Finanční fórum Zlaté koruny 2008
Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady České národní banky
Dopady úvěrové krize na českou ekonomiku
Finanční krize a česká ekonomika (1) • Český finanční systém zůstává od globálních turbulencí poměrně izolován – české finanční instituce neměly přímé expozice vůči americkému trhu sub-prime hypoték. • Domácí banky nejsou závislé na půjčkách od ČNB, naopak nadále u ČNB ukládají velké množství svých zdrojů.
Finanční krize a česká ekonomika (2) • Na mezibankovním peněžním trhu však panuje určitá nervozita a omezená likvidita na delších splatnostech. Trh s domácími vládními dluhopisy je i nadále málo likvidní. • Banky mají v souhrnu dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů. Zejména velké banky nemusí ve větším rozsahu získávat zdroje pro úvěrování na finančním trhu nebo v zahraničí.
Český trh je jiný než americký • Český trh s hypotéčními úvěry je jiný než v USA a nevytváří rizika podobné krize: růst českého hypotéčního trhu byl založen na silném hospodářském růstu ekonomiky, úvěrové standardy byly v ČR i před vznikem zahraniční finanční krize přísné a poté se ještě zpřísnily, neexistuje výraznější sekuritizace hypoték a transfer rizika mimo banky, banky mají hypoteční úvěry dobře zajištěné ukazatel loan-to-value ratio je konzervativní (56 % v roce 2007),
Klientské vklady tvoří významný polštář českých bank • Financování klientských úvěrů primárními vklady v ČR je více než dvojnásobné oproti průměru původních členských zemí. • Velký objem klientských vkladů chrání před rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a zajišťuje nízké náklady zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování.
Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 180 150 120 90 60 30 0 CZ
HU
PL
SK
Vklady/úvěry 2005 Vklady/úvěry 2006 Vklady/úvěry 2007 Pramen: ECB
EU
Nové členské země
České banky mají dostatek kapitálu • Bankovní systém je dobře kapitalizovaný a zůstává nadále ziskový:
kapitálová přiměřenost přesahuje stále 12%, rentabilita kapitálu měřená výnosem Tier1 kapitálu přesahuje 25 % - v mezinárodním srovnání jde o dosti vysoké číslo.
Kapitálová přiměřenost a rentabilita (%, bankovní sektor) 30 25 20 15 10 5 0 12/05 03/06 06/06 09/06 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 Kapitálová přiměřenost Pramen: ČNB
Rentabilita kapitálu Tier 1 (ROE)
Podíl úvěrů v selhání nadále nízký • Podíl úvěrů v selhání se nadále nachází na velmi nízkých hodnotách, i když v podnikovém sektoru pozvolna roste. Úvěry v selhání (% celkových úvěrů rezidentům v segmentu) 5
4
3
2 12/06
03/07
Pramen: ČNB
06/07 09/07 12/07 03/08 Úvěry rezidentům Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo
06/08
09/08
Nízká likvidita trhu s českými vládními dluhopisy • V říjnu se snížila likvidita na trhu vládních dluhopisů zaniklo obchodování prostřednictvím market-makerů. • Trh státních dluhopisů nicméně funguje jiným způsobem (obchoduje se přes brokery) a objem obchodů se příliš nezměnil. Objemy obchodů se státními dluhopisy v roce 2008 (mld. Kč, za listopad pouze polovina měsíce) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 I-08
II-08
III-08
IV-08
V-08
VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08
X-08
pol. XI-08
Nervóznější mezibankovní trh • •
Úrokové sazby mezibankovního trhu se vzdálily od měnově-politické sazby ČNB. Na snížení tržní likvidity reaguje ČNB standardními měnovými opatřeními: v říjnu zavedla nástroj na dodávání likvidity bankám, v listopadu byla rozšířena splatnost až na 3 měsíce, možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál zvyšuje potenciální likviditu trhu vládních dluhopisů.
Vývoj měnověpolitické sazby, 3M a 12M PRIBORu (%)
•
4.75 4.50 4.25 4.00 3.75 3.50 3.25 3.00
3M 12M 2T REPO
2.75
24.11.08
10.11.08
27.10.08
13.10.08
29.9.08
15.9.08
1.9.08
18.8.08
4.8.08
21.7.08
7.7.08
23.6.08
9.6.08
26.5.08
2.50
Poslední snížení měnověpolitické sazby se částečně promítlo i do sazeb peněžního trhu.
