINY Návštěvníci přilétající do ČR přes letiště Ruzyně a návštěvníci Prahy • navázání jednání s CzechTourismem o zřízení TIC regionů na letišti v Praze Ruzyni • pokud nebude možné řešit přes CzechTourism, lze uvažovat o zjištění možností pronájmu plochy pro infocentrum na letišti Ruzyně pro JMK a město Brno a vyhodnocení akceptovatelnosti nákladů PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • zřízení infocentra regionů / Jižní Moravy a Brna v prostoru letiště Ruzyně • zjištění možností většího využití Informačního centra CzechTourismu (Staroměstské náměstí 5), zajišťujícího propagaci regionů ČR – širší prezentace Brna a Jižní Moravy v tomto TIC • navázání úzké spolupráce s tímto Informačním centrem Fungující Infocentrum regionů / Jižní Moravy a Brna na letišti Ruzyně POPIS VÝSLEDKŮ A Aktuální a široká prezentace Jižní Moravy a Brna v Informačním centru VÝSTUPŮ PROJEKTU CzechTourismu PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 využití prezentace v TIC CzechTourismu na Staroměstském nám. ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 TIC regionů na letišti Ruzyně (CzechTourism) / Jižní Moravy a Brna TIC regionů – na náklady CzechTourismu / možnost vybudování TIC Jižní ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Moravy a Brna do 2 mil. Kč + roční náklady na pronájem PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

89


2.4 Příjemné prostředí v centru AKTIVITA

2.4.1 MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ, VEŘEJNÁ ZELEŇ A (UŽITÉ) UMĚNÍ V RÁMCI VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

GARANT

City centre management (případně ÚRM/OÚPR)

PARTNER

OÚPR, OŽP, Zeleň města Brna

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současné době byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody a připravuje se rekonstrukce dalších náměstí a ulic v centru. Z příkladu rekonstrukce náměstí Svobody, které muselo být následně doplněno o základní prvky POPIS SOUČASNÉHO městského mobiliáře a zeleň, je zřejmé, že na tyto prvky není v rámci STAVU rekonstrukce kladen dostatečný důraz. Právě ony jsou však nedílnou součástí kvalitních veřejných prostranství, která tak mohou být návštěvníky adekvátně využívána. V připravovaných návrzích rekonstrukce veřejných prostranství v centru města POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE je třeba výrazněji zohlednit potřeby uživatelů těchto prostranství (jak SOUČASNÉHO STAVU obyvatelé, tak návštěvníci města Brna) vzhledem k jejich vybavení městským mobiliářem, zelení a uměleckými díly. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Vytvořit z veřejných prostranství živá místa, kde se lidé rádi zdržují. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • začlenění městského mobiliáře, veřejné zeleně a uměleckých prvků do aktuálně připravovaných návrhů rekonstrukce veřejných prostranství (Moravské náměstí, Dominikánské náměstí, Římské náměstí) PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • zlepšení situace na již zrekonstruovaných veřejných prostranstvích (náměstí Svobody) – zpracování přehledu nutných doplnění a jejich realizace Funkční a esteticky hodnotná veřejná prostranství v centru města – vysoký POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU standard veřejných prostranství. PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Dle rekonstrukcí jednotlivých náměstí (podle současných informací): Zelný trh – termín dokončení 03/2011 (podle IPRM, v současnosti však není známo, neboť není znám ani termín zahájení) ODHAD ČASOVÉHO Dominikánské náměstí – termín zahájení po dokončení stavby podzemních HARMONOGRAMU kolektorů a následně postavení nového parkovacího domu, tj. ne dříve REALIZACE než v roce 2011 Mendlovo náměstí ‐– termín zahájení podzim 2010, termín dokončení v roce 2012/2013 Dle rozpočtů projektantů jednotlivých náměstí ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Projektové dokumentace k rekonstrukci jednotlivých náměstí v různých fázích PŘIPRAVENOST PROJEKTU rozpracování KPMB/KSM MONITORING

90


AKTIVITA

2.4.2 REKONSTRUKCE A BUDOVÁNÍ VEŘEJNÝCH WC

GARANT

City centre management (případně ÚRM/OÚPR)

PARTNER

OÚPR

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti jsou veřejná WC ve městě Brně v nevyhovujícím stavu, celkově jich je nedostatek, návštěvníci nejsou informováni o jejich umístění, otvírací doby nejsou vhodně zvoleny. Ve většině nákupních galerií v centru města se za použití veřejných WC platí. Nutnost rekonstrukce a vybudování nových veřejných WC v centru města, POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE prodloužení otevírací doby, využití za dobrovolný poplatek a jejich lepší značení SOUČASNÉHO STAVU pro snadnou orientaci návštěvníků. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Zajištění základních potřeb návštěvníků města na odpovídající úrovni CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • vytvoření přehledné zprávy o technickém stavu stávajících veřejných WC, potřebách jejich rekonstrukce a oprav a možnostech jejich nové výstavby • zajištění potřebných rekonstrukčních prací • zajištění výstavby potřebných nových kapacit PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • prodloužení otevírací doby, zajištění využití veřejných WC i WC v nákupních galeriích za dobrovolný poplatek • dobře viditelné značení veřejných WC • kontrola údržby veřejných WC Dostupná veřejná WC na odpovídající úrovni. POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 zmapování současného stavu a potřeb rekonstrukce veřejných WC ODHAD ČASOVÉHO 2011 příprava a zahájení projektu rekonstrukce a budování veřejných WC HARMONOGRAMU Odhad do 10 mil. Kč, upřesnění dle zmapování současného stavu. ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

91


AKTIVITA GARANT PARTNER

2.4.3 JEDNOTNÝ DESIGN A FUNKČNOST VEŘEJNÝCH MĚSTSKÝCH HODIN City centre management, případně SGR Jižní Morava, v.o.s., Technické sítě Brno, a.s. V současnosti provozuje SGR Jižní Morava, v.o.s., Technické sítě Brno, a.s.

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti neposkytují veřejné hodiny umístěné v centru města i mimo něj odpovídající službu. Řada z nich ukazuje v jeden moment rozdílné časy, některé nejsou v provozu a není využit jejich potenciál směrem k propagaci jednotného vizuálního stylu města. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Nyní je třeba zajistit koordinaci jejich správy, kterou by měl zajišťovat subjekt SOUČASNÉHO STAVU mající ve správě také veřejné osvětlení města (obdobná praxe je např. v Praze). POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Jasná časová orientace návštěvníků města spojená s prezentací jednotného CÍLE AKTIVITY vizuálního stylu města a jeho turistických atraktivit. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • využití velmi pozitivně hodnoceného jednotného vizuálního stylu města Brna na hodinách • převod správy veřejných městských hodin pod Technické sítě Brno, a.s. PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • trvalá péče o jejich jednotný chod • využití reklamních ploch na hodinách k propagaci turistických atraktivit a akcí probíhajících ve městě, např. pod heslem „Je čas …“ Sjednocený styl i chod veřejných městských hodin, využití jejich propagační POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU funkce. PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 sjednocení stylu a chodu městských hodin, zahájení využití k propagaci ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU turistických atraktivit Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU ‐ PŘIPRAVENOST PROJEKTU MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

92


AKTIVITA

2.4.4 INFOCEDULKY U NÁZVŮ ULIC V CENTRU

GARANT

City centre management (případně BKC/TIC)

PARTNER

BKC/TIC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Řada ulic v centru města je pojmenována po významných osobnostech POPIS SOUČASNÉHO a událostech majících vztah k historii města. S těmito informacemi se však STAVU dosud nijak nepracuje (využity jsou pouze pamětní desky na domech přímo vztažených k těmto osobnostem). POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Jednoduchou formou stručně návštěvníky seznámit s významnými osobnostmi SOUČASNÉHO STAVU a událostmi spojenými s městem Brnem. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Propagace významných osobností a historie města CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • vytipování vhodných ulic v centru města pro tyto informační cedulky a vytvoření jejich přehledu • projednání možného umístění se soukromými vlastníky PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • zajištění potřebných povolení • vytvoření dvojjazyčných textů na informační cedulky • zadání výroby a instalace cedulek na začátek a konec vytipovaných ulic, případně na dlažbu ulic a náměstí Informační cedulky na začátku a konci vybraných ulic v centru města, POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU seznamující návštěvníka s danou osobou či událostí, po které nese ulice název PROVÁZANOST S DALŠÍMI Propagace známých osobností a událostí spojených s městem Brnem AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE ODHAD ČASOVÉHO 2011 vytipování míst pro umístění infocedulek u názvů ulic, vytvoření textů HARMONOGRAMU 2012 instalace infocedulek REALIZACE Do 2 mil. Kč, upřesnění dle počtu cedulek. ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU ‐ PŘIPRAVENOST PROJEKTU MONITORING KPMB/KSM

93


2.5 Aktivní odpočinek AKTIVITA

2.5.1 Aquapark Brno

GARANT

Subjekt pro řízení velkých infrastrukturních projektů (případně ÚRM/OÚPR)

PARTNER

KPMB/KSM, OÚPR, Úsek hospodářský, OI

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti je Statutární město Brno již majitelem plaveckého bazénu „za Lužánkami“, jediného 50m plaveckého bazénu ve městě. Celá budova je ve velmi zchátralém stavu, provozování bazénu je ztrátové. Brnu dlouhodobě POPIS SOUČASNÉHO chybí dostatek vnitřních i venkovních bazénů, který v současnosti částečně STAVU zmírní nové bazény v Kohoutovicích a Řečkovicích, opět ale budou mít pouze 25m bazén, o velké areály typu aquaparku se nejedná. Aquapark by měl být pilotním PPP projektem města. Záměrem města Brna je v návaznosti na odkup bazénu tuto budovu přetvořit POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE do podoby většího komplexního areálu ‐ Aquaparku Brno. SOUČASNÉHO STAVU POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Rozšířit možnosti koupání ve městě Brně jako zdravé formy aktivního CÍLE AKTIVITY odpočinku. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé • odkup bazénu od Kometa PS již realizován • zpracování studie přestavby bazénu na aquapark PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • zpracování stavební projektové dokumentace • přestavba • uvedení aquaparku do provozu Moderní areál aquaparku, nabízející možnost sportovního i rekreačního plavání POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU a relaxace. PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 vytvoření projektové dokumentace Aquaparku Brno ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2013 zahájení rekonstrukce a výstavby Aquaparku Brno Nad 20 mil. Kč, upřesnění dle projektu. ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU V současnosti již proběhl odkup bazénu městem Brnem MONITORING KPMB/KSM

94


AKTIVITA GARANT PARTNER

2.5.2 Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada Subjekt pro řízení velkých infrastrukturních projektů / Vytvořené PPP partnerství pro přehradu (případně ÚRM/OÚPR ) KPMB/KSM, OÚPR, OI, úřady příslušných městských částí, DPMB jako provozovatel lodní dopravy na přehradě, subjekty působící v okolí Brněnské přehrady, zapojení veřejnosti, hrad Veveří

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Probíhá projekt usilující o vyčištění Brněnské přehrady, tak aby mohla opět sloužit rekreačnímu účelu, který je narušen a omezen výskytem sinic v letní sezóně. V současnosti však neexistuje navazující plán, který by řešil komplexní POPIS SOUČASNÉHO úpravu okolního prostředí Brněnské přehrady. V okolí přehrady se pohybují STAVU cyklisté, bruslaři, běžci, rodiny s dětmi, lidé venčící psy, senioři na procházkách a řada dalších. Stávající mobiliář a doprovodné služby jsou na řadě míst nedostatečné, rozvíjí se nekoordinovaně a především celý areál Brněnské přehrady působí zastaralým a nevybaveným dojmem. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Úprava bezprostředního okolí přehrady by měla být koordinována s jejím SOUČASNÉHO STAVU vyčištěním a podpořením její rekreační funkce. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Vytvořit z Brněnské přehrady moderní zónu pro aktivní odpočinek a rekreaci CÍLE AKTIVITY návštěvníků i obyvatel města. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé • vytvoření PPP aktivity „Partnerství pro přehradu“, kde budou zastoupeny všechny zainteresované subjekty • vytvoření komplexního plánu rozvoje okolí Brněnské přehrady, řešícího bezkonfliktní kombinaci sportovních a rekreačních aktivit, s odpovídajícím PLÁNOVANÉ ČINNOSTI mobiliářem a doprovodnými službami • příprava realizace komplexního plánu rozvoje okolí Brněnské přehrady • realizace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada • slavnostní zprovoznění a propagace Moderní zóna pro aktivní odpočinek a rekreaci návštěvníků POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Rekreační areál Anthropos AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 start PPP aktivity Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada 2012 projektová dokumentace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská ODHAD ČASOVÉHO přehrada HARMONOGRAMU 2013 zahájení revitalizace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada 2015 dokončení revitalizace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada Nad 20 mil. Kč, upřesnění dle projektu ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Probíhá projekt vyčištění Brněnské přehrady MONITORING KPMB/KSM

