DOPADY ZVYŠOVÁNÍ CEN ROPY

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

DOPADY ZVYŠOVÁNÍ CEN ROPY NA GLOBÁLNÍ EKONOMIKU Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Bc. Viet Anh Nguyen

Brno 2013

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA za poskytnutí velmi cenných rad, konstruktivní připomínky a za odborné vedení diplomové práce. Dále děkuji Mgr. Janu Hodačovi za poskytnutí odborné konzultace. Děkuji také svým rodičům a svému bratrovi za nadstandardní podporu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dopady zvyšování cen ropy na globální ekonomiku“ vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2013

_________________

Abstract NGUYEN, V. A. The impacts of rising oil prices on the global economy. Diploma Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. Price discrepancies major energy commodities affect all countries of the world. This thesis aims specifically to clarify the effects of rising oil prices on the global economy. The hypothesis is that the continuous price expansion has a negative impact on the economic growth of the world as a whole. First the performance of oil as a commodity and its impact on the global economy. Then correlation analysis is performed on the basis of vector autoregression analysis quantified the impact of the economic activity of the countries surveyed. Finally, the results of work compared with other analyzes of similar orientation. Based on the results and the theoretical background of a discussion on the response of economic policy, with emphasis on the monetary policy of central banks. Keywords Oil, oil prices, economic growth, correlation analysis, vector autoregressive models, Granger causality, economic policy.

Abstrakt NGUYEN, V. A. Dopady zvyšování cen ropy na globální ekonomiku. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Cenové diskrepance hlavní energetické suroviny se dotýkají všech zemí světa. Diplomová práce si klade konkrétně za cíl objasnit dopady zvyšování cen ropy na globální ekonomiku. Hypotézou je, že neustálá cenová expanze má negativní vliv na ekonomický růst světa jako celek. Nejprve dochází k představení ropy jako komodity a jejího vlivu na světové hospodářství. Poté je provedena korelační analýza a na základě vektorové autoregresní analýzy je kvantifikován dopad na ekonomickou aktivitu zkoumaných zemí. Nakonec jsou výsledky práce porovnávány s ostatními analýzami podobného zaměření. Na základě zjištěných výsledků a teoretického pozadí je vedena diskuse ohledně reakce hospodářské politiky s důrazem na měnovou politiku centrálních bank. Klíčová slova Ropa, cena ropy, ekonomický růst, korelační analýza, vektorové autoregresní modely, Grangerova kauzalita, hospodářská politika.

Obsah

6

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 1.2

11

ÚVOD......................................................................................................... 11 CÍL PRÁCE .................................................................................................. 11

2

PŘEHLED LITERATURY

12

3

ROPA JAKO STRATEGICKÁ SUROVINA V GLOBÁLNÍ EKONOMICE

13

3.1 3.2 4

SVĚTOVÁ ENERGETICKÁ SITUACE SE ZAMĚŘENÍM NA ROPU............................ 14 VLIV ROPY NA GEOPOLITIKU ........................................................................ 17

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TVORBU CEN ROPY 4.1

19

NABÍDKOVÁ STRANA TRHU ......................................................................... 22

4.1.1

Ropné zásoby, investice a teorie Peak oil ....................................... 22

4.1.2

Organizace OPEC ............................................................................ 24

4.1.3

Geopolitické vlivy, konflikty v oblastech těžby, ropné šoky ........... 24

4.1.4 Přírodní katastrofy a havárie .......................................................... 25 4.2 POPTÁVKOVÁ STRANA TRHU ....................................................................... 26

5

4.2.1

Hospodářský cyklus silných ekonomik .......................................... 26

4.2.2

Poptávka rozvíjejících se ekonomik ................................................ 27

4.2.3

Spekulace a vývoj dolarového indexu ............................................. 28

4.2.4

Alternativní zdroje, nové technologie ............................................. 28

VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V HISTORII VÝVOJE CEN ROPY 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

6

SUEZSKÁ KRIZE (1956) .............................................................................. 30 PRVNÍ ROPNÝ ŠOK: JOMKIPURSKÁ VÁLKA (1973) ......................................... 32 DRUHÝ ROPNÝ ŠOK: ÍRÁNSKÁ REVOLUCE (1979) ......................................... 35 VÁLKA V PERSKÉM ZÁLIVU (1990) ..............................................................37 VÁLKA V IRÁKU A VÝVOJ DO SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE (2003–2008) . 38

VLIV ZVYŠOVÁNÍ CEN ROPY NA VÝVOJ GLOBÁLNÍ EKONOMIKY – TEORETICKÉ VÝCHODISKO

6.1 6.2 6.3 7

29

ROPA A ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ VELIČINY ....................................... 43 STUDIE IEA Z ROKU 2004 ......................................................................... 44 ROPNÉ ŠOKY A DOPAD NA EKONOMICKÝ RŮST VYBRANÝCH ZEMÍ OECD ....... 45

MATERIÁL A METODIKA 7.1

42

46

ČASOVÉ ŘADY ............................................................................................ 46

Obsah

7

7.2 7.3 7.4 7.5

KORELACE ČASOVÝCH ŘAD ......................................................................... 47 KORELAČNÍ KOEFICIENt ............................................................................. 47 VAR MODEL, GRANGEROVA KAUZALITA A IMPULSE RESPONSE .................... 48 DEFINICE PROMĚNNÝCH ............................................................................ 48

8

7.5.1

Spojené státy americké (USA) ........................................................ 49

7.5.2

Čína (CHN) ..................................................................................... 49

7.5.3

Japonsko (JPN)............................................................................... 49

7.5.4

Německo (GER) .............................................................................. 49

7.5.5

Francie (FRA).................................................................................. 50

7.5.6

Brazílie (BRA) ................................................................................. 50

7.5.7

Spojené království (UK) .................................................................. 50

7.5.8

Itálie (ITA) ...................................................................................... 50

7.5.9

Indie (IND)....................................................................................... 51

7.5.10

Ruská federace (RUS) ...................................................................... 51

7.5.11

Kanada (CAN) .................................................................................. 51

7.5.12

Cena ropy WTI ................................................................................. 51

VZTAH CENA ROPY A VYBRANÝCH EKONOMIK – DOSAŽENÉ VÝSLEDKY 8.1

53

KORELAČNÍ ANALÝZa ................................................................................. 53

8.1.1

Korelační analýza států ................................................................... 53

8.1.2 Korelační analýza cen ropy a zkoumaných států............................ 58 8.2 APLIKACE VAR, GRANGEROVY KAUZALITY A IRF ......................................... 61 8.2.1

Aplikace na USA .............................................................................. 62

8.2.2 Aplikace na ostatní zkoumané státy ............................................... 67 8.3 PROBLEMATICKÉ OBLASTI ANALÝZY ............................................................ 69 9

CENA ROPY A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

70

10 DISKUSE

73

11

76

ZÁVĚR

12 LITERATURA

77

13 SEZNAM ZKRATEK

83

A

PŘÍLOHY

85

B

UKÁZKA TESTOVÁNÍ V PROGRAMU GRETL

92

Seznam grafů

8

SEZNAM GRAFŮ Graf 1

Rozvržení spotřeby primární energie podle jednotlivých regionů za rok 2011

14

Graf 2

Podíl jednotlivých dodávek primární energie ve světě v letech 1973-2010

16

Graf 3

Celosvětové dodávky primární energie v letech 1973–2010 v Mtoe

18

Graf 4

Tvorba cen ropy

22

Graf 5

Ověřené zásoby konvenční ropy za rok 2011 (v mld. barelů a %)

23

Graf 6

Spotřeba ropy dle sektoru v letech 1973 a 2010

26

Graf 7

Spotřeba ropy v zemích OECD a non-OECD v letech 197 –2011

27

Graf 8

Vývoj reálné ceny ropy v letech 1961 až 2009 (v cenách roku 2009)

30

Graf 9

Vývoj nominální ceny ropy a produkce OPECu v letech 1973–2011

33

Graf 10

Vývoj ekonomického růstu a inflace v USA v letech 1969–1989 (v %)

34

Graf 11

Íránská produkce ropy v letech 1973–2011

36

Graf 12

Vývoj nominální ceny ropy a produkce zemí mimo OPEC v letech 1973–2011

37

Graf 13

Irácká produkce ropy v letech 1973–2011 (průměrné čtvrtletní údaje)

38

Graf 14

Vývoj spotřeby Číny a Indie v letech 1980–2010

40

Graf 15

Futures a opční kontrakty na komoditních burzách, nominální hodnota nesplacených komoditních derivátů

41

Graf 16

Mechanismus ropných šoků a jejich vliv na vývoj hospodářského růstu

42

Graf 17

Vývoj nominální ceny ropy a inflace zemí OECD v letech 1961–2002

44

Graf 18

Porovnání vývoje reálného HDP Ruské federace a Japonska (1970–2011)

54

Graf 19

Porovnání vývoje reálného HDP Ruské federace a USA (1970–2011)

55

Graf 20

Vzájemná korelace HDP USA a Spojeného království

55

Graf 21

Porovnání vývoje změn HDP USA a Kanady (1970–2011)

57

Graf 22

Porovnání vývoje změn HDP USA a Číny (1970–2011)

57

Graf 23

Porovnání vývoje změn cen ropy WTI a HDP Japonska za období 1970–2011

59

Graf 24

Porovnání vývoje změn cen ropy WTI a HDP USA za období 1970–2011

60

Graf 25

Vzájemná korelace ceny ropy WTI a HDP USA (relativní hodnoty)

60

Graf 26

Změna ceny ropy od roku 1970–2011 v %

62

Graf 27

Čistá změna ceny ropy od roku 1970–2011 (1 rok) v %

64

Graf 28

Čistá změna ceny ropy od roku 1970–2011 (3 roky) v %

66

Graf 29

Vývoj reálné a nominální ceny ropy v letech 1961–2011

85

Graf 30

Korelace cen nejvýznamnějších druhů ropy v letech 1976–2011

85

Seznam grafů

9

Graf 31

Vývoj reálného HDP USA v letech 1970–2011

86

Graf 32

Vývoj reálného HDP Číny v letech 1970–2011

86

Graf 33

Vývoj reálného HDP Japonska v letech 1970–2011

87

Graf 34

Vývoj reálného HDP Německa v letech 1970–2011

87

Graf 35

Vývoj reálného HDP Brazílie v letech 1970–2011

88

Graf 36

Vývoj reálného HDP Francie v letech 1970–2011

88

Graf 37

Vývoj reálného HDP Spojeného království v letech 1970–2011

89

Graf 38

Vývoj reálného HDP Itálie v letech 1970–2011

89

Graf 39

Vývoj reálného HDP Indie v letech 1970–2011

90

Graf 40

Vývoj reálného HDP Ruské federace v letech 1970–2011

90

Graf 41

Vývoj reálného HDP Kanady v letech 1970–2011

91

Graf 42

Vývoj reálné ceny ropy v letech 1970–2011

91

Seznam tabulek a obrázků

10

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1

Efektivnost jednotlivých zdrojů energie podle indexu ERoEI

13

Tab. 2

Proměnné použité v práci

52

Tab. 3

Korelační matice zkoumaných států (absolutní hodnoty)

53

Tab. 4

Korelační matice zkoumaných států (relativní hodnoty)

56

Tab. 5

Korelační matice ropy a zkoumaných států (absolutní hodnoty)

58

Tab. 6

Korelační matice ropy a zkoumaných států (relativní hodnoty)

59

Tab. 7

Grangerův test pro USA (první model)

63

Tab. 8

Grangerův test pro USA (pouze pokles cen ropy)

64

Tab. 9

Grangerův test pro USA (druhý model)

65

Tab. 10

Grangerův test pro USA (třetí model)

66

Tab. 11

Výsledky VAR pro vybrané státy (pro třetí model oilt -> HDP)

67

Tab. 12

Výsledky IRF pro vybrané státy (pro třetí model)

68

Tab. 13

Vzájemná kauzalita (pro třetí model oilt -> HDP)

69

Obr. 1

Ukázka modelu ropa-HDP USA pro první definici

92

Obr. 2

Ukázka IRF USA pro první definici

92

Obr. 3

Ukázka porovnání informačních kritérií (menší je lepší)

93

Obr. 4

Ukázka vzájemného korelogramu ropa-USA (relativní hodnoty)

93

Obr. 5

Ukázka kritických hodnot (F-test) pro USA (první definice)

93

11

Úvod a cíl práce

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1

ÚVOD

Události v druhé polovině 20. století ukazují signifikantní propojenost ropy, jakožto strategické suroviny, s vývojem světového hospodářství. Vysoká volatilita pozorovaná především v 70. letech v období ropných šoků měla katastrofální důsledky na ekonomickou aktivitu importujících zemí, které nakonec vedly k celosvětové hospodářské recesi. Obrovský zájem o toto poutavé téma opět zintenzivnilo vlivem turbulentního vývoje v posledním desetiletí, a to i v kontextu s ekonomickou krizí. Dle mnohých ekonomů měl prudký cenový nárůst ropy určitý podíl na rozsah zranitelnosti zasažených zemí. Naopak i světová hospodářská recese měla výrazný dopad na vývoj na ropném trhu. Oboustranná kauzalita se tedy zdá být zřejmá, do popředí zájmů se však v posledních letech dostává tématika nárůstu cen ropy jako možného zdroje ekonomických recesí, především v importujících zemí s velkým podílem ropy na energetickém mixu primárních surovin. Ekonomická teorie nabízí řadu vysvětlení, jakými kanály se může zvýšení cen ropy promítnout do hospodářského růstu. Náplní práce je identifikovat tyto kanály a zhodnotit možné dopady i v souvislosti s úlohou hospodářské politiky minimalizovat tyto nepříznivé účinky. Ke zvolení tohoto tématu došlo i z důvodu možného ropného vrcholu, který je na základě nových průzkumu odhadován v následujících deseti až dvaceti letech, což může mít velmi silný negativní dopad na cenový vývoj ropy v souvislosti s vývojem globální ekonomiky.

1.2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit dopad neustále se zvyšujících cen ropy na globální ekonomiku jako celek. Práce hodnotí a shrnuje kvantitativní rozsah zranitelnosti importujících a exportujících zemí s důrazem na vyspělé státy G7 a rychle se rozvíjející ekonomiky BRIC. Práce využívá k dosažení výsledků ekonometricko-statistických metod doporučených Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) se spoluprací s ekonomickým oddělením OECD a s pomocí Mezinárodního měnového fondu (IMF). Pro komplexní pohled byly využity rovněž doporučující modely profesora ekonomie Jamese D. Hamiltona. Dílčím cílem je za pomocí teoretického pozadí a zjištěných výsledků formulovat „optimální“ hospodářskou politiku minimalizující negativní dopad ropných šoků. Důraz bude kladen na rozhodování centrálních bank, včetně České centrální banky v kontextu české měnové politiky.

Přehled literatury

12

2 PŘEHLED LITERATURY Základem nejen akademických prací je dostupnost kvalitní odborné literatury a relevantních zdrojů dat. V této kapitole dojde stručně k rámcovému představení použité literatury, kterou můžeme na základě povahy a tématu rozdělit do tří základních oblastí (skupin). První skupina zahrnuje převážně literaturu věnující se komoditě jako takové a její provázaností se světovou ekonomikou. Spadají sem odborné publikace českých autorů, které byly dostupné v univerzitní knihovně či ke stažení z odborných webových periodik. Jmenujme např. práce autorů publikované v českém vědeckém časopisu Politická ekonomie vydávaný Vysokou školou ekonomickou v Praze. Zde musíme obzvláště zdůraznit mimořádně kvalitní práce BALÁŽE A LONDAREVA (2006), VAŠENDOVÉ A ŽÍDKA (2006) a práci HOŠKA, KOMÁRKA A MOTLA (2011). Tito autoři se převážně věnovali ropě a jejímu postavení v globalizovaném světě. Je na místě rovněž uvést dvě uznávané odborné knihy od BLAŽKA A RÁBLA (2006) a zejména od CÍLKA A KAŠÍKA (2007). V těchto velmi rozsáhlých publikacích je představen komplexní pohled na ropu jako komoditu. Převážná většina použité literatury pochází však od zahraničních autorů, především amerických. Kvalitu a odbornost těchto prací zajišťuje uznávaná placená webová databáze vědeckých publikací, příspěvků a sborníků SCINCEDIRECT.COM, popř. ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. Zde je třeba vyzdvihnout především práce profesora HAMILTONA (1983, 1996, 2003, 2009), ROUBINIHO A SETSERA (2004), JIMENÉZE-RODRIGUEZE (2004) a různé studie Světové banky (WB), Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Mezinárodní energetické agentury (IEA). Druhá skupina je povahově odlišná, předmětem jsou zdrojová data pro ekonometricko-statistickou analýzu. Zde se vychází především z dat britské společnosti British Petroleum v její každoroční velmi uznávané publikaci BP Statistical Review. Ekonomická data jsou dále čerpána z dat Světové banky, IMF, EIA (International Energy Outlook), IEA (World Energy Outlook, Oil market Report), OPECu (Annual Statistical Bulletin, World Oil Outlook), OECD a CIA. Vzhledem k tomu, z jakých institucí pochází, můžeme všechny zdroje považovat za důvěryhodné. Třetí skupinou jsou pak publikace a články zabývající se aplikací ekonometricko-statistických metod v ekonomii. V česky psaných publikacích dominují práce ARLTA A ARLTOVÉ (2007), HUŠKA (2007) a HINDLSE A KOL. (2007). Cizojazyčné vědecké články související s ekonometrií, statistikou a ropou jsou čerpány z výše zmíněné databáze. Kompletní abecední seznam použité literatury je poté uveden na konci diplomové práce v kapitole 12 Literatura.

Ropa jako strategická surovina v globální ekonomice

13

3 ROPA JAKO STRATEGICKÁ SUROVINA V GLOBÁLNÍ EKONOMICE Ani v druhé dekádě 21. století neztratila ropa a ropné deriváty výsadní pozici v energetických mixech všech vyspělých ekonomik globalizovaného světa (viz Graf 1). Obecně lze konstatovat, že se používá přímo či nepřímo ve všech lidských činnostech. Jen doprava, bez které by dnešní ekonomika nemohla fungovat, využívá z více než 90 % ropu jako primární zdroj energie pro výrobu pohonných hmot. Je také nezbytnou surovinou pro výrobu plastů, elektroniky, elektrické energie, jakožto i vstupem pro zemědělství, zdravotnictví apod. Ve srovnání s lidským tělem lze bez přehánění tvrdit, že je to doslova krev, která pohání současné světové hospodářství. Jak uvádí CÍLEK A KAŠÍK (2007, str. 17) v Tabulce 1, výsadnímu postavení vděčí ropa především díky svým skvělým energetickým a ekonomickým vlastnostem. Dle indexu ERoEI1 (Energy Return of Energy Invested) je vedle plynu a uhlí nejefektivnějším zdrojem energie. Nutno však také podotknout, že se jedná o fosilní paliva, která musí být zcela logicky jednou vyčerpána. S tím bude do budoucna souviset otázka energetické soběstačnosti, jakožto i otázka možností nahrazení alternativními substituty. Nelze však odhlédnout i od geopolitických vlivů ropy, kvůli které se vedou různé války. Především země s vysokou poptávkou, nedostatečnými vlastními zdroji a vyspělým vojensko-průmyslovým komplexem, mohou mít tendence chránit své zájmy i za použití síly. Tab. 1

Efektivnost jednotlivých zdrojů energie podle indexu ERoEI

Energie Ropa v počátcích těžby Blízkovýchodní ropa Ostatní druhy ropy Zemní plyn Kvalitní uhlí Méně kvalitní uhlí Vodní elektrárny Větrné elektrárny Jaderné elektrárny Solární elektrárny Ropné písky (břidlice) Biopaliva

ERoEI 100 60 30 10-35 20 10-20 10-40 5-10 4-5 2-5 3 0,9-4

Zdroj: Cílek, Kašík (2007, str. 17)

1ERoEI

slouží k poměřování efektivnosti jednotlivých druhů energie. Jedná se o bezrozměrné číslo, jež vyjadřuje poměr mezi energii získanou vůči energii do ní vložené (u jaderných elektráren včetně energie a nákladů vynaložených ke stavbě elektráren a chladících věží). Hodnota indexu nižší než 5 je považována za neefektivní (biopaliva).


14

3.1 SVĚTOVÁ ENERGETICKÁ SITUACE SE ZAMĚŘENÍM NA ROPU Předtím, než začneme analyzovat světový energetický trh, bude nutné podrobněji definovat ropu jako komoditu a co všechno lze zařadit pod tímto pojmem. Z důvodu vysoké relevantnosti a provázanosti zemního plynu je na místě alespoň stručně popsat její postavení, obzvláště v Evropě (Eurasii), kde je dominantním palivem. Naopak ropa zaujímá prvenství ve všech ostatních regionech mimo Asii-Pacifik, kde dominuje uhlí, a to především kvůli 70% pokrytí čínských energetických potřeb (viz Graf 1). Graf 1

Rozvržení spotřeby primární energie podle jednotlivých regionů za rok 2011

*Obnovitelné zdroje energie. Zdroj: BP Statistical review June 2012, str. 42, upraveno autorem

Pod pojmem ropa se obecně rozumí hořlavá kapalina tvořená směsí pevných, tekutých a plynných uhlovodíků, především alkanů. Mezi její základní charakteristiky patří hustota vyjadřovaná ve stupních API (American Petroleum Institute) a stanovená při teplotě 60 °F=15,56 °C (CÍLEK, KAŠÍK, 2007, str. 21). Specifikem a zároveň problémem je velmi obtížné určení jejího původu, na rozdíl od jiných nerostných surovin, jako je uhlí či železná ruda. BLAŽEK A RÁBL (2006, str. 9-12) uvádějí dvě protichůdné teorie vzniku ropy, a to organickou a anorganickou. Dle první, většinou uznávané teorie, vznikla ropa z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků podrobených dlouhodobému rozkladu. Následným vlivem složitých biologických a chemických reakcí v součinnosti s přispěním tepla a tlaku vznikla ropa a zemní plyn. Naopak druhá teorie je spojována s ruským chemikem Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem 2 (1834-1907), který předpověděl vznik na základě reakcí anorganických sloučenin karbidů některých kovů s vodou. Rozdílné teorie původu ropy mohou vy2Významným

pokračovatelem a zastáncem této teorie byl Thomas Gold (1920-2004).


