Dopady krize světové ekonomiky na vybrané segmenty zbožového obchodu

Dopady krize světové ekonomiky na vybrané segmenty zbožového obchodu ve světě Miroslav Svatoš1 , Luboš Smutka1 , Artan Qineti2 1 2

Česká zemědělská univerzita v Praze

Slovenská polnohospodárská univerzita

Abstrakt Příspěvek se věnuje problematice dopadů ekonomické krize na světový obchod za účelem poukázat na vzájemnou míru provázanosti ve vývoji světového produktu a obchodu. V rámci příspěvku je sledována vzájemná korelace ve vývoji světového obchodu a produktu, přičemž z výsledků analýz vyplývá, že vývoj hodnoty světového HDP a světového obchodu vzájemně korelují z více než 90 %. Důležité je podotknout, že ve sledovaných letech 2000–2009 se hodnoty světového obchodu a produktu výrazně navýšily. Ve vztahu ke světovému obchodu je vhodné konstatovat, že jeho zbožové struktuře dominuje obchod se zpracovanými průmyslovými produkty. Krize, ke které došlo v období let 2008–2009, velmi výrazně postihla světovou ekonomiku, a zejména obchod. V tomto ohledu je vhodné konstatovat, že krize dopadla jak z hlediska absolutních, tak i relativních ukazatelů nejvíce na obchod s palivy a nerostnými surovinami, a dále pak na obchod se zpracovanými průmyslovými produkty. Agrární obchod dokázal krizi čelit nejlépe a dopad krize na vývoj jeho hodnoty a objemu byl nejméně výrazný. Toto svědčí o skutečnosti, že agrární a potravinářské produkty mají sklon nejlépe odolávat krizi. To, že se nejedná o žádnou náhodu, potvrzuje rovněž analýza dopadů krize z roku 2001 na jednotlivé segmenty světového zbožového obchodu Klíčová slova: svět, obchod, produkt, vztah, krize, dopady, struktura, zboží, citlivost, hodnota

Úvod Cílem příspěvku je analyzovat vývoj hodnoty a struktury světového obchodu v závislosti na vývoji hodnoty světového HDP za účelem identifikace dopadů světové ekonomické krize z let 2008–2009 na vývoj a strukturu světového zbožového obchodu. Světová ekonomika prožila v posledních několika letech velmi výrazné změny. Nejdříve byla svědkem velmi výrazného ekonomického růstu, 137

138

Littera Scripta, 2011, roč. 4, č. 2

který všeobecně ovlivnil poslední dvě dekády (1990–2010), nicméně tento růst nebyl kontinuální a byl přerušen několika drobnými recesemi a jednou výraznou krizí. Mezi ty nejvýznamnější problémy světové ekonomiky lze zařadit recesi z roku 2001 a krizi, která postihla světovou ekonomiku na přelomu let 2008 a 2009 (WTO 2010b).

