DOPADY PLATEB LFA NA EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEM D LSKÝCH PODNIK A NÁVRHY NA DIFERENCIACI SAZEB

DOPADY PLATEB LFA NA EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEM�D�LSKÝCH PODNIK� A NÁVRHY NA DIFERENCIACI SAZEB

DOPADY PLATEB LFA NA EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEM�D�LSKÝCH PODNIK� A NÁVRHY NA DIFERENCIACI SAZEB

Ing. Marie Štolbová, CSc. Ing. Tomáš Hlavsa Ing. Petr Maur

Ing. Marie Štolbová, CSc. Ing. Tomáš Hlavsa Ing.zem�d�lské Petr Maurekonomiky Výzkumný ústav Praha 2008

Výzkumný ústav zem�d�lské ekonomiky Praha 2008

č. 89

Y PLATEB NA EKONOMICKÉ DOPADYLFA PLATEB LFA NA EKONOMICKÉ DKYVÝSLEDKY ZEM�D�LSKÝCH PODNIK� PODNIK� ZEM�D�LSKÝCH DOPADY PLATEB NA EKONOMICKÉ HYANA DIFERENCIACI SAZEBLFASAZEB NÁVRHY NA DIFERENCIACI VÝSLEDKY ZEM�D�LSKÝCH PODNIK� A NÁVRHY NA DIFERENCIACI SAZEB

Ing. Marie Štolbová, CSc.Štolbová, CSc. Ing. Marie Ing. Tomáš Hlavsa Ing. Tomáš Hlavsa Ing. Petr MaurIng. Petr Maur Ing. Marie Štolbová, CSc. Ing. Tomáš Hlavsa Ing. Petr Maur

Výzkumný ústav zem�d�lské ekonomiky Výzkumný ústav zem�d�lské ekonomiky Praha 2008

Praha 2008 Výzkumný ústav zem�d�lské ekonomiky Praha 2008

Studie vznikla za podpory Národní agentury pro zem�d�lský výzkum projektu QF 3082 „Aktualizace a prohloubení vymezených mén� p�íznivých oblastí a regionaliza�ních plán� pro nové programové období EU“ Lektor: prof. Ing. Ji�ina Jílková, CSc.

Text neprošel jazykovou korekturou.

Auto�i: Ing. Marie Štolbová, CSc. Ing. Tomáš Hlavsa Ing. Petr Maur

ISBN

978-80-86671-50-5

Obsah Úvod........................................................................................................................................... 1 1

METODICKÁ VÝCHODISKA T�ÍD�NÍ PODNIK� FADN................................... 3

2

CELKOVÝ HOSPODÁ�SKÝ VÝSLEDEK ZEM�D�LSTVÍ VE SLEDOVANÝCH LETECH.................................................................................... 7

3 T�ÍD�NÍ PODNIK� PODLE TYP� LFA .................................................................. 8 3.1 Základní charakteristiky zkoumaných podnik� ................................................................ 8 3.2 Analýza ekonomických výsledk� podnik� podle typ� LFA........................................... 10 4 T�ÍD�NÍ PODNIK� PODLE VYUŽÍVÁNÍ ZEM�D�LSKÉ P�DY.................... 16 4.1 Základní charakteristiky zkoumaných podnik� .............................................................. 16 4.2 Analýza ekonomických výsledk� zkoumaných podnik� ................................................ 18 5

T�ÍD�NÍ PODNIK� PODLE VÝM�RY OPRÁVN�NÉ PLOCHY...................... 23

6

T�ÍD�NÍ PODNIK� V�TŠÍCH NEŽ 500 HA Z. P. PODLE ZAM��ENÍ ŽIVO�IŠNÉ VÝROBY A LFA ................................................................................... 27

7 VARIANTNÍ NÁVRHY SAZEB PLATEB LFA A JEJICH OV��ENÍ ................ 31 7.1 Variantní stanovení základních sazeb plateb LFA.......................................................... 31 7.2 Ov��ení dopadu r�zných variant sazeb plateb LFA na zisk podnik� v LFA. ................. 35 7.3 Celkové zhodnocení možností ov��it návrhy sazeb plateb LFA..................................... 40 8 DIFERENCIACE SAZEB PLATEB LFA PODLE VELIKOSTI PODNIKU........ 41 8.1 Diferenciace sazeb plateb LFA podle vým�ry oprávn�né plochy................................... 41 8.2 Diferenciace sazeb plateb LFA s využitím po�tu pracovník�......................................... 45 SHRNUTÍ SE ZÁKLADNÍMI ZÁV�RY ............................................................................ 47 SUMMARY WITH BASIC CONCLUSIONS..................................................................... 50 LITERATURA ....................................................................................................................... 52 P�ÍLOHY ............................................................................................................................... 55 Metodika propo�tu dopadu degresivity plateb stanovené podle vým�ry oprávn�né plochy ... 55 Ukázka Katalogu práce ............................................................................................................ 56

Vysv�tlivky a použité zkratky AWU

Annual Work Unit (ro�ní pracovní jednotka)

�PH

�istá p�idaná hodnota

�SÚ

�eský statistický ú�ad

�ÚZK

�eský ú�ad zem�m��ický a katastrální

EAFRD

European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zem�d�lský fond pro rozvoj venkova)

EAGGF

European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zem�d�lský orienta�ní a záru�ní fond)

EU 10

Státy vstoupivší do Evropské unie od 1. 5. 2004

EU 15

Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, N�mecko, Špan�lsko, Francie, Velká Británie, �ecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko)

EU 25

Evropská unie od 1. 5. 2004

EUR

euro = spole�ná m�na Evropské m�nové unie (platnost od 1. 1. 1999)

EUROSTAT

Evropské statistické centrum

FADN

Farm Accountancy Data Network (zem�d�lská ú�etní datová sí�)

HPH

Hrubá p�idaná hodnota

HRDP

Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova)

CHKO

Chrán�ná krajinná oblast

LFA

Less Favoured Areas (mén� p�íznivé oblasti)

LPIS

Land Parcel Identification System (Systém pro identifikaci pozemk�)

o. p.

Orná p�da

PD

Podnikatelský d�chod

PRV

Program rozvoje venkova

SZÚ

Souhrnný zem�d�lský ú�et

SZP

Spole�ná zem�d�lská politika

TTP

Trvalé travní porosty

z. p.

Zem�d�lská p�da

HA

Území obcí a k. ú. horské oblasti spl�ující kriteria nadmo�ské výšky a svažitosti

HB

Území obcí a k. ú. horské oblasti za�azené jako sou�ást homogenních celk�

OA

Území obcí a k. ú. s bodovou výnosností pod 80 % pr�m�ru �R

OB

Území obcí a k. ú.“Ostatní „ LFA za�azené jako sou�ást homogenních celk�

S

Území obcí a k. ú. spl�ující kriteria oblastí se specifickými omezeními

SX

Území obcí a k.ú, nespl�ující kriteria pro za�azení do LFA od roku 2007, ale byla v LFA v letech 2004-06

Úvod Cílem podpory mén� p�íznivých oblastí v Evropské unii podle NR 1275/1999 o podporování rozvoje venkova prost�ednictvím Evropského zem�d�lského orienta�ního a záru�ního fondu (Council Regulation 1257/1999 on support for rural development from the EAGGF) 1 pro roky 2000–2006 bylo p�isp�t k: •

záruce pokra�ujícího využívání zem�d�lské p�dy a tím k zachování životaschopné venkovské komunity;

•

zachování venkovské krajiny;

•

zachování a posílení trvale udržitelných systém� hospoda�ení, které budou jmenovit� brát ohled na požadavky ochrany životního prost�edí.

Platby pro mén� p�íznivé oblasti (Less Favoured Areas - LFA) mají zajistit životaschopnost zem�d�lských podnik� v podmínkách, kdy bez t�chto podpor by nebyly konkurenceschopné a jejich další hospoda�ení na p�d� by bylo ohroženo. Snížená konkurenceschopnost zem�d�lc�, hospoda�ících v LFA je dána v prvé �ad� tím, že p�i vynaložení obdobných vstup� je dosahováno nižších hospodá�ských výsledk� nebo je nutné vynakládat vyšší náklady na výrobu než v lepších p�írodních podmínkách. D�vody nižší konkurenceschopnosti zem�d�lc� v LFA jsou v podstat� postiženy v definicích kriterii pro vymezení LFA [15], [16]: −

vlivem kratší vegeta�ní doby jsou omezené možnosti p�stovat intenzivní plodiny a není jistota výnos�, hospodá�ská zví�ata musí být držena ve stájích, nákladn�jší zpracování píce pro zimní období,

−

vlivem nízké úrodnosti p�dy jsou dosahovány nízké ha výnosy plodin,

−

vlivem svažitého terénu musí být vynakládány vyšší náklady na obhospoda�ování zem�d�lské p�dy,

−

menší konkurenceschopnost malých farem je �ešena v �ad� zemí diferenciací sazeb ve prosp�ch malých farem. Podle NR 1698/2005 �lánek 37 odst. 4 bude zvýhodn�ní malých farem zavedeno povinn� ve všech zemích EU: „Platby se postupn� snižují podle p�ekro�ení ur�ité prahové úrovn� plochy jednotlivých hospodá�ství, která bude v programu vymezena“.

1

�lánek 13 tohoto na�ízení.

1

Rokem vstupu �R do EU byla kriteria pro vymezení mén� p�íznivých oblastí u nás pod�ízena pravidl�m EU. Horské oblasti byly vymezeny jako území, kde nadmo�ská výška je minimáln� 600 m a nebo v rozmezí 500 až 600 m a zárove� se sklonitostí nad 7o na více než 50 % zem�d�lské p�dy tohoto území. Do horské oblasti byla za�azena i území nespl�ující tato kriteria, ale s horkou oblastí sousedící a tvo�ící homogenní celek. „Ostatní“ LFA byly vymezeny jako ucelená území s pr�m�rnou výnosností zem�d�lské p�dy v bodech nižší než 80 % pr�m�ru �R a zárove� s nízkou hustotou obyvatel (pod 75 obyvatel na km2) a vysokým podílem zem�d�lc� na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (více než 8 %). Jako oblasti se specifickými omezeními byla ozna�ena území s výnosností p�dy pod 80 % pr�m�ru �R, ale nespl�ující kriterium nízké hustoty obyvatel a vyššího podílu zem�d�lc� na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Jsou to p�evážn� podhorské oblasti v pohrani�í, kde p�ed rokem 1989 hospoda�ily velké státní statky. Od doby zahájení ú�innosti na�ízení Rady (ES) 797/1985, kdy byl Radou p�ijat seznam mén� p�íznivých oblastí v jednotlivých zemích EU, hrají jednotlivé �lenské státy hlavní roli p�i stanovování výše podpory LFA. Ta by m�la dosahovat úrovn� dostate�né pro efektivní p�isp�ní ke kompenzaci existujících omezení p�i respektování jejich závažnosti, ale sou�asn� by nem�la p�edstavovat kompenzaci nadm�rnou [13]. V�tšina �lenských stát� EU vychází p�i ur�ení výše plateb LFA z porovnání úrovn� p�íjm� farem v LFA a mimo tyto oblasti. P�i stanovování výše plateb je zvažována i úrove� plateb v minulosti a jejich p�sobení a p�ihlíží se i k úrovni ostatních podpor. Mnohé státy užívají nep�íliš jasn� stanovené systémy indikátor�. �eská republika využila p�i zpracování HRDP jako datové základny pro kalkulaci výše základních sazeb LFA údaje ze „Zem�d�lské ú�etní datové sít�“ (FADN) z let 1999-2001 v kombinaci s normativy v meziregionálním porovnání (výrobní oblasti) ekonomických ukazatel�. �R pat�í mezi zem� EU s nižším stupn�m diferenciace sazeb plateb LFA, p�esto že má pom�rn� r�znorodé p�írodní podmínky i strukturu podnikatelských subjekt� v zem�d�lství. �eská republika je jedinou zemí EU, která omezila plochu, oprávn�nou pro poskytování plateb LFA jen na travní porosty. V ostatních zemích tvo�í oprávn�nou plochu travní porosty v�etn� ploch v�novaných výrob� objemných krmiv, p�ípadn� i dalších jmenovitých plodin, v n�kterých zemích je to veškerá zem�d�lská p�da farmy. Odstup�ování výše sazeb pro LFA platby v závislost na vým��e oprávn�né plochy farmy je b�žné tak�ka ve všech �lenských státech a zabra�uje znevýhodn�ní malých farem. �eská republika, Slovensko, Slovinsko, Finsko, Lotyšsko a Litva diferenciaci sazeb podle velikosti zem�d�lského podniku neuplat�ují [13]. Tato studie analyzuje a hodnotí dopad plateb LFA poskytovaných podle Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) �R za roky 2004-2006 na ekonomiku zem�d�lských podnik� hospoda�ících v mén� p�íznivých podmínkách. K vyhodnocení rozdíl� v hospodá�ských 2

výsledcích podnik� bylo využito ú�elové set�íd�ní podnik� za�azených do „Zem�d�lské ú�etní datové sít�“ FADN. Je analyzována role plateb LFA na tvorb� hospodá�ských výsledk� podnik� set�íd�ných podle typu LFA, podle využívání zem�d�lské p�dy, podle vým�ry p�dy oprávn�né pro poskytování plateb LFA (travní porosty v LFA) i podle zam��ení živo�išné výroby (s d�razem na chov dojnic). Na základ� výsledk� analýzy jsou zformulovány nám�ty na variantní úpravy plateb LFA a jejich diferenciaci. Je navržena metodika ov��ování dopad� jednotlivých variant na ekonomiku zem�d�lských podnik�. Variantní návrhy jsou promítány do hospodá�ských výsledk� podnik� za�azených do FADN p�i využití údaj� ze „Systému pro identifikaci pozemk�“ podle uživatel� ( LPIS). Je posouzen možný dopad snižování sazeb plateb LFA v závislosti na vým��e oprávn�né plochy podniku z hlediska specifik �eské republiky ve velikostní struktu�e farem a r�zných podnikatelských formách. Jsou nastín�ny možnosti �ešení v rámci t�chto specifik.

1

Metodická východiska t�íd�ní podnik� FADN

Pro ú�ely hodnocení dopadu plateb na ekonomické výsledky podnik� bylo využito standardních výstup� „Zem�d�lské ú�etní datové sít�“ FADN za �R v letech 2004-06. Zem�d�lská ú�etní datová sí� p�edstavuje systém založený na statistickém výb�ru zem�d�lských podnik�, který umož�uje shromaž�ovat technická a ekonomická data tak, aby bylo možno získat informace o hospodá�ských výsledcích zem�d�lských podnik�. Prost�ednictvím harmonizované a jednotné metodiky umož�uje porovnávat stav v jednotlivých �lenských zemích. FADN umož�uje nejen zp�tn� vyhodnocovat d�sledky zem�d�lské politiky, ale také simulovat dopady možných variant nov� navrhovaných opat�ení zem�d�lské politiky. V �R byl pov��en implementací a provozováním FADN Výzkumný ústav zem�d�lské ekonomiky, kde bylo z�ízeno Kontaktní pracovišt� FADN pro �R. Pro hodnocení dopadu plateb LFA na ekonomické výsledky podnik� bylo použito speciální t�íd�ní podnik� FADN. Ke zjišt�ní vým�ry z. p., kterou daný zem�d�lský podnik obhospoda�uje v jednotlivých typech LFA, byla využita databáze LPIS podle stavu ke konci kv�tna daného roku, kdy je pro daný rok ukon�eno p�ijímání žádostí o dotace a nedochází již ke zm�nám v užívání p�dních blok� za�azených v LPIS. Ze souboru FADN byly vy�azeny podniky bez p�dy, zahradnické podniky, specializované vina�ské nebo sada�ské podniky, nebo� opat�ení LFA je zam��eno na trvale udržitelné využívání zem�d�lské p�dy a výsledky t�chto podnik� by zkreslovaly kone�né vyhodnocení výsledk� jak v p�epo�tu na ha z. p. tak

3

na ro�ní pracovní jednotku (Annual Work Unit -AWU). Ro�ní pracovní jednotka podle metodiky FADN odpovídá 2 000 odpracovaným hodinám ro�n�2. P�i t�íd�ní podle typ� LFA se reprezentanty horské oblasti staly ty podniky, jejichž zem�d�lská p�da se podle LPIS nachází z více než 50 % v horské oblasti LFA, „Ostatní“ LFA reprezentují podniky s více než 50 % z. p. v „Ostatních“ LFA a oblasti se specifickými omezeními zastupují podniky s více než 50 % z. p. v tomto typu LFA. Jako podniky reprezentující lepší p�írodní podmínky �R jsou uvažovány ty, kde více než 95 % z. p. leží v lepších p�írodních podmínkách ( tab. 1). Podniky, jejichž podíl z. p. v jednotlivých typech LFA nesplní vymezená kriteria, se vy�azují, p�estože hospoda�í z více než 50 % v LFA a pro ú�ely ostatních analýz mén� p�íznivé podmínky reprezentují. Cílem bylo co nejmén� redukovat po�et zkoumaných podnik� a p�i tom vytvo�it dostate�n� homogenní skupiny podnik�, které reprezentují jednotlivé typy LFA. Tab. 1 - T�íd�ní podnik� podle typ� LFA Za�azení Mimo LFA Horská oblast „Ostatní“ LFA Specifická omezení

Ozna�ení typu LFA N H O S

Podmínka > 95 % z. p. podniku je mimo LFA > 50 % z. p. v horské oblasti > 50 % z. p. v „Ostatní“ LFA > 50 % z. p. v oblasti se specifickými omezeními

Struktura zem�d�lské p�dy v pr�m�ru za skupiny reprezentant� podle za�azení do typ� LFA je znázorn�na na grafech 1 až 4.

2

Podle metodiky strukturálního šet�ení �SÚ p�edstavuje AWU ro�ní fond pracovní doby 1 800 hodin.

4

Graf 1 - Horské oblasti

11,8

Graf 2 - Oblasti se specifickým omezením

1,4 0,3

5,3 N

8,7

N

0,0

H

H

O

O

S

S 86,0

86,5

Graf 3 - „Ostatní“ LFA 0,0 7,6

Graf 4 - Mimo LFA 0,0

4,7

0,2

0,1

N

N

H

H

O

O

S

S

87,7

99,6

Pramen: FADN, LPIS,

V p�ípadech t�íd�ní zem�d�lských podnik� na reprezentanty skupiny LFA a mimo LFA byly využity zásady, které pro za�azení farem používá Komise EU. Do skupiny LFA byly za�azeny jen ty podniky FADN hospoda�ící na p�d� evidované v LPIS a to s vým�rou více než 50% z. p. za�azené v LFA. Do skupiny mimo LFA byly za�azeny podniky FADN hospoda�ící na p�d� evidované v LPIS s vým�rou menší než 50 % z. p. za�azené v LFA. I tyto podniky mohou být v menší mí�e p�íjemci dotací LFA. Pro t�íd�ní podnik� podle využívání zem�d�lské p�dy byl propo�ten podíl kultury travní porost evidované pro daný podnik v LPIS na celkové vým��e jím obhospoda�ované zem�d�lské p�d�. Skupina LFA zahrnuje podniky s více než 50 % obhospoda�ované z. p. v LFA podle systému identifikace pozemk� LPIS. Reprezentanty podnik� mimo LFA jsou ty zem�d�lské podniky, kde v LFA je za�azeno mén� než 50 % z. p. V t�chto dvou základních skupinách byly zvláš� sledovány podniky s podílem TTP do 50 % a nad 50 % ze zem�d�lské 5

p�dy podle údaj� LPIS. Podniky bez p�dy byly ze souboru vy�azeny, aby nedocházelo ke zkreslování výsledných propo�t� ve vztahu ke zp�sobu využití zem�d�lské p�dy. Pro za�azení podniku FADN do velikostní skupiny podle vým�ry oprávn�né plochy byla rozhodující vým�ra kultury travní porost daného podniku podle LPIS v katastrálních územích za�azených v LFA. Za ú�elem zkoumání dopadu plateb LFA na podniky o vým��e nad 500 ha z. p. podle LFA a zam��ení živo�išné výroby bylo zachováno základní rozd�lení do skupiny LFA a mimo LFA podle podílu z. p. v LFA nad a nebo pod 50 % z celkové vým�ry zem�d�lské p�dy podniku. Reprezentanti velkých podnik� v LFA a podnik� mimo LFA byly následn� rozd�leni do dvou podskupin podle toho, zda chovají dojnice �i nikoli. Pro analýzu dopadu plateb LFA na ekonomické výsledky podnik� byl využit standardní výstup FADN o výsledcích ze zem�d�lské �innosti podnik� podle metodiky FADN EU. Byly hodnoceny dosažené hospodá�ské výsledky podnik� sít� FADN za roky 2004, 2005 a p�edb�žná data roku 2006. Koncept základních ukazatel� v systému FADN, které byly využity pro následné analýzy je znázorn�n ve schématu 1. Schéma 1 - Koncept základních ukazatel� p�i zobrazování tvorby a rozd�lení d�chodu ze zem�d�lství v systému FADN CZ Celková zem�d�lská produkce

Saldo provozních dotací a daní

(Total output)

Produkce RV

(Output crops & crop products)

Produkce ŽV

(Output livestock & livestock products)

Ostatní produkce (Other output)

(Balance current subsidies & taxes)

Výrobní spot�eba

(Intermediate consumption)

P�ímé náklady (Specific costs)

Hrubá p�idaná hodnota (Gross farm income)

Ostatní v�cné náklady (Farming overheads) Odpisy


(Depreciation)

(Farm net value added)

Externí faktory (External factors)

Mzdové Pachtovné Úroky (Rent) (Interest) náklady (Wages)

Pramen: www.fadn.cz, ukazatele standardního výstupu FADN.

