Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky

Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky

Autorka publikace: Ing. Drahomíra Dubská, CSc. Úvod Shrnutí Metodická východiska 1. Vývoj globální ekonomiky v letech 2006-2009 1.1. Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi 1.2. Evropská ekonomika 1.3. Česká ekonomika v době konjunktury 2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu 2.2. Vývoj přímých investic 2.2.1. Základní kapitál a reinvestované zisky 2.3. Vývoj portfoliových investic 2.3.1. Nákupy dluhopisů ČR 2.3.2. Vývoj majetkových cenných papírů

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, 7. 1. 2011

Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR

leden 2011

Úvod Studie sleduje ekonomický vývoj v České republice se zřetelem na změny, které přinesl globální vývoj v letech 2008 a 2009. Ten, vzhledem k vysoké otevřenosti české ekonomiky na jedné straně a síle globální krize na straně druhé, mohl ovlivnit výrazně v mnoha směrech vývoj v České republice. Práce zohledňuje vývoj ekonomiky USA a impulsy pro globální finanční krizi, vývoj evropské ekonomiky a ekonomiky ČR v roce 2009. Kromě změn vyvolaných krizí a týkajících se vybraných indikátorů (HDP, investic, spotřeby, mezd, cen a vybraných indikátorů ze sféry mimo reálnou ekonomiku) je pozornost je soustředěna také na souvislosti plynoucí z dopadů na obrat zahraničního obchodu, zejména zbožím a také příliv přímých a portfoliových investic. Vzhledem k tomu, že dopad krize lze sledovat ve velmi širokém spektru charakteristik, je pro účely této práce vymezen jejich okruh na základní parametry ekonomiky (výběr).



leden 2011

Shrnutí 

V letech 2008 a 2009 tempo růstu světové ekonomiky zvolnilo. Silná redukce kapitálových trhů na jaře roku 2008 vyvolaná panikou z obav o stabilitu finančních domů s globální působností, následovaná krizí důvěry s výrazným omezením úvěrových aktivit a potvrzeným masivním výskytem toxických aktiv v bilancích největších bank prakticky na celém světě, vyústily nakonec v krizi ekonomickou. Finanční a následně ekonomické problémy zasáhly různá světová teritoria různou silou. Drtivé byly dopady krize ve vyspělých ekonomikách s hlubokými propady HDP, méně škod – pouze ztrátu tempa - zaznamenaly největší rozvíjející se ekonomiky a jejich kapitálové trhy především v Asii a Latinské Americe.



Česká ekonomika vyšla z krize relativně dobře. Tentokrát šlo o krizi importovanou, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky - českou republiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize ekonomická. Předchozí recese z let 1997 a1998, stejně jako hospodářský útlum z roku 2001-2002, měly původ interní. V prvním případě byla příčinou měnová krize po výrazném vychýlení české ekonomiky z vnější i vnitřní rovnováhy, ve druhém pak zmrazení úvěrové aktivity po krizi úvěrových portfólií největších bank v ČR.



Propad objemu HDP České republiky v roce 2009 proti roku 2008 byl zhruba stejný jako v EU, došlo však k němu pádem z podstatně vyšší předchozí dynamiky.



Ztráta temp a následný pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a také investic nebyl tak hluboký jako v EU, spotřeba vládního sektoru se však v roce 2009 zvýšila dynamikou, která byla jednou z nejvyšších ze zemí OECD.



Trh práce ztratil podle celkové zaměstnanosti 1,2 % osob, což bylo méně než v EU, ovšem ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce mužů-živitelů rodin, klesla zaměstnanost o 5,9 %. Mzdy a platy se v úhrnu snížily o 5 % (náhrady zaměstnancům o 6 %). Pokles zisků vyjádřených jako hrubý provozní přebytek se v české ekonomice odehrál citelněji již v roce 2008, v roce 2009 byl jejich meziroční úbytek menší. Zisky z podnikání v sektoru domácností však ještě v roce 2008 prudce rostly druhou nejrychlejší dynamikou dekády, v roce 2009 však byl jejich propad rekordní.



Ceny pro spotřebitele se po prudkém růstu v roce 2008 vyvolaném globálními příčinami - v jejichž důsledku eskalovaly zejména ceny potravin -, ale i vnitřními důvody (očekávané zvýšení sazeb DPH), se v roce 2009 ustálily na velmi mírné trajektorii, která ve výsledku generovala jejich meziroční přírůstek na téže úrovni jako u spotřebitelských cen v EU.



V roce 2009 oslabila česká koruna k euru i dolaru, index PX pražské burzy ztratil v roce 2008 zhruba čtvrtinu své hodnoty a další téměř třetinu v roce 2009. Úrokové sazby PRIBOR na mezibankovním trhu od roku 2007 podle vývoje ročních změn klesaly a jejich úrokový diferenciál vůči sazbám v eurozóně se ztenčil.



Dopad krize na vnější vztahy ekonomické vztahy České republiky byl zcela podmíněn skutečností, že krize globální ekonomiky vyvolaná krizí finanční zasáhla ČR na velmi citlivém místě, a to v její otevřenosti světu ve sféře zbožových a kapitálových toků. I když tento dopad byl zčásti mírněn opatřeními v zemích největších obchodních partnerů, projevil se v prudkých propadech obchodovaných objemů.



Obrat zahraničního obchodu se v nominálním vyjádření snížil v roce 2009 meziročně o 15,7 %, v roce 2008 stagnoval (+0,1 %). V reálném vyjádření (v cenách roku 2000) se obrat zahraničního obchodu ČR snížil proti roku 2008 o 10,7 %, v roce 2008 ještě meziročně rostl při výrazné ztrátě dynamiky proti předchozím dvěma letům.



leden 2011



Počínaje 2. čtvrtletím roku 2009 začal vývoz osobních automobilů narůstat a za celý rok 2009 v tomto silně cyklickém odvětví byl dopad krize na automobilový průmysl fakticky eliminován. Bilanci služeb ovlivnil i vývoj příjmů z cestovního ruchu již v roce 2008 při nižším zájmu zahraničních turistů (krize udeřila v Evropě i v zámoří ve srovnání s ČR dříve).



