Výhled české ekonomiky. na rok Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus

Výhled české ekonomiky na rok 2015 • Ohlédnutí za rokem 2014 • Krátkodobá prognóza – 2015 • Střednědobý výhled – 2016–2020

Výhled české ekonomiky na rok 2015 Mírný optimismus


Ohlédnutí za rokem 2014 Po dvou recesích krátce po sobě přinesl rok 2014 zlepšení většiny parametrů české ekonomiky. Růst HDP zrychlil, nezaměstnanost klesla, mzdy začaly opět růst. Díky slabšímu kurzu koruny byla odvrácena deflace. Evidentní je také zlepšení nálady domácností a firem, spotřební výdaje domácností i firemní investice rostou a představují hlavní zdroj růstu HDP. V neposlední řadě k příznivému vývoji ekonomiky přispěly fiskální a měnová politika. Globální ekonomika Vnější ekonomické prostředí lze v roce 2014 charakterizovat jako příznivé. Eurozóna se vymanila z recese a její HDP se letos pravděpodobně zvýší o 0,8 procenta po poklesu o 0,4 procenta v roce 2013. Z pohledu české ekonomiky je důležité, že mezi zdravější a rychleji rostoucí část eurozóny patří země, které jsou hlavními obchodními partnery České republiky, tj. Německo a Slovensko. Nicméně v průběhu roku se optimismus ohledně vývoje německé ekonomiky a dalších zemí eurozóny viditelně snížil. USA by si měly udržet růst ekonomiky o 2,2 procenta. Mírně zpomalilo svou expanzi čínské hospodářství, po loňském růstu o 7,7 procenta by se letos tamní HDP mělo zvýšit o 7,4 procenta. Celkem by globální ekonomika letos měla podle odhadu Mezinárodního měnového fondu zrychlit tempo růstu na 2,6 procenta z 2,5 procenta v roce 2013.

HDP Pokračující oživení je nejvhodnější stručná charakteristika pro českou ekonomiku v roce 2014. Růst HDP nejspíše mírně přesáhl hranici 2 procent. K růstu HDP přispěly všechny složky poptávky, dominantní vliv ovšem měla domácí poptávka, tj. spotřební výdaje domácností a investiční aktivita firem. Podpory se ekonomice dostalo také ze strany hospodářské politiky. Po čtyřech letech negativního působení přispěla fiskální politika pozitivním impulsem. Měnová politika ČNB se musela na konci roku 2013 obrátit k nestandardní cestě uvolnění měnových podmínek formou oslabení kurzu koruny intervencemi na devizovém trhu. I to přispělo k pozitivnímu vývoji české ekonomiky v roce 2014. Zaměstnanost a mzdy Zlepšení ekonomické situace se promítlo na trhu práce tvorbou nových pracovních míst a poklesem nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2013 úřady práce nabízely průměrně 39 tisíc volných pracovních míst, v roce 2014 to již bylo 48 tisíc volných míst. Míra nezaměstnanosti podle údajů ČSÚ klesla ze 7 procent v roce 2013 na letošních 6,1 procenta. Zlepšila se také mzdová situace. Po loňské stagnaci průměrné nominální mzdy (resp. reálném poklesu o 1,4 procenta) by se letos mzdy měly zvýšit o 2,4 procenta (reálně o 2,1 procenta).

2


Vnější nerovnováha Růst zahraniční poptávky pomohl ke zvýšení vývozu o 12,4 procenta, oživení domácí poptávky se promítlo do zvýšení dovozu o 10,9 procenta. Přebytek obchodní bilance (v národním pojetí) s díky tomu zvýší na letos očekávaných 160 miliard korun z loňských 107 miliard. Díky tomu by měl běžný účet platební bilance poprvé od roku 1993 dosáhnout kladné bilance. Inflace Inflace zůstává nízká i přes zlepšení ekonomické situace, růst mezd a oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB na devizovém trhu v listopadu 2013. K nízké inflaci přispěl pokles cen elektřiny, zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici či neopakování růstu sazeb DPH. V závěru roku se do inflace prostřednictvím nižších cen pohonných hmot promítl také pokles cen ropy na světových trzích. Zpětně se ukazuje, že bez oslabení kurzu koruny by index spotřebitelských cen sklouzl do deflace. Pokles cen ovšem pokračuje ve výrobním sektoru. Ceny průmyslových výrobců a ceny zemědělských výrobců jsou nižší než v roce 2013.

