Srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu

Srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ............................................................ Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Kuncové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala při zpracování této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch

Srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Monika Řezníčková Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Monika Řezníčková

Abstrakt ŘEZNÍČKOVÁ, Monika: Srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Martina Kuncová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 79 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu a srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu. Cílem práce je charakteristika vybraných krajů, popis památek a jejich návštěvnost. Dále jsou zkoumány ubytovací služby a existence sportovních a rekreačních zařízení. Na základě zjištěných informací je zpracována SWOT analýza a navrhnuta řešení, jak zlepšit oblasti, ve kterých kraje zaostávají. Klíčová slova Cestovní ruch. Kraj Vysočina. Jihočeský kraj.

Abstract ŘEZNÍČKOVÁ, Monika: Comparison of the Vysočina Region and the South Bohemian Region in terms of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Ing. Martina Kuncová, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 79 pages. This thesis is focused on analysis and comparison of the Vysočina Region and the South Bohemian Region in terms of tourism. The aim of this work is to characterize selected regions, and to describe monuments and their attendance. There are also investigated accommodation services and the existence of sports and leisure facilities. Based on the information I have found out the SWOT analysis is done, and solutions to improve the areas where the regions lag behind suggested. Key words Tourism. Vysočina Region. South Bohemian Region.

7

Obsah Seznam ilustrací ............................................................................................................ 10 Úvod ............................................................................................................................... 12 1

Cestovní ruch ......................................................................................................... 13 1.1

Definice cestovního ruchu................................................................................ 13

1.2

Historie cestovního ruchu ................................................................................ 13

1.2.1 1.3

Význam cestovního ruchu ................................................................................ 14

1.3.1 1.4

Struktura cestovního ruchu .............................................................................. 15 Druhy cestovního ruchu ............................................................................ 15

1.4.2

Formy cestovního ruchu ........................................................................... 16

Subjekt a objekt cestovního ruchu ................................................................... 19

1.5.1

Subjekt cestovního ruchu .......................................................................... 19

1.5.2

Objekt cestovního ruchu ........................................................................... 19

1.6

Ubytovací služby.............................................................................................. 20

1.6.1

Rajonizace České republiky z hlediska cestovního ruchu ............................... 24

2.1.1

Územní členění České republiky .............................................................. 25

2.1.2

Členění České republiky na turistické regiony a turistické oblasti ........... 25

2.2

4

Klasifikace a třídy ubytovacích zařízení ................................................... 20

Česká republika ..................................................................................................... 24 2.1

3

Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky ....................................... 15

1.4.1

1.5

2

Vývoj cestovního ruchu v České republice .............................................. 14

Česká republika a cestovní ruch ....................................................................... 27

2.2.1

Domácí cestovní ruch ............................................................................... 27

2.2.2

Příjezdový cestovní ruch ........................................................................... 29

Analýza vybraných krajů ..................................................................................... 31 3.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 31

3.2

Jihočeský kraj ................................................................................................... 34

Návštěvnost památek............................................................................................. 37 4.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 37

4.1.1 4.2

Památky ve správě NPÚ, územního odborného pracoviště v Telči .......... 37

Jihočeský kraj ................................................................................................... 41

4.2.1 Památky ve správě NPÚ, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích ............................................................................................................ 41 8

5

6

7

8

Ubytovací služby .................................................................................................... 46 5.1

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení .................................................... 46

5.2

Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech .... 49

5.3

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních ........................................ 51

Sportovní a rekreační zařízení ............................................................................. 53 6.1

Sportovní zařízení ............................................................................................ 53

6.2

Rekreační zařízení ............................................................................................ 56

6.2.1

Sport a relaxace v kraji Vysočina ............................................................. 56

6.2.2

Rekreační střediska v kraji Vysočina........................................................ 57

6.2.3

Sport a relaxace v Jihočeském kraji .......................................................... 58

6.2.4

Rekreační střediska v Jihočeském kraji .................................................... 59

SWOT analýza ....................................................................................................... 61 7.1

SWOT analýza kraje Vysočina ........................................................................ 61

7.2

SWOT analýza Jihočeského kraje .................................................................... 63

Návrhy pro zlepšení ............................................................................................... 66 8.1

Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v kraji Vysočina ................................. 66

8.2

Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v Jihočeském kraji .............................. 68

Závěr .............................................................................................................................. 71 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 72 Přílohy ............................................................................................................................ 77

9

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. 1: Kraje České republiky ...................................................................................... 25 Obr. 2: Mapa turistických regionů České republiky ..................................................... 26 Obr. 3: Mapa turistických oblastí České republiky ...................................................... 26 Obr. 4: Počet hostů podle kategorie HUZ..................................................................... 30 Obr. 5: Znak kraje Vysočina ......................................................................................... 31 Obr. 6: Logo kraje Vysočina......................................................................................... 31 Obr. 7: Administrativní členění kraje Vysočina ........................................................... 32 Obr. 8: Znak Jihočeského kraje .................................................................................... 34 Obr. 9: Logo Jihočeského kraje .................................................................................... 34 Obr. 10: Administrativní členění Jihočeského kraje ..................................................... 35 Obr. 11: Státní zámek Telč ........................................................................................... 37 Obr. 12: Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou ......................................................... 37 Obr. 13: Státní zámek Náměšť nad Oslavou ................................................................ 38 Obr. 14: Státní hrad Lipnice nad Sázavou .................................................................... 38 Obr. 15: Kostel sv. Jana Nepomuckého ........................................................................ 39 Obr. 16: Státní hrad a zámek Český Krumlov .............................................................. 41 Obr. 17: Státní zámek Červená Lhota ........................................................................... 41 Obr. 18: Státní hrad Rožmberk ..................................................................................... 42 Obr. 19: Státní zámek Hluboká..................................................................................... 42 Obr. 20: Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec .......................................................... 43

10

Seznam grafů Graf 1 Ubytování v České republice............................................................................. 28 Graf 2 Návštěvnost v HUZ v letech 2001 - 2011 ......................................................... 29 Graf 3 Vývoj návštěvnosti památek v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji ................ 45 Graf 4 Počet obyvatel na jedno lůžko ........................................................................... 48 Graf 5 Počet obyvatel na jedno sportovní zařízení ....................................................... 54

Seznam tabulek Tab. 1: Základní rozdělení ............................................................................................ 21 Tab. 2: Návštěvnost památek v kraji Vysočina ........................................................... 39 Tab. 3: Návštěvnost památek v Jihočeském kraji ......................................................... 43 Tab. 4: Kapacita HUZ v kraji Vysočina ....................................................................... 46 Tab. 5: Kapacita HUZ v Jihočeském kraji .................................................................... 47 Tab. 6: Počet HUZ v turistickém regionu Vysočina ..................................................... 49 Tab. 7: Počet HUZ v turistickém regionu Jižní Čechy ................................................. 49 Tab. 8: Počet HUZ v turistickém regionu Šumava ....................................................... 50 Tab. 9: Návštěvnost v HUZ v kraji Vysočina ............................................................... 51 Tab. 10: Návštěvnost v HUZ v Jihočeském kraji ......................................................... 52 Tab. 11: Celkový počet sportovních zařízení v kraji Vysočina .................................... 53 Tab. 12: Celkový počet sportovních zařízení v Jihočeském kraji ................................ 53 Tab. 13: Počet sportovních zařízení dle typu zařízení v kraji Vysočina....................... 55 Tab. 14: Počet sportovních zařízení dle typu zařízení v Jihočeském kraji ................... 56

11

Úvod Na úvod bych vás ráda seznámila s tématem mé bakalářské práce, s důvody, proč jsem si ho vybrala a také co je jeho obsahem. Tématem mé bakalářské práce je Srovnání kraje Vysočina a Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu. Při rozhodování jaké kraje budu srovnávat, jasnou volbou pro mě byla Vysočina. Od malička zde žiji a mám to tu moc ráda. Jihočeský kraj jsem si zvolila z toho důvodu, protože jsem tam strávila již několikrát pěknou dovolenou. Oblast jižních Čech se mi moc zalíbila a chtěla jsem ji hlouběji poznat. Na začátku své práce se zaměřím na cestovní ruch obecně. Budu se zabývat historií a vývojem cestovního ruchu u nás i ve světě. Dále budu popisovat jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu a vysvětlovat pojem subjekt a objekt cestovního ruchu. Poté budu charakterizovat ubytovací služby a zaměřím se především na klasifikaci ubytovacích zařízení. Další část bude věnována České republice. Zde budu popisovat členění republiky na kraje, turistické regiony a turistické oblasti. Budu se také zabývat domácím a příjezdovým cestovním ruchem. Hlavní část bude obsahovat základní informace a charakteristiku kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Poté budu popisovat památky v krajích a zkoumat jejich návštěvnost. Zaměřím se také na počet a kapacitu hromadných ubytovacích zařízení a rovněž jejich návštěvnost. Na konec se budu zabývat sportovním a rekreačním zařízením. Na základě zjištěných informací bude zpracována SWOT analýza, která bude mapovat silné a slabé stránky krajů, příležitosti, kterých je třeba využít a hrozby, které by měli být postupně odstraněny. Po vytvoření této analýzy uvedu návrhová opatření pro zlepšení služeb cestovního ruchu a zvýšení návštěvnosti v obou krajích.

12

1 Cestovní ruch 1.1 Definice cestovního ruchu Cestovním ruchem (CR) se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti turistiky, rekreace, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo své obvyklé prostředí ve volném čase obyvatelstva [5]. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa CR a čerpání služeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem než výdělečným. Cestování a pobyt jsou znakem CR jen tehdy, jedná-li se o jev hromadný. Místem CR se stává oblast teprve tehdy, když je navštěvována pravidelně velkým počtem lidí. Díváme-li se na CR z tohoto hlediska, pak ho můžeme chápat jako jednu z cest uspokojování potřeb lidí, jejíž struktura se vlivem různých okolností mění, ale vždy probíhá po určitou dobu mimo místo trvalého bydliště [5]. CR jsou také lidé, kteří službami (ubytovacími, stravovacími, sportovně rekreačními, dopravními, informačními atd.), tedy svojí podnikatelskou činností, umožňují druhým lidem zúčastnit se CR. Z tohoto hlediska vystupuje CR jako komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb účastníků CR. V tomto pojetí je CR chápán převážně jako samostatná oblast národního hospodářství [5].

1.2 Historie cestovního ruchu Cestování a poznávání vzdálenějšího okolí doprovázelo vývoj starověkých civilizací a bylo do jisté míry podmínky jejich úspěšného rozvoje (Sumerové, Peršané, Egypťané). Nejstaršími cestovateli byli Řekové a Římané, kteří podnikali námořní výpravy, vytvářeli mapy, popisy cest a ubytovacích zařízení i jejich cen [3]. Ve středověku patřilo cestování k bontónu šlechty, později i bohatých kupců a měšťanů. Cestování má i racionálnější důvody – získávání zkušeností na cestách, znalost kultury jiných zemí a řemesel. Rozvíjí se sepisování cestopisů a cestovních příruček. Mezníkem v historii CR je rok 1841, kdy Thomas Cook zorganizoval první hromadný zájezd 570 účastníků vlakem z Leicesteru do Laighborough při příležitosti otevření 13

železniční tratě. K hromadnému rozvoji organizovaného CR však dochází až ve 20. století. Se jménem Cook je spjata i první cestovní kancelář a první voucher (úvěrový list), roaming list, zpracování popisu tras a časového harmonogramu [3]. Za prvního vydavatele cestovních průvodců je považován Karl Baedecker, v roce 1827 vyšel jeho první tištěný průvodce. Edice vychází dodnes, přeneseně se používá i na jiné tištěné průvodce [3]. Zásadním impulsem pro rozvoj CR byl rozvoj průmyslu a souběžný rozvoj dopravy.

1.2.1 Vývoj cestovního ruchu v České republice V první polovině 19. století vznikají první turistické hotely na místech horských bud (Petrovka, Špindlerovka). Do 2. světové války patřila Česká republika k vyspělým evropským zemím investující do cestovního ruchu, mimo jiné i do lázeňství. V roce 1920 vzniká naše nejstarší cestovní kancelář ČEDOK a byl založen Klub českých turistů, kterému patřila velká síť turistických chat, rozhleden a hotelů [3]. Období po 2. světové válce je ve znamení zestátnění soukromého majetku, vznikají státní cestovní kanceláře (CKM, REKREA, AUTOTURIST). Výjezdový cestovní ruch byl orientován do tehdejších socialistických zemí a do Jugoslávie. Rozvíjí se chataření a chalupaření. Boom cestovního ruchu nastává po roce 1989, jak v oblasti příjezdového, tak výjezdového cestovního ruchu.

1.3 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Společenské funkce cestovního ruchu jsou [8]: 

Podílí se na všestranném rozvoji osobnosti



Umožňuje obnovu fyzických a duševních sil



Slouží k účelnému využití volného času



Vytváří nový životní styl (přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí)



Slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka

14



Motivuje k získávání jazykových znalostí



Přispívá k vzájemnému poznání mezi lidmi



Vytváří řadu pracovních příležitostí



Vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu

1.3.1 Cestovní ruch jako součást světové ekonomiky Cestovní ruch tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých zemích či oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel a stal se již běžnou součástí životního stylu mnoha lidí. Na jedné straně je zdrojem přínosů, které jsou závislé na vložených nákladech. Jako s každým druhem podnikání, i s cestovním ruchem jsou na straně druhé spojena určitá rizika a negativní jevy (znečišťování životního prostředí, růst odpadů, poškozování kulturně-historických památek atd.) [8].

