Závislost cen akcií ropných spole ností na cen ropy

Mendelova univerzita v Brn Provozn ekonomická fakulta

Závislost cen akcií ropných spole ností na cen ropy Bakalá ská práce

Vedoucí práce: Ing. Old ich Šoba, Ph.D.

Tomáš Haví

Brno 2011

Rád bych touto cestou pod koval Ing. Old ichu Šobovi, PhD., vedoucímu bakalá ské práce, za jeho cenné rady a p ipomínky poskytnuté v pr hu zpracování práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci vypracoval samostatn s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brn dne 23. kv tna 2011

__________________

Abstract HAVIR, T. The dependence of stock prices of oil companies on oil prices. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno. 2011. The thesis deals with the relationship between the stock price of oil companies and oil prices. Oil companies are represented by seven major companies from different parts of the world. Representation for the price of oil was chosen West Texas Intermediate crude oil. To demonstrate the mutual dependence was chosen the correlation analysis and then a dynamic regression model in the form of Granger causality tests to establish causality. The paper mainly deals with the verification of the hypothesis that oil prices affect the stock prices of oil companies. Keywords Crude oil, stocks, oil companies, the correlation matrix, Granger causality test.

Abstrakt HAVÍ , T. Závislost cen akcií ropných spole ností na cen ropy. Bakalá ská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brn . 2011. Práce se zabývá vztahem mezi cenou akcií ropných spole ností a cenou ropy. Ropné spole nosti jsou reprezentovány sedmi významnými podniky z r zných ástí sv ta. Zástupcem pro cenu ropy byla vybrána západotexaská ropa WTI. Pro prokázání vzájemné závislost je zvolena korela ní analýza a následn dynamický regresní model v podob Grangerova testu kauzality pro prokázání p innosti. Práce se zabývá p edevším ov ením hypotézy, zda ceny ropy ovliv ují cenu akcií ropných spole ností. Klí ová slova Ropa, akcie, ropné spole nosti, korela ní matice, Granger v test kauzality.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

12

1.1

Úvod ............................................................................................................. 12

1.2

Cíl ................................................................................................................. 13

2

ehled literatury 2.1

14

elévání volatility mezi výnosy z ropy a akcií ropných spole ností....... 15

2.2 Dopady zm n cen ropy na spole nosti v USA, Spojeném království a Indii ..................................................................................................................... 17

3

4

2.3

Dopady zm n cen ropy na Australské ropné spole nosti ........................ 21

2.4

Dopady zm n cen ropy na kanadské ropné spole nosti ......................... 23

2.5

Dopady zm n cen ropy na britské akcie ropných spole ností .................27

Metodika a použitá data

32

3.1

asové ady................................................................................................. 32

3.2

Korelace asových ad ............................................................................... 32

3.3

Korela ní koeficient ................................................................................... 33

3.4

Granger v test kauzality ............................................................................ 33

3.5

Definice prom nných..................................................................................35

3.5.1

ExxonMobile Corporation ..................................................................35

3.5.2

Chevron Corporation ......................................................................... 36

3.5.3

Royal Dutch Shell plc ........................................................................ 36

3.5.4

ConocoPhillips ....................................................................................37

3.5.5

BP p.l.c. ................................................................................................37

3.5.6

Petroleo Brasileiro S.A. ..................................................................... 38

3.5.7

PetroChina Company Limited .......................................................... 39

3.5.8

Ropa WTI ........................................................................................... 39

Dosažené výsledky dle jednotlivých metod 4.1

40

Korela ní analýza ....................................................................................... 40

Obsah

7

4.1.1

Korela ní analýza spole ností ........................................................... 40

4.1.2

Korela ní analýza spole ností a ropy ............................................... 46

4.1.3

Díl í záv r ........................................................................................... 49

4.2

Grangerova kauzalita ................................................................................. 50

4.2.1

Kauzalita mezi ropou a ropnými spole nostmi ............................... 50

4.2.2

Díl í záv r ............................................................................................53

5

Vyhodnocení výsledk a jejich diskuse

54

6

Záv r

57

7

Literatura

58

Vývoj cen akcií spole ností a ropy

62

Seznam obrázk

8

Seznam obrázk Obr. 1

Porovnání vývoje akcií Chevronu a BP

41

Obr. 2

Porovnání vývoje akcií ExxonMobil a PetroChina

43

Obr. 3

Porovnání cen akcií Royal Dutch Shell a Petroleo Brasileiro

44

Obr. 4

Korelace Royal Dutch Shell a zpožd né prom nné Petroleo Brasileiro 45

Obr. 5

Korelace Petroleo Brasileiro a zpožd né WTI

Obr. 6

Porovnání procentuálních zm n hodnot akcií BP a ceny ropy WTI 49

Obr. 7

Vývoj cen akcií ExxonMobil

62

Obr. 8

Vývoj cen akcií Chevron

62

Obr. 9

Vývoj cen akcií Royal Dutch Shell

63

Obr. 10

Vývoj cen akcií ConocoPhillips

63

Obr. 11

Vývoj cen akcií BP

64

Obr. 12

Vývoj cen akcií Petroleo Brasileiro

64

Obr. 13

Vývoj cen akcií PetroChina

65

Obr. 14

Vývoj cen ropy WTI

65

48

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Podmín ná korelace mezi výnosy z ropy WTI a akciemi spole ností

16

Tab. 2

Neomezený model VAR pro Ropné a plynárenské akcie

18

Tab. 3

Odhad modelu trhu rozší eného o faktor cen ropy (1987 1996) 22

Tab. 4

Odhad modelu trhu rozší eného o faktor cen ropy a sm nného kurzu (1987 - 1996)

23

Tab. 5

Korela ní matice

25

Tab. 6

Odhady parametr a rezidualní diagnostické testy (výsledky p-hodnot)

26

Tab. 7

Pearsonova korela ní matice

29

Tab. 8

Výsledky regrese

30

Tab. 9

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – dlouhé období40

Tab. 10

Korela ní matice pro relativní hodnoty – dlouhé období 42

Tab. 11

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – krátké období 43

Tab. 12

Korela ní matice pro relativní hodnoty – krátké období 46

Tab. 13

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – dlouhé období 46

Tab. 14

Korela ní matice pro relativní hodnoty – dlouhé období 47

Tab. 15

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – krátké období 47

Tab. 16

Korela ní matice pro relativní hodnoty – krátké období 48

Tab. 17

Všechny zpožd né prom nné WTI ( ád zpožd ní: 10)

51

Seznam tabulek

Tab. 18

10

Granger v test kauzality WTI -> spole nosti (zobrazeny phodnoty) 52

Seznam zkratek

11

Seznam zkratek AIC ............................................................................ Akaikeho informa ní kritérium ARCH ......................................................autoregresní podmín ná heteroskedascita AUD ....................................................................................................australský dolar BP .................................................................................. BP (d íve British Petroleum) CAD ...................................................................................................... kanadský dolar CAMP ................................................................ model oce ování kapitálových aktiv COP ...................................................................................................... ConocoPhillips CVX ................................................................................................................. Chevron DW ........................................................................................... Durbin-Watson v test ENI ........................................................................................................................... Eni FTSE ....................................................................... Financial Times Stock Exchange GBP ........................................................................................................... britská libra HDP .........................................................................................hrubý domácí produkt LKOH .................................................................................................................. Lukoil LSE ........................................................................................ London Stock Exchange NSE ....................................................................... National Stock Exchange of India NYMEX.................................................................... New York Mercantile Exchange NYSE ................................................................................. New York Stock Exchange OLS ................................................................................. metoda nejmenších tverc PBR(A)........................................................................................... Petroleo Brasileiro PTR ............................................................................................................ PetroChina RDS ................................................................................................. Royal Dutch Shell SNG ...................................................................................................... Surgutneftegas TOT ....................................................................................................................... Total TSE....................................................................................... Toronto Stock Exchange USD ...................................................................................................... americký dolar VAR .......................................................................................... vektorová autoregrese VECM..................................................................................... vektorová korekce chyb WTI .............................................................................................. západotexaská ropa XOM.......................................................................................................... ExxonMobil

Úvod a cíl práce

12

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V dnešní dob má investor, spekulant, i management investi ních a podílových fond mnoho možností pro uložení a zhodnocení svých, resp. sv ených, volných finan ních prost edk . že využít r znorodé nástroje pen žního nebo kapitálového trhu. Mezi nejb žn jší pat í investice do akcií, obligací i r zných finan ních derivát . Méasté jsou poté investice do komodit. V literatu e je možné nalézt adu doporu ení, mezi n ž pat í obohatit své dosavadní portfolio o tzv. komoditní akcie, tedy akcie spole ností, t žící nebo produkující práv komodity. Mezi n se adí nap íklad d lní spole nosti t žící uhlí, zlato i jiné drahé kovy, diamanty, uran, pr myslové kovy, ropu a zemní plyn. Doporu ení se zakládá na poznání, že rostoucí cena komodit má stejný nebo obdobný trend jako rostoucí cena akcií práv t chto spole ností. Jedním z d vod m že být, že zvyšující se cena komodit má za následek zvyšování zisk spole ností a tedy vysoké dividendy pro akcioná e. Tato metoda nákupu akcií komoditních spole ností se nazývá jako nep ímá investice do komodit. Nejv tším pr myslovým odv tvím z tohoto pohledu je sektor energetiky. Konkrétn spole nosti t žící a zpracovávající ropu a její deriváty a zemní plyn. Tyto spole nosti obecn pat í mezi nejv tší firmy na sv tových trzích z pohledu tržní kapitalizace. A jelikož cena ropy bude nejpravd podobn ji z dlouhodobého hlediska stále r st, jelikož možnosti a rozsah t žby jsou velmi omezené a limitované p írodním bohatstvím na zemi a poptávka po rop se bude dále zvyšovat díky rostoucímu pr myslu a zvyšování sv tové populace, lze p edpokládat, že tyto spole nosti budou i do budoucna velmi perspektivní volbou pro všechna portfolia. A práv na tyto spole nosti se zam uje tato bakalá ská práce, snažíce se objasnit míru závislosti zm n kurz akcií na zm nách kurzu ropy. Výsledky práce by m ly být užite né pro r zné ropné spole nosti, které jsou zapojeny v r zných fázích tohoto odv tví, a jejichž akcie jsou obchodovány na burzách. M la by být také p edm tem zájmu individuálních investor , tv rc politik fond , maklé e, kte í nakupují akcie t chto spole ností a analytik , kte í cht jí pochopit, jak akcie r zných firem reagují na zm ny v úrovni a volatilit cen ropy.

Úvod a cíl práce

1.2

13

Cíl

Cílem práce je analyzovat a následn vyhodnotit závislost vývoje ceny akcií spole ností produkující ropu na cen ropy a rovn ž analyzovat a vyhodnotit vzájemnou závislost vývoje cen akcií t chto spole ností. Práce vychází jednak z hypotézy, že akcie jednotlivých spole ností se v ur itém pr myslovém sektoru vyvíjejí obdobným zp sobem a také z hypotézy, že cena ropy, jakožto hlavní komodita produkovaná t mito spole nostmi, ovlivuje cenu akcií v ropném pr myslu. Práce se tak v nuje zejména zjišt ní, zdali zm na ceny ropy zap uje zm nu ceny akcií t chto spole ností. P ínosem práce by tak m la být doporu ení v p ípad investic do ropy prost ednictvím akcií ropných spole ností (tzv. neímá investice do komodit). Práce porovná data ze dvou asových horizont (dlouhodobý a krátkodobý) i použití vzorku sestaveného ze 7 významných ropných spole ností - ExxonMobil, Chevron, ConocoPhillips, BP, Royal Dutch Shell, Petroleo Brasileiro a PetroChina - a ropy WTI, které jsou podrobn ji definovány v etn použité metodiky v kapitole 3.

ehled literatury

2

14

ehled literatury

Výzkumní pracovníci v oblasti mezinárodních financí se zam ili na citlivost akcií sv tového ropného pr myslu a akcií spole ností z pr myslu citlivého na zm ny cen ropy, k r stu cen ropy. N kte í výzkumníci (nap . Strong, 1991) zkoumali, jak dob e jsou investo i schopni se zajistit proti riziku zm ny cen ropy pomocí portfolií složených z ropných spole ností. Jiní, jako jsou Miller a Upton (1985a, 1985b) a Crain a Jamal (1991) zkoumali, jak dob e se Hotelling v princip oce ování vztahuje na ropné a plynárenské spole nosti. Malliaris a Urrutia (1995) p edložili d kazy o negativních reakcích cen akcií na krizi v Perském zálivu. Nandha a Faff (2007) zkoumali, zda a do jaké míry nep íznivý vliv výnos cen ropy dopadl na akciový trh. Analyzovali 35 globálních odv tví za období od dubna 1983 do zá í 2005. Jejich výsledky ukazují, že zvyšování cen ropy má negativní dopad na výnosy akcií pro všechna odv tví s výjimkou t žby a ropného a plynárenského pr myslu. Hamilton (1983) provedl podrobnou analýzu zm n v cenách ropy v USA a dosp l k záv ru, že konkrétní na asování zm n nominálních cen ropy odráží edevším exogenní vývoj ropného sektoru. Jimmy a Albert (1984) studovali ekonomickou výkonnost 4 hlavních, ropu produkujících, spole ností (Exxon, Mobil, Texaco a Standart Oil of California) a 4 hlavních automobilových spole ností v USA v období 1970 – 1979, kdy ceny ropy rychle rostly. M ili složený výnos a o riziko upravené výnosy z akcií na kapitálový výkon spole ností. Jejich výsledky ukazují, že výnosy z ropných firem byly vyšší, než výnosy z automobilových firem a sv tové ceny ropy tedy výrazn souvisí se zm nami v majetku akcioná . V jiné na pr mysl zam ené studii Faff a Brailsford (1999) zkoumali citlivost výnos z akcií australského pr myslu na ceny ropy v období 1983 – 1996 (viz dále v práci). Objevili významný pozitivní vztah cen ropy na australský ropný a plynárenský pr mysl. Studie Al-Mudhafa a Goodwina (1993) zkoumala výnosy 29 ropných spole ností kótovaných na Newyorské burze. Jejich zjišt ní nazna uje pozitivní dopad ropných šok na výnosy podnik s významným podílem majetku v domácí produkci ropy. Záv ry Huanga a kol. (1996) nazna ují, že výnosy akcií spole ností zahrnutých v indexu a t i akcie ropných spole ností (Chevron, Exxon a Mobil) jsou významn korelovány se sou asnými a zpožd nými ropnými futures o jedno období.