Přehled řešené problematiky Pokud odmyslíme v úvodu zmíněné šoky ovlivňující vývoj světové ekonomiky, lze posledních 20 let hodnotit velmi pozitivně a lze konstatovat, že světová ekonomika rostla rekordním tempem (World Bank 2010). Světový produkt se jen během posledních deseti let navýšil až na rekordních 61 bilionů USD v roce 2008, oproti roku 2000 to byl nárůst o cca 30 bilionů USD v běžných cenách. Ve stálých cenách se HDP rovněž navyšoval nezanedbatelně, a to z 32 bilionů USD v roce 2000 na více než 40 bilionů USD v roce 2008. HDP ve sledovaných letech rostl meziročně o cca 6,8 % ročně (běžné ceny) respektive o 2,4 % ročně (stálé ceny roku 2000) (UN Comtrade 2011). Růst světového produktu ve sledovaných letech byl doprovázen velmi výrazným navýšením světového obchodu, který neustále navyšoval jak svou hodnotu, tak i objem (Bielik, Hupková 2010). Jen v letech 1948–2009 se hodnota světového obchodu v nominální hodnotě navýšila z 62 mld. USD na více než 12 bilionů USD. To znamená, že se podíl obratu světového obchodu na hodnotě světového produktu navýšil z cca 20 % na více než 50 % (WTO 2010a). Za zmínku v tomto ohledu stojí skutečnost, že v současné době je hodnota světového obchodu teritoriálně velmi koncentrovaná – podíl Evropy, Severní Ameriky a jihovýchodní Asie na hodnotě světového obchodu se zbožím je více než 80 % (Horská et al. 2011). Světový zbožový obchod je ve své podstatě představován transakcemi realizovanými v rámci třech zbožových segmentů (zpracované průmyslové produkty, paliva a nerostné suroviny a agrární a potravinářské produkty) (Jeníček, Krepl 2009). Podíl jednotlivých segmentů na výsledné hodnotě obchodu je v současné době přibližně 76 % v případě zpracovaných průmyslových produktů, cca 16 % v případě paliv a nerostných surovin a necelých 8 % v případě potravin a agrárních komodit (Svatoš et al. 2009). Detaily týkající se vývoje hodnoty jednotlivých segmentů světového obchodu v letech 2000–2009 jsou obsaženy v tabulce č. 1. Trvale se snižující podíl zejména obchodu s agrární a potravinářskou produkcí je dán trvale nižší dynamikou růstu jeho hodnoty a objemu v porovnání s tempem růstu hodnoty a objemu obchodu zejména se zpracovanými průmyslovými produkty – detail viz graf č. 1. V tomto ohledu je vhodné zmínit, že světový obchod a vývoj světového produktu jsou úzce provázány. Na základě porovnání tabulek č. 1 a č. 2 lze vidět, že hodnota světového obchodu a hodnota světového produktu jsou úzce korelovány. Míra vzájemné korelace v tomto ohledu dosahuje jak v běžných, tak i ve stálých cenách hodnoty přes 90 %. Na tuto skutečnost poukazuje následující graf č. 2. Je vhodné zdůraznit, že vzájemný vztah mezi vývojem hodnoty globální produkce a obchodu je předmětem celé řady výzkumů (Rodriguez, Rodrik 2000;

Ekonomická sekce / Economic section

139

Tabulka 1: Vývoj hodnoty světového zbožového obchodu v letech 2000–2009 Světový obchod (export) mld. USD Agrární a potravinářské produkty Paliva a nerostné suroviny Zpracované průmyslové produkty Celkový zbožový obchod Světový obchod (export) mld. USD Agrární a potravinářské produkty Paliva a nerostné suroviny Zpracované průmyslové produkty Celkový zbožový obchod

2000

2001

2002

2003

2004

401,7

416,8

443,6

512,9

586,6

814,5

747,0

754,6

917,4

1 198,1

4 926,2

4 776,6

5 045,7

5 841,4

7 052,1

6 142,4

5 940,4

6 243,9

7 271,8

8 836,9

2005

2006

2007

2008

2009

638,2

708,8

849,6

1 021,5

910,0

1 559,7

1 985,9

2 142,0

3 020,8

1 965,6

7 769,6

8 945,8

10 247,5

11 256,7

9 030,1

9 967,4

11 640,5

13 239,1

15 299,0

11 905,7

Zdroj: UN Comtrade (2011)

Graf 1: Vývoj objemu jednotlivých segmentů světového obchodu v letech 1950– 2009 (Index, 1950 = 100)

Zdroj: WTO (2010a)

140


Tabulka 2: Vývoj hodnoty světového HDP v letech 2000–2009 HDP (stálé ceny, 2000 USD) HDP (běžné ceny USD) HDP (stálé ceny, 2000 USD) HDP (běžné ceny USD)

2000

2001

2002

2003

2004

32,21 32,21

32,73 32,01

33,37 33,27

34,26 37,45

35,65 42,20

2005

2006

2007

2008

2009

36,93 45,63

38,41 49,46

39,92 55,85

40,54 61,38

39,76 58,26

Zdroj: WDI databáze (World Bank 2011) Graf 2: Vzájemný vztah odchylek od průměrné hodnoty v případě vývoje hodnoty světového obchodu a světového produktu v letech 1992–2009

