Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
KVANTIFIKACE A DOPADY KORUPCE NA BOHATSTVÍ ZEMĚ The quantification of a corruption and its consequences on wealth of a country Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Luděk BENADA
Bc. Tomáš HERŮDEK BRNO 2014
Jméno a příjmení autora:
Tomáš Herůdek
Název diplomové práce:
Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země
Název práce v angličtině:
The quantification of a corruption and its consequences on wealth of a country
Katedra:
financí
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Luděk Benada
Rok o bh aj o b y:
2015
Anotace Cílem mé diplomové práce „Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země“ je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky. V první částí dochází k teoretické analýze problematiky, literární rešerši a tvorbě teoretického modelu výnosu z korupce. Druhá část je praktická a v ní formuluji několik hypotéz vytvořených na základě teoretického modelu a provádím jejich potvrzení či vyvrácení na základě ekonometrické analýzy ekonomických ukazatelů. V závěru prezentuji výsledky mých zjištění.
Annotation The goal of submited thesis „Quantification of curruption and its consequences on wealth of country“ is to examine, if there exists relationship between corruption and wealth of choosen economics. In first part is concentrated theoretical analysis, literature analysis and creation of theoretical corruption yield model. The next part is practical and based on my theoretical model I formulate few hypothesis and then examine them with econometrics models based on economic indicators. In the end I present found results.
Klíčová slova Korupce, HDP na osobu, efektivita justice, efektivita vládního prostředí, úplácení
Keywords Corruption, GDP per capita, justice effeciency, goverment effeciency, bribery 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kvantifikace a dopady korupce na bohatství země vypracoval samostatně pod vedením Ing. Luďka Benady a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. prosince 2014 vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Luďku Benadovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
4
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................................... 6 1
VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................................................. 7 CO JE TO KORUPCE .............................................................................................................................................. 7 Definice dle Transparency International .......................................................................................................... 7 Definice dle Světové banky ............................................................................................................................... 9 Definice dle MVČR ........................................................................................................................................... 9 Definice dle Nadačního Fondu Proti Korupci .................................................................................................. 9 Definice dle českého právního řádu ............................................................................................................... 10 Definice dle autora ......................................................................................................................................... 10 CO JE TO BOHATSTVÍ ZEMĚ ................................................................................................................................ 11
2
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ PROBLEMATIKY .................................................... 12 2.1 MĚŘENÍ KORUPCE .................................................................................................................................... 12 2.2 KORUPCE A LITERATURA ......................................................................................................................... 13 2.3 MŮJ TEORETICKÝ MODEL KORUPCE ......................................................................................................... 14 2.3.1 Rozdělení korupce na zjevnou a skrytou ......................................................................................... 14 2.3.2 Kdy se korupce zúčastněným stranám vyplatí ................................................................................ 16
3
OVĚŘENÍ TEORETICKÝCH PŘÍSTUPŮ NA REÁLNÝCH DATECH .......................................... 35 3.1 KVANTIFIKACE KORUPCE ........................................................................................................................ 35 3.1.1 CPI – Corruption Perception Index ................................................................................................ 35 3.1.2 BPI – Bribe Payers Index ............................................................................................................... 37 3.1.3 ICRG Corruption Index .................................................................................................................. 38 3.1.4 IMD Corruption Index .................................................................................................................... 38 3.1.5 Výběr vhodného indexu ................................................................................................................... 38 3.2 POTVRZENÍ TEORETICKÉHO MODELU NA ZÁKLADĚ STATISTICKÝCH DAT ................................................ 40 3.2.1 Popis dat jež budeme využívat ........................................................................................................ 40 3.2.2 Hypotéza 1 – Vztah mezi CPI a HDP ............................................................................................. 41 3.2.3 Hypotéza 2 – CPI je ne vždy určeno jen pomocí HDP ................................................................... 43 3.2.4 Hypotéza 3 – Vliv efektivnosti justice má vliv na vnímání korupce ................................................ 46 3.2.5 Hypotéza 4 – Důsledek růstu HDP je pokles vnímané korupce ...................................................... 47 3.2.6 Hypotéza 5 – Pokles vnímané korupce je důsledek zlepšení podnikatelského prostředí vytvářeného vládou 49 3.2.7 Hypotéza 6 – Zvýšení státních výdajů vede k větší skryté korupci .................................................. 52 3.2.8 Analýza korupce na rozsáhlém množství ekonomických dat ........................................................... 53 3.2.9 Shrnutí ............................................................................................................................................. 55
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................. 61 VĚDECKÉ PRÁCE .......................................................................................................................................... 61 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK......................................................................................................................................... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 68
5
ÚVOD Korupce se zdá být stále více přítomnější a dostává se do popředí zájmu vlád, medií či občanů. Paradoxem však je, že prací, jež zkoumají dopad korupce na bohatství ekonomiky není nikterak velký počet. Zájem o tuto problematiku odstartoval Mauro1 v roce 1995 se svojí přelomovou prací, kde jasně ukazuje negativní vztah mezi korupcí a hospodářským růstem. Většina dalších autorů přichází k podobným výsledkům, nicméně v pracích často absentuje snaha o hlubší vysvětlení podstaty korupce a určení kuzalit a jsou obvykle omezené na tvorbu jednoduchých regresních modelů. Ve své práci se snažím nabídnout ucelenější pohled na věc. Nejdříve provedu literární rešerši. Poté rozdělím korupci na skrytou a zřejmou, a na základě mnou vytvořeného teoretického modelu budu vysvětlovat, kdy k oběma formám korupce dochází a jaké má dopady na bohatství země. Následně přejdu k praktické části práce, kde formuluji několik hypotéz, jejichž potvrzením se budu snažit dokázat platnost teoretického modelu. Budu využívat ekonometrickou analýzu ekonomických dat buď ve formě panelových řad nebo ročních průřezů. Na základě nich vytvořím několik ekonometrických modelů, kde budu zkoumat dopady korupce na bohatství ekonomiky v praxi. V konečné části práce představím na základě shrnutí výsledků vztah mezi korupcí a bohatstvím ekonomiky a nastíním možnosti jak snížit míru korupce ve vybrané ekonomice. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky. K naplnění hlavního cíle jsme se rozhodl vytvořit několik cílů dílčích. Nejdříve přistoupím k definicí pojmů korupce a bohatství ekonomiky. Následně pak vytvořím teoretický model rentability korupční transakce, který mi umožní predikovat dopady korupce na bohatství země. Poté na základě teoretického modelu formuluji několik hypotéz, které se pokusím potvrdit na ekonomických datech. Splnění těchto parciálních cílů mi umožní odhalit vztah mezi korupcí a bohatství ekonomiky, který bude prezentován v závěru.
1
MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. 6
1 VYMEZENÍ POJMŮ Cílem práce je zjistit, zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekomoniky. Aby mohl být tento cíl naplněn, je zapotřebí v úvodu definovat pojmy o kterých bude tato diplomová práce dále pojednávat, a to jsou „korupce“ a „bohatství země“.
Co je to korupce V médiích se korupce propírá v podstatě denodenně a často se pod toto slovo schovávají i činy, které pravou korupcí ve skutečnosti nejsou. Jen málo kdo je schopen bez přemýšlení vyřknout jasnou definici co to korupce znamená, a jak je dále zmíněno, občas má s definicí korupce problém i instituce, která se přímo výzkumem korupce zaobírá.
Definice dle Transparency International Transparency International je „nezisková organizace, jejímž posláním je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívá k jejímu omezování“2. Dovolím si malou vsuvku, tato informace ve mně vyvolala podezření, že pro Transparency International zřejmě lidé nebudou „hlasovat peněženkou“. Podrobil jsem tedy jejich výroční zprávu3 analýze, a zjistil jsem že je organizace financována následovně:
2
Kdo jsme. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/kdo-jsme/ 3 Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/Transparency-International-%C4%8CRV%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 7
Obrázek 1 Zdroje financování TI – pramen: výroční zpráva TI, poznámka 2
Pramen: Výroční zpráva TI4
Čili jen 15,04 procent příjmů pramení z vlastní činnosti organizace. Podívejme se tedy, co si pod pojmem vlastní činnost organizace představit: Obrázek 2 vlastní činnost TI
Pramen: výroční zpráva TI5 Jakým údivem pro mne bylo, že všechny zakázky byly realizovány výhradně pro státní sektor. A zajímavá je také částka přesahující 1 milion korun, za provoz telefonní linky a sběr elektronických podmětů. Dle mého názoru by se paradoxně mohlo jednat o takzvanou „skrytou korupci“, kterou budu definovat v práci dále.
4
Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/Transparency-International-%C4%8CRV%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 5 Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/Transparency-International-%C4%8CRV%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf 8
Nicméně zpět k tématu, Transparency International korupci definuje takto: „Korupci lze definovat jako zneužití svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního (soukromého) prospěchu“6 Dle mého názoru se jedná o dobrou definici, schopnou pojmout většinu případů.
Definice dle Světové banky Světová Banka definuje korupci následovně „the abuse of public office for private gain“7. Český překlad by mohl znít jako „zneužití veřejné funkce pro privátní zisk“. Dle mého názoru je tato definice zavádějící, protože korupce se může vyskytovat nejen ve veřejné sféře, kde je bohužel ze své podstaty nejčastější, ale i ve sféře soukromé. A Světová Banka tímto celou soukromou sféru v podstatě ze své definice vyřadila.
Definice dle MVČR Ministerstvo Vnitra definuje korupci následovně: „Korupci lze charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta.“8 Dle mého názoru se jedná opět o definici schopnou pojmout většinu případů.
Definice dle Nadačního Fondu Proti Korupci NFPK je mediálně známý projekt českého miliardáře Karla Janečka. Jedná se o fond, jehož cílem je potírání korupce. Jeho definici uvádím jako zástupce těch nepříliš povedených: „Korupce je zneužití postu či pravomocí v politice a veřejné správě pro dosažení nezaslouženého soukromého zisku a - alespoň z pohledu NFPK - jde o nejhorší formu krádeže. Krádeže, která se stala společensky přijatelným „zločinem bez rizika““9
6
Co to je korupce. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/co-je-to-korupce/ 7 Helping Countries Combat Corruption: The Role of the World Bank. World Bank [online]. [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://www1.worldbank.org/publicsector/anticorrupt/corruptn/cor02.htm 8 Definice korupce. MVČR [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezenipojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx 9 Definice korupce. NFPK [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/definice-korupce 9
V podstatě celá definice je špatně. Opět ignoruje korupci v soukromé sféře. Navíc fakt, že je korupce společensky přijatelná, není ničím podložen, a dále korupce není nikdy bez rizika.
Definice dle českého právního řádu Náš právní řád nezná přímo pojem „korupce“, ale disponuje celou kapitolou zvanou úplatkářství, která korupci vystihuje. Definice úplatku je následující: „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“10 S úplatkem se pak dále pojí dva trestné činy, přijetí úplatku11 a podplácení.12
Definice dle autora Je téměř pravidlem, že kdykoliv se někdo vyjadřuje o korupci, vyjadřuje se o ní jako o něčem negativním, nemorálním a často až s podivem, že vůbec existuje. Mnoho lidí proti ní chce bojovat, tvrdě ji trestat a nejlépe ji okamžitě zakázat. Přitom málokdo si uvědomí, že korupce je přirozená vlastnost našeho ekonomického systému a podobně jako plíseň, také potřebuje určité podmínky pro svůj výskyt, potažmo růst. Pokud se na mediální humbuk podíváme optikou tohoto tvrzení, naráz nám zákazy korupce připadnou nejspíše stejně absurdní jako zákazy plísně. Můžeme uzákonit že plíseň se vyskytovat nesmí, ale navzdory tomu bude stále přítomna. Aby se korupce mohla vůbec vyskytnout, musí být splněna hlavní zásad, a to že je někde naakumulováno velké množství aktiv, o nichž rozhoduje někdo jiný, než jejich vlastník. Pojmem „Aktivum“ nyní nemyslím klasické ekonomické aktivum, ale širší spektrum věcí. Určitě sem můžeme bezpečně zařadit peníze. V soukromé sféře můžeme najít příklad v nákupním oddělení firmy, které lidé disponují penězi firmy a za ně nakupují služby či zboží od dodavatelů. Ve státní sféře pak opět nákupy zásob, materiálů či jiné veřejné zakázky. Dále pak majetek. V soukromé a státní sféře například rozprodej majetku za podezřelých okolností. A konečně moc. V soukromé sféře například váš nadřízený a jeho moc zvýšit vám plat. Ve státní sféře například policista a jeho moc nezaznamenat přestupek.
10
Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 334, odstavec 1 Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 331 12 Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 332 10 11
Tam kde se splní tento předpoklad, musí dále dojít k nalezení dvou osob, jež budou mít zájem uskutečnit korupční transakci. Prvního z nich budu nazývat korumpovaný, a je to člověk, který má pod kontrolou výše zmíněná aktiva. Může s nimi tedy nakládat v závislosti na vlastním uvážení, a měl by s nimi obvykle nakládat tak, aby přinesl majiteli aktiv užitek. Druhá osoba je korumpující, tedy osoba, jež má zájem o výše zmíněná aktiva. Rád bych poznamenal, že i když slovo korumpovaný značí pasivitu a korumpující aktivitu, nelze z této definice jednoznačně stanovit, že úplatek vždy nabízí korumpující. Také si o něj může říct korumpovaný. Na základě výše popsaných podmínek jsem tedy vytvořil následující definici: Při korupci buď existuje velké množství aktiv, o kterých rozhoduje korumpovaný, jež není jejich vlastníkem, a nebo má korumpovaný status ze kterého plyne moc. Korumpovaný má o svěřených aktivech či na základě svěřené moci rozhodovat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ve prospěch svěřovatele. Ale rozhoduje vědomě ve prospěch korumpujícího a tudíž ve většině případů v neprospěch svěřovatele. Za toto jednání korumpovaný může a nemusí dostat odměnu.