ehled literatury

15

Hammoudeh, Dibooglu a Aleisa (2002) studovali vztah mezi cenami ropy v USA a ropným pr myslem. Jejich studie uvádí, že cena ropy a pr mysl má kolik spole ných trend , což nazna uje malý potenciál pro dlouhodobou diverzifikaci portfolia. P i použití denní báze žádná z akcií indexu ropného pr myslu nevysv tluje budoucí pohyby futures cen ropy na NYMEX, p emž tyto ceny m že vysv tlit pohyb nezávislých ropných spole ností zabývajících se pr zkumem a rafinací. Boyer a Filion (2004) použili multifaktoriální model pro analýzu podmín nosti výnosnosti kanadských ropných a plynárenských akcií. Našli pozitivní vztah mezi výnosy akcií energetických spole ností a zvýšením cen ropy a plynu, Krom toho zjistili, že objem výroby a oslabení kanadského dolaru v i americkému dolaru má negativní dopad. Nakonec zjistili, že vliv sm nného kurzu, výnosnost trhu a ceny akcií kanadských ropných a plynárenských spole ností se výrazn m nily v pr hu let 1995 - 1998 a 2000 - 2002. Hammoudeh a Eleisa (2004) se zam ili na ropu-vyvážející zem (Bahrajn, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty). V jejich studii pouze akciový trh Saudské Arábie vykazuje n kolik závislostí na cenách ropy, menší trhy z Perského zálivu jsou z ejm invariantní ke zm nám cen ropy. Hammoudeh a Li (2004) použili mezinárodní model, z n hož vyplynulo, že sv tový trh a ceny ropy jsou významné faktory, které ovliv ují ceny akcií v konkrétní zemi i odv tví. Scholtens a Wang (2008) na druhé stran posuzovali citlivost cen ropy a prémie za ropné riziko pro ropné a plynárenské firmy kotované na NYSE pomocí dvou krokové regresní analýzy s použitím dvou r zných model arbitrážních cen. Zjistili, že výnosy akcií jsou pozitivn spojované s výnosy z akciových trh , zvýšením spotových cen ropy a negativn s pom rem P/B1. které významné studie pro tuto práci jsou v následujících podkapitolách podrobn ji rozebrány.

2.1

elévání volatility mezi výnosy z ropy a akcií ropných spole ností

Chang a kol. (2009) zkoumali p elévání volatility mezi výnosy z futures ropy a výnosy z akciích vybraných ropných spole ností s použitím alternativních vícerozm rných GARCH model , konkrétn model CCC, VARMA-GARCH a VARMA-AGARCH.

1

pom r tržní a ú etní hodnoty akcie

ehled literatury

16

V této práci použili pozorování hodnot od listopadu 1996 do února 2009 pro ropu a akcií desíti ropných spole ností. Šest z t chto ropných spole ností jsou tzv. „Supermajors“, tedy šest nejv tší nestátních energetických spole ností, konkrétn ExxonMobil (XOM, USA), Royal Dutch Shell (RDS, Nizozemsko), Chevron Corporation (CVX, USA), ConocoPhillips (COP, USA), BP (BP, UK) a Total S.A. (TOT, Francie), další ty i spole nosti jsou Petrobras (PBRA, Brazílie), Lukoil (LKOH, Rusko), Surgutneftegas (SNG, Rusko) a Eni S.p.A (ENI, Itálie). Všechny ceny byly v místních m nách, s výjimkou futures ropy WTI, která byla denominována v USD za barel. Odhady konstantní podmín né korelace (CCC) mezi výnosy z ropy a výnosy akcií ropných jsou uvedeny v tabulce 1. Nejvyšší odhadnutá korelace je 0,334 mezi šoky ve volatilit WTI futures a výnosy akcií ConocoPhillips a nejnižší je 0,065 mezi šoky ve volatilit ropy WTI futures a výnosy Surgutneftegas (Rusko). Tyto hodnoty konstantní podmín né korelace jsou pom rn nízké, avšak statisticky významné na 5% hladin . Tab. 1

Podmín ná korelace mezi výnosy z ropy WTI a akciemi spole ností

Prom nné WTI WTI

BP 0,172 PBRA 0,164

COP 0,334 RDS 0,119

CVX 0,314 SNGS 0,065

ENI 0,115 TOT 0,149

LKOH 0,102 XOM 0,255

Zdroj: Chang a kol. (2009)

Pomocí metody VARMA-GARCH, která p edpokládá symetrii v dopadech pozitivních a negativních šok stejné velikosti na podmín nou volatilitu, vyšly ARCH a GARCH efekty pro výnosy z futures WTI ropy a výnosy akcií spole ností statisticky významné. Zajímavé je, že nebyl objeven žádný d kaz o p elévání volatility bu v jednom sm ru, nebo ve dvou sm rech (tj. závislost). Proto jsou všechny dvojice výnos z futures WTI ropy a výnos akcií spole ností podle výsledk této studie ovlivn ny pouze krátkodobými a dlouhodobými šoky v jejich vlastních výnosech. i použití VARMA-AGARCH modelu, což je rozší ený VARMA-GARCH model o asymetrické dopady pozitivních a negativních šok , p ekvapiv koeficienty p elévání volatility vyšly statisticky nevýznamné. Proto každá dvojice výnos v portfoliu je ovlivn na pouze svou vlastní p edchozí krátkodobou hodnotou a dlouhodobou hodnotou. Ovšem dvojice WTI-Eni, WTI-Petrobras a WTISurgutneftegas jsou ovlivn ny pouze dlouhodobou hodnotou.

ehled literatury

17

2.2 Dopady zm n cen ropy na spole nosti v USA, Spojeném království a Indii Tato práce Shaharudina a kol. (2009) zkoumala vlivy pohybu cen ropy na cenu akcií ropných a plynárenských spole ností na t ech r zných trzích (USA, Indie a UK). Cílem bylo prozkoumat ú inky cen ropy na akcie ropných spole ností v r zných zemích, a už jsou to dlouhodobé vztahy nebo spole né pohyby mezi cenami ropy a akciemi spole ností z ropného pr myslu. Konkrétn se jednalo o dynamickou interakci mezi cenami ropy a cenami akcií a byla vyšet ována v p ítomnosti ekonomických veli in, jako jsou úrokové sazby a pr myslová výroba. Tato studie se také zam uje na vliv volatility cen ropy na ceny akcií za použití denních údaj . Studie je zam ená na šest ropných spole ností ze t í zných zemí, které jsou geograficky od sebe odlišné a mají r zné ekonomické podmínky, dv z nich jsou obchodovány na New York Stock Exchange (NYSE), dv na London Stock Exchange (LSE) a dv na National Stock Exchange of India (NSE). Výb r spole ností byl založen na ukazateli návratnosti vlastního kapitálu (ROE) na základ p tiro ního pr ru. Konkrétn tedy byly vybrány spole nosti ExxonMobil a Valero (z New York Stock Exchange), Royal Dutch Shell a Gazprom (z London Stock Exchange) a Reliance Industries a Indian Oil Corporation Limited (z National Stock Exchange of India). Ceny ropy jsou založeny na rop Brent, konkrétn na London Brent Crude Oil Index. Denní úrokové sazby a pr myslová produkce jsou využity jako kontrolní prom nné v analýze. Úrokové sazby jsou založeny na t ím sí ních státních pokladni ních poukázkách ve vztahu ke každé burze. Pr myslová výroba m í zm ny v produkci pro pr myslové odv tví hospodá ství. Pr myslový sektor zde zahrnuje výrobu a t žbu. P estože tato odv tví p ispívají jen malou ástí k HDP, jsou vysoce citlivé na úrokové sazby a spot ebitelskou poptávku. To d lá pr myslovou výrobu d ležitým nástrojem pro p edpovídání budoucnosti HDP. Empirická analýza byla provedena pomocí denních údaj za období od srpna 2003 do srpna 2008. Metodologicky byla kointegrace prom nných testována pomocí Vektorové autoregrese (VAR) a metodou opravy chyb. Kointegrace se vztahuje na lineární kombinace nestacionární asové ady, které vyústí v stacionární asové ady v p ítomnosti kointegrace mezi prom nnými. Je to tedy metoda stanovení dlouhodobého vztahu mezi skupinou prom nných asových ad. Volatilita ropných akcií s ohledem na kolísání ceny ropy byla stanovena pomocí ARCH a GJR GARCH.

ehled literatury

18

Z krátkodobého hlediska je vztah mezi prom nnými testován pomocí modelu VAR. Zpožd ní VAR bylo vybráno za pomocí kointegra ní analýzy na základ Akaikeho informa ního kritéria (AIC). Tabulka 2 ukazuje výsledky neomezeného VAR pro všechny akcie. Standardní chyba rovnice poskytuje míru odlišnosti, jak se r zné odhadované hodnoty závisle prom nné liší od skute ných hodnot. Obecn platí, že menší hodnoty jsou lepší, protože ukazují na lepší model. Tab. 2

Neomezený model VAR pro Ropné a plynárenské akcie

Prom nné

Exxon Mobil

Akcie (-1) Akcie (-2) Akc. index (-1) Akc. index (-2) Cena ropy (-1) Cena ropy (-2) Úr. sazba (-1) Úr. sazba (-2) Pr. prod. (-1) Pr. prod. (-2) Stand. chyba

-0,038 -0,070 -0,101 0,091 0,022 -0,008 -0,004 -0,002 Nevýz. Nevýz. 0,013

Chevron

-0,146 -0,085 0,361 0,282 0,023 0,092 -0,064 0,037 Nevýz. Nevýz. 0,020

Reliance

0,034 0,034 0,017 -0,059 -0,062 -0,006 -0,131 0,007 0,030 0,045 0,023

Indian Oil

0,143 -0,038 0,152 0,282 -0,160 0,060 -0,071 0,028 -0,010 0,008 0,027

R. D. Shell

-0,015 0,085 -0,001 0,000 -0,026 -0,009 0,219 -0,015 Nevýz. Nevýz. 0,013

Gazprom

0,037 -0,033 0,000 0,002 0,008 0,068 0,307 -0,230 Nevýz. Nevýz. 0,024

Zdroj: Shaharudin a kol. (2009)

Výsledky ukazují, že akcie ExxonMobil jsou ovlivn ny prvním i druhým zpožd ním cen ropy, úrokových sazeb, akciovým indexem a minulými cenami vlastních kurz akcie. Avšak pr myslové produkce nemá podstatný dopad na ceny akcií ExxonMobil. Z výsledk dále vyplývá, že cena akcií klesá o 0,038 % pro každé p edešlé zvýšení o 1 % u prvního zpožd ní a o 0,07 % pro zvýšení o 1 % u druhého zpožní. Pro každé 1% zvýšení v prvním a druhém zpožd ní u rozdíl mezi hodnotou akciového indexu, se cena akcií ExxonMobil snížila o 0,10 %, resp. narostla o 0,0913 %. Pro každé 1% zvýšení v prvním zpožd ní u cen ropy cena akcií ExxonMobil narostla o 0,0216% a 1 % r stu ve druhém zpožd ní akcie ExxonMobil poklesli o 0,0081 %. Pro každé 1% zvýšení v prvním a druhém zpožd ní u rozdíl úrokových sazeb, ceny akcií ExxonMobil poklesly o 0,0039 %, resp. o 0,0018 % u druhého zpožd ní.

