ZPRAVODAJ M STA MIROTIC C
Kv ten 2007
vydává m sto Mirotice
Obsah Zpravodaje najdete také na internetu na adrese:
Vážení spoluob ané,
dovolte, abych se v kv tnovém ísle Zpravodaje zam il na informaci o pln ní rozpo tu m sta za I. tvrtletí roku 2007. P i porovnání p íjm a výdaj za první t i m síce roku 2007 musím konstatovat, že rozpo et m sta je v tomto období aktivní, tzn. že p íjmy jsou pln ny na 27,3 % a výdaje na 23,7 %. Co to znamená v absolutních íslech ? P íjmy byly za uplynulé období cca 4,6 mil. K a výdaje cca 4 mil. K , takže z tohoto pohledu m žeme být s finan ní situací m sta spokojeni. Zatím však nebyly provedeny plánované akce, které rozpo et m sta zna n vy erpají. P i vyrovnaném rozpo tu a plynulém pln ní by p íjmy i výdaje v tomto období m ly init 25 %, ale jsou n které kapitoly rozpo tu, kde toho nelze dosáhnout.
Jedná se p edevším o platby, které nejsou pravidelné a provádí se t eba jen jedenkrát v roce, což jsou nap . poplatky za odpady atd. Pro orientaci v rozpo tové situaci uvedu n které d ležité položky. V oblasti p íjm z bytového hospodá ství (nájemné) je vybráno 540 tis. K = 38 %, z nebytového hosp. 115 tis. K = 30 %, da z p íjm FO je 425 tis. K = 28 %, da z p íjm FO SV (živnosti) je 60 tis. K , což je jen 12 %, da z p íjm právnických osob iní 380 tis. K = 24 % , da z p idané hodnoty je 755 tis. K a pln ní je 29 %. Poplatky za ukládání odpadu jsou 245 tis. a iní 49 % ( ale m ly by být vyšší, protože platba je jedenkrát nebo dvakrát za rok), da z nemovitosti byla vybrána ve výši 107 tis. K = 13 %. V oblasti výdaj je v kapitole komu-
I N F O R M A C E
Z
www.mirotice.cz
nikace erpáno 72 tis. K = 14 %, bytové hospodá ství - 228 tis. K = 18 %, nebytové hosp. – 51 tis. , ve ejné osv tlení - 53 tis. = 15 %, zásobování teplem 250 tis. K = 36 %, komunální služby a územní rozvoj – 81 tis. K = 14 %, svoz popelnic 160 tis. K = 28,5 %, vyvážení kontejner - 96 tis. K = 23 %. V kapitole školství je erpáno 465 tis. K = 19 %, erpání soc. dávek - 300 tis. K = 10 %, zastupitelské orgány 249 tis. K = 28 %, innost samosprávy - 1 123 tis. K = 27 %. V uplynulém období prob hlo p ezkoumání hospoda ení m sta za rok 2006, které nezjistilo nedostatky ve finan ní sfé e a záv re ný ú et za rok 2006 bude schvalovat zastupitelstvo v ervnu tohoto roku. M. Brunclík
R A D Y
-schválila pronájem nebytových prostor v dom p. 68 v Miroticích Rada : -schválila vymalování spole ných prostor -schválila úpravu p echodových ostr vk v dom p. 8 v Miroticích na nám stí -schválila žádost na úpravu topení v byt -schválila p eložení vodovodního adu na v p. 18 nových stavebních parcelách -projednala žádosti o umíst ní satelitních -schválila zám r pronajmout rybníky v antén na domech p. 102 a 48 k. ú. Strážovice -schválila p ísp vek Záchranné stanici -schválila zám r prodat pozemek v živo ich v Makov k.ú. Mirotice (Rybárna) -p id lila byt v p. 18 a 51 -schválila zám r nabídnout k prodeji -zabývala se žádostmi o plynofikaci byt parcely p iléhající k n kterým nemovitos- v domech p. 99 a 45 tem v prostoru Zá e í -schválila žádost o bezúplatný p evod 12. zasedání RM 18. 4. 2007 parcel v k.ú. Mirotice do majetku m sta Rada: -schválila zám r prodat pozemek v -schválila žádost o dotaci v rámci prograk.ú. Mirotice mu protipovod ových opat ení -schválila zám r prodat pozemek v -schválila p ísp vek na sportovní st eleck.ú. Bo ice kou innost -souhlasí se vstupem na pozemky m sta -schválila p ísp vek na úpravu prostranství za ú elem výstavby „mýtné brány“
11. zasedání RM 4. 4. 2007
distribuce zdarma
v dom p. 51 -projednala možnost vymezení placených parkovacích míst na nám stí -byla seznámena s dopisem PÚ v Písku, kde sd luje stanovisko k pozemkovým úpravám a regulaci Kost ateckého potoka v Lu kovicích -zabývala se možností p ipojení bývalé prádelny v dom p. 48 k bytu -schválila vybudování zahradního altánku a pískovišt v dom p. 51 na vlastní náklady nájemník -projednala p ipomínku nájemník k omezení rychlosti vozidel na komunikaci od lávky k Prost ednímu mlýnu -schválila úhradu za z ízení v cného b emene pro firmu Elektroinvest Strakonice -schválila vyslání na profesní školení pracovnici MÚ Mirotice -schválila žádost m sta k PF R o bezúplatný p evod pozemk do majetku pokra ování na str. 2 M sta
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC pokra ování ze str. 1
-vzala na v domí vyhlášení editelského volna na ZŠ Mirotice -vzala na v domí oznámení Policie R k výsledk m šet ení zni ení výv sní sk í ky v Bo icích
-vzala na v domí cenovou nabídku fy VIALIT na opravu komunikací v Bo icích, Obo e a Lu kovicích -schválila zhotovení dvou sm rovek „Památník M. Alše“ a informa ních tabulí „M sto Mirotice“
-schválila odstoupení od kupní smlouvy na stavební parcelu -chválila nové zástupce m sta ve školské rad .