Zdroj: WTO (2011a)

Summers, Heston, Aten 2001; Dungan, Harris a Wilson 1991; Weiss 1992; Joshi, Little 1996; Helleiner 1994; Bleaney 1999; Ahmed 2000), které poukazují na skutečnost, že je to obchod, který umožňuje ve zvýšené míře zlepšit ekonomickou kooperaci mezi jednotlivými ekonomikami a dále pak umožňuje lepší využívání stávajících zdrojů prostřednictvím mezinárodní dělby práce, čímž dochází k navýšení globálního produktu. Nicméně na druhou stranu je nutno poukázat na skutečnost, že je to právě vývoj globálního produktu jako celku, který ovlivňuje vývoj obchodní výměny, neboť v okamžiku, kdy globální ekonomika roste, vytváří se prostor pro spolupráci a existují volné prostředky umožňující mezinárodní směnu, a to nejen zboží, ale i služeb. Avšak v okamžiku, kdy dojde k více či méně výraznému ochromení ekonomického růstu, a to jak na úrovni globální ekonomiky, tak i na úrovni jednotlivých, zejména velkých ekonomik, dochází k výraznému ochlazení zejména obchodní výměny, a to z důvodu redukce poptávky jak po zboží, tak i po službách (Dollar, Kray 2004; Thirlwall, Santos-Paulino 2004; Irwin, Terviö 2002; Frankel, Romer 1999).


141

Tato redukce poptávky je pak dále umocněna snahou celé řady zemí v prvé řadě ochránit svou vlastní ekonomiku a řešit své vlastní problémy. V důsledku těchto snah často dochází k zavádění protekcionistických opatření, která často ještě více omezují vývoj objemu zahraničně obchodní výměny (Beneš 2004). Vzájemná citlivost mezi vývojem globálního produktu a vývojem hodnoty obchodu je dále umocněna vývojem cen na globálním trhu (Van Marrewijk 2002). Zatímco v období všeobecného ekonomického růstu hodnota globálního obchodu roste nejen prostřednictvím růstu objemu obchodovaného zboží, ale i prostřednictvím růstu cen, které se zvyšují v důsledku vysoké poptávky, v období recese či krize pak hodnota globálního obchodu klesá nejen z důvodu poklesu fyzického množství poptávaného zboží, ale rovněž i z důvodu poklesu globálních cen, ke kterému dochází z důvodu poklesu globální poptávky. Toto lze velmi dobře demonstrovat na krizi z let 2008 a 2009, kdy ve sledovaném období došlo k výraznější redukci ceny na globálním trhu v porovnání s redukcí produkce, což se následně projevilo neproporcionálním vývojem, kdy se objem obchodu například s palivy snížil o cca 4,5 %, ale jeho dolarová hodnota se snížila o cca 37 % (viz tabulky č. 3 a č. 4). Z výsledků provedeného šetření vyplývá, že světový obchod velmi citlivě reaguje na změny ve vývoji světové ekonomiky. Každý významnější pokles ve vývoji hodnoty světového produktu byl následován výrazným poklesem hodnoty světového obchodu a naopak, přičemž je vhodné zdůraznit, že míra citlivosti změny hodnoty světového obchodu na změnu hodnoty světového produktu je velmi vysoká. Vzájemnou provázanost ve vývoji světového produktu a světového obchodu dokumentují následující grafy č. 3 a 4. Z porovnání obou grafů je zřetelná úzká provázanost mezi oběma sledovanými veličinami. Graf 3: Vývoj hodnoty světového HDP včetně nejvýznamnějších regionů světa v letech 2000–2011 (odhad dle WTO)

Zdroj: WTO (2011a)

142


Graf 4: Vývoj hodnoty světového obchodu v letech 1985–2009

Zdroj: WTO (2010b)