ehled literatury

19

Stejná závislost je viditelná u akcií Chevronu. Všechny prom nné v jejich prvních a druhých diferencích mají významný krátkodobý vztah (na 5% a 10% hladin významnosti), s výjimkou indexu pr myslové produkce. Je t eba poznamenat, že ceny ropy mají pozitivní významný dopad na akcie ropných spole ností v USA a že index pr myslové produkce v USA nemá významný dopad na ceny t chto akcií. Nicmén index pr myslové produkce má významný dopad na indické spole nosti (Reliance a Indian Oil). Stejn jako v p ípad akcií v USA i akcie firem ve Velké Británii jsou ovlivn ny všemi prom nnými, krom indexu pr myslové produkce. Dále bylo ve studii zjišt no pomocí modelu vektorové korekce chyb (VECM), že p i dlouhodobém výhledu ceny ropy mají významný pozitivní dopad na akcie, zatímco úrokové sazby a NYSE index je negativn ovliv ují, vztah indexu pr myslové produkce není významný. Pro každé 1% zvýšení v prvním zpožd ní akcií ExxonMobilu, cena akcií ExxonMobil poklesne o 0,0281 %. Pokud je první zpožd ní nár stu úrokových sazeb a index NYSE o 1 %, cena akcií klesá o 0,007 %, resp. o 0,114 %. Nicmén ceny ropy mají p íznivý vliv na akcie, tedy že r st cen ropy o 1 % zvýší ceny akcií o 0,0138 %. Dlouhodobý vztah pomocí vektorové korekce chyb byl také testován pro akcie spole ností z Indie a Spojené království. Všechny prom nné, v etn indexu pr myslové produkce mají významný dlouhodobý vztah s cenami ropy a tyto ceny ropy negativn ovliv ují akcie spole ností v Indii. Pro akcie Shellu a Gazpromu jsou výsledky vektorové korekce podobné jako u akcií v USA. Tedy, že všechny prom nné ukazují dlouhodobý vztah, s výjimkou indexu pr myslové produkce. Analýza rozkladu variance pro ExxonMobil ukázala, že v krátkém období více než 99 % variability v akciích ExxonMobil zp sobily zm ny svých vlastních minulých hodnot. NYSE a index pr myslové produkce p isp je k 0,4 %, resp. 0,2 % zm nám cen akcií ExxonMobil, zatímco 0,06 % variability v cenách akcií je vysv tleno zm nami v cen ropy a velmi minimální vliv mají úrokové sazby. Výsledky pro akcie Chevronu ukazovaly, že v krátkém období více než 96% variability ve zm nách akcií Chevronu jsou vysv tleny minulými hodnotami vlastních akcií. Akcie Chevronu jsou ovlivn ny NYSE více než z 2 % a cenami ropy z 0,4 %, úrokovými sazbami z 0,18 % a indexem pr myslové produkce z 0,03 %. Na rozdíl od akcií ExxonMobil, akcie Chevronu jsou ovlivn ny docela výrazn úrokovými sazbami. V krátkém období u akcií Reliance je tém 99 % variability ve zm nách akcií vysv tlena svými minulými zm nami. Dále jsou akcie Reliance ovlivn ny

ehled literatury

20

úrokovými sazbami z 0,44 %, pr myslovou výrobou z 0,23 %, cenami ropy z 0,18 % a NSE z 0,07 %. U Indian Oil v krátkém období je více než 98 % variability ve zm nách akcií vysv tlena svými p edešlými hodnotami. 0,8 % variability v akciích je vysv tlena cenami ropy, 0,6 % NSE, 0,09 % úrokovými sazbami a 0,015 % indexem pr myslové produkce. Royal Dutch Shell vykazuje více než 99 % variability v akciích svými minulými hodnotami. Více než 0,1 % variability v akciích je pak vysv tleno cenami ropy, 0,4 % LSE, 0,42 % vysv tlují úrokové sazby a 0,015 % indexem pr myslové produkce. Nakonec u Gazpromu v krátkém období je více než 99 % variability vysv tleno minulými hodnotami akcií. Více než 0,1 % variability je vysv tleno cenou ropy, 0,47 % LSE, 0,4 % úrokovými sazbami a 0,05 % indexem pr myslové produkce. Studie dále dokázala, že akcie ExxonMobil se vrátí zp t do rovnováhy do 3 dn po každém šoku v cenách ropy. Podobn pro všechny šoky v úrokových sazbách a akciovém indexu se vrátí do rovnováhy za p t až deset dní. Nicmén ot esy v pr myslové výrob mohou ovlivnit akcie na delší dobu, než se stabilizují. Akcie Chevronu se obnoví zp t do rovnováhy za 4 dny po každém šoku v cenách ropy. Podobn pro šoky v úrokových sazbách a akciového indexu se akcie Chevronu chovají jako akcie ExxonMobil, tedy že se vrátí do rovnováhy za p t až deset dní. Reliance se obnoví do rovnováhy do 4 dn od v tšiny šok , s výjimkou šok v úrokových sazbách, kde zotavení trvá až 8 dn . Akcie Indian Oil se obnoví zp t do rovnováhy do 4 - 5 dn z v tšiny šok . Pro Shell to trvá 5 6 dny, než se akcie obnoví zp t do rovnováhy. U akcií Gazpromu zotavení trvá 5 - 6 dn . Kolísání cen ropy p icházející na akcie spole ností bylo zkoumáno pomocí GJR GARCH modelu. Z modelu vyšlo, že z dlouhodobého hlediska klouzavý pr r kolísáním cen ropy má vliv na akcie spole ností, zatímco krátkodobá volatilita nemá významný vliv na akcie. Celkové výsledky studie tedy nazna ují, že existuje vzájemný vztah mezi akciemi, cenami ropy, úrokovými sazbami, pr myslovou výrobou a akciovým indexem a je tam významný krátkodobý i dlouhodobý vztah. Ceny ropy ovliv ují ropné akcie a tento vztah je ovlivn n též akciovým indexem a úrokovými sazbami. Univerzální vliv indexu pr myslové produkce nebyl dokázán, nebo není významný v p ípad USA a Spojeném království, zatímco v Indii je tento efekt významný. Dále bylo prokázáno, že volatilita šok cen ropy na ceny akcií je do-

ehled literatury

21

cela perzistentní a že v dlouhodobém pr prost ední šoky.

ru jsou šoky více vlivn jší, než bez-

2.3 Dopady zm n cen ropy na Australské ropné spole nosti Faff a Brailsdorf (1999) se ve své práci zam ili na dopady zm n cen ropy na celý Australský akciový trh, sekundárn poté na prokázání pozitivní významné citlivosti zm n cen ropy na ceny spole ností p sobících v ropném a plynárenském pr myslu, kde ropa má p ímý dopad na p íjmy t chto spole ností. Australskému pr myslu totiž vyplývají zna né p íjmy z ropných produkt a jejích derivát , proto auto i p edpokládali, že zm ny v cenách ropy budou mít vliv na ziskovost celého odv tví tohoto pr myslu. Dvojice autor použila ve své studii m sí ní výnosy akcií z období od ervence 1983 do b ezna 1996 pro 24 r zných portfolií tvo ených akciemi firem sobících v daném pr myslovém odv tví. Zástupci pro index celého australského akciového trhu byly vybrány hodnotov vážené indexy poskytnuté australským CRIF (Centre for Research in Finance) a globální index Morgan Stanley. Auto i sestrojili dvou faktorový model ve tvaru: Rit

i

i

R mt

i

OIL ( AUD ) t

(1)

e it

Kde: je výnos -tého aktiva nebo portfolia v m síci , je výnos tržního indexu v m síci , ( ) je výnos cen ropy v m síci v australských dolarech. Tento vzorec následn upravili o riziko zm n ve sm nném kurzu, jelikož ropa je na sv tových trzích obchodována v USD. Nová rovnice m la poté tvar: Rit

Kde

i

i

R mt

i

OIL ( AUD ) t

je zm na kurzu definována jako:

i

XR t

eit

(2)

ehled literatury

22

XRt

ln

XR(USD / AUD) t XR(USD / AUD) t 1

(3)

Tabulka 3 zobrazuje výsledky regrese p i použití dvou faktorového modelu podle rovnice 1. P vodní tabulka s 24 odv tvími byla redukována pouze na ty odv tví, které mají statisticky prokázanou citlivost na zm nu ceny ropy ( i). Tab. 3

Odhad modelu trhu rozší eného o faktor cen ropy (1987 - 1996)

Odv tví pr myslu Oil and Gas Diversified Resources Paper and Packing Transport Banks

i

i

i

-0,0048 (-1,27) 0,0052 (1,72) 0,0029 (1,06) -0,0004 (-0,13) 0,0068 (1,20)

0,9772 (19,07) 1,0275 (20,49) 0,7772 (17,04) 1,1098 (20,13) 1,1810 (12,48)

0,2349 (7,23) 0,1276 (4,21) -0,0884 (-3,21) -0,0959 (-2,88) -0,0873 (-2,62)

R2

i

DW

0,1891 (2,35)

0,736

2,006

-

0,739

1,716

-

0,678

1,994

-

0,742

1,734

-

0,585

1,949

Zdroj: Faff a Brailsfor (1999), úprava autora

Po dosazení koeficient do p vodní rovnice tedy získáme model pro vztah, jak se cena ropy projevuje v celkové výnosnosti portfolia. ROILt

0,9772 R mt

0, 2349 OIL ( AUD ) t

(4)

Pro vylou ení autokorelace byl použit Durbin-Watson v test (DW), který byl p ípadn upraven o konstantu i vycházející jako odhad prvního ádu autoregresního koeficientu pomocí Cochrane Orcuttova postupu. Koeficient determinace (R2) pak udává, na kolik procent tento model vysv tluje variabilitu p vodních dat. Pro ropný segment rovnice 4 vyjad uje 73,6 % p esnost. Obecn bylo zjišt no, že všechna odv tví mají silnou pozitivní citlivost na faktor vývoje trhu ( i) a pouze 5 z 24 pr myslových odv tví mají statisticky silnou citlivost na faktor zm n v cenách ropy (p i 1% hladin významnosti). Z t chto p ti odv tví mají pouze 2 kladnou citlivost, a to „Oil and Gas“ a „Diversified Resources“. Konstanta i byla u všech model prokázána za statisticky nevýznamnou.

ehled literatury

23

Tabulka 4 byla sestavena pro rozší enou rovnici 2 tedy o sm nný kurz, kde ceny ropy jsou denominovány v USD. Tab. 4

Odhad modelu trhu rozší eného o faktor cen ropy a sm nného kurzu (1987 - 1996)

Wald v test2 Wald v test3 H0: i = i H0: i = i = 0 Odv tví pr myslu i i (p-hodnota) (p-hodnota) 0,2454* 0,0285 4,542 58,021* Oil and Gas (7,55) (0,28) (0,03) (0,00) 0,1309* 0,0642 0,445 18,105* Diversified Resources (4,25) (0,064) (0,50) (0,00) 0,0939* 0,0156 1,460 11,794* Paper and Packing (3,37) (0,17) (0,23) (0,01) 0,0908* 0,1945 0,893 9,180* Transport (2,69) (1,78) (0,35) (0,01) -0,0740 -0,3416* 6,149* 13,246* Banks (-2,23) (-3,17) (0,01) (0,01) Pozn.: * statistika je výrazn odlišná od nuly na 1% hladin významnosti Zdroj: Faff a Brailsfor (1999), úprava autora

V prvním a druhém sloupci jsou odhady i a i získané z regresního modelu v rovnici 2. Další dva sloupce obsahují Waldovu statistiku pro dv hypotézy, a to (1) H0: i = i a (2) H0: i = i = 0. Z tabulky vidíme, že sm nný kurz je statisticky nevýznamný u 4 odv tví, z nich jedno je i námi zkoumaný ropný pr mysl. Co se týká Waldova testu, tak prokázal, že koeficienty si m žou sice být rovny, ovšem nerovnají se nule, ili jsou pro rovnici d ležité. Ze studie tedy vyšlo, že australské ropné a plynárenské spole nosti siln ovliv ují ceny ropy, zatímco sm nný kurz není pro cenu akcií t chto spole ností významný.

2.4 Dopady zm n cen ropy na kanadské ropné spole nosti Sadorsky (2001) vytvo il více faktoriální model pro spole nosti p sobící v Kanad ve tvaru:

2 3

Waldova statistika s rozd lení chi-kvadrátu s 1 stupn m volnosti Waldova statistika s rozd lení chi-kvadrátu s 2 stupni volnosti

ehled literatury

24

Rit

o

Rot

m

Rmt

r

Rtpt

e

Ret

t

(5)

Kde: je m sí ní výnosnost z akcií ropných a plynárenských spole ností minus výnosy z jednom sí ních kanadských pokladni ních poukázek, je m sí ní výnosnost z ropy, je m sí ní výnosnost z indexu tržního portfolia založeného na indexu z cen 300 hodnotov vážených b žných akciích mínus výnosy z jednom sí ních kanadských státních pokladni ních poukázek, je úroková sazba vypo ítaná jako výnos z rozdílu mezi ro ním výnosem 90 denní a vznosem z 30 denní kanadské státních pokladni ní poukázky, které reprezentují bezrizikovou krátkodobou diskontní sazbu, je sm nný kurz USD/CAD, je konstanta, jsou parametry, je chybový len. Model byl odhadnut metodou nejmenších tverc (OLS) a adekvátnost modelu byla testována pomocí regresních diagnostických test . K posouzení strukturální stability modelu byly použity rekurzivní odhadovací techniky. Sadorsky použil v modelu m sí ní data za období duben 1983 až duben 1999. Ceny akcií byly m eny pomocí Oil and gas index z Torontské akciové burzy (TSE) a ceny ropy vycházely z futures cen ropy WTI. Ceny futures byly zvoleny rad ji, než ceny spotové, jelikož spotové ceny mohou být ovlivn ny krátkodobými výkyvy zp sobenými momentálním nedostatkem, resp. p ebytkem suroviny. Empirické výsledky Sadorského studie pro jím definovaný regresní model ukazují, že tržní výnosy a výnosy z cen ropy jsou ob pozitivn korelovány s výnosy z cen akcií, zatímco výnosy ze sm nného kurzu a úrokových sazeb jsou negativn korelovány s výnosy cen akcií, jak ukazuje tabulka 5. Multikolinearita mezi t mito vysv tlujícími prom nnými nebyla p ítomná.

ehled literatury Tab. 5

25

Korela ní matice

Ri Ri Rm Ro Rtp Re

1

Rm 0,207 1

Ro 0,439 0,023 1

Rtp -0,083 -0,069 0,103 1

Re -0,207 -0,019 -0,062 0,146 1

Zdroj: Sadorsky (2001)

Vizuální kontrola údaj navíc nasv ují, že žádná série nevykazuje trend. Výsledky Dickey a Fullerova (ADF) a Phillips a Perronova (PP) unit root test ukázaly, že všechny prom nné jsou stacionární v prvních diferencích na 1% hladin významnosti.


