Sbírka příkladů z ekonomiky

Obchodní akademie Liberec

Sbírka příkladů z ekonomiky Ing. Svatava Tesařová, CSc.

Liberec 2005

Obsah Úvod

3

1 1. 1 1. 2 1. 3 1. 4 1. 5

Základní ekonomické pojmy Propočty efektivnosti Propočty rentability Propočty produktivity práce Souhrnné propočty Rozvaha

2 2. 1 2. 2 2. 3 2. 4 2. 5 2. 6 2. 7

Zásobování Propočty celkové spotřeby materiálu Propočty normované zásoby Propočty potřeby nákupu Propočty optimální výše dodávky Volba dodavatele Hodnocení zásobovací činnosti Souhrnné propočty

11 11 12 13 14 14 16 17

3 3. 1 3. 2 3. 2. 1 3. 2. 2 3. 2. 3

Investiční činnost Propočty výrobní kapacity Hodnocení investic Jednoduché metody hodnocení investic Propočty převedených a celkových nákladů Propočty čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby splácení Hodnocení investičních variant mezi sebou navzájem Dodatková investice Nová investice Hodnocení investic pomocí nákladových modelů Souhrnné propočty Propočty odpisů Účetní odpisy Daňové odpisy Daňové odpisy majetku technicky nezhodnoceného Daňové odpisy majetku technicky zhodnoceného Porovnání účetních a daňových odpisů Hodnocení investiční činnosti

21 21 27 27 29

3. 2. 4 3. 2. 4. 1. 3. 2. 4. 2 3. 2. 5 3. 2. 6 3. 3 3. 3. 1 3. 3. 2 3. 3. 2. 1 3. 3. 2. 2 3. 3. 3 3. 4

-1-

4 4 4 5 6 9

30 33 33 35 36 39 42 42 43 43 45 47 48

4 4. 1 4. 2 2. 2. 1 4. 2. 2

4. 5

Personální činnost Výkonové normy Propočty počtu pracovníků Propočty počtu dělníků Propočty počtu provozních a obsluhujících pracovníků Souhrnné propočty Propočty produktivity práce Některé vybrané propočty určené k hodnocení personální činnosti Souhrnné propočty

5 5. 1 5. 2 5. 3 5. 4 5. 5 5. 6

Odbyt a marketing Plánování odbytu Propočty normované zásoby Propočty obratu zásob hotových výrobků Souhrnné propočty Propočty elasticity poptávky Hodnocení odbytu a marketingu

63 63 66 66 67 69 71

6 6. 1 6. 2 6. 2. 1 6. 2. 2 6. 2. 2. 1 6. 2. 2. 2

Financování a finanční analýza Propočty potřeby pracovního kapitálu Finanční analýza Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele likvidity Ukazatele rentability, náročnosti a produktivity práce Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele na bázi cash flow a finančních fondů Souhrnné propočty Analýza soustav ukazatelů

72 72 75 75 78 78

4. 2. 3 4. 3 4. 4

6. 2. 2. 3 6. 2. 2. 4 6. 2. 2. 5 6. 2. 2. 6 6. 2. 2. 7 6. 2. 3

-

2-

51 51 52 52 53 53 54 56 59

79 80 81 82 84 85 89

Úvod Cílem předkládané práce bylo vytvořit sbírku příkladů z ekonomiky určenou pro studenty obchodních akademií a ekonomických lyceí. Sbírka je určena jak pro práci v hodinách ekonomiky, tak i pro domácí přípravu. Vzhledem k počtu příkladů vytváří pro studenty dostatečný prostor i pro zcela samostatné procvičování ekonomických propočtů nad běžný rámec stanovený a vyžadovaný vyučujícím. Sbírka neobsahuje všechny typy výpočtů, které jsou během studia do výuky zařazovány. Vzhledem k jejímu vymezenému rozsahu se zaměřila na vybrané typy propočtů, zejména základní propočty spojené s jednotlivými podnikovými činnostmi. Sbírka je koncipována tak, že v rámci jednotlivých kapitol jsou zařazeny nejdříve příklady věnované jednotlivým zkoumaným problémům. Na tyto základní propočty pak navazují souhrnné propočty. Příklady jsou vždy řazeny od příkladů nejjednodušších přes náročnější k nejsložitějším. Sbírka je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola obsahuje nejjednodušší propočty efektivnosti, rentability a produktivity práce. Na těchto příkladech se mají žáci již na začátku prvního ročníku naučit - alespoň v té nejjednodušší formě - ekonomicky uvažovat. Druhá kapitola je věnována základním typům propočtů prováděných v rámci zásobovací činnosti podniku. Mezi ně patří především propočty celkové spotřeby materiálu, normované zásoby, potřeby nákupu a některé další. Třetí kapitola se zabývá nejvýznamnějšími propočty spojenými s investiční činností. Část těchto propočtů (zejména propočty výrobní kapacity a odpisů) je určena pro studenty nižších ročníků, další část věnovaná zejména hodnocení a výběru investičních variant je pak doporučena pro vyšší ročníky. Čtvrtá kapitola obsahuje vybrané propočty týkající se personální činnosti, zejména propočty spojené s plánováním počtu pracovníků, propočty produktivity práce a některé propočty určené k hodnocení personální činnosti podniku. Pátá kapitola je věnována základním propočtům v rámci odbytu a okrajově i marketingu, především plánování odbytu a stanovení normované zásoby. Šestá kapitola se zabývá některými vybranými propočty v rámci financování podniku (propočty potřeby pracovního kapitálu) a zejména pak problematikou finanční analýzy. Z široké škály ukazatelů v jejím rámci jsou ve sbírce zařazeny alespoň ukazatele nejzákladnější, v praxi nejčastěji využívané. Příklady lze využít jak při samotném výkladu látky, tak při procvičování a opakování, resp. rozšiřování již získaných znalostí v průběhu dalších ročníků studia.

-3-

1 Základní ekonomické pojmy 1. 1 Propočty efektivnosti 1. V minulém roce vytvořil podnik výrobky v celkové hodnotě Kč 40 000 000,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč 32 000 000,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém roce.

2. V minulém měsíci podnik realizoval tržby v celkové výši Kč 720 000,--, celkové výrobní náklady ve stejném období činily celkem Kč 480 000,--. Pro minulý měsíc vypočítejte efektivnost činnosti podniku.

3. V minulém čtvrtletí dosáhl podnik tržby ve výši Kč 3 000 000,--. Materiálové náklady v tomto čtvrtletí činily celkem Kč 750 000,--, mzdové náklady celkem Kč 500 000,--. Vypočítejte efektivnost činnosti podniku v minulém čtvrtletí vztaženou: 1. k materiálovým nákladům, 2. ke mzdovým nákladům.

1. 2 Propočty rentability 4. V minulém roce podnik realizoval zisk ve výši Kč 3 100 000,--. Na výrobu přitom vynaložil náklady ve výši Kč 15 500 000,--. Vypočítejte rentabilitu činnosti podniku v minulém roce.

5. V minulém roce dosáhly výnosy podniku celkem Kč 66 000 000,--. Vynaložené výrobní náklady činily celkem Kč 55 000 000,--. Pro minulý rok vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů. -4-

6. V minulém čtvrtletí činily výkony podniku v peněžním vyjádření Kč 8 700 000,--. Na výrobu přitom podnik ve stejném období vynaložil náklady ve výši Kč 7 500 000,--. Pro minulé čtvrtletí vypočítejte: 1. zisk podniku, 2. rentabilitu celkových nákladů.

1. 3 Propočty produktivity práce 7. V minulém roce oděvní podnik vyrobil 300 000 kusů sportovních bund. Podnik přitom zaměstnával v průměru 50 švadlen. Vypočítejte roční produktivitu práce jedné švadleny.

8. V minulém měsíci vytvořil podnik produkci v celkové hodnotě Kč 1 350 000,--. Podnik zaměstnával celkem 27 dělníků. Vypočítejte pro daný měsíc produktivitu práce jednoho dělníka.

9. V minulém roce podnik vyrobil celkem 1 000 000 výrobků. Cena jednoho výrobku činila Kč 1 500,--. V průměru podnik zaměstnával v daném roce 200 dělníků. Vypočítejte produktivitu práce jednoho dělníka v minulém roce: 1. v jednotkách naturálních, 2. v jednotkách peněžních.

10. V minulém měsíci podnik vyrobil celkem 15 000 výrobků. Cena jednoho výrobku byla Kč 400,--. V daném měsíci činily mzdové náklady Kč 200 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte produktivitu práce.

-5-

1. 4 Souhrnné propočty 11. V minulém roce podnik vyrobil 100 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku činila Kč 72,--. S jejich výrobou byly spojeny následující náklady: materiálové Kč 3 000 000,--, mzdové Kč 1 800 000,--, ostatní Kč 900 000,--. V daném roce měl podnik v průměru 12 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele efektivnosti: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost ostatních nákladů, 4. efektivnost celkových nákladů.

12. Z podkladů v minulém příkladu vypočítejte následující ukazatele rentability: 1. rentabilitu materiálových nákladů, 2. rentabilitu mzdových nákladů, 3. rentabilitu ostatních nákladů, 4. rentabilitu celkových nákladů.

13. Z podkladů v příkladu číslo 11 dále vypočítejte následující ukazatele produktivity práce: 1. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 2. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách.

14. Za minulé čtvrtletí jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 10 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 600,--, materiálové náklady Kč 2 000 000,--, mzdové náklady Kč 1 500 000,--, celkové náklady Kč 5 000 000,--, průměrný počet pracovníků - 12 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. rentabilitu celkových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách, 5. produktivitu práce v peněžních jednotkách.

-6-

15. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč 15 000 000,--, cena jednoho výrobku Kč 1 000,--, materiálové náklady Kč 6 000 000,--, odpisy Kč 500 000,--, celkové náklady Kč 12 000 000,--, průměrný počet pracovníků - 30 pracovníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost odpisů, 2. efektivnost celkových nákladů, 3. rentabilitu materiálových nákladů, 4. produktivitu práce v naturálních jednotkách.

16. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 200 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 250,--, materiálové náklady Kč 20 000 000,--, rentabilita materiálových nákladů - 0,4, produktivita práce jednoho dělníka - 2 000 výrobků za rok. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost celkových nákladů, 2. průměrný počet dělníků.

17. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce Kč 10 000 000,--, cena jednoho výrobku Kč 200,--, průměrný počet dělníků – 10, mzdové náklady Kč 2 000 000,--, efektivnost celkových nákladů - 1,25. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. rentabilitu mzdových nákladů, 2. jak by se musel změnit počet dělníků, aby podnik dosáhl zvýšení produktivity práce jednoho dělníka na 6 250 výrobků za rok.

18. Za minulý rok jsme o podniku získali následující údaje: celkový rozsah produkce 100 000 kusů výrobků, cena jednoho výrobku Kč 150,--, materiálové náklady Kč 3 000 000,--, celkové náklady Kč 12 500 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. jak by se musely změnit materiálové náklady, aby podnik dosáhl efektivnosti materiálových nákladů ve výši 7,5, 3. jak by se musela změnit cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti materiálových nákladů, tj. 7,5 (materiálové náklady přitom zůstávají na původní úrovni, tj. činí Kč 3 000 000,--).

-7-

19. V minulém roce podnik vyrobil 100 000 kusů výrobků, v peněžním vyjádření tato produkce činí Kč 5 000 000,--. Podnik všechny vyrobené výrobky prodal. Spotřebou výrobních činitelů podniku vznikly následující náklady: materiálové Kč 2 000 000,--, mzdové Kč 1 000 000,--, odpisy dlouhodobého majetku Kč 200 000,--, ostatní náklady Kč 500 000,--. V průběhu roku v podniku pracovalo v průměru 10 dělníků. Ze zadaných podkladů vypočítejte následující ukazatele: 1. efektivnost materiálových nákladů, 2. efektivnost mzdových nákladů, 3. efektivnost odpisů, 4. efektivnost ostatních nákladů, 5. efektivnost celkových nákladů, 6. rentabilitu materiálových nákladů, 7. rentabilitu mzdových nákladů, 8. rentabilitu odpisů, 9. rentabilitu ostatních nákladů, 10. rentabilitu celkových nákladů, 11. produktivitu práce jednoho dělníka v naturálních jednotkách, 12. produktivitu práce jednoho dělníka v peněžních jednotkách.

20. Z podkladů v minulém příkladu dále vypočítejte: 1. jak vysoký by musel být zisk, aby podnik dosáhl – při zachování původní výše celkových nákladů - rentability celkových nákladů ve výši 0,4, 2. jak vysoká by musela být cena výrobku, aby podnik dosáhl stejné efektivnosti tržeb vzhledem k celkovým nákladům, pokud by 10 % vyrobených výrobků neprodal, 3. jak by se změnila rentabilita mzdových a celkových nákladů, pokud by podnik zvýšil odpisy o Kč 300 000,--, 4. jak vysoké by musely být materiálové náklady, aby podnik dosáhl rentability materiálových nákladů ve výši 0,8, přitom předpokládáme, že změna materiálových nákladů je kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. celkové náklady se nezmění (počítáme pro původní výši nákladů), 5. jak by se změnila výše vypočítaná rentabilita materiálových nákladů, pokud by vypočítaná změna materiálových nákladů nebyla kompenzována stejně velkou změnou jiných nákladů, tj. došlo by ke změně celkových nákladů, 6. jak by musel podnik změnit rozsah produkce při původním počtu zaměstnanců, pokud by chtěl zvýšit produktivitu práce na 12 500 výrobků na jednoho dělníka, 7. jak by musel podnik změnit počet zaměstnanců, pokud by chtěl zachovat původní rozsah produkce a zvýšit přitom produktivitu práce opět na 12 500 výrobků na jednoho dělníka.

-8-

1. 5 Rozvaha 21. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: zásoby Kč 2 950 000,--, dlouhodobý majetek Kč 3 950 000,--, vlastní kapitál Kč 5 420 000,--, peněžní prostředky Kč 1 265 000,--, cizí kapitál Kč 3 940 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící pohledávky.

22. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: dlouhodobé bankovní úvěry Kč 1 340 000,--, peněžní prostředky na bankovních účtech Kč 850 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 340 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 460 000,--, pohledávky Kč 630 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 980 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 95 000,--, zásoby Kč 1 100 000,--, ostatní cizí zdroje Kč 540 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící vlastní zdroje.

23. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: dlouhodobý finanční majetek Kč 150 000,--, zisk běžného roku Kč 950 000,--, zásoby Kč 810 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 920 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 125 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 230 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 470 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 320 000,--, pohledávky Kč 380 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 160 000,--, peněžní prostředky na bankovním účtu Kč 770 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte chybějící základní kapitál.

24. Z podnikových výkazů jsme zjistili následující údaje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. minulého roku: krátkodobé bankovní úvěry Kč 320 000,--, dlouhodobý hmotný majetek Kč 1 890 000,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč 560 000,--, zásoby Kč 1 520 000,--, základní kapitál Kč 3 200 000,--, dlouhodobý finanční majetek Kč 1 220 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 130 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 810 000,--, pohledávky Kč 720 000,--, rezervní fond Kč 540 000,--, dlouhodobý nehmotný majetek Kč 660 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 1 380 000,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 1 540 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku. -9-

25. Oděvní podnik má následující formy majetku v uvedené výši a uvedené zdroje jeho krytí: zásoby ušitých oděvů Kč 350 000,--, budovu Kč 3 050 000,--, základní kapitál Kč 3 000 000,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 360 000,--, rezervní fond Kč 450 000,--, dva počítače po Kč 48 000,-- a Kč 52 000,--, software Kč 80 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 370 000,--, osobní automobil Kč 520 000,--, rozešité oděvy ve výrobě Kč 520 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 70 000,--, 20 ks šicích strojů po Kč 60 000,--, zásoby látky a dalšího materiálu Kč 430 000,--, ostatní krátkodobé závazky Kč 350 000,--, nerozdělený zisk z minulých let Kč 730 000,--, nakoupené akcie a obligace Kč 150 000,--, pohledávky Kč 310 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 840 000,--. Z uvedených podkladů sestavte rozvahu podniku a dopočítejte hospodářský výsledek běžného roku.

- 10 -

2 Zásobování 2. 1 Propočty celkové spotřeby materiálu 1. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů dámských šatů. Norma spotřeby materiálu je 2,6 m látky na jedny šaty. Cena jednoho metru látky činí Kč 250,--. Vypočítejte: 1. kolik metrů látky podnik spotřebuje v příštím roce na splnění svého výrobního úkolu, 2. jak by se změnila vypočítaná celková spotřeba materiálu, pokud by se podniku podařilo lepším rozložením střihu ušetřit 8 % plánované normy spotřeby materiálu, 3. kolik činí úspora v peněžním vyjádření.

2. Konzervárenský podnik při výrobě hruškových kompotů počítá vedle čisté hmotnosti výrobku, která činí u jednoho kompotu 800 gramů, s hmotností odpadu v rozsahu 15 % z čisté hmotnosti výrobku a se ztrátami v rozsahu 5 % z čisté hmotnosti výrobku. Vypočítejte: 1. normu spotřeby materiálu, 2. celkovou roční spotřebu hrušek, je-li výrobní úkol pro příští rok 200 000 kusů hruškových kompotů.

3. V minulém roce oděvní podnik ušil 100 000 kusů dámských sak, norma spotřeby materiálu byla 2 m látky na jedny šaty, cena jednoho metru činila Kč 350,--. I v letošním roce podnik plánuje výrobu těchto sak. Počítá však se zvýšením rozsahu výroby o 10 %, se snížením normy spotřeby materiálu o 5 % a s nárůstem ceny materiálu o 10 %. Vypočítejte: 1. celkovou spotřebu materiálu v loňském roce v naturálních a peněžních jednotkách, 2. plánovanou spotřebu materiálu pro letošní rok v naturálních a peněžních jednotkách.

- 11 -

2. 2 Propočty normované zásoby 4. V příštím roce má podnik vyrobit 200 000 kusů deštníků. Norma spotřeby materiálu je 0,9 m látky na jeden deštník, cena 1 m činí Kč 120,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob.

5. V příštím roce má podnik vyrobit 360 000 kusů kabelek. Norma spotřeby materiálu na 1 kabelku je 0,6 m kožené usně, cena 1 m činí Kč 550,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 20denních intervalech, pojistná zásoba činí 4 dny a technologická zásoba 1 den. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob.

