Dopady světové ekonomické krize na bankovní sektor ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Dopady světové ekonomické krize na bankovní sektor ČR Bakalářská práce

Autor:

Michaela Fritschová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiřina Stöhrová

červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Ve Varnsdorfu dne

Michaela Fritschová, DiS.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá světovou ekonomickou krizí. V první části jsou popsány příčiny a počátky velké hypoteční krize ve Spojených státech amerických, která postupně zahltila celý svět. Následující část je zaměřena na ekonomickou krizi a její vliv na peněţní, kapitálový, devizový trh a trh reálných aktiv. Dále je představena protikrizová politika v České republice a její vládní protikrizový plán tzv. exit strategy, jehoţ hlavním bodem je Janotův úsporný balíček. Hlavní část je věnována bankovnímu sektoru v České republice, jeho vývojem v době ekonomické krize a případnými změnami např. přísnější podmínky pro poskytnutí hypotečního a investičního úvěru. Česká ekonomika je i době světové ekonomické krize stabilní a s jejími následky se vypořádává dobře. Současná situace naskytuje šanci pro investory, neboť vloţit své finanční prostředky do cenných papírů, které lze koupit za výhodné hodnoty, představuje efektivně zhodnocený kapitál.

Annotation This thesis deals with the global economic depression. In the first part sources and origins of the great mortgage depression in the United States of America are desribed. This depression has gluted all the world gradually. The following part is focused on influence on money market, stock market, exchange market and market commodities. Then anticrisis politics in the Czech Republic are introduced so as its government‘s anti-crisis plan – called Exit Strategy. The main point is the Economic package of Mr. Janota. The main part deals with the sector of banking in the Czech Republic so as developement and changes at the time of the economic depression, for example more strict conditions for affording mortgages and investment credits. In a period of the global economic depression, the Czech economic is stable and well dealed with its effects. Curent situation gives a chance for investors. Stock are in a good value. Investing money in stock represents evaluated capital as well.

Úvod .................................................................................................................................................................. 6

1 PŘÍČINY A POČÁTKY SVĚTOVÉ EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE .................................................................................................................... 7 1.1 Americká hypoteční krize................................................................................................................. 7 1.1.1 Ekonomická situace ve Spojených státech amerických .................................................................. 9 1.1.2 Kolaps jedné z ekonomických velmocí světa ............................................................................... 10 1.1.2.1 Stále rostoucí americká zadluţenost ............................................................................................... 12 1.2 Globální dopad světové ekonomické a hospodářské krize........................................................... 12 1.2.1 Reakce státních institucí ............................................................................................................... 13

2

VLIV EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE NA FINANČNÍ TRH ........ 15

2.1 Finanční trh a jeho formy............................................................................................................... 15 2.1.1 Peněţní trh .................................................................................................................................... 15 2.1.2 Kapitálový trh ............................................................................................................................... 15 2.1.3 Devizový trh ................................................................................................................................. 16 2.1.4 Trh reálných aktiv ........................................................................................................................ 16 2.2 Vliv krize na peněžní trh ................................................................................................................ 16 2.2.1 Korunové peněţní fondy .............................................................................................................. 17 2.2.1.1 Nejvýkonnější korunové peněţní fondy ......................................................................................... 17 2.2.1.2 Největší propady korunových peněţních fondů.............................................................................. 18 2.3 Vliv krize na kapitálový trh............................................................................................................ 19 2.3.1 Akcie ............................................................................................................................................ 19 2.3.2 Dluhopisy ..................................................................................................................................... 20 2.4

Vliv krize na devizový trh............................................................................................................... 21

2.5

Vliv krize na trh reálných aktiv ..................................................................................................... 22

2.6

Srovnání výše finančních aktiv a závazků domácností střední a východní Evropy .................. 23

3

PROTIKRIZOVÁ POLITIKA V ČESKÉ REPUBLICE ................................... 25

3.1

Možnosti řešení ekonomické a hospodářské krize ....................................................................... 25

3.2

Reakce Evropy na ekonomickou a hospodářskou krizi ............................................................... 26

3.3 Reakce české vlády na ekonomickou a hospodářskou krizi ........................................................ 26 3.3.1 Strategie připravenosti a akcelerace růstu .................................................................................... 27 3.3.2 Protikrizový plán vlády – exit strategy ......................................................................................... 27 3.3.2.1 Janotův úsporný balíček.................................................................................................................. 28 3.3.2.1.1 Postoje hlavních politických stran k Janotovu úspornému balíčku .............................................. 31 3.3.2.1.2 Schválení Janotova úsporného balíčku ........................................................................................ 32 3.4

4 4.1

Reakce České národní banky na ekonomickou a hospodářskou krizi ....................................... 34

ZMĚNY A VÝVOJ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE .... 35 Charakteristika bankovního sektoru............................................................................................. 35

4

4.2

Rizika působící na český bankovní systém.................................................................................... 36

4.3 Vkladové služby bank ..................................................................................................................... 36 4.3.1 Nové vkladové produkty bank...................................................................................................... 37 4.4 Úvěrové služby bank ....................................................................................................................... 37 4.4.1 Bankovní úvěry podle subjektu .................................................................................................... 38 4.4.2 Bankovní úvěry podle hlediska času ............................................................................................ 38 4.4.2.1 Krátkodobé úvěry ........................................................................................................................... 38 4.4.2.2 Střednědobé a dlouhodobé úvěry .................................................................................................... 39 4.5 Porovnání hypotečních a investičních úvěrů Raiffeisenbank v roce 2009 a 2010 ...................... 40 4.5.1 Účelový hypoteční úvěr................................................................................................................ 40 4.5.1.1 Podklady pro poskytnutí hypotečního úvěru .................................................................................. 41 4.5.1.2 Fixace úrokové sazby ..................................................................................................................... 42 4.5.1.3 Porovnání podmínek pro hypoteční úvěr od Raiffeisenbank .......................................................... 43 4.5.1.4 Předpokládaný vývoj trhu s hypotékami v České republice v roce 2010 ...................................... 45 4.5.1.4.1 Postupné zvýhodňování podmínek pro poskytnutí úvěru ............................................................ 45 4.5.2 Investiční úvěr .............................................................................................................................. 45 4.5.2.1. Porovnání podmínek pro investiční úvěr od Raiffeisenbank ......................................................... 46 4.6

Úvěry se selháním............................................................................................................................ 47

4.7

Nově poskytnuté úvěry ................................................................................................................... 48

4.8 Hospodaření bankovního sektoru ČR ........................................................................................... 49 4.8.1 Ziskovost českého bankovního sektoru ........................................................................................ 50 4.9 Vliv ekonomické a hospodářské krize na další produkty finančního trhu ................................. 52 4.9.1 Penzijní připojištění ...................................................................................................................... 52 4.9.2 Ţivotní pojištění ........................................................................................................................... 52 4.9.3 Stavební spoření ........................................................................................................................... 52 Závěr............................................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury ............................................................................................................................. 54

5

Úvod Ve své bakalářské práci se budu zabývat dopady světové ekonomické krize na finanční trh, zvláště pak na bankovní sektor České republiky. Světová ekonomická krize, která postupem času zasáhla všechna odvětví ekonomiky, měla své počátky na americkém trhu s hypotékami. Ve své práci se zaměřím na základní informace o hypoteční krizi ve Spojených státech amerických. Zaměřím se na hlavní produkty finančního trhu a do jaké míry byly ekonomickou a hospodářskou krizí ovlivněny. Představím protikrizovou politiku a nástroje k usměrňování ekonomiky v České republice, kterou, díky své vysoké výkonnosti, světová krize příliš nezasáhla. V poslední kapitole se budu zabývat vývojem bankovních produktů, vkladových a úvěrových sluţeb, a naznačím směr dalšího vývoje. Konkrétně se zaměřím na úvěrové produkty, hypoteční a investiční úvěry od Raiffeisenbank, a jejich případnými změnami v podmínkách pro poskytnutí úvěru. Téma jsem si vybrala, protoţe je v současné době aktuální. Ovlivňuje ţivot kaţdého člověka, zasahuje do chodu podniků, způsobuje vládní konflikty i pomoci mezinárodních organizací. Toto téma je velmi rozsáhlé a sloţité. Pokusím se jej co nejvíce zkonkretizovat a shrnout ta nejdůleţitější fakta.

6

1

Příčiny a počátky světové ekonomické a hospodářské krize Hlavní kořenem světové ekonomické a hospodářské krize není, jak velmi často

uvádějí média, nedostatečná kontrola a regulace bank a finančních institucí. Tento nedostatek sice v určité míře zvětšil důsledky současné krize, avšak jejím prvním impulsem byla současná ekonomická politika, neustálé zhodnocení kapitálu a touha po zvyšování zisků. Média současnou krizi prezentují jako jedinečný jev, protoţe rozsah co do ztrát a rozšířenosti po světě je největší od roku 1929. Na druhé straně se ale média snaţí o to, aby pojem „jedinečný“ byl synonymem pro „neopakovatelný“. Toto tvrzení přesné není. Světová ekonomika zaţila celou vlnu regionálních krizí z druhé poloviny 90. let (asijská krize, krize Ruska, v arabském světě, ve východní Evropě), a také krize americké na konci minulého století. Svět byl tedy od roku 1989, tj. během posledních 20 let, účastníkem několika rozsáhlých krizí, které jsou střídány etapou stability.

1.1 Americká hypoteční krize Na počátku ekonomické a hospodářské krize bylo neregulované poskytování úvěrů, rozbujelá kultura neúměrného zadluţování států i rodin, cenová bublina na trzích některých aktiv či globální nerovnováhy. Svou roli hrály rovněţ i různé státní intervence. Ve Spojených státech amerických šlo mimo jiné o rozhodnutí zřídit polostátní instituce jako Fanny Mae a Freddie Mac (americké hypoteční agentury), které dle amerických zákonů musely poskytovat hypotéky skoro kaţdému a téměř bez ověřování bonity. Propukl tzv. morální hazard, tj. stav, kdy se riskování vyplácí víc neţ na hypotetickém volném trhu. Za zády riskujících stojí stát, který nakonec zasáhne. Státní pomoc samozřejmě přijde z peněz těch, kteří nic nezavinili daňových poplatníků. Americká krize trhu s hypotékami měla své počátky jiţ v roce 2006. Ještě v roce 2007 se objevovaly komentáře, ţe tyto „problémy“ budou omezeny na americkou ekonomiku a zbytku světa se dotknou jen velmi okrajově. Veškerá propojení globální ekonomiky jsou pestrá a netýkají se pouze finančního sektoru. 7

Trh nemovitostí je ovládán hypotékami, které byly přidělovány i rodinám s nízkými či stagnujícími příjmy (tzv. sub-prime klienti s niţší bonitou), kteří nebyli schopni dostát svým finančním závazkům. V případě nízko-příjmových rodin sehrál roli i fakt, ţe nebyly dostatečně seznámeny s riziky, která na sebe berou, včetně moţností růstu úrokové míry. Čím více rostlo mnoţství těchto dluţníků, tím více se vytvářela finanční propast, jejímţ důsledkem byl kolaps největších amerických obchodníků s hypotékami a půjčkami. Celá tato situace měla na svědomí historický propad dolaru a světových burz a burzovní spekulanti měli prostor k obchodování. Před několika lety situace na americkém trhu vypadala tak, ţe dluţník měl hypotéku na dům, jeho příjmy stagnovaly, ale úroky byly velmi nízké, podmínky výhodné a vypadalo to, ţe dobré časy budou trvat navţdy. Hodnota nemovitostí navíc stále rostla, takţe se zdálo, ţe hodnota jeho domu, který stále splácel, bude vyšší neţ hodnota hypotéky. Tento tzv. efekt bohatství vedl americké rodiny k tomu, ţe se dále zadluţovaly – ručily svou hypotékou (svým dluhem), resp. rostoucí hodnotou svého domu. Půjčovaly si na další nemovitosti a dále se zadluţovaly – úroky byly nízké, zadluţovat se bylo snadné a vše vypadalo optimisticky. Americká ekonomika rostla. Shromaţďování cenných papírů např. málo hodnotných hypotéčních listů, ale i dluhů z kreditních karet do tzv. balíčků vypadalo jako slibné investice. Banky se této inovace chopily a díky tomu se hypotéky dostaly na světový trh a trh nemovitostí, dluhy se sjednotily do balíčku s exotickým názvem a začaly se prodávat jako zajímavé nové investiční nástroje. Stále ale za nimi byl dům, zatíţený hypotékou, jehoţ rostoucí cena byla dána ekonomickou bublinou. Ve chvíli, kdy ekonomická bublina praskla, ceny nemovitostí začaly klesat a efekt bohatství se obracel. S tím, jak ceny nemovitostí klesaly, zjistila řada domácností, ţe nemohou svou hypotéku dále splácet, a to logicky vedlo k jejich dalšímu poklesu cen. Následně docházelo k omezování poskytování hypotečních úvěrů, prvotní nadšení bylo vystřídáno strachem a nedůvěrou. Vznikla situace, kdy si ani banky nepůjčovaly mezi sebou (krize důvěry, strach, panika) a tak celý trh doslova zmrznul a úvěry byly také méně dostupné (přísnější prověřování moţných dluţníků, vysoké úrokové sazby na mezibankovním trhu). Pocit, ţe riziko nehrozí, byl vystřídán panickým strachem.

