Dopady dovozu levného zboží z jihovýchodní Asie na trh EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady dovozu levného zboží z jihovýchodní Asie na trh EU Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Ladislav Stejskal, Ph.D.

Bc. Petr Konečný

Brno 2011

Děkuji Ing. Ladislavu Stejskalovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a pomoc při jejím zpracování.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil pouze uvedené zdroje a literaturu. V Brně dne 2. ledna 2011

__________________

Abstract Konečný, P. Incidence of import of cheap goods from Southeast Asia on market of EU. Diploma thesis. Brno, 2011. This thesis deals with influence of trade between European Union and ASEAN on chosen macroeconomic indicators of EU. Resulting analysis of this topic is used to indicate feasibility of actions applicated by EU when creating relationships with the states of Southeast Asia. Part of this thesis is also dedicated to analysis of trade between Czech Republic and ASEAN group. This analysis is used as base for creation of suitable trade strategy with this region. Keywords International trade, Southeast Asia, association ASEAN, analysis, European Union, Czech Republic.

Abstrakt Konečný, P. Dopady dovozu levného zboží z jihovýchodní Asie na trh EU. Diplomová práce. Brno, 2011. Práce se zabývá vlivem obchodu mezi Evropskou unií a státy sdružení ASEAN na vybrané makroekonomické ukazatele EU. Analýza této problematiky pak slouží k vyvození závěrů o vhodnosti přijímaných opatření, která praktikuje EU při tvorbě vazeb se státy jihovýchodní Asie. Součástí práce je také analýza obchodu mezi Českou republikou a skupinou ASEAN, která slouží jako základ pro vytvoření vhodné obchodní strategie s tímto regionem. Klíčová slova Mezinárodní obchod, jihovýchodní Asie, sdružení ASEAN, analýza, Evropská unie, Česká republika.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .............................................................................................................10

1.2

Cíl práce ....................................................................................................... 11

Jihovýchodní Asie

5

12

2.1

Historie ........................................................................................................13

2.2

Sdružení národů jihovýchodní Asie...........................................................21

2.3

Ekonomiky jednotlivých států .................................................................. 24

Obchodní politika EU 3.1

4

10

33

Obchodní vztahy EU s jihovýchodní Asií ................................................. 34

Makroekonomická analýza

35

4.1

Metodika......................................................................................................35

4.2

Obchod mezi EU a sdružením ASEAN..................................................... 38

4.3

Obchod mezi Českou republikou a sdružením ASEAN........................... 43

4.4

Podíl obchodu se zeměmi ASEAN na HDP EU a ČR .............................. 46

4.5

Struktura obchodu se zbožím se zeměmi ASEAN ................................... 50

4.6

Odhad vývoje obchodu se zeměmi ASEAN...............................................55

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj 5.1

61

Shrnutí analýzy obchodu se sdružením ASEAN...................................... 63

6

Návrh obchodní strategie ČR

66

7

Závěr

68

8

Literatura

70

A

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a zeměmi ASEAN

74

6

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF 26 Obr. 2 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF 27 Obr. 3 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF 29 Obr. 4 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF 31 Obr. 5 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF 32 Obr. 6 Obchod EU s ASEAN v letech 1999 až 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 39 Obr. 7 Největší obchodní partneři EU v závislosti na obratu obchodu v roce 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

42

Obr. 8 Obchod ČR se sdružením ASEAN v letech 1999 až 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 43 Obr. 9 Struktura importu ze zemí ASEAN do EU v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 51 Obr. 10 Struktura importu ze zemí ASEAN do ČR v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 52 Obr. 11 Struktura exportu EU do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 53 Obr. 12 Struktura exportu ČR do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 55 Obr. 13 Odhad vývoje importu do EU ze zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 57 Obr. 14 Odhad vývoje importu do ČR ze zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 58

Seznam obrázků

7

Obr. 15 Odhad vývoje exportu EU do zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 59 Obr. 16 Odhad vývoje exportu ČR do zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 60 Obr. 17 Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 až 2015 v 1. skupině států ASEAN, zdroj: MMF 62 Obr. 18 Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 až 2015 ve 2. skupině států ASEAN, zdroj: MMF 63

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Míry dynamiky časové řady vývozu EU do ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

39

Tab. 2 Míry dynamiky časové řady dovozu do EU ze zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 40 Tab. 3 Podíl dovozu ze zemí skupiny ASEAN na celkovém dovozu EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 41 Tab. 4 Podíl vývozu do zemí skupiny ASEAN na celkovém vývozu EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 41 Tab. 5 Míry dynamiky časové řady vývozu ČR do zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 44 Tab. 6 Míry dynamiky časové řady dovozu do ČR ze zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 45 Tab. 7 Podíl dovozu a vývozu mezi ČR a ASEAN na celkovém dovozu a vývozu ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

45

Tab. 8 Podíl vývozu z EU do zemí ASEAN na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

46

Tab. 9 Podíl dovozu ze zemí ASEAN na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 47 Tab. 10 Podíl vývozu z ČR do zemí ASEAN na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

48

Tab. 11 Podíl dovozu ze zemí ASEAN na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 48 Tab. 12 Podíl obchodní bilance na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 49 Tab. 13 Podíl obchodní bilance na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 50 Tab. 14 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém importu ze zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 51

Seznam tabulek

9

Tab. 15 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém importu ze zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 52 Tab. 16 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém exportu EU do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 54 Tab. 17 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém exportu ČR do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet 55

10

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Zahraniční obchod patří k historicky nejdůležitějším součástem vnějších ekonomických vztahů. O počátcích zahraničního obchodu lze hovořit v souvislosti se vznikem státních útvarů. První obchody byly realizovány pomocí směny jednoho zboží za druhé. Tato směna se postupně stávala brzdou při rozvoji obchodních vztahů. Proto byla výměna jednoho zboží za jiné časem nahrazena směnou za drahé kovy a posléze za peníze. (35) Zlomovým bodem pro zahraniční obchod bylo 15. a 16. století, kdy se v Evropě (zejména v Anglii a Francii) postupně začal prosazovat raný kapitalismus. Za největší zdroj bohatství a zisku v ekonomice země byl považován obchod, převážně zahraniční, ale pouze v případě aktivní obchodní bilance. Cílem tedy bylo, aby vývoz převyšoval dovoz, což do země přinášelo vzácné zboží a suroviny, zejména pak drahé kovy. Pákou k dosažení kladného schodku zahraničního obchodu byl protekcionismus v podobě celní politiky a podpory vývozu. (35) Opravdový boom zahraničního obchodu nastal v období kolonialismu, kdy evropské koloniální velmoci (Anglie, Francie, Španělsko, Portugalsko a Holandsko) využívaly kolonie ke svému obohacení drahými kovy, zpočátku pomocí armádních zásahů a posléze koloniální politikou úzce spojenou s obchodem (29). Kolonializaci jihovýchodní Asie započalo v šestnáctém století Portugalsko, konkrétně v roce 1511 dobytím sultanátu Malaka. Postupem času se však v tomto regionu stalo koloniální velmocí Holandsko, které v polovině šestnáctého století ovládalo částečně území dnešních států Malajsie a Indonésie. Pro účely rozvoje sféry vlivu a posílení obchodního postavení v regionu vznikla v roce 1602 nizozemská Východoindická společnost. Pro rozvoj Indonésie a dalších kolonií v daném regionu bylo velice důležité, že se Holandsko spíše zaměřovalo na obchod a rozvoj obchodních vztahů v jihovýchodní Asii a nebralo získaná teritoria jako důsledek národní expanze. V průběhu dalších let a století získaly v oblasti jihovýchodní Asie své kolonie Anglie, která se zmocnila Malajsie a části Indonésie v průběhu napoleonských válek, a Francie, která ovládala region Indočíny, dnešní Vietnam, Laos a Kambodžu. V období kolonializace jihovýchodní Asie kvetl zahraniční obchod mezi evropskými velmocemi a tímto regionem, dělo se tak však spíše na jeho úkor. (34) Důležitý zlom přišel pro tento region až s koncem druhé světové války, kdy se většina území jihovýchodní Asie zbavila sféry vlivu evropských koloniálních velmocí. Bohužel během studené války se často tato oblast dostávala do politických zájmů jak Spojených států amerických, tak Sovětského svazu, což vedlo k další destabilizaci a pomalému ekonomickému rozvoji. Klíčové datum pro jihovýchodní Asii je 8. srpen 1967, kdy byla v Bangkoku podepsána zakládající smlouva Asociace států jihovýchodní Asie (ASEAN) (7). Jedná se o politickoekonomické společenství, které si klade za úkol zachování regionálního míru, společenský rozvoj a hlavním bodem programu je ekonomický růst všech členů.

Úvod a cíl práce

11

V současnosti představuje ASEAN s 580 miliony obyvatel pátého největšího obchodního partnera pro Evropskou unii, přičemž pro země z tohoto uskupení je EU druhým největším exportním trhem po Čínské lidové republice. Tento fakt však znamená také hrozbu pro evropské trhy, které jsou ohroženy dovozem levného zboží z tohoto regionu. Řada evropských společností se cítí tímto importem ohrožena a usiluje o to, aby příslušné orgány zavedly celní překážky. (31)

1.2

Cíl práce

Cílem práce je posouzení vlivu dovozu levného zboží z jihovýchodní Asie na vybrané makroekonomické ukazatele Evropské unie a České republiky. Součástí závěrečné práce je dále návrh optimalizace obchodních vztahů s tímto regionem.

12

Jihovýchodní Asie

2 Jihovýchodní Asie Oblast jihovýchodní Asie patří k jednomu z nejrůznorodějších regionů na Zemi. Existuje zde ohromující množství rozdílných ekonomických, kulturních a sociálních odlišností, které jsou typické pouze pro tento region. Stovky etnických skupin a jazyků byly již identifikovány a další se neustále objevují, a to nemluvíme o neuvěřitelné fauně a flóře, kde dochází k neustále novým poznatkům. Jihovýchodní Asie je jedním ze subregionů Asie a skládá se z dvanácti zemí. Patří sem Barma, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, PapuaNová Guinea, Singapur, Thajsko, Vietnam, Východní Timor. Všechny zmíněné státy jsou členy ASEAN s výjimkou Papuy-Nové Guiney a Východního Timoru, které jsou prozatím pouze čekateli. Do teritoria jihovýchodní Asie se řadí také Kokosové a Vánoční ostrovy, i když jsou pod správou Austrálie. Přestože se Papua-Nová Guinea politicky přiřazuje do jihovýchodní Asie, tak geograficky je často považová na jako část Oceánie. Podobně je tomu v případě východní části Indonésie a Východního Timoru, které leží východně od tzv. Wallacovy linie. Subregion jihovýchodní Asie se nachází na místě, kde se dotýkají dvě pevninské desky. Proto zde můžeme pozorovat bohatou sopečnou činnost a vyskytují se zde často zemětřesení. Jihovýchodní Asie se skládá ze dvou částí: asijské pevniny a ostrovů, které jsou sopečného původu, a proto bývá ostrovní část jihovýchodní Asie označována jako „archipelagoes“. Toto souostroví tvoří Malé a Velké Sundy, Filipíny a Moluky. Oblast se nachází v tropickém a subtropickém podnebí, které přináší každoročně vydatné srážky. Většina regionu je značně ovlivněna pravidelně se opakujícími šesti měsíčními cykly sucha a obdobím dešťů, což je typický znak monzunového podnebí. Počasí a podnebí tedy určuje strukturu zemědělství v daném regionu. (28) Mezi nejrozšířenější náboženství patří islám, který praktikuje 40 % populace žijící převážně na souostroví. Na pevninské části naopak dominuje buddhismus a konfucianismus. Na Filipínách naopak převažuje římskokatolická církev jako pozůstatek po španělské kolonizaci. Ke křesťanství se dále hlásí Východní Timor a Papua-Nová Guinea, kde základy uctívaného náboženství položili Portugalci. Ovšem oblast jihovýchodní Asie je velice kulturně rozmanitá, proto výčet všech praktikovaných náboženství je velice široký. Území jihovýchodní Asie má rozlohu přibližně 4 miliony čtverečních kilometrů. Průzkum v roce 2004 odhalil, že zde žije přes 593 milionů obyvatel, z toho celých 125 milionů žije na ostrově Jáva, který je součástí Indonésie, a to mu připisuje světový primát v podobě nejlidnatějšího ostrova. Indonésii s populací 240 milionů obyvatel patří 4. příčka v žebříčku nejlidnatějších zemí světa. Následující část práce se podrobně věnuje vývoji jednotlivých zemí skupiny ASEAN a obsahuje popis jejich současné politické a ekonomické situace. Zároveň se věnuje vzniku a rozvoji společenství států jihovýchodní Asie s důrazem na ekonomický přínos vzniku této organizace jak pro jednotlivé členy, tak i celou zkoumanou oblast. (26)

Jihovýchodní Asie

2.1

13

Historie

Historie jihovýchodní Asie se dá zjednodušeně označit jako vzájemné ovlivňování mezi územními celky regionu a cizími mocnostmi. Všechny země regionu propojuje nejen společně sdílená oblast, ale především jejich historie. Jedním z příkladů společných dějin je, že barmský, thajský a kmérský lid ovládal větší část Indočíny1. Původní obyvatelé jihovýchodní Asie mají své kořeny v Africe a jejich předci osídlili toto území během velké migrace. Dnes však tato skupina tvoří pouze menšinu a většinu populace představují potomci přistěhovalců z jižních částí Číny, kteří přišli na Filipíny zhruba 2500 let př. n. l. a později se jejich populace rozšířila po celé jihovýchodní Asii. Díky této migraci měla Čína zpočátku velký vliv na tento region. Postupem času se však musela dělit o svoji pozici s další velmocí, Indií. Tyto dvě civilizace užívaly rozdílný přístup v uplatňování vlivu na oblast jihovýchodní Asie, což mělo zásadní dopad na rozvoj regionu v prvním tisíciletí našeho letopočtu. (27) S počátkem pěstování rýže na území severního Vietnamu je spojen i vznik prvního nezávislého království, které mělo ekonomiku založenou na zemědělství. Bylo založeno čínským generálem 207 let př. n. l., který využil dočasného rozpadu čínského císařství. Nemělo však dlouhého trvání a roku 111 př. n. l. je připojeno k císařství za vlády dynastie Han. Zbytek jihovýchodní Asie, který byl oddělen horami nebo neprostupným pralesem, tak zůstal stranou zájmu čínských císařů a mohly zde vzniknout a rozvíjet se nezávislá království. Zatímco se většina vládnoucích čínských dynastií snažila neustále rozšiřovat svá území a diktovat tamnímu obyvatelstvu své zvyky a pravidla, Indie se chovala poněkud odlišně. Její obchodníci, učitelé a kněží postupně pronikali na území dnešní Barmy a dále na východ, ne však za účelem ovládnutí zdejších společností, ale s úmyslem zde obchodovat, šířit vzdělání a víru. (30) 2.1.1

Vliv Indie a Číny

Na počátku našeho letopočtu měly tyto dvě starověké civilizace velký podíl na rozvoji společností obývajících území jihovýchodní Asie. Díky vhodné poloze tohoto regionu, na křižovatce cest mezi Indií a Čínou přišla zdejší populace velice brzy do styku s obchodníky. Ti tamnímu obyvatelstvu poskytli písmo, literaturu, koncepci státních útvarů a společenské hierarchie a v neposlední řadě náboženství. Řada těchto poznatků byla s chutí převzata místními vládnoucími kmeny za účelem získání kontroly nad co největším množstvím obyvatel. Převzaté znalosti však neměly za následek pouze vznik nových království, ale díky nim byla vytvořena umělecká díla, která dotvářejí obraz celého regionu a jsou v nich patrné prvky hinduismu a buddhismu. (30) Jedná se o oblast jihovýchodní Asie, která se nachází na území dnešní Kambodže, Laosu a Vietnamu. Název pochází z francouzštiny a vznikl v období francouzské kolonizace Vietnamu a okolních zemí. 1

14

Jihovýchodní Asie

V jihovýchodní Asii můžeme tak najít impozantní okruh architektonických a dalších kulturních divů, které jsou výsledkem střetu domorodých společností s vyspělými civilizacemi, Indie a Číny. Již v 7. století př. n. l. byl Palembang ležící na jihu Sumatry navštěvován vyznavači buddhismu z celé Asie, kteří se sem přišli vzdělávat do věhlasných škol, které svojí důležitostí soupeřily dokonce i s indickými. Na počátku 8. století byly vybudovány chrámy, které si svou majestátností a krásou získaly slávu ve starověku. Stavby jako Borobudur na Jávě, chrámy v bývalém hlavním městě Barmy Paganu nebo pamětihodnosti vytvořené během khmérského impéria v Angkoru patří i k soudobým divům světa. (21) 2.1.2

Vznik prvních států

První územní celky postupně vznikající v jihovýchodní Asii byly převážně pod vlivem indických zvyklostí a nelze je označit za státy dle dnešního pojetí. V angličtině nesou označení „mandala“ (21). Nebyly ani tak teritoriálními jednotkami, jako spíše mocnostmi, které využívaly své síly k uzavírání aliancí, obchodních smluv a měly výrazný vliv na tok veškerého zboží přes svá území. Mandaly byly převládající formou státních útvarů v jihovýchodní Asii až do 19. století n. l. Přibližně mezi 2. stoletím př. n. l. a 6. stoletím n. l. se mandaly začaly objevovat po celé jihovýchodní Asii, převážně v údolích největších řek a na strategických místech pro námořní dopravu. Nejčastěji však vznikaly na křižovatkách lokálních a mezinárodních obchodních cest. Proto není divu, že nejmocnější byly založeny v údolích řek Mekong, Chao Phraya, Irrawaddy a podél pobřeží dnešního Vietnamu, na západě a severu Jávy a na východě Bornea. Jednou z nejznámějších a nejstarších komunit byla mandala Oc Eo ležící v deltě řeky Mekong v jižním Vietnamu. Skládala se z komplexu osad, které byly spojeny vodními kanály, z nichž některé měly délku až 100 kilometrů. Nebylo to však pouze bohaté obchodní impérium známé až v dalekém Římě, ale také centrum výroby vlastních šperků, keramiky a dalšího zboží vhodného pro obchod. Bylo nezávislé na dodávkách potravin, protože mělo vlastní zemědělství založené na pěstováním rýže. Největší rozkvět tato mandala dosáhla mezi 1. a 6. stoletím n. l., poté však její význam upadal. (21) Mezi 6. a 7. století n. l. se stalo hlavní mocností v jihovýchodní Asii království Srivijaya. Rozkládalo se na malajském poloostrově, západní Jávě a na Sumatře, kde se nacházelo hlavní město nazývané Palembang. Stejně jako předchůdci tohoto království bylo založeno na indické kultuře, administrativě a byl zde silně zakořeněn buddhismus. Vzniklo na důležité námořní cestě mezi Indií a Čínou, a tak není divu, že po téměř 700 let ovládalo většinu obchodu procházejícího přes tuto oblast. Přes veškeré úspěchy tohoto obchodního impéria je dnes spíše známější království ovládající větší část území dnešní Kambodže. Je známé především pro své úchvatné buddhistické chrámy Angkor Thom a Angkor Wat. Království Angkor se přece jen odlišovalo od ostatních mocností v regionu. Byl zde zaveden kult krále, který byl považován za boha. Dále nebylo království závislé na obchodu, a proto zde vznikl velice složitý systém zavlažová-

Jihovýchodní Asie

15

ní polí, ze kterých se rýže sklízela až 4krát do roka, a poskytovaly tak jídlo pro více než milion obyvatel. (30) Na počátku 13. století byla situace v jihovýchodní Asii následující. Na území Barmy se rozkládalo království Pagan, Malajský poloostrov ovládala říše Srivijaya, v Kambodži a části Thajska bylo khmérské království Angkor a území dnešního Vietnamu si rozdělila království Annam a Champa. S počátkem mongolské invaze nejprve do severní Číny za vlády Čingischána a posléze s postupem útoků směřujících až do jihovýchodní Asie se moc dvou největších říší Angkor a Srivijaya stále více oslabovala. To byl počátek změn, které znamenaly přechod od starověku do období často nazývaného zlatá éra. Zdejší civilizace dokázaly lépe než kdy předtím přijmout cizí prvky, ať už kulturní, politické, nebo ekonomické. S převzatými znalostmi se tak mohl zdejší obchod stát obživou pro větší počet obyvatel a přinášel tak do regionu značné bohatství. Nové obchodní vazby se zeměmi středního východu a později s Evropou daly vzniknout městům, která směle konkurovala a dokonce i předčila hlavní evropské metropole. 2.1.3