Kapitálové toky byly krizí významně ovlivněny. Hodnota přímých zahraničních investic do České republiky nebyla v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 ani poloviční. Příčinou přitom nebyly výrazně nižší kapitálové vstupy a reinvestované zisky, jako spíš faktické zastavení přílivu ostatního kapitálu. Dceřiné společnosti zahraničních firem nevyužívaly úvěrových linek mateřských společností a především splácely již dříve poskytnuté půjčky (čistý odliv ostatního kapitálu činil téměř 50 mld. korun). Přímé investice rezidentů do zahraničí poklesly o dvě třetiny, ovšem z historicky nejvyšší hodnoty roku 2008.



Obrovský příliv portfoliových investic do České republiky v roce 2009 byl ovlivněn emisemi dluhopisů vládního sektoru. Nákup „českého dluhu“ zahraničními portfoliovými investory představoval v čistém vyjádření 99 mld. korun, saldo portfoliových investic pak v úhrnu téměř 114 mld. korun, což bylo nejvíce v časové řadě od roku 1993 - převážila důvěra ve stabilitu České republiky a její hodnocení jako „bezpečného přístavu“ v nejisté době.



Rovněž rezidenti zvýšili zájem o nákup zahraničních dluhopisů, jichž se v roce 2007 zbavovali. Naproti tomu akciový trh v ČR - i vzhledem ke své velmi malé velikosti - nebyl v roce 2009 pro zahraniční portfoliové investory atraktivní, což se nedá říci o aktivitě tuzemských investorů, jejichž chuť investovat do zahraničních akcií v roce 2009 výrazně vzrostla.



leden 2011

Metodická východiska a datové zdroje 

Analýza pracuje se statistickými daty ČSÚ, ČNB a mezinárodních institucí.



Data ČSÚ jsou použita, jednak z ročních národních účtů a v případě aktuálnějšího popisu za rok 2010 i kumulovaná data z čtvrtletních národních účtů. Data ČNB pocházejí z údajů platební bilance, měnové a finanční statistiky, finančního trhu.



Časové období analýzy je vymezeno potřebnou délkou a dosažitelností časových řad, z logiky věci a volby tématu pak se zvláštním zřetelem na roky 2008 a 2009, pokud není uvedeno jinak. Aktuální data roku 2010 jsou použita pro přesnější dokreslení vývoje.



Sezónně očištěná data jsou použita v případě, že v příslušné části analýzy lze při srovnávání zajistit, že sezónně očištěné jsou i ostatní položky (např. u HDP v mezinárodní komparaci). V ostatních případech jsou použitá data sezónně neočištěná. Reálné a nominální vyjádření je uvedeno u popisu grafů.



Pokud je u údajů ze zahraničí uvedeno jiné číslo než podle tuzemského pramene, není tento rozdíl komentován, neboť ve většině případů není známa metodika použitá externím zdrojem. Pro zajištění mezinárodní porovnatelnosti je použit externí zdroj.



leden 2011

1. Vývoj globální ekonomiky v letech 2006 až 2009 Od poloviny roku 2006 zažívala světová ekonomiky robustní růst. Nezaměstnanost se v mnohých částech světa dostala na historická minima. Nadprůměrně rostly i ekonomiky Německa či Japonska, u nichž předtím nebyla silná dynamika obvyklá. Velmi prudce posilovaly kurzy akcií a ceny nemovitostí, jejichž nákupy byly motivovány příznivými úrokovými sazbami pro financování umožněnými bezproblémovou inflací. Možnost pořízení nemovitosti se otevírala pro stále větší počet i méně bonitních klientů. Zhruba od poloviny roku 2007 začal být již zřetelně patrný útlum přicházející na trh nemovitostí v USA. Přinesl neklid i na finanční trhy v obavách, jak se projeví stále hůře splácené hypoteční úvěry - mimoto nakoupené jako podkladová aktiva složitých investičních instrumentů -, v rizikovém profilu i dalších bank a finančních institucí. V závěru roku 2007 již bylo jasné, že americká úvěrová krize je horší než se očekávalo a zvyšuje pravděpodobnost recese v USA. Ochlazenou úvěrové aktivitu nezlepšilo ani snížení úrokových sazeb americké centrální banky z počátku roku 2008, nejrozsáhlejší za předchozích 25 let. Prudká korekce akciových trhů v jarních měsících roku 2008 odrážela obavy, že mohou nastat pády některých bank. Reagovala i na stále jasnější signály, že ekonomika USA směřuje do recese a také na další očekávané otřesy v Evropě. Finanční krize nabyla globálních rozměrů. Přes zmrazené úvěrové aktivity pak vyústila i ve světovou krizi ekonomickou. Zpočátku panovaly představy, že finanční krize zasáhne spíše Evropu a Asii než USA, protože USA byly v převážně dlužnické pozici a finanční šok postihuje v první řadě věřitele. Ukázalo se však, že odlišná struktura ekonomik (především podílů výdajových složek HDP) následně favorizovala spíše Asii a velké rozvíjející se ekonomiky obecně. Ty nakonec posílily své pozice – Čína se stala v roce 2009 světovou ekonomikou číslo dvě. Spojené státy, v jejichž finančním systému měla krize původ (rizikové hypotéční půjčky převáděné sekuritizací do bilancí bank téměř po celém světě), doplatily na uvedený vývoj prudkým zhoršením vnitřního zadlužení, citelnou ztrátou zájmu o svá aktiva ze strany zahraničních investorů a následnou výraznou depreciací dolaru jako světové rezervní měny. Krize byla spojena i s dalšími konotacemi. Světový obchod zbožím a službami se v roce 2009 meziročně propadl ve vývozech o 10,8 %, v dovozech o 11,3 %. Výrazněji poklesly zbožové obchody (-13 %, resp. -14,3 %). Ztrátu tempa přinesl už rok 2008, kdy byla dynamika ve srovnání s rokem 2007 v obchodu zbožím a službami jen asi třetinová. Prudký růst ceny ropy převyšující 150 dolarů za barel a růst cen komodit pro potravinářský průmysl vyvolávaly v roce 2008 obavy z inflace. Ty se však nepotvrdily. Naopak, světová hospodářská krize a velmi pomalý výstup z ní doprovázený nevýrazným růstem cen nastolily obavy z deflace. Autoritativní ekonomové a finančníci začali hovořit o tzv. . “novém normálu“, předpokládajícím velmi pomalý ekonomický růst se stagnací cen (takovýto vývoj zažilo např. Japonsko během 90. let minulého století). I když k oživení světové ekonomiky v roce 2010 nakonec došlo, přispěly k němu především zmíněné velké rozvíjející se ekonomiky skupiny BRIC1 s tempy HDP převyšujícím troj- až čtyřnásobně tempa ekonomiky USA či Evropské unie. Nejistoty budoucího vývoje pak dokládají kolísavé hodnoty předstihových indikátorů ještě i z podzimu roku 2010, které pravděpodobnost „nového normálu“ zvyšují.