8

1.1.1 Ekonomická situace ve Spojených státech amerických Spojené státy americké se staly tzv. houbou, která vsákla nadprodukci asijských a částečně i evropských ekonomik. Typický americký způsob ţivota vytvořil stav, kdy 5 % populace konzumuje 25 – 30 % zboţí vyrobeného na celém světě. Spojené státy americké se zaměřily na export více neţ na domácí trh, coţ umoţnilo místním výrobcům dbát méně na koupěschopnost a výši příjmů v zemi, kde působí. Dodavatelské země zboţí a kapitálu Spojených států amerických jsou především z pacifické části Asie, Latinské Ameriky, a v menší míře z Evropy. Tyto země mají na jedné straně velké dolarové rezervy a fondy, díky kterým si vytvořily nástroj na zesílení tlaku proti Spojeným státům americkým, ale na druhé straně jsou na nich závislé. Kapitál investovaný v dolarových fondech a rezervách by ztratil hodnotu s propadem výkonnosti ekonomiky Spojených států amerických a kvůli nerozvinutému vnitřnímu trhu by stagnovala celá ekonomika. Čím to, ţe Spojeným státům americkým při stagnujících příjmech vzrůstá spotřeba? A jak je moţné, ţe v Evropské unii při klesajících příjmech zůstává spotřeba stejná? Graf č. 1: Rostoucí spotřeba domácností ve Spojených státech amerických při stagnujících příjmech 72

70

68

66

64

62

Part salariale

Consommation en % du Pib

60 1960

1963

1966

1969

1972

1975

1978

1981

Zdroj: Toxicap

9

1984

1987

1990

1993

1996

1999

2002

2005

2008

Graf č. 2: Neměnná spotřeba domácností při klesajících příjmech v zemích Evropské unie 70

62

68

60

66

58

64

56

62

54

60

52

58

50

Part salariale (échelle de gauche)

Consommation en % du Pib (échelle de droite)

56

48 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008

Zdroj: Toxicap Důleţitou roli hraje finanční kapitál, konkrétně rozdělení dividend akcionářům akciových společností. Od roku 2000 se ve Velké Británii a Spojených státech amerických rozvinula kultura, která byla součástí ekonomické strategie prezidenta Georgie W. Bushe. V období, kdy banky měly dostatek kapitálu na půjčení (který byl často dováţen z jiných zemí), mohly půjčovat spotřebitelům, aniţ by vyţadovaly záruky. Zadluţení lidé mohli dostat další úvěry a dále rozvíjet vlastní spotřebu v době, kdy jim stagnovaly platy. Tyto strategie vedly k iluzi překonání základního rozporu mezi snahou sniţovat platy a náklady a zajistit co nejvyšší spotřebu a vytvořily takzvané burzovní bubliny a sub-prime dluhy. Současná krize vyrůstá z těchto strategií a z vůle přerozdělování zdola nahoru.

1.1.2 Kolaps jedné z ekonomických velmocí světa Spojené státy americké se sice prezentují jako nejsilnější ekonomika světa, ale často se zapomíná na silné vnitřní nerovnováhy této ekonomiky. Ať jiţ komplexní zadluţení (stát, domácnosti, zahraniční dluh), slabý sociální systém (Spojené státy

10

americké jsou jedinou vyspělou zemí bez povinného zdravotního pojištění) či nízká míra úspor. Tyto slabosti ale nejsou oddělené, existuje mezi nimi úzká vazba. Americká ekonomika byla dlouhou dobu vydávána za vzor. Malý, ale silně dotovaný zemědělský sektor, a silně rozvité sluţby, měly ukázat, ţe právě Američané lpí na výrobě. Ovšem velmi důleţitý pro Spojené státy americké je vojensko-průmyslový komplex, který tvoří zásadní součást ekonomiky Spojených států amerických, především v technologické rovině. A právě nejčastěji v sektoru průmyslu se tvoří základní mzda, od které se odvíjejí mzdy v dalších sektorech. Ekonomika Spojených států amerických v přemisťování výrob dosáhla jiţ takového stavu, ţe jí chybí jakákoliv výrobní páteř. Dopad na celkovou ekonomickou situaci je takový, ţe subjekty ekonomiky (firmy, stát, domácnosti) potřebují „fyzické zboţí“. Ve chvíli, kdy Spojené státy americké z velké části přestaly vyrábět a přesunuly výrobu do zahraničí, musely se nutně zaměřit na import, odkud pramení záplava levného čínského zboţí. Spojené státy americké mají vizi, ţe Čína bude stále dováţet své levné zboţí, protoţe bude chtít, aby americký spotřebitel zůstal koupěschopný. Neuvaţuje se, ţe by typický americký spotřebitel byl koupěschopný díky růstu svých reálných příjmů, ale cestou importu levného zboţí. Finanční sektor stojí za současnou krizí ve Spojených státech amerických. Rozvíjel se velmi dynamicky a centrální banka byla pyšná na to, jak jsou Spojené státy americké v tomto oboru napřed před světem. Ekonomická struktura, která vznikla ve Spojených státech amerických, má následující dopady: více neţ patnáct let stagnující příjmy niţších a středních vrstev permanentní tlak na dovozy (nejen levné zboţí z Číny, ale dováţí se vše, co se ve Spojených státech amerických jiţ dávno nevyrábí) a z toho vyplývající nutnost tyto deficity nějakým způsobem krýt a sníţit tak pasivní obchodní bilanci dosahování zisku, krátkodobé strategie firem a jejich plánování, důraz na aktuální trţní hodnotu firmy, která se projevuje i v účetnictví silná příjmová nerovnost Americká ekonomika si přála vykazovat růst. V momentě, kdy stagnovaly příjmy větší části americké společnosti a spotřeba domácností byla 70 %, tak Spojené státy americké zaloţily růst ekonomiky na dluhu a na zdání, resp. virtuální realitě. Trh vyţadoval vykazování neustálého zisku. To bylo ale v případě „fyzické výroby“ stále obtíţnější. Aby 11

byla důvěra investorů zachována, bylo potřeba vykazovat tzv. „fiktivní zisk“, např. účtovat náklady jako investice. Přestoţe auditorské firmy tyto podvody odhalily, mlčely.

1.1.2.1 Stále rostoucí americká zadluženost Dluh je motor ekonomické aktivity. Pokud je člověk zadluţen, nemůţe si dovolit být nemocný, musí vykazovat ekonomickou aktivitu – dluh, resp. strach z exekutora ho ţene k nejvyšším výkonům. Neoliberální ekonomy pobuřuje zadluţení státu. Dluh domácností i růst počtu exekucí je nechává dosti chladnými. Poskytovat levné úvěry mohou instituce jen tehdy, jestliţe mají nízké úrokové sazby. Krytí veřejného dluhu je dáno výjimečným postavením dolaru ve světových devizových rezervách a ochotou asijských zemí tyto dluhy financovat nakupováním dalších amerických státních obligací. To vedlo k dostatečné likviditě a tím i k nízkým úrokovým sazbám – tzn. k dostupnosti peněz. Spojené státy americké jsou v situaci, kdy mohou emitovat cenné papíry a věřit tomu, ţe ostatní země je budou ukládat do svých devizových rezerv a Spojené státy americké tak za ně budou dostávat reálné zboţí (např. ropu).

1.2 Globální dopad světové ekonomické a hospodářské krize Ekonomická a hospodářská krize se stala nejdůleţitějším tématem ve společnosti. Řada zaměstnanců i menších podnikatelů mají pocit nejistoty kvůli nejasné budoucnosti. Po dlouhých letech se znovu mluví o regulaci a dohledu, o důleţitosti státního zásahu do ekonomiky, který zachránil řadu burz, velkých bank i samotné ekonomické velmoci světa, jako jsou Spojené státy americké. Vliv Spojených států amerických na světovou ekonomiku nespočívá v tom, ţe by měly táhnout světovou výrobu. Jedná se o to, ţe Spojené státy americké jsou hlavní spotřebitel. A pokud se takový spotřebitel ocitne v problémech, má potíţe celý svět. Navíc Spojené státy americké nejsou jen spotřebitel, ale také největší světový dluţník. Zdraví světové ekonomiky závisí na tom, ţe Spojené státy americké budou stále spotřebovávat mnohem více neţ si mohou dovolit, budou se zadluţovat a jejich dluh bude kryt úsporami vytvořenými především v asijských zemích. Současná ekonomická situace se můţe stát startem do fáze, kdy země mohou začít více regulovat finanční sektor a vrátit se k reálné ekonomice. Měly by si uvědomit, ţe

12

podpora vlastní výrobní kapacity, kde se sice nedosahuje závratných výnosů, je rozhodně stabilnějším zdrojem růstu. Částečným řešením můţe být i omezení vazeb světa se Spojenými státy americkými, sniţování závislosti na dolaru, jak sniţováním podílu dolaru v devizových rezervách, tak přechodem na jinou měnu, či úplně jiný systém tvorby cen u primárních komodit, převáţně u ropy. Obrázek č.1: Fáze krize ve vyspělých ekonomikách

Zdroj: ČNB

1.2.1

Reakce státních institucí

Zahraniční banky, centrální banky různých vlád i další finanční instituce uvěřily v moţnost zisků a samozřejmě nechtěly přenechat vysoké moţnosti výnosů jen americkým finančním institucím. Právě tyto velké finanční společnosti musí nést zodpovědnost za svoje činy, které však byly v drtivé většině legální a byly uskutečňovány ve spolupráci s vrcholnými politiky, manaţery nadnárodních společností a státními či polostátními institucemi (např. centrální banky, Mezinárodní měnový fond či Světová banka). Světová ekonomická a hospodářská krize vznikla v důsledku americké hypoteční krize počátkem roku 2007. Významnou roli sehrála vysoká cena ropy, která vedla k poklesu hrubého národního produktu a zvýšila spotřebitelské ceny. V září 2008 burzy po celém světě zaznamenaly hluboký propad. Newyorská burza zaţila nejhlubší propad od 11. září 2001. V září 2008 ve Spojených státech amerických zkrachovala největší americká 13

spořitelna Washington Mutual. Na konci září 2008 krize zasáhla Evropu - vláda Velké Británie znárodnila hypoteční banku Bradford & Bingley, vlády zemí Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se stala ručitelem úvěrů pro banku Hypo Real Estate a vláda Islandu převzala kontrolu nad bankou Glitnir, vlády Belgie a Francie zachránily banku Dexia a vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních institucí. Ovšem tato krize ve svém počátku nepostihla jen přední světové banky a akciové trhy, ale i cenu ropy, která se z června 2008, 147 USD za barel, coţ bylo maximum, propadla během dvou měsíců o třetinu a na konci roku 2008 prolomila hranici 40 USD za barel. Jiţ na začátku krize Organizace spojených národů tvrdila, ţe světová ekonomika čelí největšímu poklesu od Velké krize ve třicátých letech 20. století. Toto tvrzení se zpětně potvrdilo i v odhadu ekonomického růstu pro rok 2009. Rovněţ Světová banka i Mezinárodní měnový fond očekávaly první propad globální ekonomiky od roku 1945. Příčinou stálého prohlubování krize je neustálý tlak na finanční instituce. Můţe za to velký rozsah politických rozhodnutí a také stálá nedůvěra investorů a spotřebitelů.