Příchod islámu

Hinduismus a buddhismus byly v celé jihovýchodní Asii silně zakořeněny. Vždyť po více než tisíc let nebyli zdejší obyvatelé vystaveni jinému náboženství. Ovšem s rostoucím obchodem s arabskými zeměmi přišla část populace do styku s islámem. Avšak díky kulturní závislosti na Indii nemohl být islám přijat mezi obyvatelstvem. To se změnilo poté, co byl v severní Indii striktně zaveden islám ve 12. století. Indičtí obchodníci z této oblasti, převážně z města Gujarat, pak šířili islám v přístavech na severu Sumatry, odkud se rozšířil na Jávu a dále na Malajský poloostrov. Přechod na islám měl pro tamní společnost hned dva dobré důvody. Obyvatelé mohli využívat výhod vzkvétajícího obchodu s arabskými státy a zároveň jim nehrozilo dobytí od muslimských sultanátů vznikajících po celé jihovýchodní Asii. (30) Na západním pobřeží dnešní Malajsie byl příchod Islámu spojen se vznikem přístavního města Malaka. Bylo založeno na počátku 15. století princem Parameswarou a vzhledem ke své výborné poloze se brzy stalo nejdůležitějším obchodním přístavem v celé Asii. Svoji nezávislost a ochranu před agresory si udržovalo díky diplomatickým stykům s Čínou. Stalo se také centrem islámu v jihovýchodní Asii. Důležitost tohoto města potvrzuje i fakt, že během 16. století mělo přes 100 000 obyvatel včetně obchodníků, přitom v Evropě byly většími městy pouze Paříž a Neapol. Nástup islámu měl také za následek zánik říše Majapahit, která byla následovníkem království Srivijaya. Toto impérium se rozpadlo na řadu menších muslimských státu. Pouze na ostrově Bali se udržel hinduismus a je zde vyznáván dodnes. Mezi nově vznikajícími přístavy a menšími mocnostmi tak mohl vzkvétat i regionální obchod. Ten nebyl zaměřen na drahé kovy, ale obchodovalo se převážně se zbožím denní potřeby. Nejčastěji to byly sušené ryby, rýže, keramické nádobí a v neposlední řadě obchod s lidmi. Díky rozvinuté síti obchodních cen-

16

Jihovýchodní Asie

ter se brzy stala jihovýchodní Asie nezávislou na hlavních obchodních cestách mezi Čínou, Indií a Blízkým Východem, čímž si řada států zajistila suverenitu a autonomii. (26) 2.1.4

Počátky evropské kolonizace

Ke konci 15. století podnikly Portugalci několik plaveb, snažili se objevit co nejkratší obchodní cestu do Indie a na bájné „ostrovy koření“ (Moluky), o nichž se ve svých cestopisech zmiňoval benátský cestovatel Marco Polo. Roku 1510 založili obchodní přístav Goa na západním pobřeží Indie. Postupně si však začali uvědomovat ekonomický význam obchodního centra jihovýchodní Asie města Malaka, a proto ho roku 1511 dobyli. Tím získali snadnější přístup na „ostrovy koření“, ale hlavně ovládli strategický uzel obchodních cest. Následně probíhaly boje mezi Španěly a Portugalci o tento důležitý přístav, ve kterých nakonec zvítězili Portugalci, a Španělé zaměřili svoji pozornost na Filipíny. Od roku 1564 se Španělům podařilo postupně získat kontrolu nad celým ostrovem, který pojmenovali Filipíny na počest svého krále Filipa II. Založili zde hlavní město Manila. Kněží se pak zaměřili na místní obyvatelstvo, které přestoupilo k římskokatolické církvi. Španělská nadvláda zde pokračovala až do roku 1898, kdy se Filipíny zbavili španělské nadvlády ve španělsko-americké válce. (35) Dalším evropským státem, který chtěl navázat obchodní styky s jihovýchodní Asií bylo Holandsko. Poté co Portugalsko přešlo pod španělskou nadvládu, tak španělský král Filip II. uzavřel přístav Lisabon pro všechny holandské obchodní lodě. Bylo to v důsledku vzpoury nizozemských měst proti španělské koruně. To však vedlo k rostoucímu počtu holandských lodí, které směřovaly do Indie a jihovýchodní Asie za obchodem, převážně s kořením. Paradoxem však zůstává, že před uzavřením lisabonského přístavu právě zde holandští obchodníci nakupovali koření z východu a Španělé tak vlastní vinou přišli o velice významné zisky. Roku 1602 vznikla Nizozemská východoindická společnost, která získala monopol na obchod s jihovýchodní Asií. Tato společnost měla poměrně výsadní práva a její obchod neměl být 21 let nijak zdaněn. Byla oprávněna budovat pevnosti, zakládat kolonie, razit vlastní mince a hlavně udržovat dostatečně velkou armádu k prosazení vlastních zájmů. Jako konkurent jí vznikla roku 1600 Britská východoindická společnost, která však byla hned na počátku vytlačena z obchodu v jihovýchodní Asii a musela se tak zaměřit na obchod s Indií. (27) Mezi lety 1595 a 1620 si postupně Holanďané vytvořili síť obchodních přístavů, které byly rozmístěny po celém regionu, konkrétně na Moluckých ostrovech, Jávě, Sumatře a Borneu. Hlavní obchodní centrum bylo zřízeno na Jávě roku 1619 pod jménem Batávia, dnes známé jako Jakarta. Díky rostoucímu vlivu Nizozemské východoindické společnosti se roku 1641 podařilo Holanďanům ovládnout město Malaka, a získali tak plnou kontrolu nad obchodem s kořením v jihovýchodní Asii. Moluky neboli „ostrovy koření“ byly velmi ceněné hlavně jako zdroj hřebíčku, jednoho z nejdražších koření. Ten byl využíván mnoha způ-

Jihovýchodní Asie

17

soby, například jako přísada do parfémů, lehké anestetikum nebo konzervační prostředek. Holanďané tak získali kontrolu nad veškerým obchodem s tímto kořením, a aby dosáhli ještě větší efektivity, vymýtili skoro všechny plantáže s hřebíčkem a muškátovým oříškem a zvedli tak několikanásobně cenu tohoto koření2. Hlavní zájmy Holanďanů byly v jihovýchodní Asii zaměřeny na obchod. Nicméně neváhali použít armádu na prosazení vlastní zájmů. Například po obsazení Moluckých ostrovů neváhal nechvalně známý guvernér Jan P. Coen vyvraždit celou populaci Bandského souostroví, která činila 15 000 obyvatel. Ovšem nákladným válečným konfliktům se tehdejší kolonizátoři snažili předcházet a raději uzavírali dohody s převážně muslimskými státy. Během 17. století si tak Nizozemská východoindická společnost zajistila politickou kontrolu nad Indonésií. Mezi lety 1650 a 1713 bylo Holandsko několikrát ve válečném konfliktu s Anglií, což silně poškodilo a oslabilo i Nizozemskou východoindickou společnost. Ta však nadále přežívala a tvořila zisky především zásluhou obchodu s kořením. Avšak ke konci 18. století byla její pozice natolik oslabena, především díky korupci a snahám ostatních států o proniknutí do jejich teritorií, že byla roku 1800 zrušena a její dluh, vlastnictví a ovládaná teritoria byly převzaty vládou nizozemské Východní Indie. Ta neustále rozšiřovala svá území, až se ve 20. století zformovala do podoby dnešní Indonésie. (30) 2.1.5

Kolonizace od 19. století

Jako první byly vzhledem ke své dobré přístupnosti kolonizovány ostrovy jihovýchodní Asie. Pevninská část se však bránila evropským mocnostem skoro další dvě století. Výjimkou byl Siam (dnešní Thajsko), kde se v 17. století pokusili obchodní styky navázat Franci a Holandsko. Francie zašla ještě dále, když se zde pokusila šířit křesťanství, to však vyústilo v občanskou válku a dalších 150 let se snažili zdejší vládci ubránit vlivu západních civilizací. Během 19. století rozšířila své obchodní aktivity v jihovýchodní Asii také Británie prostřednictvím Britské východoindické společnosti. Na pevnině během tří britsko-barmských válek ovládla skoro celé území Barmy, které bylo až do roku 1948 součástí Brity ovládané Indie. Británie také využila Velké francouzské revoluce, při které ztratilo Holandsko svoji suverenitu, k zabrání některých oblastí v regionu. Konkrétně se jednalo o Jávu, Sumatru a město Malaka. Nicméně po skončení napoleonských válek, kdy Holandsko získalo zpět nezávislost, byla tato nabytá teritoria vrácena zpět Holandsku. (28) Britové však potřebovali zřídit přístavy, které by usnadňovaly růst obchodních vztahů s Čínou. V roce 1790 koupili od sultána z Kedahu ostrov Penang, ležící na západním pobřeží Malajsie, dále zkušený koloniální guvernér Raffles Monopol na obchod s hřebíčkem a muškátovým oříškem držela Nizozemská východoindická společnost až do roku 1769, kdy se francouzskému guvernérovi ostrova Mauritius podařilo propašovat semena tohoto koření v dutých podrážkách od bot. 2

18

Jihovýchodní Asie

získal nejprve do pronájmu a posléze do vlastnictví opuštěné ostrovy v oblasti dnešního Singapuru. Tam založil přístav, který byl přístupný všem národům a obchodníkům bez jakýchkoliv restrikcí. Tento přístav se během 19. století stal nejdůležitějším místem jihovýchodní Asie. Poté v roce 1824 Britové získali i přístav Malaka výměnou za své obchodní centrum na Sumatře. Tyto 3 přístavy na Malajském poloostrově se postupně staly královskými koloniemi a do značné míry měly vliv i na ovládnutí celého poloostrova Brity. (21) Během 18. století se zmenšila poptávka po exotickém koření z jihovýchodní Asie a zdejší kolonie byly nuceny hledat jiné suroviny, které by Evropa, zažívající průmyslový rozmach, mohla upotřebit. Na Malajském poloostrově začali Britové těžit cín a pro práci v dolech využívali čínské přistěhovalce. Také zde založili gumovníkové plantáže, kde pracovali převážně Indové. Z tohoto důvodu obyvatelstvo Malajsie dnes tvoří směs těchto národností a v Singapuru dokonce Číňané představují 75 % populace. V nizozemské východní Indii, kterou tvoří dnešní Indonésie, podporovali Holanďané pěstování tabáku, bavlny, cukru a kávy. Způsoby, jakými Nizozemská vláda prosazovala zabírání půdy domorodcům, vyústily v několik válečných konfliktů především na Jávě. Konflikty však byly dobře vyzbrojenou koloniální armádou rychle potlačeny a byl nastolen systém, kdy byli domorodí obyvatelé nuceni část své půdy využívat k pěstování výše zmíněných plodin, které pak za nízké výkupní ceny prodávali holandským firmám. Ty pak byly schopny prodat toto zboží v Evropě s obrovskými zisky. V 70. letech 19. století Holanďané od tohoto systému částečně odstoupili, což vedlo k ekonomickému rozvoji této oblasti. (26) Francie, která doposud zůstávala v pozadí bojů o teritoria v jihovýchodní Asii, využila britského vítězství nad Čínou roku 1842. Čína tak ztratila vliv nad některými státy, jako byly Vietnam, Kambodža a Laos. Francie tak měla otevřenou cestu k podmanění těchto států, což se jí postupně povedlo do roku 1893, a vytvořila zde kolonie souhrnně označované jako francouzská Indočína. Během 19. století se změnil evropský styl kolonizace. V počátcích kolonizace jihovýchodní Asie bylo získávání teritorií a důležitých přístavů otázkou komplikovaných smluv a dohod s domorodým obyvatelstvem. Ovšem díky technologické nadřazenosti a rostoucímu vlivu evropských obchodníků žijících v této oblasti stačila evropským mocnostem pouze malá záminka k použití vojenské síly na obsazení dalšího území. To mělo velký vliv na současnou administrativní a ekonomickou strukturu, které byly právě v období kolonialismu převzaty, ať už dobrovolně, nebo za použití síly, zdejšími obyvateli. Jediné Thajské království si dokázalo udržet politickou nezávislost na koloniálních velmocích. Tato nezávislost byla však podmíněna několika aspekty. Země se otevřela zahraničním obchodníkům a začala celková modernizace království vedená evropskými rádci, které si král Rama IV. k této příležitosti přizval. Postupně tak došlo k převzetí západního stylu vzdělání, finančního systému a nakonec došlo i ke zrušení feudálního uspořádání a přestupu k parlamentní monarchii. Francie nicméně projevovala velký zájem o získání kontroly nad tímto územím a vyvíjela tlak na místní obyvatelstvo a především

Jihovýchodní Asie

19

na královskou rodinu. Thajsko však dokázalo odolat i za vydatné pomoci Britů, kteří zde chtěli zachovat nezávislost, aby tato země mohla sloužit jako hranice mezi britskými a francouzskými koloniemi. (30) Koncem 19. století byla jihovýchodní Asie svědkem několika změn. O získání kolonií v této oblasti zapčalo usilovat Německo, když získalo severovýchodní část Nové Guiney. Dále začala vznikat nacionalistická hnutí, která usilovala o nezávislost. Toto hnutí přerostlo na Filipínách roku 1896 v revoluci proti španělské nadvládě. Ta však byla velmi rychle potlačena. Ovšem během španělskoamerické války Američané zaútočili na Filipíny a s pomocí místních povstalců rychle zvítězili a obsadili celý ostrov. Jako součást mírové dohody byly Filipíny podstoupeny Spojeným státům americkým za 20 miliónů dolarů. Domorodí obyvatelé očekávali, že USA bude souhlasit s okamžitým vyhlášením jejich nezávislosti, což se nestalo. Proto došlo k dalším bojům o nezávislost, které trvaly několik let, než byly ukončeny tím, že USA započalo zvyšovalo účast Filipínců v parlamentu a v řízení země. Úspěšná filipínská revolta dokázala posílit hnutí za nezávislost i v dalších státech jihovýchodní Asie, proto na počátku 20. století docházelo často ke konfrontaci původních obyvatel a koloniální správy. (30) 2.1.6

Blížící se zánik kolonií

Začátkem 20. století se jihovýchodní Asie začala velice rychle rozvíjet pod nadvládou evropských velmocí. Ty zde vytvářely zcela novou infrastrukturu v podobě železnic a silnic spojujících přístavní města s vnitrozemím. Byly nastoleny právní základy platné pro západní civilizace, které se však velmi často lišily od původních, což vedlo k značné kulturní devastaci. Západní styl ekonomiky byl jiný, než na který byli zdejší obyvatelé zvyklí. To otevřelo dveře podnikavosti imigrantům převážně z Číny a Indie, kteří byli schopni se rychleji přizpůsobit novému systému. První světová válka nijak významně nepoznamenala oblast jihovýchodní Asie. Pouze Německo rychle přišlo o své kolonie na Nové Guiney, které posléze získala Austrálie. Do války se ze států jihovýchodní Asie zapojilo Thajsko, které poslalo do Evropy malou vojenskou jednotku na podporu spojenců a tím se snažilo upevnit svoji pozici nezávislého státu. Po skončení války se v koloniích začaly ve větší míře objevovat hnutí za nezávislost. Během 20. a 30. let 20. století se objevovaly na řadě míst skupiny intelektuálů, kteří byli vzděláni na evropských školách. Ti se kriticky vyjadřovali směrem ke koloniální správě a postupně si získali širokou podporu veřejnosti. Byli často ovlivněni komunistickým myšlením, které získalo velkou podporu v jihovýchodní Asii především díky čínským emigrantům. Z těchto hnutí vzešli po 2. světové válce národní vůdci svých zemí. Mezi nejznámější patří Ho Chi Minh ve Vietnamu a Sukarno v Indonésii. (28) Ve většině zemí ve 20. a 30. letech probíhaly boje o nezávislost nebo větší podíl na správě země. Tyto revolty byly podpořeny i velkou hospodářskou krizí, která se samozřejmě nevyhnula ani koloniím. Ta zasadila citelné rány kapitalismu a ještě více posílila komunismus a další ideje. Malajsie byla ze všech zemí

20

Jihovýchodní Asie

postihnuta nejméně, co se týče bojů za nezávislost, protože zdejší obyvatelstvo bylo tvořeno směsicí ras a kultur. Také Britové si byli vědomi nebezpečí revolucí, proto dávali místním samosprávám poměrně velké kompetence. Ve většině zemí jihovýchodní Asie se místní obyvatelé snažili o vymanění z koloniálního vlivu, v Thajsku byl boj naopak veden proti místní vládě. (30) 2.1.7

Druhá světová válka

Druhou světovou válku lze označit jako japonskou okupaci jihovýchodní Asie. Japonsko jako spojenec Německa mělo na začátku války otevřené dveře k expanzi a v Asii nemělo dostatečného konkurenta, který by byl schopen mu čelit. V počátcích využívali domorodého obyvatelstva k podpoře svých bojů s koloniální armádou. Razili heslo „Asie patří Asiatům“, čímž si získali mnoho stoupenců. Avšak po získání moci nad většinou území jihovýchodní Asie se jejich vládnutí nikterak nelišilo od koloniálního, naopak bylo ještě horší. Rozdílný přístup měli Japonci i k tehdejším intelektuálním elitám. Byli si vědomi jejich vlivu na širokou veřejnost, a proto jim nabízeli pozice ve státní správě, a tím získali vhodného partnera pro budoucnost, samozřejmě pod jejich kontrolou. Japonsko začalo přebírat kontrolu nad zeměmi jihovýchodní Asie v roce 1941. Nejprve jeho vojska obsadila francouzskou Indočínu, což bylo výsledkem úmluvy s proněmeckou francouzskou vládou ve Vichy. Do roku 1942 pak Japonsko obsadilo téměř celé území jihovýchodní Asie, přičemž některé země, jako např. Thajsko, s ním kolaborovaly. Zlomovým bodem byly námořní bitvy v Korálovém moři a o ostrovy Midway, které spojenci vyhráli a získali tak převahu na moři. V roce 1944 se Japonsko pokusilo o invazi do Indie vedenou z Barmy. Jeden z posledních pokusů o zvrácení situace v této oblasti byl úspěšně odražen a britské jednotky podporované čínskými a americkými vojáky započaly ofenzivu a v květnu roku 1945 se jim podařilo vyhnat japonské jednotky z Barmy. Pro jihovýchodní Asii skončila válka v srpnu 1945, když kapitulovalo Japonsko po svržení atomových bomb na města Nagasaki a Hirošimu. Po skončení bojů se státní uspořádání mělo vrátit k předválečnému. Avšak kvůli japonské protizápadní propagandě a kvůli ztrátě nepřemožitelnosti evropských velmocí v očích obyvatel se tomu již nestalo. Druhá světová válka ještě více podpořila nacionalismus a chuť celé zdejší populace po nezávislosti. (34) 2.1.8

Vznik nezávislých států

Po válce většina států v jihovýchodní Asii vyhlásila nezávislost. Došlo k několika konfliktům, které se řešily jak diplomatickou cestou, tak i vojenskými zásahy. Holandsko a Francie se nechtěly za žádnou cenu vzdát svých kolonií kvůli velkému objemu investovaných peněz do regionů. Rozhořely se tedy boje o nezávislost v Indonésii a ve Vietnamu. Ty byly nakonec v obou zemích úspěšné, ovšem s velkými ztrátami na životech. Vietnam byl rozdělen na severní, kde HoChi Minh nastolil komunismus, a na prozápadní jižní Vietnam. Vyhlášení samostatných států proběhlo v ostatních zemích víceméně klidnou cestou diploma-

Jihovýchodní Asie

21

tických jednání. Nově vzniklé státy se pokoušely nastolit více či méně úspěšně demokratický systém založený na západním modelu. První dvě desetiletí nezávislosti lze charakterizovat jako hledání vhodné struktury států, která bude vyhovovat etnickým skupinám, náboženstvím a dalším kulturním odlišnostem typickým pro tento region. Kromě států Indočíny byl ve všech ostatních zemích zavrhnut jak komunismus, tak i parlamentní demokracie. Tento vývoj se neobešel bez válečných konfliktů. Mezi jeden z nejkrvavějších patří pokus o komunistický puč v Indonésii v roce 1965, který byl potlačen presidentem Sukarnem. Následně bylo po celé zemi zabito až 300 000 přívrženců komunistické strany. Po těchto událostech odešel Sukarno do ústraní a jeho nástupce ukončil válku s Malajsií a vstoupil opět s Indonésií do Společenství národů, ze kterého Indonésie předtím vystoupila, aby mohla zaútočit na Malajsii ve snaze o teritoriální expanzi. Další konflikt, který měl významný vliv na geopolitické dotváření celé oblasti, byla válka ve Vietnamu. Začala v roce 1960, když se Ho Chi Minh pokusil spojit severní a jižní Vietnam. Z nenápadného konfliktu vznikl celosvětový problém poté, co USA a Sovětský svaz začaly podporovat jednotlivé strany. USA dokonce vyslalo do bojů více než 500 000 amerických vojáků. Ti byli po roce 1968 postupně stahováni z Vietnamu na základě mírových jednání v Paříži. Severnímu režimu se tak otevřela cesta ke sjednocení země pod komunistickou nadvládu. (28) Počátky samostatných států tak lze označit jako mocenské boje, které byly na některých místech doprovázeny expanzivními výpady. Zdejší obyvatelé nebyli dokonale připraveni převzít správu zemí do vlastních rukou po nadvládě evropských velmocí, která trvala téměř 500 let. Také ekonomika většiny zemí nadále zůstávala úzce spojena s bývalými kolonizátory. Kapitalismus se v řadě oblastí neslučoval s náboženskými a kulturními zvyky původních obyvatel. Státy tak byly nuceny hledat jiné cesty a možnosti k dosažení uspokojujících ekonomických výsledků. Musely být znovu obnoveny obchodní vztahy mezi zeměmi regionu přerušené v období kolonialismu a důležitým partnerem v otázce obchodu s jihovýchodní Asií se stalo Japonsko.

