Dopady ekonomické krize na sektor paliv a energetiky ČR Ing. Ladislav Pelcl, VUPEK-ECONOMY, s.r.o.
1. Projevy krize ve vývoji ekonomiky Vývoj ekonomiky je základním faktorem poptávky po zdrojích energie všeobecně, poptávky po elektřině zvlášť. S růstem ekonomiky roste spotřeba zdrojů energie, s jejím poklesem tato spotřeba klesá. Tento vztah je nutné z řady důvodů podrobněji analyzovat a popsat. Po kolísavém vývoji a poklesech ekonomiky ČR v 90. letech, vyvolaných ekonomickou transformací, začala ekonomika po roce 2000 růst a tento růst trval nepřetržitě po celou následující dekádu. Růst HDP kulminoval v letech 2005 – 2007, kdy HDP dosahoval rekordních meziročních přírůstků nad 6 %. Úspěšný vývoj české ekonomiky po roce 2000 stimulovala příprava ČR na vstup do EU a především vlastní vstup, ke kterému došlo v roce 2004. Otvírání trhu EU dalo české ekonomice a zejména exportně orientovanému průmyslu velký podnět k dynamickému rozvoji, který byl ukončen až nástupem celosvětové hospodářské krize koncem roku 2008. Ve 4. čtvrtletí roku 2008 byla česká ekonomika poprvé ve své novodobé historii zasažena ekonomickou krizí. Krize, měřená meziročními poklesy HDP, nebo průmyslové výroby, trvala celkem tři čtvrtletí. V roce 2008 ještě celoroční výsledky HDP i průmyslové výroby vykázaly mírný nárůst, ve 4. čtvrtletí roku však již HDP stagnoval, ale mezičtvrtletně klesl, průmyslová výroba klesla meziročně o 13 %. Krize zesílila v první polovině roku 2009. K největším poklesu došlo ve 2. čtvrtletí (HDP klesl o 4,9 %, průmyslová výroba o 19,1 %). 2. čtvrtletí roku 2009 lze proto považovat za dno krize. Počínaje 3. čtvrtletím 2009 začalo mírné ekonomické oživování, meziroční poklesy HDP i průmyslové výroby ještě pokračovaly, mezičtvrtletně však již oba agregáty rostly. Graf č. 1: Vývoj čtvrtletních indexů HDP (v %) Čtvrtletní indexy meziročního vývoje HDP a průmyslové výroby 20 15 10
0
1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q 1.Q 2.Q 3,Q
%
5
-5
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-10 -15 -20 Vývoj HDP
Vývoj průmyslové výroby
Zdroj: ČSÚ
Celoroční pokles HDP v roce 2009 činil 4,1 %, pokles průmyslové výroby 13,4 %. Do kladných čísel se oba ukazatele dostaly až v roce 2010. 1
Fáze poklesu a růstu vlivem hospodářské krize a oživení se s různou intenzitou projevily ve všech významných průmyslových oborech. Diferencovaný vývoj vybraných průmyslových oborů ilustruje graf. Zvýrazněně je uveden vývoj průmyslu celkem, oboru těžba černého a hnědého uhlí a oboru výroby a rozvodu elektřiny, topných plynů a tepla. Graf č. 2: Dlouhodobý vývoj vybraných průmyslových oborů (v %)
Meziroční čtvrtletní indexy vybraných oborů průmyslové výroby 140 130 120
%
110 100 90 80 70
Průmysl celkem
Těžba ČU a HU
Výroba koksu a ropných produktů
Výroba a rozvod elektřiny, plynů a tepla
Výroba papíru
Chemická výroba
Pryžové a plast výrobky
Výroba kovů, hutnictví
Kovové konstrukce
Výroba elektřických zařízení
Výroba strojů a zařízení
Výroba motor. vozidel
3/2010
2/2010
1/2010
4/2009
3/2009
2/2009
1/2009
4/2008
3/2008
2/2008
1/2008
4/2007
3/2007
2/2007
1/2007
4/2006
3/2006
2/2006
1/2006
4/2005
3/2005
2/2005
1/2005
60
Zdroj: ČSÚ
Nejvíce klesla výroba v oborech hutnictví a výroba kovů, výroba strojů a zařízení a v oboru výroba koksu a rafinérská výroba. Ve všech případech v oborech energeticky náročných, s velkou exportní orientací. Oba energetické obory, tj. výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla i obor těžby černého a hnědého uhlí procházely mírnějšími poklesy než průmysl jako celek. Vývoj HDP od roku 2006 a poslední prognózu vývoje do roku 2012 dle MF ČR ilustruje graf.
Cílem článku je analyzovat, jak se vývoj ekonomiky projevil na spotřebě zdrojů energie a na trzích forem energie. Poznaný vztah může zpřesnit prognózy jejich dalšího vývoje.