14

2

Vliv ekonomické a hospodářské krize na finanční trh „Finanční trh je systém institucí a instrumentů, zabezpečující pohyb peněz a kapitálu

mezi různými ekonomickými subjekty; a to na základě poptávky a nabídky. Poptávka na finančním trhu má pro pořizovací kapitál tři kritéria: riziko, likviditu a výnosnost. Účastníky na finančním trhu je většina velkých finančních ústavů, jako např. banky, pojišťovny, záloţny, penzijní fondy, investiční fondy, kampeličky, leasingové společnosti, makléři. “ 1

2.1 Finanční trh a jeho formy Finanční trh se dělí na peněţní, kapitálový, devizový a trh reálných aktiv.

2.1.1 Peněžní trh Na peněţním trhu se obchoduje s krátkodobými finančními aktivy, tj. s dobou splatnosti do jednoho roku. Mezi krátkodobé finanční instrumenty obchodované na peněţním trhu patří zejména krátkodobé státní pokladniční poukázky v nominální hodnotě jeden milion korun, které emituje stát nebo národní banka proto, aby kryly schodek státního rozpočtu. Dále sem patří depozitní certifikáty emitované bankou, komerční papíry emitované podniky, cizí i vlastní směnky a šeky a ostatní krátkodobé úvěry. Obchodování na peněţním trhu probíhá mimoburzovně. Obecně platí, ţe instrumenty peněţního trhu mají malé úroky, vysokou likviditu, avšak nízkou výnosnost a jsou téměř bezrizikové.

2.1.2 Kapitálový trh Kapitálový trh obchoduje s velkým mnoţstvím dlouhodobých finančních produktů, tedy s dobou splatnosti minimálně jeden rok. Tento trh zahrnuje především akcie, dlouhodobé dluhopisy a směnky, finanční deriváty, termínované účty, spořící účty, ţivotní pojištění, penzijní fondy a další úvěry a půjčky se splatností delší neţ jeden rok. Tyto instrumenty mají zpravidla vysokou výnosnost, avšak nesou také i veliké riziko. Instituce a i jiní drobní investoři (ne však obyčejní lidé) s těmito produkty obchodují na burze. 1

) www.wikipedia.org

15

2.1.3 Devizový trh Jedná se o trh, kde jsou obchodovány směnné kurzy měn. Směnným kurzem můţe být vztah domácí měny k zahraniční i vztah dvou zahraničních měn. Tento trh je velice vyvinutý a také největší na světě. Dělí se na trh klientský a mezibankovní. Klientský devizový trh - je tvořen měnovými transakcemi mezi bankami a jejich klienty, kteří na devizový trh vstupují kvůli finančnímu zajištění dovozních a vývozních operací, investováním do zahraničních aktiv, apod. Mezibankovní devizový trh - operace na mezibankovním trhu jsou mnohem většího rozsahu. Obvykle jde o násobky miliónů amerických dolarů, britských liber, eur, apod.

2.1.4 Trh reálných aktiv Na tomto speciálním trhu se obchoduje s komoditami jako jsou např. drahé kovy, ropa, zemní plyn, obilí, káva, tulipány, umělecké sbírky apod. a do finančních trhů se zpravidla nezařazují. Pro komodity neexistuje burzovní trh a špatně se oceňují, avšak jejich vliv cen a trendů na kurzy dalších finančních aktiv je velmi výrazný.

2.2 Vliv krize na peněžní trh Peněţní fondy jsou povaţovány za téměř jistou a nejméně rizikovou investici a patří mezi nejvyhledávanější kategorii fondů. Během ekonomické a hospodářské krize většina z nich přeci jen nedokázala investory ochránit před několikaprocentní ztrátou a došlo k jejich poklesům. Nejvýraznější poklesy se týkaly především krátkodobých firemních dluhopisů a depozitních certifikátů vydávaných finančními institucemi, které bylo nutno kvůli úpadku emitujících institucí přecenit na niţší hodnotu. Největší propad zaznamenaly peněţní fondy ve druhé polovině roku 2008. Od začátku března roku 2009 hodnota podílových listů korunových fondů peněţního trhu opět začala postupně růst. Fondy peněţního trhu jsou nejkonzervativnější investicí, protoţe jejich kolísavost je velmi nízká. Podle statistik asociace AKAT (Asociace pro kapitálový trh České republiky) dosahuje majetek ve fondech peněţního trhu 40% všech investic do fondů. Tyto fondy v dlouhodobém horizontu dokáţí pokrýt inflaci, aby se uchovala kupní síla peněz, popřípadě mohou přinést malý zisk.

16

2.2.1 Korunové peněžní fondy Při investici do peněţních fondů záleţí také na volbě měny, ve které fond existuje. Je proto vhodné, ne-li nutné, aby investice byla provedena ve měně, ve které se investor pohybuje a ve které plánuje prostředky později utratit. Pro českého investora je to tedy česká koruna. Jinak by se z konzervativní strategie stala spekulace na pohyb směnného kurzu. Mohlo by se stát, ţe fond peněţního trhu např. v eurech vydělá 4 %, ale koruna k euru posílí o 22 % a investor je v korunách 18 % v mínusu.

2.2.1.1 Nejvýkonnější korunové peněžní fondy Nejlépe si vedoucí korunový peněţní fond byl jeden z nejkonzervativnějších, a to peněţní fond Komerční banky. Jeho majetek představují ze 60 % účty v bankách, státní pokladniční poukázky a krátkodobé státní dluhopisy. V portfoliu tedy nejsou ţádné firemní dluhopisy a proto se i nadále dá očekávat jeho stabilní růst. Tyto fondy, zaměřené výhradně na české státní dluhopisy, nesou niţší riziko neţ firemní dluhopisy a proto jsou v době nejistot vyhledávanou investicí. Dobře si vedl také peněţní fond Credit Suisse Money Czech Crown Fund, který stejně jako předchozí investuje do dluhových cenných papírů se splatností do 1 roku a státních dluhopisů. Fond peněţního trhu od ČP Invest sice několikrát za poslední tři roky poklesnul, ale stále si drţí rostoucí tendenci. Jeho portfolio je z větší části rozděleno mezi firemní dluhopisy, státní dluhopisy a státní pokladniční poukázky. Struktura portfolia fondu KBC Multi Cash ČSOB je vesměs konzervativní a i přes propad kvůli úpadku firemního emitenta dosahuje dobrého výsledku. Lepšího výsledku dosahuje peněţní fond AXA, jehoţ velkou část portfolia tvoří kromě státních dluhopisů a pokladničních poukázek také firemní dluhopisy (42 %).

17

Graf č. 3 : Nejvýkonnější korunové peněţní fondy

Zdroj: www.fondshop.cz

2.2.1.2 Největší propady korunových peněžních fondů Spousta peněţních fondů zaţila propad o minimálně 2 %. Tyto fondy investovaly do státních dluhopisů zahraničních trhů (např. na Islandu), které nabízely vyšší výnos za vyšší riziko. Výsledkem toho byl však velký pokles cen těchto fondů. Největší propad kurzu zaznamenal ESPA Český korporátní fond peněţního trhu. Nejen tento fond, ale i peněţní fond ING Czech Money Market či Sporoinvest,

investuje především do dluhopisů

předních světových firem, mezi kterými jsou i banky. Ty v době krize výrazně ztrácely. Graf č. 4: Největší propady korunových peněţních fondů

Zdroj: www.fondshop.cz 18

Výkonnost všech, nejen peněţních fondů, závisí na struktuře jejich portfolia i uplatňované investiční strategii. Méně rizikové a stabilnější jsou ty fondy, které příliš neinvestují do firemních dluhopisů, ale spíše do státních dluhopisů nebo státních pokladničních poukázek, které jsou, oproti krátkodobým dluhopisům emitovanými firmami, téměř jisté. Trţní cena firemních dluhopisů je navíc výrazně ovlivňována hodnocením rizikovosti daného sektoru, regionu i samotného emitenta. Fondy peněţního trhu sice v některých částech ekonomického cyklu vydělávají o něco málo více, protoţe vyšší riziko (díky firemním krátkodobým dluhopisům) je odměňováno vyšším

zhodnocením,

ale

v

případě,

kdy

se

firmám

nedaří

nebo

pokud

dochází k problémům ve firemním sektoru, firemní dluhopisy ztrácejí, coţ se odráţí v ceně fondů, které do nich investují.

2.3 Vliv krize na kapitálový trh Mnozí investoři, kteří před několika lety vloţili své peněţní prostředky na kapitálový trh, v době ekonomické a hospodářské krize hromadně prodávají své podílové listy nebo si svou hotovost z finančních institucí vybírají. Neuvaţují však nad tím, zda peníze nyní opravdu nutně potřebují. Hrozí se kaţdé další negativní změny, poklesu akcií i měnových výkyvů a proto své peníze vkládají na běţný účet. Běţný účet však neslouţí ke spoření, nedokáţe ani pokrýt inflaci. Doporučuje se, aby investoři na běţném účtu měli pouze finanční rezervu, která tvoří přibliţně trojnásobek měsíčního příjmu. U všech bank v České republice je zajištěno pojištění vkladů fyzických a právnických osob prostřednictvím Fondu pojištění vkladů, jehoţ činnost je upravena zákonem o bankách č. 21/1992 Sb. Fond pojištění vkladů vytváří finanční rezervy z příspěvků bank, které jsou pouţity pro výplatu vkladů v případě potíţí některé z bank. S účinností od 15. 12. 2008 jsou vklady fyzických i právnických osob pojištěny aţ do výše 50 tisíc EUR. Do následujících fondů na kapitálovém trhu můţe investovat téměř kaţdý (nejedná se o bankovní produkty, o těch se zmíním ve čtvrté kapitole).

2.3.1 Akcie Pro akcie je typická kolísavost, proto se investování do akcií nedoporučuje těm investorům, kteří vyţadují jistý výdělek. Pokles akcií začal jiţ ve druhé polovině roku 2007. Tento pokles se dal očekávat nejen vzhledem k začínající krizi, ale proto, ţe se akcie

19

i jiné fondy jiţ dlouhou dobu předtím pohybovaly na svých maximech, čekalo se na nějaký impuls, který tyto fondy stáhne dolů. Největšího dna se akcie dotkly 24. října 2008, kdy investiční banka Lehman Brothers po 158 letech vyhlásila bankrot, a tento propad zatím nebyl překonán. Většina sazeb jiţ více klesnout ani nemohla, takţe se sazby začaly opět pomalu zvyšovat. Navíc podle odhadů by hodnota akcií v letošním roce měla vzrůst aţ o 20 %. V současné době je hodnota akcií stále ještě nízko, a proto je nyní vhodná doba pro jejich nákup, ovšem nesou s sebou i velkou míru rizika. Investor tak koupí větší mnoţství akcií za méně peněz. Pokud investor jiţ do akcií investoval nebo investuje pravidelně, neměl by akcie prodávat nebo přestat s pravidelnými úloţkami. Pravidelné investování má oproti jednorázové investici tu výhodu, ţe se eliminuje riziko výkyvu kurzů na burzách a za stejnou částku se dá koupit mnohem větší mnoţství akcií neţ kdyby jejich hodnoty byly vysoké. Je samozřejmě bezpečnější investovat do akcií velkých, stabilních firem. Akcie jsou nejkolísavější instrumenty kapitálového trhu, proto se dá očekávat, ţe současná situace odezní a jejich hodnota opět vzroste.

2.3.2 Dluhopisy Dluhopisové fondy během krize překvapily. Zvláště pak české státní dluhopisy, které investují převáţně do ruských firemních dluhopisů, dosáhly většího zhodnocení neţ dluhopisové a akciové fondy vyspělého světa. České státní dluhopisy i dluhopisy emitované vládami ostatních zemí střední a východní Evropy za posledních pět let překonaly svou výnosností světové akcie i dluhopisy. V korunovém vyjádření přinesly české státní dluhopisy zhodnocení ve výši 25,5 %. V případě dluhopisů rozvíjejících se evropských zemí šlo o růst ve výši 18,2 %.