Co je to bohatství země Jedná se o velice abstraktní pojem. Můžeme hodiny diskutovat, jestli zde zařadit výrobní faktory, domácí úspory, vzdělanost populace (která teoreticky přispívá k větší efektivitě a tudíž produktivitě), zdravotní péči, edukační systém a podobně. Pro provádění ekonometrického výzkumu je však potřeba, aby bylo bohatství měřitelné. Nejlépe se pro můj účel hodí indikátory světové banky s názvem World Development Indicators13. Zahrnují nepřeberné množství dat, od počtu dětí, jež jsou léčeny antimalariky, až po počet uživatelů internetu na 100 obyvatel. Jedná se celkem o 1340 indexů a po jejich důkladné analýze jsem odhalil, že stejně většina indexů je více či méně pevně spjatá s HDP na osobu. V souladu s ostatními ekonometrickými studiemi jsem tedy zvolil ukazatel HDP na osobu.
13
World Development Indicators. World Bank[online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators 11
2 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ PROBLEMATIKY 2.1 Měření korupce Při korupčním jednání jsou zúčastněné strany většinou vystaveny riziku postihu, tudíž není v ničím zájmu zveřejňovat podrobnosti proběhlých korupčních transakcí a tedy transakce většinou proběhnou bez povšimnutí. Čili získat „tvrdá data“ výskytu korupce je v podstatě nemožné. Nejblíže tomuto přístupu je výzkum Petera Neumanna, který v roce 1994 sestavil svůj korupční index na základě dotazů německých exportérů14. Můžeme tedy měření korupce rozdělit do následujících metod.15 • Expertní odhad – odhadnutí míry korupce • Dotazníkové šetření – klasický dotazník, kdy respondenti jsou obvykle obyvatelé dané země či zaměstnanci firem • Kompilát – kombinuje v sobě přístupy 1 a 2. Na základě nich poté vytvoří nějaký odhad korupce • Tvrdá data – přesné měření korupce - nereálné Na základě expertního odhadu funguje index „International Country Risk Guide“ (ICRG), na základě dotazníkové metody index „Bribe Payers Index“. Kompilát výzkumů je pak „Corruption Perception Index“ a zástupce tvrdých dat je zřejmě jenom výše zmínění Neumannův index. Při měření korupce těmito způsoby vzniká jeden zásadní problém, a to že je zde zahrnuta pouze korupce zjevná, nikoliv skrytá. Podívejme se tedy na následující 2 příklady: •
Policista si řekne o úplatek – jedná se o zjevnou korupci
•
Při státním nákupu tanku dojde k cílenému předražení zakázky – jedná se o korupci skrytou
14
WEI, S.; Corruption in economic transition and development: grease or sand?, unpublished, presented at the UNECE Spring Seminar, May, Geneva. 2001 page 6 15 WEI, S.; Corruption in economic transition and development: grease or sand?, unpublished, presented at the UNECE Spring Seminar, May, Geneva. 2001 12
Měření dokáže zachytit první případ, protože se s ním dostali lidé do styku. Druhý případ však nepostihne.
2.2
Korupce a literatura
Zřejmě nejznámějším (a rozhodně nejcitovanějším) výzkumníkem na poli korupce je Paolo Mauro. Jeho první práce z roku 1995 se jmenuje „Corruption and Growth“16, a objevuje zde negativní vztah mezi korupcí a růstem hrubého domácího produktu na osobu. Jako data používá The Economist Intelligence Unit17, jejichž index korupce byl šetřen dotazníkovou metodou. V další své práci z roku 1998, jménem „Corruption and the composition of government expenditure“18 přichází se zjištěním, že čím je v zemi větší korupce, tím menší má země výdaje na školství. Tento fakt je vysvětlen tím, že ve školství je málo potenciálních korupčních příležitostí, na rozdíl třeba od armády, a proto jsou prostředky alokovány do oblastí v nichž je snadnější korumpovat. Jako index korupce používá ICRG corruption index19, který je sestavován expertními odhady. Dále je zde práce „Influence of corruption on economic growth rate and foreign investment“20, která nachází signifikantní vztah mezi HDP na osobu a indexem CPI od Transparency International. Doslova uvádí, že průměrný nárůst indexu CPI o jeden bod (čili pokles měřené korupce o jedno procento, protože 100 bodů mají nejméně zkorumpované země) vede v průměru s zvýšení HDP na osobu o 1,7 procentního bodu. Také by bylo hodno zmínit práci „Corruption, growth and political regimes: cross country evidence “21. Která nachází nepřímou úměru mezi hodnotou korupce a HDP na osobu. Dále pak říká, že nenašla žádný vztah mezi výškou vládních výdajů a korupcí. Všechny statistické operace byly provedeny za pomocí indexů CPI, ICRG a IMD.
16
MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. 17 The Economist Intelligence Unit. The Economist [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.eiu.com/home.aspx 18 MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. 19 ICRG Index [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: https://epub.prsgroup.com/index.php/products/icrg 20 PODOBNIK, B., SHAO, J., NJAVRO, .D,IVANOV P. and H. E. STANLEY. Influence of corruption on economic growth rate and foreign investment. The European Physical Journal B. 2008, vol. 63, issue 4, s. 547550 21 MENDEZ, F. and SEPULVEDA, F.; "Corruption, growth and political regimes: Cross-country evidence," European Journal of Political Economy, Elsevier, vol. 22(1), March 2006, pages 82-98. 13
V neposlední řadě je zde nejaktuálnější práce „A question of causality between political corruption, economic freedom and economic growth in Europe“22, která nachází nepřímou úměru mezi korupcí a ukazatelem HDP na osobu. Také existuje zajímavá práce „Does economic growth reduce corruption? theory and evidence from vietnam“23. Tato práce je úzce zaměřená na Vietnam. Říká, že s růstem HDP se snižuje korupce protože vlády „extrahují“ úplatky z firem v menší míře, protože firmy by se jinak mohly přestěhovat do jiného okrsku, kde jsou úplatky menší. Vysvětlení o stěhování firem mi na první pohled přijde poněkud neuspokojivé, protože myslím, že stěhování firem je velmi nákladný proces a nejedná se o nic běžného. Shrnutí Většina ekonometrických studií přistupuje k měření korupce tak, že se snaží vysvětlit HDP na obyvatele pomocí indexu korupce, zahraničních investic, růstu populace, vládního zřízení a podobných věcí. Potom téměř všechny studie dojdou k závěru, že s klesající mírou korupce se zvyšuje HDP na obyvatele, a klesající míra korupce tedy způsobuje větší ekonomický růst. Většina studií se nijak odborně nevypořádá s faktem co je příčina a co následek a ani korupci nikterak nestudují do hloubky. Navíc žádná studie nenašla vztah mezi velikostí vládních výdajů a mírou korupce, což je přinejmenším podivné, protože tento vztah je logicky očekáván. Protože tam kde dochází k přerozdělování většího množství peněz lze předpokládat, že ztráty při tomto přerozdělování budou větší.
2.3 Můj teoretický model korupce V této práci kladu důraz na teoretický model korupce, jež jsem vytvořil a který by měl pomoci vysvětlovat tento fenomén hlouběji. V další části práce se budu snažit tento model potvrdit pomocí statistických dat.
2.3.1 Rozdělení korupce na zjevnou a skrytou Začal bych zásadním faktem, který většina předchozích studií vůbec nebere v potaz, a to vypovídací schopnost současných nástrojů pro měření korupce. Tyto nástroje obvykle zaznamenávají vnímání korupce, nikoliv skutečné korupční transakce. Aby toto vnímání 22
OANA-RAMONA, A. K. and TOPCU, L. M.; A question of causality between political corruption, economic freedom and economic growth in Europe. 2010. 23 BAI J, JAYACHANDRAN S., MALESKY E., and OLKEN B.,; Does Economic Growth Reduce Corruption? Theory And Evidence From Vietnam, Bureau for Research and Economic Analysis of Development, Apr.14, 2013. 14
mohlo být zaznamenáno, je potřeba aby jednak korupční transakce proběhla a druhak, aby se s touto korupční transakcí dostal respondent do styku. Pokud tedy korupční transakce proběhne, ale respondent se s ní nedostane do styku, jednoduše nemůže být zaznamenána do vnímaní korupce, a je tedy skrytá, není kvantifikovaná, ale přesto se stala.
Zřejmá korupce Obvykle je zde předmětem směny na jedné straně státní úředník či zaměstnanec a na druhé straně je důchod občana. Uvedu 4 příklady: 1. Policista požaduje úplatek aby nedošlo k zaznamenání přestupku překročení rychlosti 2. Doktor požaduje úplatek, aby byl pacient zařazen dopředu na listinu čekatelů na operaci 3. Státní úředník na stavebním úřadě požaduje úplatek, aby došlo ke kolaudaci stavby 4. Celník požaduje úplatek, aby nezamítl objednanou zásilku pro firmu Všechny příklady mají jedno společné, a to že se jedná o formu korupce, která se přímo dotýka daného respondenta a jeho důchodu. Vzhledem k tomu, že jde o jeho důchod, bude na tuto formu korupce velmi citlivý a proto ji bude možno pečlivě a přesně měřit pomocí indexů korupce.
Skrytá korupce Tento typ je naprosto odlišný od korupce zřejmé, a dá se i trochu přirovnat k dobývání renty, nicméně ne vždy by tato definice byla platná. Ve většině případů se realizuje jako státní investice, jež je předražena o korupční přirážku. Opět uvádím 4 příklady: 1. Stavba dlouhého úseku dálnice 2. Stavba tunelu v Praze 3. Privatizace městského bytu24 4. Nákup nábytku do kanceláře Všechny výše uvedené případy jsou společné tím, že předmětem korupce není důchod občana, nýbrž státní majetek. Tyto transakce také nejsou nikde zaznamenány, a jsou tedy „skryté“. Jediná možnost, jak se o nich může respondent dotazníkového výzkumu dozvědět,
24
Extajemník Brna-střed odešel z úřadu se smlouvou na byt v centru města. Idnes.cz[online]. Publikováno 8.12.2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://brno.idnes.cz/extajemnik-pseja-a-novy-byt-v-brne-drf-/brnozpravy.aspx?c=A141208_2122386_brno-zpravy_daj 15
je většinou jen z médií. Jinak nemá tušení, že se něco takového vůbec děje a nemá ani motivaci skrytou korupci jakkoliv sledovat, protože z toho nemá žádný užitek.
2.3.2 Kdy se korupce zúčastněným stranám vyplatí Aby mohla korupční transakce proběhnout, musí z ní obě strany mít užitek, protože obě strany do této transakce vstupují dobrovolně. Vytvořil jsem tedy dva fiktivní příklady pro rozhodovací proces korupce zřejmé a skryté, podané formou příběhu, na kterém demonstruji faktory, jež rozhodují o tom, jestli se korupční transakce učiní.
Jak probíhá korupční transakce zřejmá Řidič automobilu v nějaké chudší zemi překročil dovolenou rychlost o 40 kilometrů za hodinu a při tomto jednání byl přichycen policisty. Oběma je známo, že oficiální pokuta za tento čin odpovídá jednomu průměrnému měsíčnímu platu. Nejdříve si každý zúčastněný v podstatě vykalkuluje svůj výnos z korupční transakce. Pro řidiče je to výše oficiální pokuty (měsíční plat) mínus výše zaplaceného úplatku. Pro policistu je to výše přijmutého úplatku. Poslezé si každý sám začne vypočítávat „náklady“ na korupční transakci. Začnou asi nejprve morálkou, tedy když uskutečním korupční transakci, budu špatný člověk? Oba nejpsíše dojdou pomocí racionalizace k odpovědi, že „by to udělal na jejich místě každý“. Poté budou hodnotit rizikovost transakce. Mohu druhému důvěřovat? Co když je to nastrčený agent? Pokud vyhodnotí důvěryhodnost pozitivně, přichází na řadu finanční aspekt korupce. Pokud by byl pan řidič chudý, rád úplatek zaplatí, protože mu ušetří peníze. Pokud by například vydělával 10 násobek průměrného měsíčního platu, jeho ochota zaplatit úplatek by klesala, protože dodatečné peníze by pro něj neměli až takovou hodnotu. Stejně jako pokud by pan policista byl chudý, bude mít větší tendenci úplatek příjmout. S růstem jeho platu se však ochota příjmat úplatky snižuje, protože z nich už nemá takový užitek jako předtím, ale potenciální problémy, kterým se vystaví, jsou pořád stejné. Tedy oba dva účastníci spočítají tyto faktory jako „náklad“. A pokud výnos z korupční transakce překoná náklady, transakce se pravděpodobně uskuteční.