15

světlit rozdílné vlastnosti jednotlivých typů vyskytujících se na různých místech ve světě. Zjednodušeně lze poté rozdělit ropu na konvenční a nekonvenční. Konvenční ropa je lehce těžitelná a relativně levná varianta. Získává se tradičními metodami těžby pomocí ropných vrtů. Průměrná celosvětová výtěžnost z ropných polí je přibližně 35 %. Zajímavostí je nerovnoměrný výskyt ve světě. CÍLEK A KAŠÍK (2007) uvádí, že 85 % celosvětových zásob se nalézá pouze v 0,05 % ložiscích. Mezi největší známá ložiska patří saudsko-arabský Ghawar s parametry 30 kilometrů na šířku a 270 kilometrů na délku, druhé největší a významné pole Burgan leží nedaleko v Kuvajtu. Ve srovnání s nekonvenční ropou je ERoEI 30 až 60, což pro zjednodušení znamená, že k vytěžení 30 až 60 barelů ropy budeme potřebovat jeden její barel (viz výše). Naopak energetická návratnost nekonvenční ropy se pohybuje v rozmezí 1,5 až 3, což ji řadí mezi neefektivní, velmi drahý zdroj energie. Nevýhody spočívají rovněž v technologické náročnosti zpracování (ropné písky a černé břidlice) a v těžko dosažitelných místech jejího výskytu (hluboko v mořích, v polárních oblastech). Přesto lze očekávat její stoupající atraktivitu v důsledku tenčících se zásob a stále dražší ceny konvenční ropy. Detailnější rozdělení, mezi něž můžeme zařadit i různé plyny, vypadá dle ŠVIHLÍKOVÉ (2009, str. 23-24) následovně. Těžká ropa – energetická návratnost je mnohem nižší než u tradiční konvenční ropy. Mezi nejznámější nekonvenční zdroje patří ropné písky. Problémy pro masivní rozšíření jsou vysoké náklady, silné znečištění životního prostředí, malá ekonomická návratnost a nedostatečné rafinérské kapacity. Největšími zásobami disponuje Kanada a Venezuela. Hlubomořská ropa – za hlubokomořskou se považuje ta, která se nachází nejméně 500m pod mořem. Tento způsob produkce vyžaduje vysoké počáteční investice a odpovídající technologie k náročnosti těžby. Masivní nástup ropných plošin je pozorován od 90. let především v oblastech Mexického zálivu, Kaspického a Severního moře, Angoly a Brazílie. Polární ropa – už z názvu vyplývá oblast těžko dostupných regionů s extrémními přírodními podmínkami. S tím souvisí i technologické problémy a ekonomická náročnost. Jedná se o regiony v Severní Americe (Aljaška, Kanada včetně Grónska) a severní části kontinentu Eurasie (Norsko, Sibiř). Černá břidlice – podobná ropným pískům, ekonomická návratnost je však ještě mnohem nižší. Vyskytuje se nejvíce v USA. Zemní plyn – hojně se vyskytující společně s ropou, lze ho považovat za substitut. Pravděpodobné zásoby by měly vydržet déle než u zkoumané komodity. Největší naleziště se nachází v Ruské federaci, v polárních oblastech a na Blízkém východě. Nekonvenční plyny – jedná se o arktický plyn a metan vyskytující se na Sibiři. Možnosti těžby jsou dosud technologicky a ekonomicky velmi omezené.


16

NGL (Natural gas liguids) – neboli zkapalněný zemní plyn. Problémem je především přeprava a uskladňování, stejně tak nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro jeho širší rozšíření. Budeme-li považovat výše uvedené druhy ropy obecně za ropu, dojdeme k závěru, že je nejpoužívanějším a nejdůležitějším energetickým zdrojem současnosti. Následující Graf 2 ukazuje podíl jednotlivých dodávek primární energie ve světě v období prvního ropného šoku v roce 1973, který nastartoval postupnou diverzifikaci energetické závislosti. Z grafu lze tedy vypozorovat, i přes stále zvyšující se spotřebu celkové energie, klesající podíl ropy na úkor ostatních zdrojů. Fosilní paliva včetně dalších neobnovitelných zdrojů energie (uran pro jaderné elektrárny) ovšem stále tvoří více než 87% podíl, což může být do budoucna problém, neboť odhady3 BP (BP, 2012, str. 7) a IEA (IEA, 2012) počítají s vyčerpáním zásob ropy a zemního plynu při současné spotřebě během následujících 40 až 60 let. Tyto odhady se však vždy mýlily a každoročně se upravují. Co se týče uhlí, jsou odhady mnohem optimističtější, ovšem méně stabilní. Odborníci se shodují na přibližně 100 až 150 let. Musíme však brát v potaz, že se vždy jedná o odhad při současné spotřebě a při ověřených zásobách. Doba se tedy bude zkracovat stejným tempem, jako bude nárůst spotřeby. Posledním neobnovitelným zdrojem je uran. Tam musíme brát odhad s nutnou dávkou nedůvěry i v souvislosti s politickými a morálními problémy včetně možného nebezpečí v případě masivního rozšíření (BP, 2012). Graf 2

Podíl jednotlivých dodávek primární energie ve světě v letech 1973-2010

*Jedná se o geotermální, solární, větrná atd. Zdroj: IEA, Key Word energy statistics 2012, str. 6, upraveno autorem 3Ve

skutečnosti se ropa a uhlí nikdy nevyčerpá (budou-li ceny na určité úrovni, přejde se k alternativním zdrojům). Nové technologie průzkumu, těžby a zpracování mohou oddálit tzv. ropný zlom o desítky let. O této problematice viz dále v Teorii Peak Oil.


17

3.2 VLIV ROPY NA GEOPOLITIKU Vývoj ropného trhu nesouvisí pouze s vývojem světového hospodářství. Zkušenosti ukazují, že některé tendence v ropném průmyslu „korespondují“ s tendencemi a jevy v politice. Zásadní postavení lze vypozorovat nejen u všech hlavních odběratelů, ale rovněž v exportních zemích. Státy bohaté na nerostné suroviny (týká se zejména států s velkým podílem na tvorbě HDP) mohou mít problém vnitřní nestability, která tkví v nezasloužených příjmech, jež nenutí místní vládu ve většině případů vybírat od občanů daně, což také znamená neochotu poskytovat občanům transparentní a odpovědnou vládu. ZAKARIA (2005) považuje za zdroj nestability v blízkovýchodních zemích rozdílné chápání pojmu demokracie. Zatímco v západních státech je demokracie ztotožňována se svobodou, v rentiérských a chudších zemích více demokracie nemusí jednoznačně znamenat více svobody. První typ nazývá ústavním liberalismem (někdy liberální demokracií), který zaručuje komplexní ochranu základních lidských práv a svobod člověka a je postaven na vládě zákona, tj. kontrola moci vlády, rovnost před zákonem a nezávislé soudy. Na druhé straně stojí tzv. „volební demokracie“, někdy též nazývána jako neliberální demokracie. Tento typ s sebou nese určité nedemokratické znaky, jež nemusejí přinášet více svobody, ba dokonce v některých situacích svobodu na základě volební demokracie omezuje. Problémem je rovněž koncentrace příjmů u úzké skupiny vládnoucí třídy, jež má postupem času tendenci k různým převratům, pučům apod. Závislost na příjmech z ropy může vést také k nedostatečnému rozvoji ostatních sektorů např. zemědělství, což má za následek i zvýšení závislosti na dovozech potravin, strojů, moderních technologií apod. Nakonec i příliv petrodolarů, které nejsou smysluplně investovány, vede k tlakům na růst inflace v těchto zemích. Pro americkou ekonomiku a geopolitiku je středem zájmů nejen energetická bezpečnost, kvůli níž se silně angažují ve všech děních související s ropou, ale rovněž v udržení amerického dolaru jako internacionální měny, se kterou se obchoduje s hlavními komoditami. Výhoda takovéto měny je zřejmá, pokud se tyto dolary nevrací zpět do domácí ekonomiky, může federální rezervní systém (FED) prakticky libovolně tisknout neomezené množství peněz a nakupovat tím reálné statky a služby, aniž by tím způsoboval silné inflační tendence. Zajímavý je pohled vlivu ropy na rozpad Sovětského svazu. Dle ŠVIHLÍKOVÉ (2009, str. 26-27) jsou důvodem (nebo jedním z důvodů) rozpadu SSSR velmi nízké ceny panující v druhé polovině 80. let. Naopak dostatek ropy v 70. letech v období ropných šoků nedonutil SSSR na rozdíl od západních zemí ke strukturálním reformám. Dalším problémem je rovněž neschopnost využít ropné příjmy k smysluplným účelům. Můžeme tedy charakterizovat dvě základní příčiny, jež mají dodnes signifikantní platnost: 1. Politika SSSR více vytěžit bez koordinace s ostatními producenty se ukázala z dlouhodobého hlediska jako velmi nevýhodná. Vysoká sovětská produkce navíc tlačila ceny ještě hlouběji. Je tedy pocho-


18

pitelné, že každý tlak na zvýšení těžebních kapacit OPECu je v kartelu spojován s odporem. 2.

Souvisí s předchozím bodem. Závislost na vývoji cen ropy, který nemůže jeden, ač významný producent ovlivnit. Založení OPECu je tedy velmi logický a výhodný krok. Je otázka, jaký by měl kartel vyjednávací schopnosti, kdyby tehdy vstoupil Sovětský svaz (popř. RF v dnešní době) do „společného podniku“.

Posledním významným hráčem, který začíná v posledních letech silně ovlivňovat světové dění, je dynamicky se rozvíjející Čína. Především od roku 1993, kdy se stala závislou na dovozu ropy, zintenzivnila svoji angažovanost v surovinově bohatých státech, především v Africe. Čínská strategie není pouze v nalezení nových dodavatelských kapacit, ale rovněž v poskytování komplexních služeb ve formě finanční pomoci, levných půjček, infrastrukturních zakázek a v případě potřeby nabídne i svou vojenskou ochranu či dodávky zbraní (TJÖNNELAND, 2006). V dnešní době je jejím nejvýznamnějším dodavatelem stále oblast Blízkého východu, následovaná Afrikou (především země Angola, Rovníková Guinea, Nigérie, Súdán a Demokratická republika Kongo). Ostatní zdroje pochází ze Sovětského svazu a okolních asijských zemí. Nově probíhá diverzifikace dodávek i v Latinské Americe, Iráku a v dalších afrických státech. Čína zastává k dosahování cílů strategii nevměšování se do vnitřních záležitostí, což je pro některé země zásadní pro navázání spolupráce. Jelikož se bude energetická potřeba nejen Číny nadále navyšovat (viz Graf 3), lze očekávat do budoucna mezi světovými mocnostmi boj o stabilní dodávky primární energie. Graf 3

Celosvětové dodávky primární energie v letech 1973–2010 v Mtoe4

*Jedná se o geotermální, solární, větrná atd. Zdroj: IEA, Key Word energy statistics 2012, str. 6, upraveno autorem 4Energetická

jednotka zvaná ekvivalent tuny ropy. 1 Mtoe znamená množství energie získané při použití jednoho milionu tun ropy.

Faktory ovlivňující tvorbu cen ropy

19

4 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TVORBU CEN ROPY Ropa, jakožto strategická surovina, patří k nejsledovanějším komoditám ve světové ekonomice. Důležitost ropy jako zdroje energie ukazuje také složitost tvorby jejích cen. Existuje celá řada faktorů ovlivňujících volatilitu cen ropy, přičemž váha těchto faktorů je odlišná. Detailnější rozdělení lze najít v různých odborných publikacích. Např. BALÁŽ A LONDAREV (2006, str. 519) uvádí, že úroveň a dynamika světových cen je determinována různými faktory, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin. 1.

Faktory ovlivňující úroveň a dynamiku vývoje národních a mezinárodních hodnot zboží (úroveň nákladů na výrobu a přepravu zboží, jako přírodní a ekonomické podmínky, vývoj produktivity práce apod.)

2.

Tržní faktory ovlivňující odchylky cen od jejich rovnovážné hladiny: 

Povahy strukturální, vyvolávající dlouhodobé změny ve struktuře světové výroby a spotřeby,



povahy monopolní – možnosti monopolů ovlivňovat rozsah výroby i vývoj cen,



povahy státně-institucionální (vyplývající z opatření národních vlád nebo nadnárodních organizací),



povahy cyklické (ovlivňující vztah nabídky a poptávky v souvislosti s vývojem ekonomického cyklu),



povahy sezónní,



povahy krátkodobé, resp. jednorázové (přírodní katastrofy, politické události aj.),



faktory ovlivňující hodnotu peněz, tj. zejména kurzové pohyby jednotlivých měn.

Určování konečných cen5 se však převážně provádí na základě střetu celosvětové poptávky a nabídky na hlavních komoditních burzách. Cenou ropy se většinou rozumí cena americké lehké ropy WTI (West Texas Intermediate) obchodované na newyorské komoditní burze NYMEX (New York Mercantile Exchange). Alternativou je však rovněž určování cen severomořské ropy Brent obchodované na mezinárodní petrolejové burze v Londýně – IPE (International Petroleum Exchange). V posledních letech hraje stále silnější pozici mezinárodní burza v Singapuru – SIMEX (Singapore International Monetary Exchange), kde se obchoduje převážně s ropou Brent a Dubaj. BALÁŽ A LONDAREV (2006, str. 520) dále uvádějí podrobněji faktory, které posouvají křivku poptávky, a tím částečně determinují cenu ropy ve střednědo5Cena

ropy se uvádí v amerických dolarech za barel. 1 barel = 159 litrů.


20

bém a dlouhodobém horizontu. Za nejvýznamnější faktor považují odběratelské kapacity rozvinutých zemí a vývoj světového HDP. V posledním desetiletí nelze však opomenout agresivní vývoj populačně velkých ekonomik jako jsou země BRICS6 a Next Eleven (Next 11)7, jenž se prakticky z velké části podílí na změnách, a to jednak i kvůli diverzifikaci energetické závislosti v rozvinutých zemích (strukturální změny). Další významné determinanty jsou uvedeny v následujícím seznamu. 

Světová populace a vývoj světového HDP,



strukturální změny v ekonomice,



změny v energetických bilancích,



klimatické podmínky a jejich změny,



stav zásob ropy v rozvinutých ekonomikách,



kurzy měn importérů vůči USD,



obchodně-politická opatření dovážejících zemí,



spekulace a jiné vlivy.

V tržní ekonomice ovšem neurčuje cenu pouze jedna strana, na ropném trhu je dle mnoha ekonomů právě nabídková strana ta, která je v krátkodobém a střednědobém horizontu silnější. BALÁŽ A LONDAREV (2006, str. 521) poukazují na důležitost tzv. ropných šoků, jež měly signifikantní vliv na výkyvy v cenách a nabídce suroviny. Autoři stručně shrnuli, že investice do ropného průmyslu a z nich vyplývající posun křivky nabídky závisí na mnoha faktorech, ty jsou uvedeny níže: 

výše ověřených celosvětových ropných rezerv včetně nových objevů ložisek,



technický a technologický pokrok v těžbě a zpracování ropy,



fiskální systém v producentských zemích,



politické faktory, aktivity OPEC a NOPEC,



krátkodobé faktory: přírodní katastrofy, nehody, politické a vojenské konflikty aj.

VAŠENDOVÁ A ŽÍDEK (2006, str. 531) naopak rámcově rozlišují faktory na krátkodobé a dlouhodobé s ohledem na působení na jednotlivé fundamenty. Mezi dlouhodobé řadí ekonomický vzestup Číny nebo objevení nových ropných nalezišť, které mohou být způsobeny technologickým pokrokem v těžbě 6Hospodářské

uskupení Brazílie, Ruské federace, Indie, Číny a Jižní Afriky. zemí s vysokým růstovým potenciálem v 21. Století. Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Turecko, Jižní Korea a Vietnam. 711


21

a zpracování, dlouhodobými politickými událostmi jako je irácko-íránská válka, ekonomickými faktory v podobě vývoje dolarového indexu a v neposlední řadě změnami v legislativě v jednotlivých zemích. Tyto dlouhodobé faktory, jak už název napovídá, určují vývoj cenového trendu v delším časovém období. Naopak krátkodobé faktory, mezi které řadíme např. havárie, hurikány, teplotní výkyvy, krátkodobou politickou nestabilitu, krátkodobé změny ve stavu zásob, by neměly vychylovat dlouhodobý trend, avšak pouze krátkodobě vychýlí komoditní trhy, které ovšem tyto změny rychle absorbují. Vedle těchto tradičních faktorů existují i méně transparentní operace, jež nebývají v odborných publikacích rozsáhleji řešeny, a to jednak vlivem jejich vysoké utajenosti, jakožto i vlivem povahy obchodů hraničící s podvodnými praktikami. Z důvodu vysoké relevantnosti nesmíme odhlédnout od této problematiky, neboť se do těchto obchodů zapojují i hlavní komoditní obchodníci. Jen 16 největších z nich dosahují každoročního obratu přes bilion dolarů a objem zobchodovaného množství ropy přesahuje těžební kapacity Saudské Arábie a Venezuely dohromady. Nejedná se však o známé ropné korporace, jejichž značky nesou čerpací stanice po celém světě. Tito komoditní hráči bývají zakládány převážně ve Spojených státech amerických a ve Švýcarsku a jejich majitelé jsou v některých případech velmi těžko dohledatelní. Např. ruský prezident Vladimír Putin by měl vlastnit majoritní podíl v šesté největší komoditní společnosti Gunvor v hodnotě 40 miliard dolarů (REUTERS, 2011). Jsou známy i případy, kdy největší komoditní hráči Vitol a Trafigura prováděli nekalé praktiky v podobě skladování ropných zásob na moři v supertankerech z důvodu vyšších cen futures než spotových8 (ŠVIHLÍKOVÁ, 2009). Tento rozdíl nazývaný spread byl pro ně tak atraktivní, že se jim vyplatilo i přes nemalé náklady na skladování udržovat zásoby v tankerech celé čtyři měsíce. V roce 2009 se tak skladovalo na 150 milionů barelů ropy, což představuje přibližně dvojnásobek celosvětové denní spotřeby. Výsledkem je deformace trhu a cílené ovlivňování budoucích cen (ROŠKANIN, 2010, str. 8). S rozvojem elektronického obchodování se rozrůstá i počet obchodníků (spekulantů) s cílem maximalizovat svůj zisk, aniž by měli zájem o fyzické vypořádání obchodů. Výsledkem je opět umělé navyšování cen této komodity. K těmto účelům slouží burzy nepodléhající dohledu regulačních orgánů, mezi největší z nich patří atlantská burza ICE založená světovými obchodníky s energií a bankovními domy. Je až zarážející, že ač se burza nachází na území Spojených států, nepodléhá přísným americkým regulačním orgánům. Uveďme si příklad, jak může taková manipulace vypadat. Princip je zcela jednoduchý, jedna firma prodá např. přes výše uvedenou burzu kontrakt na dodávku určitého množství ropy druhé „přátelské“ firmě, která ovšem následně za úplně stejnou cenu přeprodá zpět kontrakt původní firmě. Výsledkem není fyzické vypořádání obchodu, ale pouze již výše zmiňované umělé navýšení cen. Nekalými praktikami jsou známy i případy investičních bank, které vydávají 8Situace,

kdy je cena futures vyšší než cena spotová se nazývá contango efekt.


22

pravidelné predikce vývoje cen s doporučeními. Banky však na základě nepřesných predikcí provádějí přesně opačné operace (ROŠKANIN, 2010, str. 9). Na základě prostudované literatury se autor rozhodl vytvořit vlastní jednoduchý mechanismus tvorby cen ropy, jenž by měl zahrnovat jen ty nejdůležitější a na první pohled pro čtenáře jasně viditelné faktory. Ty budou dále pro lepší uvedení do problematiky detailněji analyzovány. Následující Graf 4 je zjednodušeně rozdělen na faktory ovlivňující poptávku po ropě a nabídkové faktory. Jelikož obchodování s ropou funguje na pilířích tržního mechanismu, výsledkem rovnovážné ceny bude střet těchto dvou fundamentů. Graf 4

Tvorba cen ropy

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1 NABÍDKOVÁ STRANA TRHU V této části subkapitoly budou dle autora vybrány a popsány čtyři nejvýznamnější skupiny faktorů ovlivňující nabídkovou stranu trhu. Specifikem ropného trhu je krátkodobě téměř nepružná reakce nabídky na poptávku směrem nahoru, což může mít zásadní význam na cenovou volatilitu v souvislosti s dynamickým vývojem celosvětové poptávky. 4.1.1

ROPNÉ ZÁSOBY, INVESTICE A TEORIE PEAK OIL

Za nejdůležitější oblastí zkoumání celého ropného trhu se považuje správné určení stavu zásob. Na první pohled se zdá být tato problematika jednoduchá, podíváme-li se však z objektivní optiky různých expertů, nastává tu hned několik těžko zodpověditelných otázek. První otázka zní: Podle jakého zdroje se budeme


23

řídit. Dále podle jakých parametrů. Některé ropné společnosti a státy považují za tzv. ověřené zásoby ty, které se dají s 95% pravděpodobnosti vytěžit, některé však zahrnují do těchto zásob i 50% pravděpodobnost. Dalším problémem je vytěžitelnost ložisek pohybující se v rozmezí 30 až 60 %. Nezbývá nám nic jiného než brát stav ropných rezerv s nutnou dávkou skepse. Pro práci byly použity zdroje z OPECu, a to jednak z důvodu, že tyto země disponují největšími rezervami a jednak kvůli stanovování jejich těžebních kvót. Přehnané nadhodnocení stavu může mít za následek zvýšení těžebních limitů a s tím související pokles cen ropy, naopak podhodnocení by znamenalo nižší příjmy a menší význam v mezinárodní politice. Je tedy zřejmé, že do určování stavu zásob zasahují politicko-ekonomické záležitosti, které mohou v konečném důsledku zkreslovat popř. popírat realitu. Následující Graf 5 ukazuje celosvětové ověřené zásoby konvenční ropy za rok 2011. Z grafu lze vypozorovat 81% podíl kartelu, což mu zajišťuje silnou vyjednávací schopnost v mezinárodní politice a v určování cen. Graf 5

Ověřené zásoby konvenční ropy za rok 2011 (v mld. barelů a %)

*Ruská federace disponuje 5,3 % celosvětových zásob (cca 28% podíl v NOPECu) *Kanada disponuje 10,8 % celosvětových zásob (cca 53,5 % v NOPECu) Zdroj: OPEC Annual Statistical Bulletin 2012, upraveno autorem

Tímto však problematika určování zásob nekončí. Je nutné brát v potaz, že uvedené množství je pouhá veličina, která se s časem omezeně mění. Stále zvyšující se celosvětová spotřeba způsobuje tenčení zásob, naopak investice a pokrok v technologiích a průzkumu mohou dopomoci k efektivnějším těžbám a nárůstu ověřených zásob. Stejně tak investiční rozhodování ovlivňuje celkové náklady na těžbu. Je tedy zřejmé, že při vyšších cenách ropy se návratnost objeví i u dříve nerentabilních projektů. Závěrem nesmíme opomenout souvislost stavu zásob


24

a teorie Peak oil9 neboli teorie ropného vrcholu, která má signifikantní vliv na vnímání celé problematiky. Ropný vrchol je stav nebo okamžik, kdy budou ropné rezervy z poloviny vyčerpány a poté nastane nevyhnutelný pokles produkce. Tento okamžik je někdy spojován s koncem levné ropy. Názory o světovém ropném zlomu se rozchází. Např. Asociace pro studium Peak oil (ASPO) uvádí rok 2007, mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpověděla rok 2010. Naopak producenti BP a OPEC zcela odmítají ropný zlom v nejbližší době. 4.1.2

ORGANIZACE OPEC

Z předcházejících odstavců byla definována organizace OPEC jako vlastník největších ropných rezerv, s tím byla rovněž spojována síla kartelu určovat cenový vývoj. Až do 60. let ovšem mezinárodní trh s touto komoditou ovládaly velké západní nadnárodní korporace. V době před vznikem OPECu kontrolovalo tzv. konsorcium „Sedmi sester“ 10 až 90 % těžeb a prodejů ropy na Blízkém východě, včetně nejdůležitějších zpracovatelských kapacit po celém světě (BALÁŽ, 2001, str. 75). Propad cen v roce 1960 ale donutilo exportní země přehodnotit své politicko-ekonomické zájmy, neboť pochopily, že jako jednotlivec nejsou schopny určovat stabilní ceny, což úzce souvisí s jejich stabilními příjmy. Výsledkem je vznik kartelu s mocným nástrojem k dosahování cílů na úrovni jednotlivých členů i organizace. Těžební a cenová politika spočívá v určování produkčních kvót na základě současného vývoje ropného trhu, např. nastane-li výpadek těžby v některých zemích OPECu (či v oblastech mimo OPEC), může kartel zvýšit svou produkci a zabránit tím náhlému růstu cen. Naopak v období přesycení trhu a nízkých cen se použije opačná politika (OPEC, 2013a). Proč má kartel zájmy udržovat spravedlivé (dle definice OPECu spravedlivé pro producenty) a stabilní ceny pomocí produkčních kvót, které odrážejí vývoj na mezinárodním trhu? Odpověď je vcelku jednoduchá, vysoká volatilita neprospívá nikomu. V případě spotřebitelů jde o náhlé změny nákladů, jež mohou výrazně ovlivnit jejich plánování. Spekulanti obchodující v nejistotě obzvlášť nepřispívají ke stabilitě trhu. A nakonec vysoká volatilita způsobuje nejisté ropné příjmy exportních zemí, což může vést ke zkreslení informací pro případné investice. Např. výsledkem podinvestovanosti je nedostatečná nabídka v budoucnu vedoucí k prudké cenové expanzi. 4.1.3

GEOPOLITICKÉ VLIVY, KONFLIKTY V OBLASTECH TĚŽBY, ROPNÉ ŠOKY

Mezi tzv. geopolitické vlivy bychom mohli bezesporu zařadit i předchozí faktor. Avšak z důvodu exkluzivního postavení této organizace se autor rozhodl zkoumat odděleně geopolitické vlivy související s různými konflikty v oblastech těž9Teorie

Peak oil je spojována s Hubertovou křivkou americkýho geologa Huberta, který poprvé zavedl tento pojem. Někdy je též nazývána jako Hubertova teorie ropného vrcholu 10Sdružení sedmi největších ropných společností. Anglo-perské ropné společnosti (dnešní BP), Gulf (dnešní Chevron), Royal Dutch Shell, SoCal (dnešní Chevron), Esso (dnešní ExxonMobil), Socony (dnešní ExoonMobil), Texaco (dnešní Chevron).