26

Odhady parametr a rezidualní diagnostické testy (výsledky p-hodnot)

Nezávislá (vysv tlující) prom nná Intercept Rm Ro Rtp Re R2 adjungovaný AR(1) AR(6) ARCH(1) ARCH(6) RESET(2) RESET(3)

Závislá prom nná Ri Ri Ri -0,003 -0,001 0,004 (0,54) (0,6) (0,38) 0,779 0,741 0,705 (0,00) (0,00) (0,00) 0,305 0,305 (0,00) (0,00) -0,021 (0,06) -1,055 (0,05) 0,04 0,22 0,25 0,62 0,3 0,26 0,53 0,05 0,08 0,00 0,01 0,06 0,07 0,23 0,38 0,07 0,52 0,91 0,00 0,63 0,56

Pozn.: p-hodnoty jsou uvedeny v závorkách; AR(1) a AR(6) jsou Breusch a Godfreyovy testové statistiky pro reziduální sériovou korelaci p i zpožd ní 1 a 6; ARCH(1) a ARCH(6)jsou Engelovy testové statistiky pro reziduální ARCH efekt p i zpožd ní 1 a 6; RESET je Ramsey v test chyb jící specifikace se stupni volnosti uvedenými v závorkách. Zdroj: Sadorsky (2001)

Tabulka 6 p edstavuje výsledky regresní rovnice pro jedno faktorový model a více faktorové modely. Standardní chyby pro odhady parametr jsou po ítány pomocí Newey-Westovy heteroskedasticity a autokorela ním koeficientem konzistentní kovarian ní matice. Výsledek pro jedno faktorový model, ve kterém jsou zahrnuty pouze výnosy trhu (sloupec 2) nazna uje, že odhadovaný koeficient výnosnosti trhu je statisticky významný. To není p íliš p ekvapivé, vzhledem k teorii modelu oce ování kapitálových aktiv (CAPM). Odhad parametru beta 0,78 ukazuje, že ropný a plynárenský pr mysl byl mén riskantní než celý trh (toto ovšem platí pro celý zkoumaný sektor trhu, nikoliv pro jednotlivé akcie konkrétních spole ností). Hodnota adjungovaného koeficientu determinace R2 je velmi nízká a regresní diagnostické testy ukazují autoregresní podmín nou heteroskedasticitu (ARCH) a chyb jící specifikovanou funk ní formu (RESET).

ehled literatury

27

Výsledek pro dvou faktorový model (sloupec 3) zahrnující výnosy trhu a výnosy z cen ropy, odhaduje parametry beta pro trh 0,74 a pro cenu ropy 0,31. Oba tyto koeficienty jsou kladné a statisticky významné. Adjungovaná hodnota R2 znamená, že 22 % variability v oblasti zm n cen akcií m že být vysv tlena pouze zm nami cen celého sektoru trhu a zm nami cen ropy. Tento model má výrazn vyšší vypovídací schopnost než jedno faktorový model. Reziduální diagnostický test však ukazuje na p ítomnost ARCH efektu. Odhad výsledk pro ty faktorový model specifikovaný Sadorskym je uveden ve tvrtém sloupci tabulky 6. Obecným zjišt ním je, že každá prom nných je statisticky významná. Parametr beta výnosu trhu má hodnotu 0,705, což je podobné regresím pro jedno-, resp. dvou faktorové modely. To poukazuje na robustnost toho parametru. Parametr u cen ropy je 0,305, tedy kladný a statisticky významný. Tento výsledek slouží jako d kaz pro domn nku, že pohyby cen ropy mají dopad na zm ny v cen akcií spole ností, zabývajících se t žkou ropy a plynu. Odhadované koeficienty úrokových sazeb a sm nného kurzu jsou záporné a statisticky významné. Adjungovaný koeficient determinace R2 má u tohoto modelu hodnotu 0,25. F-test pro p edpoklad, že všechny koeficienty se rovnají nule, se zamítá na 0,00 pravd podobností hodnot . To ukazuje, že všechny tyto ty i prom nné mají význam v tomto regresním modelu. Regresní diagnostické testy ukazují, že na 5% hladin významnosti není žádný d kaz o sériové korelace, ARCH ú ink nebo chyb jící specifikaci funkce. V d sledku t chto zjišt ní se zdá být tento model dostate specifikován. Sadorsky tedy došel k záv m, že cena akcií kanadských spole ností produkujících ropu a zemní plyn je citlivá na ty i rizikové faktory, a to na zm ny v celém odv tví trhu, cenách ropy, sm nném kurzu a úrokových sazbách. Z toho vyplývá, že nár st cen na trhu v daném segmentu nebo cen ropy zvyšují výnosnost cen akcií spole ností, zatímco zvýšení sm nného kurzu i úrokových sazeb snižují výnosnost t chto akcií. Krom toho, pr myslové odv tví zabývající se žbou ropy je mén rizikové, než celý trh a pohybuje se procyklicky – tedy, že kanadské ropné akcie nejsou vhodné pro zajišt ní proti inflaci.

2.5 Dopady zm n cen ropy na britské akcie ropných spole ností El-Sharif a kol. (2005) se zam ili na prokázání vztahu mezi cenou ropy a hodnotou akcií na trhu Spojeného království. Spojené království je istým vývozcem ropy od srpna 1991, v ervenci roku 2004 tvo il vývoz ropy 8 % celkové-

ehled literatury

28

ho vývozu. Je také nejv tší zemí v Evropské unii dle rozsahu ropného a plynárenského pr myslu. Spole nosti p sobící v tomto pr myslovém sektoru tvo ily na konci roku 2003 více než 11 % celkové tržní kapitalizace všech spole ností kótovaných na London Stock Exchange. Tržní kapitalizace ropných spole ností byla toho roku 154,2 mld. liber z celkové kapitalizace 1355,8 mld. liber všech spole ností na londýnském trhu. Jediný v tší sektor na tomto trhu bylo bankovnictví s 259,1 mld. liber. Auto i ve své studii sestavili více faktorový model zohled ující oproti dvou faktorovému modelu i kurzové riziko a vliv úrokových sazeb. Jako zástupce dat pro ceny ropy použili ve studii spotové ceny London Brent Crude Oil Indexu, denominované v UDS za barel. Výnosnost londýnského trhu m ili pomocí indexu FTSE All Share Index o išt ného o výnosy z jednom sí ních britských pokladni ních poukázek. Výnosy trhu jsou zde chápány jako zástupce pro zm ny agregovaného ekonomického bohatství, které mají dopad na rizikové prémie a o ekávané výnosy. Všechna data byla brána za období od ledna 1989 do ledna 2001. Rovnice poté vypadá následovn : Rit

o

Rot

m

Rmt

e

Ret

t

Rtpt

t

(6)

Kde: je výnosnost za den z ropného a plynárenského sektoru mínus výnosy z jednom sí ních britských pokladni ních poukázek, je denní výnos z ropy za den , je denní výnos z portfoliového indexu za den , jsou výnosy z denního kurzu mezi UDS a GBP, tato prom nná je p idána jakožto devizové riziko, je úroková sazba založená na denních hodnotách zm n v rozdílech mezi t í a jednom sí ních sazbách britských státních pokladni ních poukázek, které reprezentují bezrizikovou krátkodobou diskontní sazbu, je konstanta, jsou parametry, je chybový len. Z analýzy vstupních dat pomocí Pearsonovy korela ní matice vyplynulo, že výnosy z cen ropy, trhu a úrokových sazeb jsou pozitivn korelovány s výnosy z akcií ropných spole ností a jsou všechny statisticky významné. Naproti tomu zm ny kurzu jsou korelovány negativn , jak dokládá tabulka 7.


29

Pearsonova korela ní matice

Prom nné Rot Rmt Ret Rtpt

Rit 0,118** 0,746** -0,169** 0,314**

Rot 0,019 -0,009 0,007

Rmt

-0,116** 0,363**

Ret

-0,007

Pozn: ** zna í statistickou významnost na 1% hladin Zdroj: El-Sharif a kol. (2005)

Zdánlivá významná korelace mezi výnosy z indexu portfolia a sm nným kurzem, resp. úrokovou sazbou byla vylou ena Step-wise metodou. Tabulka 8 uvádí výsledky regrese pro model vycházející z rovnice 4. Všechny regrese byly provedeny na základ Whitovy korekce heteroskedasticity.


30

Výsledky regrese

Období k 1989-1 0,000 1989-2 0,001 1990-1 0,000 1990-2 0,001 1991-1 0,000 1991-2 0,000 1992-1 -0,001 1992-2 0,000 1993-1 0,001 1993-2 0,000 1994-1 0,001 1994-2 0,000 1995-1 0,000 1995-2 0,000 1996-1 0,000 1996-2 0,001 1997-1 0,001 1997-2 0,000 1998-1 0,000 1998-2 0,000 1999-1 0,000 1999-2 -0.001 2000-1 0,000 2000-2 0,000 2001-1 0,001 k 0,002

Panel A – Denní data Rot Rmt Ret Rtpt R2 adjungovaný 0,073** 0,941** -0,016** 0,100** 0,836 0,028** 0,904** -0,257** 0,039** 0,689 0,063** 1,101** -0,024** 0,209** 0,674 0,018** 0,453** -0,064** 0,005** 0,234 0,023** 0,772** -0,231** 0,279** 0,661 0,164** 0,921** -0,367** 0,064** 0,725 0,196** 0,825** -0,140** -0,006** 0,473 0,099** 0,887** -0,396** 0,171** 0,875 0,218** 0,994** -0,330** 0,003** 0,835 0,123** 0,981** -0,266** 0,103** 0,642 0,203** 0,965** -0,161** 0,154** 0,737 0,053** 1,001** -0,111** 0,024** 0,915 0,051** 0,955** -0,201** 0,03** 0,956 0,079** 1,058** -0,161** -0,091** 0,781 0,118** 0,979** -0,210** 0,156** 0,581 0,038** 1,153** -0,172** -0,051** 0,688 0,181** 1,014** -0,161** -0,281** 0,583 0,058** 1,259** -0,194** -0,324** 0,759 0,064** 0,895** -0,352** 1,658** 0,321 0,193** 0,856** -0,335** 0,336** 0,606 0,221** 0,906** -0,579** 0,848** 0,394 0,227** 0,881** 0,149** -0,364** -0,313 0,125** 0,534** -0,094** 0,547** 0,126 0,126** 0,506** -0,433** 1,033** 0,129 0,124** 0,692** 0,109** 0,089** 0,290 Panel B – sí kumulovaná data Rot Rmt Ret Rtpt R2 adjungovaný 0.236** 0.985** -0.034** 0,117** 0,747

Pozn: * zna í statistickou významnost na 5% hladin , ** zna í statistickou významnost na 1% hladin ; je konstanta. Zdroj: El-Sharif a kol. (2005)

Jak lze vid l v Panelu A, El-Sharif a kol. rozd lili dvanácti a p l ro ní pozorování na 25 p lro ních období. V souladu s o ekáváním je možné pozorovat, že koefi-

ehled literatury

31

cient cen ropy (Rot) je pozitivní pro každé z 25 období. Toto nazna uje, že zvýšení (resp. snížení) cen ropy se odráží v pozitivních (resp. negativních) zm nách v cenách akcií spole ností p sobících ve sledovaném sektoru. Avšak síla a významnost vztah se liší v pr hu asového horizontu. Nap íklad na 5% hladin významnosti byl koeficient cen ropy prokázán za významný u devíti období. Vztah byl výrazn pozitivní v prvním pozorovaném období, poté v druhé polovin roku 1989 oslabil a vrátil se do silné závislosti až v druhé polovin roku 1991. To m že odrážet nejistotu zp sobenou v roce 1991 válkou v Perském zálivu a nejistotou v dodávkách ropy p ed tímto konfliktem. Od druhé poloviny roku 1991 byl vztah významný pro t i z následujících šesti období, p ed oslabením z druhé poloviny roku 1994 až do první poloviny roku 1996. Na za átku roku 2000 se vztah oslabil znovu, a koli z stal trvale pozitivní až do konce pozorovaného období. Denní výnosy z akcií a pohyby cen ropy z ejm vykazuje trvale pozitivní vztah, ale je možné, že základní vztah je dlouhodob jší povahy, který se m že lišit od toho, který vyplývá z analýzy denních dat. Aby se zkontrolovala tato možnost, byly vypo ítány kumulativní výnosy pro každou prom nnou pro každý ze 150 m síc v pozorovaném období a regresní model (podle rovnice 6) byl znovu analyzován. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v Panelu B, který ukazuje, že výsledky získané na základ m sí ních údaj jsou velmi podobné t m, které byly získány z denních údaj . Zejména m sí ní zm ny cen ropy mají výrazn pozitivní dopad na m sí ní výnosy akcií v tomto odv tví, s významným regresním koeficientem 0,236. Celkov byl tedy zjišt n d kaz, že je všudyp ítomný pozitivní vztah mezi cenou ropy a hodnotou akcií, ale síla vztahu se zna liší, což možná odráží obecjší makro-ekonomické a politické faktory. Odhadované koeficienty sm nných kurz (Ret) a úrokových sazeb (Rtpt) v modelu byly v tšinou zanedbatelné a v tšinou negativní v p ípad sm nných kurz a pozitivní v p ípad úrokových sazeb.


32

3 Metodika a použitá data 3.1

asové ady

asová ada vyjad uje hodnoty ekonomického ukazatele uspo ádané v ase, který je posloupn azen. K popisu t chto asových ad, p ípadn k jejich budoucí predikci, se používá analýza asových ad. asové ady lze rozd lit z n kolika pohled , p emž nejd ležit jší pro tuto práci je rozd lení z pohledu: Rozhodného asového hlediska na intervalové (sou tové na ur ité období) a okamžikové (sestavování k ur itému okamžiku). Podle sledování na dlouhodobé (ro ní) a krátkodobé ( tvrtletní, m sí ní, týdenní, denní). V této práci se využívají okamžikové krátkodobé asové ady – denní uzavírací kurzy.

