Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace - Chýnovsko

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace - Chýnovsko

vypracovala: Kateřina Bicanová vedoucí práce : RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.

1

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Chýnovsko“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně uvedla v přiloženém seznamu.

v Táboře dne 22. 4. 2010

…………………………… Kateřina Bicanová

2

Anotace „Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Chýnovsko” Cílem práce je mapování, podrobný popis a hodnocení významu jednotlivých architektonických a jiných památek v oblasti Chýnova jako základ pro rozvoj cestovního ruchu. Výzkum byl zaměřen především na historii památek a stav, ve kterém se nacházejí.Vedlejším cílem bylo prozkoumat, jaké jsou podmínky pro cestovní ruch. Pomocí dotazníkového šetření se podařilo sestavit profil návštěvníka této lokality.

3

Poděkování Za cenné rady a spolupráci při tvorbě mé bakalářské práce bych chtěla poděkovat RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 1 1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ................................ 3 1.1 Cestovní ruch ................................................................................................. 3 1.2 Marketing ....................................................................................................... 6 1.3 Výklad pojmu památky ..................................................................................7 1.4 Vymezení památek .........................................................................................8 1.5 Třídění památek ........................................................................................... 10 1.6 Druhy památek .............................................................................................11 1.7 Národní památkový ústav .............................................................................14 1.8 Unesco ..........................................................................................................16 1.9 Národní památky v České republice .............................................................17 1.10 Strategický rozvoj Jihočeského kraje .........................................................17 2 POUŽITÁ METODIKA ....................................................................................19 2.1 Cíl ..................................................................................................................19 2.2 Metodika a techniky ......................................................................................19 3 SITUAČNÍ ANALÝZA ....................................................................................21 3.1 Vymezení Chýnovska ...................................................................................21 3.1.1 Historie ...................................................................................................21 3.1.2 Geografické vymezení .......................................................................... 22 3.1.3 Demografické vymezení ........................................................................23 3.1.4 Hospodářská charakteristika ..................................................................24 3.1.5 Instituce zřízené městem ........................................................................26 3.2 Architektonické památky ..............................................................................27 3.2.1 Chýnovký hrad ........................................................................................27 3.2.2 Kostel v Chýnově ....................................................................................28 3.2.3 Kostel sv. Bartoloměje ........................................................................... 28 3.2.4 Kostel sv. Petra a Pavla v Hartvíkově .....................................................29 3.2.5 Bílkův dům ............................................................................................. 30 3.2.6 Zámek v Oblajovicích .............................................................................31 3.3 Sochy, sousoší, kašny a drobná kamenická a kovová díla ........................... 32 3.3.4 Železniční mosty .................................................................................... 33 3.3.5 Kaple .......................................................................................................33 3.4 Přírodní památky .......................................................................................... 34 3.4.1 Chýnovský kras ...................................................................................... 34 3.4.2 Památné stromy ...................................................................................... 35 3.4.3 Pacova hora ............................................................................................ 36 3.5 Význam památek pro rozvoj cestovního ruchu ............................................ 38 4 TERÉNNÍ SETŘENÍ ........................................................................................ 39 4.1 Příprava a realizace terénního šetření .......................................................... 39 4.2 Vyhodnocení terénního šetření .................................................................... 40 5 VYHODNOCENÍ .............................................................................................. 49

5

Závěr ..................................................................................................................... 50 Summary ................................................................................................................ 51 Seznam použité literatury ...................................................................................... 52 Seznam grafů a obrázků ......................................................................................... 54 Seznam použitých zkratek ..................................................................................... 56 Přílohy .................................................................................................................... 57

6

Úvod

Cestovní ruch Cestovní ruch je významnou součástí ekonomiky každého státu. Do státní pokladny České republiky přinesl cestovní ruch za rok 2008 130, 7 mld. korun. Z toho 77, 5 mld. korun byly výdaje, což představuje kladné saldo v hodnotě 53, 2 mld. korun. Tímto ukazatelem se cestovní ruch podílel 2,9 % na vytvoření HDP. V období 50. – 90. let byl cestovní ruch negativně ovlivněn obdobím komunismu. Po

únorové

revoluci

1948,

kdy byla

převzata

vláda

Komunistickou

stranou

Československa, bylo cestování a volný pohyb velmi stížen. Postupně došlo k uzavírání hranic do kapitalistických států. Cestovat se mohlo pouze do zemí východní Evropy. Z tohoto důvodu existoval pouze domácí cestovní ruch (95%). Charakter cestovního ruchu byl tehdy odlišný od současnosti. Jednalo se především o krátkodobé a kolektivně organizované pobyty soustředěné se především do letní sezóny. Převažovalo zejména chataření, chalupaření, stanování a cesty za příbuznými a známými. Do roku 1990 bylo v České republice registrováno pouze 10 cestovních kanceláří. V následujících letech došlo k rychlému vzestupu cestovního ruchu vlivem demokratizace české společnosti. Počet cestovních kanceláří a agentur se výrazně zvýšil. Po roce 1990 jich bylo již 400, v roce 2006 833 a o dva roky později bylo registrováno již 946 cestovních kanceláří. V žebříčku počtu klientů dané cestovní kanceláře například v roce 2004 jasně vedl Čedok s 411 000 klienty, dále následoval Exim Tour s 154 000 klienty a dále pak Fire Tour s 110 000 klienty. Rozvoj cestovního ruchu posiluje kulturní dědictví dané země. K nejnavštěvovanějším památkám patří především Pražský hrad s 1, 34 miliony turisty, dále ZOO Praha s 1, 20 miliony turisty, Židovské muzeum s 612 000 turisty a Národní muzeum Praha s 549 000 turisty. Každoročně od roku 1991 se konají v naší republice celkem 4 veletrhy na podporu cestovního ruchu. Jedná se o Madi Travel Market, Region Tour + Go Brno, Holiday World Praha a Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí.

7

Počet zahraničních návštěvníků v České republice za hodnocený rok 2007 byl 24 538 milionu. Z toho počet zahraničních turistů byl 10 162 milionu a počet zahraničních jednodenních návštěvníků byl 14 376 milionu. Češi na svých cestách po České republice například v roce 2007 utratili 105, 621 mld. korun a oproti tomu na svých cestách do zahraničí vydali celkem 80, 6 mld. korun. Do Evropy by mělo přijet podle odhadů organizace World Tourism Organisation sídlící v Ženevě v roce 2020 717 milionu turistů. Představuje to míru růstu 3,08 % v hodnoceném období 1995 - 2020. Česká republika by měla podle odhadů této organizace patřit v roce 2020 k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. Podle další prognózy by mělo do naši země přicestovat 44 milionů turistů, což by znamenalo 2,7 % podílu České republiky na celosvětovém cestovního ruchu. Z uvedených odhadů vyplývá, že cestovní ruch významně přispívá k vyrovnání celkově negativní bilance zahraničního obchodu. Již dnes pracuje ve světě každý 10. zaměstnaný člověk v cestovním ruchu.

8

1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA 1. 1 Cestovní ruch Cestovní ruch definuje Borman jako „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i z jiných příčin (za zvláštními událostmi), při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací“ 1. Naopak jiný názor vyjádřil Gluckmann, který označuje cestovní ruch jako „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně a mezi obyvateli tohoto místa“ 2. Fedor chápe cestovní ruch jako „periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu“ 3. Poser definuje cestovní ruch jako „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé“ 4. Ekonomickou stránkou cestovního ruchu se zabývají Ogilvie a Norval, kteří rozumí pod pojmem cestovní ruch „ekonomický jev spojený s potřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě bydliště“ 5. V roce 1942 vydávají Hunziker a Krapf dílo „Základy všeobecné nauky cestovního ruchu“, ve kterém definují ucelenou teorii cestovního ruchu. Cestovní ruch chápou jako „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“ 6. Dohnal chápe cestovní ruch jako „cestu uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“7. Obdobně charakterizuje cestovní ruch i Kopšo. Definuje ho jako „formu uspokojování lidských potřeb reprodukcí fyzických a duševních sil člověka mimo běžné životní prostředí

1

Indrová, J. a kol.:Cestovní ruch I., s. 9 Malá, V.: Cestovní ruch, s. 8 3 Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I., s. 9 4 Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I., s. 10 5 Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I., s. 10 6 Hesková, M.: Cestovní ruch, s. 10 7 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I, s. 11 2

9

a ve volném čase“ 8. Kašpar definuje cestovní ruch jako „cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi“ 9. Naproti tomu profesor Kaspar pojímá cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není ani místem trvalého bydliště ani místem pracovistě“ 10. Hesková chápe cestovní ruch jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. Z cestování je vyloučen důvod placené činnosti a přestěhování za účelem práce“

11

. Podobně charakterizuje cestovní ruch i Mezinárodní

organizace cestovního ruchu. Definuje ho jako „činnost lidí spočívajících v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely“ 12.

1. 1. 2 Druhy a formy cestovního ruchu Základní kategorie Cestovního ruchu 13 a) vnitřní cestovní ruch – DOMESTIC TOURISM b) národní cestovní ruch – NATIONAL TOURISM c) mezinárodní cestovní ruch – INTERNATIONAL TOURISM Aktivní cestovní ruch – INCOMING – příjezdy cizinců – turistů do České republiky Pasivní cestovní ruch – OUTCOMING – výjezdy českých turistů do zahraničí Volný cestovní ruch – někdy označován jako komerční, volně přístupné zařízení cestovního ruchu, cenová tvorba dohodou. Vázaný cestovní ruch – kombinace úhrady služeb ze společenských fondů podniků, podniková rekreace ve vlastních podnikových zařízeních, lázeňská péče, dětská rekreace.