95


AKTIVITA


GARANT

Subjekt pro řízení velkých infrastrukturních projektů / Vytvořené PPP partnerství pro Anthropos (případně ÚRM/OÚPR )

PARTNER

KPMB/KSM, OÚPR, OI, Moravské zemské muzeum, příslušné městské části

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI

POPIS SOUČASNÉHO STAVU

V současnosti v okolí brněnského muzea Anthropos vznikají nové aktivity, zaměřené zejména na děti (Jungle park), které v kombinaci s areálem koupaliště Riviéra a muzejní expozicí Anthropos vytváří dobrý základ pro pojetí celého prostoru jako komplexního rekreačního areálu se speciálním zaměřením na děti. V současnosti však neexistuje plán, který by řešil komplexní úpravu prostoru v okolí Anthroposu. V okolí řeky se pohybují cyklisté, bruslaři, běžci, rodiny s dětmi, lidé venčící psy, senioři na procházkách a řada dalších. Stávající mobiliář je na řadě míst nedostatečný, doprovodné služby téměř neexistují, prostor se rozvíjí nekoordinovaně. Komplexní řešení a rozvoj prostoru v okolí Anthroposu kolem řeky Svratky

POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE SOUČASNÉHO STAVU POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Vytvořit z areálu Anthropos moderní zónu pro rekreaci návštěvníků se CÍLE AKTIVITY speciálním zaměřením na děti Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatel se speciálním CÍLOVÉ SKUPINY zaměřením na děti • vytvoření PPP aktivity „Partnerství pro Anthropos“, kde budou zastoupeny všechny zainteresované subjekty • vytvoření komplexního plánu rozvoje okolí řeky Svratky v blízkosti Anthroposu, řešícího bezkonfliktní kombinaci rekreačních aktivit a volnočasových aktivit pro děti, s odpovídajícím mobiliářem PLÁNOVANÉ ČINNOSTI a doprovodnými službami • příprava realizace komplexního plánu rozvoje okolí řeky Svratky v blízkosti Anthroposu • realizace Relaxačního areálu Anthropos • slavnostní zprovoznění a propagace Moderní zóna pro rekreaci návštěvníků se speciálním zaměřením na děti POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 start PPP aktivity Rekreační areál Anthropos ODHAD ČASOVÉHO 2012 projektová dokumentace Rekreačního areálu Anthropos HARMONOGRAMU 2013 zahájení revitalizace Rekreačního areálu Anthropos 2015 dokončení revitalizace Rekreačního areálu Anthropos Nad 20 mil. Kč, upřesnění dle projektu ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

96


2.6 Kongresová turistika AKTIVITA

2.6.1 KONGRESOVÉ / MULTIFUNKČNÍ CENTRUM

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

CCR JM – Moravia Convention Bureau

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Na základě výstupů KERM bylo stanoveno, že bude vytvořena studie, jejímž cílem bude vyhodnotit potenciální přínos výstavby velkého kongresového centra ve městě Brně. Vzhledem k nejednotným názorům a doporučením zástupců odborné veřejnosti ze sféry kongresové turistiky ohledně reálného přínosu a nezbytnosti POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE budování velkých kongresových center podporuje Program rozvoje CR města SOUČASNÉHO STAVU Brna vytvoření výše zmíněné studie, která má jasněji ukázat přínosy versus rizika tohoto velkého projektu. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Zhodnocení přínosu vybudování velkého kongresového centra CÍLOVÉ SKUPINY Profesní návštěvníci • zadání studie kvalifikovanému externímu zpracovateli PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vytvoření studie • formulace výsledného stanoviska na základě výstupů studie Výsledné stanovisko ohledně zahájení příprav k budování velkého POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU kongresového centra PROVÁZANOST S DALŠÍMI Aktivity Moravia Convention Bureau AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 zadání studie možnosti vybudování velkého kongresového / ODHAD ČASOVÉHO multifunkčního centra HARMONOGRAMU 2011 vypracování a vyhodnocení výsledků studie Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Iniciativa KERM MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

97


3. Marketing a propagace

3.1 Nové aktivity AKTIVITA

3.1.1 ROZŠÍŘENÍ STÁLÉ EXPOZICE O VÝVOJI MĚSTA

GARANT

Muzeum města Brna

PARTNER

KPMB/KSM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti existuje v Brně expozice, věnující se historickému vývoji města – nezahrnuje však současnou historii, významné osobnosti či provazbu na novou POPIS SOUČASNÉHO city identity města. Tyto expozice, přivedené až do současnosti, jsou přitom STAVU běžnou praxí řady měst, která se tímto způsobem propagují a seznamují návštěvníky i občany města se svým dědictvím a současnou pozicí. Ve spolupráci s Muzeem města Brna by mělo vzniknout rozšíření stálé expozice o vývoji města až do současnosti, v návaznosti na city identity a verbální POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE priority města, kterým by tak poskytla rozšířený rámec přecházející až SOUČASNÉHO STAVU do současnosti. Mělo by se jednat o interaktivní, moderně pojatou expozici, dokládající současnou dynamiku města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Seznámit návštěvníky i obyvatele města s jeho historií i současností a jeho CÍLE AKTIVITY osobnostmi, které podpoří identitu města a jeho obyvatel. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města, obyvatelé města • Navázání komunikace s Muzeem města Brna o rozšíření této expozice • Vytvoření koncepce rozšíření expozice a její provázání s city identity a verbálními prioritami města, se zvláštním důrazem na moderní interaktivní pojetí expozice PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • Realizace rozšíření expozice o vývoji města • Propagace jejího otevření • Slavnostní otevření nové části expozice za účasti čelních představitelů města Poutavá stálá expozice města Brna POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI City identity a verbální priority města AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 jednání s Muzeem města Brna o rozšíření expozice vývoje města ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 realizace rozšíření expozice Do 2 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Vytvořena city identity města a verbální priority MONITORING KPMB/KSM

98


AKTIVITA

3.1.2 TELEVIZNÍ DOKUMENT O BRNĚ A JIŽNÍ MORAVĚ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

CCR JM, BKC/TIC, OIEF, Česká televize / regionální televize

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Město Brno i Jižní Morava v současnosti hledají nové méně tradiční možnosti a formy propagace jako zajímavé turistické destinace. V souvislosti se značnou oblibou řady netradičních dokumentárních cyklů zaměřených na cestování a poznávání nových míst (viz Cestománie, Šumná POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE města, nový výletní pořad Kam jedeš apod.) se jako zajímavá možnost jeví vytvoření specifického dokumentu či dokumentárního cyklu, zaměřeného SOUČASNÉHO STAVU na Jižní Moravu a město Brno, který by zaujal vybrané cílové skupiny / širokou veřejnost. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Netradiční forma propagace Jižní Moravy a města Brna zaměřená na širokou CÍLE AKTIVITY veřejnost. CÍLOVÉ SKUPINY Vybrané cílové skupiny / široká veřejnost • Kontaktování vhodného partnera–realizátora a zahájení jednání o spolupráci • Vytvoření konceptu specifického dokumentu či dokumentárního cyklu, PLÁNOVANÉ ČINNOSTI zapojení významných brněnských a moravských osobností • Realizace prostřednictvím partnera • Propagace uvedení výsledného dokumentu či cyklu Televizní dokument o Brně a Jižní Moravě, prezentující je jako atraktivní POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU turistickou destinaci PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny a tematické balíčky AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE ODHAD ČASOVÉHO 2011 příprava konceptu TV dokumentu o městě Brně a Jižní Moravě HARMONOGRAMU 2012 realizace REALIZACE Do 2 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

99


3.2 Nová média AKTIVITA

3.2.1 INOVACE WEBU MĚSTA A TIC, PROPOJENÍ S CCR JM

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

CCR JM, BKC/TIC, OMI

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti byly uvedeny do provozu nové webové stránky města Brna se zvláštním profilem „Turista / Volný čas“. Stránky ještě nejsou zcela naplněny, POPIS SOUČASNÉHO počítá se však s jejich průběžným rozšiřováním a doplňováním. Tato sekce STAVU dosud není intenzivněji propojena s logicky se nabízející prezentací pro turisty řízené TIC. U webu TIC se plánuje jeho nová podoba. Vzhledem k tomu, že internet představuje v současnosti pro většinu návštěvníků hlavní zdroj informací, je kvalitní zpracování turistického webu POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE města a regionu nutným předpokladem rozvoje cestovního ruchu. Nová SOUČASNÉHO STAVU podoba webu TIC by měla být úzce propojena s profilem „Turista / Volný čas“ na webu města Brna a obě tyto stránky by měly být propojeny s portálem www.jizni‐morava.cz. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Dobrá informovanost návštěvníků prostřednictvím webové prezentace Brna, CÍLE AKTIVITY jeho možností a atraktivit. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • Konzultace formy, náplně a propojení nové podoby webu TIC s profilem „Turista / Volný čas“ na webu města Brna • Vytvoření nové webové stránky TIC PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • Propojení profilu „Turista / Volný čas“ a nového webu TIC s portálem www.jizni‐morava.cz • Synchronizace aktualizace informací Atraktivní a funkční stránky města Brna a TIC POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE ODHAD ČASOVÉHO 2010 inovace webu města a TIC HARMONOGRAMU REALIZACE Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Nový web města Brna funguje ve zkušebním provozu MONITORING KPMB/KSM

100


AKTIVITA

3.2.2 PROPAGACE V NOVÝCH MÉDIÍCH

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

BKC/TIC, CCR JM, OMI

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti není Brno a jeho propagační video / klip snadno vyhledatelné ani na www.youtube.com, ani na www.stream.cz. Brno nemá oficiální profil na síti Facebook. Řada měst a institucí přitom již tyto kanály pro svoji propagaci využívá. Přítomnost města Brna a jeho propagace v nových médiích zacílených zejména POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE na mladou generaci (např. Youtube, Stream, Facebook, Twitter) – zlepšení SOUČASNÉHO STAVU klíčových slov a popisného textu. Využít kvalitně zpracované virtuální procházky Brnem umístěné na nových web stránkách města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Prezentovat Brno jako moderní dynamické město, které drží krok s dobou CÍLE AKTIVITY a využívá nejnovějších médií ke své propagaci a zviditelnění. CÍLOVÉ SKUPINY Zejména studenti a mladí dospělí • umístění stávajících propagačních videí a klipu města oficiální cestou na www.youtube.com a www.stream.cz • ve chvíli, kdy bude vytvořeno nové propagační video a klip, nahrazení původní verze novou PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • prověření možnosti vytvoření vlastního profilu města Brna na Facebooku a jeho správa • sledování vzniku nových obdobných kanálů a zapojení města Brna do dalších aktivit obdobného typu Brno je k nalezení ve všech nových významných informačních kanálech. POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 realizace ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Bez externích finančních nákladů ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

101


AKTIVITA

3.2.3 SMS/MAIL INFO O KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH AKCÍCH VE MĚSTĚ

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

Telekomunikační operátor

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti jsou jednotlivé akce propagovány prostřednictvím webových stránek pořádajících institucí, plakátů, inzerce, informací v rádiích apod. POPIS SOUČASNÉHO Vybrané instituce zájemcům zasílají informace o akcích prostřednictvím mailu, STAVU neexistuje však možnost ucelené informovanosti prostřednictvím zasílání sms/mailových informací o kulturních a sportovních akcích ve městě. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Řada občanů i návštěvníků by uvítala možnost nechat si zasílat krátké SOUČASNÉHO STAVU upozornění o aktuálně připravovaných akcích ve městě Brně. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Podpora návštěvnosti zajímavých akcí probíhajících ve městě Brně CÍLE AKTIVITY prostřednictvím aktivního upozornění občanů a návštěvníků, kteří si informace touto formou vyžádají. CÍLOVÉ SKUPINY Občané a návštěvníci města • zavedení systému zasílání sms/mailových info o aktuálních akcích ve městě PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vytvoření registrace k odběru těchto info na webu města a TIC • propagace a spuštění systému Fungující systém zasílání sms/mail info o zajímavých akcích ve městě Brně POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Jednoduchý způsob registrace PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 realizace ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Dle domluvy s mobilním operátorem ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