1.4 Struktura cestovního ruchu Cestovní ruch můžeme podle různých kritérií rozlišovat na jednotlivé druhy a formy [3].

1.4.1 Druhy cestovního ruchu Klíčovým kritériem je jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na ekonomických, geografických, společenských a jiných podmínkách a také jeho účinky. a) Podle délky trvání Dlouhodobý – pobyt delší než 3 dny Krátkodobý – pobyt nepřekročí 3 dny, max. 2 přenocování b) Podle počtu účastníků Individuální – služeb využívá jednotlivec nebo rodina Skupinový – formální nebo neformální skupina, výhodný pro poskytovatele služeb, lepší využití kapacity zařízení CR

15

c) Podle způsobu placení a druhu plátců Volný (komerční) – náklady nesou účastníci CR, rozhodují o všech náležitostech turistické akce, sami ručí za své závazky Vázaný (sociální) – část nákladů nese účastník, částečně mu přispívá např. zaměstnavatel či zdravotní pojišťovna d) Podle způsobu zabezpečení služeb Organizovaný – služby zajišťuje cestovní kancelář nebo jiný zprostředkovatel Neorganizovaný – vše potřebné si účastník zajistí sám e) Podle původu hosta a místa realizace CR Domácí – aktivity obyvatelstva v oblasti jejich státního území, účastník nepřekročí státní hranice své země Vnitrostátní (tuzemský) – zahrnuje pobyt a pohyb účastníků CR uvnitř hranic jednoho státu, je to souhrn účastníků domácího a aktivního zahraničního CR Národní – souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým CR Zahraniční – cesty obyvatelstva do místa CR na území jiného státu, podle vztahu k platební bilanci státu dělíme zahraniční CR na: 

Aktivní (příjezdový, incoming) – cestovní ruch zahraničních hostů na našem území, přínos platebních prostředků



Pasivní (výjezdový, outgoing) – výjezd a pobyt našeho obyvatelstva v zahraničí (pobytové a poznávací zájezdy)



Tranzitní – spojen s průjezdem území určitého státu, je chápán jako krátkodobý a aktivní CR

Světový – souhrn veškerého zahraničního CR

1.4.2 Formy cestovního ruchu Klíčovým kritériem je motivace účastníků cestovního ruchu a zaměření aktivit. Jednotlivé formy však nelze od sebe jednoznačně oddělit, dochází k překrývání [3].

16

Rekreační – odpočinek, obnova duševních i fyzických sil ve vhodném prostředí. Především letní období. Ubytování a stravování v různých kategoriích. Doplňkové služby (sportovní zařízení, výukové kurzy, animace). Kulturně-poznávací – podnětem k cestě je získání kulturních zážitků, poznávání historie, folklóru či navštívení kulturních akcí. Atraktivitami jsou hrady, zámky, památky UNESCO, galerie, festivaly, koncerty atd. Sportovní CR a turistika 

Aktivní – aktivní provozování sportu nebo turistiky. Místo realizace musí být vybaveno vhodnými sportovišti. Je nutná fyzická příprava průvodců i účastníků.



Pasivní – návštěva sportovních událostí.

Lázeňský – motivem je zlepšení nebo upevnění zdravotního stavu. K realizaci dochází na místech s přírodními léčivými zdroji (léčebné lokality s kvalifikovaným personálem). Sociální – dynamickou formou je seniorská turistika. Důležitý je motiv společenský (pocit osamocení), poznávací, zdravotní i kulturně-vzdělávací. Aktivní (tématický) – předem je stanovený účel, např. výuka jazyků či tance, kurz jízdy na koni atd. Důraz kladen na odborné vedení výuky. Specializovaný – cesty malých skupin za společným cílem, např. školní exkurze, výstavy a veletrhy. Patří sem i lovecká turistika a rybolov. Náboženský (religiózní) – návštěva posvátného místa konkrétního náboženství, zpravidla spojena s vykonáváním určitých náboženských obřadů. Účast na poutích, slavnostech, bohoslužbách, meditativních setkáních. Kongresový – organizování odborných akcí (kongresů, konferencí, sympózií, seminářů) a pořádání doprovodných programů pro vyplnění volného času účastníků (výlety do okolí, exkurze, módní přehlídky, večerní program). Incentivní – slouží k motivaci zaměstnanců. Cílem je zaměstnance ocenit za jejich práci, rozvinout podnikovou kulturu a zvýšit zájem o firmu. Součástí může být i školení či zájezdy s odbornou a poznávací tematikou.

17

Šetrná turistika – formy turistiky šetrné k přírodě, domorodým kulturám a okolnímu prostředí. 

Venkovská turistika – aktivní dovolená na venkově spojená s poznáváním místních pamětihodností a krás



Agroturistika – pobyty na farmě nebo zemědělských usedlostech, blízký kontakt s přírodou



Ekoturistika – cestování přírodou, návštěva přírodních rezervací a národních parků

Zajímavé formy cestovního ruchu v České republice [8] Zdravotní turistika – Česká republika je vyhledávanou destinací také pro zdravotní zákroky (plastická a estetická chirurgie, stomatologie, reprodukční turistika) Kulinářská turistika – má velký nástup v Česku, snaží se obnovit původní českou gastronomii. Restaurace označené logem Czech Specials nabízejí pravé české a moravské speciality. Dark tourism – cestování na místa spojená s tragédií nebo neštěstím (Terezín, bojiště bitvy u Slavkova, věznice národů na Špilberku v Brně atd.) Gay and lesbian tourism – Praha a Česká republika patří mezi nejtolerantnější země Evropy. Voluntary tourism – cestování dobrovolníků. Kombinuje dobrovolnickou práci a poznání, přitahuje především mladé. U nás spojeno hlavně s výpomocí v zemědělských usedlostech a farmách. Filmový cestovní ruch – cestování na místa, kde se natáčely a odehrávaly americké velkofilmy (Karlovy Vary – James Bond, zámek Kroměříž – Amadeus), ale i české pohádky (Telč – Z pekla štěstí, Červená Lhota – Zlatovláska)

18

1.5 Subjekt a objekt cestovního ruchu 1.5.1 Subjekt cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu reprezentuje účastník CR. Je to osoba, která pobývá přechodně mimo místo svého běžného pobytu, přičemž motivací pro cestu není výdělečná činnost v tomto místě [9]. Rozlišujeme tyto typy účastníků cestovního ruchu [9]: Návštěvník 

Jednodenní návštěvník (výletník) – účastní se cestovního ruchu bez přenocování



Turista – účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí



Tranzitující návštěvník – jedná se o návštěvníka, který se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty

Místní obyvatel Je osoba, která žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců v jednom místě před příchodem do jiného místa na dobu kratší než šest měsíců.

1.5.2 Objekt cestovního ruchu Objektem cestovního ruchu je všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka CR. Objekt je nositelem nabídky. Tvoří ho cílové místo, podniky a instituce CR. Cílové místo je označováno jako destinace cestovního ruchu [9]. Představuje nabídku s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami CR, které si účastník vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Nejčastěji je destinace CR charakterizována na základě těchto složek [9]: 

Atraktivita (kulturní a přírodní)



Vybavenost materiálně-technickým zařízením (ubytovacími, stravovacími a zábavními podniky, obchodem a ostatními službami) 19



Dostupnost (dopravní dostupnost, místní doprava)



Dodatečnými službami ve formě místních organizací, které slouží jednak místním podnikatelům v CR a jednak návštěvníkům

1.6 Ubytovací služby Poskytování ubytovacích služeb je důležitým předpokladem rozvoje zejména pobytového CR. Jejich úkolem je umožnit účastníkům přenocování nebo přechodné ubytování mimo místa jejich trvalého bydliště a uspokojit další potřeby, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí. Ubytovací zařízení se dělí podle několika hledisek [3]: a) Podle způsobu výstavby Pevná – hotely, motely Částečně pevná – montované chaty Přenosná – stany Pohyblivá – lůžkové a lehátkové vozy, obytné autopřívěsy, rotely b) Podle časového využití Celoroční Dvousezónní (léto a zima) Sezónní c) Podle kategorií Tradiční – hotely, penziony, motely, botely, ubytovací hostince atd. Doplňková – kempy, chaty, bungalovy Ostatní – ubytování ve studentských kolejích

1.6.1 Klasifikace a třídy ubytovacích zařízení Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) spolu s organizací HOTREC (Hotels, Restaurants and Cafés in Europe) pracují již několik let na podpoře systému 20

Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR, který v Čechách funguje na dobrovolné bázi od roku 2004. Materiál Oficiální jednotné klasifikace vznikl ve spolupráci AHR ČR, UNIHOST (Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR) a za podpory MMR ČR (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) a agentury Czech Tourism [11]. Začátek roku 2010 přinesl nový systém přidělování hvězdiček. Hotelové asociace 7 zemí Evropské unie (Německo, Rakousko, Švédsko, ČR, Švýcarsko, Maďarsko, Nizozemí) založily Hotelstars Union. Tato unie si dala za cíl sjednotit klasifikaci hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení [11]. V současné době se tato klasifikace používá již v 11 zemích (k výše zmíněným přibylo Lucembursko a pobaltské země – Litva, Lotyšsko, Estonsko). Kategorie ubytovacího zařízení – určuje druh ubytovacího zařízení [3] Třída ubytovacího zařízení – stanoví minimální požadavky na vybavení, úroveň a rozsah služeb spojených s ubytováním. Je označována 1 až 5 *. 

* - TOURIST



** - ECONOMY



*** - STANDARD



**** - FIRST CLASS



***** - LUXURY Tab. 1: Základní rozdělení

Třídy

Kategorie Hotel

*, **, ***, ****, *****

Hotel garni

*, **, ***

Motel

*, **, ***, ****

Botel

*, **, ***, ****

Pension

*, **, ***

Turistická ubytovna

*, **

Chatová osada

*, **, ***

Kemp

*, **, ***, **** Zdroj: Rux a kol., 2002

21

Definice kategorií ubytovacích zařízení [3][12] Hotel – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Hotel garni – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s omezeným rozsahem stravování (nejméně snídaně). Motel – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Botel – ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. U botelu není možné do obytné části kajuty (pokoje) umístit ještě příležitostné lůžko. Pension – ubytovací zařízení s nejméně 5 a max. 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Omezené služby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat místností pro stravování, která může sloužit k dennímu odpočinku hostů. Specifická hotelová zařízení [12] Lázeňský / Spa hotel – ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a zároveň zajišťuje lázeňskou péči. Wellness hotel – ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* - 5* a zároveň poskytuje služby wellness. Resort / Golf resort – ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* - 5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být recepce a restaurace mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní vyžití. Golf resort – musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devíti-jamkovým normovaným hřištěm dle parametrů ČGF (České golfové federace). Depandance – vedlejší budova hotelu, motelu nebo penzionu bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance

22

zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500 m. Ostatní ubytovací zařízení [3] Turistická ubytovna – jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech. Chatová osada – ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chatách, srubech, bungalovech). Mohou sloužit jako depandance hotelu, motelu nebo penzionu. Musí zajistit ty samé služby jako hlavní ubytovací zařízení. Kemp (tábořiště) – ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs, obytný automobil) nebo v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, mobilní buňky, maringotky). Ubytování v soukromí Formy ubytování v soukromí jsou následující: 

Vlastní příbytek – zahrnuje rekreační chaty, chalupy či domy užívané členy domácnosti



Pronajímané pokoje v rodinných domech – liší se od penzionu tím, že turisté tráví pobyt s rodinou, která v domě bydlí a platí pronájem



Bydlení pronajaté – od soukromníků nebo prostřednictvím cestovních kanceláři a agentur. Zahrnuje apartmá, domky, chaty, vily a je dočasně pronajaté s celým vybavením pro turistické ubytování.



Ubytování zajišťované příbuznými či přáteli – zahrnuje bezplatné užívání všech částí jejich ubytovacího zařízení



Jiné typy individuálního ubytování – zahrnují okrajové druhy ubytování, např. plavidla v neoficiálních kotvištích

Klasifikace ostatních kategorií ubytování je stanovena v dokumentu „Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách“ s tím, že [12]:

23

1. Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice ručí za ubytování v soukromí, 2. Kempy a chatové osady ČR – Živnostenské společenstvo ručí za kategorii kempy a chatové osady, 3. Klub českých turistů ručí za kategorii turistické ubytovny.

2 Česká republika Ať už magická Praha, léčivé prameny v západních Čechách, jihočeské rybníky, zalesněné šumavské hřbety, malebná města a vesnice, nejvyšší české hory Krkonoše, moravská metropole Brno či jihomoravské vinice s malovanými sklípky. Česká republika určitě stojí za to, blíže ji poznat [1]. Kulturní dědictví Česka zahrnuje přes 2 000 zámků, hradů, pevností a zřícenin. Většina z nich je přístupná veřejnosti a svou architekturou i kulturními programy od hudebních festivalů až po rytířské turnaje nabízejí pohled do dávno minulé historie střední Evropy. Mnoho krásných měst, včetně hlavního města Prahy, je možno navštívit po celý rok. Letní sezóna láká mnoha hudebními a folklorními akcemi, bohatými možnostmi rekreace [1]. Česká republika je nicméně také zemí pro milovníky přírody a vyznavače aktivní dovolené (pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, vodáctví). Četná pohoří nabízejí vynikající možnosti zimních sportů, ve vyšších polohách často už od začátku prosince až do konce března [1]. V posledních letech se začíná rozvíjet i agroturistika, tematické pobyty (pivovarnictví, vinařství, gastronomie), pobyty s aktivním sportováním či rekreační možnosti pro seniory či pro rodiny s malými dětmi.

