Město a zámek Blois ve Francii z pohledu cestovního ruchu
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
M ě s t o a z á me k B l o i s v e F r a n c i i z p o h l e d u cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Martina Bláhová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013
COPYRIGHT © 2013 Bláhová Martina
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. května 2013 ...................................................... Podpis
Anotace BLÁHOVÁ, Martina: Město a zámek Blois ve Francii z pohledu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 87 stran. Bakalářská práce popisuje předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti zámků na Loiře. První část práce je věnována všeobecným předpokladům rozvoje cestovního ruchu v údolí Loiry, v regionu Centre a především v městě Blois. Druhá část práce se zabývá zájmem obyvatel kraje Vysočina o tuto destinaci a popisuje nabídku cestovních kanceláří a agentur pro tuto oblast. Vyhodnocení výzkumu. Klíčová slova: Francie. Údolí Loiry. Zámky na Loiře. Region Centre. Blois. Chenonceau. Chambord. Chaumont. Cheverny. Sully-sur-Loire. Amboise. Villandry.
Annotation BLÁHOVÁ, Martina: The town and the castle of Blois in France from the view of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 87 pages.
The bachelor thesis describes prerequisites for development of tourism in the area of Châteaux of the Loire Valley. The first part engages in general prerequisites for development of tourism in the Loire Valley, in Centre region and maily in the town of Blois. The second part engages in Vysočina Region’s residents and their interest in this destination and it describes the offer of tour operators and travel agencies of this area. Evaluation of research. Key words: France. Loire Valley. Châteaux of the Loire Valley. Centre region. Blois. Chenonceau. Chambord. Chaumont. Cheverny. Sully-sur-Loire. Amboise. Villandry.
6
Poděkování Velmi ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za pomoc a ochotu, kterou mi při psaní práce věnoval. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se aktivně účastnili mého výzkumu a v neposlední řadě tímto děkuji své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali.
7
Předmluva Tématem této bakalářské práce je město a zámek Blois ve Francii z pohledu cestovního ruchu. Velmi mě potěšilo, ţe bylo toto téma vypsáno, jelikoţ jsem město Blois kdysi navštívila a zanechalo ve mně spoustu krásných vzpomínek. Starobylé městečko, které vyniká neuvěřitelně nádherným zámkem, bych chtěla kaţdému vřele doporučit. Nachází se v půvabné krajině kolem řeky Loiry spolu s dalšími podobně významnými zámky. Podnětem k napsání práce na toto téma pro mě byl fakt, ţe tak překrásná oblast je v povědomí českých cestovatelů zastíněná navštěvovanějšími a více propagovanými oblastmi Francie jako je Paříţ, Provence nebo Normandie. Touto prací bych chtěla dosáhnout toho, aby obyvatelé kraje Vysočina měli alespoň minimální představu o tom, ţe tato oblast vůbec existuje a o tom kolik krásných zámků se zde během mnoha staletí vybudovalo. Chtěla bych v práci uvést základní charakteristiku předpokladů rozvoje cestovního ruchu v oblasti regionu Centre, ve kterém leţí město Blois a kde se nachází několik dalších významných měst a zámků. V neposlední řadě se pokusím zjistit, jaký zájem mají obyvatelé kraje Vysočina o Francii jako cílovou destinaci, za čím by se do Francie vydali, zda by je lákal poznávací zájezd do oblasti zámků na Loiře a co všechno by chtěli během cesty vidět. Pokusím se sestavit jednoduchou strukturu ideálně sestaveného zájezdu do této oblasti a porovnám ho s nabídkou českých cestovních kanceláří a agentur.
8
Obsah Úvod ................................................................................................................................ 11 1 Základní charakteristika Francie ............................................................................. 12 1.1 Administrativní členění Francie ....................................................................... 13 2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v údolí Loiry se zaměřením na region Centre .............................................................................................................................. 14 2.1 Základní charakteristika regionu Centre .......................................................... 14 2.2 Charakteristika selektivních předpokladů ........................................................ 15 2.2.1 Politické předpoklady ............................................................................... 15 2.2.2 Bezpečnostní předpoklady ........................................................................ 16 2.3 Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů .................................... 16 2.3.1 Reliéf......................................................................................................... 16 2.3.2 Přírodní regiony ........................................................................................ 17 2.3.3 Regionální přírodní parky ......................................................................... 18 2.3.4 Klima ........................................................................................................ 19 2.3.5 Vodstvo a hydrografie .............................................................................. 19 2.3.6 Fauna ......................................................................................................... 20 2.3.7 Flóra .......................................................................................................... 20 2.3.8 Ekonomika a průmysl ............................................................................... 21 2.4 Charakteristika kulturně správních předpokladů regionu Centre ..................... 21 2.4.1 Ochrana památek ...................................................................................... 22 2.4.2 Nejvýznamnější kulturní objekty regionu Centre ..................................... 22 3 Blois ........................................................................................................................ 29 3.1 Základní informace o městě Blois.................................................................... 29 3.2 Blois – město umění a historie ......................................................................... 30 3.3 Výlety městem ................................................................................................. 30 3.3.1 Tradiční projíţďka na lodičkách po Loiře ................................................ 30 3.3.2 Loira na kole ............................................................................................. 30 3.3.3 Blois pěšky ................................................................................................ 31 3.4 Gastronomie ..................................................................................................... 31 3.5 Významné atraktivity města Blois ................................................................... 31 3.5.1 Mur de Ben ............................................................................................... 31 3.6 Materiálně technická základna Blois ............................................................... 32 3.6.1 Ubytovací zařízení .................................................................................... 32 3.6.2 Stravovací zařízení v Blois ....................................................................... 34 3.6.3 Dopravní předpoklady .............................................................................. 35 3.6.4 Turistická informační kancelář ................................................................. 36 4 Château royal de Blois ............................................................................................ 37 4.1 Historie zámku ................................................................................................. 37 4.2 Architektura zámku .......................................................................................... 40 4.3 Představení „zvuk a světlo“ (Son et lumière) .................................................. 40 4.4 Dům magie (Maison de la Magie) ................................................................... 41 4.5 Praktické informace ......................................................................................... 42 4.5.1 Individuální prohlídky .............................................................................. 43 4.5.2 Skupinová návštěva .................................................................................. 43 4.6 Muzea ............................................................................................................... 44 4.6.1 Musée des Beaux-Arts .............................................................................. 44 4.6.2 Sbírky v královských komnatách.............................................................. 44 4.7 Významné zahrady v Blois .............................................................................. 45 4.7.1 Zahrady bývalého biskupství (Les jardins de l’ancien Évêché) ............... 45 9
4.7.2 Zahrady krále (Les jardins du Roy) .......................................................... 45 4.8 Události konající se v prostorách zámku ......................................................... 45 5 Praktická část .......................................................................................................... 46 5.1 Metodika výzkumu........................................................................................... 46 5.2 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 46 5.3 Výsledky výzkumu........................................................................................... 47 5.4 Shrnutí výsledků výzkumu ............................................................................... 68 5.5 Návrh ideálního zájezdu ................................................................................... 69 5.6 Nabídka cestovních kanceláří a agentur ........................................................... 71 5.6.1 Cestovní kanceláře .................................................................................... 71 5.6.2 Cestovní agentura ..................................................................................... 73 5.6.3 Shrnutí nabídky a vyhodnocení nejlepšího zájezdu .................................. 74 Závěr ............................................................................................................................... 75 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 76 Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh ........................................................................ 81 Příloha 1: Dotazníkový průzkum .................................................................................... 83
10
Úvod Francie je jednou z nejnavštěvovanějších zemí světa. Není divu. Země mnoha tváří, která nabízí kaţdému přesně to, co hledá. Provence, Bordeaux, Champagne, Paříţ, Versailles, Normandie, Bretagne a spousta dalších oblastí, jeţ si oblíbili čeští turisté. A pak jsou tu zámky na Loiře, jedinečná soustava více neţ sta zámků, které se vypínají jeden za druhým kolem břehů nejdelší francouzské řeky a jejích přítoků. Zde se psala část francouzských dějin, celé století byla Loira a její okolí údolím králů, jelikoţ zde v tu dobu sídlil francouzský královský dvůr. Nejkoncentrovanější oblast překrásných staveb od období středověku aţ po klasicismus, kterou jinde nenajdete. Nedotknutá příroda, široké lány obilí, větrné mlýny, vinice, rybníky, zámecké zahrady a parky, plné vysoké zvěře, to je podoba Loiry. Pocity, které se dostavily jiţ při prvních minutách mého pobytu v městě, ve mně zanechaly něco zvláštně silného, a proto se po letech do Blois vracím prostřednictvím této práce. Ačkoliv jsem od té doby navštívila i jiné části Francie, konkrétně Paříţ a Provence, které ve mně zanechaly podobné pocity, zdálo se mi, ţe z pohledu českého návštěvníka jsou Paříţ a Provence velmi proslavené, kdeţto údolí Loiry zůstává jaksi v pozadí. Je pravda, ţe jsem typ Francií posedlého člověka, který má rád všechno, co se této země týká a kaţdá její další návštěva je jen dalším splněným snem, takţe by můj názor na věc mohl být lehce zkreslený touto posedlostí, ale i přesto si myslím, ţe je třeba, aby tato oblast nezůstala našim cestovatelům skryta. Při rozhovorech s přáteli jsem o Blois vyprávěla a lehce vyděšená jsem zjistila, ţe většině z nich pojem zámky na Loiře nic neříká. Právě proto jsem se rozhodla psát o údolí králů a pokusit se něco v tomhle ohledu změnit. Mým cílem je charakterizovat údolí Loiry, respektive regionu Centre, ve kterém se Blois nachází, a zjistit, zda by měli obyvatelé kraje Vysočina vůbec zájem objevovat historické objekty takového formátu, jako jsou ty na Loiře. Podle výsledků výzkumu bych poté chtěla sestavit stručnou strukturu odpovídajícího poznávacího zájezdu a porovnat ho s nabídkou českých cestovních kanceláří a agentur.
11
1 Základní charakteristika Francie Pevninská část Francie leţí v západní Evropě a svou rozlohou 551 500 km2 (pokud nepočítáme zámořská území) je přibliţně 7 krát větší neţ Česká republika. Země má tvar hexagonu a sousedí celkem s osmi zeměmi - s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem, Itálií, Španělskem, Andorou a Monakem. Dále je ohraničena čtyřmi vodními plochami – Atlantským oceánem, Středozemním mořem, Severním mořem a průlivem La Manche. Dalšími přírodními hranicemi jsou pohoří Pyreneje, Alpy, Jura a řeka Rýn. Nejvyšší horou Francie i celé Evropy je Mont Blanc (4810 m. n. m.) leţící v Alpách, nejniţší oblastí je pak delta řeky Rhôny (cca −2 m.). Povrch Francie je převáţně rovinného charakteru, mírně zvrásněný, s níţinami i horskými masivy. Je rozdělen na zónu hercynského vrásnění s tvary zaoblenými a zónu alpínského vrásnění se svahy více příkrými. Nejvýznamnější hornatou oblastí je blokové pohoří Centrální masív rozkládající se od středu země směrem na jih. Nejdelší řekou je Loira (1 012 km) pramenící v Centrálním masívu. Klima je velmi rozmanité a v jednotlivých oblastech se liší. Na západě země je ovlivněno oceánem, na jihu Středozemním mořem, v hornatých oblastech je pak horské klima a ve zbylých částech mírné kontinentální klima.[13] Francouzská republika se řadí se mezi členy NATO, byla zakládajícím členem Evropské Unie a Spojených národů. Dále je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, nukleární mocností a koloniální velmocí. Oficiální francouzskou měnou je Euro. Hlavním městem je Paříţ, počet obyvatel se pohybuje okolo 65,5 milionů, hustota zalidnění je pak 111 obyvatel na km 2. Oficiálním jazykem je francouzština. Obyvatelstvo je z 88% římskokatolického náboţenského vyznání, z 9% islámského, z 2% protestantského a z 1% judaistického.[11] Francie rozhodně patří mezi nejnavštěvovanější země světa a má kaţdému co nabídnout. Do podvědomí lidstva se zapsala díky svým jedinečným památkám i bohatou historií. Kaţdý si zde můţe najít to, co ho láká. Jih plný slunce a levandule, západ, střed a sever obrostlý vinicemi, Paříţ se svými nesčetnými kulturními památkami nebo údolí řeky Loiry se svými mnoha podobami a hlavně jedinečnými stavbami.
12
1.1 Administrativní členění Francie Francie je rozdělena na 22 pevninských a 5 zámořských regionů, dále na 96 pevninských a 5 zámořských departmentů, které jsou totoţné se zámořskými regiony, ačkoliv se do budoucnosti uvaţuje o rozdělení ostrova Réunion na 2 departmenty. Dále pod Francii spadá sedm zámořských území, např. Nová Kaledonie.[13] Pevninské regiony Francie: o o o o o o o o o o o Pozn.:
Alsace / Alsasko (2), Aquitaine / Akvitánie (5), Auvergne (4), Basse-Normandie / Dolní N. (3), Bourgogne / Burgundsko (4), Bretagne / Bretaň (4), Centre (6), Champagne-Ardenne (4), Corse / Korsika (2), Franche-Comté (4), Haute-Normandie / Horní N. (2), Za lomítkem je uveden česky používaný
o Île-de-France (8), o Languedoc-Roussillon (5), o Limousin (3), o Lorraine / Lotrinkso (4), o Midi-Pyrénées (8), o Nord-Pas-de-Calais (2), o Pays de la Loire (5), o Picardie / Pikardie (3), o Poitou-Charentes (4), o Provence-Alpes-Côte d’Azur (6), o Rhône-Alpes (8). [13] překlad, pokud se liší od původního
názvu, v závorce pak počet departmentů jednotlivých regionů.
