Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh

Prezentace:

Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh Ing. Miroslav Linhart Ing.arch.& Ing. Filip Endal Deloitte.

Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

BEFFA 2012 Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh Deloitte již ekologický je – máme zelenou tečku ! Co máte vy? :o)

Ing. Miroslav Linhart Ing.arch.& Ing. Filip Endal Červen 2012

Building Efficiency 2012 Strategie Evropa 2020

•  Strategie Evropa 2020: •  Strategii Evropa 2020 - snížit emise skleníkových plynů o 20%, spotřebu energie o 20%, a dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů 20% na celkové spotřebě energie. •  V České republice je spotřeba energie na jednotku HDP o polovinu vyšší, než průměr zemí EU27, a i proto si stát snižování spotřeby stanovil jako jednu z energetických priorit. •  Příležitosti nové Strategie Evropa 2020: •  Klíčové podporované aktivity od r. 2020: •  různé formy nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí, •  pasivní budovy, jen podíl obnovitelných zdrojů má cílově do roku 2020 vzrůst v ČR na 13% (stále nízké číslo ve srovnání například s cílovými 30% v Dánsku a s průměrnými 20% v EU-27) •  zachycování a ukládání CO2, •  vyspělé průmyslové postupy, •  elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie). •  Stát bude dále přenášet odpovědnost na obce, zvyšovat tlak a zavazovat je k energetickým úsporám a vyžadovat konkrétní plány a opatření a jejich plnění. Účast obcí bude nezbytná, jsou však připravené? •  Všechny uvedené podporované aktivity budou mít dopad na stavebnictví a mohou napomoci jeho stabilizaci po probíhající vícezdrojové destabilizaci

2

© 2012 Deloitte Česká republika

Building Efficiency 2012

Implikace pro stavebnictví a trh nemovitostí •  Implikace pro stavebnictví a trh nemovitostí: •  Budovy představují 40 % na konečné poptávce po energii v EU, a snížení spotřeby energie v sektoru budov tedy představuje důležitou součást strategie EU směřující ke snížení energetické závislosti a emisí skleníkových plynů. •  Implikace Strategie Evropa 2020: nejpozději od roku 2014 se musí podle směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) u všech nově budovaných a velkých renovačních projektů uplatňovat minimální požadavky na energetickou náročnost. •  Všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy musí být do roku 2019 budovami „s téměř nulovou spotřebou energie“. •  Uplatnění principů LCC (Life Cycle Costs - nákladů na celý životní cyklus budovy) při zadávání veřejných zakázek – zohlední se nejen nákupní cena, ale všechny náklady, které během doby životnosti stavby vzniknou (a nejen veřejných zakázek)

3


Strategie EU 2020

GPP – Green Public Procurement •  Vzhledem k významnému vlivu stavebnictví na životní prostředí (budovy mají například 36% podíl na emisích CO2 v EU a 40% podíl na konečné poptávce po energii) jde o důležitou cílovou oblast pro GPP (Green Public Procurement): •  Plánované cílové snížení emisí v oblasti stavebnictví/nemovitostí do roku 2050 o 80 %. •  Od roku 2012 by měla být zavedena povinnost při zadávání veřejných zakázek na veřejné budovy a služby zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov. •  Od r. 2019 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. •  Od r. 2021 všechny nové budovy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. •  EU chystá investice 270 miliard EUR každoročně navíc především do: •  zastavěného prostředí (budovy a zařízení) - 75 miliard EUR •  dopravy (vozidla a infrastruktura) - 150 miliard EUR •  energie (výroba elektřiny, rozvodná síť) - 30 miliard EUR

•  Provádění GPP v odvětví stavebnictví může zahrnovat tyto prvky: •  výběrová kritéria pro architekty a inženýry založená na zkušenostech v projektování budov s udržitelným provozem a pro dodavatele při uplatňování vhodných opatření ekologického způsobu řízení na staveništi •  normy minimální energetické náročnosti s dalšími ustanoveními pro výkonnost přesahující minimum •  upřednostňování návrhů, které začleňují systémy energie z obnovitelných zdrojů •  omezení nebezpečných látek ve stavebních materiálech a podporu používání dřeva z lesů spravovaných udržitelným způsobem a materiálů s recyklovaným obsahem •  smluvní ustanovení související s nakládáním s odpady a hospodaření se zdroji a přepravou stavebních materiálů na staveniště, které snižují dopady na životní prostředí

