Maroko z pohledu cestovního ruchu

Maroko z pohledu cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

RNDr. Milan Kameník vedoucí bakalářské práce

Petr Kolář Ekonomika a management Cestovní ruch Maroko z pohledu cestovního ruchu Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké mají občané České republiky povědomí o Maroku z pohledu cestovního ruchu. Následně je předložen návrh zájezdu pro české cestovatele Marokem.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 10. 12. 2012 ..................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi pomohli s tvorbou bakalářské práce. Zvláště bych rád poděkovat RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady, postřehy a poznatky. Děkuji také respondentům, kteří mi vyplnili dotazník a tím mi přispěli k tvorbě praktické části bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě po celou dobu mého studia podporovala. Děkuji také autoru knihy Lonely Planet, ze které jsem čerpal informace při psaní bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Maroko z pohledu cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Petr Kolář Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright © 2012 Petr Kolář

Anotace KOLÁŘ Petr: Maroko z pohledu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 78 stran. Cílem teoretické části bakalářské práce je seznámit čtenáře s obecnými informacemi, aby si uměl představit, kde tato země leží, jakou má rozlohu, jaké je zde náboženství. V praktických informacích jsou popsány druhy dopravy, které by si turista mohl vybrat, typy ubytovacích zařízení, v jaké části roku by bylo vhodné Maroko navštívit, na co být připraven co se týče zdravotních komplikací. Je zde také popsáno jaká specifická jídla ochutnat a jak si dávat pozor na bezpečnostní situaci a prodej drog. Praktická část se věnuje výzkumu povědomí občanů České republiky o Maroku a navržení individuální trasy pro české cestovatele Marokem.

Klíčová slova: Turista. Maroko. Hotel. Cestování. Medína. Česká republika. Cestovní ruch. Dirham. Destinace

Annotation Petr Kolar: Morocco in terms of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Milan Kamenik. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2013. 78 pages. The aim of theoretical part thesis is to present the reader with general information that you could imagine where this country is located, which has an area, what is religion. In practical information are described types the transport that a tourist could choose, types of accommodation, which part of the year would be appropriate to visit Morocco, what to be prepared in terms of health complications. It also describes what specific foods to taste and and how to be aware of security situation and the sale of drugs. The practical part is devoted to research of public awareness of the Czech Republic about Morocco and the design of individual routes for Czech travelers Morocco.

Keywords: Tourist. Morocco. Hotel. Travel. Medina. Czech Republic. Tourism. Dirham. Destination

7

Obsah Úvod .............................................................................................................................9

1

Teoretická část ................................................................................................... 10 1.1

Obecné informace ...................................................................................... 10

1.2

Praktické informace ................................................................................... 11

1.2.1

Doprava do Maroka ............................................................................ 11

1.2.2

Měna a orientační ceny ....................................................................... 12

1.2.3

Ubytování ........................................................................................... 13

1.2.4

Podnebí .............................................................................................. 14

1.2.5

Zdraví ................................................................................................. 15

1.2.6

Jídlo a pití ........................................................................................... 16

1.2.7

Bezpečnostní situace ...........................................................................17

1.2.8

Drogy ................................................................................................. 18

1.3

2

Předpoklady cestovního ruchu v Maroku ................................................... 19

1.3.1

Lokalizační předpoklady ..................................................................... 19

1.3.2

Selektivní předpoklady ....................................................................... 24

1.3.3

Realizační předpoklady ....................................................................... 26

Praktická část .................................................................................................... 28 2.1

Zjištění povědomí občanů České republiky o Maroku ................................ 28

2.1.1 2.2

Shrnutí zjištěných výsledků dotazníku ................................................ 48

Navržení trasy pro individuální cestovatele Marokem ................................ 49

2.2.1

Doporučená trasa individuálního výletu .............................................. 49

2.2.2

Resumé individuální trasy................................................................... 51

3

Závěr .................................................................................................................. 51

4

Seznam použité literatury ................................................................................. 53

5

Přílohy ................................................................................................................ 60

8

Úvod Již od svého mládí jsem se snažil cestovat a poznávat nové národy, kultury, místa, zvyklosti, obyčeje a jazyky. K cestování jsem byl veden rodiči už od malička. V květnu 2011 jsme se s kamarádem rozhodli, že bychom rádi po pracovním létě jeli někam k moři. Po dlouhých diskuzích padla volba na Maroko. Musím uznat, že Maroko byla pro mě velká neznámá. Nikdy jsem nebyl mimo Evropu a vůbec ne v Africe. O černém kontinentu jsem slyšel jenom ty špatné zprávy. V Maroku jsme byli skoro tři týdny, a lepší dovolenou jsem v životě nezažil. Během dovolené jsem neměl žádný pocit nebezpečí. Po návratu domů jsem se bavil o Maroku s mnoho lidmi a z rozhovorů mi vyplynulo, že občané České republiky o této zemi skoro nevědí nic, ačkoliv jezdí například do Egypta nebo Tuniska, které nejsou zas až tak daleko. Byl to jeden z mnoha důvodů, proč jsem se jako budoucí odborník na cestovní ruch rozhodl pro zpracování této práce. Potřeby zákazníků, kteří jedou na dovolenou do Maroka nebo jiných částí světa, ať už je to přes cestovní kancelář nebo individuálně, se rok od roku zvyšují a já bych jim rád poskytl ucelené informace o této ne zcela probádané zemi. Každý chce mít ideální dovolenou bez žádných problémů. Krádeže příručních zavazadel jsou pro turisty velmi nepříjemné a jsou na denním pořádku. Lidé můžou mít v těchto částech světa, jako je Maroko, zdravotní problémy. Nejsou zvyklí na typickou stravu dané země. Lidé jsou až moc zahlcení prací v dnešní době a to je jeden z důvodů, proč váhají cestovat do těchto zemí bez cestovní kanceláře, Navzdory tomu, že to není zas až tak těžké. Maroko je velmi pestrá země. Má turistům co nabídnout. Bohužel potenciál, který je velmi velký, nebyl doposud naplněn. Celá práce je koncipovaná na osobních zkušenostech, které jsem osobně zažil v Maroku, a proto informace, grafy, tabulky a obrázky uvedené v textu, které nejsou citované, jsou moje myšlenky a odrážejí zkušenosti nabyté během mé cesty skrz tuto báječnou zemi. Teoretická část se zaměřuje na obecné informace o této zemi, jako jsou např., kde tato země leží, počet obyvatel, rozloha, národnostní složení a podobné základním informace. Dále se zabývá praktickými informacemi, jak se vůbec dostat do Maroka a který dopravní prostředek by mohl být nejvhodnější, kdy je vhodné jet do Maroka, jaká ubytovací zařízení vybrat. Dále jaká zdravotní rizika na turistu čekají. Zmiňuje se také o bezpečnostní situaci, drogách, měně, co a za kolik se dá koupit, jaké jsou 9

možnosti dopravy do této země. Dále popisuje, v jakém ročním období by bylo vhodné navštívit tuto zemi. Praktická část se zabývá průzkumem o podvědomí občanů České republiky o Maroku a dále navržením trasy pro české cestovatele Marokem.

1 Teoretická část 1.1 Obecné informace Marocké království se nachází na severozápadním okraji černého kontinentu. Na západním pobřeží je omýváno Atlantickým oceánem, na jihu sousedí s Mauritánií. Území hraničící s Mauretánií je velmi diskutabilní. Ačkoliv je podle oficiálních pramen součástí Maroka a nazývá se Západní Sahara, tak místní obyvatelé se už několik let snaží o samostatnost. Na východě sousedí s Alžírskem. Na severním pobřeží je Maroko omýváno Středozemním mořem (Obr. 1). Rozloha Maroka je 446 550 km², a pokud bychom to srovnali s Českou republikou, pak by bylo Maroko 6x větší než náš stát. [1] Oficiální název státu je Marocké království. Hlavním městem Maroka je Rabat. Populace tohoto hlavního města přesahuje 1,7 milionu obyvatel, a přestože je to hlavní město, počtem obyvatel nepřesahuje Casablanku, která je největší město v Maroku a počtem obyvatel se blíží k 4 milionům. V Maroku žije necelých 32 milionů obyvatel. Hustota zalidnění je 66,9 obyvatel na km², ale 58 % obyvatel žije ve velkých městech. Důvodem tohoto jevu migrace za prací a potřeba komfortnějšího stylu života ve srovnání s venkovem. Ačkoliv se snaží lidé stěhovat za prací do větších měst, míra ekonomické aktivity byla v Maroku jenom 49,6 % v roce 2011. Hlavním úředním jazykem je arabština. Od června 2011 byla berberština také uznána jako úřední jazyk. V odlehlých částech Maroka obyvatelé mluví berberštinou, která byla původním jazykem v severní Africe. Tento atypický jazyk používali původní obyvatelé Berbeři, když kočovala pouští a prodávali různé zboží během cesty. Maroko bylo v minulosti francouzskou kolonií, z toho důvodu většina obyvatel mluví francouzsky. Maroko je islámská země a k tomuto náboženství se hlásí 98,7 %, což je většina obyvatel. [2] V příloze B naleznete mapu Maroka. 10

1.2 Praktické informace 1.2.1 Doprava do Maroka Doprava do Maroka z České republiky je velmi složitá, nehledě na vymoženosti dnešní doby si musíme přiznat, že vzdálenost mezi těmito odlišnými zeměmi je velká a neexistuje zde žádné přímé spojení. Vždy se musí předstupovat a čekat na další spoj. Jsou různé způsoby, jak se dostat do Maroka. Každý turista má jiné preference a není dané, že nejlevnější a nejrychlejší doprava do dané země je ta nejlepší. Občané České republiky mezi země, které nepotřebují ke vstupu do Maroka víza. To je výhoda. Turista nepotřebuje do 90 dnů pobytu žádná víza. Po uplynutí této doby se musí přihlásit na příslušném úřadě a zažádat o identifikační doklad. [3] Níže jsou popsány obvyklé způsoby jak se dostat do Maroka. Letecky (Obr. 2) – Je zřejmé, že tato doprava je nejrychlejší a někdy také drahá. Záleží na tom, jakého leteckého dopravce si vybereme. Od toho se bude odvíjet cena letenky. V Maroku je mnoho letišť, ale většina je lokálních. Nejfrekventovanější letiště v zemi, která spojují Maroko s Evropou nebo zbytkem světa jsou turistická centra jako Marrákeš, Agadir nebo Fes. Hlavním leteckým přepravcem, který operuje v zemi, je Royal Air Maroc. Turistovi, který se chystá do této lokality, se nedoporučuje letět se společnostmi, jako jsou Air France, Lufthansa, Swiss, British Airways nebo Iberia, protože tyto letecké společnosti jsou drahé. Jak už bylo zmíněno, není žádné přímé spojení s Marokem, a proto se musí přestupovat na jiné letadlo různě po Evropě. Výchozí letiště jsou Praha a Brno. Pro obyvatele Moravy připadá v úvahu Bratislava. Hlavní přestupní letiště v Evropě jsou Milán, Paříž, Brusel a Londýn. Nejlevnější jsou nízkonákladové letecké společnosti jako Ryanair, EasyJet, nebo Air Berlin. Ceny letenek se odvíjejí od ročních období a poptávky klientů nebo slevových akcí. Ceny zpátečních letenek začínají u slevových akcí někdy na 1000 Kč a šplhají až k 4000 Kč. Dále si musí člověk rozhodnout, jestli chce vézt jenom příruční zavazadlo anebo k tomu ještě zapsané zavazadlo, které cestu prodraží. Let z Evropy trvá přibližně 3 hodiny, ale při přestupování se může čas velmi prodloužit až na skoro celý den. Lodí (Obr. 3) – cesta lodí je bezesporu delší a nákladnější ve srovnání s leteckou dopravou, ale člověk si může vzít objemnější zavazadlo než do letadla. Pro někoho 11

může být cesta i romantická. Hlavní přístavy v Maroku jsou Ceuta, Melilla, Nador a Tanger. V Itálii je hlavní přístav Janov nebo Caligari. Cesta je poměrně dlouhá a trvá 2 dny. Ve Francii jsou hlavní přístavy Seté a Marseille. Cesta trvá přibližně 36 hodin. Ve Španělsku jsou hlavní přístavy Almería, Malaga, Barcelona a Algericas. Je to nejsnazší a nejbližší způsob jak se dostat do Maroka. Čas cesty se pohybuje od 1,5 do 6 hodin. [4] Vlakem – Cesta je velmi zdlouhavá a nákladná, ale pro lidi, kteří se rádi kochají krajinou, je vcelku příjemná. Člověk se může během jízdy projít po vlaku nebo si dojít na záchod. V některých vlakových soupravách, zvláště lůžkových, je možnost navštívit bar. Cesta trvá cca 3 dny a během nich se musíte nesčetněkrát přestupovat a urazíte tisíce kilometrů. Nejlepší způsob je jet přes Paříž a Barcelonu až do Sevilly a dále do Gibraltaru, kde je možné přesednout na trajekt. O tom bylo v předešlé části zmíněno. Cena této cesty je v řádech tisíců korun, ale určitě se pro někoho vyplatí a může být dobrodružná. Stopem – Tento způsob dopravy určitě není pro každého. Pro někoho kdo je zvyklý mít itinerář, mít zajištěné hotely, dopravu a vše spojené s dovolenou, by tento způsob dopravy nebyl vhodný. Cesta může zabrat 2 a více dnů podle toho jak je turista úspěšný ve stopování. Cena je velmi nízká. Platí se jenom trajekt do Maroka. [5]