6

Saldo investi�ních dotací a daní

(Balance subsidies & taxes on investment)

D�chod ze zem�d�lské �innosti (Family farm income)

2 Celkový hospodá�ský výsledek zem�d�lství 2 Celkový hospodá�ský ve sledovaných letechvýsledek zem�d�lství ve sledovaných letech

Celkový ekonomický výsledek odv�tví zem�d�lství je p�edstaven Souhrnným Celkový ekonomický výsledek odv�tví zem�d�lství je p�edstaven Souhrnným zem�d�lským ú�tem (SZÚ), po�ítaným v gesci �SÚ podle metodiky Eurostat. V roce 2004 zem�d�lským ú�tem (SZÚ), po�ítaným v gesci �SÚ podle metodiky Eurostat. V roce 2004 byly ekonomické výsledky odv�tví zem�d�lství mimo�ádn� p�íznivé. Tzv. d�chod z faktor� byly ekonomické výsledky odv�tví zem�d�lství mimo�ádn� p�íznivé. Tzv. d�chod z faktor� (�istá p�idaná hodnota v�etn� salda výrobních dotací a daní) meziro�n� vzrostl o tém�� 60 % (�istá p�idaná hodnota v�etn� salda výrobních dotací a daní) meziro�n� vzrostl o tém�� 60 % a v p�epo�tu na 1 pracovníka33 (AWU) v zem�d�lství dokonce o 67 %. Na tomto výsledku se a v p�epo�tu na 1 pracovníka (AWU) v zem�d�lství dokonce o 67 %. Na tomto výsledku se nejvíce podílel meziro�ní nár�st (zhruba 23 %) zem�d�lské produkce (ocen�né pr�m�rnými nejvíce podílel meziro�ní nár�st (zhruba 23 %) zem�d�lské produkce (ocen�né pr�m�rnými ro�ními cenami zem�d�lských výrobc� zvýšenými o jednotkové p�ímé platby a bez ohledu na ro�ními cenami zem�d�lských výrobc� zvýšenými o jednotkové p�ímé platby a bez ohledu na skute�ný objem realizované produkce), z toho zejména nár�st rostlinné produkce o více než skute�ný objem realizované produkce), z toho zejména nár�st rostlinné produkce o více než 40 % [17]. 40 % [17]. Ekonomické výsledky odv�tví zem�d�lství v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 Ekonomické výsledky odv�tví zem�d�lství v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 (který byl výjime�n� pozitivní z hlediska zem�d�lské produkce) nebyly zdaleka tak p�íznivé (který byl výjime�n� pozitivní z hlediska zem�d�lské produkce) nebyly zdaleka tak p�íznivé jako výsledky roku 2004 ve srovnání s rokem 2003. Celková produkce zem�d�lského odv�tví jako výsledky roku 2004 ve srovnání s rokem 2003. Celková produkce zem�d�lského odv�tví poklesla v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o více než 10 %, z �ehož rostlinná produkce poklesla v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o více než 10 %, z �ehož rostlinná produkce poklesla o 17,2 % a živo�išná jen o 3,8 % . poklesla o 17,2 % a živo�išná jen o 3,8 % . Podle odhadu výsledk� SZÚ za rok 2006 [18] a jejich porovnáním s výsledky za roky Podle odhadu výsledk� SZÚ za rok 2006 [18] a jejich porovnáním s výsledky za roky 2004 a 2005 lze odv�tví zem�d�lství charakterizovat jako relativn� stabilizované. Finální 2004 a 2005 lze odv�tví zem�d�lství charakterizovat jako relativn� stabilizované. Finální ukazatel odv�tví - podnikatelský d�chod (PD) - byl za rok 2006 odhadnut na 7,0 mld. K�. ukazatel odv�tví - podnikatelský d�chod (PD) - byl za rok 2006 odhadnut na 7,0 mld. K�. V porovnání s rokem 2005 (zem�d�lsky pr�m�rný rok) došlo k nevýznamnému poklesu V porovnání s rokem 2005 (zem�d�lsky pr�m�rný rok) došlo k nevýznamnému poklesu podnikatelského d�chodu o cca 0,6 mld. K� (7,3 %). Ke zmín�né stabilit� odv�tví podnikatelského d�chodu o cca 0,6 mld. K� (7,3 %). Ke zmín�né stabilit� odv�tví zem�d�lství p�isp�la zejména opat�ení Spole�né zem�d�lské politiky EU, kterou v roce 2006 zem�d�lství p�isp�la zejména opat�ení Spole�né zem�d�lské politiky EU, kterou v roce 2006 reprezentoval celkový objem podpor vyplacených zem�d�lským producent�m �R reprezentoval celkový objem podpor vyplacených zem�d�lským producent�m �R a vztahujících se p�ímo nebo nep�ímo k celkové produkci odv�tví zem�d�lství. Zvyšující se a vztahujících se p�ímo nebo nep�ímo k celkové produkci odv�tví zem�d�lství. Zvyšující se význam podpor ilustrují hodnoty tohoto ukazatele v roce 2005 (19,0 mld. K�) a 2006 význam podpor ilustrují hodnoty tohoto ukazatele v roce 2005 (19,0 mld. K�) a 2006 (21,7 mld. K�, tj. meziro�ní r�st o 14 %). (21,7 mld. K�, tj. meziro�ní r�st o 14 %).

3

Tzv. indikátor A uplat�ovaný EU v rámci metodiky SZÚ pro posuzování a mezinárodní srovnávání (mezi Tzv. indikátor A uplat�ovaný EU v rámci metodiky SZÚ pro posuzování a mezinárodní srovnávání (mezi zem�mi EU) d�chod� ze zem�d�lství. zem�mi EU) d�chod� ze zem�d�lství.

3

7 7

3 3

T�íd�ní podnik� podle typ� LFA T�íd�ní podnik� podle typ� LFA

Analýzy hospodá�ských výsledk� podnik� v t�íd�ní podle typ� LFA mají prokázat, zda Analýzy hospodá�ských výsledk� podnik� v t�íd�ní podle typ� LFA mají prokázat, zda výše základních sazeb plateb LFA uplatn�ná v letech 2004-2006 pro jednotlivé typy LFA výše základních sazeb plateb LFA uplatn�ná v letech 2004-2006 pro jednotlivé typy LFA byla dosta�ující k vyrovnání dopadu existujících nevýhod, plynoucích z nep�íznivých byla dosta�ující k vyrovnání dopadu existujících nevýhod, plynoucích z nep�íznivých p�dn�klimatických podmínek, na hospodá�ské výsledky podnik�. Výsledky analýz nazna�ily p�dn�klimatických podmínek, na hospodá�ské výsledky podnik�. Výsledky analýz nazna�ily ur�ité disproporce v distribuci plateb LFA mezi podniky. Staly se podn�tem k hlubším ur�ité disproporce v distribuci plateb LFA mezi podniky. Staly se podn�tem k hlubším analýzám, které jsou uvedeny v navazujících kapitolách. analýzám, které jsou uvedeny v navazujících kapitolách. 3.1 Základní charakteristiky zkoumaných podnik� 3.1 Základní charakteristiky zkoumaných podnik� Na výb�rovém souboru podnik� FADN za období 2004-06 jsou v tab. 2 a 3 vyjád�eny Na výb�rovém souboru podnik� FADN za období 2004-06 jsou v tab. 2 a 3 vyjád�eny základní ukazatelé za skupiny podnik�, za�azených do analýzy jako reprezentanti jednotlivých základní ukazatelé za skupiny podnik�, za�azených do analýzy jako reprezentanti jednotlivých typ� LFA. Ve všech skupinách podnik� je v pr�m�ru více než 90% podíl p�ipachtované typ� LFA. Ve všech skupinách podnik� je v pr�m�ru více než 90% podíl p�ipachtované zem�d�lské p�dy. U podnik� v horské oblasti a v oblastech se specifickými omezeními lze zem�d�lské p�dy. U podnik� v horské oblasti a v oblastech se specifickými omezeními lze vysledovat nižší po�et AWU v pom�ru k obhospoda�ované zem�d�lské p�d�. vysledovat nižší po�et AWU v pom�ru k obhospoda�ované zem�d�lské p�d�. Tab. 2 - Základní charakteristiky zkoumaných podnik� Tab. 2 - Základní charakteristiky zkoumaných podnik� Rok Rok

2004 2004

2005 2005

2006*) 2006*)

LFA LFA

H H S S O O N N H H S S O O N N H H S S O O N N

Po�et Po�et podnik� podnik�

Po�et Po�et AWU AWU

Po�et Po�et 155 2 775 155 2 775 78 831 78 831 327 8 198 327 8 198 560 9 317 560 9 317 137 2 914 137 2 914 87 1 291 87 1 291 317 9 783 317 9 783 522 11 917 522 11 917 139 2 688 139 2 688 84 1 011 84 1 011 306 8 297 306 8 297 601 11 902 601 11 902

z. p. z. p. celkem celkem

Z toho Z toho p�ipachtovaná p�ipachtovaná ha ha 93 979 93 979 31 461 31 461 241 753 241 753 303 683 303 683 85 806 85 806 38 034 38 034 262 782 262 782 302 076 302 076 74 055 74 055 30 040 30 040 225 333 225 333 304 800 304 800

100 743 100 743 32 920 32 920 250 610 250 610 319 753 319 753 93 978 93 978 40 273 40 273 275 348 275 348 319 923 319 923 84 048 84 048 32 284 32 284 238 556 238 556 326 512 326 512

Sou�et 2004-06 Sou�et 2004-06 H 431 8 903 278 768 253 840 H 431 8 903 278 768 253 840 2004-06*) S 249 3 445 105 476 99 535 2004-06*) S 249 3 445 105 476 99 535 O 950 27 339 764 514 729 869 O 950 27 339 764 514 729 869 N 1 683 36 147 966 188 910 559 N 2004, 2005, 1 683 1472004-2006, 966 188 Pramen: VÚZE FADN 2006,36 LPIS vlastní propo�ty.910 559

Pr�m�rná Pr�m�rná velikost velikost podniku podniku 650 650 422 422 766 766 571 571 686 686 463 463 869 869 613 613 605 605 384 384 780 780 543 543

Podíl Podíl p�ipacht. p�ipacht. z. p. z. p. % % 93 93 96 96 96 96 95 95 91 91 94 94 95 95 94 94 88 88 93 93 94 94 93 93

Pr�m�r 2004-06 Pr�m�r 2004-06 647 91 647 91 424 94 424 94 805 95 805 95 574 94 574 94

AWU/ AWU/ 100 ha 100 z. p.ha z. p.

2,8 2,8 2,5 2,5 3,3 3,3 2,9 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 3,6 3,6 3,7 3,7 3,2 3,2 3,1 3,1 3,5 3,5 3,6 3,6 3,2 3,2 3,3 3,3 3,6 3,6 3,7 3,7

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data *) P�edb�žná data

Z tab. 3 je možné vysledovat, že nep�etržitý r�st prakticky bez výkyv� byl zaznamenán Z tab. 3 je možné vysledovat, že nep�etržitý r�st prakticky bez výkyv� byl zaznamenán v hodnoceném období 2004–06 v oblasti mzdových náklad� a pachtovného. Mzdové náklady v hodnoceném období 2004–06 v oblasti mzdových náklad� a pachtovného. Mzdové náklady v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU nejvíce vzrostly v horské oblasti. Oproti roku 2004 se v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU nejvíce vzrostly v horské oblasti. Oproti roku 2004 se zvýšily v roce 2006 mzdové náklady na ha z. p. o 8 % , v p�epo�tu na 1 AWU o 10 %. zvýšily v roce 2006 mzdové náklady na ha z. p. o 8 % , v p�epo�tu na 1 AWU o 10 %. 8 8

Celková produkce v K� na ha z. p. byla v letech 2005 a 2006 ve všech typech LFA i v pr�m�ru za skupinu podnik� mimo LFA nižší než v roce 2004. Nejvyšší pokles v objemu celkové produkce na ha z. p. byl zaznamenán u podnik�, reprezentujících oblasti se specifickými omezeními. V pr�m�ru let 2004-06 byla nejvyšší produkce v K� na ha z.p vytvo�ena v pr�m�ru podnik� mimo LFA, nejnižší v oblastech se specifickým omezením. Na celkové produkci p�evažuje rostlinná produkce u podnik� mimo LFA a živo�išná produkce ve skupinách podnik� reprezentujících LFA. Nákladovost produkce byla v pr�m�ru let 2004-06 nejvyšší v horské oblasti (1,19 K� na 1 K� produkce) a nejnižší u podnik� mimo LFA (1,06 K� na 1 K� produkce). V pr�b�hu let 2004-06 se zvýšila ve všech typech LFA i ve skupin� podnik� mimo LFA. Nejvyšší nár�st nákladovosti a to z 1,04 K� na 1 K� produkce v roce 2004 na 1,29 K� na 1 K� produkce v roce 2006 byl zaznamenán u podnik� v oblastech se specifickým omezením.

Tab. 3 – Základní ekonomické ukazatele zkoumaných podnik� Rok

2004

2005

2006*)

Pr�m�r 200406*)

H S O N H S O N H S O N

Celková Produkce Produkce Produkce produkce RV ŽV ostatní Odpisy Pachtovné K�/ha z. p. K�/AWU % z celkové produkce K�/ha z. p. 24 866 759 029 38,1 50,7 11,3 1 978 438 27 548 793 221 31,5 50,5 18,0 2 166 372 31 854 862 085 46,6 44,9 8,4 2 446 518 39 600 1 025 535 62,8 29,3 7,9 3 090 1 257 24 172 779 552 35,0 59,3 5,7 2 237 471 21 645 675 164 33,6 57,5 8,9 2 078 536 29 936 842 601 40,0 54,3 5,6 2 386 590 36 725 985 934 59,6 35,0 5,4 3 365 1 558 23 764 742 959 33,3 59,2 7,5 2 342 511 19 528 623 532 29,8 59,4 10,8 2 297 459 28 843 829 330 42,6 52,7 4,7 2 587 616 35 995 987 466 59,5 34,8 5,7 3 454 1 512

H

24 300

760 894

35,6

56,1

8,3

2 175

471

6 830

S

22 839

699 186

31,8

55,4

12,8

2 173

461

6 092

186 485

O

30 224

845 173

43,1

50,6

6,3

2 469

574

7 813

218 485

N

37 421

1 000 245

60,7

32,9

6,4

3 303

1 443

8 225

219 849

LFA

Mzdové náklady K�/ha z. p. K�/AWU 6 516 198 900 6 379 183 679 7 634 206 598 8 204 212 451 6 987 225 329 6 137 191 416 7 955 223 898 8 459 227 089 7 030 219 792 5 743 183 361 7 838 225 370 8 018 219 950 213 859

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data

Úrove� ukazatel� ovliv�ují ur�itou m�rou i zm�ny ve struktu�e výb�rového souboru podnik� FADN, ale zejména po�así v jednotlivých letech (nap�. rok 2004 ovlivnil výsledky zem�d�lství p�íznivým pr�b�hem po�así). V roce 2006 se oproti p�edchozím let�m výrazn�ji snížil rozdíl mezi podniky mimo LFA a podniky v horské LFA u ukazatele mzdové náklady v p�epo�tu na ha zem�d�lské p�dy. Naopak ve srovnání s podniky mimo LFA byly mzdové náklady v oblastech se 9

specifickými omezeními o více než 2 tis. K� na ha z. p. nižší. V pr�m�ru let 2004-06 platily podniky v LFA o tém�� 1 tis. K� na ha nižší pachtovné. Odpisy v horské oblasti a oblastech se specifickými omezeními byly nižší o více než 1,1 tis. K� na ha z. p. a v pr�m�ru za podniky v „Ostatních“ LFA byly o více než 0,8 tis. K� na ha z. p. nižší než u podnik� mimo LFA. 3.2 Analýza ekonomických výsledk� podnik� podle typ� LFA �ada ukazatel� za období 2004-06 ve skupinách reprezentant� jednotlivých typ� LFA je uvedena v p�edchozí subkapitole. V této subkapitole je analyzováno p�sobení dotací a zejména plateb LFA na vyrovnávání hospodá�ských výsledk� podnik� v jednotlivých typech LFA. Základní ukazatele tvorby a rozd�lení d�chodu ze zem�d�lství ve vztahu k dotacím a platbám LFA jsou uvedeny v tab. 4 a 5. Tab. 4 – Vybrané ukazatele tvorby a rozd�lení d�chodu. [ K� /ha z. p.] Rok

2004

2005

2006*)

Pr�m�r 2004-06*)

LFA

Hrubá p�idaná hodnota (HPH)

�istá p�idaná hodnota (�PH)

D�chod ze zem. �innosti

Dotace provozní

Platby LFA

H S O N H S O N H S O N H

11 998 12 451 13 042 16 317 12 099 11 290 12 487 15 041 13 125 11 821 12 431 15 533

10 020 10 285 10 596 13 227 9 861 9 212 10 101 11 676 10 783 9 524 9 844 12 079

3 002 3 494 2 278 3 609 2 405 2 387 1 303 1 470 3 108 3 070 1 258 2 365

6 003 4 832 5 078 4 014 7 231 6 729 6 155 5 022 9 602 8 909 7 388 6 533

1 786 1 211 669 13 2 417 2 367 836 16 2 488 2 104 758 7

12 372

10 197

2 832

7 502

2 211

S

11 815

9 642

2 942

6 804

1 926

O

12 651

10 183

1 608

6 187

757

N

15 622

12 822

2 474

5 199

12

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) p�edb�žná data

Hrubá p�idaná hodnota (HPH) snížená o provozní dotace klesala za celé sledované období. V roce 2005 byl meziro�ní pokles nejv�tší u oblasti se specifickými omezeními a to ve výši 40 %, v horské oblasti a v „Ostatních“ LFA poklesla HPH snížená o provozní dotace o p�ibližn� 20 %. V roce 2006 HPH po ode�tení dotací dále klesala a to zejména v oblastech se specifickými omezeními a v horské oblasti. Pr�m�rná HPH po ode�tení dotací na ha z. p. u reprezentant� oblastí se specifickými omezeními �inila jen 38 % a v horské oblasti jen 59 % v porovnání s rokem 2004. Ovšem celková vytvo�ená HPH (v�etn� dotací) na ha z. p. se ve stejném období v horské oblasti zvýšila o tém�� 10 %, ve zbylých skupinách podnik� poklesla pouze o 5 % ve srovnání s rokem 2004. Z údaj� je z�ejmé, jak se zvyšuje význam dotací pro ekonomické výsledky v �eském zem�d�lství 10

Nejvyšší hrubé p�idané hodnoty i �isté p�idané hodnoty (�PH) na ha z p. bylo v pr�m�ru let 2004–06 dosaženo u podnik� hospoda�ících v lepších p�írodních podmínkách, následují podniky v „Ostatních„ LFA a v horské oblasti. Ve srovnání s výjime�n� úsp�šným rokem 2004 se v obou následujících letech HPH i �PH na ha z. p. snížily ve všech skupinách podnik� krom� reprezentant� horské oblasti. Obdobný vývoj lze vysledovat u ukazatele „d�chod ze zem�d�lské �innosti“. V porovnání s rokem 2004 se u zem�d�lských podnik� mimo LFA snížil v roce 2005 na 40 % a v roce 2006 na 65 %. Nejnižší d�chod ze zem�d�lské �innosti byl pr�m�ru let 2004-06 dosažen u reprezentant� „Ostatních“ LFA (1 608 K�/ ha z. p.), naopak nejvyšší u oblastí se specifickými omezeními (2 942 K� na ha z. p.) a reprezentant� horské LFA (2 832 K� na ha z. p.). Provozní dotace na ha z. p. postupn� rostly a to ve všech oblastech. V roce 2006 byly provozní dotace v oblasti se specifickými omezeními o 84 % vyšší než v roce 2004, v horské LFA a u podnik� mimo LFA byly zhruba o 60 % vyšší a v „Ostatních“ LFA stouply provozní dotace o 45 %. Na platbách LFA. bylo v pr�m�ru let 2004-06 vypláceno u vybraných reprezentant� FADN v horské oblasti 2 211 K�, v oblastech se specifickými omezeními 1 926 K� a v „Ostatních“ LFA 757 K� v p�epo�tu na ha z. p.(viz tab. 4). Jmenované ukazatele byly vyjád�eny i ve vztahu k po�tu ro�ních pracovních jednotek za jednotlivé skupiny podnik�. Porovnání ukazatel� tvorby a rozd�lení d�chodu v p�epo�tu na ro�ní pracovní jednotku uvádí tab. 5. Relace v úrovni sledovaných ukazatel� mezi jednotlivými typy LFA jsou ovlivn�ny nižším po�tem pracovník� na 100 ha z. p. u podnik� v horské oblasti, což je dáno nízkou intenzitou výroby, stejn� jako a v oblastech se specifickými omezeními. Naopak „Ostatní“ LFA p�edstavují již svou definicí oblasti s vyšší zam�stnaností v zem�d�lství a podniky do této oblasti za�azené zam�stnávaly v pr�m�ru let 2004-06 tém�� srovnatelný po�et AWU (3,6 na 100 ha z. p. ) jako podniky mimo LFA (3,7 AWU na 100 ha z. p., viz tab.2).

11

Tab. 5 – Vybrané ukazatele tvorby a rozd�lení d�chodu v p�epo�tu na ro�ní pracovní jednotku [ K� / AWU] Tab. 5 – Vybrané ukazatele tvorby a rozd�lení d�chodu v p�epo�tu na ro�ní pracovní jednotku [ K� / AWU] Hrubá p�idaná �istá p�idaná D�chod ze Dotace Platby Rok

LFA

Rok

H LFA S H O S N O H N S H O S N O H N S H O S N O H N S H O

2004 2004 2005 2005 2006*) 2006*)

hodnota (HPH) Hrubá p�idaná 366 240 hodnota (HPH) 358 518 366 970 240 352 358 553 518 422 352 188 970 390 422 172 553 352 390 457 188 351 352 802 172 403 351 343 457 410 403 437 802 377 410 438 343 357 377 136 437 426 357 387 438 396 426 361 136 692

hodnota (�PH) zem. �innosti �istá p�idaná D�chod ze 305 869 91 626 hodnota (�PH) zem. �innosti 296 136 100 616 305 768 869 91 644 626 286 61 296 535 136 100 616 342 93 472 286 035 768 61 564 644 318 77 342 350 535 93 447 472 287 74 318 298 035 77 664 564 284 36 287 465 350 74 470 447 313 39 284 118 298 36 156 664 337 97 313 106 465 39 026 470 304 98 337 044 118 97 173 156 283 36 304 368 106 98 890 026 331 64 283 36 319 044 287 88 173 693 331 64 295 368 182 90 890 049

Pr�m�r 387 785 396 319 754 287 2004-06*) 353 284 S 361 692 295 182 Pr�m�r N 417 563 342 734 2004-06*) O 2005, 2006, LPIS 353 785 284 754 Pramen: VÚZE FADN 2004, 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data

N

417 563

342 734

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Hrubá *) P�edb�žná data p�idaná hodnota v p�epo�tu na AWU

88 976 693 44 90 049 66 126 44 976 66 126

provozní Dotace 183 237 provozní 139 139 183 431 237 137 139 959 139 103 137 209 431 233 103 889 959 209 233 241 209 173 209 813 889 134 173 191 241 300 134 475 813 284 300 429 191 212 284 215 475 179 212 234 429 910 179 208 215 300

LFA Platby 54 531 LFA 34 876 54 104 531 18 34 334 876 18 964 104 77 334 73 827 77 528 964 23 73 422 827 23 786 528 77 422 67 168 77 803 786 21 67 203 168 21 69 803 223 58 203 948