Obr. 1: Mapa Francie s vyznačením polohy města Blois [14]
13
2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v údolí Loiry se zaměřením na region Centre Přes tisíc metrů dlouhá řeka Loira pramení ve východní části Centrálního masívu (pohoří Cevenny), v nadmořské výšce 1 408 metrů, v úpatí hory Mont Gerbier de Jonc a míří severozápadním směrem. Dosaţením Loirské níţiny ztrácí svůj horský charakter a je obehnána protipovodňovými hrázemi na středním a dolním toku, kde dosahuje aţ pětisetmetrové šířky. Její cesta končí v departmentu Loire-Atlantique, kde se vlévá do Biskajského zálivu Atlantského oceánu svým ústím tvaru estuáru. Její 117 tisíc km 2 rozsáhlé povodí tvoří pětinu celkové rozlohy Francie. Oblast je velmi bohatá na úrodnou půdu převaţujícího mírného klimatu a aţ do počátku 19. století byla Loira první a jedinou francouzskou obchodní trasou. Jejími největšími přítoky jsou levé Cher, Indre a Vienne a pravé Arroux, Loiret, a Maine. Největšími městy, kterými řeka protéká, jsou Orléans, Blois, Tours, Angers, Nantes a Saint-Nazaire. Její tok prochází přes pět francouzských regionů – Auvergne, Bourgogne, Centre, Pays de la Loire a Rhône Alpes. Město Blois se nachází v regionu Centre, na který je zaměřen následující rozbor předpokladů rozvoje cestovního ruchu.[25]
2.1 Základní charakteristika regionu Centre Kdyţ byly v roce 1790 ustanoveny francouzské departmenty, které nahradily původní provincie, vznikl region Centre z bývalých provincií Orléanais, Berry, Touraine a části Anjou. Nutno podotknout, ţe to bylo spojení velmi zvláštní, jelikoţ tyto provincie stály v minulosti proti sobě. To znamenalo spoustu dohadování při výběru hlavního regionálního města, názvu regionu a při řešení dalších organizačních záleţitostí. Hlavním městem bylo nakonec zvoleno Orléans, ačkoliv největším a nejlidnatějším městem bylo Tours. Tím se vztahy mezi původními provinciemi ještě více přiostřily. Ministerstvo vnitra dalo regionu oficiální název „Region Centre“ v roce 1956. Toto označení neupřednostňovalo ţádnou z bývalých provincií, coţ uklidnilo napětí mezi nimi. V dnešní době je uţ souţití v regionu klidné a rivalita konečně poklesla. Jako oficiální jazyky jsou v oblasti pouţívány francouzština a okcitánštin. Vyznávanou vírou je především římskokatolické křesťanství a v menší míře také islám a judaismus.[38]
14
2.2 Charakteristika selektivních předpokladů V regionu Centre ţije více neţ 2,5 milionu obyvatel s hustotou osídlení 65 obyvatel na km2. Porodnost regionu se pohybuje okolo 30 tisíc narozených dětí ročně a úmrtnost pak okolo 24 tisíc lidí za rok. Od roku 1999 vzrostla hodnota počtu obyvatel v regionu o více neţ 121 tisíc lidí.[35]
věk
počet obyvatel
z toho ženy
z toho muži
< 20
615 638
300 533
315 105
20 – 39
583 965
292 732
291 233
40 – 59
695 022
351 823
343 199
60 – 74
402 557
209 654
192 903
> 75
265 045
162 195
102 850
celkem
2 562 227
1 316 937
1 245 290
Tab. 1: Populace regionu Centre podle pohlaví a věku k 1. lednu 2012[35] Podle odhadů z roku 2012 je například celková míra porodnosti regionu 2,08 narozených dětí na jednu ţenu, průměrný věk místních obyvatel je 40,4 let, naděje na doţití při narození je pro celou francouzskou populaci 81,5 let (v ČR 77,4 let). Etnický původ obyvatel v regionu je převáţně keltský a románský se slovanskými, severoafrickými, indočínskými a baskickými menšinami. Francie je hned po Německu druhou nejoblíbenější zemí pro imigranty, v celosvětovém měřítku se země nachází asi na šestém místě, ovšem započítávány jsou samozřejmě jen legální imigrace.[23]
počet cizinců část populace 103 827
4,05%
z EU
Alžířané
Maročané
Tunisané
Turci
38,10%
7,30%
15,40%
1,90%
10,60%
Tab. 2: Cizinci ţijící v Centre v roce 2009[34]
2.2.1 Politické předpoklady Francie je parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Prezident republiky je volený na 5 let přímou všeobecnou volbou a v reţimu V. republiky je klíčovým činitelem. Současným prezidentem je François Hollande, který nastoupil do funkce 15. května 2012. V regionech je zosobněním autority státu prefekt, který zpravidla poţívá velké cti. V regionu Centre je od 24. října 2012 15
prefektem Pierre-Étienne Bisch. Region je řízen Regionální radou, jejímţ prezidentem je od 7. září 2007 François Bonneau. Hlavním městem je Orléans, největším městem Tours.[48]
2.2.2 Bezpečnostní předpoklady Velvyslanectví ČR ve Francii doporučuje českým občanům cestujícím do Francie, aby dbali zvýšené opatrnosti především na turisticky atraktivních místech, veřejných prostranstvích a dopravních prostředcích. Občan české republiky můţe vstupovat a pobývat na území Francie bez zvláštních omezení. Stačí mu k tomu platný cestovní doklad nebo průkaz totoţnosti. Občané naší republiky mají nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči v případě ohroţení ţivota nebo zdraví. Ošetření se platí přímo lékaři, který vystaví potvrzení o ošetření. S tímto potvrzením je třeba se obrátit na místní zdravotní pojišťovnu nebo na příslušnou zdravotní pojišťovnu v ČR pro vyplacení nákladů. Repatriace na území naší republiky a v případě úmrtí převoz tělesných ostatků se nepovaţuje za neodkladnou zdravotní péči, a proto je doporučováno se před cestou do Francie nechat připojistit.[41]
2.3 Charakteristika přírodních lokalizačních předpokladů Region Centre se rozkládá od středu země směrem na severozápad. Sousedí s regiony Auvergne, Bourgogne, Île-de-France, Limousin, Basse-Normandie, Haute-Normandie, Pays de la Loire a Poitou-Charentes. Řeka Loira protéká přes region směrem od východu na západ. Svou rozlohou 39 151 km2 je čtvrtým největším regionem Francie. Je rozdělen do 20 arrondissementů, 198 kantonů a nachází se zde 1 842 obcí. Dále se skládá z šesti departmentů - Cher, Eure-et-Loir, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret.[38]
2.3.1 Reliéf Půdní podloţí regionu je z velké části prodlouţením sedimentární paříţské pánve, jih regionu pak navazuje na krystalické a břidlicové útvary Centrálního masívu. Reliéf regionu Centre se obecně skládá zejména z plošin a rovin, které se ale liší svými rozličnými zeměpisnými rysy. Tento plochý terén je doplněn několika kopcovitými pásmy. Jih a východ regionu je charakteristický svými svahy s vápencovými plošinami 16
a jílovitými depresemi na hranici s Centrálním masívem. Na severu a ve středu Centre se rozkládá vápencová rovina Beauce a Orleánské lesy. Severovýchodní část regionu je charakterizována mírně zvlněnou vápencovou plošinu Champagne berrichonne, která pokračuje aţ do jihovýchodní části Centre, do oblasti Berry. Na jihozápadě převládá jílovitá plošina Touraine, od níţ se směrem na východ rozpíná oblast přírodního regionu Sologne. Široké pláně regionu Centre byly kdysi ideálním prostředím pro větrné mlýny, které byly inspirací pro ty známější v Holandsku. Dnes uţ tato tradice upadá a větrných mlýnů radikálně ubylo.[38]
2.3.2 Přírodní regiony Území Centre je tvořeno mozaikou devatenácti přírodních regionů, které se relativně odlišují v některých geografických charakteristikách. Nejvýznamnějšími přírodními regiony jsou následující. Beauce (5 740 km2) - ploché území s vápencovým podloţím, kde se daří obilovinám, olejninám, cukrové řepě a bramborám. Místní obyvatelé jsou nazýváni Les Beaucerons. Region se rozkládá na územích departmentů Eure-et-Loir, Loir-et-Cher a přesahuje i do Loiret, Essonne a Yvelines. Průměrná nadmořská výška je 140 metrů nad mořem. Oblast je jiţ od období neolitu z velké části vymýcená.[3] Champagne berrichonne (4 503 km2) - reliéf rovinného charakteru s vápencovými plošinami, plný otevřených plání a polí. Ekonomika je zaměřená na chov dobytka a pěstování obílí. Vřesoviště plná ovcí, země zoraná i leţící ladem, otevřená do prostoru, vinice a spousta vesnic, to byl obrázek regionu aţ do poloviny 19. století. Dnes je situace poněkud odlišná, jelikoţ na konci 19. století napadl vinnou révu révokaz, ovce onemocněly antraxem, a tak zemědělci přešli k pěstování obilovin. Region leţí na území departmentů Cher a Indre.[16] Sologne (5 000 km2) - nachází se mezi řekami Loirou a Cher, rozkládá se v departmentech Loir-et-Cher, Loiret a Cher. Místní obyvatelé jsou nazýváni Les Solognots. Reliéf je relativně plochý, protoţe nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 85 aţ 200 metry nad mořem. Ekonomika regionu je závislá na rybolovu, těţbě dřeva, zemědělství a pěstování vinné révy. Téměř vţdy si prostředí Sologne zachovávalo svůj 17
divoký a mokrý charakter, který nebyl příliš úrodný. Půda chudá na ţiviny, jílovitá aţ písčitá, z části příliš mokrá, z části suchá, ale jednoznačně neúrodná a nevhodná pro některá odvětví zemědělství. Území je dnes známo především pro své rybníky, které pokrývají téměř 12 tisíc hektarů povrchu, lesy a také lov a rybolov.[39] Touraine - bývalá provincie je křiţována řekami Loire, Cher, Indre a Vienne a v minulých dobách to bývala země charakteristická říční dopravou a plavením dřeva. Její kvalitní vinice a ovocné i zeleninové plodiny jsou známé jiţ od středověku. I přes občas radikální změny si geografie Touraine zachovala své tradiční hodnoty včetně pozoruhodné rozmanitosti půdy na obou březích řeky Loiry. Typické jsou níţiny, rovinné plochy, rašeliniště, mokřady, lesy i jílovitá půda s usazeninami a křemenitými prvky. Z geologické stránky je součástí paříţské pánve.[43]
2.3.3 Regionální přírodní parky Z celkových 48 francouzských regionálních přírodních parků se tři nacházejí na území regionu Centre. Francouzské regionální přírodní parky mají za úkol ochranu a řízení přírodních a kulturních památek, udrţování a hospodaření s územím, hospodářský a sociální rozvoj, pohostinnost, vzdělávání a informování veřejnosti, plánování a provádění projektů v těchto preferovaných oblastech.[33] Brenne – Le parc naturel régional de la Brenne (PNRB) se nachází v departmentu Indre, blízko měst Le Blanc a Châteauroux. Má rozlohu 1 766 km2 a byl zřízen 22. prosince 1989. Od roku 1991 je součástí Ramsarské úmluvy, která slouţí k ochraně mokřadů, jeţ jsou významné pro ochranu ptactva. V České republice je mokřadů spadajících do Ramsarské úmluvy také několik, na příklad Šumavské rašeliniště nebo Třeboňské rybníky. Brenne je ráj rybolovu, kanoistiky, horolezectví a horských kol. Je sloţen z šesti poměrně odlišných krajinných celků - la Grande Brenne, la Petite Brenne, la Queue de Brenne, le Pays d'Azay, le Pays Blancois et le Boischaut Sud.[31] Loire-Anjou-Touraine – Le parc naturel régional Loire-Anjou-Touraine se nachází mezi městy Tours a Angers. Kromě regionu Centre zasahuje také do Pays de la Loire. Nachází se v departmentech Indre-et-Loire a Maine-et-Loire. Má rozlohu 2 708 km2 a byl zřízen 30. května 1996. Jeho posláním je udrţování, ochrana a vylepšování jeho 18
dědictví a zároveň podpora ekonomického rozvoje a sociální harmonie v oblasti. V parku je evidováno více neţ dvě stě druhů ptáků, mezi savci je třeba upozornit na bobra evropského. Z ryb vyniká losos a sleďovité ryby. Z místní iniciativy se park stal nástrojem vzdělávání místního obyvatelstva. Od roku 1996 spolu s partnery pořádá některé zajímavé akce, na kterých se mohou místní naučit například základy restaurování a vedení ekologických míst nebo pochytit některé rady z oblasti architektury a krajinářství.[33] Perche – Le parc naturel régional du Perche (PNRP) byl zřízen 16. ledna 1998. Nachází se z části také na území regionu Basse-Normandie. Rozkládá se na ploše 182 tisíc hektarů v departmentech Orne a Eure-et-Loir. Rozvoj ekologicky šetrného cestovního ruchu v parku umoţnil pozvednout povědomí o celém přírodním regionu Perche. Park je charakteristický bohatým přírodním dědictvím, krajinou řek, kopců a hájů,
mnoţstvím
šlechtických
sídel,
rozmanitým
zemědělstvím
a
koňmi
percheronskými. Podílí na zachování architektonického dědictví a některých přírodních stanovišť, jako je Le Coteau de la Bandonnière v Longny-au-Perche.[32]
2.3.4
Klima
V regionu Centre převaţuje mírné klima, které je doplněno vlivy dalších druhů klimatu. Vlivy klimatu oceánského převládají na západ od Orléans především v zimě. Léto je relativně teplé s průměrnou teplotou 19,5 °C. Na východě převládá klima kontinentální s 900 mm sráţek za rok v oblasti kolem Centrálního masívu (sráţky celé Francie jsou v průměru 700 mm za rok). Přírodní region Beauce je charakteristický mírným a stálým oceánským klimatem s maximální průměrnou teplotou 25 °C v létě a minimální průměrnou teplotou 0 °C v zimě. Je to jeden z nejsušších francouzských regionů, kde se setkávají dvě povodí – Loire-Brittany a Seine-Normandie. Jedinečné klima je také v oblasti Sologne. Minimální teploty se pohybují na nízkých hodnotách a půda zadrţující vodu se v létě snadno stává velmi suchou.[38]
2.3.5 Vodstvo a hydrografie Region Centre je z hydrografického hlediska významný především řekou Loirou, ale také mnoţstvím jejích přítoků a spoustou rybníků. V regionu Beauce se setkávají povodí Loire-Brittany a Seine-Normandie a hydrografická síť tohoto území 19
je vymezena několika vodními toky. Nejvýznamnějšími řekami Beauce jsou Essonne, Eure a Loir. Propustný charakter půdy nezadrţuje vodu na povrchu, zato vápencové podloţí je vodnaté a vytváří podzemní stojaté vodní plochy, které se stávají ohniskem některých vřídel. Země mokrých pahorků, jak je přezdíváno přírodnímu regionu Perche, je další hydrologicky významné území. V kopcích Perche má svůj pramen nespočet malých řek, které se později napojují na Loiru (Huisne, Loir, Sarthe) a Seinu (Eure, Avre, Iton, Risle). Velmi významnou oblastí regionu Centre je také Sologne. Vyskytuje se tu především hodně rybníků, jezer a močálů. Mezi největší rybníky se řadí například Puits, Beaumont, Giraudière, Teillay, Rhuys nebo Landes. Dále územím protéká mnoho řek, z nichţ můţeme jmenovat Barangeon, Beuvron, Bonneure, Cher, Cosson, Nère, Rère, Sauldre či Tharonne. Z hydrologického hlediska je významný například i přírodní region Gâtinais.[38]
2.3.6 Fauna Francie má jako celek velmi rozmanitou a bohatou flóru a faunu. Vyskytuje se zde více neţ 115 druhů savců. Zúţíme-li výběr na region Centre, dostaneme soubor rozmanité zvířeny. V Gâtinais, v massif de Lorris se vyskytuje například orel nejmenší a orlovec říční. V regionu Perche je to pak především sýček obecný, netopýr hnědý, šidélko přilbovité (v ČR zcela vyhynulé). Sologne je známá vysokou zvěří - jeleni, srnci i kanci často vyhledávají klidná místa v lesích. Jeleni potřebují hodně bezpečného prostoru především v době troubení nebo v době shazování parohů. Sologne je domovem pro mnoho dalších masoţravců, psovitých šelem a kunovitých tvorů jako jsou lišky, kuny, hranostaji, lasice, fretky a tchoři. Útočiště v místních lesích vyhledává králík divoký, oblíbený symbol sologneského lovu, jehoţ počty se začaly kvůli rozšíření myxomatózy sniţovat. Nakonec si můţeme povšimnout přítomnosti více neţ dvou set druhů ptáků, čtyřiceti druhů savců, třiceti druhů ryb, čtyřiadvaceti druhů plazů a obojţivelníků a tisíce druhů hmyzu.[38]
2.3.7 Flóra V jednotlivých částech regionu Centre se rostlinný porost liší v závislosti na půdním charakteru. V Gâtinais se nacházejí početné lesy, sady (převáţně s jabloněmi) a ţivé ploty. Sídlí zde také Národní arboretum des Barres označované jako „pozoruhodná zahrada“, zabírající plochu téměř 300 hektarů a obsahující 35 sbírek, které shromaţďují 20
na 2 700 druhů stromů. V oblasti Perche nalezneme některé druhy kapradin, v Sancerrois zase vinice. Přírodní region Sologne je ze tří čtvrtin pokryt lesním porostem sloţeným z několika typů stromoví. Dubovo-habrové lesy jsou těmi nejvzácnějšími a hlavně ekologicky nejrozmanitějšími. Setkáme se zde s dubem letním, dubem zimním, habrem, javorem babykou, javorem habrem, lískou obecnou, břízou, borovicí lesní, borovicí přímořskou, některými druhy buků, osik či jasanů. Na jaře začínají rozkvétat plané ovocné stromy, jako jsou hrušně, jabloně a třešně. V lesích nalezneme různé druhy petrklíčů, pomněnky, hyacinty a violky.[38]
2.3.8 Ekonomika a průmysl Pomalý ekonomický růst devadesátých let minulého století se během následujících roků velmi rozpohyboval. Francie je dnes jednou z nejvíce industrializovaných oblastí celého světa. Oblast přírodního regionu Beauce je nazývána jako „obilnice Francie“, protoţe je z velké části především ohromným pěstitelem obilovin, řepky olejky, bílkovin a rovněţ cukrové řepy. Zapadlý zemědělský region Sologne má váţené postavení v textilním průmyslu, který se kdysi rozvinul v městě Romorantin. Dlouhodobě představoval jediné průmyslové ohnisko celého departmentu Loir-et-Cher. Oblast této činnosti se na počátku 19. století začala rozvíjet v nově vzniklé továrně tří bratrů Normantových, kteří se zaměřovali především na výrobu vlněných látek. Továrna Manufacture Normant frères však po 154 letech fungování v roce 1969 zanikla. Textilní průmysl ale z oblasti nevymizel a kromě něj je dalším ekonomickým tahounem lov, který odsouvá na druhou kolej zemědělství a lesnictví, jelikoţ přináší více financí a mnohem rychleji. Po konci druhé světové války téměř úplně vymizelo pastevectví a dnes se tak postupně děje i se zemědělstvím. Poměrný význam má dodnes moderní lesní hospodářství v sologneských lesích s rozmanitou ekologickou strukturou. Nakonec je tu ještě přírodní region Touraine, jenţ je důleţitou vinařskou oblastí produkující několik druhů vín, označených francouzskou ochrannou známkou garantující jejich původ.[38]
2.4 Charakteristika kulturně správních předpokladů regionu Centre Region Centre se dá z hlediska kulturně správních předpokladů označit za jeden z nejrozmanitějších a nejbohatších regionů údolí Loiry, jelikoţ se na jeho území nachází ty nejvýznamnější zámky této oblasti.
21
2.4.1 Ochrana památek Ochrana památek ve Francii je pod správou Národní komise historických památek, coţ je orgán francouzského ministerstva kultury. Hlavní náplní činnosti komise je navrhovat zařazení historických budov, objektů a dalších nemovitostí mezi státem chráněné objekty, chránit a dohlíţet na údrţbu a opravy váţně ohroţených památkově chráněných budov, apod. V kaţdém regionu pak funguje Regionální komise kulturního dědictví a památek, předsedaná regionálním prefektem, sloţená z 32 členů. Vyjadřuje svůj názor k objektům navrhovaným k zařazení mezi chráněné oblasti nebo ke změnám v chráněných oblastech.[7] Pokud jde o Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, Francie má na seznamu celkem 38 poloţek, z nichţ v regionu Centre nalezneme katedrálu Notre-Dame de Chartres a katedrálu Saint-Étienne de Bourges, dále některá poutní místa řazená do souboru Cest do Santiaga do Compostely ve Francii, ale především Údolí Loiry mezi Sully-sur-Loire a Chalonnes.[10]
2.4.2 Nejvýznamnější kulturní objekty regionu Centre Nejvýznamnější část kulturně správních předpokladů regionu jsou místní zámecké komplexy. Proto jsou následující stránky věnovány především těmto významným stavbám.
