Výhled české ekonomiky na rok 2016 Zpomalení z vysokých otáček
Finanční poradenství leden 2016
Obsah
Ohlédnutí za rokem 2015
3
Krátkodobá prognóza: 2016
7
Střednědobý výhled: 2017-2021
16
V obraze beze slov
18
Řečí čísel
23
2
Ohlédnutí za rokem 2015
Překvapivá akcelerace je patrně nejvýstižnější přívlastek české ekonomiky v roce 2015. Při poměrně stabilním vývoji v globální ekonomice se zúročilo zvýšení konkurenceschopnosti v posledních letech, více optimismu na straně firem i domácností, uvolněná měnová politika, pozitivní fiskální impuls a několik mimořádných faktorů, zejména dočerpávání EU fondů z programového období 2007-2013 a výrazný pokles cen komodit.
Globální ekonomika Oživení vyspělých zemí, problémy rozvíjejících se trhů Poměry ve světové ekonomice se v loňském roce mírně změnily. Zatímco tempo růstu globálního HDP by mělo zůstat stejné jako v roce 2014, tj. 3,4 procenta, těžiště se posunulo od rozvíjejících se trhů k rozvinutým ekonomikám. Tempo růstu HDP v USA by po 2,4 procenta v roce 2014 loni mělo zrychlit na 2,6 procenta. Eurozóna je na nejlepší cestě zrychlit tempo růstu ze 1,1 procenta v roce 2014 na 1,7 procenta, a to zejména díky citelnému zlepšení ekonomické situace ve Francii, Itálii, Španělsku a Portugalsku. Japonská ekonomika se nedokázala zbavit svých dlouhodobých obtíží, nicméně po poklesu HDP o 0,1 procenta v roce 2014 je předpokládané zvýšení o 0,4 procenta v loňském roce mírným zlepšením. Opačným směrem se letos vydaly klíčové rozvíjející se trhy. V případě Číny panuje poměrně značná nejistota ohledně oficiální ekonomické statistiky, nicméně i ta připouští pozvolné zpomalování hospodářského růstu. Po růstu o 7,4 procenta v roce 2014 by se mělo tempo růstu loni zvolnit na 6,9 procenta. Propad cen komodit citelně zasáhl ekonomiky Brazílie a Ruska. Brazilská ekonomika se ocitla v recesi a pokles HDP by měl činit 3,1 procenta. Rusko, kde se k nízkým cenám ropy a plynu přidává dopad ekonomických sankcí uvalených USA a EU za anexi Krymu a vměšování do událostí na Ukrajině, čeká pokles HDP mezi 3,5 a 4,0 procenty. Aktuální situaci v globální ekonomice na přelomu let 2015 a 2016 v grafické formě prezentuje tabulka na straně 6.
HDP Díky rychlému růstu se HDP na obyvatele posunul na 86 procent průměru EU Loňský rok významně ovlivnilo několik mimořádných faktorů. Z kraje roku se projevil vliv změny daní na tabákové výrobky. V průběhu roku se k němu přidala investiční aktivita spojená s urychleným dočerpáváním prostředků z EU fondů určených pro Českou republiku v programovém období 20072013. Třetím exogenním faktorem byl výrazný pokles cen komodit (detailněji v Boxu 1). Celkem mohly tato faktory přispět k růstu HDP až 2 procentními body. Aktuální prognóza ukazuje na zvýšení HDP v roce 2015 o 4,7 procenta. Z pohledu užití k tomu nejvýrazněji přispěly investiční aktivita (1,8 p. b.), spotřeba domácností (1,4 p. b.) a změna zásob (1,1 (p. b.). Příspěvek čistého exportu by měl být mírně negativní (-0,2 p. b.). K očekávanému růstu hrubé přidané hodnoty o 4,2 procenta přispěl zejména zpracovatelský průmysl (2,3 p. b.) v čele s výrobci automobilů a souvisejícími obory. Kvůli tomu se opět zvýšil podíl průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě. V roce 2014 činil 31,7 procent, loni 32,8 procenta. Oživení ekonomiky je však již natolik široké, že k růstu přidané hodnoty došlo prakticky ve všech odvětvích.
3
Akcelerace růstu ekonomiky pomohla k uzavření mezery výstupu v průběhu loňského roku. Na konci roku již aktuální výkon ekonomiky zhruba o 0,7 procenta převyšoval dlouhodobě udržitelný neinflační potenciál. Díky výrazně rychlejšímu růstu české ekonomiky ve srovnání s většinou zemí EU se posunul HDP na obyvatele v paritě kupní síly z 83 procent průměru EU v roce 2014 na 86 procent loni. Box 1: Vliv cen komodit na českou ekonomiku Zpomalení hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se trzích citelně dopadlo na komoditní trhy. Pro ilustraci rozměru dramatu na komoditních trzích: v roce 2015 klesly ceny ropy (Brent) o 43 procent, zemního plynu v Evropě o 42 procent, černého uhlí o 19 procent, železné rudy o 37 procent, hliníku a mědi o 29 procent, niklu o 42 procent, zinku o 30 procent. V České republice se toho kromě uhlí příliš netěží a ekonomika je tak silně závislá na dovozech surovin a materiálů. V roce 2014 dosáhla hodnota dovozu nerostných surovin 350 miliard korun. Proto je důležitý pohyb cen v této oblasti. Dovozní ceny surovin bez paliv byly loni v září o 7,3 procent nižší než před rokem, dovozní ceny nerostných paliv klesly o 27,9 procent, dovozní ceny chemikálií o 4,5 procenta. Díky tomu jsme na dovozech těchto komodit ušetřili v prvních třech čtvrtletích loňského roku 59 miliard korun, tj. 2,0 procenta HDP. Vzhledem k vysoké dovozní náročnosti výdajů firem, domácností i vlády (import penetration ratio činí 83%), je zřejmé, že většina této úspory se přelila do dovozů jiného zboží, a skutečný dopad na HDP je tak nižší.
Zaměstnanost a mzdy Stoupající poptávka po práci se začala projevovat také ve mzdové dynamice Rychlý růst ekonomiky přispěl k dalšímu zlepšení situace na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti klesla z 6,1 procenta v roce 2014 na 5,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce byl na konci loňského roku o 89 tisíc nižší než o rok dříve. Rostoucí poptávka po pracovních silách se projevila výrazným zvýšením počtu volných pracovních míst. Zatímco v prosinci 2014 jejich počet činil 59 tisíc, na konci roku 2015 jich bylo úřady práce nabízeno 103 tisíc. Stoupající poptávka po práci se začala projevovat také ve mzdové dynamice, která v průběhu loňského roku nabírala na síle. V roce 2014 se průměrná mzda zvýšila o 2,1 procenta. Loni již patrně o 3,5 procenta. Vzhledem k velmi nízké inflaci by reálné zvýšení průměrné mzdy mělo dosáhnout 3,1 procenta.
Vnější nerovnováha Ačkoli se situace v eurozóně a na dalších hlavních exportních trzích českých firem loni dále zlepšila, tempo růstu vývozu zvolnilo. Po růstu o 13 procent v roce 2014 se vývoj (v národním pojetí) loni nejspíše zvýšil o 7,2 procenta. Dovoz rostl o něco rychleji, konkrétně o 7,6 procenta. Kladné saldo obchodní bilance by se mělo mírně snížit a mělo by se pohybovat mezi 140 a 145 miliardami korun. Vzhledem ke zlepšení v ostatních částech běžného účtu, by měl přebytek v této části platební bilance stoupnout na 1,3 procenta HDP z 0,6 procenta HDP v roce 2014. Ve vývoji platební bilance, konkrétně jejího finančního účtu, se výrazně projevily intervence ČNB na devizovém trhu, kterými musela bránit hladinu 27,0 korun za euro, k níž se zavázala v rámci kurzového závazku vyhlášeného v listopadu 2013.
Inflace Riziko ekonomicky škodlivé deflace aktuálně nehrozí Oživit inflaci nebude tak snadné, jak se zdálo. Meziroční inflace začínala rok 2015 s hodnotou 0,1 procenta. Během roku se vzedmula až na 0,8 procenta. Na konci roku však opět klesla téměř k nule. Průměrná míra inflace za rok 2015 tak činila pouhých 0,3 procenta. Po celý rok na inflaci působily dva
4
silní protiinflační faktory: zlevňující potraviny a výrazný pokles cen pohonných hmot. Vláda k dezinflaci přispěla zrušením poplatků u lékaře a za recept. Jádrová inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot), která nebyla primárně ovlivněna výše zmíněnými faktory, byla celý rok poměrně stabilní a pohybovala se mírně nad jedním procentem. Na konci roku činila jádrová inflace 1,4 procenta. Měnově-politická inflace byla nulová. Česká ekonomika se vyhnula deflaci a riziko ekonomicky škodlivé deflace jí aktuálně nehrozí. Zároveň se však celková i jádrová inflace pohybovaly výrazně pod hodnotou inflačního cíle ČNB.
