ekonomiky z pohledu ČNB

Aktuální vývoj a výhled české ekonomiky z pohledu ČNB Miroslav Singer a Vladimír Tomšík Česká národní banka Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Ostrava, 24. září 2007

Obsah společného vystoupení • Česká ekonomika:

hlavní rysy a vývojové trendy problémy a úzká místa

• Finanční stabilita české ekonomiky (a nedávné turbulence na světových trzích)

---------------------------------------------------------• Poslední prognóza ČNB (červenec 2007) • Snížení inflačního cíle a změny v komunikaci ČNB • Přijetí eura: aktuální otázky (nová Eurostrategie) M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

2

Česká ekonomika: hlavní rysy a vývojové trendy • Poměrně rychlý hospodářský růst posledních let vychází ze zdravých základů tržní ekonomiky, solidního růstu produktivity, intenzivního zapojení do mezinárodního obchodu, přílivu PZI, fungujícího finančního sektoru, aj. • Růst je rovnovážný (nevede k vnitřním ani vnějším nerovnováhám) a udržitelný v rozmezí 5 – 6% ročně • V letošním roce se sice objevují prvky přehřívání na trhu práce, ale situace je nesrovnatelná s nerovnováhami z poloviny 90. let (ekonomika je dnes „úplně jinde“) Vezmeme-li v úvahu ukazatel HDP, v letech 2004-06 jsme rostli téměř 3x rychleji než EU-15 M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

3

Růst HDP v mezinárodním srovnání (průměr za 2004-2006)

12 10,4

8

9,9

7,5 6,8 6,6

6,3 5,7

6

5,3

5,0

4,6 4,5

4

4,3 4,2 4,0 4,0

3,7 3,6 2,9

2

2,6 2,5 2,4 2,4 2,2 2,1 2,1

1,6 1,1 1,1

I

PT

G

F

N L M AL

-2 7

B

EU

K AU T

U

K D

E

S

C YP

SF

R G

H U

L SL O

C Z IR L PO L

SK BU L

0 LA T ES T LI T R O M

průměrný růst HDP v % (2004-2006)

10

Pramen: Eurostat, výpočet ČNB

Nejsme nejlepší, ale rosteme rychleji než „Západ“ M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

4

Nominální HDP v eurech (1995=100)

300

Nominální HDP v EUR (1995 = 100)

280 260

ČR

292

Slovensko

270

Maďarsko

240

Polsko

220

EU-15

200 180 161

160 140 120


100 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Při vyjádření pomocí nominálního HDP v eurech je dohánění EU-15 výrazně vyšší ve všech nových členských zemích EU M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

5

Česká ekonomika: hlavní rysy a vývojové trendy – pokrač. • Po letech deficitů obchodní bilance jsme se, počínaje rokem 2005, stali čistým vývozcem • I přes poměrně rychlý růst HDP zůstáváme nízkoinflační ekonomikou (Ö nízké úr. sazby) • V důsledku nízkého inflačního diferenciálu vůči eurozóně a rychlé reálné apreciace koruny dlouhodobě posiloval nominální kurs koruny Nominální posilování koruny se stalo hlavním mechanismem přizpůsobování cenových hladin M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

6

Vývoj obchodní bilance (jako % HDP)

4

3 2

Saldo obchodní bilance jako % HDP

2

3,3

2,1

0 -0,5

prognóza ČNB

-2 -2,9

-3,2

-4

-2,7

-4,2 -6

-5,5

-5

-6,7 -8 -9,2

-10 1995

1996

-8,6 1997

Pramen: ČSÚ a ČNB 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Minulý (a očekávaný) vývoj dokládá trendový růst konkurenceschopnosti české ekonomiky M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

7

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr 2000-2006)