Obr. 2: Mapka zámků na Loiře [Ercole Pozzoli, 2003. s. 15] Historie Zámků na Loiře Loira byla vţdy nazývána nejpůvabnější řekou celé Francie a moţná celé Evropy. Podél jejích poklidných vod a přítoků se nachází více neţ stovka velkolepých pevností a zámků. Historie se tu začala psát před šesti sty lety, kdy Tanguy du Châtel, poddaný krále Karla VI., odvezl francouzského následníka trůnu Karla VII. do bezpečí na zámek 22
Chinon. Paříţ byla totiţ zaplavena nebezpečnými burgundskými vojsky. Následující století se pak francouzský královský dvůr s doprovodem šlechticů a církevních hodnostářů přesouval na břehy této krásné řeky. Panovníci totiţ povaţovali za ideální útočiště před hrozbami nebezpečného hlavního města právě údolí Loiry. Stavěly se tu rozsáhlé hrady a zámky a obnovovaly se starověké městské hradby. Tato nádherná sídla se stala ideálním prostředím k milostným aférám, ale i krevním mstám a intrikám. Roku 1528 však král František I. vyjádřil touhu vrátit se do Paříţe. Loira tehdy ztratila své výsostné privilegium být Údolím králů, avšak její půvab přetrval dodnes. Ty nejpozoruhodnější z nich se nacházejí v regionu Centre. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 9-10]
Sully-sur-Loire Jeden z nejvýznamnějších zámků na Loiře, vystupující z vod na jejím levém břehu, je výrazným příkladem obranné architektury té doby. Čtvercová věţ u vstupu, kulatá věţ na jihovýchodě a citadela z 15. století jsou výrazem rozmanitosti stavitelů té doby. Honosné interiéry zahrnují stráţní místnost s kazetovým stropem z vogézského dřeva, malovaný čistým zlatem, oratoř s pevnými kovovými dveřmi, královskou komnatu s tapiseriemi a postelí s modrými damaškovými nebesy nebo Velký sál, ve kterém působil jistou dobu i sám Voltaire. Po zdolání asi čtyřiceti schodů mohou návštěvníci v horním patře spatřit geniálně navrţenou dřevěnou kostru trámoví střechy, ve tvaru obráceného trupu lodi. Vysoká špičatá střecha pochází z konce 14. století a přeţila dokonce i útoky katapultem. Ještě nedávno byl zámek místem konání velkých lovů. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 36]
Cheverny Sídlo Cheverny, postavené z postupně tvrdnoucí sopečné horniny tuf, vzniklo v první polovině 17. století a po tři staletí ho obýval rod markýzů de Vibraye a jejich následovníci vikomti de Sigelas. Ohromná knihovna, majestátné sály, sál se zbraněmi, sbírka dvou tisíc loveckých trofejí, to vše je skryto za zdmi Cheverny, stejně jako vzácné vybavení zámku v podobě gobelínů, obrazů a cenných tisků. Zámek má dlouholetou loveckou tradici, kterou jeho majitelé vţdy udrţovali a připomíná ji štěkot smečky psů určených k honu na lišku. Lovy probíhají na podzim a v zimě a objektem zájmu, nebo spíše mušky jsou především jeleni a divocí kanci. Zámek postavený z bourréského kamene má břidlicové střechy a je kompletně stylizován do pokrokového 23
klasicistního slohu. Renesanční je pak obdivuhodné kamenné schodiště chráněné sloupkovým zábradlím, zdobené zbraněmi z 18. století a květinovými reliéfy. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 109]
Amboise Vysoko nad Loirou se tyčí tento pozoruhodný zámek mísící vliv středověku i renesance. Amboise hrál zásadní roli v uvádění renesančního umění do Francie. Historie zámku se začíná psát roku 500. Vlastnictví města i zámku připadalo aţ do poloviny patnáctého století hrabatům z Amboise. Poté však Karel VII. zkonfiskoval všechen tento majetek ve prospěch svého syna Ludvíka XI. a jeho ţeny Charlotty Savojské, kteří se zde usídlili a zplodili syna Karla VIII. Právě tento francouzský šlechtic, jenţ byl od svých třinácti let králem a ve dvaceti letech dokonce úspěšným vojevůdcem, se zaslouţil o příliv italského umění do prostor Amboise. Na sklonku 15. století při svém návratu z italského taţení s sebou přivezl italský nábytek, tkaniny, koberce, ale hlavně italské umělce, malíře, krejčí, řemeslníky, kteří se zaslouţili o radikální přeměnu sídla, ačkoliv některé gotické prvky byly zachovány. Také František I. strávil na Amboise celé své dětství a poté, co roku 1515 nastoupil na trůn, stále projevoval zámku svou velkou náklonnost. Nechal dokončit křídlo zámku, s jehoţ stavbou začal jiţ Ludvík XII., a dal sem z Milána povolat Leonarda da Vinciho. Tím se Amboise stalo ústředím, odkud se do Francie začala šířit renesance. Leonardo dorazil do Francie ve svých čtyřiašedesáti letech a v zemi galského kohouta strávil zbytek svého ţivota. Přivezl s sebou svá nejcennější díla. František I. věnoval umělci zámeček Clos-Lucé, v němţ je patrný jeho osobitý vliv. Krom vzácných pláten ve své loţnici zanechal některé ze svých vynálezů a modelů strojů, ke kterým připsal i podrobné poznámky o jejich funkčnosti a struktuře. Da Vinciho ostatky jsou uloţeny v kapli svatého Huberta na zámku Amboise. Po smrti Františka I. roku 1547 zámek Amboise pomalu upadal. I přesto dodnes z pevnosti nevyprchala atraktivnost a nádech šlechtického ţivota, který se na něm před čtyřmi sty lety odehrával. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 63]
Chaumont Jednou z hlavních postav historie tohoto panství byla toskánská rodačka, královna Kateřina Medicejská (1519-1589). Tato vdova po Jindřichu II. měla při koupi zámku roku 1560 jasný záměr. Chtěla pomstu za cizoloţství svého manţela. Jindřich II. totiţ 24
roku 1547 při svém nástupu na trůn věnoval své milence Diane de Poitiers zámek Chenonceau a Kateřina Medicejská ho s ní nyní chtěla za Chaumont vyměnit. Půvabná Diane však na Chaumontu dlouho nepobyla. Zvolila raději vyhnanství na zámku Anet, kde po sedmi letech také zemřela. Na návrší stojící Chaumont byl do 15. století feudální pevností hrabat z Blois, poté byl doplněn kulatými stráţními věţemi, kónickými střechami a ovlivněn renesančním vlivem. Spolu s Kateřinou Medicejskou zde podle pověsti ţil jistý italský čarodějník Ruggieri, její rádce v okultních uměních, se kterým měla údajně v tajné skrýši zámku provádět čarodějné rituály a odhalovat budoucnost zkoumáním hvězd. Kromě Kateřiny Medicejské se na zámku vystřídala spousta vlastníků. Jedním z nich byl jakýsi kastelán, který nechal v 18. století zničit severní křídlo pro velmi malicherný důvod – aby získal lepší výhled na Loiru. Pobýval zde také proslulý italský hrnčíř Giovanni Battista Nini, který ve své dílně vytvořil mnoho kopií keramických medailonů významných osobností té doby, z nichţ některé jsou dodnes vystaveny v prostorách zámku. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 75]
Obr. 3: Zámek Chaumont[20] Villandry Zámek se třemi hlavními budovami, věţí a jedinečnými zahradami neměl nikdy tu čest být sídlem některého z francouzských panovníků, avšak získal si náklonnost velikána francouzské literatury Honoré de Balzaca. Nachází se nedaleko města Tours, v kraji panenské přírody Touraine. Roku 1536 nechal na troskách původní feudální pevnosti postavit ministerský předseda Františka I. Jean le Breton tři budovy ve tvaru podkovy s ostře šikmými břidlicovými střechami. Ačkoliv historicky sídlo není nijak významné, 25
jeho jedinečností jsou zámecké zahrady. Po druhé světové válce se majitelem zámku stal španělský magnát Carvallo a chtěl zde vytvořit neobvyklou zahradu. Objevil návrhy francouzského architekta Androueta du Cerceaua z 16. stolí a nechal obnovit původní struktury zahrad. Konkrétně se jednalo o tři terasy na různých výškových úrovních, lipové aleje, pravidelné pěšinky ohraničující záhony, detailně zastřihávané ţivé ploty a jedinečná herbária mnichů ze středověku. Důkladně udrţovaná zahrada čtvercového půdorysu je systematicky navrţena podle barev jednotlivých plodin, které se mění s jednotlivými ročními obdobími. Návštěvník se můţe kromě zahrady hudby pokochat třeba zahradou lásky. Ta je plná ornamentálních vzorů a ţivých plotů stylizovaných do různých typů lásek – něţná láska (srdce a plameny), blouznivá láska (zdeformované srdce), tragická láska (meče a dýky) či prchavá láska (vějíře a písmena abecedy). [Ercole Pozzoli, 2003. s. 81]
Chenonceau Nejromantičtějším zámkem údolí Loiry je Chenonceau nedaleko města Montrichard na řece Cher. Proslavil se především mostem s pěti oblouky, oválnou věţí z 15. století s padajícím mostem, ale také svými interiéry a zahradami. Během čtyř set let byl obýván převáţně ţenami, a proto získal přezdívku „rozmar ţen“ (caprice des femmes). Dějiny zámku začínají u Kateřiny Briçonnetové a jejího chotě Thomase Bohiera, kteří zámek nechali postavit. Přetahování o sídlo později probíhalo mezi manţelkou krále Jindřicha II. Kateřinou Medicejskou a jeho milenkou Diane de Poitiers, která nakonec zámek Kateřině přenechala. Také Louise de Lorraine zde strávila část svého ţivota. Celých dvanáct let se na zámku tiše modlila a truchlila po svém manţelovi králi Jindřichu III. Po této dámě nastalo pro Chenonceau upadající období. Aţ v 18. století se zámku ujala madame Dupinová, která se zaslouţila o vznik tehdy nejslavnějšího literárního salonu, do kterého se řadil i filozof Jean-Jacques Rousseau. V polovině devatenáctého století zámek koupila madame Pelouzeová, která s velkou péčí obnovila jeho původní vzhled a prodala sídlo dnešním majitelům, rodině Meneirových. Dodnes se zde odehrávají po celé léto večerní představení přibliţující šlechtický ţivot, který zde probíhal. Zajímavé jsou bohatě zdobené vnitřní prostory zámku, z nichţ můţeme jmenovat gotickou galerii s lomenou klenbou, studovnu Kateřiny Medicejské stylizovanou do zelena, komnatu Diane de Poitiers přezdívanou Komnatou královen, komnatu Garbielle d’Estrées (milenka krále Jindřicha IV.), komnatu jejího syna Césara 26
de Vendôme a zlatou komnatu Ludvíka XIII. s karmínovými tapiseriemi a mohutným krbem. Podle rivalek Medicejské a De Poitiers jsou pojmenované zdejší zahrady, jedna plná vzrostlých stromů patřící královně a druhá s květinovými záhony připadající králově milence Diane. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 84]
Obr. 4: Zámek Chenonceau[21]
Chambord Toto megalomanské útočiště Františka I. z 16. století je jeho architektonickým snem o úţasném, výstředním a okázalém zámku, který si postupně splňoval posledních 30 let svého ţivota. S plánováním výstavby tohoto ryzího klenotu italské renesance pomohl králi jeho přítel Leonardo da Vinci a na výstavbě se podílel také architekt Mansart. Zámek čítá celkem 440 místností, 80 schodišť, 365 krbů, čtyřúhelníkový park plný vysoké zvěře a divokých prasat, který je obehnán přes třicet kilometrů dlouhou zdí, čímţ se stává nejrozsáhlejším parkem Evropy. Stavba tohoto „kamenného lesa“, ve které se střídají odstíny břidlice na střechách a pískovce na stěnách, byla tak náročná, ţe byla dokončena aţ za krále Slunce, Ludvíka XIV. Terasy, rozsáhlé pozemky, víţky a hlásky, to je typický vzhled Chambordu. Francouzská revoluce tento klenot mezi výstřednostmi bohuţel z části vydrancovala, ale aţ do dnešní doby zůstává tento skvost velkolepý ve své vznešenosti se svými pilíři, komíny, světlíky, střešními okny, věţičkami a tufovými či břidlicovými střechami. Středobodem stavby je rozsáhlé dvojité schodiště s renesančními rysy. Detailní a přepychová výzdoba je důkazem, jak dlouho musela výstavba trvat. Vybavení bylo z velké části za Revoluce zničeno, takţe dnes nejsou některé místnosti zařízeny, ale i přesto se při procházení prostor tají dech 27
a je celkem nemoţné si představit, jak muselo sídlo vypadat za dob své největší slávy. Od roku 1930 je majetkem francouzské vlády a je vyhrazen pro prezidenta republiky. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 114]
Obr. 5: Zámek Chambord[19]
28
3 Blois Nejvýznamnějším sídlem v údolí Loiry, vzhledem k historii královského dvora, je bezesporu město Blois. Nejen proto, ţe ve středověku bývalo druhým hlavním městem Francie, ale také díky všudypřítomné královské atmosféře, která pohlcuje celé město. V mnoţství rozličných atraktivit, jeţ jsou dnes turistům i místním k dispozici, dominuje velkolepý královský zámek Blois.
3.1 Základní informace o městě Blois Město Blois se nachází asi 180 kilometrů jiţním směrem od Paříţe, v regionu Centre, v srdci údolí Loiry. Je to tzv. chef-lieu (správní středisko) departmentu Loir-et-Cher, arrondissementu Blois a pěti kantonů. Leţí mezi městy Tours a Orléans a starostou města je od 16. března 2008 Marc Gricourt. V městě ţije na padesát tisíc obyvatel, kteří jsou nazýváni Les Blésois. Je to nejlidnatější obec celého departmentu Loir-et-Cher. Rozloha města je 37,46 km2, minimální nadmořská výška 63 m. n. m. a maximální pak 135 m. n. m. Leţí na obou březích řeky Loiry a sjednocuje přírodní regiony Beauce na pravém břehu a Sologne na levém břehu. Sousedními městy jsou Fossé (S), Villebarou (SV), La Chaussée-Saint-Victor (V), Vineuil (JV), Saint-Gervais-la-Forêt (J), Chailles (JZ), Molineuf (Z) a Saint-Sulpice-de-Pommeray (SZ).[4] Město se snaţí pěstovat kvalitní a příjemný ţivot, ekonomickou a univerzitní dynamiku a stará se o společenské, kulturní a sportovní vyţití. Prostor kolem řeky Loiry je obdařený výjimečným přírodním a architektonickým bohatstvím, a tak je uţ deset let zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO jako „kulturní krajina“. Blois se nachází přímo v srdci této významné oblasti a kromě královského zámku je zde spousta dalších atraktivit. První podloţené zmínky o městě pochází z roku 410, kdy se stalo autonomním státem. Urbanistické práce v roce 1959 ale odhalily pozůstatky svědčící o přítomnosti primitivních obydlí z období konce galské nezávislosti a také městské centrum z galsko-románské epochy. Historie města je dlouhá a vypráví například o nájezdech Vikingů drancujících město, o obviňování místních Ţidů z rituálních zločinů a jejich následném upalování, náboţenských bojích katolíků a protestantů, královském období i jeho konci a spoustě dalších významných historických meznících.[4] 29
3.2 Blois – město umění a historie Ville d’art et d’histoire – toto označení město obdrţelo v roce 1986 od ministerstva kultury. Označení je symbolem kvality místních průvodců a ostatních pracovníků, kteří se starají o turisty během pobytu. Blois se tímto také zavázalo ke zvyšování povědomí o ţivotním prostředí města, podporu kvalitního cestovního ruchu, zapojení mladých lidí do různých akcí a posilování image města. Po celém městském prostranství se nacházejí kulturní památky, které dokládají historii. Roubené domy, panská sídla, biskupský palác z 18. století, průmyslové dědictví reprezentované čokoládovnou Poulain a bohatství Loiry. Královský zámek Blois je jedinečnou ukázkou francouzského architektonického vývoje.[44]
3.3 Výlety městem Způsobů, jak si nádherné město vychutnat plnými doušky, je několik. Kromě pěších procházek, jízdě na kole a projíţděk loďkami jsou dalšími moţnostmi horkovzdušné balony, koňská spřeţení nebo tzv. segways – samovyvaţující elektromobily.
