DOPADY PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NA EKONOMIKU V ČESKÉ REPUBLICE 1

DOPADY PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NA EKONOMIKU V ČESKÉ REPUBLICE1 Impacts of incapacity to work on economy in the Czech Republic

Věra Jeřábková, Kristýna Vltavská

Abstract

If a person is acknowledged from medical reasons as temporarily unable to carry out his or her occupation, the situation is called incapacity to work. Incapacity to work influences not only the life of the individual in question but also macroeconomic performance of the economy and public funds. In recent years, the registered numbers of cases of incapacity to work due to disease or injury have been dropping gradually. In 2009 the drop proved more significant with a 35% fall in comparison with the previous year. This was caused mainly by the changes in health insurance law No.187/2006 Col. about health insurance which came into force on 1 st January 2009 and by the changes in the amounts of health insurance benefits within the law No.261/2007 Col. about stabilization of public funds. The aim of this paper is to analyze the development of registered incapacity to work due to disease and injury between the years 2004 and 2009 and to estimate the loss in macroeconomic performance. Keywords

incapacity to work due to disease or injury, macroeconomic loss Úvod

Pracovní neschopnost je významným ukazatelem nejen v oblasti zdravotního stavu obyvatelstva, ale i v oblasti národní ekonomiky. Práce je totiž jedním z výrobních faktorů a v případě, kdy je osoba ze zdravotních důvodů uznána neschopnou k výkonu svého dosavadního zaměstnání, projevuje se zde vliv jak na život daného jedince, tak i na makroekonomickou výkonnost ekonomiky a veřejné finance. Metodika a použitá data

Údaje o pracovní neschopnosti se sledují zejména na základě statistického výkazu Nem Úr 1-02 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, který zpracovává Český statistický úřad. Vyplňují ho všechny ekonomické subjekty, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců/pojištěnců, a to v rámci civilního sektoru. Příslušníci Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti (tj. Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání) v těchto statistikách zahrnuti nejsou. Je zde zjišťován jak počet pojištěnců, počet nových případů pracovní neschopnosti podle druhů (nemoc, pracovní úraz, ostatní úraz), tak i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti, a to vše v členění podle 1

Příspěvek vznikl za podpory projektu Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze č. 30/2010 „Odhady multifaktorové produktivity“.

1

krajů (NUTS3) a odvětví (CZ-NACE) s pololetní periodicitou zjišťování 2. Údaje za ekonomické subjekty s menším počtem zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou pak čerpány z České správy sociálního zabezpečení. Kromě statistiky nově hlášených případů pracovní neschopnosti z dat ČSÚ jsou z evidence České správy sociálního zabezpečení zpracovány i údaje o ukončených případech pracovní neschopnosti, a to prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky na základě tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ vypisovaného lékařem. Tato statistika zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob ukončenou v daném roce v členění podle věku, příčin pracovní neschopnosti (diagnóz MKN-10) a klasifikace zaměstnání KZAM. Nezahrnuje tudíž ta onemocnění, resp. úrazy, u nichž pracovní neschopnost přesahovala do dalšího roku, příp. nebylo vystaveno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Rozdíly v počtech případů pracovní neschopnosti mezi výše uvedenými zdroji pak vyplývají z odlišné metodiky sběru dat. V našem příspěvku budeme vycházet výhradně z údajů Českého statistického úřadu, v případě zdravotních příčin pracovní neschopnosti pak z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiku. Pro odhad ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky budou stěžejními zejména údaje o hrubém domácím produktu v běžných cenách, průměrném evidenčním počtu zaměstnanců, průměrném procentu pracovní neschopnosti a náhrad zaměstnancům. Průměrné procento pracovní neschopnosti je souhrnný ukazatel, který zohledňuje jak počet nových případů pracovní neschopnosti, tak i délku jejich trvání v relaci k počtu nemocensky pojištěných a kalendářnímu fondu. Náhrady zaměstnancům, které připadají na pracovně neschopné, se pak vypočítají na základě vztahu (1):  NZ  (1) NZ PN     PN ,  E  kde NZPN – náhrady zaměstnancům připadající na pracovně neschopné, NZ – náhrady zaměstnancům, E – průměrný evidenční počet zaměstnanců, PN – průměrný počet pracovně neschopných, kteří chyběli na pracovišti. Vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 2004 až 2009