3.2 Korelace asových ad Korelace asových ad se zaobírá vztahem jedné asové ady k jiné asové ad . Tato metoda se zaobírá otázkou, zda-li zm ny v jedné asové ad lze vysv tlit zm nami v druhé asové ad a prokázat tak vzájemné souvislosti v t chto asových adách. i hledání t chto vztah p edpokládáme, že je lze poptat adiktivním modelem, tedy že m žeme každou asovou adu vyjád it jako sou et pravidelné a nepravidelné složky. D ležité jsou p itom podrobnosti v nepravidelné složce asové ady. V této práci se proto zkoumala data v p vodní podob i data o išt né o trendovou složku, která m že zp sobit zdánlivou korelaci kv li podobnostem v pr hu jednotlivých asových ad. N kdy se totiž m že zdát, že mezi jednotlivými asovými adami je silná závislost, i když ve skute nosti žádná závislost mezi prom nnými neexistuje nebo je jen velmi slabá. i analýze asových ad n kdy nastává situace, že se žádná závislost v asových adách neprojevuje p i porovnání asových ad ve stejném období, ale až po uplynutí ur itého asového období. N kdy je tedy nutné jednu asovou adu posunout o jedno nebo více období – poté hovo íme o tzv. opožd né korelaci (Hindls a kol., 2007).


33

3.3 Korela ní koeficient Korela ní koeficient vyjad uje míru t snosti v závislosti mezi sledovanými hodnotami. Korela ní koeficient se zna í jako rxy a m že nabývat hodnot od -1 do +1. Jestliže hodnota koeficientu má hodnotu -1, jedná se o nep ímou lineární závislost. Hodnota +1 zna í p ímou lineární závislost. Pokud je koeficient rovný 0, jedná se o lineární nezávislost prom nných. P i hodnotách blížících se nule se jedná o slabou závislost, jestliže nabývá hodnot blížících se +1, jedná se o silnou závislost. Totéž platí analogicky pro záporné hodnoty. V této práci je použit Pearson v párový korela ní koeficient, který vyjad uje míru stochastické lineární závislosti mezi dv ma prom nnými x a y. Pearsov párový korela ní koeficient je definován jako:

cov( X , Y )

E (( X

X

)(Y

X

Y

X ,Y X

Y

Y

))

(7)

3.4 Granger v test kauzality i použití metody korela ní analýzy sice m žeme zjistit vzájemnou závislost prom nných, ovšem nemusí zde být patrná p inná souvislost. Tedy, i když je prokázaný vztah mezi prom nnými, nemusí být prokázána vzájemná p innost í sm r vlivu prom nných. Je tedy možné, že jedna zm na v minulosti u jedné prom nné (X) zp sobí zm nu hodnoty druhé prom nné (Y) v p ítomnost. Ovšem zm na prom nné Y nezp sobí zm nu prom nné X. Pro posouzení jednosm rné p innosti v analýze asových ad se využívá dynamický regresní model využívající posun závislé i nezávislé prom nné navržený Grangerem roku 1969. Tento model definuje prom nnou Y jako lineární funkci svých vlastních hodnot z minulosti a minulých hodnot prom nné X. V této práci se Grangerovu testu kauzality podrobil vztah mezi cenou ropy WTI a akciemi ropných spole ností (S). Tedy, jestli zm ny v cenách ropy zap íují zm ny v cenách akcií t chto spole ností (WTI S). Granger v test p edpokládá, že veškeré informace pot ebné pro predikci t chto prom nných jsou výhradn obsaženy práv v minulých hodnotách t chto prom nných (Jochec, 2010). Pro tento test je nutné definovat regresní rovnici:


34 m

m

St

i St

0

j

i

i 1

WTI t

j

(8)

ut

j 1

V práci bylo pro odstran ní trendové složky využito procentních relativních zm n obou prom nných dle vzorce:

St

% St

St St

1

WTI t WTI t WTI t 1

% WTI t

(9)

100

1

1

(10)

100

Upravená regresní rovnice po aplikaci procentních relativních zm n prom nných poté vypadá následovn : m

m

% St

0

i

% St

i 1

j

i

% WTI t

j

ut

(11)

j 1

Kde: , jsou regresní koeficienty je náhodná chyba, = 1,2, . . . , je po et pozorování, a vyjad ují asový posun od , je posunutí (Lag). Rovnice vyjad uje, že sou asná hodnota akcie je výsledkem minulých hodnot chto akcií i hodnot ropy WTI (tedy že zm ny ceny ropy WTI zp sobují zm nu cen akcií ropných spole ností). Kroky výpo tu Grangerova testu kauzality jsou následující: 1.

Omezená regrese aktuálního S na zpožd ných hodnotách samotného S a libovolné další prom nné, ovšem bez zahrnutí zpožd né prom nné WTI v regresní rovnici. Z této regrese získáme omezenou reziduální sumu tverRSSR.

2.

Neomezená regrese obsahující zpožd né hodnoty prom nné WTI. Z této regrese získáme neomezenou reziduální sumu tverc RSSUR.


35

3.

Nulová hypotéza je tedy definována jako : = 0, to znamená, že testujeme, jestli je sou ek koeficient roven 0, tedy že prom nná WTI nepat í do regrese.

4.

Použijeme F-test k testování této hypotézy:

F

RSS R RSSUR / m RSSUR / n k

Kde se rovná po tu zpožd ní WTI a v neomezené regresi. 5.

(12)

je po et parametr odhadnutých

Pokud hodnota F-testu je vyšší, než F-hodnota zvoleného stupn hladiny významnosti, nulovou hypotézu zamítáme (Jochec, 2010).

Pokud zamítneme nulovou hodnotu, tak zpožd ná prom nná WTI pat í do regrese, tedy WTI zap uje S. Pokud se ovšem nulová hypotéza potvrdí, znamená to, že prom nné jsou nezávislé z hlediska Grangerovy kauzality.

3.5 Definice prom nných V této práci jsou použity denní hodnoty dat od srpna 2000 do prosince 2010. Data pocházejí ze serveru finance.yahoo.com pro ceny akcií ropných spole ností. Jedná se denní uzavírací hodnoty o išt né o dividendy a rozd lení. Data pro ropu WTI pocházejí z U. S. Energy Information Administration. Všechny ceny jsou denominovány v amerických dolarech (USD). Spole nosti byly vybrány tak, aby reprezentovaly r zné geografické odlišnosti jejich p sobení. Tudíž v následujících srovnání jsou spole nosti sídlící v Severní Americe (ExxonMobil, Chevron, ConocoPhillips), Jižní Americe (Petroleo Brasileiro), Evrop (Royal Dutch Shell, BP) a Asii (PetroChina). V P íloze jsou k nahlédnutí vývoje cen akcií jednotlivých spole ností a vývoj ceny ropy WTI. V dalším textu budou konkrétn ji definovány jednotlivé prom nné. 3.5.1

ExxonMobile Corporation

ExxonMobil Corporation je nadnárodní spole nost se sídlem v Irvingu, Texas, USA. Podniká v t žebním pr myslu. Zpracovává a t ží ropu a zemní plyn, vyrábí maziva a petrochemické výrobky. Má okolo 80.000 zam stnanc . Ve své souasné podob vznikla 30. listopadu 1999 slou ením koncern Exxon a Mobil, avšak jedná se následníka Standard Oil Company. K roku 2007 m la rezervy odhadované na 72 mld. barel ropy. Vlastní 38 ropných rafinérií ve 21 zemích,


36

které dohromady denn vyprodukují 6,3 milionu barel rafinovaných ropných produkt (Yahoo.com, 2011a). Tržní kapitalizace: 412,46 mld. USD4 Cena akcie: 83,18 USD Kótování na NYSE: XOM 3.5.2

Chevron Corporation

Chevron Corporation se zabývá pr zkumem a produkcí ropy a zemního plynu, zpracováním, zkapal ováním, dopravou a skladováním zkapaln ného zemního plynu, p epravou ropy potrubím. Další segment se zabývá rafinací ropy na ropné produkty, prodejem ropy a rafinérských produkt , p edevším petrochemických komodit, plast pro pr myslové použití, paliv a maziv, a to pod zna kami Chevron, Texaco a Caltex. Také t ží a prodává uhlí a molybden. Chevron Corporation byla založena v roce 1879 a sídlí v San Ramon, Kalifornie (Yahoo.com, 2011b). Tržní kapitalizace: 209,14 mld. USD Cena akcie: 104,18 UDS Kótování na NYSE: CVX 3.5.3

Royal Dutch Shell plc

Royal Dutch Shell plc je ropná a plynárenská spole nost s celosv tovou p sobností. Spole nost vyhledává a t ží ropu a zemní plyn. Také p evádí zemní plyn na kapalinu a tím vytvá í ist ji spalovatelná paliva, obchoduje se zemním plynem a elekt inou, t ží živce z ropných písk a p em uje jej v syntetickou ropu a rozvíjí využití v trné energie k výrob elekt iny. Spole nost vlastní podíly v p ibližn 30 rafinériích. Dále vyrábí a prodává petrochemické výrobky pro pr myslové zákazníky. Spole nost má p ibližn 9.000 km potrubí, cca 2.500 zásobník , p ibližn 250 distribu ních za ízení na pohonné hmoty a maloobchodní sí cca 43.000 erpacích stanic pod zna kou Shell. Royal Dutch Shell plc také prodává své produkty pod zna kami Shell VPower a Shell FuelSave. Krom toho firma nabízí maziva pro osobní automobily, nákladní automobily, autobusy a pro pr myslové stroje ve výrob , dolování, výrob energie, zem lství a stavebnictví. Dále poskytuje paliva, maziva a související technické služby pro lodní pr mysl, nabízí zkapaln ný ropný plyn a dodává p ibližn 11.000 tun asfaltových výrobk .

4

platné k 12.4.2011 (platí pro všechna data v podkapitole 3.5)


37

Krom toho spole nost vyvíjí za sí e založené produkty, jako jsou Shell Thiopave - dlažební materiál pro silnice, Shell Thiocrete – rychle tuhnoucí beton a Shell Thiogro – hnojiva. Royal Dutch Shell plc má sídlo v Haagu, Nizozemí (Yahoo.com, 2011c). Tržní kapitalizace: 222,29 mld. USD Cena akcie: 72,24 USD Kótování na NYSE: RDS-B

3.5.4

ConocoPhillips

ConocoPhillips je celosv tovou energetickou spole ností. Operuje v segmentu pr zkumu a produkce, výroby, p epravy a obchodu s ropou, asfaltu a zemního plynu v oblastech Spojených stát a Trinidadu. Dále sobí na trhu dopravy ropy a ropných produkt , jako jsou benzín a jiné ropné destiláty a letecké paliva. Chemický segment vyrábí a prodává petrochemické výrobky a plasty. Tento segment produkuje pr myslové komodity jako etylen, propylen, benzen, styren, paraxylen, cyklohexan, polystyren a styren-butadienové kopolymery a r zné speciální chemikálie obsahující organosulfur, rozpoušt dla, katalyzátory, vrtné a t žební chemikálie a další slou eniny. Spole nost také zakládá nové podniky, které vyvíjí nové technologie, zam ující se na výrobu energie a technologií spojených s tradi ním i netradi ním využití uhlovodík , rafinace, alternativní energie a biopaliv s ohledem na životní prost edí. ConocoPhillips byla založena v roce 1917 a sídlí v Houstonu, Texas, USA (Yahoo.com, 2011d). Tržní kapitalizace: 112,33 mld. USD Cena akcie: 77,16 USD Kótování na NYSE: COP 3.5.5

BP p.l.c.

BP p.l.c. je britská ropná spole nost zajiš ující palivo pro dopravu, energii pro výrobu tepla a sv tla, maloobchodní služby a produkci petrochemických produkt . Její pr zkumný a t žební segment se zabývá t žbou ropy a zemního plynu, hledáním t žebních polí a produkcí ropných komodit. Dále se zabývá skladová-


38

ním, dopravou, zpracování, uvád ní na trh a obchodování se zemním plynem, etn zkapaln ného zemního plynu a ropy. Spole nost má pr zkumné a výrobní aktivity v Angole, Ázerbájdžánu, Kanad , Egypt , Norsku, Rusku, Trinidadu a Tobago, Spojeném království, Spojených státech amerických, ale i v Asii, Oceánii, Jižní Americe, severní Africe a na St edním východ . BP má také podíl v Trans-Aljašském potrubním systém, Forties a Central Area porubním systému (Severní mo e), potrubní systém v Jižním Kavkazu a potrubí Baku-Tbilisi-Ceyhan. BP prodává své petrochemické produkty pod zna kami BP, Castrol, ARCO a Aral. Spole nost se také zabývá vývojem na poli ekologické energie, jako je využití energie v trné, solární, biopaliv a vodíku. Spole nost byla založena v roce 1889 a má úst edí v Londýn ve Spojeném království (Yahoo.com, 2011e). Tržní kapitalizace: 141,83 mld. USD Cena akcie: 45,30 UDS Kótování na NYSE: BP 3.5.6

Petroleo Brasileiro S.A.