8

Malá, V.: Cestovní ruch, 1999, s. 8 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I, s. 11 10 Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I., s. 9 11 Hesková, M.: Cestovní ruch, s. 8 12 Cestovní ruch, dostupný z: www.wto.org, 3.2.2010 13 Hesková, M.: Cestovní ruch, s. 8 9

10

Druhy cestovního ruchu 14 •

rekreační •

pobytový

•

aktivní turistika

•

kulturní

•

společensky zaměřený

•

profesionálně zaměřený

•

sportovní

Formy cestovního ruchu

14

•

celoroční

•

sezónní

•

krátkodobý

•

dlouhodobý

•

individuální

•

skupinový

•

domácí

•

zahraniční •

aktivní (příjezdový)

•

pasivní (výjezdový)

•

tranzitní

•

vázaný

•

volný

Holeček, M., Mariot, P. a Střída, M.: Zeměpis cestovního ruchu, s. 38

11

Cestovní ruch se třídí podle: a) místa realizace •

domácí

•

zahraniční

b) způsobu a formy úhrady nákladů •

volný

•

vázaný

c) délky pobytu •

dlouhodobý (nad tři dny do šesti měsíců)

•

krátkodobý (do tří dnů a dvě přenocování)

d) způsobu účasti •

individuální (neorganizovaný)

•

organizovaný (skupinový)

e) ročních období •

sezónní – mimosezónní

•

zimní – letní

•

celoroční

f) dalších hledisek •

cíl cesty

•

podle použitého dopravního prostředku

•

podle distance

•

podle způsobu ubytování

1.2 Marketing Marketing se zabývá vztahy mezi kupujícím a prodávajícím a činnostmi, které mají tyto vztahy dovést k určitému závěru. Americký vědec Kotler definuje marketing jako „společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby, nabídky

12

a směny hodnotných výrobků s ostatními“

15

. Morrison chápe marketing jako „plynulý

proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů své vlastní organizace.“ Pro dosažení největší účinnosti je velmi důležité úsilí každého jednotlivce, jehož účinnost může být zvyšováno či naopak snižováno činností komplementárních organizací” 16. Jiní vědci tvrdí, že marketing může fungovat jen tehdy, pokud je dobře ukotven v celé organizační kultuře. Tento názor zastává významný autor managementu Drucker. Tvrdí, že „marketing je mnohem širší záležitostí než prodej, ale není vůbec žádnou specializovanou aktivitou. Je přítomen v celém podniku. Je to celý podnik viděný z pohledu konečného výsledku, tedy z pohledu zákazníka. Zájem o marketing a odpovědnost za něj tedy musí prostupovat všemi oblastmi podniku“ 17. Teoretici z ostatních zemí jako je třeba Lendrevic a Lindon definují marketing jako „soubor metod a prostředků, které má organizace k tomu, aby zapůsobila příznivým dojmem na veřejnost a dosáhla svých cílů“ 18.

1. 3 Výklad pojmu památky „Etymologický vznik slova památka a jeho sémantický obsah úzce souvisí se slovy paměť, pamatovat. K naplňování pojmu památka jeho obsahem dochází až v období od 19. století, přičemž jeho soudobá podoba se vytvořila až ve 20. století“ 19. „Památka v nejobecnějším smyslu slova je něco, co připomíná minulost“ 20. Pojmem památka se rozumí v paměti uchovávaná vzpomínka či upomínka na někoho nebo na něco. Památka v podobě hmotných a duchovních výtvorů fungovala jako připomínka pamětihodné události, osobnosti či děje pro budoucí generace.

15

Kotler, P.: Marketing, s. 4 Morrison, M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu, s.16 17 Horner, S. – Swarbrooke, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, s. 28 - 30 18 Horner, S. – Swarbrooke, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, s. 28 - 30 19 Hácha, E. a kol.: Slovník veřejného práva československého III. P-Ř 2000, str. 1 20 Vinter, V.: Úvod do dějin a teorie památkové péče I., str. 59 16

13

1. 4 Vymezení památek Zdeněk Wirth definuje památky jako „významný předmět připomínající minulost bez ohledu na to, zda dalekou či blízkou, zda minulost člověka nebo přírody“ 21. Naopak Vinter chápe památky jako „součást prostředí, ve kterém žijeme. Vedle nové výstavby je důležité prezentovat předchozí historický a architektonický vývoj místa z úcty k našim předkům, ale abychom i pro příští generace uchovali to, co nám dějiny předaly“ 22. Unesco rozumí pod pojmem památky „architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; skupiny budov: skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; lokality: výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska” 23. Za kulturní památky podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., prohlašuje ministerstvo kultury České republiky: kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. 24 •

Kulturní památky Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,

21

Hesková, M.:Cestovní ruch, s. 49 Hlobil, I., Kratochvíl, P., Vošáhlík, A.: Památky vašeho města jsou váš kapitál, s.7 23 Unesco, dostupné z: http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/, 12.3.2010 24 Zákon a státní památkové péči, dostupné z: www.npu.cz, 12.3.2010 22

14

b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. •

Národní kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče o národní kulturní památky.

•

Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích.

•

Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.

15

1. 5 Třídění památek Podle povahy a funkčního uplatnění se rozlišují tyto skupiny atraktivit na 25 a) kulturní památky typu: městské sídelní celky, vesnické sídelní celky, jednotlivé kulturní památky (hrady, zámky, včetně jejich zřícenin, architektonické památky, církevní stavby, galerie, muzea, skanzeny, historická místa a památníky, technická díla, památky lidového umění) b) kulturně společenské akce: kulturní, společenské, sportovní akce a podniky, výstavy a veletrhy c) přírodní pozoruhodnosti: významné biologicko - krajinářské prvky (národní parky, CHKO, státní přírodní rezervace, zámecké parky a zahrady) a jednotlivé přírodní pozoruhodnosti (přírodní památky a výtvory, geomorfologické zvláštnosti, výhledové body, arboreta, botanické zahrady) Třídění památek podle 26 a) povahy •

movité (nábytek, obrazy, archiválie)

•

nemovité (stavby, naleziště, kamenná sousoší)

b) významu •

umělecké (architektury, sochařství, malířství, uměleckých řemesel)

•

historické (dokumentace dějinných událostí)

c) účelu

25 26

•

obranné (hrady, tvrze)

•

sídelní (zámky, paláce)

•

církevní (kláštery, kostely)

Hesková, M.:Cestovní ruch, s. 22 Hesková, M.: Cestovní ruch, s. 23

16

Rozdělení památek podle 27 •

uměleckých zdrojů •

pravěké, románské, gotické, renesanční, barokní, klasicistní, empírové, romantické, historizující, secesní, ve stylu art deco

•

místa vzniku •

•

orientální, severské

druhů

1. 6 Druhy památek 28 Archeologické památky Nejběžnějšími nehmotnými archeologickými památkami jsou hradiště výšinná – ostrožná (Levý Hradec, Bezemín, Věteřov), dále hradiště nížinná – blatná (Libice nad Cidlinou, Mikulčice, nejznámějšími hradišti jsou hradiště Keltů – opida (Strakonice, Závist). Dalšími archeologickými památkami jsou například mohyly, mohylová pohřebiště.

Architektonické památky Památková hodnota architektonických památek spočívá především v uměleckých hodnotách architektonických, na rozdíl od ostatních stavebníc památek s převažující hodnotou historicko – dokumentární. Do této nejpočetnější skupiny řadíme památky profánní (stavby a předměty světské) zahrnující hrady, zámky, tvrze, paláce, domy, městská opevnění a podobné civilní stavby či movité předměty a zařízení a památky sakrální (stavby a předměty církevní), kam náleží kostely, kláštery a ostatní stavby a předměty liturgické funkce.

Sochy, sousoší, kašny a drobná kamenická a kovová díla Sochy, sousoší, pamětní kříže a boží muka jsou neodmyslitelným prvkem české krajiny. Ve městech se sochy, kašny a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako

27 28

Malá, V.: Cestovní ruch, s. 50 Druhy památek, dostupné z: www.npu.cz, 12.3.2010

17

urbanistický prvek příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí.

Lidová architektura Lidová architektura nebo také památky lidového stavitelství patří od 19. století do oboru etnografie (národopisu). Řada venkovských chalup a usedlostí našla nové využití jako rekreační objekty a řada vybraných objektů byla přenesena do tzv. muzeí lidové architektury v přírodě (skansenů), například Rožnov pod Radhoštěm, Přerov nad Labem, Veselý Kopec na Českomoravské vysočině. Tento postup je třeba hodnotit jako krajní záchranou akci, protože přenášené stavby vytrhují z původního prostředí. Skupiny nemovitých kulturních památek lidové architektury jsou prohlašovány za památkové rezervace či zóny lidové architektury (Holešovice, Vesec u Sobotky, Byšice)

Technické památky Technické památky nebo – li památky výroby a technické práce se dostávají do zájmu ochrany památek teprve v 60. letech našeho století, zatímco movité technické památky byly již řadu desetiletí sbírány a soustřeďovány ve specializovaných technických muzeích. Skladba těchto památek je velmi bohatá a pestrá – větrné a vodní mlýny (Opatov, Kuželov u Přerova, Slup na Znojemsku), hamry (vodní kovárny), vodní kanály, staré kamenné rozcestníky, sýpky a solnice apod. Technické památky je možné také dělit podle výrobních odvětví a technických disciplín.

Památky historické, kulturně historické a vojenské Do této skupiny patří památky, které se vztahují k významným historickým událostem nebo osobnostem. S postupem času a postupně i přeměnami společnosti, která minulost hodnotí, se samozřejmě památky této skupiny obměňují, doplňují se o nové, zatímco jiné ustupují do pozadí nebo se ruší. Patří sem různé rodné domy významných osobností, místa spojená s pobytem a tvorbou politiků, umělců či vědců, památníky a hroby významných osob apod. Mezi vojenské památky řadíme bojiště, vojenské válečné hřbitovy a pomníky, pevnosti aj. Skupinu

18

funebrálních památek tvoří křesťanské a židovské hřbitovy, hroby, hrobky, náhrobky a pomníky.