2
2. Dopady ekonomické krize na spotřebu a výrobu elektřiny Spotřeba elektřiny po roce 2000 měla rostoucí trend, sledující dynamický vývoj ekonomiky. Nejvyšší ntto spotřeba elektřiny byla dosažená v roce 2008 (60 478 GWh), v roce 2009 ale spotřeba elektřiny v důsledku krize klesla. Naměřená ntto spotřeba elektřiny klesla celkem o 3 366 GWh (o 5,6 %), ntto spotřeba elektřiny, přepočtená na teplotní a kalendářní normál, byla nižší o 3 599 GWh (o 5,9 %). V roce 2010 spotřeba elektřiny vlivem mírného ekonomického oživení roste. Naměřená ntto spotřeba elektřiny za leden – září 2010 (tři čtvrtletí roku) dosáhla 43 541 GWh, což bylo vůči stejnému období roku 2009 vyšší o 1 846 GWh (o 4,4 %). Ntto spotřeba elektřiny, přepočtená na teplotní a kalendářní normál byla vyšší o 1 170 GWh (o 2,8 %) než v roce 2009. Graf č. 3: Vývoj přepočtené týdenní ntto spotřeby elektřiny v letech 2006 - 2010
Meziroční porovnání týdenní ntto spotřeby elektřiny v letech 2006 - 2010 (přepočtené hodnoty na klimatický a kalendářní normál) 1400
1300
GWh
1200
1100
1000
900 1. čtvrtletí
2. čtvrtletí
3. čtvrtletí
4. čtvrtletí
800 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
53
týdny
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: ERU, ČEZ
Velkoodběr elektřiny Rozhodující změny ve vývoji spotřeby elektřiny v době krize i v ekonomickém oživení v letech 2000 až 2010 se odehrály především v kategorii velkoodběr (VO), který se na celkové ntto spotřebě elektřiny podílí téměř 60 %. V roce 2009 naměřený VO činil 32 510 GWh a byl meziročně nižší o 3 258 GWh (o 9,1 %), přepočtený VO meziročně poklesl o 3 253 GWh (o 9,1 %). V období tří čtvrtletí roku 2010 naměřený VO vzrostl a činil 25 624 GWh, což bylo celkem o 1 509 GWh (o 6,3 %) více než za stejné období roku 2009. Přepočtený VO byl meziročně vyšší o 1 280 GWh (o 5,2 %).
3
Graf č. 4: Vývoj přepočtené týdenní spotřeby elektřiny VO v letech 2007 – 2010 (v GWh) Meziroční porovnání týdenní ntto spotřeby elektřiny 2007 - 2010, přepočet na klimatický a kalendářní normál - kategorie VO 800
750
700
GWh
650
600
550
500
450
400 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
2007
25
27
29
2008
31
33
2009
35
37
39
41
43
45
47
49
51
53
2010
Zdroj: ERU, ČEZ
Maloodběr elektřiny V roce 2009 naměřený MO (podnikatelů – MOP a domácností - MOD) dosáhl 23 088 GWh a vůči roku 2008 byl nižší o 86 GWh (o 0,4 %), přepočteny MO klesl o 309 GWh (o 1,3 %). V období tří čtvrtletí roku 2010 naměřený MO činil 18 755 GWh, což bylo o 1,2 % více než v roce 2009. Přepočtený MO byl vůči roku 2009 nižší o 144 GWh, tj. nižší o 1 %. Krize ani oživení se v MO neprojevily, rozdíly mezi roky byly malé. Z hlediska vnitřní struktury MO jsou mírně vyšší výkyvy v kategorii MOP, MOD vykazuje menší výkyvy. Graf č. 5: Vývoj přepočtené spotřeby elektřiny v kategorii MO v letech 2007 – 2010 (v GWh) Meziroční porovnání týdenní ntto spotřeby elektřiny 2007 - 2010, přepočet na klimatický a kalendářní normál - kategorie MO 650
600
550
GWh
500
450
400
350
300 1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
21
23
2007
25
27
2008
29
31 2009
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
53
2010
Zdroj: ERU, ČEZ
4
Vývoz a dovoz elektřiny Elektrizační soustava ČR měla po celé období po roce 2000 volnou kapacitu a exportní potenciál. Čistý export elektřiny se po celou dobu se udržoval nad 13 % btto výroby, v roce 2009 činil 16,6 %. V roce 2009 bylo vyvezeno 22 230 GWh a dovezeno 8 586 GWh elektřiny, při aktivním saldu 13 644 GWh (rozdíl dovoz – vývoz). Šlo o čtvrté nejvyšší aktivní obchodní saldo s elektřinou po roce 2000. Vyšší obchodní saldo pomohlo snížit dopady krize v tuzemské spotřebě na výrobu elektřiny. V období leden – září 2010 bylo vyvezeno 16 053 GWh elektřiny, dovezeno 4 904 GWh, aktivní saldo bylo 11 149 GWh a bylo o 1 239 GWh vyšší než za stejné období roku 2009. Představovalo asi 81,7 % salda celého roku 2009, z čehož lze usuzovat, že v roce 2010 dojde k překonání výše aktivního salda z roku 2009. Graf č. 6: Vývoj měsíčních sald obchodu s elektřinou v letech 2007 – 2010 (v GWh)