Průměrná inflace ve spotřebitelských cenách by měla v letošním roce činit pouhých 0,4 procenta po 1,4 procentech v roce 2013. Měnová politika Měnová politika zůstává uvolněná, její parametry se však letos neměnily. V průběhu roku ovšem ČNB pozměnila okamžik očekávaného ukončení kurzového závazku, v němž se zavazuje udržovat kurz nad 27 korunami za euro. Původně se očekával konec v průběhu roku 2015. Nyní počítá s první polovinou roku 2016. Fiskální politika Čtyřleté úsilí vlády o konsolidaci veřejných financí vedlo v roce 2013 ke snížení schodku vládního sektoru na 1,3 procenta HDP. Letošní mírné uvolnění fiskální politiky by mělo deficit zvýšit na 1,4 procenta HDP. Dluh vládního sektoru by však přesto měl klesnout na 43,7 procenta HDP z loňských 45,7 procenta HDP, a to díky snížení hotovostních rezerv po zavedení nového systému jejich řízení v rámci státních institucí.

3


Krátkodobá prognóza – 2015 Externí podmínky Vzhledem k charakteru české ekonomiky, vysoký a stále rostoucí podíl vývozu na HDP, představuje očekávaný vývoj v zahraničí klíčový vstup do prognózy domácího ekonomického vývoje. Nejvýrazněji ovlivňuje vývoj české ekonomiky eurozóna. Do zemí platících eurem směřuje 62 procent z celkového vývozu z České republiky. Korelace mezi HDP České republiky a eurozóny za posledních deset let dosahuje 90 procent. Korelace mezi indexy nákupních manažerů dokonce 95 procent.

HDP: vyspělé země (meziroční změna)

Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však očekává pokračování mírného růstu HDP. Průměrný odhad podle výsledku šetření agentury Bloomberg počítá s růstem o 1,2 procenta. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,4 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta.

1%

prognóza 5% 4% 3% 2%

4

0% -1% -2% 2011 2011 2011 2011 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015

USA

Velká Británie

eurozóna

Japonsko

Zdroj: národní statistické úřady, Bloomberg, Deloitte prognóza

4% 3% 2% 1% 0% -1% -2% -3% 2010

2011

2012

2013

2014

2015


Solidní dynamiku by si měly udržet také další země středoevropského regionu. Polsku je předpovídán růst ekonomiky o 3,2 procenta, Maďarsku o 2,5 procenta. Klíčovou zemí pro vývoj globální ekonomiky jsou USA, kde se předpokládá zrychlení hospodářského růstu na 3,0 procenta. Důležitou roli ve světové ekonomice hrají také země skupiny BRIC. V případě Brazílie se očekává mírné zlepšení situace, nicméně růst by měl činit pouze anemické 1,0 procento. Rusko by pod tíhou ekonomických sankcí uvalených Evropskou unií a USA mělo růst pouze o 0,5 procenta. Indie zůstává dynamickou ekonomikou s předpokládaným růstem o 6,4 procenta. Čína sice zvolní tempo růstu, nicméně růst HDP o 6,8 je v globálním měřítku stále vysokou hodnotou. Globální ekonomika jako celek by zejména díky rychlejšímu růstu hospodářství USA měla zrychlit tempo růstu na 3,2 procenta.