138 964

320

234 004 910 173 208 300 138 964 173 004

69 167 223 21 58 948 320 21 167

v pr�m�ru za období 2004-06 je u reprezentant� horské oblasti jen o 7 % nižší ve srovnání s oblastmi mimo LFA. Hrubá p�idaná hodnota v p�epo�tu na AWU v pr�m�ru za období 2004-06 je U reprezentant� „Ostatních“ LFA je o 15 % a u oblastí se specifickými omezeními o 13 % u reprezentant� horské oblasti jen o 7 % nižší ve srovnání s oblastmi mimo LFA. nižší než ve skupin� podnik� mimo LFA. V p�ípad� ukazatele �istá p�idaná hodnota U reprezentant� „Ostatních“ LFA je o 15 % a u oblastí se specifickými omezeními o 13 % v p�epo�tu na AWU je v pr�m�ru let 2004-06 úrove� v horské oblasti vyšší než v oblastech se nižší než ve skupin� podnik� mimo LFA. V p�ípad� ukazatele �istá p�idaná hodnota specifickými omezeními a u „Ostatních“ LFA. v p�epo�tu na AWU je v pr�m�ru let 2004-06 úrove� v horské oblasti vyšší než v oblastech se Provozní dotace dosáhly v roce 2006 u podnik� v horské oblasti 300 tis. K� na AWU specifickými omezeními a u „Ostatních“ LFA. a byly o 68 % vyšší než u podnik� mimo LFA. Dotace ve výši 284 tis. K� na AWU u oblasti Provozní dotace dosáhly v roce 2006 u podnik� v horské oblasti 300 tis. K� na AWU se specifickými omezeními byly o 59% vyšší, u „Ostatních“ LFA �ástka 212 tis K� na AWU a byly o 68 % vyšší než u podnik� mimo LFA. Dotace ve výši 284 tis. K� na AWU u oblasti byla o 19 % vyšší než �inil objem dotací na AWU za skupinou podnik� mimo LFA. Nakolik se specifickými omezeními byly o 59% vyšší, u „Ostatních“ LFA �ástka 212 tis K� na AWU se na tvorb� d�chodu ze zem�d�lské �innosti v letech 2004 až 2006 podílely kompenza�ní byla o 19 % vyšší než �inil objem dotací na AWU za skupinou podnik� mimo LFA. Nakolik platby LFA ukazuje tab. 6. Oproti roku 2004 se do roku 2006 všech typech LFA zvýšil podíl se na tvorb� d�chodu ze zem�d�lské �innosti v letech 2004 až 2006 podílely kompenza�ní plateb LFA na vytvo�ené HPH, �PH i na d�chodu ze zem�d�lské �innosti. Podíl plateb LFA platby LFA ukazuje tab. 6. Oproti roku 2004 se do roku 2006 všech typech LFA zvýšil podíl na celkových provozních dotacích se oproti roku 2004 v roce 2006 pon�kud snížil. Je to plateb LFA na vytvo�ené HPH, �PH i na d�chodu ze zem�d�lské �innosti. Podíl plateb LFA d�sledek postupného r�stu objemu ostatních provozních dotací, poskytovaných do na celkových provozních dotacích se oproti roku 2004 v roce 2006 pon�kud snížil. Je to zem�d�lství v rámci SZP. Skute�nost, že v n�kterých p�ípadech se v pr�m�ru podíl plateb d�sledek postupného r�stu objemu ostatních provozních dotací, poskytovaných do LFA na vytvo�eném d�chodu ze zem�d�lské �innosti blíží 100 % nebo je i p�ekra�uje (horské zem�d�lství v rámci SZP. Skute�nost, že v n�kterých p�ípadech se v pr�m�ru podíl plateb oblasti a oblasti se specifickými omezeními v roce 2005) nazna�uje vysokou závislost LFA na vytvo�eném d�chodu ze zem�d�lské �innosti blíží 100 % nebo je i p�ekra�uje (horské zem�d�lských podnik� v t�chto podmínkách na dotacích, resp. platbách LFA. oblasti a oblasti se specifickými omezeními v roce 2005) nazna�uje vysokou závislost zem�d�lských podnik� v t�chto podmínkách na dotacích, resp. platbách LFA. 12 12

Tab. 6 – Podíl kompenza�ních plateb LFA na vybraných ukazatelích v % Rok

Platby LFA/HPH

LFA H S O H S O H S O H S O

2004 2005 2006*) Pr�m�r 2004-06*)

Platby LFA/�PH

Platby Platby LFA/dotace LFA/d�chod ze provozní zem. �innosti 59,5 29,8 34,7 25,1 29,4 13,2 100,5 33,4 99,2 35,2 64,2 13,6 80,1 25,9 68,5 23,6 60,3 10,3

14,9 9,7 5,1 20,0 21,0 6,7 19,0 17,8 6,1

17,8 11,8 6,3 24,5 25,7 8,3 23,1 22,1 7,7

17,9

21,7

78,0

29,5

16,3

20,0

65,5

28,3

6,0

7,4

47,1

12,2

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data

Úrove� hrubé p�idané hodnoty v p�epo�tu na ha z. p., podíl provozních dotací a v tom plateb LFA na její tvorb� za jednotlivé typy LFA je znázorn�n na grafu 5. Graf 5 - Hrubá p�idaná hodnota, podíl provozních dotací a z toho plateb LFA na její tvorb� podle typ� LFA [ K� /ha z. p.] 18000 16000

K� / ha z.p.

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 H

S

O 2004

HPH bez dotací

N

H

S

O 2005

Dotace bez LFA

N

H

S

O

N

2006

Platby LFA

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Rok 2006 p�edb�žná data.

Platby LFA �áste�n� vyrovnávají rozdíly HPH na ha z. p. mezi podniky v LFA a podniky hospoda�ícími v lepších p�írodních podmínkách. Postupn� se od roku 2004 díky dotacím snižoval zejména rozdíl mezi podniky hospoda�ícími v horské oblasti a podniky mimo LFA hospoda�ícími v lepších p�írodních podmínkách. Je však t�eba si uv�domit, že podniky v LFA vynakládají nižší objem externích faktor� na ha z. p., takže plné dorovnání HPH by indikovalo kompenzaci nadm�rnou.

13

Dosažená úrove� �isté p�idané hodnoty v p�epo�tu na ha z. p. a na AWU, podíl provozních dotací a v tom plateb LFA na tvorb� �PH v pr�m�ru za podniky FADN reprezentující jednotlivé typy LFA jsou znázorn�ny na grafech 6 a 7. Je patrná stále vyšší závislost hospodá�ských výsledk� zem�d�lských podnik� na dotacích a to nejen v mén� p�íznivých oblastech, ale i mimo LFA. Graf 6 - Úrove� �isté p�idané hodnoty a podíl kompenza�ních plateb LFA na její tvorb� podle typ� LFA [ K� /ha z. p.] 14000 12000

K�/ ha z.p.

10000 8000 6000 4000 2000 0 H

S

O

N

H

S

2004

O

N

H

2005

�PH bez dotací

S

O

N

2006

Dotace bez LFA

Platby LFA

Pramen: VÚZE FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Rok 2006 p�edb�žná data.

Graf 7 - Úrove� �isté p�idané hodnoty a podíl kompenza�ních plateb LFA na její tvorb� podle typ� LFA [ K� /AWU] 400 000 350 000

K�/ AWU

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 H

S

O

N

H

S

2004

�PH bez dotací

O

N

H

S

2005

Dotace bez LFA

Platby LFA

Pramen: VÚZE, FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Rok 2006 p�edb�žná data.

14

O 2006

N

�istá p�idaná hodnota, vytvo�ená podniky hospoda�ícími v horské oblasti p�esáhla p�i �istá hodnota, vytvo�ená podniky hospoda�ícími v horské oblasti p�i p�epo�tu na p�idaná AWU úrove� tohoto ukazatele v podnicích mimo LFA v letech 2005 p�esáhla i 2006 (viz. p�epo�tu úrove� tohoto se ukazatele v podnicích LFA valetech 2005extenzivními i 2006 (viz. též tab.5).naJeAWU to dáno zvyšujícím objemem dotací na mimo jedné stran� p�evážn� též tab.5). Je to dáno zvyšujícím se objemem dotací na jedné stran� a p�evážn� extenzivními formami hospoda�ení spojenými s nízkou pot�ebou pracovních sil na stran� druhé. formami hospoda�ení spojenými s nízkou pot�ebou pracovních sil na stran� druhé. Na grafu 8 je porovnán d�chod ze zem�d�lské �innosti s platbami LFA v p�epo�tu na grafu 8 je porovnán ze Velikost zem�d�lské �innosti platbami LFA v p�epo�tu na AWUNa podle typ� LFA v letechd�chod 2004-06. d�chodu ze szem�d�lské �innosti ovliv�uje AWU podle typ� LFA v letech 2004-06. Velikost d�chodu ze zem�d�lské �innosti ovliv�uje krom� vytvo�ené �PH zejména výše vynakládaných externích faktor� (mzdové náklady, krom� vytvo�ené �PH zejména vynakládaných externích pracovní faktor� (mzdové náklady, pachtovné a úroky), v ur�ité mí�evýše i podíl placené a neplacené síly ( v oblasti se pachtovné a úroky), v ur�ité mí�e i podíl placené a neplacené pracovní síly ( v oblasti se specifickými omezeními byl pom�r placené AWU k celkovému po�tu AWU 91 %, specifickými omezeními byl pom�r placené AWU k celkovému po�tu AWU 91 %, v ostatních sledovaných skupinách podnik� kolem 95 %). Zejména v horské oblasti va oblastech ostatních se sledovaných kolem 95 %).z. Zejména v horské oblasti specifickýmiskupinách omezenímipodnik� jsou v p�epo�tu na ha p. i na AWU vynakládány anižší oblastech se specifickými omezeními jsou v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU vynakládány objemy externích faktor� než u podnik� mimo LFA i „Ostatních“ LFA. V pr�m�ru nižší objemy externích faktor� ze nežzem�d�lské u podnik��innosti mimo LFA i „Ostatních“ V pr�m�ru za období 2004-06 byl d�chod v p�epo�tu na AWULFA. u reprezentant� za období 2004-06 zem�d�lské �innosti v p�epo�tu na AWU u reprezentant� horské oblasti o 34byl % d�chod vyšší a ze v oblasti se specifickými omezeními o 36 % vyšší než ve horské oblasti o 34 % vyšší a v oblasti se specifickými omezeními o 36 % vyšší než ve skupin� podnik� mimo LFA. U podnik� v „Ostatních“ LFA byl naopak vytvo�en d�chod ze skupin� podnik� mimo LFA. U podnik� v „Ostatních“ LFA byl naopak vytvo�en d�chod ze zem�d�lské �innosti o 32 % nižší v porovnání se skupinou podnik� mimo LFA. Zjišt�né zem�d�lské �innosti o 32 % nižší v porovnání se skupinou podnik� mimo LFA. Zjišt�né pom�ry signalizují, že u n�kterých podnik� v horské oblasti a v oblasti se specifickými pom�ry signalizují, že uv n�kterých podnik� v horské platby oblasti LFA a v oblasti se specifickými omezeními mohly být letech 2004-06 vypláceny ve vyšší úrovni, než omezeními mohly být v letech 2004-06 vypláceny platby LFA ve vyšší úrovni, než p�edstavuje kompenzaci existujících znevýhodn�ní. p�edstavuje kompenzaci existujících znevýhodn�ní. Graf 8 - D�chod ze zem�d�lské �innosti ve srovnání s platbami LFA Graf 8 - D�chod �innosti ve t�íd�ných srovnání podle s platbami LFA v p�epo�tuzena zem�d�lské AWU ve skupinách podnik� typu LFA v p�epo�tu na AWU ve skupinách podnik� t�íd�ných podle typu LFA 120 000 120 000

K�K� na na AWU AWU

100 000 100 000 80 000 80 000 60 000 60 000 40 000 40 000 20 000 20 000 0 0

H H

S S

2004 2004

O O

N N

H H

S S

2005 2005

D�chod ze zem. �innosti D�chod ze zem. �innosti

O O

Pramen: VÚZE, FADN 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Rok 2006VÚZE, p�edb�žná Pramen: FADNdata. 2004, 2005, 2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. Rok 2006 p�edb�žná data.

15 15

N N

H H

S O S O 2006*) 2006*)

Platby LFA Platby LFA

N N

4

T�íd�ní podnik� podle využívání zem�d�lské p�dy

Platby LFA jsou v �R poskytovány jen na plochy trvalých travních porost�. Proto byl zkoumán dopad plateb na ekonomickou situaci podnik� ve vztahu ke zp�sobu využívání zem�d�lské p�dy. Cílem bylo zhodnotit rozdíly v dosahovaných výsledcích ze zem�d�lské �innosti podnik� s vysokým stupn�m zatravn�ní zem�d�lské p�dy oproti podnik�m, hospoda�ícím p�evážn� na orné p�d� v LFA a mimo LFA. Zhodnocen byl podíl plateb LFA na dosahovaných ekonomických výsledcích zem�d�lských podnik�. 4.1 Základní charakteristiky zkoumaných podnik� Základní charakteristiky soubor� reprezentant� z tohoto zvoleného zat�íd�ní p�ináší tab. 7. Tab. 7 - Základní charakteristiky podnik� v t�íd�ní podle zatravn�ní a za�azení v LFA Skupina podnik� Rok LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP 2004 mimo LFA nad 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP 2005 mimo LFA nad 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP 2006*) mimo LFA nad 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP 2004

LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP 2006*) mimo LFA nad 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP až

Zem. AWU podniky

Z. p. celkem

Z toho p�ipacht.

Po�et ha 194 2 100 76 132 68 968 367 11 619 309 373 299 458 11 30 1 823 1 468 637 16 490 437 341 418 835 187 2 137 81 083 72 775 357 12 010 332 874 318 190 12 63 2 391 2 060 608 16 081 444 675 422 514 212 2 393 88 479 76 247 322 9 788 271 421 258 113 16 158 7 189 6 815 689 15 568 436 607 408 677 Sou�et 593 6 630 245 694 217 990 1 046 33 417 913 667 875 761 39 252 11 403 10 343 1 934 48 139 1 318 623 1 250 026

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data

Pr�m�rná Podíl velikost p�ipacht. podniku z. p. 392 843 166 687 434 932 199 731 417 843 449 634 414 873 292 682

AWU/100 ha z. p.

% 90,6 96,8 80,5 95,8 89,8 95,6 86,1 95,0 86,2 95,1 94,8 93,6 Pr�m�r 88,7 95,9 90,7 94,8

Celkem byly za období 2004–06 pro hodnocení sledovaných souvislostí užity údaje z cca 1 200 podnik� ro�n�. Pr�m�rná velikost podniku byla nejmenší ve skupin� podnik� s mén� než 50 % z. p. v LFA, ale s více než 50 % zatravn�ním zem�d�lské p�dy. Tato skupina je však reprezentována jen malým souborem podnik�. Z d�vodu nižší reprezentativnosti byla tato skupina podnik� vy�azena z následného hodnocení rozdíl� v ekonomických ukazatelích. Nejv�tší pr�m�rnou velikost vykázali reprezentanti podnik� 16

2,8 3,8 1,7 3,8 2,6 3,6 2,7 3,6 2,7 3,6 2,2 3,6 2,7 3,7 2,2 3,7

v LFA se zatravn�ním pod 50 %. Pr�m�rný podíl p�ipachtované p�dy byl ve všech skupinách reprezentant� a ve všech sledovaných letech vysoký a pohyboval se od 80,5 % do 96,8 % obhospoda�ované p�dy. Reprezentanti zem�d�lských podnik� se zatravn�ním do 50 % jak v LFA tak i mimo LFA zam�stnávali v pr�m�ru let 2004-06 výrazn� vyšší po�et AWU na 100 ha z. p. ve srovnání s podniky s vysokým zatravn�ním (3,7 oproti 2,7 resp. 2,2 AWU na 100 ha z. p.). Základní ekonomické charakteristiky zem�d�lských podnik� v t�íd�ní podle zatravn�ní a za�azení v LFA uvádí tab. 8. Tab. 8 - Základní ekonomické charakteristiky podnik� v t�íd�ní podle stupn� zatravn�ní a za�azení v LFA v p�epo�tu na ha z. p. [ K�/ ha z. p.] Rok

Skupina podnik�

LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 2005 LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 2006*) LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP Pr�m�r LFA nad 50 % TTP 2004- LFA do 50 % TTP 06*) mimo LFA do 50 % TTP 2004

Celková Prod. Prod. Ostatní Mzdové Odpisy Pachtovné zem.produkce RV ŽV prod. náklady Podíl z celkové zem. K�/ ha z. p. K�/ ha z. p. Produkce v % 18 138 34,7 51,6 13,7 1 504 4 799 402 32 383 44,8 45,9 9,3 2 487 7 814 504 38 821 59,7 32,5 7,9 2 923 8 066 1 180 17 026 31,9 59,2 8,9 1 787 5 189 471 30 359 39,4 55,0 5,5 2 444 8 144 576 35 916 57,0 37,9 5,2 3 177 8 353 1 434 17 171 30,9 59,8 9,3 2 069 5 212 475 29 859 41,4 53,6 5,0 2 627 8 198 607 35 160 56,5 38,0 5,5 3 244 8 020 1 415 17 423 32,5 57,0 10,6 1 801 5 076 451 30 896 41,9 51,4 6,7 2 513 8 048 560 36 629 57,8 36,0 6,2 3 115 8 148 1 344


Celková zem�d�lská produkce na ha z. p. ve skupin� podnik� v LFA se zatravn�ním nad 50 % z. p. �inila v pr�m�ru let 2004-06 jen 48 % úrovn� celkové zem�d�lské produkce, dosažené na ha z. p. ve skupin� podnik� mimo LFA se zatravn�ním do 50 % z. p. Na celkové zem�d�lské produkci se u t�chto podnik� podílí nejv�tší m�rou produkce živo�išné výroby, u podnik� mimo LFA je to produkce rostlinné výroby. Nákladovost produkce byla v pr�m�ru let 2004-06 nejnižší ve skupin� podnik� mimo LFA (1,07 K� na 1 K� produkce), u podnik� v LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní �inila 1,14 K� na 1 K� produkce a nejvyšší byla u podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní 1,29 K� na 1 K�. produkce. V této skupin� podnik� byl zaznamenán nejvyšší nár�st nákladovosti produkce b�hem sledovaného období (z 1,17 K� náklad� na 1 K� produkce v roce 2004 na 1,38 K� náklad� na 1 K� produkce v roce 2006) Odpisy na ha z. p. v pr�m�ru let 2004-06 �inily je skupin� podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní 58 % a ve skupin� podnik� v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní 81 % úrovn� za skupinu podnik� mimo LFA. V pr�m�ru let 2004-06 bylo vyplaceno v p�epo�tu na 17

ha z. p. ve skupin� podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní pachtovné jen 34 % a v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní jen 42 % �ástky vyplacené podniky mimo LFA hospoda�ícími p�evážn� na o. p. Mzdové náklady na ha z. p. ve skupinách podnik� s nízkým zatravn�ním v LFA i mimo LFA se prakticky neliší, výrazn� nižší jsou ve skupin� podnik� v LFA se zatravn�ním nad 50 % z. p. což odpovídá nižšímu po�tu pracovník� na 100 ha z. p. (viz tab. 7). V tab. 9 jsou uvedeny vybrané ekonomické charakteristiky v p�epo�tu na AWU. Tab. 9 - Vybrané ekonomické charakteristiky podnik� t�íd�ných podle stupn� zatravn�ní a za�azení v LFA v p�epo�tu na AWU [ K�/ AWU] Rok 2004 2005 2006*) Pr�m�r 2004-06*)

Skupina podnik� LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP

Celková zem�d�lská produkce 657 676 862 230 1 029 594 646 139 841 475 993 142 634 750 827 982 986 071 645 681 844 740

Mzdové náklady 173 996 208 046 213 914 196 923 225 737 230 988 192 663 227 334 224 917 188 124 220 054

1 003 342

223 176

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) p�edb�žná data

Také v p�epo�tu na AWU byla nejvyšší produkce dosažena v pr�m�ru u skupiny podnik� mimo LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní. Mzdové náklady v p�epo�tu na AWU b�hem sledovaných let rostly ve všech skupinách podnik�. Nejmén� ve skupin� podnik� mimo LFA a s nízkým stupn�m zatravn�ní, kdy v roce 2006 byly v pr�m�ru o 5 % vyšší než v roce 2004. Ani ve skupin� podnik� v LFA a se zatravn�ním do 50 % z. p. nebyl r�st mzdových náklad� na AWU výrazný (+ 9 %). Mzdové náklady na AWU nejvíce vzrostly za sledované období u podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní a to o 11 %. P�esto ani v roce 2006 nedosáhly úrovn� mzdových náklad� na AWU u podnik� s nižším stupn�m zatravn�ní. D�vodem m�že být mimo jiné pon�kud nižší podíl placených AWU na celkovém po�tu AWU, který v pr�m�ru let 2004-06 �inil 89 %, zatímco ve skupin� podnik� v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní 97 % a mimo LFA 95 %. 4.2 Analýza ekonomických výsledk� zkoumaných podnik� Analyzovány byly rozdíly ve výši ekonomických výsledk� v daných skupinách podnik� a p�sobení dotací a zejména plateb LFA jejich tvorbu. 18

Vybrané ukazatele skupiny sledovaných podnik� Vybrané ukazateletvorby tvorbyekonomických ekonomickýchvýsledk� výsledk�zazaskupiny skupinysledovaných sledovanýchpodnik� podnik� Vybrané ukazatele tvorby ekonomických výsledk� v p�epo�tu nana haha z. z.p. uvádí tab.10. I IuIupodnik�, skupinu mimo LFA mohou p�epo�tu na ha z.p.p. uvádí tab.10. upodnik�, podnik�,reprezentujících reprezentujícíchskupinu skupinumimo mimoLFA LFAmohou mohou vv p�epo�tu uvádí tab.10. reprezentujících platby LFA p�ispívat k ktvorb� hospodá�ského jak již bylo konstatováno, platby LFA p�ispívat ktvorb� tvorb� hospodá�skéhovýsledku, výsledku,protože, protože,jak jakjiž jižbylo bylokonstatováno, konstatováno, platby LFA p�ispívat hospodá�ského výsledku, protože, v LFA se se m�že nacházet ur�itý podíl z.z.z. p.p.p. t�chto 50 %%vým�ry vým�ry LFA sem�že m�že nacházet ur�itý podíl t�chtopodnik�, podnik�,nep�esahující nep�esahující50 50% vým�ry vv LFA nacházet ur�itý podíl t�chto podnik�, nep�esahující Tab. 1010 - Vybrané zem�d�lství podnik� Tab. 10 Vybranéukazatele ukazatele tvorby tvorby d�chodu d�chodu zeze zem�d�lství zem�d�lství uuu podnik� podnik� Tab. --Vybrané ukazatele tvorby d�chodu t�íd�ných podle stupn� LFA p�epo�tu na ha t�íd�ných podle stupn�zatravn�ní zatravn�níaaaza�azení za�azenívvvLFA LFAvvvp�epo�tu p�epo�tuna naha ha t�íd�ných podle stupn� zatravn�ní za�azení z. z. p. [ K�/ haha z.p.] z.p. p. K�/ ha z.p.] [[K�/ z.p.] Skupina podnik� Skupina podnik� Skupina podnik� Rok Rok Rok LFA nadnad 5050 %% TTP LFA nad 50 %TTP TTP LFA 2004 2004 LFA 2004 dodo 50 %% TTP LFA do50 50 %TTP TTP LFA ne ne LFA dodo 5050 %% TTP neLFA LFA do 50 %TTP TTP LFA nadnad 5050 %% TTP LFA nad 50 %TTP TTP LFA 2005 2005 LFA 2005 dodo 50 %% TTP LFA do50 50 %TTP TTP LFA ne ne LFA dodo 5050 %% TTP neLFA LFA do 50 %TTP TTP LFA nadnad 5050 %% TTP LFA nad 50 %TTP TTP LFA 2006*) 2006*) LFA 2006*) dodo 50 %% TTP LFA do50 50 %TTP TTP LFA ne ne LFA dodo 5050 %% TTP neLFA LFA do 50 %TTP TTP LFA nad 5050 % TTP LFA nad 50% %TTP TTP LFA nad

Pr�m�r Pr�m�r Pr�m�r LFA dodo 50 % TTP LFA do50 50% %TTP TTP LFA 2004-06*) 2004-06*) 2004-06*)

ne ne LFA dodo 50 % TTP neLFA LFA do50 50% %TTP TTP

Hrubá Hrubá Hrubá p�idaná p�idaná p�idaná hodnota hodnota hodnota (HPH) (HPH) (HPH)