8 7

6,6

6,5

6,2

6

5,6

4,2

4

3,7

3,6

3,6

3,4

3,3

3,1

3

3,0

2,8

2,6

2,5

2,4

2,3

2,2

2,1

2,0

2

2,0

1,9

1,6

1,6

1,6

1,5

1,4

1

LI T

K U

SF

G

S

T U A

F

K D

B

I

Eu Z ro zó na

C

L

L

M A

N

L

YP C

PT

E

G R

PO L

IR L

T

ES T

LA

U

SL O

H

L U B

SK

O M

0 R

HICP v %

5


Přestože inflace v ČR více kolísala, její průměrná úroveň byla za minulých 7 let srovnatelná s inflací v eurozóně M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

8

Kurzy měn k euru v roce 2006 160

(1995 = 100)

151,5

nad 100 = apreciace pod 100 = depreciace

140 122,4

121,6

120 107,5

104,4

103

102,8

1995 = 100

100

100,8

99

98,3

98,2

96,5

95,8 81,4

80 62,3

60 40 20 0 LIT

CZK

GBP

MTI

SKK

NOK

CYP

SEK

LVI

CHF

DKK

ISK

EEK

PLN

HUF


Nominálně posílila koruna vůči euru od roku 1995 nejvíce ze všech měn (kromě litevského litu) M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

9

Problémy a úzká místa české ekonomiky

(vady na kráse našeho vývoje)

• • • • • •

Fiskální vývoj Trh práce Penzijní reforma a stárnutí obyvatelstva Reforma zdravotnictví (efektivnější zdravotní výdaje) Vzdělání (výzvou je znalostní ekonomika) Vysoký stupeň byrokracie M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

10

Fiskální vývoj • Je absurdní, aby se poměrně rychle rostoucí ekonomika potýkala s deficity veřejných financí • Dvě příčiny stávajících deficitů:

Dlouhodobě zabudovaná tendence k růstu deficitů v důsledku růstu tzv. mandatorních výdajů (tento trend byl jenom dočasně přerušen „Špidlovou reformou“ veřejných financí z roku 2003) Krátkodobé zvýšení deficitu v souvislosti s volbami (souběžný pokles příjmů a vzestup výdajů v roce 2007 v úhrnu o cca 1% HDP)

V odezvě na růst příjmů (v důsledku růstu ekonomiky) a v atmosféře politického populismu došlo k opuštění fiskálních cílů a výdajových stropů M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

11

Podíl mandatorních výdajů 70

66 65

61

60

59

60

v%

57 55

53

53

54

53 51

50

45

40 2003

2004

2005

Podíl MV na příjmech SR

2006

2007

Podíl MV na výdajích SR Pramen: Evropská komise, výpočet ČNB

V roce 2003 shoda na nutnosti snížení podílu mandatorních výdajů, ale nyní opět růst nad úroveň roku 2003 M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

12

Rozpočtový deficit a primární deficit 0 -0,1

-1

-0,2

-0,8 -1,3

-1,2

-1,3

Jako % HDP

-2

-1,9

-2,1

-2,2

-2,2

-2,2

-2,1 -2,6

-2,7

-3 -3,1

-3,1

-3,2

-4

-3,3 -3,7

-3,8

-4

Bilance

-5

-4,8

Primární bilance

Pramen: IMF, 2007

-6 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Po předchozím zlepšení se v roce 2006 deficit i primární deficit výrazně prohloubily M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

13

Fiskální vývoj

– pokrač.

• ČNB vyhodnocuje předpokládané dopady reformy veřejných financí (viz níže kolega Tomšík) • Snižování deficitů vyžaduje:

jasný politický závazek odstranění některých typů výdajů z výdajových stropů (např. úrokové platby) vyšší transparentnost veřejných financí

Deficity by měly být takové, aby nezvyšovaly veřejný dluh a pokud možno ho ještě snížily M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

14

Vývoj veřejného dluhu (jako % HDP)

35 30

30,1

30,4

30,2

30,2

30,5

30,1

2003

2004

2005

2006

2007

2008

28,5

Veřejný dluh/HDP (v %)

25,9

25 20 15

17,9 14,9

14,7 12,9

12,5

1996

1997

15,7

10 5 0 1995

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: ČNB

Výše dluhu je v posledních letech stabilní; jeho snižování bude vyžadovat výrazně nižší deficity M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