20

Graf č. 5: Státní dluhopisy versus světové akcie

Zdroj: www.fondshop.cz

2.4 Vliv krize na devizový trh Díky krizi i ti nejspekulativnější investoři tzv. zkonzervativněli a začali se vracet k investování v měnách jakými jsou americký dolar či japonský jen. Je však paradoxní, ţe právě ve Spojených státech amerických ekonomická a hospodářská krize vznikla a zároveň americká měna je jedna z těch, co má největší důvěru. V době největšího propadu americké měny, se investoři houfně zbavovali akcií a dluhopisů rizikovějších zemí a začali nakupovat dolar, který se postupně začal stabilizovat. V současnosti je americký dolar ze všech světových měn daleko silnější neţ tomu bylo před krizí. Japonský jen je jedinou měnou, která si během krize vedla lépe neţ americký dolar. „Je tomu tak díky krizi z 90. let, ze které se Japonsko ještě úplně nedostalo. A proto mělo více neţ deset let nejniţší úrokové sazby na světě. To v dobách konjunktury nezůstalo bez povšimnutí, kdyţ obchodníci vyuţívali levných půjček v japonských jenech k financování nákupů rizikovějších a výnosnějších aktiv, které byly denominovány v zahraničních měnách s vyšším úročením. Půjčka za téměř nulovou úrokovou sazbu a následná investice těchto finančních prostředků do dluhopisů vlád s vysokým výnosem, byla jednoduše příliš lákavou spekulací na to, aby ji obchodníci ponechali nevyuţitou. To v minulých letech vyvolalo silný tlak na oslabování japonské měny, která ještě před vypuknutím krize vytrvale ztrácela na všech hlavních měnových párech. Námitky proti těmto spekulacím

21

přitom neměli ani japonští politici a Bank of Japan, kterým slabá měna velmi vyhovovala.“2 Po vypuknutí velké ekonomické a hospodářské krize ve Spojených státech amerických a následném postiţení celého světa, japonská měna uţ neměla kam klesnout, ale sazby ve Spojených státech amerických a Evropě padaly na svá historická minima. Díky tomu se zmenšily rozdíly mezi měnami a japonský jen je i v dnešní době velmi atraktivní měnou.

2.5 Vliv krize na trh reálných aktiv V momentě, kdy ceny akcií klesají, vyskytne se nějaký ekonomický či politický problém, přírodní katastrofa a nebo růst inflace, ceny komodit na trhu reálných aktiv dlouhodobě rostou. A právě v době ekonomické a hospodářské krize jsou komodity velmi bezpečnou investicí. Tento fakt zvyšuje poptávku po komoditách a jejich cena roste. Je velmi sloţité však nad investicí do komodit spekulovat. Některé faktory ovlivňující cenu komodit předem odhadnout nelze, např. přírodní katastrofa, jiné pouze částečně, jako je finanční krize na jiném konci planety, která zákonitě časem postihne planetu celou. Dlouhodobě jsou nejlépe oceňována reálná aktiva jako kukuřice, sója a bavlna. Díky velké spotřebě kakaa ve Spojených státech amerických a Evropě se jeho cena také zvyšuje. A protoţe kvůli špatnému stavu veřejných financí peníze po celém světě ztrácejí svou hodnotu, nejvíce se investuje do zlata a jiných drahých kovů. Naopak nejhůře je na tom pšenice, mezi slabší komodity patří i cukr a káva, ale očekává se, ţe jejich cena by měla díky státním podporám Indie a Brazílie stoupat. Největší kolísavost představuje trh masa, který je závislý především na produkci ve Spojených státech amerických. 2

) www.finance.cz

22

2.6 Srovnání výše finančních aktiv a závazků domácností střední a východní Evropy „Region střední a východní Evropy je velmi konzervativně zaměřený. Depozita v ţádné zemi nesníţila svou váhu v aktivní části portfolia domácností pod 50 %. Nejvyšší podíl depozit mají domácnosti v Rumunsku a Bulharsku, naopak nejmenší v Maďarsku a Polsku. Akcie, s výjimkou Rumunska a Maďarska, mají podíl na úsporách domácností do 10 %. Rozšíření podílových fondů je velmi malé. V aktivní části portfolia domácností dosahují zhruba stejné výše, jako mají akcie. Pojištění má své místo u domácností ve střední Evropě a jeho váha má u všech zemí tohoto regionu je přibliţně stejná. Naopak domácnostmi ve východní Evropě je opomíjeno a s výjimkou Ruska nepřesahuje ani 5 % z celkové váhy aktivní sloţky portfolia. Penzijní fondy mají rostoucí zastoupení u obou regionů. Rozdíly mezi regiony střední a východní Evropy lze vidět v části finanční závazky domácnosti. Mezi jiný typ úvěrů patří leasing, bankovní garance, kontokorentní úvěr a úvěry z kreditních karet. Ve střední Evropě jsou u domácností výrazně zastoupeny hypoteční úvěry a za nimi teprve spotřebitelské a jiné úvěry. Pokles váhy hypotečních úvěrů v roce 2008 v Maďarsku je způsoben ekonomickou krizí. Pokles hypoték na Slovensku je zapříčiněn nasyceností trhu. Ve východní Evropě velkou část portfolia tvoří spotřebitelské úvěry, hypoteční úvěry jsou v menšině. Velký zájem o spotřebitelské úvěry v Rumunsku a Rusku je dán jejich větší dostupností oproti hypotékám. Co se týče prognózy rozloţení úspor domácností pro rok 2011, v mnoha zemích se stanou povinné penzijní fondy a domácnosti budou muset vkládat své peněţní prostředky do těchto fondů.“3) 3

) www.fondshop.cz

23

Tabulka č. 1: Srovnání výše finančních aktiv a závazků domácností v regionu střední a východní Evropy

Zdroj: www.fondshop.cz

24

3

Protikrizová politika v České republice Ekonomická a hospodářská krize zmítá celým finančním trhem. Ekonomové se

jednoznačně shodli na tom, ţe příčina současné krize je ve finančním sektoru. Hodnota většiny finančních produktů prudce spadla, coţ vyvolalo velkou nedůvěru vůči finančním instrumentům postavených na hypotečních úvěrech, akciích bank apod. Finanční analytici, bankéři a investoři se snaţili odhadnout rizika spojená s finančními produkty, ale díky ratingovým agenturám, jejichţ hodnocení bylo velmi příznivé, se jim zmíněné produkty nezdály být vůbec riskantní.

3.1 Možnosti řešení ekonomické a hospodářské krize Jedna z moţností, jak řešit současnou ekonomickou a hospodářskou krizi je další regulace finančního trhu. Dočasně pomohly různé formy finanční podpory finančním i nefinančním institucím a to utvrzovalo v tom, ţe vláda a centrální banka v případě problémů pomůţou. Mezi regulační nástroje patří ochrana a proteţování domácích výrobků, kapitálu a zaměstnanců. Místo volného pohybu zboţí, práce a kapitálu protekcionismus. „Protekcionismus (z latiny: protectio = ochrana) neboli ochranářství je ekonomický termín, vyjadřující upřednostňování a ochranu vlastních výrobků před zahraniční konkurencí. Mívá diskriminační charakter a stojí v opozici k volnému mezinárodnímu obchodu. K této ochraně vnitřního trhu můţe stát vyuţít několika ekonomických nástrojů jakými jsou například úprava měnového kursu, výrobní a exportní dotace, státní úvěry, hlavně však soustava dovozních cel, která je účinným regulátorem protekcionismu.“4) Návrat k protekcionismu ve vyspělých státech světa by byl podle ministrů G7 (sedmi nejvyspělejších průmyslových států světa – Spojené státy americké, Kanada, Velké Británie, Japonsko, Německo, Itálie, Francie) katastrofální.

4

) www.wikipedia.org

25

3.2 Reakce Evropy na ekonomickou a hospodářskou krizi Evropské vlády jsou a dále budou nuceny zajistit dostatek zdrojů pro refinancování jiţ vzniklého dluhu, např. uvaţují nad emisí a prodejem dluhopisů občanům. Tím se ale dá očekávat, ţe náklady tohoto financování, tedy poţadovaný úrok, vzrostou a stimuly se tak mohou do budoucna prodraţit. Ekonomika potřebuje od všech vlád výraznou podporu ze strany veřejných financí. Pomoc by měla být zaměřena na stabilizaci finančního systému i na podporu poptávky. Mezinárodní měnový fond za nejúčinnější prostředek označil růst vládních výdajů a cílené sniţování daní. Sniţování daní však nepomůţe firmám, které čelí poklesu poptávky a rostoucí nejistotě. Centrální banky největších ekonomik světa (např. centrální banka Velké Británie, Švýcarska, Kanady, Japonska, Spojených států amerických) začaly spolupracovat a společně bojovat proti globální krizi. Dohodly se na vytvoření společného fondu s počáteční částkou 180 miliard USD, tj. téměř 3 biliony korun.

3.3 Reakce české vlády na ekonomickou a hospodářskou krizi Česká vláda zprvu razantně popírala a zlehčovala, ţe česká ekonomika stojí před poklesem výroby a na prahu hospodářské a ekonomické krize. Byla sestavena Národní ekonomická rada vlády, jejíţ členy byli právě ti ekonomové, kteří ţádnou krizi neviděli, popírali, ţe by něco takového vůbec mohlo existovat a dokonce tvrdili, ţe česká ekonomika se vnější krize nemusí obávat, protoţe její bankovní systém je zdravý a uváděli i další argumenty, proč by se nám krize měla vyhnout. Tento přístup k chápání ekonomického vývoje je pro oficiální místa bohuţel typický. Jde o předpojatost a neschopnost pochopit a analyzovat ekonomické jevy. Je také typické, ţe jak vláda, tak i představitelé Národní ekonomické rady vlády vţdy reagují na ekonomický vývoj aţ se zpoţděním, nedokáţí předvídat jeho směr a reálný ekonomický vývoj je předbíhá. A nejhorší pro tuto vládu je ochota přispěchat na pomoc zahraničním vládám, které svojí hazardní politikou přivedly zemi do stavu finanční katastrofy, např. bezúročná a nevratná půjčka české vlády Lotyšsku – zemi, která byla Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem prezentována za vzorovou v provádění „trţních“ reforem. Smutné je to, ţe česká vláda přitom nebyla ochotna zlomek z toho, co poskytla 26

Lotyšsku, věnovat na záchranu stovek pracovních míst v krachujícím českém sklářském průmyslu, tedy na pomoc zaměstnancům, kteří rozhodně takový vývoj nezavinili.

3.3.1 Strategie připravenosti a akcelerace růstu 2.

prosince

2008

představil

tehdejší

premiér

České

republiky

Mirek

Topolánek v projevu nazvaném „Informace předsedy vlády o dopadech světové finanční krize“ Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky „Strategii připravenosti a akcelerace růstu“. Šlo o první český „dlouhodobý komplexní plán reakce na světovou finanční a hospodářskou krizi“. Česká vláda po řadě měsíců totiţ konečně připustila, ţe se krize můţe dotknout i České republiky a to v míře, kterou do té doby zásadně odmítala. Zmiňovaná strategie sledovala čtyři základní cíle: obnovit důvěru ve finanční sektor předejít a eliminovat rizika ze světové finanční krize nalézt impulzy k růstu ekonomiky nalézt nástroje ke stabilizaci a zpruţnění ekonomického prostředí Jednou z nejvyšších priorit před nejhoršími dopady finanční krize by měla být právě ochrana občanů. Občané všech vrstev jsou těmi prvními, na které krize dopadne. Do řešení otázek zaměstnanosti a sociálního dopadu finanční krize by členské státy měly aktivně zapojit sociální partnery, tj. především odbory. Opatření připravovaná na podporu vzdělávání a školení zaměstnanců za pomoci peněz z Evropského sociálního fondu je jedno z velmi důleţitých opatření na podporu zachování jádra pracovních kolektivů ve firmách. Pozitivně lze hodnotit i opatření na podporu dopravní obsluţnosti či na veřejné investice. Bezesporu bychom našli i další opatření, která by, izolovaně posuzováno, sehrála pozitivní roli při zmírnění důsledků krize.

