Finanční krize v USA a její dopady na ekonomiku ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Finanční krize v USA a její dopady na ekonomiku ČR Bakalářská práce

Autor:

David Klosko Bankovní management, Investiční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jana Marková, CSc.

červen 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna

třetím

osobám

prostřednictvím

interní

databáze

elektronických

vysokoškolských prací.

V Ostravě dne 20.6.2011

David Klosko

Poděkování:

Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Janě Markové, CSc. za její maximální ochotu a vstřícnost.

Anotace: Tato bakalářská práce podává základní informace o problematice finančních krizí, věnuje se příčinám vzniku finanční krize, jeţ započala hypoteční krizí v USA v roce 2007 a poté zkoumá příčiny propadu české ekonomiky v roce 2009. Následně popisuje některá z pouţitých záchranných opatření, provedené reformy finančního systému a nabádá k nutnosti přestavět celou globální finanční architekturu.

Annotation: This thesis provides basic information on the issue of financial crises. It deals with the causes of the financial crisis that began with the U.S. mortgage crisis in 2007 and examines the causes of the Czech economic decline in 2009. It also describes some of the rescue measures that were used and the reforms of the financial system that were provided. Finally, the thesis urges the need to rebuild the entire global financial architecture.

Obsah Úvod

.......... 7

1.Teoretická východiska

.......... 8

1.1. Finanční krize

.......... 8

1.2. Typy finančních krizí

.......... 10

Měnová krize

.......... 10

Bankovní krize

.......... 10

Dluhová krize

.......... 11

Systematická krize

.......... 11

1.3. Modely finančních krizí

.......... 13

Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí

.......... 13

Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou

.......... 14

Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací

.......... 15

Finanční krize vyvolaná finanční panikou

.......... 16

Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny

.......... 16

Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu

.......... 17

Finanční krize vyvolaná selháním trhu

.......... 17

1.4. Modely předvídání vzniku krize

.......... 18

1.5. Důsledky finanční krize

.......... 18

2. Analýza finanční krize v USA

.......... 19

2.1. Dot-com-bubble

.......... 19

2.2. Úvěrová expanze

.......... 20

2.3. Inflace

.......... 22

2.4. Nemovitostní bublina

.......... 24

2.5. Sekuritizace

.......... 29

2.6. Informační asymetrie

.......... 31

2.7. Regulace

.......... 32

2.8. Animal spirit

.......... 35

2.9. Shrnutí 3. Analýza dopadů finanční krize na českou ekonomiku

.......... 39 .......... 41

3.1. Historické souvislosti

.......... 41

3.2. Důsledky finanční krize

.......... 44

Nemovitostní trh

.......... 45

Finanční instituce

.......... 47

Česká koruna

.......... 48

Reálná ekonomika

.......... 49

Zahraniční obchod

.......... 50

Zaměstnanost

.......... 52

Spotřeba

.......... 52

Shrnutí

.......... 54

4. Možnosti řešení finančních krizí

.......... 55

Závěr

.......... 63

Seznam použité literatury

.......... 66

Úvod Téma finanční krize pro svou bakalářskou práci jsem si vybral proto, ţe v době sběru podkladů a materiálů pro tuto práci, byla stále aktuálním a zajímavým tématem. Zasáhla řadu zemí a projevila se i v ţivotě jednotlivců v nich. Měla také za následek největší objem státních intervencí do finančního systému, jaký pamatujeme, zbořila některé ekonomické teorie a dala podnět pro vznik nové globální finanční architektury. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol a jejím cílem je analyzovat závislost ekonomiky České republiky na největší ekonomice světa. První kapitola s názvem teoretická východiska finančních krizí je úvodní částí do problematiky vysvětlující základní pojmy. Vysvětlen je pojem samotné finanční krize i její rozdělení na krizi měnovou, bankovní, úvěrovou a systematickou, spojující dříve uvedené. Poskytuje také základní informace o modelech předvídání vzniku krize a jejích důsledcích, ale stěţejní část se zabývá modely finančních krizí rozdělených podle příčin vzniku krize, neboť jejich znalost je nezbytná pro úspěšnou analýzu vzniku finanční krize v USA, která je předmětem druhé kapitoly. Druhá kapitola je rozdělena podkapitolami na jednotlivá témata popisující vznik finanční krize v USA. Přestoţe analýza začíná krátkým popisem vzniku a dopady cenové bubliny technologických akcií z roku 2000, od kdy lze pozorovat jisté změny v ekonomice Spojených států amerických, můţeme dále v textu nalézt odkazy na názory, podle kterých prvotní příčina vzniku krize je v hlubší minulosti. Analýza pracuje s několika modely vzniku finanční krize, popsanými v předešlé kapitole. Třetí kapitola začíná také pohledem do minulosti z důvodu odlišného vývoje české ekonomiky, který však přispěl k současnému stavu otevřenosti české ekonomiky, která byla do jisté míry hlavní příčinou jejího poklesu. Následuje analýza jednotlivých segmentů hospodářství, ekonomických údajů a dat z ČSÚ. V poslední kapitole je nejprve zmíněna tradiční role MMF v boji proti krizi, popis záchranných opatření a jsou v ní také uvedeny některé jiţ provedené reformy finančního systému.

7

1. Teoretická východiska Růst a pokles jsou součástí cyklu, kterým prochází kaţdá ekonomika. Tyto cykly mají různou délku periody a různou intenzitu. Vlády, podle toho v jaké fázi cyklu se právě nacházejí, mohou plánovat své příjmy a výdaje. Jednou za čas však přijde něco, co zaskočí nejen veřejnost, ale také řadu odborníků. Ve světovém hospodářství propukla celá řada hlubokých finančních krizí a pojem finanční krize se netýká pouze minulosti, ale je aktuální i v současnosti.

1.1. Finanční krize Kalifornský profesor ekonomie Barry J. Eichengreen definuje finanční krizi pomocí metafor. „Krize jsou pro finanční systém totéţ, co infarkt pro kardiovaskulární systém. Nejdůleţitější orgány začnou fungovat nevypočitatelně, v extrémních případech selhávají úplně. Díky tomu se ve zbytku organizmu přeruší oběh krve, v případě finančního systému se jedná o úvěry. Pokud je atak méně závaţný a pacient zdravý, můţe se plně zotavit. Atak v tomto případě znamená hlavně signál, ţe je třeba změnit ţivotní styl. Prudký záchvat si však můţe vyţádat mnohem váţnější zásahy. V případě finančního systému můţe dojít k devalvaci měny nebo restrukturalizaci dluhu.“ 1 Z českých zdrojů můţeme pouţít Finanční slovník z roku 1973, který popisuje finanční krizi jako „…krizi státních financí za kapitalismu. Spočívá v tom, ţe stát není schopen hradit své závazky úvěrem. Finanční krize můţe být rovněţ průvodním jevem krize peněţní, resp. krize úvěrové. Někdy se jí rozumí rovněţ krize peněţně úvěrová…“ 2. Peněţní krize je dále definována jako „…rozvrat peněţního oběhu v důsledku toho, ţe banky, průmysloví a obchodní kapitalisté nemají dostatek prostředků k pohotovému placení. Je projevem začínající hospodářské krize, kdy nedostatek kapitálu z období vrcholícího hospodářského vzestupu je vystřídán nedostatkem peněz k vyrovnání běţných hospodářských, resp. spekulačních závazků. Projevuje se prudkým vzestupem úroku z krátkodobých úvěrů, vybíráním vkladů v bankách a spořitelnách a vznikem platební neschopnosti…“ 3.

1

Eichengreen Barry J., Financial crises: and what to do about them., Oxford University Press, 2002, str. 13. Finanční slovník., Praha: Svoboda, 1973, s. 250. 3 Finanční slovník., Praha: Svoboda, 1973, s. 250. 2

8

Úvěrová krize je charakterizována jako „…všeobecné zamrznutí úvěrových pohledávek v důsledku platební neschopnosti a jejich řešení násilným způsobem, anebo jednorázovými státně hospodářskými opatřeními…“ 4. Z výše uvedených definic je patrné, ţe finanční krize je spojována zejména s problémy finančního hospodaření státu a peněţní krizi lze přirovnat ke krizi likvidity bankovního systému. Novodobější Bankovní a finanční slovník z roku 1993 vymezuje pouze bankovní krizi a to jako „…situaci v bankovním systému charakteristickou nedostatečnou likviditou většího počtu bank. Tato situace můţe vést i k hromadným úpadkům bank…“ 5. Jílek ve své knize Finanční rizika z roku 2000 uvádí, ţe „…Mezinárodní měnový fond označuje za bankovní krizi takové problémy bankovního systému, kdy platí alespoň jedna z následujících podmínek: -

Poměr špatných aktiv k celkovým aktivům bankovního systému převýšil 10%

-

Náklady na záchranu bank převýšily 2% HDP

-

Vláda reagovala na problémy bankovního sytému zmrazením vkladů, v důsledku čehoţ došlo k bankovní panice, či reagovala zavedením bankovních prázdnin, nebo poskytla záruky na vklady v bankách…“ 6.

Jako souhrnnou definici můţeme pouţít tu, jeţ uvedl ve své práci MUSÍLEK. „Globální finanční krize lze definovat jako výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevující se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, významným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným sníţením rozsahu alokace úspor ve finančním systému.“ 7

4

Finanční slovník., Praha: Svoboda, 1973, s. 250. BENEŠ, Václav., Bankovní a finanční slovník., Praha: Svoboda, 1993, s. 14. 6 JÍLEK, Josef.: Finanční rizika., Praha: Grada, 2000, s. 30-31. 7 MUSÍLEK, Petr.: Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech., [online]. 5

9

1.2. Typy finančních krizí Finanční krize se v rozvinutých ekonomikách můţe projevit jako dluhová (úvěrová krize), bankovní (krize likvidity), devizová (měnová krize) a systematická (vzniká spojením dříve uvedených).

Měnová krize Situace, „kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení domácí měny“

8

je

označována jako krize měnová. V systému pohyblivého kurzu se to projeví jako depriciace nominálního kurzu bez váţnějších důsledků, zatímco v systému pevného kurzu výrazný pokles měnového kurzu, často vlivem spekulativního útoku, donutí příslušné autority k významným intervencím s cílem bránit kurz, jinak dojde k devalvaci domácí měny. Součástí měnové krize tedy nemusí být pouze depreciace, nebo devalvace měny, ale také úspěšná obrana kurzu, která však se sebou nese výrazné zvýšení úrokových sazeb, ale také značné ztráty devizových rezerv. Čistě měnové krize jsou poměrně vzácné a často bývá s touto krizí spojována krize likvidity, protoţe investoři hromadně vybírají úspory a opouštějí daný trh z obav před nestabilní měnou a neschopností bank plnit své závazky. Události spojené s rozpadem evropského měnového systému v letech 1992 – 1993 jsou podle DVOŘÁKA (2008) 9 typickým příkladem měnové krize.

Bankovní krize Bankovní krize je stav, kdy banka zaţívá „problémy spojené s nedostatečnou likviditou, především však s insolvencí“

10

. Toto nepříjemné období můţe vést aţ k samotnému

bankrotu banky, kdy klienti mohou přijít o své vloţené peníze. Klienti často reagují i na prvotní poplašné informace o stavu banky a pod vlivem strachu hromadně vybírají své prostředky ve velkých objemech. Tomuto aktu se říká „run na banku“. Banky však nejsou na takovýto nápor připraveny, protoţe velkou část uloţených depozit půjčují ostatním klientům a k náhlému uspokojení potřeb nemají v danou chvíli dostatek finančních prostředků. Ke klasickým runům na banku dochází spíše v rozvojových zemích např. Indonésie, Mexico, naproti tomu ve vyspělých zemích s rozvinutou ekonomikou dochází k bankovním krizím spíše v důsledku poklesu hodnoty některých bankou drţených aktiv. 8

DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 169. DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 170. 10 DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 170. 9

10

Bankovní krize můţe nastat i za jiných okolností neţ je run na banku a to v případě, kdy se banky obávají nedostatku likvidních prostředků a úvěry poskytují ve velmi přísném reţimu. Takovýto stav se nazývá „credit crunch“. Mnohdy je na pomoc bankám zapotřebí vládní intervence nebo pomoc centrální banky. Příkladem bankovní krize je podle JONÁŠE (1998) 11 krize koncem 80. let v USA, nebo počátkem 90. let ve Japonsku.

Dluhová krize Dluhovou, nebo jiným slovem úvěrovou krizi, lze popsat jako neschopnost země splácet stále rostoucí závazky vůči ostatním zemím či institucím. Státy vzniklou situaci, zvanou „sovereign default“, nejčastěji řeší masivními půjčkami od Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky. Případy, kdy banky a soukromé firmy nejsou schopny splácet svůj zahraniční dluh, jsou označovány jako vnější dluhová krize. Naproti tomu vnitřní dluhová krize se vyznačuje chronickou zadluţeností domácí ekonomiky, kdy dochází k nárůstu objemu klasifikovaných úvěrů a firmy se potýkají s platební neschopností. Tato situace často vede k jiţ zmíněným credit crunches, jeţ se negativně projeví v reálné ekonomice a veřejných financích, viz. DVOŘÁK (2008) 12. Dluhovou krizí bývají nejvíce postiţeny rozvojové země, ale problémům se nevyhnuly ani některé středně silné ekonomiky. Vysoké, často nesplatitelné dluhy neumoţňují další ekonomický rozvoj, omezují přístup obyvatel ke vzdělání, zdravotní péči a uspokojování základních sociálních a ţivotních potřeb. Dopady krize, jimiţ nejvíce trpí především samotné dluţnické státy, však mají také dlouhodobě negativní důsledky na celou globální ekonomiku.

Systematická krize Systematická krize je obecnější pojem, který spojuje jednotlivé typy krizí (měnovou, bankovní, dluhovou) do příčinné souvislosti. „Poslední poznatky ukazují, ţe globalizace finančních trhů vede ke vzniku nového typu finanční krize, tzv. Systematické krize. Ta zahrnuje projevy všech (nebo většiny) shora uvedených typů krize s různou vzájemnou kauzalitou. Nejednoznačné řešení problému kauzality v uvedeném případě umoţňuje

11

JONÁŠ, Jiří.: Bankovní krize a ekonomická transformace: souvislosti mezi ekonomickou transformací, finanční liberalizací a bankovními krizemi., Praha: Management Press, 1998, s. 22. 12 DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 170171.

11

formulovat hypotézu, ţe bankovní i měnová krize mohou mít skrytou společnou příčinu – dluhový problém.“ 13 Systematická krize se skládá ze čtyř základních modulů:

Modul A: Výchozí předkrizová situace ↓ Modul B: Formulace kritického stavu

←

Modul C: Spouštěcí moment

↓ Modula D: Konkrétní scénář krize

„Popis výchozí předkrizové situace – specifikovány parametry popisující jak vnitřní makroekonomické a mikroekonomické prostředí, tak vnější podmínky. Formulace kritického stavu – na základě empirické analýzy konkrétního případu finanční krize jsou specifikovány kombinace vybraných parametrů modulu A, které ve spojení s některým ze spouštěcích momentů zvýšily zranitelnost dané ekonomiky vnitřním či vnějším šokem. Spouštěcí moment (trigger) – zde je určen konkrétní ekonomický, politický nebo psychologický faktor, který způsobil to, ţe z dosud latentního kritického stavu vznikla zjevná krize. Konkrétní scénář vzniku systematické finanční krize – specifikuje věcné relace mezi dluhovými, bankovními a měnovými problémy.“ 14

13

DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 200. DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize., Praha: C.H.Beck, 2008, s. 210211. 14

12

1.3. Modely finančních krizí V této podkapitole budu vycházet z poznatků uveřejněných v Analýze příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech, MUSÍLEK (2004)15. Některé základní modely, objasňující finanční krize v soudobé peněţní a finanční ekonomii: Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací Finanční krize vyvolaná finanční panikou Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu Finanční krize vyvolaná selháním trhu

Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí Jedním z ekonomů, který příčinu finančních krizí vidí v nadměrné úvěrové expanzi je MINSKY (1970

16

, 1995

17

). Minsky rozlišuje tři typy deficitních jednotek a to opatrné

finanční jednotky, spekulativní jednotky a vysoce spekulativní Ponziho finanční jednotky. Zranitelnost finančního systému je podle něj tím větší, čím větší je v ekonomice podíl spekulativních finančních jednotek a finančních jednotek Ponziho typu. Prvotní zárodky finanční krize jsou spatřovány v exogenním šoku (války, revoluce, inovace, abnormální úroda apod.), který výrazně mění ekonomické prostředí, jenţ vytváří nové investiční příleţitosti, které jsou financovány bankovními úvěry. Expanzivní úvěrová politika podporuje spekulaci, rostoucí poptávka způsobuje vzestup cen, coţ opět vyvolává nové investice. V ekonomice dochází k euforii, spekulace převládá nad podnikáním a dochází k nadhodnocování čisté současné hodnoty. Lépe informované osoby (insideři) si uvědomí situaci a začnou prodávat nadhodnocená aktiva, coţ vede k poklesu cen a negativní peněţní toky jsou kompenzovány dalšími výprodeji aktiv, jejichţ hodnota dramaticky klesá. Spekulativní a Ponziho jednotky se stávají insolventními, bankám se výrazně znehodnocují aktiva a stávají se také insolventními, proto vkladatelé vyvolávají run na 15

MUSÍLEK, Petr.: Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. [online]. MINSKY, Hyman, P.: Financial Instability Revisited: The Economics of Disaster [online]. 17 MINSKY, Hyman, P.: Financial Factors in the Economics of Capitalism [online]. 16

13

banky. V případě mezinárodně diverzifikovaného úvěrového portfolia se finanční krize rozšiřuje do zahraničí. Nad problémem úvěrové expanze se zamýšlel i FISHER uţ v letech (193218 a 193319). Také přikládal velký význam exogenním událostem, jeţ povzbuzovaly k novým investicím, díky čemuţ dochází v ekonomice postupně k růstu reálného výstupu, ale také cenové hladiny, dodatečných investic financovaných dluhem a spekulací zaloţených na očekávání budoucích kapitálových zisků. Banky expandují poskytování úvěrů sniţováním rezerv, coţ vede k nárůstu peněţní nabídky a cenové hladiny. Růst cen vyvolává dodatečný optimizmus, ale také sniţuje reálnou hodnotu závazků. V takové situaci můţe být finanční krize odstartována jak dluţníky, kteří nejsou schopni dále splácet své závazky, tak věřiteli, kteří odmítají refinancovat i efektivní projekty. Dochází k nuceným prodejům aktiv spolu s poklesem jejich hodnoty. Vkladatelé způsobí run na banku, neboť se obávají zhoršující se kvality úvěrového portfolia banky, které má negativní dopad na vlastní jmění a banka se tak jeví insolventní.

Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou Tato teorie finanční krize se vztahuje na země s pevným měnovým kursem. KRUGMAN (1979) 20 se domnívá, ţe zárodky finanční krize spočívají v neadekvátní makroekonomické politice. Jeho model vychází z krize platební bilance, která vzniká, jestliţe měnová expanze centrální banky slouţí k monetizaci fiskálního deficitu, přičemţ však devizové rezervy centrální banky se postupně vyčerpávají. Tato skutečnost přiláká devizové spekulanty, kteří zaútočí na měnový kurz dané země, čímţ dojde k dalším úbytkům devizových rezerv. Centrální banka je nucena opustit systém pevně zavěšených měnových kursů a přejít na volně plovoucí, coţ vyvolá paniku mezi zahraničními investory. Pokud ti mají také významné pozice v domácích aktivech, můţe jejich chování vyvolat paniku i mezi domácími subjekty. Krugmanovo pojetí finanční krize lze tedy chápat jako krizi měnovou.

18

FISHER, Irving.: Booms and Depressions: Some First Principles [online]. FISHER, Irving.: The Debt Deflation Theory of Great Depressions. [online]. 20 KRUGMAN, Paul, R.: A Model of Balance of Payments Crisis [online]. 19

14

Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací Ekonomů, jeţ spatřují příčinu finanční krize v nadměrné finanční liberalizaci je mnoho, např. Kaminsky, Reinhart, Bosworth, nebo Hutchinson a McDill. Mezi české autory patří JONÁŠ (1998)

21

, který uvádí, ţe „…zkušenosti z posledních dvou desetiletí, především

v transformujících se a rozvojových ekonomikách lze povaţovat finanční liberalizaci za jeden z hlavních faktorů, který můţe přispět ke krizi v bankovním sektoru.“

22

. Finanční

liberalizace většinou přichází po dlouhém období tuhé regulace a v ekonomice je tudíţ nahromaděná a neuspokojená poptávka po bankovních úvěrech a finančních sluţbách. Liberalizací se také mění samotné finanční prostředí, kde dochází k zostření konkurence a zvyšuje se těkavost reálných a finančních veličin, avšak při nedokonalém institucionálním uspořádání finančního systému. „Finanční liberalizace bývají taktéţ mnohdy doprovázeny rostoucím optimizmem investorů, pokud jde o ziskovost investičních projektů. Liberalizace podnikatelských aktivit často vede k doslovné explozi různých investičních a rozvojových projektů a úměrně tomu roste i poptávka po bankovním financování. Vzhledem k tomu, ţe se jedná mnohdy o subjekty, které nemohou vykázat ţádnou úvěrovou historii anebo předtím fungovaly v naprosto odlišném prostředí (vysoká inflace, chráněné trhy), coţ posouzení jejich kredibility ztěţuje, je pro banky velice obtíţné vyhodnocovat úvěrové riziko podobných projektů. Zároveň jsou však banky pod tlakem udrţet si či posílit své postavení na trhu, coţ můţe přispívat ke sníţené opatrnosti a k vyšší pravděpodobnosti

chybných

rozhodnutí.“

23

.

Takovýto

ekonomický

optimizmus

nadhodnocuje ziskovost projektů a banky v důsledku nedostatku informací obtíţně rozlišují rizika. Ekonomický růst a optimismus podporuje poptávku, ta zvyšuje cenu aktiv, ty pozitivně ovlivňují finanční situaci bank, které poskytují stále více úvěrů. V ekonomice vzniká začarovaný kruh, z nějţ se vytváří cenová bublina. Změna v chování zahraničních subjektů způsobí dramatický odliv krátkodobého kapitálu, dojde ke znehodnocení domácí měny, výprodeji aktiv, prasknutí cenových bublin, k insolvenci řady finančních a nefinančních institucí a kolapsu celého finančního systému.

21

Jonáš, Jiří.: Bankovní krize a ekonomická transformace., Praha: Management Press, 1998 Jonáš, Jiří.: Bankovní krize a ekonomická transformace., Praha: Management Press, 1998, s. 26. 23 Jonáš, Jiří.: Bankovní krize a ekonomická transformace., Praha: Management Press, 1998, s. 33. 22

15

Finanční krize vyvolaná finanční panikou Tímto tématem se zabývali např. ekonomové DIAMOND a DYBVING (1983)

24

, jejichţ

model spočíval na těchto krocích: nejprve proběhne neočekávaná informace, jenţ vyvolá obavy investorů a vkladatelů, ti pod vlivem strachu o své peníze podniknou run na banku, načeţ vypukne finanční panika a následně finanční krize. Nebezpečí runu na banku lze částečně odvrátit zavedením pojištění depozit.

Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny Mezi klasické představitele tohoto přístupu patří ekonomové Blanchard a Watson, nebo Shleifer a Summers. Cenová bublina vzniká, jestliţe investoři nakupují aktiva za vyšší ceny neţ je jejich vnitřní hodnota v očekávání budoucích zisků. Spekulativní cenová bublina můţe pokračovat v růstu, nebo můţe prasknout. Následně pak dojde k prudkému poklesu cen aktiv a finanční krizi. Cenové bubliny jsou v populární finanční literatuře vysvětlovány na základě hypotézy „většího pitomce“ (greater fool hypothesis). Princip této hypotézy spočívá v přesvědčení investorů, kteří jiţ nakupují vysoce nadhodnocená aktiva s tím, ţe později najdou na trhu jiné investory, kteří od nich tyto aktiva odkoupí ještě za vyšší cenu. BLAKE (1995) to popisuje takto: „…Mnoho investorů pokračuje v nákupech, i kdyţ vědí, ţe tyto cenné papíry jsou silně nadhodnocené, protoţe věří, ţe je budou moci prodat dalším investorům (ještě větším bláznům) s velkým ziskem. Potom náhle a bez zjevné příčiny bublina praskne. Od tohoto okamţiku jiţ neexistuje ţádný blázen, který by tyto papíry koupil. Nastává hromadná panika a kaţdý se snaţí zbavovat drţení těchto cenných papírů. Ceny padají aţ na svoji vnitřní hodnotu. Kdyţ dosáhne hodnoty srovnatelné se svoji vnitřní hodnotou, je pak po bublině…“ 25.

24 25

DIAMOND, Douglas W. – Dybvig, Philip H.: Bank Runs, Deposit Insurance, and Liquidity. [online] BLAKE, David.: Analýza finančních trhů., Praha: Grada, 1995, s. 593.

16

Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu MUSÍLEK (2004)

26

ve své práci uvádí, ţe většina studií zpracovaná MMF spatřuje

základní příčinu asijských finančních krizí v nadměrném přílivu zahraničního kapitálu. Postiţené země se staly obětí vlastního úspěchu, neboť úspěšné ekonomické reformy a dlouhodobý ekonomický růst podporovaly příliv zahraničního kapitálu. Avšak realizace měnové politiky a institucionální uspořádání ekonomiky neodpovídalo poţadavkům zahraničního kapitálu. K následnému propuknutí finanční krize pak přispělo i přehřátí ekonomiky, informační asymetrie, křehké finanční instituce, vládní selhání a podcenění rizik zahraničními investory.

Finanční krize vyvolaná selháním trhu Ekonomové KRUGMAN (1998) 27 , AKERLOF a ROMER (1994) 28 jsou toho názoru, ţe finanční krize vznikají v případech, kdy jsou banky schopné získat finanční zdroje na základě státní garance těchto depozit. Nejsou-li banky dostatečně kapitalizovány popřípadě neefektivně regulovány, mohou být úvěrové zdroje pouţity na vysoce rizikové operace a někdy dokonce i na nelegální aktivity a takto státem kryté odcizování depozit vede k finanční krizi. MISHKIN (1999)

29

spatřuje primární příčinu finanční krize ve výskytu

informační asymetrie, tedy v neefektivním fungování finančních trhů, na nichţ dochází k tomu, ţe různí účastníci disponují více či méně úplnými soubory informací, nebo mají odlišnou schopnost informace vyhodnotit. Informační asymetrie spolu s finanční liberalizací se projeví dramatickým zhoršením aktiv bank i nebankovních institucí, coţ můţe vést k sníţení kvality úvěrového portfolia, na které banky zareagují omezením v poskytování nových úvěrů, coţ povede k úvěrové krizi „credit crunch“, která má katastrofální důsledky.

26

MUSÍLEK, Petr.: Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech., [online]. KRUGMAN, Paul, R.: What harend to Asia?. [online]. 28 AKERLOF, George, A. – ROMER, Paul M.: Looting: The Economic Underworld of Bankruptcy for Profit. [online]. 29 MISHKIN, Frederic, S.: Lessons from the Asian crisis. [online]. 27

17

1.4. Modely předvídání vzniku krize Mezinárodní instituce, centrální banky i vlády jednotlivých zemí se snaţí zabránit finančním krizím, nebo alespoň predikovat čas jejich vzniku, aby byly schopny včas zareagovat. Proto se ekonomové pokouší stanovit pravděpodobnost vzniku finanční krize, na základě určitého dění v ekonomice a s dostatečným předstihem tak odhadnout další vývoj, čímţ by se dalo mnohým problémům včas předejít. Během let bylo vytvořeno několik generací predikčních modelů, kdy první z nich zaměřovaly svou pozornost pouze na krizi měnovou, ale postupným vývojem vznikaly modely, jejichţ pojetí bylo rozšířeno i na další typy krizí. Nebudu zde dále rozebírat jednotlivé modely predikce, pouze zachytím jejich strukturu ve schématu.

1.5. Důsledky finanční krize Důsledky finanční krize jsou převáţně hospodářské. Projevují se sníţením platební schopnosti ekonomických subjektů, poklesem produkce, zpomalením hospodářského růstu, zvýšením zadluţenosti země, růstem cen a nezaměstnanosti. Můţe však mít dopad i do politiky, kdy krize vyvolává nestabilitu ve společnosti, zákonodárná a výkonná moc není schopna nalézt společnou řeč při řešení stávající recese a rostoucí nepokoje mohou podporovat extrémistická hnutí, jako tomu bylo ve třicátých letech v Německu a dalších zemích.

18

2. Analýza finanční krize v USA Slovo krize se v českých médích objevilo 28.3.2007

30

, kdy Pavel Kohout varoval před

situací na americkém trhu nemovitostí, která je všeobecně pokládána za počátek finanční krize.

2.1. Dot-com-bubble Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1.3. Modely finančních krizí, jednou z moţných příčin vzniku finanční krize je splasknutí cenové bubliny. Jedna taková se začínala tvořit v devadesátých letech, kdy došlo ke komercionalizaci internetu, který byl dosud uţíván jen ve vládních institucích a laboratořích jako výzkumný projekt. Během dvou let 1994-1996 internet získal 55 milionů uţivatelů.31 V té době také vznikaly spousty nových společností snaţících se uspět v tomto novém perspektivním oboru a některé z nich se zachovaly dodnes. Patří mezi ně např. aukční portál eBay (1995)32, nebo vyhledávač Yahoo (1995)33. O tři roky později, kdy na scénu přichází společnost Google (1998)34 jiţ index NASDAQ, který byl z velké části tvořen akciemi technologických společností, dosahoval hodnoty 1500 bodů. To znamená, ţe během těch tří let se index zdvojnásobil. Toto ohodnocení zhruba odpovídalo realitě, neboť internet byl v té době skutečně hybnou silou a přinášel zisky řadě firem po celém světě. Tuto skvělou investiční příleţitost si však nikdo nechtěl nechat ujít a bezhlavě nakupoval akcie jakékoliv společnosti, která se jen názvem blíţila podnikání na internetu. Většina těchto firem v USA vyuţívala na internetu doménu nejvyššího řádu „.com“35 a odtud vznikl název události, která následovala „dot-combubble“36. Vzpomeňme na BLAKE (Blejka) a jeho hypotézu většího pitomce. Spousta lidí kupovala akcie bez ohledu na jejich vnitřní hodnotu, motivováni budoucím ziskem z jejich prodeje jinému pitomci za mnohem vyšší cenu. Tento model bohuţel fungoval, ceny akcií rostly a sním i index NASDAQ, který měl v roce 2000 hodnotu okolo 5000 bodů. Mimochodem počet uţivatelů internetu měl v té době jiţ 250 milionů uţivatelů a dnes jich je přes 2 miliardy. To ovšem nemění nic na situaci, ţe cenová bublina hnaná přesvědčením a spekulací růst můţe, ale také nemusí. A to se taky stalo. Téhoţ roku, kdy dosahovala 30

KOHOUT, Pavel.: Americké hypoteční strašidlo., [online]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet 32 http://en.wikipedia.org/wiki/EBay 33 http://en.wikipedia.org/wiki/Yahoo! 34 http://en.wikipedia.org/wiki/Google 35 http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetov%C3%A1_hore%C4%8Dka 36 http://en.wikipedia.org/wiki/Dot-com_bubble 31

19

svých maxim, bublina praskla a jak je moţno vidět v grafu č. 1 ceny klesaly několik let, neţ se vrátily zpět na odpovídající vnitřní hodnotu okolo 2000 bodů. Lidé, kteří naskakovali do rozjetého vlaku příliš pozdě a ti, kteří z něj včas nevystoupili, přišli o své peníze. Řada firem zbankrotovala, jiné prošly restrukturalizací spojenou s propouštěním zaměstnanců, omezily se investice, výdaje, dolar začal oslabovat a ekonomika směřovala k recesi.

2.2. Úvěrová expanze Příčinou úvěrové expanze byla měnová politika, kdy centrální banka Spojených států amerických (FED - federální rezervní systém), tehdy pod vedením Alana Greenspana, preventivně sniţovala úrokové sazby, aby se vyhnula hospodářskému poklesu. Ten mohly způsobit události 21. století, mezi které patřily jednak splasknutí technologické bubliny, teroristické útoky z 11. září, nebo účetní skandály společností Enron, Worldcom apod. Během jednoho roku tak došlo ke sníţení základní úrokové sazby z 6,5% v roce 2000 na 1,8% v roce 2001.

20

Příliv nových levných peněz částečně pokryl ztráty způsobené pádem akcií. Řadě firem, které měly v této době problémy s emisí akcií, pomohl úvěr získat finance na realizaci svých projektů a levné spotřebitelské úvěry pro změnu pomáhaly domácnostem překonat těţkou situaci. Strategie centrální banky tedy zabrala a k recesi americké ekonomiky v roce 2001 nakonec nedošlo. Hrubý domácí produkt se v roce 2001 sice propadl na 0,8%, ale v následujících letech opět rostl.

Z grafu č. 2 je patrné, ţe sniţování úrokových sazeb trvalo aţ do roku 2004. Dlouhodobě nízké úrokové sazby a dostupnost úvěrů se odrazilo ve spotřebě. Domácí výrobci však jiţ 21

delší dobu nejsou schopni pokrýt spotřebitelskou poptávku, která je uspokojována dovozem levnějšího zahraničního zboţí a obchodní deficit spojených států se tak kaţdoročně zvětšoval.

Deficit obchodní bilance však spojené státy zaţívají uţ více neţ třicet let. V kladných číslech byla naposledy v roce 1975.37 Švihlíková (2010)38 uvádí, ţe v sedmdesátých letech docházelo k deindustrializaci, kdy byla většina výroby postupně přesunuta do zemí s niţšími mzdovými náklady, pracovními standardy a tím se USA staly závislými na dovozech. Ekonomika se z průmyslu přeorientovala na sluţby a to především na finanční sektor, neboť investice do výroby je podstatně riskantnější neţ drţení pohledávek ve formě akcií či dluhopisů.

