Přenos finanční krize do reálné ekonomiky a dopady na podnikatelskou sféru ekonomická přednáška pro jednání představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
8. prosince 2009
Struktura prezentace
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky
2
Prognóza ekonomického vývoje
3
Závěr
2
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky
americké banky poskytly hypotéky nižší kategorie (subprime) méně solventním klientům
postupný nárůst úrokových sazeb způsobil platební problémy mnoha klientů
pokles cen nemovitostí
nové finanční produkty vytvořené bankami na financování poskytnutých subprime hypoték způsobily investorům značné ztráty
v létě 2007 v USA startuje řetězová krize na finančních trzích
pokles cen strukturovaných dluhových instrumentů
konec období relativní hojnosti likvidity a nízké volatility
vznik vzájemné nedůvěry mezi bankami
řetězová reakce a nákaza i do reálné ekonomiky
3
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky Světová ekonomika
Česká ekonomika Krize důvěry Přímé dopady (držba CDO,...)
Finanční sektor
Vyvádění zisku či likvidity z ČR
Finanční sektor
Expozice vůči zahr. bankám Zabrzdění rozvoje fin. trhu Úrokové sazby
Ekonomický vývoj
Ekonomický vývoj
Investice Zahraniční poptávka
Vládní výdaje
Investice
Spotřeba Export Kurzový vývoj
Import
4
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky E URO S HORT TE RM RE P O (E CB)
1/12/09
6
FED razantně snižuje úrokové sazby stejně5reaguje i ČNB posléze reaguje i ECB (+ další opatření centrálních bank na 4 dodávání likvidity) 3
2
1
0 2005
2006
2007
2008
EURO SHORT TERM REPO (ECB) - MIDDLE RATE CZECH REPUBLIC REPO 2 WEEKS - MIDDLE RATE US FEDERAL FUNDS TARGET RATE - MIDDLE RATE
2009 5 Source: Thomson Datastream
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky Výhled Consensus Forecasts
6
6
4
4 Mzr. růst HDP [%]
Mzr. růst HDP [%]
Dosavadní vývoj
2 0 -2 -4
2 0 -2 -4
-6
-6
-8
-8 I/00
I/01
I/02
I/03
I/04
Eurozóna
I/05
I/06
SRN
I/07
I/08
I/09
USA
2009f
2010f
Eurozóna
SRN
2011f USA
přenos krize do reálné ekonomiky dosáhli jsme již dna a přijde oživení? dopady na vývoj reálné ekonomiky v ČR 6
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky 600
125
500
100
400
75
300
50
200
25
100
0 1/04
0 1/05
1/06
1/07 Brent
1/08 Ural
1/09 Plyn
2010f
2011f
krize se různě promítla i do cen komodit pokles cen energetických komodit ve 2. pol. 2008 naopak růst cen jiných komodit (drahé kovy – diverzifikace rizika) nižší cena energií umožnila podnikům větší manévrovací prostor na nákladové stránce (makroekonomický dopad = snížení inflace)
7
Cena plynu [USD/1000m3]
Cena ropy [USD/barel]
Ceny ropy a plynu (měsíční průměr) 150
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky Růst HDP (meziročně v %) 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 99/I
00/I
01/I
02/I
03/I
04/I
05/I
06/I
07/I
08/I
09/I
dopad do reálné ekonomiky ČR propad ekonomiky – vnější prostředí (zahraniční poptávka, investice) propad ekonomiky – vnitřní prostředí (spotřeba domácnosti, vláda,
investice) koncem 2009 došlo ke zmírnění poklesu a v mezičtvrtletním srovnání 8 byl vykázán růst ekonomické aktivity o 0,8 %.