102


AKTIVITA

3.2.4 NOVÉ PROMOVIDEO A KLIP O BRNĚ A JEHO AKTIVNÍ VYUŽITÍ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

BKC/TIC, CCR JM, OIEF

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Město Brno má vytvořeno propagační video i jeho kratší verzi ve formě klipu. Jednalo se o první aktivitu města v tomto směru, která byla realizována již před POPIS SOUČASNÉHO několika lety a v porovnání se současnými materiály tohoto typu je patrné, STAVU že technologie a způsob zpracování těchto videí se posunul kupředu. Současná zpracování jsou dynamická, s rychlým střihem a prolínáním. V současnosti je třeba nechat zpracovat nové propagační video a klip o městě POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Brně dle současných parametrů, provázaný s city identity a verbálními SOUČASNÉHO STAVU prioritami města. Toto propagační video a klip je následně třeba aktivně využívat a pracovat s ním při propagaci města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Atraktivní forma propagace v souladu s moderními standardy, odpovídající CÍLE AKTIVITY náročným požadavkům návštěvníků, která obstojí v konkurenci jiných měst. CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků • vytvoření představy o podobě nové verze propagačního videa a klipu – jednotlivé části pro specifické cílové skupiny x speciální videa a klipy pro cílové skupiny zvlášť, využití hlavních témat definovaných v Programu, významných osobností historických i současných a jejich vztahu k Brnu • zadání zpracování videa a klipu externímu zpracovateli PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vytvoření příslušných jazykových mutací komentáře • aktivní využívání vytvořeného materiálu: ‐ při prezentacích města ‐ při prezentacích dalších subjektů v CR v Brně ‐ jako smyčka v halách hotelů ‐ v nádražních halách / čekárnách ‐ při konferencích a velkých akcích, probíhajících v Brně apod. Propagační video a klip o Brně v odpovídajících jazykových verzích, které bude POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU aktivně využíváno všemi subjekty v CR, které o něj projeví zájem PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny a tematické balíčky AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 zadání zpracování nového videa a klipu o městě Brně ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 realizace nového videa a klipu o městě Brně vč. jazykových mutací Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

103


AKTIVITA

3.2.5 WEBKAMERY UKAZUJÍCÍ ŽIVOT VE MĚSTĚ

GARANT

OMI

PARTNER

KPMB/KSM, OSB, majitelé zvolených budov

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Stávající webkamera, instalovaná na budově magistrátu na Malinovského náměstí, poskytuje obraz relativně statického místa, které nepředstavuje klíčové místo centra města a nevytváří dojem živého prostoru. Instalovat webkamery na místa, ze kterých si bude moci návštěvník a občan POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE vytvořit představu o reálném životě a pohybu na klíčových živých místech SOUČASNÉHO STAVU centra města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Poskytnout přehled o aktuálním dění na klíčových místech městského centra CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města a občané města • volba vhodných objektů, na které je možné webkamery instalovat – místa, ze kterých lze monitorovat klíčová místa městského centra (náměstí Svobody, Masarykova ulice, Česká apod.), případně místa, ze kterých lze monitorovat postup prací na velkých investičních projektech města (př. přestavba železničního uzlu, rekonstrukce ulic a náměstí) PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • jednání s majiteli vhodných objektů o instalaci webkamery • prověření nutnosti ohlášení instalace webkamery příslušným orgánům • pořízení webkamer a jejich instalace, umístění upozornění pro chodce, že prostor je monitorován • přenos obrazu z webkamer na webové stránky města a TIC webkamery přenášející obraz dění na důležitých místech městského centra POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE ODHAD ČASOVÉHO 2010 Webkamery ukazující život ve městě HARMONOGRAMU REALIZACE Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

104


AKTIVITA

3.2.6 NASTAVENÍ SYSTEMATICKÉHO PR CESTOVNÍHO RUCHU V BRNĚ A NA JIŽNÍ MORAVĚ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

BKC/TIC, CCR JM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti se PR články, tiskové zprávy či tiskové konference na podporu cestovního ruchu ve městě Brně objevují spíše sporadicky a ne vždy vyznívají pro Brno pozitivně. Žádný ze subjektů se této činnosti nevěnuje koncepčně a systematicky. Je třeba stanovit jeden subjekt, který bude za tyto aktivity odpovídat POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE a systematicky se jimi za město i kraj v oblasti cestovního ruchu bude zabývat. SOUČASNÉHO STAVU Pozitivním příkladem byla společná tisková konference města Brna, JMK a CCR JM k zahájení letošního ročníku veletrhu Go a Regiontour. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Aktivní prezentace města Brna a Jižní Moravy jako atraktivní turistické CÍLE AKTIVITY destinace. CÍLOVÉ SKUPINY Potenciální návštěvníci města a regionu • zajištění tiskových zpráv • tiskové konference k významným událostem v cestovním ruchu • PR články v rubrikách o cestování v elektronických verzích novin – série článků o turistických atraktivitách města a regionu, propojená s velkými PLÁNOVANÉ ČINNOSTI kulturními a sportovními událostmi - www.novinky.cz/cestovani - http://cestovani.ihned.cz - http://cestovani.idnes.cz • vkládané inzerce k produktovým balíčkům do denního tisku a časopisů Příznivá image města Brna a Jižní Moravy jako zajímavé turistické destinace POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny a tematické balíčky AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 systematické PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě, trvale ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Společná tisková konference JMK a města Brna při veletrhu Go a Regiontour PŘIPRAVENOST PROJEKTU 2010 MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

105


AKTIVITA

3.2.7 PRŮVODCE MĚSTEM KE STAŽENÍ DO MP3, PDA

GARANT

CCR JM

PARTNER

KPMB/KSM, BKC/TIC, soukromý subjekt

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI KPMB/KSM již podnikla určité kroky ke zjištění možností vytvoření průvodce tohoto typu, v současnosti existuje bakalářská práce, která může tvořit základ dalšího rozvoje této aktivity. Navázání kontaktu se subjektem, který by byl schopen tuto aktivitu POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE po technické stránce zaštítit a dále zmapovat možnosti vzniku tohoto průvodce SOUČASNÉHO STAVU a způsobu jeho provozování (BKC/TIC / soukromý subjekt) POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Vytvoření atraktivní moderní verze průvodce, kterou je možné propojit CÍLE AKTIVITY s komerční inzercí Všechny skupiny návštěvníků se zaměřením zejména na profesní návštěvníky, CÍLOVÉ SKUPINY studenty a mladé dospělé • vytvoření konceptu fungování MP3 / PDA průvodce • navázání kontaktu s technickým řešitelem PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vytvoření průvodce • jeho správa prostřednictvím BKC/TIC / soukromého subjektu Funkční MP3/PDA průvodce městem provázaný s komerční inzercí POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny AKTIVITAMI Tematické balíčky ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 MP3 průvodce městem ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2012 PDA průvodce městem vč. GPS navigace Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Komentáře k jednotlivým bodům virtuálních procházek PŘIPRAVENOST PROJEKTU Návrh pro PDA průvodce zpracován jako bakalářská práce MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

106


3.3 Nová místa propagace AKTIVITA

3.3.1 PROPAGACE BRNA A JIŽNÍ MORAVY V ZAHRANIČÍ

GARANT

CCR JM

PARTNER

České dráhy, CzechTourism

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti zajišťuje JMK příležitostně akce propagující Jižní Moravu, tyto akce probíhají prozatím ve většině případů v Praze, město Brno se do nich aktivněji nezapojuje. Město Brno a region Jižní Moravy je třeba aktivněji propagovat nejen v rámci ČR, ale také v zahraničí, zejména ve městech, z jejichž obyvatel se mohou lehce POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE stát návštěvníci města Brna a regionu. Vhodné by bylo využít např. propagaci SOUČASNÉHO STAVU ve velkých městech v sousedních zemích s přímým vlakovým spojením do Brna (př. Vídeň, Drážďany, Bratislava, Krakov apod.). POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Přilákat do města nové návštěvníky, pro které je Brno snadno dosažitelnou CÍLE AKTIVITY destinací CÍLOVÉ SKUPINY Obyvatelé měst s přímým vlakovým spojením do Brna • vytipování vhodných měst pro tyto aktivity – Vídeň, Bratislava, Györ, následně Budapešť, Drážďany, Krakov • příprava „Dnů Jižní Moravy a Brna“ v těchto městech • zajištění vhodného prostranství v centru měst pro organizaci této propagační akce PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • organizace této aktivity, která obyvatele vybraných měst poutavou formou seznámí s turistickými atraktivitami regionu a města, doprovodnými službami, spojení s ochutnávkou vín, regionálních gastronomických specialit a kulturním programem • vytvoření speciální nabídky pro tyto návštěvníky v kombinaci se speciální jízdenkou ČD a její prezentace Dny Jižní Moravy a Brna ve vybraných městech POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Speciální balíčky pro obyvatele těchto měst ve spolupráci s ČD Produktové balíčky pro cílové skupiny PROVÁZANOST S DALŠÍMI Tematické balíčky AKTIVITAMI Nová prezentace na veletrzích CR ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 příprava a realizace „Dnů Jižní Moravy a Brna“ v zahraničí – 1. skupina ODHAD ČASOVÉHO měst HARMONOGRAMU 2012 příprava a realizace „Dnů Jižní Moravy a Brna“ v zahraničí – 2. skupina měst Do 1 mil. Kč na 1 akci ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

107


AKTIVITA

3.3.2 PROPAGAČNÍ KAMPAŇ V PRAZE A VYBRANÝCH MĚSTECH

GARANT

CCR JM

PARTNER

KPMB/KSM, BKC/TIC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti např. Praha realizuje billboardovou propagační kampaň „100 věží 100 zážitků“, v rámci níž jsou billboardy motivující k návštěvě Prahy umístěny mj. i v Brně. Brno dosud žádnou obdobnou kampaň zacílenou na obyvatele a návštěvníky Prahy nerealizovalo. Vzhledem k tomu, že Praha představuje hlavní cíl řady zahraničních POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE návštěvníků a kromě Pražanů se v ní příležitostně pohybuje značná část SOUČASNÉHO STAVU populace, představuje ideální místo pro umístění propagační kampaně prezentující turistickou atraktivitu města Brna a Jižní Moravy. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Přilákání turistů a návštěvníků Prahy na Jižní Moravu a do města Brna CÍLOVÉ SKUPINY Turisté, návštěvníci a obyvatelé města Prahy • provázání myšlenky propagační kampaně s city identity, verbálními prioritami města a přizpůsobit kampaň cílovým skupinám • vytvoření propagační kampaně ve spolupráci s vybranou reklamní agenturou PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • provazba na webové stránky s nabídkou balíčků pro cílové skupiny • formy propagace: - city light vitríny - potisk tramvají - billboardy podél dálnice D1 Propagace města Brna a Jižní Moravy jako přitažlivé turistické destinace – POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU zvýšení počtu návštěvníků města Brna a Jižní Moravy PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny AKTIVITAMI Tematické balíčky ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 příprava a realizace propagační kampaně v Praze a vybraných městech ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2013 opakování propagační kampaně v Praze a vybraných městech Do 5 mil. Kč za 1 kampaň ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

