Prognóza vývoje energetických trhů a dopady zpomalení ekonomiky na změnu poptávky a cen energií

Prognóza vývoje energetických trhů a dopady zpomalení ekonomiky na změnu poptávky a cen energií

26. března 2009

V. Mezinárodní energetické regulační fórum

Arthur D. Little GmbH organizační složka Danube House Karolínská 650/1 186 00 Praha 8 Česká republika Tel.: (420) 224 941 303 Fax: (420) 224 941 302

Introduction

Since 1886, Arthur D. Little evolved as one of the leading management, technology and risk consultants with strong implementation skills 1880

1890

1886 Arthur D. Little and Roger Griffins form the first consulting firm devoted to improving processes and products

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1911 Organized first R&D lab for General Motors

1960

1970

1951 1960 Projects with Johnson & Johnson and General Electric led to development of modern logistics management

Developed SABRE for American Airlines with IBM

1980

1990

1980 1990s

Produced European Commission's first White Paper on telecommunications deregulations

2000

2010

2002

Assisted U.S. Navy in developing flexible computer integrated manufacturing

Partnership with Altran

Technology Implementation Environment & Risk Consulting Acquisition of

Acquisition of

Management Consulting

Technology Development & Consulting

2

Introduction

Arthur D. Little combines global presence with strong local presence

Americas

Europe

Boston Caracas Chicago Houston New York Rio de Janeiro São Paulo

Brussels Cambridge Dusseldorf Gothenburg Lisbon London Madrid Milan Munich

Asia Pacific Paris Prague Rome Rotterdam Stockholm Vienna Wiesbaden Zagreb Zurich

Beijing Dubai Hong Kong Kuala Lumpur Seoul Shanghai Singapore Tokyo

3

Introduction

The following activities form a major part of Arthur D. Little’s Energy Practice capabilities Strategic Management of Technology & Innovation

Strategy Development

Corporate & BU strategy Portfolio optimisation & management NBD & exploration strategy Market and supply strategy Trading strategy Regulatory strategy Acquisition and divestiture Strategic alliances and partnering Scenario planning Environmental and risk issues

Organisation & Performance Improvement

Strategic Support

Business Counselling Project Development Asset valuation Contract negotiation, Litigation and arbitration Insurance claims Regulatory impact (RIA) Competitor analysis & intelligence Market analysis & intelligence Due diligence Risk assessment

Technology strategy & planning R&D process optimisation Technology acquisition & deployment R&D/technology valuation Technology intelligence & forecasting R&D organisation & funding Performance measurement & improvement

Organisational planning & design Competence identification & management Organisational learning Change management Leading practice Knowledge management Competitor intelligence Management systems Business process optimisation Privatisation

4

Selected Clients

It is our pleasure to cooperate with the major European energy companies

5

1

Současná energetická bilance v zemích střední a východní Evropy

2

Vazby mezi cenami energií

3

Finanční krize a poptávka po energiích

6

1

Současná energetická bilance v zemích střední a východní Evropy – Shrnutí

Země střední a východní Evropy jsou závislé na dovozu energetických surovin a tato závislost se v budoucnosti pravděpodobně zvýší Současná energetická bilance v zemích střední a východní Evropy Země regionu střední Evropy jsou závislé zejména na dovozu primárních energetických zdrojů I přes současný vývoj HDP se do budoucna jejich závislost ještě zvýší z důvodu vyšší poptávky způsobené růstem HDP a vysoké energetické intenzitě růstu (odhadovaný růst spotřeby energií do roku 2030 + 50 %) V plynárenství ještě dlouho nebude možná diverzifikace zdrojů a tím i snížení závislosti na Rusku. Možná řešení do budoucna přináší plynovod Nabucco a plánovaná výstavba LNG terminálu v Polsku Z pohledu výroby elektřiny disponují země střední Evropy ve většině případů dostatečnými výrobními kapacitami Kladná bilance výroby elektřiny se však ztenčuje a některé země se nevyhnou pozici importéra. Do budoucna pomůže započatá a plánovaná výstavba jaderných zdrojů

ČR má relativně dobrou pozici v rámci regionu a to zejména v elektroenergetice – dobrá plynárenská infrastruktura se zásobníky schopnými pokrýt 1/3 roční spotřeby a napojení na západní i východní ložiska plynu – dostatečné výrobní zdroje elektřiny (uhlí, jádro) umožňují export elektřiny

České republika se přesto potýká s vysokou závislostí na ruském plynu, zvyšujícími se nároky ze strany EU na snižování emisí CO2,a podporu OZE včetně problému nedostatečných investic do výrobních zdrojů