Z pohledu české ekonomiky je klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. V případě eurozóny je dále rizikem deflace a její negativní dopady. Případná eskalace situace na Ukrajině a Rusku a uvalení dalších ekonomických sankcí představuje další riziko pro ekonomický vývoj. Sankce uvalené na Rusko zpětně dopadají na eurozónu, a tedy i Českou republiku. Naopak pozitivně by mohly globální ekonomický vývoj ovlivnit nízké ceny energetických komodit. V průběhu roku 2014 cena ropy Brent klesla ze 105 USD/barel na začátku ledna na 63 USD/barel v polovině prosince. Pokles cen ropy o 10 USD/barel by přitom mohlo podpořit růst globální ekonomiky o 0,10-0,15 procentního bodu.

5

-1%


-2% 2011 2011 2011 2011 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015

Minimální zrychlení růstu HDP K růstu HDP by měly v roce 2015 přispět všechny složky z pohledu užití HDP. Díky tomu by tempo růstu mělo mírně zrychlit na 2,3 procenta. Klíčový příspěvek přinese zvýšení spotřeby domácností podporované klesající nezaměstnaností a akcelerací růstu reálných mezd. Míra úspor domácností se po averzi k utrácení během recese již snížila a patrně nebude dále výrazněji klesat. Spotřebitelské půjčky také nebudou stimulovat spotřebu, jejich celkový objem stále zvolna klesá. Spotřební výdaje domácností by se měly reálně zvýšit o 2,3 procenta. Firemní investice by měla stimulovat finanční situace ve firemním sektoru a uzavírání mezery výstupu, tj. vyšší využití existujících výrobních kapacit. Podporou jsou i nízké úrokové sazby a zmírnění úvěrových standardů bank. Vyšší objem veřejných prostředků, ze státního rozpočtu a fondů EU, by měl směřovat do investic v oblasti infrastruktury. Hrubá tvorba fixního kapitálu se v příštím roce zvýší o 3,3 procenta. Čistý export by měl těžit z oslabení kurzu koruny. Vliv tohoto faktoru se stále nepromítl v plné výši, a to kvůli tomu, že firmy často používají finanční a přirozené zajištění proti kurzovým rizikům, které zpomaluje promítání vlivu změn devizového kurzu na reálný vývoj vývozu a celé ekonomiky. Příspěvek čistého exportu k růstu HDP by měl v roce 2015 dosáhnout 0,2 procentního bodu.

HDP: příspěvky k meziročnímu růstu prognóza

4% 3% 2% 1% 0%

6

-1% -2% -3% 2010 čistý export

2011

2012

změna zásob

2013 investice

2014

2015

spotřeba vlády

spotřeba domácností prognóza 9,0 Zdroj: ČSÚ, Deloitte

8,0

7,0

6,0

5,0 2012

2013

2014

2015

-1% -2%


-3% 2010

Dlouhodobě udržitelné tempo růstu (tj. růst potenciálního produktu) by mělo v roce 2015 dosahovat 1,8 procenta. Díky tomu, že aktuální růst ekonomiky bude o něco rychlejší, mělo by v druhé polovině roku 2015 dojít k uzavření mezery výstupu, tedy rozdílu mezi dlouhodobým neinflačním výkonem ekonomiky a skutečným HDP.

2011

2012

2013

2014

2015

Nezaměstnanost prognóza 9,0

8,0

V relaci k průměru EU by se měl HDP na osobu přepočtený podle parity kupní sily zvýšit z 81 procent v roce 2014 na 82,5 procenta v roce 2015. Česká republika by tak měla předstihnout na čele žebříčku středoevropských zemí Slovinsko. To sice v roce 2013 dosahovalo 83 procent průměru EU, nicméně v letech 2014 a 2015 poroste pomaleji než Česká republika a v roce 2015 by Slovinsko mělo dosahovat 82,3 procenta průměru EU. Další zemí v regionálním žebříčku bude v roce 2015 Slovensko na úrovni 74 procent průměru EU. Maďarsko by mělo dosahovat 68 procent průměru EU, Polsko 67 procent. Snížení nezaměstnanosti a růst mezd Z pohledu trhu práce bude růst ekonomiky příliš pomalý na to, aby vedl k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti. Celková zaměstnanost se zvýší téměř na 5 milionů osob, míra nezaměstnanosti (podle metodologie ČSÚ) klesne na 5,8 procenta z 6,1 procenta v roce 2014. Průměrný podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (počítaný podle metodologie MPSV) se sníží na 7,0 procent ze 7,7 procenta v roce 2014. Ačkoli se situace na trhu práce dále zlepší, k předkrizovým hodnotám budou mít základní ukazatele trhu práce stále relativně daleko. V roce 2008 dosahovala míra nezaměstnanosti 4,4 procenta, podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu činil 4,1 procenta.