Ekologické téma : PRO HYNOU OLŠE B ehové a doprovodné porosty vodních tok jsou neodmyslitelnou souástí naší p írody a mnohdy až poté, kdy dojde k jejich narušení nebo zni ení, si uv domíme, nakolik dodávají krajin na malebnosti a kráse. Krom krajinotvorné, estetické a biologické funkce však mají ješt celou adu jiných funkcí. Jednou z nejd ležit jších a nenahraditelných je jejich funkce vodohospodá ská. Aby b ehový porost dob e plnil svoji funkci, musí být ovšem spln no n kolik podmínek a p edpoklad . Nejd ležit jším a základním p edpokladem je volba vhodného druhového složení porostu, které vychází z ekologických nárok d evin, stanovištních podmínek a v p ípad b ehového porostu také z možností jejich ko enových systém . Dále musí být spln ny podmínky kvalitní výsadby a údržby. I za spln ní všech t chto podmínek však m že ve výjime ných p ípadech dojít k zásadnímu poškození tohoto porostu i dokonce k jeho rozpadu. Jedním z t chto p ípad jsou povodn . V posledních letech jsme sv dky rozsáhlého ch adnutí a odumírání olší - strom , které mají v b ehových porostech nezastupitelnou funkci a které v nich asto dominují. Toto ch adnutí je dáváno do souvislosti s r znými abiotickými a biotickými p í inami, p i emž jednou z p í in ch adnutí olší mohou být povodn . V eské republice je olše lepkavá p vodní - je zastoupena roztroušen po celém území od nížin p es pahorkatiny až do nižších horských poloh – z ídka stoupá výše než do cca 700 m n.m. Se vzr stajícím vlivem lov ka na les však nastal prudký úbytek olše lepkavé, nebo olšiny ve vlhkých nížinách byly odvodn ny a p em n ny na zem d lskou p du a plochy kolem potok a ek, kde tato d evina p evládala, byly využívány jako pastviny. Olše lepkavá je výrazn vlhkomilná d evina - vyskytuje se v lužních lesích, bažinách, prameništích, na b ezích tekoucích i stojatých vod. Typickými stanovišti jsou b ehy lín tekoucích vod, b ehy t ní, rybník a slepých ramen a lesní mo ály. Spole n s vrbou snáší nejlépe z našich strom vysokou p dní vlhkost - pokud roste na stanovištích s hladinou vody trvale na p dním povrchu. Olše lepkavá ale špatn reaguje 2
na výrazn jší pohyby hladiny spodní vody a letní záplavy - v dob vegetace vydrží bez poškození zaplavení jen asi 14 dní. V posledních letech dochází k výraznému a obavy vzbuzujícímu zhoršování zdravotního stavu d evin v lesních porostech i v nelesních stromových výsadbách. Za hlavní p í inu se pokládá celkové zhoršení životního prost edí zejména vlivem nep íznivých zm n v ovzduší, v kvalit p dy i istot vod. Jednou z hojných d evin, jejichž zdravotní stav se velmi rychle zhoršuje, je práv olše lepkavá. V eské republice se poslední, nejvýrazn jší vlna odumírání olší objevila zhruba na p elomu století v mnoha oblastech najednou – Pooh í, st ední Polabí v okolí Pardubic a Hradce Králové, Pojize í, Poorli í a Plze sko. Ch adnutí olší (zejména v R) je komplexní problém, který závisí na celé ad jednotlivých ú astnících se biotických i abiotických faktor a na jejich vzájemné souh e. Jako faktory, které mohou mít významný negativní vliv na zdravotní stav olší lze ozna it faktory prost edí (kolísání hladiny vody, povodn , sucha, mrazy, mechanická poškození, pH substrátu a jeho další chemické, fyzikální a pedologické charakteristiky, zástin, p ítomnost i absence symbiotických organism ), antropogenní vlivy (zne išt ní, p ehnojení, nevhodné hospoda ení) a vliv nejr zn jších patogenních organism - zejména však Phytophthora alni a ko enových patogen . Nejvýznamn jší z faktor , které jsou zodpov dné za ch adnutí olší v R jsou povodn (1997, 2002) a infekce Phytophthora alni . Jednozna n nejvýznamn jší p í inou poškození olší v d sledku povodní je dlouhodobé zamok ení substrátu. V d sledku letních povodní v r. 2002 totiž mnohde došlo k dlouhodobému stoprocentnímu nasycení p dy vodou trvajícímu n kolik týdn a dokonce m síc . Tuto skute nost zhoršuje fakt, že olše nesnášejí dlouhodob jší letní zaplavení. To mohlo být také jednou z p í in nástupu hromadného ch adnutí olší na n kterých lokalitách, protože vegeta ní sezóna 2003 byla extrémn suchá a v jejím d sledku mj. došlo k postižení populací n kterých druh d evin náro -