Materiál a metodika Za účelem naplnění cíle je v příspěvku sledován vývoj světového HDP a zbožového obchodu v běžných a ve stálých cenách roku 2000 (stálé ceny vychází z metodiky aplikované Světovou bankou (World Bank 2010)). Hodnota jak HDP, tak i obchodu je vyjádřena v USD. Z hlediska časového rámce je kladen důraz na období let 2000–2009. Záměrem v tomto ohledu je komparovat recesi z roku 2001 a krizi z let 2008–2009 a zjistit, zda zde existují určité shodné rysy typické pro vývoj hodnoty a struktury zbožového obchodu, pokud se světová ekonomika dostane do problémů. Vývoj zbožového obchodu je sledován v rozdělení do tří hlavních segmentů dle nomenklatury SITC (viz metodika WTO – Technical notes, WTO 2011b), kterými jsou obchod se zpracovanými průmyslovými produkty (agregace dle SITC nom. 5, 6, 7, 8), obchod s palivy a nerostnými surovinami (agregace dle SITC nom. 2, 3) a obchod s agrární potravinářskou produkcí (agregace dle SITC nom. 0, 1 a 4). Příspěvek sleduje vzájemnou vazbu mezi vývojem hodnoty světového produktu a obchodu (míra korelace). Dále je sledován dopad poklesu HDP na vývoj hodnoty světového obchodu a jeho struktura (v tomto ohledu je vhodné podotknout, že sledována je elasticita nejen celých výše uvedených agregovaných skupin, ale i jednotlivých sub-agregací1 ), a to prostřednictvím kalkulace funkční elasticity, vycházející z následujícího vzorce (Tvrdoň 2006): ∂y x E= ∗ , kde x představuje průměrnou hodnotu světového obchodu a y ∂x y představuje teoretickou hodnotu světového HDP. 1 Jednotlivé sub-agregace v tomto ohledu nejsou odvozeny z výše použité nomenklatury vycházející z mezinárodního třídníku zboží (SITC), ale pro lepší demonstraci získaných výsledků je zvolena nomenklatura vycházející z Harmonizovaného systému kombinované celní nomenklatury EU, která dělí zbožový obchod do 99 sub-agregací, což umožňuje lepší analýzu citlivosti reakce hodnoty obchodu na změnu hodnoty HDP v porovnání s nomenklaturou SITC, která dělí v základním členění komoditní strukturu zbožového obchodu pouze do 67 sub-agregací.


143

Elasticita je kalkulována prostřednictvím regresní funkce (ve tvaru: y = ax + c) vyjadřující vzájemný vztah mezi vývojem hodnoty obchodu v rámci jednotlivé agregace, či sub-agregace (endogenní proměnná) a vývojem hodnoty globálního HDP (exogenní proměnná).

Výsledky a diskuse Z výsledků provedených analýz vyplývá, že krize z let 2008–2009 velmi tvrdě zasáhla jak vývoj světového produktu, tak i obchodu (viz tabulka č. 3). Tabulka 3: Vývoj objemu světového obchodu, produkce a HDP Meziroční změna (%) 2000–2009 2008 Světový zbožový obchod 3,0 2,0 Agrární a potravinářské produkty 3,0 2,0 Paliva a nerostné suroviny 2,0 0,5 Zpracované průmyslové produkty 3,5 2,5 Světová zbožová produkce 1,5 1,0 Agrární a potravinářské produkty 2,0 3,5 Paliva a nerostné suroviny 1,0 1,0 Zpracované průmyslové produkty 1,0 1,0 Světový HDP 2,0 1,5 Zdroj: WTO (2010a), UN FAO (2011), World Bank (2011)