15

Trh práce • Trh práce by měl být pružný, aby:

napomáhal růstu HDP otevíral prostor pro růst zaměstnanosti snižoval podněty pro plýtvání veřejnými prostředky tlumil asymetrické šoky (až budeme mít euro)

Konsolidace veřejných financí a zpružnění trhu práce nejsou nutné kvůli tomu, že chceme přijmout euro, ale zejména proto, že to je prospěšné pro ekonomiku! M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

16

lk á Br

itá

n D á ie ns k No o rs ko Ir s Šv ko éd sk Fi o Š v n sk ýc o ar sk o Li E s tv a to ns k Be o N ě lg ie m e N i ck o zo z Lo em ty í R a š sk ko o us F r ko a Sl n c ov ie e Š p n sk o a Po ně l s rtu k o g R u a ls m ko un sk o Bu Č lh R a S l r sk ov o i M nsk aď o ar sk Po o ls k o Itá T u lie re ck Ře o ck o

Ve

Kvalita podnikatelského prostředí

120

100

80

60

40

20

0

ČR ještě má co zlepšovat! Pramen: Světová banka, 2006

M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB 17

Finanční stabilita

M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

18

Finanční stabilita: jeden z cílů ČNB • ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům • Domácí makroekonomické prostředí se v roce 2006 vyvíjelo velmi příznivě, což zakládá možnost vzniku nadměrně optimistických budoucích očekávání Aktuální prognózy pro nejbližší dva roky neukazují na významnější rizika M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

19

Bankovní sektor • Meziroční růst klientských úvěrů se v průběhu roku 2006 zrychlil a v 12/06 činil 19,9 % (nejvyšší hodnota od 1996) • U bankovního sektoru nedošlo v roce 2006 k významnějším změnám: nefinanční podniky zůstávají nejvýznamnějšími klienty bank (jejich podíl na celkových úvěrech klesl ke 45 %; podíl domácností vzrostl téměř k 40 %) • Podíl ohrožených úvěrů na celkových úvěrech činil na konci roku 2006 3,6 % a meziročně tak poklesl o 0,5 p.b. • Nejhorší kvalitu vykazují úvěry živnostníkům s ohroženými úvěry kolem 10 % Zátěžové testy potvrdily odolnost sektoru vůči šokům M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

20

Sektor domácností • Celkové úvěry domácnostem vzrostly v roce 2006 o více než 30 % a překročily hranici 600 mld. Kč • Nejrychleji rostly úvěry na bydlení (75 % celkových úvěrů) • Sektor domácností je přebytkový (finanční aktiva > závazky) • Protože agregovaný příjem domácností z přijatých úroků převyšuje jimi zaplacené úroky, růst úrokových sazeb by měl pozitivní efekt na čisté úrokové příjmy domácností jako celku • Prudký vzrůst sazeb by měl negativní dopad na část domácností s deficitním financováním a následně na celý finanční sektor prostřednictvím vyšší míry defaultu České domácnosti jako celek nejsou předlužené M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

21

Poměr přijatých a zaplacených úroků na disponibilním důchodu domácností 3

Přijaté/hrubý disponibilní důchod Zaplacené/hrubý disponibilní důchod

2,5

Čísté přijaté/hrubý disponibilní důchod

1,5

1

0,5

0 III .0 3 V. 03 VI I.0 3 IX .0 3 XI .0 3 I.0 4 III .0 4 V. 04 VI I.0 4 IX .0 4 XI .0 4 I.0 5 III .0 5 V. 05 VI I.0 5 IX .0 5 XI .0 5 I.0 6 III .0 6 V. 06 VI I.0 6 IX .0 6 XI .0 6

v%

2

Domácnosti jsou hlavním zdrojem úspor podnikům a zároveň druhým největším dlužníkem finančního sektoru M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

22

Zatížení domácností spotřebitelskými úvěry v roce 2005 25 20 15 10 5

velká zátěž

určitá zátěž

nejvyšších 20 %

čtvrtých 20 %

třetích 20 %

druhých 20 %

nejnižších 20 %

0

není zátěž

Pramen: ČSÚ Pozn.: Osa x zachycuje skupiny domácností podle velikosti čistého peněžního příjmu. Domácnosti celkem zahrnují všechny dotázané domácnosti, tj. i ty, které úvěry nečerpaly.