2.3. Inflace Dalším zajímavým zjištěním je dlouhodobě nízká inflace, která se za posledních jedenáct let (2000 – 2011) pohybuje v průměru 2,47%, přestoţe docházelo k pumpování peněz do oběhu, zvyšujícímu se importu a klesání kurzu dolaru. Jednou z příčin je výjimečné postavení dolaru ve světě, který si i po pádu Brettonwoodského měnového systému39 udrţel své místo hlavní světové měny, v níţ je uloţena většina světových devizových rezerv, a také se za něj obchodují všechny 37

http://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_trade_of_the_United_States ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona.: Globalizace a krize: souvislosti a scénáře., Všeň: Grimmus, 2010 39 http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system 38

22

významné komodity. Další úlohu sehrál čínský jüan, který byl fixován ke kurzu amerického dolaru, a proto cena importovaného zboţí zůstávala stále stejná i přes klesající kurz dolaru. To spolu s nákupen státních dluhopisů, které měly hradit státní dluh, vedlo k hromadění devizových rezerv. Čína tak zaujímá první místo v seznamu zemí s největšími devizovými rezervami a to s 2,622 bilionů USD. Na druhém místě stojí Japonsko s 1,116 bilionů USD.40 Navyšování rezerv obou zemí je reakcí na asijskou krizi, avšak zadrţování tak obrovského mnoţství financí je jednou z příčin globální nerovnováhy a vede k výrazným obavám. Pokud se tedy peníze nevrací zpět do USA, ale zůstávají na účtech jiných zemí, nedochází ani k růstu inflace. Jinými důvody nízké inflace se zabýval Kohout (2009)41, který se zaměřil na několik komplikací při měření CPI (Consumer Price Index – index spotřebitelských cen). Jedním z nich je hédonizace. Tento výraz pochází z řeckého slova hédoné jenţ znamená potěšení, slast. Zabývá se vlivem růstu uţitné hodnoty zboţí a jeho kvality. Pokud se výrobky zkvalitňují, započítává se pouze poměrná část zdraţení a zbylá část je povaţována, za projev vyšší kvality. V případech, kdy kvalita zboţí roste rychleji neţ jejich cena, dojde statisticky k poklesu ceny. Tímto problémem se v devadesátých letech zabývala takzvaná Boskinova komise, která došla k závěru, ţe index spotřebitelských cen byl nadhodnocen a došlo ke změně metodiky pro výpočet inflace. Objevují se nařčení, ţe komise pracovala na objednávku vlády, která díky tomu ušetřila na valorizacích důchodů. Jinou metodou ke sníţení skutečné inflace, bylo pouţití tzv. „jádrové inflace“ (core inflation), která do svého výpočtu nezahrnuje ceny energií a potravin, neboť se věřilo, ţe tyto ceny výrazně kolísají a tím by sniţovaly vypovídací schopnost indexu. Dalším z problémů měření inflace jsou poloţky, které se dle metodiky řadí do kategorie zboţí, jeţ není spotřební, a proto nejsou do indexu zahrnuty. Mezi takové patří nákup a rekonstrukce domu či bytu, které je povaţováno nikoli za konečnou spotřebu, ale za investici. Sníţením váhy nákladů na bydlení v indexu, došlo k deformaci vypovídací hodnoty CPI, jeţ mělo značné ekonomické důsledky. Pokud pomineme jakékoli manipulace s indexem, existuje ještě jeden důvod nízké inflace a tím je vliv globalizace a technologického pokroku. Rozvoj mezinárodního obchodu, pád

40 41

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_foreign_exchange_reserves KOHOUT, Pavel.: Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál., Praha: Grada, 2009

23

celních a jiných bariér, přesun výroby do levnějších lokalit, vyuţívání nových automatizovaných technologií umoţňujících levnější výrobu a rozmach internetu, který umoţnil zákazníkům širší výběr zboţí a snadnější srovnávání cen, to vše vedlo ke zlevňování rozsáhlých skupin zboţí a tedy niţší inflaci. Tento na první pohled příznivý vliv se však projevil pouze u zboţí, na něţ se vztahovala rozsáhlá mezinárodní konkurence. Proto ceny např. textilu, obuvi či spotřební elektroniky dovezené z Asie neustále klesaly, na rozdíl od cen nemovitostí, jejichţ cena naopak rostla. Politicky motivovaná nízká inflace spolu s nízkými úrokovými sazbami vedly k nadměrnému úvěrování, které sice podpořilo ekonomický růst mnoha zemí, ale neobyčejně silný stavební boom vlivem levných a dostupných hypoték způsobil nemovitostní bublinu.

2.4. Nemovitostní bublina Snaha vlády, respektive centrální banky, ochránit zemi před hospodářským poklesem vlivem událostí z počátku 21. století svým způsobem přispěla ke vzniku nového problému. Dostupnost úvěrů, touha po vlastním bydlení, investice do nemovitosti jako alternativa k akciím a jiné příčiny vedly ke vzniku krize na trhu s nemovitostmi, která je povaţována za jednu z příčin vzniku globální finanční krize. Sníţení úrokových sazeb se samozřejmě projevilo i u úrokových sazeb hypoték, čehoţ chtěla řada lidí vyuţít k nákupu nemovitosti, o čemţ svědčí i nárůst prodeje rodinných domů.

24

Doba splatnosti je u hypotečních úvěrů obvykle 15 nebo 30 let a klienti si mimo jiné při sjednávání úvěru vybírají fixní úrokovou sazbu (fixed rate mortgage, FRM), která je v průběhu splácení poměrně stabilní a pohybuje se v pásmu 5 aţ 8 procent, nebo volí proměnlivou úrokovou sazbu (adjustace rate mortgage, ARM), která je úzce spjata s trţní úrokovou mírou a proto se můţe její výše v průběhu splácení měnit. Ţadatele o hypotéku lze rozdělit do skupin podle dosaţených bodů v tzv. FICO skóre – jenţ je metoda hodnocení dluţníků, vytvořená Fair Isaac Company.42 Prime – jsou bonitní klienti, kteří jsou schopni doloţit výši svého příjmu a jsou dluţníky s výbornou platební morálkou, takoví volí převáţně fixní úrokovou míru FRM. Subprime – jsou naopak klienti charakterističtí špatnou kreditní historií a nejistým příjmem, kteří sjednávali hypotéky s proměnlivou úrokovou mírou ARM, protoţe jejich sazby, a tedy i měsíční splátky, byly o něco niţší.

Milan Zelený

43

, vidí za rozšířením úvěrů mezi chudší obyvatelstvo nejen nízké sazby

úvěrů, ale také zákon zvaný Community Reinvestment Act 44 a jeho následné novelizace. Jedním z nejvýznamnějších faktorů v činnosti bank je efektivní řízení rizik a proto celkem přirozeně a pochopitelně poskytovaly banky úvěry pouze bonitní klientele a vyhýbaly se 42

http://en.wikipedia.org/wiki/FICO ZELENÝ, Milan.: Geneze krize: Třicet stupňů ke krizi, krok za krokem…, [online]. 44 http://en.wikipedia.org/wiki/Community_Reinvestment_Act 43

25

těm, u kterých hrozila delikvence při splácení půjčky. Postupem času si banky vytvořily mapy ohraničující červenou barvou místa s větší koncentrací těchto osob. Jednalo se především o chudinské čtvrti a předměstí osídlená převáţně barevným obyvatelstvem a přistěhovalci s niţšími příjmy. Tomuto procesu se říkalo „redlining“. Uţ v roce 1977 schválil americký kongres zákon o reinvesticích v rámci komunit zvaný „Community Reinvestment Act“, který v podstatě nařídil bankám, aby opustili od praktik jako je „redlining“ a poskytovaly úvěry i chudšímu obyvatelstvu. Rozhodnutím vlády se tak finančním institucím otevřel sektor rizikových klientů (subprime) a nově vzniklé odvětví se stalo lákavou obchodní příleţitostí. Své vlastní bydlení si mohl pořídit prakticky kdokoli, lidé bez vzdělání, s nízkými či nestabilními příjmy, legální i ilegální přistěhovalci. „Některé hypoteční firmy šly tak daleko, ţe půjčovaly bez jakéhokoli dokladu o příjmech klienta. To není aţ tak výjimečné ani na českém trhu, ale půjčovat bez ověření dokladu totoţnosti, to je přece jen odváţné. Nicméně velmi volná regulace hypotečního trhu v kombinaci s vysokým apetitem obchodních oddělení hypotečních bank způsobila, ţe ilegální imigranti se stali mohutným klientským segmentem.“45 Zvyšování objemu peněz v ekonomice a rostoucí poptávka po nemovitostech se logicky promítalo i do rostoucích cen nemovitostí a tento jev dával investorům víru, ţe ceny nemovitostí pouze rostou. Toto obecné přesvědčení o stálém růstu hodnoty nemovitosti je v rozporu s výsledky výzkumu Roberta J. Shillera.46

45

KOHOUT, Pavel.: Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál., Praha: Grada, 2009, s. 12. 46 SHILLER, Robert, J.: Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích., Praha: Grada, 2010, s. 45.

26

„Při pohledu na časovou řadu cen bydlení od roku 1890 se můţe zdát aţ zaráţející, ţe neexistuje ţádný patrný kontinuální rostoucí trend reálných cen bydlení. Je sice pravda, ţe reálné ceny nemovitostí vzrostly ve Spojených státech v letech 1890 – 2004 o 66%, ale prakticky celý tento nárůst byl realizován ve dvou krátkých obdobích: v době těsně po skončení druhé světové války (kdy k prvnímu zvýšení došlo jiţ počátkem čtyřicátých let, tedy těsně před koncem války) a v období, které je pravděpodobně zpoţděným odrazem boomu akciového trhu v devadesátých letech (popř. odrazem jeho boomu a propadu), kdy se první známky oţivení objevily jiţ v roce 1998. Mimo tato dvě období byly ceny nemovitostí většinou neměnné nebo mírně klesaly. Navíc, celkový nárůst cen nemovitostí (tj. zvýšení reálných cen o 66% za 114 let v letech 1890 – 2004, tzn. o 0,4% ročně) není nijak impozantní.“ 47 Moţným vysvětlením toho, proč se lidé domnívají, ţe ceny nemovitostí rostou, je důvod, ţe lidé nekupují nemovitosti moc často a dobře si pamatují cenu, kterou zaplatili před mnoha lety a porovnávají ji s cenou aktuální, bez zohlednění inflace. „Například při prodeji pozůstalosti staršího člověka nás můţe překvapit, ţe stejný dům, jejţ tento člověk koupil v roce 1948 za 16 000 dolarů, se v roce 2004 prodává za 190 000 dolarů. Ihned získáme dojem, ţe investice do domu se výrazně zhodnotila. Ale ve 47

SHILLER, Robert, J.: Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích., Praha: Grada, 2010, s. 45 – 46.

27

skutečnosti došlo v daném období k osminásobnému nárůstu spotřebitelského cenového indexu, coţ znamená, ţe zvýšení reálné ceny domu představuje jen 48%, tj. 1% ročně. Navíc část vzestupu hodnoty je nutno přičíst neustálému investování do údrţby a obnovy domu a jeho okolí, které zvýšilo jeho kvalitu.“ 48 Index vývoje cen amerických nemovitostí dosahoval svého vrcholu jiţ v roce 2006 a mohl tedy včasně varovat před přehřátím trhu.

Prasknutí cenové bubliny na nemovitostním trhu však předcházely jisté ekonomické události. Z grafu č. 3 je vidět, ţe ekonomika stimulovaná úvěrovou expanzí v roce 2004 dosahuje téměř stejných hodnot HDP jako v předkrizovém období 2000 a proto uţ ji není třeba podporovat nízkými úrokovými sazbami, coţ dokazuje graf č. 2, kde je vidět, jak FED od roku 2004 přistoupil ke zvyšování sazeb, coţ se samozřejmě promítlo i na úrokových sazbách hypoték, graf č. 6. Problém nastal převáţně u nízkopříjmových dluţníků (subprime), kterým se zásadně zvýšily měsíční splátky, které nebyli schopni pokrýt ze svých příjmů. Podíl neplatičů se 48

SHILLER, Robert, J.: Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích., Praha: Grada, 2010, s. 46

28

stále zvyšoval, načeţ byly banky nuceny přistoupit k zabavování a odprodeji zastavených nemovitostí. Nemovitosti byly bezpochyby prodávány za niţší ceny, neţ byly spekulativně vyhnané trţní a tím docházelo k cenovému kolapsu. Spekulanti, kteří nakoupili nemovitosti na počátku roku 2000 a následně prodali nebo včas svou hypotéku refinancovali, mohli na této transakci vydělat. Našli se však i tací a nebylo jich jistě málo, kteří si kupovali nemovitost jako bezrizikovou investici v době, kdy jiţ jejich ceny byly příliš vysoko.

2.5. Sekuritizace Vlivem sekuritizace se problémy amerického hypotečního trhu přelily do trhu finančního a následně zaplavily celý svět. Sekuritizace je metoda stará více neţ třicet let49, svého rozmachu se však dočkala aţ v období rostoucích objemů poskytovaných hypoték, kdy banky hledaly nové finanční zdroje. Sekuritizace je proces, kdy poskytovatel úvěru, ať uţ banka či jiná nebankovní instituce postoupí své smlouvy (hypotéky, leasingové smlouvy, či jiné úvěry) některé ze specializovaných nebankovních úvěrových společností nazývaných SPV (Special Purpose Vehicle)50 za něţ ihned obdrţí finanční prostředky, které můţe opět pouţít k úvěrování. Tyto nebankovní SPV společnosti smlouvy třídí, shromaţďují do portfolií a následně z nich vytváří cenné papíry zvané ABS (Asset Backed Securities)51, které jsou kryty peněţními příjmy z aktiv daného portfolia. Mezi nejčastější ABS patřily MBS (Mortgage Backed Securities)52, jak jiţ samotný název napovídá, jedná se o cenné papíry sloţené z portfolia hypoték. Různé druhy ABS, byly dále odprodány investičním bankám, které je slučovaly do balíků větších objemů nazývaných CDO (Collateralized Debt Obligations)53, pomocí tranší je třídily podle rizikovosti a po ohodnocení ratingové agentury je prodávaly investorům.

49

ČERMÁK, Petr.: Kvůli ABS může dostat finanční smyk nejen banka., [online]. http://en.wikipedia.org/wiki/Special_purpose_vehicle 51 http://en.wikipedia.org/wiki/Asset-backed_security 52 http://en.wikipedia.org/wiki/Mortgage-backed_security 53 http://en.wikipedia.org/wiki/Collateralized_debt_obligation 50

29

CDO v překladu do češtiny znamená něco jako dluhová obligace se zástavou a tento finanční instrument byl vytvořen za účelem přenosu kreditního rizika portfolia podkladových aktiv na jiné subjekty. Tyto cenné papíry vznikají z velkého balíku dluhů, obvykle několik set různých úvěrů, které jsou následně rozděleny podle rizika na tranše. Nejrizikovější je junior tranše, nejbezpečnější je naopak senior tranše a uprostřed se nachází mezzanie tranše. Jednotlivé tranše tak vymezují práva investorů v případě, kdy dluţník přestane splácet podkladová aktiva (původní úvěr). Předností CDO měla být kvalitní diverzifikace rizika vzhledem k velkému počtu jednotlivých úvěrů, ze kterých je finanční instrument tvořen. Veliká obliba tohoto procesu byla z několika důvodů: -

Vznikl nový segment finančního trhu a nové instrumenty, na kterých se dalo vydělávat obchodováním a provizemi z prodeje.

-

Původní riziko plynoucí z hypoték se vyvedlo z účetnictví bank a prodalo do celého světa.

-

To pomáhalo bankám sniţovat v účetnictví objem poskytnutých úvěrů a tím eliminovat nutnost zvyšovat vlastní kapitál s ohledem na kapitálovou přiměřenost.