1.2.2 Měna a orientační ceny Paul Clammer ve své práci Morocco (2009) píše o marocké měně. Jmenuje se dirham. Ten se dělí na 100 centimů. Marocké dirhamy se separují na mince, které dělíme na mince a bankovky. Mince začínají na 1 dirhamu a stoupají až k 20 dirhamům. Déle se zmiňuje, že jsou mince v hodnotě 10, 20 a 50 centimů. Bankovky jsou v hodnotě 50, 100 a také 200 dirhamů. Píše také, že dirham se nemůže používat jenom v Maroku a ne nikde jinde za hranicemi. [6] Podle kurzu České národní banky k 25. 10. 2012 je česká koruna přibližně 2,25 marockého dirhamu. [7] Bohužel v České republice není moc možností jak vyměnit tyto rozdílné měny, a proto nejlepší způsob je mít u sebe americké dolary, eura nebo britské libry. Tato měna je v Maroku kromě dirhamů také většinou akceptována v turistických oblastech. Turista pokud si mění zahraniční měnu za dirhamy, měl by dávat pozor, kde a za jakých podmínek probíhala transakce. Černý trh zde velmi kvete, takže se nedoporučuje měnit peníze na ulici nebo na hranicích. Tato transakce není samozřejmě pro turistu výhodná, a proto by měl si raději zajít 12

do směnárny. Turista by měl být obezřetný a vyvarovat se okradení. Je vhodné mít peníze rozmístěné po celém batohu nebo kapsách, menší obnos peněž mít na denní potřebu, mít při ruce zvlášť drobné. Obchodníci na velké bankovky nechtějí vůbec vracet. Pokud turista jede mimo velká města nebo do hor, je podstatné mít s sebou finanční obnos, protože zde není možnost získat peníze. Pokud jde o bankomaty, tak v Maroku zvláště v turistických místech, je široká škála bankomatů. Maroko je velmi chudá země a také ceny jsou k tomu úměrné. Zde jsou orientační ceny základního zboží: Tabulka 1 – Orientační ceny v Maroku

Zboží

Ceny (v dirhamech)

pokoj pro dva v levném hotelu

70

pomerančový džus

4

taxi ve městě

20

cesta městským autobusem

3

jídlo v restauraci

30

balená voda (1,5 litru)

5

cesta autobusem 100 km

28

káva, čaj

7

1.2.3 Ubytování Samozřejmě záleží na tom, kolik je turista ochotný investovat do ubytování. Maroko je velká země a nabízí celou škálu hotelů od kempů přes malé hotely a penziony až po pětihvězdičkové řetězce hotelů. Ty odpovídají standardům vyspělých států. Je možné si zarezervovat hotel před cestou prostřednictvím internetu. To ale není obligátní, protože jakmile se turista ve městě začne rozhlížet, většinou se kolem něj srotí houf takzvaných naháněčů. Jde o chlapce v dospívajícím věku, kteří turistovi chtějí vnutit svůj hotel. Tvrdí, že jejich hotel je ten nejlepší a nejčistší a také nejlevnější široko daleko po celém městě. Pokud jim podlehnete, vždy chtějí tzv. bakšiš, což je spropitné za bezpečnou a správnou cestu do hotelu. Naháněči jsou placení ubytovacími zařízeními a v mnoha případech jde o příslušníky rodiny nebo o chudé chlapce z ulice. Jak už bylo uvedeno, tak ve městech se dá najít nebo být zaveden do rodinných penzionů, které jsou vcelku levné a vyjdou na 60 dirhamů za osobu a noc. Dále se nabízejí malé hotely, 13

kterých je mnoho. Cena těchto malých hotelů je od 80 do 250 dirhamů za osobu a noc. Většinou jsou velmi útulné, čisté, v některých je připojení i na internet. V pokojích je většinou postel, noční stolek a skříň. Nic přepychového není možno čekat. Sprchy jsou pro celé patro a jsou společné. Pokud uvažujete o vysokohorské turistice v horách, i zde najdete horské chaty. [8] Dále jsou zde sítě středních hotelů, které jsou ohodnoceny hvězdičkami a většina z nich má vlastní sociální zařízení na pokoji. Bohužel tento typ hotelů ztrácí marockou autenticitu a podobají se těm evropským. Klimatizace v těchto hotelech není, což je výsada jenom drahých hotelů. Tyto hotely se obvykle nachází v nově budované části města, které se nazývá Ville Nouvelle a znamená to nová čtvrť. Levné hotely, jak už bylo zmíněno, se nacházejí v pravém centru města, které se nazývá medína. Je to historická část měst dochovaná ze středověku. Má svůj specifický ráz a autenticitu ve srovnání se středně drahými a velmi drahými hotely. Ceny těchto hotelů se pohybují od 100 do 200 dirhamů. Pak jsou zde také velmi drahé hotely, které jsou úplně stejné jako v Evropě, ale nejsou zajímavé. Snad až na cenu, která začíná na 800 dirhamech. Posledním typem ubytování jsou kempy. Nacházejí se většinou mimo města nebo na pobřeží moře v turistických letoviscích. Ceny kempů jsou podstatně nižší ve srovnání se zbytkem ubytování v Maroku. Komfort kempů není valný, ale pro dobrodruhy je vskutku dostatečný. Ceny začínají na 20 dirhamech. Pokud se to dalo shrnout, tak by bylo zřejmé, že čím méně turista investuje do ubytovacích zařízení, tak tím víc zažije místní autenticitu. [9]

1.2.4 Podnebí Podnebí v Maroku je velmi rozmanité. Sever země se podobá klimatem jihoevropským státům jako Španělsko nebo Itálie. Jih Maroka je už hodně horký a podobá se pouštnímu klimatu. Výhoda Maroka je v tom, že turista může navštívit tuto zemi skoro po celý rok. Teploty se pohybují od 15 °C v zimě až k 50 °C v létě. Severozápadní část Maroka je velmi podobná klimatu Středozemního moře. Rozdíl teplot v těchto oblastech není tak markantní jako ve vnitrozemí. Teploty se v zimě se pohybují okolo 16 °C a v létě okolo 28 °C. Člověk, který nemá rád tak velké výkyvy teplot by měl směřovat do oblasti jako je Tanger, Al-Hoceina, Tétouan nebo Melilla. Středozemní moře je zde docela teplé a dát se v této oblasti koupat a proto je tato část považována turisty za jednu z nejvhodnějších lokalit v Maroku na dovolenou. Naopak ve vnitrozemí panuje 14

kontinentální klima. Je zde velký rozdíl v teplotách v noci a ve dne. V noci můžou teploty klesnout k 15 °C a ve dne zas můžou vyšplhat k 40 °C, což je signifikantní rozdíl. V zimě zde panují ve srovnání s Českou republikou velmi příjemné teploty okolo 20 °C a v létě se naopak teploty mohou vyšplhat až k 40 °C. Vnitrozemské klima můžeme najít ve městech, jako jsou Marrákeš, Ouarzazate, Meknés nebo Fez. Naopak na západním pobřeží, kde Maroko omývá Atlantický oceán, jsou velmi přijatelné teploty okolo 20 °C téměř po celý rok. Pobřeží ochlazuje oceán, který je vcelku studený. I v létě není oceán tak teplý, aby se dalo v něm koupat. Samozřejmě záleží na jedinci, jak je otužilý. Od oceánu vane velmi silný vítr, tudíž pobřeží je známé jako ráj milovníků surfů. Jak už bylo zmíněno, tak teplota je snižována větrem, který unáší písek až ke Kanárským ostrovům. [10] Ve srovnání s pobřežím Středozemního moře by dovolená okolo Atlantického oceánu byla vhodná spíše než na koupání, na poznávací zájezdy. Města jako Casablanca, Agadir, Essaouira nebo Safi jsou k těmto aktivitám přímo stvořené. Dá se zde zkusit windsurfing. Další část Maroka, která je velmi specifická, jsou hory, které dosahují až 4000 m. n. m. Rozdíly v těchto odlehlých částech jsou značné. Ve dne můžou být kolem 20 °C, ale v noci můžou spadnout teploty až pod bod mrazu. Turisté, kteří uvažují o vysokohorské turistice, by měli být dobře vybaveni. Na jaře a i na podzim se objevují hlavně ve vnitrozemí dešťové srážky, které můžou způsobit lokální povodně, které můžou znepříjemnit dopravní situaci. Toky řek se můžou z hodiny na hodinu vylít z břehů dopravní prostředek ať už auto nebo autobus, může uváznout na několik hodin na jednom místě. Pokud jede turista do Maroka v tomto ročním období, měl by se o tom informovat v lokálních turistických centrech. Z důvodu velmi silného slunečního záření by se turista měl chránit opalovacím krémem a pokrývkou hlavy, jinak by se také mohl hodně spálit, takže by si znepříjemnil zbytek dovolené.

1.2.5 Zdraví Na zdravotní stav před cestou do Maroka by se mělo dbát. Turista by měl jet s vědomím, že nemá žádné zdravotní problémy, které by mu mohly prodražit dovolenou. Je podstatné se před cestou pojistit. Poté je turista finančně krytý pojišťovnou. Kvalita zdravotních služeb je ve velkých městech jako je Casablanka, Marrákeš na vysoké úrovni, ale co se týče odlehlých části, tak se kvalita snižuje. Největší problém v afrických zemích je odlišná strava a voda, kterou místí obyvatelé 15

konzumují. Evropan není zvyklý jíst určitou typickou stravu nebo pít místní pití, ačkoliv místním obyvatelům to nedělá žádné problémy, tak cizinci to může vcelku znepříjemnit dovolenou. Turista by se měl vyvarovat pití neznámé vody, o které neví, z jakých zdrojů pochází. Někdy číšník přinese balenou vodu bez vědomí zákazníka. Pokud se tak stane, zákazník má právo otevřenou vodu odmítnout a nechat si přinést uzavřenou balenou vodu. Dále není vhodné brát si vodu na veřejných místech ve městě. Dalším problémem je jídlo, které často připravováno na ulici. Jsou zde různá masa, která jsou nekvalitně a ne zcela dlouho připravována na ohni a poté servírována zákazníkům. Pokud takovéto nekvalitně připravené maso turista sní, může mít si o velké střevní potíže. Léky, které si turista přiveze z domova, většinou nezabírají. Pokud se něco takového stane, člověk je velmi oslabený a může strávit v posteli pár dní. Je zde možnost navštívit lékaře. Ve větších městech a turistických lokalitách není problém najít nemocnici, kde by neovládali alespoň angličtinu nebo francouzštinou. Ta je druhým úředním jazykem, tudíž domluva by nebyla překážkou. Poplatek za vyšetření v případě, kdy člověk trpí průjmy a zvracením, se pohybuje většinou okolo 10 dolarů. Příjemným překvapením může být i návštěva lékárny, kde lékárnice anglicky vysvětlí, kolik je potřeba brát léků. Pak by turista neměl mít problémy se střevními potížemi. Paul Clammer ve své práci Morocco (2009) píše o odlehlých částech země, kde je možnost nákazy žloutenkou typu A nebo B a tyfu. Pokud člověk dodržuje základní hygienická pravidla a nepije neznámou vodu během cesty, neměl by podobnými nemoci trpět. Dále se poukazuje na fakt, že v Maroku procento nákazy závažnýma chorobami je velmi nízké. Lidé toto riziko z nevědomosti zvyšují. Na internetu kolují různé texty, které zdravotní rizika v Maroku bohužel zdůrazňují. Tak zemi vlastně degradují a odtahují budoucí návštěvníky. [11]

1.2.6 Jídlo a pití Ve srovnání s evropskou stravou je marocké jídlo a také pití velmi rozdílné. Lidem, kteří tuto překrásnou zemi už navštívili, tak se vybaví mátový čaj neboli marocká whisky. Všude po celé zemi tento název používají. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je to alkohol, tak není tomu tak. Je to čaj z máty, který je silně slazený cukrem. Pije se snad desetkrát denně. Pokud se chystá turista na návštěvu do marocké rodiny, na uvítanou dostanete opět marockou whisky. Je to něco jako pro Čechy pivo. Dalším hodně známým nápojem je pomerančový džus.