6. V příštím roce má podnik vyrobit 100 000 kusů plášťů. Norma spotřeby materiálu je 2,7 m látky na 1 plášť, cena 1 m činí Kč 300,---. Materiál nakupuje podnik v pravidelných 14denních intervalech, pojistná zásoba činí 3 dny, technologickou zásobu podnik nemá. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob, 2. normovanou zásobu v metrech, 3. normativ zásob. Podnik uvažuje o změně dodavatele. Tento dodavatel nabízí stejný materiál za cenu Kč 280,-- za 1 m. Změna dodavatele by dále znamenala prodloužení dodávkového cyklu na 30 dní a zvýšení pojistné zásoby na 5 dní. Zjistěte, jak by se změnily vypočítané výsledky. Vypočítejte nové hodnoty pro: 4. časovou normu zásob, 5. normovanou zásobu v metrech, 6. normativ zásob.

- 12 -

2. 3 Propočty potřeby nákupu 7. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 100 000 kusů dámských plášťů. Norma spotřeby materiálu činí 3,2 m látky na jeden plášť, cena jednoho metru je Kč 300,--. K 1. 10., tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě 30 000 m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po 20 000 m a spotřebu ve výši 55 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj. 35 000 m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách.

8. V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 100 000 kusů pánských bund. Norma spotřeby materiálu na jednu bundu činí 2,5 m látky, cena jednoho metru je Kč 200,--. K 1. 11., tj. dni sestavení bilance, má podnik na skladě 20 000 m této látky. Do konce roku očekává dvě dodávky po 15 000 m a spotřebu ve výši 38 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované, tj. ve výši 15 000 m látky. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách.

9. V minulém roce podnik vyrobil celkem 120 000 kusů dámských šatů. V letošním roce chce ve výrobě tohoto výrobku i nadále pokračovat. Plánuje však zvýšení rozsahu produkce o 10 % a zvýšení ceny tohoto výrobku o 5 %. Norma spotřeby materiálu na jedny šaty činí 3 m látky, cena jednoho metru je Kč 250,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky. Do konce roku očekává dodávku ve výši 5 000 m a spotřebu ve výši 8 000 m látky. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni zásoby normované. Materiál podnik nakupuje v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba podniku vystačí na 5 dní při průměrné denní spotřebě. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v tomto roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci zásobování, sestavte ji: 1. v naturálních jednotkách, 2. v peněžních jednotkách.

- 13 -

2. 4 Propočty optimální výše dodávky 10. V příštím roce musí podnik k zabezpečení výroby nakoupit celkem 360 000 m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 5 000,--, náklady na skladování jednoho metru látky Kč 100,--. Vypočítejte: 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 1 000,--.

11. V příštím roce musí pekárna k zabezpečení výroby nakoupit celkem 12 000 tun mouky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 3 200,--, náklady na skladování jedné tuny mouky Kč 120,--. Vypočítejte: 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě snížení nákladů na skladování jedné tuny mouky o Kč 20,--.

12. V příštím roce podnik plánuje nakoupit 80 000 m látky. Náklady na jednu dodávku činí celkem Kč 2 000,--, náklady na skladování 1 m látky Kč 20,--. Vypočítejte: 1. optimální výši jedné dodávky, 2. optimální výši jedné dodávky v případě zvýšení nákladů na jednu dodávku o Kč 500,--.

2. 5 Volba dodavatele 13. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit 300 000 m látky. Denní spotřeba látky činí 1 000 m, náklady na skladování 1 m Kč 15,--. Materiál může nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 220 km, náklady na přepravu činí Kč 25,-na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m dané látky za Kč 155,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější. - 14 -

14. V příštím roce pekárna potřebuje nakoupit 500 000 kg mouky. Denní spotřeba mouky je 1 500 kg. Náklady na skladování 1 kg mouky činí Kč 10,--. Mouku může pekárna nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,20. Dodavatel je od podniku vzdálený 250 km, náklady na přepravu činí Kč 40,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Druhý dodavatel prodává 1 kg mouky za Kč 4,50. Dodavatel je od podniku vzdálený 210 km, náklady na přepravu činí Kč 45,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 6 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější.

15. V příštím roce podnik potřebuje nakoupit 50 000 m3 dřeva. Denní spotřeba dřeva činí 140 m3. Náklady na skladování představují 10 % z hodnoty normované zásoby. Dřevo může podnik nakupovat od tří dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m3 dřeva za Kč 1 575,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 150 km, náklady na přepravu činí Kč 80,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený ze 75 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 600,--. Dodavatel může materiál dodávat v 18denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní, technologickou na dobu 8 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m3 dřeva za Kč 1 550,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 120 km, náklady na přepravu činí Kč 75,-na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený při každé druhé jízdě. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,--. Dodavatel může materiál dodávat v 12denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní a technologickou na dobu 9 dní. Třetí dodavatel prodává 1 m3 dřeva za Kč 1 600,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 70,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 60 %. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 300,--. Dodavatel může materiál dodávat ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní a technologickou na dobu 6 dní. Zhodnoťte všechny tři dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější.

- 15 -

2. 6 Hodnocení zásobovací činnosti 16. V minulém roce činila celková roční spotřeba materiálu Kč 2 280 000,--, celková produkce Kč 9 500 000,-- a normativ zásob Kč 190 000,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. časovou normu zásob a zdůvodněte její výši.

17. Pro podnik uvedený v předchozím příkladu dále vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 2. ukazatel vázanosti zásob.

18. V minulém roce byla průměrná denní spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč 13 750,--, celková roční produkce Kč 16 500 000,-- a normativ zásob Kč 550 000,--. Vypočítejte a správně interpretujte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnil vypočítaný počet obrátek, pokud by se podniku podařilo snížit dobu obratu o jednu desetinu, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 5. ukazatel vázanosti zásob.

19. U příkladu číslo 6 (původního zadání) dále vypočítejte: 1. dobu obratu materiálových zásob, 2. počet obrátek materiálových zásob, 3. jak by se změnila výše vypočítaná doba obratu a počet obrátek, pokud by podnik snížil pojistnou zásobu o dva dny, 4. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, činí-li celková roční produkce podniku Kč 45 000 000,--, 5. ukazatel vázanosti zásob pro stejný rozsah produkce jako v předchozím výpočtu.

20. V minulém roce činila celková spotřeba materiálu v peněžním vyjádření Kč 1 800 000,--, normativ zásob byl Kč 180 000,--. V letošním roce podnik plánuje zvýšení produkce o 10 % a snížení počtu obrátek zásob o jednu pětinu. Vyhodnoťte zrychlení obratu zásob v letošním roce ve srovnání s loňským rokem. Vypočítejte: 1. jak by se změnila doba obratu zásob ve dnech, 2. jak by se změnila doba obratu zásob v %, 3. jak by se změnil normativ zásob. - 16 -

2. 7 Souhrnné propočty 21. V příštím roce podnik plánuje ušít 100 000 kusů třídílných sportovních souprav. Prodejní cena soupravy je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 4,2 m látky na jednu soupravu, cena 1 m látky činí Kč 250,--. První dodávku uvedené látky má podnik dojednánu na měsíc prosinec předchozího roku, a to 20 000 m látky. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na 5 dní a konečnou zásobu ve výši 30 000 m. Vypočítejte: 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu, 4. normativ zásob, 5. dobu obratu materiálových zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 8. ukazatel materiálové náročnosti.

22. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů dámských sak. Prodejní cena jednoho saka je Kč 3 500,--, podnik předpokládá, že všechna saka prodá. Norma spotřeby materiálu je 2,5 m látky na jedno sako, cena 1 m činí Kč 400,--. Podnik nakupuje materiál v pravidelných 30denních intervalech, pojistná zásoba činí 20 % z časové normy běžné zásoby. Vypočítejte: 1. normovanou zásobu ve dnech a v naturálních jednotkách, 2. normativ zásob, 3. jak by se změnila normovaná zásoba, změnil-li by podnik dobu obratu na 16 dní, 4. ukazatel efektivnosti zásobovací činnosti, výsledek interpretujte, 5. ukazatel vázanosti materiálových zásob, výsledek interpretujte.

23. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů dámských šatů. Prodejní cena jedněch šatů je Kč 1 500,--. Norma spotřeby materiálu je 1,8 m látky na jedny šaty, cena 1 m látky činí Kč 200,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 15 000 m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši 30 000 m a spotřebu ve výši 35 000 m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 20denních intervalech, pojistná zásoba činí jednu čtvrtinu dodávkového cyklu a konečnou zásobu si podnik v uvedeném roce stanovil ve výši 30 000 m. Vypočítejte: 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálních a peněžních jednotkách, 4. jak by se změnila normovaná zásoba v naturálních jednotkách, zkrátil-li by podnik dobu obratu o jednu pětinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti. - 17 -

24. V příštím roce plánuje podnik vyrobit 60 000 kusů dámských kabelek. Prodejní cena jedné kabelky je Kč 2 000,--. Norma spotřeby materiálu je 0,8 m kožené usně na jednu kabelku, cena 1 m usně činí Kč 600,--. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 10 000 m usně, do konce roku očekává dvě dodávky po 15 000 m a spotřebu ve výši 25 000 m. V příštím roce bude podnik nakupovat materiál ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik plánuje na dobu 5 dní a konečná zásoba má v uvedeném roce činit celkem 15 000 m. Vypočítejte: 1. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 2. časovou normu zásob, 3. normovanou zásobu v naturálním a peněžním vyjádření, 4. jak by se změnila normovaná zásoba usně, zvětšil-li by podnik počet obrátek o jednu třetinu, 5. ukazatel efektivnosti hospodaření s materiálovými zásobami, 6. ukazatel materiálové náročnosti. Poslední dva ukazatele také interpretujte.

25. Pekárna plánuje pro příští rok spotřebu mouky v celkové výši 180 000 kg. Ke dni sestavení bilance má na skladě 5 000 kg mouky. Do konce roku pekárna očekává dvě dodávky po 7 000 kg a spotřebu ve výši 12 000 kg. Konečnou zásobu mouky pro příští rok pekárna plánuje ve výši 10 000 kg. Cena 1 kg mouky je Kč 4,00. Materiál nakupuje pekárna pravidelně ve 40denních intervalech. Pojistná zásoba je stanovena na 4 dny. Předpokládaná produkce pro rok 2005 činí Kč 4 000 000,--. Vypočítejte: 1. velikost nákupu mouky pro příští rok v naturálních a peněžních jednotkách, 2. normovanou zásobu ve dnech, naturálních a peněžních jednotkách, 3. dobu obratu zásob, 4. počet obrátek zásob, 5. jak by se změnila vypočítaná normovaná zásoba, pokud by pekárna snížila dobu obratu o jednu šestinu, 6. jak by se – v důsledku výše uvedené změny doby obratu – změnily náklady na skladování, činí-li náklady na skladování 20 % z normované zásoby.

- 18 -

26. Pekárna uvedená v předchozím příkladu zvažuje změnu dodavatele. Dosavadní dodavatel je vzdálený 100 km, náklady na přepravu činí Kč 30,-- na 1 km, při zpáteční cestě je dopravní prostředek vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 400,-- na jednu dodávku, náklady na skladování činí 80 % z hodnoty normované zásoby. Případný nový dodavatel nabízí stejnou mouku za cenu Kč 3,90. Dodavatel může mouku dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 3 dní. Tento dodavatel je vzdálený 80 km, náklady na přepravu činí Kč 28,-- na 1 km, dopravní prostředek je při zpáteční cestě také vytížený. Další náklady spojené s přípravou a převzetím dodávky činí Kč 500,--, náklady na skladování opět 80 % z hodnoty normované zásoby. Na základě uvedených údajů zvažte, který dodavatel je pro podnik výhodnější.

27. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 ks dámských plášťů. Norma spotřeby je 3,6 m látky na jeden plášť. Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky, do konce roku očekává dodávky ve výši 30 000 m a spotřebu ve výši 35 000 m. Konečnou zásobu plánuje ve výši 15 000 m látky. Náklady na skladování 1 m látky činí Kč 30,--. Materiál může podnik nakupovat od dvou dodavatelů. První dodavatel prodává 1 m látky za Kč 150,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 180 km, náklady na přepravu činí Kč 50,-- na 1 km, dopravní prostředek je na zpáteční cestě vytížený z 50 %. Dodavatel může materiál dodávat ve 30denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 5 dní. Druhý dodavatel prodává 1 m látky za Kč 145,--. Dodavatel je od podniku vzdálený 200 km, náklady na přepravu činí Kč 60,-- na 1 km, dopravní prostředek na zpáteční cestě není vytížený. Dodavatel může materiál dodávat ve 40denních intervalech, pojistnou zásobu podnik uvažuje na dobu 4 dní. Zhodnoťte oba dodavatele a navrhněte, který je pro podnik výhodnější.

28. Pro oba dodavatele z předchozího příkladu posuďte, nakolik je optimální výše jedné dodávky. Pro oba dodavatele vypočítejte: 1. výši dodávky, danou možnostmi jednotlivých dodavatelů, 2. optimální výši dodávky. Vypočítané výsledky porovnejte a zhodnoťte. Dále vypočítejte: 3. jak by se změnila optimální výše dodávky, podařilo-li by se podniku snížit náklady na skladování 1 m látky na Kč 20,--. - 19 -

29. Podnik, zabývající se šitím sportovních oděvů, plánuje v příštím roce vyrábět fleecové bundy ve dvou velikostech. Bundy šije ze stejného materiálu. Další informace o výrobě zachycuje následující tabulka:

Druh výrobku Bunda, vel. M Bunda, vel. L

Výrobní úkol Norma spotřeby Cena 1 m v kusech materiálu v m materiálu v Kč 60 000 3,0 250 50 000 3,3 250

Prodejní cena bundy v Kč 1 600 2 000

Ke dni sestavení bilance má podnik na skladě 20 000 m látky, do konce roku očekává dvě dodávky po 25 000 m a spotřebu 60 000 m látky. Materiál bude nakupovat ve 30denních intervalech. Pojistná zásoba je plánována na 5 dní. Konečnou zásobu pro příští rok podnik plánuje ve výši 15 000 m látky. Vypočítejte: 1. roční spotřebu materiálu v metrech pro obě velikosti výrobku a celkem, 2. plánovaný nákup v naturálních jednotkách, 3. časovou normu zásob, 4. normovanou zásobu, 5. normativ zásob, 6. počet obrátek materiálových zásob, 7. dobu obratu materiálových zásob, 8. efektivnost hospodaření s materiálovými zásobami, 9. materiálovou náročnost.

30. Výrobní úkol podniku pro příští rok je 1 000 000 kusů výrobků, norma spotřeby materiálu činí 0,6 kg materiálu na jeden výrobek, cena jednoho kg materiálu je Kč 120,--. Materiál podnik odebírá v pravidelných dodávkách o velikosti 60 tun. Pojistnou zásobu podnik stanovil s ohledem na maximální dobu zpoždění dodávky, které činí 50 % z časové normy běžné zásoby. Materiál je nutno po dodání 3 dny upravovat, použít ve výrobě ho lze čtvrtý den. Vypočítejte, vždy v jednotkách časových, naturálních a peněžních: 1. zásobu minimální, 2. zásobu normovanou, 3. zásobu maximální.

- 20 -

3 Investiční činnost 3. 1 Propočty výrobní kapacity 1. V příštím roce podnik plánuje ušít 300 000 souprav povlečení. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 45 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je čtyři soupravy za hodinu. Vypočítejte počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu.

2. Kovárna má čtyři buchary stejného výkonu. Výkonová norma je 2,5 t výkovku za hodinu. Kovárna pracuje v dvousměnném provozu (délka jedné směny je 8 hodin). V příštím roce má být podle plánovacího kalendáře 105 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje kovárna plánuje 60 hodin ročně. Pro příští rok vypočítejte výrobní kapacitu kovárny.

3. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 480 000 kusů kožených tašek. Na každé tašce je celkem 7 nýtů. Podnik má k dispozici celkem 5 nýtovacích strojů, kapacitní norma je 150 nýtů za hodinu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 111 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol.

4. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 240 000 kusů zimních bund. Na každé bundě je celkem 12 druků. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů na připevňování druků, kapacitní norma je 160 druků za hodinu. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity. Vypočítejte: 1. zda je podnik schopen se stávajícím počtem strojů splnit stanovený výrobní úkol, 2. na kolik procent podnik využil svou výrobní kapacitu, jestliže po skončení zkoumaného roku zjistil, že ve skutečnosti vyrobil 230 000 kusů bund. - 21 -

5. V příštím roce plánuje balírna čaje zabalit celkem 5 800 tun čaje. Balírna má k dispozici 12 balicích strojů, kapacitní norma je 120 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 80 hodin na opravy a prostoje. Svou výrobní kapacitu v minulosti balírna využívala v průměru na 80 % a i pro příští rok počítá se stejnou mírou jejího využití. Sestavte bilanci výrobní kapacity pro příští rok a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol.

6. Vypočítejte, jak by se změnil vypočítaný potřebný počet šicích strojů z příkladu číslo 1 za předpokladu, že by podnik využíval pracovní dobu na 90 %.

7. Vypočítejte, jak by se změnila vypočítaná výrobní kapacita kovárny z příkladu číslo 2 za předpokladu, že by koeficient intenzivního využití činil 0,95.

8. Vypočítejte, zda podnik vyrábějící kožené tašky z příkladu číslo 3 je schopen splnit výrobní úkol za předpokladu, že v příštím roce plánuje využití pracovní doby na 96 % a plnění kapacitních norem na 98 %.

9. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít 100 000 kusů dámských šatů. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 5 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,85 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,95. Kapacitní norma činí čtvery šaty za směnu. Vypočítejte: 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo lepší organizací práce a motivací zaměstnanců zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,93. - 22 -

10. V příštím roce plánuje oděvní podnik ušít 200 000 kusů pánských sak. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 366 kalendářních dní, 108 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v jednosměnném provozu, délka směny je 8 hodin. Koeficient extenzivního využití podnik plánuje ve výši 0,95 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,9. Kapacitní norma času je dvě saka za směnu. Vypočítejte: 1. počet šicích strojů potřebných ke splnění výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet šicích strojů, pokud by se podniku podařilo zavedením nových technickoorganizačních opatření zvýšit koeficient intenzivního využití na 0,96.

11. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů sportovních tašek. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje celkem 6 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Kapacitní norma je 150 minut na ušití jedné tašky. Vypočítejte: 1. potřebný počet strojů k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejného využití pracovní doby a stejné míry využití výrobní kapacity jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0,92, 2. jak by se změnil vypočítaný počet strojů, podařilo-li by se podniku zvýšit koeficient extenzivního využití na 0,94 a koeficient intenzivního využití na 0,95.

12. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů pletených svetrů. K dispozici má 50 pletacích strojů. Kapacitní norma je 90 minut na zhotovení jednoho svetru. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 50 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0,95. Vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. zda je podnik schopen lepším využitím pracovní doby vyrobit i 120 000 svetrů, přitom zjistěte i potřebné minimální procento využití pracovní doby.

- 23 -

13. Podnik zabývající se potiskem triček má k dispozici celkem 2 stroje na realizaci potisků. Kapacitní norma je 90 potisků za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Na opravy a prostoje podnik plánuje 50 hodin. Na základě zkušeností z minulých let podnik dále předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9 a koeficient intenzivního využití ve výši 0,92. Vypočítejte: 1. kolik potisků podnik může realizovat, 2. jak by podnik musel změnit koeficient extenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit vypočítaný počet potisků o 5 %, 3. jak by podnik musel dále změnit - vedle již vypočítané změny koeficientu extenzivního využiti - koeficient intenzivního využití, pokud by chtěl zvýšit původně vypočítaný počet potisků o 10 %.

14. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 2 500 000 lahví minerálních vod. Při výrobě využívá výrobní linku, kapacitní norma linky je naplnit 600 lahví za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 107 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem komplexního využití ve výši 0,9. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zavedení třetí směny. Vypočítejte: 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolikrát v roce by – v případě nedostatečné výrobní kapacity - podnik musel zorganizovat výrobu ve třech směnách, aby zabezpečil splnění výrobního úkolu (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje).

15. V příštím roce plánuje balírna kávy zabalit celkem 9 200 tun kávy. Balírna má k dispozici 15 balicích strojů, kapacitní norma je 140 kg za hodinu. Balírna pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce celkem 109 dní pracovního klidu, podnik plánuje 60 hodin na opravy a prostoje. Na základě zkušeností z minulých let podnik plánuje koeficient komplexního využití 0,92. Pro příští rok vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. kolik strojů by – v případě nedostatečné výrobní kapacity – muselo celoročně pracovat ve třetí směně (pro třetí směnu již nepočítáme s navýšením času na opravy a prostoje). - 24 -

16. V příštím roce plánuje textilní podnik vyrobit 3 450 000 m látky. K dispozici má 30 tkalcovských strojů, kapacitní norma jednoho stroje je 30 m látky za hodinu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce celkem 110 dní pracovního klidu, podnik plánuje 8 dní na opravy a prostoje. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik počítá s koeficientem extenzivního využití ve výši 0,92 a koeficientem intenzivního využití ve výši 0,94. Pro příští rok sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte, zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol. V případě nedostatečné výrobní kapacity podnik uvažuje o několika možnostech jejího zvýšení. Propočítejte jednotlivé možnosti a posuďte je: 1. zvýšení koeficientu extenzivního využití na 0,96 a koeficientu intenzivního využití na 0,98, 2. zavedení určitého počtu třetích směn, ve kterých bude pracovat všech 30 tkalcovských strojů, 3. využití určitého počtu tkalcovských strojů ve třetí směně po dobu celého roku. Pro třetí směnu podnik nepočítá s dalším navýšením času na opravy a prostoje.

17. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů pracovních oděvů. K dispozici má celkem 50 šicích strojů. Kapacitní norma činí 30 minut na zhotovení jednoho pracovního oděvu. Podle plánovacího kalendáře má být v uvedeném roce 113 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje celkem 40 hodin, podnik pracuje v jednosměnném provozu (8 hodin denně). Podnik plánuje využití pracovní doby na 90 % a stejné procento realizace plánovaných výkonů. Sestavte bilanci výrobní kapacity. V případě, že výrobní kapacita nebude dostatečná, uvažuje podnik o zakoupení nových modernějších strojů. Kapacitní norma těchto nových strojů činí 25 minut na ušití jednoho pracovního oděvu. Vypočítejte: 1. zda je výrobní kapacita podniku dostatečná, 2. kolik nových strojů by podnik v případě nedostatečné výrobní kapacity musel pořídit. Podnik přitom počítá se stejným koeficientem extenzivního i intenzivního využití jako pro původní stroje.

18. V letošním roce vyrobila automobilka pracující v dvousměnném provozu 292 500 kusů automobilů. Výrobní kapacita přitom byla využila na 65 %. V příštím roce podnik plánuje zvýšit produkci o 25 %. Současně chce přijmout technickoorganizační opatření, která zvýší využití výrobní kapacity na 90 %. Sestavte bilanci výrobní kapacity a vypočítejte: 1. zda je podnik schopen splnit stanovený výrobní úkol, 2. jak velkou kapacitu by podnik musel vytvořit, pokud by se mu nepodařilo realizovat plánované zvýšení výrobní kapacity. - 25 -

19. Obráběcí dílna má v současné době 5 obráběcích strojů. V příštím roce bude obrábět 4 různé výrobky. Údaje o nich zachycuje následující tabulka. Výrobek

Počet v kusech

Kapacitní norma v minutách

A

15 000

12

B

20 000

20

C

20 000

25

D

10 000

10

Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 109 dní pracovního klidu, 80 hodin podnik plánuje na opravy a prostoje. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití ve výši 0,9. Vypočítejte, zda je kapacita podniku dostatečná.

20. Podnik má k dispozici celkem 10 strojů. V příštím roce chce vyrábět dva druhy výrobků: výrobek A, kapacitní norma spojená s jeho výrobou činí 0,5 hodiny, a výrobek B, kapacitní norma je 0,8 hodiny. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu, na opravy a prostoje podnik plánuje 60 hodin. Podle zkušeností z minulých let podnik předpokládá koeficient extenzivního využití 0,9 a koeficient intenzivního využití 0,95. Vypočítejte: 1. kolik výrobků B může podnik vyrobit, bude-li vyrábět 10 000 kusů výrobku A, 2. kolik výrobků A může podnik vyrobit, bude-li vyrábět 15 000 kusů výrobku B, 3. na kolik procent využije podnik svou výrobní kapacitu, bude-li vyrábět 20 000 výrobků A a 30 000 výrobků B.

- 26 -

3. 2 Hodnocení investic 3. 2. 1 Jednoduché metody hodnocení investic

21. Efektivnost investice je 0,25. Co to znamená? Jaká bude její návratnost?

22. Návratnost investice je 10. Co to znamená? Jaká bude její efektivnost?

23. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč 3 600 000,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč 900 000,--. Vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte.

24. V příštím roce podnik plánuje pořídit novou výrobní linku. Investiční náklady mají činit Kč 7 800 000,--. Z této investice podnik očekává roční zisk ve výši Kč 1 300 000,--. Vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti investice, 2. ukazatel návratnosti uvedené investice. Oba výsledky interpretujte a posuďte.

25. V příštím roce chce podnik postavit novou výrobní halu a vybavit ji moderními stroji. Má k dispozici dvě varianty investiční výstavby – variantu A a variantu B. Určete, která varianta je výhodnější. Varianta A B

Investiční náklady 5 000 000 6 000 000

Plánovaný roční zisk 1 000 000 1 500 000

Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Vyberte výhodnější variantu a výběr zdůvodněte. - 27 -

26. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby – variantu A a variantu B. Informace o nich zachycuje níže uvedená tabulka. Varianta

Investiční náklady

A B

4 500 000 3 500 000

Plánované roční provozní náklady 1 100 000 1 350 000

Plánované roční výnosy 1 400 000 1 700 000

Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti, 2. ukazatel návratnosti. Určete, která varianta je výhodnější a proč.



A B

8 000 000 6 600 000






A B

18 000 000 15 000 000



- 28 -


3. 2. 2 Propočty převedených a celkových nákladů

29. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 6 let. Varianta A B


Plánované roční provozní náklady 850 000 520 000

Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů.

30. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 4 roky. Varianta A B







Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů. - 29 -

32. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti – 6 let. Varianta A B




3. 2. 3 Propočty čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby splácení

33. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena této linky činí Kč 3 000 000,--. Očekávané příjmy z linky jsou v prvním roce Kč 1 000 000,--, ve druhém roce Kč 1 500 000,--, ve třetím až šestém roce po Kč 2 200 000,--. Zhodnoťte výhodnost této investice. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, je-li podniková diskontní míra 11 %, 2. index čisté současné hodnoty.

34. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena linky činí Kč 3 000 000,--. Očekávané příjmy z této linky jsou v prvním roce Kč 400 000,--, ve druhém roce Kč 700 000,--, ve třetím až šestém roce po Kč 1 000 000,--. Zhodnoťte výhodnost této investice pomocí metody čisté současné hodnoty, jestliže podnik uvažuje podnikovou diskontní míru 6 %. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, 2. index čisté současné hodnoty.

35. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena linky činí Kč 4 000 000,--. Očekávané příjmy z této linky jsou v prvním roce Kč 600 000,--, ve druhém roce Kč 900 000,--, ve třetím až šestém roce po Kč 1 500 000,--. Zhodnoťte výhodnost této investice pomocí metody čisté současné hodnoty, jestliže podnik uvažuje podnikovou diskontní míru 8 %. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, 2. index čisté současné hodnoty. - 30 -

36. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena této linky činí Kč 3 000 000,--. Očekávané příjmy z linky jsou v prvním roce Kč 1 000 000,--, ve druhém roce Kč 1 500 000,--, ve třetím až šestém roce po Kč 2 200 000,--. Vypočítejte pro danou investici vnitřní výnosové procento.

37. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena linky činí Kč 3 000 000,--. Očekávané příjmy z této linky jsou v prvním roce Kč 400 000,--, ve druhém roce Kč 700 000,--, ve třetím až šestém roce po Kč 1 000 000,--. Vypočítejte pro danou investici vnitřní výnosové procento.

38. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena linky činí Kč 2 000 000,--. Očekávané příjmy z této linky jsou v prvním roce Kč 400 000,--, ve druhém roce Kč 700 000,--, ve třetím a čtvrtém roce po Kč 1 000 000,--. Zhodnoťte výhodnost této investice pomocí metody vnitřního výnosového procenta, jestliže si podnik jako minimální podnikovou diskontní míru stanovil 15 %.

39. Pro investici uvedenou v příkladu číslo 33 vypočítejte dobu splácení. Výpočet proveďte 1. pro nediskontované příjmy, 2. pro diskontované příjmy.

40. Pro investici uvedenou v příkladu číslo 34 vypočítejte dobu splácení. Výpočet proveďte 1. pro nediskontované příjmy, 2. pro diskontované příjmy.

41. Pro investici uvedenou v příkladu číslo 35 vypočítejte dobu splácení. Výpočet proveďte 1. pro nediskontované příjmy, 2. pro diskontované příjmy. - 31 -

42. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Pořizovací cena linky činí Kč 8 200 000,--. Podnik z této investice očekává příjmy ve výši Kč 2 000 000,-ročně po dobu šesti let. Zhodnoťte výhodnost této investice pomocí níže uvedených metod hodnocení investic. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu, je-li podniková diskontní míra 16 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. vnitřní výnosové procento, 4. dobu splácení (z diskontovaných hodnot).

43. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Celkové investiční výdaje na její pořízení činí Kč 3 100 000,--. Podnik očekává z této investice následující příjmy: v prvním roce Kč 800 000,--, ve druhém roce Kč 1 200 000,--, ve třetím a čtvrtém roce po Kč 1 500 000,--. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu, je-li podniková diskontní míra 8 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. vnitřní výnosové procento, 4. dobu splácení (z diskontovaných hodnot).

44. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. Celkové investiční výdaje na její pořízení činí Kč 4 200 000,--. Podnik očekává z této investice následující příjmy: v prvním roce Kč 900 000,--, ve druhém roce Kč 1 400 000,--, ve třetím a čtvrtém roce po Kč 2 100 000,--. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu, je-li podniková diskontní míra 10 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. dobu splácení (z diskontovaných hodnot).

45. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby. Celkové investiční výdaje na pořízení obou variant jsou stejně velké, činí Kč 1 000 000,--. V průběhu čtyř let předpokládané životnosti obou variant podnik očekává od obou variant i stejně velké příjmy. Tyto příjmy jsou však u jednotlivých variant v průběhu let jinak rozloženy. U první varianty očekává podnik v prvním roce příjmy ve výši Kč 700 000,--, ve druhém, třetím a čtvrtém roce po Kč 400 000,--. U druhé varianty očekává v prvním roce příjmy ve výši Kč 400 000,--, ve druhém, třetím a čtvrtém roce po Kč 500 000,--. Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, je-li podniková diskontní míra 16 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. vnitřní výnosové procento, 4. dobu splácení (z diskontovaných hodnot). - 32 -

46. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby. Celkové investiční výdaje na pořízení obou variant jsou stejně velké, činí Kč 10 000 000,--. V průběhu čtyř let předpokládané životnosti obou variant podnik očekává od obou variant i stejně velké příjmy. Tyto příjmy jsou však u jednotlivých variant v průběhu let jinak rozloženy. U první varianty očekává podnik v prvním roce příjmy ve výši Kč 5 000 000,--, ve druhém roce Kč 4 000 000,--, třetím roce Kč 3 000 000,-- a čtvrtém roce Kč 1 000 000,--. U druhé varianty očekává v prvním roce příjmy ve výši Kč 1 000 000,--, ve druhém roce Kč 3 000 000,--, třetím roce Kč 4 000 000,-- a čtvrtém roce Kč 5 000 000,--. Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, je-li podniková diskontní míra 10 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. vnitřní výnosové procento, 4. dobu splácení (z diskontovaných hodnot).

3. 2. 4 Hodnocení investičních variant mezi sebou navzájem

3. 2. 4. 1 Dodatková investice 47. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky, která by nahradila stávající pořízenou před osmi lety. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby – variantu A a B. Informace o nich i původní investici zachycuje následující tabulka. Varianta A B Současný stav

Investiční náklady 5 000 000 4 000 000 3 650 000

Roční provozní náklady 500 000 750 000 950 000

Pro obě varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti dodatkové investice, výsledek interpretujte, 2. ukazatel návratnosti dodatkové investice, výsledek interpretujte. Určete, která varianta je výhodnější a proč.

- 33 -

48. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky, která by nahradila stávající pořízenou před deseti lety. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby – variantu A a B. Informace o nich i původní investici zachycuje následující tabulka. Varianta A B Současný stav




49. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky, která by nahradila stávající pořízenou před sedmi lety. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby – variantu A a B. Informace o nich i původní investici zachycuje následující tabulka. Varianta A B Současný stav




50. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky, která by nahradila stávající pořízenou před osmi lety. K dispozici má tři varianty investiční výstavby – variantu A, B a C. Informace o nich i původní investici zachycuje následující tabulka. Varianta A B C Současný stav

Investiční náklady 5 000 000 4 000 000 3 200 000 2 000 000

Roční provozní náklady 350 000 450 000 460 000 550 000

Pro všechny tři varianty vypočítejte: 1. ukazatel efektivnosti dodatkové investice, výsledek interpretujte, 2. ukazatel návratnosti dodatkové investice, výsledek interpretujte. Určete, která varianta je nejvýhodnější a proč. - 34 -

51. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky, která by nahradila stávající pořízenou před šesti lety. K dispozici má tři varianty investiční výstavby - variantu A, B a C. Ze zadaných podkladů vypočítejte, která varianta je ekonomicky nejvýhodnější. Varianta A B C Současný stav

Investiční náklady 5 600 000 4 700 000 3 800 000 2 900 000

Roční provozní náklady 350 000 500 000 800 000 950 000

3. 2. 4. 2 Nová investice 52. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Porovnejte varianty mezi sebou navzájem a zjistěte, jak jsou pro podnik výhodné, tj. doporučte je nebo nedoporučte k realizaci. Minimální efektivnost si přitom podnik stanovil ve výši 0,25. Varianta A B



53. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Porovnejte varianty mezi sebou navzájem a zjistěte, jak jsou varianty pro podnik výhodné, tj. doporučte je nebo nedoporučte k realizaci. Minimální efektivnost si přitom podnik stanovil ve výši 0,15. Varianta A B


- 35 -











3. 2. 5 Hodnocení investic pomocí nákladových modelů

57. Podnik má k dispozici tři varianty investiční výstavby – A, B a C. Jsou s nimi spojeny níže uvedené fixní a variabilní náklady. Posuďte jednotlivé varianty a určete, pro jaký rozsah produkce je vhodná která varianta. Varianta A B C

Celkové fixní náklady 1 600 000 4 000 000 6 000 000 - 36 -

Variabilní náklady na jednotku 320 200 120


Celkové fixní náklady 1 200 000 1 500 000 2 500 000





60. Podnik má k dispozici tři varianty investiční výstavby – A, B a C. Jsou s nimi spojeny níže uvedené fixní a variabilní náklady. Varianta A B C

Celkové fixní náklady 800 000 1 400 000 2 400 000


Vypočítejte, která varianta je pro podnik nejvýhodnější, pokud v příštím roce plánuje vyrábět: 1. 10 000 výrobků, 2. 20 000 výrobků, 3. 30 000 výrobků.


Celkové fixní náklady 2 000 000 2 200 000 2 800 000 - 37 -







63. Podnik chce v příštím roce podstatně rozšířit výrobu. K dispozici má čtyři varianty investiční výstavby – A, B, C a D. Ze zadaných podkladů zjistěte, pro jaký rozsah produkce je která varianta pro podnik nejvýhodnější. Varianta A B C D

Celkové fixní náklady 3 150 000 4 500 000 5 900 000 7 400 000

Variabilní náklady na jednotku 650 560 490 440

64. Podnik chce v příštím roce podstatně rozšířit výrobu. K dispozici má čtyři varianty investiční výstavby – A, B, C a D. Ze zadaných podkladů zjistěte, pro jaký rozsah produkce je která varianta pro podnik nejvýhodnější. Varianta A B C D

Celkové fixní náklady 4 900 000 5 500 000 6 500 000 7 900 000 - 38 -

Variabilní náklady na jednotku 740 680 630 590

3. 2. 6 Souhrnné propočty




Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient je 0,15), 2. celkových nákladů, 3. porovnání investičních variant mezi sebou navzájem (požadovaná efektivnost je 0,25).