1

Brazílie, Rusko, Indie a Čína.



leden 2011

1.1. Ekonomika USA a změny vyvolávající globální krizi  Stagnaci ekonomiky USA v roce 2008 a jejímu poklesu v roce 2009…

Hrubý domácí produkt ekonomiky USA v roce 2008 stagnoval na úrovni roku 2007, v roce 2009 meziročně poklesl o 2,7 %. Recese americké ekonomiky měřená podle mezikvartálních poklesů trvala od třetího čtvrtletí 2008 do druhého čtvrtletí 2009, ovšem nebýt nepatrného růstu v prvním čtvrtletí 2008, zaznamenala by soustavné mezikvartální poklesy po dobu šesti čtvrtletí (HDP USA se snížil proti předchozímu období již v v prvních třech měsících roku 2008).

 … předcházel rozvrat financování trhu s bydlením

Světová finanční krize, jejíž počátek je datován až od září 2008 po pádu investiční banky Lehman Brothers, startovala již na počátku roku 2007, kdy začaly v USA narůstat problémy se splácením hypotečních půjček rizikovým klientům (tzv. subprime půjčky). Předtím levné a dostupné hypotéky sunuly ceny bytů stále výš. Zpřísnění podmínek pro poskytování nových hypotečních úvěrů vedly k propadům cen na americkém trhu nemovitostí. Za jiných okolností by takováto krize byla jen krizí lokální.

 Rizikové hypotéky balené do strukturovaných cenných papírů nakupovaly investiční banky téměř na celém světě

Ovšem od poloviny 90. let se vysoká sofistikovanost finančních služeb rozvinula do podoby sekuritizací a velmi složitých obchodů se strukturovanými derivátovými produkty. Právě to – nejen tedy potíže na trhu nemovitostí USA – vedlo k situaci, že se riziková podkladová aktiva, jimiž byly i poskytnuté rizikové půjčky na bydlení z USA, dostala v obchodech s cennými papíry do bilancí mnoha bank i v jiných zemích. Panika vyvolaná skutečností, že prakticky nebylo možné zjistit, v jakém rozsahu a v bilancích jakých bank jsou tato toxická aktiva umístěna, vedla k obrovské nedůvěře. Ta ochromila nejprve mezibankovní obchody. Bylo nutné dodávat na trh likviditu ze 1 strany americké centrální banky (Fed) a později – jak se věc globálně šířila – i od centrálních bank v jiných zemích. Tato krize důvěry vyústila v ochromení úvěrové aktivity, která se z finančního sektoru přenesla do reálné ekonomiky USA. Ani prudké snížení základních úrokových sazeb neodvrátilo drastické propady ekonomické aktivity, šířící se formou poklesu poptávky po celém světě. Následovaly velké ztráty pracovních míst.

Graf č. 1

Vývoj HDP a jeho komponent (reálně, y/y v %)

Graf č. 2 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) 2007

HDP reálně

Výdaje na konečnou spotřebu domácností

Výdaje v ládního sektoru

Tv orba hrubého f ixního akpitálu

15

4

10

2 0

5

-2 -4

0

-6

-5

-8 -10

2006

2007

-12 -14 -16

2008

2009

2008

2009

20 Celkov á zaměstnanost Změna akciov ých indexů Maloobchodní tržby

-10 -15 -20

Pramen: OECD  Propad akciových trhů o 1

Kurzy akcií na trzích USA klesly v roce 2008 o 16,7 % po růstu o 15 % v roce 2007. V roce 2009 se pokles amerických akciových trhů ještě o čtvrtinu prohloubil (-24,2 %).

Federal Reserves.



leden 2011

čtvrtinu v roce 2009, o 17 % v roce 2008

Zhruba tytéž ztráty zaznamenaly i akciové trhy v eurozóně. Po mezikvartálních růstech trhu v USA ve 4. čtvrtletí 2009 a 1. čtvrtletí 2010 však hodnoty akciových indexů do konce září znovu poklesly, neboť trhy pokládaly oživení americké ekonomiky za málo přesvědčivé.

 V roce 2009 pokles spotřeby domácností menší než v EU

Nemovitosti a akcie tvoří základ bohatství amerických domácností. Jeho výrazná redukce (spolu s dosavadní zápornou mírou úspor) ovlivnila na čas i chování spotřebitelů. Výdaje domácností na konečnou spotřebu po meziročních růstech z let 2006 a 2007 (+2,9 %, resp. +2,4 %) se v roce 2008 snížily (-0,3 %) a rok 2009 tento pokles dále prohloubil (-1,2 %). Nebyl sice tak hluboký jako v EU (-1,7 %), ale nastal oproti EU o rok dříve (v zemích G7 spotřeba domácností v roce 2008 stagnovala).

 Spotřeba vlády rostla rychle už v roce 2008, investice klesaly již třetí rok, v roce 2008 pád o téměř 15 %

Spotřeba vlády v ekonomice USA rostla v roce 2008 meziročně rychleji (+2,5 %) než v EU 27 nebo zemích OECD, v roce 2009 byla její dynamika ve srovnání s nimi pomalejší (+1,9 %).