Jak probíhá korupční transakce skrytá Státní úředník a majitel stavební firmy vyjednávají o stavební zakázce v hodnotě 10 milonů korun. Majitel na základě předchozích zkušeností ví, že může dojít k vyslechnutí žádosti o úplatek. Úředník tuto žádost o úplatek sofistikovaně naťuká na display kalkulátoru, aby nemohl být zaznamenán při této činnosti. Jedná se o 1 milion korun. Oba dva projdou stejným 16
rozhodovacím procesem jako v korupci zjevné, čili nejdříve zhodnotí morálnost transakce, posléze vyhodnotí rizikovost a nakonec zhodnotí finanční aspekt. Pokud vše výjde kladně, a výnosy překonají náklady, pak se korupční transakce uskuteční. Rozdílem oproti korupci zjevné je však hodnota korupční prémie, čili výnosu. V korupci zjevné se jednalo o zhruba půl měsíčního platu. V korupci skryté se jedná o 1 milion korun pro úředníka a zakázku za 10 milionů pro podnikatele. Je zřejmé, že úředník velice často nebude mít dostatečný příjem na to, aby byl od skryté korupční transakce odrazen pomocí finančního aspektu.
Model rentability korupční transakce V předchozích příkladech jsem se snažili vystihnout rozhodovací model při vzniku korupční transakce. Zvolil jsem formu dvou krátkých příběhu, protože jsem názoru, že tyto příběhy mohou mít velkou vypovídací hodnotu a pomohou mi identifikovat klíčové aspekty, jež mají vliv na průběh korupční transakce.. Na základě předchozích příběhů předkládám jednoduchý model rentability korupční transakce:
Obrázek 3Model rentability korupční transakce
Pramen: vlastní práce autora Zelený (levý) sloupeček značí výnos z korupční transakce. Pravý sloupeček značí náklad. Osa Y má popisek bohatství. Výnosy a náklady totiž vždy nejsou vyjádřeny pouze v penězích, ale mohou být i v jiných veličinách (majetek, moc...). Výnos z korupční transakce – z předchozích příkladů se může jednat třeba o hodnotu úplatku přijatého policistou aby nedošlo k zaznamenání přestupku. 17
Náklad na riziko korupční transakce – každý účastník individuálně si vyhodnocuje riziko, například jako výšku trestu, když bude přichycen. Náklad na morálku z korupční transakce – každý účastník si sám individuálně vyhodnocuje náklad na morálku Finanční náklad z korupční transakce – jedná se tedy o nějakou minimální částku, kterou by měla korupční transakce přinést, aby jí daná osoba vůbec zvážila. Tento náklad je také individuální, ale bude silně pozitivně korelovat s příjmy dané osoby. Čím je osoba bohatší, tím je pro ní mezní užitek z dalších peněz menší, a tím pádem klesá počet korupčních transakcí, co jsou pro danou osobu zajímavé. Ekonomicky užitek – výnosy – náklady, ekonomický užitek každého zúčastněného. Musí být pozitivní, jinak transakce nemůže proběhnout. Na základě našeho modelu může dojít ke 3 situacím: • Výnosy jsou větší než náklady – korupční jednání tedy přináší ekonomický užitek a výše výnosu bude rovná výnosům poníženým o náklady. • Výnosy jsou rovny nákladům – korupční jednání přináší nulový ekonomický užitek. • Výnosy jsou menší než náklady – korupční jednání přináší ekonomickou ztrátu. Základní ekonomická premisa říká, že „lidé se chovají racionálně“. Za tohoto předpokladu tedy budou korupční transakce realizovány pouze tehdy, pokud budou přinášet ekonomický užitek, čili bude platit varianta jedna. Je však potřeba vzít v úvahu, že se nejedná o veličiny kardinální, a jejich velikost je u každé osoby silně odlišná. Například sociopati, vzhledem k absenci svědomí, mohou morální náklad směle vyloučit. U lidí, jež mají vysokou toleranci rizika bude náklad na riziko menší. U chudých bude finanční náklad menší, u bohatých větší. Vytvořil jsem model, kde je potenciálních korupčních transakcí více a potenciálních účastníků korupce taktéž.
18
Obrázek 4 Teoretický model korupce - minimální práh
Pramen: ilustrace autora
Z modelu je zřejmé, že existuje jakýsi minimální práh, který je roven nejmenším nákladům na korupci zúčastněného. Jakákoliv potenciální korupční transakce, jež nepřekročí tento práh, nepřináší ekonomický užitek z korupce, a tudíž nebude předmětem korupce. Na tomto modelu se jedná konkrétně o případy 7 a 8. Jako příklad bych zvolil třeba nákup kancelářských potřeb v hodnotě 100 korun na českém úřadě. Myslím, že by si nikdo nedal práci s korupčním jednáním, aby získal například 10 korun navíc. Závěr Korupce se vyplácí tehdy, pokud výnosy z korupční transakce překonají náklady pro obě strany a tím obě strany získají ekonomické užitek z dané transakce.
Vliv výše trestu a objasnitelnosti na korupce na korupční jednání
19
Obrázek 5 Teoretický model korupce - vliv rizikové složky,
Pramen: ilustrace autora Jedním z palety nástrojů „boje proti korupce“ je i zvýšení trestu za korupce a nebo zvýšení objasnitelnosti korupčního jednání. Ukažme tedy na mém modelu, co se ve skutečnosti děje, když se zavedou vyšší tresty za korupci a jaký bude efekt tohoto opatření. Pokud tedy dojde ke zvýšení trestů za korupci, zvýší se potřebná kompenzace za rizikový faktor a tím pádem i náklad na rizika. Zvýšení nákladu na rizika nastane i pokud se zvýší objasnitelnost korupčního jednání. Princip tohoto děje lze vysvětlit na takzvané očekávané hodnotě. Mějme tedy korupční jednání, za které hrozí v případě přistižení trest ve výši 10 let. Objasnitelnost těchto korupčních činů je 20 procent. Pokud se osoba tohoto jednání dopustí, očekávaná hodnota trestu je 10 let * 20 procent, čili 2 roky. Riziková složka nákladu tedy musí vykompenzovat 2 roky trestu. Pokud se však změní trestní sazba na 15 let, naráz je očekávaná výše trestu 15 let * 20 procent, čili 3 roky. Riziková složka nákladu se zvýší, protože musí vykompenzovat 3 roky trestu. 20
Pokud se změní objasnitelnost z 20 procent na 40 procent, očekávaná výše trestu se změní na 10 let * 40 procent, tedy 4 roky. Riziková složka nákladů se opět zvýší, jelikož musí vykompenzovat 4 roky trestu. Tyto pohyby rizikové složky nákladů se budou dít jak nahoru, tak dolů. Čili v případě snížení sazeb či objasnitelnosti se sníží rizikový náklad na korupční transakci. Dle mého názoru však nebudou změny lineární. To znamená že pokud dojde k zvýšení očekávaného trestu z roku 1 na rok 2, zvýšení korupčního nákladu nebude dvojnásobné, ale větší, protože člověk si, dle mého názoru, cení dva konsekvenční roky života více než dvojnásobek roku jednoho. Dopady na zřejmou korupci Rád bych dále pracoval s příklady zřejmé korupce, jež byly definovány v předchozích kapitolách. Všechny příklady se týkají důchodu občanů nebo zisku firem. Vycházejme z předpokladu že občan může nabídnout jako úplatek vždy jen část svého důchodu, nebo maximálně celý důchod. Čili výnos z korupční transakce je nějakým způsobem limitován. Vzhledem k tomu že důchod obyčejného občana bude většinou velmi podobný jako důchod kupříkladu policisty, celníka, doktora či státního úředníka, může zvýšení trestů za korupci efektivně odstranit užitek z většiny potenciálních korupčních transakcí, a tím vést opravdu ke snížení objemu zřejmé korupce. Dopady na skrytou korupci Rád bych dále pracoval se 4 příklady skryté korupce, jež byly definovány v předchozích kapitolách. Velikost státního rozpočtu je obrovská, a proto potenciální výnosy ze skrytých korupčních transakcí jsou také obrovské. Jsou to násobky průměrných platů. Čili zde bude také určitý dopad zpřísnění trestní politiky, ale výrazně menší než u zřejmé korupce. Je třeba možné, že příklady 3 a 4 již naráz nebudou pod hrozbou výše trestu rentabilní. Ale příklady 1 a 2, kde dochází k přerozdělování majetku nesmírné velikosti, budou s největší pravděpodobností stále přinášet ekonomický užitek pro korupčníky.
Vliv velikosti HDP na korupční jednání Na modelu korupce budu nyní demonstrovat dopady růstu HDP na korupční jednání
21
Obrázek 6 Teoretický model korupce - vliv velikosti HDP
pramen: ilustrace autora
Většina ostatních studií korupce a různých ekonometrických modelů zastává přesně opačný názor než je ten prezentovaný zde, a to že snížení vnímané korupce vede k růstu HDP. Obvykle je tato situace vysvětlena přes zahraniční investice, které se snížením korupce zvětšují Naopak, zde prezentovaný názor je, že růstem HDP dochází v mém modelu ke změně „finančního nákladu na korupci“. Jak se země stává bohatší, zvětšuje se taktéž životní úroveň a příjem obyvatel dané země. To znamená, že si za svůj příjem mohou pořídit více věcí a dochází k většímu uspokojení jejich potřeb. Tímto se zmenšuje mezní užitek z peněz, čili každý další vydělaný peníz je pro obyvatele méně hodnotný než ten předchozí. Na základě tohoto jevu dojde k onomu zvýšení finančního nákladu na korupci, kdy už se prostě určité potenciální korupční příklady nevyplatí, protože pro potenciální aktéry nepřináší žádný užitek. 22
Dopady na zřejmou korupci Vzhledem k tomu že výška výnosu z korupční transakce je při zřejmé korupci silně navázána na důchody zúčastněných, se stoupáním HDP obvykle stoupá i plat zúčastněných a potom tedy stoupá i finanční náklad na korupci, který, od určitého prahu, způsobí to, že určité potenciální korupční případy přestanou mít užitek Obrázek 7 Teoretický model korupce - vliv HDP na zřejmou korupci
pramen: ilustrace autora
•
A → B s růstem HDP dojde ke zvýšení finančního nákladu na korupci, ale jde o tak malé zvýšení, že ještě nepovede ke ztrátě užitku z většiny korupčních případů. Jedná se hlavně o chudé země.