-

Bankám se otevřel trh s hypotékami s velmi vysokým stupněm úvěrového rizika. 30

Mezi největší investory do ABS lze zařadit investiční banky, investiční fondy, hedgové fondy, pojišťovny a jiné významné finanční instituce z celého světa. V době, kdy vypukla hypoteční krize a docházelo k delikvencím při splácení úvěrů, nuceným prodejům zastavených nemovitostí pod cenou, bylo riziko i ztráty rozprostřeno po celém světě a v podstatě nikdo z investorů netušil, zda jeho nakoupený CDO finanční instrument v sobě nenese nějaké toxické úvěry. Tato panika mezi finančníky vedla k zamrznutí úvěrového trhu, známé jako „credit crunch“. O oblíbenosti tohoto instrumentu svědčí rostoucí objem nově vydaných CDO mezi roky 2004 aţ 2006 a následný propad po roce 2007. Tabulka č.1: Vývoj objemu nových globálních emisí CDO

Rok Objem

2004 157,4

Vývoj objemu nových globálních emisí CDO 2005 2006 2007 2008 2009 251,3 520,6 481,6 61,9 8

2010 4,3

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Collateralized_debt_obligation

2.6. Informační asymetrie Informační asymetrie svým způsobem přispěla ke vzniku krize. Svět je přeplněn informacemi v podobě čísel, sazeb, schémat, grafů, předpisů, vyhlášek, zákonů, ve kterých je mnohdy velmi obtíţné se vyznat. Není to jen otázka času, ale také vzdělání, kvalifikace a odbornosti, která nás nutí obracet se na odborníky, ale hlavně důvěřovat jejím doporučením. V této pozici jsme zranitelní, neboť oni vědí něco, co my ne a záleţí, zda toho začnou zneuţívat ve svůj prospěch, nebo zůstanou poctiví a my budeme moci dál spokojeně ţít ve sloţitém světě, kterému nerozumíme. Nákup nemovitosti také se sebou nese řadu otázek. Odpovídá kupní cena skutečné hodnotě? Jaké jsou moje příjmy nyní a jaké budou v budoucnu? Na jak dlouho si hypotéku vezmu a kolik budou činit splátky? Jaký je předpoklad vývoje úrokových sazeb? Na tyto a řadu dalších otázek měli odpovědět realitní makléři, kteří místo odborné pomoci klientům lhali ohledně struktury a výše hypotéčních splátek, neupozorňovali na detaily smlouvy psané malým písmem („fine print“), pomáhali falšovat údaje o výši příjmů a přesvědčovali lidi o výhodnosti investice do nemovitosti z důvodů jejich neustálého růstu hodnoty. Poskytnuté hypotéky byly tříďeny dle bankou stanovených charakteristik a rozdělovány do skupin. Dle pravidel sekuritizace vznikaly balíky úvěrů, ve kterých byly namíchány jak 31

standardní, tak nestandardní rizikové hypotéky. Na balíky úvěrových produktů byly následně vystaveny cenné papíry (CDO), které byly ohodnoceny ratingovými agenturami a pomocí zprostředkovatelů prodány investorům. Ti mnohdy vůbec netušili, co se pod exotickým názvem finančního instrumentu skrývá a byli odkázáni pouze na jejich doporučení. Tímto postupem opět docházelo porušování informační symetrie na finančních trzích, coţ mělo globální následky. Domnívám se, ţe informační asymetrie není problémem jen u zmíněných realitních makléřů a CDO, ale jak jsem poukázal výše je kaţdodenní součástí našeho ţivota. Toto zjištění je ovšem v rozporu s klasickou ekonomií, která stojí na myšlence, ţe všichni účastníci ekonomického ţivota jsou racionální a plně informovaní. Jedinou moţností jak tuto informační asymetrii tlumit je patřičná regulace.

2.7. Regulace Dnes stejně jako v minulosti se volá po zpřísnění regulace, ale povaţovat americké bankovnictví za neregulovanou dţungli je naprostý nesmysl. Finanční sektor ve Spojených státech je od třicátých let, kdy vypukla Velká deprese velmi silně regulován. Od té doby byla pochopitelně přijata řada dalších opatření slouţících k zajištění bezpečnosti a transparentnosti na trzích. Jedním z nich byl zákon Sarbanes-Oxley (SOX)54 z roku 2002, který reagoval na účetní aféry typu Enron. Zákon stanovuje nové povinnosti a odpovědnosti podnikového managementu, ředitelů, právníků, účetních a auditorů, za účelem vytvoření prostředí, ve kterém se finanční problémy firmy odhalí ještě v jejich zárodku a nebude docházet k obdobným podvodům. Zákon se netýká pouze domácích firem, ale také zahraničních společností kotovaných na amerických akciových trzích a statutární orgány čelí drakonickým trestům finanční i trestněprávní povahy. Odpůrci tohoto zákona argumentují např. jeho obrovskou administrativní a finanční zátěţí pro firmy. Ti, kteří nechtějí podstupovat tato opatření, se mohou obrátit třeba na Evropu, kde jsou burzovní a bankovní pravidla liberálnější. „Sox měl však jeden úsměvný a nepředvídaný následek – Londýn začal přebírat po New Yorku postavení největšího světového finančního centra. K naprosté většině skandálů totiţ došlo v Americe, a tak v Evropě neexistoval tak velký tlak na zpřísnění regulačních standardů. Kolem roku 2007 vyšla spousta článků tvrdících, ţe Londýn je větší a skvělejší neţ New York, a vinu za to měl

54

http://en.wikipedia.org/wiki/Sarbanes%E2%80%93Oxley_Act

32

nést či vděk naopak přijímat Sarbanes-Oxleyův zákon.“

55

Americká banka je tedy jeden

z nejregulovanějších subjektů na trhu. Jedním z důvodů proč regulace selhala, byla slepá víra v pocit bezpečí, jeţ navozovala samotná přísná regulace. Pokud křiţovatku řídí policista, mnohdy zapomeneme na pravidlo rozhlídnout se doleva, doprava a znovu doleva. Nikdo nekontroloval produkty na finančním trhu, protoţe se domníval, ţe uţ to za něj udělal uţ někdo jiný. Kaţdý známe rčení, ţe „Zákony jsou od toho, aby se porušovaly.“, ale porušovaní zákonů je trestné a nikdo nechce být trestně stíhán, proto by toto rčení mělo znít takto „Zákony jsou od toho, aby se obcházely.“ Obcházení zákonů se řídí jednoduchou formulí „Co není zakázáno, je dovoleno.“ bez přihlíţení k okolnostem nebo ohledu na důsledky. Do jisté míry je to kreativní proces nacházení mezer v zákoně a jejich vyuţívání. Dalo by se také říct, ţe nalézáním chyb v systému (zákoně) můţe dojít k jeho vylepšování formou novelizací apod. Dalším důvodem proč regulace selhala, je ţe nedokázala drţet krok s invencí tvůrců nových finančních instrumentů. Jedním ze způsobů regulace činnosti bank je nařízení o kapitálové přiměřenosti, které představuje minimální výši kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat. Zvyšování kapitálové přiměřenosti znamená vyšší bezpečnost pro klienty, na druhé straně však sniţování zisku banky připadajícího na jednotku kapitálu. Způsob jak se tomuto nařízení vyhnout umoţnil proces sekuritizace a vyuţívání CDO. Odprodejem sekuritizovaných úvěrových produktů ve formě CDO jiné nebankovní organizaci, která následně zvýšila důvěryhodnost cenných papírů obstaráním akreditivu či jiné záruky, kladným ratingovým ohodnocením a následným prodejem investorům se obešla jak regulace bank, tak kapitálová přiměřenost. Přimícháváním určitého poměru rizikových úvěrů ke kvalitním, zabalením do balíku a odprodejem formou nově vzniklého cenného papíru došlo k sníţení úvěrové angaţovanosti a nemusel se tedy zvyšovat kapitál banky a zároveň se věřilo, ţe dojde k rozptýlení rizika. Za normálních okolností je diverzifikace správným řešením avšak v momentě, kdy vypukla hypoteční krize, byla najednou kaţdá finanční instituce podezřelá z vlastnictví rizikových cenných papírů a rázem nikdo nechtěl obchodovat s nikým. Panika zachvátila celý trh a

55

ANDERSON, Geraint.: Cityboy: peníze, sex a drogy v srdci londýnského finančního světa., Praha: Millenium, 2010, str. 220.

33

ceny téměř všech investic, dokonce i těch, které nemohly mít souvislost s americkými hypotékami, klesaly. Dalším úvěrovým derivátem jsou například CDS, tedy credit default swap, přeloţený do češtiny jako swap úvěrového selhání. Problémů je zde hned několik. V podstatě se nejedná o cenný papír, ale pojistný kontrakt, který je v účetnictví zachycen svou trţní cenou, která se však v čase mění, tudíţ neposkytuje pravdivé a přesné údaje, a to můţe mít výrazný vliv na finanční výsledky firmy. „Pro ujasnění mechanismu si představme příklad, ţe si investor koupí CDS kontrakt od en: Citibank chránící proti kreditní události referenčního emitenta en:AIG Corp. Investor bude platit pravidelné platby společnosti Citibank za poskytnutou ochranu. V případě, ţe se AIG dostane do úpadku nebo nebude platit kupónové platby ze svých dluhopisů, Citibank s investorem toto selhání vypořádá jedinou platbou a CDS kontrakt je ukončen. Jestliţe tento investor vlastní dluhopisy AIG, lze celou operaci povaţovat za formu zajištění. Ale CDS kontrakt si investor můţe koupit i bez toho, ţe vlastní dluhopisy emitované AIG – jedná se tedy o spekulaci proti solventnosti AIG. Pokud se AIG opravdu dostane do platební neschopnosti, investor bude odměněn vypořádáním od Citibank.“ 56 Tento typ podnikání opět nebyl nikým regulován a hrozilo obrovské riziko ze strany prodávajících, ţe v případě hromadného plnění pojistných kontraktů nebudou schopny dostát svým závazkům. Absence jakékoli regulace ratingových agentur přispěla k finanční krizi. „Morální hazard u ratingových agentur byl nade vší pochybnost potvrzen výslechem analytiků Moody’s. Ti přiznali, ţe je strach o kariéru a o odměny vedl k lepšímu hodnocení investičních produktů (AAA) oproti realitě. Podíl na trhu dostal přednost před starostí o bonitu. Vysvětleno takto by se mohlo zdát, ţe jde o selhání několika chamtivých jednotlivců. Není to tak. Jde o systémový morální hazard; pokud by totiţ nějaká ratingová agentura neocenila produkt výhodně, jiná by zaujala její místo. Pro podporu konkurence bylo v 70. letech ratingovým agenturám umoţněno, aby jim místo investorů platících za rating platili emitenti dluhu. To vedlo ratingové agentury ke konkurenci tím, ţe „podlézaly“ investičním bankám, které byly připraveny štědře platit za ratingy, které potřebovaly. Ratingový trh má silně oligopolní podobu. Ratingové agentury Moody’s, Standard and Poor’s a Fitch de facto kontrolují celý americký ratingový trh. Pozice ratingových agentur byla dále posílena 56

http://cs.wikipedia.org/wiki/Credit_default_swap

34

poţadavky regulátorů k obstarávání si určitých ratingů; účastníci finančního trhu tak byli nuceni vyuţívat stále více ratingové agentury. Regulace a efektivní dohled nad tímto „odvětvím“ ovšem neexistoval. Komplikované a neprůhledné deriváty, kterým téměř nikdo nerozuměl (CDO), vytvářely závislost investorů na posouzení těchto agentur.“ 57

2.8. Animal spirit "…animal spirits, tedy otrocky přeloţeno zvířecí duch (lépe přeloţeno duševní, cosi, co námi - dle Aristotela - hýbá, co nás animuje). Animal Spirits v nás jedná emotivně, spontánně, nedomýšlí důsledky, chová se jakoby zvířecky. Právě tímto principem Keynes ve své stěţejní knize Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz odůvodňuje mnohé v ekonomice.“ 58 Tímto termínem by se dalo označit i jednání mnoha účastníků na trzích, které následně vedlo ke vzniku krize. Dlouhodobý hospodářský růst, dostupnost peněz formou nízkých úrokových sazeb, vládní politika podpory bydlení a další kroky vyvolaly v lidech optimismus, ţe si splní svůj americký sen. Všudypřítomná dobrá nálada, ochota kupovat a touha po zisku se ovšem změnila v chamtivost. Realitní makléři přesvědčovali klienty o výhodnosti investice do nemovitosti, o růstu jejich cen do nebes, pomáhali jim falšovat údaje o příjmech, zatajovali důleţité ustanovení ve smlouvách a to vše jen proto, ţe nenesou ţádnou odpovědnost za uzavření hypotéční smlouvy. Jejich motivace je čistě finanční, jsou totiţ placeni provizemi z objemu zprostředkovaných smluv, a tak je v jejich zájmu sjednat co nejvíce smluv na co nejvyšší částku. Finanční makléři a celá obchodní oddělení bank se chovaly stejně. Vysoké provize, mzdové bonusy a jiná osobní ohodnocení je motivovaly k maximalizaci zisku nad uţitkem. „Richard Severin Fuld generální ředitel zkrachovalé investiční banky Lehman Brothers, dostal v březnu 2007 bonus ve výši 22 milionů dolarů za rekordní výsledky, kdy bance vydělal 4,2 miliardy dolarů.“ 59

57

ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona.: Globalizace a krize: souvislosti a scénáře., Všeň: Grimmus, 2010,str. 108. SEDLÁČEK, Tomáš.: Animal spirits a racionalita: strach z obojího., [online]. 59 ŠTICKÝ, Jiří.: Čtyřicet tisíc bankéřů z Lehman Brothers hledá práci., [online]. 58

35

Ostatně i výše zmiňované ratingové agentury přestaly plnit svou funkci jenom proto, ţe jejich zisk byl závislý na tom, zda půjdou s davem a budou při hodnocení přivírat oči, stejně tak jak činí konkurence. Zřejmě se všichni nechali inspirovat citátem Jana Nerudy „Kdo chvíli stál, jiţ stojí opodál den ţádný dvakrát se jiţ nenarodí, čin dvakrát neuzraje.“ „Herd behavior“ v překladu „chování stáda“ popisuje, jak mohou jednotlivci ve skupině jednat společně bez předchozího plánu. Britský evoluční biolog William Donald Hemilton tvrdil, ţe kaţdý jednotlivý člen skupiny prchající před dravcem sniţuje nebezpečí pro sebe tím, ţe se pohybuje co nejblíţe ke středu prchající skupiny. 60 Tak se objeví stádo jako celek pohybující se spolu, ale jeho funkce vyplývá z nekoordinovaného chování jednotlivce. Tento termín se však netýká pouze zvířat, ale lze jej pouţít také na chování lidí v kolektivu, například během účasti na sportovních akcích, náboţenských shromáţděních, pouličních demonstracích, ale také třeba během investování. Také psychologové Gustav Le Bon a Philip Zimbardo zjistili, ţe člověk ve větším kolektivu se chová jinak, neţ by se choval individuálně. 61 Nemůţeme se tedy divit chování investorů, kteří podléhají všeobecné optimistické náladě, která panuje na trzích, a kupují akcie nikoliv na základě jejich fundamentu, nýbrţ (ne)vlastního přesvědčení o růstu aktiva. Tato nereálná očekávání se ukázala jiţ v předchozích bublinách, které praskly, a nezáleţí na tom, zda jde o nemovitosti, akcie technologických firem, nebo tulipány. V momentě, kdy se nálada na trzích obrátí, je situace v podstatě stejná, pouze dochází k odprodejům aktiv z důvodů panického strachu, bez ohledu na jejich fundament. Do července roku 2007 se globální ekonomika stále vyvíjela dobře a hospodářství rostlo téměř po celém světě.

60 61

http://en.wikipedia.org/wiki/Herd_behavior http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD

36

Po událostech v letech 1930 rostl Index DJIA aţ do roku 2000, poté proţíval období technologické bubliny, teroristických útoků, účetních skandálů, jeţ jej ovlivňovaly do roku 2003. Poté je opět viditelné oţivení způsobené úvěrovou expanzí, které trvalo aţ do poloviny roku 2007.