7

1

Současná energetická bilance v zemích střední a východní Evropy 1.1

Energetická bilance a bezpečnost v Evropě

1.2

Energetická bilance ČR a její pozice v regionu

2


3


8

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – přehled regionu

Energetická závislost jednotlivých zemí regionu střední a východní Evropy se podstatně liší. Závislost na Ruském plynu je však obecně velmi vysoká Energetická závislost na dovozu v zemích střední a východní Evropy v roce 2007 Celková energie

Plyn

Elektrická energie

28%

100%

-25%

Bulharsko

46,2%

90%

-13%

Maďarsko

62,5%

80%

10%

Polsko

19,9%

75%

-4%

Rumunsko

29,1%

33%

-4%

Slovensko

64%

100%

6%

Česká republika

Polsko je nejméně závislým státem díky velkým zásobám nerostného bohatství Opakem je Maďarsko, které je velmi závislé na dovozu všech energetických surovin Česká republika patří k méně závislým státům. Nicméně je značně závislá na dovozu ropy a plynu Zdroj: Eurostat, BP Stats, Arthur D. Little 9

HDP v EU

změněn koment

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Výhled do budoucna

Ekonomický růst zemí střední a východní Evropy je v dnešní době jen těžce předvídatelný. Odhady z léta 2008 se v ČR oproti dnešním předpovědím liší až o 7 procentních bodů. Země s vyšší HDP/obyvatele mají menší energetickou spotřebu při produkci HDP

Další vývoj HDP je velmi těžce předvídatelný 7,00%

???

6,00% 5,00% růst HDP

4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00%

2009

2010

2011

2012

2013

-2,00%

Energetická intenzita produkce na každých vyrobených 1000 Euro HDP

1800 BG

1600 1400 1200 Rum

1000 SK

800

CZ

PL

600 400

Maď FR

200 Něm

Francie

Německo

Česká republika

Bulharsko

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Slovensko

0 0

10000

20000

30000

40000

HDP per capita v PPP

Spotřeba energií v zemích střední a východní Evropy koreluje s vývojem HDP oproti EU 15, kde naopak spotřeba energií koreluje s průmyslovou výrobou Propad HDP v zemích střední a východní Evropy bude znamenat také propad ve spotřebách energií (leden – 1 % elektřina, - 6 % plyn) Energetická náročnost v ČR je 4 x vyšší než v EU 15 Zdroj: IMF, Eurostat, economists.com, Arthur D. Little 10

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Plyn v Evropě a CEE

V zemích střední a východní Evropy neexistuje diverzifikace dovozu plynu. Některé země jsou zcela odkázané na dovoz z Ruska Závislost zemí střední a východní Evropy na dovozu plynu Zdroje dovozu plynu ČR

Evropa má lépe diverzifikované zdroje, hlavně díky dostupu k LNG

12% 6%

EU - 27 82%

32%

32% Rusko

Norsko

Zbytek

EU 27 bez regionu CEE je závislá na Rusku pouze z 24% Rusko

4% 14%

Norsko

18%

Álžír

Nigérie

Zdroj

Závislost na dovozu

Česká Rep.

Místo původu Rusko

Norsko

Zbytek

100%

75%

25%

0%

Bulharsko

90%

100%

0%

0%

Maďarsko

80%

80%

0%

20%

Polsko

75%

70%

25%

5%

Rumunsko

33%

94%

0%

6%

Slovensko

100%

100%

0%

0%

ČR má ve srovnání s jinými státy střední a východní Evropy diverzifikovaný dovoz Zbytek

Většina ostatních států však nemá a v blízké budoucnosti ani nebude mít jinou možnost než odebírat plyn z Ruska

více než 80% dovozu do CEE pochází z Ruska Zdroj: BP stats, Arthur D. Little 11

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Spor Rusko - Ukrajina

Spor o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou může urychlit investice do energetických projektů zaměřených na snížení energetické závislosti EU na plynu z Ruska Evropská unie Evropská unie na spor Rusko - Ukrajina reagovala balíčkem investičních dotací ve výši 3,5 mld. Euro – zachycení a skladování CO2 (1250*) – investice do infrastruktury plynu a propojení plynovodů v Evropě (přes 1000*) – výstavba elektrických sítí a lepší propojení přenosových soustav (705*) – výstavba větrných elektráren a jejich přenosových soustav (500*)

Střední a východní Evropa Pro státy střední a východní Evropy bylo schváleno (v mil. EUR): – zlepšení elektrických síti v Baltském regionu (150) a výstavba pobřežních vodních elektráren (150) – separace CO2 v polské elektrárně (250) – investice do plynovodu Nabucco (250) – výstavba plynovodu Skanled mezi PL, Dán. a Švéd. (150) a výstavba LNG terminálu v Polsku (80) – propojení plynovodů mezi Maďarskem a Slovenskem (25) – výstavba PZP v České republice (25)