3.3.1 Tradiční projížďka na lodičkách po Loiře Plavba na tradičních loďkách s l’Observatoire Loire v námořnickém stylu, v doprovodu zkušeného průvodce poodhaluje architektonické, kulturní a přírodní bohatství Blois. Pozorována je říční fauna, která zahrnuje rybáky, kulíka říčního, volavky a další druhy ptactva. Jízda trvá přibliţně hodinu a asi v polovině se koná krátká přestávka na březích jednoho ostrova, kde je moţno vidět stopy bobrů, největších evropských hlodavců. Od března do listopadu je projíţďka dostupná pro skupiny (podniky, školy, …) a od května do září také pro jednotlivce.[2]
3.3.2 Loira na kole Většinu oblastí údolí Loiry je moţno projet na kole. V okolí Blois a nedalekého Chambordu se nachází celkem 13 cyklistických stezek, které jsou dohromady dlouhé 400 kilometrů a umoţňují cyklistům prozkoumat města, přírodní bohatství Loiry a zámky Blois, Chambord a Cheverny na kole. Tyto trasy nejsou nijak náročné, a tak jsou velmi oblíbené i u rodin s dětmi.[2]
30
3.3.3 Blois pěšky Les p’tits clous – tak jsou nazvané čtyři pěší okruhy městem, označené bronzovými hřebíčky (clous), které pomáhají objevovat francouzské umění ţít. Kaţdý okruh je dlouhý asi dva kilometry a prochází některou městskou částí. Trasy jsou značené charakteristickými značkami. Kaţdá z nich odhaluje jinou část města, ale všechny se sbíhají do centra.[2]
3.4 Gastronomie Gastronomie města je velmi úzce vázaná na historii a vyuţívá místních sezonních produktů. K nejtypičtějším pokrmům a ingrediencím patří chřest, švestková povidla, ovocné likéry, lískové oříšky, baţanti, hříbky, kozí sýr, sumci, štiky, úhoři, raci, husí játra, naloţené ţaludky, sušenky a čokoláda. Pokud jde o vína - Coteaux du Vendômois, Touraine, Touraine-Mesland, Cheverny, Cour-Cheverny, Valençay a Crémant de Loire jsou sklízena s velkou péčí více neţ 70 místních vinařů.[12]
3.5 Významné atraktivity města Blois Blois, to není jenom zámek, je to historicky bohaté město, které stojí za návštěvu. Architektonicky bohaté město se chlubí kostelem Sv. Mikuláše (Église Saint-Nicolas), bazilikou sv. Trojice (Basilique de la Trinité), kostelem Sv. Saturnina (Église Saint Saturnin), atriem Sv. Saturnina (Aître Saint Saturnin), katedrálou Sv. Ludvíka (Cathédrale Saint-Louis) a v neposlední řadě také jakobínským klášterem (Le couvent des Jacobins).[1]
3.5.1 Mur de Ben Při procházení městem se nedá minout tzv. „Benova zeď slov“. Byla vytvořena na zakázku veřejnosti města Blois a francouzského ministra kultury umělcem Benjaminem Vautierem a slavnostně odhalena v roce 1995. Autor zde shromáţdil svoje hlavní rukopisné obrazy vytvořené mezi roky 1960 a 1990. Ty obsahují téměř 300 smaltovaných desek upevněných na jedné z fasád místní budovy. Zeď je třicet metrů dlouhá a dvanáct metrů vysoká. Benjamin na ní rozmístil osobně stylizované umělecké výroky a také výroky týkající se ţivotních otázek kaţdého obyčejného člověka. Jako horlivý obránce menšinových jazyků Francie i celého světa nahlíţí Benjamin na kaţdý 31
jazyk, řeč a nářečí jako na neobvyklou a jednotnou vizi. Slova jsou pro něj prostředky k přenosu myšlenek, představ a celých kultur. „Le mur de mots“ se snaţí podnítit kolemjdoucí, aby se pozastavili a popřemýšleli o všech (ne)jistotách ţivota. Fasáda se nachází na domě č. 6 v ulici rue Franciade.[27]
Obr. 6: Mur de Ben[5]
3.6 Materiálně technická základna Blois 3.6.1 Ubytovací zařízení Hotely o Hôtel Mercure****, 28 quai St Jean, Blois Centre Přímo v centru města Blois se nachází tento luxusní hotel. Má k dispozici celkem 92 pokojů. Cena za standardní jednolůţkový nebo dvoulůţkový pokoj na jednu noc se pohybuje v rozmezí od 94 do 240 eur. K dispozici je i rodinný pokoj. V hotelu je také restaurace, kde si můţete dát snídani asi za 15 eur. Přes poledne je restaurace bohuţel zavřená, hotel je ale otevřený 24 hodin, 7 dní v týdnu, je zcela zrekonstruovaný a nabízí Spa sluţby včetně sauny, vířivky a tureckých lázní. Do hotelu je povolen vstup se psi, je zde také soukromé parkoviště hotelu, kde si můţete za poplatek nechat svůj vůz, ovšem počet míst je omezený. V hotelu se nachází také bazén, wifi připojení k internetu zdarma, je uzpůsobený pro tělesně postiţené návštěvníky a plně klimatizovaný.[29] 32
o Holiday Inn Blois – Loire Valley ****, 26 avenue Maunoury, Blois Centre Součástí hotelu Holiday Inn je restaurace, která má v sobotu a v neděli zavřeno. Kapacita hotelu je 78 pokojů. Ceny za jednolůţkový a dvoulůţkový pokoj jsou od 99 do 160 eur za noc. Polopenze je moţná za příplatek 100 eur, samotná snídaně stojí 15 eur. Psi jsou v hotelu vítáni, parkoviště je k dispozici zdarma, klimatizovány jsou veškeré veřejné prostory hotelu, wifi připojení k internetu je zpoplatněné. Hotel je otevřen po celý rok 24 hodin denně.[29] o La Renaissance**, 1 rue de la Garenne, Blois Centre Dvouhvězdičkový hotel Renesance má kapacitu 20 pokojů, za jednolůţkový nebo dvoulůţkový pokoj zaplatíte 40 - 55 eur. Třílůţkový pokoj hotel nabízí za cenu 45 – 61 eur a čtyřlůţkový za 55 - 75 eur. Snídaně stojí přibliţně 6 eur. Hotel je otevřený je po celý rok, wifi připojení je poskytováno zdarma a hosté si s sebou mohou přivést i svého čtyřnohého miláčka.[29] o Hotel F1*, 146 avenue de Châteaudun, Blois Nord Tyto typické hotely rozeseté nejen po celé Francii jsou hojně vyuţívány nenáročnými turisty, kterým stačí pouze postel, malá televize a umývadlo a nevadí jim, ţe sprchy a toalety jsou společné s ostatními pokoji. Tento v Blois má celkem 64 pokojů za cenu 33 aţ 40 eur za noc. Snídaně je za přijatelných 3,95 eur. Psi jsou v hotelu vítáni, parkování a wifi připojení je zdarma. Hotel je zcela zrekonstruovaný a otevřený po celý rok, 24 hodin denně.[29]
Kempování Především ti, kteří okolí města prozkoumávají na kolech, moţná dají přednost campingům před hotely a je pravda, ţe v údolí Loiry a okolo Blois je jich relativně velké mnoţství, konkrétně asi 19 kempů v okruhu 41 km od Blois.[29]
33
o Camping Val de Blois, Lac de Loire, Blois - Vineuil V kempu vzdáleném 8 km od Blois je přibliţně 120 míst k postavení stanu, za něţ se platí 10,90 aţ 19,20 eur, s moţností zaparkování karavanu. Novinkou je plátěný bungalov pro 4 osoby. Kemp je otevřen od 26. dubna do 29. září, mohou sem psi, je tu bazén, tenisové kurty, prádelna, wifi připojení k internetu zdarma a moţnost placení kreditní kartou.[29] o La Grande Tortue *****, route de Pontlevoy, Candé-sur-Beuvron Kemp vzdálený 14 km od Blois nabízí 169 míst za cenu 6,75 – 8,50 eur za stan, pronájem mobilního domu na týden stojí 260 – 777 eur, pronájem chaty na týden pak 220-840 eur. Je moţné si zde zaparkovat karavan, psi jsou vítáni, wifi připojení k internetu je zdarma. V areálu kempu je moţné se občerstvit, je tu i bazén, prádelna, kreditní karty přijímány. Kemp je v provozu od 13. dubna do 21. září.[29]
3.6.2 Stravovací zařízení v Blois Restaurací, hospůdek, kaváren, taveren a dalších zařízení, kde se můţete najíst je v Blois velké mnoţství. K těm nejvýznamnějším a nejoblíbenějším patří následující.[29] o L’Orangerie du Château, 1 avenue Jean Laigret, Blois Centre Restaurace je sloţena ze 4 velkých sálů celkem pro 120 osob. Ceny jídel se pohybují v rozmezí od 37 do 82 eur, 16 eur za dětskou porci. Kuchyně, která pouţívá regionální produkty v závislosti na sezóně, vaří skvělá gurmánská jídla. Mohou sem psi, je tu parkoviště, terasa, wifi připojení zdarma, restaurace je uzpůsobená pro mentálně postiţené hosty. V neděli a v pondělí je zavřená a dále také od 17. února do 14. března.[29] o Au Rendez-Vous des Pêcheurs, 27 rue de Foix, Blois Centre Restaurace se 3 sály pro 40 osob nabízí pokrmy za cenu 22 – 71 eur, 15 eur za dětskou porci. Kuchyně zaměřená na rybí speciality z úlovků chycených přímo v Loiře! Zavřeno je v neděli a v pondělí a také tři víkendy v srpnu, kdy má celý tento podnik dovolenou.[29] 34
o L’Hôte Antique, 5 rue du Pont du Gast, Blois Centre Restaurace má 3 sály pro 70 hostů. Jídla stojí 18 – 30 eur, 9,50 za dětskou porci. V restauraci se vyří tradiční francouzská kuchyně, je klimatizovaná, má terasu, přijímá poukázky na jídlo i vouchery, mohou sem psi a otevřeno je celý rok, 7 dní v týdnu.[29]
3.6.3 Dopravní předpoklady o Doprava do Blois Pokud jde o jízdu autem z Paříţe do Blois, jsou dvě moţnosti, kudy se vydat na cestu. První moţnost je nechat se vést dálnicí A10 (Paříţ – Bordeaux) a sjet výjezdem Blois. Tato cesta je 170 km dlouhá. Druhou moţností je z Paříţe vyrazit po silnice RN 152, Paříţ – Orléans – Blois, a po překonání 180 kilometrů jízda končí v Blois. Z Paříţe se dá jet samozřejmě vlakem. Buď z nádraţí d’Austerlitz nebo z nádraţí Montparnasse. První moţnost je výhodnější, protoţe je to přímý spoj a cesta trvá hodinu a čtyřicet minut. Z nádraţí Montparnasse sice jezdí na tento směr TGV Paříţ – Vendôme, ale za necelou hodinu vlak staví ve Vendôme, kde je nutné přestoupit a pokračovat jiným vlakem, coţ je další hodina cesty. Nejbliţší letiště jsou 113 km vzdálené v Bourges, 101 km vzdálené Châteauroux – Déols, 62 km vzdálené v Tours a 16 km vzdálený aerodrom Aérodrôme Blois Le Breuil. Do Blois samozřejmě nevedou pouze cesty z Paříţe. Z Bourges vede do města dálnice A85 (Vierzon – Angers), z které je třeba sjet výjezdem Romorantin a pokračovat po hlavní silnici D765. Z Bordeaux k Blois směřuje dálnice A10 (Paris – Bordeaux) s výjezdem Blois. Existuje ale spousta dalších moţností, jak se do Blois dostat. [COLE, 2001. s. 48] o Doprava po Blois Přepravování po městě je vţdy dobré rozmyslet předem. Blois je město střední velikosti, takţe moţností není příliš. Automobil je téměř nepostradatelný ve venkovském prostředí, hromadná doprava je spíše záleţitostí velkých měst. Blois je něco mezi těmito dvěma moţnostmi. Je třeba se rozhodnout mezi ekonomickou výhodností a ekologickým dopadem. Město Blois se snaţí podporovat ekologicky šetrné způsoby dopravy tím, ţe v okolí města a ve městě rozvíjí cyklostezky apod. Rozvoj dopravních sítí ve městských a příměstských oblastech je zaměřeno na zlepšení kvality ţivota, vyhýbání se automobilové zátěţi, omezování času stráveného v dopravních 35
prostředcích, hluku a nákladů. Doprava po městě je také zaměřená na vlakovou dopravu, kterou se snaţí město Blois neustále rozšiřovat a spojovat tak město s velkými francouzskými centry. [COLE, 2001. s. 48]
3.6.4 Turistická informační kancelář OFFICE DE TOURISME & CONGRES DE BLOIS | CHAMBORD *** Tel.: 00 33 02 54 90 41 41, Fax: 00 33 02 54 90 41 49 E-mail:
[email protected], webová adresa: www.bloischambord.com Toto turistické informační centrum se nachází na Place du Château 23 v Blois. Otevřeno je kaţdý den kromě 25. prosince a prvního ledna. Od prvních října do dvacátého devátého března od 10:00 do 17:00 hodin a od třicátého března do konce září od 09:00 do 19:00 hodin.[30]
Obr. 7: Plánek města Blois [28]
36
4 Château royal de Blois Neopominutelnou součástí cesty do údolí Loiry je právě královský zámek Blois, představující opravdové architektonické a historické panorama. Sídlo sedmi francouzských králů a deseti královen je místem evokujícím moc a kaţdodenní ţivot královského dvora období renesance, o čemţ svědčí bohatě zařízené a detailně zdobené královské komnaty. Čtyřmi křídly různých stylů a svým architektonickým bohatstvím odráţí rozmanitost početných zámků stavěných v údolí Loiry od středověku do 17. století. Vrcholným obdobím zámku Blois byla první polovina 16. století. Je charakterizována okázalým panováním Ludvíka XII. a Františka I., který se zasadil o renesanční podobu zámku. Křídlo Františka I. a zejména jeho slavné venkovní točité schodiště je nejproslulejší částí zámku. Také křídlo Gastona d’Orléans, vytvořené roku 1635 Françoisem Mansartem, je mistrovským dílem francouzské architektury. Od 60. let minulého století bylo v okouzlujícím prostředí zámku natočeno velké mnoţství filmů. Krátkometráţní historický film Zavraţdění vévody Guise je příkladem za všechny. Navíc pojednává o jedné z nejvýznamnějších událostí v historii zámku.[22]
Obr. 8: Zámek Blois, panorama nádvoří [18]
4.1 Historie zámku Historie tohoto velkolepého zámku sahá do 13. století, tehdy ho nechali jako předmostí Loiry postavit hrabata z Blois. Během dalších let byl zámek postupně přestavován třeba Karlem Orleánským, Ludvíkem XII. nebo Františkem I. Definovat zámek do jediného architektonického stylu je téměř nemoţné, jelikoţ je směsicí hned několika takových. Průčelí z gotického období, významné schodiště z období renesance nebo ryze 37
klasicistní styl odráţející se na křídle Gastona d’Orléans jsou toho důkazem. Stejně rozmanitá jako architektura zámku je také historie jeho majitelů. Ve 14. století patřil zámek hrabatům de Châtillon, roku 1391 ho však poslední zástupce tohoto rodu prodal vévodovi Ludvíku Orleánskému. Po vévodově smrti získal panství rodinný básník Charles d’Orléans, byl však zajat v průběhu stoleté války a následně pětadvacet let vězněn. Po konci války se jiţ padesátiletý Charles oţenil s pouze čtrnáctiletou Marií de Clèves a na Blois se vrátil. Tehdy nastala doba velkých změn. Básník obklopen umělci, spisovateli a architekty nechal zbourat původní stavení a nechal vystavět zcela nové kamenné a cihlové budovy. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 97-98]
Obr. 9: Křídlo Františka I. s renesančním schodištěm[17] Dalším významným majitelem zámku se stal František I. Korunován byl roku 1515, oţenil se s Klaudií Francouzskou a na Blois nechal postavit chloubu zámku, ono slavné renesanční schodiště a další významné prvky zámku, jako například úţasné krby. Jako další v řadě přispěla k renovaci zámku tajemná a politicky velmi schopná Kateřina Medecejská, která měla svou pověst okultní ţeny uţ na zámku Chaumont. Vnesla s sebou do Blois atmosféru záhad, ukrývaje za zdmi své studovny vzácné šperky, tajné dokumenty a podle pověstí i lahvičky s jedy. Její přepychová loţnice byla bohatě zdobena zlatem, vybavena postelí s nebesy a s pozlacenou podlahou plnou neodmyslitelných lilií. Z této komnaty vede vchod do její tajné pracovny, na jejíchţ zdech najdeme téměř tři stovky vyřezávaných desek zdobených ryzím zlatem, které ukrývají 38
tajné skříňky. Po „madame záhadné“ vládli v letech 1547 aţ 1574 na zámku její synové František II., Karel IX. a Jindřich III., pod neustálým dohledem své matky, která zde poté zemřela. Za Jindřicha III. se na Blois odehrály významné události. Byla sem svolána státní rada, která poţadovala zrušení hugenotského náboţenství a měla pokračování 23. prosince roku 1588. Tehdy byla vedena Jindřichem de Guise, jenţ měl spolu s katolíky v úmyslu krále sesadit z trůnu. Král však věděl o úmyslu vévody de Guise a nechal ho zavraţdit. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 97-98] Poté následovalo v historii sídla Blois téměř třicet let klidu. Aţ roku 1617 na zámek poslal král Ludvík XIII. do vyhnanství svou matku Marii Medicejskou. Králova ale po dvou letech ze sídla utekla, syn se s ní usmířil a z Blois nechal udělat netypické pozlacené vězení. Jeho bratr Gaston d’Orléans byl na zámek vyslán roku 1626 a měl od krále slíbeno dostatek finančních prostředků, aby si Blois přeměnil na útočiště dle svých vlastních představ. Gaston tedy upustil od myšlenek na politická spiknutí a soustředil se na přestavbu své rezidence. Pracoval pro něj slavný architekt Mansart, který se pustil do návrhů přestavby v roce 1635. Ty zahrnovaly odstranění stávajících křídel a tři roky práce na stavbě zbrusu nového křídla proti hlavnímu vstupu z nádvoří. Narozením Ludvíka XIV. ztratil Gaston nárok na trůn a kardinál Richelieu okamţitě seškrtal vysoké fondy vyplácené na přestavbu, a tak byly práce na novém křídle odloţeny na neurčito. Nespokojený Gaston se uchýlil do křídla Františka I. a po zbytek ţivota se věnoval sběru vzácných květin. Z kdysi urputného politického spiklence se stala jen malá postavička francouzských dějin, která trávila poslední dny ţivota v tichosti mezi herbáři. Kromě křídla Františka I. je součástí komplexu také nejstarší, cihlové křídlo Ludvíka XII. sousedící s vnitřním nádvořím, s působivými nikami a prozářené renesančními prvky. U vstupu do nádvoří se nachází gotická soška Ludvíka XII. na koni, jeţ je kopií originálu. [Ercole Pozzoli, 2003. s. 97-98] Blois bylo inspirujícím prvkem mnoha umělců osmnáctého století, od malíře Henriho Josepha Van Blarenberghea aţ k romanopisci Victoru Hugovi. Vliv renesance je zde zřejmý. Kromě schodiště Františka I. se jedná hlavně o vybavení interiérů a italský nábytek z rukou toskánských mistrů, který je podobně jako třeba na Chenonceau jedním z nejpřepychovějších. I v dalších prostorách (galerie, sály, komnaty, …) je znatelná někdejší přítomnost Františka I. a jeho manţelky Klaudie, se kterou mimochodem vychovali sedm dětí. V galeriích sídla jsou vystaveny busty a portréty několika desítek 39
členů francouzského královského dvora. V roce 1845 se stal jednou z prvních historických památek určených k rekonstrukci a začal slouţit jako předloha pro rekonstrukce francouzských sídel (např. Versailles). [Ercole Pozzoli, 2003. s. 97-98]
4.2 Architektura zámku Zámek je kompozicí čtyř architektonických slohů, které dělají z jednotlivých částí tohoto celku jakoby samostatné budovy s vlastní historií. Kdyţ však tyto části spojíme dohromady, vznikne úţasná mozaika, která by neměla uniknout oku ţádného cestovatele. Severovýchodní část komplexu zahrnuje sál, ve kterém zasedaly Etats généraux a je největším gotickým občanským sálem z počátku 18. století, jaký je moţno ve Francii vidět. V roce 2007 byl pro veřejnost znovu otevřen Salle des Etats, v němţ byl dokončen největší a nejambicióznější restaurátorský projekt obnovy dekorů nástěnné malby v celé Evropě (plocha přibliţně 8 000 m2). Ve východní části komplexu se nachází křídlo Ludvíka XII. postavené z cihel a kamenů v gotickém stylu mezi lety 1498 a 1501. Křídlo je sídlem Muzea výtvarných umění (Musée des Beaux-Arts), má protáhlý tvar, který postupuje dlouhou chodbou aţ do jiţní části zámeckého komplexu, kde se nachází kaple Saint-Calais. Můţeme zde najít první náznaky italského umění. Severní část zámku patří křídlu Františka I., které je doplněno monumentálním schodištěm, mistrovským dílem renesance (1515-1519). Křídlo ukrývá bohatě zařízené královské komnaty Františka I., Jindřicha III. nebo Kateřiny Medicejské a je směsí francouzských tradic a italského vlivu. Na západě se nachází klasicistní křídlo, které vybudoval François Mansart pro Gastona d’Orléans (1635-1638) a je to mistrovské dílo tohoto architektonického stylu. Barevný nádech interiérů, obnovený Félixem Dubanem v 19. století, je ohromujícím prvkem, kterého si nelze nevšimnout. Po poslední rekonstrukci získaly tyto prostory a dekory královských komnat v křídle Františka I. nazpět svou původní honosnou podobu. [37]
4.3 Představení „zvuk a světlo“ (Son et lumière) Festival speciálních zvukových efektů a obřích projekcí, přezdívaný „Blois Vám vypráví“, se koná přímo na nádvoří zámku Blois. Robert Hossein, Pierre Arditi a Fabrice Lucchini, respektive jejich hlasy vyprávějí o láskách, dramatech a záhadách, týkajících se historie zámku Blois a ovlivňujících i historický vývoj celé země. Text připravuje monsieur Alain Decaux a celý festival je jedinečným a nezapomenutelným 40
záţitkem. Představení Son et lumière se koná kaţdý večer o velikonočním víkendu a od 6. dubna do 22. září (vyjma 20. dubna, 21. června, 13. července). V březnu, dubnu, květnu a září od 22.00 hod. a v červnu, červenci a srpnu od 22.30 hod. V angličtině se představení koná kaţdou středu. [22]
Obr. 10: Představení Son et Lumière na zámku Blois [40]
4.4 Dům magie (Maison de la Magie) „Vstupte do světa iluzí“! Tímto sloganem láká návštěvníky města Dům Magie. Před vstupem do budovy mohou zraky návštěvníků spatřit v oknech šestihlavého draka, coţ je stráţce tohoto magického chrámu. Na dvou tisících metrem čtverečních a pěti podlaţích se lze seznámit s rozmanitými druhy magického umění. Jsou zde vystaveny atypické přístroje, optické hry a optické iluze, představena historie magie, ţivot a dílo Roberta Houdina a je tu i divadlo, kde probíhají tzv. Večery fantazie s animacemi a kouzelníky. V tomto podivuhodném světě vytvořeném Gérardem Maiaxem se také odehrávají opravdová magická představení kombinující iluze a magické efekty. Dům magie je zároveň výzkumným ateliérem pro děti, rodiny i skupiny školáků a místem, kde se předvádí magie v praxi. Nenachází se přímo v areálu zámku, ačkoliv je s ním úzce spojen, ale na Place de Château.[26]
41
4.5 Praktické informace Zámek je veřejnosti přístupný denně kromě 25. prosince a 1. ledna. Předprodej vstupenek končí vţdy 30 minut před koncem otevírací doby.