2009 -12,0 -3,0 -4,5 -15,5 -5,0 0,5 -2,0 -7,0 -2,5

Z uvedeného vyplývá, že meziročně se objem světové produkce snížil o více než 2,5 %, přičemž nejvíce byl ovlivněn objem produkce zpracovaných průmyslových produktů, který se snížil o 7 %. V případě světového obchodu došlo k velmi výraznému poklesu objemu realizovaných obchodů. Objem obchodovaného zboží se snížil o cca 12 %, přičemž nejvíce postiženým segmentem byl obchod se zpracovanými průmyslovými produkty, kde došlo ke snížení objemu realizovaných obchodů o více než 15,5 %. Naopak nejméně postiženým segmentem světové ekonomiky a světového obchodu byl agrární a potravinářský sektor. Objem obchodu a produkce se snížil pouze minimálně. Toto poukazuje na skutečnost, že vzhledem k faktu, že agrární a potravinářské produkty slouží k uspokojování základních lidských potřeb (viz Maslowa pyramida základních potřeb – Businessball 2011), jejich schopnost odolávat krizi spotřeby je velmi vysoká (poptávka je navíc konstantně stimulována růstem světové populace (Jeníček 2010), která roste nezávisle na vývoji světové ekonomiky). Následující tabulka č. 4 poskytuje přehled o vývoji hodnoty světového obchodu ve sledovaném období. Z údajů uvedených v tabulce č. 4 vyplývá, že z hlediska hodnotového byl nejpostiženějším segmentem světového obchodu obchod s palivy a nerostnými surovinami, a dále pak obchod se zpracovanými průmyslovými produkty (zejména s ocelí a automobily). Naopak obchod se zemědělskou a potravinářskou produkcí snížil svou hodnotu pouze o cca 13 %. Ve vztahu k citlivosti jednotlivých segmentů světového obchodu na změny ve světové ekonomice lze konstatovat následující. Hodnota světového obchodu

144


Tabulka 4: Vývoj hodnoty světového obchodu v letech 2008–2009

Paliva

Celkem

Ocel

Chemie

Kancelářská, komunikační technika

Automobily

Textil a oděvy

Podíl na zbožovém obchodě (%)

Zpracované průmyslové výrobky

Celkem

Hodnota

Paliva a nerostné suroviny

Celkem

Zemědělská a potravinářská produkce

1169

2263

1808

8355

326

1447

1323

847

527

9,6

18,6

14,8

68,6

2,7

11,9

10,9

7,0

4,3

Meziroční změna v % 2008

18

33

41

10

23

14

4

4

5

2009

-13

-36

-37

-20

-45

-14

-16

-32

-16

Zdroj: WTO (2010b)

vždy citlivě reaguje na změnu ve vývoji světového produktu, a tím i poptávky (tabulka č. 5). Tabulka 5: Meziroční změny ve vývoji hodnoty světového zbožového obchodu a jeho jednotlivých segmentů v letech 2001–2009 (řetězový index) 2001 2002 2003 2004 2005 Agrární a potravinářské produkty 1,038 1,064 1,156 1,144 1,088 Paliva a nerostné suroviny 0,917 1,01 1,216 1,306 1,302 Zpracované průmyslové produkty 0,97 1,056 1,158 1,207 1,102 Celkový zbožový obchod 0,967 1,051 1,165 1,215 1,128 (řetězový index) 2006 2007 2008 2009 Agrární a potravinářské produkty 1,111 1,199 1,202 0,891 Paliva a nerostné suroviny 1,273 1,079 1,41 0,651 Zpracované průmyslové produkty 1,151 1,146 1,098 0,802 Celkový zbožový obchod 1,168 1,137 1,156 0,778 Zdroj: vlastní zpracování, 2011 Toto nám dokazuje vývoj zejména v letech 2001 a 2009. Zajímavým zjištěním je, jak změna ve vývoji světového produktu dopadá na jednotlivé segmenty zbožového obchodu, kdy je vždy zřetelně pozorovatelné, že nejvíce je globální recesí postižen obchod s palivy, nerostnými surovinami a zpracovanými průmyslovými produkty, zatímco obchod s agrární a potravinářskou produkcí je postižen nejméně. Tento fakt dokládá i následující tabulka č. 6 – monitorující vývoj elasticity jednotlivých segmentů světového zbožového obchodu