Měnová politika Objem devizových rezerv stoupl z 29 na 36 procent HDP Situace v měnové politice byla poměrně jednoduchá v první polovině loňského roku. V létě však začaly sílit tlaky na posílení kurzu koruny v souvislosti s rychlým růstem ekonomiky a spekulacemi o vývoji kurzu koruny po ukončení kurzového závazku ČNB. Centrální banka musela hranici 27 korun za euro bránit obchody na devizovém trhu. Celkem v průběhu července, srpna a září zrealizovala obchody v objemu převyšujícím 7 miliard euro. Objem devizových rezerv stoupl z 29 procent HDP na konci roku 2014 na 36 procent HDP na konci roku 2015.
Fiskální politika Růst ekonomiky pomohl k nižšímu deficitu veřejných financí Vývoj veřejných financí ovlivnily dva protichůdné vlivy. Vláda se rozhodla uvolnit fiskální politiku zavedením 10procentní sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, zvýšením slevy na dani na druhé a další dítě a návrat k původnímu valorizačnímu schématu penzí. Zrychlení růstu ekonomiky mělo opačný vliv a převážilo. Na rok 2015 byl schválen státní rozpočet s deficitem 100 miliard korun, ovšem díky příznivému vývoji ekonomiky vláda hospodařila se schodkem 63 miliard. Díky tomu by měl v loňském roce schodek vládního sektoru klesnout na 1,3 procenta HDP ze 1,9 procenta HDP v roce 2014. Dluh vládního sektoru by se měl snížit ze 42,7 procenta HDP v roce 2014 na 40,4 procenta HDP.
5
Mapa globálního ekonomického oteplování / ochlazování CZ
PL
HU
DE
FR
IT
ES
AT
NL
IE
EL
UK
CH
SE
NO
US
JP
BR
RU
IN
CN
01/11 02/11 03/11 04/11 05/11 06/11 07/11 08/11 09/11 10/11 11/11 12/11 01/12 02/12 03/12 04/12 05/12 06/12 07/12 08/12 09/12 10/12 11/12 12/12 01/13 02/13 03/13 04/13 05/13 06/13 07/13 08/13 09/13 10/13 11/13 12/13 01/14 02/14 03/14 04/14 05/14 06/14 07/14 08/14 09/14 10/14 11/14 12/14 01/15 02/15 03/15 04/15 05/15 06/15 07/15 08/15 09/15 10/15 11/15 12/15
Zdroj: Deloitte; založeno na indexech nákupních manažerů Pozn. Červená barva znamená „oteplení“, tj. příznivý vývoj, modrá barva „ochlazení“, tj. snížení ekonomické aktivity.
6
Krátkodobá prognóza: 2016
Externí podmínky Otevřenost české ekonomiky se stále zvyšuje. V roce 2005 dosahoval vývoz zboží a služeb 62 procent HDP, o deset let později je to již 85 procent HDP. Proto stále důležitější roli ve vývoji domácí ekonomiky hrají externí faktory. Nejvýrazněji ovlivňuje vývoj české ekonomiky eurozóna. Do zemí platících eurem směřuje 65 procent z celkového vývozu z České republiky. Korelace mezi HDP České republiky a eurozóny za posledních deset let dosahuje 90 procent. Korelace mezi indexy nákupních manažerů dokonce 95 procent.
Ekonomická situace v eurozóně se stabilizovala, růst je však malátný Ekonomická situace v eurozóně se stabilizovala, ohniska krizí – Řecko, Irsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko – se podařilo zažehnat a mnohé z těchto zemí se vrátily k hospodářskému růstu. Eurozóna jako celek je však stále relativně malátná ve srovnání například s USA. V příštím roce by růst HDP mohl dosáhnout 1,6 procenta. Rychlejšímu růstu ekonomiky eurozóny však brání vleklé strukturální problémy a zpřísňování regulace finančního sektoru. Z českého úhlu pohledu je důležité zejména Německo, kde se očekává růst HDP o 1,5 procenta. O poznání svižněji v roce 2016 porostou ekonomiky zemí střední Evropy. Slovensko a Polsko by měly pokračovat v růstu HDP o 3,5 procenta, Maďarsko by mělo růst jen o málo pomaleji. Středoevropské země si dokázaly udržet konkurenční výhodu v podobě příznivé relace produktivity práce a mezd, zároveň jim pomáhají relativně slabší kurzy jejich měn vůči euru. Díky tomu dokáží růst solidním tempem, přestože růst eurozóny zůstává pomalý. HDP: vyspělé země (meziroční změna) prognóza
5%
USA
4%
eurozóna
3% 2% 1% 0% -1% -2% 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: národní statistické úřady, Deloitte
Rizikem je dopad zvyšování úrokových sazeb Fedu na rozvíjející se trhy Růst globální ekonomiky podpoří americká ekonomika. I přes očekávané postupné zpřísňování měnové politiky by růst HDP USA měl dosáhnout solidních 2,7 procenta. Rizikem zůstává dopad zvyšování úrokových sazeb Fedu na rozvíjející se ekonomiky a finanční trhy. V čínské ekonomice se objevuje celá řada problémů, rychlý růst zadlužení soukromého sektoru, narůstající objem špatných úvěrů. Zároveň se Čína pokouší o postupnou změnu svého ekonomického 7
modelu. Dosud se její růst opíral především o export, nyní by se těžiště mělo posunout více k domácí spotřebě. Výsledkem by měl být sice pomalejší růst ekonomiky ovšem při větší stabilitě ekonomiky. Pro příští rok počítáme s růstem HDP v Číně o 6,5 procenta. Box 2: Kdo se bojí Číny? Není otázkou, zda čínská ekonomika zpomaluje či nikoli, ale jak výrazné zpomalení přijde. V 80. letech rostla čínská ekonomika průměrným ročním tempem 9,4 procenta. V 90. letech zrychlila na 10,1 procenta. V první dekádě tohoto milénia dosáhlo průměrné tempo růstu HDP 9,6 procenta. V posledních pěti letech zvolnil růst na 7,8 procenta. Poslední data z 3. čtvrtletí 2015 hovoří o zpomalení růstu na 6,9 procenta, nicméně dílčí ekonomické statistiky (průmyslová výroba, nové zakázky, index nákupních manažerů, objem železniční nákladní dopravy atd.) naznačují možnost výraznějšího zpomalení. Na koho dolehne zpomalení čínské ekonomiky nejvýrazněji? Následující tabulky napoví. Země podle podílu vývozu do Číny na celkovém exportu (2013; %)
Austrálie Korea Brazílie Japonsko Saúdská Arábie Indonésie Jihoafrická republika USA Argentina Rusko
36,1 26,1 19,0 18,1 13,9 12,4 11,8 7,7 7,4 6,8
Země podle podílu vývozu do Číny na HDP (2013; %)
Tchaj-wan Korea Malajsie Singapur Vietnam Thajsko Chile Austrálie Jihoafrická republika Filipíny
22,7 13,2 12,3 9,6 9,4 8,5 6,9 6,0 4,1 3,2
Zdroj: UBS Přímá expozice České republiky vůči Číně je nízká, podíl vývozu do Číny na celkovém vývozu v loňském roce činil 1,2 procenta. Nicméně citelněji by českou ekonomiku zpomalení Číny mohlo zasáhnout nepřímo přes ostatní evropské země, kam směřují z České republiky subdodávky pro produkci kompletovanou v jiných zemích EU a směřující na čínský trh. Podíl vývozu do Číny na celkovém vývozu z Německa činí 6,6 procenta, v případě celé EU 28 je to dokonce 9,5 procenta.
Další dvě velké ekonomiky ze skupiny rozvíjejících se trhů, Brazílie a Rusko se patrně nevymaní z recese, nízké ceny komodit ubírají na síle oběma zemím, pokles HDP by se však měl zmírnit. V případě obou zemí by se měl pokles HDP pohybovat kolem dvou procent. Ostatní rozvíjejí se trhy, které svou velikostí ovlivňují globální ekonomiku, jsou na tom podstatně lépe. Růst HDP by měl v roce 2016 zrychlit v Indii, Indonésii i Mexiku.
Stimulem pro globální ekonomiku jsou nízké ceny komodit Výrazným stimulem pro globální ekonomiku by měly být nízké ceny komodit. Zemím, pro něž je vývoz nerostných surovin stěžejní součástí ekonomiky, to sice přináší citelné problémy, pro globální ekonomiku jako celek jde ovšem o pozitivní faktor. 8
Globální ekonomika jako celek by zejména díky rychlejšímu růstu hospodářství USA a zmírnění recese v Brazílii a Rusku zrychlit tempo růstu na 3,6 procenta z 3,4 procenta v roce 2015.