�istá �istá �istá D�chod zeze Dotace Dotace p�idaná D�chod Dotace p�idaná D�chod ze p�idaná �innosti provozní hodnota zem.�innosti �innosti provozní provozní hodnota zem. hodnota (�PH) (�PH) (�PH)

Platby Platby Platby LFA LFA LFA

99789 9789 789 13 395 395 1313 395 15 647 647 1515 647 99937 9937 937 12 828 828 1212 828 14 501 501 1414 501 11 529 529 1111 529 12 837 837 1212 837 14 797 797 1414 797

88 285 8 285 10 909 909 1010 12 725 725 1212 88 150 8 150 10 384 384 1010 11 324 324 1111 99 460 9 460 10 210 210 1010 11 553 553 1111

3033 033 33 033 2444 444 22 444 3329 329 33 329 2483 483 22 483 1432 432 11 432 1381 381 11 381 3650 650 33 650 1252 252 11 252 1907 907 11 907

6298 298 66298 5052 052 55052 4080 080 44080 7648 648 77648 6183 183 66183 5114 114 55114 10 213 10 213 10 213 7370 370 77370 6569 569 66569

2272 272 2 2272 703 703 703 58 5858 3146 146 3 3146 916 916 916 71 7171 2806 806 2 2806 801 801 801 50 5050

10 464 464 1010 464 13 023 023 1313 023 14 979 979 1414 979

88 664 8664 664 10 510 510 1010 510 11 864 864 1111 864

3073 073 33 073 1721 721 11 721 2201 201 22 201

8153 153 88153 6153 153 66153 5253 253 55253

22753 753 2 753 810 810 810 60 6060

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) p�edb�žná data p�edb�žná data *)*)p�edb�žná data

VeVe srovnání s výjime�n� roce 2006 zvýšila HPH Ve srovnání výjime�n�p�íznivým p�íznivýmrokem rokem2004 2004sesev vroce roce2006 2006zvýšila zvýšilaHPH HPHi i�PH i �PH �PH srovnání ssvýjime�n� p�íznivým rokem 2004 v p�epo�tu nana haha z. z.z. p.p.p. pouze veve skupin� vyšším podílem travních porost� p�epo�tu na ha pouze ve skupin�podnik� podnik�vv vLFA LFAs svyšším vyššímpodílem podílemtravních travníchporost� porost� vv p�epo�tu pouze skupin� podnik� LFA (HPH vzrostla o 18 %,%, �PH o o14 %). Také �innosti 20 zvýšil. (HPH vzrostla 18 %, �PH o14 14 %). Takéd�chod d�chodze zem�d�lské�innosti �innostiseseseooo20 20%% %zvýšil. zvýšil. (HPH vzrostla oo18 �PH %). Také d�chod zezezem�d�lské zem�d�lské U skupin podnik� s nižším stupn�m LFA byla HPH U skupin skupin podnik� nižším stupn�mzatravn�ní zatravn�nívvvLFA LFAi imimo mimoLFA LFAbyla bylaHPH HPHi i�PH i �PH �PHnana nahaha ha U podnik� ssnižším stupn�m zatravn�ní LFA z. p. 2005 i 2006 nižší než vvroce 2004 d�chod zezezem�d�lské zem�d�lské �innosti z. vp. p.letech letech 2005 2006 nižší než vroce roce 2004aa ato 5–10%,%,d�chod d�chodze zem�d�lské �innosti z. vv letech 2005 ii2006 nižší než 2004 totooo o5–10 �innosti v p�epo�tu nana haha z. z.p. �inil v vroce 2006 nižším stupn�m zatravn�ní jen p�epo�tu na ha z.p.p. �inil vroce roce 2006uuupodnik� podnik�vv vLFA LFAs snižším nižšímstupn�m stupn�mzatravn�ní zatravn�níjen jen 51 vv p�epo�tu �inil 2006 podnik� LFA 5151 % %% a ve skupin� podnik� roku 2006. Ve všech skupinách % ve skupin� podnik�mimo mimoLFA LFAjen jen57 57% úrovn�z zroku roku2006. 2006.Ve Vevšech všechskupinách skupinách aa ve skupin� podnik� mimo LFA jen 57 %%úrovn� úrovn� podnik� postupn� rostl objem dotací nejrychleji ve skupin� podnik� podnik� postupn� rostl objem dotacívvp�epo�tu vp�epo�tu p�epo�tuna nejrychlejive veskupin� skupin�podnik� podnik� podnik� postupn� rostl objem dotací nanaha hahaz.z.p.,p.,nejrychleji v LFA s vyšším podnik� LFA LFA vyššímstupn�m stupn�mzatravn�ní, zatravn�ní,nejpomaleji nejpomalejiveve skupin� skupin�podnik� podnik�vvvLFA LFAs snižším snižším nižším vv LFA ssvyšším stupn�m zatravn�ní, nejpomaleji skupin� stupn�m zatravn�ní. Platby logicky nejvyšší podnik� stupn�m zatravn�ní. PlatbyLFA LFAvvp�epo�tu vp�epo�tu p�epo�tuna bylylogicky logickynejvyšší nejvyššíuuupodnik� podnik� stupn�m zatravn�ní. Platby LFA nanaha hahaz.z.p.p.byly v LFA a saavíce než 5050 %%% zatravn�ním. LFA více než 50 zatravn�ním. vv LFA ssvíce než zatravn�ním. VV tab. 1111 jsou výsledk� skupiny Vtab. tab. 11 jsouuvedeny uvedenytytéž tytéžukazatele ukazateletvorby tvorbyekonomických ekonomickýchvýsledk� výsledk�zaza zaskupiny skupiny jsou uvedeny tytéž ukazatele tvorby ekonomických podnik� v p�epo�tu nana ro�ní pracovní AWU nejsou mezi skupinami podnik� p�epo�tu na ro�ní pracovníjednotku. jednotku.V p�epo�tunanaAWU AWUnejsou nejsoumezi meziskupinami skupinami podnik� vvp�epo�tu ro�ní pracovní jednotku. VVp�epo�tu p�epo�tu podnik� taktak výrazné rozdíly v vpr�m�rné p�i p�epo�tu na ha podnik� tak výrazné rozdíly vpr�m�rné pr�m�rnévýši výšiHPH HPHaa a�PH �PHjako jakop�i p�ip�epo�tu p�epo�tuna naha haz.z.z. p.JeJe Je to podnik� výrazné rozdíly výši HPH p.p. toto dáno nižším po�tem pracovník� vvpodnicích TTP nanaz.z.z.p.p.p. dáno nižším po�tem pracovník� vpodnicích podnicíchssvyšším svyšším vyššímpodílem podílemTTP TTPna dáno nižším po�tem pracovník�

19 1919

Tab. 11 - Vybrané ukazatele tvorby hospodá�ských výsledk� u podnik� t�íd�ných podle stupn� zatravn�ní a za�azení v LFA p�epo�tené na AWU [ K�/ AWU] Rok

Skupina podnik�


LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 2005 LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 2006*) LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP Pr�m�r LFA nad 50 % TTP 2004- LFA do 50 % TTP 06*) mimo LFA do 50 % TTP 2004



Dotace provozní

Platby LFA

354 938 356 657 414 993 377 114 355 570 400 989 426 196 355 981 414 974

300 412 290 450 337 475 309 302 287 816 313 125 349 720 283 133 324 005

109 958 65 071 88 298 94 223 39 704 38 176 134 920 34 706 53 479

228 363 134 505 108 201 290 239 171 380 141 422 377 558 204 383 184 214

82 389 18 728 1 532 119 388 25 380 1 967 103 713 22 209 1 394

387 810 356 068 410 309

321 078 287 360 324 985

113 899 47 060 60 294

302 166 168 225 143 881

102 011 22 138 1 633

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) p�edb�žná data

Provozní dotace v p�epo�tu na AWU byly nejvyšší u skupiny podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní. Do roku 2006 vzrostly na 378 tis K� na AWU tj. o 65 % ve srovnání s rokem 2004. Relativn� nejvíce vzrostly dotace v p�epo�tu na AWU ve skupin� podnik� mimo LFA a s nízkým zatravn�ní a to o 70 %. Díky dotacím bylo v letech 2004-06 dosahováno ve skupin� podnik� v LFA a se zatravn�ním nad 50 % z. p. nejvyššího pr�m�rného d�chodu ze zem�d�lské �innosti na AWU. Nejnižší d�chod ze zem�d�lské �innosti na AWU vytvo�ily v pr�m�ru podniky v LFA s mén� než 50 % TTP. Podíl plateb LFA na vybraných ukazatelích je uveden v tab. 12. Tab. 12 –

Rok

2004

2005

2006*) Pr�m�r 2004-06*)

Podíl plateb LFA na vybraných ukazatelích ekonomických výsledk� podnik� v % Platby LFA na d�chodu ze zem. �innosti.

Platby LFA na HPH

Platby LFA na �PH

LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP

23,2 5,3 0,4 31,7 7,1 0,5 24,3 6,2 0,3

27,4 6,4 0,5 38,6 8,8 0,6 29,7 7,8 0,4

74,9 28,8 1,7 126,7 63,9 5,2 76,9 64,0 2,6

36,1 13,9 1,4 41,1 14,8 1,4 27,5 10,9 0,8

LFA nad 50 % TTP LFA do 50 % TTP mimo LFA do 50 % TTP

26,3 6,2 0,4

31,8 7,7 0,5

89,6 47,0 2,7

33,8 13,2 1,1

Skupina podnik�

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty. *) P�edb�žná data.

20

Platby LFA na dotacích

Je z�ejmé, že forma poskytování plateb LFA jen na plochu travních porost� velkou m�rou ovliv�uje celkovou výši vytvo�ené HPH i �PH v p�epo�tu na hektar z. p. i na ro�ní pracovní jednotku a zejména pak d�chod ze zem�d�lské �innosti u podnik� v LFA. V pr�m�ru let 2004-06 se platby LFA významn� podílely na tvorb� HPH i �PH ve skupin� podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní. V roce 2005 byl v této skupin� podnik� veškerý d�chod ze zem�d�lské �innosti tvo�en platbami LFA a podílely se i na pokrytí mzdových náklad� a ostatních externích faktor�. Grafy 9 a 10 zachycují vytvo�enou HPH v p�epo�tu na ha z. p. resp. na AWU v pr�m�ru za skupiny podnik� v t�íd�ní podle LFA a stupn� zatravn�ní a podíl dotací a z toho plateb LFA na jejich tvorb�. Z graf� je patrné, jak postupn� rostl podíl plateb a i ostatních provozních dotací na HPH jak v p�epo�tu na ha z. p. tak i na AWU. Zejména v ukazateli HPH v p�epo�tu na AWU se v roce 2006 oproti roku 2004 podstatn� snížily rozdíly mezi skupinou podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní a podniky mimo LFA a to až do té míry, že v roce 2006 byla HPH na AWU za podniky v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní o 11 tis K� vyšší než za podniky mimo LFA. Nejnižší HPH na AWU vytvá�ily v letech 200406 podniky v LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní. Graf 9 - Tvorba HPH na ha z. p. v t�íd�ní podle podílu TTP na z. p. a LFA [K� / ha z. p.] 18 000 16 000

K� na ha z.p.

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

LFA nad LFA do 50 mimo LFA LFA nad LFA do 50 mimo LFA LFA nad LFA do 50 mimo LFA 50 % TTP % TTP do 50 % 50 % TTP % TTP do 50 % 50 % TTP % TTP do 50 % TTP TTP TTP 2004

HPH bez dotaci

2005

Dotace bez LFA


21

2006*)

Platby LFA

Graf 10 - Tvorba HPH na AWU v t�íd�ní podle podílu TTP na z. p. a LFA [K� / AWU] 450 000 400 000

K� na AWU

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

LFA nad LFA do 50 mimo LFA LFA nad LFA do 50 mimo LFA LFA nad LFA do 50 mimo LFA 50 % TTP % TTP do 50 % 50 % TTP % TTP do 50 % 50 % TTP % TTP do 50 % TTP TTP TTP 2004

HPH bez dotaci

2005

2006*)

Dotace bez LFA

Platby LFA

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) P�edb�žná data

B�hem let 2004-06 se zvyšovala ve všech sledovaných skupinách podnik� závislost ekonomických výsledk� na dotacích. Hrubá p�idaná hodnota po odpo�tu dotací vyjád�ená na ha z. p. u skupiny podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní za rok 2006 p�edstavovala jen 38 % tohoto ukazatele za rok 2004, ve skupin� podnik� v LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní to bylo 66 % a u podnik� mimo LFA 71 % úrovn� HPH po odpo�tu dotací na ha z. p. z roku 2004. Graf 11 znázor�uje vývoj d�chodu ze zem�d�lské �innosti v porovnání s platbami LFA v letech 2004-06 p�i p�epo�tu na AWU. D�chod ze zem�d�lské �innosti jako souhrnný ukazatel dosaženého ekonomického výsledku zem�d�lských podnik� byl v pr�m�ru let 200406 nejvyšší ve skupin� podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní. Ve srovnání se skupinou podnik� mimo LFA vykázala skupina podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní v pr�m�ru let 2004-06 o 89 % vyšší d�chod ze zem�d�lské �innosti na AWU, p�i�emž tento d�chod byl z 90 % tvo�en platbami LFA. Naopak, podniky v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní vykázaly ve stejném období d�chod ze zem�d�lské �innosti o 22 % nižší než podniky mimo LFA. Tyto disproporce dokládají existující nerovnom�rnosti v distribuci plateb LFA mezi podniky, hospoda�ícími v LFA a jsou d�sledkem sou�asného systému poskytování plateb LFA, tj. jen na plochy TTP v LFA.

22

Graf 11 - D�chod ze zem�d�lské �innosti ve srovnání s platbami LFA ve skupinách podnik� t�íd�ných podle podílu TTP na z. p. a LFA [K� / AWU] 160 000 140 000

K� na AWU

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 LFA nad LFA do mimo LFA nad LFA do mimo LFA nad LFA do mimo 50 % TTP 50 % TTP LFA do 50 % TTP 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 50 % TTP LFA nad 50 % TTP 50 % TTP 50 % TTP 2 004

2 005


2006*)

Platby LFA


5

T�íd�ní podnik� podle vým�ry oprávn�né plochy

Odstavec 4 �l. 37 na�ízení Rady 1698/20075 praví ..“ Platby se postupn� snižují podle p�ekro�ení ur�ité prahové úrovn� plochy jednotlivých hospodá�ství, která bude v programu vymezena“. Znamená to, že se i �eská republika bude muset zabývat problémem stanovení meze od které se bude snížení sazeb plateb LFA uplat�ovat a také stanovením míry tohoto snížení. V�tšina zemí EU uplat�uje snižování sazeb v závislosti na vým��e oprávn�né plochy zem�d�lských podnik� již nyní. Podrobn� byly systémy snižovaní sazeb v závislosti na velikosti podniku popsány v publikaci „ Problematika mén� p�íznivých oblastí“ , kterou vydal VÚZE v roce 2007 [13]. Cílem této subkapitoly je analyzovat distribuci plateb LFA mezi podniky o r�zné vým��e oprávn�né plochy za sou�asného systému poskytování plateb LFA v �R a zhodnotit d�sledky neuplat�ování snížení sazeb pro velké zem�d�lské podniky v LFA. K posouzení sou�asné distribuce plateb LFA do velikostních skupin zem�d�lských podnik� byly využity údaje o podnicích, evidovaných v LPIS. Celkem bylo v roce 2007 v LPIS evidováno 25,3 tis. zem�d�lských podnik�, hospoda�ících na p�d�. Podniky byly seskupeny do t�íd podle vým�ry oprávn�né plochy, tj. kultury „travní porost“ podle LPIS v k.ú. za�azených do LFA. Za každý podnik v LPIS pak byla propo�tena tzv. virtuální platba LFA pro rok 2007 za podmínky, že by bylo požádáno o platby na každý ha oprávn�né plochy o vým��e nad 1 ha (podle odst. 2, § 6 Na�ízení vlády �. 75/2007 Sb.) a byly vyplaceny sazby 23

podle podmínek platných pro rok 20074. Propo�et virtuální celkové platby LFA na podnik byl proveden podle vzorce: n

PlLFA = � Vtpn ∗ S n

( 1)

1

kde: PlLFA Vtp S n

celková propo�tená virtuální platba LFA na podnik vým�ra travních porost� v k.ú. za�azeném do ur�itého typu LFA sazba platby LFA pro rok 2007 pro jednotlivé typy LFA typy LFA v roce 2007 (HA, HB, OA, OB, S, SX)

Pro jednotlivé velikostní skupiny podle vým�ry oprávn�né plochy byla propo�tena pr�m�rná virtuální platba LFA pro rok 2007 v p�epo�tu na jeden podnik a na ha z. p. Výsledky uvedených propo�t� za všechny podniky v LFA hospoda�ící na zem�d�lské p�d� v t�íd�ní do velikostních skupin podle vým�ry oprávn�né plochy jsou znázorn�ny na grafu 12. S vým�rou oprávn�né plochy podniku roste nejen pr�m�rná platba na jeden podnik, ale lze zaznamenat i stoupající tendenci pr�m�rné virtuální platby v p�epo�tu na ha z. p. podniku. Znamená to, že zem�d�lské podniky o velké vým��e TTP se vyzna�ují i nadpr�m�rným stupn�m zatravn�ní zem�d�lské p�dy. Graf 12 - Distribuce plateb LFA do podnik� v t�íd�ní podle velikosti oprávn�né plochy (propo�et na rok 2007) 25 000 000

4 000

K�/podnik

3 500

K�/ha

3 000

15 000 000

2 500 2 000

10 000 000

1 500

K�/ ha z.p.

K�/ podnik

20 000 000

4 500

1 000

5 000 000

500 0

po d 50 5 0 -1 10 0 0 02 20 0 0 030 30 0 04 40 0 0 050 50 0 06 60 0 0 070 70 0 08 80 0 0 090 90 0 0 10 -10 00 00 12 -1 2 00 00 14 -1 4 00 00 16 -1 6 00 00 18 -1 8 00 00 20 -2 0 00 00 25 -2 5 00 00 -3 na 00 d 0 30 00

0

ha TTP v LFA Pramen: LPIS kv�ten 2007 , vlastní propo�ty.

4 Podle metodiky MZe k provád�ní Na�ízení vlády �. 75/2007 Sb. byly sazby pro jednotlivé typy LFA na ha travních porost� ve výši: HA 157 EUR, HB 134 EUR, OA 117 EUR, OB 94 EUR, S 114 EUR, SX 91 EUR, sm�nný kurz byl stanoven na 27,525 CZK/EUR

24

S ohledem budoucí zavedení snížení sazeb plateb LFA v závislosti na vým��e podniku byl proveden podrobn�jší rozbor podnik� uvnit� vytvo�ených skupin. Ukázal úskalí tohoto velikostního t�íd�ní. Ve skupin� podnik� s oprávn�nou plochou do 50 ha TTP v LFA se vyskytuje kolem 10 tisíc podnik� o vým��e od 1 ha až po celkovou vým�ru podniku 5 tis. ha zem�d�lské p�dy. Ve skupin� podnik� s oprávn�nou plochou vyšší než 1000 ha TTP v LFA se v roce nacházelo 80 podnik� s vým�rou od 1 do 9,6 tis. ha z. p. a se zatravn�ním od 21 % do 100 % z. p. Pokud analyzujeme podniky podle celkové vým�ry zem�d�lské p�dy, pak ve skupin� podnik� s vyšší než minimální vým�rou pro poskytování plateb LFA, tj. od 1 ha TTP v LFA a s celkovou vým�rou do 50 ha z. p. se nacházelo 7,8 tis podnik�. Vým�ra TTP se u nich pohybovala od 1 do 50 ha, a stupe� zatravn�ní od 2,2 % do 100 %. Ve skupin� podnik� (s alespo� 1 ha TTP v LFA) s vým�rou nad 1000 ha z. p. bylo více než 500 podnik�. Vým�ra oprávn�né plochy v t�chto podnicích se pohybovala od 1 ha do 5 tisíc ha TTP v LFA, stupe� zatravn�ní od 0,2 % do 100 % z. p. Snižování sazeb na vým�ru plochy v LFA, p�esahující stanovenou mez od�vod�uje Komise mimo jiné výhodami plynoucími z velikosti, které by se m�ly projevit i v oblasti poskytování ve�ejných statk� (pé�e o p�du, krajinu a životní prost�edí) podniky v LFA. Ale v p�ípad� �R, pokud by postupné snižování plateb bylo odvozeno od vým�ry oprávn�né plochy (tj. od vým�ry TTP) v podniku, není tato plocha v p�ímé závislosti na velikosti podniku. Snižování sazeb podle celkové vým�ry z. p. podniku v LFA by bylo neproveditelné, nebo� na vým�ru z. p. mimo TTP žádné platby poskytovány nejsou. Pokusili jsme se rovn�ž zhodnotit p�sobení plateb LFA na ekonomické výsledky podnik� v t�íd�ní podle vým�ry oprávn�né plochy. Podniky za�azené do šet�ení FADN v letech 2004 až 2006 byly zat�íd�ny do velikostních skupin podle vým�ry TTP v k.ú. za�azených v LFA, na které hospoda�ily podle LPIS v daném roce. Podniky byly seskupeny tak, aby ve velikostní skupin� bylo minimáln� p�t reprezentant�. Mezi podniky šet�enými ve FADN chybí reprezentanti podnik� o vým��e nad 2000 ha TTP v LFA, to ale není p�ekážkou p�i odhadu tendencí p�sobení plateb LFA ve vztahu k vým��e oprávn�né plochy podnik�. Celkové propo�tené pr�m�rné výsledky za n�které velikostní skupiny nemusí být dostate�n� reprezentativní. Proto v této kapitole neuvádíme konkrétní údaje, ale soust�edili jsme se na grafické vyjád�ení souvislostí mezi vým�rou oprávn�né plochy podniku a dosaženým d�chodem ze zem�d�lské �innosti a podílu plateb LFA na vytvo�eném d�chodu ze zem�d�lské �innosti. Pr�m�rný d�chod ze zem�d�lské �innosti v p�epo�tu na ha z. p. a na AWU v porovnání s objemem plateb LFA v pr�m�ru na ha z. p. podniku a na AWU pro jednotlivé velikostní skupiny jsou znázorn�ny na grafech 13 a 14. Z uvedených graf� je patrné, že ve skupinách podnik� FADN od vým�ry cca nad 900 ha TTP v LFA bylo dosahováno jak v p�epo�tu na ha z. p. tak v p�epo�tu na AWU 25

vyšších d�chod� ze zem�d�lské �innosti než u podnik� mimo LFA. Zejména p�i p�epo�tu na AWU byl ve skupinách podnik� o vým��e 1400–1600 ha a 1600–2000 ha TTP v LFA vytvo�en d�chod ze zem�d�lské �innosti o 52 % resp. o 114 % vyšší než u podnik� mimo LFA. Na d�chodu ze zem�d�lské �innosti se u podnik� velikostních skupin nad cca 500 ha TTP v LFA velkou m�rou podílely platby LFA, v n�kterých p�ípadech jej i p�evýšily. Lze p�edpokládat, že nazna�ený trend pokra�uje i ve skupinách podnik� o vým��e oprávn�né plochy nad 2 tisíce ha TTP, které nejsou ve FADN zastoupeny. Graf 13 - D�chod ze zem�d�lské �innosti ve srovnání s platbami LFA v p�epo�tu na ha z. p. ve skupinách podnik� t�íd�ných podle vým�ry oprávn�né plochy 5 000 D�chod ze zem.�innosti

4 500 4 000

Platby LFA

K�/ha z.p.