Pracovní neschopnost úzce souvisí s oblastí nemocenského pojištění, neboť při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobé sociální události (tj. dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci a úrazu, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) je osoba zabezpečena právě peněžitými dávkami vyplývajícími z tohoto pojištění. Mezi účastníky nemocenského pojištění patří povinně všichni zaměstnanci, a dobrovolně pak osoby samostatně výdělečně činné. Je založeno na solidárním systému a případné legislativní změny se zákonitě promítnou i do samotného vývoje pracovní neschopnosti. Úroveň pracovní neschopnosti totiž není dána pouze objektivními příčinami vzniku nemoci či úrazu, ale mnohé závisí i na širších okolnostech, jako jsou již zmiňované legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění či situace na trhu práce. Pracovní neschopnost je ve většině případů hlášena pro nemoc. Podíl pracovní neschopnosti z důvodu nemoci na celkovém počtu nově hlášených pracovních neschopností pro nemoc a úraz činil v námi sledovaném období, tj. období let 2004 až 2009, v průměru 92 %. Celkový počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců se pak pohyboval v rozmezí 33,89 až 58,19, kdy maximálního počtu bylo dosaženo v roce 2005 a 2

Lhůta k doručení údajů zpravodajskou jednotkou: do 16.7.2010 s údaji za 1. pololetí 2010 a 18.1.2011 s údaji za rok 2010.

2

nejnižšího naopak v roce 2009. Z obrázku 1 je zřejmé, že k trvalému poklesu docházelo již od roku 2005 a průměrné roční tempo růstu ve sledovaném období tak činilo – 11 %. K největšímu meziročnímu poklesu došlo v roce 2009, kdy se počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců oproti roku 2008 snížil o 30 % (počet nově hlášených případů PN se pak meziročně snížil o 35 %). Vysvětlení, proč z roku na rok došlo k takové změně, spočívá zejména v přijetí nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který vstoupil v platnost 1. 1. 2009. Došlo především k úpravě způsobu stanovení výše dávek nemocenského pojištění, což mělo vliv i na metodiku vykazování a čerpání nemocenské, sběru dat a jejich zpracování Českou správou sociálního zabezpečení. Počet prostonaných dnů, který se v letech 2004 až 2009 pohyboval mezi 33 až 45 dny, však v čase naopak rostl, a to průměrných ročním tempem ve výši 5 % (absolutně cca o 2 dny ročně). 80

68,19

61,64

50 60,19

59,31

60

45

48,59 33,89

40 20

40 35

0

30 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců Počet prostonaných dnů na 1 případ (pravá osa)

Obr. 1: Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců a počet prostonaných dnů na jeden případ (pravá osa) v letech 2004 až 2009 Zdroj: ČSÚ Z hlediska krajského rozložení bylo v letech 2004 až 2008 nejméně případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců hlášeno v hlavním městě Praze (42,21 až 59,38 případů). V roce 2009 však Prahu na této pozici vystřídal Olomoucký kraj, kde bylo nově hlášeno pouze 31,65 případů na 100 pojištěnců. Oproti tomu mezi kraje s nejvyšším počtem nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců ve sledovaném období patřily kraje Liberecký a Plzeňský (tabulka 1). Tab. 1: Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců v krajích ČR v letech 2004 až 2009 Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2004 53,38 60,17 65,67 67,51 65,83 59,99 68,31 65,16 64,53 65,88 62,86 65,15 64,79 61,63 61,64

2005 59,18 67,30 72,96 76,84 72,57 65,38 74,34 72,27 70,48 74,34 68,74 68,56 70,67 70,62 68,19

2006 52,19 60,03 63,57 65,88 63,61 58,11 66,44 62,58 63,07 64,43 61,76 61,03 62,87 62,50 60,19

2007 51,10 58,99 63,07 64,57 63,07 58,54 64,98 62,81 61,44 64,07 59,77 59,39 61,27 63,88 59,31

2008 42,21 49,50 50,78 54,44 53,13 48,84 54,04 48,82 49,67 51,59 47,96 48,61 50,30 52,14 48,59