Rizika pro další období (1) • Dochází ke zpřísňování úvěrových podmínek a dostupnost úvěrů již není tak snadná:
globální ochlazení trhu nemovitostí se promítlo do zpřísnění úvěrování developerů, docházelo k nárůstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů i přes pokles měnově-politických sazeb,
Rizika pro další období (2) • K výraznému poklesu tempa růstu došlo u úvěrů na bydlení. • Úvěry podnikům v prvních 3 čtvrtletích 2008 rostly poměrně rychle, od října však lze očekávat zpomalení. Meziroční dynamika vývoje nových korunových úvěrů (%, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 75 60 45 30 15 0 -15 -30 6/07
Pramen: ČNB
9/07
12/07 3/08 Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení
6/08
9/08
Dopady úvěrové krize na chování vlád
Příčiny světové finanční krize: selhání trhu nebo selhání státu? • Finanční krize mají ve svobodném tržním hospodářství vždy společného jmenovatele – střídající se vlny všeobecného optimismu a pesimismu, se silným prvkem nakažlivosti. • Dnešní finanční krize měla též své specifické příčiny: * uvolněnou měnovou politiku FEDu po roce 2001 * vládní podporu hypoték v USA * finanční inovace umožňující rozptýlení rizik
Politické deformování hypotéčního trhu v USA • Politika levných peněz americké centrální banky vytvořila vysokou poptávku po hypotékách. • K expanzi trhu hypotéčních úvěrů velmi přispěly americké agentury Fannie Mae a Freddie Mac, požívající vládní garance, které odkupovaly od bank kvalitní hypotéky a umožnily jim poskytovat více hypoték. Snížily tím averzi bank k riziku a přispěly k růstu cen nemovitostí. • Uvolněná politika FEDu společně s touto vládní podporou hypoték deformovala americký hypotéční trh, kde se vytvořila cenová bublina.
Finanční inovace • Rozvoj měnových, úrokových a úvěrových derivátů vedl k prohloubení globalizace finančních trhů a zvýšil konkurenci a efektivnost na finančních trzích. • Tyto finanční inovace přispěly k rychlému světovému růstu. • V prostředí levných peněz a vládní podpory hypoték přispěly finanční inovace k podcenění rizik druhořadých hypoték v USA. • Je otázkou, zda by finanční inovace samy o sobě, v tržním prostředí nedeformovaném vládními politikami, vyvolaly finanční krizi.
Neadekvátní reakce vlád na finanční krizi • Finanční krize nezasáhla finanční sektor rovnoměrně. Vedle bank s velkým podílem „toxických“ aktiv jsou banky zasažené méně. Banky s velkými ztrátami mohou být kupovány tržními subjekty finančně zdravějšími. Prostor pro tržní řešení problému tudíž existuje. • Vyhlašování rozsáhlé vládní pomoci finančním institucím vyvolává problémy * morálního hazardu * výběru příjemců pomoci * financování pomoci prodejem vládních dluhopisů zvýší dlouhodobé úrokové sazby, což prohloubí a prodlouží hospodářskou recesi * Případná monetizace vládního dluhu zakládá živnou půdu pro budoucí inflaci.
Finanční trhy nepotřebují více regulace • Snaha spoutat finanční trhy novými regulacemi by mohla vést ke zhoršení jejich fungování, což by všechny země pocítily ve zpomalení hospodářského růstu. • Finanční instituce přirozeně hledají cesty, jak vládní regulace obejít. • Reakcí vlád bývá zavádění dalších regulací, které pak vedou k ještě sofistikovanějším inovacím a finančním instrumentům umožňujícím se z regulací vyvázat. Finanční trhy tím stávají ještě nepřehlednějšími. • Finanční trhy nepotřebují více regulace, ale zlepšování existujících regulací. Například odstranění procyklického charakteru regulace Basel nebo úpravu účetních pravidel pro oceňování aktiv.
Problémy regulace BASEL II • I tato regulace vedla k inovativnímu obcházení. Aby mohly udržovat nižší regulatorní kapitál, banky převáděly část rizikových obchodů do oddělených a k tomu účelu zakládaných entit (special purpose vehicles). • BASEL II trpí procykličností. V dobrých časech umožňuje bankám vytvářet menší regulatorní kapitál, protože úvěry se zdají méně rizikové. Ale v době krize se tytéž úvěry zdají být více rizikové a vyžadují udržovat vyšší kapitál. To vytváří bankám v době krize tvrdší podmínky. • Regulace BASEL II vedla tudíž k prohloubení současné finanční krize.
Proč je česká koruna pro nás výhodná? • Dosavadní diskuse o výhodnosti eura získaly za finanční krize nový rozměr. • V reakci na krizi evropští politici ukázali neschopnost koordinované reakce. Země Eurozóny s relativně zdravějším finančním sektorem se dostávají do vleku opatření přijímaných zeměmi, kde je finanční krize hlubší. • Obrovské částky plánované na záchranu bank ohrožují fiskální disciplínu v Eurozóně. Následné zvýšení dlouhodobých sazeb v Eurozóně zdraží úvěry podnikům a domácnostem.
Děkuji za pozornost!