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

ha -1 00 10 0 00 ha -1 20 12 0 00 ha -1 40 14 0 00 ha -1 60 16 0 00 ha -2 00 0 ha

ha

90 0

-9

00

00 -8

80 0

70 0

-7

00

ha

ha

ha

60 0

-6

00

00 -5

50 0

40 0

-4

00

ha

ha

ha

00 -3

30 0

ha

00 -2

20 0

ha

-1 00

50

10 0

50

do

0, 0

0

Pramen: LPIS 2004,2005, 2006, FADN 2004, 2005, 2006, vlastní propo�ty

Graf 14 - D�chod ze zem�d�lské �innosti ve srovnání s platbami LFA v p�epo�tu na AWU ve skupinách podnik� t�íd�ných podle vým�ry oprávn�né plochy 180 000 160 000

D�chod ze zem.�innosti

140 000

Platby LFA

K�/AWU

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

50

do

0, 0

50 h -1 a 10 00 h 0 -2 a 00 20 ha 0 -3 00 30 ha 0 -4 00 40 ha 0 -5 00 50 ha 0 -6 00 60 h 0 -7 a 00 70 ha 0 -8 00 80 ha 0 -9 00 90 ha 0 -1 0 10 00 00 - 1 ha 2 12 00 00 - 1 ha 40 14 0 00 ha -1 60 16 0 00 ha -2 00 0 ha

0

Pramen: LPIS 2004,2005, 2006, FADN 2004, 2005, 2006, vlastní propo�ty

26

Uvedené analýzy prokázaly na jedné stran� závislost ekonomických výsledk� podnik� s vysokou vým�rou TTP v LFA na platbách LFA, na druhé stran� vytvá�ejí tyto podniky díky platbám LFA nadm�rný d�chod ze zem�d�lské �innosti zejména v p�epo�tu na AWU ve srovnání s podniky mimo LFA. Snížení sazeb podle vým�ry oprávn�né plochy by sice zamezilo nadm�rné kompenzaci u n�kterých podnik�, p�i sou�asném omezení oprávn�né plochy jen na plochu TTP by ale nekorespondovalo s velikostí podniku a nebylo by odrazem výhod z velikosti podniku.

6

T�íd�ní podnik� v�tších než 500 ha z. p. podle zam��ení živo�išné výroby a LFA

Záv�ry komparativních analýz zemí EU, provedených �ešitelským kolektivem v letech 2006 a 2007 vyústily v poznatek, že v p�ípad� �ady zemí EU st�ední a východní Evropy v�etn� �R by bylo t�eba p�i zavád�ní diferenciace plateb v závislosti na vým��e p�ihlížet ke specifické struktu�e velkých zem�d�lských podnik� [10], [12]. I velké podniky t�chto zemí mohou hrát d�ležitou roli v zam�stnanosti. O tom sv�d�í porovnání po�tu pracovních sil v p�epo�tu na 100 ha z.p, provedené za podniky o velikosti nad 500 ha zem�d�lské p�dy za vybrané zem� EU. Zatímco tyto podniky zam�stnávaly ve Spojeném Království v pr�m�ru 0,3 pracovní síly na 100 ha z. p. v Polsku 0,4 pracovní síly, v Nizozemsku 0,5 pracovní síly na 100 ha z. p. a i ve Špan�lsku, Irsku, Švédsku a Itálii mén� než 1 pracovní sílu na 100 ha z. p., nesrovnateln� více pracovních sil v p�epo�tu na 100 ha z. p. zam�stnávaly podniky o vým��e nad 500 ha v �eské republice (3,6), Slovensku (3,2), Ma�arsku (3,4) a Litv� (3,8). Tento fakt lze p�i�íst mimo jiné i p�etrvávající kolektivní form� hospoda�ení v družstvech a akciových spole�nostech. Redukování pomoci t�m velkým podnik�m, které hrají d�ležitou roli v zam�stnanosti na venkov� by mohlo vést ke zhoršení sociální situace v �ad� venkovských oblastí. Na druhé stran� i v �eské republice hospoda�í velké farmy fyzických osob se strukturou výroby, která minimalizuje pot�ebu pracovních sil. Bude zapot�ebí provést �adu analýz a simulací dopadu na zam�stnanost na venkov� a nalézt systém diferenciace plateb, který zohlední výhody z velikosti a zárove� bude odpovídat specifickým podmínkám �R a n�kterých dalších zemí st�ední a východní Evropy. Jednou s t�chto analýz je i zkoumání dopadu plateb LFA na ekonomiku velkých podnik� podle zam��ení živo�išné výroby. Podniky, chovající dojnice v LFA i mimo LFA reprezentují skupiny podnik� s pracovn� náro�ným výrobním zam��ením. Druhou skupinu podnik� bez chovu dojnic tak reprezentují podniky s p�evažující rostlinou výrobou nebo s chovem skotu bez tržní produkce mléka. V tab. 13 jsou uvedeny základní charakteristiky zkoumaných podnik�. Nejmarkantn�jší rozdíl mezi vytvo�enými skupinami podnik� je

27

v po�tu AWU na 100 ha z. p., ten je nejnižší u podnik� v LFA bez chovu dojnic (v pr�m�ru let 2004-06 1,4 AWU), zatímco ve skupin� podnik� s chovem dojnic v LFA to bylo 3,8 AWU a mimo LFA 4 AWU na 100 ha z.p. Tomu odpovídají i mzdové náklady v p�epo�tu na ha z. p., kdy u podnik� v LFA bez chovu dojnic v pr�m�ru let 2004-06 p�edstavují jen 36 % mzdových náklad� na ha z. p. ve skupin� podnik� v LFA s chovem dojnic. V ukazateli pachtovné v p�epo�tu na ha z. p. nebyly zaznamenány podstatné rozdíly podle chovu dojnic, podniky v LFA platily jen kolem 40 % pachtovného ve srovnání s podniky mimo LFA. Tab. 13 - Základní charakteristiky zkoumaných podnik� v t�íd�ní podle LFA a chovu dojnic. Rok

Skupina podnik�

LFA s dojnicemi LFA bez dojnic Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic LFA s dojnicemi LFA bez dojnic 2005 Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic LFA s dojnicemi LFA bez dojnic 2006* Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic 2004

LFA s dojnicemi 2004LFA bez dojnic 06* Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic

Po�et Po�et ZP podnik� AWU celkem 204 12 271 313 795 26 434 33 725 160 12 583 306 491 65 2 542 86 067 215 12 670 336 457 36 555 42 685 164 12 257 308 861 77 2 464 93 267 192 10 731 287 571 36 518 34 880 166 11 521 292 820 89 2 746 96 656 Sou�et 2004-2006 611 35 671 937 824 98 1 507 111 291 490 36 360 908 172 231 7 753 275 991

AWU/ Mzdové Odpisy Mzdové Pacht/ha 100 nákl./ha /ha nákl/AWU z. p. ha z. p. z. p. z. p. 3,9 8 336 213 162 489 2 389 1,3 2 608 202 502 477 1 169 4,1 9 205 224 196 1 173 2 834 3,0 6 416 217 219 1 305 2 883 3,8 8 630 229 191 568 2 409 1,3 3 213 246 937 531 1 223 4,0 9 658 243 386 1 469 3 059 2,6 6 016 227 729 1 403 3 142 3,7 8 644 231 640 587 2 571 1,5 3 256 219 458 568 1 457 3,9 9 456 240 342 1 434 3 184 2,8 6 319 222 396 1 525 3 058 Pr�m�r 2004-2006 3,8 8 536 224 414 547 2 452 1,4 3 043 224 697 526 1 280 4,0 9 440 235 780 1 358 3 023 2,8 6 247 222 393 1 415 3 032


Výrazn� nízké jsou u podnik� v LFA bez chovu dojnic odpisy v p�epo�tu na ha z. p. Ve srovnání s úrovní ve skupin� podnik� v LFA s dojnicemi byly v pr�m�ru let 2004-06 zhruba polovi�ní, ve srovnání s podniky mimo LFA bez dojnic p�edstavovaly ve stejném období jen 42 %. Vybrané ukazatele tvorby ekonomických výsledk� za skupiny sledovaných podnik� v pr�m�ru let 2004-06 v p�epo�tu na ha z. p. a v p�epo�tu na AWU uvádí tab.14.

28

Tab. 14 - Vybrané ukazatele tvorby hospodá�ských výsledk� u podnik� nad 500 ha z. p. v t�íd�ní podle chovu dojnic a za�azení v LFA ( pr�m�r rok� 2004-06) Skupina podnik�




LFA s dojnicemi LFA bez dojnic Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic

13 177 7 770 15 614 13 086

10 725 6 490 12 591 10 054

LFA s dojnicemi LFA bez dojnic Mimo LFA s dojnicemi Mimo LFA bez dojnic

346 424 573 720 389 998 465 877

281 956 479 208 314 482 357 933

Dotace provozní

K� na ha z. p. 1 492 2 699 1 628 2 211 K� na AWU 39 218 199 284 40 651 78 700

z toho platby LFA

6 507 7 278 5 394 5 029

1 075 2 190 81 44

171 086 537 365 134 715 179 035

28 263 161 674 2 015 1 567

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty

Velké podniky v LFA, které nechovají dojnice vykázaly v pr�m�ru nejnižší HPH i �PH v p�epo�tu na ha z. p. však díky nízkému po�tu pracovník� bylo u t�chto podnik� dosaženo nejvyšší HPH i �PH v pr�m�ru na AWU. Na grafu 15 je patrné, jak se b�hem let 2004-2006 velkým podnik�m bez chovu dojnic da�ilo stále lépe využívat stávající systém dotací, takže v roce 2006 již celá HPH byla tvo�ena dotacemi, dotace kryly i �ást výrobní spot�eby t�chto podnik�. Graf 15 - Tvorba HPH na AWU v t�íd�ní u podnik� nad 500 ha z. p. v t�íd�ní podle chovu dojnic a za�azení v LFA [K� / AWU]

2006*

mimo LFA bez dojnic mimoLFA s dojnicemi LFA bez dojnic LFA s dojnicemi

2005


2004


-200 000 -100 000

0

HPH bez dotací

100 000

200 000

300 000

Dotace bez LFA

Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty *) P�edb�žná data

29

400 000

500 000

Platby LFA

600 000

700 000

D�chod ze zem�d�lské �innosti jako souhrnný ukazatel výsledku hospoda�ení byl v pr�m�ru let 2004-06 nejvyšší ve skupin� podnik� v LFA bez chovu dojnic a to jak v p�epo�tu na ha, tak zejména na AWU. V porovnání s platbami LFA v p�epo�tu na AWU je znázorn�n na grafu 16. D�chod ze zem�d�lské �innosti vytvo�eny velkými podniky v LFA bez chovu byl více než p�tinásobný ve srovnání s úrovní d�chodu ze zem�d�lské �innosti, vytvo�eným podniky v LFA o velikosti nad 500 ha z. p. a s chovem dojnic. Také ve skupinách podnik� mimo LFA byl dosažen vyšší d�chod ze zem�d�lské �innosti podniky bez chovu dojnic, rozdíly však nebyly tak výrazné. Podniky v LFA bez chovu dojnic získaly na platbách LFA na ha z. p. v pr�m�ru 2 190 K�, tj. dvojnásobek �ástky, vyplacené v pr�m�ru podnik�m v LFA s chovem dojnic. Platby LFA na AWU �inily 162 tis. K� zatímco u podnik� v LFA s chovem dojnic jen 28 tis. K�. Z provedených porovnání je patrné, že sou�asný systém plateb LFA preferuje systémy hospoda�ení s nízkou pot�ebou pracovník�. Graf 16 - D�chod ze zem�d�lské �innosti ve srovnání s platbami LFA ve skupinách podnik� nad 500 ha z.p. t�íd�ných podle LFA a chovu dojnic, pr�m�r let 2004-06 [K� / AWU] 250 000

K� na AWU

200 000 150 000 100 000 50 000 0

LFA s dojnicemi

LFA bez dojnic

D�chod ze zem. �innosti Pramen: VÚZE FADN 2004,2005,2006, LPIS 2004-2006, vlastní propo�ty

30

mimo LFA s dojnicemi

mimo LFA bez dojnic

Platby LFA

7

Variantní návrhy sazeb plateb LFA a jejich ov��ení

V �R z�stává až do roku 2010 v platnosti systém opat�ení LFA z let 2004-06, v�etn� úrovn� základních sazeb plateb LFA. Od roku 2010 by však m�lo dojít k novému vymezení oblastí LFA ve všech �lenských zemích EU a to na základ� podmínek, specifikovaných v na�ízení Rady 1698 / 2005. Mén� p�íznivé oblasti budou �len�ny do dvou základních skupin a to na horskou oblast a jiné než horské mén� p�íznivé oblasti. Pro vymezení LFA již nebudou uplatn�na demografická kriteria tj. v podstat� jediný rozdíl mezi kriterii pro „Ostatní“ LFA a pro oblasti se specifickými omezeními v �R. Bude tedy nutné aktualizovat základní sazby plateb pro nov� vymezené oblasti. Tato kapitola si neklade za cíl navrhnout zm�ny stávajících sazeb od roku 2010, ale stanovit metodiku jejich výpo�tu ve vztahu k nov� vymezeným LFA a ov��it možnosti ex-ante hodnocení dopadu jednotlivých variantních úprav sazeb na ekonomické výsledky podnik�. Modelové propo�ty jsou provedeny podle za�azení podnik� v LFA z let 2004-06, v návrzích pro rok 2010 bude nutno p�eskupit podniky FADN podle nov� vymezených LFA. V reakci na výsledky analýz p�sobení plateb LFA v letech 2004-06 p�ináší tato kapitola nám�ty na eliminaci nerovnom�rné distribuce plateb LFA mezi podniky v LFA. 7.1 Variantní stanovení základních sazeb plateb LFA Varianta I –rozší�ení oprávn�né plochy Sou�asný objem prost�edk�, ur�ených pro platby LFA v horské oblasti a jiných než horských oblastech ( O + S ) podle sou�asného vymezení, byl rozpušt�n ve vztahu k orné p�d� a travním porost�m v LFA a to v pom�ru 1: 2. V tomto pom�ru byly odvozeny odpovídající sazby. Vzorec pro výpo�et základních sazeb v horské oblasti:

PlH = 2 ∗ SH ∗ Http + SH ∗ Hop

(2)

z toho:

SH = kde:

PlH 2 ∗ Http + Hop

(3)

PlH….celková suma, vyplacená v horských oblastech SH…. základní sazba pro o.p v horské oblasti Http….plocha TTP v horské oblasti Hop…. plocha o. p. v horské oblasti Sazba na o. p. = SH, sazba na TTP = 2* SH

31

Obdobn� pro jiné než horské oblasti: Obdobn� pro Plj jiné než horské oblasti:

Sj = 2 ∗ JPl ttp j+ Jop Sj = kde: 2 ∗ Jttp + Jop

(4)

(4) kde: Plj….celková suma, vyplacená v jiných než horských oblastech (O + S) Sj….základní sazba pro o.p v v jiných než horských oblastech (O + S) Pl j….celková suma, vyplacená v jiných než horských oblastech (O + S) JSttp….základní …. plocha TTP v jiných horských oblastechoblastech (O + S) (O + S) sazbavpro o.p v než v jiných než horských j op….plocha o. p. v v jiných než horských oblastech (O + S) JJttp …. plocha TTP v v jiných než horských oblastech (O + S) na než TTPhorských = 2* Sj oblastech (O + S) na o. p.o.=p.Svj, sazba JSazba ….plocha v jiných op

Sazba na o. p. = Sj, sazba na TTP = 2* Sj

Podkladem pro výpo�et byly plochy TTP a o. p. v jednotlivých typech LFA, uvedené v Programu rozvoje roky TTP 2007 a–o.2013 str. 845. Sumy Podkladem provenkova výpo�et �R bylynaplochy p. v na jednotlivých typechplateb LFA,odvozené uvedené vým�ry TTP v LFAvenkova jsou uvedeny vz Programu rozvoje �R nav tab. roky15. 2007 – 2013 na str. 845. Sumy plateb odvozené zTab. vým�ry v LFAzem�d�lské jsou uvedeny vp�dy, tab. 15.TTP a orné p�dy podle vymezení LFA 15 -TTP Vým�ry od 1. 1. 2007 v tis ha a odvozené plateb LFA Tab. 15 - Vým�ry zem�d�lské p�dy, TTP sumy a orné p�dy podle vymezení LFA od 1. 1. 2007 v tis hap�da a odvozené plateb LFA sazba Zem�d�lská TTP sumy Orná p�da. Základní Suma plateb Typ LFA tis. ha K� na ha TTP Zem�d�lská p�da TTP Orná p�da. Základní sazba 512,4 354,5 156,5 4 460 Horská Typ LFA tis. ha K� na ha TTP 1 039,1 286 749,8 3 320 Ostatní 512,4 354,5 156,5 4 460 Horská 200,4 119 79,5 3 420 Specifická 1 039,1 286 749,8 3 320 Ostatní 1 239,5 405 829,3 x Jiné než horské celkem 200,4 119 79,5 3 420 Specifická Pramen: Program rozvoje venkova �R na roky 2007 – 2013, vlastní propo�ty 1 239,5 405 829,3 x Jiné než horské celkem

tis. K� Suma plateb 1 581 070 tis. K� 949 520 1 581 070 406 980 949 520 1 356 500 406 980 1 356 500

Pramen: Program rozvoje venkova �R na roky 2007 – 2013, vlastní propo�ty

Pro stanovení sazeb na ha TTP a o. p. v jednotlivých typech LFA byly základní sazby propo�tené podle rovnic 4 modifikovány „diferencia�ním procentem“ uvedeným Pro stanovení sazeb na3 haa TTP a o. p. v jednotlivých typech LFA byly základní sazby v Programu rozvoje venkova3 �R roky 2007–2013„diferencia�ním (str. 86). S oblastí SX již neníuvedeným po�ítáno. propo�tené podle rovnic a 4na modifikovány procentem“ sazby ve variant� 1 jsou uvedeny v tab. 16. (str. 86). S oblastí SX již není po�ítáno. vZákladní Programu rozvoje venkova �R na roky 2007–2013 Základní ve varianty variant� 1 Ijsou uvedeny voprávn�né tab. 16. Tab. 16 -sazby Sazby – rozší�ení plochy [ K� na ha ] Tab. 16 - Sazby varianty I – Základ rozší�ení oprávn�néSazby plochy [ K� na ha Sazby ] Typ LFA pro HA pro HB Typ LFA Horské oblasti Horské oblasti Jiné než horské Vlastní propo�ty

Jiné než horské

TTP o. p. TTP o. p. TTP o. p. TTP o. p.

3 652 1 826 3 652 Základ 1 826 1 654 Základ 827 1 654 827

3 835 Sazby pro HA 1 917 3 835 Sazby pro OA, S 1 917 1 737 Sazby pro OA, S 868 1 737 868

Základ

Vlastní propo�ty

5

http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf

5

http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf

32 32

3 287 Sazby pro HB 1 643 3 287 Sazby pro OB 1 643 1 406 Sazby pro OB 703 1 406 703

Varianta II –vyšší diferenciace sazeb pro horské oblasti V �eské republice se nacházejí v horské oblasti jak katastrální území a území obcí v nadmo�ské výšce 500–600 m se svažitými pozemky tak i území v nadmo�ské výšce podstatn� vyšší, kde jsou zem�d�lské aktivity siln� omezeny krátkou vegeta�ní dobou. Podle databáze pr�m�rných nadmo�ských výšek katastrálních území a na základ� vým�ry o. p. a TTP v daných k.ú. uvedené v LPIS byly propo�teny vým�ry o. p. a TTP spadající do horské oblasti v rozlišení podle nadmo�ské výšky. Základní sazby pro o. p. a TTP podle varianty I pak byly diferencovány koeficienty uvedenými v tab. 17 pro k.ú. v horských oblastech dané nadmo�ské výšky (n. v.) tak, aby celkový objem plateb LFA náležejících horské oblasti dle var. 1 byl zachován. Sazby pro jiné než horské oblasti z�stávají jako u varianty I. Tab. 17 - Diferenciace sazeb v horské oblasti a sazby podle varianty II Horská oblast n.v. nad 800 n.v. nad 700 n.v. 600-700 n.v. pod 600 HB

o. p. 0,3 4,8 94,8 54,7

Vým�ra tis. ha TTP 29,3 57,4 159,7 104,8

Diferenciace sazby Koeficient 1,25 1,1 1 1 0,9

Sazba v K� na ha o. p. TTP 2 275 4 550 2 002 4 004 1 820 3 640 1 820 3 640 1 643 3 287

Vlastní propo�ty

Varianta III – aktualizace základny pro stanovení výše platby Varianta III je základem pro ov��ení aktualizace základních sazeb plateb LFA. Vycházelo se z rozdílu HPH po ode�tení dotací na ha z. p. mezi skupinou podnik� v jednotlivých typech LFA a podniky mimo LFA. Reprezentanti FADN byly rozt�íd�ni do skupin LFA a mimo LFA podle metodiky shrnuté v kapitole 3 tab. 1. Základem propo�t� se staly rozdíly v ukazatelích v pr�m�ru za roky 2004-06. V propo�tech byly krom� rozdíl� v HPH po ode�tení dotací na ha. z. p. zohledn�ny i rozdíly v pachtovném a odpisech, které jsou v podnicích v LFA v p�epo�tu na ha z. p. nižší než v pr�m�ru za podniky mimo LFA. Snižují tak objem dota�ních prost�edk�, pot�ebných na vyrovnání ekonomických výsledk� mezi podniky v LFA a mimo LFA. Byla využita metodika, navržená v rámci �ešení projektu NAZV 3082 [9]. Jiné než horské oblasti reprezentuje sou�et za „Ostatní“ LFA a oblasti se specifickými omezeními. Vstupní údaje pro výpo�et základních sazeb plateb LFA pro horské oblasti a jiné než horské oblasti na základ� údaj� z FADN z rok� 2004 až 2006 jsou uvedeny v tab. 18.