2009 32,70 36,28 34,87 37,34 34,91 32,71 36,72 33,61 33,61 33,73 33,36 31,65 33,44 33,84 33,89

Zdroj: ČSÚ 3

Nejvíce případů pracovní neschopnosti bylo v letech 2004 až 2009 hlášeno ve zpracovatelském průmyslu, kde průměrný počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců činil 76,36. Z hlediska zdravotních příčin pak byly v letech 2004 až 2009 nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti nemoci dýchací soustavy (obr. 2), jejichž podíl se na celkovém počtu pohyboval v rozmezí 33 % až 47 %. Dále se velmi často jednalo o nemoci svalové a kosterní soustavy, jež se na celkové pracovní neschopnosti podílely v průměru jednou pětinou, a jejich podíl byl v čase poměrně stabilní. Kromě těchto dvou skupin nemocí se na pracovní neschopnosti významněji podílely i poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (v průměru 12 %), nemoci trávicí soustavy (v průměru 7 %), nemoci močové a pohlavní soustavy (v průměru 4 %) a nemoci oběhové soustavy (v průměru 3 %). Těchto šest skupin diagnóz se tak ve sledovaném období let 2004 až 2009 podílelo na celkovém počtu pracovních neschopností v průměru 84 %. Z obrázku 2 je patrné, že tyto podíly jsou u skupin nemocí poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin, nemoci trávicí soustavy, nemoci močové a pohlavní soustavy a nemoci oběhové soustavy v čase poměrně stabilní a rozkolísaný vývoj je zřejmý pouze u nemocí dýchací soustavy. Meziroční kolísání tohoto ukazatele tak významně ovlivňuje i celkový pohled na vývoj pracovní neschopnosti. Důvodem jsou zejména sezónní chřipková onemocnění, či dokonce chřipkové epidemie, a legislativní změny, které ve svém důsledku tlumí zájem nemocných chřipkou navštívit svého lékaře a přejít do pracovní neschopnosti.

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

Nemoci dýchací soustavy

Nemoci svalové a kosterní soustavy

Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin

Nemoci trávicí soustavy

Nemoci močové a pohlavní soustavy

Nemoci oběhové soustavy

2009

Obr. 2: Vývoj podílu nejčastějších zdravotních příčin pracovní neschopnosti na celkovém počtu pracovních neschopností v letech 2004 až 2009 (%) Zdroj: ÚZIS Ztráta v makroekonomické výkonnosti ekonomiky

V důsledku pracovní neschopnosti chybí denně na svém pracovišti několik set tisíc zaměstnanců, což má do jisté míry dopady jak na mikroekonomickou, tak i makroekonomickou oblast ekonomiky. Dopady na veřejné rozpočty jsou pak zejména v podobě nákladů na vyplacené nemocenské dávky, výdajů na zdravotní péči pojištěnců, kteří byli v pracovní neschopnosti, nižší výběr pojistného a daně z příjmu (z náhrad mezd se totiž pojistné ani daň z příjmu fyzických osob neplatí). V následujícím se však zaměříme pouze na vyčíslení ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky z důvodu pracovní neschopnosti. Při tomto odhadu vycházíme, jak již bylo zmíněno v části „Metodika a použitá data“, z údajů o hrubém domácím produktu, tj. celkové peněžní hodnotě statků a služeb vytvořené 4