V Maroku rostou v hojném počtu 16

pomerančovníky, tudíž zdrojů na tvorbu tohoto nápoje je dost. Pomerančový džus se prodává všude. v restauracích, u silnic, na náměstích, na tržištích. Je velmi chutný a zdravý. Protože je většinou vymačkán prodavačem ve stánku rovnou do sklenice před zákazníkem, může si turista být jistý, že nepije nic špatného. Ačkoliv je tento nápoj velmi dobrý, cena je nízká a každý si ho může dovolit. Marocká strava je ve srovnání s evropskou zdravější, pestřejší a čerstvější. To je také jeden z důvodů, proč nejsou lidé v této zemi obézní. Ke snídani si většinou lidé dávají kávu s francouzským pečivem, palačinky plněné různými směsmi a již zmiňovaný mátový čaj. Prodavači se velmi snaží, aby turistovi prodali snídani na ulici. Na ulici se prodává další specialita, která je velmi chutná. Je to grilované jehněčí nebo skopové maso, které je vkládané do pita chlebu. Pita je speciální chleba dělaný v arabských zemích. Zmíněné maso, které se griluje nebo opéká na otevřeném ohni na rožních, se vkládá dovnitř pity společně s olivami, olivovým olejem, těstovinami a dalšími pochoutkami. Turista by si měl dávat pozor na kvalitu masa kvůli střevním potížím. Další pokrm, který je jeden z nejznámějších v Maroku, se jmenuje tajin. Je to směs opékaného hovězího masa, která je smíšena s cibulí a různým kořením. Opéká se na oleji. K tomu se obvykle přidává opečená zelenina a vejce. Vše se dá do kameninové nádoby s kuželovitým víkem doprostřed stolu, aby každý strávník, který sedí u stolu, měl k jídlu přístup. Vše se jí s pitou. Blízkost Středozemního moře a Atlantického oceánu vede k přípravě mořských plodů, které se někdy také přidávají do tajinu.

1.2.7 Bezpečnostní situace Maroko je bráno většinou vyspělých států jako africká rozvojová země. Proto mnoho turistů při výběru dovolené raději preferuje jiné, podle jejich názoru bezpečnější destinace na dovolenou, jako je Egypt nebo Tunisko. Média informují, že tato země je nebezpečná a jak by si měli turisté raději vybrat jinou zemi pro navštívení. A pokud by tam jeli, tak si mají dávat velký pozor na to, aby je někdo neokradl nebo jim neublížil. V dubnu 2011 v Marrákeši vybouchla bomba v jedné kavárně na centrálním náměstí. Zahynulo zde mnoho lidí. Tento čin byl přisuzován teroristické skupině Al-Káida. Marocká vláda tento čin velmi odsoudila a po nějakém čase našla a zatkla viníky atentátu. [12] Tato událost byla v Maroku ojedinělou a ve srovnání se severoafrickými státy, jako je Libye nebo Egypt. Tam byly nepokoje většího a dlouhodobějšího rázu. 17

Samozřejmě je po celém světě možnost, že se něco neočekávaného stane. Maroko je orientované na cestovní ruch a má z toho prospěch. Tudíž si nemůže dovolit, aby o tyto návštěvníky přišlo. Lidé v Maroku jsou jiní než Evropané a jinak se chovají a jednají. Jak už bylo zmíněno, Maroko je chudá země a lidé udělají pro to, aby si přivydělali mnohé věci. Jeden z největších problémů, který odrazuje turisty od navštívení země, je obtěžování. Pro Evropana není zcela běžné oslovování cizími lidmi na ulici. Turista by z toho neměl mít obavy. Takovýto člověk chce turistovi nabídnout jeho služby. Většinou nabízí ubytování nebo jídlo. Cílem proč se s turisty baví, jsou samozřejmě peníze. Dalším podstatným problém jsou tzv. samozvaní průvodci, kteří chtějí turisty provést a ukázat město. Paul Clammer píše ve své sborníku Morocco (2009), že pokud se turista necítí dobře a chtěl by si projít památky s průvodcem, je vhodné si domluvit cenu předem s člověkem na ulici nebo kontaktovat lokální informační centrum, kde najdou licencovaného průvodce. Cena této služby je malá oproti samozvanému průvodci. Marocká vláda nasadila do terénu neuniformované policisty, aby tuto činnost všech lidí, kteří chtějí okrádat turisty, potlačila. Pokud by chytili někoho při této činnosti, hrozilo by mu až několikaleté vězení, proto už několik let počet okradených nebo podvedených turistů klesá. Turista ale může být okraden všude a nejenom v Maroku. Člověk si ale musí dávat pozor hlavně ve velkých městech, zvlášť v tlačenicích. Celkově prezentace Maroka ve světě jako nebezpečné destinace je zkreslená a potřebovala by mediálně zlepšit. [13]

1.2.8 Drogy Toto téma je velmi choulostivé, přesto jsem se rozhodl se o něm zmínit. Maroko je jeden z předních vývozců hašiše nebo marihuany do celého světa. Ačkoli je v Maroku přísně zakázáno držet nebo prodávat větší než malé množství hašiše nebo marihuany pod vysokou finančním pokutou a dlouhým pobytem ve vězení, všichni tyto lehké drogy prodávají turistům. Všichni o tomto problému vědí. Bohužel nikdo nic nepřizná. Mnoho turistů z celého světa a obzvláště z Evropy jezdí do Maroka nejen na dovolenou, ale také za nákupem a konzumací levné drogy. Přestože Maroko je z velké části bezpečná země, obzvláště v oblastech co se týče drog. Ve velkých městech a zvláště v medínách v noci se může turista setkat s problémem, pokud člověk kupuje drogy. Paul Clammer se zmiňuje ve své knize 18

Morocco (2009) o drogách, které jsou pěstovány v pohoří Rif na severozápadě země a jsou rozváženy po celém Maroku k dalšímu obchodu. Turistům je doporučováno tuto část Maroka navštěvovat zřídka, a když, tak být velmi opatrný. Jak už bylo zmíněno, velká města jsou ohniska prodeje hašiše. Je normální, když turista po ulici, tak ho může oslovit cizí člověk a může mu nabídnout hašiš nebo marihuanu. Turista by měl tuto nabídku ignorovat, jinak by se mohl dostat do problému s policií. Není ojedinělé, že v osobě dealera se skrývá policista. Zvláště v Tangeru, který je známý jako brána do Maroka z Evropy, takže sem proudí velké masy turistů ze Španělska, je nabízení drog enormní. Turista, který nikdy nebyl v Africe a natož v Maroku, je pro tyto lidi lehkou kořistí. Je také velký rozdíl, pokud turista vlastní malé množství drog nebo ho pašuje. Španělská policie na hranicích s Marokem respektuje malé množství drog pro vlastní potřebu, ale celnice podle španělského zákona je striktní. Pokud by u někoho našla drogy, mohla by to považovat za nelegální pašování a mohla by s dotyčného považovat za pašeráka. Nikdy není doporučováno ani přes hranici přenášet jakýkoliv balíček, který není dotyčného člověka a už vůbec převážet cizí automobil. Pravděpodobnost, že turistu, který jede z Maroka do Španělska autem, prohledají, je vysoká. Turista by si měl dávat pozor na vše okolo drog. Nepřijímat žádné drogy, i kdyby byli přijati darem nebo koupeny. [14]

1.3 Předpoklady cestovního ruchu v Maroku 1.3.1 Lokalizační předpoklady 1.3.1.1 Přírodní předpoklady Velký Atlas (obr. 4) – Carole Frenchová píše ve svém sborníku Maroko (2012), že toto pohoří je součástí pohoří Atlas. Mimo již zmiňovaného pohoří jsou součástí pohoří, jako je Střední Atlas, Antiatlas a Tell Atlas. Dále se zmiňuje, že jeho délka je 750 km. Špičky Velkého Atlasu jsou jedny z nejvyšších v severní Africe. Nacházejí se zde dvě velmi známé části, které se jmenují L´Ouenkrim a L´Aksoual. Nejvyšším bodem Velkého Atlasu je Jebel Toubkal, který dosahuje výšky 4167 m. n. m. tato hora je součástí národního parku Toubkal. Vysoký Atlas, to nejsou jen vysoké hory, to jsou překrásná hluboká údolí, která se táhnou po nimi. Nejznámější jsou Aqqa-N´Tazart a Taghzout. V horských lesích žijí ohrožené druhy magotů bezocasých a divokých prasat. V tomto rozmanitém pohoří panují také různé teploty během ročních období. 19

Východní svahy, které směřují do pouště Sahara, jsou teplejší ve srovnání se západními svahy, na kterých panuje chladnější klima [15]. Celkově teploty i v létě můžou být velice nízké po celý rok a turisté, kteří se pohybují v tomto pohoří, by měli být teple oblečeni. Je zde velký teplotní rozdíl mezi mořem a vrcholky Velkého Atlasu může být až 50 °C. Vodopády Ouzoud (obr. 5) – Carole Frenchová se zmiňuje ve svém sborníku Maroko (2012), že vodopády se nacházejí asi 150 kilometrů od Marrákeše. Pokud by na tomto místě nebyly žádné vodopády, nebylo by zde nic zajímavého kromě zapadlé vesničky jménem Ouzoud. Píše, že slovo ouzoud v překladu do berberštiny znamená olivy, které hojně rostou okolo této vesnice v olivových sadech. Vodopády jsou unikátní, protože jsou rozděleny na řady vodních teras, tudíž jsou pro turisty velmi lákavé. Výška vodopádu je skutečně působivá a dosahuje 110 metrů. Voda padá do jezírka pod vodopádem. Vodopády nejsou z vesnice daleko a každý turista by měl cestu zvládnout. Výstup k těsné blízkosti vodopádů je o trochu těžší, ale výhled z vrcholku určitě stojí za námahu. Pokud turista zdolá vrchol vodopádů, může pokračovat podél řeky a do rokle, která se jmenuje Oued el Abid. [16] Soutěska Todra (obr. 6) – Paul Clammer se zmiňuje ve svém sborníku Morocco (2009) o soutěsce Todra jako místu, kde je turista sevřený masou kamení. Soutěsku můžeme najít ve východní části Vysokého Atlasu asi 15 kilometrů od vesnice Tinerhir. Na dně soutěsky teče řeka Todra, po které je pojmenovaný již zmiňovaný kaňon. Nejvhodnější čas na návštěvu kaňonu je ráno, když slunce ještě svítí v údolní části soutěsky. Odpoledne je v kaňonu velmi tma a turista si nemůže už nic vyfotit. Doporučuje se soutěsku navštívit v létě ve srovnání, v zimě by mohlo v kaňonu být chladno. [17] Poušť Sahara (obr. 7) – Je největší poušť na světě a její rozloha by se dala přirovnat k rozloze poloviny Ruska. Začíná v Egyptě a táhne se po celé severní Africe až do Maroka, kde zaujímá jihovýchodní pobřeží a tvoří hranici mezi Marokem a Alžírskem. Poušť Sahara patří k místu, kde je nejmenší průměrný úhrn srážek na světě, který je jenom 70 milimetrů. Tato poušť je nehostinné místo. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí dosahují až 30 °C. Ačkoliv by se zdálo, že v tomto místě je naprosto nemožné žít, některé národy v Maroku se těmto podmínkám přizpůsobili a i přes velké problémy tu žijí. Jsou to Berbeři, Arabové a Tuaregové. Známějším saharským městem 20