108


3.4 Tradiční aktivity v novém AKTIVITA

3.4.1 NOVÝ PŘÍSTUP K PREZENTACI NA VELETRZÍCH

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

CCR JM, BKC/TIC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Stávající expozice na veletrhu Go a Regiontour je považována za standardní, ve srovnání s náročnými požadavky návštěvníků se však jeví jako málo POPIS SOUČASNÉHO interaktivní. Pokud se chce Brno prezentovat jako moderní dynamické město, STAVU bylo by vhodné tuto prezentaci posunout z úrovně standardu na špičku – Brno v tomto směru bezesporu má co nabídnout a prezentovat, jen je třeba zvolit atraktivnější formu. V souvislosti s vytvořením produktových balíčků pro jednotlivé cílové skupiny je třeba inovovat prezentaci města Brna a sestavit ji v návaznosti na jednotlivé cílové skupiny, tak aby pro ně byla atraktivní a přitažlivá a dokázala je do města skutečně nalákat. Vzhledem k tomu, že veletrh Go a Regiontour se koná na POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE BVV, představuje ideální příležitost, jak jeho návštěvníky přímo nalákat SOUČASNÉHO STAVU k návštěvě centra města a jeho atraktivit. Nová expozice by však měla být využívána i pro další veletrhy cestovního ruchu, kterých se CCR JM a město Brno účastní. Jednotlivé prvky této prezentace by bylo možné využít i při pořádání Dnů Jižní Moravy a Brna. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Atraktivní prezentace města, která přiláká nové návštěvníky CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • příprava nového pojetí prezentace města Brna na veletrzích cestovního ruchu, svázané s produktovými balíčky pro jednotlivé cílové skupiny a vymezenými hlavními tématy • využití spolupráce se studenty výstavnictví, kterým by tento úkol mohl být zadán formou soutěže / závěrečných prací (např. brněnská Střední škola umění a designu, na které je výstavnictví přímo jedním z oborů) PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vytvoření nové prezentace a její představení na veletrhu Go a Regiontour 2011 • zapojení odborně kvalifikovaného personálu v rámci stánku • další využití této prezentace při následujících veletrzích a Dnech Jižní Moravy a Brna Atraktivní modernizovaná prezentace města pro veletrhy a další akce POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Produktové balíčky pro cílové skupiny PROVÁZANOST S DALŠÍMI Tematické balíčky AKTIVITAMI Nové propagační video a klip města ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 příprava nové atraktivní a zážitkové prezentace na veletrzích ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 realizace nové prezentace na veletrzích Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Stanoveny cílové skupiny, hlavní témata a možné součásti prezentace MONITORING KPMB/KSM

109


AKTIVITA

3.4.2 REPREZENTATIVNÍ SADA SUVENÝRŮ

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

CCR JM, KPMB/KSM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti má město Brno k dispozici ne příliš reprezentativní sadu suvenýrů a propagační předměty v JVS, které však nebývají v TIC a prodejně suvenýrů v dostatečném množství, případně nejsou adekvátně vystaveny. POPIS SOUČASNÉHO Suvenýry navíc neodpovídají stylu, ve kterém by se město rádo prezentovalo. STAVU CCR JM zadávala ideovou soutěž na vytvoření nové řady suvenýrů pro Jižní Moravu, návrhy ale byly z velké části nevhodné a neodpovídající, případně se zaměřovaly na stará klišé. Pro Jižní Moravu byly zatím zvoleny dva motivy – Leoš Janáček a Věstonická venuše. Je třeba zadat soutěž na návrhy nové reprezentativní řady suvenýrů města Brna, provázanou s city identity a JVS města. Tuto soutěž by bylo vhodné POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE zaměřit na umělecké školy v Brně a v regionu, čímž by se zároveň dala SOUČASNÉHO STAVU příležitost mladým nadějným umělcům a podpořila by se image města Brna jako studentského města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Poskytnout návštěvníkům možnost odvézt si s sebou adekvátní upomínku CÍLE AKTIVITY na Brno a vhodné dárky pro ty, kteří zůstali doma. Všechny cílové skupiny návštěvníků města vč. jeho obyvatel, kteří naopak vozí suvenýry na své cesty či jednání. CÍLOVÉ SKUPINY Pořadatelé konferencí a dalších velkých akcí, při kterých jsou účastníkům rozdávány upomínkové předměty. • zadání soutěže na návrh nové reprezentativní sady suvenýrů města Brna, nejlépe provázanou s JVS, city identity a verbálními prioritami města, přizpůsobení typů suvenýrů jednotlivým cílovým skupinám a třídění dle pohlaví a věku (děti x dospělí, muži x ženy) PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • výběr vítězného návrhu • zadání výroby nové sady suvenýrů • aktivní prodej v rámci TIC, turistických cílů • využití při velkých akcích jako upomínkové předměty Reprezentativní sada suvenýrů v členění dle cílových skupin, pohlaví a věku POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI Cílové skupiny, témata AKTIVITAMI Jednotný vizuální styl ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 ideová soutěž na reprezentativní sadu suvenýrů ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2011 realizace a zahájení prodeje nové reprezentativní sady suvenýrů Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

110


3.5 Opomínané samozřejmosti AKTIVITA

3.5.1 OFICIÁLNÍ UVÍTÁNÍ STUDENTŮ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

vysoké školy

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti město Brno nepořádá žádné oficiální akce spojené s uvítáním nových ‐ ať už zahraničních či tuzemských – studentů ve městě. Tito noví studenti přitom představují důležitý zdroj dalších návštěvníků města v podobě kamarádů, známých či příbuzných a dále šíří informaci o městě mezi tyto osoby. Oficiální uvítání studentů představuje vstřícný krok města vůči nim, POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE který zdůrazní, že jsou pro město velkým přínosem, ceněnými obyvateli SOUČASNÉHO STAVU a město si jejich přítomnost uvědomuje a váží si jí. Kvalifikovaná pracovní síla v současnosti představuje klíčový prvek konkurenceschopnosti města a město Brno by s potenciálem studentů mělo lépe pracovat. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Budování pozitivní image města u nových studentů, kteří ji budou šířit dál, tak CÍLE AKTIVITY jak je zvykem ve vyspělých univerzitních městech v Evropě. CÍLOVÉ SKUPINY Tuzemští a zahraniční studenti • navázání kontaktu s VŠ ohledně možnosti slavnostního uvítání zahraničních studentů na radnici – společná akce pro zahraniční studenty všech brněnských VŠ • příprava a realizace slavnostního uvítání pro zahraniční studenty PLÁNOVANÉ ČINNOSTI vysokých škol v Brně spojené s prohlídkou radnice a případně recepcí • zvážení možnosti uvítání tuzemských nových studentů vysokých škol v rámci vybrané kulturní akce či akcích pořádaných univerzitami na počátku školního roku ‐ na zvážení jednotlivých škol, zda by uvítaly účast zástupců města ‐ politiků přímo na jejich zahájení Pilotní realizace slavnostního uvítání nových zahraničních a tuzemských POPIS VÝSLEDKŮ A studentů VÝSTUPŮ PROJEKTU V případě pozitivních reakcí možné pravidelné opakování této akce PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč (náklady na pohoštění a uvítací balíčky) ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

111


AKTIVITA

3.5.2 TEMATICKÉ FOTOSOUTĚŽE PRO TURISTY, ZAHRANIČNÍ STUDENTY (JAK VIDÍ BRNO JINÍ?)

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

CCR JM


V současnosti žádná obdobná aktivita neprobíhá a nebyla ani realizována.

Jedná se o jednoduchý způsob získání zpětné reflexe města z pohledu jeho návštěvníků, vytváří se databáze fotografií použitelných k propagačním účelům a vytváří se užší vazba mezi návštěvníkem a městem, pokud je mu dána POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE příležitost se nějakým způsobem aktivně zapojit. Pro každou turistickou sezónu SOUČASNÉHO STAVU je možné vytvořit jiné téma / motto fotosoutěže (a ne jen pozitivní, zajímavější často bývá informace o tom, co nefunguje, jak by mělo), na závěr nechat vyhodnotit odbornou porotou či veřejností a vítězům předat ceny v podobě poukazů / suvenýrů města Brna apod. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zjištění pohledu na město Brno ze strany jeho návštěvníků, vytvoření užší CÍLE AKTIVITY vazby mezi návštěvníky a městem CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • vytvoření motta fotosoutěže a určení její podoby – pravidla, způsobu vyhodnocení (odborná porota / veřejnost), ocenění vítězů apod. • vyhlášení fotosoutěže • sběr fotografií, průběžné zveřejňování na webu TIC PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vyhlášení vítěze, jako ocenění možné využít např. pobyt v Brně (ve spolupráci s místními hotely) • možnost uspořádání výstavy vybraných fotografií • pravidelné opakování fotosoutěže Vytvoření databáze fotografií pro marketingové a propagační účely POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Vyhodnocení zpětné vazby návštěvníků na dané téma PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 tematická fotosoutěž pro turisty – pilotně letní sezóna, pak každoročně ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Žádné externí finanční náklady, ceny formou sponzoringu subjekty CR ve městě ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Brně PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

112


AKTIVITA

3.5.3 BOX NA ZPĚTNOU VAZBU V INFOCENTRECH A MOŽNOST KOMENTÁŘE NA INTERNETU

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

‐

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti není průběžně sbírána a vyhodnocována zpětná vazba POPIS SOUČASNÉHO STAVU od návštěvníků města. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Zpětná vazba je v řadě případů důležitým způsobem, jak zjistit úspěšnost SOUČASNÉHO STAVU zavedení určitých změn a nových aktivit či celkové hodnocení města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Zjištění úspěšnosti zaváděných změn a nových aktivit CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků • instalace boxu na zpětnou vazbu do TIC • jednoduché „hlasování“ k jednotlivým aktivitám na webových stránkách PLÁNOVANÉ ČINNOSTI TIC (líbí/nelíbí) + možnost podrobnějšího vyjádření • upozornění na možnost zadání zpětné vazby na webu TIC Průběžné zjišťování zpětné vazby na realizované aktivity, zaváděné změny POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU a celkové hodnocení dojmu z města. PROVÁZANOST S DALŠÍMI Tímto způsobem lze hodnotit téměř jakoukoliv z výše či níže uvedených aktivit, AKTIVITAMI které mají přímou vazbu na návštěvníky. ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2010 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Žádné externí finanční náklady ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

113


4. Spolupráce

4.1 Sdílení informací a materiálů AKTIVITA

4.1.1 ZAJIŠTĚNÍ VZÁJEMNÉ INFORMOVANOSTI VŠECH SUBJEKTŮ

GARANT

CCR JM

PARTNER

Subjekty působící v CR ve městě Brně a v regionu Jižní Moravy

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI CCR JM na podzim 2009 vydala první číslo newsletteru věnujícího se cestovnímu ruchu na Jižní Moravě a v Brně. Tento newsletter se jeví jako vhodná forma informování všech subjektů působících v CR jak ve městě Brně, tak v regionu Jižní Moravy. Tento POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE newsletter by tak bylo vhodné rozšířit a vydávat jej v pravidelném intervalu. SOUČASNÉHO STAVU Je třeba, aby tento newsletter vešel do povědomí jednotlivých subjektů a samy do něj aktivně přispívaly v případě, že realizují jakoukoliv aktivitu, která by mohla být pro jiné subjekty zajímavá. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Zajištění průběžné informovanosti všech subjektů v CR ve městě Brně CÍLE AKTIVITY a v regionu Jižní Moravy CÍLOVÉ SKUPINY Subjekty působící v CR ve městě Brně a v regionu Jižní Moravy • obeslání všech subjektů v CR s informací, že je možné do newsletteru zasílat vlastní novinky a informace, které budou užitečné PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • pravidelné sestavování a zasílání newsletteru všem zainteresovaným subjektům Newsletter o CR zajišťující pravidelné sdílení informací mezi všemi POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU zainteresovanými subjekty PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2010 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Žádné externí finanční náklady ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Vytvořeno první číslo MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

114


AKTIVITA

4.1.2 SDÍLENÍ A VYUŽITÍ PROPAGAČNÍCH MATERIÁLŮ VŠEMI SUBJEKTY V OBLASTI CR

GARANT

BKC/TIC

PARTNER

CCR JM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti existuje řada propagačních materiálů, vytvářená jak CCR JM, městem Brnem, Jihomoravským krajem či BKC/TIC, o nichž však řada subjektů v CR buď neví, nebo jich nevyužívá. V současnosti je třeba zajistit aktivní informovanost všech subjektů o nově vznikajících materiálech, jejich aktivní distribuci těmto subjektům a pravidelné POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE doplňování. Zároveň je třeba zajistit, že propagační materiály města budou SOUČASNÉHO STAVU k dispozici při všech významných akcích pořádaných v Brně (veletrhy a výstavy, velké sportovní a kulturní akce apod.) vč. využití mobilního infocentra, které má TIC k dispozici. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Lepší informovanost návštěvníků prostřednictvím dostupnosti propagačních CÍLE AKTIVITY materiálů u všech relevantních subjektů. Subjekty v CR, kterým budou materiály distribuovány a pravidelně doplňovány (průvodci, hotely, restaurace…) CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků, které budu materiály využívat • určení pracovníka BKC/TIC, který bude mít na starosti distribuci, pravidelnou kontrolu a doplňování propagačních materiálů u dalších subjektů (hotely, nádraží, letiště, hlavní turistické cíle apod.) PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • distribuce propagačních materiálů města při všech významných akcích pořádaných v Brně Propagační materiály města, které jsou k dispozici návštěvníkům na všech POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU klíčových místech PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2010 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Žádné externí finanční náklady ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