Vývoj měsíčních sald v obchodě s elektřinou 0,00 -200,00 -400,00
GWh
-600,00 -800,00 -1 000,00 -1 200,00 -1 400,00 -1 600,00
2007
2008
2009
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden
-1 800,00
2010
Zdroj: ERÚ
Výroba elektřiny Výroba elektřiny btto v roce 2009 dosáhla výše 82 250 GWh a vůči roku 2008 byla nižší o 1 268 GWh (o 1,5 %). Nižší tuzemskou spotřebu elektřiny částečně vyrovnal vyšší vývoz. Struktura výroby elektřiny: 49,1 % z hnědého uhlí, 33,1 % z jaderných elektráren, 6,5 % z černého uhlí, 6,2 % z OZE (voda, BM, vítr, FV), 1,2 % ze zemního plynu, 3,7 % z ostatních plynných paliv, 0,2 % z ostatních paliv. Výroba elektřiny btto v období leden – září v roce 2010 dosáhla výše 63 279 GWh a vůči stejnému období roku 2009 byla vyšší o 3 349 GWh (o 5,6 %). K vyšší výrobě přispěla jak její vyšší tuzemská spotřeba, tak vyšší aktivní obchodní saldo s elektřinou. Struktura výroby: 47,3 % z hnědého uhlí, 33,1 % z jaderných elektráren, 6,8 % z černého uhlí, 7,6 % z OZE (voda, BM, vítr, FV), 1,1 % zemní plyn, 3,8 % ostatní plynná paliva, 0,3 % ostatní paliva. 5
Graf č. 7: Meziroční porovnání výroby elektřiny za období leden – září v letech 2007 - 2010 (v GWh) Meziroční porovnání výroby elektřiny v období leden - září roku 66000 60000 54000 48000
GWh
42000 36000 30000 24000 18000 12000 6000 0 led. - září 2007
led. - září 2008
led. - září 2009
led. - září 2010
Výroba btto z HU
Výroba btto z JE
Výroba btto z ČU
Výroba btto z VE
Výroba btto z ost. plynů
Výroba btto ze ZP
Výroba btto z bioplynu
Výroba btto z bioplynu
Výroba btto z VTE
Výroba btto ze FVE
Výroba btto z kap. paliv
Výroba btto z ost. paliv
Zdroj: ERU
Vývoj instalovaných výkonů ES Ekonomická krize vývoj instalovaných výkonů ES neovlivnila. Ty rostou i přes výkyvy ve spotřebě i výrobě elektřiny. K 31. 12. 2009 se stav instalovaných výkonů ES meziročně zvýšil o 601,5 MW, v tom o 425 MW u FV elektráren, o 70 MW u jaderných elektráren, o 46 MW u plynových elektráren a o 35 MW u parních elektráren. K 30. 9. 2010 stav instalovaných výkonů vůči stavu k 31. 12. 2009 vzrostl o dalších 461 MW, nevyváženost struktury ale vzrostla. Výkon solárních elektráren vzrostl o 323 MW, plynových elektráren o 33,8 MW, parních elektráren o 45 MW a paroplynových elektráren o 30 MW. Graf č. 8: Vývoj instalovaných výkonů ES ČR (v MW)
Vývoj instalovaného výkonu ES ČR 11 000 10 000 9 000 8 000
MW
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
PE
PPE
VE
PVE
PSE
JE
VTE
31.12.2008
10685
570
1045
1147
328
3760
150
40
31.12.2009
10720
561
1036
1147
374
3830
193
465
30.9.2010
10765
591
1055
1147
408
3834
199
788
31.12.2008
31.12.2009
SLE
30.9.2010
Zdroj: ERU
6
Vývoj cen elektřiny V roce 2008 došlo k nebývalému nárůstu cen silové elektřiny, které v polovině roku 2008 dosahovaly až 90 EUR/MWh. Ve druhé polovině roku 2008 ceny začaly klesat a počátkem roku 2009 klesly na 50 – 60 EUR/MWh, což dosud trvá. Mezi futures cenami elektřiny jsou jen mírná navýšení, která se ale postupně snižují. Při zohlednění ceny peněz lze říci, že ceny elektřiny se od roku 2009 nemění, spíš se mírně snižují. Je zřejmé, že přes signály ekonomického oživení poptávka po elektřině v Evropě nijak neroste, což se odráží ve vývoji cen silové elektřiny. Protože platí, že vývoj cen elektřiny souvisí s vývojem poptávky po elektřině a ta souvisí s vývojem ekonomiky, lze očekávat, že jen mírné oživování ekonomiky a průmyslu v EU, a tedy i v ČR, bude dlouhodobějšího charakteru. Graf č. 9: Vývoj cen elektřiny BASE dodávky na lipské burze (v EUR/MWh)
Vývoj cen elektřiny BASE dodávka na lipské burze - denní data 100 90 80
[ EUR / MWh ]
70
CAL-13 CAL-12 CAL-11 CAL-10 CAL-9
60 50 40 30 20 10
listopad
prosinec
září
říjen
srpen
červen
červenec
duben
květen
únor
březen
2010-leden
listopad
prosinec
září
říjen
srpen
červen
červenec
duben
květen
únor
březen
2009-leden
listopad
prosinec
září
říjen
srpen
červen
červenec
duben
květen
únor
březen
2008-leden
0
Zdroj: EEX