Historické zahrady a parky K historickým zahradám a parkům se v poslední době přistupuje jako ke speciálnímu druhu památek. Jako součást zámku, městských paláců i klášterů byly zahrady již dříve zahrnovány mezi památky. Z památkového hlediska jsou také sledovány starší městské a lázeňské parky. Pozornost je věnována i upraveným výsekům přírody (Terřino údolí u jihočeských Nových Hradů, Babččino údolí v Ratibořicích, Lednicko – valtická souprava, Žehušická obora u Čáslavi). Národní přírodní památka 29 Je definována podle zákona 114/ 1992 Sb. § 35, o ochraně přírody a krajiny jako „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk“. Přírodní památka 30 Definuje ji zákon 114/ 1992 Sb. § 36 o ochraně přírody a krajiny jako „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk“.

29 30

Národní přírodní památka, dostupné z: www.portal.gov.cz Přírodní památka, dostupné z: www.portal.gov.cz

19

1. 7 Národní památkový ústav 31 Národní památkový ústav je odbornou organizací státní památkové péče podle zákona č. 20/ 1987 Sb. Některé činnosti odborné organizace státní památkové péče dle zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči: •

zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče,

•

provádí výzkum a vývoj, jakož i odborné a metodické činnosti usměrňující péči o památky ve vlastnictví a správě jiných subjektů a o památkově chráněná území,

•

organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly,

•

rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek,

•

vede ústřední seznam kulturních památek, (připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí za kulturní památky)

•

zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče

Odborná organizace státní památkové péče si pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče vytváří se souhlasem ministerstva kultury a po projednání s krajem krajská, popřípadě i další územní odborná pracoviště. Síť pracovišť Národního památkového úřadu byla postupně doplňována a v cílovém stavu odpovídá krajskému členění. V Praze se nachází ústřední pracoviště a rovněž 2 územní odborná pracoviště. Další územní odborná pracoviště jsou umístěny v Českých Budějovicích, Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Telči, Pardubicích, Brně, Ostravě, Lokti, Josefově a Olomouci.

31

Národní památkový ústav, dostupné z: www.npu.cz, 20.3.2010

20

Obr. 1 Síť pracovišť NPU

územní odborná pracoviště ústřední pracoviště

Zdroj: www.npu.cz, 20.3.2010

1. 7. 1 Evidence kulturních památek 32 Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“). Ústřední seznam vede odborná organizace státní památkové péče. Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů. Zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. Odborná organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (§ 8), vlastníka kulturní památky, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde-li o nemovitou kulturní památku, vyrozumí kromě toho také stavební úřad. U archeologického nálezu prohlášeného za kulturní památku vyrozumí též Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Vlastník kulturní památky je povinen oznámit odborné organizaci státní památkové péče každou změnu vlastnictví (správy, užívání) kulturní památky nebo její přemístění.

32

Evidence kulturních památek, dostupné z: www.npu.cz, 20.3.2010

21

Oznámení musí učinit vlastník kulturní památky nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy k takové změně došlo.

1. 7. 2 Péče o kulturní památky 33 Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je - li kulturní památka ve státním vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady.

1. 8 Unesco 34 UNESCO je anglická zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, což znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací OSN. Tato organizace sídlí v Paříži a byla založena v roce 1945. UNESCO má 193 členských států a sedm přidružených členských států. Zájem o kulturní dědictví ze strany UNESCO je dán přímo jeho Ústavou, která péči a poznání kulturního dědictví deklaruje jako jeden ze základních úkolů Organizace a stanoví pro UNESCO ambiciózní cíl - navrhovat členským národům mezivládní úmluvy zajišťující lepší péči o kulturní dědictví. UNESCO přijalo řadu mezinárodních dokumentů s různým stupněm právní závaznosti, z nich nejdůležitější jsou Doporučení a Úmluvy. Haagská úmluva je Úmluva na ochranu kulturních statků v případě válečného konfliktu. Československá republika přistoupila k úmluvě roku 1958. Haagská úmluva stanoví povinnosti států pro případ ozbrojeného konfliktu. Týká se kulturních statků, tedy nejen nemovitých, ale i movitých památek. Památky chráněné podle Haagské úmluvy musí být označeny štítkem a jejich seznam je deponován u generálního ředitele UNESCO. Seznam 33 34

Zákon o státní památkové péči, dostupný z: www.npu.cz, 20.3.2010 Malá, V.: Cestovní ruch, s. 56 - 57

22

označených památek v České republice je připravován odborným pracovištěm Ministerstvo kultury ČR Státním ústavem památkové péče. Ekonomický význam spočívá v zabránění ničení památek - toho, co je motivem cestovního ruchu, zavádění restituční povinnosti předmětů uloupených ze sbírek na území okupovaného státu. V Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO má Česká republika zapsáno 11 památek.

1. 9 Národní památky v České republice Celkem 90 památek je zpřístupněných veřejnosti a tři z nich se opravují. V rekonstrukci jsou zámek Valeč, zámek Červené Poříčí, zámek Stekník. Na území České republiky je dohromady 55 zámků z toho 52 zpřístupněno veřejnosti a 3 nikoliv. V pěti případech se jedná o zámek a hrad současně - Bečov nad Teplou, Český Krumlov, Frýdlant, Horšovský Týn, Jindřichův Hradec. Dále se zde nachází 27 hradů, 1 skanzen Zubrnice, 4 kláštery Zlatá Koruna, Plasy, Kladruby, Doksany. Pod ochranou NPÚ je též kostel Most, Kuks Hospitál a Betlém, Důl Michal v Ostravě, Palácové zahrady pod Pražským hradem Praha, soubor staveb lidové architektury Příkazy, soubor lidových staveb Vysočina, památkový areál Zelená Hora, Hamousův statek Zbečno, Schwarzenberská hrobka Domanín v Třeboni a rotunda Říp. V jihočeském kraji se nachází celkem 4 hrady - Rožmberk nad Vltavou, Nové Hrady, Landštejn a Český Krumlov a 9 zámků, jmenovitě se jedná o zámek Zvíkov, Kratochvíle, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův hradec, Červená Lhota, Třeboň, Český Krumlov, zámek Dačice. Veřejnosti je také zpřístupněna Schwarzenberská náhrobní kaple a klášter Zlatá koruna.

1.10 Strategický rozvoj Jihočeského kraje 35 Základní vize Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje zní: „Jihočeský kraj - prezentující se jako zdravý a pohostinný turistický region - lépe a uvážlivě zhodnotí na poli cestovního ruchu své jedinečné přírodní bohatství a kulturní dědictví, a to ve prospěch svých obyvatel i návštěvníků”. 35

Jihočeská centrála cestovního ruchu, dostupné z: www.jccr.cz, 28.3. 2010

23

Priority strategického rozvoje se člení na Organizaci a regionální management CR, Infrastruktura pro CR, Produkty a služby, Lidské zdroje, Marketing a informační servis. Cílem je zaměřit se především na zkvalitnění nabídky pro volný čas, na podporu aktivit a podnikatelských iniciativ vedoucích ke zlepšování informovanosti, kvality a standardu nabízených služeb. Dále je nutné usilovat o celkové zvýšení úrovně kvalifikace a odbornosti jak řídících pracovníků, tak zaměstnanců a personálu působících ve službách a zařízeních CR. Nutná je též podpora a iniciace vzniku regionálního partnerství pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Na základě partnerství a regionální koordinace podpořit vytvoření a rozvoj regionálních systémů.

1. 10. 1 Územní plán rozvoje města Chýnov 36 Návrh územního plánu města Chýnov byl zastupitelstvem vydán dne 16.6. 2008. Územní plan se týká Dobronic u Chýnova, Kloužovic, Velmovic, Záhostic a Chýnova.

Územní plán se zaměřuje na: •

koncepci rozvoje území obce, ochrany rozvoje jeho hodnot,

•

koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování, koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch,

•

stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití,

•

vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování ochrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastit,

•

vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo,

•

36

udržení ekonomické aktivity.

Územní plán Chýnova, dostupné z: www.web-mmcomp.cz, 20.3.2010

24

2 POUŽITÁ METODIKA 2. 1 Cíl Hlavním cílem práce bylo mapování, podrobný popis a hodnocení významu jednotlivých architektonických a jiných památek v oblasti Chýnova jako základ pro rozvoj cestovního ruchu. Vedlejším cílem bylo zjistit pomocí situační analýzy, jaké jsou podmínky pro cestovní ruch a na základě dotazníkového šetření sestavit profil návštěvníka této lokality.

2. 2 Metodika a techniky Analýza problému byla sestavena na základě několika dílčích bodů. Analytická část a) Studium teoretických východisek Na základě studia literatury českých i zahraničních autorů byla zpracována teoreticko metodologická východiska.

b) Vymezení území Chýnova Vytvořeno na základě metody situační analýzy.V rámci situační analýzy byly zpracovány následující oblasti: Fyzicko – geografická a socio – ekonomická charakteristika oblasti, historie, přírodní atraktivity a památky.

c) Provedení terénního šetření Předmětem dotazníkového šetření je analýza cestovní ruchu na Chýnovsku. Struktura návštěvníků je sledována “tvrdými” ukazateli identifikující respondenty z hledisek důležitých pro jejich kategorizaci do specifických skupin. Názory na cestovní ruch jsou sledovány “měkkými” ukazateli, převážně formou hodnocení vybraných faktorů, u kterých je nutno respektovat, že zachycují subjektivní postoje a názory. Souhrn těchto názorů

25

umožňuje při splnění podmínek reprezentativnosti generalizaci za všechny návštěvníky. Otázky jsou téměř vždy polytomického charakteru. Syntetická část a) Vyhodnocení terénního šetření V této části práce byly vyhodnoceny informace získané z dotazníků a zaznamenány do výsečových grafů.

b) Vytvoření profilu návštěvníka Chýnovska Sestavení profilu nejčastějšího návštěvníka oblasti na základě zjištěných skutečností.