115


AKTIVITA

4.1.3 KOORDINOVANÝ STRUKTUROVANÝ SBĚR DAT

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

JMK, BKC/TIC, CCR JM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti je k dispozici pouze velmi malé množství dat o cestovním ruchu pro město Brno, neprobíhají žádná pravidelná opakovaná šetření, ze kterých by bylo možné určit změny či trendy ve vývoji. Vzhledem k tomu, že je dlouhodobě každoročně v zimní a v letní sezóně POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE realizováno krajské dotazníkové šetření zaměřené na cestovní ruch, jeví se SOUČASNÉHO STAVU jako efektivní postupovat ve spolupráci s JMK a rozšířit toto šetření o větší důraz na město Brno. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Získat relevantní data pro analýzu stavu a vývoje cestovního ruchu ve městě CÍLE AKTIVITY Brně, mimo jiné jako zdroj evaluace tohoto Programu CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků • systematický sběr dat o návštěvnosti turistických atraktivit • zlepšení evidence návštěvníků TIC • systematický sběr dat o kongresových akcích prostřednictvím Moravia Convention PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • navázání kontaktu s JMK ohledně možnosti rozšíření šetření o větší důraz na Brno s ohledem na finanční zapojení města do financování tohoto šetření – rozšíření šetření o větší dotazovaný vzorek v rámci města Brna • pravidelná analýza získaných dat a vyhodnocení Relevantní data k analýze stavu a vývoje cestovního ruchu ve městě Brně POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2010 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč (rozšíření šetření JMK) ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

116


AKTIVITA

4.1.4 SPOLUPRÁCE MĚSTA BRNA S DALŠÍMI MĚSTY, REGIONY A SUBJEKTY CR V OBLASTI BEST PRACTICES V ROZVOJI CR

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

Regionální zastoupení SOCR ČR pro Jihomoravský kraj

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Současné konference zaměřené na problematiku cestovního ruchu jsou spíše parketou soukromých subjektů působících v této oblasti, zabývají se obecnými trendy a problémy, které nemají přímý praktický dopad pro řízení rozvoje cestovního ruchu z úrovně měst. Vzhledem k tomu, že se řada měst potýká s obdobnými problémy při snaze rozvíjet cestovní ruch a některá z nich našla pro dílčí problémy fungující řešení, bylo by pro města přínosem tyto zkušenosti sdílet a vzájemně se seznámit POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE s úspěšnými příklady řešení určitých situací v rámci workshopu, zaměřeného SOUČASNÉHO STAVU na sdílení best practices. Tento přenos zkušeností byl velmi pozitivně ceněn i v rámci pracovní skupiny tohoto Programu, na jejíž jednání zpracovatelé Programu pozvali zajímavé aktéry v oblasti CR v sousedních městech. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Sdílení best practices měst v oblasti rozvoje cestovního ruchu – inspirace CÍLE AKTIVITY odjinud. CÍLOVÉ SKUPINY Města a veřejné subjekty v cestovním ruchu • KPMB/KSM ve spolupráci s Regionálním zastoupením SOCR ČR připraví koncept workshopu, osloví potenciální řečníky a připraví program • vytvoření pozvánky a oslovení potenciálních účastníků PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • v návaznosti na předběžné zjištění účasti zajištění adekvátních prostorů • realizace a vyhodnocení workshopu • rozhodnutí o jeho případné pravidelné realizaci WS zaměřený na sdílení best pracitices mezi městy v oblasti rozvoje cestovního POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU ruchu PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 realizace WS ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

117


AKTIVITA

4.1.5 UŽŠÍ SPOLUPRÁCE PŘI VZÁJEMNÉ PROPAGACI

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

CCR JM, BKC/TIC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Prezentace města Brna v rámci významných kulturních a sportovních akcí, veletrhů, výstav či kongresů sice v určité formě probíhá, bylo by však vhodné ji zintenzivnit a posílit. Město Brno by mělo prostřednictvím BKC/TIC a v některých případech CCR JM posílit svoji prezentaci při jakýchkoliv větších akcích konaných v Brně – POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE podpořit u jejich účastníků dojem „Brno Vás vítá“. K dispozici by mělo být SOUČASNÉHO STAVU mobilní TIC Brna vč. všech propagačních materiálů, ve vhodných případech by mělo být využíváno i propagační video a klip města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Propagovat město Brno a jeho možnosti před návštěvníky všech významných CÍLE AKTIVITY akcí pořádaných ve městě Návštěvníci veletrhů a výstav, kongresů, velkých kulturních a sportovních CÍLOVÉ SKUPINY událostí ve městě • v návaznosti na přehled významných akcí pořádaných ve městě Brně vytipovat klíčové akce, v rámci nichž by se město Brno mělo výrazněji prezentovat • navázání komunikace s jejich pořadateli PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • využití mobilního TIC při pořádání těchto akcí • zajištění dostatečného množství propagačních materiálů a jejich distribuce účastníkům akce • možnost zakoupení suvenýrů města Brna při těchto akcích Propagace města Brna při významných akcích pořádaných ve městě POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Produktové balíčky PROVÁZANOST S DALŠÍMI Tematické balíčky AKTIVITAMI Brno Card Reprezentativní sada suvenýrů ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2010 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Realizace jednání mezi KSM a BVV a Automotodromem MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

118


4.2 Oživení centra AKTIVITA

4.2.1 PODPORA OBCHODŮ V CENTRU MĚSTA

GARANT

City centre management (případně KPMB/KSM)

PARTNER

KPMB/KSM, RHK, Regionální zastoupení SOCR ČR, ÚRM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Kvůli výraznému rozvoji nákupních center v příměstské zóně a jejich stále komplexnější nabídce možností trávení volného času v těchto centrech se subjekty v městském centru ve všech evropských městech setkávají s odlivem zákazníků. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE Některé z těchto měst se však výše popsané situaci snaží aktivně čelit a udržet SOUČASNÉHO STAVU atraktivitu městského centra z hlediska obchodu a zábavy. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Živé městské centrum jako důležitá nákupní zóna pro jeho návštěvníky i místní CÍLE AKTIVITY obyvatele (turista chce vidět živé město, ne vylidněný skanzen) CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města, místní obyvatelé • aktivizovat podnikatelské subjekty působící v centru města • v rámci kulatého stolu zjistit problémy, se kterými se potýkají a pokusit se je odstranit • pro ty, kteří projeví zájem o tuto iniciativu, např. vytvořit přehled obchodů otevřených do pozdějších hodin nebo o víkendu, který by byl PLÁNOVANÉ ČINNOSTI k dispozici na webu města, TIC, případně vytvořit leták / brožuru s přehledem obchodů, propojit přehledy obchodů s produktovými balíčky pro jednotlivé cílové skupiny • zvážit možnost realizace obdoby aktivity města Leeds „Shopping week“, spojené s módními přehlídkami, prezentacemi designérů, odbornými debatami a soutěžemi, podporujícími maloobchod v centru Podpora obchodníků v centru města jako protiváha velkých nákupních center POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU v příměstské zóně PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny AKTIVITAMI Brno Card ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Zahájení 2011 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Dle konkrétních aktivit, do 1 mil. Kč pro rozjezd iniciativy ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

119


AKTIVITA

4.2.2 OŽIVENÍ ULIC O VÍKENDU A V LETNÍ SEZÓNĚ

GARANT

City centre management (případně BKC)

PARTNER

Umělecké školy, divadla, BKC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti již určité aktivity tohoto typu probíhají, příkladem může být např. projekt Sochy v ulicích či festival Divadelní svět Brno či koncerty v Denisových POPIS SOUČASNÉHO sadech. Těchto aktivit by však mohlo v centru města probíhat mnohem více – STAVU v menším měřítku, ale častěji. Problémem ale často je udržení hlukových limitů v centru. V Brně sídlí řada uměleckých škol, divadelních souborů, skupin i jednotlivců, kteří by se mohli na těchto aktivitách podílet, v současnosti je však často POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE odrazuje administrativa ohledně povolování a realizace těchto akcí, která je SOUČASNÉHO STAVU s nimi spojena. Tyto komplikace je pro ně třeba minimalizovat a vyzvat je k aktivnímu zapojení do využití veřejných prostranství a prostorů města. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Vnést život do ulic města a jeho veřejných prostranství Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé, v návaznosti na CÍLOVÉ SKUPINY typ aktivit, které budou v ulicích probíhat • aktivizovat umělecké subjekty ve městě Brně • v rámci kulatého stolu zjistit problémy, se kterými se při využití městského centra pro své aktivity a prezentaci veřejnosti potýkají, a pokusit se je odstranit • těm, kteří projeví zájem o tuto iniciativu, pomáhat při zajištění PLÁNOVANÉ ČINNOSTI a koordinaci těchto akcí • stanovit prostory a pravidla pro realizaci drobnějších vystoupení a prezentací např. prostřednictvím nastavení systému udělování licencí pro využití určitého prostoru – možnost podpory volných uměleckých produkcí (výtvarníci, zpěváci, herci, národnostní menšiny) Více aktivit, probíhajících v rámci městských veřejných prostranství a v ulicích POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU města PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Zahájení 2011 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Dle konkrétních aktivit, do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

120


AKTIVITA

4.2.3 ZELNÝ TRH

GARANT


PARTNER

Drobní prodejci

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Každodenní trh s čerstvými zemědělskými produkty a květinami v centru města je velkou brněnskou raritou, která je ceněna jak obyvateli, tak návštěvníky města Brna (zejména pak zahraničními návštěvníky) V současnosti by bylo třeba zlepšit kulturu prodeje, která by měla být řešena v rámci připravované rekonstrukce náměstí, která stávající funkci náměstí POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE zachová. Do budoucna by ji však bylo možné ještě výrazně rozšířit a vytvořit ze SOUČASNÉHO STAVU Zelného trhu skutečnou turistickou atraktivitu, jakou je například vídeňský Naschmarkt. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Vytvořit ze Zelného trhu skutečnou turistickou atraktivitu v duchu vídeňského CÍLE AKTIVITY Naschmarktu CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé • prověřit možnost rozšíření trhu s ovocem, zeleninou a květinami o další gastronomické stánky (koření, sýry, uzeniny, víno…) a pořádat např. jednou měsíčně trh s větším záběrem produktů a s důrazem na regionální PLÁNOVANÉ ČINNOSTI produkci a speciality • vytvořit v rámci webu města / TIC přehled doporučených specializovaných restaurací a část s informacemi o specializovaných obchodech pro labužníky Rozšíření trhu na Zelném trhu POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Prezentace doporučených specializovaných restaurací a obchodů pro labužníky PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2012 realizace, případná úprava termínu realizace vzhledem k plánované ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU rekonstrukci Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

121


AKTIVITA

4.2.4 TRH NA ŘÍMSKÉM NÁMĚSTÍ

GARANT


PARTNER

Drobní prodejci, OÚPR (ve fázi zajištění rekonstrukce Římského náměstí), OK


V současnosti v Brně není organizována žádná aktivita v podobě trhu s řemeslnými a uměleckými výrobky, regionálními produkty. Tato aktivita by se mohla stát jednou z budoucích funkcí rekonstruovaného POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE prostoru Římského náměstí, do jehož atmosféry by dobře zapadala. SOUČASNÉHO STAVU V současnosti k tomuto tématu probíhá anketa mezi obyvateli města Brna, organizovaná Urbancentrem. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Oživení prostranství Římského náměstí prostřednictvím pořádání aktivity typu CÍLE AKTIVITY blešího / antik trhu CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé • analýza výsledků ankety k využití zrekonstruovaného prostranství Římského náměstí již dokončena • v případě podpory vzniku této aktivity příprava jejího rozjezdu a její další PLÁNOVANÉ ČINNOSTI koordinace a propagace • možná kombinace trhu s řemeslnými a uměleckými výrobky a regionálními produkty s venkovními výstavami, koncerty apod. Živé prostranství Římského náměstí s jedinečnou atmosférou POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2012 realizace, případná úprava termínu realizace vzhledem k plánované ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU rekonstrukci Dle konkrétních aktivit, do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU Realizována anketa mezi obyvateli města o vhodném využití Římského PŘIPRAVENOST PROJEKTU náměstí, která toto zaměření potvrdila MONITORING KPMB/KSM