2. ledna - 31. března
09.00 - 12.30 13.30 - 17.30
1. dubna - 30. června
09.00 - 18.30
1. července - 31. srpna
09.00 - 19.00
1. září - 30. září
09.00 - 18.30
1. října - 3. listopadu
09.00 - 18.00
4. listopadu - 31. prosince 09.00 - 12.30 13.30 - 17.30
Tab. 3: Otevírací doba zámku v Blois[15] Jednotlivé vstupenky
Plné vstupné
Zlevněné vstupné
Dětské vstupné (6 - 17 let)
Zámek (Z)
9,5
7
4
Son et lumière (SL)
7,5
6
4
Maison de la Magie (MM)
8
6,5
5
Kombinované vstupenky
Plné vstupné
Zlevněné vstupné
Dětské vstupné (6 - 17 let)
Z + SL
14,5
10,5
6,5
Z + MM
14,5
10,5
6,5
SL + MM
14,5
10,5
6,5
Z + SL + MM
19
14
10
Tab. 4: Tarify vstupenek pro rok 2013 (v eurech)[42] Zlevněný vstup mají studenti, učitelé, početné rodinné skupiny a uchazeči o zaměstnání. Volný vstup je pro děti do 6 let.[42]
Graf 1: Návštěvnost zámku Blois, Son et lumière a Domu magie 2009 – 2012[6] Zatímco na festival zvuku a světla a do Domu magie míří čím dál více návštěvníků, na zámek v loňském roce zavítalo o téměř 5 000 lidí méně.
42
4.5.1 Individuální prohlídky Existuje několik moţností, jak prohlídku zámku pojmout. Samostatná prohlídka s papírovým průvodcem po značené trase zahrnuje velkolepé zámecké sály. Projít trasu trvá přibliţně hodinu a tištění průvodci jsou dostupní ve 14 světových jazycích (včetně češtiny)! Prohlídky s francouzským průvodcem se konají kaţdý den v 9.30 hod., 11.00 hod., 14.30 hod. a 16.00 hod. Umoţňují prozkoumat historii a architekturu zámku z nádvoří, kde se koná hlavní výklad průvodce, a pokračuje se prohlídkou královských komnat. Prohlídka trvá asi hodinu, není třeba si ji dopředu rezervovat, ale maximální kapacita skupiny je 30 osob. Rodinné prohlídky ve francouzštině jsou určeny pro rodiny s dětmi a konají se kaţdý den školních prázdnin od 14.15 hodin. Dostupné jsou pouze na objednávku a prohlídka trvá asi hodinu a půl. Je moţné si sjednat také mimořádnou prohlídku, kterou je třeba dopředu rezervovat. Platí se za ní příplatek a maximální počet osob ve skupině je 18. Na druhou stranu se její účastníci dostanou do prostor, které jsou veřejnosti jinak nepřístupné.[46]
4.5.2 Skupinová návštěva Skupinové prohlídky jsou docela podobné těm individuálním. Samostatná prohlídka s papírovým průvodcem po značené trase zahrnuje velkolepé zámecké sály. Projít trasu trvá přibliţně hodinu a tištění průvodci jsou dostupní ve 14 světových jazycích (včetně češtiny)! Prohlídky s průvodcem umoţňují prozkoumat historii a architekturu zámku z nádvoří, kde se odehrává hlavní výklad, pokračuje se prohlídkou královských komnat. Prohlídka trvá asi hodinu a je třeba mít rezervaci a domluvit se na speciální skupinovou cenu se slevou. Komentář je poskytován ve čtyřech jazycích – francouzština, angličtina, němčina, španělština. Po domluvě je moţné si prohlídku domluvit i v dalších světových jazycích, např. v ruštině, polštině, brazilské portugalštině apod. Je moţné si sjednat také mimořádnou prohlídku, kterou je třeba dopředu rezervovat. Platí se za ní příplatek a maximální počet osob ve skupině je 18. Na druhou stranu se její účastníci dostanou do prostor, které jsou veřejnosti jinak nepřístupné. Nejprve se koná orientační prohlídka na nádvoří zámku, která představí historii a architekturu zámku, a poté si účastníci mohou prohlédnout královské komnaty a jít svým vlastním tempem.[45]
43
4.6 Muzea Kromě stálých expozic v Muzeu umění a královských komnatách probíhají na zámku také výstavy dočasné. Novinkou roku 2013, která odstartovala 1. dubna 2013 a bude probíhat aţ do posledního prosince 2014, jsou interaktivní obrazovky ve velkém středověkém sále, které ukazují historii a architekturu zámku Blois ve 3D. Pět virtuálních a interaktivních modelů představuje architektonický vývoj zámku od 13. století aţ po přeměnu královské rezidence v historickou památku a muzeum v 19. století. Jedna z obrazovek se pak věnuje odhalování historického centra a dalších památek města Blois.[36]
4.6.1 Musée des Beaux-Arts V prvním patře křídla Ludvíka XII. je celkem šest sálů věnováno prezentaci sbírek obrazů a soch. Muzeum výtvarných umění vystavuje tři sta děl, obrazů, soch a uměleckých předmětů, které vypráví historii evropského umění od 16. do 19. století. Mezi vystavenými mistrovskými díly se objevují obrazy od autorů jako je Lavinia Fontana, Jean Cousin, Frank Stella, François Boucher nebo Jean Auguste Dominique Ingres. Jean-Baptiste Lemoyne, Jean Pierre David d’Angers a Antoine-Augistin Préault jsou zase jména sochařů, jejichţ díla jsou v muzeu vystavena. Zvláštní důraz je kladen na portréty ze 17. století, stejně jako na trubadúrské umění z počátku 19. století, které se věnuje vyprávění o historii národních hrdinů a významných postav středověku a renesance, jako je Johanka z Arcu nebo František I.[36]
4.6.2 Sbírky v královských komnatách V komnatách křídla Františka I. je prezentováno dekorativní umění renesance a v jeho přízemí je prezentována lapidární kolekce a některé skulptury. Na zámku se dále nachází sál dočasných výstav, který hostí dvě výstavy ročně. Pravidelně se zde vystavují kresby a grafiky, které nemohou být vystavovány dlouhou dobu na přímém světle. Proto je třeba se dopředu informovat, kdy je moţné se do tohoto sálu dostat. V současné době je zde vystaveno monografické dílo umělce Eugèna Gervaise.[24]
44
4.7 Významné zahrady v Blois Skoro u kaţdého zámku se jiţ po staletí začaly budovat také nádherné zahrady. Blois není výjimkou.
4.7.1 Zahrady bývalého biskupství (Les jardins de l’ancien Évêché) Vznik biskupství v Blois roku 1697 vedlo k výstavbě nádherného biskupského klasicistního paláce s rozsáhlými zahradami okolo. Na této parcele se kdysi nacházely prostory k hraní hry s názvem „Jeu de Paume“, coţ byla velmi oblíbená hra královského dvora, hraná přes decentně nataţenou síť holými dlaněmi, předchůdce tenisu. Zahrady prošly rekonstrukcí v roce 1991 a byly doplněny růţovým sadem a smyslnou a aromatickou zahradou.[7]
4.7.2 Zahrady krále (Les jardins du Roy) Elegantní zahrady obklopující královský zámek, bývaly vyuţívány nejdříve jako opevnění, poté jako místo pro zábavu. Původně byly vytvořeny Ludvíkem XII. a pěstovala se tu zelenina, ovoce a léčivé rostliny. V roce 1992 byly zahrady přestavěny do moderního stylu zahradním architektem Gillesem Clémentem. Odráţejí historii zámku a atmosféru období středověku, renesance a klasicismu. Nejsou sice tak významné jako například na zámku Villandry, ale rozhodně mají oku návštěvníka, co nabídnout.[7]
4.8 Události konající se v prostorách zámku Zámek je po celý rok dějištěm různých událostí a akcí. Některé z nich se vrací zpátky v čase, jiné jsou odrazem moderní doby. K nejvýznamnější z těchto událostí patří bezesporu ta s názvem „Šerm a dobová hudba“. Koná se po celé léto na nádvoří zámku. V přestavení oţívají šermířské turnaje. Utkání šermířů návštěvníky vezme zpátky do období, kdy probíhaly tyto duely doopravdy. Doprovodným programem je ţivá dobová hudba na divadelní scéně. K dalším méně významným akcím patří: o „1577, souboje na dvoře Jindřicha III.“ konající se od 14. 7. do 31. 8., o „Zavraždění vévody de Guise“ probíhající od června do srpna kaţdý pátek, o „Velký renesanční ples“, který letos připadne na sobotu 26. října.[9]
45
5 Praktická část V této části práce jsou popsány metodika, výsledky a shrnutí výzkumu, stručný popis ideálně sestaveného zájezdu do oblasti zámků na Loiře a porovnání tohoto zájezdu s nabídkou českých cestovních kanceláří a agentur (resp. těch, které mají pobočku v Jihlavě).
5.1 Metodika výzkumu Výzkum k praktické části práce byl uskutečňován dotazníkovým šetřením. Respondenty byli náhodně vybraní obyvatelé kraje Vysočina. V dotazníku byly pouţity otázky uzavřené a polouzavřené, některé dichotomické a jedna trichotomická. Většina z otázek pak byla výběrová, výčtové otázky byly pouţity v části, která zjišťovala preference v průběhu zájezdu. Cílem dotazníku bylo zjistit zájem obyvatel kraje Vysočina o zámky na Loiře, ale i o Francii jako takovou a získat přibliţnou představu, jak by měl vypadat ideální zájezd, kterého by se naši respondenti chtěli zúčastnit.
5.2 Dotazníkové šetření Základním souborem byl celkový počet obyvatel kraje Vysočina, tedy přibliţně 512 tisíc lidí. Zkoumaný vzorek z tohoto souboru byl 150 respondentů, z nichţ celkem 100 vyplňovalo dotazník přes internetový odkaz a 50 dalších vyplnilo dotazník tištěný. Respondenti odpovídali celkem na 21 otázek. Průzkum probíhal v průběhu března 2013. Věk respondentů se pohyboval od 18 do 60 let. Cílem bylo zjistit, jak velký mají lidé zájem o Francii a jestli by měli zájem zúčastnit se zájezdu do oblasti zámků na Loiře, jak dlouhý by měl zájezd být, jaká by měla být jeho realizace a co by účastníci chtěli v průběhu zájezdu vidět.
46
5.3 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Navštívili jste už někdy Francii? Z celkového počtu 150 respondentů 56 % ještě Francii nikdy nenavštívilo. Dalších 44 % uţ ve Francii bylo, coţ je výsledek velmi uspokojivý. Ti, kteří odpovídali na tuto otázku „Ano“, měli moţnost uvést, kterou oblast navštívili. Jak se dalo očekávat nejlépe se umístila Paříţ, Provence, Azurové pobřeţí a Normandie. Dále respondenti navštívili regiony Bretaň, Languedoc-Roussillon, Poitou-Charentes, Limousin, Rhône-Alpes (vč. lyţařského střediska Les Deux Alpes), Akvitánii (vč. departmentu Dordogne), města Marseille, Nice, Saint-Tropez a Port Grimaud v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, město Remeš v regionu Champagne-Ardenne, město Toulouse v regionu Midi-Pyrénées a dokonce i oblast zámků na Loiře.
Odpověď Ano Ne
Počet
Procento 66 84
44% 56%
Tab. 5: Otázka č. 1 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Navštívili jste už někdy Francii?
44% 56%
Ano Ne
Graf 2: Otázka č. 1 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
47
Otázka č. 2: Láká Vás Francie jako zajímavé cílové místo Vašeho cestování? Výsledek této otázky je jednoznačný. Aţ na pár výjimek by se respondenti do Francie rádi podívali, coţ vyplývá z 89,3 % kladných odpovědí. Pouze tři respodneti z celkového vzorku 150 respondentů nemají o cestování do země galského kohouta zájem. Třináct dalších si sice není jisto, ale moje očekávání bylo potvrzeno – Francie je pro českého turistu stále atraktivní cílová destinace.
Odpověď Ano Ne Nevím
Počet
Procento 134 89,30% 3 2% 13 8,70%
Tab. 6: Otázka č. 2 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Láká Vás Francie jako zajímavé cílové místo Vašeho cestování? 8,70% 2%
Ano Ne Nevím
89,30%
Graf 3: Otázka č. 2 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
48
Otázka č. 3: Pokud byste měli možnost do Francie zavítat, jaká místa byste chtěli cestou navštívit? Z otázky číslo tři plyne, ţe respondeti by nejraději při cestě do Francie viděli jak kulturně-historické památky, tak přírodní památky i kulturně-společenské akce. Kombinaci těchto tří moţností by zvolilo celkem 92 respondentů. Dalších 39 respondentů by nejraději vidělo pouze kulturně-historické památky a 12 dalších by se do Francie vydalo za přírodními památkami. Šest respondentů by do Francie vyrazilo za nějakou kulturně-společenskou akcí. Oblast zámků na Loiře kombinuje kulturní a přírodní památky doplněné společeskými akcemi dokonale. Jednoho z respondentů ve Francii nelákají ţádná místa ani akce.
Odpověď Počet Procento Kulturně-historické památky 39 26% Přírodní památky 12 8% Kulturně-společenské akce 6 4% Kombinace předchozích moţností 92 61% Ţádná místa ve Francii mne nelákají 1 1%
Tab. 7: Otázka č. 3 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Pokud byste měli možnost do Francie zavítat, jaká místa byste chtěli cestou navštívit? 1% 26%
Kulturně-historické památky Přírodní památky Kulturně-společenské akce
61%
8% 4%
Kombinace předchozích moţností Ţádná místa ve Francii mne nelákají
Graf 4: Otázka č. 3 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
49
Otázka č. 4: Pokud byste se do Francie vydali, která z těchto částí by Vás lákala nejvíce? U otázky č. 4 jsem předpokládala, ţe většina respondentů zvolí Paříţ. Očekávaný výsledek se ale nepotvrdil. Paříţ by totiţ rádo navštívilo 33,3 % respondentů a region Provence-Alpes-Côte d’Azur 32 % respondentů, coţ jsou dvě zcela srovnatelné hodnoty. K mému potěšení by 14 % respondentů z nabídky moţností vybralo právě zámky na Loiře. Na dalších místech se umístili vinařské oblasti Bordeaux a Champagne s 12% a Normandie s Bratagní s 8%. Jeden respondent by rád navštívil jinou kombinaci míst, neţ která byla v nabídce, a to Verdun v regionu Lorraine, Paříţ a Normandii.