.

26

3 SITUAČNÍ ANALÝZA 3.1 Vymezení Chýnovska Oblast Chýnovsko zahrnuje pět městských částí Chýnova. Jedná se o Chýnov, Záhostice, Kloužovice, Velmovice a Dobronice u Chýnova. K tomuto územní jsem ještě připojila přilehlé obce Oblajovice, Prasetín, Domamyšl, Hartvíkov a Lejčkov.

3.1.1 Historie 37 Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově je v Kosmově Kronice české a váže se k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka a sloužil na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku. Ze tří stran bylo chráněno potokem, který vytvářel močály a čtrvrtá strana měla umělé opevnění. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 již není Chýnov vlastněn církví, ale dostává se trvale do držení světských feudálů. Husitská doba silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena. Ta se však vzdala práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována.

37

Historie Chýnova, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/, 20.3.2010

27

Chýnov měl též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo. V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.

3.1.2 Geografické vymezení Město Chýnov se nachází v jižních Čechách 8 kilometrů východně od Tábora. Leží v nadmořské výšce od 445 do 506 m n. m. Oblast Chýnova je mírnou pahorkatinou, která přechází na jihu téměř v rovinu, místy však přerušovanou drobnými údolími potoků a přikrými stráněmi, dodávajícími krajině nevšedního půvabu. Na severovýchodě a severu je uzavřeno Dubskými vrchy, jimiž začíná Českomoravská vrchovina. Na východě obklopují Chýnovsko Lažanské lesy, na jihovýchodě Záhostické lesy a polesí Doubrava, na západě směrem k okresnímu městu Táboru jsou rozsáhlé lesy zvané Bory. Chýnov je tak zcela ukryt v lesích, jež jsou pozůstatkem obrovského pralesa, který v minulosti odděloval Čechy od Moravy. Město Chýnov leží v severovýchodní části Chýnovské pahorkatiny, na rozhraní geomorfologické podsoustavy Českomoravská vrchovina a Středočeská pahorkatina. 38

38

Obec Chýnov, průzkumy a rozbory, dostupné z: www.web-mmcomp.cz/planrozvoje/pruzkum/pr.pdf

28

Obr. 2 Mapa Chýnovska

Zdroj: http://www.mapy.cz, 14. 2. 2010

3.1.3 Demografické vymezení 39 Město Chýnov má v současné době pět místních částí - Chýnov, Záhostice, Kloužovice, Velmovice a Dobronice u Chýnova. Celkový počet trvale hlášených obyvatel byl k 1.1.2009 2 160. Podle čísel popisných je v Chýnově 502, v Záhosticích 47, v Kloužovicích 67, ve Velmovicích 29, v Dobronicích 70 domů. V Prasetíně, Oblajovicích, Domamyšli, Hartvíkově a Lejčkově bydlí 189 obyvatel.

39

Počet obyvatel Chýnova, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/, 20.3.2010

29

3.1.4 Hospodářská charakteristika 3.1.4.1 Ekonomická charakteristika

40

Na Chýnovsku se nachází celkem 4 průmyslové zóny. První průmyslovou zónu obývají Jihočeské škrobárny, které jsou umístěny na severovýchodním okraji sídla, mezi obytnou plochou zástavby rodinných domků. Toto situování je zcela nevhodné, neboť technologie výroby ovlivňuje negativně životní prostředí. Jedná se o nepříjemný zápach, který vzniká při výrobě škrobu - oxamylu. Průmyslová zóna jih, kde se nachází bývalý areál zemědělského družstva, sloužící zejména jako prodejní a výrobní zóna nerezového materiálu. Jsou zde umístěny i další, zejména výrobní a prodejní firmy. Další průmyslová zóna je severně od železnice a v současné době zde najdeme stavebniny, betonárku, sklad stavebního materiálu, administrativní správu a sklady. Toto rozmístění je stabilizované a v dostatečné vzdálenosti od bytové zástavby. Kolovrat ČM, spol. s r.o. - výrobní provoz textilu s nerušícími vlivy na okolní prostředí. V posledních deseti letech město investovalo velké finanční náklady do výstavby bytů, s tím spojené občanské vybavenosti a infrastruktury, dále do oprav místních komunikací, chodníků, oprav stávajících objektů, veřejné zeleně, sportovních zařízení. Jsou zde i velkoprodejny stavebnin, hutního a nerezového materiálu a zemědělských potřeb.

40

Ekonomická charakteristika, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/, 20.3.2010

30

3.1.4.2 Infrastruktura 3.1.4.2.1 Doprava

41

Dopravní komunikace Komunikační kostru obce tvoří krajská silnice I. třídy č.19 směr Tábor, Chýnov, Lejčkov, Obrataň a Pelhřimov. Silnice III. třídy vede z Lejčkova do dalších menších vesnic Oblajovic, Hartvíkova, Domamyšle.

Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať Tábor - Horní Cerekev. Spoj Tábor – Chýnov je přímým spojem a trvá 15 minut.

Uliční síť Hlavní komunikační kostru obce doplňuje síť obslužných a přístupových komunikací, které dostatečným způsobem zajišťují vnitřní obslužnost města. Výjimku tvoří paralelní potřeba propojení severní a jižní častí sídla.

Hromadná osobní doprava Je zabezpečována jednak Českými dráhami a dále pravidelnými linkami autobusů. Městská hromadná doprava do Chýnova nezajíždí.

3.1.4.2.2 Cyklostezky a turistické trasy

42

Chýnovem prochází hustá síť cyklostezek, které jsou svým rozsahem totožné s komunikacemi II. a III. třídy. Nachází se zde rovněž řada turistických tras. Červená trasa z Plané nad Lužnicí vede do Chýnova z jihozápadu a zde u vlakové stanice končí. Od vlakové stanice dál pokračuje modrá trasa severním směrem přes Chýnovské jeskyně a Dolní Hořice do přírodního parku Polánka, kde se stáčí zpět k jihozápadu a přes Dubské vrchy míří do Dobronic u Chýnova a 41 42

Obec Chýnov, dostupné z: www.dobronice.eu/archiv/uploaded/2, 3.4.2010 Obec Chýnov, dostupné z: www.dobronice.eu/archiv/uploaded/2, 3.4.2010

31

dále směrem až do Zárybničné Lhoty. Zelená turistická trasa míří z Dobronic u Chýnova jižním směrem přes Zárybničnou Lhotu a Kozí Hrádek do Plané nad Lužnicí. Dobronicemi prochází rovněž naučná stezka Stříbrná osmička.

3.1.5 Instituce zřízené městem 43 Z institucí, které slouží občanům a nacházejí se na území města, je mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko a lékárna, obvodní oddělení policie ČR, městský úřad s matrikou a stavebním úřadem, městská knihovna, Česká pošta, Domov důchodců, turistická noclehárna a sbor dobrovolných hasičů. V oblasti služeb města je to Místní hospodářství a Chýnovská majetková spol. s r.o., které jsou pod jeho správou.

43

Kultura a vzdělání, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/, 3.4.2010

32

3.2 Architektonické památky 3.2.1 Chýnovký hrad 44 Obr. 3 Chýnovský hrad Pravděpodobně arcibiskup Arnošt z Pardubic nechal v letech 1344 - 64 na místě

bývalého

knížecího

dvorce

vybudovat tvrz s příkopy a valy. V roce 1413 pražský arcibiskup Konrád z Vetchy zapsal chýnovské panství Hanušovi z Ronova a jeho synům. Různými převody se Chýnov dostal v roce 1457 do majetku Jana z Malovic a králové Ladislav Pohrobek i Jiří z Poděbrad v r.1466 jim uvolnili

ze

zemských

prostředků

příspěvky na opravu chýnovské tvrze. Sňatkem s Annou M. Malovcovou získal chýnovské panství Zikmund Vencelík z Vrchovišť,

ale

kvůli

účasti

na Zdroj: www.turistika.cz

stavovském povstání mu byl majetek zkonfiskován a v roce 1623 prodán knížeti

Janu Oldřichu z Eggenbergu. Noví majitelé panství rozšířili o další statky v okolí. V roce 1719 přešlo chýnovské panství na Adama Františka Schwarzenberka, který se zasloužil o přestavbu tvrze na barokní zámek. V majetku knížat Schwarzenberků byl Chýnov až do roku 1945. Zámek byl oddělen od města novou bránou. Na místě zasypaného příkopu, byla založena malá okrasná zahrada. Na zámeckém nádvoří je kamenný stůl, kde podle tradice stoloval Jan Žižka. Zámek je obklopen anglickým parkem. Nyní je zde Domov pro seniory.

44

Historie hradu Chýnov, dostupné z: www. turistika.cz, 2.3. 2010

33

3.2.3 Kostel v Chýnově 45 Obr. 4 Kostel v Chýnově

Původně na tomto místě stával románský kostelík,

který

byl

za

prvního

pražského

arcibiskupa, stržen a přestavěn na větší gotický kostel. Roku 1413 přechází majetek z rukou arcibiskupů na šlechtu. Od roku 1457 jej držel rod Malovců, jež se zasloužil o postavení vodovodu a vybudování pivovaru. Kostel byl do dnešní podoby přestavěn do barokního stylu a rozšířen v letech 1670 - 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Kostel několikrát vyhořel a byl i vykraden. Věž, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu Zdroj: www. www.web-mmcomp.cz přistavěna až roku 1727 Adamem knížetem ze Schwarzenbergu. Kostel prošel v letech 1999 až 2004 rozsáhlou generální opravou, od střech až po vnitřní omítky. Veřejnosti je volně přístupný.