 Zhoršení bilance služeb, mírné zlepšení obchodní bilance v roce 2009; prudký propad salda přímých investic v roce 2007 a 2009

Investice však zaznamenaly pád. Meziroční snižování tvorby hrubého fixního kapitálu začalo již v roce 2007 (-1,2 %). V roce 2008 se pokles prohloubil (-4,5 %) a v roce 2009 se investice v ekonomice USA prudce propadly (-14,8 %). Souvislost s krizí na trhu nemovitostí je zcela evidentní - k největším mezikvartálním propadům investic došlo v posledním čtvrtletí roku 2008 (-5,8 %) a v 1. čtvrtletí 2009 (-8,8 %). Je zřejmá i souvislost umrtveného financování zasahujícího celou ekonomiku USA a propadu investiční aktivity. První mezikvartální růst přišel až v 1. čtvrtletí 2010 a v dalších dvou čtvrtletích pokračoval. Rok 2009 přinesl i nižší intenzitu vnějších vztahů USA – obchod službami po soustavném růstu od roku 2006 poklesl (vývoz -6 %, dovoz -7 %). Tím klesl i přebytek bilance služeb. Deficitní obchodní bilance se sice v roce 2009 meziročně zlepšila, ale poměry k HDP nikoli (podíl exportu klesl z 9,1 % na 7,6 %, importu ze 14,9 % na 11,2 %). Co se týká přímých investic, po zhruba stejné výši jejich přílivu jako odlivu v roce 2006 nastal v roce 2007 mohutný odliv kapitálu z USA. Čisté přímé investice v ekonomice USA (-143 mld. dolarů) představovaly téměř třetinu jejich záporného salda za země G7. Po uklidnění v roce 2008 (pouze -23 mld. dolarů) však v roce 2009 dosáhlo saldo přímých investic v ekonomice USA -134 mld. dolarů. K dalšímu výraznému zhoršení došlo v roce 2010, kdy pouze za pololetí činily čisté přímé investice -117 mld. dolarů. Krize americké ekonomiky tak v některých oblastech vnějších vztahů přetrvává.



leden 2011

1.2. Evropská ekonomika  Propad HDP EU 27 o 4,2 % v roce 2009, v Německu o 4,7 % ...

Reálný HDP Evropské unie po meziročních přírůstcích z let 2006 a 2007 (+3,3 %, resp. 3 %) snížil v roce 2008 tempo na pouhých 0,3 %. V roce 2009 došlo k propadu o 4,2 %. V zemích eurozóny byly mírně nižší jak předchozí růsty, tak i pokles (-4 %). Na těchto výsledcích participovaly rychlejším předchozím růstem nové země unie1 a také skandinávské země. Velké ekonomiky jako Francie, Itálie a Velká Británie rostly pomaleji než průměr. Německo jako největší evropská ekonomika zaznamenávalo v letech 2006-2008 rychlejší dynamiku než zbytek unie (+3,4 %, +2,7 %, +1 %), ovšem i propad v roce 2009 byl hlubší (-4,7 %).

 … při poklesu spotřeby domácností o 1,7 %, v Německu pouze o 0,2 % při jejím snížení už v roce 2007

Evropská konjunktura se promítla i v přírůstcích výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27. Jejich objem rostl během let 2006-2008 meziročně o 2,4 %, 2,1 % a 0,6 %. Postupné snižování dynamiky vyústilo v roce 2009 do meziročního snížení výdajů na konečnou spotřebu domácností v EU 27 o 1,7 %. V eurozóně byl pokles méně výrazný (-1,1 %). Relativně jen velmi slabý byl propad spotřeby domácností v Německu (-0,2 %), kde se však v jako jediné evropské zemi snížila spotřeba domácností již v roce 2007. Lze to pokládat za velmi včasnou reakci na očekávání budoucích velkých problémů.

 Rychlejší spotřeba vlády v reakci na důsledky krize

Tempo spotřeby vládního sektor zrychlilo v roce 2008 v zemích unie na +2,3 % z 1,9 % v roce 2007. Stejný přírůstek jako průměr za EU 27 zaznamenalo Německo, ostatní tři velké evropské ekonomiky vykázaly nižší než průměrný růst spotřeby vlády. Jedinou evropskou zemí s meziročním poklesem vládní spotřeby v roce 2008 bylo Maďarsko potýkající se s problémy vysokého deficitu vládního sektoru. V roce 2009 se tempo vládní spotřeby v EU 27 meziročně mírně snížilo (+2,1 %), ovšem se značnými rozdíly mezi zeměmi podle toho, do jaké míry tlumily ještě i v tomto roce dopady krize. Zatímco např. v Itálii a Velké Británii přírůstky zvolnily a byly výrazně nižší než průměr EU 27, Německo a Francie naopak vykázaly meziročně značně vyšší růst spotřeby vládního sektoru, který byl výrazně nad evropským průměrem. Právě tyto země používaly veřejné prostředky ke zmírnění nepříznivého vývoje svých ekonomik v široké míře (známé opatření německé vlády „3:3:3“, podle něhož následky krize, resp. opatření omezující její dopady, měly nést stejnou měrou firmy, domácnosti i stát).

Graf č. 3


HDP reálně




10

Graf č. 4 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Harmonizov aná míra Spotřebitelské nezaměstnanosti ceny

Hodinov é mzdy Registrace ve osobních zpracov atelském automobilů průmy slu

10 8 6

5

4

0

2

-5

-2

0 -4 -10

-6 2006

-15

2007

2008

2009

2007

2008

2009

-8 -10

Pramen: OECD 1

Deset zemí vstupní vlny roku 2004 a dále Bulharsko a Rumunsko.