2.1 Rajonizace České republiky z hlediska cestovního ruchu Předmětem rajonizace cestovního ruchu bylo zmapování hlavních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v konkrétních územních celcích [10].

24

2.1.1 Územní členění České republiky S účinností od 1. ledna 2000 je území České republiky rozděleno na 14 krajů včetně území hlavního města Prahy [10].

Obr. 1: Kraje České republiky (zdroj: http://www.zemepis.com/krajecr.php)

2.1.2 Členění České republiky na turistické regiony a turistické oblasti Turistické regiony České republiky [10] Turistické regiony byly vymezeny v letech 1998 – 1999. Výsledkem bylo členění České republiky na 15 turistických regionů. V roce 2010 vešlo v platnost nové členění České republiky na 17 turistických regionů. Přibyly dva nové turistické regiony (Královéhradecko a Východní Morava) a došlo ke změně názvů (Český Sever na Českolipsko a Jizerské hory).

25

Obr. 2: Mapa turistických regionů České republiky (zdroj: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/2-turisticky-potencial-regionu/)

Turistické oblasti České republiky [10] Turistické regiony se dělí na menší území, na tzv. turistické oblasti, které slouží především pro rozvoj domácího cestovního ruchu. V České republice se nachází 40 turistických oblastí.

Obr. 3: Mapa turistických oblastí České republiky (zdroj: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/2-turisticky-potencial-regionu/)

26

2.2 Česká republika a cestovní ruch V této kapitole se zaměřím pouze na cestovní ruch v České republice. A to konkrétně na domácí cestovní ruch, který se týká pouze tuzemské klientely a příjezdový cestovní ruch, který zahrnuje příjezdy zahraničních hostů do hromadných ubytovacích zařízení.

2.2.1 Domácí cestovní ruch Podle výsledků letní etapy průzkumu domácího cestovního ruchu v roce 2011, který realizuje společnost Ipsos Tambor, hlavními důvody návštěvy turistických regionů v ČR zůstávají poznávací a pěší turistika. Významnou roli hraje také relaxace. V posledních letech roste obliba cykloturistiky a vzrůstá význam návštěvy kulturních a společenských akcí [6]. V rámci výzkumu „Sběr informací – domácí cestovní ruch – ČR“ bylo za letní etapu 2011 dotázáno 26 393 návštěvníků České republiky v 17 turistických regionech. Na základě zjištěných výsledků přináším informace, které jsou pro domácí cestovní ruch z hlediska další podpory a propagace velmi důležité [6]. Návštěvníci se při výběru cílové destinace častěji rozhodují podle předchozí zkušenosti či doporučení blízkých. Jako informační zdroje při výběru dovolené nebo výletu jsou stále méně často využívány cestovní kanceláře. Naopak posiluje význam internetu, především specializovaných turistických informačních portálů (Kudy z nudy) a internetových vyhledávačů. Po České republice cestují turisté z různých vzdáleností v závislosti na jednotlivých regionech. Mezi regiony, které dokážou přitáhnout návštěvníky ze vzdálených koutů republiky (nad 100 km) patří Šumava, Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj, Českolipsko a Jizerské hory a Západočeské lázně [6]. Nabídka hotelů a penzionů se v Česku v posledních letech výrazně zvýšila. Nejenže vznikly nové hotely, ale mnohé ze starých objektů byly modernizovány. V hlavní sezóně je lepší zamluvit si hotel předem [1]. Velmi oblíbený je v České republice kempink. V celé zemi je přibližně 350 kempů, zejména v oblastech s nejhezčí krajinou. Většina kempů se nachází v jižních a středních Čechách, v západočeském lázeňském trojúhelníku a v severočeském předhůří 27

Jizerských hor a Krkonoš. Obyčejné travnaté plochy (tábořiště) jsou většinou otevřené od června do září. Po celé zemi se rovněž pronajímají letní byty a chaty. Cenově výhodnou alternativou je ubytování v soukromí. Soukromníků, kteří nabízejí ubytování ve svém domě, je nespočet. Ceny se liší podle polohy, komfortu a sezóny [1].

Ubytování v České republice 9%

jednodenní cesta (bez noclehu)

12%

hotel, penzion příbuzní, chata, chalupa 56% 23%

kemp

Graf 1 Ubytování v České republice (zdroj: COT business, Leden 2012)

Pokud se jedná o způsob ubytování v České republice, více než polovina respondentů odpověděla, že podniká jednodenní výlety a tudíž bez přenocování. Přibližně 23 % dotázaných stráví noc v penzionu či hotelu. Ubytování v penzionu je častější v horských regionech, naopak region Západočeské lázně vykazuje oproti ostatním vyšší četnost ubytování v tříhvězdičkovém a vícehvězdičkovém hotelu. Asi 12 % respondentů uvedlo ubytování na chatě či chalupě a pouze 9 % v kempu či tábořišti. Strávení dovolené u známých či příbuzných je obvyklejší v Praze a v regionech Plzeňsko, Český les a Český ráj [6]. Stravování v restauračních zařízeních v České republice je poměrně běžné a 80 % dotazovaných využívá restaurace alespoň občas. Více než třetina přitom téměř vždy a přibližně pětina naopak nikdy. Stravovací zařízení využívají lidé nejčastěji v regionu Západočeské lázně, Vysočina a Východní Čechy. Naopak nejméně na Královéhradecku a Jižní Moravě [6]. 28

Asi 88 % turistů v České republice za den utratí v průměru do 1 000 Kč. Nejvíce lidé utrácejí v Praze a v regionech Západočeské lázně, Šumava, Krkonoše a Jižní Morava. Nejméně naopak ve Východních a Severozápadních Čechách [6].

2.2.2 Příjezdový cestovní ruch Rok 2011 byl pro Českou republiku z hlediska příjezdového cestovního ruchu rekordní. Do českých hromadných ubytovacích zařízení přijelo celkem 6,8 milionu zahraničních turistů, což bylo o 7,9 % více než v předchozím roce a současně nejvíc v historii. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu [7]. Výrazně vzrostl počet přenocování zahraničních turistů, když dosáhl 19,9 milionu, což bylo o 8,1 % více než v roce 2010. Také domácích hostů přijelo do ubytovacích zařízení o 3,4 % více, ale snížil se jejich počet přenocování o 1,1 %. Průměrná doba přenocování se zkracuje. Domácí klientela v roce 2011 zkrátila pobyty na 3,0 noci, zatímco zahraniční hosté zůstali ubytovaní stejně dlouho jako v roce 2010 (2,9 noci) [7].

Graf 2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v letech 2001 – 2011 (v milionech) (zdroj: COT business, Březen 2012)

Hlavní zdrojovou zemí bylo v roce 2011 Německo, odkud přijelo 1,42 milionu návštěvníků, což bylo o 5,5 % více než v roce předchozím. Na výborných výsledcích se rovněž podíleli turisté z Ruska, kterých přijelo do České republiky 570 tisíc. Přibylo také návštěvníků z Polska, které je po Německu a Rusku třetím nejvýznamnějším trhem. Vzrostl také počet turistů ze Slovenska, Francie a Itálie. Na mimoevropských 29

trzích zaznamenala Česká republika nárůst poptávky v Číně, Kanadě, Brazílii či Mexiku. Z krajů byla v roce 2011 nejnavštěvovanější Praha (4,43 mil. zahraničních turistů), Karlovarský kraj (490 tisíc) a Jihomoravský kraj (409 tisíc) [7].

Obr. 4: Počet hostů podle kategorie hromadného ubytovacího zařízení (HUZ) (zdroj: COT business, Březen 2012)

Nejvíce hostů přijelo v roce 2011 do čtyřhvězdičkových hotelů, což bylo o 12 % více než v celém roce 2010. Poté klienti preferovali ubytování ve tříhvězdičkových hotelích a v ostatních ubytovacích zařízeních, zahrnující školicí střediska, kulturně-historické objekty, domovy mládeže a vysokoškolské koleje. Penziony zaznamenaly pokles zájmu o 2,7 % a do kempů přijelo o více než 50 tisíc hostů méně, hlavně kvůli nepříznivému počasí v červenci loňského roku [7]. Obecně se potvrdil trend preference vyšších kategorií ubytovacích zařízení, host si pečlivě vybírá a raději si připlatí za kvalitu. Nejvíce se v roce 2011 zvýšil počet ubytovaných hostů v Ústeckém kraji (o 10,5%), poté v Praze a Středočeském kraji (oba shodně o 8,2 %). Pokles zájmu hostů o ubytovací služby se projevil pouze v Pardubickém kraji (o 4,4 %) [7]. V celkovém počtu přenocování nejvyšší nárůst zaznamenala Praha a kraj Vysočina (oba shodně o 9 %). 30

3 Analýza vybraných krajů Nyní se budu věnovat pouze dvěma krajům České republiky, které jsem si vybrala. Nejdříve charakterizuji kraj Vysočina, v další kapitole popíši Jihočeský kraj.

3.1 Kraj Vysočina Základní informace [13] [16] 

Vysočina je pátým největším krajem ze všech 14 krajů. Její rozloha je 6 796 km² a zaujímá asi 9 % z celkové rozlohy ČR.



Počet obyvatel: 511 925 (k 31. 12. 2011, dle Českého statistického úřadu)



Hustota zalidnění: 75 obyvatel / km²



Krajské město: Jihlava



Kraj sousedí s Pardubickým, Jihomoravským, Jihočeským a Středočeským krajem.



Nejvyšší bod: vrchol Javořice (837 m n. m.)



Nejnižší bod: řeka Jihlava v místě, kde protíná hranice kraje (239 m n. m.)



Vysočina leží v centrální části Česko-moravské soustavy, na historické hranici Čech a Moravy.

Obr. 5: Znak kraje Vysočina (zdroj: http://www.vysocina-kraj.cz/)

Obr. 6: Logo kraje Vysočina (zdroj: http://www.kr-vysocina.cz/logo/d-4000096/p1=1221)

31

Administrativně se území kraje Vysočina dělí na 5 okresů – Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, dále pak na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměsť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou) [16]. Nachází se zde 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkově je v kraji 704 obcí, což je druhý nejvyšší počet mezi regiony za Středočeským krajem. Z toho je 33 měst.

Obr. 7: Administrativní členění kraje Vysočina (zdroj: http://www.superchalupy.cz/ubytovani-kraj-vysocina/)

Charakteristika kraje Název Vysočina souvisí se skutečností, že se kraj rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes 800 m n. m. ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě stejné části [14]. Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do více než tisíce sídel, propojených bohatou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od 32

místního centra, jímž bývá klidné malé město se 3 až 10 tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než 20 tisíc obyvatel a nejlidnatější je krajská metropole Jihlava s 50 tisíci obyvatel [14]. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1 z Prahy do Brna. Historie zanechala na Vysočině množství kulturně-historických památek, z nichž tři – historické náměstí a zámek v Telči, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO [14]. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov a rodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové. Významnou historickou památkou je jihlavské podzemí, které je po Znojmu druhým největším na území republiky a k návštěvě rozhodně stojí i Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Další neméně významné kulturní a historické památky jsou např. Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Státní zámek Náměšť nad Oslavou, Hrad Roštejn, Hrad Kámen či Premonstrátský klášter v Želivě [15]. Vysočina je rovněž vyhledávaná hlavně milovníky čisté a zachovalé přírody. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory. Dále zde najdeme národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace. Výhodou Vysočiny je čisté a zdravé životní prostředí a díky tomu se jako první z krajů České republiky stala členem organizace zdravých měst a regionů [14]. Území kraje Vysočina patří čím dál více k turisticky zajímavým oblastem. Z turistické nabídky (historická města, zámky, hrady, církevní památky, technické památky, přírodní atraktivity, rozhledny, rekreace u vody, pěší a horská turistika atd.) nabízí kraj zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně-historických památek (městská turistika) [15]. Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence územní koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (stravovacích a ubytovacích zařízení, služeb) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí. 33

3.2 Jihočeský kraj Základní informace [17] 

Jihočeský kraj je druhým největším krajem České republiky. Jeho rozloha je 10 057 km² a zabírá přibližně 12,8 % z celkové rozlohy ČR.



Počet obyvatel: 636 099 (k 31. 12. 2011, dle Českého statistického úřadu)



Hustota zalidnění: 62 obyvatel / km²



Krajské město: České Budějovice



Kraj sousedí s Plzeňským a Středočeským krajem, s krajem Vysočina, Jihomoravským krajem, na jihu pak s Rakouskem a Německem.



Nejvyšší bod: vrchol Plechý (1 378 m n. m.)



Nejnižší bod: hladina Orlické přehrady (350 m)

Obr. 8: Znak Jihočeského kraje (zdroj: http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/symboly/)

Obr. 9: Logo Jihočeského kraje (zdroj: http://www.kraj-jihocesky.cz/)

Administrativně se území Jihočeského kraje dělí na 7 okresů – České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, dále pak na 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany) [18].

34

Nachází se zde 37 obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkově je v kraji 623 obcí, z toho 53 měst.

Obr. 10: Administrativní členění Jihočeského kraje (zdroj: http://www.superchalupy.cz/ubytovani-jihocesky-kraj/)

Charakteristika kraje Jihočeský kraj má ze všech regionů České republiky nejnižší hustotu osídlení, snad i proto se může pyšnit zachovalým přírodním bohatstvím a pověstnou malebností krajiny. Pro jihočeskou krajinu jsou typické malebné vesnice a rozmanité vodní plochy, na které je navázán tradiční rybářský průmysl. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400 – 600 m n. m., s čímž souvisejí drsnější klimatické podmínky [17]. Území Jihočeského kraje má podle statistik Ministerstva životního prostředí jedno z nejčistších ovzduší v celé České republice. Území a jeho využití má tradičně spíše rekreační než průmyslový charakter. Po Praze a Středočeském kraji jsou jižní Čechy považovány za třetí turisticky nejatraktivnější region České republiky. Atraktivita kraje je dána především geografickou polohou, přírodním bohatstvím, četnými kulturními a historickými památkami a obecně vhodnými podmínkami pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, vodáctví a rodinné dovolené spojené se zážitky a koupáním [17].