3.3.2 Protikrizový plán vlády – exit strategy Na počátku roku 2010 vláda schválila soubor opatření proti hospodářské krizi, tzv. exit strategy. Je to soupis vládních návrhů na odeznívající ekonomickou krizi a stav veřejných financí, který vláda přednesla na jednání se zástupci odborářů a zaměstnavatelů. Obsahuje soubor konkrétních opatření, díky kterým bude moţné v krátké době zpomalit negativní dopady krize, stabilizovat ekonomické a sociální prostředí, podpořit ekonomický růst 27

a vrátit hospodářskou politiku z protikrizových opatření opět do normálu. Většina těchto návrhů nevyţaduje změnu legislativy, můţe je učinit vláda bez parlamentu. S pomocí tohoto dokumentu chce vláda začít šetřit a přestat vynakládat další peníze na podporu hospodářského růstu. Cílem má být nastartování ekonomiky a zároveň sniţování obrovského schodku veřejných financí, který by jinak mohl zemi během pár let zadusit. Tento dokument se zabývá především korupcí, coţ obnáší zavedení bezpečnostních prověrek pro členy komisí u nadlimitních zakázek nebo zpřístupnění zakázek pouze těm společnostem, které mají jasnou majetkovou strukturu. Mezi další prioritu vlády v exit strategy patří i zlepšování podnikatelského prostředí a to nefinanční podporou podnikání, jako např. zavedení jednotných inkasních míst pro výběr daní, cla a pojištění.

3.3.2.1 Janotův úsporný balíček Na konci roku 2009 ministr financí Eduard Janota v rámci exit strategy navrhl poslancům,

aby

schválili

mimořádný

záchranný

protikrizový

balíček.

Souhlas

s navrhovanými změnami však vyslovily jen některé politické strany. Pan Janota v roce 2009 navrhoval tyto konkrétní změny: Zvýšení daně z nemovitostí Základní sazby daně z pozemků a z nemovitostí by se podle návrhu měly zdvojnásobit. Výjimkou by měly být chmelnice, vinice, zahrady, orné půdy, travné porosty a rybníky s intenzivním chovem ryb. Státnímu rozpočtu či obecním rozpočtům by se díky tomuto zvýšení celkem na této dani vybralo o 4,4 miliardy korun více. Vyšší daň z příjmu pro bohaté a niţší paušály pro některé podnikatele Zavedly by se dvě sazby daně z příjmu fyzických osob. Pro příjem do 142 000 Kč za měsíc by zůstala sazba 15 %. Příjmy přesahující tuto hranici by se nově měly zdaňovat sazbou 23 %. Upravily by se paušály pro odpisy výdajů procentem z příjmů u osob samostatně výdělečně činných. U zemědělské činnosti a u řemesel by paušál zůstal 80 %, nově by si ostatní ţivnostníci mohli od příjmů odečíst 40 % výdajů z původních 60 %. Díky tomuto zvýšení daní by se zvýšily příjmy veřejných rozpočtů o 2,4 miliardy korun.

28

Zvýšení spotřební daně Tato změna by znamenala draţší naftu, benzín, alkohol i cigarety. Spotřební daň z litru benzínu a motorové nafty by se zvýšila o 1 Kč. Z půllitru piva by se daň zvýšila o 4 haléře. Cena krabičky cigaret se zvýší minimálně o 2,50 Kč. Kilo tabáku ke kouření by bylo draţší o 70 Kč. Celkem na změnách by rozpočty vydělaly 11,3 miliardy korun. Zdraţení benzínu a nafty by přineslo 7,6 miliardy korun, vyšší daň z lihu a piva 1,7 miliardy korun a vyšší daň u cigaret a tabáku 2 miliardy korun. Zvýšení DPH o jedno procento Sazby daně z přidané hodnoty by měly vzrůst o jedno procento. Základní sazba by se zvýšila z 19 na 20 %, sníţená sazba z 9 na 10 %. Není jisté, zda by se toto zvýšení projevilo i v cenách výrobků a sluţeb, to by záviselo především na jejich prodejcích. Díky vyšší DPH by se zvýšily příjmy rozpočtů o 17,8 miliardy korun. Změna vyměřovacího základu u zdravotního a sociálního pojištění Maximální vyměřovací základ, ze kterého se ještě platí pojistné, by se zvýšil ze 48 na 72 násobek průměrné mzdy. Celkem všechna opatření v oblasti sociálního pojištění by zvýšily rozpočty o 31 miliard korun. Sníţení přídavků na děti Mělo by platit, ţe nárok na přídavek na dítě by mělo mít nezaopatřené dítě, jestliţe rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,5násobek ţivotního minima. Jeho výše by se měla sníţit o 50 korun za měsíc. Díky tomuto opatření by ušetřil státní rozpočet v roce 2010 580 milionů korun, v roce 2011 53 milionů korun.

29

Sníţení rodičovského příspěvku Výše rodičovského příspěvku se podle návrhu pro rok 2010 měla sníţit následovně: Tabulka č. 2: Změna rodičovského příspěvku Rodičovský příspěvek

Současná výše

Návrh

Zvýšená výměra – 2 roky

11 400,-

10 260,-

Základní výměra – 4 roky

7 600,-

6 840,-

Sníţená výměra – 3 roky

3 800,-

3 420,-

Niţší výměra

3 000,-

2 700,-

Zdroj: vlastní Sníţení rodičovského příspěvku by ušetřilo státnímu rozpočtu 2,8 miliardy korun, v roce 2010 a 257 milionů korun v roce 2011. Sníţení porodného Rodiče dětí narozených v roce 2010 by měly mít nárok na porodné 10 tisíc korun za kaţdé narozené dítě. Předpokládaná úspora měla činit 290 milionů korun v roce 2010 a 80 milionů v roce 2011. Změna peněţité pomoci v mateřství Příjmy matky do 786 korun za den by se do vyměřovacího základu nezapočítávaly sto procenty, ale jen 90 procenty, coţ by celkový vyměřovací základ sníţilo. Z něj by pak peněţitá pomoc v mateřství nebyla 70, ale 60 %. Celkem na sníţení mateřské by stát ušetřil 1,56 miliardy korun. Úprava nemocenské Nemocenská by se jednotně vypočítávala jako 60 % z vyměřovacího základu. Momentálně se tato procentní výměra zvyšuje s délkou pobírání nemocenské. Ve druhém měsíci činí 66 % a ve třetím a dalším měsíci 72 % vyměřovacího základu. Komu by začala nemocenská před koncem roku 2009 a pokračovala i v roce 2010, pobíral by niţší dávky aţ od 1.1. 2010. Niţší nemocenská by znamenala úsporu 2,4 miliardy korun.

30

Změna podpory v nezaměstnanosti V září 2009 poslanci schválili prodlouţení pobírání podpory v nezaměstnanosti o měsíc. V prvních dvou měsících lidé bez práce pobírají místo 65 % předchozí čisté mzdy, 80 % mzdy. Tato opatření Janota navrhuje zrušit a tím by se výdaje státu v roce 2010 sníţily o 2,7 miliardy korun a v roce 2011 o 1,8 miliardy korun.

3.3.2.1.1 Postoje hlavních politických stran k Janotovu úspornému balíčku Občanská demokratická strana ODS chce, aby Janotův úsporný balíček platil i v dalších letech, nejen na určitou dobu. Souhlasí se zvýšením daně z přidané hodnoty o jedno procento, zvýšením spotřební daně i dalšími body Janotova balíčku. Jedinou věcí, se kterou ODS nesouhlasí, je zvýšení daně z příjmů pro ty, kteří by měli měsíční příjem vyšší neţ 142 000 Kč. Navíc by k Janotovu balíčku doplnila i sníţení nemocenské a ošetřovné, a nejen ponechat sníţenou mateřskou. TOP 09 Top 09 jednoznačně souhlasí se sníţením státních výdajů. Ovšem investiční i provozní výdaje státu by sniţovala ještě mnohem razantněji. Naopak nesouhlasí s jakýmkoliv zvyšováním daně z přidané hodnoty a striktně, stejně jako ODS, odmítá zvýšit daně bohatým. Zdůrazňuje, ţe sníţení státní zadluţenosti by bylo lepší dosáhnout např. úpravou systému vyplácení sociálních dávek, úsporami na straně vlády nebo omezením či úplném zrušením státní podpory 3 tisíc korun ročně u stavebního spoření. Česká strana sociálně demokratická ČSSD souhlasí se zvýšením spotřební daně i daně z přidané hodnoty, coţ ale původně razantně odmítala. Ovšem sociální demokraté odmítají prodlouţení sníţené mateřské dovolené i na další roky, sníţení nemocenské a ošetřovného. Nesouhlasí ani se sniţováním platů ve státní sféře. Komunistická strana Čech a Moravy Komunisté jako jediní souhlasí se zvýšenou daní z příjmu bohatým, dokonce by ji zvýšili ještě více, neţ je v návrhu a zavedli by i několik pásem zdanění. U těch, co

31

vydělávají nad půl milionu ročně, by byla daň 30 % a ti, co by měli příjem vyšší neţ jeden milion korun ročně, by platili aţ 35 % daně z příjmu. Naopak KSČM je proti jakémukoliv zvýšení daně z přidané hodnoty u jakékoliv sazby i spotřební daně.

3.3.2.1.2 Schválení Janotova úsporného balíčku Janotův protikrizový balíček byl s platností od 1.1. 2010 schválen. Pro balíček zvedlo ruku 163 ze 192 poslanců, nepodpořili ho jen komunisté. Díky tomuto balíčku by měl být schodek rozpočtu 163 miliard korun, coţ zní lépe neţ předpoklad České národní banky. Graf č. 6: Vývoj veřejného dluhu podle České národní banky

Zdroj: ČNB Politické strany se tedy s platností od 1.1. 2010 dohodly na těchto změnách: Zvýšení sazby DPH o 1 % Zvýšení spotřební daně z benzinu a nafty o 1 Kč na litr Zvýšení spotřební daně na cigarety o asi 1 Kč na krabičku Zvýšení spotřební daně z piva o 50 haléřů na půllitr Zvýšení spotřební daně z lihu o 5 Kč na litr Zvýšení spotřební daně z tabáku na kouření o 60 Kč na kilo Sníţení paušálu pro odpisy výdajů z příjmů OSVČ na 40 % jiţ pro daňová přiznání za rok 2009 Zdanění náhrad ústavním činitelům včetně poslanců

32

Sníţení platu ústavním činitelům o 4 % (od roku 2007 jsou platy ústavních činitelů zmraţeny), v roce 2011 se předpokládá jejich nárůst Zrušení slev na pojistném Super-rychlé odpisy majetku v první a druhé odpisové skupině, pořízený do 30.6.2010 (platí jiţ od 1.7.2009) Zvýšení měsíčního daňového zvýhodnění na dítě z 890 korun na 967 korun Zvýšení stropu pojistného na 6násobek průměrné mzdy, tedy na asi 141 tisíc měsíčně Sníţení mateřské zhruba o 15 procent Sníţení přídavku na děti o 50 korun měsíčně Dlouhodobě nemocní budou do 31.12.2010 dostávat stále jen 60 procent platu Vyplácení ošetřovného pro maminky při nemoci dětí aţ od 4. do 9. dne Očkování proti pneumokokovi bude hradit stát Sníţení cen a úhrad za léky a generika Naopak se nezměnilo porodné, které se nesníţilo na 10 tisíc, ale zůstává stále 13 tisíc korun, rodičovské příspěvky se také o 10 % nesníţily, lidé s příjmem nad 190 600 korun nebudou zdaněni 23 % a nebyly sníţeny příspěvky na sociální sluţby a postiţeným na provoz. Protikrizový balíček však nebude platit jen dočasně v době krize, ale natrvalo. Je totiţ nesmysl sniţovat po roce daň z přidané hodnoty, spotřební daně nebo stropy na zdravotní a sociální pojištění. O neurčité platnosti Janotova úsporného balíčku má však kaţdá politická strana poněkud jinou představu.