 Hluboké propady investic v Irsku, Velké Británii, Švédsku a Španělku, nižší v Německu a Francii

leden 2011

Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu v zemích EU 27 o 12 % v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, kdy již také došlo k meziročnímu úbytku (-1,2 %), byl způsobem především její propady v Irsku (-31 %), Španělsku, Švédsku a Velké Británii (o 15 až 16 %). Naopak nižší propad investic než průměr za EU 27 zaznamenaly Německo a Francie, které ještě v roce 2008 jako jedny z velmi mála zemí Evropy dokázaly zvýšit tvorbu hrubého fixního kapitálu. Německu se také podařilo oživit investiční aktivitu rychleji než v EU 27, protože mezikvartální přírůstky investic byly patrné již od 1. čtvrtletí 2010.



leden 2011

1.3. Ekonomika České republiky  Meziroční propad HDP ČR zhruba stejný jako v EU, ovšem z výrazně vyšší předchozí dynamiky

HDP České republiky v reálném vyjádření rostl v letech 2006 a 2007 (+6,8 %, resp. +6 %) dvakrát rychleji než průměr Evropské unie (+3,3 % a 3 %), což posilovalo reálnou konvergenci. I když následný ekonomický pokles v ČR (-4,1 % v roce 2009) byl prakticky stejný jako v EU (-4,2 %), lze soudit, že dopad krize na ekonomiku ČR byl tvrdší, protože propadu předcházely vysoké předchozí růsty jejího HDP. Podle rozdílu měřícího ekonomickou dynamiku v závěru konjunktury (tj. „předkrizovém“ roce 2007) a v krizovém roce 2009 v procentních bodech, byl její dopad na ČR zřetelnější – změna v dynamice HDP české ekonomiky činil za tu dobu 10,2 p.b., zatímco u ekonomiky unie pouze 7,2 p.b.

 Růst spotřeby domácností k bázi 2005 byl v roce 2008 druhý nejvyšší v EU; meziroční pokles v roce 2009 jen nepatrný (-0,2 %)…

Podle mezinárodního srovnání stouply výdaje na konečnou spotřebu domácností v České republice za léta 2006-2008 o 14,4 % proti bázi roku 2005, což byl druhý nejrychlejší růst v zemích OECD po Slovenské republice (+20,1 %) – za EU 27 činilo zvýšení v roce 2008 proto roku 2005 +5,4 %. Přestože je dynamika spotřeby domácností v ČR v evropském kontextu impozantní, proti velkým rozvíjejícím se ekonomikám je jen zhruba poloviční (Indie +28 %) nebo třetinová (Rusko +41,5 %).

 … ve dvou čtvrtletích 2010 již přírůstky

Česká republika tak vyšla, co se výdajů na konečnou spotřebu domácností týká, z krizového roku 2009 relativně málo zasažena. K mezikvartálním poklesům došlo podle sezónně očištěných dat pouze ve 3. a 4. čtvrtletí 2009, v roce 2010 již byly zaznamenány její přírůstky.

Graf č. 5

1

V roce 2009 klesla v ČR soukromá spotřeba proti roku 2008 jen nepatrně (-0,2 %), přičemž její snížení za průměr zemí OECD činilo 1,3 % a za EU 27 pak 1,7 %. Hluboké propady soukromé spotřeby v nejvíce krizí postiženém Islandu (-16 %) či Maďarsku (-7,5 %) vedly u těchto zemím k poklesům spotřeby domácností dokonce pod úroveň roku 2005.


HDP reálně




Graf č. 6 Vývoj vybraných ekonomických charakteristik (y/y v %, míra nezaměstnanosti v %) Hodinov á mzda Harmonizov aná (zpracov atelský míra Registrace průmy sl) nezaměstnanosti nov ých v ozidel

Maloobchodní tržby

15

15

10

10

5

5 0

0

-5

-5 -10 -15

2006

2007

2008

2009

-10

2007

2008

2009

Pramen: OECD Spotřeba vlády v reálném vyjádření stoupla v ČR za roky 2006-2008 proti bázi roku  V letech 20062008 růst spotřeby 2005 podstatně méně rychle (+2,8 %) než kolik činilo průměr za EU 27 (+6,3 %). vlády pomalejší než Např. na Slovensku se za toto období spotřeba vlády zvýšila o 15,5 %, ale v Maďarsku došlo k jejímu poklesu (-4,7 %) vlivem špatného stavu veřejných financí v EU, v roce 2009 výrazný růst o 4,2 % již v době před krizí. 1

Podle OECD Main Economic Indicators. Data jsou i v dalších indikátorech a popisu jako je tvorba hrubého fixního kapitálu a spotřeba vlády, porovnávána v objemovém vyjádření a sezónně očištěna, stejně jako v subkapitolách 1.1. a 1.2.



leden 2011

V roce 2009 spotřeba vlády v ČR výrazně meziročně stoupla (+4,2 %)2, což byl jeden z největších přírůstků v zemích OECD (Korea +5 % Norsko +4,5 %, Řecko +9,6 %). V EU 27 stouply výdaje na spotřebu vládního sektoru v roce 2009 proti roku 2008 o 2,1 %.  Investice klesaly již v roce 2008; v roce 2009 propad o 9,2 %, ve srovnání s EU méně hluboký

ČR republika patřila v letech 2006-2008 do skupiny investičně „dravým“ evropským zemím. V roce 2008 se tvorba hrubého kapitálu zvýšila proti roku 2005 o 15,7 %, zatímco v EU 27 o 11,1 %. Průměr za země OECD však představoval zvýšení investic proti roku 2005 jen o 4,8 % vlivem jejich poklesu v USA (-3,4 %). Investice v české ekonomice klesly meziročně už v roce 2008 (-1,5 %), mezikvartálně se snížily již dokonce ve 4. čtvrtletí 2007. Jejich propad v krizovém roce 2009 (-9,2 %) však nebyl tak hluboký jako v EU 27 (-12 %), kde se převážná většina zemí potýkala s dvojcifernými meziročními poklesy (naopak jen malý útlum zaznamenaly Francie, Polsko a Švýcarsko). Mezikvartálně dynamika tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR od druhého pololetí 2009 kolísá mezi přírůstky a úbytky. Ke dvěma po sobě jdoucím mezikvartálním přírůstkům došlo, podle zatím dostupných dat až za 2. a 3. čtvrtletí 2010. I přes zlepšující se trh práce, výrazné růsty průmyslové produkce a oživení nabídkové strany ekonomiky - s výjimkou stavebnictví -, s přírůstky spotřeby a silnou dynamikou zahraničního obchodu, zatím investice v České republice do pololetí 2010 přesvědčivou změně směru neukázaly.