Odpověď Paříţ Zámky na Loiře Provence a Azurové pobřeţí Normandie a Bretagne Bordeaux, Champagne Jiná
Počet 50 21 48 12 18 1
Procento 33,30% 14% 32% 8% 12% 0,70%
Tab. 8: Otázka č. 4 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Pokud byste se do Francie vydali, která z těchto částí by Vás lákala nejvíce? 12%
0,70%
Paříţ
33,30%
8%
Zámky na Loiře Provence a Azurové pobřeţí Normandie a Bretagne Bordeaux, Champagne
32% 14%
Jiná
Graf 5: Otázka č. 4 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
50
Otázka č. 5: Víte, s jakým architektonickým stylem nejvíce souvisí zámky na Loiře? Otázka, která měla ověřit vědomosti respondetnů nebo alespoň jejich přehled, dopadla nadmíru očekávání dobře. Správně odpovědělo celkem 93 respondentů z celkové počtu 150 respondentů, kdyţ zaškrtli moţnost „Renesance“. Jak víme, je to právě tento italský sloh, který ovlivnil nejvíce zámků v okolí Loiry. Další dva slohy, které také tuto oblast ovlivnily jsou gotika a klasicismus, takţe jsem předpokládala, ţe se umístí těsně za renesancí, ale bohuţel to tak nedopadlo. Nejčetnější odpovědí byl hned po renesanci romantismus, který nesprávně zvolilo 22 respondentů. Klasicismus pak patnáct respondentů, baroko dvanáct respondentů a gotiku bohuţel pouze osm dotazovaných.
Odpověď Baroko Renesance Gotika Klasicismus Romantismus
Počet 12 93 8 15 22
Procento 8% 62% 5% 10% 15%
Tab. 9: Otázka č. 5 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Víte, s jakým architektonickým stylem nejvíce souvisí zámky na Loiře? 15%
8%
Baroko
10%
Renesance Gotika 5%
Klasicismus Romantismus 62%
Graf 6: Otázka č. 5 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
51
Otázka č. 6: Už jste někdy byli v oblasti zámků na Loiře? Jednoznačný výsledek se dostavil s otázkou číslo šest. 98 % respondentů ještě nikdy nenavštívilo oblast zámků na Loiře. To jsem bohuţel předpokládala. Jsem ráda, ţe alespoň tři dotazovaní Loiru a její architektonické skvosty spatřili na vlastní oči. Pro mě by bylo dostačujícím pokrokem, aby údolí Loiry vstoupilo alespoň do podvědomí lidí. Doufám, ţe se tak z části stane díky této práci. Kdyby se tato otázka vztahovala na některou z chorvatských oblastí, myslím, ţe by bylo procento kladných odpovědí větší díky oblíbenosti u českých turistů. Vzhledem k tomu, ţe jsem mluvila s několika lidmi, kteří oblast údolí Loiry vůbec neznali, je pro mě v tuto chvíli dostačujícím výsledkem, ţe se mezi 150 respondenty vůbec tito tři lidé objevili.
Odpověď Ano, 1x Ano, vícekrát Ne, nikdy jsem tuto oblast nenavštívil/a
Počet
Procento 3 2% 0 0% 147 98%
Tab. 10: Otázka č. 6 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Už jste někdy byli v oblasti zámků na Loiře? 2%
Ano, 1x Ano, vícekrát Ne, nikdy jsem tuto oblast nenavštívil/a
98%
Graf 7: Otázka č. 6 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
52
Otázka č. 7: Pokud tuto oblast znáte, který ze zámků Vás láká nejvíce? Jak jsem očekávala, oblast je pro českého turistu relativně neznámá, a tak celkem 36 % dotazovaných oblast zámků na Loiře vůbec nezná. Ostatní, kteří jsou v problematice alespoň trochu zasvěceni, v této otázce vybírali, který ze zámků by navštívili nejraději. Nejlépe se umístily zámky Chenonceau, Chambord a Chaumont. Blois skončilo s 9,3 % na úspěšném čtvrtém místě, v coţ jsem ani nedoufala. Výsledek mě rozhodně potěšil a v podstatě chápu i obsazení prvních tří pozic. Villandry by rádo vidělo deset našich respondentů, Sully-sur-Loire osm respondentů, čtyři z dotazovaných by preferovali Amboise a tři Cheverny. Malé rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými stavbami napovídají, ţe nejlepší volbou je jednoznačně naplánovat výlet tak, aby bylo moţné vidět více zámků, protoţe by byla škoda se omezit pouze na jeden z nich.
Odpověď Blois Chaumont Cheverny Amboise Chenonceau Chambord Sully-sur-Loire Villandry Neznám tuto oblast
Počet 14 16 3 4 24 17 8 10 54
Procento 9,30% 11% 2% 3% 16% 11,30% 5,30% 6,70% 36%
Tab. 11: Otázka č. 7 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Pokud tuto oblast znáte, který ze zámků Vás láká nejvíce? Neznám tuto oblast
36%
Villandry
6,70%
Sully-sur-Loire
5,30%
Chambord
11,30%
Chenonceau Amboise Cheverny
16% 3% 2%
Chaumont
11%
Blois
9,30%
Graf 8: Otázka č. 7 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel] 53
Otázka č. 8: Měli byste zájem o zájezd, při kterém byste tyto francouzské skvosty navštívili? Otázka číslo osm mne velmi potěšila, protoţe celkem 138 dotazovaných ze sto padesáti by mělo zájem o zájezd, při kterém by navštívili údolí Loiry. Samozřejmě, ţe je to jen hypotetická otázka, ale i přesto je uspokojivé, ţe zájem by byl. Je moţné, ţe lákadlem byly právě fotografie u předchozí otázky, které povzbudily cestovatelské nadšení respondentů. Zbyvajících dvanáct respondentů by sice o zájezd nemělo zájem, ale nemohla jsem čekat lepší výsledek. Ti, kdo by zájem neměli, pak pokračovali aţ otázkou číslo 17, jelikoţ následující otázky jsou věnované preferencím týkajících se samotné realizace zájezdu.
Odpověď Ano Ne
Počet
Procento 138 92% 12 8%
Tab. 12: Otázka č. 8 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Měli byste zájem o zájezd, při kterém byste tyto francouzské skvosty navštívili? 8%
Ano Ne
92%
Graf 9: Otázka č. 8 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
54
Otázka č. 9: Jaký způsob dopravy by Vám v průběhu zájezdu nejvíce vyhovoval? V této a dalších sedmi otázkách se celkový vzorek zúţil na 138 respondentů, kteří projevili zájem o zájezd do údolí Loiry. První otázka ohledně zájezdu se týkala dopravy a výsledek není zcela jednoznačný. 18,8 % respondentů zvolilo individuální dopravu, aby mohlo jet vlastním tempem a mít více soukromí. Na druhou stranu vydat se na cestu automobilem je velice náročné a řidič by měl mít odpovídající zkušenosti. Autobusem by raději cestovala největší část respondentů, celkem 26,1 %. Je to sice méně pohodlná varianta, při které se musí dodrţovat přesný harmonogram, ale není třeba se o nic starat, vše zařizuje zprostředkovatel a účastník zájezdu si můţe v klidu po cestě odpočinout. Ţelezniční dopravu by naopak volila nejmenší část z nich (pouze 9,4 %). Nejrychlejší, leteckou dopravu, by si vybralo 23, 2 % respondentů. Zde by bylo ovšem potřeba najít alternativní, resp. navazující spoj do oblasti Loiry, coţ tento druh dopravy úzce spojuje s kombinovanou dopravou, o kterou projevilo zájem celkem 22,5 % našich respondentů.
Odpověď Letecká doprava Ţelezniční doprava Autobusová doprava Individuální doprava Kombinovaná doprava
Počet 32 13 36 26 31
Procento 23,2% 9,4% 26,1% 18,8% 22,5%
Tab. 13: Otázka č. 9 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jaký způsob dopravy by Vám v průběhu zájezdu nejvíce vyhovoval? 22,5%
23,2% Letecká doprava Ţelezniční doprava Autobusová doprava 9,4%
18,8%
Individuální doprava Kombinovaná doprava
26,1%
Graf 10: Otázka č. 9 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel] 55
Otázka č. 10: Jak byste si cestu naplánovali? Přes zprostředokovatele by si dovolenou naplánovalo 49,3 % respondentů, tedy skoro polovina z nich. Výhoda je jásná – nemusí se starat téměř o nic. Zaplatí stanovenou cenu zájezdu a pak uţ si stačí v klidu uţít dovolenou. Není to nijak překvapivý výsledek. Naopak mě zarazilo, ţe 34,8 % respondentů by si cestu naplánovalo individuálně. Je to poměrně vysoká hodnota a můj odhad, ţe na druhém místě bude kombinovaně naplánovaná dovolená nevyšel.
Odpověď Individuálně Přes zprostředkovatele Kombinovaně
Počet 48 68 22
Procento 34,8% 49,3% 15,9%
Tab. 14: Otázka č. 10 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jak byste si cestu naplánovali? Kombinovaně
15,9%
Přes zprostředkovatele
49,3%
Individuálně
0,0%
34,8%
10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
60,0%
Graf 11: Otázka č. 10 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
56
Otázka č. 11: Jak dlouho byste chtěli v této oblasti pobýt? Ideální délka pobytu pro téměř polovinu našich respondentů by byla 6 aţ 8 dní, coţ bylo očekáváno. Čtvrtina respondentů by v údolí Loiry chtěla strávit tři aţ pět dní a další čtvrtina více neţ osm dní. Záleţí na preferencích jenotlivých respondentů.
Odpověď 3 - 5 dní 6 - 8 dní Více neţ 8 dní
Počet
Procento 35 25,4% 67 48,6% 36 26,0%
Tab. 15: Otázka č. 11 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jak dlouho byste chtěli v této oblasti pobýt? 25,4%
26,0%
3 - 5 dní 6 - 8 dní Více neţ 8 dní
48,6%
Graf 12: Otázka č. 11 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
57
Otázka č. 12: Kolik zámků byste chtěli navštívit během jednoho dne zájezdu? Relativně mě překvapil výsledek dvanácté otázky. Více neţ 60 % dotazovaných by totiţ chtělo za jeden den navštívit pouze dva zámky. Očekávala jsem, ţe zvolí vyšší počet zámků. Tato volba zřejmě vyplývá z toho, ţe by chtěli vidět i některé další atraktivity v okolí zámků, popř. se zúčastnit nějaké společenské akce, coţ je velmi sympatické zjištění. Co přesně by mimo návštěvu zámků chtěli podniknout se dozvíme v otázce číslo šestnáct. Asi tři zámky denně by chtělo navštívit celkem dvacet devět našich respodentů, čtyři zámky denně pak patnáct respondentů a více neţ čtyři zámky za den by chtělo vidět deset dotázaných obyvatel kraje Vysočina. To uţ je velmi vysoký počet a šlo by zřejmě pouze o návštěvu zámků s minimálním mnoţstvím doprovodných aktivit v okolí.
Odpověď 2 zámky 3 zámky 4 zámky Více neţ 4 zámky
Počet 84 29 15 10
Procento 60,9% 21,0% 10,9% 7,2%
Tab. 16: Otázka č. 12 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Kolik zámků byste chtěli navštívit během jednoho dne zájezdu? 7,2% 10,9%
2 zámky 3 zámky 4 zámky 21,0% 60,9%
Více neţ 4 zámky
Graf 13: Otázka č. 12 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
58
Otázka č. 13: Součástí zájezdu by měla být? Jak se dá vyčíst z otázky číslo třináct jen malé procento dotazovaných by se chtělo omezit pouze k návštěvám zámků. Ostatní potenciální účastníci zájezdu by chtěli mimo zámky navštívit i jiné oblasti nebo atraktivity. Více neţ padesát procent dotazovaných by dalo přednost návštěvě turistických zajímavostí na trase cesty zájezdu a 42 % dotazovaných by bylo ochotno navštívit i další oblasti Francie, i kdyby to představovalo určitou zajíţďku. V podstatě všem, kteří takto odpověděli rozumím, protoţe sama zastávám názor, kdyţ uţ někam jedu, chci toho vidět co nejvíce a jsem ochotná obětovat tomu svůj čas.
Odpověď Počet Procento Pouze návštěva této oblasti 8 5,8% Návštěva této oblasti i dalších zajímavostí na trase cesty 72 52,2% Návštěva této oblasti i jiné oblasti Francie, i kdyby to měla být zajíţďka 58 42,0%
Tab. 17: Otázka č. 13 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Součástí zájezdu by měla být? 5,8% Pouze návštěva této oblasti
42,0%
Návštěva této oblasti i dalších zajímavostí na trase cesty 52,2%
Návštěva této oblasti i jiné oblasti Francie, i kdyby to měla být zajíţďka
Graf 14: Otázka č. 13 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
59
Otázka č. 14: Při návštěvě zámků by Vám nejvíce vyhovoval? Otázka číslo čtrnáct v podstatě odpovídá mému očekávání. O místního průvodce, který by vedl výklad ve francouzštině nebo agnličtině by mělo zájem pouze 6,5 % dotázaných. Je to pochopitelné z hlediska jazykové bariéry. Kaţdý se chce dozvědět co nejvíce informací a pro toho, kdo by průvodci pořádně nerozuměl, by to byla spíše ztráta času. Proto by si 37,7 % respondentů vystačilo s tištěným průvodcem a zámek by si chtěli projít sami. Nejvíce by respondentům vyhovoval komentář českého průvodce. Tuto moţnost volili především ti, kteří se by si zájezd objednali přes zprostředkovatele.
Odpověď Místní průvodce, který by vedl výklad ve francouzštině či angličtině Komentář českého průvodce Stačil by Vám tištěný průvodce a zámky byste si chtěli projít sami
Počet
Procento 9 6,5% 77 55,8% 52 37,7%
Tab. 18: Otázka č. 14 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Při návštěvě zámků by Vám nejvíce vyhovoval? 6,5% Místní průvodce, který by vedl výklad ve francouzštině či angličtině
37,7%
Komentář českého průvodce
55,8%
Stačil by Vám tištěný průvodce a zámky byste si chtěli projít sami
Graf 15: Otázka č. 14 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
60
Otázka č. 15: Při návštěvě zámků by Vás nejvíce zajímalo? V této otázce mohli respodenti zvolit aţ dvě moţnosti. Tudíţ jsem nakonec získala celkem 246 odpovědí. Někteří si vybrali jen jednu moţnost, někteří dvě. Ačkoliv jsem očekávala, ţe nejvíce se budou respondenti zajímat o historii zámku, mile mě překvapilo, ţe projevili největší zájem o přírodu a okolí zámků. Celkem 39,8 % respondentů by tedy nejvíce zajímalo okolí zámků, parky, zahrady a příroda. Hned potom by se z 26 % chtěli dozvědět něco z historie zámků, z 22 % se zajímají o architekturu a z 12,2 % o umělecké exponáty, sochy, obrazy a vybavení interiérů zámků.
Odpověď Historie zámků Architektura zámků Umělecké exponáty, sochy, obrazy, vybavení interiérů Příroda, zahrady, parky a okolí zámků Jiné
Počet 64 54 30 98 0
Procento 26,0% 22,0% 12,2% 39,8% 0,0%
Tab. 19: Otázka č. 15 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Při návštěvě zámků by Vás nejvíce zajímalo? Jiné
0,0%
Příroda, zahrady, parky a okolí zámků Umělecké exponáty, sochy, obrazy, vybavení interiérů Architektura zámků
Historie zámků
39,8%
12,2%
22,0%
26,0%
Graf 16: Otázka č. 15 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
61
Otázka č. 16: Jako doplněk během zájezdu byste uvítali? Během zájezdů se často konají různé odbočky a program se zaplňuje různými aktivitami. Naši respondenti by během zájezdu do oblasti zámků na Loiře nejraději tento čas trávili osobním volnem, ale také návštěvou nějaké společenské akce, coţ v této oblasti není nijak těţké zajistit. Dále by se chtěli projít po okolí zámků a navštívit další atraktivity. Všechny tyto varianty na tom byli procentuálně přibliţně stejně. Jeden z respondetnů zaškrtl také variantu „jiná“, kam uvedl, ţe by chtěl poznat vesnice, coţ bych zařadila do kategorie procházek po okolí zámků. U této otázky mohli dotazovaní opět uvést aţ dvě odpovědi a celkem bylo zaznamenáno 228 odpovědí.
Odpověď Počet Procento Osobní volno 73 32,0% Procházku po okolí zámků 51 22,4% Návštěva dalších atraktivit v okolí zámků 48 21,1% Návštěva nějaké společenské akce 55 24,1% Jiná 1 0,4%
Tab. 20: Otázka č. 16 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jako doplněk během zájezdu byste uvítali? 0,4% Osobní volno
24,1% 32,0%
Procházku po okolí zámků Návštěva dalších atraktivit v okolí zámků Návštěva nějaké společenské akce Jiná
21,1% 22,4%
Graf 17: Otázka č. 16 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
62
Otázka č. 17: Jaké je Vaše pohlaví? Od otázky sedmnáct uţ zase pokračovalo v odpovídání všech 150 respondentů. Tato a následující otázky zjišťovaly profily jednotlivých respondentů. V této bylo zjištěno jejich pohlaví. Našeho průzkumu se celkem zúčastnilo 66 muţů a 84 ţen.
Odpověď Muţ Ţena
Počet
Procento 66 44% 84 56%
Tab. 21: Otázka č. 17 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jaké je Vaše pohlaví?
44% 56%
Muţ Ţena
Graf 18: Otázka č. 17 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
63
Otázka č. 18: Do jaké věkové kategorie se řadíte? Věkové sloţení respondentů se nakonec rozdělilo do tři skupin. Největší mnoţství bylo dotazovaných ve věku 18 aţ 26 let, tedy mladí lidé a převáţně studenti. Tato skupina celkem tvoří 44,7 % respondentů. Další dvě věkové skupiny byly přibliţně stejně početné. 27,3 % bylo respondentů ve věku 46 aţ 60 let a 28 % respondentů ve věku 27 aţ 45 let.
Odpověď Méně neţ 18 18 - 26 27 - 45 46 - 60 61 a více
Počet 0 67 42 41 0
Procento 0,0% 44,7% 28,0% 27,3% 0,0%
Tab. 22: Otázka č. 18 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Do jaké věkové kategorie se řadíte?