66. Podnik má k dispozici dvě varianty investiční výstavby - variantu A a B. Varianty se liší investičními a plánovanými ročními provozními náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 4 roky. Varianta A B



Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient je 0,15), 2. celkových nákladů, 3. porovnání investičních variant mezi sebou navzájem (požadovaná efektivnost je 0,45).

67. Podnik má k dispozici tři varianty investiční výstavby - variantu A, B a C. Varianty se liší níže uvedenými náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 4 roky.

Varianta


A B C

2 500 000 3 000 000 4 200 000

Plánované roční Celkové fixní provozní náklady náklady 990 000 710 000 540 000 - 39 -

1 100 000 1 500 000 1 800 000


Určete, která varianta je ekonomicky nejvýhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů, 3. založenou na využití nákladových modelů.

68. Podnik má k dispozici tři varianty investiční výstavby - variantu A, B a C. Varianty se liší níže uvedenými náklady, mají však stejnou předpokládanou dobu životnosti - 5 let.

Varianta


A B C

3 000 000 4 200 000 5 800 000

Plánované roční Celkové fixní provozní náklady náklady 1 150 000 820 000 680 000

1 300 000 1 600 000 1 900 000


Určete, která varianta je ekonomicky nejvýhodnější. K hodnocení použijte metodu: 1. převedených nákladů (koeficient efektivnosti je 0,15), 2. celkových nákladů, 3. založenou na využití nákladových modelů.

69. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby. Celkové investiční výdaje na pořízení obou variant jsou stejně velké, činí Kč 5 500 000,--. V průběhu šesti let předpokládané životnosti obou variant podnik očekává od obou variant i stejně velké příjmy. Tyto příjmy jsou však v průběhu jednotlivých let jinak rozloženy. U první varianty očekává podnik v prvním roce příjmy ve výši Kč 900 000,--, ve druhém a třetím roce po Kč 1 400 000,--, ve čtvrtém a pátém roce po Kč 2 100 000,-- a v šestém roce Kč 1 700 000,--. U druhé varianty očekává v prvním roce příjmy ve výši Kč 1 700 000,--, ve druhém a třetím roce po Kč 2 100 000,--, ve čtvrtém a pátém roce po Kč 1 400 000,-- a v šestém roce Kč 900 000,--. Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, je-li podniková diskontní míra 8 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. dobu splácení investice (z diskontovaných hodnot).

- 40 -

70. Podnik zvažuje pořízení nové výrobní linky. K dispozici má dvě varianty investiční výstavby. Celkové investiční výdaje na pořízení obou variant jsou stejně velké, činí Kč 6 800 000,--. V průběhu pěti let předpokládané životnosti obou variant podnik očekává od obou variant i stejně velké příjmy. Tyto příjmy jsou však v průběhu jednotlivých let jinak rozloženy. U první varianty očekává podnik v prvním roce příjmy ve výši Kč 1 200 000,--, ve druhém, třetím a čtvrtém roce po Kč 2 300 000,-- a v pátém roce Kč 1 800 000,--. U druhé varianty očekává podnik v prvním roce příjmy ve výši Kč 1 800 000,--, ve druhém, třetím a čtvrtém roce po Kč 2 300 000,-- a v pátém roce Kč 1 200 000,--. Určete, která varianta je ekonomicky výhodnější. Vypočítejte: 1. čistou současnou hodnotu investice, je-li podniková diskontní míra 9 %, 2. index čisté současné hodnoty, 3. dobu splácení investice (z diskontovaných hodnot).

- 41 -

3. 3 Propočty odpisů 3. 3. 1 Účetní odpisy

71. V roce 2005 podnik pořídil osobní automobil Škoda Octavia. Pořizovací cena činí Kč 560 000,--. Podnik předpokládá, že tento automobil bude používat 4 roky. Účetně ho chce odepisovat lineárně každý rok ve stejné výši. Vypočítejte výši ročního účetního odpisu.

72. V roce 2005 podnik koupil kolesové rypadlo. Pořizovací cena je Kč 1 360 000,--. Podnik předpokládá, že toto rypadlo bude používat 5 let. Účetně ho chce odepisovat lineárně každý rok ve stejné výši. Vypočítejte výši ročního účetního odpisu.

73. V roce 2005 podnik koupil nákladní automobil. Pořizovací cena je Kč 820 000,--. Podnik plánuje, že tento automobil bude používat 4 roky. Účetně ho chce odepisovat v závislosti na výkonech daných počtem ujetých kilometrů v jednotlivých letech. Pro jednotlivé roky podnik plánuje následující počet kilometrů: 1. rok 100 000 km, 2. a 3. rok 120 000 km, 4. rok 70 000 km. Vypočítejte výši účetních odpisů v jednotlivých letech.

74. V roce 2005 podnik koupil textilní stroj. Kupní cena činila Kč 1 300 000,--. Náklady na dopravu byly Kč 20 000,--. Podnik plánuje, že tento stroj bude používat 6 let. Účetně ho chce odepisovat v závislosti na výkonech. Pro jednotlivé roky podnik plánuje následující výkony: 1. rok 160 000 m látky, 2. – 5. rok 240 000 m látky, 6. rok 200 000 m látky. Vypočítejte výši účetních odpisů v jednotlivých letech.

75. V roce 2005 podnik koupil počítač. Pořizovací cena činí Kč 47 500,--. Podnik plánuje, že tento počítač bude používat 3 roky. Účetně ho chce odepisovat degresivně v následující výši v jednotlivých letech: 1. rok 50 % z pořizovací ceny, 2. rok 30 % z pořizovací ceny a 3. rok 20 % z pořizovací ceny. Vypočítejte výši účetních odpisů v jednotlivých letech.

- 42 -

3. 3. 2 Daňové odpisy

3. 3. 2. 1 Daňové odpisy majetku technicky nezhodnoceného 76. Počítač, uvedený v předchozím příkladu, jehož pořizovací cena činí Kč 47 500,--, je zařazen do odpisové skupiny 1. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky v jednotlivých letech odepisování, 4. zůstatkovou cenu v jednotlivých letech odepisování.

77. V roce 2005 podnik koupil fax. Pořizovací cena činí Kč 62 300,--. Fax je zařazen do odpisové skupiny 1. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky v jednotlivých letech odepisování, 4. zůstatkovou cenu v jednotlivých letech odepisování.

78. Osobní automobil Škoda Octavia, uvedený v příkladu číslo 71 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 560 000,--) je zařazen do odpisové skupiny 1a. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

79. Nákladní automobil, uvedený v příkladu číslo 73 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 820 000,--) je zařazen do odpisové skupiny 1a. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování. - 43 -

80. V roce 2005 podnik koupil jeřáb. Kupní cena činila Kč 1 420 000,--. Náklady na dopravu byly Kč 30 000,--. Jeřáb je zařazen do odpisové skupiny 2. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. pořizovací cenu majetku, 2. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování, 5. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

81. Textilní stroj, uvedený v příkladu číslo 74 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 1 320 000,--) je zařazen do odpisové skupiny 2. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

82. Kolesové rypadlo, uvedené v příkladu číslo 72 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 1 360 000,--) je zařazeno do odpisové skupiny 3. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

83. V roce 2005 podnik koupil prodejní automat. Pořizovací cena činí Kč 950 000,--. Prodejní automat je zařazen do odpisové skupiny 2. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování. - 44 -

3. 3. 2. 2 Daňové odpisy majetku technicky zhodnoceného 84. U osobního automobilu Škoda Octavia z příkladu číslo 71 a 78 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 560 000,--) podnik provedl v roce 2006 technické zhodnocení ve výši Kč 80 000,--. Zjistěte, jak se v důsledku provedeného technického zhodnocení změní vypočítané odpisy. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

85. U prodejního automatu z příkladu číslo 83 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 950 000,--) podnik plánuje v roce 2007 technické zhodnocení ve výši Kč 260 000,--. Zjistěte, jak se v důsledku provedeného technického zhodnocení změní vypočítané odpisy. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

86. U kolesového rypadla z příkladu číslo 72 a 82 (rok pořízení 2005, pořizovací cena Kč 1 360 000,--) podnik plánuje v roce 2008 technické zhodnocení ve výši Kč 240 000,--. Zjistěte, jak se v důsledku provedeného technického zhodnocení změní vypočítané odpisy. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

87. V roce 2005 podnik koupil čerpadlo. Kupní cena činí Kč 330 000,--. Další náklady spojené s pořízením dohromady činí Kč 15 000,--. Čerpadlo je zařazeno do odpisové skupiny 2. V roce 2007 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 65 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 3. oprávky po ukončení odepisování, 4. zůstatkovou cenu po ukončení odepisování.

- 45 -

88. V roce 2005 podnik koupil stroj pro hlubinné dobývání. Pořizovací cena činí Kč 1 820 000,--. Stroj je zařazen do odpisové skupiny 2. V roce 2008 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 260 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. oprávky po ukončení odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování.

89. V roce 2005 podnik koupil obráběcí stroj. Pořizovací cena činí Kč 2 320 000,--. Stroj je zařazen do odpisové skupiny 2. V roce 2007 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 360 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. oprávky po ukončení odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování.

90. V roce 2005 podnik pořídil zabezpečovací zařízení. Pořizovací cena činí Kč 415 000,--. Zabezpečovací zařízení je zařazeno do odpisové skupiny 2. V roce 2008 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 85 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. oprávky po ukončení odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování.

91. V roce 2005 podnik pořídil traktor. Pořizovací cena činí Kč 1 350 000,--. Traktor je zařazen do odpisové skupiny 2. V roce 2008 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 175 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. oprávky po ukončení odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování. - 46 -

92. V roce 2005 podnik pořídil parní kotel. Pořizovací cena činí Kč 950 000,--. Kotel je zařazen do odpisové skupiny 3. V roce 2010 podnik plánuje technické zhodnocení ve výši Kč 360 000,--. Zjistěte, jak vysoké budou daňové odpisy v jednotlivých letech odepisování. Vypočítejte: 1. rovnoměrné odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 2. oprávky po ukončení odepisování, 3. zrychlené odpisy pro jednotlivé roky odepisování, 4. oprávky po ukončení odepisování.

3. 3. 3 Porovnání účetních a daňových odpisů

93. U počítače z příkladu číslo 75 a 76 porovnejte vypočítané účetní a daňové odpisy a zjistěte, zda a případně v jaké výši bude nutno v jednotlivých letech upravit hospodářský výsledek při stanovování základu daně z příjmu.

94. U nákladního automobilu z příkladu číslo 73 a 79 porovnejte vypočítané účetní a daňové odpisy a zjistěte, zda a případně v jaké výši bude nutno v jednotlivých letech upravit hospodářský výsledek při stanovování základu daně z příjmu.

95. U textilního stroje z příkladu číslo 74 a 81 porovnejte vypočítané účetní a daňové odpisy a zjistěte, zda a případně v jaké výši bude nutno v jednotlivých letech upravit hospodářský výsledek při stanovování základu daně z příjmu.

- 47 -

3. 4 Hodnocení investiční činnosti 96. K 1. 1. minulého roku byl stav dlouhodobého majetku podniku v pořizovacích cenách celkem Kč 13 400 000,--. V průběhu roku podnik pořídil nový dlouhodobý majetek v celkové hodnotě Kč 6 500 000,-- a vyřadil majetek v celkové hodnotě Kč 2 600 000,--. Oprávky na začátku roku činily Kč 4 080 000,--, odpisy v daném roce byly celkem Kč 920 000,--. Vypočítejte ukazatele charakterizující reprodukci dlouhodobého majetku, tj. vypočítejte: 1. koeficient naturální reprodukce, 2. koeficient obnovení dlouhodobého majetku, 3. koeficient vyřazení dlouhodobého majetku, 4. koeficient opotřebení a) na začátku roku, b) na konci roku, 5. koeficient upotřebitelnosti a) na začátku roku, b) na konci roku. Všechny vypočítané ukazatele interpretujte.

97. K 1. 1. minulého roku byl stav dlouhodobého majetku podniku v pořizovacích cenách celkem Kč 9 450 000,--. V průběhu roku podnik pořídil nový dlouhodobý majetek v celkové hodnotě Kč 3 250 000,-- a vyřadil majetek v celkové hodnotě Kč 1 900 000,--. Oprávky na začátku roku činily Kč 3 930 000,--, odpisy v daném roce byly Kč 670 000,--. Vypočítejte ukazatele charakterizující reprodukci dlouhodobého majetku, tj. vypočítejte: 1. koeficient naturální reprodukce, 2. koeficient obnovení dlouhodobého majetku, 3. koeficient vyřazení dlouhodobého majetku, 4. koeficient opotřebení a) na začátku roku, b) na konci roku, 5. koeficient upotřebitelnosti a) na začátku roku, b) na konci roku.

- 48 -

98. K 1. 1. minulého roku byl stav dlouhodobého majetku podniku v pořizovacích cenách celkem Kč 16 570 000,--, k 31. 12. téhož roku Kč 18 200 000,--. Oprávky na začátku roku činily Kč 4 320 000,--, v daném roce podnik odepsal celkem Kč 880 000,-. Koeficient obnovení dlouhodobého majetku pro minulý rok byl 0,15. Pro minulý rok vypočítejte: 1. koeficient naturální reprodukce, 2. hodnotu nově pořízeného majetku, 3. hodnotu vyřazeného majetku, 4. koeficient vyřazení, 5. koeficient opotřebení a) na začátku roku, b) na konci roku, 6. koeficient upotřebitelnosti a) na začátku roku, b) na konci roku.

99. Z karet dlouhodobého majetku k datu 31. 12. 2005 jsme zjistili následující údaje o dlouhodobém majetku firmy. Rok Druh majetku

Pořizovací cena

Oprávky k 31. 12. 2004

Odpis v roce 2005

pořízení

vyřazení

Počítač HP

2002

2005

42 000

34 000

8 000

Počítač Acer

2005

-

45 000

0

10 000

Fax

2004

-

40 800

10 200

10 200

2003

-

565 000

310 000

150 000

2003

-

1 360 000

620 000

280 000

2005

-

980 000

0

180 000

Osobní automobil Škoda Octavia Nákladní automobil Avia Nákladní automobil Tatra

Z podkladů v tabulce zhodnoťte investiční činnost podniku a stav jeho dlouhodobého majetku v roce 2005. Vypočítejte: 1. koeficient naturální reprodukce, 2. koeficient obnovení, jestliže počítač Acer byl zařazen do evidence 15. 3. 2005 a nákladní automobil Tatra 30. 4. 2005, 3. koeficient vyřazení, jestliže počítač HP byl vyřazen 31. 10. 2005, - 49 -

4. koeficient opotřebení a) na začátku roku, b) na konci roku, 5. koeficient upotřebitelnosti a) na začátku roku, b) na konci roku. Všechny vypočítané ukazatele interpretujte.

100. Z karet dlouhodobého majetku k datu 31. 12. 2005 jsme zjistili následující údaje o dlouhodobém majetku firmy. Rok

Oprávky k 31. 12. 2004

Odpis v roce 2005

pořízení

vyřazení

Pořizovací cena

Počítač Escom

2002

2005

45 000

35 000

8 000

Počítač Acer

2004

-

48 000

12 000

16 000

Fax

2005

-

42 000

0

14 000

Kopírka

2004

-

54 000

18 000

18 000

2002

2005

560 000

460 000

100 000

2005

-

580 000

0

150 000

Druh majetku

Osobní automobil Škoda Octavia Osobní automobil Škoda Octavia combi

Z podkladů v tabulce zhodnoťte investiční činnost podniku a stav jeho dlouhodobého majetku v roce 2005. Vypočítejte: 1. koeficient naturální reprodukce, 2. koeficient obnovení, jestliže fax byl zařazen do evidence 1. 3. 2005 a osobní automobil Škoda Octavia combi 15. 2. 2005, 3. koeficient vyřazení, jestliže počítač Escom byl vyřazen 31. 10. 2005 a osobní automobil Škoda Octavia dne 30. 11. 2005, 4. koeficient opotřebení a) na začátku roku, b) na konci roku, 5. koeficient upotřebitelnosti a) na začátku roku, b) na konci roku. Všechny vypočítané ukazatele interpretujte. - 50 -

4 Personální činnost 4. 1 Výkonové normy 1. Oděvní podnik při stanovování výkonové normy času na ušití dámských šatů analýzou jednotlivých pracovních operací a výrobních podmínek zjistil, že čistý čas práce vynaložené na ušití jedněch šatů je 135 minut, čas obecně nutných přestávek 7 minut a čas podmíněně nutných přestávek 8 minut. Vypočítejte: 1. kolik minut činí výkonová norma na ušití dámských šatů, 2. kolik času potřebuje švadlena na ušití jedněch šatů, pokud plní výkonovou normu na 90 %, 3. kolik času potřebuje švadlena na ušití jedněch šatů, pokud plní výkonovou normu na 110 %.

2. Cukrárna při stanovování výkonové normy cukrářky analýzou jednotlivých pracovních operací zjistila, že čistý čas práce při výrobě dortu je 17 minut a čas přestávek 3 minuty. Vypočítejte: 1. kolik činí výkonová norma na výrobu jednoho dortu, 2. na kolik procent splnila cukrářka výkonovou normu, vyrobila-li za osmihodinovou pracovní dobu celkem: a) 27 dortů, b) 23 dortů.

3. Při stanovování výkonové normy soustružníka při obrábění výrobku podnik propočítal, že čistý čas práce činí 0,044 hodiny, čas obecně nutných přestávek 0,002 hodiny a čas podmíněně nutných přestávek 0,004 hodiny. Vypočítejte: 1. kolik činí výkonová norma na obrobení výrobku, 2. kolik času potřebuje soustružník na obrobení výrobku, pokud plní výkonovou normu na 85 %, 3. kolik času potřebuje soustružník na obrobení výrobku, pokud plní výkonovou normu na 115 %.