7,0

7

6,0

5,0 2012

2013

2014

míra nezaměstnanosti

2015

podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu

Zdroj: ČSÚ, MPSV, Deloitte prognóza 2%

Stoupající produkce a rostoucí poptávka po práci by měla vést k rychlejšímu růstu 0% mezd. Nicméně nízká inflace by měla tlumit inflační očekávání při mzdových vyjednáváních. Průměrná hrubá měsíční mzda se v roce 2015 zvýší o 2,9 procenta na 26 450 korun. Reálné zvýšení průměrné mzdy by mělo činit 2,4 procenta. -2%

-4%

-6% 2000

2005

2010

2015

5,0


2012

2013

2014

Další zvýšení přebytku zahraničního obchodu Vnější ekonomické relace ovlivní zejména dva faktory. Vývoj ekonomické situace v zahraničí a dopady oslabení kurzu koruny. Efektivní zahraniční poptávka (která bere v potaz váhy jednotlivých zemí ve vývozu z ČR) by se měla v příštím roce zvýšit o 1,6 procenta. Oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB v listopadu 2013 se bude promítat do zahraničního obchodu i v roce 2015. Reálné dopady totiž pozdržuje využívání finančního i přirozeného zajišťování firem proti pohybům devizových kurzů. Vývoz zboží z České republiky by díky oběma faktorům měl v příštím roce stoupnout o 9-10 procent. Pokračující růst domácí poptávky by měl zvýšit dovoz zboží zhruba o 8 procent. Výsledkem je zvýšení přebytku obchodní bilance (v národním pojetí) na 200-220 miliard korun ze 160 miliard korun očekávaných v roce 2014.

Běžný účet platební bilance (% HDP)

V roce 2014 by měla česká ekonomika poprvé od roku 1993 dosáhnout přebytku běžného účtu platební bilance, který je klíčovým ukazatelem vnější ekonomické nerovnováhy. V roce 2015 by se měl tento přebytek zvýšit na 50 miliard korun, tj. 1,1 procenta HDP.

-6%

2015

prognóza 2%

0%

-2%

8 -4%

2000

2005

2010

2015

běžný účet Zdroj: ČNB, Deloitte

prognóza

4% 3% 2% 1% 0% -1% -2% 2012

2013

2014

2015


-6% 2000

Pokračování nízké inflace Navzdory pokračujícímu růstu ekonomiky zůstane inflace nízká. V roce 2015 by průměrná inflace ve spotřebitelských cenách měl činit 0,5 procenta. Jádrová inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot) by měla setrvat na podobné úrovni jako v roce 2014 a měly by činit na 0,5 procenta. Jádrovou inflaci podporuje uzavírání mezery výstupu a slabší kurz koruny. Nicméně celkový vývoj indexu spotřebitelských cen ovlivní (směrem dolů) také zavedení třetí, snížené sazby DPH pro knihy, léky a kojeneckou výživu, další pokles cen elektřiny pro domácnosti a předpokládaný pokles cen potravin.

2005

2010

2015

Inflace prognóza 4% 3% 2% 1%

9

0% -1% -2%

Rizikem inflačního vývoje je cenová situace v eurozóně, kde relativně pomalý hospodářský růst spolu s poklesem cen komodit energetických a zemědělských komodit na trzích zvyšuje riziko deflace.