Investice jsou namířené na enviromentální aktivity a na snížení závislosti na dovozu plynu (včetně jeho substituce) z Ruska ALE: V případě plynu mají malé evropské státy jen omezenou vyjednávací sílu (pouze s ohledem na poskytnutí tranzitní infrastruktury) Po dokončení dvou dalších plynovodů NordStream a SouthStream se jejich vyjednávací pozice vůči Rusku ještě zhorší Snížení závislosti na ruském plynu tak lze dosáhnout pouze snížením spotřeby (jeho substitucí) či posílením importu z jiných zemí (nepravděpodobné) *) v mil Eur 12

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Zdroje výroby elektřiny v EU

V posledních letech kontinuálně roste spotřeba elektřiny a podíl produkce elektřiny z plynu. Plynová krize paradoxně otvírá cestu zpět k jaderným zdrojům Spotřeba elektřiny a zdroje výroby v EU nárůst spotřeby o 8 %

4000

tis. GWh

3500 270

293

567

616

661

356

381

359

351

347

579

662

614

589

614

990

996

1008

998

990

388

388

422

417

520

2002

2003

2004

2005

2006

3000

279

2500

525

2000 1500 1000

209

222

677

Zbytek Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Jádro Obnovitelné zdroje

500 0

Stoupající spotřeba elektřiny byla kryta především z plynu a obnovitelných zdrojů (shodně růst o 3%) na úkor jádra a uhlí Změna podílu zdrojů byly způsobena především politickým tlakem na omezení výroby z jádra a podporou OZE Zdroj: Eurostat 13

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Evropský trh s elektřinou

Strategií EU je liberalizace trhů s energiemi, její efekty jsou však rozporuplné

Liberalizace trhu podle EK…

…a její efekty

Postupné otevírání trhu s elektřinou přineslo možnost zákazníkům zvolit si svého dodavatele

Načasování liberalizace vyvolalo růst cen energií (zvyšující se poptávka versus nedostatek zdrojů)

Podpora novým nezávislým obchodníkům

Vytvoření 9 energetických burz a sblížení cen

Liberalizace měla stimulovat podniky k investicím do nových výrobních zdrojů

Ceny energií, tlak na ochranu životního a současná cena peněz limitují výstavbu nových zdrojů

Povinnost vertikálně integrovaných společností provést unbundling

Konsolidace energetického sektoru, vznik oligopolů a a více náklady spojené s implementací

Ochrana životního prostředí s cílem produkovat 20% energie z obnovitelných zdrojů a zároveň snížit emise CO2 o 20% a v neposlední řadě zvýšit efektivitu spotřeby o 20 %

Zvýšené náklady na bezpečnost a spolehlivost dodávek, masivní investice do propojení soustav versus náklady na systémové služby (reálné riziko blackout)

Regulace bezpečnosti a kvality dodávek

Posilování role regulátorů, snaha o centralizaci a sjednocení

Intenzivní příprava dalších kroků vedoucích k nadnárodní kontrole strategických tranzitních cest elektřiny a plyn (viz. III. energetický balíček)

Vyšší míra propojení přenosových soustav, vyčlenění dalších investičních prostředků a ohrožení kvality a bezpečnosti dodávek

Zdroj: Evropská komise 14

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Bilance zemí CEE

Možnosti exportu elektrické energie zeměmi střední a východní Evropy se v posledních letech zmenšují. Státy se snaží zvrátit tuto situaci investicemi do výstavby především jaderných zdrojů Vývoj podílu exportu na čisté spotřebě

Komentář

podíl exportu na čisté spotřebě 30%

Maďarsko – největší a tradiční importér elektřiny

Import

– plánuje výstavbu zdrojů o výkonu 2,400 MW do roku 2015

20%

Slovensko – záporná bilance posledních let vyvolaná utlumením provozu nemoderních jaderných a uhelných elektráren

10% 0%

Export

2004 -10%

– spoléhá na rychlou výstavbu nového jaderného zdroje

2005

2006

2007

Polsko – uzavření až 3500 MW instalovaného výkonu do roku 2015 a atomová energie až v roce 2020 (nejistá)

-20%

– pravděpodobně bude nutné elektřinu dovážet

-30%

Rumunsko i Bulharsko Bulharsko

Česká republika

Maďarsko

Polsko

– omezené dostupnosti moderních zdrojů a růstu HDP vytvoří tlak na dovoz elektřiny

Rumunsko

Slovensko

– obě země plánují výstavbu JE

Zdroj: nowpublic.com, seas.sk, ekologika.pl, ct24.cz, CEZ, euractiv.com, sofiaecho.com, Arthur. D. Little 15