25

by. V historii ropného trhu je pozorováno hned několik menších i větších vojenských operací s mezinárodní účastí. Je zjevné, že konflikty mají negativní dopady v mnoha rovinách. Prvotní a nejdůležitější implikací je výpadek těžeb a v případě válek i devastace infrastruktury. Následná revitalizace oblasti může být velmi nákladná a investice nedostatečné vlivem snížení důvěry zahraničních investorů. Podrobnější analýza této problematiky bude popsána v samotné kapitole 5 Významné události v historii vývoje cen ropy, kde bude čtenář nejprve uveden do poválečného stavu začínající konfliktem o kontrolu nad Suezským průplavem. Velmi detailně bude rozebírán první a druhý ropný šok včetně irácko-íránské války a Války v Perském zálivu. Závěrem bude zhodnocen vývoj ropného trhu za poslední desetiletí začínající invazí spojeneckých sil do Iráku. Je nutné zmínit, že v této kapitole dojde k syntéze všech uvedených nabídkových faktorů s poptávkovými, které budou dále uvedeny. Čtenáři bude nabídnut komplexní pohled na vývoj v posledních cca 60 letech a jednoduše rozpozná, který z faktorů měl v daném okamžiku největší podíl na cenovém vývoji na ropném trhu. 4.1.4

PŘÍRODNÍ KATASTROFY A HAVÁRIE

Mezi nejdůležitější přírodní faktory, které krátkodobě ovlivňují nabídku ropy, patří zejména hurikány vyskytující se pravidelně v Severní Americe. Např. hurikán Ivan v září 2004 způsobil evakuaci 545 ropných plošin vedoucí k poklesu denní produkce o 1,7 milionů barelů. Ceny krátkodobě vzrostly o více než 12 %. Neméně významný dopad byl zaznamenán o rok později hurikány Katrina a Rita, které zdevastovaly nejen místa těžby, ale i rozsáhlou síť zpracovatelských kapacit. Dalším nepředvídatelným faktorem je zemětřesení. V roce 1990 postihla Irán série zemětřesení mající za následek poškození tamní produkční sítě. Nezanedbatelný vliv způsobují i různé úniky z ropovodu, havárie tankerů a ropných plošin. Jmenujme např. první havárii tankeru Torrey Canyon v roce 1967 poblíž západního pobřeží Anglie nebo tankeru Amoco Cadiz v roce 1978 poblíž francouzského Brestu. Obě tyto havárie vypustily do moře stamiliony litrů ropy. S technologickým pokrokem ve stavbě větších a větších tankerů souvisí rovněž větší dopad. Asi nejznámější ekologická námořní katastrofa je ztroskotání amerického tankeru Exxon Valdez u aljašského pobřeží (ropná skvrna zasáhla 1 300 kilometrů pobřeží). Mnohem razantnější úniky jsou spojovány s havárií těžebních plošin11. V roce 1978 došlo kvůli nerovnováze tlaku k výbuchu ropného vrtu Ixtoc vlastněné mexickou ropnou společností Pemex. Nedávnou zkušenost zažila rovněž plovoucí vrtná plošina britské firmy British Petroleum Deepwater Horizon. Na závěr si uvedeme ani ne tak havárii, ale úmyslné irácké vypuštění 1,9 miliard litrů ropy do Perského zálivu v období války. Cílem bylo zabránění americkým silám získat Kuvajt (CNBC, 2010).

11Jsou

známy i případy, kdy narazil tanker do těžební plošiny. V roce 1983 se tento husarský kousek povedl u Íránu. Výsledkem byl únik 303 milionu litrů ropy.


26

4.2 POPTÁVKOVÁ STRANA TRHU V této subkapitole budou, stejně jako v předešlé, na základě autorova výběru popsány čtyři nejvýznamnější skupiny faktorů ovlivňující poptávkovou stranu trhu. Vývojový trend ukazuje převahu poptávky nad nedostatečnou nabídkou v posledních 18 letech, což má za následek v dlouhodobém horizontu tlak na růst cen ropy. 4.2.1

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS SILNÝCH EKONOMIK

V dnešním moderním světě neexistuje jediný stát, který by nepoužíval přímo či nepřímo ropné produkty. Je však zřejmé, že se spotřeba energie bude lišit dle velikosti jednotlivých ekonomik. Můžeme obecně tvrdit, že čím větší ekonomika, tím větší spotřeba primární energie. Jako porovnávací měřítko použijeme absolutní velikost HDP jednotlivých států. Za tzv. vyspělé silné ekonomiky budeme považovat sdružení G712 (nebo G8 včetně Ruské federace). Tyto státy vytvořily dohromady v roce 2011 51 % globálního HDP a podílely se na spotřebě ropy 40 % (BP, vlastní výpočet). Bude tedy zjevné, že hospodářský vývoj v těchto zemích silně ovlivňuje poptávku po zkoumané komoditě, a to hlavně vlivem rozvinutějšího sektoru doprava, který má dominantní podíl v celkové spotřebě (viz Graf 6). V posledních letech lze však vypozorovat snahu těchto státu o omezení závislosti a zavádění nových úsporných technologií, včetně alternativních paliv. Graf 6

Spotřeba ropy dle sektoru v letech 1973 a 2010

*zemědělství, komerční a veřejné služby, ostatní nespecifikované účely Zdroj: IEA, Key Word energy statistics 2012, str. 33, upraveno autorem 12Sdružení

osmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Rusko, Spojené království, USA). G8 = G7 a Ruská federace. Existuje i skupina G8+5, kde dalších pět států tvoří Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika, Mexiko.


4.2.2

27

POPTÁVKA ROZVÍJEJÍCÍCH SE EKONOMIK

Ačkoliv země OECD včetně zemí G7 tvoří dominantní podíl na spotřebě, více než dvě třetiny růstu poptávky vznikají v tzv. non-OECD zemích (emerging a rozvojové trhy), kde dochází k dynamické ekonomické expanzi doprovázené růstem obyvatel. Nad tyto státy vyčnívají dvě miliardové ekonomiky Indie a zejména Čína, která v posledních letech prochází tzv. „průmyslovou revolucí“, což znamená hlad po energii a nerostných surovinách. Jen od roku 1990 rostla čínská ekonomika průměrným tempem 10 % a statistiky předpovídají, že do roku 2030 zpomalí na stále úctyhodných 8 %. Indické vyhlídky vypadají ještě mnohem optimističtěji. Do roku 2030 se očekává průměrný ekonomický růst 8 %, což je více než dva procentní body oproti průměrné hodnotě za posledních 20 let. Vlivem těchto faktorů lze předpokládat rostoucí trend celosvětové poptávky, která bude mít dozajista silné tlaky na růst cen ropy v budoucnu (USDA, 2012). Hlavním sektorem působícím na růst čínské poptávky po ropě je automobilová doprava. Jen v roce 2012 se v Číně vyrobilo a prodalo více než 19 milionů automobilů, což představuje větší trh než Japonsko a USA dohromady (OICA, 2013). Významně se vyvíjí rovněž export, který už v roce 2010 předběhl ten německý a stal se tak největším vývozcem na světě. Uveďme dále prvenství ve výrobě a prodeji nejrůznější elektroniky (mobily, počítače apod.), textilu, obuvi, hraček atd. Nutno podotknout, že průměrný hrubý domácí produkt na obyvatele je oproti vyspělým západním státům ještě stále relativně malý, tudíž tu je prostor pro expanzi v mnoha oblastech. Otázkou však zůstává, zdali není nabídka ropy už teď shora částečně limitována a zda zvyšující se spotřeba na emerging markets bude mít vliv na diverzifikaci a pokles spotřeby v zemích OECD (viz Graf 7). Dle EIA (2011, str. 25) by však celosvětová spotřeba měla vzrůst na 112 milionů barelů denně do roku 2035. Graf 7

Spotřeba ropy v zemích OECD a non-OECD v letech 1970 –2011

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat BP 2012


4.2.3

28

SPEKULACE A VÝVOJ DOLAROVÉHO INDEXU

Faktor spekulace souvisí s přenesením obchodování ropy na komoditní trhy v 80. letech. Tradiční obchod s fyzickým vypořádáním se navždy změnil. Do ropného byznysu se dostávají nejen zájemci zabývající se ropou jako komoditou, ale také obyčejní obchodníci mající za cíl vydělat na volatilitě cen (CFTC, 2008, str. 20). Předmětem obchodu jsou především komoditní a finanční futures, které jsou vnímány jako finanční aktiva pro hedging a investování. Tyto obchody souvisejí vždy s očekáváním a snahou předpovídat budoucí vývoj cen, které mohou být tlačeny předpověďmi různých organizací a institucí (zejména investiční a finanční). Následné změny v chování investorů zpětně opět tlačí ceny nahoru a ropná bublina je na světě. Tento stav byl zaznamenán v letech 2002–2008, kdy vlivem finanční krize splaskla spekulativní bublina, a byly zavedeny přísnější regulace. Faktor očekávání na druhou stranu souvisí rovněž se zpracovateli závislými na stabilních dohodnutých cenách v určitém období. Očekávají-li v budoucnu výrazný cenový skok, mají tendence se předzásobit a koupit levnější ropu v současnosti. HAMILTON (2009) tvrdí, že očekávání vyšších cen se stává sebenaplňující, to však nemůže pokračovat donekonečna, neboť přezásobení v budoucnu způsobí její opětovný pokles. Vývoj dolarového indexu souvisí nejen s vývojem kupní síly v dodavatelských a odběratelských zemích, ale i se spekulativními obchody. Levnější dolar zvyšuje jednak atraktivitu komodity pro investory, tak i kupní sílu poptávkové strany trhu, což má za následek tlak na růst cen komodity a tedy i inflaci. 4.2.4

ALTERNATIVNÍ ZDROJE, NOVÉ TECHNOLOGIE

Rostoucí cena ropy nemusí být nutně spojována s negativními dopady ve všech rovinách. Pozitivní vliv lze shledat v nástupu alternativních paliv a pokroku v technologiích. Dopad na spotřebitele v podobě hledání jiných možností dosahování úspor vytváří silný tlak na snížení poptávky po této komoditě. Logicky tak např. klesají prodeje automobilů s vysokou spotřebou, což nutí výrobce přijít s novými úspornějšími technologiemi. Výsledkem jsou nové automobily s hybridními či elektrickými motory, které se stávají v posledních letech stále oblíbenější a jsou silně podporovány (a v maximální míře vyvíjeny) výrobci automobilů. Za alternativní zdroje energie bývají považovány jak ty obnovitelné, jako jsou biopaliva, vodní, větrná, solární či geotermální, tak i ty neobnovitelné, jako jsou zemní plyn, uhlí či jaderná energie. Všechny tyto substituty mají však vyšší ekonomickou náročnost, resp. nižší ERoEI, což jim brání v masivnějším rozšíření. Řešením by mohl být nový způsob těžby tzv. metanových hydrátů neboli „hořlavého ledu“. Dle expertů by celosvětové zásoby měly přesahovat desetinásobek všech dosud známých zásob fosilních paliv (REUTERS, 2013). Během na dlouhou trať je pak mezinárodní projekt ITER, který by měl vést ke zvládnutí termonukleárních reakcí v elektrárnách pro komerční využití.

Významné události v historii vývoje cen ropy

29

5 VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V HISTORII VÝVOJE CEN ROPY Ropu jako takovou znali už odpradávna ve starověké Persii, což je oblast geograficky situována v dnešním Íránu. Tenkrát se jí říkalo nephtoj, ale také naphtaz nebo naphta. Odtud pochází dnešní název nafta, významově se však neshoduje, neboť v současnosti se toto pojmenování používá pro finální produkt získaný destilací a rafinací z ropy. Ropa je tedy tekutina, kterou znaly a používaly už pradávné historické národy, jako jsou Sumerové, Asyřané a Babylóňané. Na počátku našeho letopočtu ji dováželi také Řekové, naopak Římané ji znali jako vytékající pramen ze skalisek ze Sicílie, pojmenovali ji tedy doslovně jako skalní olej, což latinsky znamená petroleum (KOVAL V., 1981, str. 1). Co nás ovšem zajímá je, kdy začala ropa být masověji používána jiným způsobem než pouze k svícení případně topení. „Katalyzátorem“ všeho je především růst poptávky v důsledku pomalu rozvíjejícího se motorového průmyslu a s tím související postupné zahájení komerční výroby dopravních prostředků. Ropný byznys tedy začal zhruba před 150 lety primární těžbou v okolí Kaspického moře. Zanedlouho odstartoval turbulentní vývoj především ve Spojených státech amerických. Respektovaná každoroční publikace britské ropné společnosti British Petroleum BP Statistical review zkoumá cenu ropy právě od roku 1861 (viz Graf 8), což koresponduje s výše zmiňovaným turbulentním vývojem na americkém území. V této době byla těžba a cena ropy tak atraktivní, že přilákala velké množství drobných, ale i větších těžařů. Ti nakonec zcela vytlačili veškerou slabší konkurenci a stali se dominantními v této oblasti. V roce 1864 vystoupala průměrná nominální cena ropy až nad hodnotu 8 dolarů za barel13, což v cenách roku 2009 představuje více než 110 dolarů za barel14. Tuto hranici se dosud ještě nepodařilo překonat ani rekordně15 vysokými cenami v posledních letech (porovnáváme průměrné roční reálné ceny16 – referenční rok je 2009). Ve stejném roce (1864) byla však v Pensylvánii objevena obrovská naleziště, která srazila cenu tekutého zlata krátkodobě až na 10 centů za barel. Tento milník v historii ropného trhu je nazýván jako tzv. Pensylvánský ropný boom (BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY, 2012, str. 15).

13Krátkodobě

dosahovala hranice až 20 dolarů za barel. období je spojováno s osobou Johna D. Rockefellera (1839-1937), který dokázal de facto během krátké doby ovládnout veškerý trh s ropou na americkém území. Více o této osobnosti v autorově bakalářské práci „Dopady současné ekonomické krize na ropný trh“ (NGUYEN, 2011). 15Krátkodobě však cena ropy překonala v půli července roku 2008 rekordní metu 147 dolarů za barel (jedná se o denní nominální cenu). 16Vztah mezi vývojem reálné a nominální ceny je uveden v příloze v Grafu 29. 14Toto


30

Následující Graf 8 znázorňuje vývoj reálné ceny ropy (očištěné o inflaci) za posledních 150 let a významné události, jež měly signifikantní vliv na volatilitu cen této komodity. Z důvodu omezeného rozsahu práce nebudou analyzovány všechny v grafu uvedené spouštěcí faktory, ale pouze relevantní události způsobující navýšení cen ropy na ropném trhu po druhé světové válce. Stručně lze však popsat, že každé objevení větších nalezišť či významné zvýšení těžby (počátek vývozu z Ruska, začátek těžby v Sumatře, objev pole Spindletop v Texasu, nárůst produkce ve Venezuele a objev pole na východě Texasu) vede k poklesu cen ropy a naopak jakékoliv rozsáhlé omezení, obavy (obavy z nedostatku ropy v USA) či negativní událost vede k jejímu nárůstu. První významnou událostí, kterou si tak popíšeme, bude Suezská krize z roku 1956. Graf 8

Vývoj reálné ceny ropy v letech 1961 až 2009 (v cenách roku 2009)

Zdroj: BP Statistical review 2010, upraveno autorem

5.1

SUEZSKÁ KRIZE (1956)

Suezská krize je spojována s ozbrojeným konfliktem mezi Egyptem a koalicí Anglie, Francie s Izraelem o vliv nad strategickým dopravním uzlem, přes který se převážely téměř tři čtvrtiny potřeb ropy pro Evropu. Impulsem ke znárodnění Suezského průplavu bylo neposkytnutí úvěrů ke stavbě Asuánské přehrady Američany17 z důvodu odmítnutí vstupu Egypta do Bagdádského paktu. Tento problém se rozhodl egyptský prezident Gámal Nasir (1918–1970) řešit zestátněním Suezského kanálu a díky příjmům z plavebních poplatků financovat stavební projekt. V důsledku nepodpory vojenské invaze USA využilo Spojené království společně s Francií konfliktu Izraele a Egypta. Dne 29. října 1956 zahájil Iz17Američané

podmínili poskytnutí úvěru ve výši 56 milionů dolarů pouze za předpokladu, že Egypt vstoupí do Bagdádského paktu.


31

rael podle tajného koaličního plánu vojenské akce proti svému nepříteli a anglofrancouzské síly měly následně v oblasti nastolit pořádek s odůvodněním chránit místní občany a mezinárodní právo, a tím si udržet vliv v oblasti (ENCYCLOPEDIA BRITANNICA, 2013a). Dopady konfliktu nakonec nepřinesly žádné benefity oběma stranám. Původní cíl anglo-francouzské koalice uchránit kanál a zachovat vliv v oblasti ztroskotal jednak vlivem úspěšných egyptských protiútoků a především v důsledku odporu Sovětského svazu a Spojených států k této tajné operaci. Koncem roku stáhla koalice své jednotky a na začátku dalšího roku je následovaly izraelské síly, jež byly nahrazeny mezinárodními jednotkami OSN. Na druhé straně ani Egypťané neměli krátkodobě žádný prospěch, neboť zdroje financování Asuánu zmizely s uzavřením průplavu na několik měsíců. V konečném bilancování měla Suezská krize nejen politický dopad, ale také dopad hospodářský a technologický. Vlivem uzavření průplavu poklesly celkové dodávky ropy o více než 2 miliony barelů denně, což představuje 10% podíl na produkcích blízkovýchodních zemí, současně ceny stouply o 13 %. Kurz amerického dolarů začal posilovat a cena zlata naopak klesat, neboť evropské centrální banky potřebovaly financovat a vyrovnat svoji energetickou potřebu dovozem ropy právě z USA. Velmi silně zasažena byla Velká Británie, která musela vyhlásit příděly pohonných hmot, přičemž množství bylo tak malé, že vystačilo maximálně na 15 km jízdy denně. Stejný hospodářský dopad byl zaznamenán rovněž ve Francii, s tím rozdílem, že tehdejší vláda podobný přídělový systém nezavedla. Důsledkem téměř nulové reakce byl nedostatek energie a hromadění zásob majitelů dopravních prostředků, včetně rychlého vyčerpání francouzských ropných rezerv. Východiskem z této situace bylo získání vyšších dovozních kvót německého uhlí. Německo bylo naopak méně zasažené, a to i vlivem dostatečných dolarových rezerv a většího poměru uhlí na energetických potřebách. Pro Spojené státy americké byla krize spíše přínosem, neboť v té době produkovaly dostatečné množství ropy, které mohly navíc za vyšší ceny (vyvážely hotové výrobky) vyvážet do více zasažené Evropy. (VOLF, 2001, str. 43–46) Pozitivní stránku této tzv. Druhé arabsko-izraelské války lze shledat v technologickém pokroku ropných tankerů. Suezské problémy vedly k vývoji gigantických jednoúčelových lodí, se kterými bylo nyní možné ekonomicky výhodně plout kolem Mysu dobré naděje. Navíc nestabilní dodávky donutily vyspělé země změnit svůj politický přístup k energetické bezpečnosti. Světové ropné korporace začaly hledat a rozvíjet nová naleziště mimo nestabilní oblast Blízkého východu, např. investicemi v Severní Africe, Kanadě a Latinské Americe. Obavy z nedostatku ropy rovněž vedly k vytváření větších národních zásob ropy. I přes všechna bezpečnostní opatření nedokázala strana poptávky pokrýt svou potřebu, ba naopak závislost na blízkovýchodní ropě nadále stoupala. Stejně tak ani strana nabídky nebyla spokojena se situací na trhu, neboť ceny jejich životadárné suroviny byly dlouhodobě stále relativně levné. Tyto skutečnosti nakonec vedly ke vzniku nejmocnějšího kartelu na světě.


32

5.2 PRVNÍ ROPNÝ ŠOK: JOMKIPURSKÁ VÁLKA (1973) Vyjma turbulentního vývoje v počátcích komerční těžby v Americe, byly ceny takřka po následujících 100 let od „Pensylvánského boomu“ relativně stabilní a levné. V 60. letech tak vznikla organizace sdružující země vyvážející ropu, které nebyly dlouhodobě spokojeny s vývojem cen, neboť nízké ceny znamenají pro „ropné“ státy nízké příjmy z ní plynoucí. Dle OPEC (2013b) je hlavním cílem kartelu společnými silami a postupy zajistit spravedlivé a stálé ceny ropy pro producenty a naopak efektivní a pravidelné dodávky pro odběratelské země, v neposlední řadě rovněž návratnost kapitálu zemím investujícím do ropného průmyslu. K dosahování těchto cílů měla vést společná koordinace, kontrola a dodržování těžebních objemů kartelu. Tento cíl byl však v prvopočátku zcela nereálný, neboť jednotlivé země odmítaly zavést tyto tzv. těžební kvóty v důsledku pesimistického postavení ohledně možnosti výrazného zvýšení cen ropy, a tedy i jejich ropných příjmů. Sledování vlastních zájmů naopak vedlo k nárůstu těžby, což bylo zcela kontraproduktivní k původnímu zamyšlení organizace. Výsledkem nekoordinace, nárůstu těžeb a stále ještě velkého vlivu tzv. Sedmi sester zůstaly ceny po celé desetiletí velmi nízké bez výraznějších výkyvů. Nečekaný zvrat přišel v důsledku nejen ekonomického, ale i politického rázu. Impulsem ke společné koordinaci byla tzv. Jomkipurská válka. Tato tzv. Čtvrtá arabsko-izraelská válka nakonec skončila z vojenského hlediska vítězstvím Židů, avšak v konečném dlouhodobém ekonomicko-politickém bilancování šlo o mírnou převahu arabské koalice. Důležité pro vývoj ceny ropy je však následná reakce zemí vyvážejících ropu v důsledku odporu k západním zemím18 podporující Izrael, a to včetně nepřímé podpory Nizozemska v podobě poskytnutí svých letišť pro zásobující americká letadla (DURICA, 2007, str. 8–10). První výrazné skokové navýšení cen nastalo téměř okamžitě po vyhlášení embarga a v důsledku snížení nabídky koaliční ropy o 8 % oproti předchozímu měsíci. Dne 16. října 1973 tak ceny ropy vystřelily směrem vzhůru o cca 70 % z 3 USD za barel na 5 USD za barel. V té době byly západní státy mnohem více energeticky závislé na této komoditě, což se zcela jistě muselo promítnout do jejich hospodářství. Např. Západní Německo zareagovalo úsporným opařením v důsledku obavy o nedostatku státních zásob ropy, které měly při velmi šetrné spotřebě vystačit pouze na tři měsíce. V USA prezident Richard Nixon (1913– 1994) zavedl rychlostní limity na dálnicích. Důsledkem byla rovněž větší angažovanost západních států k rozvoji vlastní těžby. V USA postavili ropovod na Aljašce a v Evropě se rozvíjela těžba v Severním moři (Volf, 2001, str. 55) Napětí eskalovalo, když ekonomové předpovídali konec dobrých let hospodářského růstu a strach obyvatelstva podporovaný pesimistickými titulky v tiscích. Nepomohlo tomu ani prohlášení zemí vyvážejících ropu, že neuvolní svou agresivní politiku do té doby, dokud izraelské síly neodejdou ze zabraných území. V listopadu navíc oznámily, že omezí produkci o celkových 25 % oproti 18Jedná

se o USA, Portugalsko, Jihoafrickou republiku a Nizozemsko.