4. Podle výkonové normy má dělník ve strojírenském podniku opracovat za směnu celkem 80 součástek. Vypočítejte, na kolik procent splnil výkonovou normu, pokud za směnu opracoval celkem: 1. 96 součástek, 2. 75 součástek. - 51 -

4. 2 Propočty počtu pracovníků 4. 2. 1 Propočty počtu dělníků

5. V příštím roce oděvní podnik plánuje ušít 100 000 kusů dámských sak. Výkonová norma času činí 4 hodiny na ušití jednoho saka. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 110 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence celkem 5 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, jedna směna je 8 hodin). Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet švadlen, pokud by podnik počítal – na základě zkušeností z minulých let – s využitím pracovní doby na 90 %.

6. V příštím roce plánuje pekárna celkový objem prací 799 848 normohodin. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 108 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence celkem 7 dní. Pekárna pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, jedna směna je 8 hodin). Vypočítejte: 1. potřebný počet dělníků k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet dělníků, pokud by podnik počítal – na základě zkušeností z minulých let – s plněním výkonových norem na 110 %.

7. V příštím roce plánuje podnik vyrábějící pracovní oděvy zhotovit 390 000 kusů pracovních kombinéz. Výkonová norma času činí 2 hodiny na ušití jedné kombinézy. Podnik počítá s plněním normy na 98 %. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 105 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence celkem 7 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, jedna směna je 8 hodin). Podle zkušeností z minulých let počítá podnik s využitím pracovní doby na 95 %. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet švadlen, pokud by se podniku podařilo lepší motivací pracovníků zvýšit plnění výkonových norem na 102 %.

- 52 -

4. 2. 2 Propočty počtu provozních a obsluhujících pracovníků

8. Strojírenský podnik má celkem 7 specializovaných pracovišť, vybavených výrobními linkami. Podle normy obsluhy pečují o chod jednotlivých pracovišť vždy dva provozní a obsluhující pracovníci (jeden seřizovač a jeden údržbář). Podnik pracuje ve dvousměnném provozu. Vypočítejte celkový počet provozních a obsluhujících pracovníků, potřebných k zabezpečení chodu podniku.

9. V tkalcovně je 48 strojů, podle normy obsluhy má jeden pracovník zabezpečit chod celkem 8 tkalcovských stavů. Podnik pracuje v dvousměnném provozu. Vypočítejte celkový počet provozních a obsluhujících pracovníků, potřebných k zabezpečení chodu podniku.

4. 2. 3 Souhrnné propočty

10. Podnik zabývající se šitím sportovních oděvů plánuje v příštím roce ušít 80 000 sportovních vest a 120 000 bund. Výkonová norma času na ušití jedné vesty je 45 minut a výkonová norma na ušití jedné bundy 2,5 hodiny. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 108 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence celkem 9 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, délka jedné směny je 8 hodin). Podnik počítá s využitím pracovní doby na 90 %. Podnik má celkem 110 šicích strojů. Podle normy obsluhy připadá na 22 šicích strojů jeden seřizovač. Dále podnik - na základě normy obsluhy - počítá s 1 správcem objektu, 3 řidiči a na každou směnu s 1 uklizečkou a 1 vrátným. Podle organizačního řádu podniku vycházejícího z normativu početních stavů má být v podniku 8 technicko-hospodářských pracovníků a 12 pracovníků na úseku řízení a správy. Vypočítejte potřebný počet pracovníků jednotlivých kategorií, tj. 1. potřebný počet dělníků, 2. potřebný počet provozních a obsluhujících pracovníků, 3. potřebný počet ostatních duševních pracovníků.

11. Cukrárna plánuje denní produkci 200 dortů a 2 000 kusů zákusků. Výkonové normy jsou 20 minut na výrobu jednoho dortu a 4 minuty na výrobu jednoho zákusku. Podnik pracuje ve dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Pracovní dobu zaměstnanci využívají na 90 %. Vypočítejte: 1. potřebný počet pracovníků k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. na kolik procent by podnik musel využívat pracovní dobu, aby se mu podařilo ušetřit 2 pracovníky. - 53 -

12. Výrobní úkol podniku vyrábějícího pracovní oděvy je 84 240 dvoudílných montérkových souprav. Výkonová norma na ušití 1 soupravy činí 1,5 hodiny, roční využitelný časový fond je 221 dní, podnik pracuje v dvousměnném provozu při 40hodinovém pracovním týdnu (na 1 směnu). Koeficient využití pracovní doby je 0,90. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. jak by se změnil vypočítaný počet švadlen, pokud by se podniku podařilo v důsledku zlepšení pracovní kázně a organizace práce zvýšit využití pracovní doby na 95 %.

13. Podnik vyrábějící svářečky plánuje v příštím roce vyrobit 150 000 kusů svářeček. Výkonová norma je 2,4 hodiny na 1 výrobu jedné svářečky. Podnik plánuje plnění výkonových norem na 110 %. Podnik má k dispozici 40 strojů. Norma obsluhy je 20 strojů na jednoho seřizovače. Podnik pracuje v třísměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. V daném roce je podle plánovacího kalendáře 105 dní pracovního klidu, průměrná délka dovolené činí 20 dní, průměrnou absenci podnik plánuje ve výši 5 dní. Dále počítá s využitím pracovní doby na 94 %. Vypočítejte: 1. potřebný počet dělníků k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. jak by se změnil počet dělníků, pokud by se podniku podařilo zvýšit využití pracovní doby na 96 %, 3. potřebný počet seřizovačů strojů.

4. 3 Propočty produktivity práce 14. V minulém roce automobilní podnik vyrobil celkem 185 000 automobilů. Podnik odpracoval v uvedeném roce celkem 223 dní, po celý rok pracoval v dvousměnném provozu, délka jedné směny byla 8 hodin. Pro minulý rok vypočítejte produktivitu práce podniku: 1. roční, 2. měsíční, 3. denní, 4. směnovou.

- 54 -

15. V minulém roce vytvořila cukrárna produkci v celkové hodnotě Kč 3 250 000,--. V průměru měl podnik v loňském roce 8 pracovníků. V uvedeném roce podnik odpracoval celkem 225 dní, délka jednoho pracovního dne byla 8 hodin. Pro minulý rok vypočítejte produktivitu práce jednoho pracovníka: 1. roční, 2. měsíční, 3. denní.

16. Výrobní podnik vyrobil v minulém roce 300 000 kusů výrobků, prodejní cena jednoho výrobku byla Kč 2 000,--. K 1. 1. daného roku měl podnik 826 pracovníků, k 31. 12. 834 pracovníků. V daném roce odpracovali pracovníci podniku celkem 224 dnů, denní pracovní doba byla 8 hodin. Pro minulý rok vypočítejte v jednotkách naturálních a peněžních: 1. roční produktivitu práce podniku, 2. měsíční produktivitu práce podniku, 3. denní produktivitu práce podniku, 4. roční produktivitu práce jednoho pracovníka, 5. měsíční produktivitu práce jednoho pracovníka, 6. denní produktivitu práce jednoho pracovníka. Propočty vztahujte ke skutečně odpracované době.

17. V minulém roce vyrobil textilní podnik celkem 616 000 m látky, prodejní cena jednoho metru látky byla Kč 200,--. K 1. 1. minulého roku měl podnik 12 pracovníků, v průběhu roku 4 pracovníci z podniku odešli a 8 pracovníků podnik přijal. V uvedeném roce odpracovali pracovníci podniku celkem 220 dní, denní pracovní doba byla 8 hodin. Pro minulý rok vypočítejte v jednotkách naturálních i peněžních: 1. roční produktivitu práce podniku, 2. měsíční produktivitu práce podniku, 3. denní produktivitu práce podniku, 4. roční produktivitu práce jednoho pracovníka, 5. měsíční produktivitu práce jednoho pracovníka, 6. denní produktivitu práce jednoho pracovníka, 7. o kolik procent by musel podnik zvýšit produktivitu práce, pokud by chtěl v letošním roce ušetřit 2 pracovníky, 8. o kolik pracovníků by podnik potřeboval méně, pokud by se mu podařilo zvýšit produktivitu práce o 40 %.

- 55 -

18. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 120 000 kusů kožených tašek. Prodejní cena jedné tašky je Kč 1 500,--. Podnik pracuje ve dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Vypočítejte plánovanou produktivitu práce podniku v naturálním i peněžním vyjádření, a to produktivitu práce: 1. roční, 2. měsíční, 3. denní (počítejte s 360 dny v roce), 4. směnovou (počítejte s 360 dny v roce).

19. Oděvní podnik plánuje v příštím roce vyrobit 100 000 kusů dámských kostýmů. Výkonová norma je 4,5 hodiny na ušití jednoho kostýmu. Podnik chce v letošním roce provést řadu racionalizačních opatření, která povedou ke zvýšení produktivity práce podniku. Vypočítejte: 1. o kolik procent by podnik musel zvýšit produktivitu práce, pokud by chtěl ušetřit celkem 50 000 normohodin, 2. kolik normohodin by podnik ušetřil, pokud by zvýšil produktivitu práce o 20 %.

4. 4 Některé vybrané propočty určené k hodnocení personální činnosti 20. Vypočítejte průměrný evidenční počet pracovníků v minulém roce, zaměstnával-li podnik k 1. 1. zkoumaného roku 1 360 pracovníků a k 31. 12. stejného roku 1 342 pracovníků.

21. Vypočítejte průměrný evidenční počet pracovníků v minulém roce, zaměstnával-li podnik k 1. 1. zkoumaného roku 846 pracovníků, v průběhu uvedeného roku 56 pracovníků z podniku odešlo a podnik přijal 48 nových pracovníků.

- 56 -

22. O stavu a pohybu pracovníků v podniku máme k dispozici následující údaje: - stav pracovníků k 1. 1. 1 234 pracovníků, - přírůstky pracovníků v průběhu roku 54 pracovníků, - úbytky pracovníků v průběhu roku 64 pracovníků. Z uvedených podkladů vypočítejte: 1. průměrný evidenční počet pracovníků, 2. koeficient přírůstků, 3. koeficient úbytků.

23. V minulém roce podnik odpracoval v první směně 290 000 hodin, ve druhé směně 170 000 hodin a ve třetí směně 120 000 hodin. Vypočítejte koeficient směnnosti.

24. Podnik má tři závody. Níže uvedená tabulka ukazuje, kolik hodin odpracovaly jednotlivé závody v loňském roce v jednotlivých směnách.

Závod

Odpracované hodiny 1. směna

2. směna

3. směna

1

180 000

150 000

120 000

2

120 000

90 000

30 000

3

160 000

80 000

-

Vypočítejte pro jednotlivé závody koeficient směnnosti a vypočítané výsledky zhodnoťte.

25. Při hodnocení využití pracovní doby dělníka podnik zjistil, že z daného osmihodinového pracovního dne činil čistý čas práce, včetně nutných přestávek celkem 420 minut. Vypočítejte: 1. stupeň zaměstnanosti pracovníka v %, 2. podíl ztrátových časů v %.

- 57 -

26. Při hodnocení využití pracovní doby podnik zjistil, že v minulém čtvrtletí činil celkový využitelný časový fond 120 000 hodin. Skutečně odpracovaný čas činil 108 000 hodin, zbytek doby tvořily ztráty způsobené technickými a organizačními nedostatky. Vypočítejte: 1. podíl ztrátových časů v procentech, 2. možné zvýšení produktivity práce.

27. Ve třech dílnách podniku se postupně vyrábí tentýž výrobek. V měsíci březnu tohoto roku bylo vyrobeno celkem 40 000 kusů tohoto výrobku. Z podkladů v níže uvedené tabulce vypočítejte, na kolik procent byly splněny výkonové normy v jednotlivých dílnách. Dílna 1 2 3

Výkonová norma v minutách 15 30 45

Celkový počet odpracovaných hodin 9 500 20 500 28 000

28. Podnik má čtyři závody. Z podkladů v níže uvedené tabulce vypočítejte průměrné procento plnění výkonových norem v celém podniku. Závod 1 2 3 4

Počet dělníků 60 80 70 50

Plnění výkonových norem v % 105 95 110 102

- 58 -

4. 5 Souhrnné propočty 29. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 200 000 kusů zimních bund. Kalendářní časový fond činí v daném roce 366 dní, podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 108 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené je 20 dní a průměrná absence 5 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu, délka jedné směny je 8 hodin. Podnik předpokládá využití pracovní doby na 90 %. Výkonová norma času činí 3,5 hodiny na ušití jedné bundy. Podnik předpokládá plnění této normy na 104 %. Podnik má k dispozici 220 šicích strojů. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu, 2. plánovanou produktivitu práce švadleny - roční, měsíční a denní - v naturálních jednotkách vzhledem k plánované odpracované době, 3. o kolik procent by musel podnik zvýšit produktivitu práce, aby mohl zaměstnávat pouze 320 švadlen, 4. potřebný počet seřizovačů strojů, činí-li norma obsluhy 20 strojů na jednoho seřizovače.

30. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 300 000 kusů dámských plášťů. Prodejní cena jednoho pláště je Kč 2 400,--. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 114 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence 13 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, délka jedné směny je 8 hodin). Výkonová norma času je 2,5 hodiny na ušití jednoho pláště. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejného využití pracovní doby a stejné míry plnění výkonových norem jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,95 a výkonové normy podnik plnil na 107 %, 2. plánovanou produktivitu práce švadleny - roční, měsíční a denní - v naturálních jednotkách (pro tento výpočet uvažujeme 360 dní v roce), 3. jak by se změnil výše vypočítaný počet švadlen, pokud by se podniku podařilo zvýšit produktivitu práce o 20 %.

- 59 -

31. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 150 000 kusů dámských kabelek. Kalendářní časový fond činí v daném roce 366 dní, podle plánovacího kalendáře je v roce 111 dní pracovního klidu. Podnik plánuje průměrnou dovolenou v délce 20 dní a průměrnou absenci v délce 7 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (1 směna je 8 hodin) a předpokládá využití pracovní doby na 95 %. Výkonová norma je 2,5 hodiny na zhotovení jedné kabelky, podnik předpokládá plnění této normy na 99 %. Podnik má k dispozici celkem 130 šicích strojů. Vypočítejte: 1. potřebný počet pracovníků ke splnění výrobního úkolu, 2. roční, měsíční a denní plánovanou produktivitu práce jednoho pracovníka v naturálních jednotkách (uvažujeme 360 dní v roce), 3. jak by se změnil vypočítaný počet pracovníků, podařilo-li by se podniku zvýšit produktivitu práce o 20 %, 4. potřebný počet seřizovačů šicích strojů, činí-li norma obsluhy 26 strojů na jednoho seřizovače.

32. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů pánských obleků. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 114 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 20 dní a průměrná absence 15 dní. Podnik pracuje ve dvousměnném provozu (16 hodin denně, délka jedné směny je 8 hodin). Podle výkonových norem měla v loňském roce švadlena ušít dva obleky za směnu. V letošním roce chce podnik díky řadě připravovaných racionalizačních opatření tuto normu zvýšit (zpřísnit) o 10 %. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejných podmínek jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,95 a koeficient intenzivního využití 0,90, 2. jak by se změnil vypočítaný počet švadlen, pokud by podnik – kromě výše uvedených podmínek - začal využívat i nově stanovenou výkonovou normu, 3. plánovanou roční, měsíční a denní produktivitu práce 1 švadleny v naturálních jednotkách pro původní výkonovou normu, pro tento výpočet uvažujeme 360 dní v roce, 4. o kolik procent by se změnila produktivita práce po zavedení nové výkonové normy.

- 60 -

33. V příštím roce oděvní podnik plánuje ušít 100 000 kusů dámských šatů. Prodejní cena jedněch šatů je Kč 1 500,--. Podle plánovacího kalendáře má být v příštím roce 111 dní pracovního klidu, plánovaná délka celozávodní dovolené činí 15 dní a průměrná absence 10 dní. Podnik pracuje v dvousměnném provozu (16 hodin denně, délka jedné směny je 8 hodin). Výkonová norma švadleny činí 150 minut na ušití jedněch šatů a střihače 15 minut na nastříhání jedněch šatů. Vypočítejte: 1. potřebný počet švadlen a střihačů k zabezpečení stanoveného výrobního úkolu za předpokladu stejného využití pracovní doby a stejné míry plnění výkonových norem jako v loňském roce, kdy činil koeficient extenzivního využití 0,95 a koeficient plnění výkonových norem u švadlen 1,05 a u střihačů 1,02, 2. jak by se změnil výše vypočítaný počet švadlen a střihačů, podařilo-li by se podniku zvýšit využití pracovní doby na 98 %, 3. potřebný počet seřizovačů strojů, má-li podnik celkem 75 šicích strojů a norma obsluhy je 15 strojů na jednoho seřizovače, 4. plánovanou produktivitu práce jedné švadleny - roční, měsíční a denní – v naturálních jednotkách (vycházíme z vypočítaného využitelného časového fondu a z počtu švadlen vypočítaného v bodě 1), 5. plánovanou produktivitu práce jedné švadleny - roční, měsíční a denní – v peněžních jednotkách (vycházíme z vypočítaného využitelného časového fondu a z počtu švadlen vypočítaného v bodě 1).

34. Po skončení roku podnik uvedený v předchozím příkladu zjistil, že ve skutečnosti vyrobil 105 000 kusů dámských šatů. K 1. 1. daného roku podnik zaměstnával celkem 140 švadlen. V průběhu roku 8 švadlen z podniku odešlo a 12 švadlen podnik přijal. Švadleny odpracovaly v daném roce celkem 230 dní. Vypočítejte: 1. skutečnou produktivitu práce jedné švadleny - roční, měsíční a denní – v naturálních jednotkách, 2. skutečnou produktivitu práce jedné švadleny - roční, měsíční a denní – v peněžních jednotkách, byla-li prodejní cena šatů na úrovni ceny plánované, 3. o kolik procent se lišila skutečná produktivita práce od plánované.

- 61 -

35. Podnik uvedený v příkladu číslo 33 a 34 uvažuje o změně výkonových norem. Proto provedl v měsíci říjnu zkoumaného roku podrobnou analýzu využití pracovní doby svých zaměstnanců. Při této analýze zjistil, že z osmihodinové pracovní doby činil čistý čas práce u švadlen v průměru 415 minut a u střihačů v průměru 390 minut a čas nutných přestávek u švadlen v průměru 25 minut a u střihačů v průměru 20 minut. Pro obě kategorie pracovníků vypočítejte: 1. stupeň zaměstnanosti pracovníka v %, 2. podíl ztrátových časů v %, 3. plnění výkonových norem ve zkoumaném měsíci, kdy švadlena potřebovala na ušití jedněch šatů v průměru 140 minut a střihač nastříhal za směnu celkem 30 kusů šatů.