2012

2013

jádrová inflace

2014

2015

CPI

Zdroj: ČSÚ, ČNB, Deloitte

prognóza

1,25

1,00

0,75

0,50

0,25

0,00 2012

2013

2014

2015

-2% 2012


2013

2014

Na měnové frontě klid Jednoduchý scénář lze v příštím roce očekávat u měnové politiky. Pravděpodobně nedojde ke změně žádného důležitého parametru.

Hlavní úrokové sazby centrálních bank

Kurzový závazek, v němž se ČNB zavazuje udržovat kurz korun vůči euru nad hodnotou 27,0, bude v platnosti celý rok. Za prvé, sama ČNB deklaruje, že přestane používat kurz jako nástroj měnové politiky nejspíše až v roce 2016. Za druhé, model reakční funkce sestavený pro ČNB indikuje potřebu použití slabšího kurzu k dosažení žádoucí úrovně měnových podmínek při základní úrokové sazbě ČNB na „technické nule“ (0,05 procenta).

1,00

S úrokovými sazbami je to ještě jednodušší. Je značně nepravděpodobné, že by ČNB změnila své měnově-politické úrokové sazby v době trvání kurzového závazku. Z toho logicky vyplývá, že v roce 2015 zůstanou úrokové sazby beze změny. V případě sazeb na peněžním trhu a sazeb úrokových swapů či výnosů dluhopisů bude ovšem důležitý vývoj očekávání, kdy v roce 2016 ČNB opustí kurzový závazek a začne zvyšovat úrokové sazby. Tržní úrokové sazby by taj již v příštím roce případně měnová politika mohla pohnout.

2015

prognóza

1,25

0,75

10

0,50

0,25

0,00 2012 ČNB

2013 ECB

2014 Fed

Zdroj: ČNB, ECB, Fed, Deloitte

2015

Výhled české ekonomiky na rok 2015

Fiskální uvolnění prognóza Vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2015 s následujícími parametry: příjmy 1 118,5 miliard korun, výdaje 1 218,5 miliardy a rozdíl, tedy deficit přesně 100 miliard.

5% 4%

• Ohlédnutí za rokem 2014

Celkový deficit vládního sektoru v širším slova smyslu by se měl v příštím roce prohloubit na 2,5 procenta HDP z letos očekávaného schodku 1,4 procenta HDP. Ve vývoji veřejných rozpočtů se negativně projeví legislativní změny připravené na příští rok. Jde zejména o zavedení 10procentní sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, což povede ke snížení vybraných daní zhruba o 3,3 miliardy korun na úrovni celkových veřejných financí, resp. 2,4 miliardy v samotném státním rozpočtu. Rozpočet zatíží také další přijatá opatření, zejména zvýšení slevy na dani na druhé a další dítě nebo návrat k původnímu valorizačnímu schématu penzí.

3%

• Krátkodobá prognóza – 2015 • Střednědobý výhled – 2016–2020

2% 1% 0% -1% -2%

2011 2011 2011 2011 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015

Veřejné finance (% HDP) prognóza

2%

0%

-2%

11

-4%

-6%

-8% 2000

Vzhledem k očekávanému růstu ekonomiky se cyklicky očištěného primárního rozpočtového saldo (nezahrnuje náklady na dluhovou službu) zhorší o 1,5 procenta HDP, což představuje fiskální impuls, který by měl prognóza zrychlit růst ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu.

4%

2005

saldo vládního sektoru

2010

2015

cyklicky očištěné primární saldo

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Deloitte prognóza

100% 3%

90% Schodek vládního sektoru 2,5 procenta se ukazuje jako příliš vysoký z pohledu analýzy dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Pokud by se měl 80% veřejný dluh v poměru k HDP stabilizovat na současné úrovni (44 procent 70% HDP), neměl by schodek v příštím roce přesáhnout 1,3 procenta HDP. Bylo 60% by tedy žádoucí, aby se deficit veřejných financí alespoň stabilizoval na úrovni let 2013 a 2014 (1,3, resp. 1,4 procenta HDP). Zvýšení deficitu 50% na 2,5 procenta HDP vrací dluh v poměru k HDP na rostoucí dráhu 40% a částečně neguje fiskální konsolidaci v předchozích letech.