Pozn. Údaje jsou založeny na výběrovém šetření, které vychází ze subjektivního vnímání situace domácností

Splátky spotřebitelských úvěrů byly velkou zátěží pro nízkopříjmové domácnosti M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

23

Problémy s úhradou splátek spotřebitelských úvěrů v roce 2005 (podíly na celku v %)

10

Pozn. Údaje jsou založeny na výběrovém šetření, které vychází ze subjektivního vnímání situace domácností

8 6 4 2

nejvyšších 20 %

čtvrtých 20 %

třetích 20 %

druhých 20 %

nejnižších 20 %

0

Pramen: ČSÚ

Nízkopříjmové domácnosti jsou mnohem citlivější na výdajové šoky s následným dopadem do spotřeby M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

24

Trh nemovitostí • Vývoj cen nemovitostí ovlivňuje finanční stabilitu, neboť investice do nemovitostí jsou vnímány jako substitut investic do finančních aktiv Ö ceny nemovitosti tak během hospodářského cyklu vykazují obdobný vývoj jako ceny finančních aktiv • Případný pokles cen nemovitostí může vést k poklesu aktiv finančních institucí prostřednictvím jejich vlastních investic do nemovitostí. • Vysoký růst úvěrů na bydlení + zvýšená citlivost bilancí domácností na vývoj cen nemovitostí + případný pokles cen nemovitostí Ö nižší schopnost domácností splácet úvěry Případný negativní vývoj na trhu nemovitostí může vést k negativním dopadům do bankovního sektoru M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

25

Finanční stabilita: shrnutí • Existující tendence ve finančním sektoru i v ekonomice jako celku vytvářejí dobré předpoklady pro udržení finanční stability v příštích letech • Ekonomické subjekty by měly přistupovat k přijímání úvěrů a realizaci investic s vědomím, že ekonomická dynamika sebou přináší i méně příznivé fáze hospodářského cyklu Historie nás opakovaně učí, že zárodky krizí bývají zasety v dobách, kdy se dobře daří a vše vypadá růžově M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

26

Turbulence na světových finančních trzích: dopady na ČR • Přímé - prostřednictvím:

angažovanosti domácích bank v rizikových aktivitách (podle poznatků ČNB – malá až zanedbatelná rizika) akciového trhu – zvýšená volatilita a nejistota investorů

• Nepřímé - prostřednictvím:

zpomalení zahraničního hospodářského růstu – dochází již k přehodnocování prognóz směrem dolů (v USA i v Evropě) tlaku na pomalejší růst zahraničních úrokových sazeb nebo jejich zastavení – ECB začátkem září sazby nezvýšila (jak se v létě očekávalo) a Fed již sazby snížil (dokonce o 0,5 p.b.!) znehodnocování kurzu dolaru vůči euru (Ö levnější některé dovozy) Dopad turbulencí na českou ekonomiku bude převážně nepřímý a pravděpodobně omezený M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

27

Děkuji za pozornost … Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected] Tel: 2 2441 2008

... a předávám slovo kolegovi Tomšíkovi M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

28

Vladimír Tomšík Česká národní banka


29

Současná prognóza inflace

• Aktuální (tj. červencová) prognóza predikuje inflaci nad úrovní cíle v druhé polovině roku 2008 • Nová prognóza bude k dispozici v říjnu M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

30

Rizika prognózy • S každou prognózou jsou však spojeny rizika, aktuálně zejména v následujících oblastech: • Reforma veřejných financí – aktuální prognóza zpracována v červenci bez zahrnutí reformy • Vývoj reálné ekonomiky a trhu práce • Reálné úrokové sazby • Vývoj v eurozóně a v USA • Měnový kurz CZK/EUR M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