2.2

Sdružení národů jihovýchodní Asie

Pro rozvoj jihovýchodní Asie byl velice důležitý den 8. srpen 1967, kdy 5 zakládajících států (Thajsko, Malajsie, Filipíny, Indonésie a Singapur) podepsalo smlouvu o spolupráci v pěti otázkách. Kooperace měla probíhat v oblastech ekonomických, sociálních, kulturních, technických a vzdělávacích. Dalším zásadním bodem bylo udržení stability a míru v regionu. Vzniklo tak Sdružení národů jihovýchodní Asie známé pod zkratkou ASEAN. Již před vznikem tohoto uskupení se objevily pokusy o vytvoření různých spojenectví v dané oblasti. Roku 1961 vznikla organizace Sdružení jihovýchodní Asie a jejími členy byly Malajsie, Filipíny a Thajsko. Neměla však dlouhého trvání a o rok později se rozpadla. Dalším pokusem o ekonomickou spolupráci zemí pod záštitou sdružení byla Jihoasijská integrace, která spojovala Indonésii,

22

Jihovýchodní Asie

Thajsko a Filipíny. Avšak existovala pouze rok. Důvodem ke vzniku těchto organizací bylo hlavně zajištění míru v oblasti a nastartování ekonomické spolupráce. V 60. letech byla většina zemí velice nestabilní a zatížena především kvůli vnitřním bojům o moc. Překážkou v delším trvání spolupráce mezi státy byli i tehdejší vůdci jednotlivých zemí. President Indonésie Sukarno si například nárokoval část území Malajsie a celá situace byla řešena válečným konfliktem. Další hrozbou byla vietnamská válka, kde hrozilo, že se konflikt rozšíří i do sousedních zemí. Zajistit alespoň částečnou stabilitu regionu se povedlo až po podepsání deklarace v Bangkoku, což vedlo ke vzniku sdružení ASEAN. (7) Po ustanovení organizace tak mohla začít mezi jejich členy spolupráce, která se zpočátku týkala ekonomických otázek. Ekonomika většiny zemí byla silně zdevastována neustálými boji o moc a vysokými výdaji na armádu. Především Indonésie byla na pokraji bankrotu a její představitelé byli nuceni provést drastické škrty ve veřejných výdajích. S pomocí USA a nově obnovených obchodních styků s mocnostmi západního světa nastal do zemí příliv investic a země získaly know-how, především v v oblasti těžby nerostného bohatství. V průběhu 70. let došlo k výraznému ekonomickému růstu členů sdružení ASEAN a organizace byla postupně uznávána jako seriózní partner při obchodních jednáních. Roku 1976 se na Bali v Indonésii uskutečnilo setkání zakládajících států, kde se prohloubila spolupráce na několika průmyslových projektech a byla podepsána dohoda „o přátelství a spolupráci“. Organizace pak jednotně vystupovala v otázce vietnamské invaze do Kambodže a snažila se celý konflikt vyřešit mírovou cestou. (3) Prvním státem, který doplnil 5 zákládajících členů sdružení ASEAN, byla Brunej. Stalo se tak 8. ledna 1984, týden poté co země získala nezávislost na Velké Británii. Na další rozšíření organizace se čekalo více než 10 let. Po skončení studené války a po rozpadu Sovětského svazu ztratily státy Indočíny strategického partnera a bylo pro ně nutné najít jiného spojence. Jako první ze států Indočíny vstoupil do sdružení ASEAN Vietnam, který byl o dva roky později následován Laosem a Barmou. Posledním členem sdružení ASEAN se stala v roce 1999 Kambodža, poté co se jí podařilo částečně vypořádat s Rudými Khméry a země se stabilizovala. O členství v organizaci se dnes uchází Timor Leste. (7) 2.2.1

Vznik zóny volného obchodu

Od počátku 90. let se členské státy sdružení ASEAN pokoušely dosáhnout vyššího stupně integrace především v ekonomické rovině. Prvním impulsem pro stanovení jednotné celní politiky uvnitř sdružení bylo vstoupení do organizace Asijsko-pacifické ekonomické spolupráce. Ta má za úkol podporovat obchodní aktivity mezi svými členy a zasadit se o vznik zóny volného obchodu v dané oblasti. Zkratka této organizace je APEC z anglického Asia-Pacific Economic Cooperation. K dnešnímu dni má 21 členů včetně velmocí, jako jsou Rusko, USA, Čína a Japonsko. Vzhledem k velkému počtu států jsou jednání o zóně volného obchodu velmi složitá a stále se nepodařilo odstranit všechny bariéry. (4)

Jihovýchodní Asie

23

Nicméně i tato zkušenost podpořila snahy o vytvoření zóny volné obchodu mezi členskými státy skupiny ASEAN. Roku 1992 byla v Singapuru podepsána smlouva, díky které měla být podporována výroba a obchod uvnitř organizace ASEAN. Základním pilířem dohody bylo zvýšení konkurenceschopnosti regionálních podniků na světovém trhu pomocí eliminace celních a necelních bariér mezi státy sdružení ASEAN. Dalším důležitým bodem bylo přilákat do oblasti více zahraničních investic. Hlavním mechanismem k dosažení cílů je společné efektivní preferenční clo známé pod anglickou zkratkou CEPT. Velikost CEPT se pohybuje v rozmezí od 0 % až do 5 % a mělo by být postupně aplikováno na všechno zboží pocházející ze zemí ASEAN. Zboží musí mít minimálně 40 % FOB hodnoty přidanou nebo vytvořenou v zemích sdružení ASEAN. Tato hodnota může být kumulativní, což znamená, že 40 % hodnoty zboží může být vytvořeno v kombinaci více členských zemí. Cla na zboží se však snižují postupně dle naplánovaného harmonogramu a zohledňují i později přistoupivší země, které mají více času na přizpůsobení. Země mohou použít jinou celní sazbu ve 3 případech. (6)  Dočasné výjimky, které jsou určeny pro zboží, kde došlo ke zpoždění ve snižování cla oproti harmonogramu.  Choulostivé zemědělské produkty, na které by všechny členské státy měly do konce roku 2010 uvalit clo dle CEPT.  Obecné výjimky, platící pro zboží důležité z hlediska národní bezpečnosti, ochrany životního prostředí a kulturního dědictví. Po krizi, která zasáhla Asii v letech 1997 a 1998 si země sdružení ASEAN stále více uvědomovaly důležitost prohloubení ekonomické integrace s dalšími obchodními partnery v Asii. V roce 1999 bylo ustanoveno fórum ASEAN Plus Three (ASEAN +3), které má za úkol koordinovat spolupráci mezi zeměmi ASEAN a Čínou, Jižní Koreou a Japonskem. Pro zvýšení finanční stability regionu byla vytvořena virtuální měnová jednotka jako vážený index měn všech členů skupiny ASEAN +3. (4) 2.2.2

Zóny volného obchodu s regionálními partnery

Pro ekonomický rozvoj zemí v oblasti východní Asie je nezbytné vytvořit vhodné obchodní podmínky mezi státy. Zóny volného obchodu jsou jedním z prostředků jak dosáhnout ekonomického růstu země, především díky postupnému odstraňování celních a necelních bariér. ASEAN se postupně snaží tyto zóny vytvořit s nejdůležitějšími obchodními a regionálními partnery. Došlo již k podpisu smluv s Austrálií, Indií, Jižní Koreou, Novým Zélandem a Čínou o snižování celních tarifů. Zóna volného obchodu (Free Trade Area, FTA) mezi sdružením ASEAN a Čínou vešla v platnost 1. 1. 2010. K tomuto datu se ruší cla u 90 % obchodovaného zboží. Vznikla tak největší FTA, co se týče populace (1,9 miliardy obyvatel),

24

Jihovýchodní Asie

a 3. největší z hlediska HDP. Indonésie se nicméně obává přílivu příliš levného čínského zboží a ráda by vyjednala výjimky týkající se produktů 228 kategorií. Smlouva mezi ASEAN a Indií o FTA není tak liberální jako dohoda s Čínou. Do roku 2013 se členové zavazují ke zrušení celních povinností u 3200 produktů a u zbývajícího zboží dojde k eliminaci cla do roku 2016. Přesto se smlouva o FTA nevztahuje na produkty, jako jsou textilní výrobky, automobily a jejich části, chemické výrobky a citlivé zemědělské produkty. Na palmový olej, kávu a čaj budou cla během deseti let snižována na úroveň 45-50 %. (6) FTA mezi Austrálií, Nový Zélandem a sdružením ASEAN vešla v platnost 1. ledna 2010. Ne všechny státy tuto dohodu podepsaly, proto u Laosu, Indonésie a Kambodže došlo ke zpoždění harmonogramu týkajícího se snižování a rušení celních tarifů. Podobně jsou na tom smlouvy s Japonskem a Jižní Koreou o FTA. Ve většině těchto smluv dostávají státy bývalé Indočíny (Vietnam, Laos, Kambodža, Barma) výjimku a odklad od plnění závazků vyplývajících z dohody. Je to především kvůli jejich ekonomické nevyspělosti a potřebě chránit nerozvinutý domácí trh. (4)

2.3 Ekonomiky jednotlivých států Ekonomická situace členů sdružení ASEAN se značně liší. Rozdíly byly převážně způsobeny vládnoucími režimy, které na některých státech zanechaly nesmazatelné následky. Země, kde se politická situace stabilizovala až v posledních dvaceti letech, patří mezi nejzaostalejší oblasti planety. Mezi tyto státy se řadí Barma, Laos a Kambodža. 2.3.1

Brunej

Oficiální název země je Sultanát Brunej a patří svou rozlohou 5 700 km2 k nejmenším státům na světě. Leží na ostrově Borneo a svoji nezávislost si tato země vydobyla až v roce 1984, kdy přestala být britskou kolonií. Má necelých 400 000 obyvatel, z nichž skoro 70 % vyznává Islám. Ekonomika země je založena na těžbě ropy a zemního plynu a toto nerostné bohatství tvoří více jak 50 % HDP a 90 % vývozního artiklu. Díky tomu má Brunej jeden z nejvyšších HDP v přepočtu na obyvatele v celé Asii a v celosvětovém měřítku jí patří 9. místo. Ekonomika země je tvořena ze 74 % průmyslem díky těžbě ropy a jejímu dalšímu zpracování. Nicméně kvůli docházejícím zdrojům ropy a zemního plynu je nutno se zaměřit na jinou oblast a proto již 24 % ekonomiky tvoří služby. Na ty je v posledních letech kladen velký důraz a sultanát se snaží o rozvoj cestovního ruchu a bankovnictví. (11) 2.3.2

Filipíny

Filipíny se rozkládají na více než sedmi tisících ostrovech v Tichém oceánu. S populací blížící se hranici 100 milionů se jedná a 2. nejlidnatější stát skupiny ASEAN a 12. v celosvětovém měřítku. Nezávislost Filipíny získaly již v roce 1946,

Jihovýchodní Asie

25

kdy přestaly být americkou kolonií. Filipíny jsou také zemí s největší populací v Asii, která vyznává křesťanství. V průběhu nového tisíciletí zaznamenaly Filipíny významný ekonomický růst. Stalo se tak převážně díky zahraničním investicím a zdejší levné pracovní síle, kterou využívá řada nadnárodních korporací. Došlo však také k extrémnímu nárůstu populace, která v roce 2000 činila 76 milionů a v roce 2010 je odhadována na téměř 95 milionů. S tímto jevem však souvisí také nárůst populace, která se pohybuje na hranici chudoby. V roce 2006 to bylo přibližně 33 % obyvatel. Vláda byla proto nucena zvednout daně, v některých případech neadekvátně, a proto nyní dochází k celkové revizi a zefektivnění daňového systému za pomoci MMF a americké vládní agentury pro rozvojové země. Filipíny mají poměrně velké nerostné bohatství v podobě železa, mědi, zinku, olova, manganu. Nicméně 55 % HDP je tvořeno příjmy ze sektoru služeb a sektor průmyslu má 30% podíl na celkovém HDP. Většina průmyslu je soustředěna v hlavním městě Manile a zcela zásadním oborem je výroba elektroniky. (17) 2.3.3

Indonésie

Indonésie je nejlidnatější stát sdružení ASEAN a současně 4. v globálním měřítku s populací téměř 240 milionů obyvatel. Dosáhla své nezávislosti v roce 1949, kdy Holandsko pod nátlakem OSN upustilo od svých snah o získání opětovného vlivu v oblasti jihovýchodní Asie. Ovšem první svobodné volby do parlamentu se odehrály až v roce 1999. S voleným prezidentem a parlamentem je Indonésie 3. nejlidnatější demokracií a současně nejlidnatější muslimský stát světa. Indonésie je členem skupiny států G-20 a s objemem HDP 961 mld. amerických dolarů (v roce 2009) jí patří 16. místo. Největší podíl na tvorbě HDP má sektor průmyslu s 47 %, následován sektorem služeb (39 %) a zemědělstvím (14 %). Nicméně nejvíce lidí pracuje v zemědělství (42 %). Indonésie má vzhledem ke své velikosti velké zásoby nerostných surovin, jako jsou např. ropa, zemní plyn, uhlí, cín, bauxit. Indonésie je největší producent cínu a jeden z největších vývozců uhlí na světě. Společně s ropou a zemním plynem tvoří daně z těchto surovin největší příjem do rozpočtu země. V roce 1968 došlo ke znárodnění všech ropných vrtů, ovšem zahraniční společnosti se mohly podílet na těžbě na základě smlouvy, která je určovala jako nájemce a nikoli jako vlastníky. Ropný průmysl se tak nadále mohl rozvíjen díky zahraničnímu kapitálu a knowhow. Ze zemědělských produktů vyváží Indonésie nejvíce palmový olej, čaj, kávu, rýži a surovou gumu. Světová finanční krize nikterak závažně Indonésii nezasáhla. Růst HDP se sice zpomalil z 6 % v letech 2007 a 2008 na 4,5 % v roce 2009, ale i tak zůstala Indonésie jako jeden ze tří států ve skupině G-20 vykazující ekonomický růst. Ke zhoršení ekonomické situace státu nedošlo především kvůli její závislosti převážně na domácí spotřebě, která je zde hlavním tahounem ekonomického růstu. V posledních deseti letech dokázala dokonce země zdvojnásobit objem HDP, tedy z 500 mld. amerických dolarů v roce 2000 na odhadovaných 1027 mld.

26

Jihovýchodní Asie

amerických dolarů v roce 2010 (viz obrázek č. 1). Nicméně každodenním problémem zde zůstává boj s chudobou (v roce 2006 žilo 17 % populace pod hranicí chudoby), se špatnou infrastrukturou, s korupcí a s nedostatečnou ochranou životního prostředí. (14) Vývoj HDP, Indonésie 1100 1000 900

HDP v mld.

800 700 600 500 400 300 200 1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 1 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF, upraveno

2.3.4

Kambodža

Jedná se o jednu z nejchudších zemí jihovýchodní Asie, ale i celosvětově. Má přes 14 milionů obyvatel, z nichž 30 % žije pod hranicí chudoby. Svým státním uspořádáním je Kambodža konstituční monarchie. Většina populace pak vyznává buddhismus. Země získala samostatnost na Francii v roce 1953 výměnou za příslib svobodných voleb. Zcela zásadní vliv na rozvoj celé země měla válka v sousedním Vietnamu. Během tohoto konfliktu využívala vojska severního Vietnamu a Vietkongu území Kambodže pro zásobování a podnikání útoků na jižní Vietnam. Docházelo tak k bojům mezi vládními vojsky a vietnamskými vojáky. Nestabilitu země využilo komunistické hnutí Rudí Khmérové, kterému se v roce 1975 podařilo ovládnout celou Kambodžu. Pokusili se v zemi nastolit agrární komunismus, tj. byly zrušeny peníze, obyvatelé nahnáni do vesnických gulagů a začala systematická likvidace inteligence a vládnoucí elity. Během této éry přišlo o život více jak 1,5 milionu obyvatel, což byla zhruba čtvrtina tehdejší populace. Konec tohoto režimu přišel až v roce 1978, kdy vietnamská vojska obsadila téměř celou oblast a více-

Jihovýchodní Asie

27

méně ovládala Kambodžu až do rozpadu Sovětského svazu. Přesto zde po celou dobu probíhaly boje mezi okupujícími vojsky a skupinami Rudých Khmérů. Situaci se podařilo uklidnit až v roce 1991 za pomoci mírových vojsk OSN a v roce 1993 se zde uskutečnily první svobodné volby. Do 90. let 20. století byla ekonomika celé země závislá především na pěstování dvou komodit (rýže a gumy). S příchodem demokratického režimu a stabilizací země se nejdůležitějším segmentem ekonomiky stal cestovní ruch. Ten je zároveň zdrojem největších příjmů do státního rozpočtu. Dalším důležitým odvětvím je oděvní průmysl, který zaměstnává na 280 000 lidí a tvoří více než 70 % exportu celé země. Od roku 2005 čelí toto odvětví hrozbě přílivu levného oblečení z dalších asijských států, protože na základě dohody s WTO skončila ochranná lhůta pro tento obor. Po letech ekonomického růstu, který dosahoval i dvouciferných čísel, došlo v roce 2009 k poklesu o 1,5 %. To bylo způsobeno poklesem celosvětové poptávky po oblečení, což má pro zemi závislou na exportu neblahý dopad. Nicméně na rok 2010 je odhadován opětovný ekonomický růst (viz obrázek č. 2). (13) Vývoj HDP, Kambodža 32

27

HDP v mld.