n jších na stabilní p dní vlhkost, nap . b íz nebo buk . Zaplavení lokality i alespo zvýšení hladiny podzemní vody umož uje také zvýšení reproduk ní kapacity patogen z rodu Phytophthora a umožní p ípadnou následnou masivní infekci hostitele. V roce 1993 se objevilo v západní Evrop epidemické ch adnutí olší a poté byl jako jeho hlavní p í ina zjišt n agresivní, rychle se ší ící patogen hybridního p vodu, tzv. „alderPhytophthora“. V roce 2004 byl patogen popsán pod druhovým jménem Phytophthora alni. V eské republice byl poprvé zjišt n v roce 2001 a v sou asné dob je v R znám cca z 30 lokalit a pravd podobn se vyskytuje na stovkách kilometr í ních tok . Nejvíce jsou napadeny porosty olší v západní polovin R. Phytophthora alni je pravd podobn v sou asné dob celosv tov nejzávažn jší patogen olší. Patogen zp sobuje odumírání vodivých pletiv a spodních vrstev borky – nej ast ji v pruzích i jazycích od báze kmene sm rem vzh ru. Infekce se rozvíjí koncem jara a po átkem léta a nejvýrazn jší je koncem léta a po átkem podzimu. V závislosti na klimatu mohou nekrózy dosáhnout až výše 1-2 m b hem jedné sezóny a ší ky n kolika desítek cm (obvykle je to ale do 0,5-1 m výšky a cca 20–30 cm ší ky) a jsou doprovázeny tvorbou a výtoky pigment . Kontrola patogena je zatím velmi problematická. V lesních školkách pat í k možným opat ením použití fungicid nap . na bázi metalaxylu, fosetylu-Al, dimetomorfu. Kontrola patogena v b ehových porostech je komplikovaná nelze tam aplikovat klasické fungicidy a asto lze p edpokládat permanentní „zásobování“ porostu infek ním inokulem z horní ásti toku. V b ehových (a lesních) porostech je nutná výsadba zdravého materiálu, do napadených porost není vhodné dosazovat další olše; na lokalitách, kde dojde k vykácení celého napadeného porostu olše, nelze vysazovat 3 roky. Kácení by m lo probíhat jen v nejchladn jších m sících roku, p i emž infikovaný materiál je vhodné spálit p ímo na lokalit ; samoz ejmostí je dbát na KV TEN 2007
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC opatrnost p i práci v napadených porostech (stavební a zemní práce, t žba d eva). Tento druh zp sobuje nejen p ímé ekonomické ztráty spojené s odumíráním strom a nutností je odstranit a nahradit novou výsadbou, ale i další, potenciáln mnohem významn jší škody, ke kterým dochází v d sledku rozvrácení b ehových porost . Zni ení b ehových porost totiž bezprost edn vede k narušení stability b eh , ke snižování pr to nosti koryt a k možným následným škodám p i povodních. V ší ení patogena v n kterých povodích sehrály pravd podobn velkou roli povodn v roce 2002, jak ukazuje rozší e-
ní patogena v nivách n kterých ek – nap . Úslavy. Záv r Do budoucna je velmi pravd podobné, že se Phytophthora alni bude v b ehových porostech olší nadále intenzivn ší it a ovliv ovat je a že se stane, alespo místy, b žnou složkou jejich prost edí. V blízké budoucnosti lze o ekávat ohrožení p edevším v tších b ehových porost olší. Již te je z ejmé, že bude muset být zm n no druhové spektrum b ehových porost a na mnoha místech nebude možné v nejbližší dob olše vysazovat v bec,
což vzhledem k jejich specifickému ko enovému systému nutn zkomplikuje situaci pracovník m pe ujícím o p íslušná povodí. Masivní rozší ení P. alni ale bude mít dopad i v dalších oblastech – nap . p i revitalizaci í ních tok – musíme znovu zd raznit, že v lokalitách s výrazn jším výskytem Phytophthora alni nemají dosadby mladých olší výrazn jší šanci na ujmutí a dosažení dostate né velikosti, kdy uniknou by jen bezprost ední hrozb úhynu b hem jedné sezóny. Petra Brejchová, DiS.