Ceny silové elektřiny jsou určující pro konečné ceny elektřiny pro konečné spotřebitele (po doplnění o regulované složky konečné ceny elektřiny), ale i pro ekonomiku výrobců elektřiny. Ovlivňují i ceny jiných zdrojů energie, nejvíce ceny hnědého uhlí pro jeho velké spotřebitele, které jsou na ceny elektřiny napojeny prostřednictvím cenových vzorců. Díky vysokým cenám elektřiny v roce 2008 a předprodejům elektřiny na roky 2009 a 2010 za tyto ceny, realizovali výrobci elektřiny vysoké tržby a zisky, a to i přes nemalý pokles spotřeby a výroby elektřiny. Zejména ekonomické výsledky výrobců elektřiny v roce 2009, tedy v době poklesu spotřeby elektřiny byly vysoké, až rekordní. Např. ČEZ docílil v roce 2009 historicky nejvyšší výše čistého zisku, 51,86 mld. Kč. Vysoké ceny elektřiny realizovala i většina nezávislých výrobců elektřiny. Ceny silové elektřiny a ekonomika výrobců elektřiny se v době největších propadů spotřeby elektřiny tedy chovaly opačně než trh, poptávka a výroba elektřiny. V roce 2010 se ceny elektřiny a ekonomika výrobců vyvíjí opačně. Přestože spotřeba a výroba elektřiny rostou, ceny elektřiny jsou nižší a ekonomické výsledky výrobců elektřiny budou 7
horší než v roce 2009. Protože ale ceny elektřiny budou nízké dlouhodoběji (odhadujeme až do roku 2015), bude jimi ekonomika výrobců elektřiny ovlivněna rovněž na delší dobu. Ekonomická krize se v cenách elektřiny a v ekonomice výrobců elektřiny projevuje v časovém posunu, vývoj cen elektřiny ale signalizuje, že krize může být dlouhodobější, než se všeobecně očekává. Celkové zhodnocení dopadů krize na elektrizační soustavu 1. Spotřeba elektřiny v ČR po roce 2000, v důsledku příznivého ekonomického vývoje nepřetržitě rostla. V roce 2008 spotřeba stagnovala, v roce 2009 došlo ke zlomu a spotřeba elektřiny klesla. Důvodem byla ekonomická krize, poklesy HDP, průmyslové výroby a obchodu. K největšímu propadu spotřeby elektřiny došlo ve 2. čtvrtletí roku 2009. S oživením ekonomiky spotřeba elektřiny začala růst, růst je ale pomalejší než proběhlý pokles spotřeby. 2. Pokles spotřeby elektřiny v roce 2009 se odehrál především v kategorii velkoodběr, ve spotřebě velkých, zejména průmyslových podniků, v obou kategoriích maloodběru se pokles spotřeby elektřiny projevil málo. Rovněž ekonomický růst se projevil především ve VO. Maloodběr, zejména MOD, kterého se krize ani oživení příliš nedotkly, se ukázal jako stabilizující faktor ve spotřebě elektřiny. 3. ČR je stále významným evropským exportérem elektřiny. Aktivní obchodní saldo v roce 2009 bylo čtvrté nejvyšší po roce 2000. V roce 2010 bude aktivní saldo zřejmě ještě vyšší. 4. Výroba elektřiny btto byla v roce 2009 o 1,5 % nižší než v roce 2008. Nejvíce klesla výroba v parních uhelných elektrárnách (o 5,5 %), která je nejvíce citlivá na výkyvy spotřeby elektřiny. Za tři čtvrtletí roku 2010, díky vyšší spotřebě elektřiny a vyšším vývozům výroba elektřiny vzrostla o 5,6 %. Ve struktuře výroby vzrostla produkce elektřiny z JE (je méně nákladová), výroba ze všech druhů OZE (je podporovaná) a výroba z plynných paliv. Vzrostla i výroba elektřiny z HU ale méně, než u konkurenčních výrob elektřiny. 5. Na instalovaných výkonech ES se ekonomická krize ani oživení neprojevily, a instalované výkony ES se trvale rostou. Nejrychleji v solárních elektrárnách, částečně ale vzrostly i v JE Dukovany, v plynových, větrných i v parních elektrárnách. Rychlý růst instalovaných výkonů v části neregulovaných výkonů vzbuzuje obavy z narušení efektivní struktury ES. 6. I přes pokles spotřeby a výroby elektřiny se její ceny v roce 2009 zvýšily, především v důsledku cen předprodejů elektřiny na burzách v letech 2007 a 2008. Vysoké ceny elektřiny byly příčinou velmi dobrých ekonomických výsledků elektroenergetických společností v roce 2009, což přispělo k ekonomické a sociální stabilizaci celého sektoru. V roce 2010 se příznivý cenový faktor v elektroenergetice již nezopakuje a ekonomická krize se s ročním zpožděním, ale stále poměrně mírněji, projeví i v ekonomice elektroenergetických společností. 7. Z hlediska celkového zhodnocení lze říci, že ekonomická krize se elektroenergetiky dotkla v menší intenzitě než ostatních průmyslových oborů a v oblasti cen a ekonomiky v časovém posunu. Zhoršení ekonomiky je ale realitou a vynutilo si přijímání různých úsporných programů a opatření. Vyvolalo i nové formy podnikání (např. vstup na trh zemního plynu). 8. Pro odhad dlouhodobého vývoje spotřeby elektřiny platí aktuálně prognóza, projednaná a schválená pracovní skupinou expertů ke scénářům spotřeby elektřiny v ČR dne 21. 9. 2010 v OTE, která s vlivem krize počítá. K návratu na předkrizovou úroveň má dojít ve vysokém