33

Tab. 18 - Výpo�et aktualizovaných základních sazeb plateb LFA podle výsledk� let 2004-06 [ K�/ha z.p ]

LFA Horské obl. Jiné LFA Mimo LFA

HPH bez dotací Pachtovné Odpisy 4 870 471 2 175 6 288 561 2 432 10 423 1 443 3 303

Snížení HPH bez dotací oproti mimo LFA 5 553 4 135 0

Úspora oproti mimo LFA Pachtovné -972 -882 0

Odpisy -1 128 -871 0

Základní sazba 3 453 2 382 0

Vlastní propo�ty

Základní sazby byly následn� propo�teny na ha o. p. a TTP podle postupu popsaného ve variant� I. Diferenciace sazeb pro horskou oblast byla provedena tak, že byly užity rozdílné koeficienty pro o. p. a pro TTP s cílem nepodporovat ornou p�du a ve vyšších nadmo�ských výškách, aby opat�ení LFA stimulovalo snižování stupn� zorn�ní v t�chto podmínkách. P�ehled výsledných sazeb pro variantu III je uveden v tab. 19. Tab. 19- Diferenciace sazeb a sazby na ha podle varianty III LFA H n.v. nad 800 m H n.v. nad 700 m H n.v. 600-700 m H n. v. pod 600 m HB OA, S OB

Diferenciace sazeb Koeficient pro o. p. Koeficient pro TTP 0 1,2 1 1,1 1 1,0 1 1,0 0,9 0,9 1 1 0,8 0,8

Sazba v K� na ha o. p. TTP 0 4 906 1 022 4 497 2 044 4 088 2 044 4 088 1 840 3 679 1 801 3 602 1 441 2 882

Vlastní propo�ty

Varianta IV – modifikace aktualizované základny pro stanovení výše platby Ve variant� IV byl základ pro platby LFA uvedený ve variant� III modifikován zohledn�ním rozdíl� v rozsahu vynakládaných mzdových náklad� na ha. z. p. Opíráme se o záv�ry z analýzy dosavadního p�sobení plateb LFA a to o zjišt�ní nepom�rn� vysoké HPH, �PH i d�chodu ze zem�d�lské �innosti na AWU vztahujících se ke skupinám podnik� s nižším podílem AWU na 100 ha z. p. (nap�. LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní, zem�d�lské podniky bez chovu dojnic). V propo�tu byl krom� nižšího pachtovného a odpis� ve srovnání s podniky mimo LFA zohledn�n i rozdíl ve vynakládaných mzdových nákladech na ha z. p. u podnik� v LFA oproti skupin� podnik� mimo LFA ( v rozsahu ½ tohoto rozdílu). a v tab. 20. Vstupní data pro výpo�et modifikovaného základu plateb LFA jsou uvedeny Úspory ve vynakládaných mzdových nákladech na ha. z. p. se projevily podstatným snížením základu pro platby LFA v horských oblastech. Výrazn�jší diferenciace sazeb pro horské oblasti se v této variant� stává velmi žádoucí. 34

Tab. 20 - Výpo�et aktualizovaných základních sazeb plateb LFA podle výsledk� Tab. 20 - Výpo�et aktualizovaných let 2004-06 [ K�/ha z.p ] základních sazeb plateb LFA podle výsledk� let 2004-06 [ K�/ha z.p ]

HPH bez Pachtovné Mzdové HPH LFA dotací + odpisy náklady bez Pachtovné Mzdové LFA 4 870 + odpisy 2 646 náklady 6 830 Horské obl. dotací 46 870 2 646 67 830 Horské obl. 288 993 604 Jiné LFA 6 288 993 604 Jiné LFA 10 423 42 746 87 225 Mimo LFA 10 423 4 746 8 225 Mimo LFA Vlastní propo�ty

Rozdíl HPH bez dotacíHPH oproti Rozdíl bez mimo oproti LFA dotací mimo LFA 5 553 54 553 135 4 135 0 0

Úspora oproti mimo LFA Úspora oprotiMzdové mimo LFA Pachtovné + odpisy nákl. / 2 Pachtovné Mzdové + odpisy -2 100 nákl. / 2-698 -2 -698 -1 100 753 -310 -1 753 -310 0 0 0 0

Základní sazba Základní sazba 2 755 2 755 072 2 0720 0

Vlastní propo�ty

Propo�tené základní sazby byly diferencovány na o. p. a TTP podle postupu popsaného Propo�tené základní sazby bylypro diferencovány na o.byla p. a TTP podle postupu popsaného ve variant� I. Diferenciace sazeb horské oblasti provedena podle koeficient� ve variant� I. Diferenciace sazeb pro horské oblasti byla provedena podle koeficient� uvedených ve variant� III. V p�ípad� tohoto postupu byly pro typy LFA OA a S propo�teny uvedených III. V oblast p�ípad�HB. tohoto postupu byly prooblasti typy LFA OA a S propo�teny vyšší sazbyve nežvariant� pro horskou Z logiky vymezení HB vyplývá, že p�írodní vyšší sazby než pro horskou oblast HB. Z logiky vymezení oblasti HB vyplývá, žetypu p�írodní znevýhodn�ní v této oblasti p�sobí obdobnou újmu, jako v podhorských oblastech OA znevýhodn�ní v této oblasti p�sobí obdobnou újmu, jako v podhorských oblastech typu OA nebo S. Proto byly v následných simulacích dopadu IV. varianty na ekonomické výsledky nebo S. Proto byly v následných simulacích dopadu IV. varianty na ekonomické výsledky podnik� užity pro uvedené typy sazby ve stejné výši. P�ehled výsledných sazeb pro variantu podnik� užityv pro typy sazby ve stejné výši. P�ehled výsledných sazeb pro variantu III je uveden tab.uvedené 21. III je uveden v tab. 21. Tab. 21- Diferenciace sazeb a sazby na ha podle varianty IV Tab. 21- Diferenciace sazeb a sazby na ha podle varianty IV

Typ LFA Typ LFA H n.v. nad 800 800 H n.v. nad 700 H n.v. nad 700 600-700 H n.v. pod 600-700 600 H HBn.v. pod 600 HB OA, S OA, OB S OB Vlastní propo�ty

Diferenciace sazeb sazeb pro TTP Koeficient proDiferenciace o. p. Koeficient Koeficient Koeficient 0 pro o. p. 1,2pro TTP 1,2 10 1,1 1 1,1 1,0 1 1,0 1 1,0 0,9 0,9 0,9 0,9 1 1 1 1 0,8 0,8 0,8 0,8

Sazba v K� na ha Sazba v K� na ha o. p. TTP o.0p. 3TTP 916 0 916 816 3 589 3 263 589 1816 631 1 631 3 263 1 631 3 263 500 000 1 500 3 000 1 500 32 000 253 506 1 253 2 506

Vlastní propo�ty

7.2 Ov��ení dopadu r�zných variant sazeb plateb LFA na zisk podnik� v LFA. 7.2 Ov��ení dopadu r�zných variant sazeb plateb LFA na zisk podnik� v LFA. Na základ� plochy, kterou podniky vykázaly v LPIS v daných katastrálních územích, Na základ� kterou podnikypro vykázaly v LPIS v daných katastrálních vymezených jako plochy, LFA byly propo�teny jednotlivé varianty teoretické platby, územích, které by vymezených jako LFA byly propo�teny pro jednotlivé varianty teoretické které by podniky pobíraly z titulu opat�ení LFA. Jako základní porovnávací standard platby, byla propo�tena podniky pobíraly z titulu opat�ení LFA. Jako základní porovnávací standard byla propo�tena virtuální platba na podnik v LFA podle systému poskytování plateb LFA pro rok 2007. Byl virtuální platbapodle na podnik LFA podle vsystému platebvarianta LFA pro 2007.textu Byl použit postup vzorcev(1) popsaný kapitoleposkytování 5. Tato základní je vrok dalším použit postup podle vzorce (1) popsaný v kapitole 5. Tato základní varianta je v dalším textu zna�ena písmenem Z. Obdobný postup za využití údaj� o plochách TTP i orné p�dy zna�ena písmenem Obdobný postuphospoda�í za využití údaj� o plochách TTP ai uvád�ných orné p�dy v p�íslušných k.ú. naZ.kterých podniky v jednotlivých typech LFA vsazbách p�íslušných k.ú.pro na jednotlivé kterých podniky hospoda�í jednotlivých typech LFA avým�ry uvád�ných platných ov��ované variantyv(v�etn� uplatn�ní minimální nad sazbách platných pro jednotlivé ov��ované varianty (v�etn� uplatn�ní minimální vým�ry nad

35 35

1 ha ploch v LFA) byl uplatn�n i p�i stanovení celkových plateb LFA p�íslušné varianty pro podniky v LPIS. Databáze LPIS za jednotlivé roky byla propojena s databází FADN ve t�íd�ní podle jednotlivých typ� LFA a podle stupn� zatravn�ní. Za skupiny podnik� daného t�íd�ní byl pro každou variantu stanoven pr�m�rný zisk ze zem�d�lské �innosti. Výchozí základnou se staly údaje v pr�m�ru za roky 2004–06. Zisk ze zem�d�lské �innosti byl propo�ten podle rovnice 5.

Zisk var = �PH − PlLFA + PL var − Mzdy − Pacht − Úroky − Dan�

(5)

kde: Zisk var... objem zisku ze zem�d�lské �innosti pro ov��ovanou variantu PlLFA… objem plateb skute�n� vykázaných v šet�ení FADN Plvar ……. objem plateb na podnik podle dané varianty Zisk pro každou variantu byl vyjád�en v p�epo�tu na ha z. p. a na AWU. 7.2.1 Dopady podle typ� LFA

Výsledné propo�ty pr�m�rného zisku podnik� za jednotlivé varianty podle typ� LFA jsou znázorn�ny na grafech 17 a 18. Pr�m�rný zisk p�epo�tený na ha zem�d�lské p�dy a na AWU je porovnán s pr�m�rnými platbami LFA v p�epo�tu na ha z. p. a AWU v p�íslušné variant�. Graf 17 - Zisk a platby LFA ov��ovaných variant podle typ� LFA [ K� /ha z. p.] 3 500 Zisk /ha z. p.

3 000

Platby LFA /ha z. p.

K� na ha z.p.

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Z

I

II

III

Horská obl.

IV

Z

I

II

III

IV

Z

Specifická omezení

I

II

III

"Ostatní" LFA

Vlastní propo�ty

36

IV

Z

I

II

III

Mimo LFA

IV

Graf 18 - Zisk a platby LFA ov��ovaných variant podle typ� LFA [ K� / AWU] 120 000 Zisk /AWU 100 000

Platby LFA /AWU

K� na AWU

80 000 60 000 40 000 20 000 0 Z

I

II

III

Horská obl.

IV

Z

I

II

III

IV

Specifická omezení

Z

I

II

III

"Ostatní" LFA

IV

Z

I

II

III

IV

Mimo LFA

Vlastní propo�ty

Ve variant� I, která rozpouští platbu LFA na o. p. a TTP v pom�ru 1 : 2 se v p�epo�tu na 1 ha z. p. platba LFA zvýšila oproti základní variant� v pr�m�ru za podniky FADN reprezentující horské oblasti o 15 %. Pro podniky reprezentující „Ostatní“ LFA by takovéto rozší�ení oprávn�né plochy p�ineslo zvýšení plateb LFA v p�epo�tu na ha z. p. o 34 %, pr�m�rný zisk by se ve srovnání se základní variantou zvýšil o 24 % a p�edstavoval by 70 % zisku ve skupin� podnik� mimo LFA. Pro podniky v oblastech se specifickými omezeními by znamenala tato varianta snížení plateb LFA v p�epo�tu na ha z.p o 20 % v porovnání se základní variantou, zisk na ha z. p. by p�esto p�esáhl pr�m�rný zisk na ha u podnik� mimo LFA o 12 %. Rozší�ení oprávn�né plochy by p�ineslo zmírn�ní disproporcí v distribuci plateb LFA mezi „Ostatními“ LFA a oblastmi se specifickými omezeními, kde podniky hospoda�í v obdobných p�írodních podmínkách, v „Ostatních“ LFA však s nadpr�m�rným po�tem pracovník� v zem�d�lství. V�tší diferenciace sazeb plateb LFA v horské oblasti podle nadmo�ské výšky (varianta II) snížila v porovnání s variantou I celkový objem plateb LFA i zisk na ha z. p. v pr�m�ru za podniky FADN reprezentující horskou oblast. Nutno doplnit, že v souboru FADN reprezentuje horskou oblast v jednotlivých letech cca 140 zem�d�lských podnik� a že p�i dalším roz�len�ní do podoblastí podle nadmo�ské výšky se snižuje reprezentativnost t�chto podskupin. Ve t�etí variant� byly základní sazby pro výpo�et platby LFA aktualizovány na podle rozdíl� HPH po ode�tení dotací, pachtovného a odpis� z let 2004-06. Ve všech typech LFA 37

by tato varianta vedla ke zvýšení zisku ze zem�d�lské �innosti oproti základní variant�, vycházející ze sazeb platných pro rok 2007. K nejvyššímu nár�stu zisku v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU by došlo v pr�m�ru za podniky v „Ostatních“ LFA a to na více než dvojnásobek základní varianty. V pr�m�ru za podniky v horské oblasti a v oblastech se specifickými omezeními by vlivem plateb LFA zisk vysoce p�evýšil zisk u podnik� mimo LFA. (P�i p�epo�tu na ha z. p. o 69 % v horské oblasti a o 78 % v oblastech se specifickým omezením, p�i p�epo�tu na AWU o 118 %, resp. o 124 %) U varianty IV, která �áste�n� zvažuje i úspory mzdových náklad� na ha u podnik� reprezentujících LFA ve srovnání s podniky mimo LFA, se propo�tený zisk na ha z. p. i na AWU oproti variant� III snižuje. Ve všech typech LFA však p�esahuje zisk ze zem�d�lské �innosti dosahovaný u podnik� hospoda�ících mimo LFA. 7.2.2 Dopady podle využívání zem�d�lské p�dy

Dopady jednotlivých variant byly porovnány i v t�íd�ní podnik� do skupin podle LFA a stupn� zatravn�ní zem�d�lské p�dy. Pr�m�rný zisk na ha z. p. ve skupinách podnik� podle LFA a zatravn�ní pro jednotlivé varianty je znázorn�n na grafu 19 zárove� s pr�m�rnými platbami LFA v p�epo�tu na ha z. p. Pr�m�rný zisk v p�epo�tu na AWU v porovnání s pr�m�rnými platbami na AWU podle skupin podnik� dle LFA a zatravn�ní pro jednotlivé varianty znázorn�n na grafu 20. Graf 19 - Zisk a platby LFA ov��ovaných variant podle stupn� zatravn�ní a za�azení v LFA [ K� /ha z. p.] 3 500

Zisk /ha z. p.

K� na ha z.p.

3 000

Platby LFA /ha z. p.

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Z

I

II

III

LFA nad 50 % TTP

IV

Z

I

II

III

LFA do 50 % TTP

Vlastní propo�ty.

38

IV

Z

I

II

III

mimo LFA do 50 % TTP

IV

Graf 20 - Zisk a platby LFA ov��ovaných variant podle stupn� zatravn�ní a za�azení v LFA [ K� / AWU] 140 000

Zisk /AWU

120 000

Platby LFA /AWU

K� na AWU

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Z

I

II

III

LFA nad 50 % TTP

IV

Z

I

II

III

LFA do 50 % TTP

IV

Z

I

II

III

IV

mimo LFA do 50 % TTP

Vlastní propo�ty

Ve variant� I logicky klesl zisk u podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní v porovnání se základní variantou spolu s tím jak poklesla pr�m�rná platba LFA v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU v d�sledku rozpušt�ní sou�asného objemu plateb i na ornou p�du. P�esto zisk t�chto podnik� v p�epo�tu na ha z. p. p�evyšuje zisk na ha z. p. u podnik� mimo LFA a hospoda�ících p�evážn� na orné p�d� o cca 60 %, p�i p�epo�tu na AWU o 117 %. Naopak u podnik� v LFA s nižším stupn�m zatravn�ním zisk na ha vzrostl. Zatímco v základní variant� propo�tené podle systému poskytování plateb LFA pro rok 2007 je zisk na ha z. p. u podnik� v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní cca o 20 % nižší než u podnik� mimo LFA hospoda�ících p�evážn� na orné p�d�, ve variant� I je o 10 % vyšší. Sazby výrazn�ji diferencované pro horskou oblast podle varianty II se projevily jen rozdíly v �ádu n�kolika procent v porovnání s variantou I u obou skupin podnik� v LFA. Zisk u obou skupin LFA ve variant� III byl vyšší než v základní variant�. Oproti podnik�m mimo LFA hospoda�ících p�evážn� na orné p�d� vychází zisk podnik� v LFA s vyšším stupn�m zatravn�ní p�i p�epo�tu na ha z. p. o 105 % vyšší, p�i p�epo�tu na AWU o 178 % vyšší. U podnik� v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní byl zisk o 59 % vyšší. Také ve variant� IV p�esáhl zisk v p�epo�tu na ha i na AWU u podnik� v LFA úrove� tohoto ukazatele v pr�m�ru podnik� mimo LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní i když u podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní v menší mí�e než v základní variant�, propo�tené na bázi sazeb platných pro rok 2007. U podnik� v LFA s nízkým stupn�m zatravn�ní byl v základní variant� propo�ten zisk na ha z. p. na úrovni 83 % zisku na ha z. p. podnik� mimo LFA s nízkým zatravn�ním, ve variant� IV jej p�esáhl o 37 %. Obdobné pom�ry byly zjišt�ny i p�i p�epo�tu na AWU.

39

7.3 Celkové zhodnocení možností ov��it návrhy sazeb plateb LFA Našim cílem bylo ov��it možnost promítání návrh� na zm�ny sazeb plateb LFA do ekonomických výsledk� podnik� v r�zném t�íd�ní. Základním p�edpokladem je dostupnost dat o plochách jednotlivých kultur, p�stovaných zem�d�lskými podniky v jednotlivých katastrálních územích. Dalším d�ležitým p�edpokladem je dostatek spolehlivých údaj� o ekonomických výsledcích podnik� ze zem�d�lské výroby v pot�ebném �len�ní. Jediným zdrojem takovýchto informací je výb�rové šet�ení FADN, které zajiš�uje podle závazné metodiky EU specializované tzv. „Kontaktní pracovišt� FADN“ ve VÚZE Praha. V �R zahrnuje soubor FADN v sou�asnosti 1600 zem�d�lských podnik�6. Soubor FADN �R je pr�b�žn� zp�es�ován, každoro�n� dochází k dopl�ování podnik� p�edevším specializovaných výrobních zam��ení. Již n�kolik let je tento soubor dostate�n� reprezentativní pro hodnocení výsledk� zem�d�lských podnik� a farem �R. P�esto bude nutné stále zlepšovat reprezentativnost souboru FADN, aby byla zajišt�na dobrá vypovídací schopnost výsledk� i za specificky sestavené agregace podnik�, jaké jsou používány nap�. i v této studii. Ov��ení navržených variant sazeb plateb LFA ukázalo, že ani jeden z návrh� by zcela neeliminoval n�které sou�asné disproporce v dosahovaném zisku ze zem�d�lské �innosti mezi skupinami podnik�, set�íd�ných podle typ� LFA a nebo podle stupn� zatravn�ní zem�d�lské p�dy. Svou roli zde sehrává i diferencované p�sobení ostatních podpor poskytovaných zem�d�lským podnik�m. Dopad varianty III a IV do zisku ukazuje, že bude nezbytné ve v�tší mí�e zvažovat úrove� externích faktor� (pachtovné, úroky, mzdové náklady) v mén� p�íznivých oblastech ve srovnání s intenzivn�ji hospoda�ícími podniky v lepších p�írodních podmínkách. V budoucnu p�i stanovení základny pro platby LFA po roce 2010 bude t�eba modelov� propo�íst i dopad zm�n ostatních dotací na ekonomické výsledky zem�d�lských podnik� hospoda�ících v r�zných p�dn�klimatických podmínkách, s odlišným zam��ením výroby, r�zným zp�sobem užívání zem�d�lské p�dy a r�znou pot�ebou pracovník�. Pro stanovení základních sazeb plateb LFA bude t�eba užít co nejdelší �asovou �adu údaj�, aby byl eliminován vliv meziro�ních výkyv� po�así i výkyv� na trhu jednotlivých komodit.

6

http://www.vsbox.cz/fadn/01_htm/410_vyber_podniku_FADN.htm

40

8

Diferenciace sazeb plateb LFA podle velikosti podniku

Ve v�tšin� zemí EU jsou na vým�ru oprávn�né plochy farmy p�esahující ur�itou velikost vypláceny snížené sazby plateb LFA a nebo nejsou platby LFA poskytovány v�bec. �eská republika pat�í k t�m zemím EU (spolu s Belgií, Slovenskem, Slovinskem, Lotyšskem, Litvou a Finskem), kde toto snížení sazeb není uplatn�no. Velikostní strukturou farem v zemích EU ve vztahu k uplat�ované degresivit� plateb se zabývala oponovaná zpráva �ešení projektu NAZV QF 3082 za rok 2006 [8], výzkumná studie zpracovaná v rámci �ešení tohoto projektu a vydaná VÚZE v roce 2006 [10] a daná problematika byla rovn�ž publikována v odborném tisku [11], [12]. Na�ízení Rady 1698/2005 podle �lánku 37 odst. 4 zavádí povinnost postupného snížení plateb LFA podle p�ekro�ení ur�ité prahové úrovn� plochy jednotlivých hospodá�ství, která bude v programu vymezena ve všech zemích EU. Platnost byla odložena v souvislostí s redefinicí „Ostatních“ LFA k roku 2010. Stanovení r�zných variant snižování sazeb v závislosti na vým��e podnik� spadající do LFA a analýza jejich dopadu je proto problematika vysoce aktuální.

8.1 Diferenciace sazeb plateb LFA podle vým�ry oprávn�né plochy Jak vyplynulo z analýzy dopadu sou�asného systému poskytování plateb LFA na ekonomické výsledky zem�d�lských podnik�, podniky s vysokou vým�rou oprávn�né plochy získávají i vysoké platby LFA a to jak v p�epo�tu na podnik, tak i na ha z. p. Také d�chod ze zem�d�lské výroby p�evyšuje významn� d�chod u podnik� mimo LFA. Analýza upozornila i na úskalí stanovení velikostních prah� v závislosti na oprávn�né ploše TTP v zem�d�lském podniku, protože takovéto t�íd�ní nekoresponduje s celkovou vým�rou farmy. Lze se domnívat, že oprávn�ná plocha tak, jak je stanovena v sou�asnosti, není vhodnou základnou pro realizaci principu degresivity plateb v závislosti na její vým��e v zem�d�lském podniku. Nicmén� jsme se pokusili prov��it dopad dvou variant snižování sazeb v závislosti na vým��e oprávn�né plochy podniku. Základem byla sou�asná úrove� sazeb plateb LFA. Pro ur�ení prah� velikosti oprávn�né plochy podniku posloužila vým�ra TTP (podle LPIS) v katastrálních územích, za�azených v LFA v letech 2004-06. Na základ� variantn� propo�tené sumy plateb na podniky FADN z let 2004-06 byl propo�ten pr�m�rný zisk na ha z. p. a na AWU u stanovených velikostních skupin podnik�. Dopad degresivity sazeb na celkové platby LFA na podnik byl propo�ten podle metodiky, navržené v rámci �ešení projektu NAZV QF 3082 v roce 2006 [9]. Užitá metodika je uvedena v p�íloze této studie. Byl ov��en dopad dvou variant degresivity sazeb v závislosti na vým��e oprávn�né plochy farmy.