35

Přísná ochrana životního prostředí, udržování a obnova historických památek, uvážlivý rozvoj infrastruktury a zajištění bezpečností návštěvníků jižních Čech jsou základními předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj turisticky vyhledávaného regionu [17]. Malebné jižní Čechy zdobí množství hradů, zámků a tvrzí připomínajících doby, kdy zde žily různé šlechtické rody. Nepochybně jedno z nejkrásnějších měst v celé České republice je Český Krumlov. Jeho historické jádro, stejně jako dokonale zachovalá jihočeská vesnice Holašovice, jsou pro svou jedinečnost zapsány do Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Dalšími významnými historickými a kulturními památkami jsou např. Zámek Orlík nad Vltavou, Státní hrad Zvíkov, Státní zámek Kratochvíle, Státní hrad Rožmberk, Státní zámek Červená Lhota či klášter Zlatá Koruna [17]. Jihočeský kraj je oblíbený také díky svému přírodnímu bohatství. Největším chráněným přírodním územím je Šumava, chráněná jednak jako chráněná krajinná oblast (třetí největší v ČR), jednak jako národní park. Druhou důležitou biosférickou rezervací je Třeboňsko. Méně známé jsou Novohradské hory a chráněná krajinná oblast Blanský les. Celkem je chráněno téměř 20 % území kraje a nachází se zde více než 250 přírodních rezervací a přírodních památek [17][18]. Jižní Čechy mají největší procentní podíl vodních ploch z celkové rozlohy kraje (celkem 4 %). Tvoří ho jak umělé nádrže (Lipno, Orlík), tak největší rybník v České republice Rožmberk (489 ha) nebo největší tuzemské jezero – Černé jezero na Šumavě (18, 43 ha). Velmi proslulé je jihočeské lázeňství, především díky bohatým zásobám slatiny z rašelinišť, která má blahodárný účinek na pohybové ústrojí. Mezi tradiční lázeňská centra kraje patří lázně v Třeboni a v Bechyni, méně známé jsou pak lázně ve Vráži, nacházející se kousek od Písku [17].

36

4 Návštěvnost památek V této kapitole bude hlavním tématem návštěvnost oblíbených a významných památek, které jsou ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) v kraji Vysočina a Jihočeském kraji.

4.1 Kraj Vysočina 4.1.1 Památky ve správě NPÚ, územního odborného pracoviště v Telči Státní zámek Telč Zámek se nachází na jihu Moravy ve městě Telč, které bývá nazýváno perlou Moravy. Pro velké množství kulturně historických památek bylo město i se zámkem v roce 1992 zapsáno do Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské

renesanční

architektury.

Jeho

přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů zachovaly původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp [19][20]. Obr. 11: Státní zámek Telč (zdroj: http://www.npu-telc.eu/pamatky-v-nasi-sprave/)

Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou Barokní zámek patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18 stol. u nás i v Evropě. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přestavěn za nejvýznamnějšího rodu,

který

vlastnil

jaroměřické

panství,

Questenberků v letech 1700 – 1737 [21]. Obr. 12: Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou (zdroj: http://botany.cz/cs/jaromerice-nad-rokytnou/)

37

Státní zámek Náměšť nad Oslavou Zámek postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přestavěn v letech 1565 – 1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. „Vlašského dvora“ v předzámčí, anglický park a francouzská zahrada. V roce 2001 byl zámek prohlášen Národní kulturní památkou [21]. Obr. 13: Státní zámek Náměšť nad Oslavou (zdroj: http://www.nase-pamatky.cz/zamky/namest-nad-oslavou.html)

Státní hrad Lipnice nad Sázavou Jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, založený na počátku 14. století mocným rodem pánů z Lichtemburka a přestavěný na počátku 16. století za Trčků z Lípy. Na hradě si monumentální

můžete prohlédnout

středověkou

s jedinečnými

vyhlídkami

archeologickou

expozici,

rozsáhlé

sklepení

do

architekturu kraje,

gotické

s bývalou

dále

kaple

hodovní

a síní

Jindřicha z Lipé [22]. Obr. 14: Státní hrad Lipnice nad Sázavou (zdroj: http://www.vyletnik.cz/profil/hrad-lipnice-nad-sazavou/)

Areál kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází u města Žďár nad Sázavou a patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky. Stavba probíhala v letech 1719 – 1722 na náklad zdejšího cisterciáckého kláštera. Smyslem stavby bylo

38

oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce [23]. Samotný kostel je protkán

symbolikou

číslovky pět,

např.

půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů a pět oltářních výklenků, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Jedná se o symboliku pěti ran Kristových a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka [24]. Obr. 15: Kostel sv. Jana Nepomuckého (zdroj: http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp)

Tab. 2: Návštěvnost památek v kraji Vysočina v letech 2010 a 2011

Památkový objekt

2010

2011

Státní zámek Telč

87 183

60 945

Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou

34 979

31 352

Státní hrad Lipnice nad Sázavou

25 932

23 310

Areál kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

23 236

21 058

Státní zámek Náměšť nad Oslavou

14 654

13 640

Zdroj: http://www.npu-telc.eu/publikace/vyrocni-zpravy/, http://i-vysocina.cz/zpravodajstvivysocina/sezona-2011-na-pamatkach-v-kraji-vysocina-konci

V období leden – září 2011 navštívilo památkové objekty NPÚ na Vysočině celkem 150 305 návštěvníků, což bylo o 35 679 návštěvníků méně než ve stejném období roku 2010. V porovnání s rokem 2010 zůstala v podstatě podobná návštěvnost na všech objektech s výjimkou zámku Telč. Zde slabou návštěvnost způsobily především letní opravy silnic ve městě a komplikovaná doprava na Telčsku [25]. Mezi kulturní akce sezóny 2011 patřily nejen hudební festivaly a koncerty (Concentus Moraviae, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Prázdniny v Telči či Folkové prázdniny), ale také oživené noční prohlídky zámku, které nabízel hrad Lipnice a zámek v Telči. Návštěvníci mohli shlédnout řadu rovněž řadu výstav. Správa zámku Telč opět nabídla v Zámecké galerii úspěšnou výstavu „Hračky nestárnou“ – nově upravenou expozici hraček tuzemské výroby především z 20. – 80. let minulého století. Zámek 39

v Jaroměřicích nad Rokytnou připravil na trase B výstavu „Výchova šlechticů na Moravě“, jejíž expozice se zabývala výchovou a vzděláváním šlechtických dětí. K mezinárodnímu dni památek (18. 4. 2011) nabídly výjimečné prohlídky a doprovodné akce zámky Telč, Jaroměřice, Náměšť, hrad Lipnice a také kostel sv. Víta v Zahrádce u Ledče nad Sázavou [25]. První víkend v září (3. 9. 2011) se uskutečnil druhý ročník Hradozámecké noci, která ukazuje památkové objekty v netradiční době a s netradičními prohlídkami. Celonoční kulturní program na zámku v Jaroměřicích navštívilo přes 300 diváků. Do akce se zapojily i ostatní objekty NPÚ na Vysočině. Hrad Lipnice ožil hranými nočními prohlídkami v podání šermířů a noční prohlídky s hudebním překvapením poprvé nabídl i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [25]. U příležitosti Dnů evropského dědictví (10. – 11. září 2011) opět oživil zámek v Náměšti nad Oslavou víkend netradičních prohlídek. Bohatý kulturní program přichystal také zámek v Telči a v interiéru poutního kostela sv. Jana Nepomuckého se uskutečnil koncert duchovní hudby. Na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou byla v květnu otevřena nová zámecká kavárna. Stala se oblíbenou součástí návštěvy zámeckého komplexu a získala příznivce také mezi místními obyvateli [25]. Sezóna 2011 byla úspěšná i díky několika akcím pro děti (dětské průvodcovské prohlídky, kulturní programy pro školní výlety, „UNESCO pro dětské oči“). Nyní se mohou správci jednotlivých památkových objektů těšit na sezónu 2012, která začala 31. března. Pro návštěvníky se chystají obvyklé kulturní akce, ale připravuje se také speciální program u příležitosti výročí, kterým je letos 40 let od podpisu Úmluvy o ochraně světového a kulturního a přírodního dědictví UNESCO a 20 let od zápisu města Telče na tento seznam. Dalšími výročími budou 290 let od vysvěcení kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a 260 let od smrti hraběte Jana Adama Questenberga na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou [26]. Jako každý rok nabídnou památky svým návštěvníkům zajímavé výstavy, hudební festivaly a koncerty, divadelní vystoupení, oživené prohlídky, vzdělávací aktivity pro děti a mládež a mnoho dalších doprovodných akcí.

40

4.2 Jihočeský kraj 4.2.1 Památky ve správě NPÚ, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Státní hrad a zámek Český Krumlov Hrad a zámek v Českém Krumlově je svou rozlohou přes 6 ha po Pražském hradě druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách a roku 1992 byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO [27]. Areál zámku je jedním z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Zahrnuje 40 budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a 7 ha zámecké zahrady. Původní hrad Vítkovců byl postaven v 1. pol. 13. století. Po vymření pánu z Krumlova jej zdědili Rožmberkové. S jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Poté se dalšími držiteli objektu stávají Eggenbergové. Poslední majitelé, Schwarzenbergové, vybudovali v zahradě jízdárnu, zřídili Maškarní sál a v roce 1766 bylo

otevřeno

unikátní

divadlo.

Jeho

zařízení, kostýmy a kulisy se dochovaly dodnes [28]. Obr. 16: Státní hrad a zámek Český Krumlov (zdroj: http://www.hradyazamky24.cz/zamek-cesky-krumlov-161)

Státní zámek Červená Lhota Zámek leží zhruba 20 km od Jindřichova Hradce a stojí uprostřed rybníka na pevném skalnatém

ostrově.

Je

přístupný

přes

kamenný most spojující hráz s ostrovem. První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465. V letech 1542 – 1555 byla původní

gotická

tvrz

přestavěna

na

renesanční zámek [29]. Obr. 17: Státní zámek Červená Lhota (zdroj: http://www.cervena-lhota.cz/)

41

Červená barva zámku je nepůvodní, stavba byla nejprve bílá, červenou barvu získala až začátkem 17. století. K zámku patří i zámecký park, který je velmi oceňován botaniky, kde je umístěna zámecká kaple, která je nedílnou součástí zámku [29].

Státní hrad Rožmberk Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců. Jedná se o komplex dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo a rovněž i Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu hradu renesance a styl anglické novogotiky [30]. Obr. 18: Státní hrad Rožmberk (zdroj: http://www.infoglobe.cz/jihocesky-kraj2/hrad-rozmberk-nad-vltavou)

Státní zámek Hluboká Zámek Hluboká se tyčí na příkrém ostrohu nad řekou Vltavou. Původně královský hrad založil spolu s nedalekými Českými Budějovicemi ve 13. století český král Přemysl Otakar II. Hrad prošel složitým vývojem a jeho podobu poznamenalo čtvero přestaveb. O dnešní novogotickou podobu z roku 1871 se zasloužil rod Schwarzenbergů. Vznikl tak objekt o 140 bohatě vybavených místnostech, s jedenácti věžemi a baštami, jehož členitému průčelí dominuje velký schwarzenberský znak.

V blízkosti

zámku

se

rozprostírá

zámecký park v anglickém stylu [31]. Obr. 19: Státní zámek Hluboká (zdroj: http://www.nase-pamatky.cz/zamky/hluboka-nad-vltavou.html)

42

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec Hrad a zámek Jindřichův Hradec je jedním z nejkrásnějších a nejmonumentálnějších zámeckých areálů na našem území. Původní hrad, vybudovaný na skále nad tokem Hamerského potoka a říčkou Nežárkou, byl písemně zmiňován již kolem roku 1200. K velkolepé přestavbě, která proměnila gotický hrad v honosné renesanční sídlo, došlo ve 2. pol. 16. století za vlády posledních pánů z Hradce. Vzniklo tak španělské křídlo, pověstné Jáchymovo a Adamovo stavení, Malé arkády, Velké arkády se zahradou a hudebním pavilonem Rondel. Další majitelé Slavatové a Černínové zámek již nepřestavovali, vybavili jej však množstvím cenného mobiliáře [28]. Obr. 20: Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec (zdroj: http://www.pf.jcu.cz/others/okoli/mest/jhradec.htm)

Dalšími památkovými objekty jižních Čech ve správě NPÚ, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích jsou Státní zámek Dačice, Státní zámek Kratochvíle, Státní hrad Landštejn, Státní hrad Nové Hrady, Státní zámek Třeboň, Schwarzenberská hrobka Domanín, Klášter Zlatá Koruna a Státní hrad Zvíkov [28].