8
scénáři v roce 2011, v referenčním v roce 2012 a v nízkém scénáři až po roce 2014. Podle našeho názoru je ale tato prognóza, ve světle posledního dění zejména v Eurozóně poněkud optimistická a přikláníme se spíše k intervalu vymezenému referenčním a nízkým scénářem. Graf č. 10: Prognóza ntto spotřeby elektřiny do roku 2050 (v TWh) Dlouhodobé scénáře spotřeby elektřiny 100 95 90 85
(TWh)
80 75 70 65 60 55 50 1995
2000 nízký
2005
2010
2015
referenční
vysoký
2020
2025 nízký 3/2010
2030
2035
2040
referenční 3/2010
2045
2050
vysoký 3/2010
2055
2060
historie
Zdroj: OTE, EGÚ Brno
3. Dopady krize na plynárenství Sektor plynárenství výrazně eskaloval v 90. letech, mj. díky výrazným státním podporám. Od skončení podpor spotřeba zemního plynu (ZP) stagnuje, od roku 2004 dokonce spotřeba klesá. Nejnižší spotřeba ZP po roce 1996 byla v roce 2009, na čemž se podepsala i ekonomická krize. Graf č. 11: Dlouhodobý vývoj spotřeby zemního plynu
Vývoj spotřeby zemního plynu v plynárenské soustavě ČR 10000 9000 8000 7000
mil. m3
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 spotřeba ZP-skut.
spotřeba ZP-přepočet Zdroj: ÚPD, ERU
9
ZP se nejvíce uplatňuje v domácnostech (28 % spotřeby), na vaření a individuální vytápění, dále v průmyslu (28 % spotřeby) a v dalších sektorech (24 % spotřeby). Jen 18 % ZP se spotřebovává na výrobu dodávkového tepla a jen necelá 2 % na výrobu elektřiny. Vlivem ekonomické krize klesla naměřená spotřeba zemního plynu v roce 2009 na celklových 8 164 mil m3, což bylo o 521 mil. m3 (o 6 %) méně než v roce 2008. Spotřeba přepočtená na teplotní a normál byla meziročně nižší o 823 mil. m3 (o 9,3 %). Stejně jako u elektřiny se vliv ekonomické krize projevil především v kategorii VO (pokles o 565 mil. m3, tj. o 14 %), u ostatních kategorií ne. Graf č. 12: Vývoj naměřené spotřeby zemního ve dvou nejvýznamnějších kategoriích odběru (v mil. m3)
Vývoj měsíční skladby odběru zemního plynu v letech 2007 - 2010 550,0 500,0 450,0 400,0
mil. m3
350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0
leden
únor
březe
dube
květe
červe
červe
srpen
září
říjen
VO-2007
VO-2008
VO-2009
VO-2010
Dom-2007
Dom-2008
Dom-2009
Dom-2010
listo
prosi
Zdroj: BC, ERÚ
V roce 2010 spotřeba ZP vlivem pozvolného ekonomického oživení roste. Za 1. – 3. čtvrtletí roku 2010 dosáhla naměřená spotřeba ZP výše 5 953 mil. m3, co bylo o 537 mil. m3 (o 9,9 %) více než ve stejném období roku 2009. Spotřeba ZP za toto období, přepočtená na teplotní normál, byla vyšší o 235 mil. m3 (o 4,3 %) než ve stejném období v roce 2009. Nejvíce vzrostla spotřeba v kategorii VO (o 224 mil. m3, tj. o 9,4 %). Celkové zhodnocení dopadů krize na plynárenství 1. Vlivem ekonomické krize, zejména propadu průmyslové výroby, spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla o 6 % a byla nejnižší od roku 1995. 2. Pokles spotřeby zemního plynu v roce 2009 se projevil jen v kategorii VO, která byla meziročně nižší o 14 %. Naopak MO a spotřeba domácností mírně vzrostly (o 2,6 % a o 0,3 %). 3. V roce 2010 spotřeba ZP roste. Za 1. – 3. čtvrtletí 2010 byla o 9,9 % vyšší než v roce 2009. Spotřeba kategorie VO byla vyšší o 9,4 %, spotřeba kategorie domácností o 10,5 %. 4. Ekonomické výsledky plynárenských společností v roce 2009 byly vlivem vysokých cen ZP velmi dobré výsledky. I přes pokles spotřeby ZP byly jejich tržby a zisky v roce 2009 vyšší než v roce 2008. 10