27,3% Méně neţ 18 44,7%
18 - 26 27 - 45 46 - 60 61 a více
28,0%
Graf 19: Otázka č. 18 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
64
Otázka č. 19: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Otázka číslo devatenáct byla zaměřena na nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. Více neţ polovina dotazovaných měla ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Dalších 23,3 % respondetů bylo vysokoškolsky vzdělaných a 20,7 % mělo ukončeno středoškolské vzdělání bez maturity. Nejméně z dotazovaných mělo dokončeno pouze základní vzdělání.
Odpověď Počet Procento Základní 3 2,0% Středoškolské bez maturity 31 20,7% Středoškolské s maturitou 81 54,0% Vysokoškolské 35 23,3%
Tab. 23: Otázka č. 19 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 2,0% 23,3%
20,7% Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
54,0%
Graf 20: Otázka č. 19 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
65
Otázka č. 20: Jaké je Vaše současné ekonomické zařazení? Předposlední otázka zjišťovala jaké ekonomické zaměření mají naši respondenti. Plná polovina z dotazovaných byli studenti, hned za nimi s 34,7 % byli lidé zaměstnaní. Nezaměstnaní tvořili celkem 10 % zkoumaného vzorku a 5,3 % dotazovaných byly osoby samostatně výdělečně činné. Průzkumu se nezúčastnili ţádní lidé v důchodovém věku, coţ však neznamená, ţe by byli někým, kdo vůbec necestuje. Naopak, ale dvě třetiny vzorku vyplňovaly dotazník přes internet a to není běţné prostředí seniorů. Vzorek byl navíc vybrán náhodně, takţe tohle se bohuţel nedalo ovlivnit.
Odpověď Student Důchodce Zaměstnaný Nezaměstnaný Osoba samostatně výdělečně činná
Počet 75 0 52 15 8
Procento 50,0% 0,0% 34,7% 10,0% 5,3%
Tab. 24: Otázka č. 20 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Jaké je Vaše současné ekonomické zařazení? 5,3% 10,0%
Student Důchodce 50,0%
Zaměstnaný Nezaměstnaný
34,7% Osoba samostatně výdělečně činná
Graf 21: Otázka č. 20 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
66
Otázka č. 21: Z jakého okresu kraje Vysočina pocházíte? Poslední otázka rozřadila respondenty do okresů kraje Vysočina. 39,3 % respondentů pochází z Jihlavska, 20,7 % ze Ţďárska, stejné mnoţství respondentů se sešlo z okresů Havlíčkův Brod a Pelhřimov, tedy dvakrát 14 %. Nejméně dotazovaných pocházelo z Třebíčska, a to 12 %, coţ je jen o něco méně neţ počet respodentů z předchozích dvou jmenovaných okresů.
Odpověď Jihlava Havlíčkův Brod Třebíč Pelhřimov Ţďár nad Sázavou
Počet 59 21 18 21 31
Procento 39,3% 14,0% 12,0% 14,0% 20,7%
Tab. 25: Otázka č. 21 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
Z jakého okresu kraje Vysočina pocházíte? 20,7%
39,3%
Jihlava Havlíčkův Brod
Třebíč 14,0%
Pelhřimov Ţďár nad Sázavou 12,0%
14,0%
Graf 22: Otázka č. 21 [vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]
67
5.4 Shrnutí výsledků výzkumu V průzkumu figurovalo v podobné míře pánské i dámské pohlaví, výsledky zahrnují odpovědi tří věkových kategorií (18-26 let, 27-45 let, 46-60 let), polovina z toho byli studenti, ale ve velké míře i zaměstnané osoby. Nejvíce respondentů pocházelo z okresu Jihlava, další nejpočetnější skupinou respondentů jsou obyvatelé ţďárského okresu, havlíčkobdrodského a pelhřimovského, nejméně respondentů pocházelo z Třebíčska. Necelá polovina z nich uţ někdy ve svém ţivotě Francii navštívila (především Paříţ Provence nebo Normandii). Téměř devadesát procent z respondentů by se někdy do Francie chtělo podívat. Nejvíce by pak opět chtěli navštívit Paříţ a Provence, ale i o zámky na Loiře projevili zájem. Více neţ polovina by pak chtěla zkombinovat návštěvu kulturně-historických a přírodních památek s kulturně-společenskými akcemi. Téměř nikdo z dotazovaných nikdy nenavštívil oblast zámků na Loiře a více něţ třetina tuto oblast bohuţel vůbec nezná. Ti, kteří uţ o ní alespoň slyšeli, by nejraději navštívili Chenonceau, Chambord, Chaumont a Blois. Devadesát dva procent respondentů by eventuálně mělo zájem o poznávací zájezd, při kterém by byla oblast zámků na Loiře navštívena. Druhy dopravních prostředků, které by respondenti pouţili k dopravě na místo a po místě se liší podle jednotlivců. Největší zájem by byl o dopravu autobusovou, ale není to jednoznačné, jelikoţ o další druhy dopravy měli respondenti také velký zájem. Musíme je tedy brát v úvahu. Pokud ovšem mluvíme o poznávacím zájezdu s průvodcem a všemi náleţitostmi, které musí takový zájezd zahrnovat, autobusová, respektive autokarová doprava je tou nejideálnější variantou, jak přepravit větší skupinu lidí a pouţít přitom jen jeden dopravní prostředek. Přes zprostředkovatele by si nechala tuto dovolenou naplánovat polovina respondentů, více neţ třetina by si však ráda všechno zorganizovala sama. Ideální délka zájezdu by byla šest aţ osm dní, ale dvě čtvrtiny respondetnů by chtěli v oblasti pobýt delší a kratší dobu, opět velmi záleţí na individuálních preferencích. Většina respondentů by chěta za jeden den zájezdu navštívit 2 aţ 3 zámky. Téměř všichni respondeti by během zájezdu chtěli vidět i něco více neţ jen zámky, a to buď další zajímavosti na trase cesty, nebo by chtěli navštívit některou další zajímavou francouzskou oblast, i kdyby proto museli odbočit z trasy. Velké části respondentů by vyhovoval při prohlídkách zámků český průvodce, ovšem vystačili by si i s tištěným průvodcem a zámek by si prošli sami. V průběhu takového poznávacícho zájezdu by chtěli respondenti poznat především okolí zámku, přírodu, parky a zahrady, ale také historii a architekturu zámků. Jako doplněk zájezdu 68
by kaţdý z respondentů uvítal něco jiné, někteří osobní volno, ve kterém by si sami prošli přilehlé okolí zámků a zašli třeba na nákupy suvenýrů apod., ale kromě tohoto volna by rádi navštívili i nějakou kulturní akci, uvítali by společnou procházku po okolí i návštěvu ostatních atraktivit města. Jedno je tedy jasné, obyvatelé kraje Vysočina by měli o takový poznávací zájezd relativně velký zájem. To jak by byl zájezd naplánován, organizován, jak by probíhal, co by se dělo v jednotlivé dny je spíše otázkou preferencí jenotlivců. Ovšem přibliţná struktura zájezdu by se dala eventuelně odhadnout.
5.5 Návrh ideálního zájezdu Zájezd, který by mohl mít úspěch by měl kombinovat kulturně-historické památky, přírodní pozoruhodnoti a nějakou kulturně-společenskou akci. Odpovídající dopravní prostředek by měl být autobus, respektive autokar. Zájezd by měl mít připravený harmonogram na sešt aţ osm dní a během jednotlivých dní by měly být navštíveny dva aţ tři zámky. Zájezd by měl zahrnovat především návštěvu zámků Chenonceau, Chambord, Chaumont a Blois. Kromě prohlídek zámků by měl zájezd zahrnovat také zastávky na trase nebo i mimo trasu, při kterých by účastníci mohli spatřit některé další zajímavé francouzské oblasti. Doprovod by měl dělat český průvodce, který by účastníky informoval o všech důleţitých věcech a vedl výklad o navštívených atraktivitách. Na zámcích by pak bylo moţné, aby řekl pouze pár základních poznatků o historii a architektuře. Průvodce by měl zajistit tištěné průvodce a účastníci uţ by si zámky mohli projít sami vlastním tempem. Prohlídka zámku by nemusela zahrnovat prohlídku interiérů, to by bylo na individuálním rozhodnutí účastníků. Společně by pak bylo vhodné projít okolí zámků, respektive zahrady a parky. Nemělo by chybět osobní volno pro účastníky, aby si kaţdý prohlédl to, co ho nejvíce zajímá. Bylo by vhodné zajistit vstup na nějakou večerní akci, například “Son et lumière” na zámku v Blois. Pokud se v okolí zámku nachází některé další atraktivity města, bylo by dobré je do harmonogramu zahrnout. Stručná struktura takového zájezdu: Doprava: Autokarová Délka zájezdu: 7 dní
69
Navštívené zámky: Chenonceau, Blois, Chambord, Chaumont, Cheverny, Villandry, Amboise, Sully-sur-Loire, Chinon, Azay-le-Rideau, Clos-Lucé Ostatní místa: města Tours a Orléans, UNESCO památky v Chartres a Bourges Účast na kulturních akcích: Son et lumière (Zvuk a světlo) v Blois Program zájezdu: 1. den – noční přejezd do Francie 2. den – Chinon, Azay-le-Rideau, Villandry, Tours 3. den – Tours, Chenonceau, Amboise, Clos-Lucé 4. den – Chaumont, Cheverny, Blois (vč. představení Son et lumière) 5. den – Blois, Chambord, Bourges 6. den – Sully-sur-Loire, Orléans, Chartres 7. den – návrat do ČR Stručný popis zájezdu: První den v dopoledních hodinách odjezd z Jihlavy do Francie. Příjezd na Chinon druhý den v ranních hodinách - prohlídka zámku, ještě ten den prohlídky na zámcích Azay-leRideau a Villandry. V odpoledních hodinách odjezd do města Tours k ubytování. Zbytek odpoledne volný program a čas na odpočinek. Třetí den ráno společná procházka po atraktivitách města Tours, odjezd na Chenonceau - prohlídka zámku. Odjezd na Amboise - prohlídka podle vlastního uváţení, odchod pěšky na procházku po okolí směrem na zámeček Clos-Lucé. Vyzvednutí autobusem, ubytování. Čtvrtý den ráno zámek Chaumont a Cheverny, odpoledne Blois a další volný program, večer společná účast na představení Son et lumière. Další den ráno procházka po zbylých atkrativitách v Blois a odjezd na Chambord - prohlídka, odjezd do města Bourges – prohlídka katedrály a města, volný program, ubytování. Další den odjezd na Sully-surLoire, odkud ještě před obědem odjezd do Orléans. To samé odpoledne přejezd do Chartres a ve večerních hodinách přejezd do České republiky. Sedmý den v odpoledních aţ večerních hodinách příjezd do Jihlavy.
70
5.6 Nabídka cestovních kanceláří a agentur Jelikoţ byla největší část respondentů z jihlavské okresu, rozhodla jsem se podrobit rozboru zájezdů právě ty cestovní kanceláře, které mají v Jihlavě pobočku. Jedná se většinou o velké poskytovatele sluţeb, takţe není problém jejich pobočky nalézt také v jíných městech. V dnešní době si většina lidí svou dovolenou stejně vybírá především přes internet, a tak není sídlo cestovní kanceláře aţ tak rozhodující.
5.6.1 Cestovní kanceláře o CK Fischer, Benešova 1316/2, Jihlava 586 01 Poznávací zájezd Zámky na Loiře[49] Doprava: Letecká (Praha → Paříţ → Praha) + transfery Délka zájezdu: 5 dní Program zájezdu: 1. den – odlet do Francie, Blois 2. den – Chenonceau, Chambord 3. den – Amboise, Vouvray 4. den – Villandry, Azay-le-Rideau, Chinon 5. den – Chartres, odlet do ČR Zhodnocení zájezdu: Zájezd by mohl být delší, aby bylo moţné si prohlédnout více zámků. Naopak je dobré, ţe je zde zahrnuta na trase katedrála v Chartres. Kromě délky zájezdu vlastně není programu co vytknout.
o CK Firo tour, Masarykovo náměstí 1100/35, Jihlava 586 01 Poznávací zájezd Zámky na Loiře[50] Doprava: Autokarová Délka zájezdu: 6 dní Program zájezdu: 1. den – noční přejezd do Francie 71
2. den – Paříţ 3. den – Chenonceau, Villandry, Tours 4. den – Amboise, Blois, Chambord 5. den – Chartres, Paříţ, noční přejezd do ČR 6. den – příjezd do ČR Zhodnocení zájezdu: Zbytečně je v programu dvakrát zahrnuta Paříţ, účastníci, přeci nechtěli jet na zájezd do Paříţe, ale na zámky na Loiře, kterých uvidí pouze pět. Na druhou stranu navštíví i katedrálu Chartres a město Tours. Zájezd by mohl být klidně o dva dny delší, zahrnovat více zámků a v Pařízi by měl být stráven jen jeden den.
o CK Čedok, Masarykovo náměstí 644/26, Jihlava 586 01 Poznávací zájezd Z Paříže za historickými skvosty[51] Doprava: Autokarová Délka zájezdu: 7 dní Program zájezdu: 1. den – noční přejezd do Francie 2. den – Paříţ 3. den – Paříţ 4. den – Chambord, Blois 5. den – Fontainebleau, Vaux-le-Vicomte, město Provins 6. den – Paříţ 7. den – návrat do ČR Zhodnocení zájezdu: Tento zájezd se bohuţel zcela vymyká naší představě ideálního zájezdu. Navštíveny jsou pouze dva zámky v údolí Loiry. Ale také se zájezd nazývá „Z Paříţe za historickými skvosty“, takţe v podstatě nejde o zájezd zaměřený na zámky na Loiře.
72
5.6.2 Cestovní agentura o CA INVIA.cz, Masarykovo náměstí 79/9, Jihlava 586 01 Cestovní agentury také nabízejí zájezdy do této oblasti. Vybrala jsem internetového prodejce zájezdů INVIA.cz, který má v Jihlavě kamenný obchod. Poznávací zájezd Zámky na Loiře[52] Doprava: Autobusová Délka zájezdu: 5 dní Program zájezdu: 1.den – noční přejezd do Francie 2. den – Remeš, Fontainebleau, Orléans, Blois 3. den – Chambord, Chenonceau, Amboise, Villandry, Tours, 4. den – Chartres, Epernay (Champagne), odjezd do ČR 5. den – příjezd do ČR Zhodnocení zájezdu: Stihnout toho co nejvíce za co nejkratší čas. Tak na mě působí tento zájezd. Účastníci sice uvidí pět zámků z údolí Loiry, zámek Fontainebleau a spoustu dalších měst a staveb, ale to všechno během pěti dní, coţ je jen hon za památkami. Vhodnější by bylo prodlouţit délku trvání zájezdu. Poznávací zájezd Paříž a zámky na Loiře - Fontainebleau – Versailles[53] Doprava: Autobusová Délka zájezdu: 6 dní Program zájezdu: 1. den – noční přejezd do Francie 2. den – Paříţ 3. den – Orléans, Blois, Chambord, Chenonceau 4. den – Barbizon, zámek Vaux-le-Vicomte, zámek Fontainebleau 5. den – Versailles, Paříţ 6. den – návrat do ČR 73
Zhodnocení zájezdu: Tento zájezd je pojat velmi široce a v oblasti zámků na Loiře tráví účastníci jen jeden den. Takţe to není zájezd vyhovující kritériím našeho ideálního zájezdu, ale odpovídá svému názvu. Poznávací zájezd Paříž a zámky na Loiře[54] Doprava: Autobusová Délka zájezdu: 6 dní Program zájezdu: 1. den – noční přejezd do Francie 2. den – Paříţ 3. den – Versailles, Cheverny, Blois 4. den – Villandry, Chenonceau, Amboise, Clos- Lucé 5. den – Chambord, Paříţ 6. den – návrat do ČR Zhodnocení zájezdu: Tento zájezd je vskutku dobře sestavený. Struktura v podstatě odpovídá našemu zájezdu. Není co vytknout, aţ na dva dny trávené opět v Paříţi, ale proto se tento zájezd také nazývá „Paříţ a zámky na Loiře“.
5.6.3 Shrnutí nabídky a vyhodnocení nejlepšího zájezdu Nabídka, která v sobě zahrnuje město a zámek Blois, není úplně široká a většina zájezdů kombinuje zámky na Loiře i s jinou oblastí, především s Paříţí. Nejvíce se z vybraných zájezdů se strukturou ideálního zájezdu shodovaly nabídka CK Fischer (Poznávací zájezd Zámky na Loiře) a poslední nabízený zájezd cestovní agenturou INVIA.cz (Poznávací zájezd Paříţ a zámky na Loiře). V tomto ohledu by mohly CK a CA zapracovat na zájezdech, které by obsahovaly čistě jen zámky na Loiře a okolí a neobsahovaly by Paříţ atd..