za dané období, jež se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky, průměrném evidenčním počtu zaměstnanců, průměrném procentu pracovní neschopnosti a náhrad zaměstnancům. Hrubý domácí produkt v běžných cenách v roce 2009 činil 3 625 865 mil. Kč, průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) 3 za ČR byl ve výši 3 960,5 tisíc osob a průměrné procento pracovní neschopnosti bylo ve výši 4,184 %. V roce 2009 tak na pracovišti chybělo v průměru 165 707 zaměstnanců a na jednoho práceschopného zaměstnance připadal HDP ve výši 955 484 Kč. Kdyby pracovali všichni zaměstnanci, vytvořený hrubý domácí produkt mohl být vyšší o 158 331 mil. Kč. Celkové náhrady zaměstnanců 4 připadající na pracovně neschopné a snižující hypotetickou ztrátu ve formě hrubého domácího produktu pak činily 67 259 mil. Kč a byly vypočítány na základě vztahu (1). Po odečtení celkových náhrad pracovně neschopným zaměstnancům od hypoteticky vytvořeného HDP v případě, kdy by pracovali všichni zaměstnanci, získáme hrubý odhad ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky. Pro rok 2009 byla tato ztráta odhadnuta ve výši 91 072 mil. Kč, a na jedno procento pracovní neschopnosti tak připadala ztráta ve výši 21 767 mil. Kč. Analogickým způsobem můžeme propočítat hrubé odhady makroekonomické ztráty i za roky 2004 až 2008. Z tabulky 2 je zřejmé, že takto odhadnuté ztráty se v letech 2004 až 2007 postupně zvyšovaly, a to každý rok v průměru o 6 860 mil. Kč. Od roku 2008 však nastává její snižování. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení o 22 %, a to zejména z důvodu snížení průměrného procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz vlivem legislativních změn. Tab. 2: Hrubé odhady ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky v letech 2004 až 2009 HDP běžné ceny (mil. Kč) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (v tis.) Průměrné % pracovní neschopnosti Hypotetické navýšení HDP (mil. Kč) Náhrady PN zaměstnancům (mil. Kč) Ztráta v MAE výkonnosti ekonomiky (mil. Kč)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 997 3 625 865 3968,3 4035,6 4067 4137 4188,1 3960,5 5,857% 6,126% 5,814% 5,619% 5,184% 4,184% 175 117 194 720 198 913 210 485 201 693 158 331 70 413 78 699 80 595 85 201 84 679 67 259 104 704 116 021 118 319 125 283 117 014 91 072

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Závěr

Pracovní neschopnost je významným ukazatelem jak v oblasti zdravotního stavu obyvatelstva, tak i v oblasti národní ekonomiky, neboť její dopady mají vliv nejen na život daného jedince, ale i na veřejné finance a makroekonomickou výkonnost ekonomiky. Samotný vývoj pracovní neschopnosti souvisí zejména s legislativními změnami v oblasti nemocenského pojištění, jež stanovuje výši nemocenských dávek, situací na trhu práce a výskytem jednotlivých onemocnění. Ze skupin nemocí podle MKN-10 pak mají na pracovní neschopnost vliv především nemoci dýchací soustavy. Jejich podíl je v čase oproti ostatním skupinám nemocí značně rozkolísaný, a to zejména z důvodu sezónních chřipek a chřipkových epidemií.

3

Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. 4

celková odměna, peněžní nebo naturální, placená zaměstnavatelem zaměstnanci za práci jím odvedenou během účetního období

5

V tomto příspěvku jsme se soustředily pouze na odhad ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky. Při jejím vyčíslení jsme vycházely z hrubého domácího produktu v běžných cenách, průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, průměrného procenta pracovní neschopnosti a náhrad zaměstnancům. Hrubé odhady ztráty v makroekonomické výkonnosti ekonomiky se tak v letech 2004 až 2009 pohybovaly v rozmezí 91 072 až 125 283 mil. Kč, kdy nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007 a nejnižší v roce 2009. Důvodem, proč rok 2009 byl rokem s nejvyšším meziročním poklesem jak v počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tak i v odhadnuté ztrátě v makroekonomické výkonnosti ekonomiky, bylo přijetí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Novým trendem v této oblasti však je, že zatímco počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti v čase klesá, počet prostonaných dnů naopak roste. Literatura

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz. Data za roky 2004 až 2009. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD . Nem Úr 1-02 Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/nem_ur_1_02_psz_2010. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 19902003. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1127-05 DEMOGRAFIE. KLESL, ARNOŠT. Pracovní neschopnost – faktor omezující produktivitu práce. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=512. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY. Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2009. ZÁKON Č. 187/2006 SB., O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ. Adresa autorů:

Věra Jeřábková, Ing. KEST VŠE Praha nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha [email protected]

Kristýna Vltavská, Ing. KEST VŠE Praha nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha [email protected]

VÚPSV, v.v. i. Palackého nám. 4, 128 01 Praha [email protected]

6