5. Přebytek zemního plynu na trhu drží spotové ceny ZP pod cenami dlouhodobých kontraktů, což přivedlo do obchodování se ZP řadu nových subjektů. 6. Pokles spotřeby zemního plynu se hodnotí jako dočasný. Střednědobá prognóza do roku 2014 počítá se spotřebou 10,5 mld. m3, vč. spotřeby nových plynových elektráren. Očekává se i nástup kogeneračních jednotek malých a středních výkonů, jako s náhradou za docházející hnědé uhlí. 4. Dopady krize na uhelné hornictví Ekonomická krize se v oborech uhelného hornictví projevovala odlišně, velmi složitý byl vývoj na trhu černého uhlí a koksu, relativně klidnější v hnědém uhlí. Projevy ekonomické krize v oboru černého uhlí Trh černého uhlí (ČU) se skládá ze dvou samostatných částí, trhu černého uhlí koksovatelného (UVPK) a trhu černého uhlí energetického (ČUE). Obě oblasti mají své okruhy spotřebitelů, systémy obchodu, cenotvorby a nejsou zaměnitelné. Produkce UVPK převyšuje produkci ČUE. Obor černého uhlí prošel v roce 2009, ve srovnání s ostatními energetickými obory, nejsložitějším vývojem, zvlášť složitý byl vývoj v jeho první polovině. Důvodem byl především dramatický pokles produkce hutnictví a ocelářství ve světě, v Evropě i v ČR, který snížil potřebu, výrobu a prodej UVPK a koksu. Celková produkce ČU dosáhla 11 mil. tun, což bylo o téměř 1,5 mil. tun (o 12,7 %) méně než v roce 2008. Produkce UVPK se snížila o 1,6 mil tun (o 21,4 %). Ještě větší byl propad produkce koksu, o 1,1 mil. tun (o 33,2 %). Produkce ČUE naopak mírně vzrostla. Propady prodeje všech produktů ČU průmyslu byly ještě vyšší než pokles produkce. Celkově bylo v roce 2009 prodáno jen 10,1 mil. tun ČU, což zvyšovalo stavy neprodaného uhlí na skládkách. Ty se v průběhu roku 2009 zvýšily až o 940 tis. tun, přičemž na navýšení skládek se podílelo především UVPK a koks. Pokles prodejů a cen ČU a koksu snížil v roce 2009 výnosy NWR téměř o 40 %, EBITDA klesla o 74 %. I přes tyto problémy společnost NWR dokončila investiční projekt POP 2010 a vybavila všechny doly novou razicí a dobývací technologií, což se příznivě projevilo na produktivitě a efektivnosti. Pokračovaly rovněž akvizice společnosti v Polsku (doly Debiensko, Morcinek, Bogdanka). V roce 2010 se situace zlepšuje. Zvýšila se produkce i prodeje, snížily se stavy zásob ČU na skládkách. Produkce ČU za tři čtvrtletí roku 2010 dosáhla výše 8 212 tis. tun a byla o 239 tis. tun (o 3 %) vyšší než ve stejném období roku 2009. Zlepšila se situace především v UVPK, která byla o 349 tis. tun (o 8,4 %) vyšší, než za tři čtvrtletí roku 2009. Produkce koksu dosáhla výše 1 257 tis. tun a byla vyšší o 182 tis. tun (o 16,9 %). Produkce ČUE naopak klesla o 266 tis. tun, tj. o 6,8 %. Zvýšená poptávka zvedla ceny ČU, zejména UVPK a koksu a přispěla k zlepšení ekonomických výsledků společnosti NWR. Zisk před zdaněním za tři čtvrtletí roku 2010 dosáhl 171 mil. EUR. Ceny UVPK i ČU energetického určuje světový trh, dlouhodobý vývoj cen ČUE v severomořských přístavech ukazuje graf. 11
Graf č. 13: Vývoj realizačních cen černého uhlí energetického v severomořských přístavech MCIS Steam Coal Marker Prices cif NWE - USD / t SKE 300
250
USD / t SKE
200
150
100
50
2007-1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2008-1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2009-1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2010-1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
0
Zdroj: Němečtí dovozci uhlí, 1 t SKE = 29,3 GJ
Projevy ekonomické krize v oboru hnědého uhlí Vývoj v oboru hnědého uhlí ovlivňuje hlavně tuzemský trh, především dodávky HU pro výrobu elektřiny a centrálně vyráběného (dodávkového) tepla. Na výrobu elektřiny se v ČR spotřebovává 75 % vytěženého HU, které se na celkové btto výrobě elektřiny v roce 2009 podílelo 49 %. Na výrobu centrálně vyráběného tepla se spotřebovává 15 % vytěženého HU a jeho podíl na výrobě dodávkového tepla činí cca 40 %. Vliv ekonomické krize se provil prostřednictvím snížení obou těchto hlavních směrů užití HU. Produkce hnědého uhlí v roce 2009 dosáhla výše 45 033 tis. tun a meziročně klesla o 2 070 tis. tun (o 4,4 %). Produkce průmyslových druhů HU klesla o 1 898 tis. tun (o 4,3 %), produkce tříděného HU klesla o 172 tis. tun (o 6,1 %). Ekonomická