Anketa Tentokrát jsme s anketou na téma, co by hromadil a nevedlo to ke zne iš ování se m lo v obci, kde žijí, zm nit, navštívili okolí. Záv rem si Lu kovi tí p áli, aby Zprat etí v po adí, obyvatele Lu kovic. vodaj m sta Mirotic dostávali p ímo do Na prvním míst byly zmín ny místní místního obchodu, a to v po tu alespo 10 komunikace, u nichž by si Lu kovi tí p áli až 15 výtisk . d kladnou opravu výtluk nejen ve vesnici samé, ale i na ásti silnice sm rem na Blat- P íšt : Obora u Radobytec nou. V zimním období by uvítali krom Stanovisko m sta pravidelného protahování hlavní pr jezdné komunikace také údržbu n kterých místKomunikace ních cest ke vzdálen jším stavením. Požární nádrž, která je ve velmi špatném Na minulém zasedání Zastupitelstva m sta Mirotice byl schválen pasport místních stavu, by pot ebovala ádn vy istit a zábradlí kolem ní opravit. Podle slov obyva- komunikací, který byl vypracován odbortel místní hasi i jsou ochotni se na t chto nou firmou. Mimo jiného tento dokument pracích podílet, ovšem, jak ekli, nemají k obsahuje i bodové ohodnocení jejich souasné sjízdnosti. Posouzení stavu bylo tomu p íslušnou techniku. Dále mají Lu kovi tí p ipomínky k fun- provedeno z odborného hlediska. Tento gování místního rozhlasu: jeho reprodukto- záv r je jedním z argument p i rozhodování o provedení opravy. Mezi priority ry jsou umíst ny jen v "p íjezdové" ásti vesnice, v jejích vzdálen jších místech "je v letošním roce byly za azeny MK: Bo ice náves, Radobytce – Obora, Radobytce slyšet jenom muziku, ale ne hlášení". S opraveným ve ejným osv tlením vyjá- Cerhonice a Lu kovice – Výšice. M sto d ili obyvatelé spokojenost, stejn jako (v oslovilo dv firmy, aby podaly cenové nabídky. Po jejich vyhodnocení bude rozmezích daných možností) se službami místního obchodu. Zde však upozornili na hodnuto, které komunikace budou opraveny. nutnost upravit povrch prostranství p ed V m síci kv tnu bude provedena oprava jeho skladem a d kladnou opravu kanálu výtluk na všech komunikacích bez ohledu p ed obchodem, kde se za deš dlouho na to, zda na t chto bude provedena oprava drží voda. Také vy išt ní Kost ateckého n kterou z oslovených firem. potoka považují Lu kovi tí, zvláš pro p ípad povodn , za aktuální. P i tom všem Požární nádrž jsou také ochotni podle vlastních možností Podle p íslibu Pozemkového ú adu v Písku pomáhat. budou v letošním roce zahájeny projektové Zmín na byla i místní kapli ka, kterou práce na realizaci spole ných za ízení vyse podle svých slov obyvatelé snaží udržo- plývajících ze schváleného návrhu pozemvat, ale zasloužila by i celkovou odbornou kových úprav v Lu kovicích. Mezi prioriopravu. ty jsou za azeny protipovod ová opat ení. Poslední p ipomínka se týkala odvozu V této souvislosti by m la být provedena odpadu: podle názoru místních by m l být úprava Kost ateckého potoka. Rozsah vyvyvážen ast ji, hlavn v lét , aby se neKV TEN 2007
plyne z projektu. Z tohoto bude vycházet i následná oprava požární nádrže. V letošním roce není její rekonstrukce zahrnuta do rozpo tu m sta. Zimní údržba cest V plánu zimní údržby jsou za azeny mimo pr jezdnou komunikaci i n které další cesty. Kapli ka V lo ském roce byla podána prost ednictvím Svazku obcí severního Písecka žádost o dotaci na opravu této stavby. Likvidace odpadu Náklady na kontejner v Lu kovicích pat í mezi ty vyšší. Za jedno vyvezení a uložení odpadu na skládku zaplatí m sto cca 5.000,-K . ast jší napln ní je zp sobeno i tím, že jej využívají ob ané z jiných obcí. Tomuto nešvaru nelze zabránit vzhledem k tomu, že kontejner je dob e p ístupný z pr jezdné komunikace. M sto hledá zp soby, jak celou v c ešit. Pokud by se poda ilo nalézt místo, které by nebylo lehce p ístupné z hlavní silnice, byl by problém vy ešen. Toto se zatím, p es ur itý p íslib v minulosti, nepoda ilo. Další možností, jak snížit náklady na svoz odpadu, je zavedení popelnic. Místní rozhlas V minulosti byla v vybudována základní sí . Celkové náklady dosáhly ástky cca 500.000,-K . V sou asnosti jsou požadavky na rozší ení nejen v Lu kovicích, ale i v dalších ástech obce (Strážovice, Bo ice, Radobytce, Stráž a Obora). Náklady by p esáhly možnosti letošního rozpo tu. P ípadnou realizaci bude nutné zajistit až z rozpo tu p íštího roku.
3
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC "Ob anské sdružení Mirotický paprsek po ádá ve dnech 11. -18.8.2007 letní pobytový tábor pro d ti v Rekrea ním st edisku Lu kovice /d íve r.s. Elektrop ístroj Mod any/.Bližší informace zájemc m podá Martina Vokatá - mob.: 777267969, e-mail:
[email protected]."
D tské h išt jako nové V ned li 22. 4. 2007 prob hla na d tském h išti v Miroticích brigáda. Ú ast rodi , ale i d tí byla p ekvapiv vysoká. Všichni p idali ruku k dílu a opravili jsme plot, nat eli d ev né i kovové konstrukce a provedli další drobné úpravy a b žnou jarní údržbu. Všem zú astn ným velmi d kujeme. Zvláštní pod kování pat í i panu V. Kolouchovi a ostatním za finan ní p ísp vek na barvy. H išt je op t zprovozn no pro všechny, kte í mají chu si hrát. Klí e od branky pro nové zájemce jsou k vyzvednutí v drogerii u p. Malátové za poplatek 20 K . Lo ské klí e jsou i nadále funk ní. Kolektiv rodi
! "# &
$
%
' ( ( '
)(* +,- & *!" " $" . /*$ (
.%0 % % 1 *(
% % *0
1 "(*( ! "'
"%
$% )(*(
4
"%
2!