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky Stavební produkce (mzr. v %, stálé ceny)
Průmyslová produkce (mzr. v %, stálé ceny) 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 1/05
Průmyslová produkce Sezónně očištěný údaj HP trend 7
1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
Maloobchod bez motor. segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend 7
1/06
7
1/07
7
1/08
7
Stavební produkce Sezónně očištěný údaj HP trend
7
1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
meziroční pokles průmyslové
Tržby v maloobchodě (mzr. v %, stálé ceny) 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 1/05
35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 1/05
1/09
produkce se již zmírňuje stavebnictví je taženo infrastrukturními projekty naopak trž tržby v maloobchodě maloobchodě pokrač pokračují ují v meziroč meziročním poklesu
7
9
1
Přenos finanční krize do reálné ekonomiky
Počet volných prac. míst
Beveridgeova křivka (sezonně očištěné údaje) Celková zaměstnanost dle VŠPS (mzr. v %) 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30
1/08 1/07 9/09 1/09
1/06 1/02
1/99
1/009
1/05 1/04
1/03
1/01
2.5 2 1.5 1 0.5 0 -0.5 -1 -1.5 -2 -2.5
300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540
I/02
Počet nezaměstnaných osob
Poznámka: sezonně očištěné počty osob v tisících. Pramen: MPSV, propočet ČNB
I/03
I/04
I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
Nominální mzda v podnikatelské sféře (mzr. změny v %) Průměrná měsíční mzda (ČSÚ) 14
Hodinová ISPV (průměr)
12
dramaticky (ale vcelku
pružně) reagoval na ekonomickou situaci trh práce a mzdy
10 8 6 4 2
10
0 I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
2
Prognóza dalšího vývoje 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 IV /07
I/ 0 8
II
II I
IV
I/ 0 9
II
90%
70%
50%
III
IV
I/1 0
II
I II
IV
I/1 1
II
3 0 % in te r va l s p o le h livo s ti
tvar prognó prognózy (asymetrické (asymetrické W) odrá odráží: očekávaný vývoj zahraniční poptávky pokračující růst nezaměstnanosti pokles spotřeby domácností v 2010 oživení zahraničního obchodu zastavení propadu investic
prognózovaný růst: 2010: 1,4 % 2011: 2,2 % 11
-4,4 % v r. 2009
2
Prognóza dalšího vývoje Spotřebitelský indikátor důvěry se po výrazném propadu zlepšuje rychleji než podnikatelský
Se z onně očiš tě né indik átor y důvě r y 120.0 110.0 100.0 90.0 80.0 70.0
I-09
I-08
I-07
I-06
I-05
I-04
I-03
I-02
I-01
I-00
I-99
I-98
60.0
M ě s íce průměr rok u 2005 = 100
Souhrnný indikátor
Podnikatels ký indikátor
Spotřebitels ký indikátor
12
2
Prognóza dalšího vývoje B a r ié r y r ů s t u p r o d u k c e v p r ů m y s lu 1 0 0 .0 8 0 .0 6 0 .0 4 0 .0 2 0 .0
o s ta tn í f in a n č n í p r o b lé m y n e d o s ta te k m a te r iá lu /z a ř íz e n í n e d o s ta te k z a m ě s tn a n c ů n e d o s ta te č n á p o p tá v k a n e js o u
X-09
VII-09
IV-09
I-09
X-08
VII-08
IV-08
I-08
X-07
VII-07
IV-07
I-07
X-06
0 .0
13
2
Prognóza dalšího vývoje
Nominální mzda v podnikatelské sféře (mzr. změny v %)
Míry nezaměstnanosti (v %) Obecná nezaměstnanost (VŠPS - ILO) Registrovaná nezaměstnanost celkem
13 12
14
11
12
10
10
9
8
8 7
6
6
4
5
2
4
0
3
I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
I/10
I/11
I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
I/10
I/11
podle prognózy míra nezaměstnanosti dosáhne vrcholu až na přelomu let 2010 a 2011
růst mezd se bude i v příštím roce pohybovat na nízké úrovni 14
2
Prognóza dalšího vývoje 8 Horizont měnové politiky 6
4 Inflač ní c íl 2
0
-2 IV /07 I/08
II
III
IV
I/09
II
90%
70%
50%
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
II
30% interval spolehlivosti
v horizontu měnové politiky se bude celková inflace nacházet mírně nad
inflačním cílem. k růstu inflace budou přispívat daňové úpravy (očekávaný dopad 0,9 p.b.) i vývoj tržních cen 15
2
Prognóza dalšího vývoje 30 28 26 24 22 20 IV/07 I/08 90%
II
III
IV I/09 70%
II 50%
prognóza vývoje kurzu CZK/EUR 2009 26,4 2010 25,7 2011 25,6
III
IV I/10
II
III
IV I/11
II
30% interval spolehlivosti
16
2
Prognóza dalšího vývoje CZE CH KORUNA TO E URO (CZ)
26/10/09
30 28
26
návrat na dlouhodobý apreciační trend v roce CZE CH KORUNA TO E URO (CZ) 2009
26/10/09
24
45
22
40
20
35
18 30
16 25
14 2007
2008
2009
CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE
20
Source: Thomson Datastream
dopady na kurz – oslabení na konci roku 2008
15
10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE
17 Source: Thomson Datastream
2
Prognóza dalšího vývoje 6
5
4
3
2
1
0 IV/07 I/08
II
III
IV
I/09
II
90%
70%
50%
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
II
30% interval spolehlivosti
prognózovaný vývoj tržních úrokových sazeb (3M PRIBOR) 2009 1,9% 2010 1,6% 2011 2,4%
18
2
Prognóza dalšího vývoje tržní sazby rozšíření rozdílu mezi měnověpolitickými sazbami a tržními sazbami
6.0
5.5 5.0 4.5 4.0 3.5
!