- 62 -

5 Odbyt a marketing 5. 1 Plánování odbytu 1. V příštím roce plánuje podnik - vyrábějící pouze jeden druh výrobku – vyrobit 360 000 kusů tohoto výrobku. Počáteční zásobu podnik plánuje ve výši 14 500 výrobků, konečnou zásobu předpokládá na úrovni zásoby normované, která činí 14 000 výrobků. Pokud se týká rozdělení odbytu, 5 procent produkce chce podnik prodat ve své podnikové prodejně, na 180 000 výrobků má sjednané kontrakty v zahraničí, zbytek výrobků chce prodat v tuzemsku velkoobchodu, případně maloobchodu. Sestavte bilanci odbytu v naturálních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí prodat v tuzemsku.

2. Ze zadání v předchozím příkladu sestavte bilanci odbytu v peněžních jednotkách za předpokladu, že cena jednoho výrobku činí Kč 250,--.

3. Podnik vyrábí pouze jeden druh výrobku, cena tohoto výrobku činí Kč 1 320,--. Pro příští rok plánuje dodat 125 000 výrobků velkoobchodu, 55 000 výrobků maloobchodu, 40 000 výrobků chce prodat ve své podnikové prodejně a 270 000 výrobků chce vyvézt do zahraničí. Dále chce 30 000 výrobků spotřebovat uvnitř podniku. Počáteční zásobu výrobků k 1. 1. i konečnou zásobu k 31. 12. příštího roku podnik plánuje na úrovni normované zásoby, která činí 16 000 výrobků. Sestavte bilanci odbytu v naturálních i peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik vyrobit.

4. V příštím roce plánuje podnik produkci v celkové hodnotě Kč 8 765 000,--. Počáteční zásobu podnik předpokládá ve výši Kč 272 000,--, konečnou na úrovni normované zásoby, která činí Kč 290 000,--. Dále podnik plánuje nákup obchodního zboží v celkové hodnotě Kč 3 460 000,--, které chce bez jakékoli změny dále prodávat. Pokud se týká rozdělení odbytu, plánuje podnik vnitropodnikovou spotřebu ve výši Kč 320 000,-- a výrobní spotřebu ve výši Kč 2 130 000,--. Dále plánuje dodávky velkoobchodu ve výši Kč 4 725 000,-- a maloobchodu v hodnotě Kč 1 136 000,--. Do zahraničí uzavřel kontrakty v celkové výši Kč 3 360 000,--. Zbytek chce podnik prodat ve své podnikové prodejně. Sestavte bilanci odbytu v peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik prodat ve své prodejně. - 63 -

5. Pro příští rok plánuje podnik počáteční zásobu výrobků ve výši Kč 420 000,--, konečnou na úrovni normované zásoby, která činí Kč 450 000,--. Dále podnik plánuje nákup obchodního zboží v celkové hodnotě Kč 3 460 000,--. Toto zboží chce bez jakékoli změny dále prodávat. Pokud se týká rozdělení odbytu, plánuje podnik výrobní spotřebu ve výši Kč 1 950 000,--, dodávky velkoobchodu ve výši Kč 4 825 000,--, maloobchodu ve výši Kč 1 836 000,-- a dodávky do zahraničí ve výši Kč 4 320 000,--. Dále podnik plánuje vnitropodnikovou spotřebu v rozsahu Kč 425 000,-- a sponzorský dar v hodnotě Kč 250 000,--. Sestavte bilanci odbytu v peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik vyrobit.

6. V příštím roce plánuje podnik produkci v celkové hodnotě Kč 8 765 000,--. Počáteční zásobu podnik předpokládá ve výši Kč 320 000,--, konečnou na úrovni normované zásoby, která činí Kč 300 000,--. Dále podnik plánuje nákup obchodního zboží v celkové hodnotě Kč 3 460 000,--, které chce bez jakékoli změny dále prodat. Pokud se týká rozdělení odbytu, plánuje podnik vnitropodnikovou spotřebu ve výši Kč 420 000,--, výrobní spotřebu ve výši Kč 2 230 000,--, dále dodávky velkoobchodu ve výši Kč 4 325 000,-- a maloobchodu ve výši Kč 1 236 000,--. Do zahraničí uzavřel kontrakty v celkovém rozsahu Kč 3 160 000,--. Produkci v hodnotě Kč 260 000,-- plánuje použít jako naturální plnění pro své zaměstnance a zbytek chce podnik prodat ve své podnikové prodejně. Sestavte bilanci odbytu v peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik prodat ve své prodejně.

7. V příštím roce plánuje podnik produkci v celkové hodnotě Kč 8 645 000,--. Počáteční zásobu podnik předpokládá ve výši Kč 245 000,--, konečnou na úrovni normované zásoby, která činí Kč 260 000,--. Dále podnik plánuje nákup obchodního zboží v celkové hodnotě Kč 2 870 000,--, které chce bez jakékoli změny dále prodat. Pokud se týká rozdělení odbytu, plánuje podnik vnitropodnikovou spotřebu ve výši Kč 890 000,-- a dodávky pro výrobní spotřebu ve výši Kč 1 550 000,--. Dále podnik plánuje dodávky velkoobchodu ve výši Kč 3 768 000,-- a maloobchodu ve výši Kč 1 920 000,--. Do zahraničí uzavřel kontrakty v celkové výši Kč 2 345 000,--. Produkci v hodnotě Kč 310 000,-- chce použít jako sponzorský dar a zbytek chce podnik prodat ve své podnikové prodejně. Sestavte bilanci odbytu v peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik prodat ve své prodejně.

- 64 -

8. Po skončení roku podnik uvedený v předchozím příkladu zjistil, že v daném roce vyrobil produkci v celkové výši Kč 8 720 000,--. Počáteční i konečná zásoba byly na úrovni zásoby plánované, obchodní zboží podnik nakoupil v celkové hodnotě Kč 3 120 000,--. Dodávky určené pro výrobní spotřebu činily celkem Kč 1 500 000,--. Velkoobchodu prodal produkci ve výši Kč 3 620 000,--, maloobchodu ve výši Kč 1 840 000,--, v podnikové prodejně ve výši Kč 945 000,--. Do zahraničí vyvezl produkci v celkové hodnotě Kč 2 690 000,--. Dále použil produkci v celkové hodnotě Kč 330 000,-- jako sponzorský dar a zbytek k vnitropodnikové spotřebě. Sestavte bilanci skutečného odbytu v peněžních jednotkách a vypočítejte velikost vnitropodnikové spotřeby, jestliže podnik prodal, resp. spotřeboval veškeré zdroje odbytu.

9. Podnik vyrábí pouze jeden druh výrobku, cena tohoto výrobku činí Kč 140,--. Pro příští rok podnik plánuje počáteční zásobu ve výši 28 500 výrobků, konečnou zásobu předpokládá na úrovni zásoby normované, která činí 30 000 výrobků. Pokud se týká rozdělení odbytu, plánuje podnik do zahraničí vyvézt celkem 450 000 výrobků, v tuzemsku prodat 320 000 výrobků velkoobchodu, 130 000 výrobků maloobchodu, 65 000 výrobků v podnikové prodejně. Dále plánuje použít 20 000 výrobků k vnitropodnikové spotřebě, 115 000 výrobků k dodávkám pro výrobní spotřebu a 5 400 výrobků pro zaměstnance ve formě naturálního plnění. Sestavte bilanci plánovaného odbytu v naturálních i peněžních jednotkách a vypočítejte, kolik výrobků musí podnik v příštím roce vyrobit.

10. Po skončení roku podnik – uvedený v předchozím příkladu - zjistil, že ve skutečnosti vyrobil 1 120 000 kusů výrobků. V důsledku růstu výrobních nákladů podnik zvýšil cenu výrobku na Kč 145,--. Počáteční zásoba byla na úrovni plánované, k 31. 12. měl podnik na skladě 32 000 výrobků. Do zahraničí podnik vyvezl 450 000 výrobků, v tuzemsku prodal velkoobchodu 330 000 výrobků, maloobchodu 125 000 výrobků, v podnikové prodejně 70 000 výrobků. Dále použil 25 000 výrobků k vnitropodnikové spotřebě, 5 500 výrobků pro zaměstnance a zbytek k dodávkám pro výrobní spotřebu. Sestavte bilanci skutečného odbytu v jednotkách naturálních i peněžních a vypočítejte, jak velké byly dodávky pro výrobní spotřebu, jestliže podnik v minulém roce prodal, resp. spotřeboval všechny vyrobené výrobky.

- 65 -

5. 2 Propočty normované zásoby 11. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 360 000 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 600,--. Ze skladu hotových výrobků jsou výrobky expedovány maximálně do 20 dnů po jejich převzetí, pojistnou zásobu má podnik na 3 dny. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob hotových výrobků.

12. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 240 000 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 1 500,--. K expedici výrobků ze skladu hotových výrobků dochází maximálně do 16 dnů po jejich převzetí na sklad, pojistnou zásobu má podnik na 2 dny. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob hotových výrobků.

13. V minulém roce podnik vyráběl pouze jeden druh výrobku. Cena tohoto výrobku činila Kč 500,--. V zásobách měl podnik v průměru vázáno Kč 8 400 000,--, časová norma zásob byla 20 dní. V letošním roce chce podnik vyrábět stejný druh výrobku se stejnou cenovou relací jako v loňském roce, plánuje však snížení zásoby hotových výrobků na Kč 6 300 000,--. Pro letošní rok vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob hotových výrobků.

5. 3 Propočty obratu zásob hotových výrobků 14. V minulém roce podnik prodal výrobky v celkové hodnotě Kč 72 000 000,--, normativ zásob hotových výrobků činil Kč 2 000 000,--. Vypočítejte: 1. počet obrátek zásob hotových výrobků, 2. dobu obratu zásob hotových výrobků. - 66 -

15. V minulém roce podnik prodal výrobky v celkové hodnotě Kč 5 280 000,--, normativ zásob hotových výrobků činil Kč 220 000,--. Vypočítejte: 1. počet obrátek zásob hotových výrobků, 2. dobu obratu zásob hotových výrobků, 3. jak by se změnil normativ zásob hotových výrobků, pokud by se podniku podařilo zvýšit počet obrátek na 27 obrátek za rok, 4. jak by se změnil normativ zásob hotových výrobků, pokud by se podniku podařilo zkrátit dobu obratu na 12 dní.

16. V minulém roce podnik prodal výrobky v celkové hodnotě Kč 9 720 000,--, normativ zásob hotových výrobků činil Kč 540 000,--. Vypočítejte: 1. počet obrátek zásob hotových výrobků, 2. dobu obratu zásob hotových výrobků, 3. jak by se změnil normativ zásob hotových výrobků, pokud by se podniku podařilo zvýšit počet obrátek o jednu šestinu, 4. jak by se změnil normativ zásob hotových výrobků, pokud by se podniku podařilo zkrátit dobu obratu o jednu pětinu.

5. 4 Souhrnné propočty 17. Pro příští rok podnik, vyrábějící pouze jeden druh výrobku, plánuje celkový rozsah odbytu 583 200 výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 370,--. Podle zkušeností z minulého roku počítá podnik s tím, že zásoby hotových výrobků se obrátí v průběhu roku 36krát. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob.

18. Pro příští rok podnik, vyrábějící pouze jeden druh výrobku, plánuje celkový rozsah odbytu 240 000 výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 1 200,--. Podnik počítá s dobou obratu zásob hotových výrobků 15 dní. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob. - 67 -

19. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 540 000 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 320,--. Ze skladu hotových výrobků jsou výrobky expedovány maximálně do 20 dnů po jejich převzetí, pojistnou zásobu má podnik na 2 dny. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob hotových výrobků, 4. dobu obratu zásob hotových výrobků, 5. počet obrátek zásob hotových výrobků, 6. jak by se změnila normovaná zásoba, pokud by se podniku podařilo snížit dobu obratu na 10 dní.

20. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 230 400 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 1 500,--. Ze skladu hotových výrobků jsou výrobky expedovány maximálně do 20 dnů po jejich převzetí, pojistnou zásobu má podnik na 5 dnů. Vypočítejte: 1. časovou normu zásob hotových výrobků, 2. normovanou zásobu hotových výrobků v kusech, 3. normativ zásob hotových výrobků, 4. dobu obratu zásob hotových výrobků, 5. počet obrátek zásob hotových výrobků, 6. jak by se změnila normovaná zásoba, pokud by se podniku podařilo zvýšit počet obrátek o jednu čtvrtinu.

21. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 648 000 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 760,--. K expedici výrobků dochází maximálně do 30 dnů od jejich převzetí na sklad, pojistnou zásobu má podnik na 3 dny. Vypočítejte: 1. normativ zásob hotových výrobků, 2. dobu obratu zásob hotových výrobků, 3. počet obrátek zásob hotových výrobků, 4. jak by se musela změnit výše vypočítaná doba obratu, pokud by podnik chtěl - v souvislosti s hledáním úspor při financování oběžného majetku – snížit normativ zásob na Kč 20 520 000,--.

- 68 -

22. V příštím roce podnik plánuje vyrobit a prodat celkem 720 000 kusů výrobků. Cena jednoho výrobku činí Kč 280,--. Ze skladu hotových výrobků jsou výrobky expedovány maximálně do 32 dnů po jejich převzetí, pojistnou zásobu má podnik na 4 dny. Vypočítejte: 1. normativ zásob hotových výrobků, 2. dobu obratu zásob hotových výrobků, 3. počet obrátek zásob hotových výrobků, 4. jak by se musel změnit výše vypočítaný počet obrátek, pokud by podnik chtěl - v souvislosti s hledáním úspor při financování oběžného majetku - snížit normativ zásob na Kč 10 080 000,--.

5. 5 Propočty elasticity poptávky 23. V minulém roce byla cena zkoumaného výrobku Kč 850,--. Při této úrovni ceny požadovali kupující na trhu celkem 1 640 000 kusů zkoumaného výrobku. V letošním roce se cena tohoto výrobku snížila na Kč 800,-- a poptávané množství se zvýšilo na 1 740 000 výrobků. Vypočítejte cenovou elasticitu poptávky.

24. V minulém roce činily důchody v ekonomice Kč 85 000 000,--. Při této úrovni důchodů požadovali kupující na trhu celkem 950 000 kusů zkoumaného výrobku. V letošním roce se důchody v ekonomice zvýšily na Kč 90 500 000,-- a poptávané množství se zvýšilo na 1 020 000 kusů těchto výrobků. Vypočítejte důchodovou elasticitu poptávky.

25. V minulém roce byla cena zkoumaného výrobku Kč 100,--. Při této úrovni ceny požadovali kupující na trhu celkem 2 300 000 kusů zkoumaného výrobku. V letošním roce se cena výrobku zvýšila na Kč 110,--. Vypočítejte cenovou elasticitu poptávky, jestliže poptávka po daném výrobku v letošním roce činila: 1. 2 000 000 kusů tohoto výrobku, 2. 2 070 000 kusů tohoto výrobku, 3. 2 300 000 kusů tohoto výrobku.

- 69 -

26. V minulém roce byla cena zkoumaného výrobku Kč 430,--. Při této úrovni ceny požadovali kupující na trhu celkem 2 290 000 kusů tohoto výrobku. V letošním roce se cena výrobku zvýšila na Kč 470,--. Cenová elasticita poptávky byla 0,8. Vypočítejte, jak velká byla v letošním roce poptávka po zkoumaném výrobku.

27. V minulém roce činily důchody v ekonomice Kč 34 000 000,--. Při této úrovni důchodů požadovali kupující na trhu celkem 840 000 kusů zkoumaného výrobku. V letošním roce se důchody snížily na Kč 31 500 000,--. Důchodová elasticita poptávky je 1,2. Vypočítejte, jak se v tomto roce změnila poptávka po zkoumaném výrobku.

28. V minulém roce byla cena zkoumaného výrobku Kč 2 700,--, důchody v ekonomice činily ve stejné době Kč 26 000 000,--. Kupující na trhu požadovali v minulém roce celkem 1 500 000 kusů zkoumaného výrobku a v letošním roce 1 300 000 kusů tohoto výrobku. Pro letošní rok vypočítejte: 1. cenu zkoumaného výrobku, jestliže cenová elasticita je 1,2, 2. úroveň důchodů v ekonomice, jestliže důchodová elasticita je 0,9.

29. Cena zkoumaného výrobku byla v letošním roce Kč 180,--, důchody v ekonomice činily ve stejné době Kč 369 000 000,--. Poptávka po zkoumaném výrobku byla v minulém roce 1 840 000 výrobků, v letošním roce vzrostla na 1 920 000 výrobků. Pro loňský rok vypočítejte: 1. cenu zkoumaného výrobku, jestliže cenová elasticita je 0,85, 2. úroveň důchodů v ekonomice, jestliže důchodová elasticita je 1,1.

30. V minulém roce požadovali kupující na trhu celkem 1 800 000 kusů zkoumaného výrobku, v letošním roce celkem 2 150 000 kusů daného výrobku. Vypočítejte: 1. cenu zkoumaného výrobku v letošním roce, jestliže v minulém roce činila Kč 650,-- a cenová elasticita je 0,8, 2. úroveň důchodů v ekonomice v loňském roce, jestliže v letošním roce činily Kč 450 000 000,-- a důchodová elasticita je 1,2. - 70 -

5. 6 Hodnocení odbytu a marketingu 31. Za televizní reklamu svého nového výrobku podnik zaplatil Kč 1 200 000,--. Uvedení reklamy se projevilo v růstu počtu prodaných výrobků a tržeb. Tržby podniku se zvýšily o Kč 5 800 000,--. Vypočítejte efektivnost dané formy propagace.

32. Na soutěž o věcné ceny v rámci podpory prodeje svého výrobku podnik vynaložil Kč 920 000,--. Efekt této akce se projevil v růstu počtu prodaných výrobků, tržeb a zisků. Objem prodeje se zvýšil o Kč 4 200 000,--. Pro danou formu propagace vypočítejte: 1. efektivnost, 2. náročnost.