3.2.4 Kostel sv. Bartoloměje 46 Pozdně barokní návesní kaple z let 1760 - 70. Jedná se o jednoduchou stavbu, se sakristií v ose lodi a dřevěnou kruchtou. Z původního inventáře se zachovaly historické varhany a hlavní oltář, pozdně barokní, se současným obrazem Umučení sv. Bartoloměje. V roce 2004 proběhla oprava fasády a úpravy okolí. Veřejnosti je volně přístupný.

45 46

Kostel v Chýnově, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/ Kostel sv. Bartoloměje, dostupné z: http://www.dolnihorice.cz/

34

Obr. 6 Kostel sv. Bartoloměje

Zdroj: www.dolnihorice.cz

3.2.5 Kostel sv. Petra a Pavla v Hartvíkově 47 Kostel sv. Petra a Pavla je připomínán od roku 1384. Náležel do vikariátu chýnovského. V husitských válkách farnost buď zanikla, nebo byla pod obojí, protože z roku 1785 je zmiňována oprava, kdy byl na jižní straně zdi kostela zabílen veliký kalich. V témže roce byla obnovena duchovní zpráva a od roku 1858 existuje jako samostatná farnost. Kostel svatého Petra a Pavla byl postaven ve 14. století jako kaple nebo malý románský či raně gotický kostelík s jednoduchou věží. Kostel byl upravován a rozšiřován, roku 1886 zbořen a na jeho místě byl postaven větší, pseudorománský kostel s věží na severní straně. Vnitřní výzdoba, výmalba a varhany jsou také pseudogotické z téhož období, což je unikátní. Je to "nejmladší" kostel celého vikariátu a většina výzdoby je původní. Z původního kostela se zachovaly pouze dva kamenné, typicky románské sloupy, které nesou kruchtu. Roku 1886 byly pořízeny u zvonaře A. Pernera tři nové zvony, ze kterých po zrekvírování roku 1914 zbyl jen jeden, ke cti sv. Petra a Pavla. V roce 1976 byla provedena liturgická úprava presbytáře, nový obětní stůl byl zhotoven z mřížky. Roku 1988 byly rodinou Manouškovou odlity a za přítomnosti mnoha věřících a kněží slavnostně posvěceny dva zvony ke cti Panny Marie: Královny míru a sv. Josefa. Opravy kostela probíhají již od roku 2001. V první fázi byla opravena střecha doplněním a přeložením tašek bobrovek a svépomocí otlučen kostel uvnitř i zvenčí do výše 1,5 - 2 m, podle stavu vlhkosti ve zdech. V roce 2003 bylo započato s opravami venkovních fasád na presbytáři a jižní straně lodi. V roce 2004 proběhla obnova omítek na průčelí, severní stěně lodi a na věži. Byla nahozena nová omítka. Vše bylo napuštěno penetrací, přeštukováno a 47

Kostel sv. Petra a Pavla, dostupné z: www.dolnihorice.cz

35

natřeno barvou. V roce 2008 proběhla první etapa restaurování unikátní vnitřní výmalby v beuronském slohu. Veřejnosti je volně přístupný.

3.2.6 Bílkův dům 48 Byl postaven roku 1898 a byl první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka Umělec dům situoval do rámce stávající přírodní situace na pozemku své rodiny, v bezprostřední blízkosti rodného domu. V jeho řešení usiloval skloubit svůj výtvarný názor s chýnovskou stavební tradicí i požadavkem na prostorný, světlý, moderní ateliér. Obr. 7 Bílkův dům

Zdroj: www. www.web-mmcomp.cz

Otevírací doba: v termínu 15.5. - 15.10. je denně otevřeno mimo pondělí 10 - 12 hod a 13 - 17 hod.

Vstupné: základní: 50 kč zlevněné: 30 kč

48

Bílkův dům, dostupné z: http://www.web-mmcomp.cz/, 3.4.2010

36

3.2.7 Zámek v Oblajovicích 49 Se stavbou nynějšího zámku se začalo na místě starého Obr. 8 Zámek v Oblajovicích dvora, kde byl velkochov ovcí. Okolo zámku pak byl založen park, který koncem 19. století patřil k nejkrásnějším na českém jihu. Od roku 1860 byl majitelem Oblajovic a tedy i zámku hrabě Rudolf Krakovský z Kolovrat. Na konci století prodal statek rodině Rentově. Noví majitelé nebyli dobrými hospodáři, což se projevilo nejen na zámku, ale i na parku a zahradě. Roku 1909 odkoupili zámek manželé Šantrůčkovi a snažili se škody napravit. Od roku 1910 zámek pronajímali manželům Bachovým, kteří ho využívali jako letní sídlo. Zdejší kraj se jim a jejich matce Josefě Šimáčkové tak zalíbil, Zdroj: vlastní pořízení že roku 1913 paní Šimáčková zámek koupila. Hned po koupi se začalo s opravami a vnitřní přestavbou. Do zámku pan Bach zavedl vodovod z obecní studně na návsi, ústřední topení a elektřinu. Válka v roce 1914 na čas zastavila další opravy, neboť pan Bach musel nastoupit vojenskou službu a jeho žena ho doprovázela jako ošetřovatelka. Rodina velkostatkáře Šantrůčka v roce 1925 koupila zámek zpět do svého vlastnictví a hospodařila tu až do roku 1950, kdy byla násilně vystěhována. Zámek pak vlastnil Okresní národní výbor v Pacově. Pak přešel do držení Svazu invalidů v Praze a v roce 1953 zde bylo zřízeno odborné učiliště strojírenského průmyslu z Hradce Králové, přejmenovaného později na Strojobal Ústí nad Labem. Stejný majitel pak zámek přebudoval na školící a rekreační středisko. V rámci restitucí byl zámek i další majetek vrácen v roce 1992 rodině Šantrůčkovým. Zámek Oblajovice nyní vlastní rakouský podnikatel a firma Wasak spol. s r.o. Brno. Jejich záměrem je provést rekonstrukci zámku, vybudovat zde relaxační centrum a na přilehlých pozemcích zřídit golfové hřiště.

49

Zámek v Oblajovicích, dostupné z: www.dolnihorice.cz, 3.4.2010

37

3.3 Sochy, sousoší, kašny a drobná kamenická a kovová díla 3.3.1 Kašna 50 Kašna je žulová, má čtvercový tvar o rozměrech 4 x 4 m, parapet je vysoký 80 cm. Uprostřed jímky je kuželovitý sloup zdobený maskaróny. Datum postavení této památky není znám, zpravidla bývá uváděno jen 18. století. Kašna byla silně poškozena povětrnostními vlivy a neodborně prováděnými opravami a tak v roce 2000 prošla kompletní opravou.

3.3.2 Kašna v parku před školou 51 Kašnu tvoří čtyřboká jímka s okosenými hranami na dvou žulových stupních. Parapet je členěný vpadlými poli. Ozdobou jsou kosočtverce a kruhy, dále pak arcibiskupský znak s knížecí čepicí a Petrovými klíči. Na kašně je vytesán letopočet 1865, což je datum jejího vzniku. Fontánu tvoří čtyřboký dřík, který nese malý sloupek s mísou. Jímka má rozměry 6 x 6 m, parapet je vysoký zhruba 90 cm. Kašna je dominantou malého parku, obklopená krásnými vzrostlými kaštany.

3.3.3 Kašna na předměstí 52 Třetí z chýnovských kašen se nachází v předměstské části, v blízkosti hlavní komunikace. Tvoří jí opět čtvercová jímka s plným parapetem. Ten je bez ozdob, členěný pouze nárožními a středovými výstupky. Uvnitř kašny je komolá pyramida na čtyřech koulích. Jeden ze středových výstupků nese nečitelný chronogram. Kašna je žulová, pochází zřejmě ze 17. století.

50

Památkové objekty Chýnova, dostupné z: www.kpsoft.eu, 3.4.2010 Památkové objekty Chýnova, dostupné z: www.kpsoft.eu, 3.4.2010 52 Památkové objekty Chýnova, dostupné z: www.kpsoft.eu, 3.4.2010 51

38

3.3.4 Železniční mosty 53 V roce 1883 vybudovali italští dělníci železniční dráhu Tábor - Pelhřimov - Horní Cerekev. Jelikož zde vlak musel překonávat náročný terén Českomoravské vrchoviny, dostala tato železniční dráha název "Hrbatá". Na této trati jsou postaveny kolem Chýnova čtyři pozoruhodné obloukové kamenné mosty po vzoru antických viaduktů. První z nich se nachází u Dobronic. Druhý most je mezi Chýnovem a Kloužovicemi a je zvláštní tím, že není rovný, ale vede do oblouku. Třetí vede přes údolí Močítka v Chýnově a je největším kamenným mostem v Čechách. Další most je za Pořínským vlakovým nádražím, má půdorys do tvaru S. Výška mostů se pohybuje od 15 do 20 m. Najdeme zde i mosty malé na trati mezi Lejčkovem a Obrataní a u Kladruby.

3.3.5 Kaple 54 Kaple, kapličky, kříže, boží muka a zvoničky vznikly zásluhou mnoha stavebníků, vrchnosti, měšťanů, sedláků nebo samotných obcí. Své stopy v nich otiskla gotika, renesance, baroko i novější stavební slohy. Mnoho z těchto staveb opět ožívá. Jsou opraveny, udržovány a slouží svému účelu.