$
34 5
3"
"
KV TEN 2007
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC
TJ SOKOL MIROTICE PO ÁDÁ 26. 5. 2007 MÁJOVOU ZÁBAVU
TRIK PRAHA SOKOLOVNA 20.00 HOD. 60,-- K 60,
V m síci kv tnu se dožívají krásného v ku tito naši spoluob ané: Marie Procházková, Mirotice František Brousil, Lu kovice Václav Brousil, Mirotice Stanislava Trázníková, Mirotice Ji í Bohata, Mirotice Josef abrádek, Bo ice Jan Žižka, Strážovice Jind iška Šafá ová, Mirotice Antonín íha, Lu kovice Marie Koštovalová, Mirotice Emílie Leitnerová, Mirotice Josef Fu ík, Lu kovice Arnoštka edinová, Mirotice Josef Procházka, Radobytce R žena Zájedová, Mirotice Jaroslav Hradecký, Mirotice František Bárta, Mirotice Marie Famfulová, Obora u Radobytec Marie Gawlaszová, Lu kovice Srde n blahop ejeme a do dalších let p ejeme hodn zdraví, št stí a spokojenosti. Kulturní komise, Z. Nováková
Miroti tí senio i Jsme stále tady. Kone n zahájila letošní cyklistickou sezonu dlouhodobá parta nadšenc . Každé pond lí vyjíždíme od sokolovny v 10.00 hod. Do vršku vedem, z vršku jedem. Jde to výborn . Ud lejte pro své zdraví n co i vy ostatní. Zapojte se k nám. Zvlášt v tomto období je to krásné, být celý den sou ástí p írody. V pátek 27. dubna nás pobaví již t etí p edstavení v p íbramském divadle. Zatím odjíždíme vždy velmi pohodln a v dobré nálad po veselohrách. 5. kv tna nás uvítá restaurace „U Alše“. Je p ipravena výro ní lenská sch ze s ob erstvením. P i této p íležitosti si p ipomeneme „Svátek matek“. Pop át svým vystoupením nám p ijdou d ti z první t ídy zdejší školy se svou u itelkou. A my se p ipojujeme: všem maminkám všeho v ku co nejvíce zdraví, lásky a pohody a hodn radosti ze svých d tí p eje
Klub senior Mirotice
SB RNÝ DEN M stský ú ad MIROTICE organizuje pro ob any na sobotu 12. 5. 2007
sb rný
den
odpad
Tento den mohou ob ané bezplatn odevzdat nebezpe ný, velkoobjemový a ostatní odpad . Jedná se zejména o : akumulátory, zá ivky, televize, zamašt né odpady, zbytky barev a chemikálií, ledni ky, elektronický šrot, pneumatiky a další velkoobjemový odpdad. Odvoz bude proveden v sobotu dopoledne : 8.00 8.30 9.00 9.30 10.00 10.30 11.00
-
8.30 9.00 9.30 10.00 10.30 11.00 11.30
-
Radobytce - náves Bo ice - náves Jarotice - náves Stráž - u výv sky Strážovice - náves Lu kovice - náves Obora u Radobytec - u kapli ky
Mirotice - sb rné místo Sb r železného šrotu 12. 5. 2007 VYZÝVÁME OB ANY, kte í dosud tak neu inili, aby uhradili poplatky za odvoz pevného domovního odpadu. KV TEN 2007
Železný šrot mohou ob ané odložit u kontejneru na plasty, bude odvezen nezávisle na nebezpe ném odpadu.