•
B → C s růstem HDP dojde ke zvýšení finančního nákladu na korupci natolik, aby se už nevyplatily případy 3 a 4
•
C → D s růstem HDP dojde ke zvýšení finančního nákladu na korupci natolik, aby se už nevyplatil také případ 2 Následující teorii asi lépe budou demonstrovat osobní zkušenost rodinného přítele 23
V roce 1998 jsme s rodinou jeli automobilem na dovolenou do Bulharska. Při projíždění přes Rumunsko nás zastavil policista, který nás obvinil z překročení povolené rychlosti a naznačil, že situaci lze taktéž vyřešit úplatkem. Zadržoval nás opravdu dlouho a nakonec se spokojil s kartónem piv.25 Versus nedávná situace: „Policisté provedli u třiadvacetiletého řidiče orientační dechovou zkoušku, kterou naměřili více jak 1,5 promile alkoholu v dechu. Mladík ovšem po tomto úkonu nabídl policistům úplatek ve výši tisíc pět set korun a hlídka toto jednání kategoricky odmítla. Muž si však nedal říct a zvyšoval částku až k osmi tisícům korun. Policisté proto mladého řidiče zadrželi a převezli na nejbližší služebnu policie k dalším úkonům. Celý případ si nakonec převzali kriminalisté prvního policejního obvodu a řidiči sdělili obvinění z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky a podplacení, za což mu v případě odsouzení hrozí až šestileté vězení.“26 Viděno dnešní optikou je pro mě neuvěřitelná představa, že by si někdo vzal úplatek ve formě kartónu piv, a je pro mě docela pochopitelné, že si čeští policisté nevzali ani úplatek ve výši 8 tisíc. Rumunsko však byla v roce 1998 chudá země, jejíž hodnota HDP na obyvatele dosahovala 3288 dolarů (v hodnotě z roku 2005)27. Pro tamního policistu tedy mělo užitek požadovat úplatek a spokojit se s kartónem piv. Naproti tomu HDP na obyvatele České Republiky dosahoval v roce 2013 hodnoty 14 756 dolarů (v hodnotě z roku 2005)28 Protože si český policista za svůj plat mohl pořídit výrazně více hodnoty než rumunský, měl také vyšší „finanční náklady“ na korupci. Tím pádem k uskutečnění transakce nedošlo, protože by přinášela užitek jenom korumpujícímu. Korumpovanému však ne. Dopady na skrytou korupci Samotné zvýšení HDP povede ke zvýšení finančních nákladů na korupci. V dalším odstavci budu navazovat na 4 příklady skryté korupce definované v předchozích kapitolách. 25
Zdroj: osobní zkušenost rodinného přítele Mladík nabízel policistům úplatek. Policie ČR [online]. Publikováno 24.3.2013 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/opily-ridic-nabizel-policistum-uplatek-a-castku-zvysoval.aspx 27 World Development Indicators. World Bank[online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators 28 World Development Indicators. World Bank[online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators 26
24
Růst HDP a tedy i platů a finančního nákladu na korupci je dle mého názoru schopen určitě odstranit ekonomický užitek z příkladu číslo 4. Možná, ale to je již diskutabilní, by odstranil ekonomický užitek z příkladu 3. Pokud však vezmeme v úvahu výrok Věcí Veřejných, že státní zakázky budou podrobeny korupční přirážce o maximální výši 10 procent29, tak stavba dlouhého úseku dálnice, například 10 km, bude stát 2.6mld kč30 a výstavba tunelu v Praze stála 43 mld kč31, bude výnos z prvního korupčního případu 260m kč a z druhého 4,3mld kč. Růst HDP a zvýšení platů tedy těžko vytvoří dostatečný náklad na to, aby odstranil ekonomický užitek z dané transakce. Navíc, zvýšení HDP obvykle vede ke zvětšení státní rozpočtu a tím pádem ke zvýšení skryté korupce.32
Vliv velikosti státního rozpočtu na korupční jednání Žádná předešlá ekonometrická studie neprokázala vztah mezi velikostí státního rozpočtu a mírou korupce. Dle mého názoru je však logické, že čím větší objem peněz se přerozděluje, tím větší bude i míra korupce. Ale bude se jednat o korupci skrytou, protože na korupci zřejmou velikost státního rozpočtu nemá žádný dopad. Tento vztah tedy nebyl v žádné předešlé studii prokázán, protože se pokoušely měřit skrytou korupci pomocí nástrojů pro měření korupce zřejmé. Dopady na zřejmou korupci Žádné dopady nebyly předpokládány ani nejsou očekáváný. Dopady na skrytou korupci První si představme malý státní rozpočet v našem modelu
29
Bárta popírá plán na předražování zakázek, TOP 09 žádá vysvětlení. Idnes.cz [online]. Publikováno 17.5.2011 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/barta-zakazky-skarka-soud-veci-verejne-dyf/domaci.aspx?c=A110517_093427_domaci_jw 30 Srovnání cen dálnic se zahraničím. ŘSD [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/informacni-servis/ceny-dalnic/$file/letak_a5_web.pdf 31 Tunelový komplex Blanka. Wikimedia Foundation [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tunelov%C3%BD_komplex_Blanka 32 Pro podporu tohoto tvrzení jsem sestavil jednoduchý regresní model o 122 zemích, kde jsme vysvětloval velikost státních výdajů pomocí HDP na osobu. Byl zde problém s normalitou reziduí, čili jsme proměnné zlogaritmoval. Výsledek se nachází v Příloze 1 a je zde jasný vztah mezi výškou HDP na osobu a velikostí státních výdajů. 25
Obrázek 8 Teoretický model korupce - malý státní rozpočet
pramen: ilustrace autora Můžeme vidět že jsou zde přítomny 3 potenciální korupční transakce, z toho ekonomický užitek přinášejí transakce 1 a 2. Pokud zvětšíme státní rozpočet, bude náš model vypadat takto:
26
Obrázek 9 Teoretický model korupce - velký státní rozpočet
pramen: ilustrace autora Pokud se zvětší státní rozpočet, znamená to v podstatě, že stát více utrácí. Když více utrácí, zvětší se tedy počet potenciálních korupčních transakcí. Na našem modelu můžeme vidět, že tento počet narostl z původních 3 až na 8. Z toho ekonomický užitek přináší transakce 1 až 4, takže s největší pravděpodobností se provedou. Došlo tedy ke zvětšení objemu korupce, ale vzhledem k tomu, že jde o korupci skrytou, toto zvětšení objemu se nepromítne do indexů, jež korupci měří. Kvůli tomu předešlé ekonometrické studie nenalezly žádný vztah mezi výší vládních výdajů a mírou korupce. Díky našemu modelu můžeme navíc ukázat co se stane, když se omezí maximální možná hodnota státní zakázky. Dojde k zavedení jakéhosi horního limitu, kdy potenciální korupční případy vyšší než tento limit již nebudou existovat. Tím pádem dojde k výraznému omezení korupce.
27
Obrázek 10 Teoretický model korupce - maximální hodnota státních zakázek
pramen: ilustrace autora Bohužel, toto řešení není až tak úplně reálně zaveditelné do praxe, protože státní zakázky jsou většinou ze své podstaty obřího rozsahu, jako například výstavba dálnic, stavební úpravy městských částí a podobně. Těžko lze u takových zakázek limitovat maximální možnou hodnotu.
Vliv rozsahu byrokracie na korupční jednání Rozsah byrokracie má klíčový vliv na zřejmé korupční jednání. S každým úředním úkonem či regulací, jež občan musí provést, nebo je nucen strpět, vzniká prostor pro potenciální korupční jednání. Například při omezení maximální možné rychlosti pod pohrůžkou sankce se občan tomuto omezení buď může podrobit, nebo jej společně s vymahatelem omezení mohou vyřešit korupčním jednáním (přinese-li jim to oběma ekonomický užitek). Podobně však může byrokracie dopadat na firmy, kdy je splnění korupční transakce stojí čas a úsilí, tím pádem vytváří dodatečný náklad..33 Dopady na zřejmou korupci
33
TANZI, V. and DAVOODI, R., Corruption, Growth, and Public Finances (November 2000). IMF Working Paper, Vol. , 2000, pp. 1-27, , strana 9 28
S rostoucím rozsahem byrokracie vznikají nové a nové příležitosti pro potenciální zřejmé korupční transakce. Se vznikem těchto nových příležitostí se zvětšuje celkový objem zřejmé korupce. Protože se jedná o korupci zřejmou, promítne se toto zvětšní do indexů korupce jako její nárůst. V našem modelu se jedná o stejné chování jako při vlivu velikosti státního rozpočtu na skrytou korupci, které lze popsat stejnými obrázky 8 a 9. Dopady na skrytou korupci Při provádění skryté korupční transakce má rozsáhla byrokracie jen minimální nebo žádný vliv, jelikož je tato forma korupce realizována pomocí předražení státních invesit a skrytá korupce je tedy maximálně jen zpomalí.
Vliv korupce na národní bohatství V předchozích kapitolách jsme korupci rozdělili na zřejmou a skrytou. Každý druh korupce je odlišný, a proto jsou tedy i odlišné jeho dopady na národní bohatství. Vliv zřejmé korupce na národní bohatství Dle mé definice korupce musí existovat aktivum, kterým může korumpovaný disponovat a korumpující o něj má zájem. Společným jmenovatelem všech 4 předchozích příkladů zřejmé korupce je toto aktivum moc, a to ve formě statusu který ji zajišťuje. Čili díky uměle vytvořeným státním překážkám a regulacím mají všechny 4 výše uvedené osoby k dispozici moc.
Co říká literatura Tanzi a Davoodi34 uvádějí, že korupce (v našem případě zřejmá), má negativnější dopady na malé firmy, než na firmy větší. Děje se tak proto, že pro malé firmy je korupční výdaj díky jejich malému obratu / zisku větší část rozpočtu, než u firem velkých. Následkem tohoto ubírání zdrojů, nebo v podstatě zvyšování bariér vstupu do odvětví, je tíhnutí k monopolizaci zkorumpovaných trhů. Jedním z těchto výdajů je i čas pracovníků „vyplýtván“ na řešení korupce35. Nicméně se dá namítnout, že tyto firmy ke korupci přistupují, protože je to pro ně výhodnější (méně nákladné), než se podrobit státní regulaci, čili korupce je naopak přínosem. 34
TANZI, V. and DAVOODI, R., Corruption, Growth, and Public Finances (November 2000). IMF Working Paper, Vol. , 2000, pp. 1-27, - strana 9 35 KAUFMAN, D. and WEI, S.-J.; Does "grease money" speed up the wheels of commerce?. The World Bank, Policy Research Working Paper Series, Issue 2254. 1999 – strana 14 29
Smarzynska a Wei36 ve své práci docházejí k závěru, že vyšší zřejmá korupce vede k deformaci zahraničních investic. Investoři méně tíhnou k tomu zakládat své společnosti či pobočky, kde jsou plným vlastníkem, ale raději přistupují k joint-ventures s lokálními obyvateli. Uvádějí také, že čím větší má firma technologické know-how, tím méně je ochotná přistoupit k joint-venture, protože se bojí, že o know-how přijde. Levy37 provedl analýzu korupce na území Gruzie, ještě z dob komunistického režimu. Má podobné zkušenosti, jako můžeme slýchávat od lidí, jež v komunistickém režimu žili, a to že úplatek byl v podstatě vyžadován při téměř jakékoliv činnosti či kontaktu s úřady. Dále prezentuje názor, že korupce umožnila Gruzii mít vyšší produktivitu. Rozbor příkladů 1. Státní aparát se rozhodl, že bude vynucovat jízdu určitou rychlostí. Předtím muselo na silnicích existovat určité ekvilibrium, kdy každý jezdil rychlostí, jež odvodil na základě svých schopností, tolerancí k riziku a toho, jak si vážil svého života (a dalších faktorů). Stát však vytvořil regulaci v podobě omezení rychlosti a na základě této určené rychlosti rovnováhu vychýlil, to vše s nejasným a nezaručeným výsledkem. Protože pokud by tato regulace byla zavedena pouze na základě dobrovolnosti, zřejmě by ji většina lidí ignorovala, zavedl státní aparát za nežádoucí konání sankce. Pověřen vymáháním těchto sankcí byl právě policista, a tím pádem v podstatě nezaslouženě, na základě statusu, dostal přístup ke korupčnímu aktivu moci. Řidič se tedy buď může podrobit trestu za překročení rychlosti, nebo sáhnout ke korupčnímu jednání. 2. Předpokládejme, že zdravotnictví je státní. Stejně jako v předchozím rozboru policista, zde doktor tedy díky státnímu zdravotnictví dostal do ruky korupční aktivum v podobě možnosti rozhodovat o pořadí pacientů čekajících na operaci. V tržním prostředí by nejspíše na operaci šel nejdříve ten, kdo by za ní byl ochoten nejvíce zaplatit (morálnost nyní neberu v potaz). Pacient se tedy buď může podrobit státní regulaci a na operaci čekat a riskovat smrt, nebo sáhnout ke korupčnímu jednání.
36
SMARZYNSKA B.K., and WEI S-J.; Corruption and Composition of Foreign Direct Investment: Firm-Level Evidence, NBER Working Papers 7969, National Bureau of Economic Research. 2000 37 LEVY, D.; Price adjustment under the table: Evidence on efficiency-enhancing corruption. European Journal of Political Economy, 2000 30
3. Opět podobné vysvětlení. Státní úředník má k dispozici korupční aktivum. Žadatel o povolení tedy buď může přistoupit ke korupčnímu jednání, nebo riskovat nařízení stržení stavby. 4. Zase podobné vysvětlení, státní protekcionistická regulace dala celníkovi k dispozici korupční aktivum. Majitel věci určené k proclení buď může riskovat její vrácení, či průtahy na celnici, nebo objednat subsitut na místním trhu, nebo přistoupit ke korupčnímu jednání a věc nechat bezpečně projít celnicí. Příklady zřejmého korupčního jednání mají společnou jednu věc, a to že buď musí dojít ke splnění regulace, nebo je možné se splnění regulace vyhnout korupcí. Prozkoumejme tedy podrobněji dopady na jednotlivé účastníky: Korumpující – tak jako tak bude muset vynaložit určitý náklad. A to buď k podrobení se regulace, nebo k vyhnutí se regulace pomocí korupčního jednání. Pokud se uchýlí ke korupčnímu jednání, dělá tak vždy jen když z něj má větší ekonomický užitek než z podrobení se regulaci. Korumpovaný – pokud dojde ke korupční transakci, korumpovaný získává užitek ve formě renty, protože jeho výnos je nezasloužený. Dojde tedy k nespravedlivému transferu bohatství. Nicméně obvykle nebývají spotřebovány žádné vzácné zdroje či vynaložena zbytečná práce, protože úplatek je ve většině případů realizován formou peněžní platby.38 Společnost - pokud dojde ke korupční transakci, nedostaví se splnění regulace. Otázkou je, jestli má splnění umělé státem vytvořené regulace opravdu přínos pro společnost. Myslím že odpovědět určite nelze plošně a je potřeba tento přínos zkoumat případ od případu. Shrnutí Regulace pokřivila alokaci vzácných zdrojů a tak sama tato regulace brzdí růst bohatství, protože vzácné zdroje nejsou alokovány do nejlepší možné příležitosti. Samotný akt zřejmé korupce paradoxně zmírňuje následky těchto regulací pro korumpujícího, ale přiznává rentu korumpovanému. Přínosy pro bohatství společnosti tedy mohou být jak kladné, tak i záporné.
38
Mohl by být však realizován formou protislužby, například pokud policista zjistí že korumpující je zedník, mohl by vyžadovat třeba výstavbu zdi. Jednalo by se ale o barterový obchod v něm je těžší nalézt ekonomický užitek, než v transakci finanční. Dle mého názoru tedy bude ve většině případů tato transakce provedena ve finanční rovině. 31
Naopak, dle mého názoru, přeregulovanost, špatná vymahatelnost práva a celkově špatné podnikatelské prostředí, jímž je korupce indikátorem, ne však viníkem, vede k zmenšení zahraničních investic a jejich deformaci, jak bylo dokázáno v předešlých pracích. Vliv skryté korupce na národní bohatství U všech příkladů skryté je situace více méně totožná, jedná se o investici ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní peníze, obvykle získané výběrem daní, které v podstatě nikomu nepatří39, je velmi těžké posoudit efektivnost výdajů. Subjekty volného trhu buď generují zisk, nebo časem zaniknou. Stát však většinou poskytuje veřejné statky a zisk negeneruje. Co říká literatura V předchozích pracích sice neproběhlo rozdělení korupce na skrytou a zřejmou, nicméně jak bylo řečeno skrytá korupce je téměř vždy provázána se státním rozpočtem. Mauro40 ve své práci, kde potvrdil vztah mezi indexem korupce a HDP na osobu, zjistil také zajímavou věc, že zkorumpovanější státy měly menší výdaje na školství. Navrhuje vysvětlení, že účastníci korupčních transakcí se snaží vybírat si odvětví, kde může korupční transakce přivést nejsnadnější zisk, a tím školství rozhodně není. Nicméně toto tvrzení je jen jeho domněnka a doporučuje podrobit jej dalšímu výzkumu. Na něj navázali Tanzi a Davoodi41, kteří ve své práci vytvořili teoretický koncept, že korupce bude zhoršovat efektivnost státních investic. Tento koncept následně potvrdili za pomocí regrese, která ukazovala že čím je země zkorumpovanější, tím má horší dopravní infrastrukturu. Jako sekundární dopad nekvalitní infrastruktury je redukce produktivity privátního kapitálu, protože má díky nekvalitní infrastruktuře zbytečné výdaje (častější opravy aut, dražší pojištění atp).