145

Tabulka 6: Změna hodnoty obchodu v rámci jednotlivých sledovaných zbožových segmentů v % připadající na procentní změnu světového HDP Pružnost – Změna hodnoty obchodu v % připadající na procentní změnu světového HDP

2001

2002

2003

2004

2005

Agrární a potravinářské produkty Paliva a nerostné suroviny Zpracované průmyslové produkty Celkový zbožový obchod

-6,02 13,49 4,94 5,35

1,61 0,26 1,41 1,28

1,25 1,73 1,26 1,32

1,08 3,71 1,25 1,57

Pružnost – Změna hodnoty obchodu v % připadající na procentní změnu světového HDP

2006

2007

2008

1,32 3,26 1,81 2,01

1,54 0,61 1,13 1,06

2,05 4,15 0,99 1,58

1,13 2,41 1,64 1,69 2002 – 2008 1,43 2,31 1,36 1,51

Agrární a potravinářské produkty Paliva a nerostné suroviny Zpracované průmyslové produkty Celkový zbožový obchod Zdroj: vlastní zpracování, 2011

2009 2,09 6,68 3,78 4,24

v závislosti na procentní změně světového HDP. Z výsledků šetření opět vyplývá, že agrární a potravinářská produkce jsou proti krizi nejvíce odolné.

Závěry Z výsledků provedeného šetření vyplývá, že v letech 2000–2010 se hodnota světového obchodu výrazně navýšila. Růst hodnoty byl přechodně zpomalen problémy globální ekonomiky v letech 2001 a 2009. Nicméně tyto problémy ovlivnily růst hodnoty světového obchodu pouze přechodně. V roce 2009 sice došlo v porovnání s rokem 2008 k poklesu hodnoty světového obchodu z 15 na 12 bilionů USD, nicméně o rok později, v roce 2010, došlo znovu k navýšení hodnoty světového obchodu na cca 13,5 bilionů USD (odhad WTO). Pokud se podíváme na odolnost jednotlivých segmentů světového obchodu proti krizi, z výsledků vyplývá, že nejodolnějším segmentem světového zbožového obchodu je obchod s agrárními a potravinářskými produkty. Naopak nejzranitelnějším segmentem světového obchodu ve vztahu k poklesu hodnoty světového HDP jsou nerostné suroviny, paliva a zpracované průmyslové produkty. Zvláštností potravinářských a agrárních produktů je specifické chování v případě krize, což dokazuje následující tabulka č. 7. Z tabulky vyplývá, že agrární a potravinářské produkty, které mají obvykle podprůměrné tempo růstu hodnoty, a které se vyznačují pouze průměrnou mírou elasticity ve vztahu k vývoji světového HDP za stavu, že ekonomika roste, se v případě krize mají tendenci „obrnitÿ a ve své postatě reagují na krizi snížením elasticity ve vztahu ke změně světového HDP. Z tabulky č. 7 vyplývá, že v případě krize se agrární agregace (zvýrazněné položky – žlutou barvou, dle Kombinované nomenklatury) mají

Tabulka 7: Vývoj citlivosti jednotlivých agregací světového zbožového obchodu v závislosti na změně světového HDP

146 Littera Scripta, 2011, roč. 4, č. 2

147

Zdroj: vlastní zpracování, 2011


148


tendenci shromáždit u paty tabulky, která sleduje jednotlivé agregace světového zbožového obchodu dle reakce jejich hodnoty na procentní změnu světového HDP. Je zajímavé vidět, že toto se projevuje, zejména pokud dochází ke globálním problémům, tak jak k tomu došlo právě v letech 2001 a 2009. Rok 2001 byl navíc specifický tím, že zatímco všechny ostatní segmenty zbožového obchodu v průměru snížily svou hodnotu, agrární obchod pokračoval v růstu své hodnoty, čímž došlo k výjimečné situaci, kdy obchod s agrární a potravinářskou produkcí reagoval na stagnaci světové ekonomiky pokračujícím růstem své hodnoty. Nicméně v roce 2009, kdy krize globální ekonomiky byla spojena i s dočasným propadem cen na světových trzích, již k poklesu hodnoty obchodu s agrární a potravinářskou produkcí došlo, navzdory skutečnosti, že na rozdíl od ostatních segmentů světové ekonomiky agrární potravinářský sektor navýšil objem vlastní produkce.