je Goulimine. Ve městě se konají velbloudí trhy. Dalším asi nejznámějším městem je Erg Chebbi, které je považováno za nejvíce navštěvované saharské městečko v Maroku. 30 kilometrů od Erg Chebbi se nachází jedna z nejznámějších písečných dun v Maroku. Dosahuje délky až 25 kilometrů a v některých místech dosahuje výsky až 100 metrů. Nejvyšší bod duny se ale nedá přesně najít, protože je písek neustále v pohybu. Do této již zmíněné oblasti jezdí nejvíce turistů. Je zde možnost zkusit i sjet dunu na sandboardu, což je velmi zábavný. Mimo turistů sem jezdí i filmaři z celého světa, aby zde mohli využít nejlepších podmínek a natočit část svého filmu. [18] 1.3.1.2 Kulturně správní předpoklady Tanger (obr. 8) – Je jedno z nejznámějších měst v Maroku. Do tohoto města, které leží na severním okraji Maroka, proudí tisíce turistů z Evropy. Pokud turista nikdy nebyl v Africe a natož v Maroku, je návštěva velký kulturní šok. Evropan je obvykle zvyklý na určitý standard z Evropy. Tanger vypadá z pohledu obyvatel vyspělých států jako středověké pirátské městečko, které je plné padouchů a zlodějů, kteří cizince chtějí okrást. Jedna část Tangeru je luxusní. Je zde plno krásných hotelů, pláží, restaurací. Do této části proudí většina turistů. Druhá část města je ale polorozbořená. Domy jsou nedostavěné nebo zcela zbořené. Na ulicích se potulují psi, kteří nikomu nepatří. Jsou zde také bezdomovci nebo dealeři drog. Toto je odvrácená strana Tangeru. Je to jedno z nejrozporuplnějších měst v zemi. Tomuto městu se říká brána do Maroka. Jezdí sem trajekty z Francie, Španělska nebo Itálie. Paul Clammer se zmiňuje ve své knize Morocco (2009), že počet obyvatel města je necelý 1 milion. Tanger je více než podobný filmu Casablanca, než by si obyčejný člověk mohl myslet. Píše také o kulturním kontrastu a chaotickém pouličním životě, který může být po setmění nebezpečný. Turista by se měl obzvláště vyhýbat části města okolo přístavu. V minulosti lákal Tanger různé spisovatele a malíře a podobné volnomyšlenkářské lidi, není zde doposud postavena žádná městská knihovna. Zmiňuje se také o největší turistické atraktivitě, a tou jde medína. Medína je spleť uliček, kde se turista snadno ztratí. Nemá ani oficiální mapu, protože by bylo nemožné ji vyrobit. Pokud se turista ztratí, doporučuje se, aby šel okolo hlavní zdi medíny nebo se zeptat někoho na cestu. Turista jako by se ocitl středověkém orientu, kde by cítil různé vůně. V některých místech medíny může turista najíst terasy, z nichž je překrásný výhled na Atlantický oceán. V medíně je Velká mešita, která byla 21

založena Portugalci jako kostel a poté byla Araby přestavěna na mešitu. Dalším turistickým cílem je Kasbah museum, kde v minulosti žili Angličané a Portugalci. Je kompletně přestaveno a zachycuje éru města od pravěku až po 19. století. [19] Chefchaouen (obr. 9) – Toto malé město se nachází na severozápadě Maroka v pohoří Rif. Ačkoliv svojí rozlohou a počtem památek nebo počtem návštěvníků nemůže soupeřit s jinými většími městy v Maroku, cestovatelé a dobrodruzi ho považují za jedno z nejkrásnějších v celém Maroku. Vesnice je atypická tím, že všechny stavby, které byly doposud v Chefchaouenu postaveny, jsou modré. Není zde ani jediný dům, který by měl jinou barvu než modrou. Carole Frenchová se zmiňuje ve své knize Maroko (2012), že kolem města jsou překrásné hory, které se dosahují až ke 2000 m. n. m. Proto je Chefchaouen základnou mnoha turistů, kteří se chystají na vysokohorskou turistiku do pohoří Rif. Dále píše o minulosti, že toto město bylo velmi nepřístupné cizincům a málokdo se sem dostal. Zmiňuje se o tom, že jedna z nejznámějších památek ve městě je Velká mešita, která byla postavena v 16. století. Tato památka je neobvyklá, že byla postavena jako osmiboký minaret, který byl ozdobený mozaikou. Další významnou památkou je kasba, kterou postavili místní sultáni za téměř 100 let. Vzhled kasby nebyl příliš atraktivní, protože spíše sloužil jako ochrana před nepřítelem. Památka, která nemůže být opomenuta, je určitě Musée Ethnogtaphique. Je to museum, které zachycuje historii Chefchaouenu a jeho berberských osadníků. Tato budova v minulosti sloužila také jako vězení. [20] památku, kterou si nemůžete nechat ujít je medína. Jak už bylo zmíněno, tak ve všech marockých městech se nacházejí medíny. Tato v Chefchaouenu je nejimpozantnější, protože je celá modrá a tím nechává vyniknout svoje kouzlo. Essaouira (obr. 10) – Je vedle Chefchauenu nejatraktivnější turistické město v Maroku, jak Carole Frenchová píše ve své knize Moroko (2012). Poukazuje na fakt, že ačkoliv Essaouira není velká, přitahuje více turistů než Marrákeš. Toto městečko se nachází na samém břehu Atlantického oceánu asi tři hodiny cesty autobusem z Marrákeše v jihozápadním Maroku. Vzhledem blízkosti oceánu zde není takové horko jako ve vnitrozemí, kde je vše pokryto prachem. Píše o dlouhých písčitých plážích, kde je kvůli větrnému klimatu velmi oblíbené surfování. Je zde medína, kterou obklopují zachovalé hradby s mohutnými děly, které byly postaveny v počátku 18. století. Později byly rekonstruovány. Je z nich překrásný 22

výhled na moře a na malé skalní ostrůvky, které jsou rozesety okolo hradeb a přístavu. Jmenují se Sqala de Ville a zvláště večer zde lidé tráví své volné chvíle. Ostrůvky okolo hradeb jsou chráněny přírodní rezervací a vstup na ně je zakázán. Hradby okolo medíny sloužily v minulosti jako ochrana před nepřítelem, protože Essaouira byla prosperující rybářské a obchodní město. Centrem Essaouiry je medína, kde se odehrávají všechny obchody. Je zde nesčetně hotelů, restaurací, které poskytují komfort pro turisty. Jsou zde dvě hlavní ulice avenue Mohamed Zerktouni a Rue Mohamed el Qory, které rozdělují medínu na čtvrtiny. Turisté si můžou sednout do mnoha kaváren a ochutnat místní mořské speciality, které jsou přiváženy a připravovány z nedalekého přístavu. [21] Mimo zmíněných památek se zajisté vyplatí navštívit místní přístav. Je to velmi rušné místo, kde se obchoduje s mořskými plody, které se posléze rozvážejí po celém městě a širokém okolí. Budují se zde lodě, které jsou velmi pěkné. To je to zajisté lákadlo pro turisty. Z přístavu je působivý výhled na celé město. Okolo přístavu létají také rackové, kteří vytvářejí společně s městem jednu z nejznámějších fotografických motivů Essaouiry, které může turista na tomto místě zachytit. Kromě fotografování může turista obdivovat pěkné lodě, kterých je v přístavu mnoho. Marrákeš (obr. 11) – Jak se Carole Frenchová zmiňuje ve svém sborníku Maroko (2012), toto velmi pulzující město se nachází v centrálním Maroku. Město dělí se na dvě části. První část města je moderní. Byla postavena později okolo centra, které je starobylé. Nachází se zde luxusní obchody, hotely, restaurace a různé noční kluby. Na rozdíl od moderní části města druhá část města je starobylejší a více turisticky zajímavější. Tvoří ji opět medína, kde se nacházejí súky, mešity a překrásné budovy. Marrákeš se nachází blízko pohoří Velký Atlas, a proto je základnou pro turisty, kteří se chystají na túry do tohoto pohoří. Ačkoliv okolo města je poušť, jsou vidět z předměstí zasněžené vrcholky hor, což dodává Marrákeši půvab. Město má velmi bohatou historii. Už od dávných dob přitahoval různé obchodníky, kteří se sjížděli ze širokého okolí. Marrákeši se vždy říkalo rudé město, protože jeho hradby byly postaveny ze sušeného bahna. Pokud by turista uvažoval o návštěvě tohoto pěkného města, bylo by vhodné, aby si vybral po období od podzimu do jara. V létě teploty stoupají pro Evropany na neúnosných 40°C. Nejznámější památkou je hlavní náměstí Djemaa el Fna. Náměstí vzniklo 23

zbořením kasby. Mělo sloužit k účelům přehlídek, ale obyvatelé z něj udělali tržiště. V minulosti náměstí také sloužilo jako popraviště. Dnes se toto místo používá jako tržiště, kde se dají koupit různé suvenýry, jako jsou náramky, přívěsky, dřevění velbloudi a podobně. Kromě suvenýrů se zde dá také dobře najíst. Nabízejí tu různé druhy masa, které lze zatít pomerančovým džusem.

Zvláště večer je atmosféra

na náměstí nezapomenutelná. Turista by si neměl nechat ujít mešitu Koutoubia, která patří k nejznámějším mešitám

v Maroku. Měří 77 metrů a její vznik se datuje do 12. století. V minulosti vedle této impozantní mešity stála ještě jedna menší, ale ta byla zbořena, protože neměla správnou polohu směru k Mekce. Další pěknou památkou jsou Saadské hrobky. V hrobech jsou uloženy ostatky nejvýznamnějších panovníků rodu. Hroby byly postaveny v 16. století, ale komplex chátral až do začátku 20. století. Komplex obsahuje mramorové hroby, ale jen pár panovníků bylo pochováno v lepších hrobech. Za navštívení stojí určitě Marrákešské muzeum. Je zde také dochovaná zmínka, že v prostorách muzea žili obyčejní lidé. V muzeu můžete najít sbírky výtvarného umění, sochařských děl a mincí, šperků, keramiky, ale také stavební úlomky budov, které jsou velmi zastaralé a sahají do dávné minulosti. Za návštěvu určitě stojí také vnitřní nádvoří, jehož střecha je skleněná a uprostřed může člověk vidět překrásný lustr, který visí nad kašnou. Mimo prohlídku musea se někdy turista může stavit na nádvoří, na kterém se pořádají koncerty. [22]