33

3.4 Reakce České národní banky na ekonomickou a hospodářskou krizi Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice a tím tedy i vytváření podmínek pro správný hospodářský růst země. Mezi hlavní úkoly České národní banky patří: Měnová politika Emise oběţiva a peněţní oběh Devizová činnost Dohled nad finančním trhem Platební styk a zúčtování bank Banka státu Česká národní banka jednoznačně tvrdí, ţe finanční, ekonomická a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena ze zahraničí a cesta z ní bude také záviset na vývoji v zahraničí. Snaţí se stabilizovat naši ekonomiku vyuţitím měnově-politických nástrojů či sniţováním úrokových sazeb. Ovšem česká ekonomika není v tak špatném stavu, aby úrokové sazby musela sníţit aţ na nulu. V letech 2007 – 2008 posílila měnový kurz a díky tomu jeho oslabení v roce 2009 utlumilo negativní dopad propadu zahraniční poptávky, který byl hlavním zdrojem šíření krize u nás. Česká ekonomika se s ekonomickou a hospodářskou krizí vyrovnává mnohem lépe neţ jiné vyspělé ekonomiky světa. Většina vyspělých ekonomik je někde uprostřed krize reálné ekonomiky, za akutní fází finanční krize a před problémy veřejných financí. Hlavními klady české ekonomiky jsou, ţe stále má vlastní měnu a velmi odolný a ziskový bankovní sektor, který jí v době krize ochrání, ale zároveň ji oslabují nekonsolidované veřejné finance a příliš vysoká exportní závislost.

34

4

Změny a vývoj bankovních produktů v České republice Ačkoliv se zprvu zdálo, ţe se ekonomická a hospodářská krize České republice vyhne,

menším problémům neunikl ani český bankovní systém. Vyskytly se zde obavy, ţe se problémy zahraničních mateřských institucí přelijí do českého bankovního sektoru. Tyto obavy však šířily především ţurnalisté, analytici a bohuţel i některé mezinárodní instituce a později se ukázalo, ţe byly zbytečné.

4.1 Charakteristika bankovního sektoru Bankovní sektor je významnou součástí finančního systému. Základním prvkem bankovní soustavy jsou banky. Banky jsou finanční instituce, subjekty zprostředkování finančních prostředků mezi přebytkovými a deficitními subjekty. Bankovní sektor (soustavu) České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Aţ do 2. 1. 1990 v České republice fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé. Nevýhodou tohoto systému je obecně obtíţná regulace inflace, pokud monobanka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. Nyní je bankovní soustava v České republice dvouúrovňová: Centrální banka - je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka Obchodní, investiční a hypotéční banky a spořitelny - Tyto banky tvoří výkonnou sloţku s podnikatelským záměrem, se kterou přichází do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby). Činnost bank a spořitelen je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní sluţby pro své klienty. Klienti si mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou přitom povinny dodrţovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních sluţbách a obchodních operací. Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), musí se ale řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB.

35

4.2 Rizika působící na český bankovní systém Na počátku ekonomické a hospodářské krize měly české banky přebytek likvidity, dostatek zdrojů a byly od okolních bank relativně izolované. Díky dobré ekonomické situaci v České republice měly i nízký podíl nesplácených úvěrů. Vyhnuly se kursovému riziku díky neposkytování úvěrů v cizích měnách a byly a stále jsou ziskové. Postupný vývoj potvrdil, ţe český bankovní systém se s finanční krizí vyrovnává dobře a obejde se bez státních subvencí či mimořádných opatření. Situaci přitom pomáhá, ţe domácí vlády některých bankovních skupin, působících v České republice poskytly v případě potřeby, včasnou podporu svým institucím. Hlavní faktor, který ovlivňuje české bankovnictví, je rostoucí počet krachujících firem a domácností, který vede k nárůstu nesplácených úvěrů. Banky chtěly předejít nesplácení a proto začaly s redukcí počtu poskytnutých úvěrů. Podle České národní banky jde pouze o přechodný efekt plynoucí zejména ze sníţené zahraniční poptávky, která je pro českou ekonomiku klíčovým faktorem. Podle České národní banky přesto poroste počet úvěrů v selhání (tj. nestandardní, pochybné a ztrátové úvěry), bude se zpomalovat tempo růstu úvěrů kvůli přísnějším podmínkám pro poskytnutí úvěru především pro firmy a některé banky by mohly mít horší schopnost získat zdroje pro financování svých aktiv.

4.3 Vkladové služby bank Mezi vkladové sluţby bank patří: Spořící účet - slouţí k uchování jiţ zmíněné ţelezné rezervy v kapitole 2. Je na něm větší úrok neţ na účtu běţném, cca 3 %, takţe dokáţe zmírnit dopady inflace. Navíc hlavní podmínkou jsou nulové poplatky a vklady jsou pojištěny. Termínované vklady – oproti spořícím účtům jsou nevýhodné v tom, ţe se musejí sloţit v předem poţadované výši a na dobu určitou, kterou je moţné prodlouţit. V případě předčasného výběru se musí zaplatit nemalé poplatky. V současné době nejsou však moc výhodné, protoţe po zdanění nepokryjí ani inflaci.

36

Vkladní knížky - představují potvrzení banky o vkladu. Do vkladní kníţky se zaznamenávají vklady, výběry, připsaný úrok, zůstatek vkladu. V současné době jiţ nejsou příliš pouţívané.

4.3.1 Nové vkladové produkty bank České banky se v poslední době předhánějí s novými vkladovými produkty. Snaţí se tak od klientů získat zdroje na financování úvěrových aktivit v době, kdy mezibankovní trh stále ovlivňuje finanční krize. Např. Česká spořitelna představila čtyřletý vkladový produkt, při jehoţ pořízení získá klient ihned polovinu budoucího výnosu. ČSOB nabízí roční termínový vklad a chystá další depozitní produkty. Banka HSBC nabízí mimořádný půlroční vklad při úloţce nad jeden milion korun.

4.4 Úvěrové služby bank Jedno z nejzákladnějších dělení úvěrů je podle měny. Tedy úvěry buď v české měně nebo devizové úvěry. Devizové úvěry v České republice nejsou tolik běţné. České domácnosti měly a stále mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách. Graf č. 7: Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích Evropské unie

Zdroj: ČNB

37

4.4.1 Bankovní úvěry podle subjektu pro podnikatelské účely, které slouţí k financování provozních a investičních potřeb podnikatelů občanům, které mohou být buď účelové nebo neúčelové mezibankovní úvěry, které slouţí k vyrovnání finanční pozice bank obcím a městům pro financování investičních akcí

4.4.2 Bankovní úvěry podle hlediska času krátkodobý úvěr se splatností do 1 roku střednědobý úvěr se splatností od 1 – 5 let dlouhodobý úvěr se splatností nad 5 let

4.4.2.1 Krátkodobé úvěry Kontokorentní úvěr - banka ho otevírá jen svým dobrým klientům k běţnému účtu, určí maximální výši dluhu (debetu), do kterého můţe čerpat. Tento kontokorentní úvěr slouţí k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních prostředků na účtu. Lombardní úvěr - forma krátkodobého bankovního úvěru krytého zástavou movité věci, zpravidla cenných papírů, někdy také drahých kovů nebo zboţí. Eskontní úvěr – vyuţívá se pro krátkodobé financování potřeb podniků. V České republice není díky kontokorentům příliš vyuţíván. Eskontní směnečný úvěr - je převod směnečných práv majitele směnky na banku, a to za úplatu. Klient nabízí bance k odkoupení směnku splatnou v budoucnosti. Banka si za poskytnutí okamţitých peněţních prostředků sráţí diskont a zbylou částku převádí ve prospěch účtu majitele. V případě nesplacení směnky hlavním dluţníkem v době splatnosti zatěţuje účet věřitele v souladu s uzavřenou dohodou.

38

4.4.2.2 Střednědobé a dlouhodobé úvěry Spotřebitelský úvěr – poskytovaný pro nepodnikatelské účely, tedy pouze fyzickým osobám, nejčastěji pro koupi spotřebního zboţí. Tento úvěr můţe, ale nemusí být zajištěný ručením, to se odvíjí podle výše úvěru. Kaţdá banka si stanovuje své podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru. Úvěr ze stavebního spoření – osoba, která si uzavře stavební spoření, má moţnost získat levný úvěr na bydlení s výhodným úročením 3 – 6 %. Musí ovšem splnit tři základní podmínky: dosáhnout určité výše hodnotícího čísla (dle podmínek kaţdé stavební spořitelny), resp. splněním naspoření určitého procenta z cílové částky (kolem 40 %) a také spořením po určitou dobu (minimálně kolem 2 let) splnit schopnost splácet úvěr, tzv. bonitu dostatečné zajištění (dle výše a typu úvěru někdy bez zajištění, zpravidla však ručiteli nebo se stavební spořitelně dává do zástavy nemovitost) Hypoteční úvěr - dlouhodobý účelový úvěr (20, 30 i více let) slouţící k financování bytových potřeb (např. koupě, modernizace, rekonstrukce, výstavba). Tento úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Hypoteční úvěry jsou financovány hypotečními zástavními listy. Americká hypotéka - neúčelový hypoteční úvěr, kde banka nezkoumá způsob nakládání s finančními prostředky z úvěru. Obvykle jsou peníze pouţívány na splacení spotřebitelských půjček nebo jen jako volné zdroje klienta. Stále se musí ručit nemovitostí, ale podmínky nejsou zpravidla tak výhodné jako u účelových hypotečních úvěrů. Zaplacené úroky nelze odečítat od základu daně. Investiční úvěr – pouţíván pro financování investic, resp. na pořízení investičního (fixního) majetku. Pro tento investiční majetek je typické, ţe se na výrobě zboţí či poskytování sluţeb přímo podílí, ale jeho fyzická stránka zůstává zachována. Jde o majetek, který je skutečně fixován a nehýbe se z místa, často slouţí jako kvalitní věcná záruka za splacení investičního úvěru. Věřitel (banka) půjčuje na základě podnikatelského záměru a další dokumentace a údajů. Zdroje na splacení investičního úvěru se netvoří najednou, ale postupně, tak jak se peníze, investované do fixního majetku, postupně vracejí v podobě odpisů nebo v podobě zisku z této investice.

39

4.5 Porovnání hypotečních a investičních úvěrů Raiffeisenbank Největší mnoţství peněz do bankovního sektoru pochází z dlouhodobých úvěrů, tedy z hypotečních a investičních úvěrů. Tyto dva typy úvěrů jsou ekonomickou a hospodářskou krizí ovlivněny. Pro ty, kteří úvěr jiţ získali před krizí je dobrá zpráva, ţe výrazně klesají jejich úroky. Naopak ţadatelům o úvěr se zpřísnily podmínky pro jeho získání, banky jsou opatrnější, ţádosti o úvěr nevyhoví kaţdému, jak tomu bylo před krizí. Hypoteční banky v České republice v prvním čtvrtletí 2010 poskytly celkem 9873 hypotečních úvěrů, coţ znamená meziroční pokles objemu hypoték o osm procent. Vzhledem k nejisté ekonomické situaci a sniţováním úroků hypoték se ţadatelům doporučuje vyuţít kratší dobu fixace. I ti, kteří o hypotéce či investičním úvěru uvaţují, jsou nyní obezřetnější a střízlivější, přemýšlí více do budoucna, bojí se zadluţení a zvaţují, zda budou schopni úvěr splácet v případě výpadku příjmů.