22

17

12

7

2 1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 2 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF, upraveno

2.3.5

Laos

Laos je další stát francouzské Indočíny, který získal nezávislost v roce 1954. Jako jediný ze zemí jihovýchodní Asie nemá přístup k moři. Jeho populace činí zhruba 6,5 milionu obyvatel. Jde o další z chudých států regionu, který je závislý na

28

Jihovýchodní Asie

mezinárodní pomoci. Podobně jako v Kambodži je i zde hlavním náboženstvím buddhismus. Po získání nezávislosti zde probíhaly boje o moc, které skončily až v roce 1975, kdy se vlády ujala komunistická strana Laosu. Ta nastolila proces kolektivizace, který ovšem vedl k další ekonomické stagnaci. Změny nastaly až v roce 1986, kdy vláda představila tržně orientované reformy, které oslabily vliv centrálního řízení ekonomiky a snažily se podpořit soukromé podnikání. Díky těmto reformám a mezinárodním dotacím, které ve fiskálním roce 2008/09 činily 560 mil. dolarů, se podařilo snížit počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby z 46 % v roce 1992 na 26 % v roce 2009. Laos je zemí, která je zcela závislá na zemědělství. Hlavní aktivitou je pěstování rýže a tento obor představuje 30 % HDP a zaměstnává více jak 80 % pracovní síly. V posledních letech však dochází také k zahraničním investicím do hydroelektráren, které se staví na tocích na severu země. Elektrická energie pak slouží jako vývozní artikl především do sousedního Thajska. Další investice směřují do oblasti výroby levných oděvů, které jsou dalším důležitým zástupcem v exportu. V posledních letech vláda podniká reformy, které by umožnily zemi vstoupit do WTO. Jde zejména o reformu dovozních licencí, jejichž udělování má v kompetenci stát. (15) 2.3.6

Malajsie

Státní zřízením Malajsie je konstituční monarchie. Země se skládá z několika federativních států ležících na jižní části Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Malajsie má zhruba 26 mil. obyvatel, které tvoří směsice Malajců, Číňanů a dalších jihoasijských etnik. Nejčastěji vyznávaným náboženstvím je islám (60 %) následován buddhismem (20 %). Po 2. světové válce získala vládu nad tímto územím opět Velká Británie. V roce 1948 vznikla Malajská federace, která v roce 1957 vyhlásila nezávislost. Dnešní podobu dostala Malajsie v roce 1965, kdy federaci opustil Singapur. Ekonomický rozmach Malajsie přišel v 70. letech. V té době se začala země transformovat z vývozce surovin cínu a gumy na ekonomiku zaměřenou na průmysl a služby. Restrukturalizace ekonomiky byla nastartována privatizací veřejného sektoru a prodejem železnic, letecké společnosti, automobilového průmyslu, telekomunikací a energetických společností. Postupně tak došlo k přeměně země závislé na exportu neopracovaných surovin na stát, který produkuje nové technologie v oblasti elektroniky a lékařství. Využívá přitom levné, ale vzdělané pracovní síly, rozvinuté infrastruktury a politické stability, což slibuje příliv zahraničních investic do země. K největšímu ekonomickému růstu došlo od roku 2000 do roku 2010, kdy Malajsie dokázala zdvojnásobit objem HDP (viz obrázek č. 3). K tomuto růstu došlo především díky zahraničním investicím do automobilového průmyslu a do výroby elektroniky. Mezi největší investory v zemi se řadí Japonsko a Taiwan. Značný podíl na tvorbě HDP má také těžba ropy a zemního plynu na východ od Malajského poloostrova a severně od ostrova Borneo. (16)

Jihovýchodní Asie

29

Vývoj HDP, Malajsie 450 400 350

HDP v mld.

300 250 200 150 100 50 0 1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 3 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF, upraveno

2.3.7

Myanmar

Myanmar je nejchudší zemí jihovýchodní Asie a se svými přibližně 50 miliony obyvatel zároveň 5. nejlidnatějším státem sdružení ASEAN. Tento stát, dříve známý pod jménem Barma, ovládá vojenský režim totalitního charakteru. To se odráží i v ekonomické úrovni země, kdy více jak 1/3 obyvatel žije pod hranicí chudoby. V celosvětovém porovnání HDP na obyvatele je Myanmar až na 210. místě z 229 zemí světa. Po dohodě s britskou vládou získala země roku 1948 nezávislost. Destabilizace nového státu byla způsobena neustálými boji o moc. Po neúspěšném pokusu o vytvoření socialistického státu v 70. letech se moci chopila v roce 1974 vojenská junta, která vládne s nepatrnými změnami doposud. Stejně jako její obyvatelé i ekonomika trpí státními zásahy a nespočtem omezení, která nedovolí jakýkoli pozitivní vývoj. Dalšími problémy země jsou neustále rostoucí inflace, fiskální deficit a umělé nadhodnocování domácí měny. Kvůli neprůhlednému a vysoce zkorumpovanému podnikatelskému prostředí odešla ze země v posledních letech řada zahraničních investorů a zůstali pouze investoři orientovaní na těžbu nerostného bohatství. Příliv zahraničního kapitálu je velmi omezený jak politickou, tak ekonomickou nestabilitou země, nejasnou obchodní politikou, zaostalou infrastrukturou a nevzdělanou pracovní silou. Ekonomika země je založena na zemědělství. Tento sektor tvoří 43 % HDP a zaměstnává více jak 70 % obyvatel. Hlavní plodinou je rýže, která je díky příz-

30

Jihovýchodní Asie

nivému klimatu sklízena dvakrát do roka. Důležitou roli pro zemi sehrály v 90. letech objevené zdroje ropy a zemního plynu v zálivu Martaban. Mezníkem se stal rok 1997. Myanmar se stal členem sdružení ASEAN a získal regionální obchodní partnery. Avšak v současnosti kvůli vládnímu režimu, který nerespektuje lidská práva, řada vyspělých států v čele s USA, Kanadou, Austrálií a zeměmi EU uvalila na Myanmar finanční a ekonomické sankce. (12) 2.3.8

Singapur

Městský stát Singapur vznikl roku 1965. V tomto roce vystoupil z Malajské federace. Nachází se na jižním cípu Malajského poloostrova a díky své rozloze 697 km2 jde o nejmenší stát jihovýchodní Asie. Singapur má necelých 5 milionů obyvatel, 78 % populace tvoří Číňané. Byl založen roku 1819 Brity jako konkurent v té době nejdůležitějšího obchodního uzlu regionu, tj. Malaky. Singapur se postupně vyvinul v jedno z nejdůležitějších dopravních a obchodních center v celé Asii. Ekonomika je postavena na exportu spotřební elektroniky, informačních technologií a farmaceutických produktů. Důležitou roli zde hraje i finanční sektor, který se v posledních letech velice rychle rozvíjí. Úspěch ekonomiky Singapuru je založen především na přechodu z produkce textilních výrobků, u kterých je nízká přidaná hodnota, na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. To bylo umožněno díky vysoce kvalifikované pracovní síle, státním investičním pobídkám a rozvinuté infrastruktuře, což způsobilo příliv zahraničních investic. V letech 2004 až 2008 byl růst reálného HDP průměrně 6,8 %, ovšem v roce 2009 došlo k poklesu vzhledem k celosvětové finanční krizi. Vláda nicméně předpovídá opětovný ekonomický růst v roce 2010 (viz obrázek č. 4). (18)

Jihovýchodní Asie

31

Vývoj HDP, Singapur 350 300

HDP v mld.

250 200 150 100 50 0 1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 4 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF, upraveno

2.3.9

Thajsko

Thajsko neboli celým názvem Thajské království je jediným státem jihovýchodní Asie, který nebyl za celou dobu své existence pod koloniální nadvládou. Je to 20. nejlidnatější země světa s populací dosahující 67 milionů obyvatel. Země se v posledních několika letech potýká s politickou nestabilitou, kterou započal vojenský převrat v roce 2006. Tato politická krize způsobila především útlum rozvoje cestovního ruchu. Při protestech v roce 2008 musely být uzavřeny mezinárodní letiště a v zemi se také snížila bezpečnost. V roce 2009 bylo kvůli demonstracím dokonce zrušeno setkání států ASEAN v Phuketu. Ekonomika Thajska byla na začátku 2. poloviny 20. století založena převážně na zemědělství. Důležitou plodinou byla rýže, která byla spolu s cínem a gumou hlavním vývozním artiklem. Postupně však vláda země začala přeměňovat ekonomiku závislou na zemědělství v ekonomiku, jejímž hnacím motorem měla být výroba textilií, spotřebního zboží a případně elektroniky. Reformy, které měly povzbudit investory a soukromý sektor, byly v zemi úspěšné. Mezi lety 1963 a 1997 byla thajská ekonomika jedna z nejrychleji se rozvíjejících na světě. Právě thajská ekonomika v roce 1997 odstartovala asijskou finanční krizi, která nejvíce zasáhla státy jihovýchodní Asie. Nicméně od roku 2000 ekonomika země již vykazovala reálný růst HDP (viz obrázek č. 5). V současné době má největší podíl na HDP sektor služeb (45 %), a to především díky cestovnímu ruchu. (19)

32

Jihovýchodní Asie

Vývoj HDP, Thajsko 700

600

HDP v mld.

500

400

300

200

100 1990

1995

2000

2005

2010

Obr. 5 Vývoj HDP v paritě kupní síly vyjádřeno v mezinárodních dolarech, zdroj: MMF, upraveno

2.3.10 Vietnam Dějiny Vietnamu ve 20. století jsou bohužel velmi bohaté na válečné konflikty. Jedním z nejdůležitějších byla válka ve Vietnamu, která skončila vznikem státu pod komunistickou nadvládou. Tento moment ovlivnil vývoj ekonomiky země s více než 89 miliony obyvatel (rok 2010) na několik desetiletí. Ekonomika se začala ubírat směrem centrálně plánovaných ekonomik „východního bloku“, což pro zemi znamenalo zrušení soukromého podnikání a vlastnictví půdy. Obrat pro vývoj ekonomiky země nastal v roce 1986, kdy si místní vláda uvědomila nutnost změn. Došlo k postupné liberalizaci ekonomiky a odklonu od centrálního plánování směrem k tržní ekonomice. Tento proces byl však velmi pomalý a provázel Vietnam celá 90. léta. Přes řadu reforem je stále hospodářství země založeno na zemědělství. Tento sektor zaměstnává přes 50 % obyvatelstva a tvoří 21 % HDP. V zemědělství je důležitým odvětvím rybolov. Krevety, chobotnice, kraby a humři mají velký podíl na exportu společně s vývozem sladkovodních ryb chovaných na řece Mekong. Cement, hnojiva a ocel jsou nejčastějšími produkty průmyslu. V posledních letech se rychle rozšiřuje výroba oblečení a automobilových součástí. V roce 2007 země dosáhla úspěchu, podařilo se jí totiž po letech vyjednávání vstoupit do WTO. (20)

Obchodní politika EU

33

3 Obchodní politika EU Členské státy Evropské unie praktikují vůči třetím zemím společnou obchodní politiku. Ta se týká veškerých obchodních aktivit a každá země EU se zavázala tuto politiku, která je součástí Smlouvy o fungování Evropské unie, dodržovat. Společná obchodní politika, jak je charakterizována Ministerstvem průmyslu a obchodu, se týká zejména upravování celních sazeb, uzavíraní celních a obchodních dohod při obchodováním se zbožím a službami, a dále též obchodních aspektů duševního vlastnictví, přímých zahraničních investic, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiky a opatření na ochranu přírody, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná obchodní politika EU je prováděna na základě opatření, která jsou určena Evropským parlamentem a Radou. Uzavírání smluv s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zajišťuje Evropská komise, která získává mandát od Rady. Veškeré sjednané dohody musí být slučitelné s vnitřními směrnicemi pro společnou obchodní politiku EU. Každý členský stát EU může ovlivňovat obchodní politiku EU prostřednictvím Výboru pro obchodní politiku. Další možnost pro vlastní návrhy a připomínky mají zástupci států možnost přednést v poradních a asistenčních výborech pro obchodní otázky. Výbor pro obchodní politiku se skládá z komisí, které jsou specializovány na služby, investice, textil, ocel a na další odvětví průmyslu. Zde se také řeší otázky multilaterálních a bilaterálních dohod, strategické koncepce obchodu a případné potíže při vývozu určitého zboží. EU se pomocí společné obchodní politiky snaží dosáhnout celosvětové liberalizace obchodu. Klíčem k liberalizaci obchodu je zrušení nebo snížení cel a odstranění dalších překážet volného obchodu, a tím lze získat globální spravedlivou hospodářskou soutěž, která zvyšuje efektivitu podniků zapojených do obchodních kontraktů. Dalším cílem EU v oblasti mezinárodního obchodu je podpora rozvojových zemí. Při dovozu zboží z rozvojových zemí uplatňuje EU preferenční nebo nulová cla. U 49 nejchudších zemí světa je dovoz z těchto zemí od cla zcela osvobozen. S největšími obchodními partnery však EU nemá uzavřené zvláštní obchodní dohody, a veškerý obchod se tak řídí pravidly WTO. Jedná se například o USA, Čínu a Japonsko. K celosvětové liberalizaci obchodu má přispět tzv. Rozvojová agenda z Dohá. Ta propojuje problematiku přístupu na globální trh a přináší nové mnohostranné dohody. Jednání o jejím uzavření však od roku jejího vzniku v roce 2001 narážejí na řadu překážek. Největší bariéru, která brání dokončení jednání, představuje obchod se zemědělskými produkty, kde se objevují rozpory mezi rozvojovými a vyspělými státy. EU nicméně vyvíjí tlak na uzavření této agendy a podle posledního zasedání států G-20 a členů APEC v listopadu 2010 by se tak mohlo stát v roce 2011. (33)

34

3.1

Obchodní politika EU

Obchodní vztahy EU s jihovýchodní Asií

První jednání mezi zeměmi ASEAN a Evropským hospodářským společenstvím proběhly už v roce 1977. V roce 1980 došlo mezi společenstvím ASEAN a EHS k podepsání smlouvy o spolupráci v několika klíčových oblastech. V současné době probíhá politická, bezpečnostní, ekonomická, obchodní, kulturní, sociální a rozvojová kooperace v těchto klíčových oborech. Státy ASEAN představují pro EU velmi důležité obchodní partnery. Proto se zástupci EU snaží vyjednat s nimi co nejlepší podmínky pro obchod. Na řadu členských zemí ASEAN však musela EU uvalit antidumpingová opatření týkající se produktů především z chemického a ocelářského průmyslu. Přijmutí těchto ochranářských prvků bylo nevyhnutelné z hlediska zachování spravedlivé hospodářské soutěže. (22) Na setkání v Madridu v květnu roku 2010 se ministerští zástupci EU a ASEAN dohodli, a to i přes některé překážky v jednáních o ekonomické spolupráci, na rozšíření kooperace. Ta se týká především zajištění potravin a energií pro rychle rostoucí populaci v jihovýchodní Asii, rozvoje alternativních zdrojů energie, zvýšení kvality statistických dat poskytovaných státy ASEAN, rozvoje civilní satelitní navigace v regionu, letecké dopravy a rozvíjení spolupráce na vědeckých výzkumných projektech. (5) Od roku 2007, kdy byla zahájena jednání o uzavření zóny volného obchodu mezi EU a ASEAN, probíhají velmi zdlouhavé rozhovory, které narážejí na řadu překážek, a v roce 2009 byla tato jednání po oboustranné dohodě dočasně pozastavena. Proto se EU v poslední době uchýlila ke změně strategie a snaží se o uzavření FTA s jednotlivými zeměmi společenství. Mezi první státy, se kterými bylo v roce 2010 zahájeno jednání o FTA, jsou Singapur a Vietnam (24). Téměř jedna třetina obchodu se zbožím a se službami mezi EU a ASEAN se odehrává prostřednictvím Singapuru, což z něj dělá nejdůležitějšího obchodního partnera v jihovýchodní Asii. Nezanedbatelnou složkou jsou investice uskutečněné mezi EU a Singapurem, jejichž objem v roce 2007 činil přibližně 100 miliardy eur. Vietnam je pátým největším obchodním partnerem mezi státy ASEAN. V posledním desetiletí prošla tato země razantní ekonomickou a sociální transformací a dnes se vyznačuje jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Asii a otevřeností pro mezinárodní obchod. V dalších letech jsou naplánovány rozhovory o FTA s Thajskem, Malajsií, Indonésií a Filipínami. (23)

Makroekonomická analýza

35

4 Makroekonomická analýza Podrobný popis obchodních vztahů s regionem jihovýchodní Asie je demonstrován pomocí statistik obchodu mezi EU a státy ASEAN v letech 1999 až 2009. Analýza je zaměřena na export a import EU se zaměřením na sledovanou oblast. Posouzení těchto ukazatelů a jejich vliv na celkový obchod a hrubý domácí produkt EU jsou nedílnými předpoklady k rozboru dané problematiky.

4.1 Metodika K dosažení cíle této práce je nezbytně nutné získat data, která přesně vystihují danou problematiku a jsou navzájem porovnatelná. Pro rozbor těchto dat jsou použity metody statistické analýzy a hlavními nástroji jsou poměrové ukazatele a analýzy časových řad. Před započetím samostatné práce bylo zcela nezbytné nastudovat literaturu týkající se historie jihovýchodní Asie a vývoje jejích vazeb na země EU. Popis ekonomiky jednotlivých států sdružení ASEAN byl potřebný kvůli prognóze budoucího vývoje místních ekonomik. Bylo také nutné posoudit zahraniční politiku EU s ohledem na jejich vazby s třetími zeměmi a také to, jaký bude předpokládaný vývoj těchto vztahů. 4.1.1

Popis vstupních dat

Data, která byla použita v této práci, byla získána z databází významných celosvětových organizací a agentur. Hlavním měřítkem vhodnosti těchto dat byla jejich srovnatelnost. Při uvádění HDP členských států ASEAN byly použity údaje z databáze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Data byla získána z databáze MMF aktualizované v říjnu roku 2010 a představují časový úsek od roku 1990 až do roku 2010. Pro hodnoty HDP roku 2010 jsou použity odhady MMF. Nejdůležitější data tvoří objem obchodu uskutečněný mezi EU a sdružením ASEAN, popř. jednotlivými státy jihovýchodní Asie. Tyto údaje pocházejí z databáze Evropského statistického úřadu (Eurostat). Data představují objem obchodu od roku 1999 do roku 2009. Všechny členské státy EU musejí ve svých statistikách rozlišovat obchod, který se uskutečňuje na trhu uvnitř EU, a obchod s třetími zeměmi, který je v této práci analyzován se zaměřením na zkoumanou geografickou oblast. Objem obchodu mezi členy ASEAN a EU byl vypočítán součtem objemu obchodů jednotlivých států ASEAN a EU (u EU bylo počítáno s 27 členskými státy). Statistiky obchodu byly členěny podle kombinované nomenklatury (CN8). Údaje o obchodu mezi Českou republikou (ČR) a zeměmi jihovýchodní Asie byly získány stejnou metodou jako v předchozím případě. Hodnota vývozu a dovozu je odvozena od fakturované hodnoty zboží a její součástí jsou přímé náklady na dovoz či vývoz, které zahrnují např. náklady na dopravu a pojištění. Hodnoty zahraničního obchodu se sledují v národních mě-

36

Makroekonomická analýza

nách a pro konverzi z cizí měny na domácí se používá kurz určený v souladu s ustanovením článků 169–171 nařízení komise č. 2454/1993. Tyto kurzy jsou např. v ČR zveřejňovány na stránkách Celní správy. Hodnoty importu a exportu jsou v této práci uváděny v eurech a k přepočtu měny nečlenských států Eurozóny se využívá průměrný měsíční devizový kurz centrální banky daného státu. 4.1.2

Metody sloužící k rozboru dat

Jednou ze základních metod analýzy dat je posoudit jejich vývoj v čase. K tomu slouží časové řady a jejich popis. Časové řady jsou posloupností hodnot určitého statistického ukazatele uspořádaného z hlediska času od minulosti do přítomnosti. Ukazatel musí být věcně a prostorově vymezen po celé sledované období. V této práci jsou využity časové řady intervalové s konstantní délkou intervalu jeden rok. Klasická analýza časových řad vychází z předpokladu, že každá časová řada může obsahovat 4 složky.  Trendová složka je obecná tendence vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Může být rostoucí, klesající nebo existuje řada bez trendu.  Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky. Perioda opakování je menší než celkové sledované období.  Cyklická složka udává kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje.  Náhodná složka se nedá popsat žádnou funkcí času. Objevuje se po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky. Při analýze časové řady se nejčastěji předpokládá aditivní model, který popisuje chování dané časové řady. Jednotlivé složky vývoje se tedy sčítají a dostaneme rovnici ve tvaru: y y  Tt  S t  C t   t

(1)

Analýza jednotlivých složek časové řady se provádí pomocí regresní analýzy, kdy za nezávislou proměnnou dosadíme čas. Časovou proměnnou můžeme pak vyjádřit v jakýchkoli časových jednotkách s libovolným začátkem. V této práci je provedena pouze analýza trendové složky. Pro sezónní složku jsou typické čtvrtletní údaje, se kterými se v této práci nepočítá. Analýza cyklické složky by připadala v úvahu u delší časové řady, pro jedenáct údajů se takový rozbor jeví jako irelevantní. (25) Při analýze trendu se snažíme vybrat takovou funkci, která co nejlépe popíše daný časový vývoj určitého ukazatele. Na proložení se nejčastěji využívají lineární, polynomické a exponenciální funkce. Jednotlivé parametry funkcí jsou odhadnuty pomocí metody nejmenších čtverců. Výsledky této analýzy lze použít k nalezení údajů, pro které chybí měření nebo pozorování, jde o interpolaci. V této práci jsou výsledky analýzy použity pro odhad budoucího vývoje obchodu s regionem jihovýchodní Asie. U odhadu je však přihlédnuto k problému, že ma-

Makroekonomická analýza

37

tematické funkce popisující trendovou složku časové řady neberou v úvahu politicko-ekonomické veličiny, které se nejvíce podílejí na vývoji zahraničního obchodu. Další analýza časové řady je možná pomocí ukazatelů, které se používají jako míry dynamiky časové řady (2). Nejjednodušší mírou dynamiky je absolutní přírůstek, který vyjadřuje změnu hodnoty v čase t proti času t-1 pro předpokládanou časovou řadu yt, t = 1, ..., T. Matematicky jej můžeme vyjádřit jako rovnici: (2)

y t  y t  y t 1 Dalším ukazatelem je průměrný absolutní přírůstek. T

 y 

t

t 2

T 1



y t  y1 T 1

(3)

Následující ukazatel míry dynamiky časových řad je koeficient růstu, někdy uváděný jako tempo růstu. Po vynásobení stem udává na kolik procent hodnoty v čase t-1 vzrostla hodnota v čase t.

kt 

yt y t 1

(4)

Pomocí geometrického průměru získáme z jednotlivých koeficientů růstu průměrný koeficient růstu. k  T 1 k1  k 2  ...  k T  T 1

yT y1

(5)

Míru dynamiky časové řady lze určit i pomocí relativního přírůstku a po vynásobení stem nám říká, o kolik procent se změnila hodnota časové řady v čase t oproti času t-1.

t 

y t y  t 1 y t 1 y t 1

(6)

Posledním ukazatelem popisujícím míru dynamiky je průměrný relativní přírůstek.

  k 1

(7)

K popisným charakteristikám časové řady patří i aritmetický průměr. Pro intervalové časové řady se vypočítá pomocí prostého aritmetického průměru.