Petroleo Brasileiro se primárn zabývá pr zkumem a t žbou, rafinací, obchodem a dopravou ropy a zemního plynu. To zahrnuje pr zkum, výrobu, vývoj a produkci ropy, zemního plynu a zkapaln ného zemního plynu v Brazílii. Dodává své výrobky do rafinérií v celé Brazílii i na zahrani ních trzích. Dále rafinaci, logistiku, dopravu a obchod s ropou a ropnými produkty, zpracováním ethanolu a t žbou a zpracováním b idlice. Spole nosti má také podíly ve spole nostech petrochemického sektoru v Brazílii. Spole nost také vyrábí a prodává elektrickou energii, vyrábí hnojiva a ropné produkty, etanol, a stla ený zemní plyn. Mezinárodní segment zahrnuje pr zkum, t žbu a distribuci ropy a zemního plynu v Severní a Jižní Americe, Africe, Evrop a Asii. Petroleo Brasileiro byla založena v roce 1953 a sídlí v Riu de Janeiru v Brazílii (Yahoo.com, 2011f). Tržní kapitalizace: 249,22 mld. USD Cena akcie: 38,21 USD Kótování na NYSE: PBR


3.5.7

39

PetroChina Company Limited

Spole nost byla založena v roce 1999 a sídlí v Pekingu v ín . PetroChina Company Limited je dce inou spole ností China National Petroleum Corporation. PetroChina Company Limited se primárn v nuje pr zkumu, výrob a prodeji ropy a zemního plynu p edevším v ínské lidové republice. Pr zkumný a t žební segment vyhledává, t ží a prodává ropu a zemní plyn. K 31. prosinci 2009 m la spole nost prokázané zásoby ropy ve výši 11.263 milion barel a 63.244 miliard kubických stop prokázaných rezerv zemního plynu. Segment rafinace a chemikálií rafinuje ropu a ropné produkty, vyrábí a prodává petrochemické produkty, ropné deriváty a další chemické výrobky. Produktová ada tohoto segmentu se skládá ze zpracování ropy, benzinu, petroleje, motorové nafty, ethylenu, syntetické prysky ice, materiál z um lých vláken, polymer a syntetického kau uku. Segment marketingu se zabývá p edstavováním a distribucí rafinérských produkt a obchodní inností. K 31. prosinci 2009 provozuje spole nost 17.262 erpacích stanic. Segment plynovod a ropovod se zabývá oblastí p enosu zemního plynu, ropy a rafinérských produkt . K 31. prosinci 2009 délka potrubí vlastn ná spole ností m í 50.627 km, zahrnující 28.595 km plynovod , 13.164km ropovod a 8.868 km potrubí pro rafinérské produkty (Yahoo.com, 2011g). Tržní kapitalizace: 272,04 mld. USD Cena akcie: 148,64 USD Kótování na NYSE: PTR 3.5.8

Ropa WTI

Západotexaská ropa (West Texas Intermediate), n kdy nazývaná taky jako Texas Light Sweet, je druh ropy, který se používá p i oce ování cen ropy a jejích derivát na Newyorské komoditní burze NYMEX (New York Mercantile Exchange). Ropa WTI je takzvaná ropa lehká (nízká hustota) a sladká (nízký obsah síry). Obsah síry je p ibližn 0,24 %. Zpracovává se p edevším v rafinériích na st edozápad Spojených stát a v oblastech poblíž Mexického zálivu. Další nejrozší en jší typy ropy jsou sm sná ropa Brent, OPEC Basket a Dubai Crude. Obvyklé rozdíly v cen za jeden barel ropy jsou p ibližn o 1 dolar více, než za kolik se obchoduje ropa Brent a o 2 dolary více, než ceny ropy OPEC Basket (Kurzy.cz, 2011). Cena za barel: 105,75 USD

Dosažené výsledky dle jednotlivých metod

40

4 Dosažené výsledky dle jednotlivých metod V této kapitole jsou aplikovány výše popsané metody na data. Bylo takto postupováno z dvou asových hledisek, a to z dlouhodobého hlediska – od srpna 2000 do prosince 2011 a z krátkodobého hlediska – od ervna 2010 do prosince 2010, aby bylo zjišt no, zdali se výsledky n jak výrazn odlišují p i aplikaci z r zných asových horizont . Jednotlivé výpo ty byly provedeny v softwaru Gretl.

4.1 Korela ní analýza V následujících podkapitolách se analyzuje vzájemná korelace jak mezi jednotlivými spole nostmi navzájem, tak mezi spole nostmi a cenou ropy WTI. Vzájemná korelace mezi spole nostmi byla provedena proto, aby se poukázalo, zda nár st i pokles cen akcií spole ností má spole ný trend, který je ovlivován vývojem ve spole ném pr myslovém sektoru. 4.1.1

Korela ní analýza spole ností

Tabulka 9 zobrazuje výsledné korela ní koeficienty denních hodnot vybraných ropných spole ností za tzv. dlouhé období, tedy od srpna 2000 do prosince 2010. Tab. 9

XOM 1,000

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – dlouhé období

CVX 0,963 1,000

RDS 0,910 0,900 1,000

COP 0,928 0,908 0,963 1,000

BP 0,815 0,746 0,900 0,878 1,000

PBR 0,896 0,927 0,807 0,822 0,693 1,000

PTR 0,942 0,944 0,920 0,915 0,811 0,893 1,000

XOM CVX RDS COP BP PBR PTR

Pozn.: 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,038 pro n = 2614 Zdroj: vlastní práce

Všechny koeficienty jsou vyšší než kritická hodnota, jsou tedy všechny statisticky významné. V tšina srovnávaných pár má dokonce hodnotu korela ního koe-


41

ficientu vyšší než 0,9 – lze tedy hovo it o silné pozitivní korelaci mezi vývoji akcií t chto dvojic spole ností. Nejsiln jší korelaci vykazují dv dvojice, a to ConocoPhillips (COP) a Royal Dutch Shell (RDS), a Chevron (CVX) a ExxonMobil (XOM), oboje s korela ním koeficientem 0,963 zna ící velmi t sný vztah mezi t mito veli inami. Nejnižší korelaci poté vykazuje dvojice BP (BP) a Chevron (CVX) s koeficientem 0,746, který ovšem i tak zna í silnou pozitivní závislost. Ani p i zpožd ní hodnot nevykazuje tento koeficient žádné zlepšení. Na následujícím grafu (Obr. 1) lze vid t asový vývoj kurz akcií t chto spole ností. 100

Chevron BP

90

cena za akcii (v USD)

80

70

60

50

40

30

20 2002

2004

2006

2008

2010

rok

Obr. 1 Porovnání vývoje akcií Chevronu a BP Zdroj: vlastní práce

Je vid t, že p ibližn do roku 2007 m li tyto 2 spole nosti stejný vývoj, avšak v následujícím období za al kurz akcií Chevronu prudce r st, zatímco BP spíše stagnoval. Následn je vid t po roce 2008 prudký propad zp sobený jednak celosv tovou krizí a také poklesem cen ropy. Nejzásadn jší rozdíl nastal však v dubnu 2010, kdy došlo k havárii ropné plošiny Deepwater Horizon spo-


42

le ností BP a její akcie prudce klesly o více než polovinu hodnoty. Tyto události podle autora zp sobily nižší výsledný koeficient korelace. V tabulce 10 jsou zobrazeny koeficienty pro procentuální zm nu v kurzech akcií spole ností. Takto vyjád ená data mají v tší vypovídací hodnotu, jelikož odstra ují trendovou složku. Tab. 10

XOM 1,000

Korela ní matice pro relativní hodnoty – dlouhé období

CVX 0,856 1,000

RDS 0,742 0,744 1,000

COP 0,789 0,830 0,704 1,000

BP 0,725 0,728 0,792 0,696 1,000

PBR 0,600 0,629 0,583 0,640 0,561 1,000

PTR 0,519 0,545 0,494 0,545 0,492 0,540 1,000


Pozn.:5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,038 pro n = 2613 Zdroj: vlastní práce

Lze vid t, že všechny koeficienty jsou, podobn jako u absolutních hodnot, statisticky významné, jelikož jsou vyšší, než kritická hodnota. Nejv tší korelaci je možno pozorovat u hodnot dvojice Chevron (CVX) a ExxonMobil (XOM) a to s koeficientem 0,856. Tedy obdobný výsledek jako p i použití absolutních hodnot v p edchozí tabulce. Nejnižší hodnoty má obecn PetroChina (PTR), které se pohybují okolo koeficientu 0,5. Jak lze vid t na následujícím grafu (Obr. 2), zachycují hodnoty akcií PetroChina a ExxonMobil v absolutním vyjád ení, prod laly akcie PetroChiny bou livé období okolo roku 2008, což m že vysv tlit nízký korela ní koeficient.


250

43

ExxonMobil PetroChina


200

150

100

50

0 2002

2004

2006

2008

2010

rok

Obr. 2 Porovnání vývoje akcií ExxonMobil a PetroChina Zdroj: vlastní práce

Dále se porovnala data za krátké období, tedy od ervna 2010 do prosince 2010. V tabulce 11 lze vid t, že všechny koeficienty jsou op t statisticky významné. Tab. 11

XOM 1,000

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – krátké období

CVX 0,914 1,000

RDS 0,927 0,957 1,000

COP 0,960 0,977 0,954 1,000

BP 0,771 0,880 0,880 0,843 1,000


PBR -0,371 -0,338 -0,407 -0,348 -0,306 1,000

PTR 0,897 0,871 0,924 0,905 0,744 -0,368 1,000



44

Hodnoty korela ních koeficient jsou p ibližn stejné, jako pro dlouhé období u v tšiny spole ností, je zde tedy také viditelná silná pozitivní korelace. Avšak výjimkou jsou akcie spole nosti Petroleo Brasileiro (PBR), kde je slabá nep ímá závislost (neboli antikorelace). Tedy že kurz akcií této spole nosti se vyvíjí opa , než akcie ostatních spole ností. Jde to vid t nap íklad na následujícím grafu (Obr. 3) zachycujícím vývoj kurzu akcií spole ností Petroleo Brasileiro a Royal Dutch Shell. Ceny akcií Royal Dutch Shell mají rostoucí trend, zatímco akcie Petroleo Brasileiro stagnují, i spíše mírn klesají. 70

Royal Dutch Shell Petroleo Brasileiro

65


60

55

50

45

40

35

30 6

7

8

9

10

11

12

síce roku 2010

Obr. 3 Porovnání cen akcií Royal Dutch Shell a Petroleo Brasileiro Zdroj: vlastní práce

U akcií Petroleo Brasileiro je také zajímavé, že p i pokusu o zlepšení korela ního koeficientu pomocí zpožd né prom nné se jevilo jako nejp esn jší posunout hodnoty u této spole nosti o +13 dní (viz Obr. 4), kdy vyšel korela ní koeficient -0,621, tedy projevuje se siln jší lineární nezávislost mezi touto dvojicí prom nných, potažmo mezi Petroleo Brasileiro a jakoukoli další spole ností.


45

Korelace Royal_Dutch_She a zpo

né Petroleo_Brasil +- 1,96/T^0,5

1

0,5

0

-0,5

-1 -30

-20

-10

0 zpo

10

20

30

ná prom nná

Obr. 4 Korelace Royal Dutch Shell a zpožd né prom nné Petroleo Brasileiro Zdroj: vlastní práce

V následující tabulce 12 jsou vid t korela ní koeficienty pro relativní hodnoty pro krátké období. Všechny koeficienty jsou statisticky významné a zna í pozitivní lineární závislost.

Dosažené výsledky dle jednotlivých metod Tab. 12

XOM 1,000

46

Korela ní matice pro relativní hodnoty – krátké období

CVX 0,783 1,000

RDS 0,763 0,756 1,000

COP 0,829 0,863 0,759 1,000

BP 0,478 0,459 0,409 0,451 1,000

PBR 0,572 0,568 0,602 0,566 0,240 1,000

PTR 0,660 0,651 0,614 0,680 0,290 0,547 1,000



Nejvyšší hodnoty koeficientu vykazuje ConocoPhillips (COP) ve vztahu k ExxonMobile (XOM) a Chevron (CVX) s hodnotami 0,863, resp. 0,829. Tyto koeficienty zna í silnou pozitivní závislost. Nejnižší hodnotu koeficientu, tedy slabou lineární závislost vykazuje BP (BP) v kombinaci s Petroleo Brasileiro (PBR) a PetroChina (PTR). Hodnoty u t chto pár akcií vyšly 0,240, resp. 0,290. Ani p i zpožd ní prom nné BP nejsou prokazatelné žádná zlepšení výsledných hodnot koeficientu. 4.1.2

Korela ní analýza spole ností a ropy

Tato subkapitole se zam uje na zjišt ní t snosti závislosti mezi akciemi jednotlivých spole ností a ropou WTI. Výsledky by m ly poukázat, na kolik jsou tyto veli iny spolu závislé, tedy konkrétn nakolik je svázán pr myslový sektor produkující ropu s cenami této komodity. V tabulce 13 jsou vyjád eny korela ní koeficienty pro absolutní hodnoty veli in z dlouhodobého hlediska. Tab. 13

WTI

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – dlouhé období

XOM 0,868

CVX 0,897

RDS 0,878

COP 0,917

BP 0,779

PBR 0,916

PTR 0,874


Koeficienty vykazují silnou závislost mezi akciemi a ropou. Nejsiln ji se tato závislost projevuje u spole ností ConocoPhillips (COP) s hodnotou koeficientu 0,917 a Petroleo Brasileiro (PBR) s hodnotou 0,916, což zna í velmi silnou korelaci a propojenost nominálních hodnot srovnávaných veli in.


47

Naopak nejnižší hodnotu vykazují akcie BP s hodnotou 0,779, což je v souladu s p edchozím zjišt ním (viz podkapitola 4.1.1), kde akcie BP m li nejnižší korelaci s ostatními spole nostmi. Tabulka 14 zobrazuje korelace pro procentuální zm ny v kurzech. Hodnoty v tabulce jsou nižší než pro absolutní hodnoty, jelikož jsou o išt ny o trend. Tab. 14

WTI

Korela ní matice pro relativní hodnoty – dlouhé období

XOM 0,320

CVX 0,386

RDS 0,340

COP 0,411

BP 0,331

PBR 0,342

PTR 0,263


Všechny hodnoty koeficient korelace jsou op t vyšší, než kritická hodnota, avšak vykazují slabou korelaci oproti hodnotám vyjád enými absolutními kurzy. Nejvyšší t snost korelace vykazuje spole nost ConocoPhillips (COP) s koeficientem 0,411. Tato spole nost m la také nejvyšší t snost i v tabulce 13 i absolutních hodnotách. Nejnižší koeficient ukazující na slabou závislost je poté u spole nosti PetroChina (PTR) s hodnotou 0,263. Ani p i zpožd ní prom nné WTI nedojde ke zlepšení tohoto koeficientu. i použití hodnot pro krátkodobý horizont došlo k mírnému zvýšení korela ních koeficient tém u všech spole ností, jak ukazují výsledky tabulky 15. Tab. 15

WTI

Korela ní matice pro absolutní hodnoty – krátké období

XOM 0,909

CVX 0,857

RDS 0,873

COP 0,921

BP 0,743

PBR -0,236

PTR 0,905


Nejvyšší t snosti dosahuje op t spole nost ConocoPhillips (COP) s hodnotou 0,921, tedy velmi silnou závislost. Naopak, k nejv tší zm došlo u spole nosti Petroleo Brasileiro (PBR), kde se projevila mírná lineární nezávislost, podobn jako u srovnání této spole nosti s ostatními spole nostmi v p edchozí podkapitole. P i zpožd ní pronné WTI o 12 dní dojde ke zvýšení lineární nezávislosti na koeficient -0,620, jak zobrazuje následující korelogram (Obr. 5).