31

Dopad reformy veřejných financí na inflaci • Z hlediska inflace mají přímý proinflační dopad úpravy DPH a spotřebních daní – ČNB očekává, že cca 70 % ze zvýšení DPH se promítne do cen, zbytek do ziskových marží • Celkově tak přímý dopad úprav nepřímých daní do inflace očekáváme na úrovni 1 p.b. • Na tuto inflaci však ČNB přímo nereaguje, není to měnověpolitická inflace • Nepřímý dopad reformy na inflaci je skrze omezení celkové poptávky (tzv. negativní fiskální impulz) • Tento dopad na ekonomiku a tedy i na úrokové míry však bude kvantitativně malý: celkem reforma sníží deficit v roce 2008 oproti současnému nastavení pouze o 3 promile (!) HDP M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

32

Očekávaný dopad reformy do rozpočtu Opatření

Očekávaný dopad do rozpočtu

DPH a spotřební daně

+ 28 mld. Kč

Daň z příjmu FO

- 21 mld. Kč

Daň z příjmu PO

- 10 mld. Kč

Ostatní daňové úpravy

- 3 mld. Kč

Změny sociálních zákonů

úspora 17 mld. Kč

Celkem snížení deficitu

10 mld. Kč (3 promile HDP)

Jedná se o propočet ČNB, nezahrnuje nové poplatky u lékařů a v nemocnicích. M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

33

Vývoj reálné ekonomiky a trhu práce • Vzniká napětí na trhu práce: počet nezaměstnaných se za poslední 3 roky snížil o 30 %, počet nahlášených volných pracovních míst se zvýšil o 200 % • Růst reálných jednotkových mzdových nákladů • Nebezpečí akcelerace mzdového vývoje (možný i průsak úprav nepřímých daní do mzdových vyjednávání) – proinflační riziko • HDP již delší dobu nad potenciálem, aktuálně cca asi o 1 % HDP • Oproti letům 2005 a 2006 výrazně zrychlil růst spotřeby domácností (nyní rychlejší než investice do fixního kapitálu) M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

34

Vývoj v eurozóně a v USA • Konjunktura v eurozóně mírně oslabuje (růst ve 2.Q 2007 nejpomalejší za poslední 2 roky) • V USA nelze dokonce vyloučit recesi v příštím roce • Jednoletý Euribor od konce srpna poklesl cca o 0,15 p.b. • Zvyšování základní refinanční sazby ECB se zřejmě odkládá • Fed snížil základní sazbu z 5,25 % na 4,75 % • Zpomalení reálné ekonomiky v eurozóně i v USA a poklesy sazeb jsou protiinflačním rizikem aktuální prognózy


35

Vývoj měnového kurzu CZK/EUR • Aktuálně protiinflační riziko z vývoje měnového kurzu

29 28,8 28,6

• Dočasné oslabení v červnu až červenci pravděpodobně díky „carry trades“

28,4 28,2 28

• Zvýšení nejistoty na finančních trzích a uzavírání úrokového diferenciálu → uzavírání „carry trades“

27,8 27,6 27,4 27,2

ří zá

n sr pe

rv e

ne

c

n če

rv e če

en kv ět

n be du

ez en bř

or ún

le

de

n

27

• ČNB standardně zpracovává citlivostní scénář na vývoj kurzu


36

Sazby implikované aktuální prognózou • Zatím stále platí, že se nacházíme v období rostoucích sazeb: „S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní růst nominálních úrokových sazeb“ • BR však není automat a jednotliví členové se odlišují ve váze, jakou přisuzují rizikům inflační prognózy • Z toho plynou odlišné názory zejména na načasování zvyšování sazeb