Obr. 9 Boží muka, Prasetín

Obr. 10 Kříž, Lejčkov

Zdroj: www.dolnihorice.cz

53 54

Zajímavosti Dolních Hořic, dostupné z: www.dolnihorice.cz, 3.4.2010 Zajímavosti Dolních Hořic, dostupné z: www.dolnihorice.cz, 3.4.2010

39

3.4 Přírodní památky 3.4.1 Chýnovský kras 55 Obr. 11 Chýnovský kras

Je významnou geologickou lokalitou a největším přirozeným zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Leží v jižním úbočí Pacovy hory 589 m n.m. nedaleko Dolních Hořic a 2 km severovýchodně od města Chýnova. Byla objevena roku 1863 při těžbě vápence v jednom z bývalých selských lomů a

od

roku

1868

je

první

veřejnosti

zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy. Do dnes zůstává zachován původní romantický ráz jejího zpřístupnění. Chýnovský kras je složitým krasovým

Zdroj: www.web-mmcomp.cz

systémem vytvořeným z hrubozrných krystalických vapenců a častečně i z nekrasových hornin. Krasové území je vázané na souvrství krystalických vápenců Chýnovsko – Ledečského pruhu tzv. Pestré skupiny hornin geologické oblasti moldanubika. Celková délka dosud objevených částí činí 1400 m s výškovým rozdílem 74 m. Téměř čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou. V roce 1992 byla zařazena do kategorie národní přírodní památka.

Otevírací doba: duben – červen, září Út – Ne: 9:00 – 15:30 červenec – srpen

Út – Ne: 9:00 – 17

říjen

Út – Ne: 10:00, 12:00, 14:00

listopad - březen

zavřeno

55

Chýnovská jeskyně- brožura

40

Vstupné: základní: 80 kč senioři: 60 kč studenti, hromadné výpravy dětí do 6 let, držitelé průkazu ZTP, ZTPP: 40 kč

3.4.2 Památné stromy 56 3.4.2.1 Javor klen Tento strom roste na severním okraji vesnice Lejčkov po pravé straně směrem na obec Oblajovice. Strom byl vyhlášen jako památný strom 14.3.2002 a to pro svou dominantu a pro tento druh charakteristický vzhled koruny. Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí je 304 cm.

Obr. 12 Javor klen

Zdroj: www.dolnihorice.cz

3.4.2.2 Lípa Při průjezdu zatáčkou v Obci Lejčkov směrem od Chýnova po levé straně je možno spatřit čtyři lípy, dvě malolisté a dvě velkolisté, tvořící pravidelný spon, za nímž stojí kaplička. Jako památné stromy byly lípy vyhlášeny 18.4.1973. Stromy byly patrně vysazeny po dokončení kapličky v roce 1820, s níž tvoří jeden celek.

56

Zajímavosti Dolních Hořic, dostupné z: www.dolnihorice.cz, 20.3.2010

41

3.4.2.3 Dub letní Dub letní roste v obci Kladruby na soukromém pozemku za hospodářskou budovou statku, s níž tvoří pohledově jeden celek. Výška je 20 m, stáří asi 430 let, výška ve 130 cm nad zemí je 533 cm. Vyhlášen památným stromem byl 18.4.1973.

3.4.3 Pacova hora 57 Severovýchodně od Chýnova se rozprostírá Obr. 13 Pacova hora táhlé, nevysoké návrší, zvané Pacova hora. Název není odvozen od města Pacova, jak se nabízí, ale vznikl zkomolením původního názvu hora Pecová. Název prý vznikl podle četných malých jámových pecí, v nichž si místní obyvatelstvo pálilo vápno pro domácí potřebu a na hnojení polí.Vápenec se těžil i v nedaleké Kladrubské hoře a dalších menších lomech v okolí. Pacova hora je zřetelně oddělena od okolního

Zdroj:www.dolnihorice.cz

rulového podkladu krajiny údolím malých potoků a nehlubokými úvaly. Část jejího hřbetu kryje vzrostlý smíšený les a část zbytek pěkné bučiny. Jižní svah je otevřen velkým lomem, v němž na několika místech zřetelně vidíme střídání mohutných vrstev jemnozrnného až celistvého bílého dolomitického vápence s temně zelenými, hnědavými až červenavými pruhy amfibolitu. První skutečnou pec na pálení vápna byla postavena v Pacově hoře roku 1848 v opuštěném lomu v lese a zároveň byl otevřen nový lom v její blízkosti. Byla to jen jednoduchá menší pec, v níž se později pekl i chleba pro dělníky. Další již větší pec postavil kníže Schwarzenberg roku 1863, byla to již pec modernější tzv. Rúdendorfská s denní kapacitou 150q vápna. Třetí pec byla postavena roku 1869. Čtvrtá pec komorová byla postavena roku 1878 podle soustavy Hofman - Lowy a měla denní kapacitu 250q vápna.

57

Zajímavosti Dolních Hořic, dostupné z: www.dolnihorice.cz, 20.3.2010

42

V roce 1878 zakoupila správa knížecí vápenky lokomotivu, která přivážela k peci uhlí a rozvážela vápno. Lokomotiva tahala za sebou pevně okované vozy tzv. fasuňky, na které se naložilo až 150q vápna. Tyto vozy byly rozváženy po celém Táborsku. Lokomotiva jezdila až do roku 1906, kdy byla postavena úzkokolejka z Kladrubské hory až k chýnovskému nádraží, kde stála komorová vápenka již od roku 1904. Lokomotiva pak byla přeřazena do Protivína. Jednotlivé korby si odkoupili rolníci z okolí. Byla to první silniční lokomotiva v Čechách a třetí v tehdejším Rakousku - Uhersku. Poté ji nahradila lokomotiva parní tendrová a v roce 1930 naftová. Úzkokolejná dráha z Kladrubské hory jezdila až do roku 1964. V roce 1928 vznikly Chýnovská vápenky spol. s r.o. V lomu se namísto ručního vrtání začala uplatňovat pneumatická kladiva a v roce 1931 začali v kruhové peci v Pacově hoře strojově vyrábět cihly, které se zde do roku 1890 zhotovovaly ručně. V roce 1929 postavili při vápence drtič kamene a v roce 1934 přibyl mlýn na drcení drobného vápence. Dobře těžitelné vrstvy vápence byly prakticky vytěženy. Poslední vápenka v Pacově hoře byla zbourána z důvodu nevyhovujícího stavu v roce 1972. Práce v lomu pokračovaly ještě do roku 1998, kdy byl proveden poslední, v pořadí 270 odstřel. Opuštěný lom s okolím je nyní chráněn jako přírodní památka. Spodní hluboké etáže tamního lomu tvoří vlastní ochranné pásmo nad spodním jezerem, které je zdrojem pitné vody pro město Chýnov. Několik kroků od východního okraje lomu na Pacově hoře se nachází vchod do Chýnovské jeskyně.

43

3. 5 Význam památek pro rozvoj cestovního ruchu Nejnavštěvovanější památkou na Chýnovsku jsou jednoznačně Chýnovské jeskyně, které v roce 2008 navštívilo 38 000 návštěvníků. Bílkův dům patří k druhé zajímavé památce Chýnova. Za rok 2008 si ji prohlédlo 890 návštěvníků. Ostatní architektonické památky jako např. kostely jsou volně přístupné, a tudíž se nemůže prokázat jejich návštěvnost. Sochy, sousoší a kašny jsou turisty mnohdy opomíjeny, protože nejsou nijak označeny. Z následujících údajů jasně vyplývá, že největší význam z hlediska návštěvnosti jednotlivých památek mají Chýnovské jeskyně. Velký potenciál se skrývá v Oblajovickém zámku, jež vlastní z jedné poloviny rakouský majitel a z druhé firma Wasak spol. s r.o. V plánu mají zrekonstruovat tento zámek a vystavit zde golfové hřiště. Tento návrch byl již zahrnut do územního plánu Dolních Hořic. Kdyby se tento projekt uskutečnil, mohl by tím významně vzrůst cestovní ruch na Chýnovsku.

44

4 TERÉNNÍ ŠETŘENÍ 4.1 Příprava a realizace terénního šetření Terénní šetření bylo provedeno v Chýnově na náhodné skupině respondentů. Bylo využito dotazníku jako výzkumného nástroje. Důvodem jeho použití byla nízká nákladovost a dobrá vypovídací schopnost, protože dotazování bylo provedeno na skupině osob starších osmnácti let, kteří by již měli mít s cestováním nějaké zkušenosti. Účelem dotazníkového šetření bylo monitorovat stav a změny týkající se cestovního ruchu v tomto regionu. Dotazník byl zaměřen především na skutečnosti, které vedly dotazované návštěvníky k návštěvě dané destinace cestovního ruchu. Dotazník se skládá z 17 uzavřených otázek až na výjimky polytomického charakteru, které byly rozděleny do třech skupin. První skupina se týkala všeobecného zájmu respondenta o cestovní ruch, v dalším oddílu bylo složení otázek zaměřeno na oblast Chýnovsko. Poslední skupina zahrnovala všeobecné otázky týkající se osobních údajů. Aby výzkum měl určitou vypovídací schopnost, bylo celkem vydáno 150 dotazníků. Velikost zkoumaného vzorku by měla být dostačující pro vyvození určitých závěrů. Dotazníkový průzkum byl proveden v období červenec – srpen – září 2009. Bylo dotazováno celkem 150 respondentů metodou řízených rozhovorů.

45

4.2 Vyhodnocení terénního šetření Všech 150 respondentů ochotně podalo své odpovědi. Mezi dotazované osoby patřilo 59 % žen a 41 % mužů. Veškeré grafy pocházejí ze zdrojů vlastního šetření.

Graf č. 1 Vzdálenost od místa bydliště 16%

21% do 20 km

23%

21 – 50 km 51 – 100 km

40% nad 100 km

Zdroj: vlastní šetření 40 % dotázaných cestovalo do destinace ze vzdálenosti mezi 21 - 50 kilometrů. Přes 23% respondentů bydlí do vzdálenosti 100 kilometrů. 21% návštěvníků přijelo ze vzdálenosti do 20 kilometrů. Zbytek respondentů přijíždí ze vzdálenosti vyšší než 100 kilometrů.