Geopolitická rizika přetrvávají V souvislosti s externími podmínkami je nutné zmínit geopolitická rizika. Situace na Blízkém Východu je stále problematická a riziko terorismu ve vyspělých zemí zvýšené. Imigrační krize sice nepřináší z krátkodobého pohledu výraznější ekonomické dopady, nicméně rozpolcuje názory mezi zeměmi EU i uvnitř zemí samotných, což může zbrzdit či zastavit rozhodování v jiných oblastech politiky, včetně ekonomických otázek.
HDP Česká ekonomika v roce 2016 bude pokračovat v růstu, nicméně nesjpíše neudrží vysoké tempo loňského roku. Po očekávaném zvýšení HDP o 4,7 procenta v roce 2015 dojde v roce 2016 ke zpomalení růstu na 2,5 procenta.
Průměrné tempo růstu HDP v letech 2015-2016 by mělo dosáhnout 3,6 procenta Nejde o žádné dramatické zhoršení situace, pouze k růstu HDP nebudou přispívat mimořádné faktory, které stály za akcelerací v roce 2015. Vzhledem k významu mimořádných faktorů působících v roce 2015 je vhodnější dívat se na roky 2015 a 2016 jako celek, neboť mimořádně rychlý růst HDP v roce 2015 zároveň stanovil vysokou laťku pro rok 2016 a patrně tak způsobí, že růst v roce 2016 bude nižší, než by jinak mohl být. Průměrné tempo růstu HDP v letech 2015-2016 by mělo dosáhnout 3,6 procenta. To je údaj, který zhruba koresponduje s výsledky ostatních středoevropských ekonomik. HDP: příspěvky k meziročnímu růstu
P
prognóza
5% 3% 1% -1% čistý export investice spotřeba domácností
-3% -5% 2012
2013
změna zásob spotřeba vlády HDP 2014
2015
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte Zásadními faktory vývoje HDP v tomto roce by měly být mírný růst v eurozóně, nízké ceny komodit ve světě, pokračující velmi uvolněná měnová politika ČNB, a mírně pozitivní fiskální impuls vzhledem ke schváleným parametrům státního rozpočtu na rok 2016. Do úvahy je potřeba vzít také skutečnost, že od roku 2016 přibyl v kalendáři další svátek – Velký pátek. Více o vlivu kalendáře na ekonomiku je uvedeno v boxu 2. K růstu HDP o 2,5 procenta by měly přispět spotřeba domácností (příspěvek 1,5 procentního bodu), spotřeba vládního sektoru (0,8 p. b.), firemní investice (0,8 p. b.). Naopak příspěvek čistého exportu by měl být negativní (-0,2 p. b.), stejně jako příspěvek změny zásob (-0,4 p. b.). Ze sektorového pohledu přinese klíčový příspěvek k růstu celkové hrubé přidané hodnoty o 2,5 procenta stejně jako loni zpracovatelský průmysl (1,5 p. b.). Zvýšení hrubé přidané hodnoty by však měla vykázat i ostatní odvětví ekonomiky. Podíl průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě se v roce 2016 mírně zvýší na 33,2 procenta. Dlouhodobě udržitelné neinflační tempo růstu (tj. růst potenciálního produktu) by mělo v roce 2016 dosahovat 2,7 procenta. Vzhledem k tomu, že aktuální růst ekonomiky bude o něco pomalejší, měl by 9
se mírně snížit rozdíl mezi aktuálním HDP a potenciálním výstupem, tj. mezera výstupu ve smyslu přehřívání ekonomiky, která se začala vytvářet v roce 2015. Při růstu deflátoru HDP o 2,1 procenta by se měl HDP v běžných cenách letos zvýšit o 4,6 procenta na 4,701 bilionu korun. HDP na obyvatele se zvýší ze 425 972 korun v roce 2015 na 445 394 korun. HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupne o 4,2 procenta, a protože za celou EU bude růst HDP na obyvatele o něco nižší (3,7 procenta), posune se v roce 2016 ČR o pár desetin procentního bodu výše v relaci k průměru EU. HDP na obyvatele v paritě kupní síly bude činit 86,2 procenta průměru EU 28. Česká republika se i nadále udrží na čele žebříčku středoevropských zemí. Slovinsko by mělo v roce 2016 dosáhnout HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 83 procent průměru EU, Slovensko 78 procent, Litva 77 procent, Estonsko 76 procent, Polsko 71 procent, Maďarsko 69 procent, Lotyšsko 67 procent, Rumunsko 56 procent a Bulharsko 47 procent. Box 3: Kolik stojí státní svátek? Do kalendáře přibyl od roku 2016 další den volna – Velký pátek. Co to znamená pro ekonomiku? Dny volna mají různé, některé protichůdné dopady. Logicky se méně pracuje a vzniká tedy méně produkce, přidané hodnoty a HDP. Jsou ale profese, pro které státní svátky neplatí, nebo jen omezeně. Záchranná služba či policie by měla fungovat svátek nesvátek. Veřejná doprava sice bývá omezena, nicméně zpravidla také funguje. S některými svátky je spojena zvýšená spotřeba domácností, ať již se jedná o spotřební zboží trvalejšího charakteru jako v případě vánočních dárků, nebo potraviny a nápoje třeba o Velikonocích. Jaký je tedy celkový dopad na ekonomiku? S použitím statistických metod lze dospět k výsledku, podle něhož změna počtu pracovních dnů o jeden den vede ke změně HDP o 0,24 procenta. V absolutním vyjádření to pro rok 2016 znamená 11,4 miliardy korun, tj. 1 111 korun na osobu. Nižší HDP znamená také nižší příjmy pro veřejné finance. Při složené daňové kvótě 34,4 procenta HDP přijde Velký pátek veřejné rozpočty na 3,9 miliardy korun.
Trh práce Většina impulsu ze zlepšení ekonomické situace se již do situace na trhu práce promítla. Zaměstnanost či míra ekonomické aktivity dosáhly v roce 2015 historicky nejvyšších hodnot. Výrazně se v průběhu roku 2015 zvýšil počet volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se na konci roku 2015 pohybovala na druhé nejnižší v EU. V některých odvětvích a regionech již trh práce začíná narážet na nedostatek pracovních sil s potřebnou kvalifikací a pokles nezaměstnanosti v roce 2016 již patrně nebude pokračovat tak rychlým tempem jako v roce 2015. Nezaměstnanost prognóza
8,0
7,0
6,0
5,0
míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu
4,0 2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČSÚ, MPSV, Deloitte 10
Průměrná míra nezaměstnanosti by měla klesnout na 4,9 procenta Celková zaměstnanost se v roce 2006 zvýší o 0,1 procenta na 5,044 milionu osob, při míře ekonomické aktivity (15-64 let) 76,3 procenta a míře zaměstnanosti (15-64 let) 72,6 procenta. Průměrná míra nezaměstnanosti by měla klesnout z 5,1 procenta v roce 2015 na 4,9 procenta. V souvislosti s růstem poptávky po práci ze strany firem a poklesem nezaměstnanosti pod dlouhodobou strukturální úroveň se začínají vynořovat tlaky na růst mezd. Po očekávaném růstu průměrné mzdy o 3,5 procenta v roce 2015 by letos mělo dojít k akceleraci mzdové inflace na 4-5 procent. Podíl náhrad zaměstnancům na hrubém provozním přebytku (bez daní z výroby a dovozu a dotací na výrobu) by se měl zvýšit ze 44,1 procenta na 44,5 procenta. Zároveň po třech letech poklesu patrně dojde ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů. Box 4: Mzdy a zisky v rámci hospodářského cyklu Obě složky hrubé přidané hodnoty, mzdy a firemní zisky, s v rámci hospodářského cyklu chovají odlišně. Při analýze cyklického vývoje je potřeba vzít do úvahy určitou strnulost mezd. Mzdy se většinou mění jednou do roka, zpravidla nijak dramaticky nerostou a málokdy (nominálně) klesají. Ve srovnání s tím jsou firemní zisky podstatně kolísavější. Jednoduše proto, že při zmíněné strnulosti mezd musí firemní zisky absorbovat výkyvy ve vytvořené přidané hodnotě (HDP) při kolísání ekonomiky mezi vzestupy a recesemi. Po finanční krizi prošla česká ekonomika dvěma recesemi krátce po sobě. Během nich mzdy příliš nerostly, firemní zisky ovšem klesaly. Poměr mezd na rozdělování přidané hodnoty se tak postupně zvyšoval. V roce 2007 podíl náhrad zaměstnancům (hrubé mzdy + soc. pojistné placené zaměstnavateli) na hrubé přidané hodnotě dosahoval 43,2 procenta, do roku 2013 vystoupal na 45,4 procenta. Je vcelku logické, že při zlepšení ekonomické situace budou firmy, resp. jejich majitelé, tíhnout k tomu, aby nejdříve rostly firemní zisky a relace mezd a zisků se vrátila či alespoň přiblížila předkrizovým poměrům. To byl případ roku 2014, kdy celkový objem firemních zisků (před odpisy a zdaněním) stoupl o více než 8 procent, zatímco celkový objem mezd jen o 2 procenta. Podíl náhrad zaměstnancům na hrubé přidané hodnotě klesl na 44,0 procent. V loňském roce už začal růst mezd zrychlovat a letos bude patrně ještě výraznější.