3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0
0 1/
7 0
0 4/
7 0
0 7/
7 1
0 0/
Re p o sa zb a ČNB
7 0
0 1/
8 0
0 4/
3M
8 0
0 7/
8 1 1Y
0 0/
8 0
0 1/
9 0
0 4/
9 0
0 7/
9 19
1 0 y vl á d n í d l u h o p i s
2
Prognóza dalšího vývoje
Struktura meziročního růstu úvěrů (příspěvky v p.b. a mzr. v %)
Úroková sazba z úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům a domácnostem (nové obchody, v %)
30
16
25
14 12
20
10
15
8
10
6
5
4
0
2
-5 2004
2005
2006
2007
2008
Finanční neměnové instituce Domácnosti Nefinanční podniky Úvěry celkem
2009
0 2004
2005 Úroková Úroková Úroková Úroková
2006 sazba sazba sazba sazba
2007
2008
2009
z úvěrů celkem z úvěrů nefinančním podnikům z úvěrů na bydlení ze spotřebitelských úvěrů
stav úvěrů nefinančním podnikům meziročně klesá (nižší poptávky, větší
obezřetnosti bank) úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům se od konce roku 2008 snížily, zatímco sazby z úvěrů na bydlení stagnují (a to i přes razantní snížení měnověpolitických sazeb)
20
3
Závěr Jaká by měla tedy být role hospodářsko-politických institucí?
v médiích i na přednáškách se snažím podporovat hospodářskou politiku, která je uvážlivá, rozumná, nesvazující, motivační, ... 29.5.2006 – Hospodářské noviny: „Vláda hédonismu: až přijdou zlé časy“ 12.7.2006 – Hospodářské noviny: „Proč koalice mlčí o euru?“ 10.7.2007 – MF Dnes: „Nemusíme do euroklubu spěchat“ 20.8.2009 – Hospodářské noviny: „Volby nevolby, je třeba škrtat“
zejména stabilní, transparentní a efektivní ekonomické prostředí, které nekomplikuje a nesvazuje život jednotlivým ekonomickým subjektům má předpoklady vytvořit dlouhodobě pozitivní a stabilní klima podněcující rozvoj individuálních schopností a občanských a ekonomických svobod 21
3
Závěr Makroekonomická opatření v době krize
makroekonomické politiky
monetární politika použití standardních nástrojů měnové politiky účinnost transmisního mechanizmu použití nestandardních nástrojů quantitative easing
fiskální politika standardní nástroje fiskální politiky (vestavěné stabilizátory, diskreční politika) expanzivní fiskální politika - účinnost fiskálních balíčků daňová politika (období expanzivní politiky = snižování daní) stabilita vs. změny - neustálé legislativní změny pro podnikatele 22
3
Závěr
Česká republika má podle Studie Světové banky a společnosti PricewaterhouseCoopers jeden z časově nejnáročnějších daňových systémů zpráva 2009 dostupná zde: http://www.doingbusiness.org/documents/Paying_Taxes_2009.pdf zpráva 2010 dostupná zde: http://www.doingbusiness.org/documents/FullReport/2010/Paying-Taxes-2010.pdf
v rámci EU: ČR je v časové náročnosti vyřízení daní předposlední místo (poslední Bulharsko) celosvětově: ČR je ze 183 zemí na 171. místě podnik v ČR potřebuje 613 hodin pro výpočty a platbu daní (průměr v EU 232 hodin) podle loňské zprávy dokonce v ČR průměr 930 hodin!
23
Děkuji za pozornost
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB
8. prosince 2009