1.3.2 Selektivní předpoklady 1.3.2.1 Objektivní předpoklady Ekonomické předpoklady – Ačkoliv Maroko je velmi poevropštěná země, tak je bohužel stále závislá na vývozu surovin. Je velmi potěšující, že se zvyšuje významnost cestovního ruchu a také telekomunikací v Maroku. Průmysl a stavebnictví tvoří 30 % na hrubém domácím produktu. Průmyslem myslíme elektrotechniku, hutnictví, strojírenství, potravinářství a elektroniku. Největšími průmyslovými centry jsou velká města jako Casablanka, Tanger nebo Oujda. Dalším velice podstatným příspěvkem do státní kasy je těžba fosfátů. Produkce pokrývá až dvě třetiny světových zásob na zemi. Maroko je z pohledu nerostného bohatství je velmi bohatá země a obsahuje například železnou rudu, uhlí, olovo nebo 24

mangan. Maroko je také aktivní v uměleckých řemeslech. Nejznámějším zbožím v oblasti cestovního ruchu a vývozu tohoto artiklu do zahraničí jsou koberce, které jsou oblíbeným suvenýrem pro turisty na dovolené. Maroko je srovnání s jinými africkými zeměmi, které jsou chudé a nedokážou si vyprodukovat vlastní potraviny, soběstačné v produkci potravin. Maroko má 3500 kilometrů moře, ať už jde o Atlantický oceán nebo Středozemní moře. Je zcela zřejmé, že rybolov v této zemi je podstatným zdrojem obživy místních obyvatel a také vývozu tohoto zboží do zahraničí. Nejvíce lovené ryby v pobřežních vodách Maroka jsou sardinky, makrely a také tuňáci. Je známo, že ročně se vyprodukuje až 900 000 tun ryb z moře a toto množství přispívá do marocké státní kasy částkou kolem 300 milionů amerických dolarů. V tomto specifickém odvětví pracuje kolem 400 000 Maročanů. Marocká rybářská flotila má 20 000 rybářských lodí. [23] Z pohledu cestovního ruchu je Maroko bohatá země. Bohužel v ní kvete. Ne všechny prostředky, které by mohly být přiděleny, se dostanou na správné místo. Stavba hotelů, rozvoj dopravní infrastruktury a větší propagace Maroka jako turistické destinace ve světě by měly být stěžejními body, pokud země chce přilákat více turistů. 1.3.2.2 Subjektivní předpoklady Sociologické předpoklady – Ačkoliv je Maroko bezpečná země, jsou zde některé oblasti, kde není bezpečno. Tím nebezpečím je Západní Sahara jak se Carole Frenchová zmiňuje ve svém sborníku Maroko (2012). Západní Sahara je nejvíce sporným územím v Maroku. Už z minulosti vyplývá, že toto území bylo díky své poloze a obchodnímu uskupení s Alžírskem a Mauretánií problematické. Začátkem 19. století se stalo velkým lákadlem pro evropské státy, protože zde vedla stezka od pobřeží Atlantického oceánu do Mali. Španělé i Portugalci měli o tuto oblast velký zájem a snažili se nad tímto územím převzít kontrolu. Nakonec v 19. století vyhráli Španělé a nazvali ho Španělská Sahara. Nejvýznamnější části byli Rio de Oro a Saguia el Hamra. Po celá desetiletí bylo území pod kontrolou Španělska. Až v roce 1975 se začalo Maroko o Španělskou Saharu zajímat a marocký král Hassan II zabral sporné území a prohlásil ho za část Maroka. Přestože soud uznal marocké právo na toto území za částečné, král Hassan II. trval na to, že Západní Sahara 25

je pod nadvládou Maroka, když se také Mauretánie se přestala o něj zajímat. Od té doby Maroko drží nadvládu nad Západní Saharou, ačkoliv tlaky na odtrhnutí území jsou na denním pořádku s podporou Alžírska. [24]

1.3.3 Realizační předpoklady 1.3.3.1 Dopravní předpoklady Železniční doprava – Ingeborg Lehmann se zmiňuje ve svém sborníku Maroko (1996), že Maroko má ve srovnání s Českou republikou velmi kvalitní vlaky TNR (Trains Navetted Rapides), které jsou rychlé, klimatizované, komfortní a ani ceny nejsou ani tak vysoké. Vzhledem ke geografickému reliéfu Maroka je velmi těžké rozšířit trať, a proto je síť méně rozvinutá. (Obr. 12) Vlak jezdí na trasách dost často. Jednou za hodinu na železniční trati Casablanka – Rabat – Kénitra. Mimoto železnice spojuje centrum Casablanky s letištěm Mohammeda V. Další spojení je na tratích Casablanca – Rabat – Fés – Oujda a z nejsevernějšího města Tanger vede železnice do finální stanice v Marrákeši přes stanice Asihal, Rabat a Casablanca. [25] Carole Frenchová píše ve svém sborníku Maroko (2012), že je velký rozdíl jet lokálním spojem, kde kvalita přepravy klesá. Vlak je pomalý a ani nejezdí podle vlakového řádu. Není vždy čistý jako v dálkových spojích. Vlaky se samozřejmě rozdělují na třídy a je jenom na turistovi, jakou třídu si vybere. Vlaková společnost, která provozuje železniční dopravu v Maroku, se jmenuje ONCF(Office National des Chemins de Fer du Maroc). Pobočky společnosti jsou v každém velkém městě a turista si může koupit a rezervovat jízdenky v předstihu. [26] Automobilová doprava – Turista se může přepravovat po Maroku buď vlastním automobilem, autobusem nebo taxíkem. Ingeborg Lehmann se píše ve svém sborníku Maroko (1996), že pokud člověk uvažuje o dopravě autobusem, neměl by hledět na čas a při cestě by měl být trpělivý, protože marocké autobusy, alespoň ty starší, nejezdí rychle a většinou mají zpoždění. Jelikož marocké obyvatelstvo nevlastní v hojném počtu automobil, a proto z těchto důvodů jsou autobusy jediným schůdným dopravním prostředkem často přecpané. Pokud si chce turista být jistý, že dojede na určité místo pohodlně a včas, tak je doporučeno jezdit se společností CTM (Compagnie de Transport au Maroc), která je spolehlivá, ale je trochu dražší. [27] Mimo soukromé autobusové společnosti, které již byly zmíněny, v Maroku provozují autobusy jiné lokální 26

společnosti, které nemají zas takové finanční možnosti, aby si pořídily klimatizované a pohodlné autobusy. Autobusy těchto společností jsou zastaralé, a proto také cena odpovídá nabízenému servisu. Často se stává, že autobusy mají na cestě poruchy, takže není výjimka, že turista se nedostane včas do cílového místa a stráví několik hodin čekáním někde v poušti, než se autobus opraví. V nějakých autobusech dokonce chybí sedadla nebo okna. Autobusové zastávky jsou většinou ve všech velkých městech i menších

vesnicích.

Autobusy

také

jezdí

do

všech

turistických

oblastí.

Na autobusových zastávkách vládně chaos. Pro turistu je někdy těžké najít správný autobus, a proto u každého odjíždějícího autobusu stojí steward a vyvolává jméno cílové destinace. Během zastávky přichází do autobusu různí prodavači, ale také žebráci, což není pro Evropana moc příjemné. Ingeborg Lehmann se zmiňuje ve svém sborníku Maroko (1996), že dalším způsobem jak se přepravovat jsou taxíky. Jsou to většinou starší modely mercedesů, které vozí většinou turisty mezi městy a nazývají se grand taxi (obr. 13). Grand taxi jsou vždy přeplněné a do vozidla se může vejít až 7 lidí, což je neuvěřitelné. Jenom ve městech zase jezdí starší typy peugeot, které se nazývají petit taxi (obr. 14). [28] Letecká doprava (obr. 15) – Maroko je velká země, takže je v zemi mnoho letišť. Carole Frenchová zmiňuje ve svém sborníku Maroko (2012), že hlavní leteckou společností v Maroku je Royal Air Maroc, která provozuje většinu letecké dopravy v Maroku. Kromě této větší společnosti nabízí vnitrostátní lety také Atlas Blue a Regional Air Lines, která má pobočku v Casablance a operuje hlavně na trasách se Španělskem V této zemi je mnoho lokálních letišť, která jsou v provozu pouze sezonně. Patří do nich letiště v Al-Hoceimě, v Nadoru nebo v Ouidě které se nacházejí na pobřeží Středozemního moře. Na pobřeží Atlantického oceánu se nachází lokální letiště jako Essaouira, Ouarzazate nebo v Laayoune . Regionální letiště většinou nefungují celosezónně, protože by se nevyplatit finančně jejich provoz. [29]

27

2 Praktická část Cílem praktické části bakalářské práce je Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké mají občané České republiky povědomí o Maroku z pohledu cestovního ruchu. Následně je předložen návrh zájezdu pro české cestovatele Marokem. První polovina praktické části se zabývá dotazníkovým průzkumem podvědomí občanů České republiky o Maroku, který byl vytvořen na www.vyplnto.cz. Druhá polovina praktické části. Druhá polovina bakalářské práce se zabývá tvorbou doporučením trasy výletu pro české cestovatele Marokem. Jak už bylo zmíněno v úvodu práce, V roce 2011 jsem byl na individuální dovolené v Maroku. Jelikož jsem nejel přes cestovní kancelář, tak jsem musel každý den řešit běžné problémy s ubytováním, dopravou, lidmi, takže mám s touto zemí zkušenosti a rád bych vytvořil občany České republiky doporučení trasy, která je koncipována na místech, které nejsou až tak zasazené turismem.

2.1 Zjištění povědomí občanů České republiky o Maroku Prvním krokem praktické části mé bakalářské práce bylo vytvoření dotazníku o povědomí občanů České republiky o Maroku. Dotazník jsem vytvořil a umístil na server www.vyplnto.cz. Dále jsem můj dotazník umístil na cestovatelské portály www.kolemsveta.cz, www.objevtemaroko.cz, www.hedvabnastezka.cz a také jsem poslal dotazník na internetové stránky cestovních kanceláří jako www.cedok.cz, www.invia.cz a www.fisher.cz. Mimo šíření dotazníku po internetu jsem se snažil oslovovat osobně svoje přátele, kteří mi velmi pomohli k navýšení počtu respondentů. Dotazník obsahoval 19 otázek a kromě otázek o povědomí občanů České republiky o Maroku jsem se ptal také na informace o respondentech. Dotazník je určen lidem, kteří v Maroku byli i těm, co tam nikdy nebyli. Dotazník vyplnilo 203 respondentů, a proto si myslím, že počet respondentů byl dostačující, aby výsledek šetření byl důvěryhodný.

28

Výsledek dotazníku: 1. Co se Vám prvně vybaví, pokud se řekne Maroko

Graf 1 – Výsledek 1. otázky

Nejvíce respondentů a to 71 respondentů (34,98 %) si myslí, že Maroko je rozvojová země. 62 respondentů (30,54 %) si myslí, že Maroko je islámská země. Necelá čtvrtina respondentů a to přesně 45 hodnostila Maroko jako známou zemi pro výrobu koberců. 16 respondentů (7,88 %) si myslelo o Maroku, že je to oblíbená turistická destinace a nakonec 3,94 % respondentů, si myslelo, že Maroko je oblíbená turistická destinace. Z výsledků výzkumu vyplývá, že první myšlenka o této

zemi je velmi zkreslená.

Nevíce se Čechům vybaví Maroko jako rozvojová islámská země, kde je populární výroba koberců a prodej drog. Nejméně respondentům se vybaví Maroko jako turistická destinace, což je nemilé zjištění. Pokud by tuto zemi navštívili, možná by se jejich názor na Maroko jako oblíbenou turistickou destinaci změnil a začali by tam častěji jezdit.

29

2. Co si myslíte o ekonomické vyspělosti Maroka?


Nejvíce respondentů a to 81 odpovědělo (39,9 %) odpovědělo, že Maroko je průměrně rozvinutá země. Druhý největší počet odpovědí 59 respondentů, který je vyjádřen 29,06 %, si myslel, že Maroko je rozvojová země. 42 respondentů (20,69 %) si myslelo, že Maroko je chudá země. 6 % respondentů nemělo o ekonomické vyspělosti Maroka žádný názor a 4% respondentů si myslelo, že Maroko je podobná ekonomicky rozvinutá země jako státy Evropské unie. Z výsledků výzkumu vyplývá, že Maroko je rozvojová až chudá africká země. Polovina respondentů má buď milné nebo žádné informace.

