L
M
O
R
A
V
S
K
O
S
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
Povinnost zpracování Územní energetické koncepce pro kraje, hl. město Praha a statutární města je stanovena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů. Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce (schválena usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004) a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce je podkladem pro územní plánování. Vlastní obsah Územní energetické koncepce je stanoven v Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Dne 20.5.2004 Rada kraje vzala na vědomí zpracovanou Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje (Koncepce byla projednána v komisi pro zemědělství a venkov rady kraje a ve výboru pro životní prostředí zastupitelstva kraje). Dne 10.6.2004 Zastupitelstvo kraje bylo o tomto koncepčním materiálu informováno. Dne 30.8.2004 byla tato koncepce zveřejněna a vyvěšena na úřední desce krajského úřadu Moravskoslezského kraje po dobu 30 dnů.
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
Význam této koncepce lze spatřovat především v koncepčnosti, modelovém výpočtu energetické statistiky a navrhovaných postupných kroků ke zlepšení energetického hospodaření daného územního celku. Po dvou letech aplikace dané koncepce do praxe můžeme konstatovat, že regulace energetického hospodaření jednotlivých právních subjektů a konkrétních objektů a zařízení je fakticky omezena. Moravskoslezský kraj bude regulovat jednotlivé energetické objekty v majetku kraje. K regulaci „významných“ energetických objektů a zařízení bude krajský úřad přistupovat zprostředkovaně přes integrovaná povolení a energetické audity v rámci integrovaného procesu. Pro podporu „menších“ projektů v oblasti energetických úspor, nebo přechodu ze stávajících systému na systémy využívající obnovitelné zdroje energie, vypisuje krajský úřad každoročně dotační programy. Dotační programy jsou zaměřeny na rozvojové záměry obcí, svazků obcí, podnikatelských a neziskových subjektů prostřednictvím poskytování účelově určených investičních dotací na vypracování projektové dokumentace pro realizaci projektů, které budou uplatňovány pro získávání podpor z Evropské unie a z národních zdrojů s cílem zvýšení absorpční kapacity Moravskoslezského kraje.
A
J
Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
K
R
Využitelný potenciál OZE - optimal. varianta
energie větru
vodní energie Využitelný potenciál OZE - max. 1% varianta
Ý
2%
energie větru Využitelný potenciál OZE - min. varianta 1%
energie slunce 5%
geotermální energie geotermální energie a energie vzduchu a energie vzduchu 21% 23%
vodní energie 1% energie větru energie biomasy energie slunce 0% 69% 5%
Celkový energie biomasy 70%
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
energie vodní slunceenergie 1% 7%
energie biomasy 60%
geotermální energie a energie vzduchu 34%
využitelný potenciál z OZE = 12 - 14 tis TJ
A
J
Potenciál úspor energie ve výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech
300 000
250 000
85 566 200 000
Při porovnání s celkovým využitelným potenciálem z OZE = 12 - 14 tis TJ jsou celkové úspory při minimální variantě ve výši 28 tis. TJ
119 120
150 000
54 424
100 000
28 050
50 641
50 000 Úspory celkem Energetické systémy
0
Občanská vybavenost
mil. Kč
Bytová sféra TJ Minimální varianta
mil. Kč
Podnikatelský sektor TJ Optimální varianta
mil. Kč
TJ Maximální varianta
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
261 832
A
J
Skladba energetických zdrojů z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
K
R
Skladba energetických zdrojů simultární varianta 2 - stav 2020
K
Ý
Skladba energetických zdrojů simultární varianta 1obnovitelné - stav 2020
S Z E
jaderné palivo 14%
obnovitelné zdroje jaderné palivo 0,5% 0,0% kapalná paliva
K
O
S
L
Skladba energetických zdrojů v MSK plynná paliva zdroje HU stav25% 20007% 1%
plynná paliva plynná paliva 20,6% 21%
4% kapalná paliva 4%
S V A R O M
zdroje 8%
jaderné palivo 0% obnovitelné
HU 1,2% koks 25%
ČU 37,7%
kapalná paliva 3,8% koks 36,2%
HU 1% ČU 33% ČU 28%
koks 29%
R
A
J
Skladba eobnovitelné nergetických zdrojů v ČR zdroje tuhá paliva stav 2000
16% jaderné obnovitelné jaderné palivo zdroje 8,5% palivo 2,6% 21% plynná kapalná paliva 18,2% paliva
11%
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
Skladba energetických zdrojů dle návrhu SEK horizont 2030
kapalná paliva 18,3%
ostatní pevná paliva 1,6%
31%
HU 35,4%
plynná paliva 21%
ČU a koks 15,4%
J A K
R
jaderné palivo 15%
obnovitelné zdroje 7%
Obnovitelné zdroje 12 % do roku 2010
uhlí (ČU + HÚ) 15%
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
Skladba energetických zdrojů v EU stav 2000
plynná paliva 22%
kapalná paliva 41%
Akční plán na využití obnovitelných zdrojů energie v Moravskoslezském kraji byl vyvolán snahou krajského úřadu prostřednictvím realizace vzorových projektů podpořit zavádění obnovitelných zdrojů energie do praxe. Tento plán je jedním z hlavních systémových projektů v souladu se schválenou Územní energetickou koncepcí Moravskoslezského kraje (ÚEK). Předmětem tohoto plánu je dle dostupných rozborů vytvořit podmínky pro realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie a to zejména na bázi biomasy, geotermální energie a sluneční energie. Předmětem jsou energetická hospodářství v objektech v majetku Moravskoslezského kraje. Cílem projektu je prověřit v objektech v majetku Moravskoslezského kraje způsob zásobování teplem a doporučit k realizaci objekty vhodné k zásobování teplem energií vyrobenou prostřednictvím obnovitelných zdrojů.