5
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC
Z „DÍLNI KY“ ŽÁK NAŠÍ ŠKOLY D TI U ILY D TI… Stalo se již na naší škole tém tradicí, že na Den u itel si ve t ídách m níme role. Žáci nejstarších ro ník si, pro p edchozích konzultacích s kmenovými vyu ujícími, vyzkouší „zau it si“ svoje mladší spolužáky. Musím podotknout, že v tšina z nich k tomu p istupuje velmi zodpov dn a prosp šné je, že také poznají školní výuku z té „druhé strany barikády“. N kolika z nich jsem se zeptal na jejich dojmy a pocity. Tady jsou: -Dobrej, bavilo m to. Ale po ád bych to d lat nemohla… M. Stará; 7. ro . -U ení se mi líbilo, ale u itelem bych bejt
Koncert V pátek 23. b ezna byl ve škole koncert. Vystupovali tam dva pánové, s kterými jsme si nejd íve povídali o r zných tématech, o kterých oni potom zpívali písni ky. Konal se v osmé t íd a nejd íve šel na koncert první stupe a až po n m stupe druhý. K. Zemanová – 5. ro ník Moje vodnice Moje vodnice je velmi hezká, ale docela drzá. Jmenuje se Vod nka. Je štíhlá a st ední postavy. Má zelené o i, malý nos a ervenou malou pusu. A také má zelenožluté vlasy. Jsou dlouhé až na ramena. Má ervenou epi ku, na které má bambulku, zelený kabátek, ze kterého jí kape voda ze šosu a vedou jí z n j barevné stužky. Má modro erven pruhované triko a hn dozelené kalhoty. A malé r žové boty. Nebyla by to správná vodnice, kdyby nem la pukli ky s duši kami. Má jich šest a jedna je velká a v ní má duši nejv tšího h íšníka. asto sedává na vrb , která je stará asi 100 let. A ješt pro zají6
necht l. F. adek; 8. ro . -Zkusila jsem si, jaké je to být u itelkou. Te už vím, jak to mají u itelé t žké. Toto povolání bych v budoucnu d lat necht la. V. Ebertová; 5. ro . -U ení m velmi bavilo, ale ur it bych necht l bejt u itel. Když n co povídám a n kdo tam kecá, je to velmi nep íjemné. Aspo jsem si zkusil, jaké to je, když p i výkladu u iva n kdo povídá. Nejvíce m bavil t locvik ve 4. t íd . Je jich pom rn hodn a hlavn holek, které tam po ád melou. Já jsem si je ale zkrotil :-) V. Jonášek; 8. ro . -M j pocit p i u ení byl, že bych nikdy nemohla být paní u itelkou. Je to náro ná práce. T. Veselá; 6. ro . -U ili jsme s Míšou Starou ve 4. t íd . V téhle t íd jsou d ti paní u itelky Hálové. Musíme uznat, že je má dob e
zvládnuté. Jsou hodné a poslouchají. Zadanou práci ud lali všichni dob e. Bavilo nás to a ur it bychom si to rády zopakovaly. Ale práci t ídní u itelce Hálové nezávidíme :-) T. Pacovská; 7. ro . -U ení se vyda ilo a bylo to dobrý. Žáci byli hodní, ale u itelkou bych necht la bejt. L. Klarnerová; 8. ro . -První hodina v 5. t íd byla pro nás zajímavá. U ily jsme eštinu. Zjistily jsme, že to u itel m opravdu nezávidíme. T etí hodina v 5. t íd byla zábavná, protože paní Trázníková zaujala skv lou pozici žáka. U ili jsme angli tinu. M. Lišková a M. T mová; 7. ro . (Pozn.: Výpov di jednotlivých žák nebyly, z d vodu autenti nosti, jazykov upraveny.) Martina Hála
mavost: tento rybník je v Praze, no rybník, je to eka Vltava. M. Vlachová – 5. ro ník
ky s ty mi duši kami utopených. Ty hrní ky má vystavené v poli ce nad postelí ve svém domku. Vedle postele má šuplíky, v kterých vždy najde, co pot ebuje. Potom má v domku krb, nad krbem pec, v které asto pe e své oblíbené koláe. Uprost ed má st l a jen jednu židli, protože k ní návšt vy moc nechodí. V rohu má košt , s kterým každý týden zametá celý d m. Její d m je skoro celý ze d eva a má doškovou st echu. Protože už v n m Lena žije p esn tisíc sedmset p t let, je ten d m velmi starý a porostlý mechem a vodními asami. Len se tam ale žije dob e a je spokojená. K. Zemanová – 5. ro ník
Vodnice Lena V Praze ve Vltav žije jedna vodnice. Jmenuje se Lena. Bydlí až na kraji Prahy, protože Praha je n kdy rušné m sto a Lenu by to rušilo p i spaní. Ob as ji ale hodn lidí vid lo pod Karlovým mostem nebo na Šumav , p esn kde pramení eka Vltava. To proto, že cht la vid t památku nebo kde pramení eka, v které bydlí. Má zelenou ple , pusu jako nej erven jší t eše , vlasy má zelené, kudrnaté, na ramena. O i modré jako nejjasn jší nebe. Nej ast ji obléká zelený kabátek nad kolena a protože je to vodnice, má hn dou sukni, její erné boty jsou jako no ní obloha bez hv zd. Na hlav asto nosí ervenou epici s bambulkou a modrými puntíky. Správná vodnice má hrne ky s duši kami lidí. Ale Lena je hodná vodnice a sbírá jen duši ky utopených nebo zlých lidí, které se jí ješt nepoda ilo chytit. Tak má Lena pouze ty i hrní -
KV TEN 2007
ZPRAVOJ M STA MIROTIVC
HOROSKOP
Terezka Klímová – Ke ková ze tvrté t ídy si vymyslela horoskop. Myslím, že ur it stojí za to si ho p e íst… Martin Hála
Horoskop na kv ten
Ryby S partnerem i partnerkou se tento m síc nedomluvíte. Bude to samá hádka. Ale naopak s rodi i si budete rozum t. Váš domácí mazlí ek se spokojí jen s hodn procházkami. Beran Ve škole i v práci se výrazn zlepšíte. Nesmíte však zapomenou, že samochvála smrdí. Partner(ka) bude po ád zaneprázdn ný(ná). Býk Nejlepší je pro vás sed t u televize? Omyl. Tento týden se musíte obzvlášt
hýbat. Sport je pro vás ur en na celé léto. Nesmíte ale p ehán t. Blíženci Pozor na zran ní!!!! Budete si myslet, že to nic není, ale pozor. Každý se p eci zmýlí!!! Rak Tentokrát to bude veselé!!! Tento týden to bude samé DOBRÉ p ekvapení!!! eká na vás také mnoho práce na zahrad . Lev Ve škole to bude úžasné. Stejn tak i v práci. Vyznamenání se za nou hromadit!!! Tentokrát jsi zabodoval(a)! Panna Objeví se vrásky RADOSTI!!! Vše se vám da í a dokonce vás pochválí i p íbuzní. Te se bude da it i další m síc!!! Váhy Dobrých zpráv nebude moc. Tento týden ale potkáte starého známého a promluvíte si naprosto v klidu. M žete se mu i vyzpovídat.