30

3. Myslíte si, že je Maroko nebezpečná turistická destinace více než Egypt nebo Tunisko?


153 respondentů (75.37 %) si myslelo, že Maroko ve srovnávání s Egyptem nebo Tuniskem, není nebezpečná destinace. 26 respondentů (12.81 %), kterých zvolilo tento druhu odpovědi, si myslelo, že Maroko je více nebezpečná země než již uvedené destinace. 24 respondentů (11.82 %) nemá o bezpečnostní situaci v Maroku ve srovnání s podobnými severoafrickými zeměmi názor. Z výsledku výzkumu vyplývá, že Maroko ve srovnání s podobnými turistickými destinacemi jako je Egypt a Tunisko není nebezpečná turistická destinace pro turisty. Tento výsledek je potěšující a lze doufat, že v blízké době počet turistů bude v Maroku větší než v Egyptě a Tunisku.

31

4. Jaký typ organizace cesty byste preferoval/a do Maroka?


Více než polovina respondentů na tuto otázku odpověděla, že by preferovali jet do Maroka na organizovaný zájezd s cestovní kanceláří nebo agenturou. Přesný počet byl 119 a v procentuálním vyjádření jich bylo 58,62 %. Odpověď ne zadalo 84 respondentů, což je 41,38 %. Z výsledků průzkumu vyplývá, že více jak polovina respondentů, pokud by si mohli vybrat, preferuje organizovanou cestu do Maroka s cestovní kanceláří, nežli by individuálně a zařizovali by si vše sami. V této otázce se potvrdil reálný obraz, že občané České republiky raději preferují jistotu a komfort a raději si za to zaplatí, než aby si museli zajišťovat vše sami a měli během dovolené nepříjemnosti.

32

5. Jaký druh dovolené byste preferoval/a v Maroku?

Graf 5 – výsledek 5. otázky

Více než polovina respondentů odpověděla, že by si jeli do Maroka za účelem poznávacího zájezdu. Bylo jich 112 a v přesných procentech to je 55,17 %. Pěší turistiku a trekking v horách by preferovalo 41 respondentů (20,2 %). Pobytový zájezd by si vybralo 34 respondentů (16,75 %). Surfing ať už ve Středozemním moři nebo Atlantickém oceánu by si vybralo 10 respondentů (4,93 %). Nejmenší z koláče ukrojili lidé, kteří by jeli do Maroka sjíždět řeky. Bylo by jich 6 a v procentech by to bylo 2,96 %. Z výsledků výzkumu vyplývá, že více jak polovina turistů by jela do Maroka na poznávací zájezd. Skoro čtvrtina respondentů by šla trefovat do hor. Čeští turisté, především mladá generace, rádi objevují, a proto není překvapení, že více než polovina by vybrala poznávací zájezd. Maroko kromě těchto aktivit, které byly zmíněny v dotazníku, nabízí mnoho dalších lákadel a je na jen na turistovi, která si vybere.

33

6. Znáte Maroko jako turistickou destinaci z nabídek cestovních kanceláří?


Více jak polovina respondentů odpověděla, že Maroko z nabídek cestovních kanceláří znají. 75 respondentů (36,95 %) nezná Maroko jako turistickou destinaci z nabídek cestovních kanceláří a zbytek o nabídkách Maroka skrz cestovní kanceláře neví. Z výsledku výzkumu můžeme usoudit, že více jak polovina respondentů Maroko z nabídek cestovních kanceláří zná. Tento výsledek je pro mě potěšující a v budoucnu by počet českých turistů mohl zvýšit ve srovnání s jinými severoafrickými zeměmi.

34

7. Zaškrtněte, co byste zlepšil/a v marockém cestovním ruchu (je možné vybrat více odpovědí)


Obtěžování turistů je největším problémem v cestovním ruchu Maroka. Myslí si to 80 respondentů (39,41 %). Druhou nejvíce palčivou nevýhodou marockého cestovního ruchu je jazyková vybavenost obyvatel s 33 %. 57 respondentů (28,02 %) si myslelo, že by se mohla zlepšit hrozba terorismu. 49 respondentů (24,14 %) si myslelo, že v Maroku je nekvalitní doprava a potřebovala by zlepšit. 33 respondentů (16,26 %) si myslelo, že by bylo vhodné zlepšit kvalitu ubytování. 2 % respondentů by zlepšilo propagaci Maroka jako turistické destinace ve světě a procento by nechtělo v marockém cestovním ruchu zlepšit nic. Z výsledků výzkumu se dá vyvodit, že v Maroku je mnoho problémů, které zabraňují přílivu turistů do této země. Marocká vláda se snaží tyto problémy odstranit, ale je to běh na dlouhou trať a ani není možné, aby se všechny problémy zlepšily během krátké doby.

35

8. Jaký typ dopravy byste zvolil/a při cestě do Maroka?


Drtivá většina a to 92 % respondentů by zvolila jako dopravní prostředek do Maroka letadlo. 10 respondentů a to 4,93 % by jelo do Maroka autem. Dalších 5 respondentů by zvolilo při cestě do Maroka autobus a 1 % by si vybralo vlak. Z výsledku této otázky se dá usuzovat, že Maroko je pro občany České republiky velmi vzdálená země, a proto než aby jeli dlouhou tak cestu ať už autem, vlakem nebo autobusem, zvolili by rychlejší variantu přesunu na dovolenou, a to leteckou dopravu.

36

9. Navštívil/a jste někdy Maroko?


Tato otázka byla rozdělovací. Respondenti, kteří byli v Maroku, tak dále pokračovali v dotazníku, zatímco respondenti, kteří nebyli v Maroku, pokračovali otázkou č. 15. Většina respondentu a to 83 % uvedla, že v Maroku nikdy nebyla a 17 % respondentů uvedlo, že v Maroku byli. Z výsledku výzkumu je možné usoudit, že občané České republiky neznají Maroko jako turistickou destinaci pro dovolenou. V této otázce se potvrdil obraz reálné skutečnosti, že Češi z různých důvodů jako jsou sociální, ekonomické a demografické, raději jezdí do zemí typu Chorvatska nebo Řecka. Afrika je pro většinu z nich velkou neznámou. Maroko je pro ně moc daleko a neznají a možná se i bojí do této země jet. Na druhou stranu musím říct, že si zase vážím lidí, kteří Maroko navštívili. Předpokládal jsem, že okolo 15 % Čechů z 203 respondentů by mohlo navštívit Maroko.

37

10. Zaškrtněte, jakou část Maroka jste navštívil/a (je možné vybrat více odpovědí)


V této otázce jsem se ptal respondentů, kteří v této zemi byli a v jaké části. Nejvíce respondentů a to 19 odpovědělo, že bylo ve Velkém Atlasu. Pokud to přepočítáme na procenta, tak jich bylo 55,88 %. Druhou nejvíce navštěvovanou částí Maroka se stalo pobřeží Středozemního moře, které navštívilo 17 respondentů (50 %). Poušť Saharu navštívilo 15 respondentů (44,12 %). Poslední částí bylo pobřeží Atlantického oceánu, které navštívilo 14 respondentů (41,18 %). Z výsledků výzkumu vyplývá, že ti cestovatelé, kteří Maroko navštívili, cestovali do většiny částí této země. Dá se vyvodit, že Maroko je velmi různorodá země a je zde mnoho atraktivit, které jsou pro turisty přitažlivé. Turista má velmi širokou škálu nabídek, z kterých si může vybrat. Zde se potvrdil můj názor, že pokud už čeští cestovatelé do této země přijeli, tak nezůstali jenom na jednom místě a snažili se prozkoumat, pokud to šlo, celou zemi.

38

11. Zaškrtněte, co se Vám na Maroku nejvíce líbilo (je možné vybrat více odpovědí)


Nejvíce oblíbeným místem v Maroku jsou podle respondentů, kteří v této zemi byli, hory a města. V procentech by se dalo vyjádřit 41,18 %, což je po 14 respondentech. Dalším místem byla marocká příroda, která se líbila 8 respondentům (23,53 %). 6 respondentů (17,65 %) se líbila kulturní rozdílnost občanů Maroka ve srovnání s občany České republiky. Poslední věcí, která byla ohodnocena 4 respondenty (11,76 %) byla poušť. Z výsledků výzkumu je patrné, že u turistů, kteří byli v Maroku, se nejvíce líbí pobyt ve městech typu Marrákeš nebo Chefchaouen, Toto tvrzení vyplývá z otázky č. 10. Podle předešlé otázky je velmi také oblíbená dovolená v pohoří Velký Atlas, zvláště pro turisty, kteří se zajímají a trekking a vysokohorskou turistiku.

39

12. Jaký máte názor na islám v Maroku?


Více jak polovina respondentů si myslela, že islám je v Maroku mírný. 29 % respondentů považovalo islám v této zemi až za neškodný. 15 % respondentů nemělo na islám v Maroku žádný názor a 3 % respondentů považovalo marocký islám za radikální. Z výsledku průzkumu vyplývá, že většina respondentů, ačkoliv tato země není tak známá a informace o tomto specifickém náboženství by mohli být nesprávné, nepovažuje islám v Maroku za nebezpečný. Výsledek tohoto výzkumu předčil mé očekávání a jsem spokojen.

40

13. Co byste zlepšil/a v marocké dopravě?


Největší počet respondentů (29,41 %) by zlepšilo všeobecný komfort u dopravních prostředků, jako jsou autobusy a taxíky. 9 respondentů (27 %) by rozšířilo síť železnice. 10 respondentů (26 %) bylo zcela spokojených s marockou dopravou a neměli potřebu nic měnit. 4 respondenti (12 %) nebyli spokojení s přetíženou dopravou a 2 respondenti (6 %) odpověděli, že marockou dopravu nevyužili, a tudíž nemohli na tuto otázku odpovědět. Z výsledku průzkumu vyplynulo, že doprava v Maroku má hodně nedostatků a potřebovala by v blízké době zlepšit po všech stránkách, pokud chce, aby ji využívalo více turistů. Na druhou stranu mě velice potěšilo, že čtvrtina respondentů by, navzdory velkým nedostatků v marocké dopravě, nezměnila nic a snažila se uchovat autenticitu dopravy v této zemi.

41

14. Uvažujete o opětovné návštěvě Maroka?


Tato otázka byla poslední pro respondenty, kteří v Maroku byli, ptal jsem se, zda uvažovali o opětovné návštěvě Maroka v budoucnosti. Tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že pokud by se tato možnost se naskytla v budoucnu, jistě ji využili. Necelá čtvrtina respondentů se prozatím nerozhodla, zda by Maroko v budoucnosti navštívili a jenom 3% respondentů odpověděli, že by možnost navštívit Maroko v budoucnu nevyužili. Z výsledku průzkumu je zřejmé, že lidé, kteří navštívili tuto překrásnou zemi a navštívili neobyčejné památky, by Maroko v budoucnosti rádi opět navštívili.

42

15. Co Vám brání v navštívení Maroka?


Tato otázka byla rozvětvena určena a respondentům, kteří v otázce č. 9 odpověděli, že v Maroku nebyli. Ptal jsem se jich, jaké jsou zábrany v navštívení Maroka. Vice jak polovina respondentu (54,44 %) odpovědělo, že cesta do Maroka by byla pro ně velmi nákladná a finančně by ji nezvládli. Čtvrtina respondentů (25,44 %) uvedla, že by na navštívení Maroka neměla dostatek času kvůli pracovnímu vytížení nebo preferování jiné destinace. 9 % respondentů si myslelo, že tato země má nejistou politickou situaci, a proto by se Maroko bály navštívit. 8% respondentů odpovědělo, že Maroko jako turistická destinace pro dovolenou je neinteresuje a raději by při výběru dovolené dali přednost jiné destinaci. Jenom 3% respondentů uvedlo, že by neměli žádné překážky v navštívení této země. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že podle občanů České republiky je dovolená v Maroku finančně nákladná a lidé do této pro ně vzdálené země nemají dostatek času jezdit. Pokud už by se rozhodli do Maroka jet, tak by se báli politické situace nebo by preferovali jinou zemi pro jejich dovolenou.