37

20.7.2007 vyšel v Mladé frontě článek „Nejsledovanější světový burzovní index Dow Jones poprvé v historii uzavřel obchodování nad hranicí 14 000 bodů. Americké akcie ve čtvrtek posílily díky příznivým výsledkům technologických a průmyslových firem, které převáţily nad obavami ze špatné situace na hypotečním trhu. „ 62 Mladá fronta DNES 18.9.2007 „Americká centrální banka po čtyřech letech sníţila úroky. Základní sazba je niţší o půl procentního bodu a dosahuje 4,75 procenta. Fed tak řeší krizi hypoték. Na předchozí hodnotě 5,25 procenta se úrok zastavil po sedmnácti navýšeních v řadě. Američané se vrací k uvolňování měnové politiky po více neţ čtyřech letech. Naposledy se peníze ve Spojených státech zlevňovaly v červnu 2003, kdy se dostaly na 46leté minimum jednoho procenta. Nyní ale Američané musí řešit váţný problém. Krize hypoték můţe způsobit krizi úvěrového trhu a celou americkou ekonomiku poslat do recese. Právě niţší úroky mají dalšímu poklesu trhu s bydlením zabránit. Niţší úroky tak mohou ekonomice pomoci.“ 63 Obě zprávy však zřejmě měly za cíl pouze zmírnit paniku, která na trzích jiţ panovala. Nikdo ve skutečnosti nevěděl, kdo všechno má ve svých portfoliích deriváty sloţené z amerických subprime hypoték, a tato nejistota přerostla v nedůvěru. Názor, ţe špatné úvěry mohou být všude, panoval ve všech bankách, a to způsobilo ohromný nárůst vnímaného rizika na mezibankovních trzích, kde si banky nechtěly půjčovat mezi sebou, a hovořilo se o „credit crunch“ tedy o úvěrové krizi. Mladá fronta DNES 5.11.2007 „Americká firma Citigroup se kvůli úvěrové krizi, kterou odstartovala krize hypoték, dostala do velkých potíţí. Prodělala spoustu peněz a oznámila, ţe zřejmě odepíše asi 11 miliard dolarů. Tato výše analytiky šokovala. Šéf firmy Charles Prince reagoval na situaci rezignací, informoval The Wall Street Journal. Prince je druhým významným manaţerem velké americké banky, který musel z funkce odejít. Před týdnem rezignoval ze stejných důvodů ředitel banky Merrill Lynch Stan O'Neal. Merrill musel odepsat ztrátové investice za 8,4 miliardy dolarů a utrpěl největší ztrátu v historii.“ 64 Ceny akcií samozřejmě klesaly ze svých oslavovaných maxim a na konci roku 2007 byl index DJIA na hranici 12 800 bodů. Banky po celém světě vykazovaly ztráty a byly zachraňovány jak formou fúzí, tak státních dotací a došlo také ke znárodňování (Fannie 62

ŠPAČKOVÁ, Iva.: Dow Jonesův index poprvé uzavřel nad 14 000 bodů., [online]. FATUROVÁ, Marie.: USA hasí hypoteční krizi, po 4 letech snižují úroky., [online]. 64 ŠPAČKOVÁ, Iva.: Citigroup má velké problémy, její šéf rezignoval., [online]. 63

38

Mae – Federal National Mortgage Association a Freddie Mac – Federal Home Loan Mortgage Corporation)65. Do jisté míry byl státní zásah nápravou vlastních chybných politických rozhodnutí a také nevyhnutelným opatřením, protoţe svět jiţ byl poučen z krize ve třicátých letech a věděl, ţe pokud nechá banky padnout, uvrhne tak ekonomiku do dlouhé recese, nezaměstnanosti a výdaje na záchranu vzrostou ještě víc. V září roku 2008 zaţily trhy obrovský šok, kdyţ se z chamtivce stal skrblík. Na rozdíl od výše zmíněné makléřské společnosti Merill Lynch, kterou koupila druhá největší americká bankovní skupina Bank of America, se investiční bance Lehman Brothers nepodařilo najít kupce, a proto poţádala o ochranu před věřiteli.66 Centrální banka (Fed) a ministerstvo financí však odmítly dát k dispozici peníze daňových poplatníků. Americká vláda se rozhodla ušetřit s odůvodněním, ţe banka Lehman Brothers na rozdíl od ostatních institucí nepředstavuje systémové riziko. Tím však dala najevo, ţe centrální banka přestává plnit roli věřitele poslední instance, coţ vyvolalo na trzích paniku. Sílu emocí na pohyb cen akcií ilustruje vývoj indexu DJIA, který byl v listopadu 2008 na hranici 8 000 bodů a pokračoval dál směrem dolů aţ do března 2009, kde se zastavil na hranici 6 626 bodů. Obor vzniklý v 80. letech, behaviorální finance, tak nabývá na významu a dnes jiţ nikdo nepochybuje o tom, ţe vývoj cen akciových indexů je více ovlivňován psychologií účastníků, neţ důleţitými fundamenty.

2.9. Shrnutí Finanční krize oficiálně začala v březnu 2007, kdy si úřady připustily, ţe na hypotečním trhu není vše v pořádku. Lidé mají problémy se splácením úvěrů a nucené prodeje nemovitostí sniţovaly hodnotu reálných aktiv, na jejichţ základě byly postaveny úvěrové deriváty. Jak jsme si však ukázali, kořeny tohoto stavu lze vystopovat jiţ mnohem dříve. Ať uţ v prosazování vládní politiky podpory bydlení, nebo expanzivní měnovou politikou, která měla původně ochránit americkou ekonomiku před recesí, která hrozila v důsledku událostí po roce 2000. Je s podivem, ţe přestoţe se o problémech v oblasti hypoték vědělo uţ v březnu, akciové trhy zareagovaly aţ o několik měsíců později. O efektivitě trhů tedy nemůţe být řeč. Rovněţ byla vyvrácena všeobecně zaţitá domněnka, ţe investice do 65 66

http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_takeover_of_Fannie_Mae_and_Freddie_Mac HORÁČEK, Filip.: Americká Lehman Brothers žádá o ochranu před bankrotem., [online].

39

nemovitostí je jistá a bezpečná forma zhodnocení peněz. Finanční krize také poukázala na řadu dalších nedokonalostí, jimiţ trhy trpěly. Šlo o nedostatečnou regulaci, která nepostihovala všechny potřebné organizace a neudrţela krok s inovační schopností tvůrců finančních instrumentů anebo všudypřítomná informační asymetrie. Svou úlohu během finanční krize sehrála i psychologie, kdy původní optimismus vystřídal pesimismus, kterým vyvrcholila finanční krize na podzim 2008, kdy Fed přestal plnit úlohu věřitele poslední instance. Americká finanční krize nezbořila pouze Wall Street, ale pořádně zatřásla i evropským finančním systémem a v rámci globalizace citelně ovlivnila i řadu dalších zemí. Během této finanční krize jsme měli mimo jiné moţnost pozorovat kombinaci hned několika spouštěcích mechanizmů. Liberalizaci finančního sektoru (JONÁŠ), následky úvěrové expanze (FISHER), chování investorů během cenových bublin (BLAKE), vliv vysoce spekulativních jednotek na ekonomiku (MINSKY), selhání trhu vlivem informační asymetrie (MISHKIN) a následná panika (DIAMOND a DYBVING).

40

3. Analýza dopadů finanční krize na českou ekonomiku 3.1. Historické souvislosti Jak uvádí profesor Holman67, Česká národní banka v říjnu roku 1995 učinila výrazný krok k liberalizaci finančních toků a umoţnila obchodování s českou korunou na mezinárodních měnových trzích. Úrokové sazby byly tehdy vzhledem k inflaci vyšší neţ v jiných zemích a proto začal v nebývalé míře plynout do země krátkodobý kapitál. Jelikoţ tehdy byla měna v reţimu fixního kurzu, zareagovala v únoru 1996 centrální banka rozšířením fluktuačního pásma na ± 7,5%. V červenci roku 1996 centrální banka dále rozhodla o zvýšení povinných minimálních rezerv bank a dalším zvýšení úrokových sazeb. Na počátku roku 1997 začala propukat hospodářská recese. Zhoršující se stav české ekonomiky a také měnová krize v Asii byly příčiny, jenţ vedly investory ke zbavování se koruny a zahraniční kapitál opouštěl zemi. V květnu došlo ke spekulativnímu útoku na českou měnu a centrální banka nejprve zvedla úrokové sazby a poté přešla od reţimu pevného kurzu ke kurzu plovoucímu a tím zabránila větší krizi. Tato změna měla také za následek vznik nové protiinflační strategie - inflační cílování. Stále prosazovaná restriktivní politika prohlubovala recesi, v níţ se ekonomika nacházela, a zpřísněné poţadavky na banky spolu s vysokými sazbami úroků způsobily „credit crunch“. Recese se táhla téměř tři roky a v momentě, kdy se zdála být ekonomika z nejhoršího venku a HDP byl opět v kladných číslech (3,7%), praskla internetová bublina. Reakci americké centrální banky na události z počátku 21. století jiţ známe a protoţe provázanost jednotlivých ekonomik vlivem globalizace si uvědomují všichni centrální bankéři, přistoupila ke sniţování úrokových sazeb celá Evropa, včetně ČR.

67

HOLMAN, Robert.: Měnová krize 1997. [online].

41

Uvolňování restriktivní politiky po měnové krizi, následné sniţování úrokových sazeb a s tím spojené opětovné fungování úvěrování znovu nastartovalo ekonomiku. Motorem hospodářkého růstu tedy byla, stejně jako ve Spojených státech, úvěrová expanze.

Zadluţenost českých domácností se mezi roky 2000 – 2009 zvedla osminásobně a celkem tvořila téměř bilion korun (973,5 mld. korun), z toho (684 mld. korun) bylo tvořeno úvěry na bydlení.

42

Kromě ţivotní úrovně, kdy průměrné mzdy vzrostly z 13 000,- Kč v roce 2000 na téměř 23 000,- Kč v roce 2008, rostl i hrubý domácí produkt skoro aţ k 8% a nezaměstnanost naopak klesala k 5%.

43

Obdivuhodný výkon českého hospodářství však není zásluhou naší vlády, ta je odpovědná pouze za zvyšující se schodek veřejného rozpočtu, ale následkem globalizace a hlavně dostupnosti kapitálu. Obdobnou éru hojnosti zaţíval ve stejném období téměř celý svět. „Časopis Fortune otiskl článek s názvem The Greatest Economic Boom Ever – Největší ekonomický boom v historii. „Toto je zdaleka nejsilnější stav globálního hospodářství, jaký jsem viděl během své kariéry,“ uvádí v článku americký ministr financí Hank Paulsen. Je to pravda. Celosvětový hrubý domácí produkt vzrostl od roku 2000 v nominálním vyjádření o více neţ 70 procent v dolarovém vyjádření. Světový obchod vzrostl od roku 2000 dvojnásobně. Nezaměstnanost klesla tak, ţe se hovoří o nedostatku pracovních sil. Rovnoměrnější rozloţení světového růstu je způsobeno globalizací. Ještě nikdy nebyly bariéry pro světový obchod a pro pohyb kapitálu tak nízké. Díky pádu bariér a následné zostřené konkurenci klesají ceny spotřebního zboţí a některých sluţeb. Inflace je díky tomu velmi nízká a centrální banky necítí potřebu výrazně zvyšovat sazby.“ 68

3.2. Důsledky finanční krize Krize v USA začala nejprve v oblasti nemovitostí, kdy většina ekonomů, analytiků a jejich prostřednictvím média tvrdila, ţe se jedná o dosti vzdálený a izolovaný sektor a jeho problémy nebudou mít téměř ţádný dopad na Českou republiku. Tehdy zřejmě málokdo tušil potencionální sílu problému, která byla skryta v sekuritizovaných balíčcích CDO, které se formou nevinné a původně správně zamýšlené diverzifikace rizika rozšířily do celého světa. Světa plného emocí a strachu z vlastnictví toxických aktiv, jeţ vedlo k zadrhnutí jedné z hlavních funkcí bankovnictví a omezení likvidity na trhu, které mělo po celém světě za následek značné problémy bank, mnohdy končící krachem. Selhání další funkce trhu, věřitele poslední instance, bylo krutou ranou pro akciový trh a srazilo jej na kolena. O moţných dopadech se poměrně brzy (21.12.2007) zmínil MMF: Krize hypotečního trhu v USA zbrzdí i evropskou ekonomiku "Dopady, které se dají změřit, zejména v MMF, jsou významné. Růst se zpomalí." uvedl ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. MMF mimo jiné pochválil koordinované kroky centrálních bank velkých ekonomik ve snaze řešit světovou krizi úvěrů. Za situace, kdy si banky nechtějí půjčovat

68

KOHOUT, Pavel.: Vítejte ve zlatých časech., [online].

44

peníze navzájem, daly centrální banky k dispozici bankovním systémům nové prostředky. Fond připomněl, ţe měnová politika musí zůstat flexibilní. 69 Předpověď se vyplnila a růst českého HDP, který se do té doby pohyboval v průměru 6% za rok, byl v roce 2008 pouze 2,5% a za rok 2009 dokonce – 4,1%. Vzhledem k vyjádření České národní banky se není čemu divit. „Česká ekonomika se řadí k nejvíce otevřeným ekonomikám nejen v Evropě, ale i ve světě. Pouţijeme-li podíl exportu či importu na hrubém domácím produktu jako ukazatel otevřenosti české ekonomiky, který v roce 2010 činí přes 75 %, pak její značný vzestup je patrný jiţ od druhé poloviny 90. let. Dynamický vzestup míry otevřenosti byl tehdy odstartován liberalizací zahraničního obchodu a zavedením konvertibility měny jako zásadní součásti transformačních opatření. Tyto změny postupně vedly k zásadnímu obratu jak v teritoriálním zaměření českého zahraničního obchodu (odklon od východních trhů k západním vyspělým zemím), tak i k hlubokým změnám v jeho zboţové struktuře. V současnosti činí podíl zemí Evropské unie na českém obratu zahraničního obchodu 75 %. Hlavním obchodním partnerem České republiky je Německo, se kterým je realizováno přibliţně 30 % celkového českého obratu zahraničního obchodu. Jak ukázala odeznívající globální hospodářská krize, ekonomická vazba na země Evropské unie a zejména na Německo je dnes tak silná, ţe ekonomický pokles u daných zemí (a jejich hlavních obchodních partnerů) se vlivem exportního kanálu a poklesu zahraniční poptávky dříve či později nevyhnutelně přenese i do české ekonomiky.“70

Nemovitostní trh Úvěrová expanze se obdobně jako v dalších zemích projevila zejména ve stavebním průmyslu a na nemovitostním trhu. Nízké úrokové sazby, růst objemu úvěrů a touha po vlastním bydlení, zvyšovala kaţdoročně cenu nemovitostí a jejich nákup byl v České republice, stejně jako všude ve světě, povaţován za nejjistější investici.

69 70

ŠPAČKOVÁ, Iva.: MMF: Krize hypotečního trhu v USA zbrzdí i evropskou ekonomiku., [online]. Opis textu z oficiálních stránek ČNB dostupný [online] http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/.

45

Růst objemu nově poskytnutých hypoték dosahoval svého maxima v červnu 2007. Následné zpomalení dynamiky růstu hypotečních úvěrů v České republice do určité míry souvisí s nasycením trhu. Domácnosti vykazující vyšší a hlavně stabilní příjem umoţňující zadluţit se na 10, 15, 20 a v některých případech dokonce na 30 let si jiţ vlastní bydlení pořídily a jim podobných se nyní vyskytuje jiţ méně. Tato myšlenka nás přivádí k další odlišnosti od amerického trhu s nemovitostmi a tím je posuzování bonity klienta. V našich podmínkách je toto kritérium jedním ze zásadních parametrů posuzovaných před udělením úvěru, a proto riziko „defaultu“, tedy nesplácení, je mnohonásobně niţší a problém tzv. „subprime“ hypoték se u nás nevyskytuje. Reálnými dopady krize na český nemovitostní trh tak bylo pouze pozastavení developerských projektů, mírné zvýšení úrokových sazeb a pokles cen nemovitostí o téměř 20%, coţ můţe být bráno jako pozitivní jev pro ty, kteří o pořízení vlastního bydlení teprve uvaţují.

46

Finanční instituce O absenci rizikových hypoték u českých bank jiţ byla zmínka výše. Také různá toxická aktiva v podobě instrumentů sloţitého derivátového charakteru a větší mnoţství dluhopisů zemí, jeţ se ocitly v problémech se splácením, se v bilancích českých bank nevyskytovaly, a proto zůstal tento segment finanční krizí téměř nepostiţen. V roce 2008 sice stagnoval, ale v následujícím roce 2009 jiţ opět dosahoval zisku. České banky se zaměřují převáţně na retailové bankovnictví, jehoţ ziskovost plyne převáţně z rostoucích poplatků a hlavně velmi vysoké úrokové marţe. Zdravá bilance českých bank je do jisté míry dána také privatizací českých bank, které jsou nyní vlastněny nadnárodními společnostmi a jejichţ špatné úvěry z minulosti byly před jejich prodejem převedeny na stát. Podle Petra Čudy71 přesahovaly v roce 2003 náklady na konsolidaci českého bankovního sektoru 343 mld. korun, a stále se přitom nejednalo o konečné číslo. Nervozita na mezibankovním trhu však působila mezinárodně, prémie za kreditní riziko rostla a centrální banky dodávaly likviditu, následně došlo ke zpřísnění úvěrových standardů, coţ přispělo k ochabnutí ekonomického růstu. Navýšení rizika alternativních investic vedl k růstu vkladů, především netermínovaných, čímţ domácnosti dodávaly bankám likviditu. K preferenci těchto vkladů mohla přispět také změna parametrů pojištění vkladů (náhrada 100% z objemu vkladů, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tis. EUR.) Finanční krize se určitým způsobem promítla také do hospodářských výsledků nebankovních finančních institucí, jako jsou pojišťovny, penzijní fondy, podílové fondy apod. U pojišťoven šlo zejména o odklon od produktů ţivotního pojištění v důsledku zvýšené opatrnosti klientů při investování svých finančních prostředků. Panikou vyvolané výprodeje na akciových trzích se nevyhnuly ani indexu PX a výrazný pokles cen aktiv se promítnul do bilancí penzijních i otevřených podílových fondů a všech dalších institucí spojených s investováním.

71

ČUDA, Petr.: Náklady na restrukturalizaci bankovního sektoru v České republice. [online].