1.1 Energetická bilance a bezpečnost v Evropě – Bilance zemí CEE

Nedostatek výrobních zdrojů spolu s propojenými trhy tlačí na růst cen. Již dnes lze pozorovat tento fenomén na Balkáně Dosažené hodnoty výměn 2007

Cena elektřiny v Evropě Export a Import zemí CEE

4850

9058

130

Export

Import

Bilance

ČR

26354

10209

16145

Buk

7520

3057

4463

Maď

10696

14680

-3984

PL

13108

7752

5335

Rum

6051

3965

2086

SK

11856

13582

-1726

314

2600

6536

3430

3430

6950

8535

2850

3600

630

Země

Cena elektřiny ve státech, kde se dováží bude vyšší než na burze v Německu

Zdroj: UCTE, ČEZ

4300

810

Balkán1 dováží víc jak 12 TWh – 15% své spotřeby

Něm: Cena stanovena na burze v Lipsku EEX

Cena na PXE konverguje k EEX

ČR: PXE ~ EEX SK: EEX + 3€/MWh

Maď: EEX + 5-10 €/MWh

Balkán1: EEX + 10 – 20 €/MWh

1) Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Srbsko 16

1

Současná energetická bilance v zemích střední a východní Evropy 1.1

Energetická bilance a bezpečnost v Evropě

1.2

Energetická bilance ČR a její pozice v regionu

2


3


17

1.2 Energetická bilance ČR a její pozice v regionu – Spotřeba energie v ČR

Poptávka po energiích je rovnoměrně rozložena mezi služby a domácnosti, průmysl a dopravu. V budoucnu však význam sektoru služeb z hlediska spotřeby poroste Celková spotřeba netto energie podle sektoru

Celková spotřeba podle sektoru a energetická intenzita Spotřeba / přidaná hodnota

tis toe1

2012 2007

300

700

250

600 500

200

400 150

300

100

200

50

100 0

0 2002

Služby a domácnosti

Doprava

Průmysl

Rychle snižující se energetická intenzita průmyslu a zvyšující se spotřeba dopravy, služeb a domácnosti způsobí změnu podílu spotřeby energie

2003

2004

2005

2006

Služby Doprava Průmysl Energetická náročnost služeb Energetická náročnost průmyslu

Průmysl by již neměl být tahounem rychlejší spotřeby Zdroj: eurostat, Arthur D. Little

1) TOE = tun ropného ekvivalentu 18

1.2 Energetická bilance ČR a její pozice v regionu – Spotřeba energie v ČR

V České republice je spotřeba energie z pohledu zdrojů více diverzifikovaná než činí průměr EU 27 Netto spotřeba energie ČR

27

30% 25% 20% 15% 10%

mil toe1

26 25 24 23

5% 0%

22 2002

2006

EU 27

1180

mil toe1

2004

1140

Zemní plyn Obnovitelné zdroje

Pevná paliva

Zemní plyn

1100

0% 2006

V Čechách ropu nahrazují pevná paliva a roste také podíl OZE

Elektřina

30%

10%

Zdroj: Eurostat

Spotřeba energie v EU rostla rychleji než v ČR a je více kryta z ropy

40%

1120

2004

Ropa a ropné produkty

Ropa a ropné produkty

20%

2002

Současnost

Zbytek

50%

1160

Pevná paliva

Obnovitelné zdroje

Budoucnost Pro splnění Evropské strategie 20-20-20 bude nutné: – radikálněji snižovat spotřebu ropy a pevných paliv, které však mohou být substituovány zejména zemním plynem a elektřinou – pokračovat v podpoře výroby z obnovitelných zdrojů – zvyšovat efektivitu jak na straně výroby tak i spotřeby

Elektřina Zbytek

1) TOE = tun ropného ekvivalentu 19

1.2 Energetická bilance ČR a její pozice v regionu – Plyn v ČR

Spotřeba plynu v České republice od roku 2003 trvale klesá

Spotřeba plynu 8 379 mil m3

2007 8% 8%

33%

Služby

Komentář

20%

Spotřeba plynu klesá od roku 2001

31%

Domácnosti

Průmysl

Výtopny

Přeměna na elektřinu

Současnost Nadprůměrně dobrá infrastruktura – 8 zásobníků, které dokážou pokrýt 1/3 celkové roční spotřeby plynu 2 plynovody – z Německa norský plyn, z Slovenska ruský plyn Bezpečnost dodávek a diverzifikace zdrojů – kontrakty na plyn z Norska do 2018 a z Ruska do 2035 Velká závislost na Rusku – až 75% Budoucnost Plynovod Gazela více propojí ČR se západním Evropou, ale také s plynovodem NordStream s plynem z Ruska

mil m3

10000 Dovoz plynu Spotřeba

LNG je aktuálně mimo dosah ČR-pomoci může výstavba terminálu v Polsku Plynovod Nabucco je nejistý