Zahraniční obchod, platební bilance
Kladné saldo běžného účtu vzroste na 1,4 procenta HDP Základní tendencí zahraničního obchodu v roce 2016 by měl být mírně rychlejší růst dovozu než vývozu. Vývoz (v národním pojetí statistiky zahraničního obchodu) by se měl zvýšit zhruba 10 procent za předpokladu růstu reálné efektivní zahraniční poptávky o 2,2 procenta, stabilitě kurzu koruny vůči euru a udržení konkurenceschopnosti vývozu. Dovoz by se měl meziročně zvýšit o 11 procent při reálném růstu domácí poptávky o 3,4 procenta. Přebytek obchodní bilance by se měl mírně snížit. V roce 2015 směřuje k hodnotě 140-150 miliard korun, v roce 2016 by se měl pohybovat mezi 120-130 miliardami. Běžný účet platební bilance se v roce 2014 poprvé od roku 1993 přehoupl do kladných hodnot. Loni se pozitivní tendence prohloubila a kladné saldo by mělo stoupnout na 1,3 procenta HDP. V roce 2016 by se měl přebytek běžného účtu dále zvýšit na 1,4 procenta HDP.
11
Běžný účet platební bilance (% HDP)
P
prognóza
2% běžný účet 1% 0% -1% -2% -3% 2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČNB, Deloitte
Inflace Inflace stále pod cílem ČNB Ačkoli ekonomika ožila, inflace stále spí. V blízkosti nuly jí drží nízké ceny komodit. Na konci roku 2015 se celková inflace pohybovala v blízkosti nuly, jádrová inflace (nezahrnující ceny potravin, pohonných hmot, regulované ceny a dopady změn sazeb nepřímých daní) mírně nad jedním procentem. V roce 2016 by se měl projevit rychlý růst ekonomiky tlakem na vyšší mzdy, což se částečně přenese také do inflace ve spotřebitelských cenách. Jádrová inflace by měla postupně zrychlovat a ke konci roku se přiblíží hranici 2 procent. Pokles cen potravin se v průběhu roku 2015 snižoval, neboť sklizeň v roce 2015 dosahovala normálních hodnot na rozdíl od výrazně nadprůměrné úrody v roce 2014. V závěru roku se ovšem deflační tendence vrátily. Vliv ruských sankcí na dovoz vybraných potravin ze zemí EU se projevil v cenách loni a v roce 2016 již do inflace nebude promlouvat. Inflace prognóza
4%
CPI jádrová inflace
3% 2% 1% 0% -1% 2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČSÚ, ČNB, Deloitte Otazníkem zůstávají ceny ropy a dalších komodit, nicméně po výrazném poklesu v roce 2015 a v prvních dnech roku 2016 s dalším výrazným snižováním většina prognóz již nepočítá. Dezinflační vliv cen pohonných hmot by tak měl slábnout, což se projeví jak ve výrobních tak spotřebitelských cenách. Celková inflace ve spotřebitelských cenách by se na konci roku měla přiblížit inflačnímu cíli ČNB a pohybovat se v blízkosti 2 procent.
12
Měnová politika S měnovou politikou to bude (prozatím) velmi jednoduché. Úrokové sazby se změní nejdříve v roce 2017, resp. je nereálné očekávat zvyšování úrokových sazeb, dokud je v platnosti kurzový závazek vyhlášený centrální bankou v listopadu 2013. Závazek ČNB držet kurz koruny nad hladinou 27 korun za euro bude v platnosti celý letošní rok. ČNB hodlá opustit tuto mimořádnou formu měnové politiky až v okamžiku, kdy se nebude obávat prudkého posílení kurzu koruny po opuštění kurzového závazku, které by vedlo k dezinflačním tendencím a riziku opětovného výrazného snížení inflace či dokonce deflace. Ještě nějaký čas bude trvat, než se odchylka reálného kurzu od odhadované rovnovážné úrovně dostatečně zmenší prostřednictvím předstihu inflace v české ekonomice před inflací v eurozóně. Je tedy možné, že okamžik opuštění kurzového závazku bude ještě odsouvat za dosud uvažovaný termín na přelomu let 2016 a 2017.
Změny v bankovní radě mohou ovlivnit kurz měnové politiky Pokud se ovšem nezmění většinový názor v bankovní radě ČNB názor po personálních změnách, které přijdou v letech 2016 a 2017. V červenci 2016 končí mandát guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi a členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. V únoru 2017 vyprší šestileté funkční období členům bankovní rady Lubomíru Lízalovi a Pavlovi Řežábkovi. Úrokové sazby prognóza
2,00 ČNB 2T repo 1,75
3M PRIBOR
1,50
12M PRIBOR
1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00 2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČNB, Deloitte
Fiskální politika Vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2016 s následujícími parametry: příjmy 1,181 bilionu, výdaje 1,251 bilionu, schodek 70 miliard korun. Běžné výdaje se zvýší o 31 miliard korun, kapitálové výdaje vzrostou o necelé 2 miliardy a stále budou výrazně nižší než v letech 2012, 2013 nebo 2014.
K příznivému vývoji dluhu výrazně pomáhají nízké úrokové sazby Hospodaření municipalit a zdravotních pojišťoven nejspíše bude mírně přebytkové či vyrovnané. Při dodržení plánovaného deficitu státního rozpočtu by v letošním roce došlo ke zhoršení veřejných financí a celkový deficit vládního sektoru by se zvýšil na 1,4 procenta HDP. Cyklicky očištěné primární rozpočtové saldo (nezahrnuje náklady na dluhovou službu) by mělo činit -0,3 procenta HDP. Dluh vládního sektoru by měl setrvat na 40 procentech HDP, neboť negativní vliv rozpočtového deficitu bude kompenzován pozitivním vlivem růstu nominálního HDP. Nutno poznamenat, že k vývoji dluhu výrazně pomáhají nízké úrokové sazby. Na extrémně nízké úrokové sazby, stejně tak jako na rychlý růst ekonomiky, ovšem nelze spoléhat do nekonečna a k dosažení trvale udržitelných veřejných financí, ve smyslu stabilizace poměru dluhu k HDP, bude nutné schodek vládního sektoru dále snížit.
13
Relativně nízké zadlužení, naplánované snižování schodků vládního sektoru a makroekonomická stabilita zaručují České republice stabilní rating. Dosažení lepší ratingové známky bude vyžadovat fiskální disciplínu a zvýšení ekonomické výkonnosti České republiky. Veřejné finance (% HDP) 2007
2009
P
2011
2013
2015
0%
0% -1%
10% -2% 20%
-3%
30%
-4% -5%
40% -6% dluh vládního sektoru 50%
saldo vládního sektoru
-7% prognóza
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
14
Česká republika: Základní ekonomická data & prognózy 2011
2012
2013
2014
2015
2016
2,0
-0,8
-0,5
2,0
4,7
2,5
6,7
7,0
7,0
6,1
5,1
4,9
Ceny CPI (průměr)
1,9
3,3
1,4
0,4
0,3
1,3
PPI (průměr)
5,5
2,1
0,8
-0,7
-3,2
0,4
-2,1
-1,6
-0,5
0,6
1,3
1,4
57,5
60,2
67,0
67,0
-
-
-2,7
-4,0
-1,3
-1,9
-1,3
-1,4
39,9
44,7
45,2
42,7
40,4
40,3
0,75
0,05
0,05
0,05
0,05
0,05
1,17
0,50
0,38
0,34
0,29
0,30
Devizové kurzy CZK/EUR (konec roku)
25,80
25,14
27,43
27,73
27,03
27,01
CZK/USD (konec roku)
19,94
19,06
19,89
22,83
24,82
24,49
Reálná ekonomika HDP (meziroční růst) míra nezaměstnanosti (ČSÚ)
Vnější nerovnováha běžný účet platební bilance (% HDP) zahraniční dluh (% HDP) Veřejné finance saldo vládního sektoru (% HDP) dluh vládního sektoru (% HDP) Úrokové sazby CNB 2T repo (konec roku) 3M PRIBOR (konec roku)
Zdroj: Deloitte, ČSÚ, ČNB
15
Střednědobý výhled: 2017-2021
Globální ekonomika v letech 2017-2021 V letech 2017-2021 poroste globální ekonomika tempem 3,9 procenta 3,6-3,7 procenta ročně V prvních letech po finanční krizi se zdálo, že otěže růstu globální ekonomiky drží progresivní rozvíjející se trhy. V poslední době ovšem na řadu z nich dolehly dlouho neřešené potíže jako například přílišná závislost na vývozu nerostných surovin, rostoucí zadlužení nebo nadměrná vnější nerovnováha. Prioritou v dalších letech již nebude pouze rychlý růst, ale také makroekonomická a finanční stabilita, a to i za cenu o něco pomalejšího růstu než dosud. Zároveň je citelné zlepšení v mnoha vyspělých ekonomikách. Zadlužení soukromého sektoru kleslo nebo se stabilizovalo. Ztracená konkurenceschopnost se opět začala vracet. Za podpory velmi uvolněné měnové politiky se ekonomiky USA a Velké Británie téměř vrátily do předkrizové kondice z pohledu rychlosti ekonomického růstu. Eurozóna sice pokulhává, přesto je i zde patrné zlepšení, zejména krizí postižených zemích v jižní části měnové unie. Průměrné tempo růstu globální ekonomiky by mělo v letech 2017-2021 dosáhnout 3,9 procenta, což je hodnota dlouhodobé průměrného tempa růstu (1961-2014). Ve stejném pětiletém období by se USA měly těšit průměrnému ročnímu růstu o 2,4 procenta, eurozóna o 1,6 procenta. Růst čínské ekonomiky by měl zpomalit na průměrných 6,2 procenta. Brazílie a Rusko by po překonání recese měly růst tempem mezi 1-3 procenty. Solidní dynamiku by si měla udržet Indie, aktuálně třetí největší ekonomika světa.