Reference SVATOŠ, M. et al., 2009. Zahraniční obchod: teorie a praxe. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2708-0. AHMED, N., 2000. Export responses to trade liberalisation in Bangladesh: a cointegration analysis. Applied Economics. 32(8), 1077–1084. ISSN 0003-6846. BENEŠ, V. a kol., 2004. Zahraniční obchod. Praha: Grada. ISBN 80-247-0 558-3. BIELIK, P. a D. HUPKOVÁ, 2010. European Integration and Economic, Political and Social Consequences in V4 in Facts and Figures. In: Economics, Social Policy and Citizenship in the EU – Evidence of V4 Countries and Perspectives for Ukraine. Nitra: Slovak University of Agriculture. S. 9–25. ISBN 978-80-552-0448-2. BLEANEY, M., 1999. Trade reform, macroeconomic performance and export growth in ten Latin American countries 1979-95. Journal of International Trade and Economic Development. 8(1), 89–105. ISSN 0963-8199. BUSINESSBALL, 2011. Abraham Maslow’s Hierarchy of Needs motivational model [on-line]. [cit. 2011-05-06]. Dostupné z: http://www.business balls.com/maslow.htm. DOLLAR, D. a A. KRAY, 2004. Trade, growth and poverty. Economic Journal [on-line]. 114(493), F22–F49 [cit. 2011-05-05]. ISSN 1468-0297. Dostupné z: http://ideas.repec.org/a/ecj/econjl/v114y2004i493pf22-f49.html DUNGAN D. P., R. G. HARRIS a T. A. WILSON, 1991. Economic modelling of the Canada-U.S. free trade agreement: introduction. Journal of Policy Modelling [on-line]. 13(3), 417–419. ISSN 0161-8938. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/016189389190023R


149

FRANKEL, J. A. a D. ROMER, 1999. Does trade cause growth? The American Economic Review. 89(3), 379–399. ISSN 0002-8282. IRWIN, D. A. a M. TERVIÖ, 2002. Does trade raise income? Evidence from the twentieth century. Journal of International Economics. 58(1), 1–18. ISSN 0022-1996. JENÍČEK, V., 2010. Population problem in the future – challenges, questions. textitAgricultural Economics. 56(3), 97–107. ISSN 0139-570X. JENÍČEK, V. a V. KREPL, 2009. The role of foreign trade and its effects. textitAgricultural Economics. 55(5), 211–220. ISSN 0139-570X. JOSHI, V. a I. M. D. LITTLE, 1996. India’s economic reforms 1991-2001. Oxford: Oxford University Press. HELLEINER, G. K., 1994. Trade policy and industrialisation in turbulent times. London: Routledge. ISBN 978-0415107112. HORSKÁ, E. et al., 2011. European studies on intercultural dimension of international business: marketing and managerial consequences. Nitra: Slovak University of Agriculture. ISBN 978-80-552-0530-4. RODRIGUEZ, F. a D. RODRIK, 2000. Trade policy and economic growth: A Skeptic’s guide to the cross-national evidence. In: BERNANKE, B. S. a K. S. ROGOFF. NBER Macroeconomics Annual 2000, Volume 15. Cambridge MA: National Bureau of Economic Research, (NBER). S. 261– 338. ISBN 0-262-02503-5. SUMMERS, R., A. HESTON a B. ATEN, 2001. Penn world table version 6.0. University of Pennsylvania, Center for International Comparisons of Production. THIRLWALL T. a A. SANTOS-PAULINO, 2004. The impact of trade liberalisation on exports, imports and the balance of payments of developing countries. The Economic Journal [on-line]. 114(493), F50–73 [cit. 201107-06]. ISSN 1468-0297. Dostupné z: http://ideas.repec.org/a/ecj/econjl/ v114y2004i493pf50-f72.html TVRDOŇ, J., 2006. Ekonometrie. 5. vyd. Praha: ČZU, Provozně ekonomická fakulta. ISBN 80-213-0819-2. UN COMTRADE, 2011. United Nations Commodity Trade Statistics Database [online]. United Nations [cit. 2011-06-06]. Dostupné z: http://comtra de.un.org/db/ UN FAO, 2011. FAOSTAT database [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations [cit. 2011-05-04]. Dostupné z: http://faostat. fao.org/site/339/default.aspx