2007

2005

2003

2001

7500

– Ázerbájdžán odmítl účast, Irán je nastaven proti západu – Turecko odmítlo účast Francie při výstavbě

Zdroj: Eurostat, Evropská komise, oxfordprospect.co.uk 20

1.2 Energetická bilance ČR a její pozice v regionu – Elektrická energie v ČR

Více než polovina elektrické energie se vyrobí z hnědého uhlí

Elektrická energie v ČR Aktuálně

Zdroje elektrické energie

ČR exportuje elektřinu

2007

celkem netto 78 883 GWH

2%4% 9%

Pouze 5% elektrické energie z obnovitelných zdrojů Neefektivnost výroby z důvodu nižší účinnosti uhelných elektráren – uhelné elektrárny samy spotřebují 10% vyrobené elektřiny na svůj provoz (JE – 6%, Plyn – 2%)

30%

– poměr netto/brutto výroby činí v ČR 92% oproti průměru EU 95% (např. Francie dosahuje 96%) Budoucnost

3%

Jaderná energie jako budoucí zdroj elektřiny

52%

– Pačesova komise počítá, že až 77% elektrické energie bude pocházet z JE v roce 2030 – prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren

Plyn

Černé uhlí

Hnědé uhlí

Vodní

Jaderná energie

Zbytek

75% elektřiny je vyrobeno společností ČEZ

– výstavba nových Nebezpečí ztráty pozice exportéra

Zdroj: ERU, CEZ, www.ceskenoviny.cz, ct24, Arthur D. Little 21

1.2 Energetická bilance ČR a její pozice v regionu – Elektrická energie v ČR

Česká republika je významným exportérem elektřiny v regionu, nicméně tento stav nemusí vydržet dlouho Mapa importu a exportu elektrické energie ČR v roce 2007

Import a export elektrické energie ČR Aktuálně

GWh

Klesající exportní pozice Měnící se exportní partneři (SR) a větší diverzifikace vývozu Budoucnost

268 7 920

Zavírání JE v Německu a polských uhelných elektráren ČR se stane jedinou zemí s přebývající kapacitou Pokles nabídky povede ke zvyšování ceny elektřiny Nedostatek zdrojů může být umocněn probíhající finanční krizí

8 265

9 078 6 950

Zdroj: UCTE, ERU

UCTE1 předpovídá potřebu výstavby zdrojů o velikosti 18 GW do roku 2013 a 30 GW do roku 2020 pro přiměřené pokrytí současné spotřeby a výroby UCTE pro ČR předpovídá, že pokud budou dostaveny plánované zdroje a spotřeba elektrické energie poroste stejným tempem, přestane být ČR v roce 2020 exportní zemí

1) Union for the coordination of transmission of electricity 22

1


2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje

3


23

2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Shrnutí

Ceny hlavních energetických surovin včetně elektřiny jsou silně provázané s cenou ropy

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje Korelace cen surovin včetně elektřiny s ropou jsou velmi silné Cena ropy poroste a překoná hranici 200 USD za barel do roku 2030 Minulý vývoj cen ropy však ukázal, že trh může neočekávaně reagovat V případě cen plynu importovaného z Ruska a Norska jsou cenotvornými ukazateli lehké a těžké topné oleje Ceny elektřiny kromě ropy ovlivňují regionální specifika jako regulace, nedostatek výrobních zdrojů či tranzitní infrastruktura Cena elektřiny se bude po odeznění finanční krize zvyšovat z důvodu nepostačujících zdrojů pro výrobu elektřiny na Balkáně, Slovensku a Maďarsku. Z dlouhodobého pohledu bude na ceny tlačit růst ceny jiných surovin a energetická strategie EU Na vývoj cen energií v České republice bude mít vliv také kurz domácí měny, který v krátkém období negativně ovlivní ceny importovaných surovin, avšak dlouhodobě by kurz Koruny měl podle předpovědí apreciovat

24

2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Vzájemné vazby mezi cenami energií

Korelace ceny hlavních zdrojů energie je větší než 80% s cenou ropy

Vzájemné vazby mezi cenami energií Ceny energií jsou navzájem velmi silně provázané

USD za jednotku

100

Ropa vzhledem k její světové spotřebě hraje nejdůležitější roli při určování cen jiných surovin

90

Korelace cen jiných surovin vůči ropě je velmi vysoká:

70

80

60

– brent / uhlí = 0,86 – brent / velkoobchodní elektřina Německo1 = 0,96

50 40

– brent / plyn v Evropě (mimo UK) = 0,89

30 20 10 0 2000 2001

2002 2003

Elektřina Německo Zdroj: www.ers.usda.gov, BP Stats

2004 2005

Brent

Uhlí

2006 2007 Plyn Evropa

1) cena elektřiny je připočítaná na USD průměrným kurzem USD/EUR 25

2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Faktory ovlivňující cenu ropy