43

16. Jaké je Vaše pohlaví?


148 respondentů (72,91 %), kteří odpovídali na tuto otázku, bylo ženského pohlaví. 55 respondentů (27,09 %) bylo mužského pohlaví. Z výsledku průzkumu je zřejmé, že více než muži se cestování věnují nebo o něj mají větší zájem ženy. Tento výsledek neodpovídá reálnému stavu, protože podle mého názoru procento mužů, kteří se zajímají o cestování, je vyšší než procento uvedené v grafu.

44

17. Jaký je Váš věk?


Většina respondentů (81,28 %) bylo z věkové skupiny 21–30 let. 17 respondentů (8,37 %) bylo z věkové skupiny 31–40 let. 15 respondentů (7,39 %) bylo ve věku do 20 let a jenom 6 respondentů bylo z ve věku na 41 a více let. Z výsledku výzkumu je patrné, že čím zvyšuje věk, tím zájem o cestování klesá.

45

18. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?


Téměř polovina respondentů uvedla, že má vysokoškolské vzdělání. Také skoro polovina respondentů odpověděla, že dosáhla středního odporného vzdělání s maturitou. 3 % respondentů odpověděla, že měla vyšší odborné vzdělání. 2 % respondentů uvedlo, že má základní vzdělání a procento dotazovaných uvedlo, že ukončili střední odborné vzdělání bez maturity.

46

19. Z jakého kraje pocházíte?


Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že je z kraje Vysočina. 15 % respondentů odpověděno, že pocházejí z Jihočeského a Pražského kraje. 12 % respondentů bylo z Jihomoravského kraje. Desetina respondentů uvedla, že pocházelo ze Středočeského kraje. 9 % respondentů odpovědělo, že pocházelo z Libereckého kraje. 8 % respondentů bylo Plzeňského kraje a 7 % respondentů pocházelo z Pardubického kraje. Z výzkumu vyplývá, že není jeden specifikovaný kraj, v kterém je více lidí, kteří se zajímají o cestování.

47

2.1.1 Shrnutí zjištěných výsledků dotazníku Pokud jde o celkové hodnocení podvědomí občanů České republiky o Maroku, jenom necelá pětina respondentů navštívila Maroko, což odráží reálný stav turistů, kteří cestují do zahraničí (viz. Otázka č. 9). Důvody proč by do Maroka nejeli, jsou finanční nákladnost cesty, což odpověděla polovina respondentů. Čtvrtina respondentů neměla čas na cestu do Maroka a desetina respondentů neměla ani zájem navštívit zemi. Z výzkumu vyplývá, že pro Čechy jsou atraktivnější známá turistická letoviska v Chorvatsku, Řecku nebo Bulharsku. První myšlenka, která se vybaví Čechům o Maroku, bývá většinou dosti zkreslená. Necelé tři čtvrtiny respondentů si toto místo představují, jako islámskou rozvojovou zemi (viz. Otázka č. 1). Čeští turisté si také myslí, že Maroko ve srovnání s podobnými turistickými destinacemi, jako je Egypt či Tunisko není nebezpečná turistická destinace (viz. Otázka č. 3). Výsledek je potěšující a lze doufat, že v budoucnu počet turistů bude v Maroku stoupat. Tři čtvrtiny respondentů, kteří uvažují o návštěvě této země, by preferovali organizovanou formu (viz. Otázka č. 4). Z analýzy výsledku vyplynulo, že polovina respondentů zná Maroko z nabídek cestovních kanceláří. Dále třetina respondentů by, pokud jde o marocký cestovní ruch, zlepšila jazykovou vybavenost a zmírnila obtěžování turistů. Čtvrtina respondentů by uvítala nižší pravděpodobnost hrozby terorismu a zlepšila kvalitu dopravy. Z výsledků také vyplynulo, že většina dotazovaných by si vybrala leteckou přepravu, pokud jde o dopravní spojení do Maroka. Z důvodu velké vzdálenosti se letecká doprava jeví, jako nejvhodnější druh přepravy. Pokud se zaměříme na respondenty, kteří v zemi byli, z výsledků plyne, že z důvodu rozmanitosti jsou všechny části Maroka pro české cestovatele zajímavé, a proto zde není žádná část, která by byla více navštěvovaná. Necelé polovině turistů se v zemi líbily hory a města, které nadchli i mne při návštěvě tohoto místa. Dále jsem se dotazoval, co by v marocké dopravě zlepšili. Mírné překvapení bylo, že čtvrtina respondentů nechtěla změnit v dopravě nic. Další čtvrtina by zlepšila komfort v autobusech a rozšířila železniční síť. Zlepšení komfortu a pohodlí pro turisty by stálo nemalé částky a dle mých úsudků Maroko není ochotno investovat do této oblasti. Velmi mě potěšila otázka, zda by se turisté Maroko navštívili v budoucnosti. Z analýzy vyplynulo, že tři čtvrtiny respondentů by chtěli zemi opět v budoucnosti navštívit a pětina odpověděla, že zatím neví. 48

2.2 Navržení trasy pro individuální cestovatele Marokem V druhé polovině praktické části chci navrhnout individuální trasu pro české cestovatele Marokem. Trasa je koncipována a vytvořena na místech, které jsem v roce 2011 navštívil během výletu Marokem. Tento výlet mě tak nadchnul, že jsem se rozhodnul vytvořit v mé bakalářské práci trasu v této působivé zemi a pojmout jako doporučení individuální trasy, která je zaměřená na outdoorovou turistiku, pobyt v přírodě a navštěvování míst, které nejsou až tak zasaženy turismem. Způsob jakým tento výlet je vytvořen, je mi velmi blízký a také dobrodružnější, než jet na pobytový zájezd k moři. Člověk na poznávacím zájezdě uvidí více zajímavých míst ve srovnání s pobytovým zájezdem. Výlet je navržen spíše pro mladé fyzicky zdatné turisty, kterým nedělá problém lézt po horách. Trasa je navržena bez průvodce, tudíž turista bude odkázán sám na sebe.

2.2.1 Doporučená trasa individuálního výletu

1. den. Večer odletíme z Brna se společností Ryanair do Milána (Bergamo), kde se ubytujeme v hotelu. 2. den: Ráno si prohlídneme italské městečko a po obědě odletíme letadlem do Tangeru. V odpoledních hodinách přiletíme do Tangeru, Dojedeme se ubytovat a poté si večer prohlídneme medínu, kde hlavní brána se jmenuje Grand Socco a v okolí přístavu budeme moci nakoupit různé suvenýry v lokálních obchodech. 3. den: Ráno odjedeme z Tangeru a přesuneme se do Chefchaouenu. Prohlídneme si medínu, která je unikátní, protože je modrá a zde bude možnost nakoupit suvenýry. Po obědě se vydáme na túru na vrchol hory Ech Chaoua, která má 1616 m. n. m. Večer se ubytujeme a navštívíme restauraci. 4. den: Ráno odjedeme z Chefchaouenu směrem na jih Maroka. Zastavíme a prohlídneme si římské ruiny Volubilis, které jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. 49

Poté navštívíme nedaleké městečko jménem Moulay Idriss, které je položeno na svahu hory. Prohlédneme si město s medínou a s návštěvou restaurace a v odpoledních hodinách odjedeme do Mischliffenu, kde se ubytujeme. 5. den: Ráno navštívíme lyžařské středisko, kde budeme do odpoledne lyžovat. Poté odpoledne odjedeme do Azrou, kde navštívíme cedrový les, v kterém žije ohrožený druh jménem Barbary makak. Ve večerních hodinách se ubytujeme v hotelu. 6. den: Ráno odjedeme z Azrou do Tinerhiru, kde se ubytujeme a navštívíme nedalekou soutěsku Todra, kde si uděláme pěší výlet a večer se vrátíme na ubytování. 7. den: Ráno odjedeme z městečka Tinerhiru a přesuneme se do vesnice jménem Imlil, která je výchozím bodem pro trek na Jebel Toubkal, která je nejvyšší hora Maroka a dosahuje výšky 4167 m. n. m. Z této vesnice bude začínat cesta na nejvyšší horu trvat a bude trvat dva dny. Tento den se vydáme pěšky do horské chaty pod vrcholem, kde se ubytujeme. Celkem ujdeme dnes pěšky 10 km. 8. den: Z chaty Toubkal Refuge budeme stoupat na vrchol. Cesta nám bude trvat okolo 7 hodin. V odpoledních hodinách se dostaneme na vrchol Jebel Toubkal a poté budeme sestupovat dolu, kde nastoupíme autobusu, který nás odveze nás do Imlilu, kde se ubytujeme. Celkem ujdeme dnes pěšky asi 20 km. 9. den: Ráno odjedeme z Imlilu a pojedeme do Essaouiry, kde se ubytujeme a prohlídneme si město, které je jedno z nejkrásnějších v Maroku, a památky jako medína, kde se dají koupit suvenýry. Další místo, které navštívíme bude přístav, který se jmenuje Porte de la Marine, kde je rybí trh a stavějí se zde lodě. Po přístavu navštívíme hradby jménem Sqala de la Ville a také nedalekou pevnost Sqala du Port. Zbytek dne se budeme koupat na nedaleké pláži.

50

10. den: Ráno odjedeme z Essaouiry a zamíříme do Marrákeše, kde navštívíme náměstí Djemaa el Fna, bránu Bab Agnaou, Marrákešské muzeum a také Souk el Btana. Odpoledne se přesuneme do vesničky jménem Ouzoud, kde v těsné blízkosti jsou stejnojmenné vodopády, které navštívíme a večer se ubytujeme. 11. den: Ráno se vrátíme z vesničky Ouzoud zpět do Marrákeše, kde se opět ubytujeme. 12. den: Ráno odletíme letadlem z Marrákeše s přestupem v Miláně zpět do Brna opět se společností Ryanair.

2.2.2 Resumé individuální trasy Tento výlet je jenom doporučení míst, které by mohl individuální turista během cesty Marokem navštívit. Není koncipován organizaci cestovní kanceláře, protože zákazník, který by jel s cestovní kanceláří, by si nepoznal pravé Maroko. Nemusel by se o nic starat a ani by nepřijel do kontaktu s původními obyvateli Maroka. Cena doporučené trasy, která byla zmíněna by se pohybovala okolo 15000 Kč a odrážela by reálnou částku, kterou jsem vynaložil během dovolené v roce 2011. Částka byla by závislá na faktorech jako doprava. Nejvhodnější a nejlevnější by bylo letět s nízkonákladovými leteckými společnostmi Ryanair nebo Easyjet. Ubytovávat se v hotelech provozovaných místními obyvateli a používat místní dopravu. Pokud by tyto podmínky byly splněny, mohla by se cena pohybovat okolo již zmíněné částky.