 Počet zaměstnanců klesal v roce 2009 téměř ve všech odvětvích…

Tvrdý dopad krize pocítil český trh práce. Meziroční pokles počtu zaměstnanců (sezónně očištěno) v ekonomice jako celku sice započal až od 1. čtvrtletí 2009, ale po převážnou část roku 2008 byly patrné meziroční poklesy – kromě soustavného snižování v prvovýrobě – i ve stavebnictví, obchodu a veřejné správě. Během roku 2009 pak již klesal počet zaměstnanců ve všech odvětvích s výjimkou stavebnictví, pohostinství a ubytování, a také v odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Největší ztráty v počtech zaměstnanců zaznamenával v roce 2009 zpracovatelský průmysl, když ve 4. čtvrtletí činil meziroční pokles 8,8 %.

 … a nejvíce ve zpracovatelském průmyslu…

Za celou ekonomiku došlo k nejhlubšímu meziročnímu propadu v počtu zaměstnanců ve 3. čtvrtletí 2009 (-2,9 %). Ještě i ve 2. čtvrtletí 2010 činil meziroční pokles 2,1 %. Celý rok 2009 vykázal snížení počtu zaměstnanců v české ekonomice proti roku 2008 o 2 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (-6,6 %). Avšak co se odvětvové diferenciace týká, ve většině odvětví počty zaměstnanců meziročně vzrostly - nejvíce v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (+4,1 %), ale vyšší počty zaznamenalo i stavebnictví, kde se pokles odehrál již v roce 2008.

 … kde klesla zaměstnanost celkem o 5,9 %

Celková zaměstnanost v české ekonomice klesla v roce 2009 meziročně o 1,2 % na 5,226 mil. osob, ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 % na 1,357 mil. osob. V ekonomice se celková zaměstnanost snížila o 62 221 osob, ve zpracovatelském průmyslu o 84 462 osob.

 Pokles mezd a platů hlubší než pokles zisků

Mzdy a platy vyplacené v ekonomice klesly v roce 2009 proti roku 2008 o 6 %, náhrady zaměstnancům, zahrnující i sociální pojistné placené zaměstnavateli, o 5 %. Zisky vyjádřené jako čistý provozní přebytek klesly v české ekonomice již v roce 2008 o 4,5 %, v roce 2009 byl meziroční úbytek nižší (-0,6 %). Hrubý smíšený důchod tvořený v sektoru domácností naopak ještě v roce 2008 stoupl o silných 8,9 %, což byl druhý nejvyšší meziroční růst od roku 1996, aby v roce 2009 zaznamenal pád o 8,5 %, tj. nejhlubší meziroční propad zmíněné časové řady.

2

Důvody budou rozebrány ve zvláštní analýze o dopadech krize na institucionální sektory české ekonomiky, kterou vydá ČSÚ v prvních měsících roku 2011.



leden 2011

 Prudké zvýšení spotřebitelských cen v roce 2008, velmi mírné v roce 2009

Spotřebitelská inflace byla v roce 2008 (+6,3 %) na jedné z nejvyšších úrovní v EU 27 (+3,7 %). Tento růst byl způsoben, kromě zvýšených cen potravin (+8,1 %, v EU 6,4 %) především očekáváním zvýšené sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Hospodářský útlum a pokles poptávky domácností v roce 2009 se promítl i do cenového vývoje – spotřebitelské ceny stouply pouze o 1 % (ceny potravin dokonce o 4 % klesly), což však byl jev globální (+1 % v EU 27 a +0,5 % v zemích OECD).

 Vybrané finanční charakteristiky se téměř ve všech případech zhoršily

Krize postihla i oblasti mimo reálnou ekonomiku ČR. Česká koruna, která prudce posílila z 20,29 CZK/USD v roce 2007 na 17,08 v roce 2008, naopak v roce 2009 oslabila na 19,05. Proti euru koruna zhodnotila ze 27,76 CZK/EUR v roce 2007 na 24,94 v roce 2008, v roce 2009 - rovněž podobně jako u kurzu k dolaru -, oslabila na 26,45 CZK/EUR. Úrokové sazby na mezibankovním trhu klesaly (3M PRIBOR z 3,10 % v roce 2007 na 2,19 % v roce 2009), přičemž úrokový diferenciál vůči sazbám eurozóny se ztenčil. Hlavní index pražské burzy ztratil v roce 2008 23,5 % proti roku 2007, kdy o pětinu vzrostl. Další výrazný pokles přišel v roce 2009, kdy index PX ztratil téměř třetinu své hodnoty (-29,5 %). Pohyb reálného efektivního směnného kurzu koruny deflovaný indexem spotřebitelských cen ukázal v roce 2008 snížení nákladové konkurenceschopnosti české ekonomiky, v roce 2009 pak její zvýšení.



leden 2011

2. Dopad krize na kapitálové toky a toky zboží a služeb 2.1. Obrat zahraničního obchodu Výrazné omezení obratu zahraničního obchodu v objemovém vyjádření objemů v roce 2008 i 2009

V letech konjunktury se obrat zahraničního obchodu zvyšoval reálně ročně v průměru 2,4krát rychleji než HDP Nominálně klesl obrat zahraničního obchodu ĆR v roce 2009 proti roku 2008 o 15,7 %

Zahraniční obchod zbožím a službami se v roce 2009 velmi významně objemově zredukoval. Obrat1 se klesl reálně (v cenách roku 2000) proti roku 2008 o 10,7 %, když HDP v reálném vyjádření se snížil o 4,1 %. K významné ztrátě tempa obratu zahraničního obchodu však došlo již v roce 2008, kdy se obrat meziročně zvýšil reálně pouze o 5,3 % (HDP reálně o 2,5 %). Oproti předchozím dvojciferným růstům z let 2006 a 2007 (meziročně +15 %, resp. +14,6 %) se tak dopad světové krize promítl v objemech českého zahraničního obchodu již relativně časně a měl nejvýznamnější vliv na ztrátu tempa HDP České republiky již v roce 2008. Obrat zahraničního obchodu byl v reálném vyjádření v roce 2009 (5,675 bil. korun) objemově ve srovnání s objemem HDP (2,928 bil. korun) téměř dvakrát tak velký. V letech 2007 i 2008 obrat zahraničního obchodu převýšil dvojnásobně objem reálného HDP. Ve srovnání s léty konjunktury, kdy za rok 2004–2007 rostl HDP ČR (v cenách roku 2000) v průměru o 5,9 %, bylo průměrné tempo obratu zahraničního obchodu České republiky téměř dvaapůlkrát vyšší (+14,3 %). Vyjádřeno v průměrných cenách předchozího roku byl propad zahraničního obchodu ČR ještě výraznější. V roce 2009 došlo k jeho meziročnímu snížení o 14,7 %, když v roce 2008 ještě rostl o 4,7 %. Ve srovnání s předchozími dvěma roky (+13,4 % v roce 2006 a +13,9 % v roce 2007) byla ztráta dynamiky v roce 2009 téměř stejná jako její zvýšení v uvedených letech. V nominálních podmínkách (v cenách fob) se propad v obratu zahraničního obchodu ČR ukázal jako nejvýznamnější. V roce 2009 se meziročně snížil o 15, 7 %, v roce 2008 pak stagnoval (+0,1 %). To opět ostře kontrastovalo s tempy předchozích dvou let, kdy obrat zahraničního obchodu se meziročně výrazně zvyšoval.