39
V okamžiku kdy jsou peníze vybrány na dani, je jeich majitelem stát. Nicméně majitelem státu není nikdo (respektive my všichni), čili majitelem peněz v podstatě také není nikdo, a nikdo tedy nemá osobní zájem dohlížet na jejich řádné použití. Situace by například byla odlišná v konstituční monarchii, kdy by byl majitelem peněz monarcha a měl by tedy osobní zájem dohlédnout na to aby byly peníze využity co možná nejvíce efektivně. 40 MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. 41 TANZI, V. and DAVOODI, R., Corruption, Growth, and Public Finances (November 2000). IMF Working Paper, Vol. , 2000, pp. 1-27, str 17-20 32
Poté se na scéně opět objevuje Mauro42, který rozvíjí a potvrzuje svojí teorii, že čím větší je v zemi korupce, tím méně utrácí ze státního rozpočtu za školství, v souladu se svou předcházející hypotézeou. Gupta, de Mello a Sharan43 ve své práci potvrzují vztah mezi korupcí a velikostí výdajů státního rozpočtu na armádu. Na důvěryhodnosti této teorii určitě neubírá v médiích dlouho probíraný skandál okolo uplácení při nákupů armádních transportérů Pandur44. Shrnutí literatury Na základě předešlé literární rešerše a teoretického modelu můžeme říct, že samotný akt skryté korupce je téměř vždy svázán s nějakou konkrétní státní investici. Motivace účastníků korupční transakce je maximalizace užitku, tedy maximalizace výdělku. Pro dosažení tohoto cíle je potřeba provést co nejvíce korupčních transakcí, čili realizovat co nejvíce státních investic. Jak bylo dokázáno v předchozích pracích, existuje velké riziko, že investice budou realizovány „pro investici samotnou“, tedy i přes jejich zjevný malý, nulový či dokonce záporný užitek. Dále literatura udává, že skrytá korupce mění kompozici státních výdajů, kdy se přirozeně tok peněz přesouvá do oborů, kde je nejsnadnější korupční transakci provést. Jedná se tedy například o výše zmíněnou investici do armády. Na druhou stranu dochází k odčerpávání peněz ze školství, protože zde se korupční transakce nerealizují příliš snadno, či nejsou dostatečně hodnotné. Prozkoumejme tedy dopady podrobněji mezi jednotlivými účastníky: Korumpující – získává pro své podnikání státní zakázku Korumpovaný – získává rentu, kdy dostává výnos z korupční transakce, o který bude předražena státní zakázka. Společnost – měla by získat hodnotu z vykonané státní zakázky. Zde je otázka, jestli je hodnota větší, stejná nebo menší než investice, za kterou byla pořízena. Vzhledem k
42
MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. 43 GUPTA, S.,MELLO L. And SHARAN R.; Corruption and Military Spending, European Journal of Political Economy 17, 2001, pp 749-77. 44 Kauza pandur. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/korupce-kolemtransporteru-pandur-duj-/krimi.aspx?klic=64107 33
motivacím, jež jsem objasnil výše a empirickému zjištění Mauro (1998)45, je velká pravděpodobnost, že se jedná o investici pro investici samotnou, a tudíž hodnota vytvořená investicí nebude příliš velká. Shrnutí Korupce skrytá má zásadní dopady na národní bohatství. Je potřeba zmínit, že dopadem není pouze ona předraženost zakázky, nebo-li korupční přirážka. Pak by bylo možno na korupci skrytou nahlížet jako na další daň a korupční přirážku brát jako ztrátu mrtvé váhy. To je pouze špička ledovce. Zásadní problém je, že aby zúčastněné strany dostaly korupční přirážku, často pořizují něco, co nikdo nechce, má to nejasný přínos a často to je úplně k ničemu, čili investují jenom proto, aby investovaly46. Zde jsou zásadním problémem „opportunity costs“, protože peníze, za které se korupční investice realizuje, dříve patřili konkrétním lidem. A konkrétní lidé by s nimi, podle mého názoru, dokázali naložit mnohem efektivněji a tím přispět k růstu a bohatství společnosti jako celku. Nicméně většina studií mylně vidí korupci jako příčinu celého problému. Je však jasné, že korupce jako taková nikdy není jev, který může existovat sám o sobě. Podobně jako plíseň potřebuje vlhko, korupce skrytá potřebuje státní rozpočet. Na mém teoretickém modelu jsem ukázal, že čím je rozpočet větší, tím je více potenciálních korupčních případů a tím také větší objem korupce jako takové. Paradoxně tak korupce sice možná brzdí růst, ale její objem je těsně spjat s velikostí státního rozpočtu, čili se dá přeneseně říct, že růst je bržděn velikost státního rozpočtu.
45
MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. 46 DAN. Brusel cpe miliardy do letišť duchů. Euro. 2014, č. 51. 34
3 OVĚŘENÍ TEORETICKÝCH PŘÍSTUPŮ NA REÁLNÝCH DATECH V teoretické části diplomové práce jsem vypracoval model rentability korupčních transakcí. Jedná se samozřejmě jenom teorii která vznikla mou dedukcí, a může či nemusí platit. V této části diplomové práce se pokusím na základě několika hypotéz potvrdit platnost mého teoretického modelu.
3.1 Kvantifikace korupce Prvním problémem, se kterým se v praktické části setkáme, je „vyčíslení“, neboli kvantifikování korupce. Toto téma bylo lehce diskutováno v kapitole o měření korupce. Existuje tedy několik ukazatelů, které se měřením zaobírají. Každý z nich se liší metodikou, léty za které jsou dostupná data a jestli je nabízen zdarma, či jen v placené verzi. V této kapitole nejdříve stručně popíši všechny ukazatele a poté zvolím, jeden pro moji práci nejvíce v hodný.
3.1.1 CPI – Corruption Perception Index Index vnímání korupce vytváří nezisková organizace Transparency International, zmíněná již v kapitole o definici korupce. Poprvé spatřil světlo světa v roce 1995 a vychází v ročním intervalu. Každým rokem se také zvětšuje počet zemí zahrnutých do výzkumu. V roce 2001 jich bylo jen 91, v roce 2012 již 176 a o rok později 17747. V roce 2012 se například jednalo o agregát těchto výzkumů:
47
CPI Overview. Transparency International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.transparency.org/research/cpi/overview 35
Obrázek 11 Zdroje dat pro CPI
Pramen: Rozbor metodologie měření indexu CPI48
Aby byla země zahrnuta do indexu, musela být obsažena alespoň ve 3 výzkumech. Většina zemí byla obsažena v 7-8 výzkumech. Nejvíc výzkumů pro jednu zemi bylo 10. Index nabývá pro každou zemi hodnoty 0 až 100, kde nula znamená že země je nejvíce zkorumpovaná a 100 znamená že země je nejméně zkorumpovaná49. Pro rámcovou představu o výsledcích přikládám obrázek CPI pro rok 2013 zpracovaný jako takzvaná „heat mapa“, jež dává k dispozici přímo Transparency International.
48
Corruption Perceptions Index 2012 Statistical Assessment. Transparency International [online]. [cit. 2015-0103]. Dostupné z: http://files.transparency.org/content/download/534/2217/file/JRC_Statistical_Assessment_CPI2012_FINAL.pdf str 9 49 Corruption Perceptions Index 2012 Statistical Assessment. Transparency International [online]. [cit. 2015-0103]. Dostupné z: http://files.transparency.org/content/download/534/2217/file/JRC_Statistical_Assessment_CPI2012_FINAL.pdf 36
Obrázek 12: CPI grafické vyobrazení korupce
Pramen: Rozbor metodologie měření indexu CPI pramen
50
Červeně jsou označeny nejvíce zkorumpované země, žlutě pak nejméně.
3.1.2 BPI – Bribe Payers Index Další z řady nástrojů pro měření korupce od společnosti Transparency International. Zajímavostí je volný český překlad, který by měl znít jako „Index korumpujících“. Jedná se také o index sestrojovaný na základě dotazníkového šetření. Liší se však tím, že tázáni jsou primárně podnikatelé či manažeři na vyšších postech. Index nevychází každoročně a nejaktuálnější je z roku 2011, kdy bylo dotázáno 301651 osob a předmětem výzkumu bylo 28 zemí. Metodika Výpočtu Výzkum BPI se týká 28 zemí, které dohromady reprezentují 78 procent globálních přímých zahraničních investic. Nejdříve je všem tázaným položena následující otázka: „Co se týče vašeho podnikání, máte obchodní vztah (například jako dodavatel, klient, partner nebo konkurent) se společnostmi, jejichž ředitelství se nachází v jedné z následujících zemí?“ Kde bylo tázaným předloženo 28 zemí, jichž se týká tento výzkum. Poté jim byla ke každé zemi zvlášť položena následující otázka: „Jak často se firmy, jež mají ředitelství v (jméno země) účastní úplatkářství v dané zemi?“ 50
Corruption Perceptions Index 2013 results. Transparency International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2013/results 51 BPI Overview. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z:http://www.transparency.org/bpi2011/in_detail 37
Odpovědi byly číslem 1 až 5, kde 1 znamená nikdy a 5 znamená vždy. Následně byly všechny odpovědi konvertovány do stupnice 0 až 10, kde 10 znamená nikdy a 0 znamená vždy. Následně se dotazníky agregují pro jednotlivé země a získáme hodnotu BPI.52
3.1.3 ICRG Corruption Index Inetrnationl Country Risk Guide je měsíčník vydávaný společností The PRS Group, Inc. od roku 1980. Zaměřuje se na 140 zemí, a to od rozvojových po vyvinuté. Obsahuje téměř 30 údajů a jedním z nich je hodnocení korupce, které nabývá hodnot 0 – 6. Toto hodnocení je vytvářeno na základě expertního odhadu a snaží se primárně postihnout korupci v businessu.53
3.1.4 IMD Corruption Index Je součástí publikace „World Competitiveness Yearbook“, jež vydává Institut for Management Development. Korupční index je vypočítán na základě dotazníků od manažerů z téměř 50 zemí. Nabývá hodnot 0 pro nejvyšší korupci a 10 pro nejnižší korupci.54
3.1.5 Výběr vhodného indexu Dva indexy jsou vypočítány dotazníkovou metodou, třetí je vypočítán jako expertní odhad a ve své podstatě kompilát. Pokud je postup výpočtů korektní, měly by si být indexy co do výsledku velmi podobné. Tím pádem bychom mezi nimi měli nalézt silnou korelaci. Co se týče indexů IMD a ICRG, jedná se o placená data, a tudíž jsem korelační analýzu nemohl provést sám. Nicméně Mendéz a Sepulvéda55 měli přístup ke všem těmto indexům a korelační koeficienty vypočítali. Přikládám výsledky v tabulce
52
BPI Overview. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z:http://www.transparency.org/bpi2011/in_detail 53 ICRG Methodology. PRS Group [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.prsgroup.com/wpcontent/uploads/2014/08/icrgmethodology.pdf 54 IMD methodology. IMD [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.imd.org/wcc/wcc-factors-criteria/ 55 MENDEZ, F. and SEPULVEDA, F.; "Corruption, growth and political regimes: Cross-country evidence," European Journal of Political Economy, Elsevier, vol. 22(1), March 2006, pages 82-98. 38
Tabulka 1 Korelace indexů pro měření korupce IMD
CPI
ICRG
IMD
1
X
X
CPI
0.9638
1
X
ICRG
0.8239
0.9125
1
Pramen56 Jak můžeme vidět, všechny 3 indexy mezi sebou velmi silně korelují, a nabízejí tedy podobné výsledky. Korelace CPI a BPI Rozhodnul jsem se však vypočítat koeficient korelace pro indexy CPI a BPI, a to za rok 2011. Problematický fakt je, že index BPI mapuje pouze 28 zemí ale index CPI mapuje zemí více než sto. Udělal jsem tedy průnik množin a do korelace zvolil pouze země, které mají oba indexy. Obrázek 13 Korelace CPI a BPI
pramen: vlastní ilustrace autora
56
MENDEZ, F. and SEPULVEDA, F.; "Corruption, growth and political regimes: Cross-country evidence," European Journal of Political Economy, Elsevier, vol. 22(1), March 2006, pages 82-98. 39
Jak můžeme vidět, BPI a CPI společně korelují s koeficientem 0,83. Je tedy dost pravděpodobné, že BPI bude korelovat i s indexem IMD a ICRG. Bohužel však vzhledem k absenci přístupu k těmto datům nemohu hypotézu experimentálně potvrdit. Shrnutí Nalezl jsem 4 způsoby jak měřit korupci. Všechny jsou si podobné co se týče metodiky a jejich výsledky spolu silně korelují. Můžeme tedy vznést předpoklad, že všechny indexy mají podobnou vypovídací hodnotu. Náš index, se kterým budeme provádět další operace, budeme tedy volit na základě dostupnosti dat. Indexy „ICRG Corruption Index“ a „IMD Corruption Index“ jsou komerční. Index BPI je zase k dispozici jenom pro velmi malý počet zemí a omezený počet let (1999, 2002, 2006, 2008, 20110. Index CPI je k dispozici od roku 1995 , začíná na necelých 100 zemích a jeho záběr se každým rokem zvětšuje. Pro další operace jsem tedy zvolil index CPI
3.2 Potvrzení teoretického modelu na základě statistických dat Abych mohl provést stastistickou analýzu, potřeboval jsem co nejširší záběr dat. Každý z těchto data-setů přichází ve svém vlastním formátu a je velmi těžké ho nějakým způsobem zkombinovat s ostaními. Proto jsem vytvořil počítačový program, který všechny data-sety převedl do vlastního formátu a uložil je do databáze. Odtud jsem mohl pohodlně generovat výstup pro počítačový program GRETL, ze kterého jsem již tvořil další analýzy. Pro zajímavost, databáze těchto záznamů čítá více než 400 000 položek.