48

Korelace Petroleo_Brasil a zpo

né WTI +- 1,96/T^0,5

1

0,5

0

-0,5

-1 -30

-20

-10

0 zpo

10

20

30

ná prom nná

Obr. 5 Korelace Petroleo Brasileiro a zpožd né WTI Zdroj: vlastní práce

i srovnání relativních hodnot krátkodobého horizontu dojde oproti dlouhodobému období ke zvýšení t snosti v závislostech akcií spole ností a ropy, jak zobrazuje tabulka 16. V tšina koeficient se pohybuje mezi hodnotami 0,5 a 0,6, což zna í st edn t sný vzájemný vztah mezi prom nnými. Tab. 16

WTI

Korela ní matice pro relativní hodnoty – krátké období

XOM 0,527

CVX 0,577

RDS 0,576

COP 0,554

BP 0,153

PBR 0,551

PTR 0,575


Jedinou výjimku tvo í spole nost BP, jejíž koeficient korelace je pod kritickou hodnotou, a proto je statisticky nevýznamný. Ani posunutí prom nné WTI nikterak nezlepší tento koeficient.


49

Jak lze vid t na následujícím grafu, u akcií BP docházelo od ervna do p lky ervence 2010 k velkým výkyv m v kurzech, což m že zp sobovat tuto velmi nízkou a statistiky nevýznamnou korelaci. 0,15

BP WTI

0,1

procentuální zm ny hodnot

0,05

0

-0,05

-0,1

-0,15

-0,2 6

7

8

9

10

11

12

síce roku 2010

Obr. 6 Porovnání procentuálních zm n hodnot akcií BP a ceny ropy WTI Zroj: Vlastní práce

4.1.3

Díl í záv r

Z korela ní analýzy tedy vyplývá, že akcie jednotlivých ropných spole ností spolu korelují a vyvíjejí se spole ným sm rem. Tento výsledek je možné pozorovat jak p i absolutních hodnotách jejich cen, tak p i porovnání procentních zm n. Nejt sn jší vztah vykazují americké a evropské spole nosti navzájem, nižší t snost potom vykazuje jihoamerická a asijská spole nost. Z krátkodobého horizontu jsou hodnoty podobné až na výjimku jihoamerické spole nosti Petroleo Brasileiro, která ukazuje na mírnou lineární nezávislost na ostatních spole nostech p i porovnání absolutních hodnot, což ukazuje


50

na odlišný trend ve vývoji t chto akcií za pozorované období druhé poloviny roku 2010. i analýze vztahu mezi ropou WTI a ropnými spole nosti byla také prokázána statistická t snost vztahu jak p i absolutních hodnotách akcií, tak p i jejich relativním vyjád ení. V krátkodobém horizontu byla, v souladu s vzájemnou korelací spole ností, prokázána negativní korelace u spole nosti Petroleo Brasileiro na rop WTI p i použití absolutních hodnot. U relativních hodnot poté nebyla prokázána statistická významnost korelace u spole nosti BP na rop WTI. Výsledky však obecn poukazují na to, že tyto 2 veli iny, tedy akcie ropných spole ností a ropa WTI, se navzájem ovliv ují a vyvíjí se stejným sm rem. Avšak korela ní analýza poukazuje pouze na to, zda-li mají zkoumané prom nné mezi sebou vztah, avšak již nevysv tluje, co je p innou a co následkem. Na tuto p íinnost však m že poukázat Granger v test kauzality, který bude aplikován na data v následující podkapitole.

4.2 Grangerova kauzalita V následujícím textu je zkoumána p inná závislost mezi cenami ropy WTI a akciemi ropných spole ností. Je zde pracováno s dlouhým obdobím, tedy od srpna 2000 do prosince 2010, a relativními hodnotami údaj . ád zpožd ní byl zvolen 10 dn , jelikož dle autora je to dostate ná doba pro prokázání, zda se ve vzorku dat vyskytuje p innost ve smyslu Grangerovy kauzality. 4.2.1

Kauzalita mezi ropou a ropnými spole nostmi

Následující podkapitola je v novaná rozboru Grangerova testu kauzality. Celkové hodnoty pro všechny prom nné WTI s jednotlivými spole nostmi prezentuje tabulka 17.


51

Všechny zpožd né prom nné WTI ( ád zpožd ní: 10)

ExxonMobil Chevron Royal Dutch Shell ConocoPhillips BP Petroleo Brasileiro PetroChina

F (10, 2582) 2,0808 3,0000 1,6604 1,8201 1,4195 2,7703 2,0024

p-hodnota 0,0229 0,0009 0,0843 0,0522 0,1650 0,0021 0,0295

významnost *** *** *** *** *** ***

Pozn.: hladina významnosti – * 10%, ** 5%, *** 1%, kritické hodnoty pro F-test: hladina významnosti – 10% = 1,60119, 5% = 1,83436, 1% = 2,32777 Zdroj: vlastní práce

Z tabulky je vid t, že u všech spole nosti s výjimkou BP je prokázána kauzalita na cenách ropy WTI, tedy že ceny této komodity jsou p innou cen akcií zkoumaných ropných spole ností. Neprokázaná p innost akcií BP na rop WTI koresponduje s p edchozím zjišt ním pomocí korela ní analýzy, kde hodnoty korela ního koeficientu páru BP a WTI byly z porovnávaných hodnot nejnižší. U ostatních spole ností je prokázána kauzalita na minimáln 10% hladin významnosti. Nejnižší hladinu významnosti a tedy nejnižší prokázanou závislost na cen ropy WTI vykázali spole nosti Royal Dutch Shell a ConocoPhillips. Výsledek u spole nosti ConocoPhillips je však v rozporu s korela ní analýzou, která odhalila práv u této spole nosti nejsiln jší t snost práv s ropou WTI, takže by se dalo p edpokládat, že kauzalita mezi touto spole ností a ropou WTI bude siln jší. P-hodnota je však 0,0522 – tedy n co málo p es hranici 0,05 zna ící siln jší kauzalitu (tedy 5% hladinu významnosti). Siln jší kauzalitu, tedy na 5% hladin významnosti, vykazují spole nosti ExxonMobil a PetroChina. U spole nosti PetroChina je op t kontrast oproti korela ní analýze, kde vykazovala nejnižší t snost ve vztahu k rop WTI. Nejv tší kauzalitu, tedy na 1% hladin významnosti, vykazují spole nosti Chevron a Petroleo Brasileiro. Dalo by se tedy íci, že u t chto spole ností je silná vazba na ropu WTI a tedy že na tyto spole nosti p ímo p sobí výkyvy v rop WTI. V další tabulce 18 jsou podrobn ji rozebrány jednotlivé zpožd ní ropy WTI sobící na akcie jednotlivých spole ností.



52

Granger v test kauzality WTI -> spole nosti (zobrazeny p-hodnoty)

Zpožd ní WTI 4 5 6 7

1

2

3

0,511

0,774

0,462

0,966

0,005

0,274

0,591

0,182

0,543

0,925

0,504

0,001

0,063

0,285

0,492

0,219

0,264

0,107

0,394

0,165

0,254

0,729

0,088

0,698

0,839

0,296

0,116

0,961

0,063

8

9

10

0,115

0,010

0,328

0,829

0,118

0,006

0,090

0,445

0,957

0,016

0,192

0,890

0,194

0,967

0,524

0,089

0,046

0,049

0,465

0,059

0,089

0,706

0,102

0,405

0,448

0,243

0,699

0,395

0,928

0,583

0,114

0,000

0,039

0,183

0,576

0,445

0,860

0,407

0,027

0,008

0,619

Pozn.: hladina významnosti – 1% (žlutá), 5% (modrá), 10% ( ervená) Zdroj: vlastní práce

U spole nosti ExxonMobil (XOM) byla prokázána kauzalita na rop WTI p i zpožd ní 5 dn na 1% hladin významnosti a p i zpožd ní 9 dní na 5% hladin významnosti. Dá se tedy íci, že akcie ExxonMobil reagují na zm nu s p tidenním zpožd ním, jelikož u tohoto zpožd ní byla p-hodnota nejnižší, tedy nejp esn jší. Spole nost Chevron (CVX) vykazuje kauzalitu na 1% hladin významnosti i zpožd ní 5 a 9 dní, a p i zpožd ní 6 a 10 dní na 10% hladin významnosti. Celkov tedy je prokázána kauzalita na rop WTI pro 4 r zná zpožd ní. Chevron tedy reaguje na zm ny v rop WTI taktéž s p tidenním zpožd ním, stejn jako u spole nosti ExxonMobil. Spole nost Royal Dutch Shell (RDS) ukazuje kauzalitu pouze u jednoho zpožd ní WTI a to 8. dne na 5% hladin významnosti. Zpožd ní akcií této spole nosti oproti cenám WTI tedy dosahuje 8 dní. Pro spole nost ConocoPhillips (COP) byla prokázána kauzalita pro 8, 9 a 10 dne, p emž u 8. dne byla prokázána na 10% hladin významnosti a pro dny 9 a 10 na 5% hladin významnosti. Akcie ConocoPhillips tedy reagují na zm ny v cen ropy WTI s devítidenním zpožd ním. U spole nosti BP (BP) byla prokázána kauzalita u 1, 5 a 6 zpožd ní, u všech shodn na 10% hladin významnosti. Nejnižší p-hodnota je u 5. dne, tedy akcie spole nosti BP reagují na ropu WTI s p tidenním zpožd ním. Spole nost Petroleo Brasileiro (PBR) vykazuje kauzalitu p i zpožd ní 9 dní na 1% hladin významnosti a p i zpožd ní 10 dní na 5% hladin významnosti. Akcie této spole nosti se tedy reagují na zm nu cen ropy s devítidenním zpožním.


53

Nakonec u spole nosti PetroChina (PTR) byla prokázána kauzalita u 2, 8 a 9 dne. P emž u 2. dne to bylo na 10% hladin významnosti, u 8. dne na 5% hladin a u 9. dne na 1% hladin významnosti. Akcie této spole nosti tedy reagují na ropu WTI s devítidenním zpožd ním, jelikož p-hodnota je zde nejnižší. 4.2.2

Díl í záv r

Z výše zmín ných výpo Grangerova testu kauzality zkoumající p innou závislost (kauzalitu) cen akcií ropných spole ností na rop WTI byla prokázána závislost u všech spole ností. Míra statistické významnosti však byla však odlišná pro jednotlivé spole nosti. Nejsiln jší p innou závislost vykazovala spole nost Chevron a nejnižší spole nost BP. U spole nosti BP je závislost natolik nízká, že p i souhrnném testu pro všech 10 zpožd ných tato závislost nebyla v bec prokázána. P i podrobn jším prozkoumání však byla objevena závislost pro t i r zná zpožd ní, avšak na nejnižší 10% hladin významnosti. Obecn bylo zjišt no, že akcie spole ností se opož ují za cenou ropy p ibližn o 5 až 9 dní v závislosti na konkrétní spole nosti.


54

5 Vyhodnocení výsledk a jejich diskuse Výsledky korela ní analýzy této bakalá ské práce ukazují, že akcie spole ností rostou i klesají stejným sm rem, a tedy se celý tento pr myslový sektor vyvíjí obdobn . Ostatn , i p i vizuálním pohledu na grafy vývoje cen jednotlivých spole ností (viz P íloha) je viditelný spole ný trend. Jediné odchylky od spole ného pr hu lze p ípadn pozorovat p i lokálních problémech jednotlivých spole ností, jako byla nap íklad havárie ropné plošiny Deepwater Horizont spole nosti BP v Mexickém zálivu v první polovin roku 2010, kdy došlo k prudkému propadu cen akcií této spole nosti o více než 50 % hodnoty. Negativní korelace akcií Petroleo Brasileiro p i analýze krátkého období byla nejspíše zp sobena informací o p ipravovaném navyšování základního kapitálu a také s o ekáváním cen, kterou má tato spole nost platit za práva na t žbu brazilské vlád (Atlantik.cz, 2010). i zjiš ování vzájemné závislosti akcií ropných spole ností a ropy WTI se ukázaly podobné výsledky, jaké se objevily ve studiích zmín ných autor v p ehledu literatury. Tedy že korelace mezi akciemi ropných spole ností a cenou ropy byla prokázána, a tedy tyto dv veli iny se vyvíjejí stejn a je mezi nimi vzájemný vztah. Avšak pouze metoda korela ní analýzy již nezjistí p innost tohoto vztahu, proto byl pro další práci využit Granger v test kauzality, který na p innost poukazuje. Výsledky tohoto testu však nemohou být brány jako dogma, že tato p íinnost zde musí ur it být, ale jako vodítko, že se p innost zde pravd podobvyskytuje. Výsledky tohoto testu ukázaly, že p innost mezi ropou WTI a akciemi ropných spole ností se zde vyskytuje ve smyslu Grangerovy kauzality. U n kterých spole ností byla tato kauzalita prokázána jako vysoká, jmenovit americký Chevron a brazilský Petroleo Brasileiro. U spole nosti BP byla prokázána však tato kauzalita jako velmi slabá. Obecn bylo zjišt no, že se akcie ropných spole ností zpož ují o 5 až 9 dní za cenami ropy, tedy, že zm ny v cenách ropy se projeví v akciích až po uplynutí tohoto období. Jak již bylo ale zmín no na za átku, práce po ítala s denními uzavíracími hodnotami kurz a Granger v test kauzality po ítá s minimálním zpožd ním jednu jednotku, tedy v tomto p ípad jeden den, což je v dnešním sv rychlé informovanosti dle autora p íliš dlouhá doba.