Základní parametry české ekonomiky v letech 2017-2021 Průměrné tempo růstu HDP v letech 2017-2021: 2,2 procenta 1,7 procenta3,6-3,7 procenta ročně Průměrné tempo růstu české ekonomiky by v letech 2017-2021 mělo dosahovat 2,2 procenta. S ohledem na silné ekonomické vazby České republiky na eurozónu, která patrně i nadále poroste poměrně pomalým tempem, bude těžké dosahovat výrazně rychlejšího růstu. Spotřeba domácností by v uvedeném střednědobém horizontu měla růst průměrným tempem 2,3 procenta (příspěvek k růstu HDP 1,1 p. b.), spotřeba vlády o 2,4 procenta (příspěvek 0,5 p. b.), hrubá tvorba fixního kapitálu o 1,6 procenta (příspěvek 0,4 p. b.). Průměrné tempo reálného růstu vývozu zboží a služeb by mělo činit 8,0 procenta, v případě dovozu 8,2 procenta (příspěvek čistého exportu by měl v průměru činit 0,3 p. b.). Při uvedeném tempu růstu ekonomiky bude konvergence k průměru EU postupovat pozvolným tempem. V roce 2021 by měl HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosahovat 88 procent průměru EU. Před Českou republiku by se mělo posunout Litva (91 procent). Estonsko by mělo dosáhnout stejné výkonnosti jako česká ekonomika. Slovensko by se mělo dostat na úroveň Slovinska (84 procent). Za nimi by měly následovat Lotyšsko (79 procent), Polsko (77 procent), Maďarsko (72 procent), Rumunsko (65 procent) a Bulharsko (54 procent). Míra nezaměstnanosti by v letech 2017-2021 měla v průměru dosahovat 5,3 procenta. Celková zaměstnanost v absolutním vyjádření by měla v průměru činit 4,99 milionu osob, za předpokladu, že zvolna klesající populaci v produktivním věku budou kompenzovat zvyšující se míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti. Průměrná mzda se bude zvyšovat o 4,5 procenta nominálně, resp. 2,7 procenta v reálném vyjádření. V roce 2021 by průměrná mzda měla dosahovat 34 650 korun.
16
HDP na obyvatele (EU-28=100%; přepočteno podle parity kupní síly) prognóza
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%
Slovensko
ČR
Maďarsko
Polsko
20% 1995
2000
2005
2010
2015
2020
Zdroj: Eurostat, Deloitte Vývoz zboží zachycený v obchodní bilanci (v národním pojetí) by měl růst v průměru tempem zhruba 8 procent, dovoz poroste o něco rychleji. Přebytek zahraničního obchodu by tak měl kvůli růstu domácí poptávky zvolna klesat. To by mělo být částečně kompenzováno vyšším přebytkem bilance služeb a mírným snížením deficitu prvotních důchodů. Běžný účet by si tak měl udržet kladnou bilanci na úrovni zhruba 1,3 procenta HDP. Průměrná míra inflace ve spotřebitelských cenách bude v uvedeném střednědobém období v průměru činit 1,8 procenta, za předpokladu absence výraznějších změn cen komodit ve světě. Jedním z faktorů, který by měl držet inflaci mírně pod inflačním cílem ČNB, bude posilování kurzu koruny po jejím uvolnění z kurzového závazku ČNB. Zatímco v horizontu jednoho roku je situace v měnové politice jednoduchá, střednědobý horizont nabízí zajímavé dilema. ČNB prozatím počítá s tím, že k ukončení kurzového závazku dojde na přelomu let 2016 a 2017. Zároveň uvádí, že neopustí kurzový závazek dříve, než se zvýší inflace nejen na hodnotu inflačního cíle, ale také musí přes pozitivní inflační diferenciál mezi ČR a eurozónou posílit reálný devizový kurz, a to v takové míře, aby po ukončení závazku nevznikaly tendence k výraznému posílení nominálního kurzu. Na konci roku 2016 ovšem taková podmínka nemusí platit. Reálný kurz koruny je vzdálen od rovnovážné hodnoty několik procent a může trvat několik let, než by došlo k potřebné reálné apreciaci přes cenový kanál. Možnosti jsou dvě: buď bude ukončení kurzového závazku dále posouváno na později, nebo ČNB ukončí kurzový závazek i přes rozdíl mezi skutečným a rovnovážným kurzem a umožní konvergenci k rovnováze oběma cestami, tj. přes nominální kurz i ceny, s tím, že případné tendence na příliš rychlou korekci brzdit intervencemi na devizovém trhu. Teprve po vyřešení kurzového závazku, resp. zdárném exitu, přijde na řadu možnost zvyšování úrokových sazeb. Fiskální politika je především o politických rozhodnutích. Pokud v letech 2017-2021 nedojde ke změně kurz vládní politiky, tj. nebudou se významněji měnit parametry daňového systému a výdajové strany veřejných financí, mělo by se saldo vládního sektoru pohybovat kolem hodnoty 1,4 procenta HDP. To by vedlo ke zvýšení dluhu vládního sektoru na 42,5 procent HDP v roce 2021. Při zachování parametrů fiskální politiky by růst veřejného dluhu v poměru k HDP v dalších letech pokračoval. Z toho je patrné, že by byla žádoucí mírná korekce veřejných financí, aby byla zajištěna dlouhodobá fiskální udržitelnost, tj. konvergence k nízké a stabilní hodnotě poměru dluhu k HDP.