122


4.3 Perfektní servis AKTIVITA

4.3.1 MĚSTEM „DOPORUČENÉ“ PODNIKY PRO URČITÉ CÍLOVÉ SKUPINY

GARANT

CCR JM

PARTNER

AHR, BKC/TIC (balíčky), KPMB/KSM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V současnosti neexistují jasná kritéria výběru podniků, které jsou zahrnuty v propagačních materiálech a přehledech města Brna, možnost mají všechny subjekty, které o to projeví zájem, bez dalšího hodnocení. V souvislosti s přípravou produktových balíčků pro jednotlivé cílové skupiny by POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE měl vzniknout seznam městem doporučených / garantovaných podniků, SOUČASNÉHO STAVU odpovídajících potřebám jednotlivých cílových skupin, které však musí projít objektivním prověřením. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Moci jednotlivým cílovým skupinám nabídnout přehled podniků, které CÍLE AKTIVITY odpovídají jejich potřebám a nárokům Jednotlivé cílové skupiny – profesní návštěvníci, studenti, mladí dospělí, CÍLOVÉ SKUPINY návštěvníci s dětmi, senioři • příprava této aktivity ve spolupráci s AHR • vytvoření kritérií dle potřeb jednotlivých cílových skupin • oslovení všech podniků ve městě Brně, zda mají zájem o to, být na seznamu doporučených podniků pro jednotlivé cílové skupiny a stát se součástí produktových balíčků • u podniků, které projeví zájem, provedení jejich hodnocení PLÁNOVANÉ ČINNOSTI prostřednictvím mystery shopping, kdy hodnotitel představuje typického zákazníka dané cílové skupiny a vyhodnocuje poskytnuté služby • sestavení seznamů doporučených podniků pro jednotlivé cílové skupiny na základě výsledků tohoto hodnocení • využití těchto seznamů při koncipovaní produktových balíčků a další propagaci těchto subjektů Přehledy městem doporučených podniků pro jednotlivé cílové skupiny, POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU stanovené dle jasných kritérií, tak aby nebyly napadnutelné PROVÁZANOST S DALŠÍMI Produktové balíčky pro cílové skupiny AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 kritéria pro přehled „městem doporučených podniků“ pro cílové skupiny ODHAD ČASOVÉHO 2011 výběr „městem doporučených podniků“ pro cílové skupiny, zapojení HARMONOGRAMU do produktových balíčků Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

123


AKTIVITA

4.3.2 SOFT SKILLS A JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZAMĚSTNANCE V CESTOVNÍM RUCHU A DOPROVODNÝCH SLUŽBÁCH

GARANT

Regionální zastoupení SOCR ČR pro Jihomoravský kraj

PARTNER

Asociace průvodců, AHR, RHK,BKC/TIC

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Přestože se kvalita poskytovaných služeb nejen v cestovním ruchu v České republice dlouhodobě zlepšuje, stále ještě nedosahuje standardu běžného v západoevropských zemích, na který jsou zejména zahraniční návštěvníci zvyklí. Přes výrazné zlepšení je stále na čem pracovat, zejména v oblasti jazykových POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE dovedností a měkkých dovedností personálu, který přichází do styku se SOUČASNÉHO STAVU zákazníky. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Zlepšení kvality poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu CÍLOVÉ SKUPINY Poskytovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně • kontaktování subjektů v oblasti cestovního ruchu a provedení analýzy jejich vzdělávacích potřeb • příprava projektu zaměřeného na vzdělávání v oblasti soft skills PLÁNOVANÉ ČINNOSTI a jazykového vzdělávání pro pracovníky v oblasti cestovního ruchu a doprovodných služeb • realizace tohoto projektu Vysoký standard poskytovaných služeb v cestovním ruchu POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU Spokojenost zákazníků s úrovní poskytování těchto služeb PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2011 školení pro pracovníky v CR (soft skills, jazyky) ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 10 mil. Kč, hrazeno partnery projektu a z prostředků Strukturálních fondů ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

124


AKTIVITA

4.3.3 SMS jízdenky

GARANT

Dopravní podnik města Brna (DPMB)

PARTNER

OD, KPMB/KSM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI POPIS SOUČASNÉHO V současnosti v Brně nefunguje systém SMS jízdenek na městskou hromadnou STAVU dopravu. POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE S ohledem na to, že v řadě jiných měst (Praha, Bratislava) tento systém již SOUČASNÉHO STAVU bez problémů funguje, je vhodné prověřit jeho užití ve městě Brně. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Pohodlné cestování pro všechny Všechny cílové skupiny návštěvníků města a jeho obyvatelé bez předplatní CÍLOVÉ SKUPINY jízdenky PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • vyvolání jednání s DPMB o možnostech zavedení SMS jízdenek SMS jízdenky konečně také v Brně POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE 2010 zahájení jednání s DPMB ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU 2012 zavedení SMS jízdenek – dle jednání s DPMB Na náklady DPMB ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

125


AKTIVITA

4.3.4 NASTAVENÍ SYSTÉMU PLATBY V EUR, KARTOU A RESPEKTOVÁNÍ VŠECH STUDENTSKÝCH PRŮKAZŮ

GARANT

KPMB/KSM

PARTNER

BKC/TIC (v kontrolní fázi této aktivity)

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI V řadě turistických atraktivit města ještě stále není samozřejmostí možnost platby v EUR, kartou či respektování všech studentských průkazů pro získání POPIS SOUČASNÉHO studentské slevy. Jedná se o zdánlivé drobnosti, ale právě tyto praktické STAVU „maličkosti“ komplikují návštěvníkům život a přispívají k možné negativní image města. Přestože průvodci, kteří jsou v přímém styku s návštěvníky města, na tyto problémy dlouhodobě upozorňují, nenašli dosud u některých subjektů POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE dostatečnou odezvu. Město Brno by proto ze své pozice mělo vyvinout tlak SOUČASNÉHO STAVU na jednotlivé turistické atraktivity, které tyto samozřejmosti dosud nepraktikují. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY CÍLE AKTIVITY Pohodlí návštěvníků, přispívající k celkové pozitivní image města CÍLOVÉ SKUPINY Všechny cílové skupiny návštěvníků města • prověření turistických atraktivit vzhledem k možnosti platby v EUR, kartou a respektování studentských průkazů (ISIC, příp. jiných) • jednání se zástupci těch turistických atraktivit, které výše uvedené dosud PLÁNOVANÉ ČINNOSTI nezajišťují • nabídka prezentace těch atraktivit, které vše respektují a poskytují kvalitní servis návštěvníkům, na webu města / TIC v rozšířené formě, začlenění do produktových balíčků pro cílové skupiny Platby v EUR, kartou a respektování všech studentských průkazů je POPIS VÝSLEDKŮ A samozřejmostí ve všech turistických atraktivitách města Brna VÝSTUPŮ PROJEKTU Pozitivní image města v očích jeho návštěvníků PROVÁZANOST S DALŠÍMI ‐ AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Od 2011 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Žádné externí finanční náklady ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU ‐ MONITORING KPMB/KSM

126


4.4 Brno multikulturní AKTIVITA

4.4.1 PREZENTACE ZAHRANIČNÍCH KOMUNIT V BRNĚ

GARANT

ÚSK

PARTNER

Brněnští expats, jejich sdružení a spolky – např. Brnopolis, KPMB/KSM

VÝCHOZÍ STAV A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNOSTI Národnostní komunity se v Brně prezentují a jsou podporovány dotačně z OK MMB – Babylon fest, Žijeme v jednom městě apod. Vzhledem k tomu, že s dalším rozvojem města Brna lze počítat s jeho větší POTŘEBY, VYPLÝVAJÍCÍ ZE internacionalizací, je vhodné místní obyvatele přitažlivou formou seznamovat SOUČASNÉHO STAVU jak s tradičními, tak s novými skupinami obyvatel, jejich kulturou a tradicemi ve větší míře a větším měřítku. POPIS PŘEDMĚTU, CÍLŮ A VÝSLEDKŮ AKTIVITY Pozitivní přístup obyvatel města k zahraničním komunitám v Brně CÍLE AKTIVITY i k zahraničním turistům CÍLOVÉ SKUPINY Zejména obyvatelé města Brna • kontaktování zahraničních komunit a sdružení v rámci města Brna a navázání komunikace ohledně organizace této aktivity např. formou rozšíření již existujících akcí PLÁNOVANÉ ČINNOSTI • Příprava, propagace a koordinace tohoto „INTERNATIONAL DAY“ v centru města – prezentace rozdílných kultur, gastronomie a specialit, hudby, zvyků a tradic, např. ve formě víkendové akce na různých náměstích v centru – ve spolupráci se zmíněnými skupinami Realizace prvního velkého brněnského „INTERNATIONAL DAY“ POPIS VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ PROJEKTU V případě úspěchu této akce její pravidelné opakování PROVÁZANOST S DALŠÍMI Oživení městského centra AKTIVITAMI ČASOVÉ A FINANČNÍ MOŽNOSTI REALIZACE Realizace 2011 ODHAD ČASOVÉHO HARMONOGRAMU Do 1 mil. Kč ODHAD CELKOVÉ VÝŠE ROZPOČTU PŘIPRAVENOST PROJEKTU Babylon fest, Žijeme v jednom městě apod. MONITORING KPMB/KSM POPIS SOUČASNÉHO STAVU

127


Promítnutí jednotlivých opatření vč. marketingového plánu do celkového harmonogramu realizace Programu Tematický okruh

2010

2011

2012

2013

Příprava skladby produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků Volba formy zajištění balíčků „all inclusive“ – soukromá firma / BKC/TIC jako CK Příprava Brno Card

Vytvoření internetové verze balíčků Příprava a tisk propagačních materiálů k balíčkům Uvedení produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků na trh Uvedení Brno Card na trh

Vyhodnocení a případná úprava obsahu či formy produktových balíčků pro cílové skupiny a tematických produktových balíčků Možnost vytvoření „věrnostního programu“ pro návštěvníky využívající balíčky opakovaně

Rozšíření zadání pro vstupní brány města Návrh navigačního systému k turistickým atraktivitám vzhledem ke stávajícím parkovištím PR články o problematice budování cyklostezek v Brně Lepší označení TIC Nádražní, výběr nového místa pro TIC na nám. Sv.

Realizace navigačního systému ke stávajícím parkovištím Realizace nového TIC na nám. Svobody

Vstupní brány vč. rekonstrukcí prostranství u hl. vlakového nádraží dokončeno Návrhy a realizace navigačního systému k novým parkovacím plochám Zprůjezdnění městského centra po vybraných trasách, infrastruktura v centru pro cyklisty Půjčovna kol „Brněnské kolo“

2014

2015

Produktové balíčky

V případě úspěchu tohoto typu produktů rozšíření řady cílových skupin či témat, pokud se bude jevit jako vhodné

Vytvoření produktových balíčků v návaznosti na Relaxační a odpočinkovou zónu Brněnská přehrada a Rekreačního areálu Anthropos

Podmínky rozvoje CR

128


Tematický okruh

2010 Využití prezentace v TIC CzechTourismu na Staroměstském nám. Zmapování současného stavu a potřeb rekonstrukce veřejných WC Zadání studie možnosti vybudování velkého kongresového / multifunkčního centra

2011 TIC Regionů na letišti Ruzyně (CzechTourism) / Jižní Moravy a Brna Rekonstrukce veřejných WC Sjednocení stylu a chodu městských hodin, zahájení využití k propagaci turistických atraktivit Vytipování míst pro umístění infocedulek u názvů ulic, vytvoření textů Vytvoření projektové dokumentace Aquaparku Brno Start PPP aktivity Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada Start PPP aktivity Rekreační areál Anthropos

2012

2013

Instalace infocedulek Zahájení rekonstrukce a výstavby Aquaparku Brno Projektová dokumentace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada Projektová dokumentace Rekreačního areálu Anthropos

Dokončení a slavnostní otevření Aquaparku Brno Zahájení revitalizace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada Zahájení revitalizace Rekreačního areálu Anthropos

2014

2015 Dokončení revitalizace Relaxační a odpočinkové zóny Brněnská přehrada Dokončení revitalizace Rekreačního areálu Anthropos

129


Tematický okruh Marketing a propagace

2010

2011

2012

Jednání s Muzeem města Brna o rozšíření expozice vývoje města Inovace webu města a TIC Propagace v nových médiích (Youtube, Stream, Facebook, Flicker, Twitter,…) Zadání zpracování nového videa a klipu o městě Brně Webkamery ukazující život ve městě Příprava nové atraktivní a zážitkové prezentace na veletrzích