Celkem objektů Střední školy, OU
119
Zvláštní školy
28
DDM a Dětské domovy
45
ZUŠ, Škola v přírodě, školní statek
45
Pedagogicko psychologická poradna
6
Zařízení školního stravování, divadla, domov důchodců, domov mládeže, stanice mladých …..
13
Muzeum
4
Nemocnice + ústavy
11
Speciální školy
24
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Akční plán na využití obnovitelných zdrojů energie v Moravskoslezském kraji
295
Výstupem této analýzy je vyhodnocení 15 objektů, pro které je vhodné aplikovat energii z obnovitelných zdrojů.
Dle projednání s odborem investic byla dána priorita Školnímu statku Opava (vytápění skleníků). Pro tento objekt byla z původního vytápění na hnědé uhlí navržena varianta dvou kotlů pro automatické spalování balíkové slámy.
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Výstupy z Akčního plánu na využití OZE v MSK
J A R Ý
K
Varianta 1 – Instalace plynových horkovzdušných generátorů, realizace plynového vytápění pro nevýrobní provozy, instalace elektrických rohoží v rozmnožovně, výměna prosklení skleníků a instalace slunečních a izolačních clon
E
Z
S
K
Varianta 2 - Výstavba kotelny na biomasu, rekonstrukce topných sítí a rozvodů tepla, instalace regulace topného systému , výměna prosklení skleníků a instalace slunečních a izolačních clon
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
Varianta 3 - Instalace regulace topného systému , výměna prosklení skleníků a instalace slunečních a izolačních clon
J A R K
jednotka GJ/rok kWh/m3 tis. Kč tis. Kč roků tis. Kč t/rok
Var 1 4799,6 100,9 25120,9 898,3 28,0 -10654,2 1669,18
Var. 2 4838,9 101,1 44565,9 1597,9 27,9 -12660,7 1669,60
Var. 3 4793,7 102,1 19 795,9 618,5 32,0 -10914,8 884,18
nejlepší 2 1 3 2 2 1 2
K
Ý
Ukazatel Úspora energie Měrná spotřeba energie Investiční náklady Cash-flow projektu Prostá doba návratnosti NPV Snížení emisí CO2
5 000 000
NPVS (Kč) V K
O
S
L
E
Z
S
Citlivostní analýza dle změny investičních nákladů IN
-5 000 000 -10 000 000
-20 000 000
O
R
A
-15 000 000
M
-25 000 000 20%
10%
0%
-10% změnyIN(%)
-20%
-30%
-40%
Ze závislosti NPV (čistá současná hodnota - vyjadřuje v absolutní výši, rozdíl mezi aktualizovanou hodnotou peněžních příjmů z investice a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajů na investice) jednoznačně vyplývá, že při snížení investice o 40% vychází hodnota NPV u druhé varianty var. 1 kladná. Z této skutečnosti vyplývá, že var. 2 při využití např. dotačních titulů budou ukazatele ekonomické efektivnosti var. 3 vyhovující a tato varianta je vhodná k realizaci.
J A R K Ý K S Z E M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
Na základě analýz, provedených v rámci tohoto energetického auditu, za stávajících ekonomických podmínek nelze doporučit k realizaci žádnou z uvedených variant. Za předpokladu využití dotace SFŽP a tím uspoření min. 40% investičních nákladů lze však k realizaci doporučit variantu č. 2, spočívající v : vybudování kotelny spalující biomasu (slámu) o instalovaném výkonu 2 x 1 MW, vč. skladu paliva rekonstrukce rozvodů tepla ve skleníkách rekonstrukci regulačního systému vytápění ve skleníkách instalaci slunečních a izolačních clon ve skleníkách výměně bočních skel za polykarbonátové desky Podmínkou realizace této varianty je úspěšné poptávkové řízení. Výhodou této varianty je značná úspora přímých nákladů na palivo a mzdových nákladů na obsluhu kotelny. Zároveň dojde k efektivnímu využití jinak odpadní slámy.
M
O
R
A
V
S
K
O
S
L
E
Z
S
K
Ý
K
R
A
J
Systému podávání informací o výskytu zvýšených koncentrací škodlivin v ovzduší
Moravskoslezský kraj je v oblasti znečištění ovzduší charakterizován především zatížením tuhými znečišťujícími látkami v podobě sledovaných částic PM10. Vzhledem k častému překračování stanovených imisních limitů pro uvedené znečištění, což bylo v nedávné době silně medializováno, obsahuje daný materiál nad rámec platné právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší vytvoření informačního systému o výskytu zvýšených koncentrací škodlivin v ovzduší (zhoršené imisní situaci) v Moravskoslezském kraji. Vzhledem k tomu, že problematika prachu je specifikum zdejšího kraje a není právním předpisem stanoven zvláštní imisní limit, byla na základě rizikové analýzy komunálního ovzduší vybraných měst Moravskoslezského kraje stanovena ve spolupráci s hygienickou službou hodnota pro vyhlášení informace o zhoršené imisní situaci pro PM10 ve výši 100 µg.m-3. Platný denní limit (bez navazujících povinností) má hodnotu 50 µg.m-3 a jeho překročení v průběhu roku se počítá v desítkách. Rada kraje projednala a schválila systém podávání informací dne 2.11.2005