17
V obraze beze slov Globální HDP (roční růst)
HDP: vyspělé země (roční růst) prognóza
8%
prognóza
7% 6% 5%
6%
USA
eurozóna
Velká Británie
Japonsko
4% 3%
4%
2% 1%
2%
0% -1%
0% 1961
1971
1981
1991
2001
2011
2021
-2% 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: Eurostat, národní statistické úřady, Deloitte
Zdroj: World Bank, Deloitte
HDP: BRIC (roční růst)
HDP: CEE (roční růst) prognóza
12%
6%
8%
prognóza
Polsko Maďarsko Slovensko ČR
8%
4% 4% 2% 0% -4% -8% 2010
0%
Čína Indie Brazílie Rusko 2011
-2%
2012
2013
2014
2015
-4% 2010
2016
2011
2012
2013
2014
2015
Zdroj: národní statistické úřady, Deloitte
Zdroj: ČSÚ, Eurostat, Deloitte
Růst potenciálního produktu: CEE
HDP na obyvatele v PPS (EU28=100) Polsko Slovensko Maďarsko ČR
8% 6%
100% 90%
2016
prognóza
Slovensko
ČR
Maďarsko
Polsko
80% 4% 70% 2%
60%
0%
50% 40%
-2% 2001
2005
2009
2013
2017
1995
2021
2000
2005
Zdroj: Deloitte
Zdroj: Eurostat, Deloitte
Produktivita a ceny (2014)
HDP a cena práce (2014)
2015
2020
150% Labour costs/employee (EU28=100; PPS)
160 Relative price level (EU28 =100)
2010
140 120 100 80 SK
60 HU PL
40 40
60
80
CZ 100
120
140
Labour productivity per person employed (EU28=100; PPS)
Zdroj: Eurostat, Deloitte
160
130% 110% 90% 70% 50% 30% 30%
PL SK
50%
70%
C
90%
110%
130%
150%
GDP per capita (EU28=100%; PPS)
Zdroj: Eurostat, Deloitte
18
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP)
Inflace (CPI) inflace (CPI)
8%
4%
ČR
6%
2%
Slovensko 0%
Polsko
4%
Maďarsko
-2% Polsko
2% -4% 0%
Slovensko Maďarsko
-6%
-2% 2010
ČR
-8% 2011
2012
2013
2014
2015
2010
2011
2012
2013
Zdroj: ECB, Deloitte
Zdroj: ECB, Deloitte statistické úřady, Deloitte
Míra nezaměstnanosti (%)
Klíčové sazby centrálních bank (%)
Slovensko
16
Maďarsko
Polsko
ČR
2014
prognóza
8,0
ČNB Polsko Maďarsko
14 6,0 12 10
4,0
8 2,0 6 4 2010
2011
2012
2013
2014
0,0 2010
2015
2011
2012
2013
Zdroj: Eurostat, Deloitte
Zdroj: ČNB, NBP, MNB
Saldo vládního sektoru (% HDP)
Dluh vládního sektoru (% HDP)
2014
2015
100%
0%
Maďarsko
Polsko
Slovensko
ČR
-1% 75%
-2% -3%
50%
-4% -5% -6% -7%
Polsko
Slovensko
Maďarsko
ČR
-8%
25%
0% 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Eurostat, Deloitte
Zdroj: ČSÚ, Eurostat, Deloitte
Rozsah stínové ekonomiky (% oficiálního HDP)
Corruption Perception Index 65
30% Maďarsko
Polsko
ČR
Polsko
Maďarsko
2014
ČR
2015
2016
Slovensko
Slovensko 60
25%
55 50
20% 45 40
15%
35 10%
30 2008
2009
2010
Zdroj: University of Linz
2011
2012
2013
2014
2015
1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Zdroj: Transparency International. Pozn.: vyšší hodnota - méně korupce
19
ČR: spotřebitelské ceny (meziroční změna)
ČR: výrobní ceny (meziroční změna) prognóza
4%
prognóza
zemědělské ceny
4%
jádrová inflace
3%
ceny v průmyslu (levá osa)
5%
CPI
15%
3%
10%
2% 2% 1%
1%
5%
0%
0%
-1%
-5%
-2% 0%
-10%
-3%
-15%
-4% -1% 2012
2013
2014
2015
-5% 2012
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
20%
-20% 2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
ČR: nezaměstnanost (%)
ČR: maloobchodní tržby (meziroční změna)
P
prognóza 9,0
prognóza
10%
maloobchod
8% 8,0
6M MA
6% 4%
7,0
2% 0%
6,0
-2% sezónně očištěno
-4%
podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 5,0 2012
2013
2014
2015
-6% 2012
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
ČR: průmyslová výroba (meziroční změna)
2014
2015
2016
ČR: stavební výroba (meziroční změna)
P
prognóza
průmysl
15%
2013
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
6M MA
25%
prognóza
stavebnictví
20%
10%
P
6M MA
15% 10%
5%
5% 0%
0% -5%
-5%
-10% -15%
-10%
-20% -15% 2012
2013
2014
2015
-25% 2012
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
2013
2014
2015
ČR: mzdy (meziroční růst)
ČR: platební bilance (% HDP)
P
5%
3%
nominální růst mezd reálný růst mezd
2%
4% 3%
P
prognóza
prognóza 6%
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
běžný účet finanční účet
1%
2% 0%
1% 0%
-1%
-1% -2%
-2% 2012
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
2013
2014
2015
2016
2012
2013
2014
2015
2016
Zdroj: ČNB, Deloitte
20
ČR: HDP – dlouhodobý pohled (meziroční změna) prognóza
8%
ČR: dlouhodobá prognóza trendu HDP (meziroční růst) 2,5%
vysoká varianta růstu HDP střední varianta růstu HDP nízká varianta růstu HDP
4% 2,0% 0% -4% 1,5% -8% -12% 1990
1995
2000
2005
2010
2015
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
1,0% 2030
2040
2050
2060
2070
2080
2090
2100
Zdroj: Deloitte
ČR: HDP (příspěvky k meziroční změně)
ČR: mezera výstupu (% potenciálního výstupu)
P
prognóza
5%
prognóza 4%
3%
2%
1% 0% -1% čistý export investice spotřeba domácností
-3% -5% 2012
2013
-2%
změna zásob spotřeba vlády HDP
2014
2015
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
-4% 1996
2001
2006
2011
2016
Zdroj: Deloitte
ČR: jednotkové mzdové náklady (meziroční změna) prognóza
8% 6%
ČR: reálný efektivní směnný kurz (2010=100) prognóza
110 100
4% 90 2% 0%
80
-2%
70
intervence ČNB
-4% 60
-6% -8% 1996
2000
2004
2008
2012
2016
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
1998
2001
2004
2007
2010
2013
2016
Zdroj: ČNB, Deloitte
ČR: saldo vládního sektoru (% HDP)
ČR: dluh vládního sektoru (% HDP)
P
prognóza
2%
50 1995
saldo vládního sektoru cyklicky očištěné primární saldo
P
prognóza
50% dluh vládního sektoru
0%
40%
-2%
30%
-4%
20%
-6%
10%
-8%
0% 2000
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
2005
2010
2015
2000
2005
2010
2015
Zdroj: ČSÚ, Deloitte
21
ČR - firemní sektor: hrubá marže
ČR - firemní sektor: EBITDA marže
36%
18%
35% 17% 34% 33%
16%
32% 15% 31% 30%
14% 1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
2014
1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
Zdroj: Deloitte
Zdroj: Deloitte
ČR - firemní sektor: EBIT marže
ČR - firemní sektor: rentabilita aktiv (ROA)
10%
2014
5% 4%
9%
3% 8% 2% 7%
1%
6%
0% 1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
2014
1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
2014
Zdroj: Deloitte
Zdroj: Deloitte
ČR - firemní sektor: rentabilita vlastního jmění (ROE)
ČR - firemní sektor: rentabilita investovaného kapitálu
15%
10% 9%
13%
8% 11%
7%
9%
6% 5%
7% 4% 5%
3% 1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
2014
1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
Zdroj: Deloitte
Zdroj: Deloitte
ČR - firemní sektor: dluh/EBITDA
ČR - firemní sektor: úrokové krytí (EBIT/úroky)
3,0
2014
10
2,5
8
2,0 6 1,5 4 1,0 2
0,5 0,0
0 1993
1996
Zdroj: Deloitte
1999
2002
2005
2008
2011
2014
1993
1996
1999
2002
2005
2008
2011
2014
Zdroj: Deloitte
22