150


VAN MARREWIJK, CH., 2002. International trade and the world economy. USA: Oxford University Press. ISBN 978-0-199250-04-2. WEISS, J., 1992. Export response to trade reforms: recent Mexican experience. Development Policy Review [on-line]. 10(1), 43–60 [cit. 2011-08-08]. ISSN 1467-7679. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ j.1467-7679.1992.tb00004.x/abstract WORLD BANK, 2010. World Development Indicators [online]. International Bank for Reconstruction and Development [cit. 2011-06-05]. ISBN 978-08213-8709-2. Dostupné z: http://data.worldbank.org/data-catalog/worlddevelopment-indicators WORLD BANK, 2011. Trade data. World Development Indicators [online]. International Bank for Reconstruction and Development [cit. 2011-07-07]. ISBN 978-0-8213-8709-2. Dostupné z: http://data.worldbank.org/datacatalog/world-development-indicators WTO, 2010a. International trade statistics 2010. Ženeva: WTO. ISBN 97892-870-3739-8. WTO, 2010b. World trade report 2010. Ženeva: WTO. ISBN 978-92-8703708-4. WTO, 2011a. World trade report 2011. Ženeva: WTO. ISBN 978-92-8703764-0. WTO, 2011b. Technical notes [on-line]. Ženeva: WTO [cit. 2011-06-06]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/res e/statis e/technotes e.htm

The impact of world economy crisis on selected segments of world merchandise trade The paper is devoted to the mutual relationship between world trade and world economy development. The impact of the global economy crisis on the value and volume of world trade and GDP is analyzed. The mutual correlation between world trade and world GDP is calculated (the mutual correlation between both variables is over 90 %). It must be emphasized that, in the monitored time period from 2000 to 2009, the value of world trade and GDP increased significantly both in current (6.8 % respectively 7.6 % a year) and constant US prices (2.4 % respectively 12.3 % a year). In relation to the world merchandise trade, it should be highlighted that, world trade is dominated by manufactured products (over two thirds of value), another important item is trade in fuels and raw materials. The least significant trade item is trade in agricultural and foodstuff products (from the USD value point of view). The crisis of the world economy in 2008-2009 affected world economy and trade development significantly. In this case, the crisis affected especially world trade in fuels and raw


151

materials and trade in manufacturing best – because of their special characteristics. The special ability of agricultural products to face up to the economic crisis is supported not only by the results of the analysis of the year 2009, but it is also supported by the analysis of the world economy results from the year 2001, when the world economy was affected by a limited recession. Keywords: world, trade, product, relationship, crisis, impact, structure, merchandise, sensitivity, value

Kontaktní adresa: prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc., Katedra ekonomiky, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha, e-mail: [email protected] doc. Ing. Luboš Smutka, Ph.D., Katedra ekonomiky, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha, e-mail: [email protected] doc. Ing. Artan Qineti, Ph.D., Katedra ekonomiky, Fakulta ekonomiky a manažmentu, Slovenská polnohospodárská univerzita, Tr. A. Hlinku 2, 949 76, Nitra, Slovenská republika, e-mail: [email protected] SVATOŠ, M., L. SMUTKA a A. QINETI. Dopady krize světové ekonomiky na vybrané segmenty zbožového obchodu ve světě. Littera Scripta. 2011, 4(2), 137–151. ISSN 1802-503X.

Dopady krize světové ekonomiky na vybrané segmenty zbožového obchodu

Recommend Documents