Tab. 3: Návštěvnost pěti nejnavštěvovanějších památek v Jihočeském kraji v letech 2010 a 2011

Památkový objekt

2010

2011

Státní hrad a zámek Český Krumlov

292 684

280 262

Státní zámek Hluboká

236 114

195 770

Státní zámek Červená Lhota

81 950

-

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec

57 800

-

Státní hrad Rožmberk

57 339

-

Zdroj: http://www.npu.cz/download/1309444025_05bs/vyr331-10.pdf, http://www.npu.cz/news/8519-n/

43

Údaje za rok 2011 jsou v Jihočeském kraji známé pouze u Státního hradu a zámku Český Krumlov a Státního zámku Hluboká. Tyto dva památkové objekty patří mezi deset nejnavštěvovanějších památek v České republice, a proto byla jejich návštěvnost již přesně zjištěna. Údaje o návštěvnosti dalších památek byly pouze předběžné a k zveřejnění revidovaných dat dojde až v průběhu května 2012. V období leden – září 2011 navštívilo památky ve správě NPÚ v Českých Budějovicích podle předběžných průzkumů celkem 998 056 návštěvníků, což bylo o 34 590 návštěvníků více než v roce 2010. Návštěvnost ovlivnilo zejména otevření nové prohlídkové trasy Hradní muzeum v Českém Krumlově a nově zrestaurovaný zámek Kratochvíle. Výnosy ze vstupného dosáhly téměř 97 miliónů korun, z nichž část byla využita na obnovu spravovaných památek a část na další činnosti NPÚ [32]. Po celý rok byla připravena řada akcí připomínající výročí 400 let od úmrtí Petra Voka z Rožmberka. Projekt s názvem Rožmberský rok inicioval NPÚ a zapojilo se do něj velké množství institucí, měst a obcí. Na zámcích a hradech bylo realizováno několik tematických výstav – Rožmberské Novohradsko na Nových Hradech či výstavy v Třeboni a na hradu Rožmberk [32]. Vrcholem výstavních aktivit byla výstava Rožmberkové, rod českých velmožů, která se konala od 19. května do 21. srpna 2011 ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Výstava poprvé shromáždila soubor artefaktů spjatých s rodem Rožmberků z období od středověku až do raného novověku. Podílelo se na ní 70 institucí a přilákala více než 30 000 lidí [32]. Zámek Hluboká oslavil výročí 350 let od příchodu Schwarzenbergů. Významný šlechtický rod se připomněl návštěvníkům cyklem tematických přednášek či komentovanou prohlídkou zámeckého parku. Od srpna do září obohatily prohlídkovou trasu zámku osobní předměty Schwarzenbergů, které jsou jinak skryty v depozitářích. Kromě klasických prohlídkových tras bylo na památkách připraveno na dvě stovky kulturních akcí. Doprovodné programy v rámci Dnů evropského dědictví a Hradozámecké noci pořádaných NPÚ navštívilo přes 4 000 lidí. Zdarma se návštěvníci mohli podívat do běžně nepřístupných prostor [32]. I v zimních měsících si připravili některé jihočeské památky prohlídkové trasy. Již počtvrté byla zahájena zimní sezóna na zámku Hluboká na trase Soukromé apartmány, 44

zimní prohlídkovou trasu měl i hrad Rožmberk. Celoročně bylo otevřeno také Hradní muzeum na hradě a zámku v Českém Krumlově. Závěr Rožmberského roku zpestřily dvě komorní výstavy v Třeboni a v Českém Krumlově s názvem Rozloučení s Petrem Vokem [32]. Nyní je v Jihočeském kraji v plném proudu sezóna 2012, která byla zahájena v sobotu 31. března. Pro návštěvníky je v tomto roce připravena řada novinek a doprovodných kulturních akcí. Jednou z prvních bude květinová výstava v Třeboni, která odstartuje 9. dubna a bude součástí projektu Tulipán, který spojí zámky v Čechách a na Moravě. Mimořádné akce a zvýhodněné vstupy se chystají také při příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel a u Slavností pětilisté růže v Českém Krumlově [33]. Jihočeský kraj žil v loňském roce projektem Rožmberský rok 2011. V roce letošním připravuje nový projekt „Žijeme v památkách“, který je věnován nejen 20. výročí zapsání Českého Krumlova do seznamu UNESCO, ale i další významné události roku 2012 – srpnovému 20. ročníku Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Pro návštěvníky jižních Čech bude po celý rok připraven bohatý kulturní program [34].

1 200 000

1 054 701

994 634

998 056

963 466

1 000 000 800 000 kraj Vysočina

600 000

Jihočeský kraj 400 000 200 000

129 826

164 758

185 984

150 305

0 2008

2009

2010

2011

Graf 3 Vývoj návštěvnosti památek v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji v letech 2008 – 2011 (zdroj: http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/vyrocni-zpravy-rocniky/)

45

Jihočeský kraj má jasnou převahu, co se týče návštěvnosti památek. A to především díky Státnímu hradu a zámku Český Krumlov a Státnímu zámku Hluboká, které se nacházejí na druhém a třetím místě z deseti nejnavštěvovanějších památek v České republice. V roce 2008 měl Jihočeský kraj o 924 875 návštěvníků více než kraj Vysočina, v roce 2011 to bylo "pouze" o 847 751 návštěvníků. Můžeme vidět, že v roce 2008 byla návštěvnost památek v jižních Čechách nejvyšší. Poté začala mírně klesat a v roce 2010 navštívilo památkové objekty nejméně osob. V roce 2011 se návštěvnost začala znovu zvyšovat. Řada významných kulturních akcí přilákala v roce 2011 do Jihočeského kraje o 34 590 návštěvníků více než v roce předchozím. Na Vysočině navštívilo památky nejméně turistů v roce 2008. Poté se začal jejich počet zvyšovat až do roku 2010, kdy byla návštěvnost památek v kraji nejvyšší. V roce 2011 návštěvnost opět poklesla. Oproti roku 2010 to bylo o 35 679 návštěvníků méně.

5 Ubytovací služby Nyní se budu zabývat ubytovacími službami na Vysočině a v Jihočeském kraji. Zaměřím se především na počet a kapacitu hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v krajích a turistických regionech. Poté na návštěvnost v HUZ.

5.1 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Tab. 4: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina

2007

počet zařízení 358

počet pokojů 6 622

počet lůžek 19 750

počet míst pro stany a karavany 2 974

2008

348

6 481

19 053

3 119

2009

354

6 706

19 532

3 139

2010

346

6 828

19 954

3 319

2011

398

7 206

21 178

3 099

Rok

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

46

Tab. 5: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji

Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

2007

1 022

18 122

53 590

14 423

2008

984

17 691

51 381

13 967

2009

974

17 729

50 656

14 214

2010

963

17 465

49 912

13 688

2011

983

18 210

51 746

13 353

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

Z tabulek vidíme, že jednoznačnou převahu, co se týče kapacity HUZ má Jihočeský kraj. Na Vysočině se však s každým rokem počet zařízení, pokojů, lůžek i míst pro stany a karavany postupně zvyšoval. Zatímco v kraji Jihočeském se spíše snižoval. Můžeme vidět, že nejmenší kapacitu HUZ měl Jihočeský kraj v roce 2010. V kraji Vysočina přibylo v roce 2011 52 zařízení, 378 pokojů, 1 224 lůžek a ubylo o 220 míst pro stany a karavany. V Jihočeském kraji v tomtéž roce bylo o 20 zařízení, 745 pokojů a 1 834 lůžek více než v roce 2010. Stejně jako v kraji Vysočina, počet míst pro stany a karavany poklesl, a to o 335 míst.

47

Na základě získaných údajů jsem zpracovala graf o počtu obyvatel na jedno lůžko v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji.

počet obyvatel / lůžko 30

27

26

26,4

25,8 24

25 20 15

12,8

12,6

12,4

11,8

12,3

kraj Vysočina Jihočeský kraj

10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011

Graf 4 Počet obyvatel na jedno lůžko v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji

Čím větší je kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních, tím méně obyvatel připadne ne jedno lůžko. Počet obyvatel na jedno lůžko závisí rovněž na měnícím se celkovém počtu obyvatel v krajích. Na Vysočině bylo v roce 2011 nejméně obyvatel za posledních pět let a zároveň nejvíce lůžek. Proto vychází v tomto roce 24 obyvatel na jedno lůžko, což je zatím nejmenší počet. V kraji Jihočeském v roce 2011 zůstává počet obyvatel i počet lůžek přibližně stejný, jako v předchozích letech. Proto lze říci, že každý rok na jedno lůžko zde vychází 12 – 13 obyvatel. Ve srovnání krajů má lepší poměr počtu obyvatel na jedno lůžko kraj Jihočeský. A to z toho důvodu, že se v kraji nachází větší počet ubytovacích zařízení a tedy i větší počet lůžek.

48

5.2 Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech Tab. 6: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Vysočina

Rok

hotely

hotely garni

pensiony

kempy

chatové osady

turistické ubytovny

ostatní

2007

75

3

87

30

17

44

102

2008

73

3

84

30

19

46

93

2009

76

3

86

30

17

46

96

2010

76

3

82

28

18

47

92

2011

81

1

104

31

19

56

106

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

V turistickém regionu Vysočina se počet HUZ během pěti let snižoval i zvyšoval. V roce 2011 bylo zatím nejvíce všech ubytovacích zařízení, kromě hotelů garni, které se ze tří snížily pouze na jeden. Mohli jsme navštívit o 5 hotelů, 22 pensionů, 3 kempy, 1 chatovou osadu, 9 turistických ubytoven a 14 ostatních ubytovacích zařízení více než v roce 2010.

Jihočeský kraj se skládá ze dvou turistických regionů – Jižní Čechy a Šumava. Rozhodla jsem se zpracovat tabulky o počtu HUZ pro oba dva regiony, i když se region Šumava z větší části rozkládá na území Plzeňského kraje. Proto se v kraji Jihočeském nachází přibližně třetina ze všech ubytovacích zařízení turistického regionu Šumava. Tab. 7: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Jižní Čechy

Rok

hotely

hotely garni

pensiony

kempy

chatové osady

turistické ubytovny

ostatní

2007

86

8

176

88

42

24

126

2008

88

7

171

88

42

21

117

2009

86

7

165

87

42

21

119

2010

90

8

163

87

42

25

109

2011

93

8

184

85

43

31

114

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

49

Tab. 8: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Šumava

Rok

hotely

hotely garni

pensiony

kempy

chatové osady

turistické ubytovny

ostatní

2007

136

4

319

54

32

54

181

2008

129

4

311

55

27

53

169

2009

131

4

303

55

25

55

158

2010

127

4

296

55

24

51

151

2011

130

6

302

52

22

49

149

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

V turistickém regionu Jižní Čechy se počet ubytovacích zařízení spíše zvyšoval, kromě kempů a ostatních HUZ. Z tabulky můžeme vyčíst, že největší počet zařízení bylo v roce 2011. To bylo k dispozici o 3 hotely, 21 pensionů, 1 chatovou osadu a 6 turistických ubytoven více než v roce předchozím. Naopak v regionu Šumava během let ubytovací zařízení ubývala. Nejmenší počet zařízení jsme mohli najít v roce 2010. O rok později bylo možné využít o 3 hotely, 2 hotely garni a 6 pensionů více, ostatní HUZ měla opět klesající tendenci. V porovnání s Jihočeským krajem disponuje kraj Vysočina výrazně nižší kapacitou ubytovacích zařízení (a to ve všech kategoriích), pouze turistických ubytoven se nachází více na Vysočině než v turistickém regionu Jižní Čechy.

50

5.3 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Tab. 9: Návštěvnost v HUZ v kraji Vysočina

Rok

Počet hostů

2005

389 135

59 282

329 853

1 160 101

193 722

966 379

2006

407 720

59 399

348 321

1 220 321

202 333

1 017 988

2007

418 701

63 059

355 642

1 137 765

210 198

927 567

2008

395 820

54 532

341 288

989 571

135 771

853 800

2009

358 863

47 797

311 066

927 620

103 508

824 112

2010

336 225

46 690

289 535

852 046

103 543

748 503

2011

358 332

50 462

307 870

941 487

117 366

824 121

nerezidenti rezidenti

Počet nerezidenti rezidenti přenocování

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

V kraji Vysočina se počet hostů i počet přenocování stále snižuje. Jak vidíme v tabulce, nejnavštěvovanější byla ubytovací zařízení v letech 2006 a 2007. V těchto letech byla nejvyšší i návštěvnost hostů z ciziny. V průběhu roku 2011 přivítali v HUZ 358 332 hostů, což bylo o 22 107 osob více než v roce předchozím. Celkem 50 462 hostů přicestovalo na Vysočinu ze zahraničí (nerezidenti). Oproti roku 2010 se zvýšil jejich počet o 3 772 cizinců. Převažoval však počet ubytovaných tuzemských hostů (rezidentů), kterých přijelo do ubytovacích zařízení o 18 335 hostů více než v roce 2010. Ve srovnání s rokem 2010 se hosté v HUZ na Vysočině zdrželi více nocí. Počet přenocování hostů z ciziny se v roce 2011 zvýšil o 13 823 nocí, počet přenocování domácích hostů o 75 618 nocí.

51

Tab. 10: Návštěvnost v HUZ v Jihočeském kraji

Rok

Počet hostů

2005

1 023 289

326 962

696 327

3 490 237

896 219

2 594 018

2006

1 101 216

333 402

767 814

3 746 744

845 074

2 901 670

2007

978 717

315 629

663 088

3 127 834

779 492

2 348 342

2008

936 032

301 115

634 917

2 954 129

730 141

2 223 988

2009

917 033

283 187

633 846

2 855 936

652 033

2 203 903

2010

892 962

287 703

605 259

2 712 135

617 720

2 094 415

2011

922 237

290 126

632 111

2 675 908

611 760

2 064 148

nerezidenti rezidenti

Počet nerezidenti rezidenti přenocování

Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

V Jihočeském kraji stejně jako na Vysočině se počet hostů i počet přenocování neustále snižuje. Nejvíce návštěvníků zaznamenala ubytovací zařízení v letech 2005 a 2006, kdy byla nejvyšší i návštěvnost hostů z ciziny. Od té doby má klesající tendenci. V hromadných ubytovacích zařízeních se v roce 2011 ubytovalo celkem 922 237 hostů. Ve srovnání s rokem 2010 je tento počet o 29 275 osob vyšší, ale při nižším počtu přenocování. Do Jižních Čech přijelo v roce 2011 290 126 návštěvníků ze zahraničí, což bylo o 2 423 osob více než v předchozím roce. Převažoval však počet rezidentů, kterých bylo celkem 632 111. Jejich počet se oproti roku 2010 zvýšil o 26 852 hostů. Ve srovnání s rokem 2010 se hosté v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje zdrželi méně nocí. Počet přenocování návštěvníků z ciziny se v roce 2011 snížil o 5 960 nocí, počet přenocování tuzemských hostů o 30 267 nocí.