Řečí čísel Tab. 1: Česká republika: Základní makroekonomická data 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
3,4 -0,8
3,3 -0,3
3,4 1,1
3,4 1,7
3,6 1,6
3,8 1,6
3,9 1,5
3,9 1,5
3,9 1,5
4,0 1,4
4 042 385 82 -0,8 -1,5 -1,8 -3,0 4,5 2,8
4 077 388 82 -0,5 0,7 2,3 -2,8 0,0 0,1
4 261 405 83 2,0 1,5 1,8 2,0 8,9 9,9
4 485 426 86 4,7 3,0 3,0 7,0 7,6 8,6
4 688 445 86 2,5 3,3 4,2 3,2 7,9 8,9
4 910 466 87 2,2 2,3 3,6 0,6 8,7 8,6
5 147 489 87 2,3 2,0 2,0 2,0 8,2 8,2
5 353 508 87 1,9 2,3 2,4 1,5 7,6 8,1
5 557 528 87 1,9 2,4 2,0 1,5 7,5 7,9
5 799 551 88 2,5 2,4 1,9 2,3 8,0 8,2
0,0 0,4
1,0 -1,1
2,3 -1,4
2,8 0,4
2,7 0,2
2,4 0,0
2,2 0,1
2,1 -0,1
2,1 -0,2
2,2 0,1
-0,7 -2,2 -0,7
0,1 -7,7 -0,1
5,0 -6,8 2,9
5,0 5,4 5,8
4,0 6,0 4,8
1,7 9,0 2,3
3,1 2,4 2,6
3,2 3,1 3,0
3,0 3,5 2,9
3,0 3,0 3,0
10 509 58,6 54,5 7,0 0,4 6,6
10 511 59,3 55,2 7,0 0,6 6,4
10 525 59,3 55,7 6,1 0,1 6,0
10 529 59,4 56,4 5,1 -0,6 5,7
10 531 59,4 56,5 4,9 -0,5 5,4
10 531 59,3 56,2 5,3 0,0 5,3
10 530 59,2 56,1 5,3 0,0 5,3
10 527 59,1 56,0 5,3 0,0 5,3
10 523 59,0 55,9 5,4 0,1 5,3
10 516 59,0 55,8 5,4 0,0 5,3
6,8 506 40 12,7
7,7 567 39 14,5
7,7 559 50 11,3
6,5 475 -
5,9 425 -
5,9 419 -
5,6 400 -
5,5 388 -
5,5 385 -
5,5 379 -
Spotřebitelské ceny, průměr, % měnově-politická inflace čistá inflace korigovaná inflace bez pohonných hmot
3,3 2,1 1,0 -0,3
1,4 0,6 0,5 -0,5
0,4 0,2 0,9 0,5
0,3 0,2 0,2 1,2
1,2 1,1 1,4 1,7
2,2 2,1 2,3 2,2
1,8 1,7 1,6 1,5
1,6 1,6 1,6 1,5
1,5 1,6 1,5 1,4
1,5 1,5 1,5 1,4
Ceny průmyslových výrobců, průměr, % Ceny zemědělských výrobců, průměr, % Ceny stavebních prací, průměr, % Ceny tržních služeb, průměr, %
2,1 3,6 -0,7 -0,6
0,8 5,2 -1,1 -1,5
-0,8 -3,7 0,4 0,3
-3,2 -6,2 1,2 0,1
0,4 1,4 3,2 2,9
2,2 2,1 3,7 3,5
1,5 1,7 3,3 2,9
1,4 1,5 3,0 2,5
1,4 1,5 2,6 2,1
1,5 1,4 2,3 1,8
2,9 4,3
1,2 -0,2
3,6 1,9
-1,4 -1,7
0,9 0,7
0,8 1,3
-0,5 -0,6
-0,2 -0,1
0,0 0,3
0,0 0,1
Medián mezd, Kč Průměrná mzda, Kč nominální změna průměrné mzdy, % reálná změna průměrné mzdy, % Nominální jednotkové mzdové náklady, % Reálné jednotkové mzdové náklady, %
20 984 25 067 2,5 -0,8 3,0 1,6
21 077 25 078 0,0 -1,4 0,6 -0,8
21 668 25 600 2,1 2,0 0,1 -2,3
22 392 26 493 3,5 3,1 -0,6 -1,4
23 454 27 785 4,9 3,7 2,6 0,6
24 540 29 104 4,7 2,5 1,9 -0,6
25 675 30 434 4,6 2,7 2,0 -0,5
26 851 31 807 4,5 2,8 2,4 0,3
28 033 33 209 4,4 2,8 2,2 0,3
29 246 34 653 4,3 2,8 1,9 0,0
Průměrný starobní důchod, Kč náhradový poměr, %
10 778 43,0
10 970 43,7
11 075 43,3
11 274 42,6
11 343 40,8
11 401 39,2
11 504 37,8
11 701 36,8
11 997 36,1
12 319 35,6
Reálná ekonomika Globální ekonomika Eurozóna HDP ČR, mld. Kč, běžné ceny HDP ČR na 1 obyvatele, tis. Kč HDP ČR na 1 obyvatele, % průměru EU, PPS HDP ČR, reálný růst, % spotřeba domácností spotřeba vlády tvorba hrubého fixního kapitálu vývoz zboží a služeb dovoz zboží a služeb Růst potenciálního výstupu, % HDP, mezera výstupu, % Průmyslová výroba, reálný růst, % Stavební výroba, reálný růst, % Maloobchodní tržby, reálný růst, %
Zaměstnanost / nezaměstnanost Celková populace Míra ekonomické aktivity, průměr, % Míra zaměstnanosti, průměr, % Míra nezaměstnanosti, průměr, % cyklická složka strukturální nezaměstnanost Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu Počet uchazečů o zaměstnání, průměr, tis. Volná pracovní místa, průměr, tis. Počet uchazečů na jedno volné místo
Ceny, mzdy a důchody
Vývozní ceny, průměr, % Dovozní ceny, průměr, %
Data: ČSÚ, ČNB, MF ČR. Výpočty a prognózy: Deloitte. 23
Tab. 2: Česká republika: Základní makroekonomická data 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
64 -63 -1,6 77 72 12 0,3 185 4,6 127,7 79 60 44,9 3,5
107 -22 -0,5 77 71 68 1,7 144 3,5 137,4 87 67 56,2 4,6
146 26 0,6 84 77 48 1,1 101 2,4 125,1 80 67 54,5 4,5
144 58 1,3 86 79 64,8 5,5
127 66 1,4 92 85 -
136 78 1,6 96 89 -
134 80 1,6 98 91 -
113 74 1,4 101 94 -
96 71 1,3 92 98 -
88 74 1,3 109 102 -
-101 1 668
-81 1 683
-78 1 664
-63 -
-70 -
-60 -
-
-
-
-
39,9 43,9 -4,0 1,4 -2,5 0,1 -0,9 -0,9
40,9 42,1 -1,3 1,3 0,1 -0,4 0,5 -1,4
40,7 42,4 -1,9 1,3 -0,6 -0,5 -0,2 0,6
40,9 42,2 -1,3 1,1 -0,2 0,1 -0,3 0,2
41,0 42,3 -1,3 1,1 -0,2 0,1 -0,3 0,0
41,0 42,3 -1,3 1,1 -0,2 0,0 -0,2 -0,1
41,0 42,3 -1,3 1,1 -0,2 0,0 -0,2 0,0
41,0 42,3 -1,3 1,1 -0,2 0,0 -0,2 0,0
40,9 42,3 -1,4 1,1 -0,3 -0,1 -0,2 0,0
41,0 42,3 -1,3 1,1 -0,3 0,0 -0,3 0,1
1 806 44,7 171 844 3,6 4,7 4,0 -0,2 1,0
1 842 45,2 175 238 3,0 0,5 1,3 -0,4 -0,4
1 821 42,7 173 051 3,0 -2,4 1,9 -1,9 -2,4
1 811 40,4 172 003 2,7 -2,4 1,3 -2,1 -1,5
1 891 40,3 179 545 3,8 0,0 1,3 -1,7 0,4
1 984 40,4 188 426 4,3 0,1 1,3 -1,8 0,6
2 087 40,6 198 221 4,7 0,1 1,3 -1,9 0,7
2 201 41,1 209 067 4,9 0,6 1,3 -1,6 0,8
2 328 41,9 221 191 5,0 0,8 1,4 -1,5 0,9
2 462 42,4 234 074 5,1 0,6 1,3 -1,7 1,0
34,1 21.6.
34,8 27.6.
34,1 26.6.
34,3 21.6.
34,4 21.6.
34,4 22.6.
34,4 22.6.
34,4 22.6.
34,4 20.6.
34,4 21.6.
Vnější nerovnováha Obchodní bilance, národní pojetí, mld. Kč Běžný účet, mld. Kč v % HDP vývoz zboží a služeb, % HDP dovoz zboží a služeb, % HDP Finanční účet, mld. Kč v % HDP Přímé zahraniční investice v ČR, mld. Kč v % HDP Zahraniční dluh, mld. USD v % vývozu zboží a služeb v % HDP Devizové rezervy, mld. USD v měsících dovozu zboží a služeb
Veřejné finance Státní rozpočet, mld. Kč Státní dluh, mld. Kč Příjmy vládního sektoru, % HDP Výdaje vládního sektoru, % HDP Saldo vládního sektoru, v % HDP úroky z dluhu, v % HDP primární saldo, v % HDP vliv hospodářského cyklu cyklicky očištěné primární saldo fiskální impuls Dluh sektoru vládních institucí, mld. Kč v % HDP na 1 obyvatele implicitní úroková sazba z vládního dluhu, % změna dluhu vládního sektoru, % HDP příspěvek salda vládního sektoru vliv změny nominálního HDP stock-flow úprava Složená daňová kvóta Den daňové svobody
Rating Standard & Poor's dlouhodobé závazky v cizí měně dlouhodobé závazky v domácí měně krátkodobé závazky v cizí měně krátkodobé závazky v domácí měně
AAAA A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
AA AA+ A-1+ A-1+
AA AA+ A-1+ A-1+
AA AA+ A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
AAAA A-1+ A-1+
Moody's dlouhodobé závazky v cizí měně dlouhodobé závazky v domácí měně krátkodobé závazky
A1 A1 P-1
A1 A1 P-1
A1 A1 P-1
A1 A1 P-1
A2 A2 P-2
Aa3 Aa3 P-1
Aa3 Aa3 P-1
Aa3 Aa3 P-1
A1 A1 P-1
A1 A1 P-1
Fitch Ratings dlouhodobé závazky v cizí měně dlouhodobé závazky v domácí měně krátkodobé závazky v cizí měně
A+ AAF1
A+ AAF1
A+ AAF1
A+ AAF1
A+ AAF1
AAAA F1+
AAAA F1+
AAAA F1+
A+ AAF1
A+ AAF1
Data: ČSÚ, ČNB, MF ČR. Výpočty a prognózy: Deloitte.