47

Česká koruna 39,85 CZK/USD

72

a 34,58 CZK/EUR 73, takové byly kurzy naší koruny v roce 2000, kdy

byl do funkce guvernéra ČNB jmenován Zdeněk Tůma. Za posledních deset let, od konce května 2000 do konce května 2010, česká koruna posilovala vůči euru průměrně o 3,6 procenta ročně. Celkově koruna posílila za toto období o 42 procent. Kdyţ se podíváme na americký dolar, vidíme obdivuhodný výkon koruny v podobě 97% nárůstu. Ještě více posílila koruna vůči britské libře: o 100,7 procenta. Vzhledem k tradičně silnému švýcarskému franku posílila česká koruna během deseti let o 30,8 procenta. Oproti švédské koruně posílila její česká sestřenka o 67,1 procenta. Ve srovnání s japonským jenem koruna posílila o 38,3 procenta. A vezmeme-li měnu rychle rostoucí Číny, česká koruna získala oproti renminbi 62 procent. Ať otáčíme glóbem na všechny strany, ať zkoumáme měny všech moţných blízkých i exotických ekonomik, nikde na světě nenajdeme měnu, která by v období posledních deseti let byla silnější neţ česká koruna. 74 Česká republika se díky stabilnímu bankovnímu sektoru, který byl téměř nezasaţen finanční krizí, a silné měně, která navíc udrţovala nízkou inflaci, stala doslova ostrovem bezpečí. Od počátku roku 2008 do republiky plynul kapitál z celého světa, který hledal

72

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 74 KOHOUT, Pavel.: Silnější než Jágr., [online]. 73

48

bezrizikový přístav. Tím však docházelo k ještě rychlejšímu posilování české koruny, které však nebylo udrţitelné, a měna následně proţila korekci.

Reálná ekonomika Výše jiţ bylo poukázáno na to, ţe za růstem českého hospodářství stála především úvěrová expanze. A protoţe stimulovat ekonomiku pomocí úvěrů nelze donekonečna, čekal Českou republiku pokles a zpomalení růstu tak, či onak a finanční krize tento proces jen urychlila. Díky ní docházelo ke sniţování zahraniční a následně i domácí poptávky, firmy měly problémy s financováním, protoţe banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů, a příliv kapitálu způsobil silné posilování koruny, které se negativně promítalo do konkurenceschopnosti podniků. Mezi nejoblíbenější obory v době konjunktury patřily nemovitosti a s nimi spojený stavební průmysl, a také automobilový průmysl, kterému se dostávalo různých dotací a výjimek v poskytování úvěrů. Česko se za posledních deset let stalo automobilovou velmocí a to jak ve výrobě aut, tak samotných dílů. Automobilový průmysl se podílí na hrubém domácím produktu více neţ jednou pětinou a ţádný jiný průmysl v česku nezaměstnává tolik lidí. Většina výrobců automobilů vyuţívá metodu „Just in time“, kterou poprvé zavedla Toyota Company jiţ v roce 1926. Jedním ze stěţejních bodů této strategie je řízení výrobního procesu na základě aktuální potřeby. Logistika probíhá i několikrát během dne tak, aby bylo dosaţeno 49

minimálních zásob materiálu ve skladech. Pokles celosvětové poptávky se proto v tomto odvětví projevil nejcitelněji a omezování počtu směn se brzy změnilo v úplné zastavení výroby a propouštění zaměstnanců. Vzhledem k silné citlivosti české ekonomiky na vývoj vnějšího prostředí se hospodářská recese mnoha zemí přenášela do téměř všech odvětví. Kromě jiţ zmíněného automobilového průmyslu byly obzvlášť těţce postiţeny obory, které jiţ delší dobu byly na ústupu v důsledku velmi silné mezinárodní konkurence. Např. textilní nebo sklářský průmysl. Tabulka č. 2: Vývoj ve vybraných odvětvích Index produkce (předchozí rok = 100)

Vybraná odvětví 2006

2007

2008

2009

Průmysl celkem

108,31

110,65

98,19

86,36

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

118,22

116,66

99,09

89,10

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

108,03

90,08

104,50

72,52

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

97,95

117,80

97,49

78,90

Výroba oděvů

81,87

92,66

95,02

87,85

Stavební produkce

106,00

107,10

100,00

99,10

Zemědělská produkce

102,27

120,18

119,78

97,68

Těžba dřeva

107,68

108,51

106,19

105,50

Zdroj: ČSÚ

Zahraniční obchod V roce 2009 se zahraniční obchod velmi výrazně sníţil, coţ se projevilo v propadech vývozu i dovozu zboţí a sluţeb. Objem exportu byl o 335 mld. korun niţší neţ v roce 2008 a objem importu se sníţil o 417 mld. korun. Naopak obchodní bilance dosahovala v krizovém roce 2009 největšího přebytku v novodobé historii. Tato skutečnost však není nikterak mimořádným jevem, neboť k obdobným přebytkům zahraničního obchodu docházelo u řady proexportně orientovaných zemí. Významnou část celkového exportu České republiky tvoří vývoz automobilů, který, jak jiţ víme, byl v důsledku sníţené poptávky postiţen nejvíce. K poklesům prodeje a vývozu automobilů docházelo od počátku roku 2008 a obrat nastal aţ počátkem roku 2009, kdy řada zemí zavedla tzv. šrotovné – tedy moţnost získat bonus na nákup nového vozu při likvidaci starého.

50

Tabulka č. 3: Objemy zahraničního obchodu zahraniční obchod

2008

2009

Rozdíl

Vývoz celkem (mld. Kč FOB)

2 473,7

2 138,6

-335,1

Vyspělé tržní ekonomiky

2 241,4

1 935,0

-306,4

2 107,9

1 812,0

-295,9

759,7

694,5

-65,2

Dovoz celkem (mld. Kč CIF)

2 406,5

1 989,0

-417,5

Vyspělé tržní ekonomiky

1 817,3

1 498,7

-318,6

1 611,4

1 327,8

-283,6

643,3

528,6

-114,7

Bilance celkem (mld. Kč)

67,2

149,6

82,4

Vyspělé tržní ekonomiky

424,0

436,3

12,3

496,6

484,2

-12,4

116,3

165,8

49,5

z toho:

EU 27 z toho: Německo

z toho:

EU 27 z toho: Německo

z toho:

EU 27 z toho: Německo

Zdroj: ČSÚ

50,0%

20%

40,0%

15%

30,0%

bilance zahraničního obchodu osobními automobily export osobních automobilů (y /y v %)

20,0%

10%

1q10

3q10

50 40

30

0,0%

0%

-10%

60

10,0%

5%

-5%

3q09

1q09

3q08

1q08

3q07

25%

1q07

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

export automobilů

1998

a HDP 1997

Graf č. 21: Vliv šrotovného na obchod a

1996

Graf č. 20: Vývoj zahraničního obchodu

-10,0% Hrubý domácí produkt

20

-20,0% 10

Vývoz zboží a služeb

-30,0%

Dovoz zboží a služeb

-40,0%

-15%

Zdroj: ČSÚ

0

Zdroj: ČSÚ

51

Zaměstnanost Recese české hospodářství se projevila také na trhu práce. Celková zaměstnanost v české ekonomice klesla v roce 2009 meziročně o 1,4%, coţ odpovídá počtu zhruba 68 000 lidí. Během roku 2009 klesal počet zaměstnanců téměř ve všech odvětvích s výjimkou vzdělávání, stavebnictví, obchodu. Naopak největší ztráty v počtech zaměstnanců (okolo 9%) zaznamenal průmysl. Došlo k výraznému sníţení volných pracovních míst na jednoho uchazeče a obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 6,7%, coţ odpovídá zhruba 350 000 nezaměstnaným osobám. Tabulka č. 4: Vývoj zaměstnanosti ve vybraných sektorech národního hospodářství 2008

2009

rozdíl v tis.

rozdíl v %

5 002,5

4 934,3

-68,2

-1,4

158,8

153,8

-5,0

-3,1

1 546,4

1 406,4

-140,1

-9,1

stavebnictví

480,8

496,7

15,9

3,3

obchod

619,2

630,9

11,7

1,9

peněžnictví

115,9

110,4

-5,5

-4,7

Vzdělávání

283,9

295,6

11,7

4,1

zdravotnictví

327,6

323,4

-4,2

-1,3

229,8

352,2

122,4

53,3

Zaměstnaní v NH (tis. osob) z toho:

zemědělství Průmysl

Nezaměstnaní celkem (tis. osob) podle dosaženého vzdělání: Základní

68,1

82,9

14,8

21,7

střední bez maturity

93,2

155,4

62,2

66,7

střední s maturitou

55,3

92,8

37,5

67,8

7,7

58,3

-60,3

-66,1

Vysokoškolské

13,2

20,9

Obecná míra nezaměstnanosti (%)

4,4

6,7

Volná pracovní místa (tis.)

91,2

30,9

Zdroj: ČSÚ

Spotřeba Vyšší inflace (6,3%) z roku 2008, která byla způsobena převáţně měnovou expanzí, kdy se centrální banky snaţily zajistit likviditu na mezibankovním trhu, se projevila nejen růstem cen energií, surovin, ale i zemědělských komodit, a tím i cen potravin. Rostoucí ceny zboţí sice byly do jisté míry regulovány posilující korunou, avšak masivní propouštění spolu s omezováním příjmů se projevilo na koupěschopnosti obyvatelstva.

52

Kdo naopak nešetřil a rozmařile utrácel, byla vláda. Je s podivem, ţe v době, kdy panoval celosvětový hospodářský růst, na jehoţ vlně jela i Česká republika, se nenašla vláda, která by sestavila alespoň vyrovnaný rozpočet. Deficit z roku 2009 přesahoval 192 mld. korun. Utrácet na dluh a podporovat tak ekonomiku v době krize je akceptovatelné v případě, ţe v době hospodářské konjunktury vytvářel rozpočet přebytky, kterými by hradil dluhy vzniklé během propadu.

53

Shrnutí Na rozdíl od krize v roce 1997, které byla způsobena vlastními chybnými rozhodnutími, byla situace v letech 2008-2009 reakcí na celosvětové události v důsledku globalizace a otevřenosti české ekonomiky. Jednalo se tedy o hospodářskou recesi zapříčiněnou převáţně náhlým a prudkým poklesem zahraniční poptávky. Průměrný růst HDP České republiky se pohyboval okolo 6% a v evropské unii okolo 3%, proto kdyţ se náhle HDP propadl o -4% v ČR stejně jako v EU, byla tato ztráta tempa pro Českou republiku citelnější, protoţe padala z větší výšky. Na druhou stranu jsme byli ušetřeni sanace bank, jelikoţ nebyly zatíţeny špatnými úvěry ani toxickými aktivy. V sektoru nemovitostí jsme zaznamenali pouze zpomalení tvorby hypotečních úvěrů s mírně rostoucími sazbami a pokles cen nemovitostí, který nebyl natolik výrazný, aby vedl banky k přecenění zástav. Pokles poptávky se projevil v propadu objemu zahraničního obchodu s výrazným posílením obchodní bilance, coţ jen potvrdilo exportní charakter české ekonomiky. Jednotlivé sektory reálné ekonomiky byly postiţeny diferenciovaně co do rozsahu, tak i časového období, v němţ se potýkaly s problémy. Výrazně se však projevil souhrn událostí na trhu práce, kde byl nejvíce postiţen průmysl, který ztratil 9% zaměstnanců. Inflační tlaky z roku 2008 se v roce 2009 ustálily, stejně jako oslabila v roce 2009 česká koruna po silném posilování v roce 2008. Zadluţování veřejného sektoru sice dosáhlo v této dekádě rekordu, přesto události v Řecku a jiných evropských zemích přiměly širokou českou veřejnost k zamyšlení nad směřováním naší země. Bohuţel se domnívám, ţe netransparentní přidělování vládních zakázek a silná míra korupce spolu s obrovskými tlaky lobbistů a jiných zájmových skupin veškeré reformy předem odsuzuje k neúspěchu.

54

4. Možnosti řešení finančních krizí Roku 1944 byl zaloţen Mezinárodní měnový fond (MMF), jenţ sdruţuje členské státy, které do něj pravidelně přispívají částkou odpovídající jejich ekonomické síle. Prvotním cílem bylo stabilizovat měnové kurzy členských zemí a peníze z tohoto MMF měly slouţit také jako záchranný kruh pro země, které se přechodně dostaly do potíţí s platebními bilancemi. Po rozpadu tzv. Brettonwoodského systému ztratil hlavní cíl MMF na významu, a proto se začal zaměřovat na pomoc rozvojovým zemím při řešení problému zadluţenosti a na pomoc při řešení finančních krizí. V devadesátých letech přišli finančníci se souborem doporučení pro vlády zemí, jejichţ dodrţování mělo podle jejich představ vést k vytvoření ideálního prostředí pro zdravý ekonomický růst a globální rozvoj. Tento soubor doporučení se vţil pod názvem Washingtonský konsenzus a stavěl na dodrţování fiskální stability, udrţování nízké inflace, uvolnění měnových kurzů, liberalizování kapitálových toků, trţnímu stanovování úrokových sazeb, omezení obchodních bariér, omezení dotací podnikům a privatizaci státních podniků, rozšíření daňové základny při nízkých sazbách, vytvoření dobře fungujícího legislativního prostředí, ale také investování do vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury. Proti těmto opatřením v podstatě nelze nic namítat. Přesto čelil a stále čelí MMF ostré kritice. Předmětem této kritiky je především způsob prosazování této ideologie, kdy nebyly ţádosti o pomoc jednotlivých zemí posuzovány individuálně na základě jejich potřeb řešit nerovnováhy, jeţ krizi vyvolaly, ale pomoc v podobě úvěrů, byla podmíněna řadou opatření, jenţ v mnoha zemích vedly místo rychlejšího oţivení ekonomiky k prohloubení krize a většímu zadluţení země. Dalším, kritiky MMF často zmiňovaným problémem je právě vyuţívání poskytnutých úvěrů, které měly směřovat na pomoc postiţené zemi, ale častěji byly pouţity na sanaci soukromých bank, nebo byly prostě ztraceny či snad rozkradeny v korupčním systému nefunkčních vlád.

55

HELÍSEK (2004)75 popisuje tradiční nápravná opatření MMF takto: Obecně se jedná o prosazování restriktivních politik, nápravu vnější ekonomické nerovnováhy a o stabilizaci bankovního sektoru. Měnová restrikce – by měla udrţet vysoké úrokové sazby, zastavit odliv finančních aktiv ze země, tím zastavit také měnovou depreciaci a pokles devizových rezerv a obnovit důvěru finančních investorů a přesvědčit je k návratu. Současně by měla brzdit růst výdajů (agregátní poptávku) včetně výdajů na dovoz a tím i zlepšovat běţný účet a dále téţ zmírňovat inflaci. Fiskální restrikce – v podobě sniţování vládních výdajů by měla mít stejný efekt na utlumení poptávky, zejména by však mělo zlepšení veřejných financí (pokles rozpočtového deficitu a vládního dluhu) přesvědčit finanční investory o schopnosti vlády splácet své dluhy a o celkovém zlepšení ekonomické situace Stabilizace bankovního sektoru – by měla spočívat ve zpřísnění podmínek poskytování úvěrů, zlepšení dohledu centrální banky, omezení role vlády v podnikání bank (zejména nadměrných vládních garancí) Vyčištění bankovních portfolií od tzv. špatných úvěrů a zvýšená tvorba rezerv musí při tom nutně vést k zániku řady slabých bank. V souvislosti s hlubokými recesemi doprovázejícími měnové krize od 90. let v rozvojových zemích, se tento tradiční přístup MMF stal terčem kritiky, kdy mu konkrétně bylo vytýkáno, ţe: Restriktivní

fiskální

a

měnová

politika

vede

k prohloubení

recese

a

nezaměstnanosti Růst úrokových sazeb má za následek zvyšování deficitu veřejných financí Poţadavky na zlepšení bankovního hospodaření vedou k úpadkům bank Sniţování vládních sociálních výdajů (v rámci celkového sniţování výdajů) vede k politickému napětí Finanční krize ve Spojených státech amerických, která propukla v roce 2008, se od posledních krizí lišila v mnoha směrech. Například tím, ţe po dlouhé době se problém nevyskytl v rozvojové, ale naopak vyspělé zemi, řídící se „do určité míry“ pravidly Washingtonského konsenzu. Další rozdíl je patrný například v naordinované léčbě MMF, 75

HELÍSEK, Mojmír.: Měnové krize: (empirie a teorie). Praha: Professional Publishing, 2004, s. 113-115.