4.5.1 Účelový hypoteční úvěr Účelový hypoteční úvěr je určen na investice do bydlení a do nemovitostí určených k bydlení, individuální rekreaci či k pronájmu. Banka zkoumá účelovost pouţití finančních prostředků: koupě (pořízení) nemovitosti vypořádání majetkových poměrů výstavba a rekonstrukce (včetně dostaveb, modernizací apod.) úhrada za převod členských práv či úhrada členského podílu v druţstvu refinancování úvěru od finančních institucí na výše uvedené účely a kombinace výše uvedených účelů Předmětem hypotečních úvěrů jsou nemovitosti, které se nezahrnují do obchodního majetku ţadatele a mohou být v podílu podlahové plochy menším neţ 50% vyuţívány k podnikatelským účelům ţadatele. Jedná se např. o následující nemovitosti: bytová jednotka atelier (studio) – slouţící k bydlení rodinný dům

40

bytový dům rekreační objekt k individuální rekreaci pozemek určený k individuální výstavbě Za účel se povaţuje i pořízení samostatně stojící garáţe, dílny, bazénu apod., v rámci funkčního celku – podmínkou je, aby byl objekt pevně zabudován do terénu. Financovat lze i ideální část nemovitosti, terénní úpravy, oplocení apod. Předmět úvěru je či bude po realizaci záměru alespoň zčásti ve vlastnictví ţadatele o úvěr či osoby blízké některého ze ţadatelů nebo ve vlastnictví obce nebo bytového druţstva či druţstva vlastníků. Kaţdý, kdo si vezme účelový hypoteční úvěr na řešení bytových potřeb, má právo poţádat o odpočet zaplacených úroků z daňového základu. Nemovitosti mimo území České republiky (nejen v evropském hospodářském prostoru) lze financovat pouze za předpokladu, ţe: účelem úvěru je pouze koupě nemovitosti financovaná nemovitost musí být určena k bydlení a nesmí být jako celek zahrnuta do obchodního majetku ţadatele nemovitost je dokončená zajištění je vţdy nemovitostí na území České republiky alespoň 1 vlastník zastavené nemovitosti bude ţadatelem o úvěr nabývací titul musí být doloţen a sepsán advokátem nebo notářem

4.5.1.1 Podklady pro poskytnutí hypotečního úvěru Ţádost o poskytnutí hypotečního úvěru (pro hlavního ţadatele, příp. pro spoluţadatele) Odhad ceny zpracovaný podle poţadavků banky ne starší 12 měsíců obsahující mimo jiné kopie výpisu z katastru nemovitostí Snímek z katastrální mapy, který je v souladu s výpisem z katastru nemovitostí Příjem ze závislé činnosti - potvrzení

o výši pracovního příjmu

od všech

zaměstnavatelů, ne starší 60 dnů poslední 3 výpisy z účtu ţadatele s identifikovatelnou platbou příjmu od zaměstnavatele

41

poslední výplatní páska ţadatele potvrzenou mzdovou účtárnou zaměstnavatele Přiznání k dani z příjmů fyzické osoby s kompletními přílohami za poslední zdaňovací období, potvrzené finančním úřadem nebo doplněné potvrzením o zaplacení daně Příjem z pronájmu Příspěvky, sociální dávky, ostatní typy příjmů Příjmy ze zaměstnání v zahraničí Příjmy z podnikání v zahraničí Příjem kalkulovaný ze společnosti s ručením omezeným (Přidaná hodnota)

4.5.1.2 Fixace úrokové sazby Délka fixace úrokové sazby hypotečního úvěru představuje dobu, po kterou banka nesmí změnit klientovi úrokovou sazbu. Délka fixace se stanovuje při podpisu úvěrové smlouvy. Nejčastěji se setkáváme s fixací na 1, 3, 5, 10 nebo 15 let. Po jejím skončení banka stanoví novou výši úrokové sazby v souladu s aktuálními trţními podmínkami. Tu nejvíce ovlivňují platné úrokové sazby dané Českou národní bankou. Jakou dobu fixace tedy zvolit? Na tuto otázku je velmi těţké odpovědět. Záleţí totiţ na konkrétní finanční situaci ţadatele v době uzavírání smlouvy a na výhledu jeho financí v nejbliţších letech. Kratší doba fixace Mezi kratší dobu fixace lze počítat jakoukoliv dobu fixace do 5 let. Tedy především na 1 rok nebo 3 roky, které jsou obvyklejší. Výhody Niţší úrokové sazby neţ u delších dob fixace (hlavně u jednoletých fixací) Většina bank nabízí po skončení doby fixace úvěr jednorázově splatit, nebo vyšší mimořádnou splátkou úvěr sníţit bez jakýchkoliv sankcí Nevýhody Nejistota ohledně výše nové úrokové sazby po skončení doby fixace.

42

Delší doba fixace Delší dobou fixace se rozumí pětileté a víceleté fixace. To znamená především 10 let a 15 let. Výhody Jistota stejné a neměnné úrokové sazby po dlouhou dobu Moţnost lepšího finančního plánování rodinných výdajů na dlouhou dobu, reálná váha neměnné splátky hypotečního úvěru bude v rozpočtu rodiny časem v souvislosti s růstem mezd klesat Nevýhody Vyšší úrokové sazby neţ u kratších dob fixace a tím i od začátku splácení vyšší měsíční splátky. Nemoţnost po dlouhou dobu splatit bez sankcí úvěr nebo jej mimořádnou splátkou sníţit pokud klient získá větší peněţní částku. Doporučení Pokud ţadatel očekává v nejbliţších letech nějakou výraznější finanční injekci do svého rozpočtu, měl by volit spíše kratší dobu fixace. Bude mít niţší měsíční splátky a po skončení fixace úvěr splatí nebo alespoň sníţí jeho výši mimořádnou splátkou. Úrokové sazby v současné době klesají, proto je pro klienty vhodné zvolit si kratší dobu fixace. Kompromisem mezi jistotou a výší úrokové sazby je pětiletá doba fixace, která je také mezi klienty nejčastější.

4.5.1.3 Porovnání podmínek pro hypoteční úvěr od Raiffeisenbank Pro získání hypotečního úvěru je nutné provést odhad kupované či rekonstruované nemovitosti kvalifikovaným odhadcem. Odhadci banky stanoví tzv. obvyklou cenu – jedná se o cenu, která je v daném regionu dosaţitelná při poměrně rychlém prodeji nemovitosti, pokud by klient přestal splácet úvěr. Kaţdá banka má zpravidla seznam odhadců, kteří pro ni pracují, tzv. externí odhadci. Cílem banky v oblasti spolupráce s odhadci je soulad mezi obvyklou cenou a zástavní hodnotou. Banky zpravidla neakceptují odhadce, kteří nejsou na seznamu banky. Kromě toho lze v některých případech vyuţít tzv. interního ocenění nemovitosti, kde banka provádí odhad přímo na pobočce. Interní odhad se zpravidla dělá jen u velkých měst

43

jako je Praha či Brno. Banka následně provede supervizi této ceny a stanoví výše uvedenou zástavní hodnotu. Tabulka č. 3: Porovnání podmínek pro hypoteční úvěr od Raiffeisenbank 2007 - 2008

2009

2010

Výše úvěru 300 tisíc – 30 mil. Kč 300 tisíc – 30 mil. Kč

Lokalita

(pro stávajícího

(pro stávajícího klienta (pro stávajícího

klienta od 150 tisíc)

od 150 tisíc)

Do 100 % odhadní

Do 75 % odhadní ceny, Do 90 % odhadní

ceny

která však musí být

ceny bez ohledu na

min. 2 mil. Kč

její výši

Nerozhoduje (pouze

odhadu)

Úroková

Cca 6 %

4–5%

klienta od 150 tisíc)

Nerozhoduje (pouze při Nad 2 tisíce obyvatel

nemovitosti při odhadu)

sazba Splatnost

300 tisíc – 30 mil. Kč

Cca 5 % a stále se sniţuje

5 – 30 let do 70 let

5 – 30 let do 70 let

5 – 30 let do 65 let

věku účastníka

věku účastníka

věku účastníka

Zdroj: vlastní V roce 2009 byla aţ polovina ţadatelů o hypoteční úvěr minimálně jednou odmítnuta. Nejčastějšími důvody odmítnutí ţadatelů o hypotéky byla nedostatečná bonita klienta, zápis v registru dluţníků, nemoţnost doloţení vlastních příjmů a neschopnost částečně se podílet na financování. Ti, kteří měli vyšší příjmy, neměli s hypotékou problém. U lidí s nízkými příjmy to bylo naopak. Banky čím dál tím více začínaly poţadovat klientovu spoluúčast na financování bydlení. Ţadatelé o hypoteční úvěr si pak nevystačili pouze s jedním získaným úvěrem, ale museli finanční produkty kombinovat. Nejčastěji to byla kombinace hypotéky a stavebního spoření, nebo také spotřebitelského úvěru. K velkému poklesu v roce 2009 přispělo i to, ţe banky zrušily nebo omezily rizikový produkt, kterým byly hypotéky bez dokladování příjmů.

44

4.5.1.4 Předpokládaný vývoj trhu s hypotékami v České republice v roce 2010 Za první dva měsíce roku 2010 došlo k poklesu o 17 %, v březnu trh s hypotékami klesl uţ jen o 6 %, coţ je vnímáno mírně pozitivně. Stále však odborníci předpokládají, ţe niţší zájem o hypotéky potrvá i v celém roce 2010. Jedním z důvodů je zvyšování nezaměstnanosti a tím způsobená obava klientů ze zadluţování. Vrchol nezaměstnanosti se očekává ve 3. čtvrtletí roku 2010, kdy se na trhu objeví absolventi škol. Míra nezaměstnanosti by se měla přiblíţit 11 %. Dalším důvodem niţšího zájmu o hypotéky jsou současné vysoké rizikové marţe hypotečních bank, které se projevují v konečných úrokových sazbách úvěrů. V současné době sice dochází ke sniţování úrokových sazeb, ale je to stále nedostatečné.

4.5.1.4.1 Postupné zvýhodňování podmínek pro poskytnutí úvěru Většina bank od druhého čtvrtletí roku 2010 láká své klienty na sníţení úrokových sazeb, poplatků, např. zpracování hypotéky zdarma, a zmírnění podmínek refinancování. Novinkou nabízených sluţeb je vrácení určité finanční částky (dle výše úvěru) na účet klienta po vyčerpání úvěru. Noví klienti při výstavbě rodinného domu mohou čerpat finanční prostředky bez dokládání faktur. Dalším oblíbeným produktem především u podnikatelů je výpočet bonity z obratu. Dokonce by se do budoucna mělo uvaţovat i nad moţností poskytnutí úvěru ţadateli, který má záznam v registru, protoţe jiţ dnes se bankéři ptají, komu budou půjčovat za pár let, kdyţ mnoho klientů bude mít zápis v registrech.

4.5.2 Investiční úvěr Investiční úvěr bývá zpravidla účelový (je moţno aţ 20 % čerpat i neúčelově) pro právnické osoby nebo fyzické osoby podnikatele pouze na financování podnikatelských aktivit a to: koupě, výstavba, přestavba či rekonstrukce nemovitostí na území České republiky investiční příleţitosti, rozvoj podnikání refinancování nemovitostí pořízení technologií

45

koupě obchodního podílu, výběrová řízení, draţby Pevně stanovený plán čerpání a splácení můţe být poskytnut v Kč, ale i v cizí měně. Moţnosti zajištění investičního úvěru: nemovitostí, která bude předmětem úvěrování s podílem vlastního kapitálu, obecně bez neodstranitelných věcných břemen a právních omezení, přímý přístup na pozemek u stavební investice na pozemku právo budoucího zajištění budovanou nemovitostí vinkulací pojistného plnění z pojištění nemovitosti notářský zápis se svolením k vykonatelnosti

4.5.2.1. Porovnání podmínek pro investiční úvěr od Raiffeisenbank Pro schválení investičního úvěru, resp. pro předběţné posouzení úvěru je potřebná identifikace ţadatele: U právnické osoby výpis z obchodního rejstříku + prokázání osoby odpovědné k jednání za subjekt, u fyzické osoby podnikatele doklad totoţnosti + druhý doklad totoţnosti + ţivnostenský list u OSVČ. Kompletně vyplněná ţádost o úvěr s popisem účelu. Parametry pro doloţení bonity (míra schopnosti splácet a dostát svých finančních závazků) zůstávají stále stejné: daňové přiznání za dvě poslední období orazítkované správcem daně a účetní závěrku za stejná období, u nově zaloţených společností prokazuje dosavadní bonitu vlastník, u zaměstnance (při souběhu s podnikáním) potvrzení zaměstnavatele o příjmu, stručný podnikatelský záměr s projekcí cash flow, doloţení aktuální výše dluhů (příp. bezdluţnosti), tj. potvrzení z finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, výpis z bankovního (CBCB) a nebankovního registru dluţníků (LLCB), případně výpis z Centrálního registru dluţníků.