33

měsíci září. Síla OPECu se ukázala být značná a ropná zbraň velmi účinná a mocná. V listopadu vyzvalo Evropské společenství (konkr. ministři zahraničních věcí), aby Izrael vrátil zpět obsazená území z roku 1967, měsíc na to se k tomuto požadavku připojilo také silně zasažené Japonsko 19. Následná příznivá reakce arabských států v podobě uvolnění své politiky však neměla očekávané výsledky, naopak koncem prosince téhož roku expandovaly ceny až k hranicím 14 USD za barel, což představuje téměř 130% navýšení oproti předcházejícímu měsíci (viz Graf 9). Graf 9

Vývoj nominální ceny ropy a produkce OPECu v letech 1973–201120

Zdroj: Wiliams, James L., wtrg.com, 2013, upraveno autorem

Přestože měly významný vliv na zvýšení ceny ropy koordinovaná reakce OPECu v podobě ropných embarg na země podporující Izrael během tzv. arabsko-izraelské války a výrazné omezení vývozu do dalších zemí, jež jsou 19Zvýšení

cen ropy, znamená zvýšení cen benzínu, což mělo za následek preference menších úspornějších automobilů, které v té době vyráběli především Japonci. Zvýšená poptávka japonských automobilů v USA tak kompenzovala do jisté míry propad hospodářství v Japonsku, ale naopak zintenzívnělo pokles v USA. 20Nominální cena ropy a produkce je v grafu detailněji znázorněna jako průměrné čtvrtletní ceny resp. produkce. Vývoj grafu se může tedy odlišovat od grafu, kde jsou udávané průměrné roční ceny ropy.


34

obecně považovány za spojence Izraele, nemůžeme odhlédnout od velmi důležité skutečnosti. Spouštěčem rozhodnutí arabských států byla především nespokojenost s vývojem amerického dolaru, který v té době po pádu Brettonwoodského měnového systému prudce oslabil (1971). Americká ekonomika byla navíc velmi finančně zatížena probíhající válkou ve Vietnamu a musela rovněž čelit agresivní konkurenci v podobě Německa a Japonska, jejíž produkty začaly být vysoce konkurenceschopné. Výsledkem těchto skutečností byl především pokles reálné hodnoty amerického dolaru a růst inflace. Jelikož se ropa obchodovala v dolarech, dostávali za ni ropní producenti reálně méně. Zvýšení vývozních cen ropy bylo neodvratitelnou nutností a zástupci ropných zemí vysvětlili toto opatření jako reakci na růst cen ostatních komodit, které importují do svých zemí. Vždyť jen ceny obilí během šesti let vzrostly o 1 600 %, stejně tak i další nezbytné komodity a suroviny jako je cukr, cement, ocel, pšenice apod. zdražily několikanásobně (VOLEK, 2002). Následné ropné embargo bylo spíše politickou záminkou. První ropný šok silně otřásl světovým hospodářstvím, neboť následné zdražení této strategické suroviny znamenalo ještě výraznější růst inflace a nezaměstnanosti. Toto období mělo rovněž relevantní vliv na ekonomickou teorii. Dosud hlavní proud ekonomického myšlení tzv. Neokeynesovská (keynesovská) nepočítala s možností stagflace (viz Graf 10), což představuje vysokou inflaci avšak při stagnaci reálné produktu popř. jeho poklesu (slumpflace). Krize (neo)keynesovské ekonomie dala prostor pro vyniknutí nových konzervativních směrů v podobě friedmanovského monetarismu a nové klasické makroekonomie. Graf 10

Vývoj ekonomického růstu a inflace v USA v letech 1969–1989 (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat World Bank


35

5.3 DRUHÝ ROPNÝ ŠOK: ÍRÁNSKÁ REVOLUCE (1979) Po prudkém navýšení ceny na průměrných 12 USD za barel v roce 1974 nastává téměř pět let relativního klidu cenového vývoje černého zlata. Avšak toto období se netýká geopolitiky, tam naopak probíhá dynamický vývoj na obou stranách, což mělo za následek vznik druhého ropného šoku. Odhlédneme-li od vážných finančních problémů většiny evropských zemí včetně sílícího sociálního neklidu, měly především rozpory mezi státy OPECu, které následně zesílily na konferenci v Doharu, hlavní vliv na cenovou tvorbu. Avšak ani tyto nepokoje nejsou zdrojem druhé ropné krize, spouštěcím faktorem je íránský autokratický vládce šáh Muhammad Rezá Pahlaví (1919–1980). První dopady na ropný trh se začaly projevovat už v září roku 1978, kdy šáh vyhlásil stanné právo. Následkem toho opustili zemi zahraniční technici a na 30 000 domácích dělníků naftařského průmyslu vyšlo do ulic. Postupně se do stávek přidávali i dělníci z jiných oblastí včetně horníků a nakonec i vojáků. Do konce roku poklesla produkce o průměrných 2,5 milionů barelů denně oproti září. Ve snaze vyrovnat výkyv v těžbě kartelu zvýšila Saudská Arábie krátkodobě svoji produkci na rekordních 10 milionů barelů denně v prosinci, čímž částečně vyrovnala výpadek v Íránu, avšak hned následující měsíc oznámila horní limit 9,5 milionů barelů denně. Nepředvídatelná situace na Blízkém východě měla za následek prudký růst spotových cen o desítky procent. Zhoršení problémů a další expanze cen během první poloviny roku 1979 byla také vlivem neschopnosti najít společný konsenzus (ENCYCLOPEDIA BRITANNICA, 2013b). Dynamický vývoj cen jako by nebral konce, dalším faktorem bylo rovněž rychlé vyčerpání národních zásob, jež se státy snažily v době nejistoty rychle doplnit. Na konci roku se tak průměrné ceny ustálily na hodnotě 30 dolarů za barel (viz Graf 11). Dopad na Spojené státy byl velmi silný a tehdejší americký prezident Jimmy Carter21 prosadil program úspor energie, který měl snížit celkové dovozy ropy do roku 1985 o polovinu a zvýšit produkci uhlí. S podobnými úspornými plány přišly i evropské země.

21Prezident

Carter se opíral především o studie CIA, která varovala nejen před dalším zdražením ropy, ale zdražením primárních energií obecně.

Významné události v historii vývoje cen ropy Graf 11

36

Íránská produkce ropy v letech 1973–2011


V pozadí turbulentního vývoje na ropném trhu se pomalu začala měnit situace na poptávkové straně. Impulsem byla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která uspořádala summit v Tokiu s cílem snížit import a tedy poptávku po blízkovýchodní ropě. Do toho se vlivem předchozích zkušeností a investic do nových nalezišť zvyšovala také produkce zemí mimo OPEC (viz Graf 12). Výsledky těchto opatření měly krátkodobý vliv na zvrat cenového vývoje během druhé poloviny roku 1980. To by ovšem nesměla přijít další nečekaná rána v podobě invaze Iráku do Íránu. Tehdejší irácký prezident Saddám Husajn (1937–2006) využil příležitosti rozvratu v zemi a oslabené situace v podobě ztráty mocného spojence a dodavatele zbraní USA. Cílem nečekaného útoku bylo jednak získání sporných území s obrovským ropným bohatstvím a jednak v případě vítězství nahrazení Íránu jako regionální mocnosti. Válka trvající téměř 8 let měla katastrofální ekonomické důsledky nejen pro obě země, ale i pro celý svět závislý na ropě. Kromě těžkých materiálních škod padlo během války přibližně 1,5 milionů osob na obou stranách. Produkce v obou zemích rapidně klesla a měla vliv i na ostatní exportéry v regionu. Výsledkem je celkový propad organizace jako celku, což lze vysledovat z grafu. Přestože výpadky organizace byly do jisté míry kompenzovány zvýšenou těžbou v zemích mimo OPEC, ceny povyskočily na rekordních téměř 40 USD za barel v roce 1981 (viz Graf 12). Po těchto negativních zkušenostech probíhala v západních zemích ještě intenzivnější diverzifikace energetické závislosti.


37

Vývoj nominální ceny ropy a produkce zemí mimo OPEC v letech 1973–2011


5.4 VÁLKA V PERSKÉM ZÁLIVU (1990) Válka v perském zálivu byla další významnou událostí, která rozpohybovala cenový vývoj ropy směrem nahoru. Příčinou konfliktu nebyl opět nikdo jiný než samotný Saddám Husajn, jenž se snažil nekalým způsobem vyřešit své finanční problémy, které ho téměř zruinovaly v důsledku 8 let trvající irácko-íránské války. Sám Husajn dlužil Kuvajtu 15 miliard dolarů jako dlouhodobou půjčku poskytovanou pro financování války s Íránem. Neochota splácet své enormní dluhy vedla k provokaci a obviňování jihovýchodního souseda z krádeže ropy na hranicích obou států, a to především ilegální metodou šikmých vrtů z bohatého ropného pole Rumajlá. Další neopodstatněnou záminkou byla, že Kuvajt je historickou součástí Iráku, což je v rozporu s uznáním autonomie Kuvajtu Irákem v roce 1963. Situace se vyhrotila, když Irák 2. srpna 1990 provedl neočekávanou invazi do Kuvajtu s cílem vymazat dluhy, získat 10% celosvětové zásoby ropy a upevnit moc v regionu (ENCYCLOPEDIA BRITANNICA, 2013c). Tento čin se setkal s mezinárodním odsouzením a vyústil v rezoluci OSN, která přijala patřičná opatření k eliminaci irácké hrozby. Uvalení ekonomických sankcí ani výhrůžky Iráku, že budou provedeny ofenzivní akce mezinárodních jednotek pod vedením USA, nedonutily Saddáma ke změně rozhodnutí přivlastnit si Kuvajt. Následky mezinárodních embarg vyústily v propad produkce Iráku o 90 % z cca 3 milionů barelů denně na cca 300 tisíc barelů denně (viz Graf 12).


38

Irácká produkce ropy v letech 1973–2011 (průměrné čtvrtletní údaje)


Tento bolestivý výpadek nebyl Irák schopen obnovit v následujících šesti letech, kdy se průměrná denní produkce pohybovala kolem 500 tisíc barelů. V přímé reakci zareagovaly tržní ceny ropy prudkým zdražením o více než 10 dolarů za barel (krátkodobě atakovaly ceny hranici 41 dolarů za barel) z původních průměrných čtvrtletních 20 dolarů za barel. Úspěšný ofenzivní útok a oznámení OPECu, že pokryje výpadky, postupně vrátily ceny na předválečný stav. Válka v zálivu je někdy označována jako třetí ropný šok, přestože dopad na ropný trh nedosahoval takových rozměrů jako předchozí dva.

5.5 VÁLKA V IRÁKU A VÝVOJ DO SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE (2003–2008) Události druhé poloviny 20. století ukazují turbulentní vývoj ropného trhu a nejinak tomu bude i v novém miléniu. Ba co víc, objevují se nové faktory a problémy ovlivňující tvorbu cen ropy minimálně ve stejné míře jako dva hlavní fundamenty trhu, tedy poptávka a nabídka. Po teroristických útocích z 11. září 2001 na World Trade Center v New Yorku a v důsledku nadcházejícího pesimistického vývoje americké ekonomiky poklesly ceny ropy skokově v případě ropy Brent o 7 dolarů na 21 dolarů za barel. Tento krátkodobý dopad byl ovšem v následných měsících vymazán omezením světové produkce, dynamicky se zvy-


39

šující poptávkou v rozvojových zemích a především angažovaností USA na Blízkém východě, které nakonec vyústily až k přímému útoku22 na Irák v roce 2003. Dne 20. března 2003 vtrhla spojenecká vojska USA a Velké Británie s koalicí dalších přibližně čtyřiceti zemí na irácké území. Cílem první fáze bylo leteckým bombardováním a masivními raketovými útoky obsadit strategická místa a důležitá ropná pole. Promyšlená akce s technologickou převahou vojenské techniky ukončila prvotní fázi války a vedla ke svržení režimu za necelý měsíc, dne 15. dubna. Následovaná druhá fáze v podobě demokratizace země byla už mnohem obtížnější, neboť Američané neměli pod kontrolou různá povstání a odpor iráckého obyvatelstva sílil. Trvalo dalších více než osm let, než byl stav v zemi považován za stabilní, což vedlo k ukončení vojenských operací a odchodu spojeneckých sil ze země. Celkové náklady za válku se pohybují dle amerického prezidenta Baracka Obamy kolem jednoho bilionu dolarů. Dopad na cenu ropy nebyl krátkodobě tak výrazný, o to více měla však vliv nestabilní situace v období okupace a demokratizace země (ENCYCLOPEDIA BRITANNICA, 2013d). Vývoj na Blízkém východě však není jediným determinantem způsobující prudkou expanzi cen ropy v posledním desetiletí. Obecně se za nejsilnější faktor považuje ekonomický růst determinující poptávku po ropě. Nemůžeme tedy odhlédnout od surovinově nenasytných zemí, jako je Čína a Indie, jejíchž zvyšující se poptávka je reálně tlačena vysokou ekonomickou expanzí extenzivního charakteru. Jen hrubý domácí produkt Číny se od roku 1980 zvýšil padesátinásobně (reálný dvacetinásobně), lze tedy očekávat, že energetická náročnost poroste podobným tempem. Nejinak tomu bude u druhé miliardové země Indie. Tyto dva dynamicky se rozvíjející státy tvoří více než 50% podíl na růstu poptávky po ropě za poslední desetiletí. V následujícím Grafu 13 lze vysledovat vývoj spotřeby v letech 1980–2010, jenž bezesporu signifikantně ovlivnil energetický trh a ani do budoucna nemůžeme jejich vliv přehlížet.

22USA

se domnívala, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení, což se později ukázalo jako mylná informace. Stejně tak mylná byla i Saddámova údajná finanční podpora teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky na „dvojčata“ a Pentagon.


40

Vývoj spotřeby Číny a Indie v letech 1980–2010

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat BP

Další zajímavostí a determinantem vyskytujícím se masivně až v posledních letech je dle UCTAD vliv finančního trhu23. Ve své rozsáhlé studii UNCTAD TRADE AND DEVELOPMENT REPORT (2009, Chapter II) zkoumá, do jaké míry ovlivňují spekulanti na komoditních burzách cenový vývoj suroviny. Podíváme-li se na následující Graf 15, je z něj patrné, že určitá spojitost mezi financializací komoditních trhů a vývojem cen existuje. Největší korelaci lze pozorovat v období 2002–2008, kdy aktivita finančních investorů na komoditních burzách (UCTAD preferuje pojem speculator=spekulant) vzrostla přibližně pětinásobně, což téměř koresponduje s pohybem ropy směrem vzhůru o více než 400 % ve stejném období. Těsnější pozitivní korelace je však sledována od roku 2006, kdy tehdejší americký prezident George W. Bush schválil deregulaci bankovního sektoru, která vedla k masivním spekulativním praktikám, jen do roku 2008 stoupl počet opčních kontraktů a futures z 20 milionů na 50 milionů (viz Graf 14). Podobný vývojový trend je pozorován rovněž v nominální hodnotě nesplacených komoditních derivátů, kde podíl ropy tvoří značnou část.

23Relevantní

vliv financializace komoditních trhů na cenový vývoj zastává rovněž OPEC nebo nejslavnější spekulant na světě George Soros. Opačný názor je zastáván především Mezinárodním měnovým fondem.


41

ENGDAHL (2008) ve své studii tvrdí, že jen čirá spekulace má 60% podíl na cenových změnách ve sledovaném období. Tohle zjištění je podporováno také situací na ropném trhu, kde převažují obchody s ropnými futures jako s finančním aktivem. Spekulanti nerozumějí komoditě jako takové, jediné co je zajímá je možnost diverzifikace rizika prostřednictvím hedgingu a ziskovost „investice“ využitím páky. Naproti tomu stojí skutečný, mnohem slabší trh, kde se obchoduje s fyzickou komoditou, a účastníci trhu mají zájem o reálné vypořádání sjednaných obchodů. Lze tedy předpokládat, že finanční trh měl minimálně ve stejné míře vliv na prudkou cenovou expanzi v předkrizovém období jako zvyšující se reálná poptávka v rozvíjejících se zemích. Nesmíme však zapomenout na neočekávané události mající negativní vliv na cenový vývoj jako jsou hurikány Katrina a Rita, povstání v Nigérii, likvidace ruské společnosti Jukos apod. (BLAŽEK A RÁBL, 2006, str. 27). Graf 15

Futures a opční kontrakty na komoditních burzách, nominální hodnota nesplacených komoditních derivátů

Zdroj: OPEC, World Oil Outlook 2010, str. 25, upraveno autorem

Posledním významným faktorem, který dle ŠVIHLÍKOVÉ (2008, str. 79) hrál bezesporu podstatnou roli, je vývoj dolarového indexu. Existuje totiž několik kanálů jak pokles nominální hodnoty amerického dolaru sledovaný v letech 2001– 2008 (tedy přibližně stejné období jako výše uvedené) zvyšuje nominální ceny komodit. Např. depreciace amerického dolaru obecně zlevňuje všechny komodity v tzv. nedolarových státech, což vede k růstu poptávky v těchto oblastech. Naopak exportní země generující příjmy z ropy mohou mít problém s menší reálnou hodnotou dolarů vedoucí logicky k menší kupní síle a vyšším nákladům. Propojenost s finančním trhem dokládá také fakt, že „levný“ dolar je mnohem atraktivnější pro investory. V neposlední řadě je depreciace dolarů spojována s inflačními tlaky. Vliv dolarů je na rozdíl od vlivu finančního trhu podporován všemi významnými aktéry trhu. Např. dle REUTERS (2009) byla pozorována od roku 2005 negativní korelace s koeficientem -0,9.

Vliv zvyšování cen ropy na vývoj globální ekonomiky – teoretické východisko

42

6 VLIV ZVYŠOVÁNÍ CEN ROPY NA VÝVOJ GLOBÁLNÍ EKONOMIKY – TEORETICKÉ VÝCHODISKO Vývoj ropy, jakožto základní strategické suroviny, se stal centrem pozornosti nejen různých aktérů trhu, které mají zájem o její energetické využití. V průběhu 70. let bezprostředně po prvním ropném šoku se toto poutavé téma dostalo do popředí zájmů rovněž mnoha odborníků, organizací a institucí. Není divu, že za posledních 40 let vzniklo velké množství odborných analýz věnující se vztahům vývoje cen ropy a vybraných signifikantních ekonomických ukazatelů. Hlavní předmět zkoumání ekonomické teorie v případě vlivu ropy na vývoj světového hospodářství probíhá ve formě zkoumání dopadů cenových diskrepancí na jednotlivé regiony a jejich základní makroekonomické veličiny jako jsou inflace, nezaměstnanost, platební bilance či hospodářský růst. V dnešní době se už velká část teoretiků kloní k názoru, že vysoké ceny mají významný vliv na hospodářskou výkonnost jak v importujících, tak i v exportujících zemích. K tomuto názoru se přiklání např. PIERCE A ENZLER (1974), PINDYCK (1980), HAMILTON (1983, 1996, 2003), MORK (1989), LEE (1995), DAVIS A HALTINWANGER (2001) a JIMÉNEZ-RODRIGUEZ (2004). K opačnému názoru se kloní např. BERNANKE, GETLER A WATSON (1997) či BARSKY A KILIAN (2000). Pro lepší uvedení do problematiky si níže uvedeme možný mechanismus přesunu zvyšování cen ropy na hospodářský růst (viz Graf 15). V následujících textech si poté podrobněji rozebereme některé relevantní analýzy nejen výše uvedených autorů, ale i studie různých institucí (IEA, IMF, ČNB). Graf 16

Mechanismus ropných šoků a jejich vliv na vývoj hospodářského růstu

Zdroj: Vlastní zpracování dle (Baláž, Londarev, 2006, str. 508)


43

6.1 ROPA A ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ VELIČINY HOŠEK, KOMÁREK A MOTL (2011) z České národní banky zkoumali vzájemný vztah vývoje cen ropy a základních makroekonomických veličin vyspělých zemí G7. Autoři nejprve testovali dopad změn ceny ropy na inflaci (CPI) v zemích G7. Korelační analýzou zjistili, že změny v cenách ropy se projeví do inflace téměř okamžitě, např. v letech 1970–2009 byla pozorována těsná závislost s korelačním koeficientem+0,59. Regresní analýzou rovněž testovali vztah ceny ropy a hospodářského růstu, za statisticky významné bylo považováno jednoleté zpoždění vlivu vývoje reálného HDP na vývoj ceny ropy. Opačná kauzalita se ukázala být statisticky nevýznamná, avšak tuto hypotézu nemůžeme odvrhnout, neboť je možné, že autoři zvolili pouze rozdílný model testování. Zajímavosti je pak potvrzení tzv. Hotellingova pravidla24, které empiricky zachycuje negativní korelaci mezi vývojem reálné úrokové sazby (USA) a reálnými cenami surovin, v našem případě ropy. Toto pravidlo vysvětluje chování producentů ropy na základě vývoje aktuální a očekávané reálné úrokové sazby. V případě dynamického růstu cen komodit je pro těžaře výhodnější ponechat ropu v zemi a realizovat vyšší ceny v budoucnosti, neboť při současné produkci a prodeji ropy realizují nižší příjmy. Tento stav pokračuje do té doby, dokud čisté výnosy z ropy nerostou alespoň tempem vyšším, než je aktuální a očekávaná reálná úroková sazba. V posledním desetiletí byly pozorovány velmi nízké úrokové sazby a vysoká poptávka, což vyústilo v prudký nárůst cen a k potvrzení Hotellingova vztahu. Studie HEVLERA (2003) se naopak zakládá na vektorové autoregresní analýze (VAR), která zkoumá vzájemný vztah mezi dvěma či více endogenními proměnnými. V rámci modelu je každá endogenní proměnná vysvětlena svými vlastními zpožděnými hodnotami a zpožděnými hodnotami ostatní proměnné (proměnných). Tento model je vhodný pro zkoumání vztahu mezi cenou ropy a hospodářským růstem, neboť je patrné, že tyto dvě veličiny na sebe vzájemně působí. Např. růst cen vede za určitých okolností k nižší ekonomické aktivitě v importujících zemích a naopak nižší ekonomická aktivita se zpožděním negativně ovlivňuje nejen poptávku po ropě, což má za následek pokles cen ropy. Autor dále zvyšuje kvalitu modelu dalším testováním tzv. Grangerovy kauzality, jež zkoumá vzájemný vztah a míru vlivu mezi zkoumanými proměnnými. Výsledkem práce, která zkoumala vztah mezi změnami cen ropy a vývojem reálného HDP vybraných ekonomik, byl nelineární vztah mezi proměnnými. Tedy prudké zvyšování cen ropy má signifikantní dopad na výkonnost analyzovaných zemí, především USA, a naopak pokles cen nijak nepřispívá k jejich ekonomickému oživení. Zajímavostí je rovněž zkoumání dopadu na ekonomickou aktivitu České republiky. Vlivem menšího postavení ropy (V ČR má velký podíl zemní plyn a uhlí) byl celkový efekt zhruba dvakrát menší oproti USA, avšak více než změny cen ropy ovlivňuje například vývoj hospodářství v sousedním Německu, neboť sem směřuje zhruba třetina exportu České republiky. 24Harold

Hotelling (1895-1973) byl matematický statistik a vlivný ekonomický teoretik.