41

Varianta degresivity D1 Oprávn�ná plocha podniku 1 – 600 ha TTP 600 – 1 000 ha TTP p�esahující 1 000 ha TTP

Sazba základní 80 % 60 %

Zisk ze zem�d�lské �innosti v p�ípad� uplatn�ní této varianty byl propo�ten na základ� rovnice 5. Základem byly ekonomické ukazatele za všechny podniky FADN za�azené do dané velikostní t�ídy podle vým�ry TTP v LFA v letech 2004–06. Pr�m�rný zisk v p�epo�tu na ha z. p. za dané velikostní t�ídy podle vým�ry TTP v LFA v porovnání s pr�m�rnou platbou LFA v p�epo�tu na ha z. p. podle varianty D1 je znázorn�n na grafu 21. Obdobn� byly tyto ukazatele propo�teny i ve vztahu k AWU podnik� daných velikostních t�íd a zachyceny na grafu 22. Závislost zisku na velikosti oprávn�né plochy TTP nejlépe vystihuje polynomická funkce druhého stupn�, která vykazuje ze zkoumaných závislostí nejvyšší index korelace.. Graf 21 - Zisk a platby LFA ov��ované varianty degresivity sazeb D1 v p�epo�tu na ha z. p. podle velikostních skupin podnik� dle TTP v LFA [ K� / ha z. p.] 1600 - 2000 ha 1400 - 1600 ha 1200 - 1400 ha 1000 - 1200 ha 900 -1000 ha 800 - 900 ha 700 - 800 ha 600 - 700 ha 500 - 600 ha 400 - 500 ha

Zisk / ha z.p.

300 - 400 ha

Platba LFA/ ha

200 - 300 ha

Polynomický (Zisk / ha z.p.)

100 - 200 ha 50 - 100 ha do 50 ha 0,0 0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

Vlastní propo�ty.

Snížení sazeb plateb LFA na plochu p�esahující ov��ované prahy vým�ry oprávn�né plochy by vedlo ke snížení zisku ze zem�d�lské výroby u skupin podnik� s vysokou vým�rou TTP v LFA a tím i k �áste�nému vyrovnání rozdíl� v úrovni tohoto zisku oproti podnik�m 42

mimo LFA. Vzhledem k nižší pot�eb� pracovních sil p�i hospoda�ení na TTP z�stává zisk v p�epo�tu na AWU v pr�m�ru za podniky s vým�rou nad 1400 ha TTP v LFA o více než 60 % vyšší než ve skupin� mimo LFA. V této variant� by u podnik� ve velikostních skupinách nad 800 ha TTP v LFA kolísaly platby LFA v rozp�tí od 65 do 93 tis. K� na AWU, zatímco ve velikostních skupinách do 200 ha oprávn�né plochy by se pohybovaly jen v rozmezí od 5 do 20 tis. K� plateb LFA na AWU. Ve skupinách podnik� od 100 do cca 900 ha oprávn�né plochy by bylo dosahováno nejnižšího zisku jak v p�epo�tu na ha z. p. tak i na AWU. Celková úspora finan�ních prost�edk� na platby LFA v p�ípad� užití sazeb platných pro roky 2004-06 byla ve variant� D1 odhadnuta na 116 mil. K�. Graf 22 - Zisk a platby LFA ov��ované varianty degresivity sazeb D1 v p�epo�tu na AWU podle velikostních skupin podnik� dle TTP v LFA [ K� / AWU] 1600 - 2000 ha 1400 - 1600 ha 1200 - 1400 ha 1000 - 1200 ha 900 -1000 ha 800 - 900 ha 700 - 800 ha 600 - 700 ha 500 - 600 ha 400 - 500 ha

Zisk / AWU Platba LFA/AWU Polynomický (Zisk / AWU)

300 - 400 ha 200 - 300 ha 100 - 200 ha 50 - 100 ha do 50 ha 0,0 0

20 000

40 000

60 000

80 000 100 000 120 000 140 000 160 000

Vlastní propo�ty

Varianta degresivity D2 Oprávn�ná plocha podniku 1 – 50 ha TTP 50 – 300 ha TTP 300 – 600 ha TTP 600 – 1000 ha TTP p�esahující 1000 ha TTP

Sazba 110 % základní 80 % 60 % 0

U této varianty byl ov��en dopad stanovení stropu pro platby LFA s tím, že na oprávn�nou plochu p�esahující 1000 ha by již nebyly platby poskytovány. Naopak u této

43

varianty byla byla posílena posílena podpora podpora menších menších farem farem hospoda�ících hospoda�ících vv LFA LFA zvýšením zvýšením základních základních varianty sazeb na prvních 50 ha oprávn�né plochy podniku. Vyšší sazbu na prvních 50 ha TTP LFA sazeb na prvních 50 ha oprávn�né plochy podniku. Vyšší sazbu na prvních 50 ha TTP vv LFA by pobíraly všechny podniky v LFA. Výsledky propo�t� jsou op�t zachyceny na grafech 23 aa by pobíraly všechny podniky v LFA. Výsledky propo�t� jsou op�t zachyceny na grafech 23 24. 24. V p�ípad� p�ípad� snižování snižování sazeb sazeb podle podle varianty varianty D2 D2 by by byl byl zisk zisk vv p�epo�tu p�epo�tu na na ha ha z. z. p. p. V v pr�m�ru za podniky s velkou vým�rou TTP v LFA již o cca 20 % nižší než u podnik� mimo v pr�m�ru za podniky s velkou vým�rou TTP v LFA již o cca 20 % nižší než u podnik� mimo LFA. V V p�epo�tu p�epo�tu na na AWU AWU by by se se zisk zisk na na obou obou pólech pólech velikostního velikostního spektra spektra pohyboval pohyboval LFA. v rozmezí cca 40 až 50 tis. K�. I u této varianty by nejnižší zisky v p�epo�tu na ha AWU v rozmezí cca 40 až 50 tis. K�. I u této varianty by nejnižší zisky v p�epo�tu na ha ii AWU dosahovaly podniky s vým�rou od 100 do 900 ha TTP v LFA. Celková úspora finan�ních dosahovaly podniky s vým�rou od 100 do 900 ha TTP v LFA. Celková úspora finan�ních prost�edk� na na platby platby LFA LFA vv p�ípad� p�ípad� užití užití sazeb sazeb platných platných pro pro roky roky 2004-06 2004-06 byla byla ve ve variant� variant� prost�edk� D2 odhadnuta na 287 mil. K�. D2 odhadnuta na 287 mil. K�. Graf 2323- Zisk Zisk aa platby platby LFA LFA ov��ované ov��ované varianty varianty degresivity degresivity sazeb sazeb D2 D2 vv p�epo�tu p�epo�tu Graf na ha ha z. z. p. p. podle podle velikostních velikostních skupin skupin podnik� podnik� dle dle TTP TTP vv LFA LFA na [K� / ha z. p.] [K� / ha z. p.] 1600 - 2000 ha 1600 - 2000 ha 1400 - 1600 ha 1400 - 1600 ha 1200 - 1400 ha 1200 - 1400 ha 1000 - 1200 ha 1000 - 1200 ha 900 -1000 ha 900 -1000 ha 800 - 900 ha 800 - 900 ha 700 - 800 ha 700 - 800 ha 600 - 700 ha 600 - 700 ha 500 - 600 ha 500 - 600 ha 400 - 500 ha 400 - 500 ha 300 - 400 ha 300 - 400 ha 200 - 300 ha 200 - 300 ha 100 - 200 ha 100 - 200 ha 50 - 100 ha 50 - 100 ha do 50 ha do 50 ha 0,0 0,0

Zisk / ha z.p. Zisk / ha z.p. Platba LFA/ ha Platba LFA/ ha Polynomický (Zisk / ha z.p.) Polynomický (Zisk / ha z.p.)

0 0

500 500

1 000 1 000

1 500 1 500

2 000 2 000

2 500 2 500

Vlastní propo�ty Vlastní propo�ty

44 44

3 000 3 000

3 500 3 500

4 000 4 000

4 500 4 500

Graf 24 - Zisk a platby LFA ov��ované varianty degresivity sazeb D2 v p�epo�tu na AWU podle velikostních skupin podnik� dle TTP v LFA [ K� / AWU] 1600 - 2000 ha 1400 - 1600 ha 1200 - 1400 ha 1000 - 1200 ha 900 -1000 ha 800 - 900 ha 700 - 800 ha 600 - 700 ha 500 - 600 ha 400 - 500 ha

Zisk / AWU Platba LFA/AWU Polynomický (Zisk / AWU)

300 - 400 ha 200 - 300 ha 100 - 200 ha 50 - 100 ha do 50 ha 0,0 0

20 000

40 000

60 000

80 000 100 000 120 000 140 000 160 000

Vlastní propo�ty

8.2 Diferenciace sazeb plateb LFA s využitím po�tu pracovník� Snižování sazeb v závislosti na vým��e oprávn�né plochy podniku je pro podmínky �eské republiky nevýhodné nejen vzhledem k málo t�sné vazb� mezi vým�rou oprávn�né plochy a velikostí podniku. Jak prokázala analýza podnik� o velikosti nad 500 ha z. p., jedná se o skupinu velmi heterogenní z pohledu dosahované HPH, �PH i d�chodu ze zem�d�lské �innosti zejména v pr�m�ru na AWU. Na jedné stran� jsou v této velikostní skupin� extenzivn� hospoda�ící podniky, u kterých i bez plateb LFA ostatní provozní dotace zajiš�ují v pr�m�ru dosažení kladného d�chodu ze zem. �innosti, na druhé stran� jsou v této skupin� podniky s pracovn� náro�ným chovem dojnic, kde i s platbami LFA je v p�epo�tu na AWU dosahováno nízké HPH, �PH i pr�m�rného d�chodu ze zem�d�lské �innosti. �ada velkých podnik� jsou družstva vlastník� p�dy, kte�í na této své p�d� spole�n� hospoda�í nebo jiné obdobné formy hospoda�ení podnik� právnických osob. Tyto podniky by byly snížením plateb v závislosti na vým��e podniku postiženy nesrovnateln� více než velké extenzivn� hospoda�ící rodinné farmy s minimem zam�stnanc�. Skute�nost, že pot�eba pracovník� velkých podnik� se liší v závislosti na struktu�e výroby a zp�sobu využívání zem�d�lské p�dy by nem�la být opomenuta, jinak by systém snižování plateb LFA v závislosti na velikosti podnik� p�ispíval k akceleraci snižování po�tu

45

pracovník� pracovník�v zem�d�lství v zem�d�lství v LFA v LFA a spolu a spolu s omezováním s omezováním pracovn�pracovn� náro�ných náro�ných výrobních výrobních odv�tví odv�tvíbybyzvyšoval zvyšoval nezam�stnanost nezam�stnanost ve venkovských ve venkovských obcích. obcích. Obdobn� Obdobn� specifickou specifickou situaci situaci ve struktu�e ve struktu�e zem�d�lských zem�d�lských podnik� ve podnik� vztahu kvedegresivit� vztahu k degresivit� plateb platebLFA LFApro pro velké velké podniky podniky �eší nap�. �eší nap�. v Sasku. v Sasku. V této spolkové V této spolkové zemi N�mecka zemi jeN�mecka více než je více než 60 60 % %zem�d�lské zem�d�lské p�dy p�dy obhospoda�ováno obhospoda�ováno podniky podniky právnických právnických osob s pr�m�rnou osob s pr�m�rnou vým�rou vým�rou nad nad 11000 000haha z. z. p. p. Platby Platby LFALFA jsou jsou v N�mecku v N�mecku poskytovány poskytovány na plochuna TTP plochu a plochy TTP plodin a plochy plodin na na orné ornép�d� p�d� s výjimkou s výjimkou pšenice pšenice a kuku�ice a kuku�ice (v�etn�(v�etn� krmné kuku�ice), krmné kuku�ice), cukrové �epy, cukrové zeleniny, �epy, zeleniny, tabáku tabákua adále dáles výjimkou s výjimkou kultur kultur vinice, vinice, intenzivní intenzivní ovocné ovocné sady jabloní, sadyhrušní jabloní, a broskvoní hrušní a broskvoní vv plné plné výsadb�, výsadb�,chmelnic, chmelnic, okrasných okrasných rostlinrostlin a školek. a školek. Sazby plateb SazbyLFA plateb na TTP LFAjsou na TTP jsou dvojnásobkem dvojnásobkemsazeb sazeb poskytovaných poskytovaných na ostatní na ostatní plochy. plochy. Byl ur�en Byl strop ur�en plateb strop ve výši plateb ve výši 16 16 000 000EUR EURnana farmu farmu v LFA. v LFA. V Sasku V Sasku m�že m�že být tatobýt �ástka tatop�ekro�ena, �ástka p�ekro�ena, pokud má podnik pokud má podnik více více než neždv� dv�normativní normativní provozn� provozn� nezbytné nezbytné pracovní pracovní síly. Na síly. tyto další Na tyto provozn� další nezbytné provozn� nezbytné pracovní pracovnísíly síly m�že m�že býtbýt poskytnuta poskytnuta maximální maximální �ástka plateb �ástkaLFA plateb ve výši LFA8 000 ve výši EUR8na 000 jednu EUR na jednu normativn� normativn�stanovenou stanovenou provozn� provozn� nezbytnou nezbytnou pracovní pracovní sílu a rok. síluVažádosti rok. V o žádosti dotaci musí o dotaci musí žadatel žadateluvád�t uvád�tplochy plochy p�stovaných p�stovaných plodinplodin a stavya hospodá�ských stavy hospodá�ských zví�at, které zví�at, chová.které Na chová. Na základ� základ� t�chto t�chtoúdaj� údaj� je po�íta�ovým je po�íta�ovým programem programem „Katalog„Katalog práce“, který práce“, provozuje který provozuje ministerstvo ministerstvozem�d�lství, zem�d�lství, ur�en ur�en pro žadatele pro žadatele po�et provozn� po�et provozn� nezbytných nezbytných pracovníchpracovních sil, který sil, který ale ale nemusí nemusíkorespondovat korespondovat se skute�ným se skute�ným po�tempo�tem pracovník� pracovník� v jeho podniku. v jeho „Katalog podniku.práce“ „Katalog práce“ ur�uje ur�ujenormativn� normativn� spot�ebu spot�ebu prácepráce jednotn� jednotn� vzhledem vzhledem k obvykle k obvykle používanépoužívané technologiitechnologii a podle a podle žadatelem žadatelemuvedené uvedené struktury struktury výroby. výroby. I Ivvp�ípad�, p�ípad�, že že podnik podnik má jen má�ást jenvým�ry �ást vým�ry zahrnuté zahrnuté do LFA, do stanoví LFA, sestanoví po�et provozn� se po�et provozn� nezbytných nezbytnýchpracovních pracovních sil pro sil pro ú�elyú�ely omezení omezení plateb LFA platebbezLFA ohledu beznaohledu tuto skute�nost na tuto skute�nost vv závislosti závislostinanastruktu�e struktu�e výroby výroby celého celého podniku. podniku. Pokusy Pokusy o zp�esn�ní o zp�esn�ní propo�tu provozn� propo�tu provozn� nezbytných nezbytnýchpracovních pracovních sil jen sil vjen závislosti v závislosti na plochách na plochách plodin a plodin stavechahospodá�ských stavech hospodá�ských zví�at, zví�at, které kterémá mápodnik podnik v LFA v LFA skon�ily skon�ily podlepodle informací informací SaskéhoSaského ministerstva ministerstva zem�d�lství zem�d�lství nezdarem, nezdarem, proto protobylo bylop�ijato p�ijato výše výše uvedené uvedené zjednodušení. zjednodušení. Propo�ítává Propo�ítává se normativní se normativní pot�eba pracovních pot�eba pracovních sil sil iipodle podlevým�ry vým�ry plodin, plodin, na které na které se platby se platby LFA neposkytují LFA neposkytují (nap�. pšenice). (nap�. Jedna pšenice). provozn� Jedna provozn� nezbytná nezbytnápracovní pracovní sílasíla má má ur�enur�en normativ normativ 2 000 2hodin 000 ro�n�. hodinDíl�í ro�n�. ukázka Díl�í z programu ukázka z programu „Katalog „Katalogpráce„ práce„ užívaného užívaného pro stanovení pro stanovení po�tu provozn� po�tu provozn� nezbytných nezbytných pracovník�pracovník� podniku je podniku je uvedena uvedenav vp�íloze. p�íloze. LzeLze se domnívat, se domnívat, že saský že saský zp�sobzp�sob stanovení stanovení stropu plateb stropu LFAplateb pro velké LFA pro velké podniky podnikyjejeinspirující inspirující i pro i pro �R. �R.

46

46

Shrnutí se základními záv�ry Shrnutí se základními záv�ry

1. V zemích EU není uplat�ována jednotná metodika ur�ující výši plateb LFA. Mají být 1. V zemích EU není uplat�ována jednotná metodika ur�ující výši plateb LFA. Mají být stanoveny v takové výši a diferencované podle p�sobení nep�íznivých p�dn�klimatických stanoveny v takové výši a diferencované podle p�sobení nep�íznivých p�dn�klimatických podmínek, aby p�ispívaly k zachování zem�d�lského využívání p�dy v LFA a zárove� podmínek, aby p�ispívaly k zachování zem�d�lského využívání p�dy v LFA a zárove� nep�edstavovaly kompenzaci nadm�rnou. Ur�ení výše plateb i vý�et plodin, na které jsou nep�edstavovaly kompenzaci nadm�rnou. Ur�ení výše plateb i vý�et plodin, na které jsou platby poskytovány je v kompetenci dané zem�. Proto existují mezi zem�mi EU velké platby poskytovány je v kompetenci dané zem�. Proto existují mezi zem�mi EU velké rozdíly ve výši sazeb LFA plateb. Lze konstatovat, že bez znalosti širších souvislosti rozdíly ve výši sazeb LFA plateb. Lze konstatovat, že bez znalosti širších souvislosti systému opat�ení LFA v jednotlivých zemích jsou sazby plateb LFA neporovnatelné. systému opat�ení LFA v jednotlivých zemích jsou sazby plateb LFA neporovnatelné. �eská republika vyplácí platby LFA jen na vým�ru TTP, což nemá obdobu v žádné jiné �eská republika vyplácí platby LFA jen na vým�ru TTP, což nemá obdobu v žádné jiné zemi EU. Naopak v �eské republice není uplat�ováno snížení sazeb pro velké podniky, zemi EU. Naopak v �eské republice není uplat�ováno snížení sazeb pro velké podniky, které je ve v�tšin� zemí EU b�žné. které je ve v�tšin� zemí EU b�žné. 2. Na platbách LFA v p�epo�tu na ha z. p. bylo v pr�m�ru let 2004-06 vyplaceno 2. Na platbách LFA v p�epo�tu na ha z. p. bylo v pr�m�ru let 2004-06 vyplaceno u reprezentant� FADN v horské oblasti 2 211 K�, v oblastech se specifickými omezeními u reprezentant� FADN v horské oblasti 2 211 K�, v oblastech se specifickými omezeními 1 926 K� a v „Ostatních“ LFA 757 K�. Z šet�ení je patrná stále vyšší závislost 1 926 K� a v „Ostatních“ LFA 757 K�. Z šet�ení je patrná stále vyšší závislost hospodá�ských výsledk� zem�d�lských podnik� na dotacích a to nejen v mén� p�íznivých hospodá�ských výsledk� zem�d�lských podnik� na dotacích a to nejen v mén� p�íznivých oblastech, ale i ve skupin� podnik� FADN hospoda�ících mimo LFA. Analýza dopadu oblastech, ale i ve skupin� podnik� FADN hospoda�ících mimo LFA. Analýza dopadu plateb LFA v jednotlivých typech LFA prokázala pozitivní p�sobení plateb LFA na plateb LFA v jednotlivých typech LFA prokázala pozitivní p�sobení plateb LFA na vyrovnávání rozdíl� ekonomických výsledk� podnik� v LFA a mimo LFA. Postupn� se vyrovnávání rozdíl� ekonomických výsledk� podnik� v LFA a mimo LFA. Postupn� se snížil zejména rozdíl mezi podniky v horské oblasti a podniky mimo LFA a to až tou snížil zejména rozdíl mezi podniky v horské oblasti a podniky mimo LFA a to až tou m�rou, že �istá p�idaná hodnota v p�epo�tu na ro�ní pracovní jednotku (AWU) v pr�m�ru m�rou, že �istá p�idaná hodnota v p�epo�tu na ro�ní pracovní jednotku (AWU) v pr�m�ru reprezentant� horské oblasti p�esáhla v letech 2005 a 2006 úrove� tohoto ukazatele reprezentant� horské oblasti p�esáhla v letech 2005 a 2006 úrove� tohoto ukazatele v podnicích v mimo LFA. V pr�m�ru za období 2004-06 byl d�chod ze zem�d�lské v podnicích v mimo LFA. V pr�m�ru za období 2004-06 byl d�chod ze zem�d�lské �innosti jako syntetický ukazatel ekonomických výsledk� hospoda�ení v p�epo�tu na ha �innosti jako syntetický ukazatel ekonomických výsledk� hospoda�ení v p�epo�tu na ha z. p. i na AWU u reprezentant� horské oblasti a oblasti se specifickými omezeními vyšší z. p. i na AWU u reprezentant� horské oblasti a oblasti se specifickými omezeními vyšší než ve skupin� podnik� mimo LFA. Zjišt�né pom�ry signalizují, že n�kterým podnik�m než ve skupin� podnik� mimo LFA. Zjišt�né pom�ry signalizují, že n�kterým podnik�m v horské oblasti a v oblasti se specifickými omezeními mohly být v letech 2004-06 v horské oblasti a v oblasti se specifickými omezeními mohly být v letech 2004-06 vypláceny platby LFA ve vyšší úrovni, než p�edstavuje kompenzaci existujících vypláceny platby LFA ve vyšší úrovni, než p�edstavuje kompenzaci existujících znevýhodn�ní. znevýhodn�ní. 3. Zastoupení TTP na zem�d�lské p�d� velkou m�rou ovliv�uje podíl plateb LFA na tvorb� 3. Zastoupení TTP na zem�d�lské p�d� velkou m�rou ovliv�uje podíl plateb LFA na tvorb� hrubé p�idané hodnoty (HPH) i �isté p�idané hodnoty (�PH) v podnicích v LFA. hrubé p�idané hodnoty (HPH) i �isté p�idané hodnoty (�PH) v podnicích v LFA. Zejména v p�epo�tu na AWU se v roce 2006 oproti roku 2004 podstatn� snížily rozdíly Zejména v p�epo�tu na AWU se v roce 2006 oproti roku 2004 podstatn� snížily rozdíly mezi skupinou podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní a podniky mimo LFA a to mezi skupinou podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní a podniky mimo LFA a to až do té míry, že v roce 2006 byla HPH i �PH na AWU za tyto podniky vyšší než za až do té míry, že v roce 2006 byla HPH i �PH na AWU za tyto podniky vyšší než za podniky mimo LFA. D�chod ze zem�d�lské �innosti v pr�m�ru let 2004-06 ve skupin� podniky mimo LFA. D�chod ze zem�d�lské �innosti v pr�m�ru let 2004-06 ve skupin� podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní p�evyšoval významn� d�chod ze podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní p�evyšoval významn� d�chod ze zem�d�lské �innosti ve skupin� podnik� mimo LFA jak v p�epo�tu na ha z.p. (o 40 %) tak zem�d�lské �innosti ve skupin� podnik� mimo LFA jak v p�epo�tu na ha z.p. (o 40 %) tak v p�epo�tu na AWU (o 89 %). Podíl plateb LFA na tvorb� d�chodu ze zem�d�lské v p�epo�tu na AWU (o 89 %). Podíl plateb LFA na tvorb� d�chodu ze zem�d�lské 47 47