46

Tabulka č. 4: Porovnání podmínek pro investiční úvěr od Raiffeisenbank 2009

2010

Výše úvěru

Do 50 mil. Kč

Do 50 mil. Kč

Úroková sazba

Cca 9 %

Cca 4 %

Čerpání

Jednorázové

Proti fakturám, kupním smlouvám nebo jiným dohodnutým dokumentům

Splatnost

3 – 20 let

5 – 15 let

Splátkový kalendář

Individuální

bez

moţnosti Individuální

odkladu splátek Zajištění

Pouze

se

s

moţným

odkladem

splátek aţ na 2 roky zajištěním Lze i bez zajištění nemovitosti

nemovitosti Zdroj: vlastní

4.6 Úvěry se selháním Banky zavádějí nová pravidla pro poskytnutí úvěru a záleţí jim na tom, aby poskytnuté úvěry byly splaceny. Podmínky se zpřísnily u všech finančních institucí, protoţe stále roste počet tzv. úvěrů se selháním, tj. těch úvěrů, které nejsou řádně spláceny. Nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků, tj. 8 %, u domácností činí 4 %. Ke konci roku 2010 by se měl počet nesplacených úvěrů domácností výrazně zvýšit, protoţe se očekává i růst nezaměstnanosti aţ na 11 % a v důsledku toho neschopnost placení svých závazků.

47

Graf č. 8: Vývoj úvěrů se selháním

Zdroj: ČNB

4.7 Nově poskytnuté úvěry Kvůli zpřísnění podmínek pro poskytnutí úvěru dochází k tomu, ţe úvěry nejsou tak lehce dostupné a zdaleka ne všichni ţadatelé vyhovují interním podmínkám banky, které nejsou dostupné klientům, a tím se objem poskytnutých úvěrů sniţuje. Graf č. 9: Vývoj nově poskytnutých úvěrů

Zdroj: ČNB 48

Graf č. 10: Vývoj nově poskytnutých úvěrů domácnostem

Zdroj: ČNB

4.8 Hospodaření bankovního sektoru ČR Banky jsou podnikatelské subjekty, jejichţ cílem je dosahování zisku. Snaţí se dosahovat maximálních výnosů při minimálních nákladech. Hlavní příjmy banky tvoří: přijaté úroky z poskytovaných úvěrů, úroky z vkladů banky u jiných peněţních ústavů, výnosy z investic do cenných papírů, přijaté poplatky a provize za provádění bankovních sluţeb. Největší náklady banky tvoří: provozní, fixní a variabilní náklady vyplácené úroky z přijatých vkladů, placené poplatky a provize, vyplácené prémie a výhry, odpisy, materiálové, mzdové náklady, ... 49

Hospodářský výsledek můţe mít podobu zisku nebo ztráty. Ze zisku banky odvádějí daň do státního rozpočtu, disponibilní zisk pouţijí k výplatě dividend, tvorbě povinných i nepovinných rezerv apod.

4.8.1 Ziskovost českého bankovního sektoru Bankovní sektor České republiky je, jako jeden z mála na světě, od počátku ekonomické a finanční krize ziskový, coţ ukazuje níţe uvedená tabulka. Tabulka č. 5: Ziskovost českého bankovního sektoru

Zdroj: ČNB Mezi naše největší banky patří ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit ČR. Tato velká čtyřka v prvním čtvrtletí 2010 zvedla své zisky.

50

Tabulka č. 6: Zisk bank v prvním čtvrtletí 2010

Zdroj: www.patria.czz Především u ČSOB stouply zisky díky výnosům z úroků. To uţ by však podle analytiků v dalších obdobích nemuselo kvůli rostoucí konkurenci a poklesům úrokových sazeb Českou národní bankou platit. Ve zbytku letošního roku můţe bankám sniţovat zisk i růst provozních nákladů, které banky dosud drţely na svých minimech. Mnoţství špatných úvěrů roste, ne však velkým tempem Výjimkou je jen Česká spořitelna, a. s. , kde náklady rizika stouply o 58 % a to proto, ţe poskytuje půjčky spíše domácnostem neţ firmám. Očekává se, ţe právě domácnosti se dostanou do problémů se splácením aţ později, protoţe nezaměstnanost by ještě letos měla růst a největší by měla být na konci roku 2010 a na počátku roku 2011. Mezi nejvíce ziskové evropské finanční instituce za první kvartál letošního roku patří Allianz, Generali, jejichţ čistý zisk stoupl aţ na trojnásobek.

51

4.9 Vliv ekonomické a hospodářské krize na další produkty finančního trhu 4.9.1 Penzijní připojištění Penzijní připojištění představuje akumulaci a konzervativní, dlouhodobé zhodnocování peněţních prostředků včetně státního příspěvku na stáří. Penzijní fondy dokáţí dlouhodobě pokrýt inflaci i zvýšit hodnotu peněz. Ve svém portfoliu nemají velký podíl akcií, ale spíše konzervativnější cenné papíry, takţe je finanční krize příliš neohroţuje. Za rok 2009 měl nejlepší zhodnocení Penzijní fond Allianz (3 %), Generali PF a AXA PF (2,5 %).

4.9.2 Životní pojištění Slouţí k ošetření rizik spojených se ţivotem, tj. úrazy, trvalé následky, hospitalizace, úmrtí. Ti, co si ţivotní pojištění uzavřeli za účelem investice a výdělku, by měli vyčkat do konce a nevypovídat jej, protoţe ţivotní pojištění je dlouhodobý produkt a pojišťovny investují do akcií, většina z nich je v současné době v mínusu a tedy i spořící část ţivotního pojištění klesá. Za pár let to můţe být jinak, akcie mohou stoupat a lidé na ţivotním pojištění i vydělat, kdeţto zrušit jej v současné době by znamenalo zbytečnou finanční ztrátu.

4.9.3 Stavební spoření Stejně jako u penzijního spoření je i zde příspěvek státu a zhodnocení, které dokáţe pokrýt inflaci i vydělat. Při jejím vypovězení před povinnou spořící dobou šest let se musí vrátit státní podpora i její zúročení. Finanční krizí není ovlivněno, tudíţ rušit jej nemá smysl. Stavební spoření je naopak i v době krize vhodnou moţností, jak investovat své peníze zcela bezpečně. Mimo úročení se dá získat státní podpora a hlavně moţnost v budoucnu čerpat výhodný úvěr ze stavebního spoření na financování bydlení. I na účtech stavebního spoření jsou vklady pojištěny aţ do výše 50 tisíc EUR včetně úroků a připsané státní podpory, tj. cca 1,3 miliony korun českých.

52

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo shrnout základní informace o hypoteční krizi ve Spojených státech amerických, její příčiny a příliv do České republiky. Představila jsem protikrizový plán České republiky tzv. exit strategy, který vznikl na konci roku 2009. Nejdůleţitější a nejvíce diskutovanou jeho částí byl Janotův úsporný balíček, na který jsem se zaměřila podrobněji. Ve třetí kapitole jsem popsala produkty finančního trhu a jakým způsobem byly světovou ekonomickou a hospodářskou krizí ovlivněny. Svou největší pozornost jsem věnovala bankovnímu sektoru v České republice, jeho charakteristice, vývoji a především změnám ve sluţbách bank. Sehnat informace z oboru bylo velmi náročné, neboť mé téma je dlouhodobě stále velmi aktuální a téměř kaţdý den se názory odborníků mění. Finanční instituce nerady poskytují informace o svém současném stavu i navzdory tomu, ţe český bankovní sektor je i v době světové ekonomické a hospodářské krize ziskový a krize se ho výrazným způsobem nedotkla. Česká ekonomika je i době světové ekonomické a hospodářské krize stabilní a s jejími následky se vypořádává dobře. Současná situace naskytuje šanci pro investory, neboť vloţit své finanční prostředky do cenných papírů, které lze koupit za výhodné hodnoty, představuje efektivně zhodnocený kapitál.

53

Seznam použité literatury Skriptum: KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody. 2. vyd. 2001. ISBN 80-7265-046-7. KRABEC, Jaroslav. Finanční krize. 2. vyd. 2004. ISBN 80-7265-061-0. PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. 1. vyd. 2001. ISBN 80-7265-037-8. Časopis: FP finanční poradce. Ed. Vydává Economia. 2009- , roč. 6, č. 1-. 2009- . ISSN 1214-410X. Elektronické publikace: Český finanční sektor se s krizí zatím potýká úspěšně [online]. C2009 [cit. 2009-21-05]. Dostupný z WWW: < http://www.bankovnipoplatky.com/cesky-financni-sektor-se-skrizi-zatim-potyka-uspesne-8330.html > . Ekonomická krize – pohled odborů I. [online]. C2009 [cit. 2009-13-01]. Dostupný z WWW: < http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1287.pdf > . Ekonomická krize – pohled odborů II. [online]. C2009 [cit. 2009-13-01]. Dostupný z WWW: < http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1387.pdf > . Ekonomická krize – pohled odborů III. [online]. C2009 [cit. 2009-09-09]. Dostupný z WWW: < http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1694.pdf > . Finanční krize [online]. C2008 [cit. 2008-25-11]. Dostupný z WWW: .

54

Finanční krize [online]. C2009 [cit. 2009-16-06]. Dostupný z WWW: < http://financnikrize.ezin.cz/financni_krize_clanky/kapitalove-trhy-preslapuji-na-miste/ > . HARTMAN, Petr. Kořeny světové finanční krize [online]. C2008 [cit. 2008-17-10]. Dostupný z WWW: < http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/502408 > . MACHALA, Karel. Finanční krize a její souvislosti [online]. C2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: < http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10053430-31542640-900000_dfinancni-krize-a-jeji-souvislosti > . STUCHLÍK, Jan. Co vám vezme Janotův úsporný balíček [online]. C2009 [cit. 200923-09]. Dostupný z WWW: < http://www.penize.cz/59476-prehledne-co-vam-vezmejanotuv-usporny-balicek > . ŠAFAŘÍK, Pavel. Finanční krize – začátek klesajícího trendu na kapitálových trzích, nebo jen „dočasná korekce“? [online]. C2009 [cit. 2009-26-01]. Dostupný z WWW: < http://www.patria.cz/videnozvenci/1350265/financni-krize--zacatek-klesajiciho-trenduna-kapitalovych-trzich-nebo-jen-docasna-korekce.html > . VAŠEK, Petr. Plán vlády: Janotův balíček prodloužíme, zvýšíme daně a ušetříme na mzdách [online]. C2010 [cit. 2010-08-02]. Dostupný z WWW: < http://domaci.ihned.cz/c1-40410400-plan-vlady-janotuv-balicek-prodlouzime-zvysimedane-a-usetrime-na-mzdach > . Webové stránky: www.businessinfo.cz www.cnb.cz www.finance.cz www.fondshop.cz www.mesec.cz www.mfcr.cz www.mmr.cz www.neterda.cz www.ovb.cz – privátní sektor

55

www.patria.cz www.penize.cz www.profit.cz www.wikipedia.org Ostatní zdroje: OVB Journal. Vydává OVB Allfinanz, a. s. . Určeno pro vnitřní potřeby. Rozhovory s oblastním vedoucím OVB Allfinanz, a. s. – Jan Burik, CFC Východiska z krize (politika vlády v krátkodobém a střednědobém horizontu)

56

Vysoká škola:

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA, a. s.

Katedra: 2009/2010

katedra finančních obchodů

Akademický rok:

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)

pro

Michaela Fritschová

stud. obor

bankovní management

Název tématu: „Dopady světové ekonomické krize na bankovní sektor ČR“ Název tématu v angličtině: „Effects of global economic depression to the sector of banking in the Czech Republic“ Cíl práce: Základní informace o hypotéční krizi v USA a její vliv na hospodářskou a ekonomickou krizi v Evropě. Představení protikrizové politiky v ČR a nástrojů k usměrňování ekonomiky. Vývoj a změny objemu hlavních bankovních produktů v době před krizí a během krize a prognóza dalšího moţného vývoje. Osnova práce: Příčiny a počátky světové ekonomické a hospodářské krize Protikrizová politika v České republice Vliv ekonomické krize na finanční trh Změny a vývoj bankovních produktů v ČR 57

Rozsah grafických prací:

min. 40 stran

Seznam odborné literatury:

viz bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Jiřina Stöhrová

Datum zadání diplomové práce:

15. 02. 2010

Termín odevzdání diplomové práce: 15. 06. 2009

L. S. …………………………… Vedoucí katedry

……………………… Rektor

V Praze dne

58