2% 1% 0% -1% -2%

30% -3% 2010

2011

2012

2013

2014

2015

20% 1995

2000

2005

2010

2015

2020


Česká republika: Základní ekonomická data & prognózy 2010

• Ohlédnutí za rokem 2014 • Krátkodobá prognóza – 2015 • Střednědobý výhled – 2016–2020

2011

2012

2013

2014

2015

Reálná ekonomika HDP (meziroční růst) míra nezaměstnanosti (ČSÚ)

2,1 7,3

2,0 6,7

-0,7 7,0

-0,7 7,0

2,2 6,1

2,3 5,8

Ceny CPI (průměr) PPI (průměr)

1,5 1,3

1,9 5,5

3,3 2,1

1,4 0,8

0,4 -0,4

0,5 0,3

Vnější nerovnováha běžný účet platební bilance (% HDP) zahraniční dluh (% HDP)

-3,6 44,7

-2,1 46,7

-1,6 48,2

-1,4 54,2

0,3 -

1,1 -

Veřejné finance saldo vládního sektoru (% HDP) dluh vládního sektoru (% HDP)

-4,4 38,2

-2,9 41,0

-4,0 45,5

-1,3 45,7

-1,4 43,8

-2,5 42,9

Úrokové sazby CNB 2T repo (konec roku) 3M PRIBOR (konec roku)

0,75 1,22

0,75 1,17

0,05 0,50

0,05 0,38

0,05 0,34

0,05 0,35

25,29 18,75

25,80 19,94

25,14 19,06

27,43 19,89

27,60 21,95

27,50 23,05

Devizové kurzy CZK/EUR (konec roku) CZK/USD (konec roku)

12


Střednědobý výhled – 2016-2020 Globální ekonomika v letech 2016-2020 Mnohé ekonomiky rostou po poslední globální finanční krizi pomalejším tempem. Z různých příčin. Některé země prochází výraznou fiskální konsolidací, v jiných brzdí ekonomický vývoj změny ve finančním sektoru reagující na nové regulatorní požadavky i vlastní měřítka řízení rizika, jinde jde o korekci dlouhodobě neudržitelného ekonomického modelu strukturálními změnami. V situaci, které se říká „nový normál“, lze očekávat, že v letech 2016-2020 globální ekonomika poroste tempem 3,3-3,4 procenta ročně. Pro srovnání v letech 2010-2014 rostla průměrně tempem 3,7 procenta ročně, stejně jako v předchozím desetiletí.

Eurozóna by měla být nejpomaleji rostoucí vyspělou ekonomickou oblastí s průměrným růstem 1,0 procento, přičemž Německo poroste průměrným tempem 1,5 procenta, Francie 1,1 procenta a třetí největší ekonomika eurozóna, Itálie, tempem pouhých 0,6 procenta. Mezi středoevropskými zeměmi by si největší dynamiku měly udržet Polsko a Slovensko s růstem HDP zhruba 3 procenta ročně. USA by měly v průměru růst o 2,8 procenta ročně. Japonsko poroste o 1,0 procenta ročně. Čína sice zvolna ztrácí svou dynamiku, nicméně v druhé polovině tohoto desetiletí by stále měla růst průměrným tempem 6,7 procenta.

13

-6%

-1% -2%


2011 2011 2011 2011 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014 2015 2015 2015 2015

2000

Základní parametry české ekonomiky v letech 2016-2020 Průměrné tempo růstu české ekonomikyprognóza by v druhé polovině této dekády mělo dosahovat 1,7 procenta. Ve světle historické výkonnosti české ekonomiky se to může zdát jako nízké číslo, nicméně nutné je vzít v potaz očekávaný externí vývoj. Pokud poroste německé ekonomika průměrně pouze o 1,5 procenta, limituje to do značné míry také prostor pro růst českého hospodářství.