44

6.2 STUDIE IEA Z ROKU 2004 Studie IEA (2004) zkoumá odděleně dopad vyšších cen ropy na OECD jako celek a na tzv. rozvojové a tranzitivní ekonomiky. Syntéza výsledků je poté bilancována jako čistý dopad na globální ekonomiku. IEA považuje ropu za důležitý faktor globální ekonomické výkonnosti. Obecně konstatuje, že zvýšení cen vede k přesunu výnosů z importujících do exportujících zemí prostřednictvím posunu v oblasti obchodu. Kvantifikace přímého účinku zvýšení cen závisí na podílu nákladů na ropu vůči národnímu důchodu. Dle IEA může být makroekonomický dopad krátkodobý i dlouhodobý, vše závisí na zvolené hospodářské politice daných zemí. Vyšší ceny ropy vedou k inflaci, zvýšení vstupních nákladů, snížení poptávky a investic, stejně tak i zhoršení platební bilance a směnných kurzů vůči vyvážejícím zemím. Tyto nepříznivé účinky může vládní politika minimalizovat, avšak ne eliminovat. Nevhodně zvolená restriktivní monetární a fiskální politika by mohla mít za následek zhoršení recese a zvýšení nezaměstnanosti. Naopak expanzivní monetární a fiskální politika může odložit pokles reálného důchodu, avšak za cenu silných inflačních tlaků v dlouhodobém horizontu. Celkově lze považovat čistý efekt zvyšování cen ropy na globální ekonomiku za negativní, neboť hodnota výnosů vyvážejících zemí byla v konečném důsledku vždy menší než ztráty ekonomické aktivity v dovážejících zemích. IEA tvrdí, že při hluboké recesi mohou vlivem snížení poptávky strádat rovněž exportující země. Stejně tak dopad na rozvojové a tranzitivní ekonomiky je mnohem výraznější než v zemích OECD, a to hlavně vlivem nižší výrobní efektivnosti z jednoho barelu spotřebované ropy. Níže je uvedený Graf 16 ukazující vztah mezi vývojem nominální ceny ropy a inflací v zemích OECD. Úzká korelace je na první pohled zřejmá, při zvolení restriktivní politiky dostáváme stejný výsledek jako ve výše uvedeném grafu popisující mechanismus přesunu ropných šoků. Graf 17

Vývoj nominální ceny ropy a inflace zemí OECD v letech 1986–2002

Zdroj: IEA, 2004, upraveno autorem


45

6.3 ROPNÉ ŠOKY A DOPAD NA EKONOMICKÝ RŮST VYBRANÝCH ZEMÍ OECD ROUBINI A SETSER (2004) tvrdí, že ropné šoky mají stagflační vliv na ekonomiku dovážejících zemí. Za prvé zpomalují rychlost růstu a za určitých okolností dokonce snižují i úroveň výstupu, tj. způsobí recesi. Neodvratně rovněž vedou ke zvýšení cenové hladiny a potenciálně i ke zvýšení inflace. Cena ropy se totiž chová podobně jako daň ze spotřeby s tím rozdílem, že vybrané daně neputují do vládní kasy např. USA, ale k producentům ropy. Dle Roubiniho závisí intenzita dopadů na mnoha faktorech. V prvé řadě je to velikost šoku, jež závisí na skutečné hodnotě a na percentuálním zvýšení cen ropy. Dále se za signifikantní považuje vytrvalost šoku, která naopak závisí na politických a ekonomických faktorech. Třetím bodem je závislost ekonomiky na ropě resp. dovozu, což v případě USA i přes snižující se energetickou náročnost stále platí. Posledním neméně významným faktorem je reakce měnové a fiskální politiky. JIMÉNEZ-RODRIGUEZ A SÁNCHÉZ (2004) zkoumali dopady cenových ropných šoků na reálnou ekonomickou aktivitu hlavních průmyslových zemí OECD, přičemž rozlišovali země na čisté importéry a na exportéry. Konkrétně se zaměřovali na vztah mezi cenami ropy a růstem reálného HDP, který byl analyzován vektorovým autoregresním modelem (VAR) pomocí čtyř specifikací. Jednalo se o lineární a tři nelineární modely. V případě nelineárních modelů byl pozorován rozdílný dopad zvýšení resp. snížení cen na ekonomickou aktivitu. Naopak lineární přístup předpokládal symetrické dopady v obou směrech. Grangerova kauzalita poté dovolila učinit závěr, že interakce mezi proměnnými byla významná v jednom směru pro všechny země a pro většinu zemí byla významnost v obou směrech. Výsledky získané z VAR modelu byly v souladu s očekáváním, neboť růst reálného HDP dovážejících zemí je ovlivňován zvýšením ceny ropy jak v lineárním, tak nelineárních modelech. Kontrola spolehlivosti pomocí IRF (Impulse response function) poté umožnila učinit rozhodnutí, že nelineární modely přinesly lepší a přesnější výsledky. Závěrem tato práce potvrzuje významný čistý negativní dopad šoků na země OECD jako celek. Existují další velmi kvalitní studie zkoumající např. dopad na Afriku (African Development Bank, 2009) a (African Development Bank and the African Union, 2009), Latinskou Ameriku (World Bank, 2006), svět (HSBC, 2011) a (IMF, 2000) atd. Tyto a další relevantní studie budou vhodně porovnávány s výsledky práce v samotném závěru.

Materiál a Metodika

46

7 MATERIÁL A METODIKA 7.1

ČASOVÉ ŘADY

Dle HINDLSE A KOL. (2007, str. 246) se časovou řadou rozumí posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, která jsou jednoznačně posloupně řazena z hlediska času od minulosti po přítomnost. Využijeme-li soubor různých metod, které popisují či předpovídají tyto řady, poté se bude jednat o tzv. Analýzu časových řad. Časové řady ekonomických ukazatelů můžeme členit z několika různých hledisek, přičemž pro tuto práci bude nejdůležitější členění podle25: 1. Časového hlediska 

Intervalové – rozumí se jim řada intervalového ukazatele, jehož velikost závisí na délce sledovaného období (intervalu). Pro tyto ukazatele lze tvořit součty, avšak abychom nezkreslovali srovnání, měly by se vztahovat ke stejně dlouhým intervalům (obdobím). Tento problém se týká především krátkodobých časových řad (kratší než jeden rok). Srovnatelnost je poté zajištěna tzv. kalendářním očišťováním neboli očišťováním časových řad od důsledku kalendářních variací (HINDLS A KOL., 2007, str. 247). Příkladem intervalové časové řady je např. reálné HDP USA od roku 1970–2010.



Okamžikové – jedná se o časové řady okamžikových ukazatelů, které jsou sestavovány k určitému okamžiku. Jejich prostý součet nedává reálný smysl, proto dochází ke shrnutí řady pomocí chronologického průměru. Příkladem okamžikové časové řady je např. průměrná reálná cena ropy WTI za rok 2011.

2. Periodicity sledovaných dat

25Časové



Krátkodobé – údaje jsou zaznamenány za období kratší než jeden rok (čtvrtletní, měsíční, týdenní, denní). Příkladem jsou např. denní uzavírací hodnoty akcií různých společností či měsíční hodnoty indexu spotřebitelských cen (ARLT, ARLTOVÁ, 2007, str. 14)



Dlouhodobé – jedná se o roční nebo delší periodicitu. Příkladem dlouhodobé časové řady jsou např. roční hodnoty HDP.

řady lze dále členit rovněž podle druhu sledovaných ukazatelů (primární a sekundární) a způsobu vyjádření údajů (naturální a peněžní).


47

7.2 KORELACE ČASOVÝCH ŘAD Sledujeme-li současně několik různých časových řad, naskýtá se nám otázka, zdali mezi nimi neexistují určité souvislosti. Korelace časových řad se touto problematikou zabývá z hlediska identifikace skutečností, které by dovolovaly vysvětlit vztahy mezi zkoumanými proměnnými. Tedy zdali by umožňovaly změny v jedné časové řadě vysvětlit změny v druhé časové řadě, popř. v několika dalších časových řadách. HINDLS A KOL. (2007, str. 331) vychází při zkoumání těchto vztahů obvykle z předpokladu, že můžeme každou časovou řadu vyjádřit jako prostý součet dvou složek, a to deterministické (pravidelné) a nepravidelné složky (popis určitého aditivního modelu). Za signifikantní však považuje vztah mezi tzv. náhodnými (nepravidelnými) složkami časových řad, neboť pravidelné složky mohou být pouhou součástí určitého trendu. V rámci korelační analýzy bude tak zkoumáno jak vzájemná závislost mezi časovými řadami v původní podobě, tak i ve formě očištěné o trendovou složku, která může způsobit tzv. zdánlivou korelaci. Velmi častým jevem je zkoumání dvou časových řad, které spolu úzce korelují až po určité době, tedy důsledky v jedné časové řadě se projevují až po uplynutí určitého časového období v druhé časové řadě. Při zkoumání je poté nutno jednu z časových řad posunout o jedno či více období – bude se jednat o tzv. opožděnou korelaci. Grafické znázornění tohoto stavu se nazývá korelogram.

7.3 KORELAČNÍ KOEFICIENT Koeficient korelace měří těsnost v závislosti mezi sledovanými proměnnými. Může nabývat záporných i kladných hodnot v intervalu od -1 do +1, přičemž znaménko vyjadřuje její směr. Kladná hodnota značí pozitivní přímou závislost, naopak záporná hodnota negativní nepřímou závislost. Čím je hodnota blíže k +1 (popř. -1), tím je těsnot závislosti silnější. V případě +1 se jedná o přímou lineární závislost, analogicky hodnota -1 značí nepřímou lineární závislost. Nabývá-li korelační koeficient hodnoty 0, jde o lineární nezávislost (HINDLS A KOL., 2007). V diplomové práci bude použit Pearsonův párový korelační koeficient, který měří míru lineární náhodné (stochastické) závislosti mezi dvěma proměnnými, např. mezi X a Y. Vzorec pro výpočet je uveden následně: (1) nebo (2)


48

7.4 VAR MODEL, GRANGEROVA KAUZALITA A IMPULSE RESPONSE Vektorová autoregresní analýza (VAR) je relativně nová ekonometrická metoda zkoumání vzájemného vztahu mezi dvěma či více endogenními proměnnými (HUŠEK, 2007, str. 237). Byla vytvořena i v důsledku nedostatečné ekonomické teorie, která nedokázala poskytovat dostatečné informace pro přesný popis specifikace dynamických strukturních vícerovnicových modelů (především strukturu zpoždění vysvětlujících proměnných). VAR v rámci systému odhadovaných rovnic umožňuje, aby každá endogenní proměnná byla vysvětlena svými vlastními zpožděními a zpožděními jiné proměnné či dalších proměnných (Hevler, 2003). Matematicky lze poté VAR definovat následujícím způsobem: (3) (4) kde yt je v našem případě změna reálného HDP v roce t (vysvětlovaná proměnná), xt změna cen ropy (vysvětlující proměnná), a jsou parametry, je chybový člen. Tento model je vhodný pro analýzu vztahu dvou endogenních proměnných jako ve zkoumaném případě cena ropy-HDP. Existuje mnoho prací, které použily VAR model pro analýzu akciové trhy-HDP či cena akcií-cena ropy. Tento model použili ve svých pracích i uznávaní ekonomové MORK (1989) a HAMILTON (2001). Modely VAR jsou nezbytné rovněž pro analýzu tzv. funkcí odezvy (impulse response function – IRF) a využívají se i k testování Grangerovy kauzality, která zkoumá příčinnou souvislost mezi dvěma proměnnými. Z důvodu charakteru této práce, nebude třeba dále podrobněji rozebírat ekonometricko-statistické charakteristiky tohoto testu. V dalších částech se autor pokusí podat veškeré matematické metody použité v práci srozumitelným způsobem pro širokou veřejnost. Zájemci o detailnější analýzu najdou v příloze práce veškeré testy a výpočty v programech Excel a Gretl.

7.5 DEFINICE PROMĚNNÝCH Diplomová práce vychází především z dat britské ropné společnosti British Petroleum, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a amerického ministerstva zemědělství. U spotřeby ropy se bude jednat o průměrnou denní spotřebu v barelech. Za cenu ropy se považuje cena západotexaské ropy WTI. Pro zkoumání použijeme reálné hodnoty. Stejně tak hrubý domácí produkt a jeho percentuální změny jsou převedeny do reálných hodnot, čímž odstraníme vliv inflace, která může zkreslovat výsledky. Za reprezentativní vzorek světa byly vybrány nejvyspělejší země G7 a populačně a dynamicky se rozvíjející země BRIC. Tyto země zaujímají ve světové ekonomice přibližně 67% podíl na tvorbě HDP v roce 2011, cca 59% podíl


49

na celkové spotřebě ropy a cca 53% podíl na světovém obyvatelstvu (vlastní výpočet viz Tab. 2). Variabilita proměnných je dána rovněž výběrem tří exportních zemí (Brazílie, Kanada a Ruská federace), jež by měly reprezentovat dopad na dodavatelské země. Ostatních osm států jsou čistými importéry. V následujícím textu budou velmi stručně charakterizovány jednotlivé proměnné26. V závorce jsou uvedeny jejich zkratky pro korelační analýzu. 7.5.1

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ (USA)

USA je největší a technologicky nejsilnější ekonomikou světa. Velká část HDP je tvořena sektorem služeb (cca 80 %), průmysl a především zemědělství zaujímají výrazně menší podíl. Kombinace vysoké ekonomické síly, vysoké životní úrovně a vysokého počtu obyvatel dělá z USA rovněž největšího spotřebitele ropy na světě (CIA, 2013a).   

Počet obyvatel v roce 2012: 314 303 000 (3. místo) HDP v roce 2011: 14 991 300 mil. USD (1. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 18 835 468 bbl/d (1. místo)

7.5.2

ČÍNA (CHN)

Díky reformám, které odstartovaly v roce 1976, zažívá čínská ekonomika dynamický vývoj s průměrným hospodářským růstem kolem cca 9 % ročně za posledních 40 let. Vysoká ekonomická expanze extenzivního charakteru v kombinaci s vysokým počtem obyvatel si vyžaduje obrovské množství primární energie. Sektor služeb a průmysl zaujímají stejný podíl 45 % (CIA, 2013b).   

Počet obyvatel v roce 2012: 1 343 239 923 (1. místo) HDP v roce 2011: 7 318 499 mil. USD (2. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 9 757 655 bbl/d (2. místo)

7.5.3

JAPONSKO (JPN)

Japonsko je třetí největší ekonomikou světa. Za poslední dvě desetiletí však bojuje s deflací, která silně ovlivňuje její hospodářský vývoj. Celková spotřeba ropy koresponduje s ekonomickým vývojem země. Sektor služeb tvoří 71,5 %, průmysl 27,5 % (CIA, 2013c).   


7.5.4

NĚMECKO (GER)

Německo je největší evropská ekonomika a druhým největším exportérem na světě. Silnou stránkou Německa je automobilový, elektrotechnický, strojírenský a chemický průmysl. Služby zaujímají 71% podíl, průmysl 28 % (CIA, 2013d). 26Grafické

znázornění vývoje všech proměnných se nachází v příloze práce.


   7.5.5

50

Počet obyvatel v roce 2012: 81 305 856 (16. místo) HDP v roce 2011: 3 600 833 mil. USD (4. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 2 362 326 bbl/d (9. místo) FRANCIE (FRA)

Francouzská ekonomika je diverzifikována napříč všemi odvětvími. Vláda částečně nebo plně privatizuje mnoho velkých společností. Velký vliv si ponechává pouze v klíčových segmentech sektorů infrastruktury. Francie je rovněž nejnavštěvovanější zemí světa s přibližně 80 miliony zahraničních turistů ročně. Služby tvoří 80 % a průmysl 18 % (CIA, 2013e).    7.5.6

Počet obyvatel v roce 2012: 63 047 162 (21. místo) HDP v roce 2011: 2 773 032 mil. USD (5. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 1 724 211 bbl/d (15. místo) BRAZÍLIE (BRA)

Brazílie je největší ekonomikou Latinské Ameriky a šestou největší na světě. Vyznačuje se dobře rozvinutým zemědělstvím a disponuje obrovskými ložisky nerostných surovin. V posledních letech je rovněž cílem mnoha investorů. Sektor služeb dominuje s 67 %, průmysl si ukrajuje 27% podíl (CIA, 2013f).    7.5.7

Počet obyvatel v roce 2012: 205 716 890 (6. místo) HDP v roce 2011: 2 476 652 mil. USD (6. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 2 652 708 bbl/d (7. místo) SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ (UK)

Spojené království patří k vedoucím mocnostem už dlouhá staletí. Je to třetí největší evropská ekonomika a světové finanční centrum. Zajímavostí je nepřijetí EURA a udržení libry jako domácí měny, neboť se k EU většina obyvatelstva staví velmi skepticky. Služby silně převládají se 78 % (CIA, 2013g).    7.5.8

Počet obyvatel v roce 2012: 65 630 692 (22. místo) HDP v roce 2011: 2 431 589 mil. USD (7. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 1 542 183 bbl/d (16. místo) ITÁLIE (ITA)

Itálie je nejrozvinutější stát jižní Evropy rozdělený na bohatý průmyslový sever a méně rozvinutý zemědělský jih, který je dotován z veřejných rozpočtů. Ekonomika je orientována především na výrobu vysoce kvalitního spotřebního zboží. Negativem je značná šedá ekonomika. Služby tvoří 74 %, průmysl 24 % (CIA, 2013h).   



7.5.9

51

INDIE (IND)

Indie prochází už několik desetiletí ekonomickou liberalizací s viditelnými výsledky v podobě více než 5% ekonomického růstu za posledních 40 let. Její ekonomika je velmi rozmanitá, zahrnuje např. tradiční vesnické zemědělství, moderní zemědělství, širokou škálu moderních průmyslových odvětví a rozmanitých služeb. Služby převažuji s 65 %, průmysl a zemědělství zaujímají stejný podíl (CIA, 2013i).   

Počet obyvatel v roce 2012: 1 205 073 612 (2. místo) HDP v roce 2011: 1 857 770 mil. USD (9. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 3 472 640 bbl/d (4. místo)

7.5.10

RUSKÁ FEDERACE (RUS)

Rusko prochází významnými změnámi po rozpadu Sovětského svazu. Po velmi obtížných 90. letech zažívá v novém miléniu opět ekonomický růst, a to i vlivem stále se zdražujících surovin, především ropy a zemního plynu. V roce 2011 se Rusko stalo největším producentem ropy. Je rovněž druhým největším producentem zemního plynu. Disponuje druhými největšími zásobami uhlí a dle výše ověřených zásob ropy je na osmém místě. Služby zaujímají 60% podíl, průmysl relativně vysokých 36 % (CIA, 2013j).    7.5.11

Počet obyvatel v roce 2012: 142 517 670 (9. místo) HDP v roce 2011: 1 847 982 mil. USD (10. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 2 960 969 bbl/d (5. místo) KANADA (CAN)

Kanada je vysoce rozvinutý stát s velkými zásobami zemního plynu a ropy. Je to jeden z mála rozvinutých států, který vyváží energii do zahraničí. Její ekonomika je silně provázaná s ekonomikou Spojených států. Služby tvoří téměř 70 % a průmysl 28,5 % (CIA, 2013k).    7.5.12

Počet obyvatel v roce 2012: 34 300 083 (35. místo) HDP v roce 2011: 1 736 051 mil. USD (11. místo) Spotřeba ropy v roce 2011: 2 293 193 bbl/d (10. místo) CENA ROPY WTI

Cena západotexaské ropy (West Texas Intermediate) se oceňuje na Newyorské komoditní burze NYMEX (New York Mercantile Exchange). Jedná se o lehkou sladkou americkou ropu s nízkou hustotou a menším množstvím síry (0,24 %), než konkurenční severomořský Brent (0,37 %). Ceny obou nejvýznamnějších druhů ropy spolu úzce korelují. Aktuální rozdíl je přibližně 10 USD ve prospěch ropy Brent, která se obchoduje na Londýnské komoditní burze (International Petroleum Exchange). Další významné typy ropy jsou Dubai, Minas a koš OPEC (Kurzy.cz, 2013).


  

52

Průměrná cena za barel v roce 2011: 111,26 USD Aktuální cena: 93,45 USD (11. 4. 2013) Obchodování: Newyorská komoditní burza (NYMEX)

Pro přehlednost jsou všechny výše uvedené proměnné znázorněny v následující Tabulce 2. Tab. 2

Proměnné použité v práci

HDP v roce 2011 v USD

Spotřeba ropy v roce 2011 v bbl/d

Počet obyvatel v roce 2012

Svět

69 983 693

88 034 482

6 912 663 088

USA

14 991 300

18 835 468

314 303 000

Čína

7 318 499

9 757 655

1 343 239 923

Japonsko

5 867 154

4 417 912

127 368 088

Německo

3 600 833

2 362 326

81 305 856

Francie

2 773 032

1 724 211

63 047 162

Brazílie

2 476 652

2 652 708

205 716 890

Spojené království

2 194 750

1 542 183

65 630 692

Itálie

2 194 750

1 486 085

61 261 254

Indie

1 857 770

3 472 640

1 205 073 612

Ruská federace

1 847 982

2 960 969

142 517 670

Kanada

1 736 051

2 293 193

34 300 083

Absolutní podíl G7 a BRIC ve světě

47 095 612

51 505 350

3 643 764 230

Relativní podíl G7 a BRIC ve světě

67 %

59 %

53 %

Průměrná cena za barel v roce 2011

Aktuální cena (11. 4. 2013)

Obchodování

111,26 USD

93,45 USD

NYMEX

Ropa WTI27

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat BP (2012), World Bank (2013), USDA (2012)

Pro empirický výzkum byly použity hodnoty reálného ročního HDP všech výše uvedených státu za období 1970–2011 (USDA, 2012). Průměrné roční ceny ropy za období 1970-2011 byly rovněž přepočteny na reálnou hodnotu (BP, 2012).

27Vývoj

cen nejvýznamnější druhů ropy je uveden v Grafu 30 v příloze práce.

Vztah cena ropy a vybraných ekonomik – dosažené výsledky

53

8 VZTAH CENA ROPY A VYBRANÝCH EKONOMIK – DOSAŽENÉ VÝSLEDKY Cílem této kapitoly je aplikace získaných poznatků a dat za pomocí výše popsané metodiky. Na základě empirické analýzy se pokusím potvrdit hypotézu, že zvýšení cen ropy má negativní vliv na vývoj globální ekonomiky jako celku, přičemž je rozlišován různý dopad na importující a exportující země. Veškeré výpočty a testy byly provedeny v tabulkovém editoru Microsoft Excel 2007 a ekonometrickém programu Gretl 1.9.9.