38

Makroekonomická analýza T

y y

t

t 1

T

(8)

4.2 Obchod mezi EU a sdružením ASEAN Obchod mezi evropskými státy a jihovýchodní Asií má dlouhou tradici. Od vzniku regionálního sdružení ASEAN jsou každý rok vedena jednání o nových obchodních možnostech a dohodách mezi EU a touto organizací. V posledních dvou letech se odstoupilo od jednání o vzniku FTA mezi EU a ASEAN a na řadu přišla bilaterální jednání s jednotlivými členskými státy. Tato situace byla způsobena především politickými problémy některých členských zemí. Vývoj obchodu mezi EU a ASEAN v letech 1999 až 2009 je zachycen na obrázku č. 6. V celém sledovaném časovém období dosahoval rozdíl mezi exportem a importem záporných hodnot. V každém roce se tedy dovezlo více zboží ze zemí sdružení ASEAN než bylo vyvezeno z EU do sledované oblasti. Největší rozdíl mezi vývozem a dovozem byl zaznamenán v roce 2000 a činil 33,5 miliardy eur. Naopak v posledním sledovaném roce byl rozdíl téměř o polovinu menší a nabyl hodnoty 17,6 miliardy eur. Nejvyšší dovoz byl zaznamenán v roce 2007 a jeho hodnota byla 80,66 miliardy eur. Nejvyšší vývoz byl v následujícím roce a dosáhl objemu 55,69 miliardy eur. V průběhu sledovaného období došlo dvakrát k poklesu objemu obchodu se zbožím. První pokles proběhl v letech 2001 až 2003. Byl způsoben opožděnými dopady asijské finanční krize a především celosvětovým poklesem obchodu v důsledku války v Iráku. Druhý, ale výraznější pokles nastal v roce 2009 a jeho příčinou byla globální finanční krize, která vznikla v USA. Výraznější pokles byl zaznamenán u importu zboží a činil téměř 12 miliardy eur. Pokles exportu do zemí ASEAN nebyl tak výrazný a spadl z hodnoty 55,69 miliardy eur v roce 2008 na 50,29 miliardy eur v roce 2009.

Makroekonomická analýza

39

100

Objem obchodu v mld. eur

80

60

40

20

0

-20

99 19

00 20

01 20

02 20

03 20

04 20

05 20

06 20

07 20

08 20

09 20

-40 Dovoz

Obr. 6

Vývoz

Bilance

Obchod EU s ASEAN v letech 1999 až 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

K analýze vývozu z EU do zemí ASEAN byly využity popisné charakteristiky časové řady a ukazatele míry dynamiky. V tabulce č. 1 jsou vypočítány absolutní přírůstky, koeficienty růstu a relativní přírůstky. Hodnoty vývozu jsou uváděny v miliardách eur. Tab. 1

Míry dynamiky časové řady vývozu EU do ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vývoz 32,13 41,86 43,96 40,61 39,40 43,06 45,29 48,81 54,49 55,69 50,29

∆yt 9,73 2,10 -3,35 -1,21 3,66 2,23 3,52 5,68 1,20 -5,40

kt 1,30 1,05 0,92 0,97 1,09 1,05 1,08 1,12 1,02 0,90

δt 0,30 0,05 -0,08 -0,03 0,09 0,05 0,08 0,12 0,02 -0,10

Průměrný absolutní přírůstek byl 1,816 miliardy eur. Hodnota průměrného koeficientu růstu činila 1,046. Průměrná hodnota vývozu byla za sledované období

40

Makroekonomická analýza

45,05 miliardy eur. Z tabulky č. 1 je patrné, že největší nárůst vývozu byl zaznamenán mezi lety 1999 a 2000, kdy vzrostl v absolutních hodnotách o 9,73 miliardy eur. V relativním vyjádření to znamená nárůst vývozu o 30 %. Největší pokles vývozu pak přišel v důsledku finanční krize v roce 2009, kdy vývoz klesl o 5,4 miliardy eur, což v procentuálním vyjádření je pokles o 10 %. Nicméně lze říci, že za celé sledované období rostl vývoz průměrně o 4,6 %. V absolutním vyjádření rostl vývoz průměrně o 1,816 miliardy eur. Analýza dovozu zboží ze států jihovýchodní Asie byla provedena identicky jako analýza vývozu v předchozím odstavci. Jednotlivé ukazatele jsou znázorněny v tabulce č. 2. Hodnoty dovozu jsou uváděny v miliardách eur. Tab. 2 výpočet

Míry dynamiky časové řady dovozu do EU ze zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Dovoz 58,03 75,39 71,16 68,11 66,2 69,54 71,67 78,82 80,66 79,69 67,93

∆yt 17,36 -4,23 -3,05 -1,91 3,34 2,13 7,15 1,84 -0,97 -11,76

kt 1,30 0,94 0,96 0,97 1,05 1,03 1,10 1,02 0,99 0,85

δt 0,30 -0,06 -0,04 -0,03 0,05 0,03 0,10 0,02 -0,01 -0,15

Podobně jako v případě vývozu i dovoz ze sdružení ASEAN do EU zaznamenal největší nárůst v roce 2000, kdy vzrostl o 17,36 miliardy eur oproti předchozímu roku. Relativní přírůstek v roce 2000 byl 30 %. Od roku 2001 však dochází k již zmíněnému poklesu dovozu. Tento pokles se zastavil až v roce 2004, kdy došlo opět k růstu. V období let 2001 až 2003 bylo průměrné tempo růstu -3,5 %. Největší propad dovozu nastal v roce 2009, kdy oproti předchozímu roku bylo dovezeno o 11,76 miliardy eur méně zboží. Pokles dovozu v roce 2009 činil 15 %. Průměrně bylo v letech 1999 až 2009 každoročně dovezeno zboží v hodnotě 71,56 miliardy eur. Průměrný absolutní přírůstek činil 0,99 miliardy eur a průměrné tempo růstu za sledované období bylo 1,6 %. Špatné výsledky průměrného tempa růstu a průměrného absolutního přírůstku jsou způsobeny především výrazným poklesem objemu dovozu v roce 2009, kdy byl celosvětový obchod poznamenán krizí. Pokud bychom z časové řady dovozu vypustili rok 2009 bylo by průměrné tempo růstu v letech 1999 až 2008 rovno 3,2 %. V tabulce č. 3 je porovnání dovozu ze zemí ASEAN s celkovým dovozem do EU v letech 1999 až 2009. Hodnota dovozu je udávána v miliardách eur. Tabulka také obsahuje procentuální vyjádření podílu dovozu ze sdružení ASEAN na celkovém dovozu z třetích zemí do EU.

Makroekonomická analýza

41

Tab. 3 Podíl dovozu ze zemí skupiny ASEAN na celkovém dovozu EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Dovoz z ASEAN 58,03 75,39 71,16 68,11 66,20 69,54 71,67 78,82 80,66 79,69 67,93

Dovoz do EU celkem 743,30 992,70 979,14 936,97 935,27 1027,52 1179,57 1352,79 1434,01 1564,95 1199,20

poměr v % 7,81 7,59 7,27 7,27 7,08 6,77 6,08 5,83 5,62 5,09 5,66

Z tabulky č. 3 je patrné, že podíl na celkovém dovozu do EU se postupně od roku 1999 do roku 2009 snižoval. Maximální hodnoty dosáhl v roce 1999 a to 7,81 %. Podíl na celkovém dovozu se snižoval i přesto, že v průběhu sledovaného období docházelo k průměrnému ročnímu nárůstu dovozu o 1,6 %. Tato situace je způsobena faktem, že průměrné tempo růstu celkového dovozu do EU bylo v letech 1999 až 2009 vyšší a činilo 4,9 %. Tabulka č. 4 obsahuje údaje o vývozu do zemí ASEAN a o celkovém vývozu EU do třetích zemí. Hodnoty vývozu jsou opět udávány v miliardách eur a tabulka znázorňuje také podíl vývozu z EU do zemí jihovýchodní Asie na celkovém vývozu EU. Tab. 4 výpočet

Podíl vývozu do zemí skupiny ASEAN na celkovém vývozu EU, zdroj: Eurostat, vlastní

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vývoz do ASEAN 32,13 41,86 43,96 40,61 39,40 43,06 45,29 48,81 54,49 55,69 50,29

Vývoz z EU celkem 683,1 849,7 884,7 891,9 869,2 953,0 1052,7 1160,1 1240,5 1309,8 1094,4

poměr v % 4,70 4,93 4,97 4,55 4,53 4,52 4,30 4,21 4,39 4,25 4,60

42

Makroekonomická analýza

Podíl vývozu do států sdružení ASEAN na celkovém vývozu EU se po celou dobu sledovaného období choval téměř konstantně a udržoval se v intervalu od 4,21 % do 4,97 %. Průměrné tempo růstu celkového vývozu EU bylo za sledované období 4,8 % a je téměř totožné s průměrným tempem růstu vývozu do zemí ASEAN, které bylo za sledované období 4,6 %. Tím lze vysvětlit celkem stabilní podíl vývozu do ASEAN na celkovém vývozu EU. Celkový obrat obchodu mezi EU a státy sdružení ASEAN byl v roce 2009 118,22 miliardy eur. Díky této hodnotě představuje skupina ASEAN 5. největšího obchodního partnera EU. V Asii tak jde o 2. největšího obchodního partnera EU hned po Číně. Na obrázku č. 7 je znázorněn procentuální podíl států, kteří měli v roce 2009 největší obchodní obrat ve vzájemném obchodě s EU.

6,9% 15,4%

52,5%

12,5%

5,0%

Švýcarsko

USA

Čína

Rusko

ASEAN

7,7%

Ostatní

Obr. 7 Největší obchodní partneři EU v závislosti na obratu obchodu v roce 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Z obrázku je patrné, že obchod s regionem jihovýchodní Asie je pro EU velice důležitý. Pro země ASEAN je obchodní spolupráce s EU nepostradatelná, protože samotná EU je pro tento region 2. největším obchodním partnerem s podílem 11,2 %. V celkovém objemu obchodu předstihlo společenství ASEAN v Asii takové státy, jako jsou Japonsko, Turecko, Jižní Koreu a Indii. Ze států sdružených v ASEAN je největším obchodním partnerem EU Singapur s obratem obchodu 35,019 miliardy eur a patří mu celkově 12. příčka s podílem 1,5 %.

Makroekonomická analýza

43

4.3 Obchod mezi Českou republikou a sdružením ASEAN Obchodní vztahy mezi ČR a státy ASEAN nejsou natolik rozvinuté jako vztahy EU a ASEAN. S většinou zemí jihovýchodní Asie začala ČR obchodovat až po roce 1989. Vývoj obchodu s tímto regionem v letech 1999 až 2009 je zachycen na obrázku č. 8. Jak je možné z obrázku vyčíst, po celé sledované období se bilance obchodu pohybovala v záporných hodnotách. 2,0

Objem obchodu v mld. eur

1,5

1,0

0,5

0,0

-0,5

99 19

00 20

01 20

02 20

03 20

04 20

05 20

06 20

07 20

08 20

09 20

-1,0

-1,5 Dovoz

Obr. 8 čet

Vývoz

Bilance

Obchod ČR se sdružením ASEAN v letech 1999 až 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpo-

Hodnota vývozu do zemí ASEAN byla v daném časovém úseku poměrně stabilní a pohybovala se od 169 miliónů eur v roce 1999 až po 385 miliónů v roce 2007. Naopak dovoz do ČR prošel několika extrémními výkyvy a zásadně se liší od průběhu dovozu do EU. Dovoz do ČR ze států ASEAN byl nejvyšší v roce 2003 (1,485 miliardy eur), kdy naopak dovoz do EU zažíval největší útlum od roku 2000. Na dovoz do ČR neměla prozatím vliv globální finanční krize, protože vzrostl oproti roku 2007 i 2008 a dosáhl 3. nejlepší hodnoty za sledované období (1,116 miliardy eur). Největší propad zaznamenal import ze zemí ASEAN v roce 2005, když oproti roku 2003 klesl o téměř miliardu eur. Rozdíl dovozu a vývozu nabyl nejhorších hodnot v letech 2002 a 2003, kdy činil -1,019, resp. 1,269 miliardy eur. Analýza vývozu a dovozu zboží do ČR byla provedena stejně jako analýza těchto ukazatelů pro EU. V tabulce č. 5 je znázorněn vývoz v miliardách eur

44

Makroekonomická analýza

v letech 1999 až 2009 spolu s absolutními přírůstky, koeficienty růstu a relativními přírůstky. Tab. 5 čet

Míry dynamiky časové řady vývozu ČR do zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní výpo-

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vývoz 0,169 0,251 0,226 0,249 0,218 0,248 0,272 0,318 0,385 0,372 0,265

∆yt 0,082 -0,025 0,023 -0,031 0,030 0,025 0,045 0,067 -0,012 -0,108

kt 1,49 0,90 1,10 0,87 1,14 1,10 1,17 1,21 0,97 0,71

δt 0,49 -0,10 0,10 -0,13 0,14 0,10 0,17 0,21 -0,03 -0,29

Průměrné tempo růstu vývozu bylo za sledované období 4,6 %. Tento ukazatel je ovlivněn nízkou hodnotou vývozu v roce 1999, která činila pouze 169 miliónů eur. Při očištění časové řady o první a poslední údaj o vývozu bude činit průměrné tempo růstu v letech 2000 až 2008 4,0 %. Po této úpravě se ukazatel jeví více vypovídající a není ovlivněn příliš nízkou hodnotou z roku 1999 ani krizovým rokem 2009. V roce 2009 došlo k poklesu exportu do jihovýchodní Asie o téměř 30 %, což je v absolutním vyjádření pokles o 108 miliónů eur oproti předchozímu roku. Největší nárůst vývozu byl zaznamenán v roce 2000 a 2007, kdy vzrostl o 49 %, resp. 21 %. Průměrný absolutní přírůstek vývozu byl v letech 1999 až 2009 9,6 miliónu eur a průměrně bylo každoročně vyvezeno do ASEAN zboží v hodnotě 270 miliónu eur. V tabulce č. 6 jsou uvedeny hodnoty dovozu v miliardách eur spolu s mírami dynamiky dané časové řady. Průměrné tempo růstu dovozu bylo v letech 1999 až 2009 12,4 %. Průměrný absolutní přírůstek dovozu činil každoročně 76,8 miliónu eur. Průměrná hodnota dovozu ze států sdružení ASEAN byla 877 miliónů eur. Největší nárůst zaznamenal dovoz v letech 2000 až 2002, kdy vzrostl oproti předchozímu roku minimálně o 50 %. Naopak největší propad dovozu přišel v roce 2005. V tomto roce proti předchozímu roku došlo k poklesu o 43 % a oproti roku 2003 dokonce o 66,4 %. Dovoz nebyl ve sledovaném období významně poškozen celosvětovou finanční krizí, když v průběhu let 2008 a 2009 rostl o 15 %, resp. 4 %. Průměrné tempo růstu pro období od roku 2006 do roku 2009 nabylo hodnoty 17,4 %. Průměrná hodnota dovozu ze zemí ASEAN značně převyšuje průměrnou hodnotu vývoz z ČR do tohoto regionu a je více jak 3x vyšší.

Makroekonomická analýza Tab. 6 výpočet

45

Míry dynamiky časové řady dovozu do ČR ze zemí ASEAN, zdroj: Eurostat, vlastní

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Dovoz 0,348 0,521 0,848 1,269 1,485 0,884 0,499 0,689 0,926 1,069 1,116

∆yt 0,173 0,328 0,420 0,216 -0,601 -0,384 0,189 0,238 0,143 0,047

kt 1,50 1,63 1,50 1,17 0,60 0,57 1,38 1,34 1,15 1,04

δt 0,50 0,63 0,50 0,17 -0,40 -0,43 0,38 0,34 0,15 0,04

Tabulka č. 7 znázorňuje import a export ze zemí ASEAN v poměru k celkovému importu a exportu ČR. Hodnoty jednotlivých vývozů a dovozů jsou udávány v miliardách eur a vztahují se k sledovanému období let 1999 až 2009. Tab. 7 Podíl dovozu a vývozu mezi ČR a ASEAN na celkovém dovozu a vývozu ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Dovoz do ČR celkem 26,706 34,619 40,529 42,995 45,728 56,248 61,500 74,220 86,224 96,572 75,340

Dovoz z ASEAN 0,348 0,521 0,848 1,269 1,485 0,884 0,499 0,689 0,926 1,069 1,116

Poměr v % 1,302 1,504 2,093 2,950 3,246 1,571 0,812 0,928 1,074 1,107 1,481

Vývoz z ČR celkem 24,917 31,501 37,208 40,706 43,053 55,460 62,785 75,604 89,382 99,809 81,009

Vývoz do ASEAN 0,169 0,251 0,226 0,249 0,218 0,248 0,272 0,318 0,385 0,372 0,265

Poměr v % 0,679 0,798 0,608 0,612 0,506 0,447 0,434 0,420 0,431 0,373 0,327

Největší podíl na celkovém dovozu zaznamenal import zboží ze zemí ASEAN v roce 2003 a v procentuálním vyjádření činil 3,25 %. Vzhledem k průměrnému tempu růstu celkového dovozu do ČR 10,93 % a poklesu dovozu ze států sdružení ASEAN v roce 2005 se v posledních třech letech ustálil podíl na celkovém dovozu do ČR na hodnotě od 1,074 % do 1,481 %. Finanční krize mírně vylepšila poměr dovozu z ASEAN k celkovému dovozu, protože celkový dovoz do ČR v roce 2009 klesl o téměř 22 % a dovoz z jihovýchodní Asie naproti tomu vzrostl oproti roku 2008 o 4 %.