Štír Vyrazte za sportem. Nebude na Vás ekat v n . Partner(ka) vám bude po ád psát sms nebo dopisy. St elec Musíte si odpo inout. Chvíle relaxování nikomu neuškodí. Zkuste si namíchat n jaký koktejl. Kozoroh Hv zdy jsou vám naklon ny. Nebude to ale trvat v n . Využijte volna a b žte na procházku s nejlepším p ítelem i p ítelkyní. Vodná Nikdo vás nebude poslouchat. Odreagovat se b žet do bazénu. Plavání je zdravé. Pokud chcete v d t víc, zavolejte na íslo 721 442 963!!! Motto m síce: Na sv t koukej vesele, a se co chce semele!
Firma JV Galvanovna s.r.o. podniká v prostorách bývalého podniku Jihokov, místními zvaného Znak.. Majitelé Jakub Ducho a Václav Chmela koupili v srpnu lo ského roku nejen technologii, ale i celý objekt. Obor kovovýroby si s sebou odnesl Jihokov a jak napovídá název JV Galvanovna, noví majitelé se rozhodli pro obor povrchových úprav. Dlužno p edeslat, že v oboru nejsou žádnými nová ky, pokovení již provozují adu let, a d íve jako zam stnanci, nebo pozd ji jako vlastníci nových firem. Nyní tedy spojili síly a vytvo ili další firmu. Po za átku výroby 1.9.2006 se ihned za ala p ipravovat náro ná rekonstrukce staré technologie zinkování. Bylo rozhodnuto postavit zcela novou , automatickou linku na záv sné zinkování.To znamenalo nejen za provozu vybourat starou technologii, ale provést i stavební úpravy, otlouct staré omítky, obložit dlaždicemi, ale i rozší it kapacitu isti ky odpadních vod a vyvložkovat podlahy polypropylénovými deskami, tak, aby byla jistota dvojí ochrany (2 chemicky odolné podlahy) proti pr sak m technologické vody. Rovn ž isti ka odpadních vod prošla celou rekonstrukcí, jímky byly též nov vyvložkovány. P ed koupí areálu se provedl ekologický audit. Na míst bývalých kalových polí byla odstran na zemina do hloubky 1 metru, znovu navezena ornice a zatravn na.Vedle budovy je vybudován monitorovací vrt, ze kterého se pravideln odebírá voda k rozbor m.Záv r ekologického auditu byl takový, že objekt JV Galvanovny v Miroticích je bez jakékoliv ekologické zát že, takže sousedé a obyvatelé Mirotic nemusí mít z firmy žádné obavy. Že objekt je po stránce ekologie naprosto v po ádku, potvrdila i lednová kontrola eské inspekce životního prost edí z eských Bud jovic. V b eznu prob hla technicko bezpe nostní prohlídka provozovny, rovn ž s kladným výsledkem. Tolik k eventuálním dopad m na okolní prost edí a nyní zp t k výrob . B hem rekonstrukce, za ztížených podmínek, se stále ru n zinkovalo, eloxování hliníku fungovalo bez p erušení. Hned po Novém roce byla slavnostn spušt na nová zinkovací linka, po zapracování operátor a vychytání drobných závad již tato linka od b ezna pracuje na 3 sm ny, rovn ž eloxování hliníku se d lá na 2 až 3 sm ny. Poda ilo se zajistit zakázky, firma p ijímala zam stnance a z p vodních 4 jich zde pracuje již 12. Ti, kdo již firmu navštívili, vidí, že v technologii i v celkovém prost edí došlo k velikému posunu vp ed. Firma d sledn dbá na kvalitu, zavádí systém ízení jakosti ISO 9001:2000 a 24.4.2007 prob hne certifika ní audit a pokud vše dob e dopadne, tak se spole nosti otev ou dve e k dalším zakázkám. Pokud mají tená i p ipojení k internetu, nech se podívají na stránky www.galva-chmela.cz, kde je fotogalerie. Majitelé firmy by touto cestou cht li pod kovat jak zákazník m, tak dodavatel m, ale p edevším svým zam stnanc m, kte í mají nejv tší podíl na tom, že se dílo poda ilo, a v í, že spole nost se stane trvalým garantem pracovních p íležitostí v Miroticích.