8.1 KORELAČNÍ ANALÝZA Korelační analýza bude provedena ve dvou krocích a formách. Nejprve se analyzuje vzájemná korelace mezi jednotlivými státy a poté mezi státy a cenou ropy WTI. V obou případech v absolutním i relativním vyjádření. Korelace mezi státy má za cíl zjistit, zdali neexistuje silný společný trendový vývoj. Naopak korelace relativních změn má lepší vypovídací schopnost, neboť by měla tuto trendovou složku očistit. 8.1.1

KORELAČNÍ ANALÝZA STÁTŮ

Absolutní hodnoty ročního reálného HDP v letech 1970–2011 Následující Tabulka 3 představuje hodnoty korelačních koeficientů zkoumaných ekonomik. Data ročního reálného HDP všech států byla dostupná od roku 1970, což znamená, že předmětem zkoumání je dlouhé období. Tab. 3 USA 1,000

Korelační matice zkoumaných států (absolutní hodnoty) CHN JPN GER FRA BRA UK ITA IND 0,911 0,951 0,986 0,993 0,972 0,998 0,968 0,935 1,000 0,783 0,867 0,885 0,932 0,915 0,801 0,997 1,000 0,983 0,971 0,931 0,940 0,991 0,823 1,000 0,994 0,966 0,978 0,988 0,897 1,000 0,977 0,988 0,986 0,913 1,000 0,967 0,946 0,952 1,000 0,960 0,937 1,000 0,839 1,000

Pozn.: kritická hodnota pro 0,05 (oboustranná) = 0,3044 pro n = 42 Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

RUS 0,379 0,485 0,355 0,353 0,412 0,507 0,389 0,370 0,484 1,000

CAN 0,997 0,921 0,944 0,981 0,994 0,982 0,996 0,966 0,943 0,434 1,000

USA CHN JPN GER FRA BRA UK ITA IND RUS CAN


54

Z tabulky 3 je na první pohled patrná statistická významnost všech koeficientů (všechny korelační koeficienty jsou vyšší než kritická hodnota). Drtivá většina srovnávaných dvojic má dokonce hodnotu koeficientu přesahující + 0,9, což značí silnou korelaci. Výjimkou je pouze odlišný vývoj reálného HDP Ruské federace, kde je pozorován menší koeficient v rozmezí 0,35–0,50. Podíváme-li se na Graf 18, zjistíme, že ani možnost posunu časové řady nebude mít za následek zlepšení hodnoty korelačního koeficientu. Vysvětlení rozdílného vývoje je v rozpadu Sovětského svazu zapříčiněném i z části vlivem velmi nízkých cen ropy v druhé polovině 80. let dvacátého století. Do roku 1988 rostla ruská centrálně plánovaná ekonomika (očištěno od ostatních států SSSR)28 stálým tempem 3,09 % ročně, což znamená vysokou konkurenceschopnost i s tehdejším dynamickým vývojem japonské ekonomiky (viz Graf 18). Od roku 1989 byl pak zaznamenán prudký pokles resp. absolutní snížení ekonomické aktivity až do konce 90. let. V novém miléniu ekonomika Ruska zažívá opět oživení i vlivem zdražení surovin a restriktivní politiky vůči dovozu. Graf 18

Porovnání vývoje reálného HDP Ruské federace a Japonska (1970–2011)

Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

Zajímavostí je i srovnání soupeření dvou tehdejších velmocí. Centrálně plánovaná ekonomika byla zcela konkurenceschopná k tržně orientované ekonomice USA, avšak dlouhodobě neudržitelná. Budování velké armády s vysokými náklady, které tvořily až 25 % sovětského HDP, bylo na úkor především investic a spotřeby v civilním sektoru. Problémy s udržováním plánu ztroskotaly, když Spojené státy americké přesvědčily Saudskou Arábii, aby zvýšila svou těžbu, čímž vznikl nadbytek ropy na světových trzích (GAIDAR, 2013). Implikace v podobě snižování cen ropy zasáhla silně sovětský export. V součinnosti 28Absolutní

reálné HDP Ruské federace byl očištěn od ostatních států SSSR. Avšak v relativním vyjádření zůstává tempo růstu pro všechny státy stejné.


55

s dalšími problémy souvisejícími s plánovanou ekonomikou a vysokými náklady na armádu byl rozpad SSSR neodvratitelnou události (viz Graf 19). Graf 19

Porovnání vývoje reálného HDP Ruské federace a USA (1970–2011)


V následujícím Grafu 20 je naopak znázorněn vzájemný korelogram mezi dvěma anglosaskými státy USA a Spojené království. Korelační koeficient je téměř 1, což značí velmi silnou korelaci bez nutnosti zpoždění proměnné. Graf 20

Vzájemná korelace HDP USA a Spojeného království



56

Relativní hodnoty ročního reálného HDP v letech 1970–2011 Pokud chceme zvýšit vypovídací schopnost porovnávání hodnot růstu reálného HDP jednotlivých států, je nezbytné odstranit z časové řady trendovou složku. Odhalíme tak případnou zdánlivou korelaci v předcházejícím zkoumání. Výsledky korelačních koeficientů v případě relativních hodnot znázorňuje následující Tabulka 4. Tab. 4 USA

Korelační matice zkoumaných států (relativní hodnoty) CHN JPN GER FRA BRA UK ITA IND

RUS

CAN

1,000

-0,003

0,507

0,467

0,448

0,165

0,743

0,492

-0,101

0,088

0,805

1,000

-0,073

-0,079

-0,217

-0,066

0,181

-0,221

0,366

-0,132

-0,078

1,000

0,674

0,563

0,326

0,493

0,624

-0,271

0,282

0,423

1,000

0,739

0,337

0,450

0,766

-0,318

0,174

0,405

1,000

0,449

0,565

0,853

-0,364

0,271

0,569

1,000

0,239

0,506

-0,361

0,241

0,439

1,000

0,528

-0,073

0,233

0,651

1,000

-0,489

0,243

0,622

1,000

0,032

-0,155

1,000

0,292 1,000

USA CHN JPN GER FRA BRA UK ITA IND RUS CAN


Z tabulky je patrná silná redukce počtů významných koeficientů. Např. Ruská federace nevykazuje žádnou významnou hodnotu. Zajímavostí je rovněž korelace čínské ekonomiky, která je signifikantní pouze vzhledem k indické ekonomice. V případě Indie, relativní změny odhalily zdánlivou korelaci absolutních hodnot s USA, Japonskem, Spojeným královstvím a Kanadou. Stejně tak pro Brazílii je detekována zdánlivá korelace se Spojenými státy a UK. Vysoká míra podobnosti vývoje ekonomik je naopak tradičně zaznamenána mezi vyspělými zeměmi EU (Francie, Německo, Itálie) a mezi Anglosaskými státy (USA, Spojené království, Kanada). V následujících Grafech 21 a 22 jsou poté znázorněny dvojice s nejnižší resp. nejvyšší hodnotou korelačního koeficientu. Nutno však podotknout, že ani relativní porovnávání nezajišťuje signifikantní platnost v reálném čase. Především se mohou vyskytnout problémy v podobě rozdílné metodiky odhadování velikosti reálného produktu a konzistentnosti dostupných dat. Singer (2005) poukazuje na problematické porovnávání reálného HDP vyspělých států a tzv. transformačních zemí v dlouhém období, kde dochází vlivem rozdílného očištění cenového vývoje k odchylkám. I přes nedokonalosti tohoto konceptu, nenajdeme lepší ukazatel k porovnávání výstupu.

Vztah cena ropy a vybraných ekonomik – dosažené výsledky Graf 21

Porovnání vývoje změn HDP USA a Kanady (1970–2011)

Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl Graf 22

Porovnání vývoje změn HDP USA a Číny (1970–2011)


57


8.1.2

58

KORELAČNÍ ANALÝZA CEN ROPY A ZKOUMANÝCH STÁTŮ

Absolutní hodnoty ročního reálného HDP a ceny ropy v letech 1970–2011

V následující Tabulce 5 jsou uvedeny výsledné korelační koeficienty mezi cenou ropy WTI a zkoumanými státy. Pro signifikantnější pohled byla časová řada posunuta o dva roky v obou směrech. V situaci bez posunutí v čase t je významná korelace detekována pouze u čtyř států, a to Číny, Brazílie, Indie a Ruské federace. Zajímavostí je hodnota u Kanady, která ač je nevýznamná, tak se silně přibližuje kritické hodnotě. Z toho lze vyvodit závěr, že dva státy z tří exportujících zemí překračují kritickou hodnotu, což značí významnou korelaci jejich hospodářství s vývojem cen ropy. Kanadská ekonomika rovněž z části souvisí s vývojem cen této komodity, avšak silnější závislost na ekonomice Spojených států učinil ve výsledku koeficient statistický nevýznamným. Naopak čínská a indická ekonomika zastupující čisté importéry jako jediné státy vykazují statisticky významný koeficient. Vysvětlení lze shledat v energeticky náročnější ekonomické expanzi extenzivního charakteru. I při posunutí časové řady o jeden rok jsou oba koeficienty u těchto států významné. Specifikem je poté vývoj ruské ekonomiky, která vykazuje statisticky významné koeficienty i při posunutí časové řady o dva roky v obou směrech, což značí silnou pozitivní korelaci (viz Tab. 5). Je třeba ještě doplnit, že statisticky nevýznamné koeficienty ostatních zemí nemusí nutně znamenat, že mezi cenou ropy a vývojem ekonomik neexistuje souvislost. Nejen v případě Kanady, ale i USA, Francie a Spojeného království byly zaznamenány koeficienty blízké kritické hodnotě. Lepší vypovídací schopnost bude mít následující zkoumání relativních hodnot. Tab. 5

WTI t-2 t-1 t t+1 t+2

Korelační matice ropy a zkoumaných států (absolutní hodnoty)

USA

CHN

JPN

GER

FRA

BRA

UK

ITA

IND

RUS

CAN

0,049

0,217

-0,010

0,027

0,067

0,174

0,036

0,018

0,200

0,512

0,090

0,118

0,288

0,034

0,093

0,141

0,248

0,111

0,082

0,270

0,539

0,164

0,240

0,424

0,121

0,208

0,261

0,378

0,241

0,183

0,402

0,601

0,289

0,208

0,354

0,066

0,151

0,214

0,293

0,220

0,132

0,334

0,455

0,246

0,169

0,285

0,002

0,095

0,161

0,207

0,191

0,077

0,262

0,309

0,198


Relativní hodnoty ročního reálného HDP a ceny ropy v letech 1970–2011

Při srovnání relativních hodnot se situace radikálně mění, avšak dle očekávání. Z tabulky 6 je patrná především redukce počtu významných koeficientů Ruské federace. Prakticky jediná statisticky významná hodnota zůstává v čase t. Tato situace značí korelaci ruské ekonomiky s vývojem cen ropy bez jakéhokoli zpoždění, přičemž jako exportér s významným podílem ropných příjmů na tvorbě HDP je hodnota logicky pozitivní. Stejně tak i v případě ostatních dvou exportéru lze zaznamenat jistou podobnost v podobě hodnot koeficientů korelace blízké kritické hodnotě, ač nevýznamných. Vysvětlení významných hodnot v případě


59

Francie a Itálie bude velmi složité a zasahuje do nich řada různých faktorů. Co je však důležité, při zpoždění o rok je zaznamenán u všech zemí G7 negativní dopad. V případě USA a Spojeného království jsou hodnoty statisticky významné a dokonce i u Kanady (exportér), která by měla vykazovat pozitivní korelaci, je detekováno při zpoždění o rok záporná hodnota. Vysvětlení je stejné jako v předcházejícím textu. Kanadská ekonomika je ovlivňována vývojem ekonomiky Spojených států amerických pravděpodobně ve větší míře, než vývojem cen ropy na světových trzích. Tab. 6 WTI

t-2 t-1 t t+1 t+2

Korelační matice ropy a zkoumaných států (relativní hodnoty) USA CHN JPN GER FRA BRA UK ITA

IND

RUS

CAN

-0,065

-0,356

-0,062

0,018

-0,017

0,106

-0,227

0,059

-0,145

0,036

-0,034

-0,395

-0,100

-0,089

-0,151

-0,199

0,087

-0,383

-0,176

0,162

0,171

-0,202

0,009

-0,287

0,082

0,195

0,327

0,285

-0,010

0,357

-0,295

0,343

0,259

0,226

-0,035

0,123

0,146

0,371

0,229

0,295

0,195

0,140

0,103

0,247

-0,001

-0,172

-0,019

-0,059

0,105

0,136

0,057

0,108

-0,072

0,032

0,108


V následujícím Grafu 23 je znázorněn vývoj relativních změn cen ropy WTI a japonské ekonomiky. Nízká míra korelace je zapříčiněna především specifikem japonského hospodářství, jež bojuje dlouhodobě s deflací. Přesto nelze pouze na základě korelační analýzy vyvozovat závěry, že nejnižší hodnoty znamenají automaticky nejmenší závislost. Ke kvalitnějšímu vysvětlení stavu je v další podkapitole zkonstruován vektorový autoregresní model s testem Grangerovy kauzality, jež dokáže vysvětlit příčinnou souvislost mezi dvěma proměnnými – tedy nevysvětluje pouze vztah, ale rovněž příčinu a následek. Graf 23

Porovnání vývoje změn cen ropy WTI a HDP Japonska za období 1970–2011



60

V následujícím Grafu 24 je pro doplnění znázorněno porovnání vývoje změn cen ropy WTI a HDP USA. Korelogram v Grafu 25 ukazuje, že při zpoždění HDP o jeden rok se stává koeficient korelace statisticky významným. V následující podkapitole se poté pokusím za pomocí už zmiňované Grangerovy kauzality potvrdit příčinný vztah mezi cenou ropy a výstupem zkoumaných ekonomik. Graf 24

Porovnání vývoje změn cen ropy WTI a HDP USA za období 1970–2011


Vzájemná korelace ceny ropy WTI a HDP USA (relativní hodnoty)



61

8.2 APLIKACE VAR, GRANGEROVY KAUZALITY A IRF V kapitole 5 Významné události v historii vývoje cen ropy byly představeny signifikantní události, jež způsobily dramatické zvýšení cen ropy. Ve většině případů byla posléze zaznamenána série ekonomických recesí vyspělých států, která byla obzvláště v 70. letech doprovázena i celosvětovou ekonomickou recesí. Ekonomická teorie si vytvořila mnoho hypotéz vysvětlující, jakými kanály může prudké zvýšení cen ropy ovlivňovat hospodářský vývoj zasažených zemí. V kapitole 6 Vliv zvyšování cen ropy na vývoj globální ekonomiky – teoretické východisko byl představen Graf 16 ukazující mechanismus přesunu ropných šoků na vývoj hospodářského růstu. V dnešní době už velká část teoretiků zastává názor, že fluktuace cen ropy má relevantní vliv na ekonomickou aktivitu, přičemž je rozlišován různý dopad na importující a exportující země. Z grafu lze poté zjednodušeně vyvodit, že nárůst cen negativně ovlivňuje odběratelské země, naopak dodavatelské země mají prospěch ve formě vyšších příjmů. Při snížení cen ropy by měl platit opačný mechanismus. Přenosový kanál ovlivňuje nejen fundamenty v rámci mezinárodního obchodu, ale i fundamenty vnitřního trhu každého státu. Efekty na straně nabídky souvisí se zvyšováním výrobních nákladů v podobě zdražení vstupních surovin, což může mít za následek pokles výstupu firem. Na straně poptávky má cena ropy vliv především na spotřebu a investice, neboť vyšší ceny znamenají pro ekonomické subjekty menší reálný disponibilní příjem. Velikost tohoto vztahu závisí na intenzitě a délce trvání cenových šoků. Zhoršit situaci mohou i požadavky zaměstnanců na růst mezd. Výsledkem je tak inflace vyvolaná třemi kanály, a to zdražením energie, růstem cen a vyššími mzdami. V konečném důsledku může však zvolená hospodářská politika zmírnit dopad na reálnou ekonomiku expanzivní monetární nebo fiskální politikou. Toto rozhodnutí je však v rozporu s ekonomickou teorií, neboť tato politika povede v dlouhodobém horizontu k silným inflačním tlakům. Naopak restriktivní politika v podobě zvýšení úrokových sazeb může zabránit inflaci, ovšem za cenu zpomalení hospodářského růstu. Správně zvolená hospodářská politika jednotlivých států je poté otázka rozsáhlé analýzy přenosových kanálů a faktorů29, jež mají dopad na reálnou ekonomiku zasažených zemí. V předchozím odstavci byl představen názor o lineárnosti vztahu cena ropy-hospodářský růst, který předpokládá stejný vliv při zvýšení i snížení cen ropy. V dnešní době však názorově převládá nelineární verze, tedy pouze nárůst cen ropy působí na reálný výstup, zatímco pokles nikterak nepřispívá k oživení popř. k vyšší ekonomické aktivitě. Tohoto názoru se budu držet i při empirické analýze, která by měla ukázat (i kvantitativně), že události představené v kapitole 5 Významné události v historii vývoje cen ropy nejsou pouhou časovou shodou k ekonomickým recesím následovaným po tzv. ropných šocích.

29Včetně

faktorů, které mají vliv na vývoj cen ropy. Tyto faktory byly podrobně rozebírány v kapitole 4 Faktory ovlivňující tvorbu cen ropy.


8.2.1

62

APLIKACE NA USA

Analýza a aplikace VAR modelu bude provedena pouze na příkladu USA. Pro ostatní země je použit stejný metodický postup. Zjištěné výsledky budou uvedeny a prodiskutovány za pomocí analytických tabulek. Před samotným zkoumáním vztahu cena ropy-HDP je však nutné specifikovat vysvětlující proměnnou. Pro komplexní pohled na problematiku bude nezbytné upravit cenu ropy do tří různých forem dle intenzity působení na vybrané ekonomiky. První forma v sobě zahrnuje zvýšení i pokles cen ropy. Upravená první „verze“ ceny ropy bude poté definována následovně: (5) Pro větší přehlednost je v následujícím Grafu 26 znázorněn vývoj percentuálních změn cen ropy za období 1970–2011 . Graf 26

Změna ceny ropy od roku 1970–2011 v %


Nyní už je možné sestavit model cena ropy-HDP. Nejprve bude provedena konstrukce modelu na příkladu USA za pomocí Vektorové autoregresní analýzy (VAR). Za vysvětlovanou proměnnou byla zvolená časová řada reálného HDP, což bude pro nás znamenat měřítko ekonomické síly (výkonnosti). Pro práci bylo však nutné z důvodu předpokladu modelu VAR mít stacionární časové řady. Reálné hodnoty HDP včetně reálných hodnot cen ropy byly za pomocí změn logaritmu stacionarizovány30. Změny logaritmu byly v programu Gretl provede30Změny

logaritmu jsou v podstatě percentuální změny reálného HDP. Stacionarita byla potvrzena rozšířeným Dickeyovým-Fullerovým testem v ekonometrickém programu Gretl.


63

ny přidáním logaritmické diference vybraných proměnných. V práci budou tedy zkoumány upravené hodnoty proměnných. Změnu reálného HDP budeme značit yt a změnu cen ropy jako oil. V našem případě se bude jednat o definici první verze, kde je zkoumán lineární vztah, tudíž závěry budou platit pro zvýšení i pokles cen ropy. Za jednu z nejdůležitějších fází testu je považován správný výběr řádu zpožděných proměnných. Na základě porovnání informačních kritérií (AIC, BIC, HQ)31 nejvíce vyhovoval model s jednoletým zpožděním. Po dosazení obou proměnných za období 1970–2011 do vzorce (3) dostaneme následující vztah: (6) Z rovnice je patrné, že určitá spojitost mezi ekonomickým růstem (růstem reálného HDP) a cenou ropy existuje. Výsledek regresní rovnice rovněž ukazuje statistickou významnost koeficientu prvního zpoždění (významnost budeme dále pro zjednodušení v tabulce značit hvězdičkami. Tři hvězdičky = nejvýznamnější). Jelikož VAR model zkoumá vzájemný vztah mezi dvěma či více endogenními proměnnými, bude nutné kvantifikovat dopady zvýšení cen ropy pomocí tzv. Impulse response function (IRF), neboli funkce reakce na odezvy. Výsledkem této funkce, která byla provedena opět v programu Gretl, byl závěr, že 10% zvýšení cen ropy vyústí o jeden rok později v pokles HDP USA o 0,15 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. Jelikož se řídíme dle první definice rovnice, analogicky by měla platit interpretace, že při 10% poklesu cen ropy se tempo růstu HDP USA zvýší o 0,15 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. Abychom mohli tento model považovat za dostatečně vhodný k predikci vývoje HDP USA, bude nezbytné provést Grangerův test kauzality, který prověří příčinnou závislost a míru vlivu mezi dvěma proměnnými. Z výsledku testu v Tabulce 7 je patrné, že můžeme na 5% i 1% hladině významnosti odmítnout nulovou hypotézu, že cena ropy neovlivňuje HDP (F-statistika je větší než kritická hodnota). Tab. 7

Grangerův test pro USA (první model)

Nulová hypotéza oilt -> HDP HDP -> oilt

Počet F-statistika p-hodnota pozorování 38 8,3011 0,0065 *** 38 2,0691 0,1585

IRF 10%

IRF 20%

-0,1532 -

-0,3065 -

Pozn.:Kritická hodnota pro 0,01 – 7,35254, 0,05 – 4,09817 a pro 0,1 – 2,84244 Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

31Vysvětlení

a porovnání informačních kritérií se nachází v příloze práce.


64

Pro komplexní pohled bude třeba dále sestavit model, kde aplikujeme pouze snížení cen ropy na HDP USA. Postup tvorby a testování je identický jako předchozí zkoumání první definice. Z výsledku VAR a Grangerovy kauzality pak vyplývá, že koeficient prvního zpoždění není statisticky významný (viz Tab. 8). Tab. 8

Grangerův test pro USA (pouze pokles cen ropy)


Počet pozorování 38 38

F-statistika 2,5606 0,22245

p-hodnota 0,1178 0,6399

Pozn.: Kritická hodnota pro 0,01 – 7,35254, 0,05 – 4,09817 a pro 0,1 – 2,84244 Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

Na základě této skutečnosti můžeme odmítnout předpoklad, že pokles ceny ropy dopomáhá k ekonomickému růstu. Lineární vztah mezi cenou ropy a HDP tedy není možné jednoznačně prokázat. Pro zkoumání dopadu změn cen ropy na vývoj HDP USA bude lepší zkoumat pouze kladné přírůstky. Upravený vzorec pro druhý model (druhou definici) je poté definován následovně: (7) Grafické zobrazení kladných v následujícím Grafu 27. Graf 27

cenových

přírůstků

Čistá změna ceny ropy od roku 1970–2011 (1 rok) v %


ropy

je

znázorněno


65

Metodický postup zkoumání pro tento model (druhou definici) je identický k předchozímu testování. Pomocí porovnání informačních kritérií zůstal řád zpoždění stejný, tedy jeden rok. Po dosazení upravených hodnot do vzorce (3) dostaneme následující vztah: (8) Výsledky VAR modelu ukazují statistickou významnost koeficientu prvního zpoždění (zpoždění o 1 rok). Dosadíme-li výsledky do funkce odezvy (IRF), dojdeme k závěru, že 10% zvýšení cen ropy vyústí o rok později v pokles HDP USA o 0,41 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. Stejnou definici pro pokles cen ropy však nemůžeme použít, čímž jsme prokázali nelineární vztah mezi proměnnými. Test Grangerovy kauzality poté detekuje příčinnou souvislost v obou směrech na 10% hladině významnosti. Vztah cena ropy -> HDP poté platí i pro 1% hladinu významnosti (viz Tab. 9). Tab. 9

Grangerův test pro USA (druhý model)


Počet pozorování 38 38

F-statistika

p-hodnota

IRF 10%

IRF 20%

8,3959 3,4192

0,0062 *** 0,0722 *

-0,4072 -

-0,8144 -


Výsledky tohoto modelu můžeme použít k predikci vývoje HDP USA, avšak někteří ekonomové doporučují upravit a rozšířit model pouze o kladné přírůstky, které překonaly své maximální hodnoty z předcházejících tří let. HAMILTON (2001) svá doporučení zakládá na teorii, že tyto proměnné umí lépe zachytit spotřebitelské chování a investiční rozhodování firem. Upravená třetí definice je poté uvedena následovně: (9) Grafické zobrazení kladných cenových přírůstků, které překonaly své maximální hodnoty z předcházejících tří let, je znázorněno v následujícím Grafu 28.