�innosti v pr�m�ru let 2004-06 u podnik� v LFA s vysokým stupn�m zatravn�ní �inil 90 %, v roce 2005 dokonce p�esáhl 100 %. Naopak, podniky v LFA s nižším stupn�m zatravn�ní vykázaly ve stejném období d�chod ze zem�d�lské �innosti v p�epo�tu na ha i na AWU o 22 % nižší než podniky mimo LFA. Ve srovnání s podniky v LFA s vyšším stupn�m zatravn�ní byl d�chod na ha z. p. o 44 % nižší a d�chod na AWU o 59 % nižší. Tyto disproporce dokládají existující nerovnom�rnosti v distribuci plateb LFA mezi podniky hospoda�ícími v LFA, které jsou d�sledkem sou�asného systému poskytování plateb LFA, tj. jen na plochy travních porost�. 4. V závislosti na vým��e oprávn�né plochy stoupá s velikostí podnik� i objem d�chodu ze zem�d�lské �innosti jak v p�epo�tu na ha z. p. tak i v p�epo�tu na AWU. Analýzy prokázaly na jedné stran� závislost ekonomických výsledk� podnik� s vysokou vým�rou TTP v LFA na platbách LFA, na druhé stran� vytvá�ejí tyto podniky díky platbám LFA nadm�rný d�chod ze zem�d�lské �innosti zejména v p�epo�tu na AWU ve srovnání s podniky mimo LFA. Snížení sazeb podle vým�ry oprávn�né plochy by sice zamezilo nadm�rné kompenzaci u n�kterých podnik�, ale p�i sou�asném omezení oprávn�né plochy jen na plochu TTP by nekorespondovalo s velikostí podniku a nebylo by odrazem výhod z velikosti podniku. 5. Uvnit� velkých podnik� (o vým��e nad 500 ha z. p.) byl zaznamenán velmi diferencovaný dopad provozních dotací i plateb LFA v závislosti na zam��ení výroby a to jak v p�epo�tu na ha z. p. tak zejména v p�epo�tu na AWU. Podniky v LFA v�tší než 500 ha z. p. s chovem dojnic jako reprezentanti pracovn� náro�n�jšího výrobního zam��ení i p�esto, že pat�í do skupiny velkých podnik�, dosahují velmi nízké HPH, �PH a zejména d�chodu ze zem�d�lské �innosti na AWU. Naopak ve skupin� podnik� v LFA o vým��e nad 500 ha z. p. bez chovu dojnic p�evyšoval d�chod ze zem�d�lské �innosti na ha z. p. úrove� tohoto ukazatele dosaženou velkými podniky v LFA s chovem dojnic o 81 %, p�i p�epo�tu na AWU byl více než p�tinásobný. Tyto výsledky byly dosaženy výhradn� díky dotacím, které v pr�m�ru let 2004-06 p�esáhly �ástku 537 tis. K� na AWU. Sou�asný systém plateb LFA preferuje systémy hospoda�ení s nízkou pot�ebou pracovník�. 6. Stanovení základních sazeb plateb LFA pro nov� vymezené mén� p�íznivé oblasti od roku 2010 si vyžádá ex-ante hodnocení vlivu jednotlivých návrh� plateb LFA na ekonomické výsledky podnik� v r�zném t�íd�ní. Bude nutné se zam��it na stanovení od�vodn�né výše sazeb pro LFA platby a jejich dostate�nou diferenciaci. P�i zpracování návrh� na zm�nu systému opat�ení LFA bude nutné modelov� promítnout i o�ekávané zm�ny ostatních dotací do ekonomiky zem�d�lských podnik�. 7. Byla ov��ena možnost simulace dopadu variantních návrh� na úpravu sazeb LFA plateb na ekonomické výsledky podnik� podle typ� LFA, zatravn�ní i velikosti farmy. Byl ov��en dopad rozší�ení oprávn�né plochy pro nárok na platby LFA i zm�ny sazeb plateb 48

LFA, propo�tených dv�ma metodickými postupy na základ� aktuálních rozdíl� ve výsledcích podnik� v LFA a mimo LFA. Ukázalo se, že bude nezbytné ve v�tší mí�e zvažovat úrove� externích faktor� (pachtovné, úroky, mzdové náklady) v mén� p�íznivých oblastech ve srovnání s intenzivn�ji hospoda�ícími podniky v lepších p�írodních podmínkách. 8. Auto�i se domnívají, že oprávn�ná plocha tak, jak je stanovena v sou�asnosti neposkytuje dobrou základnu pro uplatn�ní degresivity plateb v závislosti na její vým��e v zem�d�lském podniku. Nicmén� byla ov��ena možnost propo�íst pro jednotlivé zem�d�lské podniky teoretickou celkovou úrove� plateb LFA p�i r�zných variantách snižování sazeb v závislosti na velikosti podniku a zjistit teoretický dopad na ekonomické výsledky podnik� ve stanovených velikostních t�ídách. Je však t�eba upozornit, že velké podniky v �R mají specifický charakter zejména z hlediska zam�stnanosti v zem�d�lství (velké rodinné farmy s minimem zam�stnanc� a na druhé stran� zem�d�lská družstva vlastník� p�dy, akciové spole�nosti nebo velké podniky s chovem dojnic). Je z�ejmé, že zem� s tak specifickou velikostní strukturou zem�d�lských podnik� jako je �eská republika by m�la uplatnit i specifický systém diferenciace sazeb v závislosti na velikosti zem�d�lského podniku. M�l by být nastaven tak, aby alespo� nestimuloval uvol�ování pracovník� z velkých zem�d�lských podnik�. Popsaný zp�sob ur�ení maximálních plateb LFA v závislosti na po�tu provozn� nutných pracovních sil podniku užívaný v Sasku je inspirující i pro �eskou republiku.

49

Summary with Basic Conclusions Summary with Basic Conclusions

1. The EU countries do not apply a single methodology to determine the amounts of LFA 1. The EU countries do not apply a single methodology to determine the amounts of LFA payments. The payments and differentiation of rates should be based on the effect of payments. The payments and differentiation of rates should be based on the effect of adverse soil and climate conditions to contribute to sustained use of farmland in LFA and, adverse soil and climate conditions to contribute to sustained use of farmland in LFA and, at the same time, to avoid overcompensation. The payments and list of crops to be at the same time, to avoid overcompensation. The payments and list of crops to be subsidized fall within the competence of each country. Therefore, there are great subsidized fall within the competence of each country. Therefore, there are great differences between EU countries in terms of LFA payments. Comparison of LFA differences between EU countries in terms of LFA payments. Comparison of LFA payment rates cannot be made without knowledge of the background of LFA systems used payment rates cannot be made without knowledge of the background of LFA systems used in each country. The Czech Republic only provides payments for permanent grassland in each country. The Czech Republic only provides payments for permanent grassland acreage which lacks similarity with any other EU country. By contrast, the CR does not acreage which lacks similarity with any other EU country. By contrast, the CR does not apply the payment reduction for large holdings which is typical for most of EU countries. apply the payment reduction for large holdings which is typical for most of EU countries. 2. In the period of 2004-06, LFA payments per hectare of agricultural land amounted to 2. In the period of 2004-06, LFA payments per hectare of agricultural land amounted to CZK 2,211 for FADN representatives in the mountain areas, and CZK 1,926 in the areas CZK 2,211 for FADN representatives in the mountain areas, and CZK 1,926 in the areas affected by specific handicaps, and CZK 757 in “Other” LFA. The survey shows the ever affected by specific handicaps, and CZK 757 in “Other” LFA. The survey shows the ever rising dependence of holdings economic results on subsidies, and not only for lessrising dependence of holdings economic results on subsidies, and not only for lessfavoured areas, but even for the group of FADN holdings operating outside LFA. The favoured areas, but even for the group of FADN holdings operating outside LFA. The impact analysis of LFA payments provided for each LFA type proved the positive effect impact analysis of LFA payments provided for each LFA type proved the positive effect of LFA payments to compensate the difference of economic results achieved by holdings of LFA payments to compensate the difference of economic results achieved by holdings in LFA and outside LFA. In particular, the difference between holdings in mountain areas in LFA and outside LFA. In particular, the difference between holdings in mountain areas and outside LFA has gradually lowered such that Farm Net Value Added converted to and outside LFA has gradually lowered such that Farm Net Value Added converted to Annual Work Unit (AWU) for an average representative of mountain areas exceeded the Annual Work Unit (AWU) for an average representative of mountain areas exceeded the level of this indicator for a holding outside LFA in the period of 2005–06. In the period of level of this indicator for a holding outside LFA in the period of 2005–06. In the period of 2004-06, the average Family Farm Income (FFI) as the synthetic indicator of economic 2004-06, the average Family Farm Income (FFI) as the synthetic indicator of economic results of management converted to hectare of agricultural land as well as AWU was results of management converted to hectare of agricultural land as well as AWU was higher for representatives of mountain areas and areas affected by specific handicaps than higher for representatives of mountain areas and areas affected by specific handicaps than that for holdings outside LFA. The identified proportions indicate that some holdings in that for holdings outside LFA. The identified proportions indicate that some holdings in mountain areas or areas affected by specific handicaps may have been paid higher level of mountain areas or areas affected by specific handicaps may have been paid higher level of LFA payments than relevant to compensate the existing handicaps. LFA payments than relevant to compensate the existing handicaps. 3. Permanent grassland rate of agricultural land has a large impact on the LFA payment to 3. Permanent grassland rate of agricultural land has a large impact on the LFA payment to Gross Farm Income (GFI) and Farm Net Value Added (FNVA) rates as created by LFA Gross Farm Income (GFI) and Farm Net Value Added (FNVA) rates as created by LFA holdings. In particular, the differences between LFA holdings with high percentage of holdings. In particular, the differences between LFA holdings with high percentage of grassland and holdings outside LFA have considerably reduced when converted to AWU grassland and holdings outside LFA have considerably reduced when converted to AWU in 2006 vs. 2004 such that for 2006 both GFI and FNVA were higher in those outside in 2006 vs. 2004 such that for 2006 both GFI and FNVA were higher in those outside LFA holdings. In the period 2004-06, the family farm income average of LFA holdings LFA holdings. In the period 2004-06, the family farm income average of LFA holdings with high percentage of grassland exceeded considerably the FFI in a group of holdings with high percentage of grassland exceeded considerably the FFI in a group of holdings outside LFA both converted to hectare of agricultural land (by 40 %) and converted to outside LFA both converted to hectare of agricultural land (by 40 %) and converted to AWU (by 89 %). The LFA payment contribution to FFI of LFA holdings with high AWU (by 89 %). The LFA payment contribution to FFI of LFA holdings with high 50 50

percentage of grassland averaged at 90 % in the period of 2004-06 while it even exceeded 100 % for 2005. By contrast, the FFI converted to hectare and AWU showed by LFA holdings with lower percentage of grassland was by 22 % lower than that of holdings outside LFA. In comparison with LFA holdings with higher percentage of grassland, the FFI per hectare of agricultural land was lower by 44 % and per AWU was lower by 59 %. These disproportions evidence the existing unequal distribution of LFA payments across LFA holdings due to the current system of LFA payments, i.e. only for grassland areas. 4. Depending on the increase size of holdings eligibility area, the FFI also is on the rise both converted to hectare of agricultural land and AWU. While the analyses proved a dependence of economic results of LFA holdings with high percentage of grassland on LFA payments, those holdings form excessive FFI thanks to LFA payments, in particular when converted to AWU, in comparison with holdings outside LFA. The payment reduction by size of holdings eligibility area would prevent excessive compensation for some holdings, however, with respect to the current limitation of eligibility area only to permanent grassland it would not correspond to the size of holding, not reflecting the benefits of holding size. 5. Very differentiated effects of current subsidies and LFA payments were experienced within large holdings (acreage above 500 ha of agricultural land) depending on the production orientation. LFA holdings exceeding the acreage of 500 ha of agricultural land with milk production as the representatives of a more labour intensive production line, even if ranked amongst large holdings, they realize very low GFI, FNVA, and in particular FFI per AWU. By contrast, FFI per agricultural hectare in the group of LFA holdings with the acreage above 500 ha of agricultural land, but without milk production, exceeded the level of this indicator implemented by large LFA holdings with milk production by 81 % and when converted to AWU, it was more than five times higher. These achievements were mainly due to subsidies that on average exceeded the amount of 537,000 CZK/AWU in the period of 2004-06. The current system of LFA payments prefers low labour requirement systems of management.

51

Literatura [1] Dax, T. The territorial dimension of the Common Agricultural and Rural Development policy and its relation to cohesion objectives. Collection of papers of the conference Less Favoured Areas for Agriculture and Rural Areas. 7 – 10 November 2007, VÚZE Praha, 2007. ISBN 978-80-86671-8 [2] Crabtree, R. et al.: Review of Area – based Less Favoured Area Payments Across EU Member States; Report for the Land Use Policy Group of the GB statutory conservation, countryside and environment agency, CJC Consulting, Oxford, 2003 [3] Crabtree, R et al.: Review of Area – based Less Favoured Area payments Across Great Britain. Final report for the Land Use Policy Group of the GB statutory conservation, countryside and environment agency. Oxford, 2003. [4] �ervená, G. Podpora mén� p�íznivých oblastí v zemích EU. Výzkumná studie; Institut pro strukturální politiku, Praha 2006. [5] Institute for European Environmental Policy: An Evaluation of the Less Favoured Area Measure in the 25 Member States of the European Union; report for DG Agri, November, 2006. [6] Kavka, M. : Návrh metodiky pro zjišt�ní zvýšení základní sazby p�ísp�vk� LFA vlivem vysoké svažitosti p�dního bloku , metodická studie k projektu NAZV QF 3082, VÚZE 2007 [7] Kontaktní pracovišt� FADN CZ pod vedením J. Hanibala: Výb�rové šet�ení hospodá�ských výsledk� zem�d�lských podnik� za rok 2006 v síti testovacích podnik� FADN CZ, VÚZE Praha, 2008. ISBN 978-80-86671-48-2 [8] Štolbová, M. a kol: Podklady pro diferencované vyrovnávací platby se zohledn�ním pravidel nového programovacího období. P�íloha k periodické zpráv� o postupu projektu QF 3082 za rok 2006, Praha: VÚZE, 2007. [9] Štolbová, M. a kol: Návrh aktualizované metodiky kategorizace zem�d�lského území a podklady pro diferencované vyrovnávací platby se zohledn�ním pravidel nového programovacího období. P�íloha k periodické zpráv� o postupu projektu QF 3082 za rok 2005, Praha: VÚZE, 2006. [10] Štolbová, M.: Mén� p�íznivé oblasti pro zem�d�lství v �R a EU. Studie VÚZE �. 85, Praha, VÚZE, 2006. ISBN 80-86671-35-6 [11] Štolbová, M.: P�ispívá podpora zem�d�lc�m v mén� p�íznivých oblastech rozvoji venkova?; Sborník mezinárodní konference “Venkov je náš sv�t” �eský Krumlov, 2006, s. 557-565. ISBN 80-213-1539-3 [12] Štolbová, M.: Comparative analysis of less-favoured areas payments in the EU states. Agricultural economics 53 nr. 10, Praha, 2007. ISSN 0139-570X [13] Štolbová, M. Hlavsa,T., Johanovská, L., Ku�era, J.: Problematika mén� p�íznivých oblastí. Odborná publikace, Praha, VÚZE, 2007. ISBN 978-80-86671-47-5 [14] Evropská komise: Rural Development in the European Union Statistical and economic information Report; European Commission - Directorate-General for Agriculture and Rural Development, Brussels, 2006

52

[15] Council Regulation (EC) No 1698/2005 on Subsidies for Rural Development from the [15] European Council Regulation (EC) Nofor 1698/2005 on Subsidies(EAFRD); for Rural Official Development from Agricultural Fund Rural Development Journal of the European Union Agricultural for Rural I 277/1.Fund Brussels, 2005.Development (EAFRD); Official Journal of the European Union I 277/1. Brussels, 2005. [16] Council Regulation (EC) No 1257/1999 on Rural Development Support by Means of the [16] European Council Regulation (EC) No 1257/1999 on Rural Development Agricultural Guarantee Fund (EAGGF); Brussels, 1999Support by Means of the European Agricultural Guarantee Fund (EAGGF); Brussels, 1999 [17] Zpráva o stavu zem�d�lství v �R za rok 2005. Ministerstvo zem�d�lství, Praha, 2006. [17] ISBN Zpráva zem�d�lství v �R za rok 2005. Ministerstvo zem�d�lství, Praha, 2006. 80o– stavu 7084-560-0 ISBN 80 – 7084-560-0 [18] Zpráva o stavu zem�d�lství v �R za rok 2006. VÚZE, Praha, 2007. [18] Zpráva o stavu zem�d�lství v �R za rok 2006. VÚZE, Praha, 2007. [19] Horizontální plán rozvoje venkova �R pro období 2004-2006. Ministerstvo zem�d�lství [19] �R,Praha, Horizontální plán rozvoje venkova �R pro období 2004-2006. Ministerstvo zem�d�lství 2006 �R,Praha, 2006 [20] Program rozvoje venkova �eské republiky na období 2007-2013. Ministerstvo [20] zem�d�lství Program rozvoje venkova �R, Praha, 2007 �eské republiky na období 2007-2013. Ministerstvo zem�d�lství �R, Praha, 2007 [21] Na�ízení vlády �. 75 o podmínkách poskytování plateb za p�írodní znevýhodn�ní [21] vNa�ízení �. 75 o podmínkách plateba vzaoblastech p�írodníNatura znevýhodn�ní horskýchvlády oblastech a oblastech s jinýmiposkytování znevýhodn�ními 2000 na vzem�d�lské horských oblastech a oblastech jinými znevýhodn�ními a v oblastech Natura 2000 na p�d�, sbírka zákon� �.s 75 / 2007 zem�d�lské p�d�, sbírka zákon� �. 75 / 2007

53 53

54

P�ílohy Metodika propo�tu dopadu degresivity plateb na podnik stanovené podle vým�ry oprávn�né plochy Propo�et nárokovatelné sumy plateb LFA každého podniku je sou�et sou�in� vým�ry oprávn�né plochy v jednotlivých typech LFA a p�íslušné sazby (viz. vzorec níže). PLFA = TTPH * SH + TTPS * SS + TTPO * SO PLFA TTPH SH TTPS SS TTPO SO

…nárokovatelná platba LFA podniku celkem . vým�ra oprávn�né plochy v horské LFA [ha] … sazba pro horskou LFA [K�/ha] … vým�ra oprávn�né plochy v oblasti se specifickými omezeními [ha] …. sazba pro oblasti se specifickými omezeními [K�/ha] ……. vým�ra oprávn�né plochy v „Ostatních“ LFA [ha] sazba pro „Ostatní“ LFA [K�/ha]

Pro výpo�et dopadu jednotlivých variant na jednotlivé velikostní skupiny podnik� podle vým�ry oprávn�né plochy se využilo vzorc�, kde prom�nnými k jsou kategorie vým�ry pro ur�itý stupe� snížení plateb (nap�.: k1 =1-50ha TTP v LFA, k2 = 50-300 ha TTP v LFA, ….), PD je snížení sazeb pro danou velikostní t�ídu oprávn�né plochy (nap�.0,2 pro 80% degresi pro kategorii 300-600 ha TTP v LFA) a S je pr�m�rná sazba plateb LFA na ha TTP podniku. Pro výpo�et platby na podnik po uplatn�ní degresivity plateb se využívá vzorec:

PLFAd = PLFA − �1 TTPkn * PDn * S n

PLFAd PLFA TTPkn n PDn S

platba LFA podniku po uplatn�ní degresivity nárokovatelná platba LFA podniku celkem vým�ra oprávn�né plochy v n-té kategorii velikostní kategorie procento degrese v n-té kategorii pr�m�rná sazba

Protože bylo obtížné ur�it, v jakém typu LFA se nachází vým�ra, na kterou je uplatn�no snížení sazby, byla pro simulaci dopad� degresivity plateb použita pro každý sledovaný podnik pr�m�rná sazba, která vychází z podílu platby LFA podniku celkem a oprávn�né plochy každého podniku celkem. Výpo�et pr�m�rné sazby S: S = PLFA / TTP TTP

oprávn�ná plocha celkem

55

Ukázka Katalogu práce : Údaje zahrnují ro�ní pot�ebu odpracovaných hodin na 1hospodá�ské zví�e, pop�. 1 ha Tiercode Kód zví�ete 01 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 22 HKCODE Kód 113 114 115 116 121 451 452 453 411

Norm-Akh Tier Normativní po�et hodin Zví�e Kälber unter 3 Monaten (ohne Mastkälber) 27.0 Telata mladší 3 m�síc� (bez jate�ních telat ) Kälber 3 bis 6 Monate (ohne Mastkälber) 27.0 Telata nad 3m�síce do 6 m�síc� (bez jate�ních telat) Männliche Rinder über 6 Monate bis 1 Jahr 18.0 Bý�ci nad 6 m�s. do 1 roku Männliche Rinder über 1 Jahr bis 2 Jahre 18.0 Býci (v�etn� vol�) nad 1 rok do 2 rok� Männliche Rinder über 2 Jahre (einschl. Zuchtbullen) Býci nad 2 roky (v�etn� vol� a plemenných býk�) 18.0 Weibliche Mastrinder über 6 Monate bis 1 Jahr 18.0 Jalovice na výkrm nad 6 m�síc� do 1 roku Weibliche Zuchtrinder über 6 Monate bis 1 Jahr 18.0 Chovné jalovice nad 6 m�síc� do 1 roku Weibliche Mastrinder über 1 Jahr bis 2 Jahre 18.0 Jalovice na výkrm nad 1 rok do 2 rok� Weibliche Zuchtrinder über 1 Jahr bis 2 Jahre 18.0 Chovné jalovice nad 1 rok do 2 rok� Weibliche Mastrinder über 2 Jahre 18.0 Jalovice a krávy jate�ní nad 2 roky Weibliche Zuchtrinder über 2 Jahre (ohne Kühe) Jalovice chovné (bez krav) nad 2 roky 18.0 Milchkühe 80.0 Dojnice Mutter- und Ammenkühe 18.0 Krávy bez tržní produkce mléka Mastkälber uter 3 Monate 27.0 Telata jate�ní do 3 m�síc� Mastkälber 3 bis 6 Monate 27.0 Telata jate�ní nad 3m�síce do 6 m�síc� Mutterschafe Bahnice 11.0 Norm-Akh Kultur Normativní po�et hodin Kultura Hartweizen 19.0 Tvrdá pšenice Dinkel 19.0 Špalda Winterweizen (Weichweizen) 19.0 Pšenice ozimá Sommerweizen (Weichweizen) 19.0 Pšenice jarní Winterroggen Žito ozimé 19.0 Wiesen 15.0 Louky Mähweiden 15.0 Pastviny k se�ení Weiden und Almen 15.0 Pastviny a extrémní alpské horské pastviny, tzv. Almy Silomais (als Hauptfutter) 25.0 Kuku�ice na siláž (jako hlavní krmivo)

56

DOPADY PLATEB LFA NA EKONOMICKÉ VÝSLEDKY ZEM D LSKÝCH PODNIK A NÁVRHY NA DIFERENCIACI SAZEB

Recommend Documents