Cena ropy je ovlivňovaná nabídkou a poptávkou, které jsou ovlivněny řadou faktorů

Základní faktory

Cena ropy

Poptávka (p) & Nabídka (n) Ekonomický růst (p) Spotřebitelská důvěra (p) Technologie (n/p) Vládní nařízení (n/p) Rezervy & počet nalezišť (n) Investiční projekty (n) Jednotkové náklady (n) Financování (n) Přírodní katastrofy (n) OPEC změna produkce (n) Války / Teroristické aktivity (n) Směnný kurs Brokeři (p)

Ostatní faktory

Politická aktivita v nestálých regiónech (např. volby) (n) Nálady trhu (n&p)

Zdroj: Atrhur D. Little; 26

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Předpokládaný vývoj ceny ropy

Modelové předpoklady a jejich změna mají velký vliv na cenové předpovědi. Prognózy IEA1 a EIA2 jsou jen některé z vypracovaných Historické ceny (nominální)

240

IEA zmínila potencionální odchylky od

Cenové modely 2008/9 (nominální)

předpokladů cenového modelu ropy, které můžou nastat z různých příčin::

Oil Cushing WTI (US$/barel)

220

IEA 2008 predikce

200

EIA predikce začátek roku 2009

- Nedostatečné investice do

produkce ropy a rafinérských kapacit

IEA predikce v případě strmějšího poklesu ložisek

180 Cena ropy $/barel

- Velké nebo dlouhotrvající

IEA predikce v případě mírnějšího poklesu ložisek

narušení nabídky

160

- Depreciace US dolaru

140

- Propad poptávky kvůli recesi,

120

rychlé reformy subvencí ceny ropy

100

- Odchylka poklesu počtu ložisek

80

od scénáře: o 1% větší – cena v roce 2030 $141/bbl (reálné ceny 2007), 1% nižší – cena v roce 2030 $100/bbl (reálné ceny 2007)

60 40 20 Led-28 Led-29 Led-30

Led-25 Led-26 Led-27

Led-24

Led-23

Led-21 Led-22

Led-19 Led-20


Led-14 Led-15

Led-12 Led-13

Led-10 Led-11


Led-06


Led-02

Led-01

0

EIA má svojí vlastní sadu Led-00

2

předpokladů publikovaných na agenturních www stránkách

Zdroj: IEA WEO 08 predikce, EIA predikce leden 2009, Arthur D. Little 1) International Energy Agency 2) Energy Information Administration * předpoklad, že cena vyvažuje nabídku a poptávku 27

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Předpokládaný vývoj ceny ropy

Z krátkodobého hlediska budou ceny volatilní vzhledem k nejistým dopadům finanční krize a nedůvěry spotřebitelů Predikce krátkodobých cen ropy

Predikce 2009

IEA zdůraznila volatilitu cen ropy v následujících 1 až 2

letech, takže ceny mohou ještě klesnout

ADL očekává, že v roce 2009 ceny ropy budou ovlivněné zejména:

I renomovaní analytici jsou ve svých předpovědích

- pomalým růstem (případně recesí) HDP v státech OECD a neochabujícím propadem na finančních trzích

zdrženlivější Predikce analytiků pro WTI Goldman Sachs

Predikce před říjnem 08 $/bbl** 125

EIA

Predikce říjen 08 $/bbl** 107

45

106

43

Deutsche Bank

121

92.5*

47.50

UBS

105

60

60

<55

25

Merrill Lynch

- slabou spotřebitelskou poptávkou

Predikce Pros 08*** $/bbl

- dalším omezením těžby ze strany OPEC s cílem stimulovat cenu

Předpokládaný vývoj ceny ropy v krátkém horizontu 120 100 USD/barel

2

80 60 40 20 0 2007

Zdroj: FT (List, Pros 08)

2008

*29 září 08

Leden 2009

**konec roku 2009

2009

2010

*** 2009 roční průměr 28

2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Plyn

Cena plynu v zemích střední a východní Evropy je závislá na ropných produktech

Vliv na cenu plynu z Norska a Ruska

Ceny plynu v budoucnu Ještě v polovině minulého roku Gazprom varoval, že cena plynu se může zvýšit až třikrát do konce roku 2009

11%

Namísto toho dnes cenu plynu klesají a analytici předpovídají v tomto roce další propad cen Do budoucna se cena bude zvyšovat s tím, jak poroste cena ropy a poptávka po plynu která podle některých odhadů má stoupnout do roku 2020 4x

52% 37%

Významnou roli může sehrát i založení kartelu zemí vyvážejících plyn což by mělo za následek nižší závislost cen plynu na ropě Lehký topný olej a benzín