46

Graf č. 2 Délka pobytu 10% 2%

27%

jednodenní

61%

1 – 2 noclehy 3 – 7 noclehů delší

Zdroj: vlastní šetření Nejvíce dotázaných bylo zastiženo na jednodenní cestě. V destinaci výrazným způsobem převažují výletníci, kteří se nezdrží přes noc. Z celkového počtu to bylo 61%. 27% dotázaných se v destinaci zdrží do dvou přenocování. Graf č. 3 S kým do oblasti přijíždíte 19%

sám/ sama

30% s partnerem, partnerkou, přáteli, známými s manželem/ manželkou a dětmi

51%

Zdroj: vlastní šetření 30% respondentů bylo zastiženo na cestě se svým manželem / manželkou a dětmi. 51% dotázaných přijelo do regionu s partnerem / partnerkou, přáteli či známými. Nejmenší skupina respondentů přijela do destinace sama 19%.

47

Graf č. 4 Převažující důvod návštěvy poznání

6%

relaxace

4%

turistika, sport

12%

zdraví

38%

práce

6%

zábava

11% 2%

návštěvy příbuzných

14%

7%

nákupy tranzit (projíždím)

Zdroj: vlastní šetření Návštěvníci jako důvod své cesty nejčastěji uvádí poznání 38%, turitiku a sport 14%, návštěvy příbuzných 12%, práce 11%. Pouhé 2% respondentů odpovědělo, že zde chtějí pečovat o své zdraví. Graf č. 5 Nejlákavější atraktivity 3% 5% 18%

pěší turistika cykloturistika

11% 8%

koupání, vodní sporty poznávání památek

17%

společenský život a zábava návštěva kulturních akcí

38%

péče o duševní zdraví a fyzickou kondici

Zdroj: vlastní šetření

Za nejlákavější atraktivity považuje 38% respondentů poznávání památek. Společenský život je důležitý pro 18% respondentů. V těsné návaznosti jsou pěší turistika a cykloturistika. V hodnocení nejhůře dopadla péče o duševní zdraví a fyzickou kondici.

48

Graf č. 6 Využitý typ ubytování 4% 38%

10% 6% hotel v Táboře penzion u známých nejsem zde ubytován

42%

bydlím zde

Zdroj: vlastní šetření Téměř polovina respondentů uvedla, že v době dotazování nejsou nikde ubytováni a tyto služby nebudou v regionu čerpat. 38% dotázaných bydlí v Chýnově. Ubytovaní hosté nejčastěji volí pension 10%, hotel v Táboře 4% a zbylých 6% respondentů je ubytováno u svých známých. Graf č. 7 První versus opakovaná návštěva regionu

40% 48% ne, jsem tu poprvé ano, byla jsem zde 1 – 3 krát

12%

byla jsem zde už vícekrát

Zdroj: vlastní šteření Téměř polovina všech dotázaných navštívila Chýnov a okolí poprvé. 40% respondentů zde bylo už vícekrát. Pouze 18 respondentů uvedlo, že tuto lokalitu navštívilo 1 krát až 3 krát.

49

Graf č. 8 Znáte následující vesnice- Prasetín, Hartvíkov, Domamyšl, Oblajovice?

38%

40%

ano, znám všechny znám jen některé neznám žádnou

22%

Zdroj: vlastní šetření Nejvíce respondentů uvedlo, že zná všechny vesnice. Tuto možnost zatrhlo celkem 60 dotazovaných. 22% respondentů zná jen některé vesnice. Významnou skupinu respondentů tvořili ti, kteří neznali ani jednu z vesnic. Graf č. 9 1%

Potřebovala by tato lokalita propagaci?

4% 4% 15%

36%

Více informací na infocentrech Reklamní spoty v médiích Informace v cestovních kancelářích Plakáty po okolí Propagaci nepotřebuje

40%

Jinou

Zdroj: vlastní šetření K úspěšnému způsobu prezentace destinace by podle respondentů mohlo přispět více reklamních spotů v médiích. Myslí si to přesně 60 osob. Jistou část zviditelnění by také mohlo splnit více informací v infocentrech. Tuto možnost zatrhlo 54 dotazovaných. 15% dotazovaných se domnívá, že by se tato lokalita měla prezentovat pomocí informací v cestovních kancelářích. Pouze 6 lidí ze 150 si myslí, že tato lokalita nepotřebuje žádnou propagaci.

50

Graf č. 10 Období největšího potenciálu cestovního ruchu v oblasti

13%

5%

20% jaro léto podzim

62%

zima

Zdroj: vlastní šetření Největším potenciálem rozvoje oblasti se stalo léto. Tento názor zastává 93 respondentů tedy 62%. Graf č. 11 Nedostatky oblasti z pohledu respondentů 1% 20%

20%

atraktivity kulturního vyžití atraktivity sportovního vyžití dopravní obslužnost

24%

jsem spokojen

35% jiný

Zdroj: vlastní šetření Jako hlavní nedostatek Chýnova a okolí spatřují návštěvníci v nedostatečném sportovním vyžití. Chybí jim mimo jiné lepší dopravní spojení. 20% respondentů by uvítalo atraktivity kulturního vyžití a 20% je se vším spokojeno.

51

Graf č.12 Co by respondenta přesvědčilo k návštěvě lokality Více koupališ ť

2%

18%

Okružní poznávací výlety

40% Oprava zámku v Oblajovicích

8%

Více cyklostezek Jiné

32%

Zdroj: vlastní šetření K návštěvě lokality by turistu nejspíš přesvědčilo větší množství koupališť. Téměř třetina respondentů by uvítalo okružní poznávací výlety v Chýnově a okolí. 18% dotazovaných touží po více cyklostezkách. Pouhých 8% by tuto lokalitu navštívilo, kdyby došlo k rekonstrukci Oblajovického zámku. Graf č. 13 Využité informační zdroje turistická informační centrum

24%

10%

cestovní kanceláře a agentury

8%

media propagační materiály, průvodci

22%

internet

34%

2%

informace od příbuzných a známých

Zdroj: vlastní šetření Na reference známých a příbuzných dalo 24 % dotázaných. Tato skutečnost svědčí o tom, že velký vliv na vývoj návštěvnosti destinace má osobní vnímání kvality služeb a atraktivity destinace. Tento návštěvník v souladu s tímto vnímáním rozhoduje o své budoucí návštěvě a zároveň o návštěvě svých příbuzných a známých, kterým popisuje své

52

zkušenosti. 34 % lidí si vyhledalo informace na internetu. Třetina respondentů používá média při výběru destinace. Nejméně dotázaných využilo pomoc propagačních materiálů a průvodců. Graf č. 14 Útrata 13% 2%

24% do 200 k č 201 – 500 k č

28%

501 – 1000 k č 1001 – 2000 k č

33%

více naž 2000 k č

Zdroj: vlastní šetření Téměř třetina respondentů utratí 201 až 500 Kč na osobu za 1 den. 24 % turistů utratí do 200 Kč. Nad 2000 Kč utratí pouze 2% dotazovaných. Graf č. 15 Věková kategorie 6%

15%

18% do 25 let

25%

26 – 34 let 35 – 49 let 50 – 59 let

36%

60 a více let

Zdroj: vlastní šetření Cílem bylo oslovit všechny věkové kategorie. Tato skutečnost přispívá k vyšší vypovídací schopnosti dotazníkového šetření. Nejvíce dotazovaných patřilo do věkové skupiny od 35 -

53

49 let - 36 %. Nejméně respondentů patřilo do kategorie 60 a více,

která tvořila z

celkového množství 6 %.

Graf č. 16 Dosažené vzdělání 7% 19%

34%

základní vyučen v oboru maturita VOŠ

40%

vysoká škola

Zdroj: vlastní šetření

Do dotazníkového šetření se zapojily všechny vzdělanostní skupiny. Větší ochotu při vyplňování projevily osoby, které dosáhly maturitního nebo vysokoškolského vzdělání celkem 74 %. Graf č. 17 Pohlaví

41% 59%

muž žena

Zdroj: vlastní šetření Z celkové množství 150 respondentů bylo 59% žen a 41% mužů.

54

5 VYHODNOCENÍ Na základě zjištěných skutečností byl sestaven profil návštěvníka Chýnovska. Typickým návštěvníkem lokality se stala žena ve věku 35 - 49 let žijící ve vzdálenosti 22 - 50 km. Dosahuje nejčastěji středního vzdělání s maturitou. Chýnov a okolní vesnice zná a navštěvuje je poprvé se svým partnerem, přáteli či známými. O této lokalitě se dozvěděla z internetu a jako vhodnou formu propagace by zvolila reklamní spoty v médiích. Stráví zde jeden den a nevyužije tedy ubytovací služby. Za tento výlet utratí 201 – 500 Kč. Důvodem její návštěvy je poznání, a proto jsou pro ni nejlákavější atraktivity v poznávání památek. V oblasti nejvíce postrádá existenci většího množství atraktivit sportovního a kulturního vyžití. Jako nejlepší roční období z hlediska potenciálu rozvoje vidí léto. K další návštěvě lokality by ji přesvědčilo větší množství sportovních aktivit či okružních poznávacích výletů.