Vztah cena ropy a vybraných ekonomik – dosažené výsledky Graf 28

66

Čistá změna ceny ropy od roku 1970–2011 (3 roky) v %


Stejně jako v předchozích případech bude vhodnost modelu posuzován dle řádu zpoždění a významnosti koeficientů. Pomocí porovnání informačních kritérií byl vybrán řád jedna, tedy zpoždění o jeden rok. Po dosazení třetí definice do rovnice VAR dostaneme následující vztah: (10) Výsledky posledního modelu na základě doporučení profesora Hamiltona opět ukazují statistickou významnost koeficientu prvního zpoždění (zpoždění o rok). Dopad na vývoj reálného HDP USA je mnohem silnější než v předcházejících dvou modelech. Stejně tak test Grangerovy kauzality neodmítá nulovou hypotézu při 5% hladiny významnosti. Věrnější zobrazení skutečnosti poté dokazuje Fstatistika (větší než kritická hodnota pro 1% významnost), která umožnila odmítnout nulovou hypotézu i při 1% hladině významnosti (viz Tab. 10). Konečně dosazením výsledku třetí definice do funkce odezvy můžeme učinit závěr, že 10% zvýšení ceny ropy vyústí o rok později v pokles HDP USA o 0,48 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. Tab. 10

Grangerův test pro USA (třetí model)

Nulová hypotéza

oilt -> HDP HDP -> oilt

Počet pozorování

F-statistika

p-hodnota

IRF 10 %

IRF 20 %

38 38

8,9462 5,0728

0,0049 *** 0,0302 **

-0,4815 -

-0,963 -



8.2.2

67

APLIKACE NA OSTATNÍ ZKOUMANÉ STÁTY

V následujících tabulkách jsou na základě použití stejné metodiky jako na příkladu USA, uvedeny dosažené výsledky ostatních zemí pro VAR model, Grangerovou kauzalitu a IRF. Pro zajímavost byl přidán dopad na celý svět. Nutno však podotknout, že zkoumání přímého dopadu na svět jako celek nemá tak vysokou vypovídací schopnost jako pro jednotlivé státy, neboť se zde mohou promítnout problémy související s povahou měření HDP a dostupností relevantních zdrojů dat u všech zemí apod. Nemalý význam na analýzu mají rovněž směnné kurzy, dle kterých se přepočítává HDP na americké dolary (viz dále). V konečném důsledku by tak mohly silně zkreslovat realitu. Tabulka 11 prezentuje výsledky32 VAR modelu pro zbývající zkoumané státy včetně celého světa a České republiky. Ze zjištěných výsledků je dle p-hodnot a porovnání F-statistiky s kritickou hodnotou zjevná statistická významnost pro všechny importující země kromě Japonska. Dle mého názoru hrály problémy s deflací mnohem signifikantnější roli na vývoji japonské ekonomiky než vliv zvyšování cen ropy. To mohlo mít v závěrečném bilancování vliv na statisticky nevýznamnou p-hodnotu. Naopak u ostatních exportérů výsledek koresponduje s očekáváním předpokladu, že zvyšování cen ropy by měl mít pozitivní vliv na reálný výstup ekonomiky těchto zemí. Tab. 11

Výsledky VAR pro vybrané státy (pro třetí model oilt -> HDP)

Stát USA Čína Japonsko Německo Francie Brazílie Spojené království Itálie Indie Ruská federace Kanada Svět Česká republika

Počet pozorování 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38

Zpoždění

F-statistika

1 rok 2 roky 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok

8,9462 6,2871 0,5109 4,2269 14,614 0,0023 8,1476 6,3001 3,9401 0,0268 2,5454 6,1465 0,0599

p-hodnota 0,0049 *** 0,0013 *** 0,4791 0,0467 ** 0,0005 *** 0,9623 0,0069 *** 0,0165 ** 0,0544 * 0,8706 0,1189 0,0177 ** 0,8079

Pozn.: Kritická hodnota pro 0,01 – 7,35254, 0,05 – 4,09817 a pro 0,1 – 2,84244 (zpoždění 1 rok) Kritická hodnota pro 0,01 – 5,26794, 0,05 – 3,26742 a pro 0,1 – 2,46094 (zpoždění 2 roky) Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

32Rozsáhlé

testování bylo aplikováno pouze pro třetí model, jenž je považován za nejvěrnější zobrazení skutečného dopadu zvyšování cen ropy na reálnou ekonomiku jednotlivých států.


68

Zajímavostí je poté nezamítnutí nulové hypotézy u Kanady, že cena ropy neovlivňuje vývoj HDP. V přecházejících odstavcích byl totiž učiněn závěr, že kanadská ekonomika je závislá více na vývoji americké ekonomiky, což by mohlo být v rozporu s dosaženými výsledky. Vysvětlením je intenzita cenových výkyvů, kdy silný exogenní šok může mít za následek negativní vliv i na exportující země. Tento názor prezentovala i IEA ve své studii představené v podkapitole 6.2. V případě České republiky a Ruské federace hrála hlavní roli nestacionarita časových řad i v případě logaritmování a přidání prvních diferencí. Vysvětlení lze shledat v délce časových řad reálného HDP. Empirická analýza pracovala se zdroji od roku 1970, přičemž až v roce 1989 resp. 1990 se opustilo od centrálního plánu udávající průměrné tempo růstu 3,09 % ročně. Naopak konečné výsledky pro celý svět ukazují statistickou významnost koeficientu prvního zpoždění, což je v souladu s výsledky studie IEA z roku 2004, která prezentovala celkový čistý efekt zvyšování cen ropy za negativní. Tedy při menších změnách cen ropy směrem nahoru se celkové tempo růstu světové ekonomiky sníží oproti stavu při nezměněných okolnostech. V případě ropných šoků může poté dojít i k celosvětové ekonomické recesi. K interpretaci dosažených výsledků poté použiji funkci odezvy (IRF) v Tabulce 12. Téměř ve všech významných případech jsou hodnoty srovnatelné v závislosti na podílu využití ropy v ekonomice. Pouze dopad na čínskou ekonomiku je relativně nízký. Důvodem je posunutí časové řady o dva roky z důvodu statisticky nevýznamného koeficientu prvního zpoždění. Po dvou letech mohly tak účinky zeslábnout, což vysvětluje menší percentuální pokles oproti stavu při nezměněných okolnostech. Tab. 12

Výsledky IRF pro vybrané státy (pro třetí model)

Stát USA Čína Japonsko Německo Francie Brazílie Spojené království Itálie Indie Ruská federace Kanada Svět Česká republika

IRF 10% -0,48154 -0,120825 -0,290865 -0,340055 -0,56501 -0,30267 -0,62965 -0,24257 -

IRF 20% -0,96308 -0,24165 -0,58173 -0,68011 -1,13002 -0,60534 -1,2593 -0,48514 -

IRF 30% -1,44462 -0,362475 -0,872595 -1,020165 -1,69503 -0,90801 -1,88895 -0,72771 -


Pro komplexní pohled je uveden v následující Tabulce 13 test Gragerovy kauzality pro třetí model ve směru oilt -> HDP. Pro zjednodušení byly hodnoty nahrazeny slovním vyjádření ANO/NE.

Vztah cena ropy a vybraných ekonomik – dosažené výsledky Tab. 13

69

Vzájemná kauzalita (pro třetí model oilt -> HDP)

Stát Čína Japonsko Německo Francie Brazílie Spojené království Itálie Indie Ruská federace Kanada Svět Česká republika

Hladina významnosti 10 % 5% 1% ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE

p-hodnota 0,0013 *** 0,4791 0,0467** 0,0005 *** 0,9623 0,0069 *** 0,0165 ** 0,0544 * 0,8706 0,1189 0,0177 ** 0,8079


8.3 PROBLEMATICKÉ OBLASTI ANALÝZY V podkapitole zabývající se korelační analýzou bylo zmíněno, že porovnávání na základě hodnot HDP může být problematické z hlediska rozdílné metodiky odhadování v jednotlivých zemích. Nejinak tomu bude i v případě aplikace růstu cen ropy, které jsou vyjadřovány tradičně v amerických dolarech. Tyto statistické chyby mohou mít v konečném důsledku výrazný dopad na reálné závěry nejen této práce. Dalším problémem je obecná správnost měření růstu HDP. Např. FISCHER (2005), tehdejší předseda Českého statistického úřadu, rozebíral problémy odhadu vývoje hrubého domácího produktu v kontextu národních účtů. Tvrdil, že v případě potvrzení dlouhodobého podhodnocování českého hospodářského růstu, by tato skutečnost měla závažné důsledky nejen pro statistiku, ale hlavně pro hospodářskou politiku a politiku obecně. JANÁČKOVÁ (2005) naopak zdůrazňuje, že odhad HDP České republiky nedostatečně zaznamenává růst kvality zboží, což vedlo k jeho podhodnocování. SINGER (2005) argumentuje vyšším ekonomickým růstem v případě přepočtu českého HDP na eura. ZAMRAZILOVÁ (2005) konstatuje, že došlo k převrácení situace z 80. let, kdy byl český růst ekonomiky naopak nadhodnocován. Všechny tyto skutečnosti mohli vést v předchozí analýze k statisticky nevýznamným koeficientům ČR i za předpokladu dosažení stacionarity časových řad přidáním dummy umělé za období centrálního plánování. Nutno však podotknout, že ač je HDP ukazatelem nedokonalým, v dnešní době neexistuje lepší substitut. Poslední významnou veličinou ovlivňující analýzu jsou směnné kurzy. Přepočet HDP zemí na americké dolary, stejně tak přepočet cen ropy z amerických dolarů na domácí měnu se může jevit jako zkreslující. Nicméně i v případě přepočtení cen ropy z amerických dolarů na domácí měny, vyšly téměř identické výsledky.

Cena ropy a hospodářská politika

70

9 CENA ROPY A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Provádění správné hospodářské politiky patří k nejsložitějším a nejdůležitějším procesům působící na ekonomický systém daného státu. Mezi nejvýznamnější činnosti praktické hospodářské politiky můžeme zařadit jednotlivé přístupy státu k ekonomice své země, např. vláda navrhuje a určuje výši a strukturu příjmů a výdajů státního rozpočtu. Navrhuje a zavádí nové daně, popř. zvyšuje či snižuje daně stávající. Centrální banka naopak stanovuje s ohledem na inflaci základní úrokové sazby nebo kurz domácí měny vůči jiným. K dalším činnostem patří úprava právních norem týkající se např. vymahatelnosti vlastnických práv. Antimonopolní úřad může zasáhnout v případě porušení hospodářské soutěže nebo kvůli kartelovým dohodám bránícím fungování na principu tržního mechanismu. V posledních letech se do popředí zájmů dostává role cen aktiv, které stále více ovlivňují proces měnově-politického rozhodování a péči o finanční stabilitu. Pozornost tvůrců hospodářské politiky by tak neměl spočívat jen v monitorování a analýze vývoje cen akcií, dluhopisů a dalších instrumentů na finančních trzích, nebo trzích s nemovitostmi, ale centrální banka by měla bedlivě sledovat i vývoj cen komodit, především ropy a ropných derivátů. Problém cen ropy - oproti cenám akcií a nemovitostí - je omezen především na dopad na inflaci. Cílování jádrové inflace by tak mohlo být chybou, neboť ceny ropy jsou z části odrazem nastavení měnové politiky. HOŠEK, KOMÁREK A MOTL (2011, str. 19) tvrdí, že sekundární dopady růstu cen ropy do inflace ČR by měly vést za stávajících podmínek ke zvýšení úrokových sazeb centrální banky, neboť se jedná a negativní nabídkový šok. V případě zachování poptávky na stejné úrovni by dočasně vzrostla inflace. Problémem je však neznalost povahy šoku, tedy zda se jedná o permanentní či dočasný (tranzitorní) šok. Dle FRAITA (2006) mohou tranzitorní šoky vyvolat růst cen vstupů a naopak pokles výstupu, ale v konečném důsledku ovlivní mnohem méně spotřebitelské ceny. Reakcí na tyto šoky, které jsou většinou způsobené zvýšenou celosvětovou poptávkou po ropě v důsledku rychlého ekonomického růstu, jsou v mírné zvýšení úrokových sazeb centrální bankou, aby se dosáhlo částečného poklesu poptávky. Naopak permanentní šok snižuje dlouhodobě agregátní nabídku, což by mělo vést centrální banku i ke zvýšení reálných úrokových sazeb. Pokud však vlivem očekávání poklesne i permanentní důchod, bude to mít negativní dopady na spotřebu a investice. V tomto případě se za adekvátní považuje dočasné snížení úrokových sazeb, aby se předešlo nadměrnému poklesu poptávky. Problémem může být při dočasném poklesu reálných úrokových sazeb mezičasová substituce spotřeby, která přenese část poptávky z budoucnosti do současnosti, což bude mít za následek odložení problémů do budoucnosti. Problematiku ropných šoků ztěžuje i jejich povaha v podobě exogenní nebo endogenní veličiny. Jak je vidět, optimální měnová politika je velmi složitý proces, který


71

vyžaduje detailní analýzu všech faktorů působících na růst cen ropy33, ale i na analýzu přenosových kanálů na reálnou ekonomiku. Je však nutné zmínit, že měnová politika neumí řešit situace pozorované zejména v 70. letech, kde docházelo k růstu inflace a současně k poklesu ekonomické aktivity. Tento stav se nazývá stagflace popř. slumpflace a byl důvodem pádu tehdejší převládající teorie hlavního proudu. ASKARI A KRICHENE (2010, str. 186–187) považují cenu ropy za velmi citlivou ekonomickou proměnnou na makroekonomickou politiku Spojených států. Měnová politika může být podmínkou pro dosažení dlouhodobé cenové stability ropného trhu a udržitelný hospodářský růst země. To se však nestalo v období 2003–2007, kdy rostoucí cenový trend ropy korespondoval s rostoucími cenami jiných komodit, spekulacemi na trhu s nemovitostmi, kapitálů a na úvěrových trzích. Oslabující dolar a rychle rostoucí ceny komodit mohly být důsledkem zpožděného efektu vysoce expanzivní měnové politiky prováděné v letech 2001– 2004. Takováto politika vedla k růstu světové ekonomiky a ke zvýšení světové poptávky po ropě a jiných komodit. Ovšem nízká elasticita nabídky surovin v krátkém období směrem nahoru způsobila velmi silné tlaky na inflaci. V období srpen až prosinec 2007, kdy už se projevily první náznaky hypoteční krize, uvolnil FED opět svou měnovou politiku, což mělo za následek prudký nárůst cen ropy a znehodnocení měny. Nadměrná expanzivní politika může tedy přinést nestabilitu na trzích s komoditami, jejichž ceny rostou tempem nepřiměřeným k růstu poptávky. Přetrvání těchto trendů je dlouhodobě neudržitelné a účinky vyšších cen ropy se mohou přenést do zvýšení intenzity recese. Provádění správné hospodářské politiky by mělo zahrnovat detailní analýzu a monitorování vývoje cen komodit, přičemž důraz by měl být kladen především na ropu. KORMILITSINA (2011, str. 199–200) naopak tvrdí, že špatná reakce měnové politiky může být zdrojem prohlubující recese. V období po ropných šocích ze 70. let federální rezervní systém zvýšil nadměrně úrokové sazby v reakci na vysoké ceny ropy. Výsledkem byl však výrazný pokles ekonomické aktivity a téměř nulové změny cen ropy. V takovémto případě se musí tvůrci hospodářské politici, obzvláště centrální banka rozhodnout mezi udržením cenové stability (inflace) a zachováním ekonomické aktivity. Z pohledu dnešní převládající teorie je pak třeba určitý kompromis mezi těmito dvěma makroekonomickými cíli. V případě silných inflačních tlaků musí ovšem centrální banka dát přednost řešení cenové stability „optimálním“ zvýšením úrokových sazeb. BEHMIRI A MANSO (2012, str. 259) konstatují, že se globální tendence v posledních letech přesunují k nahrazení ropy alternativními zdroji energie. Tedy spíše než provádění politik zaměřující se na ochranu stability ropy, upřednostňují politici opatření na úsporu energie a politiky snižující spotřebu ropy. K dosažení tohoto cíle je však nutné prozkoumat dopad snížení spotřeby ropy na hospodářský růst. Jak jsme si uvedli už dříve, ropa je stále nejefektivnějším, tedy ekonomicky nejvýhodnějším zdrojem energie. Výsledky studie Behmiriho 33Nejvýznamnější

faktory byly představeny v kapitole 4 Faktory ovlivňující tvorbu cen ropy.


72

a Mansa ukazují oboustrannou kauzalitu mezi spotřebou ropy a HDP v krátkém i dlouhém období. Ovšem kauzalita cena ropa->HDP, která byla potvrzena i empirickou analýzou v této práci dokazuje, že neustálé zvyšování cen ropy negativně ovlivňuje ekonomickou aktivitu v importujících zemí. Za těchto podmínek je politika snižování spotřeby ropy, ale obzvláště účinnější politika úspor energie vítána jako stabilizátor hospodářství a energetické závislosti. Tvůrci hospodářské politiky by se měli rovněž zaměřit na obnovitelné zdroje energie a na oblasti, kde je možné lehce a ekonomicky méně nákladně přejít na jiné zdroje energie. K dosažení těchto cílů mohou politici zvýšit daně uvalené na dovoz ropy či ropných produktů a naopak poskytovat dotace na obnovitelné zdroje energie jako jsou hydroelektrárny, větrné a solární elektrárny, biopaliva apod. Nutno však podotknout, že je třeba detailně analyzovat efektivnost nahrazení ropy obnovitelnými zdroji energie, není cílem za každou situaci (v závislosti na efektivnost a oblasti nahrazení) prosadit alternativní možnosti. Obzvláště v dopravě se doporučuje spíše podpora hybridních automobilů než nahrazení benzínu a nafty biopalivy. Posledním návrhem jsou strukturální reformy, které by měly posunout ekonomiku od těžkého průmyslu ke službám (zejména informačním). Vzorem pro ostatní státy je především Jižní Korea. LEDUC A SILL (2004, str. 806–807) zkoumali účinnost politik centrálních bank při reakci na ropné šoky. Pomocí modelu zjistili, že měnová politika nemůže plně izolovat ekonomiku z následků cenových ropných šoků, ale hraje významnou roli v rozsahu dopadu na ekonomiku. Např. BACHMEIER (2008, str. 1753) poukázal na dopad v 70. letech, kdy měnová politika byla zodpovědná za dvě třetiny až tři čtvrtiny odezvy výstupu ekonomiky Spojených států. Nakonec Leduc a Sill přišli k velmi zajímavým závěrům. Zjistili, že recesní důsledky ropných šoků jsou nejmenší v případě, kdy se centrální banka nejvíce zaměřuje na stabilitu cenové hladiny. Ze zjištěných výsledků a analyzovaných studií lze závěrem doporučit tvůrcům hospodářské politiky, aby bedlivě sledovali vývoj cen všech komodit, především ropy. V reakci na exogenní ropný šok by měli použít primárně měnovou politiku v podobě zvýšení či snížení úrokových sazeb. Hlavním cílem by mělo být omezení dopadu na cenovou hladinu, až druhotným cílem je ekonomický výstup.

Diskuse

73

10DISKUSE Zjištěné výsledky korelační analýzy poukazují na podobný ekonomický vývoj mezi zkoumanými státy Evropské unie a mezi anglosaskými státy. Stejně tak je rovněž pozorována statisticky významná korelace mezi zkoumanými státy G7. Je to dáno především podobným zaměřením jednotlivých sektorů ekonomiky a významným propojením v oblasti mezinárodního obchodu. Naopak u dvou miliardových rozvíjejících se ekonomik je detekována ve většině případů negativní korelace se zeměmi G7. Vysvětlení můžeme shledat v rozdílné struktuře hospodářství, kdy ekonomický růst zemí na emerging markets je taženo extenzivním charakterem a vysokými investicemi. Specifikem je poté vývoj ruské ekonomiky, která je více méně ve velké míře závislá právě na vývoji cen nerostných surovin, především ropy a zemního plynu. Při zkoumání vzájemné korelace mezi cenou ropy WTI a hospodářským růstem je překvapivě pozorováno výrazné omezení statisticky významných koeficientů. Avšak při posunu časové řady reálného HDP lze vypozorovat negativní korelaci u všech čistých importérů této komodity, což značí jistý vztah, který však nemůžeme dále detailněji posoudit. K tomu posloužila analýza pomocí Grangerovy kauzality. Spolu s výsledky funkcí odezvy byl poté učiněn závěr, že mezi cenou ropy a hospodářským růstem pravděpodobně existuje příčinná souvislost ve směru oil->HDP téměř u všech importujících zemí. Naopak u exportujících zemí bylo ve smyslu Grangerovy kauzality detekovány statisticky nevýznamné koeficienty. Bylo to z důvodu zkoumání pomocí vektorového autoregresního modelu za předpokladu úprav definic cen ropy do tří forem. Výsledky byly v závěrečném bilancování zkoumány pouze pro třetí definici, kdy byly brány v ohledu pouze kladné cenové přírůstky, které překonaly své maximální hodnoty z předcházejících tří let. Tuto definici doporučuje profesor Hamilton (2001), protože vystihuje nejlépe spotřebitelské chování a investiční rozhodování firem. Nutno však zmínit, že zvyšování cen ropy hraje signifikantní roli v exportních zemích, přičemž dopad na ekonomiku může být pozitivní i negativní. Negativní dopad koresponduje s výsledky studie IEA (2004), která tvrdí, že při hluboké recesi zapříčiněné ropnými šoky, mohou strádat rovněž i dodavatelské země. K správnému posouzení dosažených výsledků je dále třeba porovnat zjištěná fakta s jinými pracemi podobného zaměření. Dle IEA (2004) např. vyšší ceny ropy od roku 1999 částečně přispěly ke globálnímu ekonomickému poklesu v letech 2000–2001, což koresponduje s ročním zpožděním dopadu na ekonomiky zasažených zemí zjištěné v práci. IEA dokonce kvantifikovala, že růst světového HDP mohlo být o 0,5 % vyšší v případě nezvýšení cen ropy. Srovnáme-li s výsledky IRF v práci, dojdeme k velmi podobným závěrům. V případě 30% zvýšení ropy je pozorován pokles reálného HDP o 0,72 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. Dopad na země OECD je především ve zvýšení míry nezaměstnanosti a zhoršení platební bilance vůči vyvážejícím zemím.