Dynamika HDP a obchodní výměny (y/y v %)

průměr 2004-2007

2008

2009

Graf č. 8 Dynamika HDP a obchodní výměny (v mil. korun, běžné ceny) Obrat zahraničního obchodu zbožim a službami

6 000 000

20 5 000 000

HDP

15 4 000 000

5

3 000 000

0

2 000 000

-5

1 000 000

Pramen: ČSÚ

1

V této části práce je potlačeno analytické zpracování vývoje vývozu a dovozu zboží a služeb a pozornost je soustředěna především na obrat zahraničního obchodu ČR. Důvodem je skutečnost, že údaje za vývozní a dovozní toky budou v upravené verzi zveřejněny ve zvláštní analýze ČSÚ, která se soustředí výhradně na provedené změny.


2009

2007

2005

0 2003

HDP

2001

-15

Obrat zahraničního obchodu ČR

1995

-10

1997

10

1999

Graf č. 7


Dvojciferné propady mírnila opatření na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů. Nebýt těchto masívních podpor v zemích velkých obchodních partnerů českých exportérů (Německo, Slovensko, Rusko, aj.) týkajících se s ohledem na české vývozy především nákupu automobilů, mohl být propad exportu ještě hlubší. Naopak silnou ztrátu dynamiku dovozu ovlivnil fakt, že oživení v České republice přišlo později než v EU (stejně jako první příznaky krize pocítila česká ekonomika ve srovnání s Evropou o několik měsíců později).

50%

20%

30%

10%

20%

3q10

1q10

1q09

3q09

60

Bilance zahraničního obchodu osobními automobily Export osobních automobilů (y /y v %)

40%

15%

3q08

1q07

25%

1q08

Graf č. 10 Dynamika vývozu osobních automobilů (y/y (SITC 781, v mil.korun)

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

Graf č. 9 Obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (reálně, y/y %)

3q07

Propady mírněny opatřeními na podporu domácí poptávky v mnoha zemích obchodních partnerů

leden 2011

50 40

10%

5%

30

0%

0%

-10% -5%

20

-20%

-10% HDP (stálé ceny roku 2000)

-15%

10

-30% -40%

Obrat zahraničního ob chodu (stálé ceny roku 2000)

0

Pramen: ČSÚ

3q10

1q10

3q09

1q09

3q08

1q08

3q07

1q07

3q06

1q06

3q05

1q05

3q04

1q04

3q03

1q03

3q02

1q02

3q01

1q01

3q00

1q00

3q99

1q99

3q98

1q98

3q97

1q97

Graf č. 9: HDP a obrat zahraničního obchodu zbožím a službami (v cenách roku 2000, v mil. korun) 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% -20%

HDP (ceny roku 2000, sezónně očištěno) Obrat zahraničního ocbhoduzbožím a službami (ceny roku 2000, sezónně očištěno)

Pramen: ČSÚ



leden 2011

2.2. Vývoj přímých investic  Příliv přímých investice ze zahraničí v roce 2009 jen na poloviční úrovni roku 2008…

 … nikoli vlivem nižších kapitálových vstupů a reinvestovaných zisků, ale vlivem snížení ostatního kapitálu

Rok 2009 přinesl České republice u přímých investic výrazně nižší příliv kapitálu od zahraničních investorů, zároveň s tím i zpětný příliv peněz do země ze zahraničních investic firem z ČR. Hodnota přímých zahraničních investic v roce 2009 (52 mld. korun) nebyla ani poloviční ve srovnání s rokem 2008 (110,1 mld. korun), ve srovnání s rokem 2007 (211,9 mld. korun) pak byla pouze čtvrtinová. Krize tak poznamenala příliv kapitálu do České republiky značně negativně. Rovněž tak u přímých investic v zahraničí došlo v roce 2009 k omezení na 25,5 mld. korun, když v roce 2008 byl zaznamenán vůbec největší odliv peněz ze země ve formě přímých zahraničních investic (73,8 mld. korun). Zajímavá je struktura přílivu a odlivu peněz z České republiky. Zatímco i přímých investic ze zahraničí byly kapitálové vstupy i reinvestované zisky relativně vysoké (100 mld. korun), naopak výrazně omezeny byly půjčky dceřiným společnostem a jednosměrným tokem do zahraničí ve formě splátek těchto dluhů. Tato skutečnost tedy dopad krize poněkud relativizuje – znamená to totiž, že Česká republika byla zřejmě vnímána jako země za daných podmínek „bezpečná“ a odliv v úvěrování byl koneckonců logickým krokem, když se ekonomická aktivita vlivem krize snížila (peněz na provoz nebylo tolik zapotřebí a investice v podstatě zamrzly).

 Přímé investice do zahraničí byly meziročně pouze třetinové…

Také investoři z ČR postupovali zřejmě podobně, v opačném gardu – i zde byl u ostatního kapitálu tvořeného zpravidla půjčkami dceřiným společnostem v zahraničí pozorovatelný zpětný příliv peněz do ČR, i když ve velmi malém rozsahu. Prakticky veškeré přímé investice do zahraničí v roce 2009 připadaly na kapitálové vstupy reinvestované zisky.