55

Závěr Na základě práce bylo zjištěno, že cestovní ruch ve sledované oblasti je v současné době ve fázi stagnace. Chýnov je malé město a jeho jedinečnost se skrývá především v Chýnovských jeskyních, kvůli kterým sem většina návštěvníků jezdí. Nachází se zde ovšem i jiné památky, které by mohly výrazně napomoci ve zvýšení cestovnímu ruchu na Chýnovsku. Proto by se měl odbor cestovního ruchu zaměřit na propagaci těchto památek. Jedná se například o Oblajovický zámek, hrad Chýnov, kašny v Chýnově, železniční mosty a boží muka. Největší potenciál pro rozvoj Chýnovska se skrývá v aktivní turistice a to zejména v letním období. Velkým přínosem této lokality bude, jestliže dojde k vybudování nových kulturních a sportovních atraktivit, které zcela jistě zaujmou účastníka cestovního ruchu bez ohledu na věk a pohlaví. Chýnov a jeho okolí by mohlo spolupracovat se sousedními městy například s Táborem. Navzájem by si tato dvě města pomohla ve zvýšení cestovního ruchu a ve zkvalitnění dosavadních služeb a při tvorbě nových. Měly by se přitom zaměřit na tvorbu marketingové strategie, která by sem měla přilákat co nejvíce turistů. Obě města by navzájem propagovaly svoje služby, památky a atraktivity. Vytvořit by také mohly například produktový balíček s názvem „ Na kole z Tábora až do Chýnova“, který by jistě oslovil všechny věkové skupiny.

56

Summary The Tourism is one of the most important branches of economics in developed countries nowadays. The topic of this bachelor work is „The sights as the source atractivity of the tourist destination – Chýnovsko.“ The main aim was to describe all of sights in the destination and to assess the meaning of all sights as the source for the development of tourism. On the grounds of the questionnaire research was discovered what are the conditions for the tourism and was made up the profile the tourist of this destination.

57

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., 1999. 99 s. ISBN 80-86034-39-9 2) HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9 3) INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch I. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2004. 114 s. ISBN 80-245-0799-4 4) KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3 5) KOTLER, P. Marketing management. Praha: Victoria Publishing, 1995. 789 s. ISBN 80-85605-08-2 6) MORRISON, M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2 7) HÁCHA, E. a kol., Slovník veřejného práva československého III. P-Ř, Svazek III. Praha : Eurolex Bohemia, 2000. vi, 960 s. ISBN 80-902752-7-3 8) VINTER, V.: Úvod do dějin a teorie památkové péče I., Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1971, str. 59 9) HLOBIL, I., KRATOCHVÍL, P., VOŠÁHLÍK, A.: Památky vašeho města jsou váš kapitál 1. vyd. Praha: Vydavatelství Výzkumného ústavu výstavby a architektury, 1993. 70s. ISBN 80-85124-24-6 10) HESKOVÁ, M.: Cestovní ruch, vydala FM JU v J.Hradci, 1997, ISBN 80-7040-223-4, 11) MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu, Praha 2002, ISBN 80-245-0439-1 12) WORLD TRADE ORGANISATION [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.wto.org 13) NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z www www.npu.cz 14) MĚSTO CHÝNOV [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: http://www.webmmcomp.cz 15) OBEC DOLNÍ HOŘICE [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.dolnihorice.cz

58

16) PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.portal.gov.cz 17) JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.jccr.cz 18) CZECH TOURISM [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.czechtourism.cz 19) TURISTIKA [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.turistika.cz 20) PLÁN ROZVOJE MĚSTA CHÝNOV [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: http://www.web-mmcomp.cz/planrozvoje/chynov.htm 21) OBEC CHÝNOV [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.dobronice.eu/archiv/uploaded/2 22) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘÁD [online], [cit. 2009-05-25]. Dostupný z: www.czso.cz

59

SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ 1) GRAF Č. 1 –VZDÁLENOST OD MÍSTA BYDLIŠTĚ 2) GRAF Č. 2 – DÉLKA POBYTU 3) GRAF Č. 3 – S KÝM DO OBLASTI PŘIJÍŽDÍTE 4) GRAF Č. 4 – PŘEVAŽUJÍCÍ DŮVOD NÁVŠTĚVY 5) GRAF Č. 5 – NEJLÁKAVĚJŠÍ ATRATIVITY 6) GRAF Č. 6 – VYUŽITÝ TYP UBYTOVÁNÍ 7) GRAF Č. 7 – PRVNÍ VERSUS OPAKOVANÁ NÁVŠTĚVA REGIONU 8) GRAF Č. 8 – ZNÁTE NÁSLEDUJÍCI VESNICE – PRASETÍN, HARTVÍKOV, DOMAMYŠL, OBLAJOVICE 9) GRAF Č. 9 - POTŘEBOVALA BY TATO LOKALITA PROPAGACI 10) GRAF Č. 10 - OBDOBÍ NEJVĚTŠÍHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI 11) GRAF Č. 11 - NEDOSTATKY TÉTO OBLASTI 12) GRAF Č. 12 – CO BY RESPONDENTA PŘESVĚDČILO K NÁVŠTĚVĚ LOKALITY 13) GRAF Č. 13 – VYUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE 14) GRAF Č. 14 - ÚTRATA 15) GRAF Č. 15 – VĚKOVÁ KATEGORIE 16) GRAF Č. 16 – DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ

60

17) GRAF Č. 17 – POHLAVÍ 18) OBR. Č. 1 SÍŤ PRACOVIŠŤ NPU 19) OBR. Č. 2 MAPA CHÝNOVSKA 20) OBR. Č. 3 CHÝNOV HRAD 21) OBR. Č. 4 KOSTEL V CHÝNOVĚ 22) OBR. Č. 5 KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE V POŘÍNĚ 23) OBR. Č. 6 BÍLKŮV DŮM 24) OBR. Č. 7 ZÁMEK V OBLAJOVICÍCH 25) OBR. Č. 8 BOŽÍ MUKA, PRASETÍN 26) OBR. Č. 9 KŘÍŽ, LEJČKOV 27) OBR. Č. 10 CHÝNOVSKÝ KRAS 28) OBR. Č. 11 JAVOR KLEN 29) OBR. Č. 12 PACOVA HORA

61

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK tj. = to jest např. = například apod. = podobně atd. = a tak dále aj. = a jiné tzv. = takzvaný NPÚ = Národní památkový ústav UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

ČR = Česká republika HDP = hrubý domácí produkt CR = cestovní ruch m = metr cm = centimetr km = kilometr

62

PŘÍLOHY Dotazník Dotazník pro návštěvníky regionu Chýnov Dobrý den, jsem tazatelka provádějící průzkum návštěvníků v rámci své bakalářské práce nazvané:,,Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace na Chýnovsku “. Získané informace budou použity výhradně pro vypracování bakalářské práce. Účelem dotazů je monitorovat stav a změny týkající se cestovního ruchu v tomto regionu z Vašeho pohledu. Můžete mi prosím věnovat několik minut času? Ráda bych Vám položila několik otázek týkajících se Vás a Vašich postřehů z pobytu v této oblasti. Dotazník vyplňte sami, odpovídejte zakroužkováním čísla té možnosti, která nejlépe vystihuje Vaši situaci nebo Váš názor. 1.Jak vzdálené je Vaše bydliště? 1) do 20 km 2) 21 - 50 km 3) 51 - 100 km 4) nad 100 km 2. Jak dlouhou dobu plánujete strávit v Chýnově? 1) jednodenní 2) 1 - 2 přenocování 3) 3 - 7 přenocování 4) delší pobyt 3.S kým do oblasti přijíždíte ? 1) sám/ sama 2) s partnerem/partnerkou, přáteli, známými 3) manželem/manželkou a dětmi 4.Účel cesty ? 1) poznání 2) relaxace 3) zdraví 4)) práce 5) zábava 6) nákupy 7) tranzit(projíždím) 5.Které atraktivity jsou pro Vás nejlákavější? 1) pěší turistika 2) cykloturistika 3) vodní sporty , koupání 4) péče o duševní a fyzickou kondici 5) poznávání ( hrady, zámky, muzea....) 6) církevní turistika 7) návštěva kulturní akce 8) společenská zábava

63

9) jiné 6.Kde jste ubytováni ? 1) hotel v Táboře 2) penzion 3) u známých 4) bydlím zde 5) nejsem zde ubytován/a 7.Kolikrát jste Chýnov navštívil/a ? 1) poprvé 2) 1 – 3x 3) byl/a jsem zde už vícekrát 8.Znáte následujíci vesnice – Prasetín, Hartvíkov, Domamyšl, Oblajovice? 1) ano znám 2) znám jen některé 3) neznám žádnou 9.Potřebovala by tato lokalita propagaci? Pokud Ano, tak jakým způsobem? 1)Více informací na infocentrech 2)Reklamní spoty v médiích 3)Informace v cestovních kancelářích 4)Plakáty po okolí 5)Propagaci nepotřebuje 6)Jinou 10.V jakém období má podle vás tato oblast největší potenciál pro cestovní ruch? 1) jaro 2) léto 3) podzim 4) zima 11. Co Vám v této lokalitě chybí? 1) atraktivity kulturního využití 2) atraktivity sportovního využití 3) dopravní obslužnost 4) jsem spokojen 5) jiný 12.Co by Vás přesvědčilo k návštěvě lokality? 1) Více koupališť 2) Okružní poznávací výlety 3) Zpřístupnění zámku v Oblajovicích 4) Více cyklostezek 5) Jiné 13.Jak jste se dověděli o regionu? Z kterých informačních zdrojů ? 1) turistická informační centra

64

2) cestovní kanceláře, cestovní agentury 3) média 4) propagační materiály 5) internetové zdroje 6) informace od příbuzných a známých 14.Náklady na pobyt v regionu na 1 osobu/1 den ? 1) do 300 Kč 2) 301 – 500 Kč 3) 501 – 1000 Kč 4) 1001 – 5000 Kč 5) nad 15.Věk 1) do 25 2) 26 – 34 3) 35 – 49 4) 50 – 59 5) 60 a více 16.Vzdělání 1) základní 2) vyučen v oboru 3) maturita 4) vysokoškolské 17.Pohlaví 1) muž 2) žena Děkuji za spolupráci.

65