Diskuse

74

Zranitelnost v importujících zemích se však výrazně liší v závislosti na míře dováženého množství a v intenzitě využití v ekonomice. IEA např. kvantifikovala, že v období, kdy se zvýšila cena ropy z 25 dolarů na 35 dolarů, tedy o 10 dolarů, ekonomika OECD jako celek ztratila 0,4 % HDP v prvním a druhém roce. Inflace vzrostla o 0,5 % a nezaměstnanost se rovněž zvýšila. Země eurozóny, které jsou silně závislé na dovozu ropy, utrpěly nejvíce v krátkodobém horizontu v podobě poklesu HDP o 0,5 %, naopak inflace vzrostla o stejné procento. Spojené státy byly méně zasaženy. A to především v důsledku stále vysoké domácí produkce ropy. Celkový dopad představoval 0,3 % HDP. Naopak HDP Japonska vlivem úplné závislosti poklesl o 0,4 %. Zde se však musíme zastavit, neboť výsledky práce ukázaly statisticky nevýznamný koeficient prvního zpoždění. Určité odchylky empirické analýzy se mohou objevit, neboť byly v testu použity roční hodnoty, které mají menší vypovídací schopnost než např. měsíční data (ta se mi však, i přes velkou snahu, nepodařila najít). Stejně tak byl zkoumán přímý vztah cena ropy a reálné HDP, což mohlo v konečném důsledku hrát určitou roli. Metody IEA budou zakládány na detailnější analýze a lepší dostupnosti zdrojových dat, stejně tak i ve formě zkoumání, kdy pravděpodobně byly učiněny dílčí závěry v podobě zkoumání dopadů na dílčí přenosové faktory. Nepříznivý ekonomický dopad na rozvojové země je obecně ještě mnohem závažnější, neboť jsou tyto země energeticky náročnější a energie je využívána méně efektivně. Dle IEA například pokleslo průměrné reálné HDP o 0,8 % v asijských zemích a o 1,6 % ve vysoce zadlužených zemích (vše opět za předpokladu ceteris paribus). Výsledky práce opět korespondují s výsledky IEA, nejvyšší IRF hodnota je pozorována právě na příkladu Indie, která patří mezi rozvojové asijské země. Podobnou studii provedl i mezinárodní měnový fond (IMF, 2000), který kvantifikoval pokles HDP se zpožděním v letech 2001 a 2002 o 0,3 %. Nárůst cen ropy rovněž představoval převod zhruba jedné čtvrtiny HDP dovozců k vývozcům této komodity. Sekundární dopad na inflaci čistých importéru je ve zvýšených mzdových požadavcích, což nutí centrální banky zasažených zemí zvýšit úrokové sazby pro vyrovnání inflačních tlaků, dostáváme se tak k přesunu zvyšování cen ropy na reálnou ekonomiku. Podobné problematice se věnoval i Hevler (2003). Cílem výzkumu bylo ukázat míru projevení zvýšení ceny ropy do hospodářské výkonnosti USA a vybraných zemí EU, včetně České republiky. Při analýze dopadu na USA autor použil čtvrtletní data od roku 1947. Výsledky byly velmi podobné zjištěným výsledkům této práci. Nutno však zmínit, že se mi nepodařilo zjistit, zdali autor použil reálné či nominální ceny ropy. Dle uvedených grafů v práci autora si myslím, že byly použity nominální ceny, což mohlo mít v konečném důsledku vliv na mírné odchylky výsledků od této práce. Dle mého názoru je však aplikace nominálních veličin (nominální cena ropy) na reálné (reálné HDP) zkreslující, neboť nominální ceny ropy nejsou očištěny od inflace na rozdíl od časové řady reálného HDP. Na druhou stranu použití čtvrtletních zdrojových dat, obzvláštně od roku 1947, je mnohem přesnější než v práci použitá roční data. Bohužel se mi nepodařilo nikde vyhledat čtvrtletní data pro reálné HDP USA, tudíž jsem musel pra-

Diskuse

75

covat s méně přesnými, ač stále významnými (dostatečně dlouhá časová řada) ročními daty. Naopak musím vyzdvihnout přesnější analýzu (autor měl přístup k placeným zdrojům z IMF) dopadu na vybrané státy EU. Hevler (2003) použil měsíční data a jako vysvětlovanou proměnnou nahradil reálné HDP indexem průmyslové výroby (IPI). Dopady byly zkoumány na tyto země – Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Velká Británie a Česká republika. V případě Francie a Německa vyšly i přes použití IPI velmi podobné výsledky s touto prací. Naopak u Velké Británie a Itálie byly pozorovány mírně rozdílné výsledky (odchylky o cca 50 %). V případě České republiky a zkoumání dopadu na IPI vyšlo, že 10% zvýšení cen ropy má za následek pokles IPI o 0,377 % o deset měsíců později. Zde vidím větší vypovídací schopnost použití měsíčních dat a indexu průmyslové výroby. U použití ročních změn reálného HDP ČR silně zkreslují období centrálního plánování. Na závěr je nutné však zmínit, že žádná z výše uvedených studií nebrala v potaz turbulentní vývoj v posledním desetiletí (vzhledem k rokům provedení). Obzvláště rekordní roky 2007 a 2008 mohly ovlivňovat celkové výsledky práce, které byly však v této práci zohledněny. Důležité implikace zkoumané problematiky byly rozsáhle diskutovány rovněž v kapitole 6 Vliv zvyšování cen ropy na vývoj globální ekonomiky – teoretické východisko. Z důvodu omezení práce a menší významnosti ostatních oblastí světa nebude dále vedena diskuse ohledně dopadu na Afriku a Latinskou Ameriku. Z předcházejících řádků bylo stručně shrnuto, že čím méně vyspělé státy (importéři) tím větší dopad na ekonomiku. Např. dle IEA je dopad na subsaharskou Afriku nejvyšší. Hodnota poklesu HDP v případě zdražení ropy o 10 dolarů (z původních 25 dolarů) dosahovala tří procentních bodů. K těmto závěrům došly i studie Africké unie a Africké rozvojové banky (African Development Bank and the African Union, 2009), stejně tak i studie Světové banky (World Bank, 2006) poukazují na silnější dopad na země Latinské Ameriky.

Závěr

76

11 ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala zhodnocením dopadů zvyšování cen ropy na zkoumané státy G7 a země BRIC, které byly považovány za reprezentativní vzorek světa. Za pomocí teoretického pozadí a vektorové autoregresní analýzy byly identifikovány faktory a kanály způsobující přesun cenových ropných šoků na hospodářskou výkonnost zkoumaných zemí. V práci byly testovány tři základní modely v závislosti na definici tzv. ropných šoků. V případě prvního modelu byl zkoumán lineární vztah mezi změnami cen ropy a ekonomickým růstem. Výsledky ukázaly statisticky významný koeficient prvního zpoždění, značící negativní dopad zvyšování cen ropy s ročním zpožděním na ekonomický růst v importujících zemích. Opačná kauzalita byla rovněž potvrzena, avšak při aplikaci pouze záporných cenových hodnot vyšel statisticky nevýznamný koeficient prvního zpoždění. Na základě této skutečnosti byl odmítnut předpoklad o lineárnosti mezi cenou ropy a ekonomickým růstem. Dalším krokem bylo zkoumání pouze kladných cenových přírůstku. Výsledky ukázaly, že dopad na ekonomickou aktivitu byl mnohem silnější, více než dvojnásobný oproti předchozímu modelu. Avšak někteří ekonomové např. Hamilton (2001) doporučili rozšířit model pouze o kladné cenové přírůstky, které překonaly své maximální hodnoty z předcházejících tří let. Výsledky tohoto modelu lépe zachycuje spotřebitelské chování a investiční rozhodování firem a mohou být použity k predikci vývoje HDP zasažených zemí. Kvantifikace dopadu za pomocí Impulse response function ukázal, že při zvýšení cen ropy o 10 % pokleslo celosvětové HDP o 0,24 % oproti stavu při nezměněných okolnostech. V případě 30% zvýšení byla hodnota snížení tempa hospodářského růstu 0,72 %. Při porovnání s ostatními studiemi na podobné téma (obzvláště s výsledky IEA a IMF) mohou být závěry práce považovány za signifikantní. Např. studie IEA (2004) za pomocí detailnější analýzy a lepších zdrojů dat kvantifikovala celkový pokles tempa hospodářského růstu o 0,5 % za stavu při nezměněných okolnostech. K podobným závěrům došli i experti z Mezinárodního měnového fondu (2001). Nakonec ze zjištěných výsledků práce a teoretického pozadí bylo formulováno doporučení pro hospodářskou politiku zasažených zemí. Tvůrci hospodářské politiky, zejména centrální banky by měly bedlivě sledovat a analyzovat vývoj cen všech komodit, přičemž by měl být kladen největší důraz na vývoj cen ropy. V případě zasažení negativním exogenním šokem by měly identifikovat povahu a vytrvalost šoku. Permanentní a dočasné (tranzitorní) šoky vyžadují rozdílnou míru zvýšení úrokových sazeb. Problémem může být faktor očekávání, kdy může poklesnout i celkový permanentní důchod, zde je řešení mírné snížení úrokových sazeb. Avšak i zde se naskýtá problém mezičasové substituce spotřeby. Na závěr u tzv. stagflačních situací by měla centrální banka dát přednost stabilizaci cenové hladiny na úkor ekonomického výstupu.

Literatura

77

12 LITERATURA AFRICAN DEVELOPMENT BANK. Impact of high oil prices on african economies. Chennai, 2009, s. 122-233. ISBN 978–0–19–956578–8. AFRICAN UNION AND AFRICAN DEVELOPMENT BANK. The impact of high oil prices on african economies. 2009, s. 1-16. ARLT, J. -- ARTLOVÁ, M. Ekonomické časové řady: [vlastnosti, metody modelování, příklady a aplikace]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 285 s. ISBN 97880-247-1319-9. ASKARI HOSSEIN, KRICHENE NOUREDDINE. The impact of monetary policy on oil process parameters and market expectations, Global Finance Journal, Volume 21, Issue 2, 2010, str. 186-200, ISSN 1044-0283. BACHMEIER LANCE, Monetary policy and the transmission of oil shocks, Journal of Macroeconomics, Volume 30, Issue 4, December 2008, Pages 1738-1755, ISSN 0164-0704 BALÁŽ, PETR. Ropa a svetové hospodárstvo v období globalizácie. Bratislava: Sprint vfra, 2001. 215 s. ISBN 9788088848851. BALÁŽ, P.; LONDAREV, A. 2006. Ropa a jej postaveni v globalizaci světového hospodarstva. Politická ekonomie. 2006, Vol. 54, No. 4, pp. 508–528. BARSKY, ROBERT B., AND LUTZ KILIÁN: Do we really know that oil caused the great stagflation? A monetary alternative, forthcoming, NBER Macroeconomics Annual, 2001. BEHMIRI NIAZ BASHIRI, MANSO JOSÉ R. PIRES, Crude oil conservation policy hypothesis in OECD (organisation for economic cooperation and development) countries: A multivariate panel Granger causality test, Energy, Volume 43, Issue 1, July 2012, Pages 253-260, ISSN 0360-5442 BERNANKE, BEN S., MARK GERTLER AND MARK WATSON: Systematic monetary policy and the effects of oil price shocks, Brookings Papers on Economic Activity, 1997, s. 91-157. BLAŽEK, JOSEF A VRATISLAV RÁBL. Základy zpracování a využití ropy. 2., přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN 80-708-0619-2. BP. BP Statistical Review of World Energy June 2010. [online]. June 2010 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: BP. BP Statistical Review of World Energy June 2012. [online]. June 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:

Literatura

78

CFTC. Crude oil: Interagency Task Force on Commodity Markets [online]. July 2008[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: CIA. United States: Economy. [online]. 2013a [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. China: Economy. [online]. 2013b [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. Japan: Economy. [online]. 2013c [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. Germany: Economy. [online]. 2013d [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. France: Economy. [online]. 2013e [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. Brazil: Economy. [online]. 2013f [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. United Kingdom: Economy. [online]. 2013g [cit. 2013-04-13]. ISSN 15538133. Dostupné z: CIA. Italy: Economy. [online]. 2013h [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. India: Economy. [online]. 2013i [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. Russia: Economy. [online]. 2013j [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CIA. Canada: Economy. [online]. 2013k [cit. 2013-04-13]. ISSN 1553-8133. Dostupné z: CÍLEK, V. KAŠÍK, M. RULLER, T. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2007. 191 s. ISBN 978-80-7363-212-2. CNBC. The World's Worst Oil Disasters [online]. 2010 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:

Literatura

79

DAVIS, STEVEN J., AND HALTIWANGER JOHN: Sectoral job creation and destruction responses to oil price changes, Journal of Monetary Economics, 2001, č. 48, s. 465-512. DURICA, JAN. Faktory ovlivňující vývoj světových cen ropy od padesátých let. 20. století [online]. Praha, 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: . Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze EIA. International Energy Outlook 2011. [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z:< http://www.eia.gov/forecasts/ieo/pdf/0484(2011).pdf> ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. Suez Crisis. [online]. 2013a [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. Iranian Revolution of 1978–79. [online]. 2013b [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. Persian Gulf War. [online]. 2013c [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: ENCYCLOPEDIA BRITANNICA. Iraq War. [online]. 2013d [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: ENGDAHL, F. WILLIAM. Globalresearch.ca [online]. 2. 5. 2008 [cit. 2013–03–25]. Perhaps 60% of today’s oil price is pure speculation. Dostupné z WWW: . FISCHER, JAN. Měříme správně HDP? Problémy měření HDP. první. Příbram: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005. Dostupné z: FRAIT, JAN. Česká národní banka. Ropné šoky a měnová politika: Konference "Očekávaný vývoj cen fosilních paliv". Brno, 2006. Dostupné z: GAIDAR, YEGOR. Public Expectations and Trust towards the Government: PostRevolution Stabilization and its Discontents. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: HAMILTON, J.: This is What Happened to the Oil Price-Macroeconomy Relationship. Journal of Monetary Economics, 1996, č. 38, s. 215-220. HAMILTON, JAMES D.: Oil and the Macroeconomy Since World War II, Journal of Political Economy, 1983, č. 91, s. 228-248. HAMILTON, J.: What is an Oil Shock? Journal of Econometrics, 2003, 4. 113, s. 363-398. HAMILTON, JAMES D. Causes and Consequences of the Oil Shock of 2007– 08 [online]. University of California, San Diego, 2009[cit. 2013-04-01]. Do-

Literatura

80

stupné z: HOŠEK J.; KOMÁREK L.; MOTL M. 2011. Měnová politika a cena ropy. Politická ekonomie. 2011, Vol. No. 1. pp. 22-46. HEVLER, OTAKAR. Working Paper No. 4/2003. In: Dopad změn ceny ropy na hospodářský růst [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: HINDLS, RICHARD. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HSBC. The global economic impact of higher oil prices: Global Research. [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: HUŠEK, ROMAN. Ekonometrická analýza. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 367 s. ISBN 978-80-245-1300-3. IEA. Analysis of the Impact of High Oil Prices on the Global Economy. 2004, May, s. 15. Dostupné z: IEA. Key World Energy Statistics 2012. [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: IMF. The Impact of Higher Oil Prices on the Global Economy. 2000, s. 1-46. JANÁČKOVÁ, STANISLAVA. Měříme správně HDP? HDP je nedokonalý ukazatel. první. Příbram: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005. Dostupné z: JIMÉNEZ-RODRÍGUEZ, R.: Oil Price Shocks: Testing for Non-linearity. Center for Studies in Economics and Finance Working Paper No. 115, 2004. KORMILITSINA ANNA, Oil price shocks and the optimality of monetary policy, Review of Economic Dynamics, Volume 14, Issue 1, January 2011, Pages 199-223, ISSN 1094-2025 KOVAL, VÁCLAV. Z hlubin země a věků. Vyd. 1. Praha: Albatros, 1981. 184 s. ISBN 13–811–8114/66. KURZY.CZ, WTI Crude Oil Ropa-aktuální a historické ceny WTI [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: LEDUC SYLVAIN, SILL KEITH, A quantitative analysis of oil-price shocks, systematic monetary policy, and economic downturns, Journal of Monetary Economics, Volume 51, Issue 4, May 2004, Pages 781-808, ISSN 0304-3932 LEE, K., NI, S., RATTI, R.: Oil Shocks and the Macroeconomy: the Role of Price Variability. Energy Journal, 1995, roč. 16, č. 4, s. 39-56.

Literatura

81

MORK, KNUT A.: Oil and the Macroeconomy When Prices Go Up and Down: An Extension of Hamilton‘s Results Journal of Political Economy, 1989, č. 91, pp. 740-744. NGUYEN, VIET ANH. Dopady současné ekonomické krize na ropný trh. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Petr Strejček, MBA. OICA. 2012 Production statistics [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: OPEC. Oil supply and demand outlook to 2030. In World Oil Outlook [online]. Vienna: OPEC, 2010 [cit. 2011–03–25]. 291 s. Dostupné z WWW: .ISBN 978-3-9502722-1-5 OPEC. World Oil Outlook 2010 [online]. Vienna, Austria, 2010 [cit. 2013-04-02]. ISSN 978-3-9502722-1-5. Dostupné z: OPEC. Brief History. [online]. 2013a [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: OPEC. Our mission. [online]. 2013b [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: PIERCE, JAMES L., AND JARED J. ENZLER: The Efects of External Inflationary Shocks, Brookings Papers on Economic Activity, I:1974, s. 13-61. PINDYCK, ROBERT S.: Energy Price Increases and Macroeconomic Policy, Energy Journal, 1, 1980, č. 3, s. 1-20. REUTERS. BUY OR SELL-As dollar weakens, are oil prices poised to rally?. [online]. 2009 [cit. 2013-04-01]. REUTERS. Corrected: Commodity Traders: The trillion dollar club. [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: REUTERS. Japan achieves first gas extraction from offshore methane hydrate. [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: ROŠKANIN, MICHAL. Odvrácená strana ropného byznysu. Petrol Magazín. 2010, č. 2, s. 8. Dostupný také z WWW: ROUBINI, NOURIEL A BRAD SETSER. The effects of the recent oil price shock. In: August 2004, s. 12. SINGER, MIROSLAV. Měříme správně HDP? Srovnání temp hospodářského růstu. první. Příbram: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005. Dostupné z:

Literatura

82

ŠVIHLÍKOVÁ, ILONA, et al. Ropa: strategická komodita – poptávka, nabídka a cena. In Energetická bezpečnost – geopolitické souvislosti. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2008. s. 21–94. ISBN 978–80–86946–91–7. ŠVIHLÍKOVÁ, ILONA. Britské listy [online]. 14.12.2009a [cit. 2013–04–01]. Ropný trh: reakce na krizi. Dostupné z WWW: . ISSN 1213–1792. TJÖNNELAND, E., N. (2006): China in Africa, Implications for Norwegian foreign policy and development policies. 63 s. Bergen: CMI. USDA. Real GDP (2005 dollars) Historical [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: VAŠENDOVÁ M.; ŽÍDEK, L. 2006. Současná situace na ropném trhu. Politická ekonomie. 2006, Vol. 54, No. 4, pp. 529-541. VOLEK, STANISLAV. Ropná krize v roce 1973. In: [online]. 2002 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: VOLF, VÁCLAV. Ropa, ropa, ropa… [online]. 2001[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: WILLIAMS, JAMES L. Oil Price History and Analysis. [online]. 2011 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: WORLD BANK. Assessing the Impact of Higher Oil Prices in Latin America [online]. Washington, DC, 2006 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: WORLD BANK, GDP (current US$) [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. ISSN 1-800831-0463. Dostupné z: ZAKARIA, F. Budoucnost svobody: neliberální demokracie v USA i ve světě. 2. vyd. Praha: Academia, 2005. 363 s. ISBN 80-200-1374-1. ZAMRAZILOVÁ, EVA. Měříme správně HDP? Obrácení statistického paradoxu. první. Příbram: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005. Dostupné z:

Seznam zkratek

83

13 SEZNAM ZKRATEK API – American Petroleum Institute (stupeň hustoty ropy) BP – British Petroleum BRIC – Brazílie, Ruská federace, Indie, Čína CIA – Central Intelegence Agency (čs. Ústřední zpravodajská služba) CFTC – U.S. Commodity Futures Trading Commission (čs. Americká komise pro obchodování termínovaných kontraktů na komodity) CNBC – Consumer News and Business Channel EIA – U. S. Energy Information Administration (amer. energetická agentura) ERoEI – Energy Return of Energy Invested EU – European Union (čs. Evropská Unie) FED – Federal Reserve (čs. Federální rezervní systém) HDP – Hrubý Domácí Produkt ICE – Intercontinental Exchange IEA – International Energy Agency (čs. Mezinárodní energetická agentura) IMF – Internetial Monetary Fund (čs. Mezinárodní měnový fond) IPE – International Petroleum Exchange (Mezinárodní ropná burza v Londýně) IRF – Impulse response fiction (Reakce na impulzy) Mtoe – Milion Tonnes of Oil Equivalent NEXT 11 – Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Jižní Korea, Turecko a Vietnam NGL – Natural gas liquids (zkapalněný plyn) NOPEC – non-OPEC (země mimo OPEC) NYMEX – New York Mercantile Exchange (komoditní burza v New Yorku) OECD – The Organisation for Economic Co-operation and Development (čs. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OPEC – The Organization of the Petroleum Exporting Countries (čs. Organizace zemí vyvážejících ropu) SIMEX – Singapore International Monetary Exchange (singapurská burza) SSSR – Svaz sovětských socialistických republik UAE – The United Arab Emirates (Spojené arabské emiráty) UNCTAD – United Natios Conference on Trade And Development USD – United States Dollar (americký dolar) USDA – The United States Department of Agriculture VAR – vektorový autoregresní model WTI – West Texas Intermedia (západotexaská ropa)

Přílohy

84

PŘÍLOHY

Přílohy

85

A PŘÍLOHY Graf 29

Vývoj reálné a nominální ceny ropy v letech 1961–2011 34

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat BP 2012 Graf 30 Korelace cen nejvýznamnějších druhů ropy v letech 1976–2011

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat BP 2012 34Ve

světě existuje více druhů ropy dle jejich kvality. Mezi nejznámější druhy patří např. Dubajská ropa (Arabská), severomořská ropa Brent, Nigerijská ropa či americká ropa WTI. BP v grafu uvádí za rok 1961-1944 průměrné ceny americké ropy, v letech 1945-1983 jde o ceny Arabské ropy a od roku 1984 do současnosti je měřena cena dle severomořské ropy Brent.

Přílohy Graf 31

86 Vývoj reálného HDP USA v letech 1970–2011


Vývoj reálného HDP Číny v letech 1970–2011


Přílohy Graf 33

87 Vývoj reálného HDP Japonska v letech 1970–2011


Vývoj reálného HDP Německa v letech 1970–2011


Přílohy Graf 35

88 Vývoj reálného HDP Brazílie v letech 1970–2011


Vývoj reálného HDP Francie v letech 1970–2011


Přílohy Graf 37

89 Vývoj reálného HDP Spojeného království v letech 1970–2011


Vývoj reálného HDP Itálie v letech 1970–2011


Přílohy Graf 39

90 Vývoj reálného HDP Indie v letech 1970–2011


Vývoj reálného HDP Ruské federace v letech 1970–2011


Přílohy Graf 41

91 Vývoj reálného HDP Kanady v letech 1970–2011


Vývoj reálné ceny ropy v letech 1970–2011


Ukázka testování v programu Gretl

B UKÁZKA TESTOVÁNÍ V PROGRAMU GRETL

Obr. 1 Ukázka modelu ropa-HDP USA pro první definici Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

Obr. 2 Ukázka IRF USA pro první definici Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

92

Ukázka testování v programu Gretl

Obr. 3 Ukázka porovnání informačních kritérií (menší je lepší) Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

Obr. 4 Ukázka vzájemného korelogramu ropa-USA (relativní hodnoty) Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

Obr. 5 Ukázka kritických hodnot (F-test) pro USA (první definice) Zdroj: Vlastní zpracování v programu Gretl

93

DOPADY ZVYŠOVÁNÍ CEN ROPY

Recommend Documents