krize se tedy projevila i na trhu HU, ale poněkud mírněji než v jiných energetických oborech, zejména v oboru černého uhlí. Mírnější vývoj trhu HU byl ovlivněn především děním v elektroenergetice, přestože výroba elektřiny z HU se v roce 2009 meziročně snížila o 1 850 GWh (o 4,4 %). V roce 2010 je produkce HU menší než v roce 2009, a to i přes oživení spotřeby a výroby elektřiny. Jeho celková produkce za tři čtvrtletí roku 2010 byla 32 074 tis. tun, což bylo o 767 tis. tun méně než za tři čtvrtletí roku 2009. V pololetí 2010 však byl propad těžby HU vyšší. Protože ceny elektřiny byly v roce 2009 vysoké, byly díky cenovým vzorcům vysoké i ceny HU a rekordní byly i ekonomické výsledky HU společností (čistý zisk tří HU společností dosáhl dohromady 11 mld. Kč). S poklesem cen silové elektřiny v roce 2010 klesly ceny HU pro ČEZ i pro další velké odběratele. Tržby i zisky HU společností v roce 2010 budou nižší. Zhodnocení dopadů krize na uhelný průmysl 1. Ekonomická krize zasáhla v roce 2009 černouhelný průmysl nejvíc ze všech energetických oborů. Klesla produkce, ještě více jeho prodej, velká část ČU a koksu zůstala na skládkách. 12
2. Nejpostiženější oblastí byla produkce a prodej koksovatelného uhlí a koksu, vyvolaná velkým propadem hutnictví a ocelářství ve světě a v regionu. 3. Černé uhlí energetické se v roce 2009 naopak ukázalo jako stabilizující faktor a zajišťovalo NWR po celý rok vyrovnanější příjmy. 4. Pokles prodejů a cen UVPK a koksu, společně s poklesem jejich prodeje v roce 2009 zhoršily ekonomiku NWR. Společnost NWR jako celek skončila v roce 2009 ve ztrátě, samotná OKD však byla v mírném zisku. I přesto dokončila rozsáhlý investiční program POP 2010 na obnovu dobývací technologie a úpravu uhlí. 5. V roce 2010 se situace v hutnictví i v oboru ČU uklidňuje, díky oživení ocelářského průmyslu. Nadějné jsou i tři sledované projekty v Polsku (Morcinek, Debiensko a Bogdanka). 6. Na trhu HU se ekonomická krize v roce 2009 projevila mírněji než v jiných energetických oborech. Produkce HU klesla o 4,4 %, především v kategorii průmyslových druhů HU. Ovlivnila to nižší výroba elektřiny z HU (o 4,4 %), když výroba elektřiny v jaderných elektrárnách a výroba z OZE naopak vzrostly. Nižší byla rovněž výroba dodávkového tepla. 7. Ekonomika HU společností nebyla v roce 2009 krizí dotčená, především díky vyšším cenám HU, ovlivněných cenovými vzorci a vazbami cen HU na ceny elektřiny. Ekonomické výsledky za rok 2010 budou horší. 8. Produkce hnědého uhlí za leden – září 2010 je pod úrovní stejného období roku 2009 (o 2,5 %), a to především u prachového HU. Propad produkce se odehrává především u SD, ostatní HU společnosti naopak zvyšují. 5. Vývoj v ostatních energetických sektorech Dopady ekonomické krize do spotřeby a výroby tepla nelze srovnatelně vyhodnotit, pro nedostatek dat z mnohem členitějšího oboru. Lze však předpokládat, že v roce 2009 došlo ke snížení potřeby dodávkového tepla, zejména v části jeho dodávek do průmyslu (spotřebovává dvě třetiny celkové výroby dodávkového tepla), což se zkumulovalo s dlouhodoběji působícím trendem snižování spotřeby tepla vlivem zateplování a úspor. Rovněž vliv ekonomické krize na celkovou výši a strukturu spotřeby primárních energetických zdrojů (PEZ) a na konečnou spotřebu energie v současné době nelze komplexně vyhodnotit, pro nedostatek statistických dat za rok 2009 (ČSÚ je zveřejní počátkem roku 2011). Energetická statistika za rok 2008 k tomuto hodnocení nestačí. Pokud ale vezmeme za základ pro hodnocení spotřeby PEZ v letech 2008 a 2009 statistiku MPO (která je ve spotřebě PEZ poněkud odlišná od ČSÚ), činil pokles spotřeby PEZ v roce 2009 4,5 %. Spotřeba PEZ v roce 2009 by se tak mohla pohybovat v intervalu 1 745 – 1 750 PJ (tj. mírně nad spotřebou PEZ v roce 2002). Konečná spotřeba energie kolem 1 050 PJ. 6. Celkové zhodnocení dopadů ekonomické krize na energetické sektory 1. Analýza dopadů ekonomické krize do energetických odvětví prokázala, že ekonomická krize se projevila ve všech energetických odvětvích, ale značně diferencovaně.