3 Závěr Jsem přesvědčen, že účel této bakalářské práce byl naplněn a práce pomůže turistům, kteří uvažují o návštěvě této země. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají občané České republiky povědomí o Maroku z pohledu cestovního ruchu. Následně předložit čtenářovi návrh individuální trasy pro české cestovatele Marokem. Snažil jsem se popsat užitečné informace, které by měl turista vědět před cestou potřebovat. Celá práce byla koncipovaná na vlastních zkušenostech, které jsem získal během dovolené v Maroku. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažil srozumitelnou formou popsat způsoby dopravy do Maroka. Snažil jsem se uvést co nejlevnější způsob 51

dopravy, který by mohl turista využit. Jak z výsledku výzkumu vyplynulo, tak většina turistů by do Maroka využila leteckou dopravu, na kterou jsem se zaměřil. Málo cestovatelů nízkonákladové letecké společnosti znají a využívají je, a proto jsem vytvořil seznam dostupných společností, které jsou na trhu k dispozici. V další části jsem popisoval měnu a vytvořil jsem seznam orientačních cen základního zboží v Maroku. Popisoval jsem také druhy ubytovacích zařízení v této zemi. Popisoval jsem různé druhy hotelů a těch nejzákladnějších a nejlevnějších až po ty nejluxusnější a nejdražší hotely. Dával jsem velký důraz na výběr lokálních hotelů, které jsou provozovány místními lidmi, protože turista podpoří cestovní ruch v dané oblasti více, než pokud by byl ubytovaný v nadnárodním řetězci. Zmínil jsem se o vhodné části roku, kdy by turista eventuálně mohl navštívit Maroko, a upozornil jsem na různá rizika, které mohli vlivem počasí turistovi znepříjemnit dovolenou. Doporučil jsem, co by měl turista jíst a pít a uvedl jsem různé typické pokrmy. V další části jsem psal o zdravotních rizikách, které se můžou turistovi přihodit během cesty a jak jim čelit. Popisoval jsem také bezpečnostní rizika spojená s vhodným a obezřetným chováním, které by omezila riziko nebezpečí na minimum. Na závěr jsem se zmínil o drogách v Maroku. V praktické části jsem provedl výzkum o podvědomí občanů České republiky o Maroku. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v kapitole 2.1.1. Z výsledku vyplynulo, že podvědomí je malé. Pokud by se pořádaly různé přednášky v knihovnách nebo tematické festivaly o Maroku v krajských městech během roku, podvědomí by se určitě změnilo a možná by počet návštěvníků v Maroku zvýšil. V druhé polovině praktické části jsem navrhnul individuální trasu pro české cestovatele Marokem. Individuální turistika není pro každého. Turista musí ovládat jazyk dané země nebo světové jazyky jako je španělština, angličtina nebo francouzština, aby se mohl domluvit. Dále musí umět vyřešit problémy, které se vyskytnou a ne každý tyto specifické překážky umí zvládnout. Pokud by ale turista nástrahy zvládnul, za určitých předpokladů by mohla celá dovolená být pro něj dobrodružnější, než pokud by jel s cestovní kanceláří. Je zcela zřejmé, že pokud jede člověk na dovolenou, tak by měl poznat jinou kulturu, jazyk, náhled na svět, místní obyvatele, místa, zážitky. Pokud by trasa, ubytování, itinerář byl naplánována, nebyla by pro některé cestovatele tak dobrodružná.

52

4 Seznam použité literatury [1]

Maroko. Cestujeme s velvyslanci [online]. © 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.cestujemesvelvyslanci.cz/destinace/maroko/#z

[2]

Maroko. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. © 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/index.html

[3]

Maroko: Víza - režim vstupu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. © 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/cestovani/visa.html

[4]

Ferries Guide 2012: Morocco. CEMAR AGENCY NETWORK ITALY [online]. 27. 1. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.cemar.it/dest/ferries_morocco.htm

[5]

Jak se tam dostat. Maroko - cestování do království západu [online]. © 2006 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.maroko.tripidipi.cz/jak-se-tam-dostat.html

[6]

AL]., Paul Clammer ... [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, s. 469. ISBN 978-1-74104-971-8.

[7]

Česká národní banka. Kurzy Měn [online]. ©2009 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://kurzymen.com/cnb/ceska-narodni-banka/

[8]

Ubytování. Maroko - cestování po království západu [online]. © 2006 [cit. 201212-03]. Dostupné z: http://www.maroko.tripidipi.cz/ubytovani.html

53

[9]

Ubytování. FALCONER, Colin. Hedvábná stezka [online]. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/afrika/maroko/afrika-maroko-penize-aceny/

[10]

Počasí a podnebí. Orbion.cz [online]. © 2007-2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://maroko.orbion.cz/stat/pruvodce/pocasi-a-podnebi-1554/

[11]

AL]., Paul Clammer ... [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, s. 498. ISBN 978-1-74104-971-8

[12]

Počet obětí bombového útoku v marockém Marakéši vzrostl na 16. Mediafax [online]. 29. 04. 2011, č. 2 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/zahranici/3212121-Pocet-obeti-bomboveho-utoku-vmarockem-Marakesi-vzrostl-na-16

[13]

AL]., Paul Clammer ... [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, s. 461 – 462. ISBN 978-1-74104-971-8

[14]

AL]., Paul Clammer ... [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, 459 – 460. ISBN 978-1-74104-971-8.

[15]

FRENCH, Carole. Maroko: velký průvodce. barev. il., mapy, portréty, plány. V Brně: CPress, 2012, 29 – 30. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 978-80-264-0070-7.

[16]

FRENCH, Carole. Maroko: velký průvodce. barev. il., mapy, portréty, plány. V Brně: CPress, 2012, s. 16. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 978-80-264-0070-7.

[17]

AL]., Paul Clammer… [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, 360 – 361. ISBN 978-1-74104-971-8.

54

[18]

Sahara. Dovolená [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.dovolena.eu/maroko/sahara/

[19]

AL]., Paul Clammer ... [et]. Morocco. 9th ed. Footscray, Vic: Lonely Planet, 2009, 169 – 177. ISBN 978-1-74104-971-8.

[20]


[21]


[22]


[23]

Maroko. Cestujeme s velvyslanci [online]. © 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.cestujemesvelvyslanci.cz/destinace/maroko/#z

[24]


[25]

WILLMANN, Ingeborg Lehmann. [Kt. und Pl.: Thomas a Wolfgang PAPP]. Marokko. 1. Aufl. München: Polyglott-Verl, 1996, s. 26. ISBN 3-49362719-X.

[26]


55

[27]

WILLMANN, Ingeborg Lehmann. [Kt. und Pl.: Thomas a Wolfgang PAPP]. Marokko: velký průvodce. 1. Aufl. München: Polyglott-Verl, 1996, s. 26. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 3-493-62719X.

[28]

WILLMANN, Ingeborg Lehmann. [Kt. und Pl.: Thomas a Wolfgang PAPP]. Marokko: velký průvodce. 1. Aufl. München: Polyglott-Verl, 1996, s. 27. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 3-493-62719X.

[29]


56

ZDROJE TABULEK Tabulka 1 – Orientační ceny v Maroku ........................................................................ 13 ZDROJE GRAFŮ Graf 1 – Výsledek 1. otázky ........................................................................................ 29 Graf 2 – Výsledek 2. otázky ........................................................................................ 30 Graf 3 – Výsledek 3. otázky ........................................................................................ 31 Graf 4 – Výsledek 4. otázky ........................................................................................ 32 Graf 5 – výsledek 5. otázky ......................................................................................... 33 Graf 6 – Výsledek 6. otázky ........................................................................................ 34 Graf 7 – Výsledek 7. otázky ........................................................................................ 35 Graf 8 – Výsledek 8. otázky ........................................................................................ 36 Graf 9 – Výsledek 9. otázky ........................................................................................ 37 Graf 10 – Výsledek 10. otázky .................................................................................... 38 Graf 11 – Výsledek 11. otázky .................................................................................... 39 Graf 12 – Výsledek 12. otázky .................................................................................... 40 Graf 13 – Výsledek 13. otázky .................................................................................... 41 Graf 14 – Výsledek 14. otázky .................................................................................... 42 Graf 15 – Výsledek 15. otázky .................................................................................... 43 Graf 16 – Výsledek 16. otázky .................................................................................... 44 Graf 17 – Výsledek 17. otázky .................................................................................... 45 Graf 18 – Výsledek 18. otázky .................................................................................... 46 Graf 19 – Výsledek 19. otázky .................................................................................... 47

57

ZDROJE OBRÁZKŮ Z PŘÍLOHY A Obrázek 1 – Poloha Maroka ........................................................................................ 61 Morocco_in_its_region_(disputed_hatched).

In: Wikipedia:

the

free

encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 25. 5. 2011 [cit. Dostupné

2012-12-10].

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Morocco_in_its_region_(disputed_hatched).svg

Obrázek 2 – Letecká doprava do Maroka..................................................................... 61 Route

Map. Ryanair [online].

©

2009

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://www.ryanair.com/cz/cheap-flight-destinations

Obrázek 3 – Lodní doprava do Maroka........................................................................ 62 Ferries Guide 2012: Morocco. CEMAR AGENCY NETWORK - ITALY [online]. 27. 1. 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.cemar.it/dest/ferries_morocco.htm

Obrázek 4 – Vysoký Atlas ........................................................................................... 62 Village atlas. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-2009

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Village_atlas.jpeg

Obrázek 5 – Vodopády Ouzoud ................................................................................... 63 Vodopády Cascades d Ouzoud. Fotobanka.promitani [online]. © 2001-2012 [cit. 201212-10]. Dostupné z: http://fotobanka.promitani.cz/maroko/0101u-vodopady-cascadesd-ouzoud

Obrázek 6 – Soutěska Todr.......................................................................................... 64 Togra Gorge. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-2006

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Togra_Gorge.JPG

Obrázek 7 – Poušť Sahara ........................................................................................... 65 Sahara Desert, Morocco. Trips Geek [online]. 15. 10. 2010 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.tripsgeek.com/an-unforgettable-holiday-in-morocco/marrakech-morocco/

58

Obrázek 8 – Tanger ..................................................................................................... 65 TangerAvenue. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-2007

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:TangerAvenue.jpg

Obrázek 9 – Chefchaouen............................................................................................ 66 Obrázek 10 – Essaioura ............................................................................................... 67 Ramparts of Essaouira. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-2008

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ramparts_of_Essaouira.JPG

Obrázek 11 – Marrákeš (náměstí Djemaa el Fna) ......................................................... 67 Hotely luxusní kategorie Marrakech. Hotels [online]. © 2002–2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné

z:

http://cs.hotels.com/de818964-qu4/luxusni-kategorie-hotely-marrakech-

maroko/

Obrázek 12 – Železniční sít v Maroku ......................................................................... 68 Transport & travel. Simply morocco [online]. © 2008 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.simplymorocco.com/transport.html

Obrázek 13 – Grand taxi.............................................................................................. 68 Morocco: Trains, Planes, Buses and Taxies. Many moons of honey [online]. 24. 11. 2010

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://manymoonsofhoney.blogspot.cz/2010/11/morocco-trains-planes-buses-andtaxies.html

Obrázek 14 – Petit taxi ................................................................................................ 69 Fez 2009 (Morocco). Smug mug [online]. © 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://tulipman.smugmug.com/Travel/Morocco/10130702_jvc99T/696418339_fQSJd#!i =696418339&k=fQSJd

Obrázek 15 – Mapa letišť v Maroku ............................................................................ 69 Morocco Airports. Maps of world [online]. © 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/international-airports/africa/morocco.html

59

Obrázek 16 – Mapa Maroka ........................................................................................ 70 Mapy. Maroko - cestování do království západu [online]. © 2006 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.maroko.tripidipi.cz/mapy/moroccomap1.jpg

5

Přílohy

A) Obrázky k teoretické části práce

B] Mapa Maroka C) Trasa navrhovaného výletu

60

PŘÍLOHA A – Obrázky k teoretické části práce

Obrázek 1 – Poloha Maroka ( 1: 10 000 000 )

Obrázek 2 – Letecká doprava do Maroka

61

Obrázek 3 – Lodní doprava do Maroka

Obrázek 4 – Vysoký Atlas

62

Obrázek 5 – Vodopády Ouzoud

63

Obrázek 6 – Soutěska Todr

64

Obrázek 7 – Poušť Sahara

Obrázek 8 – Tanger

65

Obrázek 9 – Chefchaouen

66

Obrázek 10 – Essaioura

Obrázek 11 – Marrákeš (náměstí Djemaa el Fna)

67

Obrázek 12 – Železniční sít v Maroku

Obrázek 13 – Grand taxi

68

Obrázek 14 – Petit taxi

Obrázek 15 – Mapa letišť v Maroku ( 1: 2 000 000 )

69

PŘÍLOHA B – Mapa Maroka

Obrázek 16 – Mapa Maroka ( 1: 4 000 000 )

70

PŘÍLOHA C – Trasa navrhovaného výletu

1. den: ( 1: 4 000 000)

2. den: ( 1: 4 000 000 )

71

3. den: ( 1: 400 000 )

72

4. den: ( 1: 400 000 )

73

5. den: ( 1: 200 000 )

6. den: ( 1: 400 000 )

74

7. den: ( 1: 600 000 )

8. den: ( 1: 100 000 )

75

9. den: ( 1: 400 000 )

10. den: ( 1: 500 000 )

76

11. den: ( 1: 400 000 )

12. den: ( 1: 4 000 000 )

77

Celková trasa Marokem: ( 1: 400 000 )

78

Maroko z pohledu cestovního ruchu

Recommend Documents