56

který naopak od sniţování státních výdajů, zvyšování daní a úrokových sazeb, které v jiných zemích ekonomiku dusily, přistoupil k expanzivní měnové politice. KRUGMAN (2009)76 napsal, ţe „…Svět teď ze všeho nejvíce potřebuje záchrannou operaci, globální úvěrový systém je ve stavu rozkladu a globální hospodářský pokles nabírá na síle. Je bezesporu nezbytné reformovat slabá místa, která vznik této krize umoţnila, ale to teď můţe chvíli počkat. Napřed musíme odstranit jasné a akutní nebezpečí. K tomu politici na celém světě potřebují dvě věci: rozhýbat úvěry a podpořit poptávku.“ Jeho slova byla vyslyšena a jiţ v říjnu 2008 byla vládou schválena první pomoc bankovnímu systému TARP (Troubled Asset Relief Program)77 ve výši 700 miliard dolarů. Tento program byl určen na podporu finančních institucí, zejména bank a to ve formě zvýhodněných půjček, které měly pomoci při řešení potíţí s problematickými aktivy. Většina bank jiţ prostředky vrátila státu i s úroky. Dalším programem schváleným na konci roku 2008 byl TALF (Term Asset-backed Securities Loan Facility)78, jehoţ cílem bylo stimulovat banky a ostatní instituce při poskytování úvěrů spotřebitelům a malým podnikům. Jeho správou byla pověřena newyorská pobočka Fedu a disponoval částkou 200 miliard dolarů. Tyto peníze se vyuţívaly k nákupu ABS (Asset-Backed Securities) cenných papírů krytých úvěry, kdy se obvykle jednalo o půjčky na nákup automobilů, studentské půjčky, kreditní karty a úvěry drobným podnikatelům. V únoru 2009 následovalo schválení stimulačního balíčku ARRA (American Recovery and Reinvestment Act)79 ve výši 787 miliard dolarů, který má být podle Dorňáka80 pouţit na: Sníţení daní pro podniky a moţnost rychlejšího odpisování majetku Finanční pobídky pro firmy investující do obnovitelných zdrojů energie Sníţení daňových odvodů pro firmy, které jsou v restrukturalizaci tak, aby jim nehrozil bankrot Výplaty dávek v nezaměstnanosti, příspěvky na školné Vládní investice do infrastruktury a vysokorychlostní ţeleznice 76

KRUGMAN, Paul.: Návrat ekonomické krize., Praha: Vyšehrad, 2009, s. 162. http://en.wikipedia.org/wiki/Troubled_Asset_Relief_Program 78 http://en.wikipedia.org/wiki/Term_Asset-Backed_Securities_Loan_Facility 79 http://en.wikipedia.org/wiki/American_Recovery_and_Reinvestment_Act_of_2009 80 DORŇÁK, Ondřej.: Řešení krize a recese: Vládní zásahy USA a EU., [online]. 77

57

zároveň uvaluje omezení pro výplatu bonusů manaţerů velkých firem, které budou získávat prostředky z vládního balíčku Tato první vlna nápravných opatření zafungovala správně, poučeni z minulosti jiţ odpovědné autority nevolili restriktivní politiku, která vede k hlubší recesi. Přesto se zvedla vlna odporu daňových poplatníků, z jejichţ peněz měl být zachraňován veřejný sektor, který navíc nesl podíl viny, ale tentokrát nešlo o záchranu individuálních skupin, ale celého finančního systému. Tímto krokem došlo k posílení pozice státu vůči trhu. KOHOUT (2008)81 však uvádí, ţe „Injekce peněz do ekonomiky jsou samozřejmě jen symptomatickou léčbou, která neřeší kořen problémů.“ Na řadu proto musely přijít reformy, a jak uvádí KRUGMAN (2009)82 „základní principy nového systému regulací, by měly být jasné: vše, co je třeba během finanční krize zachraňovat, protoţe to tvoří nepostradatelnou součást finančního systému, by mělo po odeznění krize podléhat regulaci, která by znemoţňovala podstupování příliš vysokých rizik.“ Americký prezident Barack Obama prohlásil83, ţe: „…schválení reformy Wall Streetu povaţuje za jednu ze svých priorit…“, proto mohl slavit úspěch, kdyţ americký senát 21. května 2010 tuto nejrozsáhlejší reformu regulace finančního sektoru od 30. let minulého století schválil. Reforma přináší změny napříč celým finančním sektorem84, týká se odměn manaţerů finančních firem, zpřísňují se kapitálové poţadavky na banky, zpřísňují se podmínky pro ratingové agentury, dojde k vytvoření nové agentury CFPA (Consumer Financial Protection Agency) zajišťující větší ochranu drobných investorů a spotřebitelů před pochybnými praktikami a také by mělo dojít k zefektivnění dohledu americké centrální banky Fedu nad odvětvím a umoţnit v krajních případech rozdělování velkých společností tak, aby uţ v budoucnu nemusela zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků.

81

KOHOUT, Pavel.: Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál., Praha: Grada, 2009, s. 57. 82 KRUGMAN, Paul.: Návrat ekonomické krize., Praha: Vyšehrad, 2009, s. 167. 83 Zdroj ČTK.: Obama může slavit. Senát schválil největší reformu Wall Streetu od 30. let.,[online]. 84 Zdroj ČTK.: Obama podepsal důležitou reformu finančních trhů., [online].

58

Jako souhrnný projekt evropské unie navrhující klíčové kroky pro boj s finanční krizí lze povaţovat Evropský plán hospodářské obnovy85, který byl přijat v prosinci 2008 Evropskou radou. Mezi konkrétní kroky, jeţ mají pomoci ozdravit evropské rozpočty, patří: Okamţitý rozpočtový impuls ve výši 200 mld. €, tedy částka odpovídající 1,5 % HDP EU. Impuls má být vytvořen jednak rozšířením rozpočtu EU členskými státy o 170 mld. € (asi 1,2 % HDP EU), jednak finančními prostředky EU na podporu okamţitých opatření (30 mld. €; asi 0,3 % HDP EU). Členské státy by měly vyuţít velké finanční podpory poskytnuté bankovnímu odvětví a vyzvat banky, aby se vrátily k běţným úvěrovým sluţbám. Banky musí zajistit, aby centrální sniţování úrokových sazeb bylo přeneseno na vypůjčovatele. S cílem umoţnit Evropské investiční bance zvyšovat své finanční aktivity musí členské státy do konce roku rozhodnout o začlenění rezerv Evropské investiční banky za účelem posílení jejího kapitálového základu na 60 mld. €, coţ poskytne viditelný politický signál trhům a značně zvýší úvěrovou činnost banky. Plán počítá i s krátkodobým porušením hranice 3% referenční hodnoty HDP, kterou ukládá Pakt stability a růstu. Podmínkou je, ţe nadměrné schodky budou včas odstraněny pomocí nápravných opatření. Kroky krátkodobě zvyšující schodky musí být vratné. Dlouhodobé cíle. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby v následujících oblastech urychlily legislativní činnost:

85

o

Zahájení rozsáhlé evropské iniciativy na podporu zaměstnanosti

o

Vytvoření pracovní poptávky

o

Lepší dostupnost finančních zdrojů pro podniky

o

Sníţení administrativní zátěţe a podpora podnikání

o

Zvýšení investic do modernizace evropské infrastruktury

o

Zlepšení energetické účinnosti v budovách

o

Podpora rychlého zavedení ekologických produktů

o

Zvýšit investice do VaV, inovací a vzdělávání

o

Vývoj čistých technologií pro automobily a stavby

o

Vysokorychlostní internet pro všechny

http://www.euroskop.cz/8439/9804/clanek/plan-hospodarske-obnovy/

59

Na konci září 2009 přijala Evropská komise balíček legislativních návrhů, jejichţ cílem je výrazně posílit dozor nad odvětvím finančních trhů v rámci EU. Cílem této legislativní úpravy, zaloţené na zesílené kooperaci zemí EU, je: Udrţet finanční stabilitu EU v budoucnosti Zabezpečit jednotné uplatňování stejných základních technických pravidel Zajistit včasné odhalování rizik v systému Umoţnit lepší a účinnější spolupráci ve výjimečných situacích a při řešení sporů mezi orgány dohledu Na základě těchto pravidel následně došlo ke zřízení nového Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB)86, jehoţ prioritním úkolem je zjišťování rizik pro finanční systém jako celek a vydávání včasných varování, která vyţadují následnou rychlou reakci. V rámci tohoto opatření vzniklo mnoţství orgánů, které přispějí k naplňování vytýčených cílů. Např. (ESFS) Evropský systém orgánů finančního dohledu, (EBA) Evropský orgán pro bankovnictví, (EIOPA) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, nebo (ESMA) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Přestoţe součástí evropského plánu hospodářské obnovy bylo dočasné svolení k porušení hranice zadluţení, uvědomuje si EU rizika z vrůstajících deficitů veřejných financí v řadě zemí, a proto Evropská komise v listopadu 2009 navrhla harmonogram obnovení fiskální disciplíny87, který obsahuje dvou aţ pětileté lhůty pro třináct zemí k dosaţení 3% hranice úrovně rozpočtového deficitu vůči HDP. Česká republika, spolu s dalšími osmi zeměmi patří do první kategorie zemí, pro něţ byla stanovena lhůta - rok 2013. Dopady finanční krize ovšem nezůstaly pouze v USA a zemích EU, ale rozlily se do celého světa, proto je moţné povaţovat tuto krizi za globální a bylo by vhodné ji také z tohoto úhlu posuzovat. Ukazuje se, ţe propojenost a závislost jednotlivých ekonomik je větší, neţ jsme moţná původně očekávali a zřejmě nebudou stačit lokální nápravy, ale bude zapotřebí od základů přestavět globální finanční architekturu, kde panují mnohem výraznější nerovnováhy a jak víme, v takovém prostředí systém nefunguje. Nejvyšší představitelé jednotlivých zemí jsou si tohoto faktu vědomi, a proto došlo k rozšíření elitního klubu G8 na G20 (skupina největších ekonomik světa) – coţ mnohem 86 87

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/issues/091027_csac_oct_cs.htm http://ec.europa.eu/news/economy/091112_cs.htm

60

lépe odráţí aktuální situaci měnících se ekonomických lídrů. Skupina G20 se sešla 17. února 2011 v Paříţi a hlavním mottem schůzky bylo: „Globální ekonomické nerovnováhy se zvyšují a bez změn ekonomické politiky největších zemí světa se budou dál prohlubovat.“ 88 „Ministři financí a guvernéři centrálních bank a jejich vyjednavači, po dvoudenním jednání uzavřeli kompromisní dohodu jak v globální ekonomice definovat a měřit nerovnováhy, které by mohly vyvolat další finanční krizi. Ukazatelů, jeţ budou sledovány je celkem pět: běţný účet platební bilance, bilance veřejného sektoru čili rozpočtové deficity a státní dluhy, míru úspor v soukromém sektoru, reálný kurz měny a výši devizových rezerv.“ 89 Toto je zajisté krok správným směrem, ale o vzrůstajících nerovnováhách se ví a v odborných kruzích mluví jiţ několik let, a proto bychom neměli ztrácet drahocenný čas měřením a přistoupit k reformám. V závěru přikládám SOROSovo zamyšlení nad moţnou reformou: „Je nutno vymyslet nový multilaterální systém zaloţený na zdravějších principech, který přeuspořádá celý finanční řád. Původní brettonwoodská konference vytvořila mezinárodní finanční architekturu po 2. světové válce, nyní je zapotřebí nová brettonwoodská konference, která by zavedla nová mezinárodní pravidla včetně přístupu k finančním institucím, jeţ jsou příliš velké, neţ aby mohly padnout, včetně role kapitálových kontrol. Zároveň by musela přeorganizovat Mezinárodní měnový fond tak, aby lépe odráţel převaţující hierarchii jednotlivých států a přehodnotil metody svého fungování. Nový Bretton Woods by navíc musel reformovat měnový systém. Poválečné uspořádání, v jehoţ rámci se USA staly rovnějšími neţ ostatní, vytvořilo nebezpečné nerovnováhy. Dolar se uţ netěší takové důvěře jako kdysi, avšak ţádná jiná měna ho nemůţe nahradit. USA by se neměly vyhýbat širšímu vyuţívání Zvláštních práv čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu. Protoţe jsou SDR denominována v několika národních měnách, ţádná jednotlivá měna by nebyla nespravedlivě zvýhodněna. Koš měn začleněných do SDR by se musel rozšířit a některé nově přidané měny včetně jüanu, nemusí být plně konvertibilní. To by však mezinárodnímu společenství umoţnilo vyvíjet 88 89

Zdroj ČTK.: MMF: Globální nerovnováhy rostou, jsou nutné změny v politice., [online]. Zdroj ČTK.: Globální nerovnováhy se budou měřit, G20 dohodla kompromis., [online].

61

tlak na Čínu, aby opustila svou kurzovou fixaci na dolar, a zároveň by to byla nejlepší cesta, jak zmenšit mezinárodní nerovnováhy. Dolar by pak mohl zůstat preferovanou rezervní měnou, pokud by byl ovšem uváţlivě spravován. Obrovskou výhodou SDR je skutečnost, ţe umoţňují mezinárodní tvorbu peněz, coţ je obzvláště uţitečné v dobách, jako je tato. Na rozdíl od současného dění by se peníze daly směrovat tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Mechanismus umoţňující bohatým zemím, které dodatečné rezervy nepotřebují, převádět přidělené částky státům, jeţ je potřebují, je k dispozici v podobě vyuţívání zlatých rezerv MMF. Reorganizaci světového uspořádání bude třeba rozšířit nad rámec finanční soustavy tak, aby zahrnovala i Organizaci spojených národů a zejména členství v Radě bezpečnosti. Tento proces musí iniciovat USA, avšak Čína a další rozvojové země by se ho měly účastnit jako rovnocenní partneři. Jsou to zdráhaví členové brettonwoodských institucí, jimţ dominují země, které uţ nejsou dominantní. Vycházející mocnosti musí být u vytváření tohoto nového systému přítomny, aby se zajistilo, ţe budou jeho aktivními podporovateli. Systém nemůţe v současné podobě přeţít a Spojené státy ztratí více, pokud nebudou figurovat v popředí jeho reformy. USA jsou stále v pozici vedoucí mocnosti světa, avšak bez prozíravého vedení bude jejich relativní postavení pravděpodobně dál slábnout. Uţ nemohou vnucovat svou vůli ostatním, jak se o to pokoušela administrativa George W. Bushe, ale mohly by stát v čele vstřícného úsilí o zapojení rozvinutého i rozvojového světa, čímţ by opětovně zajistily vedoucí roli Ameriky v přijatelné formě. Obama má správnou vizi. Věří spíše v mezinárodní spolupráci neţ v právo silnějšího, které se uplatňovalo v éře Bushe a Cheneyho. Vznik skupiny G-20 jakoţto hlavního fóra mezinárodní spolupráce a proces vzájemného hodnocení dojednaný v Pittsburghu jsou kroky správným směrem. Chybí však všeobecné uznání, ţe systém je nefunkční a je třeba ho koncipovat znovu.“90

90

SOROS, George.: A New World Architecture., [online].

62

Závěr „Výraz krize pochází z řečtiny, původně ze slova krino, které znamená v češtině vybírat, posuzovat, měřit mezi dvěma opačnými variantami. Z tohoto slova vzniklo později slovo krisis, kterým se vyjadřovala rozhodná chvíle. V současné době se termín krize pouţívá pro označení těţké, rozhodující chvíle, obtíţnou situaci, tíseň nebo zmatek.“ 91 Z definice tedy vyplývá, ţe jde o stav jakési zřetelné nerovnováhy, který je z dlouhodobého hlediska neudrţitelný a nutně spěje ke změně. Analýza příčin tohoto stavu je tedy nezbytná k pochopení jeho vzniku a následnému nalezení moţných cest k nastolení opětovné rovnováhy. Stav krize se nevyhnul ani oblasti financí a civilizace se s tímto jevem potýkala od počátků své obchodní činnosti. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy finanční krize, spolu s názorovými myšlenkami různých ekonomů na soudobé finanční krize, jeţ jsou vyvolány například nadměrnou úvěrovou expanzí, chybnou makroekonomickou politikou, nadměrnou finanční liberalizací, nadměrným přílivem zahraničního kapitálu, splasknutím cenové bubliny, finanční panikou, nebo pouhým přechodem do jiného hospodářského cyklu. Je samozřejmostí, ţe mnohdy dojde i ke kombinaci těchto faktorů, coţ se potvrzuje v druhé kapitole, kde jsou postupně rozebrány jednotlivé příčiny vzniku finanční krize ve Spojených státech amerických mezi roky 2007-2008. Přestoţe si uvědomuji, ţe ke vzniku tak rozsáhlé finanční krize vedla řada výše uvedených příčin, jsem toho názoru, ţe velkou část viny nese také selhání lidského faktoru. Dobře seřízený a promazaný stroj funguje správně za předpokladu, ţe je správně obsluhován. Jiţ Kyenes přirovnával finanční systém k stroji, kdyţ prohlásil: „máme problém s alternátorem“92 v době, kdy Amerika čelila Velké hospodářské krizi. Pokud statik špatně vypočte únosnost stavby a ta se po letech uţívání zbortí, čelí trestnímu stíhání z obecného ohroţení a můţe strávit pár let ve vězení. Naproti tomu například hypoteční makléři poskytovali půjčky klientům, u nichţ se dalo předpokládat, ţe budou mít problémy se splácením, kdyţ ani neumí přečíst úvěrovou smlouvu, za kterou získal makléř 91 92

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krize KRUGMAN, Paul.: Návrat ekonomické krize., Praha: Vyšehrad, 2009, s. 166.