 … proti historicky nejvyšší úrovni roku 2008

Celkově se saldo přímých investic snížilo v roce 2009 relativně málo - ze 36,3 mld. korun v roce 2008 na 26,4 mld. korun. Je však třeba mít na paměti, že rok 2008 byl extrémní ve výši odlivu peněz ze země v podobě přímých investic do zahraničí (v historickém rekordu, jak bylo zmíněno). Tato skutečnost tak snížila v roce 2008 přímé investice v čistém vyjádření. Kdyby firmy z ČR investovaly do zahraničí zhruba v průměru let 2004-2007 (tedy necelých 23 mld. korun ročně), pak by u čistých přímých investic byla srovnávací základna roku 2008 vyšší a redukce salda přímých investic v roce 2009 by se ukázala v ostřejším světle.



2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

Graf č. 11 Přímé zahraniční investice v tuzemsku Graf č. 12 a přímé investice v zahraničí (v mil. korun)

300 000,0

leden 2011

Struktura přímých zahraničních investic v tuzemsku (v mil. korun) 2007

2008

2009

250 000

250 000,0

200 000

200 000,0

150 000

Základní kaitál a reinvestovaný zisk

150 000,0

Ostatní kapitál

100 000

100 000,0 50 000

50 000,0

0

0,0 -50 000,0 -100 000,0

Přímé zahraniční investice

-50 000

Přímé investice v zahraničí

-100 000

Pramen: ČNB

2.2.1. Základní kapitál a reinvestované zisky  Základní kapitál a reinvestované zisky do ekonomiky ČR klesly již v roce 2008

Protože však rozhodující položku přímých investic v tuzemsku představuje dlouhodobě základní kapitál a reinvestované zisky, ukazuje jejich vývoj propad již v roce 2008, který je logický (dřívější nástup krize v zemích zahraničních investorů přinášející i obavu z rizika všeobecně). Dopad krize na kapitálové toky do ČR se tak odehrál již v roce 2008, jak je zřejmé z grafu č. 16. Propad ostatního kapitálu v roce 2009 odhaluje naopak krizový rok v ČR (financování nebylo potřeba v dřívějším rozsahu, jak je vysvětleno výše).


Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR

leden 2011

2.3. Vývoj portfoliových investic  Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 2009…

V roce 2009 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě 1993-2009. Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky.

2.3.1. Nákupy dluhopisů ČR  Rekordní příliv portfoliových investic do ČR v roce 2009…

V roce 2009 došlo k enormnímu přílivu portfoliových investic do České republiky, který dosáhl 113,8 mld. korun. Jeho výše byla nesrovnatelná s jakýmkoli rokem v časové řadě 1993-2009. Příčinou byly především nákupy státních dluhopisů emitovaných v souvislosti s potřebou financovat vysoký deficit ústřední vlády. I přes mohutné emise byl český vládní dluh poptáván a nakupován zahraničními investory, což dokládalo důvěru ve stabilitu České republiky.

 … připadající na vrub nákupu českých dluhopisů

V roce 2009 vzrostlo portfolio dluhových cenných papírů pořízených zahraničními investory na 99 mld. korun v čistém vyjádření z 16,6 mld. korun v roce 2008 - vyšší bylo pouze v roce 2004, v době vysoké atraktivity České republiky pro zahraniční investory po vstupu do EU.

 Vyšší zájem rezidentů o zahraniční dluhopisy

Kromě toho, že dluhopisy České republiky nakupovali v roce 2009 zahraniční portfolioví investoři, také rezidenti ve zvýšené míře oproti letům 2007a 2008 pořizovali zahraniční dluhopisy. Saldo jejich obchodů s dluhopisy v roce 2009 výrazně vzrostlo na 45 mld. korun z 6,6 mld. v roce 2008. V roce 2007 se rezidenti naopak zahraničních dluhopisů zbavovali (v čistém -33 mld. korun).

2.3.2. Vývoj majetkových cenných papírů  Akciový trh na kraji zájmu zahraničních investorů v roce 2009, v roce 2008 silná likvidace pozic

 Přesto ČR vnímána v době nejhorší pro kapitálové trhy jako „bezpečný přístav“

Akciový trh v ČR zahraniční portfoliové investory v roce 2009 nelákal – došlo k čistému odlivu peněz z ČR ve výši necelých pěti miliard korun. V roce 2008 však likvidovali tito investoři své pozice na českém kapitálovém trhu výrazněji (-21,3 mld. korun), což lze přičíst panickému vývoji v době nejtvrdšího dopadu globální finanční krize. Chuť domácích portfoliových investorů k nákupům na zahraničních akciových trzích v roce 2009 značně posílila (do zahraničí odplynulo v čistém vyjádření 25,4 mld. korun). I zde byl kritický rok 2008, kdy saldo rezidentů v obchodech s těmito majetkovými cennými papíry (odliv peněz ze země) činilo pouze 11,2 mld. korun (v roce 2007 to bylo přes 65 mld. korun). Celkově tak lze hodnotit dopad krize na vývoj portfoliových investic v platební bilanci ČR jako konzistentní s globálním vývojem co se týká dopadu v časovém horizontu. Zároveň je nutné mít na vědomí, že Česká republika byla i v době největšího útlumu kapitálových trhů vnímána jako „bezpečný přístav“, což se promítlo do zájmu zahraničních investorů o nákupy české koruny především v roce 2008.


Dopady světové a finanční krize na ekonomiku ČR

leden 2011

150 000

100 000

50 000

Portf oliov é inv estice Dluhov é cenné papíry na straně pasiv

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

Graf č. 13 Saldo portfoliových investic a dluhové Graf č. 14 cenné papíry na straně pasiv (v mil. korun)

Struktura aktivní a pasivní strany portfoliových investic (v mil. korun)

Pasiva Pasiva Aktiva Aktiva dluhové majetkové dluhové majetkové cenné papíry cenné papíry cenné papíry cenné papíry 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000

0

20 000 0 -20 000

-50 000

-40 000 -60 000

-100 000

-80 000

2007

2008

2009

Pramen: ČNB


Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku České republiky

Recommend Documents