74
Závěr Tato práce měla za cíl charakterizovat oblast údolí Loiry z hlediska předpokladů rozvoje cestovního ruchu a zvýraznit tak důleţitost města a zámku Blois. Dále měla zjistit zájem obyvatel kraje Vysočina o tuto oblast, stručně zmapovat nabídku českých cestovních kanceláří a agentur pro tuto oblast a porovnat ji se strukturou ideálního zájezdu, který byl vytvořen na základě výsledků výzkumu. Podnětem k napsání práce byla nízká míra povědomí některých lidí o této oblasti. Práce měla zjistit, jaký vztah mají obyvatelé kraje Vysočina k této oblasti a bohuţel se potvrdili mé pochyby, ţe většina z nich tuto nádhernou kulturní krajinu vůbec nezná. V teoretické části byly popsány základní lokalizační a selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu především v regionu Centre a dále některé realizační předpoklady vztahující se přímo k městu Blois. Praktická část přinesla některé očekávané i neočekávané výsledky výzkumu, ale hlavně mi pomohla odhalit preference respondentů ohledně cestování do Francie a do oblasti zámků na Loiře. Bylo zjištěno, ţe velká většina z nich by pravděpodobně měla zájem zúčastnit se poznávacího zájezdu do oblasti údolí Loiry. Díky tomu se mi podařilo vystavět stručný program, který by měl být součástí takového zájezdu a na druhou stranu z rozboru nabídky cestovních kanceláří a agentur vyplynulo, ţe jejich produkty málo kdy odpovídají preferencím našich respondentů. Uspokojujícím pokrokem pro mne je, ţe alespoň 150 účastníků výzkumu a další desítky lidí z mého okolí uţ díky této práci zařadili údolí Loiry a hlavně město Blois do svého podvědomí. Doufám, ţe tím to ale nekončí a ţe se díky práci o zámcích na Loiře dozvědí další čeští cestovatelé a okolí této půvabné řeky zařadí na seznam míst, která by chtěli někdy navštívit. Tato práce by mohla být přínosná pro české poskytovatele a zprostředkovatele poznávacích zájezdů, aby lépe pochopili, o co by měl český turista v rámci zájezdu do údolí Loiry zájem, a mohli tak vytvořit odpovídající produkt, který by přinesl prospěch nejen jim, ale také by přivedl do oblasti zámků na Loiře další české turisty, kteří by si díky tomu rozšířili své obzory a poznali nezapomenutelnou část Francie zblízka. Práce by podle mě mohla být přínosná také těm, kteří se o Francii zajímají a chtěli by se dozvědět detailnější informace o regionu Centre a zámku Blois. Pro mě práce byla, je a bude vzpomínkou na nádherné Blois, na jeho úzké a klikaté uličky, na nádherné Château de Blois a jeho neuvěřitelnou mozaiku stylů. Nevím, jestli budu mít moţnost se k Loiře ještě někdy podívat, ale uţ teď vím, ţe jsem udělala maximum pro to, aby nikdy nezmizela z mých vzpomínek. 75
Seznam použité literatury Tištěné zdroje: COLE, Geert. Francie: Belgie; Lucembursko; Nizozemsko. 1. české výd. Praha: Svojtka, 2001, 277 s. ISBN 8072374095. ERCOLE POZZOLI, Milena. Zámky na Loiře. Vyd. 1. Překlad Marcela Nejedlá. Praha: Slovart, 2003, 133 s. Místa a historie. ISBN 80-720-9452-1. Francie: Monako : průvodce do zahraničí. Praha: Olympia, 1992. ISBN 80-703-3230-1. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Překlad Vladimír Čadský. Praha: Rybka Publishers, 1998, 405 s. ISBN 80717-6812-X. SCHÖBER, Ulrike. Hrady a zámky Evropy. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2004, 416 s. ISBN 80-7234365-3. SOPOUCH, Jaromír, Tomáš HÁLA a Boleslav BIEBER. Zámky na Loiře. 1. vyd. Brno: Konvoj, 1992, 77 s., 5 s. mp. Francie. ISBN 80-856-1500-2. Země světa zeměpisný a cestopisný měsíčník: Zámky na Loiře. Praha: GeoBohemia, s.r.o., 2005, č. 11. ISSN ISSN 1213-8193. Země světa zeměpisný a cestopisný měsíčník: Francie památky UNESCO. Praha: GeoBohemia, s.r.o., 2009, č. 05. ISSN ISSN 1213-8193.
Elektronické zdroje – teoretická část: [1] Autres sites remarquables. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.blois.fr/56-autres-sites-remarquables.htm. [2] Balades. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.blois.fr/55balades.htm. [3] Beauce (France). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Beauce_%28France%29. [4] Blois. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Blois.
76
[5] Blois (Loir-et-Cher). Flickr - Photo Sharing! [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/sybarite48/8281217417/. [6] Blois Mag. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.blois.fr/uploads/Externe/0f/41_922_BM_93_avril_13_BD.pdf. [7] Commission nationale des monuments historiques. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Commission_nationale_des_monuments_historiques. [8] Espaces verts & jardins. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.blois.fr/54-espaces-verts-jardins-remarquables.htm. [9] Evènements & infos. Les Châteaux de la Loire [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://loire-chateaux.org/Les-19-Chateaux-De-La-Loire/Chateau-De-Blois/EvenementsChateau-De-Blois.html. [10] France. UNESCO World Heritage Centre [online]. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/fr. [11] Francie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Francie. [12] Gastronomie. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.blois.fr/30-gastronomie.htm#contenu. [13] Géographie de la France. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/G%C3%A9ographie_de_la_France. [14] GOOGLE. Mapy Google [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: https://maps.google.cz/. [15] Horaires d'ouverture. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Horaires-d-ouverture&lang=fr. [16] Champagne berrichonne (région naturelle). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Champagne_berrichonne_%28r%C3%A9gion_naturelle%29. [17] Château de Blois. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A2teau_de_Blois.
77
[18] Château de Blois (Zámky na Loire). Hotelove.sk [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://hotelove.sk/zamky-na-loire-6215-chateau-de-chaumont. [19] Château de Chambord (Zámky na Loire). Hotelove.sk [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://hotelove.sk/zamky-na-loire-6215-chateau-de-chaumont. [20] Château de Chaumont (Zámky na Loire). Hotelove.sk [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://hotelove.sk/zamky-na-loire-6215-chateau-de-chaumont. [21] Château de Chenonceau (Zámky na Loire). Hotelove.sk [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://hotelove.sk/zamky-na-loire-6215-chateau-de-chaumont. [22] Château royal. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.blois.fr/39-chateau-royal.htm. [23] Institut national de la statistique et des études économiques [online]. 2013 [cit. 2013-0412]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/. [24] La salle d'actualité. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?La-salle-d-actualite&lang=fr. [25] Loire. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/Loire_%28fleuve%29. [26] Maison de la Magie. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.blois.fr/45-magie.htm#contenu. [27] Mur de Ben. Ville de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.blois.fr/674-mur-de-ben.htm#contenu. [28] Nos brochures. Office de Tourisme de Blois | Chambord [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.bloischambord.com/files/ot-blois/files/brochures/pdf/plan_hd_0.pdf. [29] Nos brochures. Office de Tourisme de Blois | Chambord [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.bloischambord.com/files/ot-blois/files/brochures/pdf/2013-0225_guide_pratique_2013_fr_bd.pdf. [30] Office du tourism Blois | Chambord [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.bloischambord.com/. [31] Parc naturel régional de la Brenne. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Parc_naturel_r%C3%A9gional_de_la_Brenne.
78
[32] Parc naturel régional du Perche. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Parc_naturel_r%C3%A9gional_du_Perche. [33] Parc naturel régional Loire-Anjou-Touraine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Parc_naturel_r%C3%A9gional_Loire-Anjou-Touraine. [34] Population - Étrangers en 2009. Institut national de la statistique et des études économiques [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=99&ref_id=t_0405R. [35] Population - Population selon le sexe et l’âge au janvier 2012. Institut national de la statistique et des études économiques [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.insee.fr/fr/themes/tableau.asp?reg_id=21&ref_id=poptc02104. [36] Présentation du musée des Beaux-Arts. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Presentation-du-musee-desBeaux&lang=fr. [37] Quatre grands styles de l'architecture francaise. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Quatre-grands-styles-del&lang=fr. [38] Région Centre. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: https://fr.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9gion_Centre. [39] Sologne. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Sologne. [40] Son et Lumière de Blois - Picture od Chateau Royal de Blois, Blois. TripAdvisor [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/sybarite48/8281217417/. [41] Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/cestovani/other.html. [42] Tarifs 2013. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Tarifs&lang=fr.
79
[43] Touraine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Touraine_%28province_fran%C3%A7aise%29. [45] Ville d'art et d'histoire. Ville de Blois [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.blois.fr/35-ville-d-art-et-d-histoire.htm. [46] Visite en groupe. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Visite-en-groupe&lang=fr. [47] Visite individuelle. Site Officiel du Château de Blois [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.chateaudeblois.fr/?Visite-individuelle&lang=fr. [48] Vnitropolitická charakteristika. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/politika/vnitropoliticka_charakteri stika.html. Elektronické zdroje – praktická část: [49] Zámky na Loiře - Francie. CK FISCHER [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.fischer.cz/francie/francouzska-mesta/pariz/zamky-na-loire. [50] Zámky na Loiře - autokarem - Francie. FIRO-tour [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.firotour.cz/zajezdy/francie/zamky-na-loire-fld133/. [51] Z Paříţe za historickými skvosty. Čedok a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/zajezdy/z-parize-za-historickymi-skvosty-francie52990.htm?k_f=2_l7ssVJL1042b2S21SXNZ. [52] Hotel Zámky na Loiře - Orléans - Champagne, dovolená a zájezdy do tohoto hotelu. INVIA.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://hotel.invia.cz/francie/-/-zamky-naloire-dvouluzkove-pokoje/tour-761282/?id=42669287. [53] Hotel Paříţ, dovolená a zájezdy do tohoto hotelu. INVIA.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0503]. Dostupné z: http://hotel.invia.cz/francie/pariz/-pariz-a-zamky-na-loire-fontainebleauversailles/tour-776899/?id=44079779. [54] Hotel Paříţ - údolí Loiry, - Všechny zájezdy, dovolená a zájezdy do tohoto hotelu. INVIA.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://hotel.invia.cz/francie/-/-pariz-azamky-na-loire/tour-780148/?id=44480398.
80
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh Seznam obrázků: Obr. 1: Mapa Francie vyznačením polohy města Blois[14]………………………… 13 Obr. 2: Mapka zámků na Loiře [Ercole Pozzoli, 2003. s. 15]………………………. 22 Obr. 3: Zámek Chaumont[20]………………………………………………………. 25 Obr. 4: Zámek Chenonceau[21]…………………………………………………….. 27 Obr. 5: Zámek Chambord[19]………………………………………………………. 28 Obr. 6: Mur de Ben[5]………………………………………………………………. 32 Obr. 7: Plánek města Blois[28]……………………………………………………... 36 Obr. 8: Zámek Blois, panorama nádvoří[18]………………………………………...37 Obr. 9: Křídlo Františka I. s renesančním schodištěm[17]…………………………..38 Obr. 10: Představení Son et lumière na zámku Blois[40]…………………………... 41
Seznam grafů: Graf 1: Návštěvnost zámku Blois, Son et lumière a Domu magie 2009-2012[6]…... 42 Graf 2: Otázka č. 1[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 47 Graf 3: Otázka č. 2[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 48 Graf 4: Otázka č. 3[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 49 Graf 5: Otázka č. 4[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 50 Graf 6: Otázka č. 5[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 51 Graf 7: Otázka č. 6[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 52 Graf 8: Otázka č. 7[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 53 Graf 9: Otázka č. 8[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 54 Graf 10: Otázka č. 9[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………... 55 Graf 11: Otázka č. 10[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 56 Graf 12: Otázka č. 11[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 57 Graf 13: Otázka č. 12[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 58 Graf 14: Otázka č. 13[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 59 Graf 15: Otázka č. 14[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 60 Graf 16: Otázka č. 15[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 61 Graf 17: Otázka č. 16[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 62 Graf 18: Otázka č. 17[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 63
81
Graf 19: Otázka č. 18[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 64 Graf 20: Otázka č. 19[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 65 Graf 21: Otázka č. 20[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 66 Graf 22: Otázka č. 21[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 67 Seznam tabulek a příloh: Tab. 1: Populace regionu Centre podle pohlaví a věku k 1. lednu 2012[35]……….. 15 Tab. 2: Cizinci ţijící v Centre v roce 2009[34]……………………………………... 15 Tab. 3: Otevírací doba zámku v Blois[15]………………………………………….. 42 Tab. 4: Tarify vstupenek pro rok 2013 (v eurech)[42]……………………………… 42 Tab. 5: Otázka č. 1[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 47 Tab. 6: Otázka č. 2[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 48 Tab. 7: Otázka č. 3[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 49 Tab. 8: Otázka č. 4[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 50 Tab. 9: Otázka č. 5[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]…………………. 51 Tab. 10: Otázka č. 6[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………... 52 Tab. 11: Otázka č. 7[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………... 53 Tab. 12: Otázka č. 8[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………... 54 Tab. 13: Otázka č. 9[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………... 55 Tab. 14: Otázka č. 10[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 56 Tab. 15: Otázka č. 11[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 57 Tab. 16: Otázka č. 12[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 58 Tab. 17: Otázka č. 13[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 59 Tab. 18: Otázka č. 14[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 60 Tab. 19: Otázka č. 15[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 61 Tab. 20: Otázka č. 16[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]……………… 62 Tab. 21: Otázka č. 17[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 63 Tab. 22: Otázka č. 18[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 64 Tab. 23: Otázka č. 19[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 65 Tab. 24: Otázka č. 20[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]………………. 66 Tab. 25: Otázka č. 21[vlastní vyhotovení v Microsoft Office Excel]……………… 67 Příloha 1: Dotazníkový průzkum…………………………………………………… 83
82
Příloha 1: Dotazníkový průzkum
Město a zámek Blois ve Francii z pohledu cestovního ruchu Váţení respondenti, jmenuji se Martina Bláhová a studuji Vysokou školu polytechnickou Jihlava. Tímto bych Vás chtěla poţádat o vyplnění krátkého dotazníku, který bude slouţit jako podklad mé bakalářské práce na téma Město a zámek Blois ve Francii z pohledu cestovního ruchu. Dotazník Vám zabere jen pár minut a je zcela anonymní. Předem děkuji za Váš čas, názor a ochotu.
1. Navštívili jste uţ někdy Francii? o Ano (uveďte, kterou oblast nebo město) ………………………………… o Ne 2. Láká Vás Francie jako zajímavé cílové místo Vašeho cestování? o Ano o Ne o Nevím 3. Pokud byste měli moţnost do Francie zavítat, jaká místa byste chtěli navštívit? o Kulturně-historické památky o Přírodní památky o Kulturně-společenské akce o Kombinace předchozích moţností o Ţádná místa ve Francii mne nelákají
83
4. Pokud byste se do Francie vydali, která z těchto částí by Vás lákala nejvíce? o Paříţ (včetně zámku Versailles) o Zámky na Loiře (střední Francie – Blois, Amboise, Chaumont, Sully, …) o Provence a Azurové pobřeţí (JV Francie – Avignon, Marseille, Arles, Nice, Orange …) o Normandie a Bretagne (SZ Francie – Brest, Caen, …) o Bordeaux, Champagne (vinařské oblasti) o Jiná oblast (uveďte) ………………………………………… 5. Víte, s jakými architektonickým stylem nejvíce souvisí zámky na Loiře? o Baroko o Renesance o Gotika o Klasicismus o Romantismus 6. Uţ jste někdy byli v oblasti zámků na Loiře (popř. v oblasti střední Francie)? o Ano, 1x o Ano, vícekrát o Ne, nikdy jsem tuto oblast nenavštívil/a 7. Pokud tuto oblast znáte, který ze zámků Vás láká nejvíce? (Pozn. zde byly v elektronické verzi i fotografie všech zámků) o Blois o Chaumont o Cheverny o Amboise o Chenonceau o Chambord o Sully-sur-Loire o Villandry o Neznám tuto oblast
84
8. Měli byste zájem o zájezd, při kterém byste tyto francouzské skvosty navštívili? (Pokud odpovíte NE, pokračujte aţ otázkou číslo 17, prosím!) o Ano o Ne 9. Jaký způsob dopravy by Vám v průběhu zájezdu nejvíce vyhovoval? o Letecká doprava o Ţelezniční doprava o Autobusová doprava o Individuální doprava (Vlastním automobilem) o Kombinovaná doprava (Letadlo + automobil, letadlo + vlak, apod.) 10. Jak byste si cestu naplánovali? o Individuálně – sami si cestu naplánovali a zrealizovali o Přes zprostředkovatele – s pomocí cestovní kanceláře nebo cestovní agentury o Kombinovaně – vlastní doprava + ubytování přes CK nebo CA 11. Jak dlouho byste v této oblasti chtěli pobýt? o 3 – 5 dní o 6 – 8 dní o Více neţ 8 dní 12. Kolik zámků byste chtěli navštívit během jednoho dne zájezdu? o 2 zámky o 3 zámky o 4 zámky o Více neţ 4 zámky 13. Součástí zájezdu by měla být? o Pouze návštěva této oblasti o Návštěva této oblasti i dalších zajímavostí na trase cesty o Návštěva této oblasti i jiné oblasti Francie, i kdyby to měla být zajíţďka
85
14. Při návštěvě zámků by Vám nejvíce vyhovoval? o Místní průvodce, který vy vedl výklad ve francouzštině či angličtině o Komentář českého průvodce o Stačil by Vám tištěný průvodce a zámky byste si chtěli projít sami 15. Při návštěvě zámků by Vás nejvíce zajímalo? (Zvolte maximálně 2 moţnosti) o Historie zámků o Architektura zámků o Umělecké exponáty, sochy, obrazy, vybavení interiérů o Příroda, zahrady, parky a okolí zámků o Jiné (uveďte)…………………………… 16. Jako doplněk během zájezdu byste uvítali? (Zvolte maximálně 2 moţnosti) o Osobní volno (nákupy, samostatná prohlídka okolí vlastním tempem atd.) o Procházka po okolí zámků o Návštěva dalších atraktivit v okolí zámků o Návštěva nějaké společenské akce (koncert, historické trhy, apod.) o Jiné (uveďte)…………………………… 17. Jaké je Vaše pohlaví? o Muţ o Ţena 18. Do jaké věkové kategorie se řadíte? o Méně neţ 18 o 18 – 26 o 27 – 45 o 46 – 60 o 61 a více
86
19. Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? o Základní o Středoškolské bez maturity o Středoškolské s maturitou o Vysokoškolské 20. Jaké je Vaše současné ekonomické zařazení? o Student o Důchodce o Zaměstnaný o Nezaměstnaný o Osoba samostatně výdělečně činná 21. Z jakého okresu kraje Vysočina pocházíte? o Jihlava o Havlíčkův Brod o Třebíč o Pelhřimov o Ţďár nad Sázavou
Velmi Vám děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku!
87