13
2. Pokud se pro hodnocení dopadů ekonomické krize použije srovnání podle poklesu spotřeby, resp. produkce zdrojů energie v roce 2009, byl pokles největší v oboru koksovatelného uhlí a koksu (- 21,4 a - 32,3 %), následovalo plynárenství (- 5,9 %), hnědé uhlí (- 4,4 %) a výroba elektřiny (- 1,5 %). V elektroenergetice ale nízký pokles výroby ovlivnilo vyšší aktivní zahraničněobchodní saldo. Celkový pokles spotřeby zdrojů energie lze předběžně odhadnout na - 4,5 %. Mimo obor koksovatelného ČU a koksu byly poklesy produkce ostatních energetických oborů mírnější vůči poklesu průmyslu jako celku, což lze označit za pozitivní zjištění. 3. Rok 2009 sice lze celkově označit jako krizový, skládal se však ze dvou odlišných polovin. V prvním pololetí spotřeba a produkce zdrojů energie rychle klesala, ve druhé polovině pozvolna rostla a růst pokračuje i v roce 2010. V těchto trendech se vývoj shoduje s vývojem ekonomiky (HDP, průmyslová výroba), což potvrdilo velkou citlivost poptávky po zdrojích energie na vývoji ekonomiky. 4. Ve všech případech nejvíce klesla poptávka po zdrojích energie především ze zpracovatelského průmyslu (u elektřiny a zemního plynu v kategorii VO), který je značně exportně orientovaný a byl proto krizí nejvíce zasažený. Dodávky zdrojů energie do sektorů maloodběru (zejména domácnostem) klesly méně, resp. stagnovaly, což přispělo ke zmírnění dopadů ekonomické krize v energetických oborech. 5. I přes pokles spotřeby a produkce zdrojů energie nebyla narušená spolehlivost dodávek energie, a to ani v plynárenství, které bylo počátkem roku 2009 zasaženo přerušením dodávek zemního plynu z Ruska. 6. Pokles poptávky bezprostředně snížil jen ceny černého uhlí a koksu. Ceny elektřiny byly v roce 2009 naopak vyšší, díky cenám jejích předprodejů ještě před vypuknutím krize. Prostřednictvím cenových vzorců byly vyšší i ceny hnědého uhlí pro energetiku. Ceny zemního plynu pro rok 2009 byly zvýšeny cenovým rozhodnutím ERU. Ekonomická krize se v cenách elektřiny, zemního plynu a hnědého uhlí projevuje v časovém posunu až v roce 2010. 7. Díky vyšším cenám elektřiny, hnědého uhlí i zemního plynu v roce 2009 se krize nedotkla ekonomiky elektroenergetiky, plynárenství a hnědého průmyslu, a to i přes nemalý pokles produkce a prodejů zdrojů energie. Zhoršila se jen ekonomika černouhelného hornictví. 8. Pozitivním jevem je rovněž skutečnost, že v žádném energetickém oboru nedošlo ke zpomalení rozvojových investic, a to ani v případě černého uhlí (NWR dokončila investiční projekt POP 2010). Energetické investice jsou nadále atraktivní, což aktuálně dokazuje i boom ve výstavbě FV elektráren i z jiných obnovitelných zdrojů. 9. Přebytek zdrojů energie na trhu vyvolal nižší spotové ceny elektřiny a zemního plynu a průniky nových obchodníků (vč. velkých energetických společností) na trhy s nabídkou levnějších cen. Trhy forem energii se prolínají, velké energetické společnosti nabízejí širší sortiment zdrojů energie. 10. S mírným ekonomickým oživením v roce 2010 se oživila spotřeba, vývoz i výroba elektřiny, spotřeba zemního plynu i spotřeba černého uhlí a koksu. Většina charakteristik energetických oborů má pozitivní vývoj a vůči roku 2009 vzrostla, nepřekonala však úrovně předkrizových roků. Jediným energetickým oborem, který zatím nezaznamenal oživení je
14
hnědé uhlí. Důvodem je především energetický mix ve výrobě elektřiny a rychlejší růst neuhelných výrob elektřiny. 11. Hlavním poznatkem z analýzy dopadů ekonomické krize na energetická odvětví je korekce dosud optimistických předpokladů o vývoji české ekonomiky a o potřebě zdrojů energie. Prokázala se těsná svázanost české ekonomiky se světovou ekonomikou i její zranitelnost. Projekce ekonomického oživení ve světě, v EU i v ČR jsou dnes opatrnější, oživení je křehké, obavy z recidivy recese neopadly. To vše se promítá do nižších prognóz potřeby zdrojů energie. Aktualizované prognózy spotřeby elektřiny jsou vůči předkrizovým prognózám nižší, nižší jsou i prognózy konečné spotřeby energie a spotřeby primárních energetických zdrojů.
15