4% 3%

• Ohlédnutí za rokem 2014

2%


-8%

1%

2005

2010

2015

HDP per capita (EU-28=100%; přepočteno podle parity kupní síly) prognóza

100% 90% 80% 70% 60%

0%

14

50%

-1%

40%

-2%

30% -3% 2010

2011

2012

2013

2014

2015

20% 1995

2000 Slovensko

prognóza 9,0

8,0

7,0

6,0

5,0 2012

2013

2014

2015

2005 ČR

Zdroj: Eurostat, Deloitte

Maďarsko

2010 Polsko

2015

2020


Uvedené tempo růstu ekonomiky povede k pozvolné konvergenci k průměru EU-28, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. V roce 2013 dosahovala Česká republika 81 procent průměrné úrovně EU. V roce 2020 by se mohla pohybovat na úrovni 86 procent průměru EU. Konvergence tedy zůstane relativně pomalá. V posledních 15 letech se Česká republika přibližovala průměru EU tempem 0,3 procentního bodu ročně. Znatelně pomaleji než ostatní středoevropské ekonomiky. Míra nezaměstnanosti (podle metodologie ČSÚ) by v průměru měla dosahovat 5,8 procenta. Celková průměrná zaměstnanost by měla činit 4,97 milionu osob, za předpokladu zvolna klesající populace v produktivním věku. Průměrná mzda se bude zvyšovat o 4,0 procenta nominálně, resp. 2,0 procenta v reálném vyjádření. Vývoz by měl růst v průměru 8procentním tempem, dovoz o 8,3 procenta ročně. Přebytek zahraničního obchodu tak zůstane vysoký a v průměru se bude pohybovat nad 200 miliardami korun ročně. Především díky vysokému přebytku zahraničního obchodu bude ve druhé polovině dekády kladné saldo běžného účtu platební bilance. Průměrné by mělo dosahovat 0,8 procenta HDP. Inflace ve spotřebitelských cenách by měla v letech 2016-2020 kolísat kolem inflačního cíle centrální banky a v průměru bude činit 2,0 procenta. Stejně by tomu mělo být u indexu cen průmyslových výrobců.

Vzhledem k poměrně nízkému růstu ekonomiky a inflaci výrazněji se nevzdalující inflačnímu cíli bude měnová politika v druhé polovině tohoto desetiletí umírněná. V roce 2016 sice skončí kurzový závazek a nejspíše dojde k prvnímu zvýšení úrokových sazeb, ČNB ale nebude muset být nijak agresivní. V průměru by v letech 2016-2020 hlavní dvoutýdenní repo sazba ČNB měla činit 1,0 procento. Kurz koruny se po ukončení kurzového závazku ČNB vrátí k postupnému reálnému zhodnocování. Tempo reálné apreciace bude ovšem pozvolné, v průměru by mělo v druhé polovině této dekády činit pouze 0,5 procenta. Vzhledem k nízké inflaci v eurozóně, by většinu reálného posílení měl zajistit rozdíl ve vývoji cen. Zhodnocení nominálního kurzu bude tedy jen mírné. V roce 2020 by se měl kurz koruny pohybovat mezi 26-27 korunami za euro. Fiskální politika se odhaduje poměrně obtížně, protože rozpočtová rozhodnutí vlády se budou odvíjet především od výsledků parlamentních voleb. Za předpokladu, že by se významněji neměnily daňové sazby a vývoj klíčových rozpočtových výdajů, měl by se schodek vládního sektoru pohybovat v průměru mezi 2,0-2,5 procenty HDP. Při tomto kurzu fiskální politiky by se dluh vládního sektoru postupně zvyšoval a v roce 2020 dosáhl 47 procent HDP.

15

Výhled české ekonomiky na rok 2015 • Ohlédnutí za rokem 2014

Kontakty

David Marek


+420 246 042 464 [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika

Výhled české ekonomiky. na rok Výhled české ekonomiky. Mírný optimismus

Recommend Documents