3.2.1 Popis dat jež budeme využívat CPI – Jako formu měření zřejmé korupce jsem zvolil Corruption Perception Index, jež byl popsán v předchozí části práce. Pro připomenutí, vydává ho každoročně Transparency international, počet zemí se liší každým rokem a nabývá hodnot 0 (nejvíce korupce) až 100 (nejméně korupce).57
57
CPI Overview. Transparency International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.transparency.org/research/cpi/overview 40
GDP per capita (constant 2005 US$) - jako formu měření bohatství země jsem zvolil index HDP na obyvatele, zdroj dat je světová národní banka.58 Jedná se o hodnotu uváděnou v dolarech z roku 2005. WGI Regulator Quality – jedná se o index z datasetu „World Governance Indicators“59. Jako popis je uveden „Regulator Quality zachycuje schopnost vlády formulovat a implementovat politiku a regulace, které podporují růst soukromého sektoru“60. Jedná se o kompilát, metodika může být nalezena ve zdroji předešlé citace. Tento index jsem vybral jako zástupce velikosti byrokracie daného prostředí. WJP Criminal Justice – jedná se o index z datasetu „World Justice Project“61, který hodnotí kvalitu kriminální spravedlnosti.62 Tento index jsem vybral jako zástupce rizika korupce. K tomu mě vedl dříve definovaný model, že čím je kriminální systém efektivnější, tím více roste náklad na korupci a tím méně korupčních transakcí přináší užitek. General government final consumption expenditure (% of GDP) – velikost vládních výdajů jako procent HDP63 Public spending on education, total (% of government expenditure) – velikost vládních výdajů na školství jako procento HDP64 Military expenditure (% of central government expenditure) – velikost vládních výdajů na armádu jako procento HDP65
3.2.2 Hypotéza 1 – Vztah mezi CPI a HDP Na základě našeho teoretického modelu a i ostatních článků lze předpokládat vztah mezi indexem vnímání korupce a HDP na obyvatele. Děje se tak proto, že s rostoucím HDP roste 58
GDP Per Capita. World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.KD 59 World Governance Indicators. World Bank [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.aspx 60 WGI Regulator Quality. World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/rq.pdf 61 World Justice Project. World Justice Project[online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://worldjusticeproject.org/ 62 About rule of law. World Justice Project [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://worldjusticeproject.org/what-rule-law 63 General government final consumption expenditure.(% of GDP). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.GOVT.ZS 64 Public spending on education, total (% of government expenditure). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GB.ZS/countries 65 Military expenditure (% of central government expenditure). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.ZS 41
obvykle příjem obyvatel, a dle našeho modelu, s růstem příjmů přestávají určité potenciální korupční případy přinášet ekonomický užitek, a tím pádem k nim nedochází. Díky tomu klesá vnímání korupce.
Obrázek 14 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 2
Zdroj Dat: Příloha 2
První dataset, na kterém jsem prováděl testování, je „panel“ 78 zemí a 11 let v období 2002 – 2012. Dělal jsem OLS model kde, jsem vysvětloval proměnnou CPI za pomocí proměnné HDP na osobu. Zvolil jsem první logaritmus obou proměnných kvůli normalitě reziduí. Shrnutí
42
Byla zaznamenána heteroskedasticita, použil jsem tedy robustní odhad. Normalita reziduí nevycházela příznivě při normální hodnotě proměnných, přistoupil jsem tedy k logaritmizaci. Na modelu můžeme vidět, že kdykoliv vzroste GDP na osobu, vzroste i index CPI ( a tedy zmenší se korupce).
3.2.3 Hypotéza 2 – CPI je ne vždy určeno jen pomocí HDP Dle našeho modelu lze předpovědět, že existuje určitý práh hodnoty HDP na osobu, který pokud nebude překročen, zabraňuje vlivu HDP na CPI. Děje se tak proto, že i když stoupne HDP, stále nedosahuje takové úrovně, aby nějaká podstatnější část korupčních transakcí ztratila svůj ekonomický užitek. Udělal jsem tedy regresní model, kde jsem se snažil vysvětlit proměnnou CPI za pomocí GDP a QAL, což je výše popsána WGI Regulator Quality. Nejdříve jsem omezil data na GDP < 1500: Obrázek 15 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os a QAL, pro GDP < 1500
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 2 Model trpěl heteroskedasticitou, použil jsem tedy robustní odhady. Normalita reziduí byla v pořádku. Jak můžeme vidět, GDP má sice hladinu významnosti vyšší než 90 procent, ale má záporný koeficient. Čili s růstem HDP klesá CPI a tudíž se zvětšuje korupce. Tento fakt buď může nastat proto, že korumpující jsou bohatší a tedy ekonomický užitek jim přináší více korupčních transakcí, nebo tak, že se jedná o omezený počet zemí. Rozhodl jsem se proto 43
statistickou analýzu zopakovat na letech 2011 a 2013 samostatně, které obsahují výrazně větši počet zemí co splňují podmínky GDP < 1500: Obrázek 16 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os a QAL, 2011, GDP<1500, průřez
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 3
jak můžeme vidět, signifikantnost HDP nebyla nalezena, nicméně je zde malý problém s nromalitou reziduí.
Obrázek 17 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP a QAL os, GDP<1500, 2013 průřez
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 4 44
Za rok 2013 opět nebyla nalezena signifikantnost HDP. Normalita reziduí a heteroskedasticita byla již v pořádku. Vypozoroval jsem tedy, že existuje práh HDP na osobu ve výšce 1500 dolarů. Pokud tento práh není překročen, růst HDP nepovede ke zmenšení korupce. Jako kontrolu uvádím model aplikovaný na panelová data, s omezením GDP > 1500 Obrázek 18 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL, panel
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 2 Kvůli heteroskedasticitě jsme aplikovali robustní odhady. Shrnutí Vytvořil jsem regresní model, kde byla vysvětlována proměnná CPI pomocí HDP na osobu a kvality prostředí tvořeného vládou. V souladu s teoretickým modelem jsme učinili 2 zjištění: 1. při nízkém HDP na osobu nemá růst HDP statisticky signifikantní vliv na korupci, protože zvýšení platů není ještě dostatečně velké, aby vedlo k tomu že zřejmé potenciální korupční transakce přicházejí o svůj ekonomický užitek. 2. Při jakékoliv hladině HDP na osobu je statisticky signifikantní proměnná QAL, která určuje kvalitu prostředí a byrokracie vytvářené vládou. Toto zjištění je v souladu s naším
45
modelem, kde větší byrokracie vede k vytváření většího množství potenciálních korupčních transakcí.
3.2.4 Hypotéza 3 – Vliv efektivnosti justice má vliv na vnímání korupce Původně jsem tuto hypotézu chtěl testovat na ukazateli Power of Law z datasetu WGI. Nicméně tento ukazatel vykazoval kolinearitu s ukazatelem CPI. Při bližším zkoumání vyšlo najevo, že oba vycházejí ze stejných zdrojů. Proto jsem bohužel musel najít alternativní ukazatel „Criminal Justice Effecienci“ z „World Justice Project“. Velkou nevýhodou tohoto data setu je, že se mi podařilo sehnat data pouze za rok 2014. Nicméně v náš prospěch hraje fakt, že jakékoliv byrokratické změny trvají většinou hodně dlouhou dobu. Proto, pokud jej použijeme společně v kombinaci dat z roku 2013, má ukazatel stále výpovědní hodnotu. Vysvětloval jsem tedy proměnnou CPI pomocí proměnných GDP, QAL a CRIMINAL. Nejdříve jsem model omezil na GDP < 1500 Obrázek 19 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL a JUSTICE, 2013, GDP<1500
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 5 Z výsledku je patrné, že na hladině významnosti 95 procent má vliv efektivnosti justice na vnímanou korupci i v situaci, kdy HDP na osobu žádný vliv nevykazuje. Dále jsem provedl aplikaci stejného modelu na země, jejichž HDP na osobu bylo větší než 1500 46
Obrázek 20 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL a JUSTICE, 2013, GDP>1500
pramen: vlastní tvorba autora, zdroj dat: příloha 5 Bohužel se zde vyskytla heteroskedasticita, kterou jsem se pokoušel vyřešit logaritmizací proměnných, ale bezúspěšně. Nicméně i tak model má určitou vypovídací hodnotu. Shrnutí V našem teoretickém modelu vyslovuji hypotézu, že vnímaná korupce může být snížena, pokud dojde větší objasnitelnosti těchto trestných činů. Zařadil jsem tedy do modelu efektivitu kriminální justice, a můžeme vidět, že s růstem efektivity dochází ke klesání zřejmé korupce. Děje se tak proto, že s růstem efektivity také roste rizikový náklad na potenciální korupční transakci, a tím pádem určité potenciální korupční transakce již nepřinášejí ekonomický užitek a proto se neprovedou
3.2.5 Hypotéza 4 – Důsledek růstu HDP je pokles vnímané korupce V našem teoretickém modelu vyjadřuji, že s růstem HDP se některé korupční transakce přestávají vyplácet, proto dochází ke klesání vnímané korupce. Provedl jsem tedy statistickou analýzu, která má potvrdit že důsledkem růstu HDP je pokles vnímané korupce. Vycházel jsem z panelových dat použitých u předchozích analýz. Nejprve jsem u obou proměnných provedl „Augmented Dickey-Fuller“ test. Posléze jsem se rozhodoval mezi odhadovou 47
technikou OLS, a Fixed nebo Random effects. Výsledek panelové analýzy na základě hausmannova testu byl, že má být použito fixních efektů. Rozhodl jsem se také přidat 5 zpoždění, protože proměnné se mohou ovlivňovat v dlouhém časovém horizontu. Nejprve zde byl přítomen problém s normalitou reziduí, proto jsem další analýzu prováděl na zlogaritmovaných datech. Jako první tedy uvádím analýzu proměnné CPI Obrázek 21 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a GDP os
pramen: práce autora, zdroj dat: příloha 2
A následně uvádím analýzu proměnné GDP
48
Obrázek 22 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a GDP os
pramen: práce autora, zdroj dat: příloha 2
Shrnutí Bohužel z dané analýzy je patrné, že proměnné se ovlivňují navzájem, nelze tedy jednoznačně prokázat kauzalitu.
3.2.6 Hypotéza 5 – Pokles vnímané korupce je důsledek zlepšení podnikatelského prostředí vytvářeného vládou Provedl jsem tedy další statistickou analýzu kauzality. Z našeho modelu je patrné, že zlepší-li se vnímané podnikatelské prostředí vytvářené vládou, tedy zmenší-li se byrokratické regulace, měla by se zmenšit vnímaná korupce. Postupoval jsem tedy naprosto obdobně jako ve
49
výsledku hypotéze 4, nepožili jsme však logaritmické proměnné, protože normalita reziduí byla v pořádku:
Obrázek 23 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a QAL
pramen: práce autora, zdroj dat: příloha 2
50
A naopak: Obrázek 24 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a QAL
pramen: práce autora, zdroj dat: příloha 2
51
Je patrné, že nebyla nalezena žádná souvislost mezi oběma proměnnými. Shrnutí Očekávaná kauzalita nebyla nalezena, hypotéza se tedy zamítá.
3.2.7 Hypotéza 6 – Zvýšení státních výdajů vede k větší skryté korupci Dle mého teoretického modelu zvýšení státních výdajů vede k většímu množství potenciálních korupčních příležitostí a tím pádem i k většímu objemu skryté korupce. Mauro (1998)66 říká, že při skryté korupci dochází k vytěsňovacímu efektu, kdy se realizuje menší množství státních investic do školství, na úkor oborů, kde se snáze provádí korupce, například armády67. Sestrojil jsem tedy regresní model, kde vysvětluji vládní výdaje za školství pomocí výdajů za armádu, velikosti rozpočtu a CPI. Provedl jsem pozorování za roky 2009 – 2011, z nichž jen pozorování za rok 2009 ukázalo na 99 procentní hladině spolehlivosti, že zvýšením výdajů na armádu vede ke snížení výdajů na státní rozpočet.