52

6 Sportovní a rekreační zařízení V této kapitole se budu zabývat sportovním a rekreačním zařízením na Vysočině a v Jihočeském kraji.

6.1 Sportovní zařízení Údaje o počtu sportovních zařízení v kraji Vysočina i Jihočeském kraji byly naposledy zjišťovány v roce 2006. Následující tabulky budou zachycovat vývoj počtu sportovních zařízení od roku 2000 do roku 2006.

Tab. 11: Celkový počet sportovních zařízení v kraji Vysočina a v okresech

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 365

1368

1 388

1 475

1 495

1 473

1 479

Havlíčkův Brod

246

246

248

262

270

271

272

Jihlava

212

215

219

234

236

237

240

Pelhřimov

243

243

243

257

256

257

257

Třebíč

303

303

310

318

322

325

326

Žďár nad Sázavou

361

361

368

404

411

383

384

Kraj Vysočina

Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/vybavenost-okresu/sportovni-zarizeni/

Tab. 12: Celkový počet sportovních zařízení v Jihočeském kraji a v okresech

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 752

1 889

1 869

1 853

1 893

1 929

1 940

České Budějovice

506

565

567

569

574

576

568

Český Krumlov

224

247

252

253

255

278

287

Jindřichův Hradec

239

273

273

273

273

273

274

Písek

152

152

152

154

154

154

154

Prachatice

122

136

136

136

153

153

159

Strakonice

204

191

192

164

180

191

196

Tábor

305

325

297

304

304

304

302

Jihočeský kraj

Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/okresy/vybavenost-okresu/sportovni-zarizeni/

53

Podíváme-li se na tabulky, vidíme, že Jihočeský kraj má k dispozici oproti Vysočině větší množství sportovních zařízení. V roce 2000 to bylo o 387 zařízení více, v roce 2006 o 461 zařízení. Můžeme říci, že v obou krajích se počet sportovních zařízení rok od roku zvyšoval. Nejvíce sportovních zařízení na Vysočině se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice. Naopak nejméně sportovních zařízení najdeme na Vysočině v okrese Jihlava, v kraji Jihočeském v okresech Písek a Prachatice.

Na základě získaných údajů jsem zpracovala graf o počtu obyvatel na jedno sportovní zařízení v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji.

počet obyvatel / sportovní zařízení 390

382

379

380

373

370 360

357

351

350 340

331

335

346

346

346

338

kraj Vysočina

331

325

330

325

Jihočeský kraj

320 310 300 290 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Graf 5 Počet obyvatel na jedno sportovní zařízení v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji (zaokrouhleno na celá čísla)

Čím více se nachází sportovních zařízení v krajích, tím méně obyvatel připadne právě na jedno sportovní zařízení. Počet obyvatel na jedno sportovní zařízení závisí rovněž na měnícím se celkovém počtu obyvatel ve vybraných krajích.

54

V kraji Vysočina bylo v roce 2000 nejvíce obyvatel a zároveň nejméně sportovních zařízení. Proto v tomto roce vycházelo 382 obyvatel na jedno sportovní zařízení. Poté docházelo k poklesu obyvatel v kraji, ale naopak začalo přibývat sportovních zařízení. Tím pádem rok od roku klesal počet obyvatel na jedno zařízení a v roce 2006 mohlo jedno sportovní zařízení využívat 346 obyvatel kraje Vysočina. V Jihočeském kraji byl počet obyvatel v letech 2000 – 2006 přibližně stejný. Ovšem sportovních zařízení v kraji přibývalo i ubývalo. To vidíme i v grafu. Nejméně sportovních zařízení bylo v roce 2000, kdy vycházelo 357 obyvatel na jedno zařízení. Rok poté sportovních zařízení výrazně přibylo, ovšem v letech 2002 a 2003 zařízení postupně ubývala. Od roku 2004 opět docházelo k nárůstu těchto zařízení a v roce 2006 mohlo jedno sportovní zařízení využívat 325 obyvatel Jihočeského kraje. Ve srovnání krajů má lepší poměr počtu obyvatel na jedno sportovní zařízení kraj Jihočeský. A to z toho důvodu, že se v kraji nachází větší množství sportovních zařízení.

Nyní jsem zpracovala tabulky podle typu sportovního zařízení v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Tab. 13: Počet sportovních zařízení dle typu zařízení v kraji Vysočina

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Koupaliště a bazény

85

86

97

99

101

100

100

z toho kryté bazény

11

12

14

14

15

15

15

Hřiště

718

719

726

801

803

785

786

Tělocvičny

315

315

315

317

322

318

319

Stadiony

45

45

45

43

43

43

43

Zimní stadiony

17

17

17

17

18

18

18

Ostatní

174

174

174

184

193

194

198

Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/vybavenost-okresu/sportovni-zarizeni/

55

Tab. 14: Počet sportovních zařízení dle typu zařízení v Jihočeském kraji

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Koupaliště a bazény

150

163

158

144

150

150

145

z toho kryté bazény

14

14

13

13

13

13

13

Hřiště

777

874

871

875

899

919

933

Tělocvičny

356

363

362

361

363

364

362

Stadiony

59

61

60

63

65

66

65

Zimní stadiony

20

20

20

17

17

17

17

Ostatní

376

394

385

380

386

400

405

Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/okresy/vybavenost-okresu/sportovni-zarizeni/

Ostatní zařízení zahrnují: sportovní haly (tělocvičné sály s výškově upravenou plochou pro diváky), dráhy otevřené i kryté, kryté jízdárny, ledové plochy přírodní i umělé, otevřené i kryté, s výškově neupravenou plochou pro diváky nebo bez ní, loděnice, střelnice, herny, lyžařské lanovky a vleky, zařízení pro neorganizovanou tělesnou výchovu (běžecké stezky a areály zdraví) [35]. V Jihočeském kraji stejně jako na Vysočině najdeme nejvíce hřišť, tělocvičen a dalšího zařízení pro tělovýchovu. Zatímco stadionů a zimních stadionů je nejméně. Koupališť a bazénů je k dispozici v kraji Vysočina přibližně o 50 – 60 méně než v kraji Jihočeském. Z toho krytých bazénů se nachází v obou krajích přibližně stejně.

6.2 Rekreační zařízení Rekreační zařízení spojují kvalitní ubytování s bohatým programem. Právě unikátní spojení ubytování se společenským a sportovním vyžitím je základem všech rekreačních středisek. Ubytování v rekreačním zařízení díky své rozmanitosti uspokojí zákazníky se zájmem o luxusní ubytování, současně uspokojí i zájemce o rodinnou dovolenou s dětmi, ale i turisty, cykloturisty či rybáře [36].

6.2.1 Sport a relaxace v kraji Vysočina Žijeme v hektické době plné stresu a spěchu. Proto hledáme místa, kde čas ubíhá volněji, kde si odpočineme. Jedním z takových míst je Vysočina se svou rodinnou atmosférou a harmonickou krajinou [4]. 56

Mezi nejúčinnější formy relaxace patří sportování a různé adrenalinové aktivity. Podmínky pro provozování těchto aktivit se na Vysočině neustále zlepšují [4]. V posledních letech byla vytvořena síť koňských stanic, kde si po domluvě můžete krátkodobě ustájit svého koně. Začalo se rovněž s vyznačováním koňských stezek (tzv. hipoturistických tras), které měří již 860 km. Stejně tak roste i obliba golfu, a jak přibývá jeho vyznavačů, musí vznikat i nová hřiště. Na Vysočině jsou v současné době dvě. Jedno ve Svratce a druhé u Šiškova Mlýna, který se nachází nedaleko Telče [4]. V kraji Vysočina se v poslední době rychle rozvíjí i agroturistika, která se může jevit jako vítané zpestření dovolené. Třebaže krátkodobá práce na ekofarmách u nás doposud nemá takovou oblibu jako v západní Evropě, příležitosti tu jsou. Můžete tak třeba navštívit Agrofarmu Kadeřávek ve Věcově na Novoměstsku, která je zaměřena na ekologický chov ovcí [4]. Dalšími velmi oblíbenými sportovními aktivitami na Vysočině jsou cyklistika, horolezectví, lyžování, lanové aktivity, paintball či letecký sport.

6.2.2 Rekreační střediska v kraji Vysočina Tato rekreační střediska jsem vybrala z toho důvodu, protože jsem měla možnost je navštívit a moc se mi v nich líbilo. Každé z nich nabízí široké možnosti sportovního vyžití a rovněž má i uspokojující ubytovací a stravovací služby.

Rekreační středisko Čtyři Dvory Obec Čtyři Dvory se nachází na Českomoravské vrchovině, 5,5 km od Štěpánova nad Svratkou. Rekreační středisko je vhodné pro rodinnou rekreaci, školní akce a veškeré podnikové akce. Pro svůj čistý vzduch, krásnou přírodu a polohu v hezkém prostředí Vysočiny je vyhledáváno pro turistiku, cykloturistiku, aktivní sportovní odpočinek a díky množství rybníků pro rybaření. V zimních měsících láká okolí k běžeckému lyžování a v blízkosti se nachází lyžařská střediska pro sjezdové lyžování – Skiareál Olešnice a Skiareál Karasín [37].

57

Rekreační středisko Zubří Areál rekreačního střediska se nachází v samotném srdci Vysočiny, 3 km od Nového Města na Moravě. Středisko je ideální pro rodinné a společenské setkání, svatební oslavy, školy v přírodě, firemní akce, sportovní soustředění či rodinné dovolené. Přímo v areálu najdete lanový park, přírodní rybník se skluzavkou či víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Můžete si domluvit projížďku na koních nebo absolvovat různé druhy rekondičních masáží. V zimním období si přijdou na své milovníci běžek, přímo střediskem prochází tzv. Bílá stopa – desítky kilometrů pravidelně udržované běžkařské tratě [38].

Rekreační středisko Úsvit Středisko se nachází v čistém prostředí Českomoravské vrchoviny 4 km od města Telč. Je vhodné pro školy v přírodě, sportovní soustředění, dětské tábory, firemní akce i aktivní rodinnou dovolenou. Středisko nabízí velmi dobré zázemí pro sportovní a relaxační pobyty, nachází se zde travnaté fotbalové hřiště, hřiště na volejbal a basketbal sportovní hala a dva bazény. V okolí je rovněž množství cyklotras [39].

Rekreační a turistické středisko Jalovec Středisko leží na Českomoravské vrchovině u obce Číchov mezi městy Třebíč a Jihlava, v oblasti, jež je ekology označována za dosud nezasaženou nepříznivými vlivy. Středisko je vhodné pro celoroční rodinnou rekreaci, zájezdy, letní tábory, soustředění sportovců a různé společenské akce. V létě je možnost koupání ve dvou přírodních bazénech a možnost rybaření v řece Jihlavě. V blízkosti areálu se také nachází golfové hřiště. V zimě je v provozu lyžařský vlek pro sjezdové lyžování a upravené běžecké tratě [40].

6.2.3 Sport a relaxace v Jihočeském kraji Někdo odpočívá nicneděláním, jiní zase ve volném čase sportují. Ať patříte k těm či oněm, v Jihočeském kraji určitě najdete dostatek příležitostí pro zábavu a odpočinek přesně podle svého gusta [2]. 58

V jižních Čechách najdete rovnou tři lázeňská střediska. Lázně Bechyně jsou ideálním místem pro léčbu pohybového ústrojí či pooperačních a poúrazových stavů. Okolí města Bechyně můžete poznávat pěšky, na kole i při vyjížďkách na koni. V lázních Vráž u Písku se léčí neurologická onemocnění, nemoci srdce a krevního oběhu, ale také problémy gynekologické. Přírodní slatina v lázních v Třeboni má blahodárné účinky rovněž na nemoci pohybového ústrojí a revmatické choroby. Můžete si zde půjčit kolo a projet se po lázeňských cyklostezkách, či využít tenisové kurty nebo koupaliště [2]. Velmi oblíbená je aktivní dovolená na Lipně. Okolí Lipenského jezera už zdaleka neláká pouze milovníky vodních sportů. Lipenské informační centrum nabízí zájemcům téměř tři desítky lákavých programů, např. jízdy na kanoích, výlety na kolech a in-line bruslích, horolezecké túry, sportovní střelbu či raftingovou plavbu. Ani milovníci golfu nepřijdou v Jihočeském kraji zkrátka. Nachází se zde rovnou několik golfových hřišť, např. Lipno Golf Club, Golfové hřiště Písek – Kestřany, Golfový klub Bechyně nebo Golf Club Nová Bystřice [2]. K vyhledávaným a oblíbeným lyžařským střediskům českého jihu patří Kramolín, ležící na severním břehu Lipenské přehrady. Na své si tu přijdou jak náročnější, tak rekreační lyžaři. Kvalitní infrastrukturu nabízí i lyžařský areál Zadov – Churáňov. Zatímco v zimě tu najdou ideální terény vyznavači běžeckého lyžování, v létě jsou zdejší tratě stvořené pro milovníky horských kol či pěší turistiky [2]. Jihočeský kraj je také typický pro rybolov, cyklistiku a jezdectví.