63

provizi a v případě selhání klienta nenesl ţádnou odpovědnost. Nedostatek odpovědnosti však neleţel na bedrech pouze makléřů, ale prostupoval celým systémem. Za své činy nebyli potrestáni ani bankéři, jeţ obcházeli regulační nařízení, ani ratingové agentury, které vědomě poskytovaly zkreslené informace o rizicích. Naopak měli tolik drzosti, ţe po rozšíření finančních a ekonomických problémů do dalších zemí, jim vyhroţovali sníţením ratingového ohodnocení a zvýšením úrokových sazeb. Trnem v oku byli také spekulanti, kteří svými riskantními obchody sice vydělávají obrovské sumy peněz, pokud se jim daří, ale jinak nevytváří ţádnou přidanou hodnotu a v případě neúspěchu představují systémové riziko a to byl jeden z důvodů poţadujících zvýšenou regulaci. Krize nám ukázala, ţe liberalizovaný finanční a kapitálový trh je nestabilní, neinformovaný, neefektivní a tudíţ vyţaduje regulaci a dohled. Tyto instituce tu ale jiţ nějakou dobu byly, avšak problém spočíval ve způsobu jejich fungování. Newyorský finančník Bernard Madoff

93

nevyuţíval ţádné sloţité, komplikovaně

strukturované deriváty, ale obyčejné ponziho schéma, kdy z vkladů nově příchozích klientů jeho investiční společnosti byly vypláceny výnosy stávajícímu portfoliu klientů. Jak se tedy můţeme spoléhat na regulaci a dohled, kdyţ Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) neodhalila tento podvod ve formě obyčejné pyramidové hry, přestoţe byla několikrát upozorňována, ţe je matematicky nemoţné, aby Madoffova společnost dosahovala uváděných výnosů. Bernard Madoff byl nakonec roku 2008 zatčen FBI a koncem června 2009 odsouzen k 150 - ti letům vězení za zpronevěru více neţ 60 mld. dolarů. K odškodnění klientů nedošlo a k potrestání regulačních komisařů SECu také ne. Věřím, ţe příliš tvrdá a přísná regulace můţe být na škodu stejně jako ţádná, proto je zapotřebí nalézt zlatou střední cestu, ale mnohem důleţitější bude, aby se dohledem a regulací ve skutečnosti někdo zabýval dopodrobna, uměl pruţně reagovat na změny a také nesl část viny, pokud selţe. V období krize bylo také často citovaným slovem „morálka“, „morální hazard“ apod. Tento soubor norem popisující společensky správné chování, vychází z všeobecného přesvědčení o jejich správnosti, avšak dodrţování těchto pravidel není na rozdíl od práva vynutitelné a proto se liší od jednotlivce a jeho ţebříčku hodnot. Jakékoli návrhy na řešení krizí proto musí mít legislativní charakter a měly by se opírat především o osobní odpovědnost a transparentnost.

93

http://en.wikipedia.org/wiki/Bernard_Madoff

64

Dopady finanční krize ovšem nezůstaly pouze v USA, ale rozlily se do celého světa, proto je moţné povaţovat tuto krizi za globální a bylo by vhodné ji také z tohoto úhlu posuzovat. Pojem finanční krize se v České republice v roce 2008 a 2009 vyskytoval v médiích téměř denně a neinformoval nás pouze o dění za oceánem, ale také predikoval své neblahé dopady na českou ekonomiku. Dopadům finanční krize na českou ekonomiku je věnována třetí kapitola, kde je vysvětleno, ţe jsme byli více méně ušetřeni přímých ničivých důsledků finanční krize a stav našeho hospodářství byl především ovlivněn poklesem celosvětové poptávky. Ukazuje se, ţe propojenost a závislost jednotlivých ekonomik je větší, neţ jsme moţná původně očekávali a zřejmě nebudou stačit lokální nápravy, ale bude zapotřebí od základů přestavět globální finanční architekturu, kde panují mnohem výraznější nerovnováhy a jak víme, v takovém prostředí systém nefunguje. Jak je uvedeno v úvodu této kapitoly, krize je transformační proces, na jehoţ konci je nové uspořádání věcí. Ve čtvrté kapitole jsou zmíněny některé lokální nápravy, tak i prvotní náznaky o reformu finančního systému. Nezbývá neţ věřit, ţe dojde k porozumění a podaří se nalézt společnou řeč v řešení globální finanční architektury a tyto snahy budou respektovány a dodrţovány napříč zeměmi i politickými strukturami ve prospěch všech. „Dnes uţ nejde o to, zda je globalizace dobrá, nebo špatná: globalizace je mocná síla, jeţ některým lidem přinesla nesmírný prospěch. Ovšem v důsledku toho, jak špatně byla prováděna, z ní miliony lidí neměly ţádný uţitek a dalším milionům se vedlo dokonce hůř. Takţe dnešní výzvou je pokusit se globalizaci reformovat tak, aby přinášela uţitek nejen bohatým či vyspělejším průmyslovým zemím, nýbrţ také zemím chudým.“ 94

94

STIGLITZ, Joseph, E.: Jiná cesta k trhu: hledání alternativy k současné podobě globalizace., Praha: Prostor, 2003, s. 393.

65

Seznam použité literatury Knižní zdroje: [1]

ANDERSON, Geraint.: Cityboy: peníze, sex a drogy v srdci londýnského finančního světa. Praha: Millenium, 2010, 314 s. ISBN 978-80-86201-603

[2]

BENEŠ, Václav.: Bankovní a finanční slovník. Praha: Svoboda, 1993, 157 s. ISBN 80-205-0357-9

[3]

BLAKE, David.: Analýza finančních trhů., Praha: Grada, 1995, 623 s. ISBN 807169-201-8

[4]

DVOŘÁK, Pavel.: Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1

[5]

EICHENGREEN, Barry J.: Financial crisis: and what to do about them., Oxford University Press, 2002, 194 s. ISBN 0-19-925744-2/9780199257447

[6]

Finanční slovník. Praha: Svoboda, 1973, 250 s.

[7]

HELÍSEK, Mojmír.: Měnové krize: (empirie a teorie). Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN 80-86419-82-7

[8]

JÍLEK, Josef.: Finanční rizika. Praha: Grada, 2000, 653 s. ISBN 80-7169-579-3

[9]

JONÁŠ, Jiří.: Bankovní krize a ekonomická transformace: souvislosti mezi ekonomickou transformací, finanční liberalizací a bankovními krizemi. Praha: Management Press, 1998, 107 s. ISBN 80-85943-70-0

[10]

KOHOUT, Pavel.: Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 978-80-247-3199-5

[11]

KRUGMAN, Paul.: Návrat ekonomické krize. Praha: Vyšehrad, 2009, 168 s. ISBN 978-80-7021-984-3

[12]

SHILLER, Robert, J.: Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích. Praha: Grada, 2010, 293 s. ISBN 978-80-247-2482-9

[13]

STIGLITZ, Joseph, E.: Jiná cesta k trhu: hledání alternativy k současné podobě globalizace. Praha: Prostor, 2003, 403 s. ISBN 80-7260-095-8

[14]

ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona.: Globalizace a krize: souvislosti a scénáře. Všeň: Grimmus, 2010, 291 s. ISBN 978-80-87461-01-3

66

Internetové zdroje: [15]

AKERLOF, George, A. – ROMER, Paul M.: Looting: The Economic Underworld of Bankruptcy for Profit. [online]. 1994. [cit.2011-05-02] Dostupný na WWW http://www.scribd.com/doc/13579076/Looting-Akerlof-Romer

[16]

ČUDA, Petr.: Náklady na restrukturalizaci bankovního sektoru v České republice. [online]. [cit. 2011-06-03] Dostupný na WWW http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/716

[17]

DIAMOND, Douglas W. – Dybvig, Philip H.: Bank Runs, Deposit Insurance, and Liquidity. [online]. 1983. [cit. 2011-04-20] Dostupný na WWW http://www.minneapolisfed.org/research/QR/QR2412.pdf

[18]

FISHER, Irving.: Booms and Depressions: Some First Principles [online]. 1932. [cit. 2011-04-05] Dostupný na WWW http://fraser.stlouisfed.org/publications/bodep/issue/4366/download/68094/booms_f isher.pdf

[19]

FISHER, Irving.: The Debt Deflation Theory of Great Depressions. [online]. 1933. [cit. 2011-04-06] Dostupný na WWW http://fraser.stlouisfed.org/docs/meltzer/fisdeb33.pdf

[20]

HOLMAN, Robert.: Měnová krize 1997. [online]. [cit. 2011-05-24] Dostupný na WWW http://parat.webzdarma.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1362&I temid=46

[21]

KRUGMAN, Paul, R.: A Model of Balance of Payments Crisis. [online]. 1979. [cit. 2011-04-15] Dostupný na WWW http://www.kailchan.ca/wpcontent/uploads/2010/10/A-model-of-balance-of-payments-crises.pdf

[22]

KRUGMAN, Paul, R.: What harend to Asia?. [online]. 1998. [cit. 2011-04-17] Dostupný na WWW http://web.mit.edu/krugman/www/DISINTER.html

[23]

MINSKY, Hyman, P.: Financial Instability Revisited: The Economics of Disaster. [online]. 1970. [cit. 2011-04-03] Dostupný na WWW http://fraser.stlouisfed.org/historicaldocs/dismech/download/59037/fininst_minsky. pdf

[24]

MINSKY, Hyman, P.: Financial Factors in the Economics of Capitalism. [online]. 1995. [cit. 2011-04-03] Dostupný na WWW http://www.springerlink.com/content/m3282272221170q3/

[25]

MISHKIN, Frederic, S.: Lessons from the Asian crisis. [online]. 1999. [cit. 201104-22] Dostupný na WWW http://www.headline.ac.uk/publications/pie/DOC.pdf

[26]

MUSÍLEK, Petr.: Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. [online]. 2004. [cit. 2011-03-24] Dostupný na WWW http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf 67

Novinové články: [27]

DORŇÁK, Ondřej.: Řešení krize a recese: Vládní zásahy USA a EU., [online]. 4.3.2009 [cit. 2011-06-08] Dostupný na WWW http://www.investujeme.cz/clanky/reseni-krize-a-recese-vladni-zasahy-usa-a-eu/

[28]

ČERMÁK, Petr.: Kvůli ABS může dostat finanční smyk nejen banka., [online]. 18.6.2008 [cit. 2011-05-05] Dostupný na WWW http://www.penize.cz/43098kvuli-abs-muze-dostat-financni-smyk-nejen-banka

[29]

FATUROVÁ, Marie.: USA hasí hypoteční krizi, po 4 letech snižují úroky., [online]. 18.9.2007 [cit. 2011-05-09] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/usahasi-hypotecni-krizi-po-4-letech-snizuji-uroky-fs2/ekonomika.aspx?c=A070918_173614_ekonomika_maf

[30]

HORÁČEK, Filip.: Americká Lehman Brothers žádá o ochranu před bankrotem., [online]. 15.9.2008. [cit. 2011-05-11] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/americka-lehman-brothers-zada-o-ochranu-predbankrotem-ppx-/eko-zahranicni.aspx?c=A080915_083012_eko-zahranicni_fih

[31]

KOHOUT, Pavel.: Americké hypoteční strašidlo., [online]. 28.3.2007 [cit. 2011-05.01] Dostupný na WWW http://finance.idnes.cz/americke-hypotecni-strasidlo-d2z/uver.asp?c=A070328_093635_fi_osobni_vra

[32]

KOHOUT, Pavel.: Vítejte ve zlatých časech., [online]. 19.7.2007 [cit.2011-05-26] Dostupný na WWW http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/vitejte-vezlatych-casech

[33]

KOHOUT, Pavel.: Silnější než Jágr., [online]. 26.5.2010 [cit. 2011-06-05] Dostupný na WWW http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/silnejsi-nez-jagr/

[34]

SEDLÁČEK, Tomáš.: Animal spirits a racionalita: strach z obojího., [online]. 4.3.2010 [cit. 2011-05-07] Dostupný na WWW http://hn.ihned.cz/c1-40866130tomas-sedlacek-animal-spirits-a-racionalita-strach-z-obojiho

[35]

SOROS, George.: A New World Architecture., [online]. 4.11.2009 [cit. 2011-06-15] Dostupný na WWW http://www.projectsyndicate.org/commentary/soros52/English

[36]

ŠPAČKOVÁ, Iva.: MMF: Krize hypotečního trhu v USA zbrzdí i evropskou ekonomiku., [online]. 21.12.2007 [cit. 2011-05-28] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/mmf-krize-hypotecniho-trhu-v-usa-zbrzdi-i-evropskouekonomiku-p71-/ekonomika.aspx?c=A071221_112145_ekonomika_spi

[37]

ŠPAČKOVÁ, Iva.: Citigroup má velké problémy, její šéf rezignoval., [online]. 5.11.2007 [cit. 2011-05-09] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/citigroup-ma-velke-problemy-jeji-sef-rezignoval-ftr/ekoakcie.aspx?c=A071105_081139_ekoakcie_spi

68

[38]

ŠPAČKOVÁ, Iva.: Dow Jonesův index poprvé uzavřel nad 14 000 bodů., [online]. 20.7.2007 [cit. 2011-05-09] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/dowjonesuv-index-poprve-uzavrel-nad-14-000-bodu-faj/ekonomika.aspx?c=A070720_074042_ekonomika_klu

[39]

ŠTICKÝ, Jiří.: Čtyřicet tisíc bankéřů z Lehman Brothers hledá práci., [online]. 17.9.2008 [cit. 2011-05-08] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/ctyricet-tisic-bankeru-z-lehman-brothers-hleda-praci-f9v/eko-zahranicni.aspx?c=A080917_1048706_eko-zahranicni_pin

[40]

ZELENÝ, Milan.: Geneze krize: Třicet stupňů ke krizi, krok za krokem…, [online]. 2.2.2009 [cit. 2011-05-03] Dostupný na WWW http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=5788

[41]

Zdroj ČTK.: Obama může slavit. Senát schválil největší reformu Wall Streetu od 30. let.,[online]. 21.5.2010 [cit. 2011-06-10] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/obama-muze-slavit-senat-schvalil-nejvetsi-reformu-wallstreetu-od-30-let-1nl-/eko-zahranicni.aspx?c=A100521_091752_ekozahranicni_vem

[42]

Zdroj ČTK.: Obama podepsal důležitou reformu finančních trhů., [online]. 21.7.2010 [cit. 2011-06-10] Dostupný na WWW http://ekonomika.idnes.cz/obamapodepsal-dulezitou-reformu-financnich-trhu-f79-/ekozahranicni.aspx?c=A100721_182207_eko-zahranicni_vem

[43]

Zdroj ČTK.: MMF: Globální nerovnováhy rostou, jsou nutné změny v politice., [online]. 17.2.2011 [cit. 2011-06-13] Dostupný na WWW http://www.finance.cz/zpravy/finance/298929-mmf-globalni-nerovnovahy-rostoujsou-nutne-zmeny-v-politice/

[44]

Zdroj ČTK.: Globální nerovnováhy se budou měřit, G20 dohodla kompromis., [online]. 19.2.2011 [cit. 2011-06-13] Dostupný na WWW http://www.ct24.cz/ekonomika/115947-globalni-nerovnovahy-se-budou-merit-g20dohodla-kompromis/

69

Wikipedia: Cs: [45]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Credit_default_swap

[46]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet

[47]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Internetov%C3%A1_hore%C4%8Dka

[48]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD

[49]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krize

En: [50]

http://en.wikipedia.org/wiki/American_Recovery_and_Reinvestment_Act_of_2009

[51]

http://en.wikipedia.org/wiki/Asset-backed_security

[52]

http://en.wikipedia.org/wiki/Bernard_Madoff

[53]

http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system

[54]

http://en.wikipedia.org/wiki/Collateralized_debt_obligation

[55]

http://en.wikipedia.org/wiki/Community_Reinvestment_Act

[56]

http://en.wikipedia.org/wiki/Dot-com_bubble

[57]

http://en.wikipedia.org/wiki/EBay

[58]

http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_takeover_of_Fannie_Mae_and_Freddie_Mac

[59]

http://en.wikipedia.org/wiki/FICO

[60]

http://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_trade_of_the_United_States

[61]

http://en.wikipedia.org/wiki/Google

[62]

http://en.wikipedia.org/wiki/Herd_behavior

[63]

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_foreign_exchange_reserves

[64]

http://en.wikipedia.org/wiki/Mortgage-backed_security

[65]

http://en.wikipedia.org/wiki/Sarbanes%E2%80%93Oxley_Act

[66]

http://en.wikipedia.org/wiki/Special_purpose_vehicle

70

[67]

http://en.wikipedia.org/wiki/Term_Asset-Backed_Securities_Loan_Facility

[68]

http://en.wikipedia.org/wiki/Troubled_Asset_Relief_Program

[69]

http://en.wikipedia.org/wiki/Yahoo!

Další zdroje: [70]

http://www.cnb.cz/cs/index.html

[71]

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

[72]

http://ec.europa.eu/news/economy/091112_cs.htm

[73]

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/issues/091027_csac_oct_cs.htm

[74]

http://www.euroskop.cz/8439/9804/clanek/plan-hospodarske-obnovy/

71