66
MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. 67 GUPTA, S.,MELLO L. And SHARAN R.; Corruption and Military Spending, European Journal of Political Economy 17, 2001, pp 749-77. 52
Obrázek 25 Výstup z programu GRETL – 2009 EDU, MILIT, GOV a CPI
pramen: práce autora: zdroj dat: příloha 7 Shrnutí Hypotézu se nepodařilo potvrdit úplně. Výdaje na armádu v roce 2009 snižovaly výdaje na školství. To stejné se dělo i v roce 2010 a 2011, ale jen na hladině spolehlivosti 95 procent. Celkové vládní výdaje nemají signifikantní statistický vliv na velikost výdajů ve školství.
3.2.8 Analýza korupce na rozsáhlém množství ekonomických dat Abych mohl důsledněji probádat co ovlivňuje skrytou a zřejmou korupci, rozhodl jsem se analyzovat celý dataset „World Development Indicators“68. Jedná se o dataset, který obsahuje 1340 zajímavých ekonomických ukazatelů pro 215 zemí za léta 1960 – 2013. Problematické však je, že ne vždy jsou tyto ukazatele kompletní, a každý rok se liší země do nich zanesené. Proto bohužel nepřipadá v úvahu vytvořit obrovský panel dat a ten následně analyzovat, jak 68
World Bank - World Development Indicators [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators 53
jsem původně zamýšlel. Nicméně čistě pro ilustrační účely, jsem za pomocí vlastnoručně sestrojeného počítačového programu vypočítal jednoduchou regresi, kdy jsem se snažil vysvětlit proměnnou CPI pomocí každého jednoho indikátoru WDI. Jedná se o obrovské množství dat, jež by zabralo desítky stran či stovky stran. Proto jsem výsledky jednak vložil do odevzdávárny a druhak jsem je umístil na své internetové stránky, kde si je můžete volně prohlédnout. Obě dvě výsledkové tabulky mají barevné zvýraznění významných indikátorů a na samém konci je shrnutí všech indikátorů jež mají koeficient korelace větší než 0,5. mají celkem 7 sloupců: •
Indicator Name – jméno indikátoru
•
Correlation – koeficient korelace
•
Tot – počet zemí zahrnutých v regresi
•
Error – odchylky
•
Determination – Correlation * Correlation
•
A, B – vzorec přímky kde Y = A + BX
Regrese pro země s HDP < 1500 Provedl jsem regresi69 pro 4870 zemí, obsahuje celkem 1340 indikátorů z datasetu WDI. Většina indikátorů bohužel nemá dostatečný počet dat, aby byla dosažena alespoň malá výpovědní hodnota. Nicméně za zmínku stojí určitě následující indikátory: Battle-related deaths (number of people) – čím více lidí zemře v boji, tím je větší korupce. Z toho lze teoreticky soudit, že čím více smrti v boji, tím více se v zemi válčí, a tím horší je vymahatelnost práva. To vede ke zmenšení rizikových nákladů na zřejmou korupci a tím pádem existuje více potenciálních korupčních případů. Burden of customs procedure, WEF (1=extremely inefficient to 7=extremely efficient) – v překladu indikátor znamená břemeno celních procedur. Čím jsou celní procedury efektivnější, tím je menší korupce. Opět je tato úvaha v souladu s mým modelem kdy k zefektivnění celních procedur vede k úbytku potenciálních korupčních případů a tím i k úbytku objemu zřejmé korupce jako celku. 69 Zdroj dat: příloha 9 70 Zdroj dat: příloha 9 54
Ukazatele CPIA slouží k výpočtu CPI, čili je jasné, že budou mít vysoký stupeň korelace. Ještě bych zmínil, že pozitivní korelaci mají ukazatele vzdělanosti. Na základě toho lze teoreticky konstatovat, že menší korupce vede k větším výdajům na školství a větší výdaje na školství vedou k větší vzdělanosti. Dále je potřeba zmínit, že zde nebyla nalezena žádná korelace s ukazateli HDP.
Regrese pro země s HDP > 1500 Provedl jsem regres71i pro 9972 zemí. Většina indikátorů, které korelují s CPI také korelují s HDP, například „Fixed broadband Internet subscribers (per 100 people)“. Bohužel nelze jednoznačně určit kauzalitu, jestli zmenšení korupce vede ke zlepšení indikátorů, či jestli zvětšení HDP vede ke zlepšení indikátorů.
3.2.9 Shrnutí Níže uvádím přehledy hypotéz a zda-li se mi je podařilo potvrdit: •
Hypotéza 1 – vztah mezi CPI a HDP - POTVRZENO
•
Hypotéza 2 – CPI je né vždy určeno jen pomocí HDP – POTVRZENO
•
Hypotéza 3 – vliv efektivnosti justice má vliv na CPI – POTVRZENO
•
Hypotéza 4 – důsledek růstu HDP je pokles vnímané korupce – NEPOTVRZENO
•
Hypotéza 5 – pokles vnímané korupce je důsledek zlepšení podnikatelského prostředí vytvářeného vládou – NEPOTVRZENO
•
Hypotéza 6 – zvýšení státních výdajů vede k větší korupci – POTVRZENO ČÁSTEČNĚ
Hypotézy 1 – 3 byly vysloveny na základě teoretického modelu a týkaly se zřejmé korupce. Jejich potvrzením můžeme říci, že pomocí mého teoretického modelu lze vysvětlit zřejmou korupci. Hypotéza 4 sloužila k určení kauzality, tedy co je příčina a co následek. Bohužel se nepotvrdila, nemůžeme tedy jednoznačně říci, jestli k růstu HDP dochází na základě snížení zřejmé korupce, či k snížená zřejmé korupce dochází na základě růstu HDP, protože proměnné se ovlivňovaly vzájemně. 71 72
Zdroj dat: příloha 9 Zdroj dat: příloha 9 55
Hypotéza 5 sloužila k určení kauzality zlepšení podnikatelského prostředí a CPI. Bohužel se také nepovedlo jednoznačně určit příčinu a následek. Hypotéza 6 se týká korupce skryté, kdy se bohužel nepodařilo prokázat vztah mezi velikostí státního rozpočtu a výdaji na školství, kde výdaje na školství mají sloužit jako měřitel skryté korupce.73
73
MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. říká, že čím více je přítomna korupce, tím méně stát vydává za školství. 56
ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo zjistit zda existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky. Aby mohlo dojít k naplnění cíle, vytyčil jsem si logický postup spočívající ve splnění dílčích cílů. Ze všeho nejdříve jsem přistoupil k vymezení pojmů. Začal jsem definicí korupce, kdy jsem uvedl stručný přehled jak korupci definují instituce, jež se jejím výzkumem buď zaobírají, nebo se nějak dotýká jejich činnosti. Často však definice obsahovaly logickou chybu, v poslední části této subkapitoly jsem se tedy rozhodl uvést definici vlastní, která bude natolik robustní, aby dokázala jev korupce co nejvhodněji popsat. Poté jsem přistoupil k definici národního bohatství, jako jehož hlavní ukazatel jsem zvolil HDP na osobu, v souladu s podobnými ekonometrickými studiemi. V další části práce jsem se rozhodl vypracovat teoretický model rentabiliy korupční transakce. V souladu s tímto dílčím cílem jsem nejdříve provedl literární rešerši studií, týkajících se korupce a jejich vlivu na růst a bohatství země. Nalezl jsem spoustu cenných poznatků, ale také jsem identifikoval hlavní slabiny těchto prací. Jako kvantifikátor korupce využívají povětšinou indexy zjišťované dotazníkovou metodou, které dokáží zastihnout jen tu část korupce, se kterou se respondent dostane přímo do styku. Proto jsem v mé práci nejdříve rozdělil korupci na zřejmou, tedy tu, která může být zachycena pomocí výzkumu dotazníkové metody, a korupci skrytou, tedy tu, se kterou se respondent nedostane do styku. Následně jsem popsal průběh korupční transakce skryté i zřejmé. Na základě tohoto popisu, sugestivně prezentovaného formou příběhu, jsem identifikoval klíčové prvky, které určují, zda-li korupční transakce proběhne či neproběhne. Na základě předchozích zjištění jsem se uchýlil k sestrojení teoretického modelu rentability korupční transakce, do kterého jsem zahrnul výnos z korupční transakce a náklady na ní ve formě nákladů finančních, rizikové složky, morální složky a výnos z ní ve formě ekonomického užitku. Tento model mi umožnil lépe pochopit podstatu korupčního jednání a zkoumat, jak bude korupční jednání vypadat za změněných podmínek, například vzrůstu objasnitelnosti trestných činů, či růstu HDP. Na základě tohoto modelu a dalších literárních rešerší jsem zkoumal vliv zřejmé a skryté korupce na bohatství země. 57
Poté jsem přešel do praktické části práce, kde jsem nejdříve provedl deskripci způsobů jak se korupce měří a poté komparaci jednotlivých nejznámějších indexů s následným zjištěním korelace mezi nimi. Pro další postup jsem zvolil index CPI, který měl nejlepší dostupnost a jak jsem zjistil, také podobnou výpovědní hodnotu jako indexy ostatní. Následně jsem na základě svého modelu formuloval 6 hypotéz, které mají potvrdit či vyvrátit jeho funkčnost. První 3 hypotézy se zaobíraly zřejmou korupcí, a všechny byly potvrzeny. Na základě toho usuzuji, že můj teoretický model se ukázal být vhodný k popisování zřejmých korupčních transakcí. Hypotézami 4 a 5 jsem se snažil najít příčinu a následek mezi klesáním korupce a růstem HDP, nicméně tyto hypotézy se nepodařilo potvrdit. Hypotézou 6 jsem se snažil potvrdit můj model skryté korupce. Tuto hypotézu se však podařilo potvrdit pouze částečně. Pro větší názornost jsem ještě vytvořil počítačový program, který provedl regresní analýzu, kde jsem se snažil vysvětlit proměnnou CPI pomocí 1340 indexů ekonomického rozvoje. Rozsah dat, nad kterými jsem prováděl statistickou analýzu, by vydal na stovky stran. Přikládám jej tedy jako elektronickou přílohu při odevzdávání práce. Po splnění výše uvedeného postupu, kterým jsem prošel, abych naplnil hlavní cíl, a to zjistit zda-li existuje vztah mezi korupcí a bohatstvím vybrané ekonomiky, jsem zjistil, že vztah mezi korupcí a bohatstvím země existuje. Po mém rozdělení na korupci skrytou a zřejmou jsem zjistil, že každá má jiný vliv na bohatství ekonomiky. Korupce zřejmá je příznačná tím, že výnos z korupce bývá uhrazen ekonomickým důchodem občana, například při korumpování policisty aby nezaznamenal dopravní přestupek. Aby mohl tento typ korupce vůbec vzniknout, musí mít obvykle korumpovaný určitý status, garantovaný státem (či soukromou firmou, ale to je mimo záběr mé práce), který mu přiřkne moc. Až na základě této státní regulace pak občan čelí volbě, zda-li regulaci splní, nebo přistoupí ke korupčnímu jednání. Pokud oběma stranám přinese korupční jednání ekonomický užitek, poté s největší pravděpodobností proběhne. Korupce zřejmá umožňuje levněji řešit často nesmyslné státní regulace a tedy podporuje růst ekonomiky, protože vyřešit regulaci formou korupční transakce je zpravidla levnější než regulaci splnit. Dalším faktem v tomto typu transakcí je, že korumpovaný získává peníze na základě svého postavení a moci které disponuje, avšak ne na základě ekonomického přínosu. Nicméně korumpovaný je 58
obvykle nemůže utratit za tvorbu nových regulací jako stát, čili se dá spekulovat jestli i tento fakt není naopak přínosem. V ostatních studiích byl prokázán fakt, že vysoká zřejmá korupce vede k monopolizaci trhu, protože pro malé firmy představuje úplatek procentní část jejich rozpočtu a tím jim ubírá zdroje.74 Byl také prokázán fakt že vysoká zřejmá korupce vede k deformaci zahraničních investic, kdy místo zakládání poboček firem plně ve svém vlastnictví podnikatelé raději přistupují k joint-ventures s lokálními firmami.75 Dle mé teoretické analýzy však toto jednání sice existovat může, ale nejedná se o následek korupce, nýbrž o následek státních regulací. Dále jsem odhalil, že zřejmá korupce klesá jednak s rostoucím HDP, protože s růstem příjmů obyvatel se jednoduše přestává vyplácet korumpování. Dále pak klesá při zefektivňování státního prostředí a zefektivňování kriminální justice. Dle mého názoru je dlouhodobě nejefektivnější snížit objem státních regulací. Primárně toto snížení povede ke snížení korupce, sekundárně však budou mít obyvatelé více prostředků, které mohou libovolně utrácet, a tím nechat fungovat neviditelnou ruku trhu. V protikladu při korupci skryté dochází k výnosu z korupce hlavně z prostředků ze státního rozpočtu. Na základě mého teoretického modelu lze usoudit, že korupce skrytá je sice z části eliminována pomocí stejných faktorů jako zřejmá (HDP na osobu, efektivita justice, efektivita státního prostředí). Protože však vzniká hlavně při státních investicích, které jsou obvykle rozsáhlé, budou výnosy z ní také rozsáhlé. A to na tolik, že i při velké efektivitě justice, HDP i efektivitě státního prostředí stále bude existovat mnoho potenciálních korupčních transakcí, které budou přinášet užitek a bude k nim tedy docházet. Navíc motivací účastníků je provést co nejvíce korupčních transakcí, a proto tedy bude docházet k investicím pro investice samotné, nikoliv pro splnění nějakého cíle. Toto tvrzení podporují ostatní studie, které prokazují, že čím je větší korupce v zemi, tím méně stát utrácí za vzdělání76, a tím více utrácí za ostatní odvětví, například armádu.77 Protože v útratách za vzdělání je jen málo možností pro potenciální korupční transakce. Největším problémem skryté korupce však není korupční přirážka samotná, pak by se jednalo jen o další zdanění, 74
TANZI, V. and DAVOODI, R., Corruption, Growth, and Public Finances (November 2000). IMF Working Paper, Vol. , 2000, pp. 1-27, - str 9 75 SMARZYNSKA B.K., and WEI S-J.; Corruption and Composition of Foreign Direct Investment: Firm-Level Evidence, NBER Working Papers 7969, National Bureau of Economic Research. 2000 – str 14 76 MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. 77 GUPTA, S.,MELLO L. And SHARAN R.; Corruption and Military Spending, European Journal of Political Economy 17, 2001, pp 749-77. 59
nýbrž fakt, že peníze předtím patřili konkrétním občanům, kteří je mohli využít efektivněji, například k rozvoji svého podnikání, čili „opportunity costs“. Z mého teoretického modelu vyplývá hypotéza, že čím větší je státní rozpočet, tím větší je i počet potenciálních korupčních případů co přinesou užitek a tím pádem i větší objem korupce. Tuto hypotézu se mi nepodařilo potvrdit na statistických datech, nicméně podstata skryté korupce je parazitování na státních investicích a díky výšce těchto investic nejde korupce nikdy zcela vyloučit, čili se jedná o systémovou vlastnost. Může být tedy efektivně redukována jedině zmenšením státního rozpočtu. Všechny ostatní řešení buď zmenší korupční přirážku, nebo znevýhodní korupční případy s malým užitkem. Ty s užitkem velkým však zůstanou nedotčeny.