55

i p edpokladu teorie efektivního trhu, kdy investo i mají úplné a objektivní informace o spole nosti a to v reálném ase, lze íci, že hodnota akcií se m ní okamžit p i nové informaci. A jestliže investo i a spekulanti zohledují ceny ropy v t chto akciích p i p edpokladu, že zvýšení ceny ropy se promítne do vyšších zisk spole ností a tedy i do vyšších dividend vyplácených t mito spole nostmi, lze p edpokládat, že zm ny kurz prob hnou jen s malou asovou prodlevou. Proto by bylo vhodné posoudit tuto kauzalitu i v mnohem kratším období, než je zde. P i rychlosti dnešních informací by bylo vhodné tyto pozorování zkrátit v ádech na minuty, maximáln na hodiny. Poté by byly zjišt ny mnohem esn jší výsledky, než v této práci. Naproti tomu je možné i uvažovat, že aktuální ceny ropy se projeví na zisku spole ností až za delší dobu v dob jejich ú etních záv rek a publikaci jejich výsledk hospoda ení ve výro ních zprávách. Tyto výsledky se mohou objevit i ve finan ním tisku a mén informované potenciální akcioná e to m že ovlivnit v koupi akcií až za delší dobu a projevit se v r stu cen akcií až s odstupem asu. Nicmén práce ukázala v souladu se zjišt ním jiných autor , kte í používali jiné modely pro prokazování vzájemných vztah mezi akciemi a ropou, že p íinnost zde je prokázána. Jediná kontroverze nastala p i srovnání s prací Changa a kol. (2009), která neobjevila žádnou jednosm rnou i obousm rnou závislost p i použití alternativních vícerozm rných GARCH model . Kolektiv autor ve své práci uvádí, že posuzovali krátkodobé a dlouhodobé hledisko, avšak bohužel již nespecifikují délku t chto hledisek. Navíc jsou v práci posuzovány pouze kumulativní hodnoty, nikoliv však pro jednotlivá zpožd ní zvláš . Podle autora této bakalá ské práce by p ípadná špatn specifikovaná délka horizontu poté vysv tlovala neprokázání p innosti a tedy odlišné výsledky této práce. Podobná situace jako u ropných spole ností se projevuje i u jiných komoditních spole ností z odv tví energetiky. Jako p íklad se mohou uvést spole nosti t žící uran. Uran je strategickou surovinou využívaný v jaderních reaktorech, kterých je ve sv v provozu p eš 400 a dalších 50 je ve výstavb . Z toho se dá usuzovat, že celosv tová poptávka pro uranu poroste. Na rozdíl od ropy, kde produkce vícemén stagnuje, tak v p ípad t žby uranu t žba roste a momentáln nabídka p evyšuje poptávku. Nové uranové doly jsou otevírány v Kazachstánu a Namibii. Ovšem jak bude poptávka po uranu r st (jaderná energie se jeví do budoucna jako nepostradatelná vzhledem k postupnému vyt žování uhlí používaného v tepelných elektrárnách), dá se p edpokládat, že bude


56

st i cena uranu a spole nosti t žící práv uran budou nabývat na významu a poroste jejich tržní cena. Tedy dlouhodobá investice do t chto spole ností se jeví jako velmi zajímavá (Traxler - Finez.cz, 2010). Jak již bylo zmín no v úvodu této práce, lze p edpokládat, že ropu, jakožto nejstrategi jší komoditu v dnešní dob , v následujících letech i desítkách let zatím nic nenahradí. Se zvyšující se poptávkou po rop zp sobenou rostoucím pr myslem a rostoucí populaci na zemi a omezenými možnostmi t žby limitovanými p írodními zdroji, lze p edpokládat stále zvyšující se cenu této komodity. V souladu s výsledky této práce a studiemi jiných autor je možné do budoucna predikovat i rostoucí ceny akcií práv ropných spole ností. Proto autor této práce doporu uje používat v diverzifikaci portfolií práv akcie ropných spole ností, minimáln pro to, že se adí mezi nejstabiln jší spole nosti na sv , jejich akcie mají pravd podobný dlouhodobý trend r st a tyto spole nosti také vyplácení pravideln svým akcioná m dividendy.

Záv r

57

6 Záv r Cílem této bakalá ské práce bylo prozkoumat propojenost cen akcií vybraných ropných spole nost s cenami ropy pomocí dvou statistických metod a to metodou korela ní analýzy a metodou Grangerova testu kauzality. Jako zástupci pro ropné spole nosti bylo vybráno 7 r zných spole ností s celosv tovou p sobností z r zných geograficky odlišných míst na zemi. Konkrétn to byly spole nosti ExxonMobil (USA), Chevron (USA), ConocoPhillips (USA), BP (Spojené království), Royal Dutch Shell (Spojené království), Petroleo Brasileiro (Brazílie) a PetroChina ( ína). Zástupcem pro cenu ropy byla zvolena Západotexaská ropa WTI. Data byla zvolena jako denní uzavírací hodnoty a byla posuzována z dvou asových hledisek. Dlouhé období zahrnovalo pozorování od srpna 2000 do prosince 2010 a krátké období zahrnovalo pozorování od ervna 2010 do prosince 2010. Bylo takto postupováno pro zjišt ní, zda-li se výsledné hodnoty vzájemn liší. Práce navazuje na studie publikované odborníky na danou problematiku, kte í se zabývali mimo jiné práv i otázkou, ím jsou ovlivn ny ceny akcií ropných spole ností a mezi možnosti práv za adili i cenu ropy, jakožto hlavní komodity, kterou tyto spole nosti produkují. Jejich výsledky se shodují, že práv ropa má více i mén vliv na akcie t chto spole ností. Použitá metodika v této práci rozši uje d ív jší poznatky aplikací Grangerovu testu kauzality pro zjišt ní p inné souvislosti. Obecn výsledky zvolených metod ukázaly, že je zde prokázán vzájemný vztah mezi akciemi ropných spole ností navzájem a mezi cenou ropou a cenami akcií t chto spole ností. Výsledky práce tedy jsou v souladu se zpracovanými studiemi jiných autor . Mezi ropou a akciemi byla také prokázána p innost ve smyslu Grangerovi kauzality. U zvoleného vzorku spole ností p i použití denních hodno byla prokázána reakce na ropu s p ti až devítidenním zpožd ním. Lze tedy záv rem doporu it vzhledem k sou asnému trendu rostoucích cen ropy neopomenout v portfoliích zahrnout i ropné spole nosti, protože se p edpokládá, že jejich tržní hodnota a ceny akcií budou dále r st.

Literatura

58

7 Literatura Odborná literatura AL-MUDHAF, A., GOODWIN, T. H. Oil shocks and oil stocks: Evidence from the 1970s. Applied Economics, 25. 1993. s. 181–190. BOYER, M. AND FILION, D. Common and fundamental factors in stock returns of Canadian oil and gas companies. Energy Economics, 29. 2004. s. 428-453. CRAIN, J. L., JAMAL, A. M. M. The valuation of natural resources: evidence from oil and gas pure plays. Journal of Business Finance and Accounting, 18. 1991. s. 755–761. EL-SHARIF, I., BROWN, D., BURTON, B., NIXON, B., RUSSELL, A. Evidence on the nature and extent of the relationship between oil prices and equity values in the UK. Energy Economics, 27. 2005. s. 819-830. FAFF, R., BRAILSFORD, T. Oil price risk and the Australian stock market. Journal of Energy Finance and Development, 4. 1999. s. 69-87. FAFF, R., BRAILSFORD, T. Oil price risk and the Australian stock market. Journal of Energy Finance and Development, 4. 1999. s. 69-87. HAMILTON, J. D. Oil and the Macroeconomy since World War II. The Journal of Political Economy, 91, 2. 1983. s. 228-248. HAMMOUDEH, S., ALEISA, E. Dynamic relationships among GCC stock markets and WTI oil futures. Contemporary Economics Policy, 22. 2004. s. 250269. HAMMOUDEH, S., DIBOOGLU, S., ALEISA, E. Dynamic Relationships, Day Effects and Spillover Effects for the US Oil Market and the S&P Oil Sector Stock Market Indices. The Western Economic Association International Conference. 2002. HAMMOUDEH, S., LI, H. Risk-return relationships in Oil-sensitive stock markets. Finance Letters, 2. 2004. s. 10–15. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 420 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HUANG, R. D., MASULIS, R. W., STOLL, H. R. Energy Shocks and Financial Markets. Journal of Futures Markets, 16, 1. 1996. s. 1-27. CHANG, C.-L., MCALEER, M., TANSUCHAT, R. Volatility Spillovers Between Returns on Crude Oil Futures and Oil Company Stocks. 2009. Dostupné na Social Science Research Network: .

Literatura

59

JIMMY E. H., ALBERT L. D. World oil prices and equity returns of major oil and auto companies. Resources and Energy, 6, 3. 1984. s. 259-276. JOCHEC, L. Analýza závislostí ve vývoji akciových trh a ekonomiky. Brno, 2010. 88 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brn . MALLIARIS, A. G., URRUTIA, J. L. The impact of the Persian gulf crisis on national equity markets. Advances in International Banking and Finance, 1. 1995. s. 43–65. MILLER, M. H., UPTON, C. W. A test of the Hotelling valuation principle. Journal of Political Economy, 93. 1985a. s. 1–25. MILLER, M. H., UPTON, C. W. (1985b). The pricing of oil and gas: some further results. Journal of Finance, 40. 1985b. s. 1009–1018. NANDHA, M. AND FAFF, R. Does oil move equity prices? A global view. Energy Economics, 30. 2007. s. 986–997. SADORSKY, P. Risk factors in stock returns of Canadian oil and gas companies. Energy Economics, 23. 2001. s. 17-28. SHAHARUDIN, R. S., SAMAD, F., BHAT, S. Performance and Volatility of Oil and Gas Stocks: A comparative Study on Selected O&G Companies. International Business Research, 2, 4. 2009. s. 87-99. SCHOLTENS, B., WANG, L. Oil risks in oil stocks. The Energy Journal, 29. 2008. s. 89-112. STRONG, J. S. Using oil share portfolios to hedge oil price risk. Quarterly Review of Economics and Business, 3. 1991. s. 48–63. Internetové zdroje ATLANTIK.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. Petrobras: Nejv tší emise akcií v historii kapitálových trh . Dostupné z: . KURZY.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Ropa západotexaská. Dostupné z: . TRAXLER, J. Finez.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-15]. Uran - investice do akcií žebních spole ností. Dostupné z: . U. S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. Petroleum & Other Liquids - Cushing, OK WTI Spot Price FOB (Dollars per Barrel). Dostupné z:

Literatura

60

. YAHOO.COM [online]. 2011a [cit. 2011-04-29]. Exxon Mobil Corporation (XOM): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011b [cit. 2011-04-29]. Chevron Corp. (CVX): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011c [cit. 2011-04-29]. Royal Dutch Shell plc (RDS-B): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011d [cit. 2011-04-29]. ConocoPhillips (COP): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011e [cit. 2011-04-29]. BP plc (BP): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011f [cit. 2011-04-29]. Petroleo Brasileiro (PBR): Business Summary. Dostupné z: . YAHOO.COM [online]. 2011g [cit. 2011-04-29]. PetroChina Co. Ltd. (PTR): Business Summary. Dostupné z: .

íloha

61

íloha


62

Vývoj cen akcií spole ností a ropy ExxonMobil 90

80


70

60

50

40

30

20 2002

2004

2006

2008

2010

rok

Obr. 7 Vývoj cen akcií ExxonMobil Zdroj: vlastní práce Chevron 100

90


80

70

60

50

40

30

20 2002

2004

2006 rok

Obr. 8 Vývoj cen akcií Chevron Zdroj: vlastní práce

2008

2010


63

Royal Dutch Shell 75

70

65


60

55

50

45

40

35

30

25 2002

2004

2006

2008

2010

2008

2010

rok

Obr. 9 Vývoj cen akcií Royal Dutch Shell Zdroj: vlastní práce ConocoPhillips 90

80


70

60

50

40

30

20

10 2002

2004

2006 rok

Obr. 10 Vývoj cen akcií ConocoPhillips Zdroj: vlastní práce


64

BP 70

65

60


55

50

45

40

35

30

25 2002

2004

2006

2008

2010

2008

2010

rok

Obr. 11 Vývoj cen akcií BP Zdroj: vlastní práce Petroleo Brasileiro 80

70


60

50

40

30

20

10

0 2002

2004

2006 rok

Obr. 12 Vývoj cen akcií Petroleo Brasileiro Zdroj: vlastní práce


65

PetroChina 250


200

150

100

50

0 2002

2004

2006

2008

2010

2008

2010

rok

Obr. 13 Vývoj cen akcií PetroChina Zdroj: vlastní práce WTI 160

140

cena za barel (v USD)

120

100

80

60

40

20

0 2002

2004

2006 rok

Obr. 14 Vývoj cen ropy WTI Zdroj: vlastní práce

Závislost cen akcií ropných spole ností na cen ropy

Recommend Documents