33. Podnik v rámci podpory prodeje svého výrobku realizoval bonusovou akci „30 % zdarma“. Náklady na tuto akci činily Kč 520 000,--. Tato akce vedla k nárůstu tržeb ve výši Kč 2 400 000,--. Pro danou formu propagace vypočítejte: 1. efektivnost, 2. náročnost.

34. Podnik zvažuje využití reklamy svého výrobku v celostátním periodiku. Náklady na tuto reklamu by činily Kč 960 000,--. Vypočítejte, jak vysoký by musel být nárůst objemu prodeje, pokud by podnik požadoval efektivnost ve výši alespoň 4,3.

35. V rámci podpory prodeje podnik uvažuje o speciálním balení výrobku včetně dárku. Náklady na tuto akci by činily Kč 1 100 000,--. Vypočítejte, jak velký by musel být nárůst tržeb, pokud by podnik požadoval náročnost maximálně 0,21.

- 71 -

6 Financování a finanční analýza 6. 1 Propočty potřeby pracovního kapitálu 1. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 1 310 000,--, pohledávky Kč 550 000,--, krátkodobé závazky Kč 860 000,--, roční tržby Kč 12 600 000,-a celkové roční náklady Kč 11 520 000,--. Vypočítejte potřebu pracovního kapitálu.

2. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 1 850 000,--, pohledávky Kč 1 050 000,--, krátkodobé závazky Kč 960 000,--, roční tržby Kč 22 320 000,-a celkové roční náklady Kč 19 080 000,--. Vypočítejte potřebu pracovního kapitálu.

3. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 2 320 000,--, pohledávky Kč 730 000,--, krátkodobé závazky Kč 820 000,--, roční tržby Kč 21 312 000,-a celkové roční náklady Kč 18 000 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo snížit průměrné zásoby o 20 %.

4. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 2 450 000,--, pohledávky Kč 1 220 000,--, krátkodobé závazky Kč 740 000,--, roční tržby Kč 28 260 000,-a celkové roční náklady Kč 23 940 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by podnik odložil úhradu svých závazků o 5 dní. - 72 -

5. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 3 450 000,--, pohledávky Kč 1 700 000,--, krátkodobé závazky Kč 1 550 000,--, roční tržby Kč 26 820 000,-a celkové roční náklady Kč 23 112 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo lepší inkasní politikou snížit dobu obratu pohledávek o 4 dny, 3. jak by se dále změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu v bodě 2, pokud by se podniku – vedle zkrácení doby obratu pohledávek o 4 dny – podařilo i zkrácení doby obratu zásob o 6 dní.

6. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 2 320 000,--, pohledávky Kč 1 100 000,--, krátkodobé závazky Kč 860 000,--, roční tržby Kč 21 312 000,-a celkové roční náklady Kč 17 820 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo lepší inkasní politikou zkrátit dobu obratu pohledávek o 4 dny, 3. jak by se dále změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu v bodě 2, pokud by se podnik rozhodl – vedle zkrácení doby obratu pohledávek o 4 dny – odložit placení svých závazků o 3 dny.

7. V minulém roce podnik realizoval tržby ve výši Kč 27 000 000,--. Denní produkce přitom činila 30 výrobků, výrobní náklady na jeden výrobek byly Kč 2 000,--. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 3 000 000,--, pohledávky Kč 1 500 000,--. Své závazky podnik hradil v průměru za 15 dní. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo zkrátit dobu obratu zásob o 2 dny a dobu obratu pohledávek o 3 dny.

8. V minulém roce podnik denně vyrobil celkem 500 výrobků, výrobní náklady na jeden výrobek byly Kč 110,--. Průměrné zásoby podniku v daném roce činily Kč 1 950 000,--, pohledávky Kč 1 170 000,-- a závazky Kč 845 000,--. Podnik realizoval v tomto období tržby ve výši Kč 23 400 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podnik rozhodl odložit dobu placení svých závazků o 7 dní. - 73 -

9. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 120 000 kusů dámských sak. Prodejní cena jednoho saka činí Kč 2 400,--, zisk přitom tvoří 20 % výše uvedené ceny. Podnik předpokládá, že všechna saka prodá. Norma spotřeby materiálu je 3 m látky, cena jednoho metru je Kč 400,--. Podnik nakupuje materiál v pravidelných 40denních intervalech, pojistná zásoba činí 20 % z časové normy běžné zásoby. Z uvedených údajů vypočítejte výši normované zásoby materiálu. Ostatní zásoby podniku činí v průměru Kč 15 000 000,--, pohledávky Kč 12 000 000,-- a krátkodobé závazky Kč 8 000 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo prodloužit dobu úhrady svých závazků na dvojnásobek.

10. V příštím roce podnik plánuje vyrobit 100 000 kusů dámských plášťů. Prodejní cena jednoho pláště činí Kč 3 600,--, zisk přitom tvoří 20 % výše uvedené ceny. Podnik předpokládá, že všechny pláště prodá. Průměrný odbytový cyklus činí 15 dní, pojistná zásoba je stanovena ve výši jedné třetiny odbytového cyklu. Z uvedených údajů vypočítejte výši normované zásoby hotových výrobků. Ostatní zásoby podniku činí v průměru Kč 20 000 000,--, pohledávky Kč 20 000 000,-- a krátkodobé závazky Kč 16 000 000,--. Vypočítejte: 1. potřebu pracovního kapitálu, 2. jak by se změnila vypočítaná potřeba pracovního kapitálu, pokud by se podniku podařilo zkrátit dobu obratu zásob o jednu čtvrtinu.

- 74 -

6. 2 Finanční analýza 6. 2. 1 Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů 11. Z podnikových výkazů jsme o podniku vybrali následující údaje: Rozvaha Rok

Aktiva

Řádek

2004

2005

1

Celková aktiva

4 500 000

4 720 000

2

Stálá aktiva

2 200 000

2 280 000

3

Finanční investice

350 000

360 000

4

Oběžná aktiva

2 300 000

2 440 000

5

Zásoby

780 000

920 000

6

Pohledávky

340 000

370 000

7

Finanční majetek

1 180 000

1 150 000

Pasiva 8

Celková pasiva

4 500 000

4 720 000

9

Vlastní kapitál

2 440 000

2 670 000

10

Základní kapitál

1 700 000

1 700 000

11

Hospodářský výsledek minulých let

180 000

250 000

12

Hospodářský výsledek běžného období

560 000

720 000

13

Cizí kapitál

2 060 000

2 050 000

14

Dlouhodobé závazky

1 240 000

1 090 000

15

Krátkodobé závazky

820 000

960 000

Výsledovka 16

Tržby

3 200 000

3 450 000

17

Výroba

2 400 000

2 570 000

18

Přidaná hodnota

430 000

460 000

19

Provozní zisk

720 000

890 000

20

Finanční zisk

42 000

65 000

21

Mimořádný zisk

18 000

45 000

22

Celkový hrubý zisk

780 000

1 000 000

23

Daň z příjmů

220 000

280 000

24

Celkový čistý zisk

560 000

720 000

- 75 -

Ze zadaných podkladů proveďte analýzu absolutních ukazatelů a zhodnoťte celkovou situaci podniku. Pro vybrané ukazatele dále vypočítejte: 1. jednoduché trendy, zachycující vývoj celkových aktiv, vlastního kapitálu a výroby v letech 2006 a 2007 (počítejte podílem), 2. procentní ukazatele v rámci vertikální analýzy, zachycující podíl oběžných aktiv na celkových aktivech, základního kapitálu na vlastním kapitálu, provozního zisku na celkovém zisku. Propočty udělejte pro oba roky a posuďte vývoj uvedených ukazatelů, 3. procentní ukazatele v rámci horizontální analýzy, zachycující vývoj zásob, dlouhodobých závazků a finančního zisku; vývoj zhodnoťte, 4. rozdílové ukazatele, tj. ukazatel čistého pracovního kapitálu, peněžněpohledávkových fondů a čistých pohotových prostředků, činily-li okamžitě splatné závazky k 31. 12. 2004 Kč 540 000,-- a k 31. 12. 2005 Kč 720 000,--; výsledky vyhodnoťte.

12. Z podnikových výkazů jsme o podniku vybrali následující údaje: Rozvaha Rok

Aktiva

Řádek

2004

2005

1

Aktiva celkem

6 620 000

6 320 000

2

Stálá aktiva

3 120 000

2 920 000

3

Hmotný majetek

2 600 000

2 300 000

4

Nehmotný majetek

350 000

420 000

5

Finanční majetek

170 000

200 000

6

Oběžná aktiva

3 500 000

3 400 000

7

Zásoby

1 400 000

1 450 000

8

Pohledávky

1 160 000

1 070 000

9

Peněžní prostředky

940 000

880 000

Pasiva 10

Pasiva celkem

6 620 000

6 320 000

11

Vlastní kapitál

3 460 000

3 260 000

12

Základní kapitál

2 500 000

2 500 000

13

Hospodářský výsledek minulých let

460 000

410 000

14

Hospodářský výsledek běžného roku

500 000

350 000

15

Cizí kapitál

3 160 000

3 060 000

16


1 600 000

1 610 000

17


1 560 000

1 450 000

- 76 -

Výkaz zisků a ztrát Rok

Položka

Řádek

2004

2005

18

Tržby z prodeje zboží

7 050 000

6 900 000

19

Náklady vynaložené na prodané zboží

6 600 000

6 500 000

20

Obchodní marže

450 000

400 000

21

Výroba

1 260 000

930 000

22

Tržby za prodej služeb

1 000 000

700 000

Změna stavu zásob vlastní výroby

260 000

230 000

23

Spotřeba materiálu a energie

200 000

150 000

24

Osobní náklady

310 000

290 000

25

Odpisy dlouhodobého majetku

150 000

160 000

26

Ostatní náklady

300 000

220 000

26

Provozní zisk

750 000

510 000

27

Finanční zisk

- 46 000

- 12 000

28

Mimořádný zisk

6 000

2 000

29

Celkový hrubý zisk

710 000

500 000

30

Daň z příjmů

210 000

150 000

31

Celkový čistý zisk

500 000

350 000

Ze zadaných podkladů proveďte analýzu absolutních ukazatelů a zhodnoťte celkovou situaci podniku. Pro vybrané ukazatele dále vypočítejte: 1. jednoduché trendy, zachycující vývoj finančního majetku, krátkodobých závazků a osobních nákladů v letech 2006 a 2007 (počítejte podílem), 2. procentní ukazatele v rámci vertikální analýzy, zachycující podíl zásob na oběžných aktivech, krátkodobých závazků na cizím kapitálu, celkového čistého zisku na celkovém hrubém zisku; propočty udělejte pro oba roky a posuďte vývoj uvedených ukazatelů, 3. procentní ukazatele v rámci horizontální analýzy, zachycující vývoj dlouhodobého nehmotného majetku, celkových pasiv a tržeb z prodeje zboží; vývoj zhodnoťte, 4. rozdílové ukazatele, tj. ukazatel čistého pracovního kapitálu, peněžněpohledávkových fondů a čistých pohotových prostředků, činily-li okamžitě splatné závazky k 31. 12. 2004 Kč 820 000,-- a k 31. 12. 2005 Kč 750 000,--; výsledky vyhodnoťte.

- 77 -

6. 2. 2 Analýza poměrových ukazatelů

6. 2. 2. 1 Ukazatele likvidity 13. Oběžný majetek podniku v celkové výši Kč 4 240 000,-- má následující strukturu: zásoby Kč 1 060 000,--, pohledávky Kč 2 480 000,--, peněžní prostředky Kč 700 000,--. Krátkodobé závazky podniku činí Kč 1 980 000,--, z toho okamžitě splatné závazky Kč 545 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel běžné likvidity, 2. ukazatel pohotové likvidity, 3. ukazatel okamžité likvidity.

14. Podnik má oběžný majetek v celkové výši Kč 6 470 000,--. Tento majetek má následující strukturu: zásoby Kč 1 660 000,--, pohledávky Kč 3 780 000,--, peněžní prostředky Kč 920 000,--, zbytek tvoří nakoupené krátkodobé cenné papíry. Krátkodobé závazky podniku činí Kč 3 110 000,--, z toho okamžitě splatné závazky Kč 830 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel běžné likvidity, 2. ukazatel pohotové likvidity, 3. ukazatel okamžité likvidity.

15. Celková hodnota oběžného majetku podniku činí Kč 6 340 000,--. Tento majetek má následující strukturu: zásoby Kč 1 860 000,--, pohledávky Kč 3 080 000,--, zbytek tvoří krátkodobý finanční majetek, tj. peníze a nakoupené krátkodobé cenné papíry. Krátkodobé závazky podniku činí Kč 2 980 000,--, z toho okamžitě splatné závazky Kč 1 250 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel běžné likvidity, 2. ukazatel pohotové likvidity, 3. ukazatel okamžité likvidity, 4. jak vysoké by musely být krátkodobé závazky podniku, aby ukazatel běžné likvidity činil alespoň 2,5.

16. Ze zadání příkladu číslo 11 dále pro oba uvedené roky vypočítejte: 1. ukazatel běžné likvidity, 2. ukazatel pohotové likvidity, 3. ukazatel okamžité likvidity, činily-li okamžitě splatné závazky k 31. 12. 2004 Kč 540 000,-- a k 31. 12. 2005 Kč 720 000,--. Výsledky vyhodnoťte. - 78 -

6. 2. 2. 2 Ukazatele rentability, náročnosti a produktivity práce 17. Celková aktiva podniku v minulém roce činila Kč 8 576 000,--, vlastní kapitál Kč 5 320 000,--, podnik realizoval tržby ve výši Kč 12 460 000,--, čistý zisk podniku byl Kč 1 420 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel rentability celkového kapitálu, 2. ukazatel rentability vlastního kapitálu, 3. ukazatel rentability tržeb.

18. Celková aktiva podniku v minulém roce činila Kč 6 450 000,--, vlastní kapitál Kč 3 620 000,--, podnik realizoval tržby ve výši Kč 8 750 000,--, hrubý zisk podniku byl Kč 1 180 000,--, daň z příjmu činila Kč 350 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA), 2. ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE), 3. ukazatel rentability tržeb.

19. Z výsledovky jsme zjistili, že v minulém roce činily materiálové náklady podniku Kč 3 560 000,--, mzdové náklady Kč 2 650 000,--, odpisy Kč 1 450 000,--, ostatní náklady Kč 1 780 000,--. Produkce podniku činila Kč 10 650 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel rentability materiálových nákladů, 2. ukazatel rentability mzdových nákladů, 3. ukazatel rentability celkových nákladů.

20. Z údajů v předchozím příkladu vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel materiálové náročnosti, 2. ukazatel mzdové náročnosti, 3. ukazatel celkové náročnosti.

21. Podnik v minulém roce vyrobil 1 000 000 výrobků, prodejní cena jednoho výrobku byla Kč 2 500,--. Podnik měl v průměru 126 zaměstnanců, mzdové náklady činily Kč 204 000 000,--. Vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel produktivity práce, 2. ukazatel produktivity práce počítané ze mzdových nákladů. - 79 -

22. Z podnikových výkazů jsme zjistili, že celková aktiva podniku v minulém roce činila Kč 9 660 000,--, vlastní kapitál Kč 6 780 000,--, materiálové náklady byly Kč 2 450 000,--, mzdové náklady Kč 2 240 000,--, ostatní náklady Kč 3 780 000,--. Produkce a tržby podniku činily Kč 10 540 000,--, čistý zisk Kč 1 420 000,--. Z uvedených podkladů vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel rentability celkového kapitálu, 2. ukazatel rentability vlastního kapitálu, 3. ukazatel rentability tržeb, 4. ukazatel rentability materiálových nákladů, 5. ukazatel rentability mzdových nákladů, 6. ukazatel rentability celkových nákladů, 7. ukazatel materiálové náročnosti tržeb, 8. ukazatel mzdové náročnosti tržeb, 9. ukazatel celkové náročnosti tržeb.

23. Ze zadání příkladu číslo 11 dále pro oba uvedené roky vypočítejte: 1. ukazatel rentability celkového kapitálu, 2. ukazatel rentability vlastního kapitálu, 3. ukazatel rentability tržeb. Výsledky vyhodnoťte.

6. 2. 2. 3 Ukazatele aktivity 24. V minulém roce činila průměrná hodnota celkových aktiv Kč 8 250 000,--, stálá aktiva přitom byla Kč 4 300 000,-- a oběžná aktiva Kč 3 950 000,--. Průměrné zásoby podniku činily Kč 1 600 000,--, pohledávky Kč 1 350 000,--. V minulém roce podnik realizoval tržby ve výši Kč 12 860 000,--. Z uvedených podkladů vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. dobu obratu celkových aktiv, 2. dobu obratu stálých aktiv, 3. dobu obratu zásob, 4. dobu obratu pohledávek.

25. Z podkladů v předchozím příkladu dále vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. počet obrátek celkových aktiv, 2. počet obrátek stálých aktiv, 3. počet obrátek zásob, 4. počet obrátek pohledávek. - 80 -

26. V minulém roce činila celková aktiva podniku v průměru Kč 6 340 000,--, stálá aktiva byla Kč 2 800 000,-- a oběžná aktiva Kč 3 540 000,--. Průměrné zásoby podniku činily Kč 1 720 000,--, pohledávky Kč 950 000,--. V minulém roce podnik realizoval tržby ve výši Kč 18 720 000,--. Z uvedených podkladů vypočítejte, správně interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. dobu obratu celkových aktiv, 2. počet obrátek celkových aktiv, 3. dobu obratu stálých aktiv, 4. počet obrátek stálých aktiv, 5. dobu obratu zásob, 6. počet obrátek zásob, 7. dobu obratu pohledávek, 8. počet obrátek pohledávek.

27. Ze zadání příkladu číslo 11 dále pro oba uvedené roky vypočítejte 1. dobu obratu celkových aktiv, 2. dobu obratu stálých aktiv, 3. dobu obratu zásob, 4. dobu obratu pohledávek. Vypočítané výsledky zhodnoťte a dále posuďte i vývoj uvedených ukazatelů.