Realizace rozšíření expozice Příprava konceptu TV dokumentu o městě Brně a Jižní Moravě SMS / mail info o kulturních a sportovních akcích ve městě Realizace nového videa a klipu o městě Brně vč. jazykových mutací Systematické PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě, trvale MP3 průvodce městem Příprava a realizace prvních „Dnů Jižní Moravy a Brna“ v zahraničí – 1. skupina měst Příprava a realizace propagační kampaně v Praze a vybraných městech

Realizace dokumentu PDA průvodce městem vč. GPS navigace Příprava a realizace „Dnů Jižní Moravy a Brna“ v zahraničí – 2. skupina měst

2013 Opakování propagační kampaně v Praze a vybraných městech

2014

2015

130


Tematický okruh

2010 Ideová soutěž na reprezentativní sadu suvenýrů Tematická fotosoutěž pro turisty – pilotně letní sezóna, pak každoročně Průběžný sběr zpětné vazby

2011

2012

2013

2014

Realizace nové prezentace na veletrzích Realizace a zahájení prodeje nové reprezentativní sady suvenýrů Uvítání zahraničních studentů na radnici – pilotně, pak případně každoročně

2015 Světový kongres ke 150. výročí „zrození genetiky“ v r. 2015

Spolupráce

Zahájení vydávání newsletteru pro CR v Brně, trvale Zahájení sdílení propagačních materiálů – pověřený pracovník BKC/TIC, trvale

131


Tematický okruh

2010

2011

Koordinovaný sběr dat, rozšíření dotazníkového šetření JMK, trvale WS best practices rozvoje CR měst Užší spolupráce s klíčovými subjekty CR při vzájemné propagaci Kritéria pro přehled „městem doporučených podniků“ pro cílové skupiny Zahájení jednání s DPMB o SMS jízdenkách

Podpora obchodů v centru města, trvale Oživení ulic o víkendu a v letní sezóně, trvale Výběr „městem doporučených podniků“ pro cílové skupiny, zapojení do produktových balíčků Školení pro pracovníky v CR (soft skills, jazyky) Platby v EUR, kartou a respektování všech studentských průkazů

2012

2013

2014

2015

Zelný trh – regionální produkty, přehled obchodů pro labužníky Trh na Římském náměstí, trvale Zavedení SMS jízdenek

132


Tematický okruh

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Prezentace zahraničních komunit v Brně, každoročně

Organizační struktura

Posila vazby mezi KPMB/KSM a BKC/TIC – předkládání plánu činnosti a ad hoc žádostí o financování aktivit, spojených s CR Vyvolání jednání o vzniku iniciativy pro city centre management Studijní cesty do Leedsu a Salzburgu – zmapování fungování tamních city centre management aktivit Vytvoření koncepce brněnské iniciativy pro city centre management Rozhodnutí o vhodné formě řízení a koordinace velkých infrastrukturních projektů – projektové řízení x posila existujícího subjektu Jižní centrum Brno, a.s.

Zahájení fungování city centre management iniciativy formou projektového managementu, realizace prvních projektů Řízení PPP aktivit pro Relaxační a odpočinkovou zónu Brněnská přehrada a Rekreační areál Anthropos

Setkávání skupiny CCM, Jižní město, realizace aktivit a projektů vzešlých z této skupiny Řízení PPP aktivit pro Relaxační a odpočinkovou zónu Brněnská přehrada a Rekreační areál Anthropos




133


134


PŘÍLOHA 1

Indikativní výběr zajímavých atraktivit města Brna pro jednotlivé cílové skupiny

MUZEA A PAMÁTNÍKY MUZEUM MĚSTA BRNA Hrad Špilberk Kasematy Rozhledna Barokní lékárna Lapidárium Barokní kaple MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM Dietrichsteinský palác Dětské muzeum Biskupský dvůr Pavilon Anthropos Mendelianum Památník Leoše Janáčka Technické muzeum v Brně Mendel museum Muzeum romské kultury GALERIE MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ Pražákův palác Uměleckoprůmyslové muzeum Místodržitelský palác DŮM UMĚNÍ MĚSTA BRNA Dům umění Galerie G99 Dům pánů z Kunštátu Palác šlechtičen (Etnografický ústav) Wannieck gallery Galerie architektury Galerie Ambrosiana Bakala galerie Galerie za vraty Nonstop galerie Inez

Senioři

Studenti Mladí dospělí S dětmi ve městě

Profesní návštěvníci


Galerie U Dobrého pastýře Galerie „10“ Galerie Kabinet Měnínská brána

Studenti

Senioři


Mladí dospělí S dětmi ve městě

Galerie mladých

SAKRÁLNÍ STAVBY Katedrála svatého Petra a Pavla Kostel svatého Jakuba Kostel svatého Michala Kostel svatého Josefa Kostel svaté Máří Magdalény Kostel Nalezení svatého Kříže („Kapucínský kostel“) Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského („Červený kostel“) Pravoslavný kostel svatého Václava Synagoga Agudas Achim Brněnská mešita SPECIFICKÉ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY Vila Tugendhat

Jurkovičova vila Kapucínská hrobka Letohrádek Mitrovských Zelný trh ZOO Brno Pobočka Akvárium Botanická zahrada PřF MU Botanická zahrada a arboretum MZLU DIVADLO Národní divadlo v Brně Mahenovo divadlo Malá scéna Mahenova divadla Janáčkovo divadlo Reduta Městské divadlo Činoherní scéna Městského divadla Hudební scéna Městského divadla Divadelní studio "V"


DĚTSKÁ DIVADLA Divadlo Bedruňka Divadlo Polárka Loutkové divadlo Radost Divadlo Vaňkovka pro děti KINO Kino Scala Kino Art Kino Lucerna Fléda Kinokavárna Jasmín Studentské kino Magnet Palace Cinemas Olympia Palace Cinemas Velký Špalíček KOUPALIŠTĚ Koupaliště Brno Koupaliště Juliánov Koupaliště Královo Pole Koupaliště Kraví Hora Koupaliště Riviéra Koupaliště Starý Lískovec Koupaliště Zábrdovice BAZÉN Plavecký stadion KOMETA Brno TJ TESLA Brno Sportovní a rekreační areál Kraví hora Ponávka Lázně města Brna KLUZIŠTĚ

Senioři


Divadlo husa na provázku Hadivadlo Divadlo v 7 a půl ‐ Kabinet múz Divadlo G ‐ studio / Divadlo Slawjena Divadlo u stolu Bezbariérové divadlo Barka Studio Marta Divadelní studio dialog II Divadlo kvelb


Studenti

Divadlo Bolka Polívky


Kluziště v Žabovřeskách Sportovní a rekreační areál Kraví hora Kluziště Nové sady Kluziště za Lužánkami Kluziště na Moravském náměstí POHYBOVÉ ATRAKTIVITY Lanové centrum Proud Brno Rodinné zábavní centrum Bongo Brno (pro děti) Lanové centrum Junglepark (pro děti) FunPark ‐ Koupaliště Brno (pro děti) GOLF Golfový simulátor Golf resort Brno CZ, a.s. Hřiště GKAB (Golfový klub Automotodrom Brno) Indoor golf Areál Kaskáda VODNÍ SPORTY NA BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ

Lodní sporty Brno TJ Rapid Brno TJ Jachtklub Brno TJ Námořní jachting VYHLÍDKOVÉ LETY

Pronájem letounu KP‐2U SOVA Vyhlídkové lety balónem Akrobatické lety Vyhlídkové lety motorovým letounem Vyhlídkové lety kluzákem Lety na historických kluzácích AUTOMOTODROM BRNO Jízdy veřejnosti In‐ line bruslení DALŠÍ AKTIVITY Motokáry

Segway Půjčovna in‐line bruslí a kol Paintball EXKURZE

Studenti

Senioři



Ice arena Olympia Kluziště hala Vodova


Okolí Brněnské přehrady Soběšice, Ořešín, Útěchov Líšeň Kohoutovice, Jundrov, Pisárky Žebětín Jehnice Komín, Medlánky

Studenti

Senioři


HLAVNÍ BRNĚNSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ LESY


STAROBRNO, a.s.


PŘÍLOHA 2

Checklist pro kontrolu naplňování aktivit Programu Garant

1.1 Produktové balíčky pro cílové skupiny

1.2 Tematické produktové balíčky

1.3 Brno Card

2. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

2.1.1 Vstupní brány 2.2.1 Naváděcí systém k turistickým atraktivitám a k nim příslušejícím odstavným parkovištím 2.2.2 Cyklostezky a půjčovna kol „Brněnské kolo“

2.3.1 Nové místo pro TIC v Brně 2.3.2 Nové místo pro TIC Praha Ruzyně, centrum Prahy 2.4.1 Městský mobiliář, veřejná zeleň a (užité) umění v rámci veřejných prostranství

2.4.2 Rekonstrukce a budování veřejných WC

2.4.3 Jednotný design a funkčnost veřejných městských hodin

2.4.4 Infocedulky u názvů ulic v centru

2.5.1 Aquapark Brno 2.5.2 Relaxační a odpočinková zóna Brněnská přehrada


2.6.1 Kongresové/multifunkční centrum

3. Marketing a propagace

3.1.1 Rozšíření stálé expozice o vývoji města 3.1.2 Televizní dokument o Brně a Jižní Moravě 3.2.1 Inovace webu města a TIC, propojení s CCR JM

3.2.2 Propagace v nových médiích

Aktuální 12/2010 stav

6/2011

12/2011

6/2012 12/2012

6/2013 12/2013

6/2014 12/2014 6/2015 12/2015

Garant

3.2.3 SMS/mail info o kulturních a sportovních akcích ve městě 3.2.4 Nové promovideo a klip o Brně a jeho aktivní využití

3.2.5 Webkamery ukazující život ve městě 3.2.6 Nastavení systematického PR cestovního ruchu v Brně a na Jižní Moravě 3.2.7 Průvodce městem ke stažení do MP3, PDA 3.3.1 Propagace Brna a Jižní Moravy v zahraničí 3.3.2 Propagační kampaň v Praze a vybraných městech

3.4.1 Nový přístup k prezentaci na veletrzích

3.4.2 Reprezentativní sada suvenýrů

3.5.1 Oficiální uvítání studentů 3.5.2 Tematické fotosoutěže pro turisty, zahraniční studenty (jak vidí Brno jiní?) 3.5.3 Box na zpětnou vazbu v infocentrech a možnost komentáře na internetu

4. Spolupráce 4.1.1 Zajištění vzájemné informovanosti všech subjektů 4.1.2 Sdílení a využití propagačních materiálů všemi subjekty

4.1.3 Koordinovaný strukturovaný sběr dat 4.1.4 Spolupráce města Brna s dalšími městy, regiony a subjekty v oblasti best practices v CR

4.1.5 Užší spolupráce při vzájemné propagaci

4.2.1 Podpora obchodů v centru

4.2.2 Oživení ulic o víkendu a v letní sezóně

4.2.3 Zelný trh

4.2.4 Trh na Římském náměstí 4.3.1 Městem „doporučené“ podniky pro určité cílové skupiny 4.3.2 Soft skills a jazykové vzdělávání pro zaměstnance v cestovním ruchu

4.3.4 SMS jízdenky 4.3.5 Nastavení systému platby v EUR, kartou a respektování všech studentských průkazů

4.4.1 Prezentace zahraničních komunit v Brně

Program rozvoje cestovního ruchu města Brna – NÁVRHOVÁ ČÁST Aktuální 12/2010 stav

6/2011

12/2011

6/2012 12/2012

6/2013 12/2013

6/2014 12/2014 6/2015 12/2015



PŘÍLOHA 3

Přehled dotačních možností pro aktivity související s cest. ruchem

Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory

Předmět podpory / Uznatelné náklady

Forma podpory Rozsah podpory / maximální výše dotace

Poznámka

Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Investiční projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury pro perspektivní formy cestovního ruchu v regionu a potřebné pro vytváření nosných tematických produktů cestovního ruchu v regionu: 9 kongresová, lázeňská, městská a kulturní turistika, cykloturistika, vodní a venkovská turistika a vinařská turistika 9 památky regionálního významu a jejich zpřístupnění pro potřeby cestovního ruchu 9 rozvoj kapacit malých a středních podnikatelů působících v cestovním ruchu (doprovodná infrastruktura pro CR) 9 rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, hipostezek, cyklotras a naučných stezek včetně doprovodné infrastruktury 9 zkvalitnění přístupových komunikací k turistickým objektům a atraktivitám Uznatelné náklady: 9 výdaje na výkupy pozemků určených k zástavbě; 9 výdaje na nákup nemovitostí podmiňujících výstavbu; 9 výdaje na projektovou dokumentaci; 9 výdaje na inženýrskou činnost (stavební a architektonický dozor); 9 výdaje na stavební a technologické činnosti; 9 stroje a zařízení, hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek včetně drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku; 9 finanční leasing; 9 výdaje na publicitu v souladu s platnými Pravidly pro publicitu; 9 další doplňkové výdaje Dotace ERDF: 85 % uznatelných nákladů (+ prostředky státního rozpočtu 7,5 %) Podpora je zaměřena na investice, které generují příjem pro region, mají potenciál pro další rozvoj udržitelného cestovního ruchu a jsou součástí integrovaného přístupu k řešení rozvoje cestovního ruchu v území.


Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory


Forma podpory Rozsah podpory / maximální výše dotace Poznámka

Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Měkké neinvestiční projekty zaměřené na tyto aktivity: 9 tvorbu marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu 9 podporu a propagaci specifických regionálních turistických produktů 9 vytváření místních a regionálních systémů informování turistů o atraktivitách cestovního ruchu 9 kulturní akce s dlouhodobým a významným regionálním dopadem 9 rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem pro turisty a návštěvníky regionu 9 marketingové a informační kampaně orientované na propagaci regionu jako jedinečné 9 turistické destinace (tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů, účast na veletrzích a workshopech cestovního ruchu atd.) Uznatelné náklady: 9 lidské zdroje – výdaje na mzdové náklady a povinné pojistné; 9 výdaje na povinnou publicitu; 9 projektová dokumentace; 9 stroje a zařízení, hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek; 9 finanční leasing; 9 nákup služeb; 9 nákup materiálu; 9 výdaje na stavební a technologické činnosti; 9 výdaje na inženýrskou činnost; 9 další doplňkové výdaje Dotace ERDF: 85 % uznatelných nákladů (+ prostředky státního rozpočtu 7,5 %) Aktivity budou podporovány formou individuálních projektů





Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod 3.1 Rozvoj urbanizačních center 9 Regenerace historických center a městských památkových rezervací a obnova vhodného funkčního využití stavebního fondu ve starší zástavbě těchto center a rezervací; 9 Revitalizace veřejných prostranství ve městech (např.: náměstí, parky, dětská hřiště včetně ploch veřejné zeleně a jiné), včetně řešení související infrastruktury Uznatelné náklady: 9 výdaje na výkupy pozemků určených k zástavbě 9 výdaje na nákup nemovitostí podmiňujících výstavbu 9 výdaje na projektovou dokumentaci 9 výdaje na inženýrskou činnost (stavební a architektonický dozor) 9 výdaje na stavební a technologické činnosti 9 stroje a zařízení, hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek včetně drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku; 9 finanční leasing 9 výdaje na povinnou publicitu 9 další doplňkové výdaje Dotace ERDF: 85 % uznatelných nákladů (+ prostředky státního rozpočtu 7,5 %) Projekt musí být v IPRM, realizace pouze na území Statutárního města Brna


Integrovaný operační program Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory

Centrum pro regionální rozvoj 4.1a,b Národní podpora cestovního ruchu

Předmět podpory

9 Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni ‐ příjemci jsou NNO a zájmová sdružení právnických osob Ostatní pouze pro CzechTourism / MMR

Prioritní oblast / oblast podpory

5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Předmět podpory

9 Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví 9 Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky 9 Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou

Uznatelné náklady


Uznatelné náklady: 9 pořízení dlouhodobého hmotného majetku, 9 pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, 9 pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku (zejména HW a SW), 9 nákup služeb bezprostředně souvisejících s realizací projektu, 9 režijní a osobní náklady bezprostředně související s realizací projektu 9 náklady na nezbytnou publicitu projektů, 9 daň z přidané hodnoty u neplátců DPH, výdaje v rámci křížového financování Dotace ERDF: 85 % uznatelných nákladů (+ prostředky státního rozpočtu 15 %) V některých výzvách je příjemcem jen MMR ČR a CzechTourism


Evropská územní spolupráce

Přeshraniční spolupráce ČR‐Slovensko Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory

Předmět podpory


Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR / Centrum pro regionální rozvoj Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce ‐ 1.1 Kulturní rozvoj a zachování tradicí 9 Podpora nových a inovovaných kulturních a společenských akcí; 9 Podpora vytváření nových společných integrovaných kulturních a společenských produktů 9 Podpora vytváření přeshraničních sítí orientovaných na spolupráci v oblasti kultury (společné propagační materiály a podpora činnosti společných informačních kanceláří atd.) 9 Podpora spolupráce mezi asociacemi reprezentujícími zájmy rozvoje tradičních řemesel 9 Podpora aktivit podporujících soudržnost regionu a jeho obyvatelstva a podpora inovativních kulturních tradic regionu Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce ‐ 1.5 Rozvoj přeshraničního turismu


Předmět podpory


Předmět podpory


9 Rozvoj a rekonstrukce infrastruktury turismu 9 Zpřístupnění objektů a atraktivit turismu tradiční i interaktivní formou 9 Vytváření společných informačních systémů turismu příhraničního regionu 9 Rekonstrukce historických, kulturních, technických a přírodních objektů ve prospěch rozvoje turismu 9 Tvorba a propojování služeb/marketingu z oblasti cestovního ruchu 9 Společná propagace regionu na významných regionálních veletrzích cestovního ruchu 9 Zpracování a implementace společných rozvojových strategií pro oblast turismu 9 Školení a tréninky pracovníků v oblasti turismu s cílem zvýšit kvalitu poskytovaných služeb 9 Rekonstrukce a budování místních turistických stezek, cyklotras, jezdeckých cest (hipoturistika), tematických stezek, vodních cest včetně provázejících dopravních zařízení 9 Vytvoření větší nabídky služeb splňujících kritéria ekoturistiky 9 Podpora rozšíření koordinované turistické činnosti v přírodních chráněných (resp. chráněných krajinných oblastech) oblastech a v jejich blízkosti 9 Podpora propojování rekreačního cestovního ruchu s aktivní turistikou v přírodě, zavádění nových trendů a vytváření inovativních produktů cestovního ruchu 9 Příprava společných rozvojových studií a studií rozvoje cestovního ruchu Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce ‐ 1.6 Fond mikroprojektů Několik předmětných oblastí podpory, pro cestovní ruch je zásadní: ‐ Poskytování zdrojů pro řadu aktivit zaměřených na rozvoj cestovního ruchu ‐ vypracování studií, plánování, opatření zaměřená na posilnění institucí, rozvoj kvalitní a přírodu nepoškozující turistiky (včetně agroturistiky), návrh a zavedení nových turistických produktů vytvářejících trvalá pracovní místa, specifické školení malých a středních podnikatelů a související programy pro rozvoj lidských zdrojů Dotace Minimálně: 20 tis. € ERDF: 85 % uznatelných nákladů Podmínkou je partner ze slovenského příhraničního regionu


Přeshraniční spolupráce ČR‐Rakousko Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory

Společný technický sekretariát Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know‐how ‐ 1.2 Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času


Předmět podpory


9 Přeshraniční koordinace a marketing nabídek 9 Posílení cestovního ruchu, ekonomie volného času a kultury v pohraniční oblasti; 9 Vyplnění mezer v infrastruktuře pro cestovní ruch v pohraniční oblasti 9 Společný rozvoj, vyšší atraktivita a modernizace přeshraničních zařízení pro cestovní ruch a volný čas, produkty a služby 9 Posílení podnikání v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit při respektování ochrany přírody a norem pro životní prostředí 9 Tvorba udržitelných produktů 9 Využití potenciálu pro účinek kombinovaný s jinými sektory 9 Vyzdvižení zvláštních charakteristik společného regionu 9 Rozvoj, zlepšení a dokončení infrastruktury pro (měkký) cestovní ruch 9 Dostupnost turistických a kulturních míst 9 Rekonstrukce existujících historických, kulturních, technických a přírodních objektů, aby se lépe propagovala znalost a pochopení místních turistických atrakcí 9 Vytvoření a propojení služeb/marketingu v cestovním ruchu 9 Společná propagace regionu na významných regionálních veletrzích cestovního ruchu 9 Vytvoření a implementace společných strategií rozvoje a studií v oblasti cestovního ruchu 9 Dvojjazyčné školení zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu za účelem zvýšení kvality služeb 9 Vytvoření větší nabídky služeb zaměřených na ekoturistiku 9 Podpora propojení tradiční turistiky s aktivní turistikou v přírodě zavedením nových trendů (lanová centra atd.) 9 Vytvoření inovativních produktů v cestovním ruchu 9 Rozšíření a zlepšení aktivit pro zdraví, wellness, kongresovou a kulturní turistiku, turistiku v přírodě 9 Rozvoj společných destinací a řízení destinací 9 Společný marketing příhraničních regionů 9 Vytváření a rozvoj společných informačních, rezervačních systémů atd. pro spolupráci v cestovním ruchu, ekonomice volného času a kultuře v příhraniční oblasti 9 Podpora aktivit pro předávání know‐how 9 Rozvoj a podpora společných zařízení pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, sítě a nabídky v oblasti cestovního ruchu Regionální rozvojová agentura jižní Moravy ‐ Sekretariát FMP Fond malých projektů


Předmět podpory

9 Cestovní ruch – např. vypracování studií, plánování a realizace společného marketingu a produktů, rozvoj kvalitní a přírodě neškodící turistiky (vč. cykloturistika, agroturistika ad.), návrh a zavedení nových turistických produktů vytvářejících trvalá pracovní místa, podpora a propagace tradičních a nových produktů cestovního ruchu (např. regionální kuchyně, regionálních řemesel), rozvoj značení turistických atraktivit a tras 9 Marketing a komunikace – např. rozvoj nebo vytvoření prostředků a zdrojů na zlepšení toku informací, propagace a spojení mezi příhraničními regiony. Zlepšení propojení pomocí tiskových materiálů, multimediálních nosičů (CD, DVD, video) a internetu 9 Značení a vybavení turistických stezek – jedná se o pěší, cyklistické, lyžařské, koňské, naučné, vodní aj. stezky a mostky, jejich značení turistickými značkami a vybavení drobným mobiliářem – mapy, informační tabule, odpočinková místa, přístřešky, atd. Nejedná se o výstavbu a rekonstrukci turistických stezek 9 Informační značení – jedná se o nové i obnovené informační systémy měst a obcí, dopravní značky a ukazatele směru do sousedního příhraničního regionu, informační panely a označení kulturních a historických objektů apod. 9 Obnova a výstavba malých památníků – v přírodě a volné krajině se nachází řada chátrajících objektů – boží muka, křížky, ale i vojenská opevnění, dobové a historické památníky, náhrobky apod. Rovněž je přípustná nová výstavba podobně zaměřených objektů. K realizaci projektu musí dojít v příhraničním území (cca do 20 km od hranice).


Dotace Minimálně: 20 tis. € ERDF: 85 % uznatelných nákladů Podmínkou je partner z rakouského příhraničního regionu


Název Operačního programu Kontaktní orgán Prioritní oblast / oblast podpory

Předmět podpory


Nadnárodní spolupráce Střední Evropa Joint Technical Secretariat, Ministerstvo pro místní rozvoj Zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů Rozvoj polycentrických sídelních struktur a územní spolupráce Problematika územních dopadů demografické a sociální změny na urbánní a regionální rozvoj Získávání finančních prostředků z dobrého využití kulturních zdrojů pro atraktivnější města a regiony (např. aktivizace turistických atraktivit formou jejich propagace, restaurace, tvorbou naučných stezek, zpřístupnění historického/přírodního/kulturního dědictví širšímu spektru uživatelů atp.) Dotace Minimálně: 1 mil. € Maximálně: 5 mil. € ERDF: 85 % uznatelných nákladů Podmínkou jsou zahraniční partneři


Finanční mechanismy EHP Název programu

Finanční mechanismus EHP ‐ Norska


Ministerstvo financí ČR

Předmět podpory


Uchovávání evropského kulturního dědictví 9 Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví ‐ zejména restaurování 9 Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví 9 Obnova historických městských území a historických území v regionech 9 Obnova historického a kulturního dědictví v regionech Dotace Až 85 % uznatelných nákladů z finančních mechanismů EHP Pouze pro projekty, které není možné financovat ze strukturálních fondů EU

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA Zadavatel: Statutární město Brno Magistrát města Brna

Recommend Documents