6.2.4 Rekreační střediska v Jihočeském kraji Vybrala jsem ta rekreační střediska, která jsem navštívila během několika dovolených v jižních Čechách. Myslím si, že všechna zařízení nabízí dobré podmínky pro sportování i odpočinek. Na dobré úrovni jsou i ubytovací a stravovací služby.

Sportovně-relaxační areál Hluboká nad Vltavou Jedná se o jeden z nejkomplexnějších areálů v České republice, který nabízí nejen širokou nabídku možností sportovního vyžití, ale také místo pro odpočinek a relaxaci. Nejčastějšími návštěvníky areálu jsou rodiny s dětmi, pro něž je připravena obří 59

trampolína, různé prolézačky, skluzavky, dřevěný hrad a další atrakce. Součástí areálu je také minigolf, dvě baseballová hřiště, kurty na plážový volejbal, víceúčelové hřiště a adrenalin park s lanovým centrem [41].

Rekreační zařízení Olšina Rekreační zařízení Olšina se nachází nedaleko Českého Krumlova. Leží v překrásné přírodě a klidném prostředí, což je přímo ráj pro odpočinek a relaxaci na Šumavě. V areálu si užijí pohodovou dovolenou všichni, jak děti, tak dospělí, aktivní sportovci i lidé, co mají rádi lenošení. Nechybí zde kurty na tenis s umělým povrchem, dětské hřiště, minigolf, půjčovna kol a sportovních potřeb i venkovní posezení [42].

Rekreační středisko Janov Areál leží na okraji chráněné oblasti u překrásného údolí řeky Dyje, obklopené lesy, na hranicích jižních Čech a Moravy, v kraji nazývaném Česká Kanada. Zařízení je vhodné pro školní výlety, sportovní soustředění, cyklopobyty, milovníky pěší turistiky, rybaření i pro pobyty rodin s dětmi. V areálu můžete využít volejbalové a basketbalové hřiště, fotbalové hřiště, půjčovnu kol či přírodní koupaliště [43].

Rekreační centrum Česká Kanada Rekreační areál je umístěn v romantickém kraji hlubokých lesů, jezer a rybníků nedaleko Jindřichova Hradce. Nabízí celoroční možnost ubytování pro skupiny i individuální pobyty, rodinné oslavy, firemní akce, sportovní soustředění, školy v přírodě či dětské kurzy. Součástí střediska je venkovní dětské hřiště, pískoviště, hřiště pro plážový volejbal a fotbal, fitness i půjčovna lodiček a kol. V zimních měsících je pro běžkaře udržováno přes 200 km běžeckých tratí nebo cest pro pochody na sněžnicích [44].

60

7 SWOT analýza Další kapitolou mé bakalářské práce je SWOT analýza. Jedná se o metodu, jejíž pomocí jsem identifikovala silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby cestovního ruchu v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Zkratka SWOT se skládá z počátečních písmen slov Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby) [45]. Při zpracování SWOT analýzy jsem využila zjištěné údaje o cestovním ruchu v krajích, internetových zdrojů, ale vycházela jsem také z mých osobních zkušeností a názorů, tudíž analýza nemusí být zcela objektivní.

7.1 SWOT analýza kraje Vysočina SILNÉ STRÁNKY [46][47] 

Geografická poloha kraje (uprostřed České republiky)



Čisté a zdravé životní prostředí



Řada chráněných území a zachovalá krajina



Bohaté kulturní dědictví – památky UNESCO, městské památkové rezervace, hrady, zámky



Hustá síť dobře značených pěších turistických tras a cyklotras, horolezecké terény



Dobré podmínky pro zimní turistiku (sjezdovky, hustá síť lyžařských běžeckých stop)



Rozvíjející se venkovská turistika, ekoturistika a agroturistika



Rozšiřující se nabídka pro jezdectví a hipoturistiku



Široká nabídka kulturně-společenských akcí



Významný potenciál turistů z vlastního kraje a sousedních regionů



Dobré dopravní spojení - dálnice D1, relativně husté propojení měst a obcí sítí silnic 2. a 3. třídy



Existence středních a vysoké školy zaměřených na vzdělávání pracovníků v sektoru cestovního ruchu

61

SLABÉ STRÁNKY [46] [47] 

Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení



Nedostatečná doprovodná infrastruktura a služby sportovně-rekreačního charakteru



Malá hustota turistických informačních center



Špatná kvalita vody v přírodních koupalištích a rybnících



Malý podíl cizinců mezi návštěvníky v rámci České republiky



Krátká průměrná doba pobytu návštěvníků



Stále ještě špatný stav některých kulturních a historických památek



Nedostatečné turistické využití kulturního potenciálu



Špatná komunikační a jazyková vybavenost pracovníků v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb



Malé množství turistických programů a produktů (pro domácí i zahraniční návštěvníky)



Nedůvěra v cestovní ruch jako perspektivní zaměstnání na Vysočině



Nedostatečná ochota podnikatelů ke spolupráci v cestovním ruchu

PŘÍLEŽITOSTI [46][47] 

Zachovalá příroda a atraktivita krajiny příznivě ovlivňují obraz regionu



Využívání kulturního bohatství kraje pro propagaci regionu a zvýšení návštěvnosti



Budování cyklotras, nových lyžařských tratí a naučných stezek, včetně odpovídajícího doplňkového vybavení



Existence samostatného odborného pracoviště NPÚ na území kraje a možnost spolupráce v oblasti památkové péče



Turistické využití památek v rámci atraktivních návštěvnických programů (poznávací cestovní ruch)



Rostoucí poptávka po volnočasových aktivitách



Zvýšení zájmu o zdravý životní styl (wellness pobyty, venkovská turistika)



Růst zájmu o rodinné pobytové dovolené



Zvyšování domácí turistické poptávky

62



Vytváření speciálních nabídek pro milovníky přírody



Rozvoj nabídky pro kongresovou a incentivní turistiku



Zařazení tradičních řemesel, domácích produktů a regionálních pokrmů k obohacení turistické nabídky

HROZBY [46][47] 

Nebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi



Změna klimatu – nejisté sněhové podmínky mohou ovlivnit zimní turistiku



Nedostatek finančních prostředků



Chátrání kulturních památek, necitlivé využívání památkových objektů a nezájem vlastníků o jejich obnovu



Nedostatečná prezentace kulturně-historických památek



Postupný zánik tradiční lidové kultury



Konkurence naší a zahraniční turistické nabídky (Rakousko, Německo, Slovensko)



Odliv návštěvníků pro nespokojenost s kvalitou ubytovacích a stravovacích služeb



Ztráta zájmu o turistické cíle bez atraktivní nabídky programů a produktů



Ztráta podpory akcí cestovního ruchu ze strany měst

7.2 SWOT analýza Jihočeského kraje SILNÉ STRÁNKY [17][48] 

Výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem



Vysoká koncentrace památek – památky UNESCO, historická centra měst, hrady, zámky



Zachovalá a turisticky atraktivní krajina, velký podíl chráněných území



Množství vodních ploch a toků



Vysoká kvalita životního prostředí



Tradice lázeňství 63



Vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci republiky



Atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj pěší a cykloturistiky, vodáctví a hipoturistiky



Široká nabídka kulturně-společenských akcí



Dostatečná kapacita ubytovacích zařízení



Hustá síť turistických informačních center



Bezpečí v regionu, nízká úroveň kriminality v rámci České republiky

SLABÉ STRÁNKY [17][48] 

Dopravní infrastruktura – chybějící napojení na dálniční síť, pomalý postup modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha – České Budějovice



Zhoršující se technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd



Špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (absence vybavených odpočívadel, opuštěná tržiště, prostituce)



Stále ještě špatný stav některých technických a kulturně-historických památek



Sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu



Nedostatečná propagace cestovního ruchu na cílovou skupinu domácích turistů



Nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity



Omezená nabídka doplňkových služeb a programů pro případ nepříznivého počasí v některých částech kraje



Špatné komunikační dovednosti a nedostatečné jazykové vybavení pracovníků v gastronomii a v ubytovacích zařízeních



Nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu



Nízká motivace podnikatelů v oblasti cestovního ruchu ke zlepšení kvality služeb

PŘÍLEŽITOSTI [17][48] 

Využívání kulturního a přírodního bohatství kraje pro propagaci regionu a zvýšení návštěvnosti 64



Podpora a rozvoj kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a Německem s důrazem na nové možnosti přeshraniční spolupráce



Vybudování dálnice D3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru



Využití potenciálu pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky a vodáctví



Rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím



Dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu



Podpora zážitkové turistiky



Tvorba nových produktů cestovního ruchu a podpora vzniku jedinečných atraktivit, které pomohou regionu odlišit se



Jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace



Existence samostatného odborného pracoviště NPÚ na území kraje a možnost spolupráce v oblasti památkové péče



Rozvoj a využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz

HROZBY [17][48] 

Nedostatečná ochrana přírodních zdrojů, historického a kulturního dědictví



Chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku finančních zdrojů



Růst dopravního zatížení silnic bez odpovídajících úprav a další zhoršování jejich technického stavu



Nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability



Omezení rozvoje cestovního ruchu na několik málo center (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Šumava)



Negativní vliv emisí a hluku zejména z tranzitní automobilové dopravy na zdraví lidí a životní prostředí



Nedostatečná propagace a podpora produktů cestovního ruchu



Ztráta zájmu o turistické cíle bez atraktivní nabídky programů



Odliv kvalifikovaných pracovníků ze sféry cestovního ruchu v důsledku nižšího mzdového ohodnocení 65



Podceňování významu kvality služeb v konkurenci se sousedními regiony



Pomalá výstavba či nedokončení dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru

8 Návrhy pro zlepšení Na základě vytvořené SWOT analýzy jsem zpracovala návrhy pro zlepšení služeb cestovního ruchu a zvýšení návštěvnosti v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji

8.1 Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v kraji Vysočina Cestovní ruch v kraji Vysočina je propagován ve spolupráci několika institucí na celorepublikové úrovni. Je to Ministerstvo pro místní rozvoj a jím zřízená agentura CzechTourism nebo krajský úřad a jeho příspěvková organizace Vysočina Tourism. Tyto a další subjekty cestovního ruchu by se měly snažit o zlepšení služeb, propagaci a zvýšení návštěvnosti v kraji. Kraj Vysočina má velmi dobrou geografickou polohu, díky které má významnou tranzitní funkci. Je dobře dostupná na jednodenní výlety především tuzemských návštěvníků, ale i slovenských a rakouských turistů. A zde je právě problém. Turisté totiž do regionu přijedou, ale nezůstanou zde přes noc. S tím souvisí zejména kvalita a kapacita ubytovacích zařízení, kterých je na Vysočině nedostatek. Proto hlavní prioritou kraje by mělo být vystavění či zmodernizování ubytovacích zařízení. Tím by Vysočina mohla přilákat turisty na delší dobu pobytu. Nedostatečné jsou rovněž služby sportovně-rekreačního charakteru. Zde by se měl kraj zaměřit především na domácí turisty a místní obyvatelstvo. Pomohla by výstavba nových sportovních zařízení, které by mohly být využívány sportovními kluby i širokou veřejností. Rekreačních středisek je podle mého názoru na Vysočině dostatek. Pouze by stačilo některá zařízení zmodernizovat a zkvalitnit služby související s ubytováním a stravováním. Bylo by rovněž vhodné zpřístupnit některá sportovní a rekreační zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dalším bodem ke zlepšení cestovního ruchu by jistě byla výstavba turistických informačních center, která se nyní nachází pouze ve větších městech. Každé centrum by 66

bylo zaměřené na prezentaci oblasti, ve které se nachází a zároveň i celého kraje. K dispozici by byli kvalifikovaní pracovníci s dobrou komunikační schopností a se znalostmi alespoň dvou cizích jazyků. Tím pádem by se mělo dbát i na vzdělanost těchto zaměstnanců. A to tak, že se budou konat různá školení či rekvalifikační kurzy (výuka jazyků, práce na PC, komunikace se zákazníkem) za účelem zvýšení kvality služeb. Velmi důležitá je podpora turistické nabídky cestovního ruchu. Na Vysočině najdeme bohaté kulturní dědictví, které je tvořeno řadou historických památek. Ovšem některé památkové objekty postupem času chátraní, a proto by mělo dojít k jejich revitalizaci či zpřístupnění nových objektů. Vysočina je často prezentována jako destinace s největším počtem památek UNESCO v České republice. Tyto objekty jsou velká lákadla zejména pro zahraniční turisty. Proto by mělo docházet k větší propagaci na mezinárodní úrovni. Např. město Třebíč s židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem by mohlo lákat turisty např. z Německa či Rakouska, kteří mají blízko k židovské kultuře. Velkou výhodou kraje Vysočina je čisté a zdravé životní prostředí a neporušená příroda. Proto by se měla neustále obnovovat doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. To znamená vybudování či rekonstrukce odpočívadel a hygienického zázemí pro pěší a cykloturisty podél pěších a naučných tras, cyklostezek a hipostezek. Subjekty cestovního ruchu by měly podporovat a vytvářet nové turistické produkty a programy. Např. vytvořit turistické balíčky, které by spojovaly pobyt v rekreačním středisku se sportovním vyžitím a návštěvou některého hradu nebo zámku. Zajímavé by také byly víkendové, ale i vícedenní pobyty. Nabídka těchto pobytových balíčků by mohla být zaměřena na sport, rybolov, adrenalinové a gastronomické zážitky, relaxaci, vzdělávání nebo atraktivní pobyty pro celou rodinu nebo jen pro dva. V posledních letech se na Vysočině rozvíjí venkovský cestovní ruch, který je šetrný k životnímu prostředí, podporuje rozvoj farem a ekologické zemědělství. Proto by podnikatelé v této oblasti mohly vytvořit atraktivní programy se zážitky na jejich farmě (např. starání se o zvířata, sázení či sklizeň zemědělských plodin, pomoc na farmě). V zimních měsících jsou na Vysočině velmi dobré sněhové podmínky, které do kraje přilákají návštěvníky ze sousedních regionů i ze zahraničí. Některé areály zimních sportů však nemají požadovanou úroveň služeb. Proto by mohly být zmodernizovány a to i s předpokladem možností celoročního využití. 67