46

Makroekonomická analýza

Podíl vývozu do zemí ASEAN na celkovém vývozu ČR se v průběhu sledovaného období snížil z 0,679 % na 0,327 %. Největší podíl na poklesu podílu má průměrné tempo celkového vývozu z ČR, které bylo v letech 1999 až 2009 12,5 %, naopak průměrné tempo vývozu do ASEAN bylo pouze 4,6 %. Největší podíl vývozu do zemí skupiny ASEAN byl zaznamenán v roce 2000 a činil 0,798 %. Nejnižší podíl na celkovém vývozu byl v roce 2009 a činil 0,327 %. Jak je z tabulky č. 7 patrné, vývoz do zemí ASEAN byl ovlivněn celosvětovou finanční krizí, a proto v letech 2008 a 2009 jeho hodnota klesala a zmenšoval se i podíl na celkovém vývozu z ČR. Mezi země v jihovýchodní Asii, do kterých ČR vyvezla v roce 2009 nejvíce zboží patří Singapur, Thajsko a Malajsie. Do Singapuru bylo vyvezeno zboží v celkové hodnotě přesahující 62 miliónů eur. K největším dovozcům do ČR v roce 2009 patří stejná trojice států ovšem s prohozeným pořadím na prvních dvou místech. Thajsko se stalo největším dovozcem ze zemí ASEAN v roce 2009 s hodnotou dovozu dosahující téměř půl miliardy eur.

4.4 Podíl obchodu se zeměmi ASEAN na HDP EU a ČR Jednou z částí analýzy vlivu obchodu EU a ČR se zeměmi skupiny ASEAN je dopad těchto aktivit na HDP EU a ČR. Je vypočten jak procentuální podíl celkového vývozu a dovozu EU a ČR, tak i procentuální podíl dovozu z nich a vývozu do států ASEAN na daném HDP. Analýza vychází z výdajové metody, ve které jsou do konečného výpočtu zakomponovány hodnoty exportu a importu. Nejprve je znázorněn teoretický vliv samostatného dovozu a vývozu na HDP pro názorné porovnání velikosti těchto ukazatelů k HDP. V další části jsou pak tabulky obsahující hodnoty podílu obchodní bilance na HDP EU a ČR. 4.4.1

Podíl dovozu a vývozu na tvorbě HDP EU

Tabulka č. 8 obsahuje hodnoty celkového vývozu EU a vývozu EU do zemí sdružení ASEAN, které jsou uvedeny v miliardách eur. V každém roce sledovaného období je vypočten procentní podíl vývozu na HDP EU. Tab. 8

Podíl vývozu z EU do zemí ASEAN na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

HDP EU 8589,71 9209,17 9588,08 9950,22 10118,46 10616,83 11071,51 11699,10 12396,43

Vývoz z EU celkem 683,10 849,70 884,70 891,90 869,20 953,00 1052,70 1160,10 1240,50

Podíl v % 7,95 9,23 9,23 8,96 8,59 8,98 9,51 9,92 10,01

Vývoz do ASEAN 32,13 41,86 43,96 40,61 39,40 43,06 45,29 48,81 54,49

Podíl v % 0,37 0,45 0,46 0,41 0,39 0,41 0,41 0,42 0,44

Makroekonomická analýza 2008 2009

12493,12 11782,58

47 1309,80 1094,40

10,48 9,29

55,69 50,29

0,45 0,43

Procentuální podíl celkového vývozu zboží z EU do třetích zemí na HDP EU se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí od 7,95 % v roce 1999 po maximální hodnotu 10,48 % v roce 2008. Podíl exportu do zemí ASEAN na HDP EU se v letech 1999 až 2009 pohyboval v intervalu od 0,37 % do 0,46 %. Průměrný podíl na HDP EU byl 0,42 %. V letech 2005 až 2008 se podíl exportu do zemí ASEAN na HDP EU postupně zvyšoval, avšak v roce 2009 došlo k útlumu patrně způsobeném globální krizí. Dopady dovozu zboží z jihovýchodní Asie na HDP EU jsou analyzovány podobně jako v předchozím případě pomocí podílu vyjádřeného v procentech. Poměrům je přiřazeno záporné znaménko z důvodu negativního dopadu na celkový HDP. Hodnoty importu a HDP jsou v tabulce č. 9 uváděny v miliardách eur. Tab. 9

Podíl dovozu ze zemí ASEAN na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP EU 8589,71 9209,17 9588,08 9950,22 10118,46 10616,83 11071,51 11699,10 12396,43 12493,12 11782,58

Dovoz do EU celkem 743,30 992,70 979,14 936,97 935,27 1027,52 1179,57 1352,79 1434,01 1564,95 1199,20

Podíl v % -8,65 -10,78 -10,21 -9,42 -9,24 -9,68 -10,65 -11,56 -11,57 -12,53 -10,18

Dovoz z ASEAN 58,03 75,39 71,16 68,11 66,20 69,54 71,67 78,82 80,66 79,69 67,93

Podíl v % -0,68 -0,82 -0,74 -0,68 -0,65 -0,65 -0,65 -0,67 -0,65 -0,64 -0,58

Průměrný podíl celkového importu do EU z třetích zemí na HDP EU byl v letech 1999 až 2009 -10,4 %. Podíl na HDP je u importu vyšší než u exportu z důvodů záporné bilance obchodu EU. Největší podíl celkového dovozu na HDP EU byl dosažen v roce 2008 a činil -12,53 %. Procentuální podíl dovozu ze zemí ASEAN na HDP EU se pohyboval v letech 1999 až 2009 od -0,58 % do -0,82 %. Průměrný podíl dovozu z ASEAN na HDP byl ve sledovaném období -0,67 %. Import ze zemí skupiny ASEAN se tak průměrně podílel více na konečné podobě HDP než export EU do regionu jihovýchodní Asie. 4.4.2

Podíl vývozu a dovozu na tvorbě HDP ČR

Vliv exportu do zemí ASEAN na HDP ČR je znázorněn v tabulce č. 10 a hodnoty exportu a HDP jsou uváděny v miliardách eur. Procentuální podíl je vypočten

48

Makroekonomická analýza

jak pro údaje o vývozu do jihovýchodní Asie, tak i pro celkový vývoz ČR v letech 1999 až 2009. Tab. 10

Podíl vývozu z ČR do zemí ASEAN na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP ČR 56,414 61,495 69,044 80,003 80,924 88,262 100,190 113,695 127,330 147,879 137,161

Vývoz z ČR celkem 24,917 31,501 37,208 40,706 43,053 55,460 62,785 75,604 89,382 99,809 81,009

Podíl v % 44,17 51,23 53,89 50,88 53,20 62,84 62,67 66,50 70,20 67,49 59,06

Vývoz do ASEAN 0,169 0,251 0,226 0,249 0,218 0,248 0,272 0,318 0,385 0,372 0,265

Podíl v % 0,30 0,41 0,33 0,31 0,27 0,28 0,27 0,28 0,30 0,25 0,19

Celkový export ČR se významně podílí na vývoji HDP. Procentuální podíl je velmi vysoký a pohybuje se v intervalu od 44,17 % do 70,20 %. Průměrná hodnota podílu na HDP byla v letech 1999 až 2009 58,37 %. Nicméně podíl vývozu do zemí ASEAN měl na finální podobu HDP nepatrný vliv, který je vyjádřen procentním rozpětím od 0,19 % do 0,41 %. Je to dáno především nízkou hodnotou vývozu do států ASEAN v porovnání s celkovým vývozem z ČR. Průměrný podíl vývozu do ASEAN na HDP činil ve sledovaném období 0,29 %. Analýza importu zboží do ČR je provedena stejně jako analýza importu do EU. Opět jsou použity záporná znaménka u procentuálního podílu dovozu na HDP ČR. Hodnoty HDP ČR a dovozu jsou v tabulce č. 11 uváděny v miliardách eur. Tab. 11

Podíl dovozu ze zemí ASEAN na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP ČR 56,414 61,495 69,044 80,003 80,924 88,262 100,190 113,695 127,330 147,879 137,161

Dovoz do ČR celkem 26,706 34,619 40,529 42,995 45,728 56,248 61,500 74,220 86,224 96,572 75,340

Podíl v % -47,34 -56,30 -58,70 -53,74 -56,51 -63,73 -61,38 -65,28 -67,72 -65,30 -54,93

Dovoz z ASEAN 0,348 0,521 0,848 1,269 1,485 0,884 0,499 0,689 0,926 1,069 1,116

Podíl v % -0,62 -0,85 -1,23 -1,59 -1,83 -1,00 -0,50 -0,61 -0,73 -0,72 -0,81

Makroekonomická analýza

49

Podíl celkového dovozu do ČR na HDP ČR se pohyboval v letech 1999 až 2009 mezi -47,34 % a -67,72 %. Průměrná hodnota podílu samostatného celkového importu na HDP byla -59,2 %. Dovoz ze zemí ASEAN se podílel ve sledovaném období více na HDP ČR než vývoz do těchto zemí. Průměrný procentuální podíl importu ze států sdružení ASEAN byl -0,95 %. Nejvyšší hodnoty dosáhl podíl na HDP ČR v roce 2003, kdy činil -1,83 %. Naopak nejnižší hodnoty nabyl v roce 1999 a to -0,62 %. 4.4.3

Vliv obchodní bilance na HDP EU a ČR

Následující dvě tabulky názorně demonstrují, jakým způsobem se obchodní aktivity s regionem jihovýchodní Asie podílely na podobě HDP EU a ČR. Tabulka č. 12 uvádí hodnoty celkové obchodní bilance EU a obchodní bilance se státy ASEAN a jejich poměr k HDP EU. Hodnoty HDP a obchodní bilance jsou uváděny v miliardách eur. Tab. 12

Podíl obchodní bilance na HDP EU, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP EU 8589,71 9209,17 9588,08 9950,22 10118,46 10616,83 11071,51 11699,10 12396,43 12493,12 11782,58

Obchodní bilance celkem -60,20 -143,00 -94,44 -45,07 -66,07 -74,52 -126,87 -192,69 -193,69 -255,15 -107,80

Obchodní Podíl v bilance ASE% AN -0,70 -25,90 -1,55 -33,53 -0,98 -27,20 -0,45 -27,50 -0,65 -26,80 -0,70 -26,48 -1,15 -26,38 -1,65 -30,01 -1,56 -26,17 -2,04 -24,00 -0,91 -17,64

Podíl v % -0,30 -0,36 -0,28 -0,28 -0,26 -0,25 -0,24 -0,26 -0,21 -0,19 -0,15

Jak vyplývá z tabulky č. 12, obchodní bilance se po celé sledované období pohybovala v záporných hodnotách. Import ze zemí ASEAN tedy po celou dobu převyšoval export do daného regionu. Nicméně i celková obchodní bilance EU byla v letech 1999 až 2009 v záporných hodnotách, což znamená, že obchodní aktivity EU měly negativní dopad na HDP. Průměrný podíl celkové bilance na HDP EU byl -1,12 %. Procentuální podíl bilance obchodu se zeměmi ASEAN na HDP EU se pohyboval v intervalu od -0,15 % do -0,36 %. Nejnižší podíl na HDP byl zaznamenán v roce 2009 a nejvyšší v roce 2000. Průměrná hodnota podílu pak byla -0,25 %. Obchodní bilance se státy ASEAN se tedy poměrně velice výrazně podílí na konečném HDP v porovnání s celkovou bilancí obchodu EU. V tabulce č. 13 je znázorněn podíl celkové obchodní bilance ČR a bilance se zeměmi ASEAN na HDP ČR. Hodnoty jsou uváděny v miliardách eur.

50 Tab. 13

Makroekonomická analýza Podíl obchodní bilance na HDP ČR, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HDP ČR 56,414 61,495 69,044 80,003 80,924 88,262 100,190 113,695 127,330 147,879 137,161

Obchodní bilance celkem -1,789 -3,118 -3,321 -2,289 -2,675 -0,788 1,285 1,384 3,158 3,237 5,669

Obchodní Podíl v bilance ASE% AN -3,17 -0,179 -5,07 -0,269 -4,81 -0,622 -2,86 -1,019 -3,31 -1,267 -0,89 -0,636 1,28 -0,227 1,22 -0,371 2,48 -0,541 2,19 -0,696 4,13 -0,851

Podíl v % -0,32 -0,44 -0,90 -1,27 -1,57 -0,72 -0,23 -0,33 -0,43 -0,47 -0,62

Podíl celkové obchodní bilance na tvorbě HDP ČR je procentuálně vyšší, než tomu bylo u obchodní bilance EU. Celková obchodní bilance ČR se od roku 2005 pohybuje v kladných hodnotách a má rostoucí tendenci. Spolu s tímto růstem roste i podíl obchodní bilance na HDP ČR, který v roce 2009 činil 4,13 %. Největší dopad celkové obchodní bilance na HDP byl zaznamenán v roce 2000 a nabyl hodnoty -5,07 %. Obchodní bilance se státy ASEAN se v letech 1999 až 2009 pohybovaly v záporných hodnotách. Vliv obchodu s jihovýchodní Asií na HDP ČR byl tedy negativní. Největší vliv obchodní bilance s ASEAN byl zaznamenán v roce 2003 a činil -1,57 %. Její nejnižší vliv byl pak v roce 2005 a měl hodnotu -0,23 %. Průměrný dopad obchodní bilance se zeměmi ASEAN na HDP ČR byl ve sledovaném období -0,66 %.

4.5 Struktura obchodu se zbožím se zeměmi ASEAN Pro analýzu komoditní struktury obchodu mezi EU, resp. ČR a státy skupiny ASEAN byla zvolena Standardní mezinárodní klasifikace zboží, 4. revize. V této podkapitole je porovnávána struktura obchodu v letech 1999 a 2009. 4.5.1

Analýza komoditní struktury importu

Na obrázku č. 9 je znázorněno porovnání struktury importu zboží do EU ze států sdružení ASEAN. Největší objem importovaného zboží patří do třídy SITC 7 (stroje a dopravní prostředky) a nabyl hodnoty 29,7, resp. 27,7 miliardy eur v letech 1999 a 2009. V této třídě tedy došlo k poklesu objemu importu. Naopak ve třídě SITC 8 (průmyslové spotřební zboží) vzrostla hodnota dováženého zboží z 11,9 na 14,8 miliardy eur. Ostatní třídy zboží zvýšily svůj objem oproti roku 1999. Výjimku tak tvoří třídy 6 a 7. Zvýšení objemu jednotlivých tříd je dáno především růstem celkového objemu obchodu v roce 2009 oproti roku 1999.

Makroekonomická analýza

51

V roce 2009 tvořila třetí největší objem importu třída SITC 5 (chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené) s hodnotou 6,73 miliardy eur.

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0

5

10

15

Import v miliardách eur

20 1999

25

30

2009

Obr. 9 Struktura importu ze zemí ASEAN do EU v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Procentuální zastoupení jednotlivých tříd při importu zboží ze zemí ASEAN do EU je uvedeno v tabulce č. 14. Tab. 14 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém importu ze zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet SITC Podíl v %, 1999 Podíl v %, 2009

0 5,97 8,20

1 0,25 0,24

2 3,68 3,58

3 0,50 3,46

4 5 2,65 3,92 4,39 10,00

6 7 8 7,84 53,38 21,27 6,28 41,20 22,04

9 0,55 0,61

V roce 1999 měla třída SITC 7 podíl na celkovém importu větší než 50 %. Třída 8 měla procentuální podíl na dovozu 21,27 %. Ostatní třídy SITC se pohybovaly v roce 1999 v rozmezí od 0,25 % do 7,84 %. V roce 2009 došlo ke zvýšení podílu téměř všech tříd SITC na celkovém importu na úkor třídy 7, jejíž podíl klesl na 41,2 %. Největší procentuální nárůst byl v roce 2009 zaznamenán u třetí a páté třídy. Nejnižší procentuální zastoupení měla v obou letech třída 1 (nápoje a tabák), když dosáhla procentuálního podílu na importu 0,25 %, resp. 0,24 %.

52

Makroekonomická analýza

Obrázek č. 10 znázorňuje strukturu importovaného zboží ze států sdružení ASEAN do ČR v roce 1999 a 2009.

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0

100

200

300

400

500

600

Import v milionech eur

700

1999

800

2009

Obr. 10 Struktura importu ze zemí ASEAN do ČR v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Podobně jako u dovozu do EU představuje třída 7 největší objem dováženého zboží z ASEAN do ČR. V roce 1999 činila hodnota zboží, patřícího do dané třídy, 163,13 miliónu eur. Druhý největší objem mělo v roce 1999 zboží náležící do třídy 8 a třetí největší objem představovala třída 0 (potraviny a živá zvířata). V roce 2009 došlo k obřímu nárůstu importovaného zboží skupiny 7 a objem zboží byl 5,2krát větší než v roce 1999. Jeho hodnota činila 843,89 miliónu eur. Došlo také k nárůstu importu zboží u tříd 0, 2, 6 a 8. V letech 1999 a 2009 nebylo importováno zboží náležící do tříd 3 a 9. V tabulce č. 15 jsou uvedeny podíly jednotlivých tříd na dováženém zboží z jihovýchodní Asie do ČR. Tab. 15 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém importu ze zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet SITC Podíl v %, 1999 Podíl v %, 2009

0 12,36 4,34

1 0,33 0,03

2 7,10 4,47

3 0,00 0,00

4 2,65 0,04

5 1,81 0,38

6 7 8 9,44 47,66 18,65 6,61 76,10 8,04

9 0,00 0,00

Makroekonomická analýza

53

V roce 1999 mělo zboží třídy 7 podíl na importu ze států ASEAN do ČR 47,66 %. Další významnou složkou dovozu bylo zboží třídy 8 s 16,65 % a třídy 0 s 12,36 %. V roce 2009 vzrostl objem dovezeného zboží náležícího do třídy 7 a zvýšil se i jeho podíl na celkovém dovozu, který činil 76,1 %. Díky této skutečnosti pak klesl podíl ostatních zbožových skupin na celkovém importu. Tato situace nastala i přes to, že se celkový objem dovozu oproti roku 1999 zvětšil více jak 3krát. 4.5.2

Komoditní struktura exportu

Na obrázku č. 11 je zobrazena struktura exportovaného zboží z EU do států sdružení ASEAN.

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0

5

10

15

Export v miliardách eur

20

25 1999

30

2009

Obr. 11 Struktura exportu EU do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

V roce 1999 bylo nejvíce vyváženo zboží náležící do třídy 7. Jeho objem činil 18,12 miliardy eur. Nejméně pak bylo vyvezeno zboží patřící do třídy 4, jehož objem nabyl hodnoty 256 miliónů eur. V roce 2009 došlo k celkovému nárůstu objemu exportu do zemí ASEAN, a proto hodnoty vyvezeného zboží v jednotlivých třídách převyšují hodnoty z roku 1999. Největší hodnota vyvážených komodit v roce 2009 náleží zboží ze třídy 7, toho bylo vyvezeno v hodnotě 27,19 miliardy eur. Druhý největší objem exportu byl zaznamenán u třídy 5 a nabyl hodnoty téměř 7 miliardy eur. Zboží třídy 6 bylo vyvezeno v roce 2009 za 5,49 miliardy eur, a stalo se tak třetím nejvíce vyváženým zbožím do zemí ASEAN.

54

Makroekonomická analýza

Tabulka č. 16 uvádí podíly jednotlivých tříd SITC na celkovém exportu EU do zemí ASEAN, který byl realizován v letech 1999 a 2009. Tab. 16 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém exportu EU do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet SITC Podíl v %, 1999 Podíl v %, 2009

0 3,34 3,67

1 1,78 1,90

2 1,50 2,13

3 0,79 2,22

4 5 6 7 0,08 13,43 11,81 57,57 0,09 14,10 11,10 54,94

8 7,99 7,76

9 1,71 2,09

V roce 1999 měla největší podíl na exportu třída 7 a to 57,57 %. Naopak nejmenší podíl patřil třídě 4. Struktura vývozu do zemí ASEAN v roce 2009 téměř kopíruje strukturu exportu z roku 1999. K největšímu nárůstu podílu došlo u třídy 3, kdy se podíl zvýšil oproti roku 1999 2,8krát. Na obrázku č. 12 je uvedena struktura exportu ČR do zemí ASEAN. V letech 1999 a 2009 nebylo exportováno zboží třídy 4 a 9. Největší objem exportovaného zboží v roce 1999 představovala třída 7, bylo vyvezeno zboží v hodnotě 127 miliónů eur. Druhý největší vývoz byl zaznamenán u třídy 6 a měl hodnotu 22,96 miliónu eur. Oproti roku 1999 vzrostl objem exportu u všech sledovaných tříd. To bylo dáno především zvýšením celkového objemu exportu v roce 2009 oproti roku 1999. Největší nárůst byl zaznamenán u tříd 5 a 8, kdy jejich hodnoty oproti roku 1999 vzrostly více jak 6krát. V absolutním vyjádření jejich hodnoty vzrostly o téměř 25 miliónů eur. Nejmenší nenulové hodnoty exportu v roce 2009 byly zaznamenány u tříd 1 a 3, když dosáhly 0,28, resp. 0,22 miliónu eur.