4



Implementace v českém prostředí Očekávaný dopad na české stavebnictví a trh nemovitostí: •  Výstavba v nulovém standardu: všechny novostavby veřejných budov a 10% novostaveb obytných budov bude mezi lety 2014 a 2020 postaveno ve skoro nulovém standardu. •  Od roku 2020 bude výstavba všech budov s téměř nulovou spotřebou energie •  Tempo energetických renovací budov: Členské země by měly mít nyní na výběr – buď se zavážou k tomu, že ročně zrenovují 2,5 % veřejných budov, nebo budou muset o 2,5 % snižovat energetickou spotřebu ve všech veřejných budovách •  Nevládní organizace dále navrhují: •  úspory energie a zvyšování energetické bezpečnosti a soběstačnosti se mají stát klíčovou oblastí pro čerpání fondů EU po roce 2013 •  Garanci čerpání minimálně 10 mld. Kč ročně ze zdrojů EU na finanční podporu pro úspory energie v obytných a veřejných budovách, v budovách terciárního sektoru a u malých a středních podniků, pro využití obnovitelných zdrojů na budovách a doprovodná opatření

5


Business Case

Kancelářské nemovitosti veřejného sektoru a Evropa 2020 Český veřejný sektor je největším vlastníkem a uživatelem kancelářských budov v zemi: •  Organizační jednotky státu obhospodařují v současné době podle hrubého odhadu 6,4 mil. m2 využitelných ploch, tedy odhadem až 2/3 všech kancelářských ploch v ČR. Česká republika by tak v ukazateli m2 využitelných ploch na obyvatele téměř 3,3 krát převyšovala Velkou Británii (v ukazateli administrativních ploch státu na 1 000 obyvatel) => co může udělat umístění byť i jen části tohoto portfolia na otevřený trh? •  V jednotkových ukazatelích má český veřejný sektor podle odhadu až 2,5x větší plochu na pracovníka než sektor soukromý => opravdu chceme zateplovat a energeticky zlepšovat všechny plochy, nebude efektivnější napřed zoptimalizovat, co stát opravdu potřebuje a pak řešit GCC na nezbytné plochy? •  Renovace 2,5% ročně ze stávajícího portfolia veřejných budov by představovalo objem okolo 3 mld. Kč ročně, což by mohlo představovat (při relativně vysokém multiplikačním koeficientu českého stavebnictví) přínos kolem 10 mld. Kč pro českou ekonomiku. Z analýz pak vyplývá, že až 70% této částky by se vrátila do veřejných zdrojů => pozitivní dopad do postiženého odvětví •  Otázkou zůstává neefektivní přidělování dotací a samotná logika založená na několikanásobném přerozdělování zdrojů, EU bude muset na zamýšlenou podporu energeticky úsporných opatření někde najít zdroje.

6



Dopady na stavebnictví a trh nemovitostí •  Přínosy pro české stavebnictví: •  Rekonstrukce komerčních i obytných budov s cílem dosáhnout požadované energetické náročnosti, ročně objem v řádu desítek miliard Kč •  Implementace špičkových stavebních technologií, růst konkurenceschopnosti českého stavebnictví a výroby stavebních materiálů – zvýšení objemu stavebních prací o několik procent •  Podpora obnovitelných zdrojů - obdoba efektu podpory solárních elektráren na ekonomiku (nebude to další bublina?) – nové segmenty stavebnictví •  Nové příležitosti - inovace v energetice, chytré sítě

•  Přínosy pro český trh nemovitostí: •  Kontinuální snižování nákladů na energie pro uživatele •  Podpora nové energeticky efektivní výstavby povede ke „quality swap“ – přesunu ze starších objektů do nových •  Zelená = PR atraktivní

•  Negativní dopady: •  Přizpůsobení energetické náročnosti je relativně drahé •  Trend k energetické efektivitě vede k rychlejšímu morálnímu zastarávání existujících budov (začne se v Česku bourat?) •  Energetická efektivita versus památková ochrana (budovy veřejného sektoru jsou velmi často ve starších objektech) •  Komfort versus návrat k přirozenému prostředí (není cestou nejen zateplovat a lépe stavět, ale také snižovat spirálu technologické inflace)

7


Building Efficiency 2012 Slovo do pranice….diskuze

•  Dotace a podpora energeticky efektivních budov je jistě prospěšná, ale nebude úspěšná pokud: •  Nebudou jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla (nezmění někdo za dva roky názor a nezavede zpětně daň z dotací) •  Nárokovatelnost podpory – developer/stavebník musí mít možnost s dotací počítat již ve svých studiích proveditelnosti a vědět, že při splnění jasně definovaných kritérií na dotaci dosáhne….zároveň snížení netransparentnosti •  Nezávislý institut ověřující funkčnost systému – Národní stavební institut / Institut projektového controllingu / Státem pověření techničtí auditoři •  Podpora GPP bez strategie a rozmyslu – bude se rekonstruovat a zvyšovat standard u zbytných nemovitostí, díky dotacím může dojít k pokřivení trhu (vedle sebe budou o trh soutěžit zadotované uvolněné veřejné nemovitosti a tržně postavené privátní nemovitosti)

8


Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. © 2012 Deloitte Česká republika

9


Dopady požadavků na energetickou efektivitu na realitní trh

Recommend Documents