KV TEN 2007
7
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC
Kulturní a sportovní akce ( v Miroticích a okolí ) 27. 4. 2007 Vítání ob ánk 7. 5. 2007 Pietní akt kladení v nc na vojenské hroby 16.00 hod. 26. 5. 2007 Májová zábava
P ehled kulturního života v Písku Kino Porty - tel : 382 734 720 1.kv tna a 2. kv tna 17.30 a 20.00 KRÁLOVNA životopisné drama 3.kv tna a 4.kv tna 17.30 a 20.00 PUSINKY road-movie 5.kv tna a 7.kv tna 17.30 a 20.00 6.kv tna pouze 20.00 DOPISY Z IWO JIMY vále ný
M STO MIROTICE A DIAKONIE BROUMOV d kují tímto všem ob an m, kte í p isp li na humanitární sbírku, uskute n nou ve dnech 18.—20. dubna 2007. D kujeme za spolupráci jménem všech lidí, kterým se díky Vašemu pochopení dostane tolik pot ebné pomoci.
ZM NA SVOZU DOMOVNÍHO ODPADU - LETNÍ SVOZ Letní svoz za íná m sícem kv tnem 2007. Odpad se bude vyvážet každý sudý týden v úterý.
ádková inzerce : Koupím p ív sný vozík za osobní automobil na velkých kolech. Tel. : 732208602
6.kv tna 15.00 PU A A TY LÍSTEK d tské p edstavení 6.kv tna 17.30 POHÁDKA MÁJE pro pam tníky 8.kv tna 17.30 a 20.00 NEP ÍJEMNÁ PRAVDA dokument 9.kv tna až 11.kv tna 17.30 a 20.00 HUDBU SLOŽIL, SLOVA NAPSAL komedie 12.kv tna a 13.kv tna 17.30 a 20.00 . MOST DO ZEM TERABITHIA rodinný fantasy 14.kv tna a 15.kv tna 17.30 a 20.00 . SEJMI ESO komedie 16.kv tna až 18.kv tna 17.30 ROBINSONOVI rodinný animovaný 16.kv tna a 17.kv tna 20.00 ERNÉ VÁNOCE thriller 18.kv tna 20.00 , 19.kv tna a 20.kv tna 17.30 a 20.00 VLAJKY NAŠICH OTC vále ný 21.kv tna a 22.kv tna 17.30 a 20.00 ALPHA DOG krimi 23.kv tna NEPROMÍTÁ SE - akce v rámci Tourpropagu 24.kv tna až 26.kv tna 17.30 a 20.00 300: BITVA U TERMOPHYL historický 27.kv tna 15.30 TATÍNEK aneb Mramorizace Zde ka Sv ráka dokument 27.kv tna až 30.kv tna 17.30 ARTUR A MINIMOJOVÉ rodinný aniVážení ob ané, chceme Vás informovat, že vyšla publikace „Hrady, zámky a tvrze, které p ežily rok 2000 – Jiho eský kraj“. Jedná se o encyklopedii všech kasteologických památek, které jsou, by v nepatrných zbytcích, viditelné nad zemí. Tato publikace je koncipována jako „jazykovzdorná“ pro možnost užívání každým, kdo neumí esky, ale zná íst latinkou. Je ešena jako fotografická dokumentace s faktografickými daty, ikonami místa, zna kami p estaveb a p ehlednou mapou s vyzna enými lokalitami. Abecední azení je pohodlné pro vyhledávání. Publikace je informa ním materiálem, sloužícím široké ve ejnosti pro turistické ú ely, p ehledné studium, skriptum pro školy, inspirace pro cestovní kancelá e, ve ejnou správu a v neposlední ad i jako dárková publikace pro podniky. M la by být podporou pro záchranu kulturního d dictví. V roce 2004 byla tomuto projektu ud lena morální záštita eskou komisí pro UNESCO. Jiho eský kraj a EU rovn ž
movaný 27.kv tna až 29.kv tna 20.00 HORY MAJÍ O I 2 horor 30.kv tna 20.00 31.kv tna 17.30 a 20.00 TAXI 4 komedie
podpo ily vydání této knihy p ísp vkem. Objemná publikace mapuje 348 objekt na 472 stranách s 1138 barevnými fotografiemi. Velikost knihy s pevnou vazbou je 227 x 290 mm. Tímto nabízíme ob an m Jiho eského kraje, kte í mají zájem o tuto knihu, možnost si ji zakoupit pouze za výrobní cenu. Výrobní cena knihy je stanovena na 474,- K v . DPH. Pokud si ji nezakoupíte p ímo u výrobce v eských Bud jovicích, je možné ji zaslat poštou, v tom p ípad se cena zvýší o balné a poštovné. Nabízíme Vám možnost objednávek emailem na adrese
[email protected] nebo písemn na adrese Herbia spol. s r.o. Novohradská 16 370 01 .Bud jovice tel.: 386354615 fax: 386352060 P ípadn m žete objednávky dohodnout hromadn s vaším m stským ú adem.
ZPRAVODAJ M STA MIROTIC , vydává m sto Mirotice, 1x m sí n , náklad 500ks, zdarma, sazba a tisk M stský ú ad Mirotice, distribuce MÚ, zodpov dný redaktor Ing. P. Klíma. Eviden ní íslo MK R E13486. E-mail:
[email protected]. Redak ní uzáv rka p ísp vk do Zpravodaje je 15. dne p edchozího m síce. Pozdní p ísp vky budou zv ejn ny v dalším ísle.