37

Chystané změny v měnové politice ČNB • Inflační cíl bude od roku 2010 snížen na 2 % ze současných 3 %. Hodnota nového cíle je obvyklá i u jiných bank cílujících inflaci a bude navíc více ve shodě s očekávanou hodnotou inflačního maastrichtského kritéria. • Od roku 2008 bude zveřejňována tzv. trajektorie implikovaných úrokových sazeb (podobně jako na Novém Zélandu, v Norsku, Švédsku). • Od roku 2008 bude zveřejňováno jmenovitě hlasování členů bankovní rady (podobně jako např. ve V. Británii, Švédsku, Maďarsku, Polsku). Dosud pouze zveřejňován poměr hlasování. • Snížení počtu měnově-politických zasedání M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

38

Snížení inflačního cíle • Rychlý ekonomický růst je slučitelný s nízkými mírami inflace, protože ceny obchodovatelných statků jsou pružné i směrem dolů • Problém se statistickým nadhodnocením inflace díky rychle se měnící kvalitě statků již bude mírnější • Existuje mnoho způsobů snížení inflačního cíle. Od skokového po pozvolné. ČNB zvolila cestu pozvolného snižování cíle po dobu 8 čtvrtletí od počátku roku 2008 • Postupné snižování cíle znamená možnost působit dopředu na inflační očekávání, téměř eliminuje ekonomické náklady snížení cíle. Postupné snížení cíle tak nutně neznamená zvyšování nominálních úrokových sazeb. M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

39

Implikovaná trajektorie úrokových sazeb • Modelová trajektorie vývoje úroků však doposud nebyla kvantitativně zveřejňována, pouze verbálně byl naznačen její tvar ve Zprávách o inflaci. Od roku 2008 bude ČNB zveřejňovat vějířový graf s číselnou hodnotou úroků • Finanční trhy se však musí naučit, že publikovaná trajektorie není závazkem bankovní rady a že skutečná trajektorie sazeb se od modelové může výrazně lišit • Cílem publikování je zvýšit transparentnost měnověpolitického rozhodování


40

Zveřejnění hlasování jednotlivých členů • Podíl hlasů (anonymně) zveřejňován od roku 2000 nejprve v tzv. minutes, od roku 2005 po zasedání bankovní rady • Podrobný záznam z jednání měnově-politických zasedání bude rozkryt s odstupem 6 let (tj. např. na počátku roku 2008 bude zveřejněn průběh zasedání z počátku roku 2002) • Čitelnost členů BR: jednotliví členové bankovní rady budou muset být schopni obhájit svůj postoj před širší veřejností


41

Snížení počtu měnově-politických zasedání • V současnosti 12 měnově-politických zasedání v roce • Avšak počet „plnokrevných“ prognóz je pouze 4 v roce • 8 zasedání se opírá o tzv. malé situační zprávy, které se soustředí na rizika nejbližší předcházející prognózy • Od roku 2008 pouze 8 zasedání, jejich načasování částečně určeno načasováním publikací makroekonomických dat • Snížení počtu umožněno celkovou stabilizací makroekonomiky


42

Strategie přistoupení Česka k eurozóně • Zavedení eura není cíl sám o sobě – reformy jsou prospěšné pro rozvoj ekonomiky • Postupné snižování tzv. strukturálního deficitu na 0,5 – 1 % HDP • Stanovení pevného data vstupu zatím předčasné – nejistota ohledně razance reforem • Při načasování jde o zvážení inkasování výhod z jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených • Ekonomika by měla být v takovém stavu, aby mohla bez velkých nákladů přečkat i období nízkého růstu bez vlastní měnové politiky M. Singer a V. Tomšík: Česká ekonomika očima ČNB

43

Další problémy k řešení před vstupem do eurozóny • Vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost • Nízká pružnost mezd • Vysoké zdaněné práce • Přísná regulační opatření na ochranu zaměstnanosti • Byrokracie a složitá regulace podnikání • Zdlouhavost právních sporů, právní nejistota


44

Děkuji za pozornost Vladimír Tomšík [email protected]


45

ekonomiky z pohledu ČNB

Recommend Documents