60
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ VĚDECKÉ PRÁCE [1]
AIDT, T., DUTTA, J. and SENA, V. Governance Regimes, Corruption and Growth: Theory and Evidence, Journal of Comparative Economics 36, 2007, pp. 195-220.
[2]
ASSIOTIS, A. And SYLWESTER K. Do the effects of corruption upon growth differ between democracies and autocracies, University of Cyprus Working Papers in Economics, 2013
[3]
BAI J, JAYACHANDRAN S., MALESKY E., and OLKEN B.,; Does Economic Growth Reduce Corruption? Theory And Evidence From Vietnam, Bureau for Research and Economic Analysis of Development, Apr.14, 2013.
[4]
BARRO, B.; Determinants of Economic Growth: A Cross-Country Empirical Study, NBER Working Papers 5698, National Bureau of Economic Research, Inc. 1996
[5]
BUTKIEWICZ, J. and YANIKKAYA, H.; Maintenance of the rule of law or democratic institutions, or both? Working paper No. 2004-03, Department of economics, Alfred Lerner College of Business and Economics, University of Delaware. 2004 .
[6]
CAMPOS, N. DIMOVA R. SALEH A.; Whither Corruption? A Quantitative Survey of the Literature on Corruption and Growth. IZA Discussion Paper Series No. 5334. November 2010
[7]
GUPTA, S.,MELLO L. And SHARAN R.; Corruption and Military Spending, European Journal of Political Economy 17, 2001, pp 749-77.
[8]
HECKELMAN, J.C. and POWELL, B.; Corruption and the Institutional Environment for Growth, Comparative Economic Studies, Vol. 52 (3), 2010, pp. 351-378.
[9]
HECKELMAN, J.C.: Economic Freedom and Economic Growth: A Short-Run Causal Relationship. Journal of Applied Economics, 3, 1, 2000,pp. 71-91
[10] KAUFMAN, D. and WEI, S.-J.; Does "grease money" speed up the wheels of commerce?. The World Bank, Policy Research Working Paper Series, Issue 2254. 1999 [11] LEVY, D.; Price adjustment under the table: Evidence on efficiency-enhancing corruption. European Journal of Political Economy, 2000 61
[12] MAURO, P.; Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics. 1995-08-01, vol. 110, issue 3, pages 681-712. [13] MAURO, P.; Corruption and the composition of government expenditure, Journal of Public Economics Volume 69, Issue 2, 1 June 1998, Pages 263–279. [14] MENDEZ, F. and SEPULVEDA, F.; "Corruption, growth and political regimes: Crosscountry evidence," European Journal of Political Economy, Elsevier, vol. 22(1), March 2006, pages 82-98. [15] NOWAK, R..; Corruption and transition economies. Economic Analysis Division, United Nations Economic Commission for Europe. 2001 [16] OANA-RAMONA, A. K. and TOPCU, L. M.; A question of causality between political corruption, economic freedom and economic growth in Europe. 2010. [17] OLKEN B.; corruption perceptions vs. corruption reality, Journal of Public Economics Volume 93, Issues 7–8, August 2009, Pages 950–964. [18] PODOBNIK, B., SHAO, J., NJAVRO, .D,IVANOV P. and H. E. STANLEY. Influence of corruption on economic growth rate and foreign investment. The European Physical Journal B. 2008, vol. 63, issue 4, s. 547-550 [19] POP A.; Level the Player Field. Sanctioning the Legal Person for Crimes of Corruption Represents a Solution in Order to Reconcile the International Economic Market Opportunities, Procedia Economics and Finance Volume 3, 2012, Pages 956–960. [20] SELIGSON M.; The Measurement and Impact of Corruption Victimization: Survey Evidence from Latin America, Vanderbilt University, Nashville, TN, USA, ELSEVIER, Vol. 34. No. 2, 2006, pp. 381-404, [21] SMARZYNSKA B.K., and WEI S-J.; Corruption and Composition of Foreign Direct Investment: Firm-Level Evidence, NBER Working Papers 7969, National Bureau of Economic Research. 2000 [22] TANZI, V. and DAVOODI H.; “Corruption, Public Investment, and Growth,” IMF Working Paper, 139, 1997, pp. 1-23 [23] TANZI, V. and DAVOODI, R., Corruption, Growth, and Public Finances (November 2000). IMF Working Paper, Vol. , 2000, pp. 1-27, 62
[24] TOMČIAKOVÁ M., Korupce a její důsledky pro ekonomiku - nástin možnosti řešení ekonometrickým modelem, Masarykova Univerzita, 2012 [25] WEI, S.; Corruption in economic transition and development: grease or sand?, unpublished, presented at the UNECE Spring Seminar, May, Geneva. 2001 [26] WELSCH, H.; "Corruption, growth, and the environment: a cross-country analysis," Environment and Development Economics, Cambridge University Press, vol. 9(05), pages 663-693, October 2004
INTERNETOVÉ ZDROJE [27] Kdo jsme. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/kdo-jsme/ [28] Výroční zpráva 2013. Transparency International [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/wp-content/uploads/Transparency-International-%C4%8CRV%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-za-rok-2013-TRnas.pdf [29] Co to je korupce. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/co-je-to-korupce/ [30] Helping Countries Combat Corruption: The Role of the World Bank. World Bank [online]. [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://www1.worldbank.org/publicsector/anticorrupt/corruptn/cor02.htm [31] Definice korupce. MVČR [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezeni-pojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx [32] Mladík nabízel policistům úplatek. Policie ČR [online]. Publikováno 24.3.2013 [cit. 201412-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/opily-ridic-nabizel-policistum-uplatek-acastku-zvysoval.aspx [33] World Development Indicators. World Bank[online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/world-development-indicators [34] Definice korupce. NFPK [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/definice-korupce [35] Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 334, odstavec 1 [36] Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 331 63
[37] Trestní zákon č40/2009 Sb., trestní zákoník, paragraf 332 [38] ICRG Index. PRS Group [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: https://epub.prsgroup.com/index.php/products/icrg [39] The Economist Intelligence Unit. The Economist [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.eiu.com/home.aspx [40] Extajemník Brna-střed odešel z úřadu se smlouvou na byt v centru města. Idnes.cz[online]. Publikováno 8.12.2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:http://brno.idnes.cz/extajemnik-pseja-anovy-byt-v-brne-drf-/brno-zpravy.aspx?c=A141208_2122386_brno-zpravy_daj [41]
Bárta popírá plán na předražování zakázek, TOP 09 žádá vysvětlení. Idnes.cz [online]. Publikováno 17.5.2011 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/barta-zakazkyskarka-soud-veci-verejne-dyf-/domaci.aspx?c=A110517_093427_domaci_jw
[42] Srovnání cen dálnic se zahraničím. ŘSD [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/informacni-servis/ceny-dalnic/$file/letak_a5_web.pdf [43] Tunelový komplex Blanka. Wikimedia Foundation [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tunelov%C3%BD_komplex_Blanka [44] Kauza pandur. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/korupce-kolem-transporteru-pandur-duj-/krimi.aspx?klic=64107 [45] DAN. Brusel cpe miliardy do letišť duchů. Euro. 2014, č. 51. [46] Corruption Perceptions Index 2012 Statistical Assessment. Transparency International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://files.transparency.org/content/download/534/2217/file/JRC_Statistical_Assessment_CP I2012_FINAL.pdf [47] CPI Overview. Transparency International [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.transparency.org/research/cpi/overview [48] Corruption Perceptions Index 2013 results. Transparency International [online]. [cit. 201501-03]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2013/results [49] BPI Overview. Transparency International. [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z:http://www.transparency.org/bpi2011/in_detail [50] ICRG Methodology. PRS Group [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://www.prsgroup.com/wp-content/uploads/2014/08/icrgmethodology.pdf 64
[51] IMD methodology. IMD [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.imd.org/wcc/wcc-factors-criteria/ [52] GDP Per Capita. World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.KD [53] WGI Regulator Quality. World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/rq.pdf [54] World Governance Indicators. World Bank [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.aspx [55] World Justice Project. World Justice Project[online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://worldjusticeproject.org/ [56] About rule of law. World Justice Project [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://worldjusticeproject.org/what-rule-law [57] General government final consumption expenditure.(% of GDP). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.GOVT.ZS [58] Public spending on education, total (% of government expenditure). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SE.XPD.TOTL.GB.ZS/countries [59] Military expenditure (% of central government expenditure). World Bank [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/MS.MIL.XPND.ZS
65
SEZNAM TABULEK Table 1 Zdroj .......................................................................................................................................................... 42
66
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Zdroje financování TI – pramen: výroční zpráva TI, poznámka 2 ............................................... 8 Obrázek 2 vlastní činnost TI .................................................................................................................................. 8 Obrázek 3Model rentability korupční transakce............................................................................................... 17 Obrázek 4 Teoretický model korupce - minimální práh ................................................................................... 19 Obrázek 5 Teoretický model korupce - vliv rizikové složky, ............................................................................ 20 Obrázek 6 Teoretický model korupce - vliv velikosti HDP............................................................................... 22 Obrázek 7 Teoretický model korupce - vliv HDP na zřejmou korupci ........................................................... 23 Obrázek 8 Teoretický model korupce - malý státní rozpočet ........................................................................... 26 Obrázek 9 Teoretický model korupce - velký státní rozpočet .......................................................................... 27 Obrázek 10 Teoretický model korupce - maximální hodnota státních zakázek ............................................. 28 Obrázek 11 Zdroje dat pro CPI .......................................................................................................................... 36 Obrázek 12: CPI grafické vyobrazení korupce.................................................................................................. 37 Obrázek 13 Korelace CPI a BPI .......................................................................................................................... 39 Obrázek 14 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os ............................................................. 42 Obrázek 15 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os a QAL, pro GDP < 1500 .................. 43 Obrázek 16 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os a QAL, 2011, GDP<1500, průřez .... 44 Obrázek 17 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP a QAL os, GDP<1500, 2013 průřez ..... 44 Obrázek 18 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL, panel ....................................... 45 Obrázek 19 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL a JUSTICE, 2013, GDP<1500 ................................................................................................................................................................................. 46 Obrázek 20 Výstup z programu GRETL - vztah mezi CPI a GDP os, QAL a JUSTICE, 2013, GDP>1500 ................................................................................................................................................................................. 47 Obrázek 21 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a GDP os ...................................................... 48 Obrázek 22 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a GDP os ...................................................... 49 Obrázek 23 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a QAL ........................................................... 50 Obrázek 24 Výstup z programu GRETL - kauzalita mezi CPI a QAL ........................................................... 51 Obrázek 25 Výstup z programu GRETL – 2009 EDU, MILIT, GOV a CPI .................................................. 53
67
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – vztah mezi velikosti vladnich vydaju a velikosti HDP na osobu
Příloha 2 – panel dat, v odevzdávárně jménem cpi-gdp-qal-panel.csv Příloha 3 – v odevzdávárně 2011-gdp-qal.csv Příloha 4 – v odevzdávárně 2013-gdp-qal.csv Příloha 5 – v odevzdávárně 2013-gdp-qal-justice.csv Příloha 6 – v odevzdávárně school-milit-edu-2009.csv Příloha 7 - v odevzdávárně school-milit-edu-2010.csv Příloha 8- v odevzdávárně school-milit-edu-2011.csv Příloha 9 – v odevzdávárně soubory: Regression-low-results.htm
Regression-low-countries.html Regression-high-results.html Regression-high-countries.html