Těžký topný olej

Zbytek

Cena plynu z Norska i Ruska je závislá na ropných produktech – lehkém a těžkém topném oleji

Kurz CZK/USD

Pro odhad ceny plynu je tedy podstatné znát budoucí vývoj ceny ropy. Ta by měla být podle nejnovějších správ EIA1 43 USD/bbl v roce 2009 a 55 USD/bbl o rok později Zdroj: Evropská komise, businessneweurope.eu, Arthur D. Little

Z krátkodobého hlediska kurz Koruny zmírní propad cen plynu na světových trzích, avšak podle dlouhodobých předpovědí by Koruna měla posilovat a tím tlačit domácí ceny směrem dolu

1) EIA – Energy Information Agency 2) IEA – International Energy Agency 29

2

Vazby mezi cenami energií a prognózy dalšího vývoje – Cena elektřiny

Šest faktorů má zásadní vliv na cenu elektřiny

Faktory ovlivňující cenu elektřiny Poptávka

Vývoj poptávky Ceny surovin

Vývoj nabídky

– snižující se soběstačnost mnoha zemí vytváří tlak na cenu elektřiny

Cena elektřiny

– Maďarsko, Slovensko a balkánské státy budou i přes útlum hospodářského růstu tlačit na růst ceny Nabídka – v delším horizontu by podle optimistického scénáře měla nabídka elektřiny stačit pokrýt zvýšenou poptávku a zpomalit tak cenový růst Výrobní mix bude velmi ovlivňovat cenu elektřiny – zvyšovat cenu bude výroba z obnovitelných zdrojů, která je poměrně volatalitní a vzhledem k investičním nákladům málo efektivní Energetická strategie a politika států EU za současné situace nemotivuje k výstavbě nákladově efektivních zdrojů

Zdroje výroby

Strategie EU Trh s elektřinou

Budoucí vývoj cen elektřiny Krátkodobé snížení poptávky v důsledku ekonomické krize zpomalí růst cen elektřiny V dlouhodobém horizontu však cena elektřiny poroste z důvodu růstu ceny vstupů a nedostatku výrobních kapacit

30

2


Krátkodobě bude poptávka růst rychleji než nabídka. Dlouhodobě by nabídka měla srovnat poptávku Vývoj poptávky

Ceny surovin

Poptávka po elektrické energii Vývoj nabídky

Cena elektřiny Zdroje výroby

Trh s elektřinou

Strategie EU

UCTE1 předpokládá, že v kontinentální Evropě poroste spotřeba o 1,6% ročně s největším přírůstkem na Balkáně a nejmenším v Německu V roce 2010 se spotřebuje 2700 TWh a o pět let později 2900 TWh. V roce 2007 to bylo 2610 TWh.

Nabídka elektrické energie UCTE1 předpokládá, že pokud dojde ke splňování národních energetických strategií, tak i při konzervativním scénáři vývoje výstavba nových zařízení bude stačit na pokrytí rostoucí poptávky po elektřině – tento scénář počítá jak s uzavíráním, tak s výstavbou elektráren

Poptávka vs. Nabídka V důsledku vysokého deficitu výrobních zdrojů na Balkáně, v Maďarsku a na Slovensku bude více patrný tlak na cenu Z dlouhodobé perspektivy by měla nepříznivému vývoji napomoci plánovaná výstavba jaderných zdrojů v těchto zemích

V kontextu prosazované energetické strategie Evropské unie a nedávného přerušení dodávek ruského plynu je tato předpověď rozporuplná Zdroj: UCTE, CEZ, Arthur D. Little

1) Union for the coordination of transmission of electricity 31

2


Zvolená strategie Evropské unie může podstatně zvýšit cenu vyráběné elektřiny

Ceny surovin

Vývoj poptávky

Strategie EU Vývoj nabídky


Trh s elektřinou

Strategie EU

Mezinárodní trh s elektřinou Cena elektřiny na mezinárodních energetických burzách díky dobrému propojení přenosových soustav a liberalizaci trhu ve střední Evropě konverguje Cena produktu „base load“ na rok 2009 je na burzách v Praze a Lipsku stejná

Energetická strategie EU 20-20-20 zakládá, že snížíme o 20% emise a při tom energie bude z 20% pocházet z obnovitelných zdrojů. EU se také snažit závislost na plynu z Ruska a při tom mnoho zemí odmítá jadernou energii.Tyto cíle jsou poměrně protichůdné Zbývají zdroje obnovitelné, které jsou poměrně nákladově náročné na výrobu a často i způsobují nestálost přenosových sousta, která způsobuje roční ztráty podle Leonardo Energy ve výši 150 mld. Euro Pokud se budeme snažit přežít bez jaderné energie, tak to bude za cenu vyšších nákladů na výrobu elektřiny a tím pádem i vyšší cenou, kterou budou muset spotřebitele platit

Ve tvorbě ceny se tak naplno projeví arbitrážní efekt, kdy státy které jsou nuceny dovážet elektřinu musí nabídnout vyšší kupní cenu

32

2


Výstavba jaderných zdrojů může snížit cenu elektřiny.