24
Tab. 3: Česká republika: Základní makroekonomická data 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2T repo ČNB, konec obd., % 3M PRIBOR, konec obd., % 12M PRIBOR, konec obd., % 2Y IRS, konec obd., % 5Y IRS, konec obd., % 10Y IRS, konec obd., %
0,05 0,50 0,87 0,57 0,82 1,37
0,05 0,38 0,60 0,55 1,23 2,04
0,05 0,34 0,51 0,40 0,56 0,91
0,05 0,30 0,47 0,25 1,22 1,98
0,05 0,30 0,62 0,81 1,62 2,24
0,50 0,97 1,55 1,68 2,07 2,48
1,50 2,08 2,41 2,14 2,40 2,62
2,00 2,29 2,46 2,16 2,56 2,67
2,00 2,29 2,46 2,36 2,71 2,72
2,00 2,47 2,84 2,75 2,85 2,78
Nominální efektivní kurz, meziroční změna, % Reálný efektivní kurz (deflováno CPI), % Reálný efektivní kurz (deflováno ULC) %
-0,1 -0,1 -1,3
-6,9 -6,7 -6,4
0,6 -0,1 -3,5
-1,4 -2,0 2,0
0,1 0,3 0,3
3,0 3,2 3,2
2,6 2,7 2,7
1,8 1,9 1,9
1,7 1,6 1,6
2,0 1,8 1,8
CZK/EUR, konec obd. CZK/USD, konec obd. CZK/GBP, konec obd. CZK/CHF, konec obd.
25,1 19,1 30,9 20,9
27,4 19,9 32,9 22,3
27,7 22,8 35,6 23,1
27,0 24,8 36,8 24,9
27,0 24,5 35,9 24,4
26,2 23,6 34,3 23,3
25,6 22,8 33,0 22,5
25,1 22,3 32,1 22,0
24,7 21,8 31,3 21,6
24,2 21,3 30,5 21,3
PLN/EUR, konec obd. HUF/EUR, konec obd. RON/EUR, konec obd.
4,07 292 4,44
4,15 297 4,47
4,27 315 4,48
4,26 316 4,52
4,00 306 4,13
3,77 300 3,86
3,56 294 3,71
3,38 291 3,58
3,28 287 3,48
3,21 284 3,38
USD/EUR, konec obd. USD/GBP, konec obd. JPY/USD, konec obd. CAD/USD, konec obd. USD/AUD, konec obd. CHF/EUR, konec obd. SEK/EUR, konec obd. NOK/EUR, konec obd.
1,32 1,62 86,6 1,00 1,04 1,21 8,58 7,33
1,38 1,65 104,9 1,06 0,89 1,23 8,86 8,36
1,21 1,56 119,6 1,16 0,81 1,20 9,39 9,03
1,09 1,48 120,4 1,39 0,73 1,08 9,20 9,61
1,10 1,47 116,4 1,38 0,73 1,11 9,15 9,68
1,11 1,45 114,2 1,37 0,74 1,13 9,11 9,75
1,12 1,44 113,0 1,37 0,74 1,14 9,06 9,81
1,13 1,44 111,9 1,36 0,75 1,14 9,00 9,86
1,13 1,44 111,0 1,36 0,75 1,14 8,95 9,89
1,14 1,43 110,6 1,35 0,76 1,14 8,88 9,92
BRL/USD, konec obd. RUB/USD, konec obd. INR/USD, konec obd. CNY/USD, konec obd.
2,05 30,53 54,89 6,23
2,36 32,87 61,90 6,05
2,66 59,58 63,04 6,20
3,96 74,02 66,15 6,49
4,15 77,82 59,67 5,94
4,28 80,89 55,15 5,55
4,38 83,76 51,84 5,25
4,48 86,72 49,10 4,98
4,59 89,83 46,74 4,74
4,71 93,22 44,75 4,55
5,2 6,1 5,8
4,5 1,1 4,0
4,8 3,7 3,7
-
-
-
-
-
-
-
Zadluženost firem, % HDP Zadluženost firem / EBITDA Zadluženost domácností, % HDP Zadluženost domácností, % disp. důchodu
46,2 1,8 31,0 56,2
52,7 2,0 31,5 58,7
53,8 1,9 31,2 58,2
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Míra hrubých úspor domácností, % Míra čistých úspor domácností, %
11,5 6,4
9,9 4,5
11,2 6,1
10,4 5,1
10,4 5,1
10,6 5,3
10,6 5,3
10,6 5,4
10,7 5,4
10,6 5,4
Objem aktiv finančního sektoru, % HDP Regulatorní kapitál / rizikově vážená aktiva; % Čistý zisk finančních institucí, mld. Kč Objem úvěrů / objem vkladů; % Podíl úvěrů v cizích měnách, % Podíl úvěrů v selhání - celkem % Podíl úvěrů v selhání - firmy, % Podíl úvěrů v selhání - domácnosti, %
180 15,6 60,7 75,1 20,9 6,0 8,2 5,0
198 16,5 53,3 77,9 29,1 6,0 7,4 5,2
200 16,7 58,8 87,9 6,0 7,4 5,2
-
-
-
-
-
-
-
Úrokové sazby a FX
Peníze, úvěry, finanční sektor Peněžní zásoba M2, změna v % Úvěry nefinančním firmám, růst v % Úvěry domácnostem, růst v %
Data: ČSÚ, ČNB, MF ČR. Výpočty a prognózy: Deloitte.
25
Tab. 4: Svět: Základní makroekonomická data 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
3,4
3,3
3,4
3,4
3,6
3,8
3,9
3,9
3,9
4,0
EU 28 Eurozóna Německo Francie Itálie Španělsko Velká Británie
-0,5 -0,8 0,6 0,2 -2,9 -2,1 1,2
0,2 -0,3 0,4 0,7 -1,8 -1,2 2,2
1,4 1,1 1,6 0,2 -0,4 1,4 2,9
1,8 1,8 1,5 1,1 0,6 3,1 2,5
2,0 1,7 1,5 1,3 1,1 2,7 2,3
1,9 1,7 1,5 1,6 1,2 2,3 2,2
1,9 1,7 1,4 1,7 1,1 2,1 2,2
1,8 1,6 1,3 1,8 1,1 1,9 2,2
1,8 1,6 1,3 1,9 1,0 1,8 2,1
1,8 1,6 1,9 1,3 1,1 1,3 1,8
CEE ČR Slovensko Polsko Maďarsko Slovinsko Bulharsko Rumunsko
-0,8 1,6 1,9 -1,5 -2,6 0,3 0,7
-0,5 1,4 1,7 1,7 -1,0 0,9 3,1
2,0 2,4 3,5 3,5 2,8 1,7 2,9
4,7 3,2 3,5 2,7 2,5 2,8 3,8
2,5 3,5 3,5 2,7 2,0 3,9 4,1
2,2 3,6 3,6 2,4 1,9 3,9 4,1
2,3 3,4 3,6 2,2 2,0 3,8 4,0
1,9 3,2 3,6 2,1 2,0 3,7 4,0
1,9 3,1 3,6 2,1 2,0 3,7 3,9
2,5 3,4 3,1 2,2 2,4 3,7 3,9
USA Japonsko Švýcarsko
2,3 1,8 1,1
2,2 1,6 1,8
2,4 -0,1 1,9
2,6 0,4 1,4
2,7 0,9 2,6
2,8 0,7 2,6
2,7 0,6 2,6
2,4 0,8 2,5
2,1 0,8 2,5
2,0 0,7 2,5
BRIC Brazílie Rusko Indie Čína
1,9 3,6 4,7 7,7
3,0 1,3 6,4 7,7
0,1 0,7 6,7 7,3
-3,1 -3,7 7,3 6,9
-1,8 -1,8 7,4 6,5
1,0 0,4 7,5 6,1
2,3 1,3 7,6 6,1
2,4 1,5 7,7 6,3
2,5 1,5 7,7 6,3
2,5 1,5 7,7 6,0
Eurozóna Německo Francie Itálie Španělsko Velká Británie
107 123 107 102 94 108
106 123 107 100 93 110
107 126 107 96 92 109
107 126 106 95 94 110
106 125 105 94 95 109
106 125 104 94 95 109
106 125 104 93 96 109
106 124 104 93 96 109
105 124 103 92 96 109
105 124 103 92 95 108
CEE ČR Slovensko Polsko Maďarsko Slovinsko Bulharsko Rumunsko
82 74 66 65 82 45 53
82 75 68 66 81 45 54
83 76 68 67 82 45 53
86 77 69 68 83 46 55
86 78 71 69 83 47 56
87 79 72 70 83 49 58
87 80 73 70 83 50 59
87 82 75 71 83 51 61
87 83 76 71 83 53 63
88 84 77 72 84 54 65
147 102 161
150 102 162
150 100 158
150 99 156
150 98 155
151 97 155
151 96 155
151 96 155
150 95 155
150 94 155
32
34
36
38
39
41
43
44
46
48
Svět: růst HDP Globální ekonomika
HDP na obyvatele (EU 28 = 100)
USA Japonsko Švýcarsko Čína
Data: národní statistické úřady, Eurostat, MMF. Výpočty a prognózy: Deloitte, MMF.
26
Mobilní aplikace Deloitte CZ
Zpravodaje l Studie l Semináře l Novinky l Videa
Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 4 700 zaměstnanců z 37 pracovišť v 17 zemích. © 2016 Deloitte Česká republika
27