Makroekonomická analýza

55

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0

20

40

60

80

100

Export v milionech eur

120 1999

140

2009

Obr. 12 Struktura exportu ČR do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009 dle SITC, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

V tabulce č. 17 jsou uvedeny podíly jednotlivých tříd SITC na celkovém exportovaném zboží do jihovýchodní Asie. V roce 1999 hrálo zásadní roli zboží z třídy 7, jehož hodnota představovala 75,61 % celkového vývozu do ASEAN. Zboží ze tříd 3, 4, 9 nebylo v roce 1999 vyvezeno do států ASEAN. V roce 2009 si pozici nejvíce vyváženého zboží udržela třída 7, ale procentuální podíl na celkovém vývozu klesl na 55,59 %. Další zboží z nejvíce vyvážených tříd 5, 6 a 8 mělo procentuální podíl v intervalu 11,85 % až 15,17 %. Největší procentní nárůst zaznamenalo zboží z třídy 2, když oproti roku 1999 se jeho podíl zvětšil více jak 20krát. Tab. 17 Podíl jednotlivých tříd SITC na celkovém exportu ČR do zemí ASEAN v letech 1999 a 2009, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet SITC Podíl v %, 1999 Podíl v %, 2009

0 4,48 3,25

1 0,04 0,11

2 0,10 2,07

3 0,00 0,08

4 5 6 7 8 0,00 2,65 13,66 75,61 3,46 0,00 11,88 15,17 55,59 11,85

9 0,00 0,00

4.6 Odhad vývoje obchodu se zeměmi ASEAN Pro analýzu budoucího vývoje obchodu mezi EU, ČR a státy sdružení ASEAN byly použity prognózy získané pomocí trendové funkce vývozu a dovozu. Trend

56

Makroekonomická analýza

časových řad byl vyrovnán pomocí křivky popsané matematickou funkcí. Je tedy zřejmé, že takový odhad nebere v úvahu reálné ekonomické vlivy na dané ukazatele. Proto jsou prognózy brány pouze jako orientační a doplňují celkovou makroekonomickou analýzu řešeného problému z hlediska budoucího vývoje. 4.6.1

Odhad dovozu ze zemí ASEAN v letech 2010 až 2014

Na obrázku č. 13 je znázorněn vývoj dovozu ze zemí ASEAN do EU v letech 1999 až 2009. Import je doplněn o křivku, která popisuje vývoj trendu dovozu. Jedná se o logaritmickou křivku a rovnice trendu Tt pro t = 1, ..., 16 má tvar: Tt  62,84  5,48  ln( t )

(9)

Po provedení regresní analýzy byl koeficient determinace 0,37, což není dobrý výsledek, ale celkově byl model dle F-statistiky průkazný. Po finanční krizi, která se projevila na poklesu dovozu z jihovýchodní Asie, lze předpokládat po jejím odeznění opětovný nárůst importovaného zboží ze sledovaného regionu. Pro nárůst dovozu hovoří i předpokládaný vývoj ekonomik jednotlivých členských zemí ASEAN. Logaritmická trendová funkce se tedy jeví jako nejvhodnější vzhledem k jejímu růstu. V roce 2010 by měla hodnota importu dosáhnout 76,46 miliardy eur. V roce 2014 je předpovídána hodnota dovozu 78,04 miliardy eur. Je však možné, že nárůst dovozu bude v letech 2010 až 2014 daleko vyšší. Bude záležet na tom, jak dopadnou jednání o zónách volného obchodu s jednotlivými státy ASEAN.

Makroekonomická analýza

57

85 80

Import v miliardách eur

75 70 65 60 55 50 45 40 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Skutečný import

Trend

Obr. 13 Odhad vývoje importu do EU ze zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Obrázek č. 14 zachycuje trend dovozu zboží ze zemí ASEAN v letech 1999 až 2014. Pro roky 2010 až 2014 je uvedena prognóza budoucího možného importu. Jako funkce trendu byla zvolena exponenciální křivka vzhledem k vývoji dovozu v letech 2005 až 2009. V následujících letech je předpokládán růst dováženého zboží téměř až na hodnotu dovozu z roku 2003. Zvolený model má koeficient determinace roven 0,21, což je velmi špatný výsledek. Ten je způsoben především velkými výkyvy dovozu v období let 1999 až 2009. Celkově je model dle F-statistiky průkazný.

58

Makroekonomická analýza

1,600 1,400

Import v miliardách eur

1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 0,000 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Skutečný import

Trend

Obr. 14 Odhad vývoje importu do ČR ze zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

4.6.2

Odhad vývozu do zemí ASEAN v letech 2010 až 1014

U odhadu budoucího vývoje vývozu z EU do zemí ASEAN byla zvolena spíše pesimistická varianta. Funkcí trendu exportu byla zvolena logaritmická křivka, která tak vykresluje pouze pomalý nárůst vývozu do jihovýchodní Asie v letech 2010 až 2014. V roce 2010 by měl vývoz činit 52,12 miliardy eur a v roce 2014 54,38 miliardy eur. Při zvážení optimistické varianty by byla jako funkce trendu použita přímka, jejíž koeficient determinace je vyšší než koeficient determinace logaritmické křivky. Z hlediska budoucího vývoje je však vzhledem k ekonomické situaci jednotlivých členů EU pravděpodobnější pomalý nárůst exportu do zemí ASEAN.

Makroekonomická analýza

59

60 55

Export v miliardách eur

50 45 40 35 30 25 20 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Skutečný export

Trend

Obr. 15 Odhad vývoje exportu EU do zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Odhad budoucího vývoje exportu ČR do států sdružení ASEAN je znázorněn na obrázku č. 16. Po letech 2008 a 2009 je předpokládán návrat k růstu vývozu zboží. Proto byl zvolen mocninný trend, který nejlépe vystihoval očekávanou situaci a vykazoval nejlepší statistické hodnoty. Jak již bylo zmíněno, je odhadován budoucí nárůst exportu ČR do zemí ASEAN, ovšem jedná se o velice opatrnou prognózu, která počítá pouze s mírným nárůstem v letech 2010 až 2014. V roce 2010 by se hodnota exportovaného zboží měla pohybovat kolem hodnoty 0,33 miliardy eur. Dle trendové funkce by v roce 2014 měl mít vývoz do ASEAN hodnotu 0,36 miliardy eur.

60

Makroekonomická analýza

0,400

Export v miliardách eur

0,350

0,300

0,250

0,200

0,150

0,100 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Skutečný export

Trend

Obr. 16 Odhad vývoje exportu ČR do zemí ASEAN v letech 2010 až 2014, zdroj: Eurostat, vlastní výpočet

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj

61

5 Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj Srovnání ekonomik jednotlivých zemí ASEAN bylo provedeno pomocí HDP na jednoho obyvatele. Výpočet HDP každého státu byl založen na paritě kupní síly. Jednotkou, ve které je zobrazeno HDP, je mezinárodní dolar (dále jen dolar). Jedná se o umělou měnu, jejíž tvorba vychází z konceptu parity kupní síly měn a z průměrné mezinárodní ceny komodit. Tento způsob komparace je vhodný, vzhledem k porovnávání zemí s různými měnami v čase. Data pro porovnání byla získána ze statistik Mezinárodního měnového fondu a byly využity i prognózy této organizace pro roky 2010 až 2015. Pro snadnější porovnání byly země ASEAN rozděleny do dvou skupin podle úrovně HDP na obyvatele. V první skupině jsou státy, jejichž HDP na obyvatele nepřekročilo ve sledovaném období hranici 7000 dolarů. Do 1. skupiny patří státy, jejichž HDP na obyvatele v letech 1999 až 2015 je znázorněno na obrázku č. 17. Po celé sledované období měla nejvyšší HDP na obyvatele Indonésie. V letech 1999 až 2009 vzrostlo o téměř 2000 dolarů. I prognóza MMF pro následující roky je pro Indonésii velmi příznivá a počítá do roku 2015 s nárůstem HDP na hlavu o další 2000 dolarů. Druhým státem z této skupiny jsou Filipíny, ovšem růst jejich HDP na obyvatele není tak vysoký, jako v případě Indonésie. V roce 2009 činilo HDP na obyvatele na Filipínách 3515 dolarů. Dle odhadů MMF se předpokládá, že Vietnam v roce 2015 dostihne Filipíny v úrovni HDP na obyvatele. Vietnam je spolu s Indonésií nejrychleji ekonomicky se rozvíjejícím státem ve sledované skupině. Nejnižší hodnota HDP na obyvatele je v Myanmaru, v roce 2009 činila 1196 dolarů. Tato země je kvůli zdejší politické situaci nejpomaleji se rozvíjející zemí z členských států ASEAN. Téměř shodný růst se projevil u Laosu a Kambodže. Jejich HDP dosáhlo v roce 2009 2285, resp. 1993 dolarů na obyvatele.

62

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj

HDP v jednotkách mezinárodního dolaru

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 99 0 00 0 01 0 02 0 03 0 04 0 05 0 06 0 07 0 08 0 09 0 10 0 11 0 12 0 13 0 14 0 15 19 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Kambodža

Obr. 17

Indonésie

Laos

Myanmar

Filipíny

Vietnam

Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 až 2015 v 1. skupině států ASEAN, zdroj: MMF

V 2. skupině států, jejichž HDP na obyvatele se pohybovalo v roce 2009 v rozmezí od 8000 dolarů do 50 000 dolarů, jsou Singapur, Brunej, Malajsie a Thajsko. Singapur a Brunej patří do první desítky států s nejvyšším HDP na obyvatele na světě. V roce 1999 bylo HDP na obyvatele v Bruneji o více jak 10 000 dolarů vyšší než v Singapuru. V roce 2009 však již HDP Singapuru činilo 50 180 dolarů na obyvatele a HDP na obyvatele Bruneje bylo 47 930 dolarů. Prognóza HDP pro Brunej není také nikterak příznivá, protože od roku 2010 se počítá se stagnací HDP na obyvatele. Brunej by tak byla jediný stát sdružení ASEAN, který by v letech 2010 až 2015 nevykazoval růst HDP na obyvatele. Naopak u Singapuru je předpokládán v následujících letech růst a HDP na obyvatele by mělo v roce 2015 nabýt hodnoty 69 690 dolarů. HDP na obyvatele Thajska a Malajsie ve sledovaném období celkem stabilně rostlo. V roce 1999 bylo HDP Thajska 4 684 dolarů na obyvatele. HDP na obyvatele Malajsie mělo ve stejném roce téměř dvojnásobnou hodnotu než HDP na obyvatele Thajska. V roce 2009 došlo vlivem krize u obou států k mírnému poklesu HDP na obyvatele. Nicméně v letech 2010 až 2015 předpokládá MMF opětovný růst a HDP na obyvatele by v roce 2015 mělo v Malajsii a Thajsku mít hodnotu 18 607 dolarů, resp. 11 057 dolarů.

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj

63

HDP v jednotách mezinárodního dolaru

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 99 0 00 0 01 0 02 0 03 0 04 0 05 0 06 0 07 0 08 0 09 0 10 0 11 0 12 0 13 0 14 0 15 19 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Thajsko

Obr. 18 MMF

5.1

Singapur

Malajsie

Brunej

Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 až 2015 ve 2. skupině států ASEAN, zdroj:

Shrnutí analýzy obchodu se sdružením ASEAN

Obchodní aktivity EU a ČR se státy ASEAN byly analyzovány pro období let 1999 až 2009. Ve sledovaném období vzrostl obrat obchodu se zbožím mezi EU a ASEAN z 90,16 miliardy eur v roce 1999 na 118,22 miliardy v roce 2009. Přitom poslední sledovaný rok byl značně ovlivněn světovou krizí, protože obrat obchodu byl na svém maximu v roce 2008 a činil 135,38 miliardy eur. V roce 2009 tvořily země společenství ASEAN 5. největšího obchodního partnera EU. Podíl obchodu s ASEAN na celkovém obchodu EU byl ve stejném roce 5 %. Obrat obchodu se zbožím mezi ČR a sdružením ASEAN ve sledovaném období vzrostl z hodnoty 0,517 miliardy eur v roce 1999 na 1,381 miliardy eur v roce 2009. I přes tento nárůst byl podíl obchodu s ASEAN na celkovém obchodu ČR v roce 2009 pouze 0,88 %. Zatímco v roce 1999 činil tento podíl 1 %. Obchodní bilance se zeměmi ASEAN se v letech 1999 až 2009 pohybovala vždy v záporných hodnotách. Naopak celková obchodní bilance ČR se od roku 2005 vyznačovala přebytkem, který svého maxima dosáhl v roce 2009 a činil 5,67 miliardy eur. Celková bilance obchodu EU se třetími zeměmi se v letech 1999 až 2009 pohybovala v záporných hodnotách. Dle vzorce pro výpočet HDP výdajovou metodou měla tedy negativní vliv na HDP EU. Tato bilance se nejvíce promítla do HDP v roce 2008, tehdy procentuální podíl obchodní bilance na HDP EU činil -

64

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj

2,04 %. Obchodní bilance EU se zeměmi ASEAN byla ve sledovaném období záporná a její vliv na snížení HDP EU byl zanedbatelný. Největší podíl na HDP dosáhla bilance obchodu EU se zeměmi ASEAN v roce 2000, kdy snížila HDP o 0,36 %. HDP ČR je více závislé na obchodu než HDP EU. Pozitivní vliv celkové bilance obchodu na HDP ČR byl největší v roce 2009 a dosáhl 4,13 %. I přestože je podíl obchodu ČR se státy ASEAN na celkovém obchodu daleko nižší než tento podíl EU, je HDP ČR ovlivňováno obchodem se sledovanými zeměmi více než HDP EU. Největší účinek měla obchodní bilance se sdružením ASEAN na HDP ČR v roce 2003 a její procentuální podíl na HDP byl -1,57 %. Vzhledem k záporné bilanci obchodu mezi ČR a státy ASEAN, byl její vliv na HDP v celém sledovaném období negativní. Struktura obchodu se zbožím mezi EU a ASEAN a mezi ČR a ASEAN je velice podobná. Podle členění SITC má největší zastoupení obchod se zbožím ze 7. skupiny. Stroje a dopravní prostředky jsou tak v peněžních jednotkách nejvíce importovaným a exportovaným zbožím. Dle struktury obchodu lze částečně určit, které odvětví ekonomiky EU a ČR nejvíce získává a naopak je nejvíce ohroženo obchodními vztahy se zeměmi ASEAN. Analýzu odvětví, která mohou být ohrožena obchodem s jihovýchodní Asií, lze provést také na základě antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU. V současné době jsou tato opatření využita na část dováženého zboží, téměř ze všech členských států ASEAN. Tyto mechanismy sloužící k ochraně trhu EU nejsou vedeny s Myanmarem, Brunejí a Kambodžou. Naopak nejvíce antidumpingových opatření je uvaleno na import zboží z Thajska. Nejčastěji se jedná o dovoz zboží chemického a ocelářského průmyslu. Další odvětví, které je nejvíce ohroženo dovozem levného zboží, je obuvnictví. V roce 2006 bylo zavedeno antidumpingové opatření na dovoz některé obuvi se svrškem z kůže z Vietnamu. Toto opatření bylo postupně z dvou let prodlouženo až do roku 2011. (32) Dovoz levné obuvi z Vietnamu a Číny měl podle Komise EU za následek uzavření několika set továren na výrobu obuvi po celé EU. Dle odhadů tak přišlo o práci asi 40 000 lidí. Problémem zavádění antidumpingových opatření je fakt, že sice dojde k částečné ochraně jednoho odvětví, ale další odvětví, která jsou přímo či nepřímo závislá na importu daného zboží, jsou náhle ohrožena nárůstem jeho ceny. Ochranářská opatření pak také v konečném důsledku výrazně zvedají cenu koncovým spotřebitelům. (31) Hlavním důvodem nízkých výrobních nákladů a tudíž i finální ceny zboží producentů ze zemí ASEAN je levná pracovní síla. Obyvatelstvo jihovýchodní Asie má daleko nižší životní standard než obyvatelé Evropy. Tento fakt spolu s poměrně vysokým procentem obyvatel žijících na hranici chudoby udržuje náklady na mzdy na nízké úrovni. Právě levná pracovní síla většiny států ASEAN je důvodem velkého zájmu zahraničních investorů. V zemích jako je Malajsie, Thajsko, Singapur a v poslední době i Indonésie, kde byl v posledních letech kladen větší důraz na vzdělání, lze hovořit o kvalifikované pracovní síle. (1) Podle ekonomického vývoje zemí ASEAN lze toto uskupení označit jako velmi perspektivního obchodního partnera do budoucna. I přes celosvětovou

Porovnání ekonomik a jejich budoucí vývoj

65

krizi v roce 2009, která postihla i státy ASEAN, jež jsou velmi závislé na vývozu, vykazovala většina států nárůst HDP na obyvatele oproti předchozímu roku. V následujících letech je očekáván další růst HDP na obyvatele, nejvíce pak v Singapuru, Indonésii a Vietnamu. Hrozbou pro upevňování obchodních vztahů s jednotlivými zeměmi sdružení ASEAN je politická situace a silné korupční prostředí. Jedná se především o nejzaostalejší země regionu v čele s Myanmarem. Tento stát je často kritizován evropskými zeměmi a USA kvůli totalitnímu režimu a nedodržování lidských práv. Další komplikací v navazování významnějších obchodních vztahů je protekcionismus některých států ASEAN. Jde především o Indonésii a její restrikce vůči zahraničnímu kapitálu, které povolují pouze určité procento vlastnických podílů cizích firem.