6. 2. 2. 4 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury 28. Celková aktiva podniku činí Kč 7 280 000,--. Tato aktiva jsou kryta jednak vlastním kapitálem ve výši Kč 3 920 000,--, jednak cizím kapitálem ve výši Kč 3 360 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte a výsledek správně interpretujete: 1. ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika), 2. ukazatel kvóty vlastního kapitálu, 3. ukazatel finanční struktury (stupně zadlužení).

29. Z rozvahy jsme o podniku zjistili, že jeho celková aktiva činí Kč 7 220 000,--, stálá aktiva Kč 3 100 000,--, celková pasiva Kč 7 220 000,--, vlastní kapitál Kč 4 100 000,--, dlouhodobé závazky Kč 1 300 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte a výsledek správně interpretujete: 1. ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika), 2. dlouhodobé zadluženosti, 3. ukazatel kvóty vlastního kapitálu, 4. ukazatel finanční struktury (stupně zadlužení). - 81 -

30. Celková aktiva podniku činí Kč 5 680 000,--. Vlastní zdroje financování těchto aktiv činí Kč 2 280 000,--, zbylé zdroje financování jsou cizí zdroje. Ze zadaných podkladů vypočítejte: 1. ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika), 2. ukazatel kvóty vlastního kapitálu, 3. ukazatel finanční struktury (stupně zadlužení), 4. jak by se musely změnit vlastní a cizí zdroje financování, aby ukazatel finanční struktury byl 1.

31. Ze zadání příkladu číslo 11 dále pro oba uvedené roky vypočítejte: 1. ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika), 2. ukazatel dlouhodobé zadluženosti, 3. ukazatel kvóty vlastního kapitálu, 4. ukazatel finanční struktury (stupně zadlužení). Vypočítané výsledky zhodnoťte a dále posuďte i vývoj uvedených ukazatelů.

6. 2. 2. 5 Ukazatele kapitálového trhu 32. Vypočítejte, resp. vyhodnoťte následující ukazatele: 1. Ukazatel dividendového výnosu je 0,15. Co toto číslo vyjadřuje? Kdo tento ukazatel počítá? 2. Ukazatel ziskového výnosu je 0,25. Co toto číslo vyjadřuje? Kdo tento ukazatel počítá? 3. Ukazatel dividendového krytí je 4,34. Kolik procent čistého zisku podnik rozdělil na dividendách? 4. Ukazatel dividendového krytí je 5,88. Kolik procent čistého zisku podnik rozdělil na dividendách?

33. Akciová společnost má základní kapitál v celkové výši Kč 25 000 000,--. Kapitál je rozdělen do 25 000 kusů akcií o nominální hodnotě Kč 1 000,--. Čistý zisk v minulém roce činil Kč 5 375 000,--. Na základě rozhodnutí valné hromady byly vyplaceny dividendy v celkové výši Kč 1 850 000,--. Vypočítejte: 1. ukazatel dividendy na akcii, 2. ukazatel čistého zisku na akcii, 3. ukazatel dividendového krytí.

- 82 -

34. Akcie o nominální hodnotě Kč 1 000,-- nakoupil soukromý investor na finančním trhu za Kč 1 450,--. Posuďte, jak dobře své prostředky investoval. Dále zhodnoťte i postavení firmy na finančním trhu, jestliže v minulém roce na jednu akcii připadl čistý zisk ve výši Kč 136,-- a dividenda Kč 65,--. Vypočítejte: 1. ukazatel dividendového výnosu, 2. ukazatel ziskového výnosu, 3. ukazatel vyjadřující poměr tržní ceny akcie a zisku na jednu akcii (P/E), 4. ukazatel charakterizující poměr tržní a účetní hodnoty akcie za předpokladu, že všechny akcie podniku jsou plně splaceny.

35. Akciová společnost má základní kapitál v celkové výši Kč 50 000 000,--. Kapitál je rozdělen do 10 000 kusů akcií o nominální hodnotě Kč 5 000,--. Čistý zisk v minulém roce činil Kč 6 240 000,--. Na základě rozhodnutí valné hromady byly vyplaceny dividendy v celkové výši Kč 3 300 000,--. Akcie se prodávají na finančním trhu. Soukromý investor je nakoupil za Kč 6 500,--. Posuďte situaci firmy a její postavení na finančním trhu. Dále zhodnoťte, jak dobře své prostředky vynaložil soukromý investor. Vypočítejte: 1. ukazatel dividendy na akcii, 2. ukazatel čistého zisku na akcii, 3. ukazatel dividendového krytí, 4. ukazatel dividendového výnosu, 5. ukazatel ziskového výnosu, 6. ukazatel vyjadřující poměr tržní ceny akcie a zisku na jednu akcii (P/E), 7. ukazatel charakterizující poměr tržní a účetní hodnoty akcie.

36. Akciová společnost má základní kapitál v celkové výši Kč 50 000 000,--. Kapitál je rozdělen do 50 000 kusů akcií o nominální hodnotě Kč 1 000,--. Všechny akcie jsou již splaceny. Čistý zisk v minulém roce činil Kč 12 500 000,--. Na základě rozhodnutí valné hromady byly vyplaceny dividendy ve výši Kč 3 000 000,--. Akcie se prodávají na finančním trhu. Soukromý investor nakoupil deset kusů těchto akcií, z toho sedm za Kč 2 500,-- a tři za Kč 3 200,--. Posuďte situaci firmy a její postavení na finančním trhu. Dále zhodnoťte, jak dobře své prostředky vynaložil soukromý investor. Vypočítejte pro obě tržní ceny akcie: 1. ukazatel dividendového výnosu, 2. ukazatel ziskového výnosu, 3. ukazatel dividendy na akcii, 4. ukazatel čistého zisku na akcii, 5. ukazatel dividendového krytí, 6. ukazatel vyjadřující poměr tržní ceny akcie a zisku na jednu akcii (P/E), 7. ukazatel charakterizující poměr tržní a účetní hodnoty akcie.

- 83 -

37. Podnik chce zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky. Kromě některých jiných investic se rozhodl nakoupit i cenné papíry. Akcie o nominální hodnotě Kč 10 000,-- nakoupil za Kč 11 284,--. Při nákupu těchto akcií podnik vycházel z hodnoty ukazatele tržní ceny připadající na jednu korunu zisku. V minulém roce byla hodnota tohoto ukazatele 18,2. Zhodnoťte uvedenou investici podniku. Vypočítejte: 1. jak vysoký by musel být zisk, aby v letošním roce dosáhla hodnota výše uvedeného ukazatele 13, 2. pro výše vypočítaný zisk ukazatel ziskového výnosu, 3. jak vysoká by musela být dividenda připadající na akcii, aby zabezpečila zhodnocení vložených prostředků ve výši 3,5 %.

6. 2. 2. 6 Ukazatele na bázi cash flow a finančních fondů 38. Cash flow podniku z provozní činnosti v minulém roce byl Kč 920 000,--. Tržby podniku v tomto roce činily Kč 6 360 000,--. Vypočítejte rentabilitu tržeb.

39. Celkový čistý cash flow podniku v minulém roce činil Kč 1 840 000,--. K 31. 12. daného roku měl podnik cizí zdroje financování ve výši Kč 4 920 000,--. Vypočítejte dobu splácení cizího kapitálu za předpokladu stejného cash flow jako v minulém roce.

40. V minulém roce činila celková aktiva podniku v průměru Kč 7 320 000,--, podnik realizoval tržby ve výši Kč 14 580 000,-- a cash flow podniku z běžné a mimořádné činnosti v minulém roce činil Kč 2 760 000,--. Vypočítejte: 1. rentabilitu tržeb, 2. rentabilitu celkového kapitálu.

41. V minulém roce činil čistý zisk podniku Kč 1 650 000,--, podnik realizoval tržby ve výši Kč 12 100 000,--. K 31. 12. daného roku měl podnik oběžná aktiva ve výši Kč 3 580 000,-- a krátkodobé závazky ve výši Kč 1 620 000,--. Zhodnoťte činnost podniku pomocí ukazatelů na bázi finančních fondů (čistého pracovního kapitálu). Vypočítejte: 1. rentabilitu tržeb, 2. rentabilitu čistého pracovního kapitálu. - 84 -

42. V minulém roce podnik realizoval tržby ve výši Kč 12 230 000,--. K 31. 12. daného roku měl podnik celková aktiva ve výši Kč 8 220 000,--, oběžná aktiva ve výši Kč 4 120 000,-- a krátkodobé závazky ve výši Kč 2 850 000,--. Zhodnoťte činnost podniku pomocí ukazatelů na bázi finančních fondů (čistého pracovního kapitálu). Vypočítejte: 1. podíl čistého pracovního kapitálu na celkových aktivech, 2. dobu obratu čistého pracovního kapitálu.

6. 2. 2. 7 Souhrnné propočty 43. Z rozvahy podniku jsme získali následující údaje: aktiva celkem Kč 2 450 000,--, v tom stálá aktiva Kč 1 200 000,--, oběžná aktiva Kč 1 250 000,--, v tom zásoby Kč 450 000,--, pohledávky za odběrateli Kč 320 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 75 000,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 320 000,--, zbylá oběžná aktiva jsou představována nakoupenými krátkodobými cennými papíry; pasiva celkem Kč 2 450 000,--, v tom vlastní zdroje Kč 1 400 000,--, cizí zdroje Kč 1 050 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 550 000,--, krátkodobé bankovní úvěry Kč 320 000,--, zbylé cizí zdroje jsou ostatní druhy krátkodobých závazků, např. závazky vůči dodavatelům, pracovníkům, institucím SZP apod. Z evidence závazků jsme zjistili, že okamžitě splatné závazky činí Kč 260 000,--. Z výsledovky podniku jsme získali následující údaje: tržby Kč 3 600 000,--, celkové výnosy Kč 3 620 000,--, celkové náklady Kč 2 850 000,--, z toho náklady materiálové Kč 830 000,--, mzdové Kč 940 000,--, čistý zisk Kč 560 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte a interpretujte: 1. ukazatel běžné, pohotové a okamžité likvidity, 2. ukazatel rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu, celkových nákladů a tržeb, 3. ukazatel materiálové a mzdové náročnosti, 4. ukazatel doby obratu celkových aktiv, stálých aktiv, zásob a pohledávek, 5. ukazatel počtu obrátek celkových aktiv, stálých aktiv, zásob a pohledávek, 6. ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika), dlouhodobé zadluženosti, kvóty vlastního kapitálu a finanční struktury. Z vypočítaných ukazatelů proveďte celkové vyhodnocení finanční stability a ziskové výnosnosti podniku.

- 85 -

44. Z podnikových výkazů jsme získali následující údaje: Rozvaha - aktiva celkem Kč 3 420 000,--, v tom stálá aktiva Kč 1 950 000,--, oběžná aktiva Kč 1 470 000,-v tom zásoby Kč 540 000,--, pohledávky Kč 230 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 56 500,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 415 000,--, zbylá oběžná aktiva jsou představována nakoupenými krátkodobými cennými papíry; pasiva celkem Kč 3 420 000,--, v tom vlastní zdroje Kč 1 920 000,--, cizí zdroje Kč 1 500 000,--, v tom krátkodobé bankovní úvěry Kč 220 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 890 000,--, zbylé cizí zdroje jsou ostatní druhy krátkodobých závazků; okamžitě splatné závazky přitom činí Kč 350 000,--. Výsledovka – celkové tržby Kč 4 650 000,--, celkové výnosy Kč 4 680 000,--, celkové náklady Kč 3 980 000,--, z toho náklady materiálové Kč 1 450 000,--, mzdové Kč 980 000,--, čistý zisk Kč 650 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte, interpretujte a výsledek vyhodnoťte: 1. ukazatel čistého pracovního kapitálu a procentní ukazatel, zachycující podíl oběžných aktiv na celkových aktivech, 2. ukazatel pohotové a okamžité likvidity, 3. ukazatel rentability celkového kapitálu a rentability tržeb, 4. ukazatel materiálové náročnosti, 5. ukazatel doby obratu celkových aktiv a počtu obrátek pohledávek, 6. ukazatel celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu. Z vypočítaných ukazatelů proveďte celkové vyhodnocení finanční stability a ziskové výnosnosti podniku.

45. Z podnikových výkazů jsme získali následující údaje: Rozvaha - aktiva celkem Kč 4 830 000,--, v tom stálá aktiva Kč 2 940 000,--, oběžná aktiva Kč 1 890 000,-v tom zásoby Kč 690 000,--, pohledávky Kč 340 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 86 300,--, peněžní prostředky na běžném účtu Kč 470 000,--, zbylá oběžná aktiva jsou představována nakoupenými krátkodobými cennými papíry, pasiva celkem Kč 4 830 000,--, v tom vlastní zdroje Kč 2 990 000,--, cizí zdroje Kč 1 840 000,--, v tom krátkodobé bankovní úvěry Kč 390 000,--, dlouhodobé bankovní úvěry Kč 930 000,--, zbylé cizí zdroje jsou ostatní druhy krátkodobých závazků; okamžitě splatné závazky přitom činí Kč 480 000,--. Výsledovka - tržby Kč 5 350 000,--, celkové výnosy Kč 6 500 000,--, celkové náklady Kč 4 640 000,--, z toho náklady materiálové Kč 1 530 000,--, mzdové Kč 940 000,--. Ze zadaných podkladů vypočítejte, interpretujte a výsledky vyhodnoťte: 1. ukazatel čistých pohotových prostředků a procentní ukazatel, zachycující podíl materiálových nákladů na celkových nákladech, 2. ukazatel běžné a pohotové likvidity, 3. ukazatel rentability vlastního kapitálu a celkových nákladů, 4. ukazatel mzdové náročnosti, 5. ukazatel doby obratu stálých aktiv a počtu obrátek zásob, 6. ukazatel dlouhodobé zadluženosti a ukazatel finanční struktury. Z vypočítaných ukazatelů proveďte celkové vyhodnocení finanční stability a ziskové výnosnosti podniku. - 86 -

46. Z podkladů z příkladu číslo 12 dále proveďte finanční analýzu podniku na základě výpočtu poměrových ukazatelů. Pro oba roky vypočítejte: 1. ukazatel běžné, pohotové a okamžité likvidity, činily-li okamžitě splatné závazky k 31. 12. 2004 Kč 820 000,-- a k 31. 12. 2005 Kč 750 000,--, 2. ukazatel rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu, rentability tržeb a rentability celkových nákladů, 3. ukazatel materiálové a mzdové náročnosti, 4. ukazatel obratu celkových aktiv, stálých aktiv, zásob a pohledávek, 5. ukazatel počtu obrátek celkových aktiv, stálých aktiv, zásob a pohledávek, 6. ukazatel celkové zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti, kvóty vlastního kapitálu a ukazatel finanční struktury. Zhodnoťte vývoj vypočítaných ukazatelů.

47. O podniku jsou k dispozici následující údaje: stálá aktiva Kč 2 850 000,--, peněžní prostředky v bance Kč 820 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 180 000,--, tržby Kč 10 000 000,--, čistý zisk Kč 480 000,--. Jako zdroj financování podnik využívá vlastní kapitál, dlouhodobý a krátkodobý cizí kapitál. Dále podnik vypočítal hodnoty některých vybraných ukazatelů finanční analýzy. Mezi ně patří následující ukazatele: běžná likvidita - 3, pohotová likvidita - 2, doba obratu pohledávek - 39,6 dní, rentabilita vlastního kapitálu - 12 %. Vypočítejte: 1. pohledávky, 2. krátkodobé závazky, 3. oběžná aktiva, 4. zásoby, 5. celková aktiva, 6. vlastní kapitál, 7. dlouhodobé závazky. Ze získaných podkladů sestavte rozvahu podniku.

48. O podniku jsou k dispozici následující údaje: celková aktiva Kč 2 250 000,--, peněžní prostředky v bance Kč 330 000,--, peněžní prostředky v pokladně Kč 60 000,--, tržby Kč 1 600 000,--, čistý zisk Kč 260 000,--. Jako zdroj financování podnik využívá vlastní kapitál, dlouhodobý a krátkodobý cizí kapitál. Dále podnik vypočítal hodnoty některých vybraných ukazatelů finanční analýzy. Mezi ně patří následující ukazatele: doba obratu stálých aktiv - 0,75 roku, běžná likvidita - 3, pohotová likvidita - 2, doba obratu pohledávek - 40,5 dní, rentabilita vlastního kapitálu - 0,2. Vypočítejte: 1. stálá aktiva, 2. pohledávky, 3. krátkodobé závazky, 4. zásoby, 5. vlastní kapitál, 6. dlouhodobé závazky. Ze získaných podkladů sestavte rozvahu podniku. - 87 -

49. Na základě uvedených podkladů zhodnoťte vývoj situace v podniku v uvedených třech letech a porovnejte ji s průměrnými odvětvovými hodnotami, které jsou uvedeny v závorkách. Rozvaha Rok

Aktiva

Řádek

2003

2004

2005

1

Celková aktiva

20 000 000

22 000 000 25 000 000

2

Stálá aktiva

8 000 000

9 000 000 10 000 000

3

Oběžná aktiva

12 000 000

13 000 000 15 000 000

4

Zásoby

6 000 000

6 500 000

7 000 000

5

Pohledávky

4 000 000

4 000 000

5 000 000

6

Peněžní prostředky

2 000 000

2 500 000

3 000 000

Pasiva 7

Celková pasiva

20 000 000

22 000 000 25 000 000

8

Vlastní kapitál

13 000 000

13 000 000 13 000 000

9

Cizí kapitál

7 000 000

9 000 000 12 000 000

10


4 000 000

5 000 000

6 000 000

11


3 000 000

4 000 000

6 000 000

Výsledovka 12

Celkové tržby

36 000 000

38 000 000 44 000 000

13

Celkové náklady

25 000 000

27 000 000 31 000 000

14

Čistý zisk

6 000 000

Vypočítejte následující ukazatele: 1. běžná likvidita (2,5), 2. pohotová likvidita (1,5), 3. rentabilita vlastního kapitálu (0,36), 4. rentabilita tržeb (0,12), 5. počet obrátek zásob (7), 6. doba obratu pohledávek (40 dní), 7. celková zadluženost (0,5).

- 88 -

7 500 000

9 000 000

6. 2. 3 Analýza soustav ukazatelů 50. Z údajů roku 2005 v předchozím příkladu proveďte Du Pontův pyramidový rozklad.

- 89 -

Sbírka příkladů z ekonomiky

Recommend Documents