Vývoj poptávky

Ceny surovin

Zdroje výroby elektřiny Vývoj nabídky


Trh s elektřinou

Strategie EU

Zdroje výroby energie v EU 2006

13%

19% 10%

31% 6% Uhlí

Hnědé Uhlí

Plyn

Zbytek

21%

Jaderná energie

Obnovitelné zdroje

Cena vstupních surovin Ceny surovin ovlivňují ceny elektřiny nejen jako substitut ale i prostřednictvím vstupů při její výrobě Nejlevnějším zdrojem elektřiny je jádro Všechny země středoevropského regionu (mimo Rakousko a Německo) považují jadernou energii za strategickou V průběhu uplynulých pěti let však nebyla do provozu uvedena ani jedna jaderná elektrárna Ostatní zdroje jsou kapitálově velmi náročné či drahé na provoz

Náklady na výrobu 1 MWh v nových elektrárnách EUR

70 60 50 40 30 20 10 0

CO2 Náklady na palivo Pevné náklady Investiční nákldy

Černé uhlí Hnědé uhlí Plyn CCGT

Jaderná

Zdroj: eurostat, CEZ, EIA 33

1


2


3


34

3


Finanční krize bude mít dramatický dopad na světovou ekonomickou situaci

Vize IMF ohledně aktuální krize

Predikce IMF předpovídá, že v roce 2009 zažijí vyspělé světové ekonomiky první roční recesi od druhé světové války

Jak finanční krize nabírá na síle, domácnosti a firmy stále více předpokládají delší období pro zotavení trhu práce a obnovení ziskovosti. V důsledku toho méně utrácejí, a to hlavně za zboží dlouhodobé spotřeby a investice

Zdroj: IMF 35

3


Obnovený růst poptávky záleží na vývoji globální ekonomiky. Útlum poptávky a zvýšené riziko navíc může ohrozit potřebné investice Dopad finanční krize na energetický sektor

Poptávka po energetických surovinách, tak i po energiích samotných se z důvodu finanční krize zmenšila -

velikost propadu bude záviset na dlouhodobosti této krize

-

dosavadní vývoj a události napovídají, že krize bude trvat déle než se čekalo

Snížená poptávka táhne dolů ceny surovin -

cena ropy se propadla na hodnoty z roku 2004

-

na propad cen ropy reagovaly i jiné suroviny

-

cena elektrické energie na pražské burze dosahuje nejnižších hodnot od začátku obchodování (<50 EUR)

Omezení ze strany nabídky -

OPEC snižuje těžební limity ve snaze zvýšit ceny na požadované úrovni 75 až 100 USD

-

další nečlenské státy jsou připravené snížit produkci a podpořit další snižování na zasedání OPECu v březnu

-

ztížené podmínky financování a nejistota na bankovním trhu omezuje potřebné investice do energetické infrastruktury a výrobních zařízení

36

3


Finanční krize také zpomalila implementaci enviromentálních politik

Dopad finanční krize na energetický sektor

Evropská komise v uplynulém roce zdůraznila, že i při finanční krizi nesmíme zapomínat na energeticky efektivní řešení a snižování emisí –

některé členské státy EU však požadují odložení tzv. environmentálních balíčků

–

cena tuny CO2 klesla na trhu ETS z 30 euro na 12 euro

–

finanční krize zastavila půjčky na investice do ekologicky šetrných řešení

V důsledku pádu cen energií se mnoho investičních projektů v sektoru stalo nerentabilních a hrozí, že po odeznění krize pocítí jihovýchodní Evropa ještě větší nedostatek energie

Po odeznění ekonomické krize se očekává obnovený růst poptávky –

IEA předpokládá růst poptávky 1,6% ročně, celkově o 45% mezi rokem 2008 až 2030

–

takovýto růst poptávky si vyžádá investice ve výši 26,3 bil USD z nichž by více než polovina měla směřovat do elektroenergetického sektoru

–

růst poptávky a sním spojená nutnost investic je IEA předpokládá v rozvojových státech s vysokou mírou energetické intenzity růstu

–

nevyšší míra poptávky je očekávána po uhlí a to hlavně díky zvětšující se potřebě v Číně, která se tak stane největším znečišťovatelem planety

Zdroj: IEA,, bbc, Deutsche Bank 37

Prognóza vývoje energetických trhů a dopady zpomalení ekonomiky na změnu poptávky a cen energií

Recommend Documents