66

Návrh obchodní strategie ČR

6 Návrh obchodní strategie ČR Obrat obchodu mezi ČR a státy ASEAN představoval v roce 2009 1, 38 miliardy eur. Podíl na celkovém obratu obchodu ČR byl v daném roce pouze 0,88 %. Značnou část obratu obchodu se sdružením ASEAN představuje import, který byl v roce 2009 téměř 5krát vyšší než export ČR do sledované oblasti. Z uvedeného vyplývá, že je nutné provést propagaci tohoto velmi perspektivního uskupení států v jihovýchodní Asii. Dále je nutné poskytnout českým firmám bližší informace o daném regionu. Tyto informace by měly být přehledně uspořádány a měly by být přístupny všem na internetu. Exportní aktivity ČR jsou omezeny členstvím v EU, která praktikuje společnou obchodní politiku. Další omezení v podpoře vývozu z ČR vyplývá ze členství v organizacích WTO a OECD. ČR se jako člen WTO musí řídit mj. Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, ve které jsou jasně definovány zakázané formy podpory exportu. Podpora exportu ČR v současnosti působí značně nekomplexně. Institucemi, které zastřešují státní exportní politiku ČR, jsou Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo financí (MF). Součástí státní podpory exportu je Česká exportní banka, a. s., (ČEB), která poskytuje exportní úvěry a finanční služby za zvýhodněných podmínek oproti komerčním bankám. Další formou podpory exportu je Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (EGAP), která provádí pojišťování exportních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům. Exportní úvěry, které nesplňují předpoklady a podmínky státní pomoci, se mohou pojistit u Komerční úvěrové pojišťovny, jež je dceřinou společností společnosti EGAP. (8) Součástí státní podpory exportu jsou i dvě příspěvkové organizace MPO. Jedná se o Českou agenturu na podporu obchodu (CzechTrade) a Agenturu pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). Úkolem organizace CzechTrade je poskytování informačních, poradenských a podpůrných služeb. Disponuje širokou sítí zahraničních kanceláří, které mají tyto služby poskytovat a tím přispívat k vyššímu exportnímu výkonu jednotlivých tuzemských výrobců. Exportní strategie ČR na léta 2011 až 2015 počítá se sloučením organizací CzechTrade a CzechInvest. Nicméně na zasedání tripartity dne 10. prosince 2010 byla tato strategie Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími zaměstnavatelskými organizacemi odmítnuta (10). Další informace a státní pomoc je poskytována českým exportérům pomocí zastupitelských úřadů ČR, které spadají pod pravomoc MZV. Obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů (OEÚ ZÚ) poskytují podpůrné a poradenské činnosti českým podnikatelským subjektům. (8) V současné době v oblasti jihovýchodní Asie působí tři OEÚ ZÚ, jeden zastupitelský úřad a jedna pobočka kanceláře CzechTrade. Zastupitelské úřady s obchodními úseky jsou v Indonésii, Malajsii a Thajsku. Zastupitelský úřad, který poskytuje užší rozsah podpory je na Filipínách a kancelář organizace CzechTrade sídlí v Ho Či Minově městě ve Vietnamu. Zásadním nedostatkem je pak absence pobočky CzechTrade nebo OEÚ ZÚ v Singapuru, který je největším

Návrh obchodní strategie ČR

67

obchodním partnerem EU a druhým největším obchodním partnerem ČR v daném regionu. (9) Návrh obchodní strategie ČR se zaměřením na země sdružení ASEAN vychází částečně z Exportní strategie ČR pro léta 2011 až 2015 a z připomínek českých exportérů k této tématice. Tento návrh považuje za nutné vytvoření jediné agentury, která by poskytovala profesionální informace a asistenci českým exportérům. Exportéři by se pak mohli finančně podílet na jejím provozu. Důležitým faktem, z hlediska zachování obchodní spolupráce s třetími zeměmi, by bylo staronové pojmenování nově vzniklé organizace CzechTrade. Také by měly být vyřešeny pravomoci mezi jednotlivými zainteresovanými ministerstvy ČR v otázkách zahraničního obchodu a jeho podpory. V druhém kroku je nutné určit obchodní strategii se státy skupiny ASEAN. ČR by se měla více zaměřit na obchodní aktivity s tímto regionem, protože do budoucna lze předpokládat jeho rostoucí význam v globálním světě. Obchodní strategie by se měla zaměřit hlavně na podporu exportu českých firem do zemí sdružení ASEAN, který značně zaostává za dovozem z těchto zemí. V nejvyspělejších státech jihovýchodní Asie (jako jsou Singapur, Thajsko, Malajsie), by měly pracovníci zastupitelských úřadů lobbovat pro možné investice směřující z těchto zemí do ČR. Jejich dalším úkolem by byla aktivní propagace a podpora českých obchodních zájmů v daném regionu. Inspiraci lze objevit v nové koncepci britské obchodní diplomacie, která počítá s aktivním zapojením svých diplomatů do zvyšování konkurenceschopnosti domácích firem a prosazování obchodně-ekonomických zájmů země v zahraničí (36). Nutným bodem obchodní strategie je vytvoření jediného oficiálního internetového portálu, který se bude zabývat pouze exportem a jeho podporou. Měl by vzniknout na existující doméně organizace CzechTrade. Tento portál by sjednotil existující stránky www.czechtrade.cz a www.czechinvest.org. Dále by převzal strukturu sekce „Zahraniční obchod“ a byly by v něm doplněny informace ze stránek www.businessinfo.cz, které se týkají podpory exportu v ČR. Převzatý abecední přehled z těchto stránek by měl být doplněn o seznam politických a ekonomických uskupení s nimiž ČR obchoduje. V podsekci ASEAN by měly být souhrnné informace o sdružení a jeho jednotlivých členech, aktuální exportní a investiční příležitosti z daného regionu a hlavně jeho propagace jako perspektivního obchodního partnera do budoucnosti. V současnosti je zařazen v sekci „Prioritní země pro export“ na stránkách businessinfo.cz Vietnam, jako jediný ze států jihovýchodní Asie. Pokud si do budoucna chtějí čeští exportéři vybudovat vhodnou strategickou pozici na tamních trzích, musí se mezi prioritní země pro export zařadit i Singapur, Thajsko, Malajsie, Indonésie a Filipíny. Cílená propagace zemí ASEAN jako vhodné oblasti pro export českých firem by se mohla objevit formou bannerů na internetových stránkách soukromých proexportních organizací a svazů firem a v odborných publikacích. Na významných veletrzích v ČR a setkáních exportérů by zástupci organizace CzechTrade měli mít přednášky o výhodách a možnostech obchodu se zeměmi z uskupení ASEAN. V dalších letech by se měly OEÚ ZÚ rozšířit do dalších zemí ASEAN, především do Singapuru, Kambodže a Laosu.

68

Závěr

7 Závěr Od začátku prvních jednání mezi EU a skupinou ASEAN v roce 1977 uběhla již řada let. Avšak obchodní vazby mezi Evropou a oblastí jihovýchodní Asie sahají hluboko do minulosti. Již od období kolonizace existuje silná obchodní vazba mezi evropskými státy a regionem jihovýchodní Asie. V současnosti se obchodní vztahy dostaly až do bodu, kdy EU je pro země ASEAN druhým největším obchodním partnerem. Také pro EU není objem obchodu se zeměmi sdružení ASEAN zanedbatelný, protože představuje 5 % celkového objemu obchodu s třetími zeměmi a ASEAN je tak pátým největším obchodním partnerem EU. Cílem práce bylo popsat obchodní vztahy mezi EU a sdružením ASEAN a vyhodnotit dopady dovozu „levného“ zboží z jihovýchodní Asie na trh EU a ČR. Obchod mezi EU a skupinou ASEAN byl analyzován v období let 1999 až 2009. Hodnoceny byly jeho vývoj v čase, jeho míry dynamiky a podíly vývozu a dovozu na celkovém vývozu a dovozu EU. Dále byly zjišťovány dopady importu a exportu na HDP EU a podíl obchodní bilance se zeměmi ASEAN na HDP EU. Struktura obchodu se zbožím byla porovnávána v letech 1999 a 2009. Nakonec byl proveden odhad budoucího vývoje exportu a importu EU v obchodních vztazích se státy ASEAN pro léta 2010 až 2014. Z provedené analýzy vyplývá, že obchod se sdružením ASEAN je pro EU velmi důležitý. Vývoz do zemí ASEAN nabyl v roce 2009 hodnoty 50,29 miliardy eur a představoval 4,6 % celkového vývozu. Dovoz z ASEAN pak činil v roce 2009 67,93 miliardy eur a jeho podíl na celkovém dovozu byl 5,7 %. Bilance obchodu mezi EU a skupinou ASEAN se po celé sledované období pohybovala v záporných hodnotách. Její vliv byl tedy na HDP EU negativní a způsoboval snížení celkového HDP EU. Nicméně podíl obchodní bilance na HDP EU nebyl nikterak výrazný a ve sledovaném období se pohyboval v intervalu od 0,15 % do 0,36 %. Přitom procentuální podíl obchodní bilance na HDP EU lze v posledních letech označit za klesající. Struktura importu a exportu pak odhaluje, že nejvíce importovaného zboží patří do skupiny SITC 7 a SITC 8. V roce 2009 se pak exportovalo nejvíce zboží ze skupin 7 a 5. Dopady dovozu „levného“ zboží ze sdružení ASEAN nejsou pro trh EU nikterak dramatické. V souvislosti s dovozem levného zboží byl kritizován Vietnam za dovoz levné obuvi. Tato situace podobně jako další přestupky obchodních partnerů v jihovýchodní Asii byly řešeny pomocí antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU v souladu s pravidly WTO. Není proto důvod k vytvoření jakýchkoliv celoplošných dovozních bariér a tarifů, popřípadě jejich zvyšování, na dovoz levného zboží ze sledované oblasti. Vzhledem k výsledkům analýzy obchodu mezi EU a sdružením ASEAN je vhodné postupovat nastolenou cestou EU, která se bude vyznačovat postupným snižováním vzájemných celních sazeb mezi EU a jednotlivými státy ASEAN. Přístup, kdy EU upustila od snah o uzavření zóny volného obchodu s celým sdružením ASEAN a vyjednává o FTA s jednotlivými státy ASEAN zvlášť, se tedy jeví jako vhodný. Přihlédnutím k ekonomickému potenciálu jednotlivých zemí a je-

Závěr

69

jich předpokládanému rozvoji do budoucna by EU měla vybírat vhodné partnery pro uzavření FTA v nejbližších letech. Tímto přístupem může EU dosáhnout zvýšení objemu exportovaného zboží do daného regionu, ve kterém se skrývá nebývalý ekonomický potenciál. Analýza obchodních vztahů mezi ČR a sdružením ASEAN byla provedena totožně jako analýza obchodu mezi EU a ASEAN. Z ní vyplývá, že ČR v obchodních vztazích s regionem jihovýchodní Asie značně zaostává za EU. Tento stav dokládá podíl dovozu ze zemí ASEAN na celkovém dovozu do ČR v roce 2009, který činil 1,5 %. Ještě nižší hodnoty vykazuje vývoz zboží z ČR do zemí skupiny ASEAN, který měl v roce 2009 podíl na celkovém exportu ČR pouze 0,3 %. Paradoxně je však podíl bilance obchodu mezi ČR a ASEAN na HDP ČR vyšší než uvedená statistika pro HDP EU. Tato situace je způsobena větší závislostí HDP ČR na vnějším obchodu, než je tomu u EU. Podíl obchodní bilance ČR, která se po celou dobu sledovaného období pohybovala v záporných hodnotách, se zeměmi ASEAN na HDP byl v roce 2009 0,62 %. V letech 1999 až 2009 se tento podíl pohyboval v intervalu od 0,23 % do 1,57 %. Struktura importovaného a exportovaného zboží je pak velmi podobná zmiňované struktuře EU. Ovšem hodnota importovaného a exportovaného zboží ze skupiny SITC 7 několikanásobně převyšuje ostatní zbožové skupiny. I přes procentuálně nižší obchodní aktivity mezi ČR a sdružením ASEAN je vliv obchodu na HDP ČR poměrně znatelný. ČR by se tedy měla zaměřit na propagaci jihovýchodní Asie mezi exportéry. Zvýšením vývozu z ČR do dané oblasti by došlo k vylepšení obchodní bilance, a snížil by se tak její dopad na HDP. Jak již bylo zmíněno, většina států ASEAN představuje velice perspektivní obchodní partnery do budoucna. Proto by ČR měla v dalších letech postupovat dle navrženého konceptu z podkapitoly „Návrh obchodní strategie ČR“. Společnou obchodní politikou usiluje EU o co největší liberalizaci světového obchodu. Bylo by chybou od tohoto kroku ustoupit v dnešní době, kdy některé státy důsledkem krize podnikají unáhlená politická opatření, která vedou k omezení volného obchodu. Obchod bez celních bariér přitom v konečném důsledku zvyšuje konkurenceschopnost jednotlivých zúčastněných trhů a přináší rychlejší technologický pokrok a inovace. Je však nutné přistupovat k uzavírání zón volného obchodu velmi citlivě a určit pevný harmonogram postupného odstraňování překážek v obchodních vztazích. Ne všechny státy mají ekonomiku na takové úrovni, aby se její producenti dokázali prosadit na zahraničních trzích. Proto je vhodný individuální přístup, který zvolila EU v otázce uzavírání dohod o volném obchodu s jednotlivými státy ASEAN. Stále zde totiž existují propastné ekonomické rozdíly mezi zeměmi. Avšak potenciál, který se zatím částečně skrývá v tomto téměř půl miliardovém regionu, je velkým příslibem do budoucna a je nutné již dnes upevňovat nejen obchodní vazby s tímto asijským „tygrem“.

70

Literatura

8 Literatura 1. Advisor Perspectives [online]. September 7, 2010 [cit. 2010-12-15]. Cheap Labor Helps Southeast Asia Compete With China, But it Won't Be Easy. Dostupné z WWW: 2. ARLT, J; ARLTOVÁ, M; RUBLÍKOVÁ, E. Analýza ekonomických časových řad s příklady [online]. Praha : [s.n.], 2002 [cit. 2010-12-02]. Dostupné z WWW: . 3. ASEAN. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: . 4. ASEAN Free Trade Area. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: . 5. Association of Southeast Asia Nations [online]. 2010 [cit. 2010-11-25]. Overview of ASEAN-EU Dialogue Relations. Dostupné z WWW: . 6. Association of Southeast Asia Nations [online]. 2005 [cit. 2010-11-05]. ASEAN Free Trade Area. Dostupné z WWW: . 7. Association of Southeast Asia Nations [online]. 2002 [cit. 2010-11-02]. The Founding of ASEAN. Dostupné z WWW: . 8. BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Export v kostce. Dostupné z WWW: . 9. BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-20]. Obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR. Dostupné z WWW: . 10. BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-22]. SP ČR: Zaměstnavatelé odmítli návrh proexportní strategie. Dostupné z WWW: . 11. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Brunei. Dostupné z WWW: . 12. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Burma. Dostupné z WWW: .

Literatura

71

13. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Cambodia. Dostupné z WWW: . 14. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Indonesia. Dostupné z WWW: . 15. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Laos. Dostupné z WWW: . 16. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Malaysia. Dostupné z WWW: . 17. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Philippines. Dostupné z WWW: . 18. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Singapore. Dostupné z WWW: . 19. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Thailand. Dostupné z WWW: . 20. CIA : The World Factbook [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Vietnam. Dostupné z WWW: . 21. Encyclopedia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-12-31]. History of Southeast Asia. Dostupné z WWW: . 22. European Commission Trade [online]. 2010 [cit. 2010-12-2]. ASEAN. Dostupné z WWW: . 23. European Commission Trade [online]. 2010 [cit. 2010-12-3]. EU and Vietnam To Launch Free Trade Negotiations. Dostupné z WWW: . 24. European Commission Trade [online]. 4. března 2010 [cit. 2010-11-18]. Key progress in free trade negotiations mark EU Trade Commissioner’s first visit to Asia. Dostupné z WWW: . 25. HINDLS, R; HRONOVÁ, S. Statistika pro ekonomy. 8. vydání. Praha : Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6.

72

Literatura

26. History of Southeast Asia. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: . 27. History World [online]. 2005 [cit. 2010-7-15]. History of Southeast Asia. Dostupné z WWW: . 28. CHRISTIE, CLIVE J. A Modern History of Southeast Asia : Decolonization, Nationalism and Separatism. London : I. B. Tauris, 1998. 312 s. ISBN 978-1860643545. 29. CHURCH, PETER C. A short history of South-East Asia. 4. Bognor Regis : John Wiley & Sons, 2005. 225 s. ISBN 978-0470821817. 30. JAMESON, G. O. M. A Short History of Southeast Asia. In A Short Series of World History [online]. Stanford : Stanford University, 2002 [cit. 2010-6-31]. Dostupné z WWW: . 31. KONEČNÝ, PETR. Měla by EU zavést přísnější opatření proti dovozu levného zboží z jihovýchodní Asie?. Brno, 2008. 7 s. Seminární práce. Mendelova univerzita v Brně. 32. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Přehled antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU. Dostupné z WWW: . 33. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2010-10-03]. Systém tvorby obchodní politiky EU vůči třetím zemím. Dostupné z WWW: . 34. OSBORNE, Milton. Southeast Asia : An Introductory History. 9. Sydney : Allen & Unwin, 2005. 366 s. ISBN 978-1741144482. 35. SVATOŠ, MIROSLAV a kol. Zahraniční obchod : Teorie a praxe. Praha : Grada, 2009. 368 s. ISBN 978-80-247-2708-0. 36. TLAPA, M; GÁL, B. Britové mění obchodní diplomacii. Český export [online]. 11. 10. 2010, 10, [cit. 2010-12-22]. Dostupný z WWW: .

Přílohy

73

Přílohy

74

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a zeměmi ASEAN

A Komoditní struktura obchodu mezi ČR a zeměmi ASEAN Tab. 18

Struktura importu zboží ze států sdružení ASEAN do ČR v roce 1999 v eurech, zdroj: Eurostat, upraveno

SITC

Brunej 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Tab. 19

0 0 0 0 0 0 0 0 13238 0

Indonésie Kambodža 7804598 0 5536 0 9095003 0 94 0 4900609 0 0 1187 6146490 365 10641029 4112 11421901 275122 0 0

Laos 1023096 0 0 0 0 0 91 421 257227 0

Myanmar 83132 0 0 0 0 0 5 0 65527 0

Malajsie 1200759 4345 7754885 236 4153850 3611196 15724750 73784343 7139065 0

Filipíny 971215 28604 158963 0 0 27206 175152 9174253 2455501 0

Singapur 53872 1319 5385051 0 9118 2512665 837898 48957231 3389049 0

Thajsko 14766370 698704 1610194 0 9559 28369 7905205 20154719 18937283 0

Vietnam 16430288 395993 304825 0 1636 22821 1539822 465326 19894656 0

ASEAN 42333330 1134501 24308921 330 9074772 6203444 32329778 163181434 63848569 0

Thajsko 15815922 75486 14901844 0 503 2269993 45772464 394479310 14639577 50

Vietnam 23787326 86514 2314020 0 456 622477 2838353 15048424 28781052 0

ASEAN 48114100 284310 49518514 46 437190 4181230 73318617 843890952 89127090 50

Struktura importu zboží ze států sdružení ASEAN do ČR v roce 2009 v eurech, zdroj: Eurostat, upraveno

SITC

Brunej 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Indonésie Kambodža 5102255 0 44555 0 6298545 0 0 0 6272 0 0 0 7278237 0 59955695 531541 11471256 769838 0 0

Laos 11696 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Myanmar 29679 0 0 0 0 0 0 0 603907 0

Malajsie 404318 77755 24094152 46 421682 845169 13483780 143435604 28326466 0

Filipíny 2385381 0 1256034 0 8277 48464 1787461 17123992 916224 0

Singapur 577523 0 653919 0 0 395127 2158322 213316386 3618770 0

Komoditní struktura obchodu mezi ČR a zeměmi ASEAN

Tab. 20

75

Struktura exportu zboží z ČR do států sdružení ASEAN v roce 1999 v eurech, zdroj: Eurostat, upraveno

SITC

Brunej 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Tab. 21

0 0 0 0 0 0 43399 0 0 0

Indonésie Kambodža 1486369 0 1490 0 2930 0 0 0 0 0 786485 0 1985628 0 2207915 1232 621998 1937 0 0

Laos 0 0 0 0 0 0 232088 0 97762 0

Myanmar 0 0 0 0 0 505 295785 591059 12992 0

Malajsie 4922 647 128359 0 0 816131 3492288 4362491 563896 0

Filipíny 191714 649 4470 0 0 62687 2836883 26477469 686434 0

Singapur 16875 7348 12024 0 0 580012 7555971 82556604 1059201 0

Thajsko 5724295 0 232 0 0 1174700 2601255 2024208 1836358 0

Vietnam 108463 59809 12963 5 0 1036018 3921402 8873429 930757 0

ASEAN 7532638 69943 160978 5 0 4456538 22964699 127094407 5811335 0

Thajsko 5458945 11220 2806127 1998 0 5451363 9996773 19780491 11039371 0

Vietnam 1927891 223356 415661 6264 19 2411160 4869811 16679172 1707512 0

ASEAN 8506456 280534 5426610 216852 19 31148072 39765683 145702994 31047962 0

Struktura exportu zboží z ČR do států sdružení ASEAN v roce 2009 v eurech, zdroj: Eurostat, upraveno

SITC

Brunej 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0 0 0 0 0 8316 17288 38133 2736 0

Indonésie Kambodža 87851 0 2759 0 557257 0 84 0 0 0 6147728 0 4563235 126958 23337443 1196584 2242929 44519 0 0

Laos 0 0 0 0 0 0 0 29424 17608 0

Myanmar 0 0 0 0 0 184 187693 7494 0

Malajsie 225963 33124 1328687 207737 0 12106764 9904924 12940159 4367223 0

Filipíny 497202 0 13104 0 0 2327623 1390164 31224375 1796834 0

Singapur 308604 10075 305774 769 0 2695118 8896346 40289520 9821736 0