Další prioritou kraje by mohla být výstavba a rozšíření infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku. S tím by souvisela i větší návštěvnost v ubytovacích a stravovacích zařízeních. Kongresy by však neznamenaly jen přínos pro podnikatele, ale rovněž by byly prostředkem k zviditelnění celého kraje. Na Vysočině je na špatné úrovni také propagace cestovního ruchu. Kraj by v tomto případě mohl využít fond Regionálního operačního programu Jihovýchod, který podporuje rozvoj cestovního ruchu dotacemi několika milionů korun. Spadá sem propagace regionálních turistických produktů a podpora kulturních akcí s dlouhodobým a významným regionálním dopadem, která je pro Vysočinu hodně důležitá. Rovněž by se dotace využila na marketingové a informační kampaně orientované na propagaci kraje jako jedinečné turistické destinace. To by znamenalo tvorbu nových i vícejazyčných

tištěných

a

elektronických

propagačních

materiálů,

účast

na

workshopech a veletrzích cestovního ruchu [49]. Na podporu rozvoje cestovního ruchu je také možné získat různé příspěvky a granty z Evropské unie, od kraje, měst či využít Fond Vysočiny. Kraj Vysočina má dobrý potenciál pro cestovní ruch. Ovšem je potřeba neustále zlepšovat a zkvalitňovat služby pro návštěvníky a lákat na nové atraktivity. Je třeba více spolupracovat a využít zkušeností subjektů, které jsou v každodenním kontaktu s turisty.

8.2 Návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v Jihočeském kraji Jižní Čechy jsou jedním z nejatraktivnějších turistických regionů České republiky, proto je podpora cestovního ruchu jednou z priorit. Jihočeský kraj jej propaguje ve spolupráci s několika organizacemi na celorepublikové úrovni, což je Ministerstvo pro místní rozvoj, agentura CzechTourism nebo krajský úřad a jeho příspěvková organizace Jihočeská centrála cestovního ruchu. Velkým problémem v kraji je dopravní infrastruktura. Kraj by mohl využít Operační program Doprava, který je financován z fondů Evropské unie. Tento program je zaměřen na zkvalitnění dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti. Cílem programu je modernizace železniční a silniční sítě v úsecích patřící do tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T) i mimo tuto síť. Rovněž by kraj mohl více 68

využívat Regionálního operačního programu Jihozápad, který je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti center prostřednictvím podpory výstavby a rekonstrukce silnic II. a III. třídy a na odstraňování bodových závad na těchto silnicích a místních komunikacích. Dále fond přispívá na modernizaci prostředků veřejné dopravy, regeneraci měst a obcí, na podporu infrastruktury veřejných služeb a na podporu rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu [50]. Ke zvýšení návštěvnosti kraje by jistě vedla i výstavba parkovišť, odstavných ploch a chodníků, která by zajišťovala dobrou dostupnost a kvalitní přístup k místům s atraktivitami cestovního ruchu. Atraktivita Jihočeského kraje je dána především četnými kulturně-historickými památkami. Ovšem některé z nich jsou stále ve špatném stavu, a proto by mělo dojít k jejich revitalizaci a vhodnému využití (např. jako rozhledny, různé expozice nebo informační centra). Měla by se neustále obnovovat a rozvíjet základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. To znamená vybudování či rekonstrukce turistických tras, cyklostezek a hipostezek včetně přístřešků, odpočívadel a hygienického zázemí. Podnikatelé a subjekty cestovního ruchu by mohli neustále zkvalitňovat a rozšiřovat existující produkty cestovního ruchu s regionálním dopadem. Tím mám na mysli posilování nabídky programů spojených s kulturními a přírodními památkami v regionu, s rozvojem venkovské turistiky a lázeňství. Samozřejmě by mělo docházet k vytváření nových programů. Cílem kraje by mělo být zejména prodloužení turistické sezóny. Proto by se měli podporovat zejména festivaly, městské slavnosti, výlovy rybníků ale i nabídka zážitkové turistiky jako je vodáctví, geocaching, paragliding, let balonem, skate parky, gurmánská turistika nebo zábava pro děti. Kraj disponuje nedostatečnou infrastrukturou pro volnočasové aktivity a omezenou nabídkou služeb pro případ nepříznivého počasí. Proto by další prioritou kraje měla být výstavba zábavních center pro volný čas se zaměřením na celou rodinu, modernizace či rozšíření stávajících zařízení o zážitkovou část (např. fitness, aquaparky, multikina, dětské zábavní parky, bowling), výstavba nových golfových areálů a lázeňských komplexů či výstavba areálů zimních sportů ve vhodných lokalitách. Jihočeský kraj je tradiční turistickou destinací a to jak pro individuální, tak i kongresovou a incentivní turistiku. Proto by se i v této oblasti nemělo zahálet.

69

Kongresové sály by se mohly vybavit nejmodernější technikou a nabízet individuální zákaznický servis. Samozřejmostí by mělo být i kvalitní zázemí ubytovacích kapacit, doplněné o širokou nabídku místních gastronomických specialit. Velmi dobré by také bylo vytvoření incomingových programů v této oblasti. Kongresy by tak mohly přilákat návštěvníky i v zimním období, které je podle statistik turisticky slabší. V kraji je problémem špatná spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu a nedostatečná vzdělanost pracovníků v tomto sektoru. Mohly by se pořádat různé semináře zaměřené na rozšíření informovanosti, úzké spolupráce a zlepšení komunikace v kraji mezi podnikateli, vzdělávacími instituce a státní správou. Vhodné by rovněž byly semináře s odborníky zaměřené na právní a poradenskou pomoc a předávání zkušeností. Na podporu vzdělanosti a zvyšování odbornosti by mohla probíhat různá školení a vzdělávací kurzy (např. kurzy cizích jazyků, vzdělávací kurzy pro personál v zařízeních cestovního ruchu, školení pro začínající podnikatele v různých oborech cestovního ruchu). Samozřejmě by se nemělo zapomínat na propagaci Jihočeského kraje jako tradiční turistické destinace. S tím souvisí podpora marketingu a propagace akcí regionálního významu, propagace turistických produktů pro cílové skupiny (kulturní a poznávací turisté, aktivní sportovci, milovníci přírody, rodiny s dětmi), tvorba nových i vícejazyčných tištěných propagačních materiálů, aktualizace internetových stránek Jihočeského kraje a v neposlední řadě prezentace kraje na výstavách a veletrzích cestovního ruchu. Jihočeský kraj má velmi dobrý potenciál pro cestovní ruch. Je ale potřeba neustále zlepšovat a rozšiřovat služby pro návštěvníky, vymýšlet nové produkty a snažit se o úzkou spolupráci a zlepšení komunikace mezi subjekty cestovního ruchu.

70

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo sesbírat a analyzovat dostupné informace o cestovním ruchu v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Nebylo to však nic jednoduchého, jelikož získání kvalitních a zejména aktuálních údajů byl celkem problém. Kraj Vysočina je atraktivní region s čistou a zachovalou přírodou a řadou kulturněhistorických památek. Nabízí příležitosti především pro letní a zimní pobyty, rekreační, sportovní a kulturně-poznávací turistiku. Hlavním problémem regionu je však nedostatek ubytovacích a sportovních zařízení a propagace cestovního ruchu. Jihočeský kraj je považován za třetí turisticky nejatraktivnější region České republiky. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou zde oproti jiným regionům nadstandardní, zejména díky propojení přírodního a kulturního bohatství a obecně vhodnými podmínkami pro rozvoj aktivní, poznávací nebo relaxační dovolené. Velkým problémem v kraji je zhoršující se stav dopravních komunikací, absence parkovišť a odpočívadel a nedostatečná spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu. Na podporu rozvoje cestovního ruchu existují různé dotace, granty či příspěvky, kterých je možno využít na zkvalitnění a zlepšení oblastí, ve kterých kraje zaostávají. Doufám, že se cestovní ruch na Vysočině i v Jihočeském kraji bude nadále zlepšovat a turisté se budou do regionů rádi vracet.

71

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje [1]

NEŘOLDOVÁ, O., JANSA, E. Česká republika – Baedeker. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Marco Polo, s.r.o., 2009. 376 s. ISBN 978-3-8297-6650-0.

[2]

OBŮRKOVÁ, E. Kam v jižních Čechách. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-251-0742-6.

[3]

RUX, J., RUXOVÁ, A., VANĚČKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z techniky cestovního ruchu. 1. vyd. Vyšší odborná škola Jihlava, 2002. 80 s.

[4]

URBAN, V. Kam na Vysočině. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2010. 142 s. ISBN 978-80-251-2951-7.

[5]

VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V. Marketing cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 55 s.

Seriálové publikace [6]

COT business. Leden 2012. Praha: C.O.T. media, s. r. o. ISSN 1212-4281.

[7]

COT business. Březen 2012. Praha: C.O.T. media, s. r. o. ISSN 1212-4281.

Internetové zdroje [8]

Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné

z WWW:


charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> [9]

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW:

[10]

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z WWW:

72

[11]

Hotelstars [online]. [cit. 2012-03-17]. Dostupné z WWW: .

[12]

Hotelstars [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW:

[13]

Kraj Vysočina [online]. [cit. 2012-04-08]. Základní informace. Dostupné z WWW:

[14]

Kraj Vysočina [online]. [cit. 2012-04-08]. Vítejte na Vysočině. Dostupné z WWW:

[15]

Kraj Vysočina [online]. [cit. 2012-04-08]. Profil kraje Vysočina – oblast cestovního ruchu – červen 2011. Dostupné z WWW:

[16]

STEHNO, Vladimír. Kraj Vysočina – Socioekonomická charakteristika kraje [online]. [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW:

[17]

Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje [online]. [cit. 2012-04-09]. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013. Dostupné z WWW:

[18]

Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW:

[19]

Turistik

[online].

[cit.

2012-04-13].

Dostupné

z WWW:

[20]

Oficiální stránky zámku Telč [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW:

[21]

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Telči [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: 73

[22]

Oficiální stránky státního hradu Lipnice [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW:

[23]

Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-13]. Kostel svatého Jana Nepomuckého. Dostupné z WWW:

[24]

Kudy

z nudy

[online].

[cit.

2012-04-13].

Dostupné

z WWW:

[25]

i-vysočina.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW:

[26]

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Telči [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW:

[27]

Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-16]. Státní hrad a zámek Český Krumlov. Dostupné z WWW:

[28]

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [online].

[cit.

2012-04-16].

Dostupné

z WWW:


cb.eu/pamatky-ve-sprave-uop/> [29]

Červená Lhota Restaurant [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW:

[30]

Oficiální stránky státního hradu Rožmberk [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW:

[31]

Hluboká nad Vltavou [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW:

74

[32]

Národní památkový ústav [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW:

[33]

Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [online].

[cit.

2012-04-18].

Dostupné

z WWW:


cb.eu/aktuality/?more=271#news271> [34]

Žijeme

v památkách

[online].

[cit.

2012-04-18].

Dostupné

z WWW:

[35]

Regionální informační servis [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW:

[36]

Kamsi.cz

[online].

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z WWW:

[37]

Rekreační středisko Čtyři Dvory [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[38]

Rekreační středisko Zubří [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[39]

Atlas

Česka

[online].

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z WWW:

[40]

Rekreační a turistické středisko Jalovec [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[41]

Sportovně-relaxační areál Hluboká nad Vltavou [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[42]

Rekreační zařízení Olšina [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[43]

Rekreační středisko Janov [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: 75

[44]

Rekreační centrum Česká Kanada [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:

[45]

Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-04-28]. SWOT analýza. Dostupné z WWW:

[46]

Vysočina

Tourism

[online].

[cit.

2012-04-29].

Dostupné

z WWW:

[47]

Oficiální internetové stránky kraje Vysočina [online]. [cit. 2012-04-29]. Program rozvoje

kraje

Vysočina.

Dostupné

z WWW:


vysocina.cz/program-rozvoje-kraje-vysocina/ds-300352/p1=4786> [48]

Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje [online]. [cit. 2012-04-30]. Program rozvoje Jihočeského kraje. Dostupné z WWW:

[49]

BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Dostupné z WWW:

[50]

Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje [online]. [cit. 2012-05-04]. Operační program Doprava. Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad. Dostupné z WWW:

76

Přílohy Seznam příloh Příloha A: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina, zdroj: Příloha B: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Jihočeského kraje, zdroj: Příloha C: Typy využití krajinně rekreačního potenciálu sportovně rekr. zařízeními, zdroj: COT business, Květen 2011. Příloha D: Využití potenciálu cestovního ruchu turisticky značenými cestami, zdroj: COT business, Únor 2011.

77

Příloha A: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina

Příloha B: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Jihočeského kraje

78

Příloha C: Typy využití krajinně rekreačního potenciálu sportovně rekr. zařízeními

Příloha D: Využití potenciálu cestovního ruchu turisticky značenými cestami

79